DOCSLIB.ORG

3/2011 V Rámci Tvrdého Luhu

Total Page：16

File Type：pdf, Size：1020Kb

Download full-text PDF Read full-text
3/2011 V Rámci Tvrdého Luhu 20 let CHKO Poodří 3/2011 14. ročník cena 30 Kč ČASOPIS OBYVATEL HORNÍ ODRY Číslo je věnováno 20. výročí vzniku Chráněné krajinné oblasti Poodří POODŘÍ 3/2011 POODŘÍ – časopis obyvatel horní Odry www.casopispoodri.cz Vydává Společnost přátel Poodří (IČ: 64627870) ve spolupráci se ZO ČSOP Odry, ZO ČSOP Jeseník nad Odrou, Správou chráněné krajinné oblasti Poodří a Svazkem obcí Region Poodří. Redakční rada: Ing. Radim Jarošek, Ing. Petr Lelek, Lumír Kuchařík, Ing. Alena Malíková, MVDr. Kateřina Křenková, Mgr. Ivan Bartoš, Jiří Zelený Adresa redakce: Výškovická 102, 700 30 Ostrava E-mail: [email protected] Počítačová sazba a grafické zpracování: Aleš Luzar Tisk: Šmíra Print, Ostrava Vydávání povoleno Ministerstvem kultury ČR, registrační číslo: MK ČR E 12812 ISSN 1803-2338 Vychází 4 čísla ročně. Cena jednoho čísla: 30 Kč, předplatné: 120 Kč Objednávky předplatného na adrese redakce. XIV. ročník, č. 3/2011 Titulní strana obálky: Dospělého orla mořského snadno poznáme podle jasně bílého ocasu, který u nás nemá žádný jiný druh orla (Foto Dušan Boucný, www.birdphoto.cz). Ceník reklamy v POODŘÍ Umístění na 3. nebo 4. straně obálky (černobílá) formát: A4 – 10 000 Kč, A5 – 5000 Kč, A6 – 2500 Kč Redakce si vyhrazuje právo na odmítnutí požadavku na reklamu, úpravu ceny (např. při opakované reklamě ve více číslech apod.) resp. řešení formou protislužby (např. propagací POODŘÍ v jiném periodiku). REDAKCE DĚKUJE ZA FINANČNÍ PŘÍSPĚVEK NA TISK TOHOTO ČÍSLA: • Obcím Albrechtičky, Bartošovice, Bernartice nad Odrou, Hladké Životice, Jakubčovice nad Odrou, Jeseník nad Odrou, Jistebník, Kunín, Polanka nad Odrou, Proskovice, Pustějov, Stará Ves nad Ondřejnicí, městysu Suchdol nad Odrou, městu Odry. • Všem čtenářům, kteří přispěli jakoukoliv částkou nad předplatné. STRANA 2 POODŘÍ 3/2011 OBSAH Obsah 20 let Chráněné krajinné oblasti Poodří 4 CHKO Poodří z pohledu vážek: Co ukazují výsledky 52 Lenka Sovíková dlouhodobého ekologického monitoringu? Aleš Dolný & Hana Mižičová Vliv lidské přítomnosti na Poodří od pravěku 7 do vrcholného středověku Ichtyofauna původních biotopů CHKO Poodří 55 Aleš Knápek Bohumír Lojkásek, Stanislav Lusk Geomorfologický výzkum fluviálních procesů 10 Obojživelníci v CHKO Poodří 60 v CHKO Poodří Lenka Sovíková Radek Dušek, Jan Hradecký Hnízdní populace ptáků vyjma pěvců na rybnících 64 Sinice a řasy pooderských rybníků a tůní 18 v CHKO Poodří v letech 2000 až 2011 (předběžné výsledky) Alena Kočárková Karel Pavelka, Jan Košťál, Jaromír Pospíšil, Iva Němečková a Pavel Krečmer Vzácné houby Poodří 19 Helena Deckerová Racek chechtavý v CHKO Poodří – minulost a budoucnost 69 Michaela Krestová, Karel Pavelka, Jan Košťál Proměny vegetace Poodří v čase 22 Věra Koutecká Vliv krajinných struktur na hnízdní biologii 71 motáka pochopa (Circus aeruginosus) Poodří – z pohledu lesnického typologa a entomologa 33 Iva Němečková Otakar Holuša Orel mořský zahnízdil v CHKO Poodří 74 Vodní mekkýši Poodří – stav po 15 letech výzkumu 35 Otakar Závalský Luboš Beran Dlouhodobý monitoring aktivity netopýrů 75 Rybníky v CHKO Poodří 38 ve vybraných lokalitách CHKO Poodří Lenka Sovíková Zdeněk Řehák & Martin Gajdošík Příspěvek k poznání fauny brouků (Insecta-Coleoptera) 42 Vydra říční, bobr evropský a norek americký 81 PR Bartošovický luh v CHKO Poodří v CHKO Poodří dříve a dnes Josef Kašák, Jiří Stanovský Lumír Poledník Motýli Chráněné krajinné oblasti Poodří 45 Fotografická a mapová příloha k příspěvkům: Tomáš Kuras 20 let Chráněné krajinné oblasti Poodří 87 Porovnání výzkumu výplachů srdce a sér z hlodavců 48 jako hostitelů patogenního mikroorganismu Borrelia Sinice a řasy pooderských rybníků a tůní 88 burgdorferi (onemocnění lymeská borelióza) odchycených v CHKO Poodří v letech 2001–2 a 2010–11 Orel mořský zahnízdil v CHKO Poodří 89 Alena Žákovská, Karel Vostal, Martina Gallusová, Radek Píše, Adam Norek, František Treml Hnízdní populace ptáků na rybnících v CHKO Poodří 90 Poodří a jeho příspěvek k poznání diverzity herbivorů 51 Dlouhodobý monitoring aktivity netopýrů 91 Pavel Drozd Motýli CHKO Poodří 92 Vážení čtenáři, v roce 2011 uplynulo 20 let od vzniku Chráněné krajinné oblasti Poodří, číslo je při této příležitosti věno- váno právě jí. Jako všude jinde se i v krajině Poodří s plynoucím časem mnohé mění, prohlubuje se také stupeň jejího poznání. Aktuální informace zazněly v říjnu na zámku v Bartošovicích na konferenci „Ochrana přírody a výsledky výzkumů v CHKO Poodří v posledních 10 letech“. Příspěvky z ní najdete na následujcících stránkách. Některé z nich jsou odbornější a specializované více, jiné méně, věříme však, že informace jsou zajímavé a každý si najde téma, které je mu blízké. Pro správu CHKO jsou tyto informace vůbec základem pro další počínání v území, velmi si proto práce zde odvedené ceníme. Autorům příspěvků i všem zúčastněným děkujeme za podporu a těšíme se na další společné. Poodří, jeho příznivcům i vlastnímu časopisu do dalších let jen vše dobré přeje Jan Klečka, Správa CHKO Poodří StRANA 3 20 let CHKO Poodří POODŘÍ 3/2011 20 let Chráněné krajinné oblasti Poodří Lenka Sovíková Dne 1. května 2011 uplynulo 20 let od zříze- ní Chráněné krajinné oblasti Poodří (byla zřízena vyhláškou MŽP ČR č. 155/1991 Sb.). Z hlediska ochrany přírody je to doba velmi krátká, přesto už postačující k odlišení přirozených krátkodobých odchylek stavu předmětů ochrany od dlouhodobých trendů, pro bilancování dílčích úspěchů a neúspě- chů i pro kvalifikované stanovení strategie do příš- tích desetiletí. Z hlediska délky lidského života je naopak 20 let doba velmi dlouhá, přesahující průměrnou „životnost“ pracovníka ochrany přírody (z cca 10 pracovníků Správy CHKO Poodří zde služebně nejstarší pracuje 17 let). Příroda a krajina Odra u Suchdolu n. O. (Foto Lenka Sovíková). Území o rozloze 81,5 km 2 se rozkládá na obou Z významných krajinných složek zaujímají v Po- březích řeky Odry od Mankovic po jižní okraj Os- odří největší plochu (30 %) louky s množstvím travy. Jeho osou je živě meandrující řeka Odra rozptýlené mimolesní zeleně, utvářející typický par- s téměř 80 % toku bez vodohospodářských úprav kový charakter krajiny. Je to nejrozsáhlejší souvislý a s přirozeným režimem povrchových rozlivů, jimiž pás přirozeně zaplavovaných luk v ČR. Převažují významně ovlivňuje většinu ekosystémů. Záplavové aluviální psárkové louky, ve sníženinách s prvky území jednoletých vod pokrývá 1/5 plochy CHKO, vlhkých pcháčových luk nebo s porosty vysokých vlastní údolní niva odpovídá záplavovému území ostřic, na vyvýšeninách s přechody do mezofilních 100letých vod a pokrývá 2/3 území. ovsíkových luk. STRANA 4 POODŘÍ 3/2011 20 let CHKO Poodří Lesy pokrývají přibližně 10 % území: v údolní nivě kriticky ohrožených druhů rostlin, jádrové popula- převažují tvrdé luhy nížinných řek s bohatým jarním ce obojživelníků a především ohromné bohatství aspektem bylinného podrostu, v nejnižších částech vodního ptactva. Významná je i funkce rybníků nivy se na menších plochách vyskytují i měkké luhy jako místa odpočinku na tahové cestě vodních nížinných řek – jedno z prioritních společenstev ptáků. Další vodní plochy připadají na Odru a její v rámci celoevropské ochrany přírody. Na svazích přítoky a na poříční tůně s trvalou vodní hladinou. terasy převládají dubohabřiny. Orná půda – přibližně 35 % plochy je zastoupena na okrajových – vyvýšených částech nivy, mimo dosah běžných rozlivů. Ostatní plochy a zastavěné plochy pokrývají 15 % území, hlavně při okrajích a hranicích CHKO (viz mapa v barevné příloze). V CHKO Poodří byl za dobu její existence potvr- zen výskyt 16 druhů zvláště chráněných cévnatých rostlin, z toho 5 druhů kriticky ohrožených, 3 druhy silně ohrožené a 8 druhů ohrožených. Vyskytují se 3 druhy zvláště chráněných hub. Byl potvrzen výskyt 154 druhů zvláště chráněných živočichů, z toho 32 druhů kriticky ohrožených, 79 druhů silně ohrožených a 43 druhů ohrožených. Kromě toho se zde vyskytuje i velké množství dalších vzác- ných druhů rostlin a živočichů, uvedených v červe- Měkké luhy nížinných řek – prioritní společenstvo v EVL Poodří ných seznamech. Na území CHKO je v současné (Foto Lenka Sovíková). době 10 maloplošných zvláště chráněných území – 1 národní přírodní rezervace (NPR), 7 přírodních Vodní plochy pokrývají 10 % území – z hlediska rezervací (PR) a 2 přírodní památky (PP) a 13 pa- ochrany přírody jsou však nejbohatšími ekosystémy. mátných stromů. Jedná se především o rybníky (700 ha, 8,6 % plo- Severní a střední část CHKO spadají do nadregi- chy CHKO), na nichž se vyskytují populace několika onálního biocentra Oderská niva, jižní část Poodří tvoří nadregionální biokoridor. STRANA 5 20 let CHKO Poodří POODŘÍ 3/2011 Mezinárodní význam Podrobně byl zkoumán záplavový režim a vodní Poodří leží na jedné z hlavních evropských taho- režim tůní a mokřadů – přitom byl v periodických vých cest vodních ptáků, je mezinárodně význam- tůních Poodří objeven hojný výskyt kriticky ohrože- ným ptačím územím (IBA), je mezinárodně botanicky né žábronožky sněžní (Eubranchipus grubii), jež byla významným územím (IPA), v rámci mezinárodní sítě podrobně zmapována. EECONET je vedeno jako biokoridor evropského Bylo provedeno podrobné mapování výskytu oboj- významu. živelníků na celém území CHKO. V oblasti zoolo- Od r. 1993 je zařazeno také mezi Ramsarské gie byla a stále je významnou pomocí spolupráce mokřady mezinárodního významu.V rámci soustavy s Moravskoslezskou pobočkou České společnosti NATURA 2000 byla na území CHKO vymezena ornitologické. Mnohé další inventarizační průzkumy Ptačí oblast Poodří (s účinností od 13. 1. 2005), by nebyly množné bez úzké spolupráce se ex- Evropsky
Load more

Recommended publications
  • A-Razowski X.Vp:Corelventura
    Acta zoologica cracoviensia, 46(3): 269-275, Kraków, 30 Sep., 2003 Reassessment of forewing pattern elements in Tortricidae (Lepidoptera) Józef RAZOWSKI Received: 15 March, 2003 Accepted for publication: 20 May, 2003 RAZOWSKI J. 2003. Reassessment of forewing pattern elements in Tortricidae (Lepidop- tera). Acta zoologica cracoviensia, 46(3): 269-275. Abstract. Forewing pattern elements of moths in the family Tortricidae are discussed and characterized. An historical review of the terminology is provided. A new system of nam- ing pattern elements is proposed. Key words. Lepidoptera, Tortricidae, forewing pattern, analysis, terminology. Józef RAZOWSKI, Institute of Systematics and Evolution of Animals, Polish Academy of Sciences, S³awkowska 17, 31-016 Kraków, Poland. E-mail: razowski.isez.pan.krakow.pl I. INTRODUCTION Early tortricid workers such as HAWORTH (1811), HERRICH-SCHHÄFFER (1856), and others pre- sented the first terminology for forewing pattern elements in their descriptions of new species. Nearly a century later, SÜFFERT (1929) provided a more eclectic discussion of pattern elements for Lepidoptera in general. In recent decades, the common and repeated use of specific terms in de- scriptions and illustrations by FALKOVITSH (1966), DANILEVSKY and KUZNETZOV (1968), and oth- ers reinforced these terms in Tortricidae. BRADLEY et al. (1973) summarized and commented on all the English terms used to describe forewing pattern elements. DANILEVSKY and KUZNETZOV (1968) and KUZNETZOV (1978) analyzed tortricid pattern elements, primarily Olethreutinae, dem- onstrating the taxonomic significance of the costal strigulae in that subfamily. For practical pur- poses they numbered the strigulae from the forewing apex to the base, where the strigulae often become indistinct. KUZNETZOV (1978) named the following forewing elements in Tortricinae: ba- sal fascia, subterminal fascia, outer fascia (comprised of subapical blotch and outer blotch), apical spot, and marginal line situated in the marginal fascia (a component of the ground colour).
    [Show full text]
  • Verneverdige Nsekthabitater Oslofjordområdet
    Verneverdigeinsekthabitater Oslofjordområdet OddvarHanssen LarsOve Hansen NINA NJKU NINANorsk institutt for naturforskning Verneverdigeinsekthabitater Oslofjordområdet OddvarHanssen LarsOve Hansen NINANorsk institutt for naturforskning nina oppdragsmelding 546 NINA•NIKUs publikasjoner Hanssen, 0. & Hansen, L.O. 1998. Verneverdige insekt- habitater. Oslofjordområdet. - NINA Oppdragsmelding 546: NINA•NIKU utgir følgende faste publikasjoner: 1-132. NINA Fagrapport Trondheim, august 1998 NIKU Fagrapport Her publiseres resultater av NINAs og NIKUs eget fors- ISSN 0802-4103 kningsarbeid, problemoversikter, kartlegging av kunn- ISBN 82-426-0947-0 skapsnivået innen et emne, og litteraturstudier. Rapporter utgis også som et alternativ eller et supplement til inter- Forvaltningsområde: nasjonal publisering, der tidsaspekt, materialets art, mål- Bevaring av naturens mangfold gruppe m.m. gjør dette nødvendig. Conservation of biodiversity Opplag: Normalt 300-500 Rettighetshaver C): NINA Oppdragsmelding Stiftelsen for naturforskning og kulturminneforskning NIKU Oppdragsmelding NINA•NIKU Dette er det minimum av rapportering som NINA og NIKU gir til oppdragsgiver etter fullført forsknings- eller utred- Publikasjonen kan siteres fritt med kildeangivelse ningsprosjekt. I tillegg til de emner som dekkes av fag- rapportene, vil oppdragsmeldingene også omfatte befar- ingsrapporter, seminar- og konferanseforedrag, års- rapporter fra overvåkningsprogrammer, o.a. Opplaget er begrenset. (Normalt 50-100) NINAaNIKU Project Report Serien presenterer resultater fra
    [Show full text]
  • Wyre Forest Oak Fogging Project Wyre Forest Study Group
    Wyre Forest Study Group Wyre Forest Oak Fogging Project ED. RosemarY Winnall Natural England Tree 2 Tree 3 Tree 1 Fogging tree 3 Katrina Dainton Introductory Notes by Mick Blythe The samples collected were excellent, due to both the success of the operation and the nature of the oak In the summer of 2015 Katy Dainton and Alice James tree which had a number of exciting dead and rotten of Natural England sampled the canopy of three oak branches low down in the canopy. trees in the Wyre Forest using the fogging technique. In this technique a powered fogger is used to blow a Tree 2 was a 100 year old oak tree in the PAWS fog of insecticide up through the canopy of the tree section of Longdon Wood, SO75141 77757, sampled and the dead or stunned arthropods are collected in on 24/06/2015. The understorey was ankle to knee funnels or on tarpaulins set out on the ground below. length bracken and bramble. The same method was employed except that the tarpaulins were set out at Tree 1, an 80-100 year old oak tree with no woody 5:00 a.m. on the morning of the fogging. The fogging understorey at SO76182 74811 was sampled on was carried out at 5:40 as Tree 1. 16/06/2015. The fogger used was a PulsFOG K-10-SP portable thermal fogger and the insecticide a 10% This experiment was less successful. The insecticidal solution of Permethrin. 15 tarpaulins were set out fog would not rise higher than the lower third of the beneath the chosen tree the day before.
    [Show full text]
  • Lepidoptera) Records of Microlepidoptera from Denmark in 2018 (Lepidoptera)
    Fund af småsommerfugle fra Danmark i 2018 (Lepidoptera) Records of Microlepidoptera from Denmark in 2018 (Lepidoptera) Otto Buhl, Per Falck, Ole Karsholt, Knud Larsen & Flemming Vilhelmsen Correspondance to: Småsommerfuglelisten, Zoologisk Museum, Universitetsparken 15, DK-2100 København Ø, Danmark, e-mail: [email protected] Abstract This article reports and comments on interesting Danish Microlepidoptera collected in 2018 and includes remarkable records from previous years. The classification and nomenclature follow the Danish checklist (Karsholt & Stadel Nielsen, 2013). Seven species are reported as new to the Danish fauna: 1) Micrurapteryx kollariella (Zeller, 1839) and 2) Caloptilia honoratella (Rebel, 1914) (Gracillariidae); 3) Dichomeris latipennella (Rebel, 1937) and 4) Scrobipalpa bryophiloides Povolný, 1966 (Gelechiidae); 5) Aethes bilbaensis (Rössler, 1877) (Tortricidae); 6) Hodebertia testalis (Fabricius, 1794) and 7) Cynaeda pustulalis (Hübner, 1823) (Crambidae). All were collected in one or two specimens with automatic light traps, apart from S. bryophiloides which was taken at light and H. testalis which was collected on sugar ropes. Stenoptilia veronicae Karvonen, 1932 replaces Stenoptilia eborinodactyla Zagulajev, 1986 in the Danish list. The introduced species Prays oleae (Bernard, 1788) is removed from the list as the only specimen recorded from Denmark belongs to Prays citri (Millière, 1873). The total number of Danish Gracillariidae is now 91, Gelechiidae 182, Tortricidae 395, and Crambidae 128. This results in a total of 1629 species of Microlepidoptera (families Micropterigidae–Zygaenidae + Pyralidae–Crambidae) found in Denmark. The total number of Macrolepidoptera species recorded from Denmark is 978, bringing the number of Danish Lepidoptera to a total of 2607 species. This is the 40th article in the series of yearly lists of Microlepidoptera from Denmark published in Entomologiske Meddelelser.
    [Show full text]
  • Contents/Special Index 2007
    THE ENTOMOLOGIST ’S RECORD AND JOURNAL OF VARIATION Edited by C.W. PLANT, B.Sc., F.R.E.S. CONTENTS AND SPECIAL INDEX Vol. 119 2007 ISSN 0013-8916 THE ENTOMOLOGIST’S RECORD AND JOURNAL OF VARIATION World List abbreviation: Entomologist’s Rec. J. Var. http://www.entrecord.com Editor C.W. PLANT, B.Sc., F.R.E.S . 14 West Road, Bishops Stortford, Hertfordshire CM23 3QP. Telephone/Facsimile: 01279 507697 E-mail: [email protected] Registrar Treasurer R.F. McCormick, F.R.E.S. C.C. Penney, F.R.E.S. 36 Paradise Road, 109 Waveney Drive, Springfield, Teignmouth, Devon TQ14 8NR Chelmsford, Essex CM1 7QA WHERE TO WRITE EDITOR: All material for publication, including books for review and advertisements REGISTRAR: Changes of address TREASURER: Subscriptions and non-arrival of the Journal Readers are respectfully advised that the publication of material in this journal does not imply that the views and opinions expressed therein are shared by the Editor, the Entomologist’s Record Committee or any party other than the named author or authors. Entomologist’s Record and Journal of Variation is a non profit-making journal, funded by subscription, containing peer-reviewed papers and shorter communications. It is published by the Entomologist’s Record Committee, comprising the Editor, the Registrar and the Treasurer, from the Editorial address. An Editorial Advisory Panel exists to assist the Editor in his work. The annual subscription for year 2007 is £28 for individual subscribers or £50 for institutions. INSTRUCTIONS TO CONTRIBUTORS l This journal publishes peer-reviewed papers and shorter Notes that are reviewed by the Editor.
    [Show full text]
  • Insekt-Nytt • 37 (4) 2012
    Insekt-Nytt • 37 (4) 2012 Insekt-Nytt presenterer populærvitenskape lige Insekt-Nytt • 37 (4) 2012 oversikts- og tema-artikler om insekters (inkl. edderkoppdyr og andre landleddyr) økologi, Medlemsblad for Norsk entomologisk systematikk, fysiologi, atferd, dyregeografi etc. forening Likeledes trykkes artslister fra ulike områder og habitater, ekskursjons rap por ter, naturvern-, Redaktør: nytte- og skadedyrstoff, bibliografier, biografier, Anders Endrestøl his to rikk, «anek do ter», innsamlings- og prepa re- rings tek nikk, utstyrstips, bokanmeldelser m.m. Redaksjon: Vi trykker også alle typer stoff som er relatert Lars Ove Hansen til Norsk entomologisk forening og dets lokal- Jan Arne Stenløkk av de linger: årsrapporter, regnskap, møte- og Leif Aarvik ekskur sjons-rapporter,­­ debattstoff etc. Opprop og Halvard Hatlen kon taktannonser er gratis for foreningens med lem- Hallvard Elven mer. Språket er norsk (svensk eller dansk) gjerne med et kort engelsk abstract for større artik ler. Nett-redaktør: Hallvard Elven Våre artikler refereres i Zoological record. Insekt-Nytt vil prøve å finne sin nisje der vi Adresse: ikke overlapper med vår forenings fagtidsskrift Insekt-Nytt, v/ Anders Endrestøl, Norwegian­­ Journal of Entomology. Origi na le NINA Oslo, vitenskapelige undersøkelser, nye arter for ulike Gaustadalléen 21, faunaregioner og Norge går fortsatt til dette. 0349 Oslo Derimot tar vi gjerne artikler som omhandler Tlf.: 99 45 09 17 «interessante og sjeldne funn», notater om arters [Besøksadr.: Gaustadalléen 21, 0349 Oslo] habitatvalg og levevis etc., selv om det nødven- E-mail: [email protected] digvis ikke er «nytt». Sats, lay-out, paste-up: Redaksjonen Annonsepriser: 1/2 side kr. 1000,– Trykk: Nordberg Aksidenstrykkeri AS, Oslo 1/1 side kr.
    [Show full text]
  • Contribution to the Knowledge of Lepidoptera Fauna of Lampedusa
    Journal Journal of Entomological of Entomological and and Acarological Acarological Research Research 2019; 2012; volume volume 51:8031 44:e ENTOMOLOGY Contribution to the knowledge of Lepidoptera fauna of Lampedusa: Bifascioides leucomelanella (Rebel, 1917) and Ceutholopha isidis (Zeller, 1867) (Lepidoptera) new to Italy M. Pinzari,1 M. Pinzari2 1Department of Biology, University of Roma Tor Vergata, Rome: 2Amateur entomologist, Rome, Italy (Pinzari, 2016b; Pinzari & Pinzari, 2019a,b; Pinzari et al., Abstract 2018b) and biology (Pinzari & Sbordoni, 2013; Pinzari, 2016a, 2019; Pinzari et al., 2017, 2018a, 2019, 2019a) of Lepidoptera in For the first time, 13 species are reported for the Lepidoptera Italy are still scarcely known. Recently, the survey has also been fauna of Lampedusa Island. Bifascioides leucomelanella and extended to the southern Italy and isles leading results that Ceutolopha isidis are new to Italy. The presence of Azanus ubaldus prompt further investigation. is confirmed. During a short surveyonly on Lepidoptera fauna in Lampedusa we collected a few species that are still unknown for the island. Although short surveys lead to the collection of few specimens Introduction and species, however they can reveal interesting species of bio- geographicuse relevance (e.g., Acleris lorquiniana (Duponchel, 1835), rare species in Italy, Pinzari & Pinzari, 2013; Scythris Research on Lepidoptera fauna in Central Italy has been car- clavella (Zeller, 1855), new to Peninsular Italy, Pinzari, 2016; ried out for many years and showed how much the fauna Clepsis peritana (Clemens, 1860), an alien species, Pinzari et al., 2018) and give an important contribution in shaping their distribu- tion in Italy. Correspondence: Manuela Pinzari, Department of Biology, University In this framework, we report the species newly recorded for Tor Vergata of Rome, via della Ricerca Scientifica 1, 00133 Rome, Italy.
    [Show full text]
  • Cambridgeshire & Essex Butterfly Conservation
    Butterfly Conservation Regional Action Plan For Anglia (Cambridgeshire, Essex, Suffolk & Norfolk) This action plan was produced in response to the Action for Butterflies project funded by WWF, EN, SNH and CCW This regional project has been supported by Action for Biodiversity Cambridgeshire and Essex Branch Suffolk branch BC Norfolk branch BC Acknowledgements The Cambridgeshire and Essex branch, Norfolk branch and Suffolk branch constitute Butterfly Conservation’s Anglia region. This regional plan has been compiled from individual branch plans which are initially drawn up from 1997-1999. As the majority of the information included in this action plan has been directly lifted from these original plans, credit for this material should go to the authors of these reports. They were John Dawson (Cambridgeshire & Essex Plan, 1997), James Mann and Tony Prichard (Suffolk Plan, 1998), and Jane Harris (Norfolk Plan, 1999). County butterfly updates have largely been provided by Iris Newbery and Dr Val Perrin (Cambridgeshire and Essex), Roland Rogers and Brian Mcllwrath (Norfolk) and Richard Stewart (Suffolk). Some of the moth information included in the plan has been provided by Dr Paul Waring, David Green and Mark Parsons (BC Moth Conservation Officers) with additional county moth data obtained from John Dawson (Cambridgeshire), Brian Goodey and Robin Field (Essex), Barry Dickerson (Huntingdon Moth and Butterfly Group), Michael Hall and Ken Saul (Norfolk Moth Survey) and Tony Prichard (Suffolk Moth Group). Some of the micro-moth information included in the plan was kindly provided by A. M. Emmet. Other individuals targeted with specific requests include Graham Bailey (BC Cambs. & Essex), Ruth Edwards, Dr Chris Gibson (EN), Dr Andrew Pullin (Birmingham University), Estella Roberts (BC, Assistant Conservation Officer, Wareham), Matthew Shardlow (RSPB) and Ken Ulrich (BC Cambs.
    [Show full text]
  • Microlepidoptera.Hu Redigit: Fazekas Imre
    Microlepidoptera.hu Redigit: Fazekas Imre 5 2012 Microlepidoptera.hu A magyar Microlepidoptera kutatások hírei Hungarian Microlepidoptera News A journal focussed on Hungarian Microlepidopterology Kiadó—Publisher: Regiograf Intézet – Regiograf Institute Szerkesztő – Editor: Fazekas Imre, e‐mail: [email protected] Társszerkesztők – Co‐editors: Pastorális Gábor, e‐mail: [email protected]; Szeőke Kálmán, e‐mail: [email protected] HU ISSN 2062–6738 Microlepidoptera.hu 5: 1–146. http://www.microlepidoptera.hu 2012.12.20. Tartalom – Contents Elterjedés, biológia, Magyarország – Distribution, biology, Hungary Buschmann F.: Kiegészítő adatok Magyarország Zygaenidae faunájához – Additional data Zygaenidae fauna of Hungary (Lepidoptera: Zygaenidae) ............................... 3–7 Buschmann F.: Két új Tineidae faj Magyarországról – Two new Tineidae from Hungary (Lepidoptera: Tineidae) ......................................................... 9–12 Buschmann F.: Új adatok az Asalebria geminella (Eversmann, 1844) magyarországi előfordulásához – New data Asalebria geminella (Eversmann, 1844) the occurrence of Hungary (Lepidoptera: Pyralidae, Phycitinae) .................................................................................................. 13–18 Fazekas I.: Adatok Magyarország Pterophoridae faunájának ismeretéhez (12.) Capperia, Gillmeria és Stenoptila fajok új adatai – Data to knowledge of Hungary Pterophoridae Fauna, No. 12. New occurrence of Capperia, Gillmeria and Stenoptilia species (Lepidoptera: Pterophoridae) ……………………….
    [Show full text]
  • Lepidoptera: Tineidae)
    Microlepidoptera.hu Microlepidoptera.hu 5: 9–12. (2012.12.20.) 9 Két új Tineidae faj Magyarországról Two new Tineidae species from Hungary (Lepidoptera: Tineidae) Buschmann Ferenc Abstract: Two Tineidae species new to the Hungarian fauna: Wegneria panchalcella (Staudinger, 1871), Cephimallota crassiflavella Bru- and, 1851. Nomenclature, taxonomical and biological data from the species. Key words: Lepidoptera, Tineidae, Wegneria panchalcella, Cephimallota crassiflavella, distribution, Hungary. Author’s address: Buschmann Ferenc, Jász Múzeum, Táncsics u. 5., H–5100 Jászberény, Hungary. E-mail: [email protected] Bevezetés – Introduction irat ugyanezen számában, ezért itt a szerző csupán utal a faj magyarországi előkerülésére. Mivel az Az utóbbi években több Tineidae faj is előkerült Ma- utóbbi évtizedekben a faj észak-északnyugat irányú gyarország faunájára újként: Morophaga morella lassú terjedése tapasztalható, érdemes lesz figye- (Duponchel, 1838); Tinea steueri G. Petersen, 1966 lemmel kísérni az alföldi területeken túli előnyomu- (Buschmann, Fazekas & Pastorális 2011); Nemapogon lását is. fungivorella (Pastorális & Iv. Richter 2011); Monopis neglecta Šumpich & Liška, 2011 (Fazekas, Busch- Cephimallota crassiflavella Bruand, 1851 mann & Schreurs 2012). Utóbbi tudományra új faj- sárgafejű hulladékmoly ként csak az elmúlt évben került leírásra. Azóta [= Tinea simplicella Zeller, 1852; Tinea simplicella Herrich-Schäffer, újabb két Tineidae faj előfordulása nyert bizonyítást 1854] Reinhard Gaedike és Richard Mally a Cephimallota hazánk területén; Wegneria panchalcella (Staudinger, genus revíziója során kimutatta, hogy az eddig 1871), és a Cephimallota angusticostella-tól DNS- és angusticostella (Zeller, 1839) név alatt számon tartott genitália-vizsgálattal egyaránt megerősítve levá- példányok tulajdonképpen két fajt foglalnak ma- lasztott Cephimallota crassiflavella Bruand, 1851. gukba, azaz; a Cephimallota crassiflavella nem szino- Ezekkel együtt a magyarországi ruhamolyfélék szá- nimja a Cephimallota angusticostella-nak – miként ma 63-ra emelkedett (vö.
    [Show full text]
  • VII. Lepidopterologické Kolokvium
    VII. lepidopterologické kolokvium Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci sborník abstraktů z konference 24. ledna 2013 Editoři: Tomáš Kuras, Monika Mazalová & Filip Trnka VII. lepidopterologické kolokvium Pořadatel a místo konání kolokvia: Katedra ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univer− zity Palackého v Olomouci, 17. listopadu 1192/12, 771 46 Olomouc Datum konání: 24. ledna 2013 Organizátoři: Tomáš Kuras, Monika Mazalová, Blanka Krausová, Filip Trnka Sponzoři kolokvia: Carl Zeiss, spol. s r. o. Biocont Laboratory, spol. s r. o. Kabourek, spol. s r. o. Možné citace sborníku a jeho částí Kuras T., Mazalová M. & Trnka F. (eds) (2013): VII. lepidopterologické kolokvium. Sborník abstraktů z konference. Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, 24. ledna 2013, Olomouc, 44 s. Vlašánek P., Sam L. & Novotný V.: Ekologie motýlů v tropickém deštném lese, s. 22. In: KURAS T., MAZALOVÁ M. & TRNKA F. (eds) (2013): VII. lepidopterologické kolokvium. Sborník abstraktů z konference. Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, 24. ledna 2013, Olomouc, 44 s. Obrázek na obálce a titulní straně: okáč menší (Erebia sudetica) druh popsaný z Pradědu v pohoří Hrubého Jeseníku, kde se vyskytuje lokálně v endemickém poddruhu E. s. sudetica. (foto: T. Kuras, F. Trnka) © Univerzita Palackého v Olomouci, 2013 © Tomáš Kuras, Monika Mazalová & Filip Trnka, Olomouc 2013 2 PřF UP Olomouc, 24. 1. 2013 Obsah Program kolokvia ........................................................................... 4 Přehled
    [Show full text]
  • Nórának: Elejétől Histology-Ig
    Comparative Histological, Phytochemical, Microbiological, and Pharmacological Characterization of Some Lythrum salicaria L. Populations Ph.D. dissertation Tímea Bencsik, Pharm.D. Supervisors: Györgyi Horváth PhD Nóra Papp PhD Program leader: József Deli PhD, DSc Head of the Doctoral School: Erika Pintér MD, PhD, DSc Department of Pharmacognosy, Medical School University of Pécs, Hungary Pécs, 2014 1 Table of contents Table of contents ......................................................................................................................... 2 Abbreviations .............................................................................................................................. 4 I. General introduction and aims ................................................................................................. 5 II. Characterization of Lythrum salicaria L. ............................................................................... 7 II. 1. Taxonomy ....................................................................................................................... 7 II. 2. Nomenclature ................................................................................................................. 7 II. 3. Geographic distribution .................................................................................................. 8 II. 4. Interactions of L. salicaria with other plants and animals ............................................. 8 II. 5. Ethnobotany ...................................................................................................................
    [Show full text]