struktury moci

Himmlerova elita v Sudetech

Organizace Allgemeine-SS v československém pohraničí v letech 1938–1939

JAN ZUMR

Bezprostředně po okupaci československého pohraničí v říjnu 1938 bylo na tomto území vybudováno deset pluků Allgemeine-SS. Dohromady disponovaly přibližně 20 000 muži, a šlo tak o nejpočetnější složku SS zastoupenou na okupovaném území. Členskou základnu tvořili především bývalí prominentní členové sudetských německonacionálních organizací. Po rozpoutání druhé světové války byla většina příslušníků Allgemeine-SS povolána do Wehrmachtu či ozbrojených útvarů SS. O její organizaci v československém pohraničí před tímto obdobím pojednává následující studie.

Před vypuknutím druhé světové terstandarten), motorové jednotky din. Kratší službu mohli vykonávat války byly Allgemeine-SS zdaleka (Kraftfahr-Einheiten), jednotky že- muži starší 35 let, kteří byli přeloženi nejpočetnější odnoží SS. Spadaly do nijní (Pionier-Einheiten) a spojovací do tzv. zálohy SS (SS-Reserve), resp. nich všechny útvary SS, které podle (Nachrichten-Einheiten), podřízené muži starší 45 let, pro něž byly zříze- Himmlerova tajného oběžníku ze velitelům vrchních úseků SS. Na ny „kmenové útvary SS“ a kteří byli 14. prosince 1934 nebyly součástí sklonku roku 1938 byly Allgemeine- povinni dostavit se jednou měsíčně ostrahy koncentračních táborů (SS- -SS rozděleny do 14 vrchních úseků, ke „kamarádskému večeru“. Služební -Totenkopfverbände, SS-TV), ozbro- 38 úseků a 104 pěších pluků, přičemž náplní příslušníků SS bylo pěstování jených kasernovaných útvarů SS-VT počet členů byl tehdy 214 753 mužů.2 sportu, které je mělo učinit fyzicky (SS-Verfügungstruppe) a bezpečnost- Allgemeine-SS představovaly, zdatnějšími, a účast na ideologic- ní služby SD ().1 na rozdíl od SS-VT a SS-TV, ne­ kých školeních, jež měla prohloubit Jejich organizační struktura vypa- ozbrojenou a nekasernovanou část jejich znalosti nacistické ideologie, dala následovně: nejvyšší regionál- SS, jejich příslušníci nosili typické či na nejrůznějších nacistických ní jednotkou byly tzv. vrchní úseky černé uniformy. Tyto útvary tvořily slavnostech, které sloužily k jejich (SS-Oberabschnitte), jimž podléhaly spojovací článek mezi nacistickým „duchovnímu“ spojení s národním jednotlivé úseky (SS-Abschnitte). Ty režimem a německou společností. socialismem.3 zahrnovaly několik pluků, přesněji V organizaci sloužili, až na část dů- S výstavbou útvarů Allgemeine- řečeno pěších pluků (Fußstandar- stojníků a poddůstojníků, honorárně, -SS a rekrutováním nováčků začalo ten), které se dále dělily na prapory tj. dobrovolně a bezplatně. Jednalo se vedení prakticky ihned po obsazení (Sturmbanne), roty (Stürme), čety tedy o muže, kteří měli zaměstnání pohraničí. Celé okupované území (Trupps), družstva (Scharen) a na a svou službu u SS vykonávali v době bylo rozděleno na šest náborových nejmenší útvary zvané Rotte. Vedle svého volna, tedy po pracovní době úseků (Werbeabschnitt). Každému pěších pluků existovaly ještě tzv. či během víkendů. Předepsány byly z nich byla přidělena náborová ko- zvláštní jednotky (Sondereinhei- dva večery týdně v délce dvou hodin mise, jíž vždy velel vysoký důstojník, ten), kam patřily pluky jízdní (Rei- a dvě neděle měsíčně tři až šest ho- který měl k dispozici malý štáb spo-

1 HEIN, Bastian: Elite für Volk und Führer? Die Allgemeine-SS und Ihre Mitglieder 1925–1945. Oldenbourg Verlag, München 2012, s. 92. SD – Sicherheitsdienst (Bezpečnostní služba), zpravodajská služba SS, resp. NSDAP zřízená roku 1931. 2 Statistisches Jahrbuch der der NSDAP. Jahrgang 1938, s. 30, 40–44. Je nutno poznamenat, že do tohoto čísla ještě nebyli zahr- nuti příslušníci Allgemeine-SS z pohraničí. 3 HEIN, Bastian: Elite für Volk und Führer?, s. 212, 214 a 225.

paměť a dějiny 2017/02 75 struktury moci

lupracovníků. Komise byly v průběhu jako jediná nenacházela na území sám podléhal pravomoci vrchního října 1938 postaveny pod kontrolu Říšské župy Sudety. Tato Standarte úseku Südost taktéž ve Vratislavi. příslušných vrchních úseků SS, jež působila i na území severovýchodní Trutnovský pluk náležel XXI. úseku sousedily s pohraničím a jejichž slo- části Dolních Rakous a podléhala v Hirschbergu (dnes Jelenia Góra), žení vypadalo následovně:4 vídeňskému XXXI. úseku SS, resp. 102. a 104. SS-Standarte XXIV. úseku I. náborový úsek zahrnoval území vrchnímu úseku SS Donau.7 Muži na- ve městě Oppeln (dnes Opole). Oba jižní Moravy a jižních Čech, II. jiho- verbovaní na území jižních Čech byli posledně jmenované úseky spadaly západní část, III. až V. severní a VI. začleněni do již existujících útvarů, rovněž do kompetence vrchního úse- severovýchodní část pohraničí. Ko- do dolnorakouské 52. SS-Standarte, ku Südost ve Vratislavi.9 Hranice mezi jednotlivými vrch- ními úseky SS byly stanoveny násle- Náborový úsek Velitel Vrchní úsek SS 5 dovně. Území na východ od Tanvaldu I SS-Standartenführer Hans Kersten Donau připadla vrchnímu úseku Südost, II SS-Sturmbannführer Adolf Ellenberger Main území mezi Tanvaldem a okresy III SS-Oberführer Julian Scherner Elbe Chomutov a Žatec (včetně) vrchní- mu úseku Elbe, území až po okres IV SS-Standartenführer Jürgen Stroop Elbe Prachatice (včetně) vrchnímu úseku V SS-Standartenführer Richard Jungclaus Elbe Main a všechna odtud na východ le- VI SS-Oberführer Ludolf-Hermann von Alvensleben Südost žící území připadla vrchnímu úseku Donau.10 Okres Žatec byl ovšem brzy převeden pod správu vrchního úseku mise působily na obsazeném území až resp. hornorakouské 37. SS-Stan- Main.11 do první poloviny listopadu, kdy byla darte.8 Dislokace jednotlivých útvarů se jejich činnost ukončena. Velení SS ná- Devět pluků se tedy nalézalo v su- opakovaně měnila, ve většině přípa- sledně přistoupilo k vytvoření řádné detské župě. Ty podléhaly zčásti dů šlo o přemístění jednotlivých rot. organizační struktury. Nové pluky nově vytvořeným, zčásti stávajícím Štáb 101. SS-Standarte byl v květnu byly oficiálně aktivovány k 15. listo- ­ úsekům SS. V Liberci vznikl XXXVII. 1939 přeložen z Lokte do Žatce.12 Veli- padu 1938 a vzniklo jich celkem deset úsek SS, zahrnující 96., 100. a 103. telem karlovarského úseku SS se stal – 95. SS-Standarte byla dislokována SS-Standarte, v Karlových Varech náčelník jedné z náborových komisí v Trutnově, 96. v Mostě, 97. v Che- XXXVIII. úsek s 97. a 101. SS-Stan- Stropp, jenž později nechvalně pro- bu, 98. v Šumperku, 99. ve Znojmě, darte. Liberecký úsek byl podřízen slul zničením židovského ghetta ve 100. v Liberci, 101. v Lokti, 102. v Kr- vrchnímu úseku Elbe se sídlem Varšavě. Velitelem libereckého úseku nově, 103. v Ústí nad Labem a koneč- v Drážďanech, karlovarský úsek byl jmenován Willi Brandner, bývalý ně 104. v Opavě.6 spadal pod vrchní úsek Main sídlící vedoucí Dobrovolné německé ochran- Výjimečné postavení mezi uvede- v Norimberku. Šumperský pluk byl né služby (Der Freiwillige deutsche nými pluky Allgemeine-SS zaujímala přidělen VI. úseku, jehož velitelství Schutzdienst, FS), úderných oddílů znojemská 99. SS-Standarte, jež se se nacházelo ve Vratislavi a který Sudetoněmecké strany (Sudetendeu­

4 Bundesarchiv (dále jen BArch Berlin), f. NS 31 SS-Hauptamt (dále jen NS 31), sign. NS 31/137, Der Chef des Hauptamtes. IA/Az.: 8 b/11. 10. 1938, Betr.: Gliederung der SS im Sudetenland, s. 59. 5 SS-Oberabschnitt Donau zahrnoval území Rakouska, SS-Oberabschnitt Main severní část Bavorska, SS-Oberabschnitt Elbe Sasko a část Durynska a SS-Oberabshnitt Südost Slezsko. 6 Statistisches Jahrbuch der Schutzstaffel der NSDAP, Jahrgang 1938, s. 44. 7 Podrobně k 99. SS-Standarte srov. ZUMR, Jan: 99. SS-Standarte. Vznik, organizace a činnost znojemského pluku Allgemeine-SS. Secu- ritas Imperii, 2015, č. 27, s. 62–88. 8 V Českém Krumlově vznikla celá rota, jež byla jako 4. Sturm začleněna do I. Sturmbannu 37. SS-Standarte. Nové muže z okupovaného pohraničí získaly rovněž 3. a 4. Sturm I. Sturmbannu 52. SS-Standarte se sídly ve Waidhofenu an der Thaya a v Gmündu. BArch Berlin, sign. NS 31/137, SS-Oberabschnitt Donau. IA/O Az.: 8 b/19. 11. [19]38. Betrifft: Eingliederung der sudetendeutschen Gebiete, s. 49–50. 9 Statistisches Jahrbuch der Schutzstaffel der NSDAP, Jahrgang 1938, s. 40 a 44. 10 BArch Berlin, sign. NS 31/137, Der Chef des SS-Hauptamtes. IA/O Az. 8 h/1. 12. [19]38. Betr.: Eingliederung des sudetendeutschen Gebie- tes, s. 46. 11 Tamtéž, Der Chef des SS-Hauptamtes. IA/O Az. 8 b/3. 2. [19]39. Betr.: Grenzberichtigung zwischen SS-Oberabschnitt Main und SS-Ober­ abschnitt Elbe, s. 18. 12 Tamtéž, s. 13.

76 2017/02 paměť a dějiny Himmlerova elita v Sudetech

Jürgen Stroop (třetí zleva s polní čepicí). Jeden z velitelů náborových komand v českém pohraničí, který později velel likvidaci Varšavského ghetta. Foto: Wikimedia Commons tsche Partei, SdP) budovaných podle tak i směrem dolů vlivem ztrát na mužů spokojeno. K jejímu zodpo- vzoru SA. Velitelé pluků a praporů bojištích druhé světové války. vězení použijeme výpočet podílu byli rovněž dílem Němci ze „staré Položme si nyní otázku, zda mohlo příslušníků SS na mužském obyva- říše“, dílem Němci z pohraničí. být vedení SS s počty naverbovaných telstvu na daném území. K dispozici O početních stavech nově vytvoře- ných jednotek Allgemeine-SS v obdo- bí před vypuknutím druhé světové Útvar Početní stav války nejsme bohužel informováni, 95. SS-Standarte 1 768 komplexní údaje jsou k dispozici až 96. SS-Standarte 1 832 13 k 31. prosinci 1941. 97. SS-Standarte 1 842 Dohromady to byl nezanedbatelný 98. SS-Standarte 2 417 počet 20 024 mužů, ke kterým je tře- ba ještě připočíst desítky členů štábů 99. SS-Standarte 1 557 karlovarského a libereckého úseku, 100. SS-Standarte 2 300 příslušníky motorizované a sanitní 101. SS-Standarte 2 336 roty.14 Ve srovnání s obdobím před 102. SS-Standarte 1 723 vypuknutím války se tato čísla zřej- 103. SS-Standarte 2 184 mě nijak dramaticky nelišila. Posun 104. SS-Standarte 2 065 byl možný oběma směry, jak směrem Celkem 20 024 nahoru díky náboru nových členů,

13 BArch Berlin, f. NS 19 Persönlicher Stab Reichsführer SS (dále jen NS 19), sign. NS 19/2097, s. 49, 61, 62 a 66. 14 SS-Abschnitt XXXVII měl padesát mužů, motorizovaný útvar s označením 3/K 6 jedenašedesát mužů, SS-Abschnitt XXXVIII v Karlových Varech devětadvacet mužů plus jedenačtyřicet příslušníků sanitní roty (San-Sturm XXXVIII). Tamtéž.

paměť a dějiny 2017/02 77 struktury moci

Území Sudet připojené k Německé říši

Děčín Liberec Ústí nad Lab.

M. Boleslav Náchod Karlovy Vary Hradec Králové Cheb Praha Kolín Pardubice

Plzeň Ostrava

Olomouc

Jihlava

Brno Zlín

České Budějovice

Český Krumlov Znojmo Břeclav

jsou statistická data z roku 1938 pro 203 638 mužů (bez čs. pohraničí). župě dokonce více než čtyřikrát jednotlivé vrchní úseky SS, nezahr- Ve stejnou dobu žilo v Německu vyšší, než kolik činil říšský průměr. nují však příslušníky SS z pohraničí. 35 562 000 mužů, což činilo podíl Podobně tomu bylo s počty členů Disponujeme rovněž údaji ze sčítání 0,57 procenta.16 Srovnáme-li toto NSDAP. V roce 1942 činil jejich podíl obyvatelstva v Říšské župě Sudety číslo s podílem z Říšské župy Sudety, v Říšské župě Sudety 17,34 % z cel- z května 1939. Podle nich tam žilo dospějeme k závěru, že podíl přísluš- kového počtu obyvatelstva, přičemž celkem 2,94 milionu obyvatel, z toho níků Allgemeine-SS na mužské popu- říšský průměr činil pouze 7,85 %.17 2,64 milionu Němců, 291 tisíc Čechů laci zde byl více než dvakrát větší, než Zaměřme se nyní ještě na výběr a 174 tisíc Čechů s říšským občan- kolik činil říšský průměr. S výsledky nejvyšších funkcionářů, velitelů úse- stvím.15 Poslední skupinu připočteme náboru nových mužů tak mohlo být ků, pluků a praporů. SS se všeobecně k obyvatelům německé národnosti, vedení SS nadmíru spokojeno. snažila, aby co nejvíce velitelů bylo vydělíme dvěma, abychom získali při- Nadprůměrné zastoupení přísluš- takříkajíc „domácích“. Náborové ko- bližný počet mužů, a dojdeme k číslu níků SS oproti říšskému průměru mise se pochopitelně koncentrovaly 1,407 milionu mužské populace. korespondovalo s nadprůměrnými především na místní prominentní Počet příslušníků Allgemeine-SS počty příslušníků SA a členů NSDAP nacisty, členy SdP, FS či SFK (Sudeto- v pěších plucích čítal v Říšské župě v Říšské župě Sudety. Mírový stav německý sbor dobrovolníků, Das Su- Sudety celkem 18 467 osob, což bylo sudetoněmeckých SA dosáhl počtu detendeutsche Freikorps). Z dochova- 1,31 procenta veškeré tamní mužské 180 000 příslušníků, což bylo zdaleka ných dokumentů nicméně vyplývá, že populace. Na konci roku 1938 činil nejvíc ze všech skupin SA. V přepočtu řadu nejschopnějších mužů „vyfoukli“ početní stav jednotek Allgemeine-SS na obyvatele byl roku 1940 procen­ SS její rivalové z SA18, což alespoň (bez zvláštních útvarů) v Německu tuální podíl mužů v SA v sudetské částečně vysvětluje nízké zastoupení

15 ZIMMERMANN, Volker: Sudetští Němci v nacistickém státě. Politika a nálada obyvatelstva v říšské župě Sudety (1938–1945). Prostor – Argo, Praha 2001, s. 241–242. 16 Statistisches Jahrbuch der Schutzstaffel der NSDAP, Jahrgang 1938, s. 28–30. 17 Srov. ZIMMERMANN, Volker: Sudetští Němci v nacistickém státě, s. 112, 119, 433 a 435.

78 2017/02 paměť a dějiny Himmlerova elita v Sudetech

Němců z pohraničí na úrovni velitelů dosáhl a v průběhu války působil pluků a praporů v některých oblas- na nevýznamných pozicích různých tech. Z 39 mužů působících v únoru úseků SS.20 1939 na uvedených velitelských po- Po vypuknutí druhé světové války zicích pocházelo 22 z českosloven- většina příslušníků jednotek Allge- ského pohraničí. Příznačné bylo, že meine-SS narukovala do Wehrmach- v některých případech byly funkce tu či ozbrojených útvarů SS. Starší velitelů pluků a praporů výhradně příslušníci v rámci tzv. policejních po- v rukou Němců z pohraničí (98. a 102. sil (Polizeiverstärkung) nahradili část SS-Standarte), jindy naopak pouze dozorců v koncentračních táborech v rukou Němců ze „staré říše“ (97. a část byla povolána do nově vznik- a 101. SS-Standarte).19 lých zesílených pluků SS-Totenkopf Dalším problémem, se kterým se SS (verstärkte SS-Totenkopfstandarten). v tomto ohledu v pohraničí potýkala, Ty byly nasazovány na okupovaných byla nízká úroveň naverbovaných ve- územích k plnění specifických repre- litelů. Nezřídka se ukázalo, že tito sivních úkolů, od strážní služby až muži nemají dostatečné schopnosti po fyzickou likvidaci celých skupin Hermann Krumey se v roce 1944 stal zá- ani vlastnosti k tomu, aby vedli svěře- obyvatel. V průběhu zimy 1940 a jara stupcem Adolfa Eichmanna né jednotky. Příkladem může být SS- 1941 byly zesílené pluky buď zrušeny, Foto: archiv Jaroslava Čvančary -Untersturmführer Adalbert Fritsch, či posloužily k doplnění stávajících bývalý okresní vedoucí FS z Mostu útvarů Waffen-SS nebo k vybudování a s účinností od 1. prosince 1938 veli- nových.21 Tři brigády vytvořily útvar a byli zodpovědní za smrt desetitisí- tel II. praporu 96. SS-Standarte, který zvaný Kommandostab Reichsführer- ců civilistů.23 Brandner, první velitel byl již v polovině ledna 1939 ze své -SS, jenž byl v letech 1941 a 1942 nasa- libereckého úseku SS, se pro změnu funkce odvolán a z důvodu „zapraco- zen na východní frontě, kde mu padly angažoval v brutální protipartyzán- vání“ jmenován adjutantem a perso- za oběť statisíce civilistů.22 ské válce na Balkáně jako policejní nálním referentem 26. SS-Standarte. Přestože jejich předválečná „pra­ velitel Záhřebu a zástupce vyššího ve- Na jaře 1939 se poté účastnil kurzu covní náplň“ vypadala celkem litele SS a policie v Chorvatsku Kon- na důstojnické škole pro příslušníky nevinně, neměli bychom činnost stantina Kammerhofera, kde byl také Allgemeine-SS v Mnichově-Dachau příslušníků Allgemeine-SS podceňo- na konci roku 1944 zabit.24 Velitel 98. (SS-Führerschule München Dachau), vat. „Osvědčili“ se jako strážci v kon- SS-Standarte Hermann Krumey se kde nebyl hodnocen nejlépe. Velitel centračních táborech i jako výkonní roku 1944 stal zástupcem Adolfa školy jej charakterizoval jako „uke- masoví vrazi na východní frontě. Stojí Eichmanna v jeho Sonderkomman- caného“ egoistu bez sebedisciplíny za zmínku, že tři ze šesti velitelů du, které zodpovídalo za deportace a přísnosti, nevyrovnaného a sla- náborových komisí v okupovaném maďarských Židů do vyhlazovacího bého, jehož znalosti a výkony jsou pohraničí (Alvensleben, Scherner tábora v Osvětimi.25 I v takovém podprůměrné. Fritsch vyšší hodnosti a Stroop) působili jako velitelé, resp. kontextu je třeba hodnotit činnost než SS-Untersturmführer nikdy ne- vyšší velitelé SS a policie na východě příslušníků Allgemeine-SS.

18 BArch Berlin, f. NS 33 SS-Führungshauptamt (dále jen NS 33), sign. NS 33/181, Der Chef des Hauptamtes, Berlin, den 5. 4. 1939, Betreff: Dienstreise in das Protektorat Böhmen und Mähren, s. 62–63. 19 Srovnej přehled na konci článku. 20 BArch Berlin, f. SS-Offiziersakten (SSO), sign. SSO/225 + Akten des Raase- und Siedlungshauptamtes (RS)/B 0508: Adalbert Fritsch (nar. 7. 5. 1912). 21 Podrobně k této problematice srov. KAŇÁK, Petr – VAJSKEBR, Jan: Od Polizeiverstärkung k verstärkte SS-Totenkopfstandarten. Geneze a nasazení specifického druhu represivních a okupačních jednotek SS v letech 1933–1941. Securitas Imperii, 2009, č. 15, s. 42–97. 22 Detailně ke Kommandostab Reichsführer-SS srov. CÜPPERS, Martin: Wegbereiter der Shoah. Die Waffen-SS, der Kommandostab Reichs- führer-SS und die Judenvernichtung 1939–1945. Wissenschaftliche Buchgesellschaft, Darmstadt 2005. 23 K roli vyšších velitelů SS a policie v okupované Evropě srov. BIRN, Ruth Bettina: Die Höheren SS- und Polizeiführer. Himmlers Vertreter im Reich und in den besetzten Gebieten. Droste Verlag, Düsseldorf 1986. 24 BIMAN, Stanislav a kol.: Kdo byl kdo v Říšské župě Sudety 1938–1945. SOA Litoměřice, Litoměřice 2008, heslo Willy Brandner. 25 K němu viz FEDOROVIČ, Tomáš: Hermann Alois Krumey – aktér konečného řešení slovanského problému a židovské otázky. In: Tere- zínské listy. Sborník Památníku Terezín, sv. 42. Památník Terezín – Oswald, Terezín – Praha 2014, s. 27–44.

paměť a dějiny 2017/02 79 struktury moci

Přehled rozmístění a personálního obsazení nejvyšších útvarů Allgemeine-SS v okupovaném českém pohraničí v únoru 193926 (u velitelů jsou tučně vyznačena jména sudetských Němců)

XXXVII. úsek SS (Liberec) – III/99 (Mistelbach)28 – SS-Untersturmführer SS-Oberführer Willi Brandner Rudolf Horak XXXVIII. úsek SS (Karlovy Vary) – SS-Standartenführer Jürgen Stroop 100. SS-Standarte (Liberec) – SS-Sturmbannführer Hans Stange 95. SS-Standarte (Trutnov) – I/100 (Jablonec) – SS-Untersturmführer SS-Obersturmbannführer Erich Spaarmann Josef Maisel I/95 (Broumov) – SS-Obersturmführer II/100 (Liberec) – SS-Untersturmführer Ernst Wagner Alfred Rösler II/95 (Vrchlabí) – SS-Untersturmführer III/100 (Varnsdorf) – SS-Hauptsturmführer Richard Wiesner Carl Schmidt III/95 (Trutnov) – SS-Hauptsturmführer Ernst Birke 101. SS-Standarte (Loket) – SS-Obersturmbannführer Erwin Remely 96. SS-Standarte (Most) – I/101 (Kadaň) – SS-Hauptsturmführer SS-Standartenführer Johann Burkhart Karl-Heinz Boeckler I/96 (Teplice-Šanov) – SS-Untersturmführer II/101 (Karlovy Vary) – SS-Haupsturmführer Franz-Wilhelm Nowak (později se přejmenoval Julius Dieckmann na Felgenhauer) III/101 (Sokolov) – SS-Hauptsturmführer II/96 (Most) – SS-Untersturmführer Ludwig Streit Adalbert Fritsch III/96 (Chomutov) – SS-Sturmbannführer 102. SS-Standarte (Krnov) – Hans Kreppel SS-Obersturmbannführer Hans Butschek I/102 (Krnov) – SS-Hauptsturmführer 97. SS-Standarte (Cheb) – Egon von Glatter-Götz SS-Sturmbannführer Dr. Hans Weibgen II/102 (Jeseník) – SS-Hauptsturmführer Karl Oppitz I/97 (Stříbro) – SS-Hauptsturmführer Martin Luther III/102 (Bruntál) – SS-Hauptsturmführer II/97 (Mariánské Lázně) – SS-Sturmbannführer Franz König Alfred Kollnberger III/97 (Cheb) – SS-Sturmbannführer 103. SS-Standarte (Ústí nad Labem) – Alfred Kollnberger27 SS-Sturmbannführer Karl-Heinz Rüsch I/103 (Česká Lípa) – SS-Hauptsturmführer 98. SS-Standarte (Šumperk) – Wilhelm Mann SS-Obersturmbannführer Hermann Krumey II/103 (Děčín) – SS-Obersturmführer I/98 (Šumperk) – SS-Hauptsturmführer Fritz Palige Friedrich Schiechel II/98 (Lanškroun) – SS-Hauptsturmführer III/103 (Ústí nad Labem) – SS-Untersturmführer Wilhelm Jaworek Dr. Hubert Blümel III/98 (Moravská Třebová) – SS-Hauptsturmführer Erwin Homma 104. SS-Standarte (Opava) – SS-Sturmbannführer Wilhelm Montel 99. SS-Standarte (Znojmo) – I/104 (Opava) – SS-Hauptsturmführer Ernst Otto SS-Obersturmbannführer Karl-Heinz Urban II/104 (Nový Jičín) – SS-Hauptsturmführer I/99 (Znojmo) – SS-Untersturmführer Ernst Leisner Otto Mück II/99 (Mikulov) – SS-Untersturmführer III/104 (Šternberk) – SS-Hauptsturmführer Ronald Bienert Hans Pomp

26 BArch Berlin, sign. NS 33/19, SS-Übersichtskarte 7 (15. 2. 1939), s. 22–42. 27 Kollnberger je jako velitel III. praporu 97. SS-Standarte uveden v seznamu velitelů pluků a praporů Allgemeine-SS z února 1939. Podle údajů v jeho důstojnické složce však velel III. praporu pouze do prosince 1938. Tamtéž, sign. SSO/197 A: Alfred Kollnberger (nar. 20. 12. 1904). 28 Prapor se nacházel na území Říšské župy Dolní Podunají.

80 2017/02 paměť a dějiny