Suchozemští Stejnonožci (Isopoda: Oniscidea) CHKO a BR Křivoklátsko Terrestrial Isopods (Isopoda: Oniscidea) of the Křivoklátsko PLA and BR
Total Page:16
File Type:pdf, Size:1020Kb
Bohemia centralis, Praha, 31: 275–283, 2011 Suchozemští stejnonožci (Isopoda: Oniscidea) CHKO a BR Křivoklátsko Terrestrial isopods (Isopoda: Oniscidea) of the Křivoklátsko PLA and BR Karel Tajovský Ústav půdní biologie, Biologické centrum AV ČR, v.v.i., Na Sádkách 7, 370 05 České Budějovice; e-mail: [email protected] ▒ Abstract. The paper summarises data about the terrestrial isopods (Isopoda: Oniscidea) in the Křivoklátsko Protected Landscape Area and Biosphere Reserve (Central Bohemia, Czech Republic) based on the historical published data and several recent research activities undertaken in 1994–2007. In total, 18 isopod species were found in the area. According to recent material sampled mainly in forest habitats, the most common species are Ligidium hypnorum, Protracheoniscus politus and Trachelipus ratzeburgii. The historical records of Armadillidium pictum and Armadillidium pulchellum as well as Armadillidium opacum are important for the knowledge of the terrestrial isopod fauna in the whole Czech Republic. ▒ Key words: terrestrial isopods, Oniscidea, Isopoda, Křivoklátsko Protected Landscape Area and Biosphere Reserve, Czech Republic, distribution Úvod Území Křivoklátska je pro svůj jedinečný krajinný ráz, daný kombinací hluboce zaříznutého údolí Berounky a jejích přítoků na jedné straně a vrcholovými polohami s výslunnými stanovišti otevřených ploch a souvislejšími lesními celky na straně druhé, provázeno i rozmanitostí fauny bezobratlých živočichů. 275 BOHEMIA CENTRALIS 31 Již v počátcích faunistických výzkumů suchozemských stejnonožců na našem území byla logicky věnována pozornost i řadě lokalit, které se na území Křivoklátska nacházejí. Proto již v prvních přehledech fauny suchozemských stejnonožců publikovaných Frankenbergrem (1940, 1941, 1944) z našeho území lze nalézt několik údajů vztahujících se ke Křivoklátsku. Některé z nich pak tentýž autor zopakoval a případně doplnil i v monografii věnované této skupině (Frankenberger 1959). Celkově Frankenberger uvedl pro Křivoklátsko 8 druhů (Tabulka 1). Velmi podrobný soupis zpracovaných sběrů dotýkajících se celé řady zdejších lokalit publikovala téměř po 30 letech Flasarová (1988). Autorka rovněž do přehledů zahrnula i údaje publikované Frankenbergrem. Celkově bylo doloženo pro území Křivoklátska 17 druhů. Z toho druhy Ligidium germanicum, Oniscus asellus, Porcellio montanus, Trachelipus rathkii a Armadillidium pulchellum uvedla Flasarová (1988) z křivoklátských lokalit poprvé. V devadesátých letech minulého století v rámci monitorovacích projektů organizovaných Správou CHKO Křivoklátsko a AOPK Praha byl postupně získán a zpracován rovněž materiál těchto půdních bezobratlých živočichů (Tajovský 1996). Dílčí údaje poskytly rovněž hlubinné zemní pasti exponované v devadesátých letech na vybraných plochách Dr. Vlastimilem Růžičkou z Entomologického ústavu BC AV ČR. Další materiál, obsáhlý co do počtu sesbíraných jedinců avšak pouze ze tří lokalit (Benešův luh, PR Červený kříž, Tři skalky u Kublova), byl získán v rámci výzkumných projektů Ústavu půdní biologie BC AV ČR (Tajovský et Aurová 2008). Přehled druhů suchozemských stejnonožců zjištěných na území CHKO a BR Křivoklátsko Veškeré dosavadní faunistické údaje o suchozemských stejnonožcích z území Křivoklátska jsou shrnuty v následujícím přehledu. Použitý systém a nomenklatura stejnonožců je podle práce Schmalfuss (2003). U jednotlivých druhů je zkratkou vždy uveden celkový areál rozšíření: CEU – středoevropský, COS – kosmopolitní, EEU – východoevropský, EUR – evropský, MED – mediteránní, SBM – submediteránní, jižní a střední Evropa, WEU – západoevropský (podle Flasarová 1995, Schmalfuss 2003). Dále jsou doplněny stručně poznámky vztahující se k výskytu příslušného druhu a jak u literárních dat, tak u vlastního zpracovaného materiálu jsou uvedeny jmenovitě jednotlivé lokality. U materiálu z let 1993–2007 jsou doplněny údaje o použitých metodách sběru (ZP – zemní pasti, PV – půdní vzorky, IS – individuální sběry), dále počty samců (m), samic (f) a juvenilů (j), případně i celkové počty determinovaných jedinců. Dokladový materiál je uložen ve sbírce autora. 276 Karel Tajovský: Suchozemští stejnonožci (Isopoda: Oniscidea) CHKO a BR Křivoklátsko řád Isopoda podřád Oniscidea Ligiidae Ligidium germanicum Verhoeff, 1901 EEU. Vlhkomilný druh obývající převážně pahorkatiny s mozaikovitým výskytem po celém území ČR. Nálezy tohoto druhu uvádí z území Křivoklátska Flasarová (1988), na recentně sledovaných lokalitách nebyl doložen. Publikované údaje: Flasarová 1988: Branov – Velký Tok, PR Lípa, Skryje (Protřední potok, Roudný, Vápenný vrch), NPR Týřov, PR U Eremita, NPR Velká Pleš. Ligidium hypnorum (Cuvier, 1792) CEU+EEU (pouze západ Asie). Celkem hojný hygrofilní druh vázaný na vlhčí smíšené porosty, podél potoků apod. Velmi početně zachycen metodou zemních pastí v NPR Vůznice; lesní porosty náhorní části území osídluje pouze sporadicky. Publikované údaje: Flasarová 1988: Běleč, Benešův luh, Branov, Horácká Lísa u Řevničova, Hudlice, PR Lípa, PR Prameny Klíčavy, Skryje (Oupoř, Protřední potok, Vápenný vrch), PP Stará Ves, NPR Týřov, NPR Velká Pleš, NPR Vůznice, Zbečno. Materiál (celkem 1842 jedinců): Benešův luh (ZP) – 1m; Tři skalky u Kublova (PV) – 2j; NPR Velká Pleš (ZP) – 1m; NPR Vůznice (ZP) – 1422m, 360f, 56j. Trichoniscidae Hyloniscus riparius (C. Koch, 1838) CEU+EEU. Výskyt tohoto vlhkomilného jinak velmi hojného druhu byl na Křivoklátsku doložen teprve v nedávné době. Materiál: NPR Týřov (ZP) – 2m. Trichoniscus noricus Verhoeff, 1917 CEU. Jediný historicky doložený výskyt nebyl opakovaně potvrzen. Publikované údaje: Frankenberger 1959: údolí Vůznice u Nové Hutě u Berouna. Trichoniscus pusillus Brandt, 1833 EUR (severně od Alp). Druh osídlující vlhká stanoviště v lesních porostech, zpravidla v blízkosti vodních zdrojů. Publikované údaje: Frankenberger 1959: Klíčava u Zbečna. Flasarová 1988: NPR Týřov, NPR Vůznice. Pozn.: Uvedeny pouze nálezy samiček zařazené jako Trichosniscus sp. Materiál: NPR Vůznice (ZP) – 248f. Oniscidae Oniscus asellus Linnaeus, 1758 WEU+CEU. Běžný zástupce naší fauny žijící jak v přirozených, tak synantropních biotopech. Publikované údaje: Flasarová 1988: NPR Týřov, PR U Eremita. 277 BOHEMIA CENTRALIS 31 Philosciidae Lepidoniscus minutus (C. Koch, 1838) SBM. Druh u nás vcelku běžný, zpravidla však jeho výskyt nebývá příliš četný. Ekologická sledování na Křivoklátsku z posledních let potvrzují jeho užší vazbu na lesní stanoviště. Publikované údaje: Frankenberger 1941: Klíčava u Zbečna, údolí Vůznice u Nové Hutě u Berouna. Flasarová 1988: Benešův luh, Branov, Hudlice, PR Kabečnice, Karlov, NPR Kohoutov, Kublov – PR Jouglovka, PR Lípa, Skryje (Vápenný vrch), NPR Týřov, NPR Vůznice. Materiál (309 jedinců): Benešův luh (ZP, PV, IS) – 116m, 39f, 29j; PR Červený kříž (ZP, PV, IS) – 29m, 51f, 7j; Tři skalky u Kublova (IS, ZP, PV) – 18m, 17f; NPR Velká Pleš (ZP) – 1m, 1f; NPR Vůznice (ZP) – 1f. Cylisticidae Cylisticus convexus (De Geer, 1778) EUR. Běžný druh, který osídluje jak přirozená stanoviště tak i synantropní biotopy. Jeho nálezy v sutích v NPR Týřov jsou v souladu s jeho schopností pronikat do větších hloubek a osídlovat nejrůznější podpovrchové strukturní prostory (Tuf et al. 2008). Publikované údaje: Flasarová 1988: Branov, PR Brdatka, Skryje, PP Stará Ves, NPR Týřov, NPR Vůznice. Materiál: NPR Týřov (ZP) – 4m, 5f, 7j. Porcellionidae Porcellio montanus BuddeLund, 1885 SBM. Pro tento druh s vazbou na teplejší polohy existují pouze publikované údaje. Na lokalitách sledovaných v posledních letech nebyl zaznamenán. Publikované údaje: Flasarová 1988: Hudlice, PP Stará Ves, NPR Týřov. Agnaridae Protracheoniscus politus (C.Koch, 1841) SBM. Patří mezi velmi hojné druhy osídlující především opad smíšených lesních porostů. Na Křivoklátsku patří mezi nejhojnější zástupce stejnonožců. Publikované údaje: Frankenberger 1941: Zbečno – údolí Klíčavy, údolí Vůznice u Nové Hutě u Berouna. Flasarová 1988: Běleč, PR Brdatka, Branov, Hudlice, Kublov – PR Jouglovka, Skryje (Oupoř, Protřední potok, Vápenný vrch), NPR Týřov, NPR Velká Pleš, NPR Vůznice. Materiál (1335 jedinců): Benešův luh (ZP, PV, IS) – 254m, 333f, 193j; PR Červený kříž (ZP, PV, IS) – 53m, 105f, 70j; Tři skalky u Kublova (IS, ZP, PV) – 82m, 146f, 71j; NPR Velká Pleš (ZP) – 4m, 13f, 1j; NPR Vůznice (ZP) – 3m, 7f. Trachelipodidae Porcellium collicola (Verhoeff, 1907) SBM. Běžný druh vázaný spíše na mírně vlhká stanoviště v listnatých lesích a křovinách (Frankenberger 1959). Ukazuje se, že na rozdíl od druhého zástupce rodu Porcellium tento druh na Křivoklátsku téměř chybí. Recentně nebyl nalezen. Publikované údaje: Frankenberger 1940, 1959: údolí Klíčavy u Zbečna. 278 Karel Tajovský: Suchozemští stejnonožci (Isopoda: Oniscidea) CHKO a BR Křivoklátsko Porcellium conspersum (C.Koch, 1841) SBM. Vcelku méně rozšířený druh doložen jednotlivými nálezy z více lokalit včetně sběrů v devadesátých letech a v současnosti. Publikované údaje: Frankenberger 1944: Klíčava u Zbečna, Vůznice u Nové Huti. Flasarová 1988: Běleč, Benešův luh, Branov, PR Prameny Klíčavy, NPR Týřov, NPR Velká Pleš, NPR Vůznice. Materiál (celkem 24 jednců): Benešův luh (ZP) – 1f; PR Červený kříž (PV) – 1j; NPR Velká Pleš (ZP) – 1m; NPR Vůznice (ZP) – 7m, 8f, 6j. Trachelipus rathkii (Brandt, 1833) EUR. Druh s širokou ekologickou valencí schopný osídlovat nejrůznější stanoviště včetně synantropních biotopů. Polohám s přirozenějším charakterem ve střední části Křivoklátska se zjevně do značné míry vyhýbá. V recentních studiích nebyl zaznamenán. Publikované údaje: Flasarová 1988: Běleč, Hudlice,