Právnická fakulta Masarykovy univerzity Veřejná správa Katedra finančního práva a národního hospodářství

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Systém právní regulace místních poplatků

Dana Charvátová

2011/2012

Čestné prohlášení: „Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Systém právní regulace místních poplatků zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury“.

Podpis: …………………………….

2

Poděkování: Děkuji JUDr. Daně Šramkové, Ph.D., MBA za podnětné připomínky a odborné vedení při psaní mé bakalářské práce.

3 Obsah

Úvod ...... 6

1. Prameny právní úpravy ...... 8 1.1 Právní úprava a zavedení místních poplatků ...... 8 1.1.1 Ústava a Listina základních práv a svobod ...... 8 1.1.2 Zákon o obcích a zákon o místních poplatcích ...... 9 1.2 Zavedení místních poplatků ...... 10 1.2.1 Legislativní proces ...... 12 1.2.2 Státní dozor nad právotvorbou ...... 13 1.2.3 Shrnutí – otázka právní regulace obecně závaznými vyhláškami ...... 14

2. Charakteristika místních poplatků ...... 15 2.1 Pojem daň a poplatek ...... 15 2.2 Podstata a funkce místních poplatků ...... 17 2.3 Základní konstrukční prvky u místních poplatků ...... 18 2.4 Metody právní regulace místních poplatků ...... 23

3. Soustava místních poplatků ...... 24 3.1 Místní poplatky zavedené na území města Adamova ...... 25 3.1.1 Poplatek ze vstupného ...... 26 3.1.2 Poplatek z ubytovací kapacity ...... 29 3.1.3 Poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů ...... 33 3.1.4 Poplatek ze psů ...... 39 3.1.5 Poplatek za zvláštní užívání veřejného prostranství ...... 45

4. Osvobození a úlevy od místních poplatků ...... 52

4.1 Osvobození a úlevy v OZV obcí ...... 53

4.2 Prominutí podle daňového řádu ...... 55

5. Specifika řízení ve věcech místních poplatků ...... 57 5.1 Ohlašovací povinnost ...... 57 5.2 Vyměření místních poplatků ...... 59 5.3 Placení místních poplatků ...... 62 5.4 Vymáhání místních poplatků ...... 64

4 Závěr ...... 65

Resumé ...... 68

Seznam literatury ...... 69

Seznam příloh ...... 74

5 Úvod

Místní poplatky stejně jako daně zasahují do našeho života, ať se nám to líbí nebo ne. Nejsou jenom záležitostí jednotlivých obcí, které je pro své území zavádí obecně závaznou vyhláškou, ale mají dopad i na jejich obyvatele. Pro většinu poplatníků jsou místní poplatky spíše přítěží představující pouhé naplnění obecního rozpočtu a někteří ani neví, že existují.

Místní poplatky jsou upraveny a regulovány zákonem č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZMP“), který již od svého vzniku podstoupil několik novelizací. Tyto novely reagují na změny společnosti a neustále se vyvíjející právní názory v podobě soudních rozhodnutí. Problematika místních poplatků spadá jednak do samostatné působnosti obce, a to v rámci jejich zavedení a úpravě dalších podrobností v obecně závazné vyhlášce. A v přenesené působnosti pak zabezpečují jejich vybírání, vyměření, navýšení a také i následné vymáhání. Výkon správy místních poplatků je povrchně řešen ZMP, a proto se pro další postupy podpůrně použije zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“).

Místní poplatky jsou dnes velmi diskutovatelným tématem, nejen v televizi, ale také v novinách se můžeme stále častěji doslechnout o předložené novele ZMP a o nevinných nezletilých dětech, jejichž rodiče nezaplatili místní poplatek. A právě to je jeden z důvodu, proč jsem si toto téma zvolila pro svoji bakalářskou práci. Druhým důvodem je, že pracuji dvanáct let na Městském úřadu v Adamově, kde se denně setkávám s poplatníky a řeším jejich problémy související s jejich poplatkovou povinností. Jako správce poplatku mám na starosti všechny městem zavedené místní poplatky, a to počínaje návrhem obecně závazných vyhlášek až po poplatkové řízení ukončené řízením exekučním.

Cílem mé práce je zhodnotit stávající právní úpravu místních poplatků i s ohledem na připravovanou novelu ZMP a specifikovat možnosti obcí v oblasti jejich právní regulace za využití poznatků z praxe, ale i judikátů vztahujících se ke konstrukčním prvkům vybraných místních poplatků. V rámci této práce bych chtěla upozornit na nedokonalost některých ustanovení, které činí nemalé problémy při jejich správě. Pro doplnění u jednotlivých místních poplatků graficky znázorním, jaké místní poplatky obce zavádějí na svém území a jaké možnosti využívají k jejich regulaci. S použitím analýzy

6 a metody dílčí komparace porovnám vybrané místní poplatky se slovenskou právní úpravou a zaměřím se hlavně na jejich rozdíly. Pro získání potřebných údajů ke zpracování bakalářské práce jsem čerpala z odborných publikací, judikátů soudů a internetových stránek příslušných obcí a veřejnoprávních institucí, které jsou uvedeny v poznámkovém aparátu a přílohách.

Práci jsem rozčlenila do pěti částí, které se dále dělí na jednotlivé podkapitoly. V první kapitole se budu zabývat právní úpravou, která je základem pro zavedení místních poplatků územní samosprávou. Dále se zaměřím na jednu z forem samostatné působnosti obce, a to na zavedení místních poplatků obecně závaznou vyhláškou, jejím členěním a legislativním procesem a následným státním dozorem. Vzhledem k tomu, že se o místních poplatcích hovoří spíše jako o místních daních, objasním ve druhé kapitole nejdříve rozdíl mezi daní a poplatkem, podstatu a funkci místních poplatků, vymezím jejich základní konstrukční prvky a nakonec se budu věnovat metodám právní regulace místních poplatků. V další části práce, kterou představuje kapitola třetí, se dle zadání budu zabývat vybranými druhy místních poplatků, jejich charakteristice a srovnám je se slovenskou právní úpravou. Zmíním se o také o důležitých judikátech související s konkrétním problémem, který bývá sporným z pohledu praxe. Poněkud podrobněji se zaměřím na místní poplatky zavedené na území města Adamova a porovnám je se sedmi zvolenými obcemi ve správním obvodu města Blanska. Předposlední kapitola je věnována prvkům umožňujícím korekci daně, a to osvobození a úlevy, a znázornění jejich využívání u konkrétních obcí. Stručně připomenu již zaniklý institut prominutí místního poplatku nebo jeho příslušenství. Výklad uzavírám kapitolou o řízení ve věcech místních poplatků, která spadá do přenesené působnosti obce. Zde se zaměřím ne na celé řízení, ale pouze na jeho specifika řízení ve věci místních poplatků. V závěru zhodnotím stávající právní úpravu, její nedostatky v oblasti správy místních poplatků s navržením možných řešení na zlepšení, a jestli některé nedostatky budou vyřešeny právě připravovanou novelou ZMP.

7 1. Prameny právní úpravy

Mezi významné oprávnění obcí v rámci jejich samostatné působnosti patří také vydávání místních právních předpisů. Při jejich zpracování musí být však dodržen soulad s ostatními právními předpisy, a proto se zmíním, na základě jakých zákonných zmocnění mohou obce zavádět místní poplatky pro své území.

1.1 Právní úprava a zavedení místních poplatků

1.1.1 Ústava a Listina základních práv a svobod

Možnost vytváření originárních právních předpisů obcí v samostatné působnosti je podmíněna tím, že stát zvoleným způsobem rozhodne omezit rozsah své vlastní právotvorné pravomoci jiným subjektům. Můžeme konstatovat, že právní předpisy územní samosprávy představují prostředek právní regulace při respektování demokratické plurality společenských a politických zájmů různých územních společenství.1 V současném právním řádu nalezneme řadu zákonných zmocnění k realizaci právotvorné pravomoci jednotek územní samosprávy. Ale hovoříme-li o ústavněprávních aspektech ukládání místních daní v České republice, musíme mít na paměti dvě relativně nezávislé oblasti upravené v rámci ústavního pořádku České republiky – právo na samosprávu a právo na ukládání daňových povinností.2

Základy právotvorby obcí v rámci jejich samostatné působnosti jsou zahrnuty v ústavním pořádku České republiky. Je tvořen dvěma vzájemně provázanými dokumenty:  Ústavním zákonem č. 1/1993 Sb., Ústavou České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Ústava") a  Ústavním zákonem č. 2/1993 Sb., Usnesení předsednictva ČNR o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky (dále jen „LZPS“).

Obsah ústavního práva na samosprávu je definován v čl. 99 a čl. 100 Ústavy (územní základ samosprávy); čl. 101 odst. 1 a čl. 102 a 104 Ústavy (zastupitelská forma výkonu

1 Kadečka, S. Právotvorba místní (a regionální) samosprávy. In KADEČKA, S., HAVLAN, P., VALÁCHOVÁ, K. (eds.). Právní regulace místní (a regionální) samosprávy. Sborník z 4. letní mezinárodní konference / workshopu – Kroměříž 2008. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2008. s. 287. ISBN 978-80-210-4784-6. 2 Boháč, R. a kol. Pocta prof. JUDr. Milanu Bakešovi, DrSc., k 70. narozeninám. Praha: Leges, 2009. s. 321. ISBN 978-80-87212-23-3.

8 práva na samosprávu); čl. 101 odst. 4 Ústavy (záruky práva na samosprávu); čl. 101 odst. 3 Ústavy – ekonomická autonomie obcí (např. právo na vlastní finanční zdroje, které alespoň částečně pocházení z místních daní); čl. 104 odst. 3 Ústavy - pravomoc zastupitelstva územních samosprávných celků v mezích své působnosti vydávat obecně závazné vyhlášky.

Důležitým ustanovením při vydávání obecně závazných vyhlášek na zavedení místních poplatků, které musí být také respektováno, je čl. 11 odst. 5 LZPS podle něhož „daně a poplatky lze ukládat jen na základě zákona“. V souvislosti s tímto ustanovením je nutné zmínit i čl. 4 LZPS stanovující zákonná omezení zejména v odst. 1: „povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod“.

1.1.2 Zákon o obcích a zákon o místních poplatcích

Z výše uvedených citací z Ústavy a LZPS je možné vyvodit závěr, že pokud ukládáme povinnosti obecně závaznou vyhláškou (dále jen „OZV“), tak výhradně na základě zákonného zmocnění. Vymezení jiných povinností, než stanoví zákon, by bylo v rozporu s LZPS. Nesmím opomenout zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obcích“) obsahující rovněž úpravu ústavních zakotvení, a to v ustanoveních:

. §10 odst. 5 „povinnosti může obec ukládat v samostatné působnosti obecně závaznou vyhláškou, stanoví-li tak zvláštní zákon“ . §35 odst. 3 písm. a) „při výkonu samostatné působnosti se obec řídí při vydávání obecně závazných vyhlášek zákonem“ . §84 odst. 2 písm. h), kde se vyhrazuje pravomoc zastupitelstvu obce vydávat OZV.

Tímto zákonným podkladem je pro zavedení místních poplatků obcí OZV zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZMP“) s účinností od 1. 1. 1991. Na základě tohoto zákonného zmocnění a jen v jeho mezích mohou obce zavést na svém území místní poplatky. V současné době byl tento zákon od svého vzniku již 17 krát novelizován a další poslanecký návrh na jeho změny byl předložen na projednání Senátem Parlamentu České republiky a znovu vrácen

9 s pozměňovacími návrhy do Poslanecké sněmovny.3 ZMP je dán taxativní výčet místních poplatků a v dalších jeho ustanoveních jsou pak blíže specifikovány jednotlivé druhy místních poplatků, jejich předmět, osoby povinné platit příslušný poplatek, maximální (minimální) sazba poplatku, osvobození příp. úlevy od poplatkové povinnosti a další všeobecné otázky pro správu a evidenci místních poplatků např. sankce za nezaplacení poplatků včas nebo ve správné výši, lhůta k ohlašovací povinnosti a sdělení povinných údajů, pravomoc obce stanovit zavedení poplatků OZV. ZMP je hmotně právním předpisem, zahrnujícím i procesně právní úpravu místních poplatků, který zakládá finančně právní vztahy mezi obcí (správcem poplatku) a jednotlivými poplatkovými subjekty (poplatníky nebo plátci). Proces související s jejich správou je dán speciálním předpisem, tj. zákonem č. 280/2009 Sb., daňovým řádem, v znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“).

Zmocnění k regulaci určitých specifických oblastí formou OZV upravují kromě ZMP i jiné další právní předpisy např. zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpadech“).

1.2 Zavedení místních poplatků

Vydávání obecně závazných vyhlášek patří do samostatné působnosti obcí a je jednou z forem, jak může obec svoji samostatnou působnost realizovat. Při výkonu samostatné působnosti se obec řídí jen právním řádem, není vázána interními akty (usnesení, směrnice, metodické pokyny, instrukce) státu ani kraje. Při vydávání obecně závazných vyhlášek se obce závazně řídí pouze Ústavou a zákony, nemusí přihlížet ani k podzákonným právním aktům (nařízením vlády, vyhláškám ústředních orgánů státní správy, obecně závazným vyhláškám a nařízením krajů).4

Obec může na základě zákonného zmocnění daného ust. §14 odst. 2 ZMP zavést místní poplatky OZV, ve které současně upraví podrobnosti jejich vybírání. Jaké místní poplatky se rozhodne na svém území vybírat a v jaké výši, samozřejmě při respektování zákonné hranice, záleží už na jejím uvážení. Jen je důležité zachovat taxativní výčet místních poplatků stanovený v ust. §1 ZMP. Jednotlivé místní poplatky budou

3 Parlament České republiky: Poslanecká sněmovna, Návrhy zákonů. Sněmovní tisk č. 337 [online], citováno dne 22. 3. 2012. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/tisky.sqw?STR=9&O=6&PT=U&N=9&F=H&D=1,2,3,16&RA=20&stz=1 4 KOUDELKA, Z. Samospráva. Praha: Nakladatelství Linde, 2007. s. 124. ISBN 978-80-7201-665-5.

10 vyjmenovány ve třetí kapitole pojednávající o soustavě místních poplatků, a proto se jimi nebudu na tomto místě zabývat.

Při zpracování a vydávání OZV musí obec respektovat nejen zákonnost (tzn. předpisy lze vydávat na základě zákonného zmocnění a v jeho mezích, zákonem stanoveným způsobem a k tomu příslušným orgánem) a formálně právní úpravu, ale také další zásady vymezené v ust. §2 až §8 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se zejména o následující zásady:

. vázanost účelem (vydání právního předpisu musí směřovat k dosažení zákonem předvídaného účelu, pravomoc k jeho vydání nesmí být zneužita za účelem jiným); . i při vydávání právních předpisů musí být „šetřena práva dotčených osob“ – jde zejména o otázku nezbytnosti a přiměřenosti přijímané právní úpravy . musí se jednat o službu veřejnosti, tzn. nejen občané obce mají být „s dostatečným předstihem uvědomeny“ o chystaném úkonu. 5

Součástí některých OZV bývá i příloha např. vymezující území veřejného prostranství pro účely jeho zpoplatnění místním poplatkem nebo rozúčtování skutečných nákladů na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu.

OZV o místních poplatcích by měla být členěna tak, že v jedné části bude obsahovat výčet druhů místních poplatků, které obec na svém území zavádí a vybírá a v dalších částech uceleně upraví jednotlivé druhy poplatků s vyjádřením:

 předmětu místního poplatku a poplatníka,  konkrétní sazby místního poplatku a její splatnosti  osvobození nebo úlevy, popř. dalších náležitostí potřebných pro jejich správu.

Rozhodne-li se obec o zavedení více místních poplatků jednou OZV nebo pro každý místní poplatek vydá samostatnou, záleží už jen na jejím uvážení. Z pohledu praxe je výhodnější zavádět jednotlivé druhy místních poplatků samostatnými OZV, protože úprava některých poplatků stále vykazuje značné legislativní i formální vady např. vymezení míst veřejného prostranství u poplatku za užívání veřejného prostranství nebo rozúčtování netříděného komunálního odpadu při změně sazby místního poplatku za komunální odpad. Při úpravě jednoho místního poplatku v OZV upravující souhrnně více místních poplatků, mohou legislativní nedostatky způsobit pozastavení vyhlášky

5 Dienstbier, F. K právním formám činnosti veřejné správy. In GROSPIČ, J., LOUDA, T., VOSTRÁ, L. (eds). Územní samospráva v České republice a Evropě. Plzeň: Aleš Čeněk, 2007. s. 265.

11 jako takové a zabránit tím vybírání ostatních místních poplatků. OZV však nemůže stanovit žádná práva a povinnosti poplatkovému subjektu nebo správci poplatku překračující rámec ZMP a procesního zákona, daňového řádu.

1.2.1 Legislativní proces

Poplatky mají fakultativní povahu a závaznými pro poplatníky se stávají až po jejich zavedení OZV. Kompetentním orgánem pro její přijmutí je zastupitelstvo obce, které ji pak následně schvaluje formou usnesení, pro jehož platné přijetí je podmíněn souhlas nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva.

Po schválení tohoto místního právního předpisu zastupitelstvem následuje jeho podepsání, vyhlášení a platnost. Pravomoc podepisovat právní předpisy obce je od 1. ledna 2003 svěřena starostovi společně s místostarostou. V této souvislosti by stálo za zmínku, že tyto podpisy mají spíše symbolický význam, neboť starosta ani místostarosta nemají právo veta.6 V tomto směru se vyjádřil i Ústavní soud ve svém Nálezu pléna ze dne 19. listopadu 1996, sp. zn. Pl. ÚS 1/96, podle kterého „právní důsledky chybějících či irelevantních podpisů na obecně závazných vyhláškách zákon o obecním zřízení výslovně neupravuje. Zároveň stanoví jedinou podmínku jejich platnosti, a to vyhlášení na úřední desce. Z uvedeného vyplývá, že nedostatky v podpisech obecně závazné vyhlášky, byla-li tato jinak v souladu se zákonem přijata a publikována, platnost takovéto vyhlášky nijak neovlivňují.“

Po podepsání příslušnými osobami následuje vyhlášení tohoto právního předpisu, které je nezbytným předpokladem jeho platnosti a poté i účinnosti. Je-li přijatá OZV předepsaným způsobem vyhlášena, stává se součástí právního řádu. Vyhlášení se provádí vyvěšením na úřední desce obecního úřadu přístupné veřejnosti po dobu nejméně 15 dnů anebo se může uveřejnit i způsobem v místě obvyklým. Zákon o obcích však blíže nedefinuje pojem „způsob v místě obvyklý“ a ani Ústavní soud tuto podmínku nezkoumá, ale pouze ověřuje, zda-li byla napadená OZV řádně vyvěšena na úřední desce po zákonem stanovenou dobu.7 Okamžikem vyvěšení na úřední desce se OZV stává platnou pro poplatkové subjekty daného území. Ale závaznou se pro ně stává až dnem účinnosti, kterou nabývá 15. dnem po dni vyhlášení tj. první den vyvěšení na úřední desce obecního úřadu, pokud v ní není stanoven pozdější počátek účinnosti. Tato lhůta je hmotně právní a začíná běžet dnem, kdy nastal rozhodný

6 Nález Ústavního soudu ze dne 17. 4. 1996, sp. zn. Pl. ÚS 40/95 7 srov. Nález Ústavního soudu ze dne 11. 12. 2007, sp. zn. Pl. ÚS 45/06

12 okamžik, tzn. vyhlášením OZV. I zde platí pravidlo vylučující retroaktivitu (zpětnou účinnost) právních předpisů, podmiňující nabytí účinnosti vyhlášením právního předpisu zákonem stanoveným způsobem. Z hlediska právní jistoty a právního státu je nevhodné zkracovat 15 denní legisvakanční lhůtu sloužící pro seznámení osob s novým právním předpisem.8 Samozřejmě mohou nastat okolnosti vyžadující nabytí i dřívější účinnosti, což je umožněno na základě ustanovení §12 odst. 2 věta druhá zákona o obcích: „Vyžaduje-lito naléhavý obecný zájem, lze výjimečně stanovit dřívější počátek účinnosti, nejdříve však dnem vyhlášení.“ Vznikne-li však taková situace, musí být možnost nabytí dřívější účinnosti uvedena v OZV a naléhavý zájem by měl být blíže specifikován.

Další povinnost související s vydáváním místních právních předpisů, která v návaznosti na §5 odst. 2 písm. a) zákona o svobodném přístupu k informacím9 je upravena i v §12 odst. 4 zákona o obcích, je vést jejich evidenci. Příslušná obec musí rovněž umožnit každému přístup ke svým právním předpisům a jejich evidenci obsahující zákonné náležitosti, mezi něž patří zejména název právního předpisu, datum jeho schválení, datum nabytí jeho platnosti a účinnosti, popřípadě i datum pozbytí jeho platnosti.

1.2.2 Státní dozor nad právotvorbou

Státní dozor nad samostatnou působností obcí je vykonáván od 1. července 2006 Ministerstvem vnitra a obce mají zákonem stanovenou povinnost zasílat mu OZV, a to neprodleně po dni jejich vyhlášení (ust. §12 odst. 6 zákona o obcích). Ministerstvo vnitra jako dozorový orgán je vázán nálezy Ústavního soudu, jehož judikáty resp. jejich obsah tvoří hlavní a významný zdroj informací při posuzování zákonnosti právních předpisů přijatých obcemi v rámci jejich samostatné působnosti a současně se stávají i nenahraditelným podkladem při poskytování metodické pomoci. V nálezech Ústavního soudu je možné najít odpovědi na otázky, zda obce někdy nepřekračují své meze působnosti ve svých OZV od zákonné úpravy regulace zejména v oblasti rozdílnosti identifikace předmětu a cíle jeho regulace. V jednotlivých případech je pak posuzována odůvodněnost konkrétních místních podmínek a jedná-li se o regulaci potřebnou a účelnou. O některých nálezech Ústavního soudu se ještě zmíním u některých vybraných druhů místních poplatků.

8 KOUDELKA, Z. Obecně závazné vyhlášky. Praha: Nakladatelství Linde, 2000. s. 83. ISBN 80-7201- 202-9. 9 Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů

13 Není od věci poznamenat, že v současnosti dochází ke snížení počtu překračování zákonem stanovených mezí ve vydávaných právních předpisech obcí. V praxi je běžné, že většina obcí své OZV konzultuje a posílá k připomínkování ve stádiu jejich návrhu, což má za následek předejití nezákonnosti tohoto právního předpisu ještě před jeho schválením příslušným orgánem a vyvarování se tak případnému pozdějšímu pozastavení jeho účinnosti.

1.2.3 Shrnutí – otázka právní regulace obecně závaznými vyhláškami

OZV jsou významným nástrojem právní regulace, které umožňují obcím v rámci své samostatné působnosti realizovat vlastní samosprávnou moc a ukládat povinnosti. Obce jimi mohou upravovat a přizpůsobovat svým místním podmínkám doposud zákonem neregulovatelné vztahy, společenské chování, zabezpečovat veřejné záležitosti či veřejný pořádek, ale pouze na svém území a v zájmu obce a jejich občanů. V případě ukládání místních poplatků, a to s ohledem na čl. 11 odst. 5 LZPS, nestačí oprávnění obce vydávat OZV v mezích své působnosti vyplývající přímo z čl. 104 odst. 3 Ústavy, i přestože jimi ukládá povinnosti10, ale je k tomu zapotřebí zvláštního zmocnění.

Při vydávání OZV nesmí obec ani překročit meze své působnosti a nemůže upravovat otázky, které jsou vyhrazeny pouze zákonné úpravě. A pokud by byly ještě upraveny jinými předpisy (veřejného nebo soukromého práva), tak je nemůže upravovat odlišným způsobem. Dále musí mít na paměti, že nesmí jako předpisy nižší úrovně odporovat ústavním zákonům, zákonům a ratifikovaným mezinárodním smlouvám.

K jednotlivým možnostem právní regulace místních poplatků se podrobněji vrátím ve třetí kapitole u vybraných druhů místních poplatků.

10 Nález Ústavního soudu ze dne 11. 12. 2007, sp. zn. Pl. ÚS 45/06

14 2. Charakteristika místních poplatků

Než se budu věnovat vybraným místním poplatkům, je důležité si nejdříve vysvětlit některé důležité základní pojmy a zejména rozdíl mezi pojmy poplatek a daň.

2.1 Pojem daň a poplatek

Vzhledem k tomu, že se o místních poplatcích hovoří spíše jako o místních či obecních daních11 objasním nejdříve rozdíl mezi daní a poplatkem. V našem právním řádu není pojem „daň“ nijak přesně stanoven, ale je součástí našeho života a společně se státem se dále vyvíjí a přizpůsobuje jeho potřebám. S definicí daně se můžeme setkat v mnoha odborných publikacích.

Finanční teorie definuje daň jako povinnou, zákonem předem sazbou stanovenou částku, kterou se více méně pravidelně odčerpává na nenávratném principu část nominálního důchodu ekonomického subjektu ve prospěch veřejného peněžního fondu bez poskytnutí ekvivalentního plnění.12 Jedním z dalších vymezení pojmu je daň jako povinná, nenávratná, zákonem určená platba do veřejného rozpočtu. Je to platba neúčelová (tzn. konkrétní daň v určité výši nemá financovat konkrétní projekt, nýbrž se stane součástí celkových příjmů veřejného rozpočtu, z něhož se budou financovat různé veřejné potřeby) a neekvivalentní (poplatník nemá nárok na protihodnotu ve výši odpovídající jeho platbě). Daň se pravidelně opakuje v časových intervalech nebo je nepravidelná a platí se za určitých okolností.13

Nejen v odborné literatuře se můžeme setkat s výrazem daň jako jedním ze základních pojmů, ale také v procesním zákoně zahrnujícím úpravu postupu při správě daní (tj. v ust. §2 odst. 3 daňového řádu). Zákonodárcem byla zavedena pro daně, poplatky, odvody, zálohy na tyto příjmy a odvody za porušení rozpočtové kázně, které jsou příjmem veřejných rozpočtů, legislativní zkratka „daň“ v ust. §1 odst. 1 dnes již zrušeného zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSDP“). Nový daňový řád pro vymezení pojmu „daň“ legislativní zkratku nepoužívá, ale vymezuje ji podobně v ust. §2 odst. 3 až 5. Pod pojem daň

11 např. Peková, J. Hospodaření a finance územní samosprávy. Praha: Management Press, 2004. ISBN 80-7261-086-4. s. 254 nebo Pařízková, I. Finanční právo: finance územní samosprávy. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2005. s. 52. ISBN 80-210-3601-X. 12 RADVAN, M., MRKÝVKA, P., PAŘÍZKOVÁ, I., ŠRAMKOVÁ, D. Finanční právo a finanční správa – Berní právo. Brno: Masarykova univerzita, 2008. s. 23. ISBN 978-80-210-4732-7. 13 KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie a politika., 5. akt. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010. s. 15-16. ISBN 9788073575748

15 zahrnuje jednak daně v obvyklém slova smyslu (např. DPH, spotřební daň, silniční daň, daň z nemovitostí), clo, poplatky (zejm. správní, soudní, místní) a další peněžitá plnění, jejichž správa podléhá režimu dělené správy (výběr a vymáhání peněžitých plnění) nebo o nichž zákon stanoví, že se při jeho správě postupuje podle daňového řádu (např. odvody za porušení rozpočtové kázně) a v neposlední řadě také jejich příslušenství (např. úrok z prodlení, penále, pořádková pokuta, náklady řízení).

Zamyslím-li se nad těmito uvedenými definicemi, je nepochybné, že jakékoliv daně a povinnosti s nimi související musí být stanoveny pouze zákonem nebo na základě jeho pověření. Tento požadavek zákonného zmocnění vyplývá z ústavního pořádku České republiky, o kterém jsem se zmiňovala v předcházející kapitole. Pokud je tímto způsobem určená daňová povinnost, nemohou se jí daňové subjekty nějak vyhnout. Výjimku obvykle představují různé možnosti osvobození, úlev nebo slev, ale vždy musí být v souladu se zákonem. Je možné říci, že daně jsou jako součást celkových příjmů veřejného rozpočtu nedobrovolné platby hrazené v určité výši, za určité období a v zákonem vymezeném cyklu. Na protiplnění odpovídající výši odvedené platby však nemá poplatník ze strany příjemce daně nárok.

Na rozdíl od daně je poplatek peněžitým ekvivalentem za služby poskytované veřejným sektorem, jako takový je účelový a dobrovolný, nepravidelný a nenávratný.14 Také můžeme poplatek vyjádřit jako nenávratnou finanční platbu do veřejného rozpočtu uloženou jako veřejnoprávní povinnost a vyznačující se ekvivalentností a jednorázovostí.15

Z výše uvedených definicí vyplývá, že poplatky jsou jiného charakteru než daně. Jsou vybírány státem nebo jinou veřejnoprávní korporací za konkrétní zpoplatňovaný úkon. Společné jak pro daně tak poplatky je to, že mohou být stanoveny jedině zákonem. Místní poplatky jsou upraveny v ZMP a podle výše uvedených definicí spíše naplňují účel obecních „místních“ daní (např. místní poplatek ze psů)16. U převážné většiny místních poplatků můžeme říci, že jsou platbami, za které není obcí poskytována žádná protihodnota a některé jsou pravidelné např. poplatek ze psů nebo poplatek za výherní hrací přístroj (do 31. 12. 2011 byl jako jeden z místních poplatků). Teoreticky je možné

14 KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie a politika., 5. akt. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010. s. 16 15 KADEČKA, S. Zákon o místních poplatcích a předpisy související. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2005. s. 15. ISBN 80-7179-918-1. 16 RADVAN, M., MRKÝVKA, P., PAŘÍZKOVÁ, I., ŠRAMKOVÁ, D. Finanční právo a finanční správa – Berní právo. Brno: Masarykova univerzita, 2008. s. 25. ISBN 978-80-210-4732-7.

16 říci, že mnohé místní poplatky jsou zcela zřetelně místními daněmi, tedy daňovými příjmy místních rozpočtů. Pokud bych měla definovat pojem místní daň, přikláním se k této definici: „ Za místní daň je možné považovat dávku peněžitého charakteru směřující do obecního rozpočtu, kterou může obec jakýmkoliv způsobem ovlivnit co do daňového základu, sazby daně či některého z korekčních prvků. Není přitom rozhodující, zda poplatník inkasuje od obce nějaké protiplnění či se jedná o pravidelnou či jednorázovou dávku.“17

V mnoha odborných publikacích či článcích se můžeme setkat s různými definicemi specifikující daně a místní poplatky, ale přesnou hranici mezi nimi v praxi asi nenajdeme. Z pohledu práva jsou daně a poplatky platebními povinnostmi stanovené zákonem, jejichž hlavním posláním je získání co nejvíce příjmů do obecního rozpočtu. Hlavní rozdíl mezi daní a místním poplatkem spočívá v tom, že příjmy z místních poplatků stanovených OZV přísluší dané obci, ale ne pro všechny obce je poplatková sazba stejná, jako tomu bývá u jiných daní. Společné mají daně a místní poplatky to, že v případě jejich zavedení, se stávají povinnými platbami.

2.2 Podstata a funkce místních poplatků

Podobně jako stát usiluje o naplnění příjmů státního rozpočtu prostřednictvím daní, tak snahou obcí je zajistit si alespoň část svých finančních prostředků zavedením některých z taxativně stanovených místních poplatků. O výnosu z místních poplatků a určení jejich výše při respektování zákonem určené hranice si mohou obce sami rozhodovat, což také přispívá k jejich ekonomické samostatnosti. Ekonomická samostatnost obcí jako jedna ze čtyř aspektů je garantována Ústavou, kde se v čl. 101 odst. 3 říká, že: „územně samosprávné celky jsou veřejnoprávními korporacemi, jež mohou mít vlastní majetek a hospodaří podle vlastního rozpočtu“. Zároveň musím připomenout již zmiňovaný čl. 11 odst. 5 LZPS, podle něhož lze „daně a poplatky ukládat jen na základě zákona.“ Ekonomická samostatnost místní samosprávy se projevuje nejen při rozhodování o některých jejich příjmech, ale také v oblasti výdajů. S ekonomickou podstatou místních poplatků souvisí i rozsah a výše zpoplatnění, které závisí na tom, jak široce budou vymezeny hranice veřejných potřeb (tj. služeb, na kterých je obecní zájem). Obecní zájem je z pohledu subjektivního a časového velmi proměnlivý, protože každý poplatník není pouze objektem naplňujícím rozpočet, ale může být také voličem.

17 RADVAN, M. Ústavněprávní aspekty místních daní. In BOHÁČ, R. a kol.: Pocta prof. JUDr. Milanu Bakešovi, DrSc., k 70. narozeninám. Praha: Leges, 2009. s. 322. ISBN 978-80-87212-23-3.

17 Avšak důvod proč obce zavádějí místní poplatky je právě částečné pokrytí jejich nákladů souvisejících s poskytováním služeb veřejného charakteru např. na udržování pořádku veřejných prostranství anebo pořízení odpadkových košů na psí exkrementy se zásobníkem u místního poplatku ze psů.

Místní poplatky neplní jen funkci fiskální, jejímž smyslem je zajištění určitých příjmů do rozpočtu obce, ale s ní úzce spojenou funkcí regulační (ochrannou). Regulační funkce vyplývá z určité míry volnosti v rozhodování obcí. Obec vlastně zavedením či nezavedením určitého poplatku, stanovením určité výše konkrétního druhu poplatku, prostě celkovou zvolenou skladbou a podobou místních poplatků vybíraných ve svém obvodu do jisté míry může ovlivnit frekvenci určitých činností na svém území (např. pořádek a čistotu obce atp.).18 Regulační funkci využívají obce zejména u místního poplatku ze psů, kde je jejich snahou omezení počtu psů v příslušných lokalitách (centrum města) nebo u místního poplatku za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem na ochranu vymezeného území obce (historické části města či náměstí), a to limitováním pohybu motorových vozidel v určité lokalitě. Při regulaci příjmů pomocí daní (místních poplatků) je nutné zohlednit vše, co může mít dopad na únosnost a tedy osobní situaci daňového poplatníka, druh příjmů a jeho výši.19

Rozdílné poplatkové zatížení realizující se formou odlišných skupin poplatníků či různou výší sazeb může také působit na některé činnosti poplatníků. Na jedné straně to může být pro některé motivační, ale pro druhé naopak zase oslabením např. zrušením poplatku ze vstupného můžeme očekávat rozšíření koncertů apod. Mluvíme o tzv. stimulační funkci, která se zejména odráží v institutu osvobození, úlev či jednotlivých výhod.20 Při regulaci je nutné mít na paměti také to, že vysoké místní poplatky mohou mít opačný účinek. Stejně tak je nutné zohlednit i to, co by mohlo mít dopad na zatížení a osobní situaci poplatníků nacházejících se na území dané obce.

2.3 Základní konstrukční prvky u místních poplatků

Místní poplatky na rozdíl od správních a soudních poplatků mají v sobě prvky daňového právního vztahu, a proto jsou většinou charakterizovány bez ohledu na užívaný termín

18 PAŘÍZKOVÁ, I. Finance územní samosprávy. Brno: Masarykova univerzita, 2008. s. 91. ISBN 978- 80-210-4511-8. 19 RADVAN, M., MRKÝVKA, P., PAŘÍZKOVÁ, I., ŠRAMKOVÁ, D. Finanční právo a finanční správa – Berní právo. Brno: Masarykova univerzita, 2008. s. 29. ISBN 978-80-210-4732-7. 20 MRKÝVKA, P. a kol. Finanční právo a finanční správa 2. díl. Brno: Masarykova univerzita, 2004. s. 8. ISBN 80-210-3579-X.

18 „poplatek“ jako daně.21 Daňověprávní vztah může vzniknout přímo na základě právní normy, platné a účinné v daném čase a místě, tedy přímo z pramene práva, v němž je daňověprávní norma obsažena. Převážná většina z nich však pro svůj vznik potřebuje ještě splnění dalšího předpokladu, a to existence právní skutečnosti, se kterou právní norma spojuje vznik, změnu nebo zánik právního vztahu. Právní skutečnosti jsou jednak jednání (subjektivní právní skutečnosti) a jednak události a stavy (objektivní právní skutečnosti).22 Daňověprávní vztah u místních poplatků vymezuje ZMP, který u každého z taxativně stanovených místních poplatků upravuje jednotlivé základní poplatkové prvky, tj. subjekt, objekt (předmět) a obsah (práva a povinnosti účastníků vztahu), ale další konstrukční prvky, který poplatkový vztah blíže specifikují a definují. Můžeme tedy tvrdit, že daňověprávní vztah (daň) má tyto konstrukční prvky:  daňový subjekt a objekt zdanění  základ daně a sazba daně  korekční prvky  rozpočtové určení  správce daně a podmínky placení23.

Názory na vymezení konstrukčních prvků daňověprávního resp. poplatkového vztahu se mohou v různých odborných publikacích částečně lišit. Pelc charakterizuje poplatkové prvky jako prvky obligatorní, nezbytné pro stanovení poplatkových vztahů (např. objekt, subjekt poplatku, poplatkový základ, sazbu poplatku, určení k místní příslušnosti, poplatkové období, vyjmutí z poplatkové povinnosti) a fakultativní (např. osvobození od poplatku, úlevy, apod.).24 Naproti tomu Jirásková a Šneberková mezi základní daňové právní prvky řadí předmět poplatku, subjekt poplatku, základ poplatku, sazbu a splatnost poplatku, do které právní předpis ukládá poplatníkovi splnění platební povinnosti.25 Vzhledem k poněkud odlišnému stanovení konstrukčních prvků, pokusím se o jejich jednotlivé přiblížení.

21 JIRÁSKOVÁ, Z., ŠNEBERKOVÁ, A. Místní poplatky v praxi. 2. dopl. a akt. vyd. Praha: Nakladatelství Polygon, 2002. s. 5. ISBN 80-7272-072-X. 22 RADVAN, M., MRKÝVKA, P., PAŘÍZKOVÁ, I., ŠRAMKOVÁ, D. Finanční právo a finanční správa – Berní právo. Brno: Masarykova univerzita, 2008. s. 30. ISBN 978-80-210-4732-7. 23 RADVAN, M., MRKÝVKA, P., PAŘÍZKOVÁ, I., ŠRAMKOVÁ, D. Finanční právo a finanční správa – Berní právo. Brno: Masarykova univerzita, 2008. s. 33. ISBN 978-80-210-4732-7. 24 PELC, V. Místní poplatky. Oprávnění obcí. Povinnosti podnikatelů, živnostníků a občanů. Praha: C. H. Beck, 2011. s. 1. ISBN 978-80-7400-150-5. 25 JIRÁSKOVÁ, Z., ŠNEBERKOVÁ, A. Místní poplatky v praxi. 2. dopl. a akt. vyd. Praha: Nakladatelství Polygon, 2002. s. 5. ISBN 80-7272-072-X.

19 Daňový subjekt je fyzická nebo právnická osoba vymezená ZMP, které je uložena povinnost zaplatit místní poplatek. U místního poplatku se pro subjekt používá označení „poplatník“ nebo v některých případech se může jednat o „plátce“ místního poplatku. Plátce místního poplatku je osoba, která je povinna poplatek ve stanovené výši od poplatníků vybrat a odvést správci poplatku (např. ubytovatel u poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt). Poplatníkem je na rozdíl od plátce fyzická nebo právnická osoba, jejíž příjmy, majetek nebo úkony podléhají přímo poplatku např. např. držitel psa, pořadatel sportovní nebo kulturní akce, fyzické nebo právnické osoby užívající zvláštním způsobem veřejné prostranství.

Objekt (předmět) zdanění, který u místních poplatků představuje souhrn skutečností, jež jsou místnímu poplatku podrobena (to, k čemu se místní poplatek vztahuje), důvod stanovení poplatkové povinnosti.26 Jeho vymezení je podstatné pro stanovení tzv. základu místního poplatku např. držba psa či psů v držení fyzických nebo právnických osob, využitá lůžková kapacita, zaplacené vstupné na vybrané akce, pobyt konkrétních fyzických osob v místech soustředěného turistického ruchu či lázeňských místech atd.

Základ daně stanoví kvantitu objektu daně. Jedná se tedy o konkretizaci objektu daně, z něhož je pak daň vyměřena.27 U jednotlivých místních poplatků je vymezen různě podle jejich charakteru a předmětu zpoplatnění např. výše ceny vstupného na kulturní či sportovní akci nebo počet m2 u místního poplatku za užívání veřejného prostranství, počet psů v držení jednoho poplatníka. Poplatkový základ je u některých poplatků vyjádřen v různých měřitelných jednotkách, které se pak násobí stanovenou sazbou např. počet psů, počet dní pobytu, počet m2 a dnů užívání veřejného prostranství, úhrnná částka vybraného vstupného či délka trvalého pobytu v obci.

Sazba daně je prvkem určujícím výši daně ve vztahu k daňovému základu. Může být pevná, procentní, lineární, progresivní či degresivní.28 V případě místních poplatků jde vždy o přesně stanovené sazby poplatku v souladu se ZMP, které jsou vyjádřené buď maximální pevnou částkou, nebo procentem (poplatek ze vstupného). Výjimku tvoří poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace, kde je sazba tvořena z rozdílu ceny stavebního pozemku bez

26 KADEČKA, S. Zákon o místních poplatcích a předpisy související. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2005. s. 17 27 MRKÝVKA, P. a kol. Finanční právo a finanční správa. Brno: Masarykova univerzita, 2004. s. 9. ISBN 80-210-3579-X. 28 RADVAN, M., MRKÝVKA, P., PAŘÍZKOVÁ, I., ŠRAMKOVÁ, D. Finanční právo a finanční správa – Berní právo. Brno: Masarykova univerzita, 2008. s. 35. ISBN 978-80-210-4732-7.

20 možnosti připojení na obcí vybudovanou stavbu vodovodu nebo kanalizace a ceny stavebního pozemku s touto možností. Konkrétní výše poplatku je pak svěřena do působnosti obcí, které tak činí prostřednictvím svých OZV. Zákon rovněž umožňuje obci stanovit některé místní poplatky na konkrétní poplatkové skutečnosti v návaznosti na časové období (týden, měsíc, rok) paušálně tj. poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt, poplatek za zvláštní užívání veřejného prostranství nebo paušálně po dohodě s poplatníkem např. u poplatku z ubytovací kapacity, poplatku ze vstupného či u poplatku za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem. Pokud by obec chtěla vybírat poplatek paušální částkou, potom její sazbu musí v OZV přesně stanovit, neboť v souladu s §14 ZMP je stanovení konkrétní výše paušální částky svěřena do pravomoci obce, tj. do její samostatné působnosti, a proto výše paušální částky musí být uvedena v OZV tak, aby platila pro všechny poplatníky stejně.29 Pojem po dohodě s poplatníkem definoval i Ústavní soud ČR ve svém nálezu ze dne 10. 10. 2006, sp. zn. Pl. ÚS 24/06 tak, že „na dohodě s poplatníkem bude toliko otázka, zda se v jeho případě aplikuje poplatek stanovený denní sazbou nebo paušálně. Paušální částkou poplatku nelze stanovit ad hoc pro konkrétní případ v poplatkovém řízení, ale je třeba ji určit přímo v obecně závazné vyhlášce.“ Není možné, aby byly stanoveny rozdílné sazby podle konkrétních poplatníků tak, že by jedna skupina byla neodůvodněně zvýhodněna před druhou např. jiná výše poplatku pro právnickou osobu a jiná výše pro fyzickou osobu.

Korekční prvky daně představují možnost ovlivnění vyměření poplatku prostřednictvím případných osvobození, úlev, slev, ale také zvýšení daně.30 Obvykle vyplývají přímo ze zákona a je na ně právní nárok nebo jsou konkrétně vymezené v OZV, a to na základě ust. §14 odst. 2 ZMP, které obcím v rámci podrobností pro vybírání místních poplatků umožňuje zavést úlevy či osvobození nad rámec zákona. Pokud se obec rozhodne nestanovit další osvobození v OZV, pak na ně není právní nárok. ZMP pouze u místního poplatku ze psů výslovně formuluje osvobození od poplatku. U ostatních poplatků je používán výraz „nepodléhá“ (poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt či poplatek z ubytovací kapacity, vyhrazení trvalého parkovacího místa) nebo „neplatí“ (poplatek ze vstupného, povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst).

29 Stanovisko odboru dozoru a kontroly veřejné správy Ministerstva vnitra č. 18/2009 [online] aktualizováno k 1.1.2011 [cit. 10.3.2012]. Dostupné z www: http://www.mvcr.cz/odk2/clanek/2009-62148.aspx 30 RADVAN, M. Místní poplatky a jejich správa podle daňového řádu. Seminář pořádaný vzdělávací agenturou TSM, spol. s r.o., konaný v Brně dne 18. 6. 2010

21 U místního poplatku ze psů se můžeme setkat s úlevou ex lege, která se týká jen těch držitelů psů, kteří jsou poživateli zákonem vymezených důchodů (tj. invalidní, starobní, vdovský nebo vdovecký, sirotčí), ale navíc za splnění podmínky, že je jediným zdrojem jejich příjmů. Do 31. prosince 2010 umožňoval ZMP v ust. §16 obci ještě jednu možnost úlevy od poplatku a jeho příslušenství, a to z důvodu odstranění tvrdosti (např. sociální poměry poplatníka, zájem obce na rozvoji či utlumení některých aktivit). Úleva byla fakultativní a mohla být poskytnuta v různé výši a jen individuálnímu poplatkovému subjektu na základě jím podané žádosti. Rozhodnutí o takové úlevě záleželo pouze na uvážení obce resp. správce poplatku a nebyl na ni právní nárok.

Zvýšení daně můžeme chápat, jako poplatkovou sankci za nesplnění povinností peněžité povahy tzn. nezaplacení poplatku včas nebo ve správné výši a je stanovena v ust. §11 odst. 3 ZMP. Ostatní sankce související s placením místních poplatků vymezené daňovým řádem nelze použít.

Rozpočtové určení daní - místní poplatky jsou příjmem rozpočtu obce31, která je na svém území zavedla OZV a tyto platby se stávají pro poplatníky závazné.

Správcem daně je příslušný obecní úřad, který vede jednotlivá poplatková řízení, provádí vyhledávací činnost, kontroluje plnění povinností osob zúčastněných na správě poplatku, zabezpečuje placení daní, eviduje poplatkové subjekty a jejich poplatkové povinnosti a ve správné výši a v řádných termínech dbá na plnění jejich platebních povinností. Jeho činnost je vykonávána prostřednictvím úředních osob (zaměstnanců obecního úřadu), kteří se prokazují služebním průkazem, popř. jiným způsobem.

Podmínky placení určují poplatníkovi lhůty ke splnění své poplatkové povinnosti, zásady placení a stanovují platební podmínky (účet, variabilní symbol a specifický symbol). U místních poplatků není zákonem přímo definována splatnost jednotlivých poplatků. Její stanovení je v plném rozsahu ponecháno na zvážení obcím, aby si tento termín stanovily ve svých OZV. Ten může být určen jednorázově k určitému dni, formou dvou nebo více splátek nebo lhůtou např. po ukončení zvláštního užívání veřejného prostranství nebo od vzniku poplatkové povinnosti v průběhu kalendářního roku apod.

31 ust. § 7 odst. 1 písm. e) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů

22 2.4 Metody právní regulace místních poplatků

V oblasti místních poplatků existují daňové vztahy, kdy na straně jedné vystupuje obec (příjemce daně) a na straně druhé fyzická či právnická osoba (poplatník či plátce daně), která má povinnost daň zaplatit. Charakteristickým rysem tohoto vztahu je právě nadřízenost jednoho subjektu (obce) nad subjektem druhým (fyzickou či právnickou osobou). Jedná se o vztahy veřejnoprávní, protože subjekty jsou vůči sobě v nerovném postavení. Z toho vyplývá, že místní poplatky jsou spravovány normami veřejného práva, ve kterém se uplatňují zejména následující metody právní regulace: a) Právní vztahy jsou upravovány kogentními právními normami, tj. normami, od kterých se subjekty práva nemohou odchýlit. b) Právní vztahy vznikají, mění se a zanikají na základě aktu orgánu územního samosprávného celku či přímo ze zákona (ex lege). Tyto akty odrážejí nadřazenost orgánů veřejné moci nad ostatními subjekty práva, zejména tím, že jejich právní účinky nastávají nezávisle na vůli adresátů. c) Sankce za porušení norem jsou většinou realizovány aktem správního úřadu a jejich výše není v přímé relaci ke způsobené újmě.32

Právní regulací se jednak vytváří možnost mocenského působení na určitý okruh subjektů určité kategorie společenských vztahů a jednak i mantinely pro toto působení. Úkolem legislativy je zajistit dosažení účelu regulace při zachování práv a svobod, vůči kterým normy finančního práva působí.33 Na základě těchto uvedených poznatků je možné říci, že metodou právní regulace se rozumí to, jakými právními prostředky zákonodárce při regulaci určité skupiny společenských vztahů pracuje, jaké postavení vůči sobě zaujímají subjekty těchto vztahů, jak velký prostor ponechává těmto subjektům k tomu, aby si vztahy mezi sebou upravily, a jaké právní důsledky spojuje s nedodržováním stanovených pravidel chování. U místních poplatků se metoda právní regulace projevuje prostřednictvím OZV, kterými obce dotvářejí právní regulaci a jimiž působí na adresáty (poplatníky) na svém území. Právní regulace obsahuje korekční prvky, jimiž umožňuje reagovat na nepřiměřený dopad poplatků, a to např. formou osvobození, úlev, posečkání či povolení splátek.

32 BABČÁK, V., BALKO, L., BAKEŠ, M. et al. Finančne pravo. Žilina: Poradca podnikatel´a, 2006. s. 12-13. ISBN 80-88931-53-3. 33 MRKÝVKA, P., PAŘÍZKOVÁ, I. Základy finančního práva. Brno: Masarykova univerzita, 2008. s. 27. ISBN 978-80-210-4514-9.

23 3. Soustava místních poplatků

Místní poplatky jsou jediným příjmem daňového charakteru, o němž rozhoduje sama obec. Jak jsem se již dříve zmínila, že v případě místních poplatků se ve většině případů nejedná o klasické poplatky, ale spíše o místní daně, je zároveň jejich účelem zajištění určitých příjmů do rozpočtu obce. Nedá se však opomenout, že fiskální funkce je jedním z hlavních důvodů při rozhodování obce o zavedení jednotlivých místních poplatků. Každý pokles výnosu místních poplatků ve svém rozpočtu obec pozná. Pokles může být způsoben nižším výběrem poplatků v absolutní výši, nebo snížením rozpočtového příjmu v relaci s ostatními příjmy a výdaji, anebo snížením výnosu v závislosti na změně právní normy.34

V současné době mohou obce zavést OZV následujících osm druhů místních poplatků, tj. oproti předcházející právní úpravě o jeden méně. a) poplatek ze psů b) poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt c) poplatek za užívání veřejného prostranství d) poplatek ze vstupného e) poplatek z ubytovací kapacity f) poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst g) poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů (dále jen „místní poplatek za komunální odpad“) h) poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace

Do 31. 12. 2011 byl součástí soustavy místních poplatků a obcemi nejčastěji zaváděný místní poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj, koncový interaktivní videoloterní terminál a herní místo lokálního herního systému zejména z hlediska výnosů, které byly trvalé a relativně stálé.

Z důvodu zadání práce a malého rozsahu počtu stran nebudu jednotlivé poplatky rozebírat a v následující kapitole se zaměřím pouze na místní poplatky zavedené na území města Adamova.

34 MARKOVÁ, H. Finance obcí, měst a krajů. Praha: Nakladatelství ORAC, s.r.o., 2000. s. 83. ISBN 80-86199-23-1.

24 Porovnám-li místní poplatky zaváděné u nás a na Slovensku je patrné, že jejich složení je obdobné. Podstatná změna oproti naší právní úpravě nastala na Slovenku od 1. 1. 2005, kdy došlo k posílení fiskální pravomoci územní samosprávy v oblasti místních daní, kdy se snížil celkový počet sazeb místních daní a zároveň se zrušili jejich maximální hranice. Schválením nového zákona o místních daních a místním poplatku za komunální odpady a drobné stavební odpady35 došlo k nahrazení a zrušení dalších zákonů upravujících místní poplatky, daň z nemovitostí a cestovní daň. Místní daně patří mezi přímé a majetkové daně. Místní daně podobně jako u nás může obec ukládat „všeobecne záväzným nariadením“. Povinnost jejich úhrady je založena na vlastnickém, příp. nájemním anebo podobném vztahu k předmětu daně bez ohledu na příjem daňového subjektu.36 Podrobně nebudu rozebírat všechny slovenské místní daně, ale pouze se je pokusím porovnat s vybranými místními poplatky a zaměřím se zejména na jejich rozdíly.

3.1 Místní poplatky zavedené na území města Adamova

V této kapitole se zaměřím na místní poplatky, které jsou vybírány a zavedeny OZV na území města Adamova, provedu jejich podrobnou analýzu konkrétních korekčních prvků a porovnám je s jinými vybranými obcemi ve správním obvodu města Blanska. Zastupitelstvo města Adamova schválilo dne 21. 12. 2010 novou OZV č. 4/2010 o místních poplatcích, kterou reagovalo na změny v ohlašovací povinnosti u místních poplatků související s přijetím nového daňového řádu s účinností od 1. 1. 2011. (úplné aktualizované znění OZV je uvedeno v příloze č. 10). Město Adamov zavedené místní poplatky OZV muselo z důvodu změny legislativy ještě dvakrát novelizovat a v současné době vybírá na svém území tyto následující místní poplatky: a) místní poplatek ze psů b) místní poplatek za užívání veřejného prostranství c) místní poplatek ze vstupného d) místní poplatek z ubytovací kapacity e) místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů

35 zákon č. 582/2004 Z.z. o miestnych daniach a miestnom poplatku za komunálne odpady a drobne stavebne odpady v zneni neskorších predpisov (dále jen“ zákon o místních daních a poplatku za komunální odpady“) 36 BAKEŠ, M., PAULIČKOVÁ, A. Finančné právo na Slovensku a v Čechách. Sládkovičovo: Vydavatelství Eurounion, spol. s r.o., 2007. s. 104. ISBN 978-80-88984-99-3.

25 Jelikož do správního obvodu města Blanska spadá 42 obcí a zahrnutí všech do jednoho grafu by bylo nepřehledné, jsou porovnány místní poplatky zavedené na území města Adamova pouze s některými obcemi. Vzorek vybraných obcí je rozdělen v závislosti na počtu obyvatel, a to do 500 obyvatel (Krasová), 501 až 700 obyvatel (Senetářov), 701 až 1000 obyvatel (Vavřinec), 1001 až 2000 obyvatel (Černá Hora), 2001 až 3000 obyvatel (Jedovnice), 3001 až 4000 obyvatel (Rájec-Jestřebí), 4001 až 5000 obyvatel (Adamov) a 5001 a více (Blansko). Všechny obce a jimi zavedené místní poplatky jsou uvedeny v přílohách č. 1 až 8.

Místní poplatky mají regulační a fiskální funkci obsaženou různou měrou. O převážné regulační funkci můžeme z těchto pěti poplatků hovořit zejména u poplatku ze psů, který je jedním z nejčastěji zaváděných místních poplatků i u jiných obcí a poplatku za užívání veřejného prostranství. V současné době je nejen v médiích, ale i na půdě parlamentu populární a pravděpodobně i jeden z nejčastěji zaváděných místních poplatků poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů. I přestože u tohoto poplatku ve větší míře převažuje funkce fiskální nad regulační, je podle mého názoru snad nejvíce problémovým poplatkem, a proto je důležité věnovat mu také pozornost.

3.1.1 Poplatek ze vstupného

Důvodem pro jeho zavedení je kromě rozpočtového významu zejména i jeho regulační charakter, jehož prostřednictvím je možné ovlivnit nejen konání požadovaných kulturních, sportovních, prodejních či reklamních akcí na území obce v zájmu jejich občanů, ale také potlačit pořádání těch akcí, které by mohly narušovat veřejný pořádek.

Předmětem poplatku je vybrané vstupné na jednorázové kulturní, sportovní, prodejní nebo reklamní akce bez ohledu na to, z jakých složek se cena vstupenky skládá. Mezi akce podléhající tomuto typu zpoplatnění můžeme zařadit např. výstavy, koncerty, diskotéky, taneční zábavy a plesy, konkrétní filmová či divadelní představení, sportovní turnaje a závody atp. Předmětem zpoplatnění však nejsou návštěvy plaveckého bazénu, protože se nejedná o akce sportovního charakteru ve smyslu ZMP a tento poplatek by byl vybírán pouze v případě, že by šlo o návštěvu plaveckých závodů nebo jiné konané sportovní akce. Další výjimkou je vstupné na prohlídky kulturních památek, kde je třeba respektovat názor Ústavního soudu ze dne 14. června 1994, sp. zn. Pl. ÚS 20/93, podle něhož „vstupné z těchto prohlídek zpoplatňovat nelze a návštěvu hradu či zámku nelze

26 pokládat za kulturní akci ve smyslu zákona o místních poplatcích. Kromě toho jsou prostředky z vybraného vstupného jednoznačně určeny pro veřejně prospěšné účely se zaměřením na financování oprav a údržby objektů chráněných památkovými úřady a v takovém případě se místní poplatek neplatí.“

ZMP v ust. §6 stanoví, že poplatek se vybírá ze vstupného, sníženého o daň z přidané hodnoty, je-li v ceně vstupného obsažena. Za vstupné se považuje finanční částka zaplacená účastníkem akce za to, aby se jí mohl účastnit. V praxi se setkáme i s tím, že tato částka bude zahrnovat i případný obnos za místenku či jinou možnost podmiňující vstup na příslušnou akci např. registrační poplatek, dobrovolné vstupné. Takto přesně stanovená definice vstupného má podle důvodové zprávy zamezit pořadatelům akcí obcházení poplatkové povinnosti a časté spory mezi správcem poplatku a povinným subjektem. Předpokládá se tím zjednodušení poplatkového řízení a odstranění negativního jednání některých pořadatelů akcí, kteří velmi často nazývali faktické vstupné např. povinnou konzumací nebo místenkou a odmítali platit poplatek.37

Poplatníkem je fyzická nebo právnická osoba pořádající kulturní, sportovní, prodejní či podobnou akci, při které se vybírá vstupné. Poplatníky nejsou návštěvníci těchto akcí, ale jejich pořadatelé. Za pořadatele jsou považováni obvykle ti, kteří hradí náklady spojené s realizací takové akce. V praxi se setkáváme s rozdílnými názory ohledně pravomoci obce při stanovení podrobností k vybírání místního poplatku OZV týkající se povinnosti pořadatelů k označení vstupenek před konáním akce u příslušného obecního úřadu, který je správcem tohoto poplatku. Ministerstvo vnitra ČR dříve zastávalo názor, že uložení této povinnosti by bylo nad rámec povinností, které je v této souvislosti podle ZMP a daňového řádu v rámci ohlašovací či registrační povinnosti možné uložit. Navíc není stanoveno, že je povinností pořadatele vydávat oproti zaplacenému vstupnému vstupenku. Konají se také akce, kde se zaplacení vstupného dokládá jiným způsobem.38 S takto stanovenou povinností je možné se setkat i v nově schválených OZV některých obcí. Městem Adamov je v OZV o místních poplatcích v čl. 17 tato povinnost také zavedena, a to z důvodu zpětné kontroly související s ohlášením pořádání akce a následného vyúčtování. Znění OZV je vždy před schválením radou města zasíláno

37 Poslanecká sněmovna ČR. Sněmovní tisk č. 260/0 Vládní návrh na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, [online] [cit. 20. 3. 2012]. Dostupné z: . 38 Zápis ze semináře „Místní poplatky“ pořádaného odborem dozoru a kontroly veřejné správy Ministerstva vnitra dne 21. dubna 2009

27 k připomínkování odboru dozoru a kontroly veřejné správy Ministerstva vnitra a nebylo z jeho strany zpochybněno.

Pouze u tohoto poplatku je sazba vyjádřená v procentech, a to ve výši až 20% z úhrnné částky vybraného vstupného, sníženého o daň z přidané hodnoty, je-li v ceně vstupného obsažena. I tento poplatek nabízí obcím možnost určení sazby paušální částkou po dohodě s poplatníkem. Zvážení výše sazby pro různé druhy akcí je v tomto případě poplatku velmi důležité, protože její neúměrná výše může odradit pořadatele od pořádání kulturních akcí v obci. V praxi je paušální částka využívána především u pravidelně opakujících se akcí.

Zákon umožňuje osvobození od placení poplatku pouze u akcí, jejichž výtěžek je určen na charitativní a veřejně prospěšné účely např. již zmiňované prohlídky kulturních památek, návštěva hradu či zámků. Další možné varianty osvobození jsou v pravomoci obce, která je může rozšířit v OZV o určitý okruh poplatkových subjektů nebo akcí v zájmu obce např. příspěvkové organizace zřízené obcí, sportovní akce pořádané místní Tělovýchovnou jednotou, maturitní plesy, taneční kurzy aj. Záleží už jen na jejím zvážení, jaké akce chce podporovat na svém území.

Slovenská republika měla obdobnou právní úpravu poplatku ze vstupného, ale od 1. ledna 2005 byl tento místní poplatek bez náhrady zrušen.

Graf č.1: Využitelnost místního poplatku ze vstupného a stanovení sazeb

Zdroj: Příloha č.1 Přehled ostatních místních poplatků zavedených OZV

28 Z grafu můžeme vyčíst, že pokud mají obce na svém území zavedený tento místní poplatek, slouží jim zejména pro regulaci prodejních a reklamních akcí, kde využívají maximální zákonnou hranici 20%. Nejvíce jsou na území obcí podporovány sportovní akce, které nejsou vůbec zpoplatněny nebo jen nižší 10% sazbou a v jednom případě 5%. Můžeme si i povšimnout, že právě kulturní akce bývají zpoplatněny nižší sazbou a některé z nich mohou být navíc od poplatku osvobozeny. Shrneme-li zavedení tohoto místního poplatku z pohledu výše sazeb, můžeme říci, že jednotlivé akce jsou zatíženy odlišně vysokými poplatky, a to v souvislosti s místními podmínkami a v zájmu těchto vybraných obcí. Některými obcemi pak nejsou poplatky ukládány vůbec anebo jsou stanoveny jen pro vybrané aktivity.

V následujícím grafu je zobrazen daňový příjem zkoumaných obcí z výše uvedeného místního poplatku v letech 2009-2012. Je z něho patrné, že byť mají obce Černá Hora a Senetářov poplatek zaveden, nepočítají s těmito příjmy v rozpočtu obcí.

Graf č.2: Daňový příjem z místního poplatku ze vstupného

Zdroj: Příloha č.8 Daňové příjmy z místních poplatků za období od 2009 až 2012

3.1.2 Poplatek z ubytovací kapacity

Místní poplatek z ubytovací kapacity je ve většině obcí zaváděn z důvodu pokrytí zvýšených výdajů souvisejících s turistickým ruchem, a to zejména s udržováním služeb a zařízení sloužících návštěvníkům převážně v průběhu sezóny, kdy pobývá v dané lokalitě větší počet osob, které využívají místní podmínky a čerpají z veřejných služeb zajišťovaných obcí. Kromě naplnění fiskální funkce můžeme v něm zpozorovat i prvky regulační, a to např. v částečné regulaci zařízení určených k přechodnému ubytování za

29 úplatu resp. jejich ubytovací kapacity při stanovení výše poplatku. Obě funkce jsou limitovány zákonem stanovenou maximální výši sazby tohoto místního poplatku. V porovnání s poplatkem za lázeňský a rekreační pobyt je místní poplatek z ubytovací kapacity vybírán bez ohledu na skutečnost, zda obec splňuje podmínku lázeňského místa nebo místa soustředěného turistického ruchu, a proto byl také zaveden OZV i na území města Adamova. Rozdíl mezi těmito dvěma poplatky je v tom, že u poplatku z ubytovací kapacity se nerozlišuje, za jakým účelem je přechodné ubytování poskytováno. Předpokladem pro zpoplatnění ubytovací kapacity je kolaudační rozhodnutí, které stanoví pro předmětný stavební objekt nebo jeho část jako účel využití „přechodný pobyt za úplatu“.39 Zařízení určená k přechodnému ubytování jsou definována v ustanovení §2 písm. c) vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Zpoplatnění však nepodléhá bytový a rodinný dům ani stavba pro individuální rekreaci. Mezi ubytovací zařízení jsou touto vyhláškou zařazena ubytovací zařízení typu např. hotel nebo motel (ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty), penzion (ubytovací zařízení s nejméně 5 pokoji pro hosty), ostatní ubytovací zařízení, kterými jsou zejména ubytovny, koleje, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, vybavené pro poskytování přechodného ubytování.

Předmětem poplatku je ubytovací kapacita zařízení, tj. jednotlivá lůžka využitá pro přechodné ubytování za úplatu. Poplatek lze vybírat od vlastníků rodinných domů, pokud vlastník tuto stavbu z části nebo zcela využívá za účelem poskytování přechodného ubytování. Pro vybírání poplatku není rozhodující, zda vlastník rodinného domu, ve kterém služby poskytuje, má živnostenský list, ale to, že poskytuje ubytování za úplatu osobám, které v daném místě nemají trvalý pobyt.

Poplatníkem je ubytovatel (právnická nebo fyzická osoba), která přechodné ubytování za úplatu poskytla. Ubytovatelem nemusí být vždy vlastník ubytovacího zařízení, ale i jeho případný nájemce, za předpokladu, že poskytuje přechodné ubytování za úplatu. Obdobně jako u poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt má ubytovatel zákonem stanovenou povinnost vést evidenční knihu s výjimkou údaje o účelu pobytu. V některých OZV obcí se můžeme setkat s povinností, která ukládá ubytovateli předložit správci poplatku ubytovací knihu ke kontrole. Podle mého názoru, však není možné uložit tuto povinnost OZV na základě ust. §14 ZMP, protože takto uložená

39 PELC, V. Místní poplatky. Oprávnění obcí. Povinnosti podnikatelů, živnostníků a občanů. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 82. ISBN 978-80-7400-150-5

30 povinnost by byla nad rámec zákonného zmocnění. Jednou z možností v případě zjištění nějakých pochybností je, že správce poplatku může v rámci správy poplatku vyzvat poplatníka podle ust. §92 odst. 4 daňového řádu k prokázání skutečností potřebných pro správné stanovení poplatku např. předložením ubytovací knihy ke kontrole.

Poplatek není vybírán z celkové lůžkové kapacity příslušného zařízení, ale pouze za skutečně využitá lůžka. Výše poplatku může dosahovat maximální hranice 6,- Kč za každé využité lůžko a den, a nikoli za kapacitu jakou má ubytovací zařízení k dispozici. Sazba poplatku může být stanovena jednak rozdílnou výši po určitou část kalendářního roku nebo se může lišit podle typu ubytovacího zařízení, ale vždy za respektování její zákonné maximální výše. Jako u jiných místních poplatků i zde zákon umožňuje stanovení poplatku roční paušální částkou po dohodě s poplatníkem. Při jejím stanovení bývá zohledněna např. lokalita, ve které se ubytovací zařízení nachází, kapacita lůžek nebo úroveň poskytovaného ubytování a služeb (tj. při ubytovací kapacitě do 20 lůžek, do 40 lůžek apod.). Paušální částka stanovená OZV by neměla být vyšší než poplatky vybírané podle skutečného počtu ubytovaných osob a podle nejvyšší sazby poplatku. Může být určena např. na základě průměrné návštěvnosti osob, které v objektu přechodně pobývají. V praxi však často dochází k tomu, že výše místního poplatku je ve většině případů promítnuta do ceny za ubytování. Osobou, k jejíž tíži tento místní poplatek půjde, je tedy ve skutečnosti ubytovaný, nikoli ubytovatel.

ZMP v ust. §7 odst. 2 taxativně uvádí ubytovací kapacitu, která nepodléhá zpoplatnění. Jedná se o ubytovací kapacitu např. v zařízeních sloužících pro přechodné ubytování studentů a žáků (vysokoškolské koleje, internáty, školy v přírodě, domovy mládeže) či v zařízeních sloužících sociálním a charitativním účelům. Ostatní možnosti rozšíření zákonného osvobození nebo případné úlevy jsou plně v kompetenci zastupitelstva příslušné obce. V praxi při správě tohoto místního poplatku může běžně nastat situace, že na území obcí jsou zařízení sloužící pro přechodné ubytování studentů a žáků např. internáty nebo domovy mládeže, která po dobu školních prázdnin slouží jako ubytovací zařízení, v němž se poskytuje ubytování za úplatku komukoliv. Tyto zařízení však nepodléhají zpoplatnění podle již zmiňovaného ust. §7 odst. 2 písm. a) a není umožněno obcím vybírání místního poplatku. Zejména některé obce, kde je soustředěno hodně turistů resp. rekreantů, tím přichází o nemalé příjmy do svých rozpočtů, pokud nemají současně zaveden poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt.

31 Graf č.3: Využitelnost místního poplatku z ubytovací kapacity a stanovení sazeb

Zdroj: Příloha č.1 Přehled ostatních místních poplatků zavedených OZV

Z tohoto grafu vyplývá, že záleží hlavně na místních podmínkách dané obce. Ne v každé může být tento místní poplatek zaveden, protože se nenachází v oblasti soustředěného turistického ruchu, kde je možné zpoplatnění např. penzionů a ubytoven. Pokud některá obec už na svém území zavede místní poplatek z ubytovací kapacity a splňuje i podmínky pro zavedení druhého podobného místního poplatku tj. za lázeňský a rekreační objekt, zavede je pro své území současně. Dále je zřejmé, že celkový příjem z daného poplatku závisí na počtu zařízení a výši poplatku.

Graf č.4: Daňový příjem z místního poplatku z ubytovací kapacity

Zdroj: Příloha č. 8 Daňové příjmy z místních poplatků za období 2009 až 2012

32 Místní poplatek za ubytovací kapacitu byl na Slovensku od 1. 1. 2005 zrušen, resp. nově nahrazen místní daní za ubytování. Předmětem daně je úplatné přechodné ubytování fyzické osoby v ubytovacím zařízení vymezeném §2 Vyhlášky Ministerstva hospodářství Slovenské republiky č. 419/2001 Z.z. Poplatníkem je fyzická osoba, která se v tomto zařízení přechodně za úplatu ubytuje. Základem pro výpočet daně je počet přenocování podle sazby určené obcí v eurech na osobu a přenocování. Zákon pro vybírání daně pověřuje plátce daně, kterým je provozovatel zařízení poskytující úplatné přechodné ubytování na území místně příslušné obce.

3.1.3 Poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů (dále jen „místní poplatek za komunální odpad“)

Patří mezi nejčastěji zaváděný místní poplatek většinou obcí. Účelem místního poplatku je především jeho funkce fiskální než regulační. Uplatnění regulační funkce může být spíše symbolické. Jedná se o platební povinnost, která má řešit finanční příspěvek obyvatel obcí (tj. jen nepodnikajících subjektů) na náklady vznikající v souvislosti s likvidací komunálního odpadu. Je jednou ze tří možností zpoplatnění odpadu. Předpokladem k jeho zavedení je vydání OZV stanovující systém nakládání s komunálním odpadem podle zákona o odpadech. Další nástrojem právní regulace souvisejícím se zákonným zmocněním k vydávání OZV obce o místním poplatku za komunální odpad je:

 ust. §17 odst. 5 zákona o odpadech, kdy obec může na základě tohoto ustanovení vybírat úhradu za shromažďování, sběr, přepravu, třídění a odstraňování komunálních odpadů od fyzických osob na základě smlouvy uzavřené písemně mezi obcí a poplatníkem, která musí obsahovat výši úhrady a další vhodné podrobnosti např. způsob fakturace. Tento způsob využívá např. hlavní město Praha, město Česká Skalice, město Napajedla, obec Pavlov.

 ust. §17a zákona o odpadech, kdy obec může OZV stanovit a vybírat poplatek za komunální odpad vznikající na jejím území. Tento poplatek za komunální odpad je vhodný pro obce, ve kterých žije větší počet osob, které nejsou hlášeny k trvalému pobytu např. město Slavkov u Brna a Žďár, obec Závist a městys Sloup.

Obec může zavést místní poplatek nebo využít ustanovení zákona o odpadech, upravující poplatky za komunální odpad, ale může na svém území zvolit jen jednu

33 z těchto výše uvedených variant, která nejlépe odpovídá konkrétním podmínkám a možnostem obce. Město Adamov se přiklonilo k možnosti zavedení místního poplatku za komunální odpad na svém území. Od 1. 1. 2002 byly OZV několikrát pozměňovány zejména v návaznosti na nové legislativní změny. V současné době platí na území města OZV č. 5/2010 o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, ve znění pozdějších předpisů. (její aktualizované znění je uvedeno v Příloze č. 9)

Předmětem je provoz systému nakládání s komunálním odpadem zavedený obcí ve smyslu ust. §17 odst. 2 zákona o odpadech.

Za poplatníky zákon stanoví dvě skupiny osob povinných platit tento poplatek. Poplatkovou povinnost mají všechny fyzické osoby bez ohledu na množství vyprodukovaného odpadu, věk či jejich majetkové poměry. Jednak je poplatníkem každá fyzická osoba, která má v obci trvalý pobyt.40 Povinnost se netýká jen občanů České republiky, ale i cizinců mající trvalý pobyt na území České republiky na základě povolení k pobytu41. V praxi obcí je obvyklé, že se při výkonu správy místních poplatků setkávají v převážné většině s cizinci, kteří mají na území jejich obce přechodný dlouhodobý nebo krátkodobý pobyt a využívají systém nakládání s komunálním odpadem. Stávající právní úprava místních poplatků tento případ zatím neřeší, ale v připravované novele ZMP42 je rozšířen okruh poplatníků i o cizince: a) s povolením k trvalému nebo přechodnému pobytu na území ČR na dobu delší než 90 dnů b) pobývající na území ČR přechodně po dobu delší 3 měsíců.

V souvislosti s výše uvedenou poplatkovou povinností ZMP umožňuje z důvodu zjednodušení placení odvedení poplatku za domácnost jedním společným zástupcem a za bytový nebo rodinný dům vlastníkem nebo správcem. Společný zástupce či vlastník nebo správce však plní tuto povinnost vůči správci poplatku za jiné osoby jen na základě úplné dobrovolnosti. Plnění této povinnosti mu nemůže správce poplatku nařídit OZV ani se ji nelze jiným způsobem domáhat. Jedinou jeho povinností je oznámit

40 podle ust. § 10 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů. 41 podle ust. § 65 a násl. zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů 42 Senátní tisk č. 296 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů [online] [cit. 20. 3. 2012]. Dostupné z http://www.senat.cz/xqw/webdav/pssenat/original/63525/53668

34 jména a data narození osob, za které poplatek odvádí. Důvodem stanovení této možnosti je zjednodušení placení poplatku u osob, které spolu trvale žijí a mají stejný trvalý pobyt např. manželé nebo partneři, rodiny s dětmi.

Největším problémem tohoto poplatku je zpoplatňování nezletilých poplatníků, protože současná právní úprava neumožňuje vymáhání nedoplatků po zákonných zástupcích nezletilého. Převážná většina těchto poplatníků nemají postižitelný vlastní majetek či příjmy (např. stavební spoření, bankovní účet, vkladní knížku apod.) a jejich nedoplatky se stávají nedobytnými. Nebo v opačném případě, dosažením zletilosti nic netušící poplatníci (resp. dlužníci) obdrží upomínky na úhradu nedoplatků v horentní výši nebo přímo exekuční příkaz např. na srážku ze mzdy nebo obestavení nově zřízeného bankovního účtu.

Připravovaná novela ZMP ve svém návrhu zakotvuje ručení za zaplacení poplatku nezletilého poplatníka zákonným zástupcům a za jeho zaplacení odpovídá poplatník a jeho zákonný zástupce společně a nerozdílně. Pokud nebude místní poplatek uhrazen poplatníkem nebo zákonným zástupcem, správce poplatku vyměří poplatek jednomu z nich.43

Další skupinu poplatníků tvoří fyzické osoby vlastnící stavbu určenou nebo sloužící k individuální rekraci za předpokladu, že zde není hlášena k trvalému pobytu žádná fyzická osoba. Stavbou pro individuální rekreaci může být např. rekreační domek nebo chalupa, chata, zahrádkářská chata. V případě nejasností je nezbytné vycházet ze záměru zaznamenaného v kolaudačním rozhodnutí. Má-li ve spoluvlastnictví stavbu určenou nebo sloužící k individuální rekreaci více osob jsou tyto osoby povinny jednat v poplatkovém řízení společně a nerozdílně, tzn. zvolit si společného zástupce. Pokud tak neučiní ani na výzvu správce poplatku, určí ho správce poplatku sám a vyrozumí o tom všechny příslušné subjekty. V praxi bývá ve většině případů poplatek zaplacen jedním ze spoluvlastníků a tím je splněna poplatková povinnost i všech ostatních.

Sazba poplatku za komunální odpad je dvousložková a skládá se z jedné částky, jejíž horní zákonná hranice je 250 Kč za povinnou osobu a kalendářní rok. Její výše se v OZV nezdůvodňuje. Je plně v kompetenci zastupitelstva a bývají v ní zahrnuty náklady, které v rozúčtování překročily maximální částku pro druhou část sazby

43 srov. Senátní tisk č. 296 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů [online] [cit. 20. 3. 2012]. Dostupné z http://www.senat.cz/xqw/webdav/pssenat/original/63525/53668

35 a nemohly být do ní proto promítnuty. Druhá částka se odvozuje od skutečných nákladů obce předchozího roku na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu a její maximální výše je opět stanovena až do 250,- Kč za jednoho poplatníka a kalendářní rok. Je tzv. motivační složkou poplatku, protože se odvíjí od množství netříděného odpadu. Má motivační charakter pro poplatníky ve směru třídění komunálního odpadu a možnosti ovlivnit tím snížení celkové výše poplatku. Skutečnými náklady se rozumí finanční prostředky, které byly obcí vynaloženy pouze na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu, nikoli na provoz celého systému „nakládání s komunálními odpady“ od fyzických osob. Termín „předchozí rok“ je nutné vztahovat k termínu vydání OZV, tj. k době kdy obec zavádí poplatek a určuje jeho konkrétní sazbu.44 Rozúčtování je uskutečňováno přímo u příslušného článku nebo v samostatné příloze, která je nedílnou součástí OZV. Z výše uvedených složek vyplývá, že maximální zákonná sazba poplatku je 500,- Kč a předpokládá se, že obec ji přizpůsobí vlastním potřebám a místním podmínkám.

Poplatkovým obdobím je kalendářní rok. ZMP v ust. §10b odst. 4 stanoví způsob pro výpočet poplatku v případě zániku poplatkové povinnosti v průběhu poplatkového období: „V případě změny trvalého pobytu nebo vlastnictví ke stavbě určené nebo sloužící k individuální rekreaci hradí poplatník poplatek pouze v poměrné výši, která odpovídá počtu kalendářních měsíců jeho pobytu nebo vlastnictví ke stavbě na území dané obce. Dojde-li ke změně v průběhu kalendářního měsíce, je pro výpočet předpisu sazby poplatku rozhodující stav na konci měsíce.“

Nejvíce diskutovatelnou otázkou při správě tohoto poplatku jsou z hlediska poplatkové povinnosti stavby určené nebo sloužící k individuální rekreaci, kde není k trvalému pobytu hlášena žádná fyzická osoba. Pokud celoročně opuštěný objekt rodinného domu je udržován jen nezbytnými opravami, pak není splněna podmínka „sloužící k individuální rekreaci“ a prokazování opaku by nebylo jednoduché. Jednou z možností je buď zaslání výzvy k zaplacení poplatku anebo vystavení platebního výměru, proti kterému by se mohl poplatník bránit podáním odvolání a doložit skutečnosti prokazující, že není poplatníkem.

44 JIRÁSKOVÁ, Zdena, ŠNEBERKOVÁ, Alena. Vše o novém místním poplatku za komunální odpad (včetně vzorové obecně závazné vyhlášky). Hradec Králové: E.I.A.- Ekonomická a informační agentura, 2001. s. 24. ISBN 80-85490-80-3

36 Zákon neupravuje institut osvobození ani úlevu pro žádný okruh povinných osob a jen obec je oprávněna si ji stanovit podle vlastních podmínek a uvážení příslušnou vyhláškou. Vzhledem k tomu, že zákon již od 1. 1. 2011 neumožňuje místní poplatek v individuálních případech z důvodu nepřiměřené tvrdosti prominout, je vhodné, aby obce pečlivě zvážily rozšíření osvobození o některé skupiny poplatníků např. osoby, které mají sice trvalý pobyt na území obce, ale zdržují se dlouhodobě mimo toto území.

Sazba tohoto poplatku musí být vždy shodná pro poplatníky nacházející se ve stejné nebo srovnatelné skupině. Pokud jde o stanovení rozdílné výsledné sazby poplatku pro jednotlivé okruhy poplatníků (poplatník s trvalým pobytem v obci vs. poplatník vlastnící v obci stavbu určenou k rekreaci), je třeba zohlednit právní úpravu rozsahu zpoplatnění obou těchto okruhů poplatníků. Může se jednat o poplatníky s jinými podmínkami a potřebami a obec by měla mít, v případě věcných důvodů, možnost na tuto skutečnost reagovat při stanovení konkrétní výše poplatku.45 Zákonem stanovená maximální výše sazby místního poplatku je od jeho zavedení do soustavy místních poplatků tj. od 1. 1. 2002 nezměněna. Vzhledem ke stále rostoucím cenám za služby, dopravu, pohonné hmoty atp., ve většině obcí převyšují náklady na poplatníka 500,- Kč a provoz systému musí dotovat ze svých rozpočtů.

Graf č.5: Využitelnost místního poplatku za komunální odpad a stanovení sazeb

Zdroj: Příloha č. 7 Sazby a náklady na poplatníka u místního poplatku za komunální odpad

45 Metodický materiál odboru dozoru a kontroly veřejné správy Ministerstva vnitra K obecně závazné vyhlášce o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů. [online] aktualizováno k datu 1. října 2011 [cit. 10. 3. 2012]. Dostupné z http://www.mvcr.cz/clanek/metodicke-materialy-127512.aspx

37 Graf č.6: Daňový příjem z místního poplatku za komunální odpad

Zdroj: Příloha č.8 Daňové příjmy z místních poplatků za období od 2009 až 2012

Jak jsme se mohly přesvědčit z grafu, tak převážná část obcí využívá maximální hranici sazby, tj. 500,- Kč, která ještě zcela nepostačí k pokrytí jejich nákladů spojených s provozem systému nakládání s komunálním odpadem na jejich území a musí velkou část hradit z vlastních prostředků, což rozpočty obcí velmi zatěžuje (náklady na provoz systému nakládání s odpady podrobněji v Příloze č.7). Na základě požadavků některých měst a obcí prostřednictvím Svazu obcí a měst je v návrhu ZMP navržena částka stanovená na základě skutečných nákladů obce předchozího roku na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu až 750,- Kč za poplatníka a kalendářní rok.46

Slovensko má, jako jediný, zákonem zavedený místní poplatek tzv. místní poplatek za komunální odpady a drobné stavební odpady, jehož vymezení je obsahem §77 až §83 zákona č. 582/2004 Z.z. o miestnych daniach a miestnom poplatku za komunálne odpady a drobne stavebne odpady. Tento místní poplatek se platí za komunální odpady, které vznikly na území obce. Ve srovnání s naší právní úpravou má slovenská právní úprava rozšířen okruh poplatníků např. o fyzické osoby s přechodným pobytem v obci, osoby s oprávněním užívání bytu nebo užívající byt, nebytový prostor, zahradu na území obce. Navíc jsou zpoplatněny i právnické osoby oprávněné nebo užívající nemovitost na území obce na jiný účel než je podnikání a podnikatelé.

46 Usnesení senátu z 19. schůze konané dne 15. 3. 2012 - Příloha k usnesení č. 561 - Pozměňovací návrhy, k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů / senátní tisk č. 296. [online] [cit. 20. 3. 2012]. Dostupné z http://www.senat.cz/xqw/webdav/pssenat/original/63878/53952

38 Obec si může stanovit ve „všeobecnom záväznom nariadení“, že pro ni poplatek od poplatníka ve stanovené výši vybere a za tento vybraný poplatek ručí vlastník nemovitosti (je-li více vlastníků, tak zástupce anebo správce určený spoluvlastníky) nebo správce. Další výhodou je, že slovenská právní úprava řeší plnění povinností za více poplatníků žijících ve společné domácnosti a také za poplatníky, kteří nejsou způsobilí k právním úkonům např. nezletilé děti. Slovenská právní úprava dále umožňuje obcím zvolit si stanovení sazby místního poplatku v rámci zákonného rozmezí a s ohledem na jím stanovená pravidla, a to buď: a) ve výši odvozeného od množství odpadu zejména podle frekvence odvozů a objemu sběrných nádob užívaných poplatníky tzv. množstevní sběr b) ve výši odvozené od počtu dní, kdy poplatník podléhá poplatkové povinnosti, není-li zaveden množstevní sběr

Obec vyměří poplatek platebním výměrem, neprokáže-li poplatník, že využívá množstevní sběr a platí poplatek způsobem stanoveným ve „všeobecnom záväznom nariadení“ obce.

3.1.4 Poplatek ze psů

Jako i v jiných obcích, tak i městem Adamov byl místní poplatek ze psů zaveden především ze dvou důvodů, a to získání určitého finančního příspěvku do rozpočtu města k úhradě nákladů spojených s úklidem znečištěných veřejných prostranství (fiskální funkce) a do určité míry jako možnost ovlivnit počet psů chovaných na svém území (regulační funkce). Regulační funkce plní svůj význam obzvláště při stanovení rozdílných sazeb poplatku v závislosti na podmínkách, ve kterých jsou psi drženi např. bytový dům, rodinný dům či okrajové části města nebo v možnosti ovlivnit zájem o chov psů např. na sídlištích, v historických částech města či centru města. Podobný závěr konstatoval ve svém rozsudku i Nejvyšší správní soud dne 23. ledna 2008 (č.j. 2 Afs 107/2007-168): „Smyslem poplatku ze psů primárně není a nemá být posílení obecního rozpočtu, protože pak by se již pojmově nejednalo o poplatek, nýbrž spíše o majetkovou daň. Význam tohoto poplatku je spatřován zejména ve snižování či vyrovnávání negativních důsledků spojených s chovem psů.“

Předmětem poplatku je držení psa staršího třech měsíců. Mladší psy zpoplatnit nelze, protože by tak docházelo k rozšíření poplatkové povinnosti nad rámec ZMP. Vymezení předmětu poplatku se zdá na první pohled jednoduché, ale zamyslím-li se nad otázkou:

39 „co je to pes?“, je možné dospět k různým a někdy i zajímavým závěrům. Co vlastně může obec OZV zpoplatnit kromě psa domácího, který bývá automaticky pod tuto definici zahrnován. Radvan si klade hned několik otázek, které stojí za povšimnutí. Je to kříženec psa a vlka? Nebo má být předmětem zdanění jakákoliv psovitá šelma?47 Pokusím-li se na ně odpovědět nebo nechám raději výklad na judikaturu ? Ale to už by spíše záleželo na odvážné obci, která by v OZV vyhlášce zpoplatnila např. fretky či jiné psovité šelmy. Nejednou v praxi setkávám s otázkou proč jsou předmětem zpoplatnění jenom psi a ne třeba kočky, které se v současné době hodně rozmáhají a stávají se mazlíčky jako zrovna psi. Pokud se zamyslím nad touto možností zpoplatnění, vyvstává problém zejména v určení a prokazování nejen jejich majitele, ale jejich držení v domácnosti. Ne všichni majitelé koček navštěvují např. veterináře nebo chovají kočky s rodokmenem. V našem právním řádu je pes považován za věc ve smyslu ust. §118 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (předmět vlastnictví či předmět držby). V tomto pojetí je pes „živou věcí movitou“. Za držitele věci je občanskoprávními předpisy považován ten, kdo s věcí nakládá jako vlastní.

ZMP v ust. §2 odst. 1 vymezuje poplatníka jako držitele psa, kterým je fyzická osoba s trvalým pobytem na území obce nebo právnická osoba se sídlem na území obce, která psa vlastní nebo drží.48 Ve smyslu tohoto ustanovení není za držitele psa považována osoba, která ho pouze venčí nebo o něj pečuje, zatímco jeho držitel je např. na dovolené, v nemocnici atp. Povinnost uhradit tuto platbu postihuje nejen fyzické a právnické osoby, ale také cizince s trvalým pobytem na území České republiky. Nejen definice předmětu poplatku je za jisté míry nejasná, ale i pojem držitel psa činí v praxi stále časté problémy. Před 1. lednem 2004 byl poplatníkem vlastník psa a mnohdy docházelo ke střetům mezi správcem poplatku a poplatníky, že pes, o kterého se starají, není jejich. Docházelo tak k obcházení zákona tím, že pes ačkoliv byl chován v obcích s vyšší sazbou, byl přihlášen a řádně placen v obci s nižší sazbou. Jinou a do dnešního dne stále využívanou skutečností je, kdy se za držitele psa prohlašuje osoba se zvýhodněnou sazbou poplatku, přičemž pes u této osoby ve skutečnosti vůbec

47 MRKÝVKA, Petr a kol. Finanční právo a finanční správa. Brno: Masarykova univerzita, 2004. s. 303. ISBN 80-210-3579-X. 48 Metodický materiál odboru dozoru a kontroly veřejné správy Ministerstva vnitra „K obecně závazné vyhlášce o místním poplatku ze psů“. [online] aktualizováno k datu 1. ledna 2012 [cit. 10. 3. 2012]. Dostupné z www: .

40 nepobývá. Obě tyto situace měly být vyřešeny novelou zákona tak, že za poplatníka byl stanoven držitel psa. V praxi je však stále běžnou záležitostí, že někteří poplatníci se snaží obcházet zákon tím, že přihlašují psy na zvýhodněné sazby či do jiných obcí, kde je sazba podstatně nižší. Správce poplatku musí pak provést místní šetření, vyslechnout svědky a prokázat skutečnou osobu za poplatníka. Je to nelehký úkol a pro některé obce není uskutečnitelný, protože není možné ani z kapacitních důvodů reálné věnovat se pouze jednomu konkrétnímu místnímu poplatku. I v případě zrealizování místního šetření, výslechu svědků a prokázání tvrzení o chování psa v místě s vyšší sazbou poplatku, není v případě úhrady nižší sazby fiktivním držitelem možné dokázat jeho úmyslné obcházení zákona.

S tímto problémem souvisí i další skutečnost, že některé obce ani nerespektují zákonnou definici poplatníka a psa přihlásí do své evidence bez ohledu na místní poplatkovou příslušnost. Potom místně příslušný správce poplatku nemá možnost dozvědět se o držení psa na území jiné obce a potom prokázat poplatníkovi jeho nezodpovědné jednání. Jak jsem se již dříve zmínila, místní poplatek se platí té obci, která je k tomu příslušná podle místa trvalého pobytu nebo sídla poplatníka. Toto řešení však není ideální, neboť často mají zvýšené náklady spojené s pobytem psů i místa, kde pobývá držitel psa přechodně, a také naopak. Vezme-li se v úvahu to, že pes může být např. převážnou část roku se svým držitelem na chatě či chalupě, jeví se celoroční placení poplatku do rozpočtu obce podle kritéria trvalého pobytu držitele sporné.

Obdobně je tomu u právnických osob, kdy hlídací pes nemusí být zrovna umístěn v místě sídla, ale někde jinde. Proto je velmi důležité pro výkon správy poplatků ze psů splnění ohlašovací povinnosti poplatníkem, a to i vybranými skupinami poplatníků, kteří jsou od placení poplatku ze psů ze zákona osvobozeni (ust. §2 odst. 2 ZMP). Jedná se o držitele psů užívaných k doprovázení nebo ochraně osob nevidomých, bezmocných a držitelů průkazů ZTP/P a osob provádějících výcvik psů určených k jejich doprovodu. Dále jsou osvobozeny i osoby provozující útulek zřízený obcí pro ztracené a opuštěné psy. V tomto případě nejsou zákonem řešeny útulky, které nejsou zřízeny obcí ani otázka věku psů převzatých z útulků ve vztahu k povinnosti zaplatit poplatek. Zde už záleží jen na zvážení obce, jestli pro ně zavede osvobození od poplatku ve své OZV. Podle názoru Nejvyššího správního soudu (rozsudek č. 2 Afs 107/2007 – 168 ze dne 23. ledna 2008) osoba provozující útulek pro ztracené nebo opuštěné psy principielně není poplatníkem poplatku ze psů bez ohledu na osobu zřizovatele. Provozovatele útulku,

41 který není vlastníkem psů, totiž soud nepovažuje za držitele psů ve smyslu ustanovení §129 odst. 1 občanského zákoníku: „ držitelem je ten, kdo s věcí nakládá jako s vlastní nebo kdo vykonává právo pro sebe.“ Z tohoto soudního výkladu vyplývá zákonné osvobození pro osoby provozující útulek zcela nadbytečné. A zároveň pro některé může být matoucí v tom, že jsou provozovatelé útulků pokládáni za poplatníky místního poplatku.

Dalším okruhem osob osvobozených od poplatku jsou držitelé psů, kterým stanoví povinnost držení a používání psa zvláštní předpis.49 Zamyslím-li se nad tímto zákonným osvobozením, který se týká např. loveckých psů, jeví se mi tento důvod pro osvobození vcelku nelogický, a to už jen z toho pohledu, že některé psy zákon neosvobozuje a jsou pro společnost mnohem významnější např. záchranářští psi, služební psi či psi sloužící k vyhledávání drog anebo osob v lavinách nebo troskách domů aj. Právě o tyto držitele psů jsou často obcemi doplňovány OZV.

Jako další důležitý prvek regulace je sazba poplatku. Její zákonem vymezená maximální výše činí až 1500,- Kč za kalendářní rok a jednoho psa. Většina OZV stanovuje výši poplatku diferencovaně, jak jsem již v úvodu poplatku poznamenala, a to v závislosti na různých kritériích jako je velikost obce, forma bydlení nebo plnění nějaké činnosti např. hlídací psi. Zvýhodněná sazba v maximální výši 200,- Kč za psa a kalendářní rok platí pro důchodce50, u kterých je důchod jediným zdrojem jejich příjmů. Pro uplatnění uvedené nižšího stupně zpoplatnění je rozhodující splnění této podmínky. Jako jiný další příjem může být u těchto poplatníků považováno např. nájemné za pronajatý byt, uzavření dohody o provedení práce nebo o pracovní činnosti případně pracovní smlouva na dobu určitou či neurčitou aj. Pokud by nebyla splněna tato podmínka a uvedená osoba by měla jiný druh příjmu, nebylo by možné uvedenou sazbu použít. Za jiný příjem se však nepovažuje souběh důchodů.

Horní hranice může být obcí zvýšena, až o 50% tzn. na částku 2 250,- Kč (u snížené sazby pro důchodce až 300,- Kč), a to u každého druhého a každého dalšího psa téhož držitele.51 Zvýšenou sazbou za druhého a dalšího psa je vázána pouze s osobou poplatníka (držitele) a nelze s ní zpoplatnit psy nacházející se v jedné domácnosti.

49 např. zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů (ust. § 44 odst. 1) 50 tj. poživatele důchodu invalidního, starobního, vdoveckého a vdovského anebo sirotčího 51 Kancelář veřejného ochránce práv a Ministerstvo vnitra. Doporučení pro obce a města. Obecní daně (místní poplatky, daň z nemovitostí, poplatek za komunální odpad. 2.vyd. Praha: Tiskárna Ministerstva vnitra, 2010. s.20-21. ISBN 978-80-254-6259-1.

42 Poplatkovým obdobím je pro výpočet sazby kalendářní rok. Pro tento případ ZMP ve svém ust. §2 odst. 4 řeší i situace, kdy je poplatník držitelem psa po dobu kratší než je poplatkové období např. jen po dobu několika měsíců v roce. Tento stav zániku poplatkové povinnosti může nastat např. úhynem psa, pes se ztratí anebo se změní osoba držitele. V tomto případě se platí poplatek v poměrné výši, která odpovídá počtu i započatých kalendářních měsíců držení psa. Podobně se postupuje i při změně trvalého pobytu nebo sídla, kdy držitel platí poplatek nově příslušné obci od počátku kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém změna nastala.

V praxi je velkým problémem to, že zánik poplatkové povinnosti není možné vázat na den, kdy poplatník oznámil správci poplatku skutečnost, že pes uhynul nebo došlo ke změně jeho držitele, ale pouze na skutečné držení psa. OZV obcí sice stanoví lhůtu do kdy je poplatník povinen sdělit údaje stanovené ust. §14a odst. 1 ZMP a především údaje rozhodné pro stanovení výše poplatkové povinnosti např. stáří a počet chovaných psů, skutečnost zakládající sníženou sazbu či úlevu nebo osvobození, ale spousta poplatníků nerespektuje tuto zákonem stanovenou ohlašovací povinnost a oznamují změny až po stanoveném termínu např. až za rok při placení jiného místního poplatku nebo až po zaslání výzvy a nejčastěji až po zvýšení poplatku platebním výměrem. Za nesplnění této oznamovací povinnosti lze sice využít pořádkovou pokutu až do výše 50 000 Kč podle §247 odst. 2 daňového řádu, ale až po předchozí výzvě a jen do té doby, než je poplatek vyměřen platebním výměrem na základě použití pomůcek.

V následujícím grafu znázorním, jaké sazby jsou nejčastěji obcemi na jejich území zaváděny.

43 Graf č.7: Využitelnost místního poplatku ze psů a stanovení sazeb

Zdroj: Příloha č.2 Sazby a osvobození u místního poplatku ze psů

Diferencovaně stanovená výše místního poplatku ze psů je závislá na různých kritériích souvisejících s místními podmínkami vybraných obcí, a to zejména velikost obce, forma bydlení a využití možnosti regulovat počet psů na svém území.

Graf č.8: Daňový příjem z místního poplatku ze psů

Zdroj: Příloha č.8 Daňové příjmy z místních poplatků za období od 2009 až 2012

Zákonem stanovená snížená sazba zůstává stále od 1. 1. 1991 neměnná oproti druhé sazbě, která se novelou ZMP účinnou od 1. 1. 2004 zvedla z 1000,- Kč na 1500,- Kč. Mezi oběma sazbami je patrný nepoměr, a proto dochází k obcházení zákona.

44 Slovenská právní úprava se od naší právní úpravy poměrně hodně liší, a to už při vymezení daňového subjektu, předmětu daně a sazby daně. Nastíním jen některé odlišnosti, vzhledem k možnostem rozsahu práce. Jedním z nich je daňový subjekt, což je fyzická nebo právnická osoba, která je vlastníkem psa anebo jeho držitelem, nedá-li se prokázat, kdo psa vlastní. Předmětem zdanění je pes starší šesti měsíců chovaný daňovým subjektem, tak jako bylo u nás do 31. 12. 2003. Porovnám-li mezi sebou zákonem vymezená osvobození, stanovení sazeb a místní příslušnost, je vidět, že zákonodárce dává obcím velký nástroj regulace, než pozorujeme u nás. Jako první stojí za povšimnutí, že zákonné osvobození se vztahuje pouze na psy chované pro vědecké a výzkumné účely, umístěné v útulku a psy se speciálním výcvikem pro občany s těžkým zdravotním postižením. Žádné snížení (úlevy) nejsou poskytovány, pokud si je sama obec nestanoví. Druhým je volné rozmezí sazeb za jednoho psa a kalendářní rok bez jakéhokoliv zákonného rozpětí, které si sama obec zvolí a zároveň pak je takto stanovená sazba totožná i pro každého dalšího psa téhož daňového subjektu. Dalším důležitým nástrojem je, že místně příslušnou je obec, na jejímž území je pes chován.

3.1.5 Poplatek za užívání veřejného prostranství

Velmi problematickým z hlediska vymezení některých pojmů předmětu zpoplatnění je místní poplatek za užívání veřejného prostranství. Vedle nezanedbatelného zajištění příjmů do obecního rozpočtu (funkce fiskální), plní místní poplatek především funkci regulační. Obec může zavedením a určením výše sazby poplatku ovlivňovat nejen dobu, na kterou je veřejné prostranství zabíráno, ale i jeho rozsah (např. doba výkopových prací, umístění stavebních zařízení či skládek). Důvod, proč je zpoplatňováno právě veřejné prostranství, je v jeho omezení užívání veřejností, a proto patří tento místní poplatek mezi velmi rozšířené platby mnoha jiných obcí.

Předmětem poplatku nemůže být libovolné užití veřejného prostranství, které je bezplatné, ale užívání zvláštní, které je úplatné. (blíže srov. Nález pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 14/95, ze dne 25. října 1995 „Obecným užíváním se pak rozumí užívání náměstí, místních komunikací chodci a vozidly a je zásadně bezplatné. Na rozdíl od toho tzv. zvláštní užívání veřejného prostranství je definováno v ust. §4 odst. 1 zákona o místních poplatcích, a je úplatné.“). Jiný zvláštní způsob užívání veřejného prostranství mimo rámec zákona než ten, který je taxativně uveden v ust. §4 odst. 1 ZMP zpoplatňovat nelze. Podle tohoto ustanovení se zvláštním užíváním pro účely místních poplatků rozumí provádění výkopových prací, umístění dočasných staveb

45 a zařízení sloužících pro poskytování prodeje a služeb, pro umístění stavebních nebo reklamních zařízení, zařízení cirkusů, lunaparků a jiných obdobných atrakcí, umístění skládek, vyhrazení trvalého parkovacího místa a užívání pro kulturní, sportovní a reklamní akce nebo potřeby tvorby filmových a televizních děl.

Pojem veřejného prostranství nalezneme v ust. §34 zákona o obcích, kde jsou definována jako veřejná prostranství všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru.

Jak již z výše uvedeného vyplývá, je pro účely zpoplatnění místním poplatkem nezbytné, aby obce v příslušné OZV jednoznačně specifikovaly veřejná prostranství, jež jsou předmětem místního poplatku např. uvedením názvu místa (místní název, číslo parcely) nebo jiným způsobem blíže popsat jejich umístění v obci (vyznačením míst v katastrální mapě obce), aby byla vyloučena jejich záměna a současně, aby nebyla narušena právní jistota občanů. (blíže srov. Nález pléna Ústavního soudu ze dne 25. října 1995, sp. zn. Pl. ÚS 14/95 a nález Ústavního soudu ze dne 21. 9. 2004, sp. zn. Pl. ÚS 50/063, publikovaný pod č. 567/2004 Sb.)

Vedle místního poplatku je také možné vybírat i nájemné. ZMP dále v žádném ze svých ustanovení nestanoví, že by veřejným prostranstvím mohly být jen pozemky ve vlastnictví státu nebo obce. Veřejným prostranstvím tak mohou být i pozemky ve vlastnictví jiných subjektů, než jsou stát nebo obec, může jít o vlastnictví soukromé, podmínkou je jejich veřejná přístupnost bez omezení.52 Pokud obce do OZV začlení veřejná prostranství bez ohledu na vlastnictví k tomuto území, pak v praxi často naráží na reakci nespokojených občanů. Velmi často bývají obcí za veřejná prostranství vyhlášena pouze místa v jejich vlastnictví, aby se pak v budoucnu předcházelo jednak vznikajícím konfliktům ze strany poplatníků nebo případně i soudním sporům. V opačném případě není potom jednoduché rozhodování správce poplatku (obecního úřadu) při řešení těchto sporných situací s rozhněvanými vlastníky či nájemci v postavení poplatníků. Správce poplatku se tímto dostává do pozice střetu názorů nejen s poplatníkem, ale ve většině případů bývá i ovlivňován nátlakem nadřízených. I přestože existují shodné názory v mnoha soudních rozhodnutích v této věci, které hovoří, že se nejedná o dvojí platbu za stejné užívání, je těžké hledat vhodnou střední

52 PELC, V. Místní poplatky. Úplné znění zákona o místních poplatcích s vysvětlivkami. 3. aktualizované vydání podle stavu k 1. 1. 2008. Praha: Linde, 2008, s. 96. ISBN 978-80-7201-691-4

46 cestu k uspokojení obou stran (např. Usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 24. 3. 2003, sp. zn. IV. ÚS 657/02 ve věci odvolání proti platebnímu výměru místního poplatku za užívání veřejného prostranství a zrušení části vyhlášky města Brna). Proto je vhodné těmto střetům raději předcházet anebo v OZV vlastníky či spoluvlastníky pozemků od povinnosti platit poplatek částečně nebo úplně osvobodit.

Posouzením této sporné otázky se mimo obecních soudů zabýval Nejvyšší správní soud, ale i Ústavní soud ČR. Ústavní soud ČR se svým Usnesením ze dne 3. 3. 2011 (sp. zn. II. ÚS 3364/10-2) přiklonil k právnímu názoru obecních soudů, které při přezkoumání sporu ve věci zpoplatnění umístěného prodejního zařízení na veřejném prostranství místním poplatkem a současně úhradou za pronájem pozemků podle uzavřené nájemní smlouvy s městem, dospěl k závěru, že povinnost platit místní poplatek za zvláštní užívání veřejného prostranství a povinnost platit nájemné podle uzavřených nájemních smluv představují dva zcela odlišné právní instituty. Nejvyšší správní soud k dané problematice uvedl, že pronajme-li si nájemce pozemek, který je veřejným prostranným ve smyslu §34 zákona o obcích, pak jeho povinnost hradit nájemné vyplývající ze soukromoprávního nájemního vztahu nenahrazuje veřejnoprávní povinnost platit místní poplatek za užívání veřejného prostranství podle §4 zákona o místních poplatcích.

Ke shodným závěrům jako nalezneme v rozhodnutích soudů, dospěla také odborná literatura, kde např. Kadečka uvádí: „Poplatek za užívání veřejného prostranství není právním titulem k užívání pozemku ve vlastnictví jiného, nenahrazuje dohodu s vlastníkem, ani případnou další soukromoprávní platbu. Uživatel je proto povinen (vedle placení místního poplatku obci) uzavřít s vlastníkem předmětného pozemku dohodu opravňující ho k užívání pozemku (nejčastěji ve formě nájemní smlouvy) a případně mu zaplatit nájem.53

Rozdílný názor sdílí veřejný ochránce práv, který vyslovuje v Nálezu Ústavního soudu ze dne 30. 4. 2008, sp. zn. Pl. ÚS 5/07-1 „výhradu vůči zpoplatňování tzv. zvláštního užívání veřejného prostranství ve vlastnictví soukromých osob, ve kterém spatřuje zpoplatnění výkonu jejich vlastnického práva. Poukazuje přitom na judikaturu Ústavního soudu (sp. zn. Pl. ÚS 21/02). Při zpoplatňování zvláštního užívání veřejného prostranství, a to vycházeje z článku 11 odst. 4,5 LZP, nutno dle jeho názoru respektovat zásadu proporcionality.“

53 KADEČKA, S. Zákon o místních poplatcích a předpisy související. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2005. s. 49 ISBN 80-7179-918-1

47 Dalším problémem při vybírání a placení tohoto poplatku je určení druhu zařízení, zdali v případě jeho umístění na veřejném prostranství podléhá zpoplatnění či nikoliv, a to např.

. zařízení k poskytování prodejních nebo jiných služeb: Jedná se o zařízení, které není stavbou povolovanou a následně kolaudovanou. V praxi jde většinou o přenosná prodejní zařízení (prodejní stoly nebo pulty), stánky (mobilní buňky) i přepravky nebo různé stojany se zbožím. Může se také jednat o pojízdné prodejny resp. automobil, z něhož je přímo uskutečňován prodej, ale ty ne vždy lze zpoplatnit.54 I tento druh prodeje je dnes zcela běžný a jde např. o prodej ovoce a zeleniny, drogérie, knih apod.

. stavební zařízení: zařízení sloužící k označení, ohrazení nebo zakrytí staveb např. lešení, manipulační prostor pro jeřáb, skladovací prostor, umístění zábrany na chodníku k zamezení zranění osob. Prostor pro realizování samotné stavby nebo provádění udržovacích prácí už zpoplatnění nepodléhá.

. reklamní zařízení: Reklamní zařízení musí být umístěné tak, že omezuje obecné užívání veřejného prostranství a jeho část zabírá např. reklamní stojan. Umístění reklamních zařízení na budovách, na sloupech veřejného osvětlení či na vozidle už zpoplatňovat místním poplatkem nelze.

. umístění skládek: V tomto případě se jedná o účel zpoplatnění odložených movitých věcí umístěných na veřejném prostranství, které jsou určené k dalšímu využití, uskladnění nebo likvidaci např. dřevo, stavební materiál, atp. Tímto termínem pro zpoplatnění není však myšlena skládka odpadu ve smyslu příslušných ustanovení zákona o odpadech.

Jedním ze způsobů zvláštního užívání veřejného prostranství je také vyhrazení trvalého parkovacího místa, kde je důvodem zpoplatnění omezení užívání daného prostoru veřejností ve prospěch určitého subjektu. Předmětem zpoplatnění není dlouhodobé parkování motorového vozidla, ale vyhrazení trvalého parkovacího místa jednomu poplatníkovi k jeho užívání. Podmínkou pro vyhrazení trvalého parkovacího

54 Rozsudek Krajského soudu v Brně č.j. 29 Ca 92/99-37 ze dne 13. 3. 2000 říká, že „v případě prodejních vozidel k umisťování prodejního zařízení nedochází, neboť tato vozidla (byť zastavují za účelem prodeje v určitém předem ohlášeném čase a lokalitě) nezastavují na konkrétním, správním orgánem vymezeném místě. Lze tedy uzavřít, že prodejní zastávky vozidel na pozemních komunikacích není možno posuzovat jako umístění prodejního zařízení na veřejném prostranství ve smyslu ustanovení §4 odst. 1 zákona o místních poplatcích.“

48 místa je vydání rozhodnutí příslušného silničního správního úřadu (dopravního inspektorátu) o povolení zvláštního užívání v podobě zřízení vyhrazeného parkování osobě, která o to požádala. Náležitosti žádosti o povolení zvláštního užívání místní komunikace a náležitosti rozhodnutí v této věci jsou pak na základě zákonného zmocnění vymezeny ust. §40 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Vyhrazené místo je zpravidla označené příslušnou dopravní značkou s dodatkovou tabulkou s uvedením identifikace poplatníka např. státní poznávací značka vozidla, pro které je parkovací místo vyhrazeno nebo vyhrazeno pro ubytovací zařízení, pro klienty banky, pro zaměstnance s názvem organizace apod.

V praxi bývá velkým problémem odstavení nepojízdného vozidla na pozemní komunikaci např. na parkovišti, které je zahrnuto jako veřejné prostranství v OZV.

Poplatníky jsou fyzické nebo právnické osoby, které užívají veřejné prostranství zákonem uvedeným způsobem. Při posuzování osoby poplatníka je nutné mít na paměti okolnost, v koho prospěch a za jakým účelem se veřejné prostranství užívá např. při umístění stavebního zařízení je poplatníkem vždy stavebník, tj. osoba, v jejíž prospěch je zábor proveden nebo osoba, která získala stavební povolení a nikoli dodavatel stavebních prací, u prodejních zařízení je to obvykle sám prodejce, ten kdo umístil prodejní zařízení

V ZMP ust. § 4 odst.4 je sazba poplatku stanovena pouze horní hranicí 10 Kč za každý i započatý m2 užívaného prostranství a každý i započatý den. U umístění prodejních nebo reklamních zařízení, lunaparků a jiných atrakcí může být obcí tato sazba zvýšena až na její desetinásobek, tzn. až 100 Kč za každý i započatý m2 užívaného prostranství a každý i započatý den, a to za předpokladu, že je v OZV přiřazena ke konkrétnímu způsobu užívání veřejného prostranství. V některých případech může být vyhláškou stanoven poplatek také týdenní, měsíční nebo roční paušální částkou např. v případech, kdy dochází k déletrvajícímu či opakujícímu užívání veřejného prostranství, ale měl by být zachován určitý poměr k denní sazbě. Z uvedeného je patrné, že o výši paušální částky nerozhoduje správce poplatku, a to ani po dohodě s poplatníkem.

Zákon stanoví v ust. §4 ZMP osvobození, kde v odst. 3 poplatku za užívání veřejného prostranství spočívajícího ve vyhrazeného trvalého parkovacího místa nepodléhají osoby zdravotně postižené a dále v odst. 1 akce pořádané na veřejných prostranstvích,

49 jejichž výtěžek je určen na charitativní a veřejně prospěšné účely. Podle svých potřeb může být rozšířen institut osvobození příp. úlev o vlastní okruh poplatníků, ale pouze OZV.

Graf č.9: Využitelnost místního poplatku za užívání veřejného prostranství a stanovení sazeb

Zdroj: Příloha č.3 Sazby poplatku za zvláštní užívání veřejného prostranství

Graf č.10: Daňový příjem z místního poplatku za užívání veřejného prostranství

Zdroj: Příloha č.8 Daňové příjmy z místních poplatků za období od 2009 až 2012

Porovnáme-li mezi sebou OZV jiných obcí, tak jsou v nich vymezeny rozdílné výše sazby za užívání veřejného prostranství, a to diferencovaně podle lokalit (oblastí, zón) a určitého druhu užívání veřejného prostranství např. vyšší sazby pro veřejná prostranství jsou stanoveny v centru měst a nižší sazby zase v okrajových částech měst.

50 Z grafů je patrné, že u čtyř největších obcí ze zkoumaných, jsou absolutní částky příjmů z poplatku daleko vyšší než u menších obcí. Je to dáno jednak výší sazby, počtem poplatníků a důslednou kontrolou správce poplatku (ve spolupráci s obecní policií).

Stojí za povšimnutí, že u poplatku za užívání veřejného prostranství jsou prvky regulace nejdůležitější, neboť reálný fiskální přínos vlivem stanovení maximálních pevných sazeb se snižuje.

U Slovenské právní úpravy, stojí za povšimnutí, že pro účely daně za užívání veřejného prostranství výslovně definuje veřejné prostranství jako „veřejnosti přístupné pozemky ve vlastnictví obce a ne pozemky, které obec pronajala podle zvláštního zákona“. Předmětem daně je zvláštní užívání tohoto prostranství. Zvláštní užívání je vymezeno podobně, ale v menším rozsahu než naše právní úprava. Sazba daně za užívání veřejného prostranství je v pravomoci obce, která ji určí v eurech za každý i započatý m2 zvláštního užívání veřejného prostranství a každý i započatý den. Daňový subjekt je povinen svůj záměr zvláštního užívání veřejného prostranství oznámit správci daně nejpozději v den vzniku daňové povinnosti a obec ji vyměří platebním výměrem, který je splatný do 15 dnů od nabytí právní moci.

Tento místní poplatek nabízí spoustu zajímavých otázek a existuje mnoho dalších judikátů zabývající se právě touto problematikou jako je např. vymezení pojmu veřejné prostranství, veřejná zeleň či park, pojem prodejní zařízení, specifikace území pro zpoplatnění místním poplatkem aj. Jeho podrobná analýza by postačila na samotnou práci, a proto se jím už dále nebudu zabývat.

51 4. Osvobození a úlevy od místních poplatků

Institut stanovení úlev a osvobození od místních poplatků je jedním z hledisek regulace místních poplatků. Na základě ust. §14 odst. 2 ZMP jsou obce oprávněny v rámci podrobností pro vybírání místních poplatků zavést úlevy nebo osvobození od poplatků nad rámec vyjmutí stanoveného přímo zákonem. Obec si však při tomto rozhodování musí uvědomit, že se tím vzdává části možných příjmů, a proto je potřeba zvážit i to, v jakém rozsahu pak učiní. Dále je nutné mít na paměti, že úlevy nebo osvobození od poplatku nesmí být založeny na ústavně nepřípustném rozlišování neboli diskriminaci.55 Při posuzování této skutečnosti je nezbytné zkoumat smysl a účel daného osvobození příp. úlevy, aby nedocházelo k diskriminaci poplatníků. Osvobození nebo úleva na poplatku musí přímo souviset s předmětem poplatku. V případě úlev nejsou zákonem dány žádné bližší podrobnosti úpravy, proto není vyloučeno stanovit úlevu v korunách nebo v procentech (např. poplatek ze vstupného, kde je také zákonná sazba stanovená v procentech).

Nejprve si vysvětlíme rozdíl mezi úlevou a osvobozením. Úlevou rozumíme snížení poplatkové povinnosti, v OZV často vyjádřen procenty, ale není vyloučeno stanovení pevnou částkou. Za osvobození pak pokládáme úplné vyjmutí z poplatkové povinnosti, přičemž se jedná buď o osvobození ze zákona, které u jednotlivých poplatků stanoví přímo ZMP, nebo o osvobození konkrétně vymezené až v příslušné OZV, a to na základě ust. §14 odst. 2 ZMP, které v rámci podrobností pro vybírání umožňuje zavést úlevy či osvobození nad rámec vynětí stanovených přímo zákonem56.

Hlavním důvodem pro zavedení úlev a osvobození je odstranění tvrdosti dopadu regulace učiněné OZV na některé kategorie poplatníků, obzvláště vzhledem k jejich sociální situaci nebo s jinými odlišnými podmínkami a potřebami. Pro poplatníka znamená osvobození či případná úleva od místního poplatku, že je mu sice snížena stanovená sazba poplatku nebo je osvobozen ji platit úplně, ale místnímu poplatku stále podléhá, pokud nepominou důvody opravňující jeho nárok na osvobození příp. úlevu (např. u místního poplatku ze psů, kdy je podmínkou pro sníženou sazbu důchod jako jediný zdroj příjmů). V praxi však bývá nejčastějším problémem tvrzení poplatníků

55 srov. nález Ústavního soudu ze dne 10. 12. 2002, sp. zn. Pl. Ú 16/02 56 Kancelář veřejného ochránce práv a Ministerstvo vnitra. Doporučení pro obce a města. Obecní daně (místní poplatky, daň z nemovitostí, poplatek za komunální odpad. 2.vyd. Praha: Tiskárna Ministerstva vnitra, 2010. s. 16. ISBN 978-80-254-6259-1.

52 osvobozených od místních poplatků, že si neplní svoji ohlašovací povinnost, protože jsou od místního poplatku osvobozeni a tudíž nepodléhají povinnosti platit místní poplatek ani ohlašovací povinnosti. K tomu se vyjádřil i Ústavní soud, který ve svém Nálezu ze dne 22. 5. 2007, sp. zn. Pl. ÚS 30/06 konstatoval, že: „Podrobit ohlašovací povinnosti osoby poplatku podléhající, avšak podle zákona či obecně závazné vyhlášky od poplatku osvobozené, je ústavně souladným oprávněním obce. I poplatník, který je osvobozen od placení místního poplatku, tomuto místnímu poplatku podléhá, podléhá tedy i ohlašovací povinnosti.“

4.1 Osvobození a úlevy v OZV obcí

V předcházejících kapitolách jsem se krátce zmínila o osvobozeních nebo úlevách, která vyplývají přímo ze ZMP. Porovnání nejčastěji stanovených osvobození či úlev v OZV vybraných obcí je uvedeno v následujících tabulkách.

Tabulka č.1: Osvobození u poplatků ze vstupného a ubytovací kapacity

Osvobození u poplatků ze vstupného a ubytovací kapacity Název obce vstupné ubytování společenské pořádané, akce pro sportovní akce příspěvkové amatérské akce vlastní spolupořádané děti či pro TJ organizace soubory v zařízeních obec obcí osoby ZP města Adamov ANO ANO Blansko ANO ANO ANO Černá Hora ANO Jedovnice ANO ANO ANO ANO Krasová Rájec Jestřebí ANO ANO Senetářov ANO Vavřinec

Zdroj: Příloha č.4 Osvobození u ostatních místních poplatků

U poplatku ze vstupného je nejvíce obcemi využíváno osvobození u akcí pořádaných přímo obcemi a jejich příspěvkovými organizacemi nebo kulturní akce pořádané pro děti. Smyslem stanovení těchto osvobození je vyjádření podpory společenského a kulturního života v obci.

53 Tabulka č.2: Osvobození u místního poplatku za komunální odpad

Osvobození u místního poplatku za komunální odpad déle TP v Název obce TP pobyt výkon sociální úhrada nezletilé mimo obci a na v mimo rekreační trestu zařízení děti obec úřadě zahraničí obec objekt Adamov ANO ANO ANO ANO Blansko úleva úleva úleva ANO ANO Černá Hora ANO ANO ANO Jedovnice ANO ANO do 4 let ANO Krasová Rájec Jestřebí ANO ANO ANO Senetářov ANO do 3 let Vavřinec Zdroj: Příloha č.6 Osvobození u místního poplatku za komunální odpad

U místního poplatku za komunální odpad není zákonem upraveno osvobození pro žádný okruh povinných osob na rozdíl od ostatních místních poplatků. U tohoto poplatku je ve většině případů zohledňována skutečnost, kdy se poplatníci nezdržují v obci několik měsíců, a proto zde ani nevytváří žádný odpad. Může to být jednak z důvodu jejich studijního nebo pracovního pobytu v zahraničí, pobytu ve zdravotních a sociálních zařízeních nebo jsou ve výkonu trestu apod. S ohledem na to, že poplatková povinnost se vztahuje na všechny poplatníky bez ohledu na jejich věk, některé obce jim stanoví osvobození od tohoto místního poplatku či úlevy např. pro nezletilé poplatníky.

Tabulka č.3: Osvobození u poplatku ze psů

Osvobození u poplatku ze psů název obce stanovená obcí nad rámec zákona Červený kříž pes převzatý záchranářský příspěvkové

a nadace z útulku pes, apod. organizace Adamov ANO Blansko ANO Policie ČR Černá Hora Jedovnice ANO ANO ANO ANO Krasová ANO Rájec

Jestřebí Senetářov Vavřinec

Zdroj: Příloha č.2 Sazby a osvobození u místního poplatku ze psů

54 Tabulka č.4: Osvobození u poplatku za zvláštní užívání veřejného prostranství

Osvobození u poplatku za zvláštní užívání veřejného prostranství organizace, po dobu stavební Název obce obec a uzavřena akce bez pronajaté je-li platného zařízení její investor stavebního a materiál do smlouva vstupného prostory organizace obec povolení 3 dnů Adamov ANO ANO Blansko ANO ANO ANO ANO Černá Hora ANO Jedovnice ANO ANO ANO Krasová Rájec Jestřebí ANO ANO Senetářov ANO Vavřinec

Zdroj: Příloha č. 5 Osvobození u poplatku za zvláštní užívání veřejného prostranství

Osvobození za užívání veřejných prostranství pro potřeby obce jsou zaváděna proto, neboť by bylo nesmyslné, aby vydávala prostředky ze svého rozpočtu proto, které se následně opět stanou jejím příjmem. Osvobození se zpravidla zavádí pro umístění skládek stavebního materiálu v souvislosti s realizací stavby, a to jen po dobu platnosti vydaného stavebního povolení.

Závěrem lze konstatovat, že při tvorbě vyhlášek je proto třeba věnovat maximální pozornost formulaci ustanovení týkajících se osvobození od poplatku. Úprava osvobození by měla přesně odrážet účel, který obec zavedením osvobození sledovala. Pokud je osvobození od povinnosti platit místní poplatek nesrozumitelně a nepředvídatelně, musí jít negativní následky k tíži autora, a nikoliv adresáta právního předpisu.57

4.2 Prominutí podle daňového řádu

Od 1. ledna 2011 už není možné na žádost poplatníka úplné nebo částečné prominutí místního poplatku nebo jeho příslušenství správcem poplatku, a to zrušením ust. §16 ZMP bez náhrady. Jednalo se o využití mimořádného opravného prostředku a správce poplatku nemohl zahájit řízení ex offo. Každá podaná žádost byla individuálně posuzována podle konkrétních okolností a osobní situace poplatníka. Bylo zcela na uvážení obce, zda poplatek v jednotlivých případech sníží či promine. Na rozdíl od zákonného vyjmutí z poplatkové povinnosti či stanovenému osvobození od poplatku OZV, nebyl na prominutí či snížení poplatku právní nárok. A ani nevyhovění

57 Srov. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 11. 2004, č.j. 2 Afs 122/2004-69

55 či případné vyhovění žádosti nezakládalo nerovnost mezi subjekty, neboť ustanovení dávalo možnost odlišného postupu u rozdílných subjektů za účelem odstranění tvrdosti.

Institut prominutí daně obsažený v ust. §259 odst. 1 daňového řádu není možné uplatnit, neboť obcím byla novelou ZMP58 tato kompetence prominutí nebo snížení poplatku nebo jeho příslušenství odňata. Také postup podle §260 daňového řádu umožňující prominutí z úřední moci ministrem financí je vyloučen, protože obce nejsou řízeny ministerstvem financí.

58 zákon č. 281/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím daňového řádu

56 5. Specifika řízení ve věcech místních poplatků

Řízení ve věcech místních poplatků je řízení daňové a je upraveno stejným procesním předpisem jako jiná řízení, jejichž předmětem jsou daně, které jsou příjmem nebo snížením příjmu veřejného rozpočtu. Je to patrné zejména z ust. §2 DŘ, kde je definován pojem daň i jako peněžité plnění označované zákonem jako „poplatek“. Z dalšího ust. §4 DŘ vyplývá, že pro řízení ve věcech správy místních poplatků se subsidiárně použije DŘ, a to za předpokladu, že ZMP nestanoví jinak. Zabezpečení celého poplatkového řízení provádí obecní úřad v přenesené působnosti prostřednictvím úředních osob.

Daňové řízení v oblasti místních poplatků má normální stádia, ale s určitými specifiky. V této kapitole se nebudu tedy zabývat celým daňovým řízením, ale zaměřím se pouze na určitá specifika řízení o místních poplatcích, a to zejména v oblasti registrace resp. ohlašovací povinnosti a vyměřování, kterými se dále budu blíže věnovat.

ZMP upravuje v ust. §11 sankce a vyměření nezaplacených poplatků včas nebo ve správné výši platebním výměrem nebo hromadným předpisným seznamem jen okrajově. Ostatní instituty daňového řádu (tj. náležitosti rozhodnutí dle ust. §§102 a 103) správce poplatku v řízení o místních poplatcích využívá s výjimkou ustanovení např. o registračním řízení, podání daňového řízení či hlášení, řešící daňové nedoplatky a penalizaci či zvýšení daně (tj. penále, úrok z posečkání nebo splátek a úrok z prodlení).

Průběh poplatkového řízení je ovládán určitými obecnými pravidly, na nichž spočívá celý postup řízení ve věcech místních poplatků. Základní zásady stanovené v §5 až §9 daňového řádu upravují nejen chování správce poplatku, ale i poplatkových subjektů a třetích osob v průběhu poplatkového jednání, jehož výsledkem je vydání individuálního rozhodnutí. Porušení některých zásad může mít za následek vadu řízení.

5.1 Ohlašovací povinnost

Podkladem pro následné vyměření nebo stanovení poplatku ve správné výši je ohlašovací povinnost obsažená v ZMP (§14 a 14a) a doplněná OZV o lhůty pro její plnění. Toto ustanovení hmotně právního předpisu nahrazuje registrační povinnost upravenou v §125 až §131 DŘ. Poplatník má nyní zákonem danou povinnost, aby v určité lhůtě ohlásil potřebné skutečnosti pro správné vyměření poplatku, aniž by byl

57 k tomu správcem poplatku předem vyzván. Pro správné zjištění a stanovení poplatku nahrazuje „ohlášení“ de facto institut řádného daňového tvrzení poplatníka upraveného pro jiné daně v §135 daňového řádu. Je nutné však zdůraznit, že ohlašovací povinnost není řádným daňovým tvrzením, a proto nelze v souvislosti s výkonem správy místních poplatků využít ta ustanovení z daňového řádu, která na ně navazují.59 Tak jako u ostatních daní je i u místních poplatků důležité, aby poplatkový subjekt v ohlášení uvedl přesné údaje k jeho identifikaci a všechny skutečnosti potřebné ke správnému zjištění a stanovení poplatkové povinnosti např. sdělení o jaký druh poplatku se jedná, vznik a případný zánik poplatkové povinnosti nebo další údaje týkající se osvobození či úlevy.

Pokud by např. ubytovatel nesdělil správci ve lhůtě stanovené OZV údaje stanovené ust. §14a odst. 1 ZMP, mj. i údaje rozhodné pro stanovení výše poplatkové povinnosti, vyzve jej správce poplatku v souladu s ust. §92 odst. 4 DŘ ke splnění této povinnosti. Výzva jakožto rozhodnutí musí obsahovat všechny náležitosti podle ust. §102 daňového řádu a proti této výzvě se nelze odvolat. Tato výzva správce poplatku k předložení údajů rozhodných pro stanovení poplatku musí předcházet vyměření poplatku platebním výměrem, aby byla zajištěna zásada součinnosti poplatkového řízení. V případě, že poplatkový subjekt požadované údaje správci poplatku nesdělí ani v náhradní lhůtě stanovené v této výzvě, může správce poplatku využít ust. §247 odst. 2 DŘ a uložit mu pořádkovou pokutu až do výše 50 000,- Kč, ale v souladu se zásadou úměrnosti. Bez předem zaslané výzvy nelze pořádkovou pokutu aplikovat. Pořádková pokuta má sloužit jako prostředek k získání součinnosti s poplatníkem pro správné stanovení výše poplatku. Od 1. 1. 2011 nelze u místních poplatků uložit pokuty např. za opožděné nebo neúplné ohlášení k místnímu poplatku.

Správce poplatku si může i bez součinnosti s poplatníkem zajistit potřebné informace k zjištění jeho výše poplatkové povinnosti, a to prostřednictvím vyhledávací činnosti podle ust. §78 DŘ probíhající jak před zahájením řízení, tak i v jeho průběhu. Jedním ze způsobů je místní šetření, které se uplatňuje převážně u místního poplatku za zvláštní užívání veřejného prostranství. Pro poplatková řízení je důležité plnění součinnosti třetích osob zúčastněných na poplatkovém řízení, jako jsou např. provozovatelé

59 ŠNEBERKOVÁ, A. Zápis ze semináře „Místní poplatky – změny v právní úpravě zákona o místních poplatcích a postup při přechodu výkonu jejich správy z dosavadní procesní úpravy na nový daňový řád“ pořádaného vzdělávací agenturou TSM, spol. s r.o. dne 20. října 2010

58 platebních služeb, poskytovatelé poštovních služeb nebo výslech svědků, znalců. O údajích získaných od těchto třetích osob je správce poplatku povinen zachovávat mlčenlivost.

5.2 Vyměření místního poplatku

Pro vybírání místních poplatků je rozhodující jejich zavedení platnou a účinnou OZV, která zavazuje poplatkové subjekty k povinnostem v ní uvedených, a to především vypočítat si výši poplatku podle konkrétní sazby a zaplatit poplatek v termínu splatnosti obsažené v OZV, aniž by k tomu byli správcem poplatku vyzváni. Pokud tak neučiní je správce poplatku povinen činit všechny nezbytné kroky k jeho správnému stanovení, vyměření a vybrání, a proto ještě před vydáním platebního výměru musí být z jeho strany splněna zásada součinnosti s poplatníkem, a to buď v podobě splněné ohlašovací povinnosti, nebo výzvy k prokázání skutečností. Výzva má formu rozhodnutí a správce poplatku v ní požaduje, aby mu poplatník sdělil veškeré údaje potřebné pro stanovení jeho poplatkové povinnosti a její výše (podrobněji vzor Příloha č.11). Povinnost uhradit místní poplatek nese vždy jen poplatkový subjekt, protože poplatková povinnost je nepřenosná. Ani smluvní ujednání o tom, že poplatek správci poplatku zaplatí jiná osoba, je právně neúčinné.

Místní poplatky se vyměřují z moci úřední a vztahuje se na ně část ust. §139 daňového řádu. Nesplní-li poplatník či plátce svoji poplatkovou povinnost a to tím, že neodvede místní poplatek včas (nedodrží lhůtu splatnosti) nebo řádně (nezaplatí poplatek ve správné výši), vydá správce poplatku rozhodnutí. Tímto rozhodnutím může být jednak platební výměr nebo od 1. 3. 2011 hromadný předpisný seznam60 (dále jen „HPS“), jehož způsob využití je pro správce poplatku hospodárnější zejména při vyměření místního poplatku za komunální odpad. Už při vyměřování místních poplatků je možné si povšimnout nepatrný rozdíl oproti jiným daním, a to v tom, že platební řízení předchází řízení nalézacímu. U místních poplatků není naplněna podmínka obsažená v §1 odst. 3 daňového řádu a neplatí posloupnost spočívající v nalézacím řízení a následném placení jako je tomu u ostatních daní. V oblasti místních poplatků je primární placení a nalézací rovina řízení se uplatňuje v případech, kdy místní poplatky

60 doplněn novelou zákona č. zákon č. 30/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád a další související zákony, novela koresponduje závěr Nálezu Ústavního soudu ze dne 10. 8. 2010, sp. zn. Pl. ÚS 6/09: „Hromadný předpisný seznam je naplněním principu ekonomie a rychlosti daňového řízení a předpokládá se jeho využití při vyměřování většímu počtu poplatníků“.

59 nejsou zaplaceny včas nebo ve správné výši.61 Jedná se o případ, když si poplatník řádně splní svou ohlašovací povinnost a poplatek řádně zaplatí v termínech splatnosti podle dané OZV. K vyměření místních poplatků dochází až v případě, kdy poplatník nesplní svoji platební povinnost. Potom je na správci poplatku, aby prověřil všechny skutečnosti, které má k dispozici nebo vyzval poplatníka k součinnosti, aby na základě jím doložených dokladů mohl vyměřit poplatek a ukončit nalézací řízení.

Jak jsem již dříve poznamenala, jsou neuhrazené poplatky vyměřovány platebním výměrem nebo HPS. Toto rozhodnutí musí splňovat taxativně stanovené obligatorní náležitosti upravené v ust. §102 daňového řádu (podrobněji řešeno v Příloze č.12)

Včas neuhrazený poplatek nebo jeho nezaplacenou část vyměří správce poplatku v souladu s §11 ZMP, přičemž jej může zvýšit až na trojnásobek. Jiné sankce upravené daňovým řádem nemůže uplatňovat (např. penále, úroky aj.), s výjimkou pořádkových pokut. Podle Nálezu Ústavního soudu ze dne 29. 6. 2010, sp. zn. Pl. ÚS 9/10, jehož vyjádření k úpravě pravidel při navyšování poplatku OZV je takové, že nevidí důvod v tom, proč by „obec, pokud může stanovit např. splatnost, úlevy či dokonce osvobození od poplatku, nemohla stanovit hodnoty jeho sankčního navýšení. Jde o úkon, který se stanovením vlastní sazby poplatku souvisí a svým způsobem na něj navazuje. A pokud samospráva nepřipraví do příslušné vyhlášky hodnoty tohoto navýšení, jde v intencích ustanovení §11 zákona o místních poplatcích při navyšování o otázku volného uvážení správce poplatku, limitovaného pouze zmiňovaným trojnásobkem základní stanovené hodnoty poplatku. Na druhou stranu, pokud samospráva hodnoty navýšení stanoví, musí z toho správce poplatku vycházet a jeho diskreční pravomoc je v daném směru omezena. A to přípustně, ne-li dokonce žádoucím způsobem.“ Není od věci si jednotlivé možnosti sankčního navýšení za nezaplacení poplatku včas nebo ve správné výši stanovit v OZV, i přestože je tím omezeno volné uvážení správce poplatku, ale přispívá k právní jistotě a zdůrazňuje rovný přístup ke všem poplatníkům. I stanovisko správce poplatku ve věci navýšení nesmí být potom odlišné a nemůže se stát, že by byl napadán pro zvýhodnění některých skupin či jednotlivých poplatníků. Správce poplatku má sice možnost vyměřit a případně navýšit poplatníkovi poplatek za nesplnění platební poplatkové povinnosti, ale jedním platebním výměrem. Je proto důležité zvážit, kdy vyměřit a jestli i navýšit (vzory platebních výměrů jsou uvedeny v příloze č.13 a č.14).

61 Zprávy Ministerstva financí České republiky pro finanční orgány obcí a krajů, ročník 2011, číslo 1, v Praze dne 28. ledna 2011, ISSN 1803-6082 (on line), str. 18, Dostupné z: http: www.mfcr.cz

60 U místních poplatků zejména u poplatků ze psů a místního poplatku za komunální odpad je splatnost stanovena OZV, ale vždy na poplatkové období předem, tj. na kalendářní rok, proto je ve většině případů vyměřováno až po uplynutí zpoplatňovaného období. Je to z toho důvodu, že není možné určit výši těchto poplatků u poplatníků, kterým po termínu splatnosti zanikne poplatková povinnost např. změnou trvalého pobytu, úmrtím nebo u místního poplatku ze psů úhynem či ztrátou psa.

Platební výměr je pro příjemce (poplatníka či plátce) účinný oznámením, tj. doručením podle ust. §101 odst. 6 daňového řádu a vykonatelný vždy po uplynutí lhůty k plnění stanovené ve výroku a nelze-li proti němu podat řádný opravný prostředek (odvolání), tj. po uplynutí 15 dní od právní moci rozhodnutí (ust. §103 daňového řádu). Příjemcem tohoto rozhodnutí je pouze poplatník (plátce), kterému je ukládána poplatková povinnost peněžitého charakteru a jemu se rozhodnutí doručuje (oznamuje). V některých případech se doručuje prostřednictvím jiné osoby např. zákonného zástupce (u nezletilých poplatníků), zmocněnce (v rozsahu jemu dané plné moci). Způsoby a možnosti doručování jsou upraveny v §39 a násl. daňového řádu. Nově je pro místní poplatky mezi způsoby doručování zařazen také HPS, a to hlavně pro místní poplatek za komunální odpad a místní poplatek ze psů. Pro doručení hromadného předpisného seznamu se používá ust. §49 odst. 2 v souladu s ust. §50 DŘ. HPS může být zpřístupněn v listinné i elektronické podobě, a to po dobu nejméně 30 dnů. Označení místního poplatku, místo a dobu nahlédnutí obsahuje veřejná vyhláška, která se vyvěšuje na úřední desce rovněž na dobu nejméně 30 dnů. Za den doručení se považuje 30. den od zpřístupnění seznamu.62 (podrobněji vzor veřejné vyhlášky na doručení HPS je uveden v příloze č.15 ).

Dále se už nebudu doručováním podrobněji zabývat, protože v oblasti místních poplatků platí stejné podmínky jako u jiných daní jen s tou výjimkou, že daně se nevztahují na nezletilé poplatníky, jako je tomu u místního poplatku za komunální odpad. V praxi je snad největším problémem v souvislosti s doručováním, právě zasílání rozhodnutí nezletilým poplatníkům při neuhrazení místního poplatku za komunální odpad. Správce poplatku má sice možnost doručit rozhodnutí jeho zákonným zástupcům, ale další důsledky s tím spojené jsou při jejich nereagování a neuhrazení nedoplatku za nezletilé poplatníky, zejména pak v souvislosti s výkonem rozhodnutí. Stále častěji se setkávám

62 MATYÁŠOVÁ, L., GROSSOVÁ, M. E. Daňový řád s komentářem, důvodovou zprávou a judikaturou ve znění technické novely zák. č. 30/2011 Sb. Praha: Leges, 2011. s.172-173. ISBN 978-80-87212-70-7.

61 s tím, že ani dovršením zletilosti se nezletilí poplatníci o vzniklé výši nedoplatku od svých zákonných zástupců nedozvědí. Tento problém je již částečně vyřešen novým způsobem vyměřování tohoto poplatku pomocí HPS.

Pro vyměření nezaplaceného místního poplatku platebním výměrem nebo HPS je stanovena v ust. §148 daňového řádu prekluzivní lhůta, která činí 3 roky a jejím uplynutím zaniká pro správce poplatku právo na vyměření poplatku. Za počátek běhu lhůty u místních poplatků je považován den, v němž se stal podle OZV poplatek splatným. Základní tříletou lhůtu je možné prostřednictvím úkonů stanovených v §148 odst. 2 prodloužit o jeden rok, vyjma písmene a), které se na místní poplatky nevztahuje, a to např. v posledních 12 měsících před uplynutím lhůty pro stanovení poplatku došlo k doručení platebního výměru. Oproti ZSDP je v daňovém řádu stanoven taxativní výčet úkonů, které přerušují nebo prodlužují běh tříleté lhůty, ale nejpozději do deseti let od splatnosti místního poplatku (např. čeká-li správce poplatku na výsledek dědického řízení).

Pro správu místních poplatků není možné použít ust. §141 až 145 daňového řádu upravující dodatečné daňové přiznání a dodatečné vyúčtování, následné hlášení, doměření daně, postup při nepodání řádného nebo daňového tvrzení. Je třeba vycházet i z Nálezu Ústavního soudu, podle kterého forma rozhodnutí vyměření místního poplatku dodatečným platebním výměrem nepřichází v úvahu.63

5.3 Placení místních poplatků

Poplatková povinnost zaplatit poplatek nebo vybraný poplatek odvést vzniká poplatníkovi nebo plátci místních poplatků okamžikem, kdy nastaly skutečnosti zakládající její vznik podle ZMP a OZV místně příslušné obce. Vznik poplatkové povinnosti je v ZMP řešen pro jednotlivé druhy místních poplatků samostatně např. u poplatků ze psů je vázán na okamžik, kdy pes dovrší stáří třech měsíců, u poplatku za zvláštní užívání veřejného prostranství na započetí jeho zvláštního užívání (tj. umístění prodejního zařízení nebo stavebního zařízení) nebo přihlášení k trvalému pobytu na území dané obce či nabytí vlastnictví stavby určené nebo sloužící k individuální rekreaci u místního poplatku za komunální odpad.

Místní poplatky jsou placeny místně příslušnému správci poplatku v české měně a způsobem, který je taxativně vymezen v §163 odst. 3 daňového řádu. Místní poplatky

63 srov. Nález Ústavního soudu ze dne 10. 8. 2010, sp. zn. Pl ÚS 6/09

62 je možné zaplatit v hotovosti na pokladně správce poplatku nebo složenkou a snad mezi nejčastěji využívaný způsob patří bezhotovostní platební styk. Pokud přijatou platbu nelze identifikovat, přijme ji správce poplatku na účet nejasných plateb a poplatníka vyzve, aby ve stanovené lhůtě oznámil, na jaký poplatek platbu provedl a příp. u místního poplatku za komunální odpad, za které ještě další poplatníky (vzor výzvy uveden v Příloze č.16). V souvislosti s identifikací úhrad místních poplatků zejména u bezhotovostních úhrad převodem z účtů a složenek se v praxi osvědčilo, že správce poplatku v rámci ohlašovací povinnosti se s poplatníkem dohodl, aby mu dobrovolně poskytl např. emailovou adresu nebo telefonní číslo pro neformální vyrozumívání v oblasti správy místních poplatků. Tento způsob je praktický nejen z důvodů urychlení komunikace mezi správcem poplatku a poplatníkem, ale i z finančních a navíc nezatěžuje tolik poplatníka např. vyzvedáváním doporučené zásilky na poště.

Pro placení daně platí šestiletá lhůta, která je upravena v §160 daňového řádu. Na rozdíl od dřívější právní úpravy daňového řízení se nyní jedná o lhůtu prekluzivní (dříve lhůta promlčecí), tzn. propadnou, po jejímž uplynutí zaniká právo správce poplatku nedoplatek nejen dobrovolně vybrat, ale také vymáhat.64

Dalším institutem, se kterým se správci poplatku setkávají v rámci správy místních poplatků, je posečkání nebo povolení splátek. Je upraveno v ust. §156 daňového řádu a zahrnuje možnost placení poplatku či nedoplatku rozložením do několika splátek nebo povolení posečkání s jeho úhradou, a to nejen na žádost poplatkového subjektu, ale nově také z moci úřední. Správce poplatku může prostřednictvím posečkání zvážit konkrétní tíživou situaci poplatníka (dlužníka) a odložit termín splatnosti (úhrady) u příslušného poplatku. Dříve byly důvody pro posečkání upraveny u prominutí daňového nedoplatku a správce poplatku mohl na základě podané žádosti rozhodnout o snížení nebo úplném prominutí nedoplatku. Na rozdíl od předcházející úpravy poplatník už není od placení poplatku či nedoplatku zproštěn a v budoucnu ji bude muset uhradit. Využití posečkání je jednou z možností pro prodloužení lhůty pro placení poplatku znovu o šest let, která začíná běžet ode dne oznámení rozhodnutí o posečkání.

64 LICHNOVSKÝ, O., ONDRÝSEK, R. a kol. Daňový řád. Komentář. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2011. s. 356. ISBN 978-80-7400-390-5.

63 5.4 Vymáhání místních poplatků

Jedná se o poslední řízení, kterým celé poplatkové řízení končí, a to za předpokladu, že dlužník nezaplatil poplatek ve stanovené lhůtě splatnosti uvedené v OZV, jeho příslušenství nebo jinou peněžitou pohledávku danou vykonatelným rozhodnutím např. platebním výměrem, rozhodnutím o uložení pořádkové pokuty aj. Pro vymáhání exekucí je nezbytné, aby nedošlo k prekluzi práva na vymáhání nedoplatku. Postup vymáhání nedoplatku pro oblast místních poplatků je upraven v ust. §175 a násl. daňového řádu a je totožný s vymáháním jiných daní. Jen jak jsem již dříve podotkla, u ostatních daní se nevede daňové řízení s nezletilým poplatníkem, které je dnes největším a snad nejvíce diskutovatelným problémem při vymáhání nedoplatků u těchto poplatníků v souvislosti s místním poplatkem za komunální odpad, kde současná právní úprava neumožňuje postihnout k vymožení nedoplatku nezletilého poplatníka jiný majetek než majetek nezletilého poplatníka. Pokud tento poplatník aktuálně žádným majetkem nedisponuje, nezbude správci poplatku nic jiného než činit kroky zabraňující marnému uplynutí lhůty pro vymáhání daňových nedoplatků a dále počkat na změnu jeho majetkové situace.

Počátek běhu lhůty pro placení poplatku je nově vázán na okamžik jeho splatnosti. Obdobně jako u vyměření poplatku, daňový řád taxativně vymezuje v §160 odst. 3 úkony, které mohou délku pro placení ovlivnit. V důsledku provedení některých z těchto úkonů přerušující lhůtu pro placení (např. zahájení exekuce, rozhodnutí o posečkání), běží nová šestiletá lhůta ode dne, ve kterém správce poplatku uvedený úkon učinil. Dále pak v odst. 4 nově definuje případy, kdy se lhůta pro placení staví např. vymáhání nedoplatku soudním exekutorem nebo soudem anebo provádění exekuce srážkou ze mzdy. Ale je důležité si uvědomit, že právo na vymožení nedoplatku nejen u nezletilých poplatníků zaniká uplynutím prekluzivní lhůty pro placení poplatku tj. 20 let.

Připravovaná novela, která by měla nabýt účinnosti dnem 1. července 2012, už počítá se zakotvením zákonného ručení za nedoplatky nezletilců, a to jejich zákonnými zástupci.

Nový daňový řád upustil od výzvy k zaplacení nedoplatku v náhradní lhůtě a nahradil ji fakultativním upozorněním na nedoplatek. Před samotným zahájením exekuce může správce poplatku podle §153 odst. 3 daňového řádu neformálně vyrozumět dlužníka o výši jeho nedoplatku. V praxi jsou většinou správci poplatku nadále upomínky zasílány, protože někteří dlužníci na úhradu zapomněli a po doručení upomínky nedoplatek zaplatí.

64 Závěr

Jak jsem již v úvodu nastínila, místní poplatky se dotýkají nejen obcí na straně správců těchto poplatků, ale i občanů na opačné straně v roli poplatníků nebo plátců. Místní poplatky spadají do samostatné působnosti obce, a pokud se obec rozhodne zavést na svém území některé popř. všechny poplatky OZV, potom se stávají pro poplatkové subjekty povinnou platbou. Zavedení místních poplatků OZV není administrativně ani finančně náročné. Je však nutné zvážit, budou-li potom pro obce přínosem nebo spíže zátěží pro jejich rozpočet, protože náklady spojené s jejich správou stále vyžadují rozsáhlejší administrativní práce, znalost problematiky v jejím neustálém vývoji a v neposlední řadě programovou vybavenost ulehčující tuto práci.

Místní poplatky mají v současné době u většiny obcí pouze doplňkový charakter spočívající zejména k zabezpečení části příjmů do jejich rozpočtů. Některé sazby místních poplatků zůstávají do dnes téměř beze změny (např. místní poplatek ze psů a místní poplatek za komunální odpad) a obce se snaží podle svých místních podmínek využít pro ně nejvíce přijatelnou maximální hranici. I s možností zavedení osvobození nebo úlev nad rámec zákona ve svých OZV zacházejí velmi opatrně a zvažují, v jakém rozsahu tak učiní, protože tím přicházejí o část možných příjmů. Na druhou stranu však není vyloučeno, že např. u místního poplatku za zvláštní užívání veřejného prostranství může mít stanovená úleva, závislá na době trvání umístění stavebního zařízení, pozitivní dopad a zároveň i regulační charakter.

Největší problém činí obcím nejednoznačná a nesrozumitelná zákonná úprava, která pak způsobuje rozdílné interpretace a je zavádějící i pro samotné poplatníky. Je to například identifikace předmětu u poplatku za zvláštní užívání veřejného prostranství, kde je nutné znát nejen ZMP, ale i jiné zákony nebo přímo konkrétní usnesení Ústavního soudu. Dalším častým problémem je určení druhé složky u místního poplatku za komunální odpad, kdy je jedním nejasným termínem pojem „netříděný komunální odpad“ a druhým „předchozí rok“, který se může vztahovat k době, kdy obec zavádí poplatek a určuje jeho konkrétní sazbu tj. ke dni vydávání OZV nebo rok předcházející její účinnosti.

U poplatku ze psů bych doporučila zvýšení sazby u psů, jejichž držiteli jsou poživatelé důchodu, protože od svého zavedení je tato sazba nezměněna a v porovnání s druhou sazbou je neúměrně nižší. Přispělo by to k neobcházení zákona s přihlašováním psů.

65 Přikláním se k názoru, který můžeme vidět ve slovenské právní úpravě, kde zákonodárce dává obcím velký nástroj regulace, a to tím, že nejsou poskytovány žádné úlevy či snížená sazba pro poživatele důchodu a obec si může zvolit sazbu bez jakéhokoliv zákonného rozpětí. Další, asi největší nevýhodou, tohoto místního poplatku je povinnost držitele psa platit podle místa svého trvalého pobytu nebo sídla, a to i v těch případech, kdy je pes chován v jiné obci. Je tím sice zjednodušeno poplatkové řízení, ale na druhé straně je poněkud oslabena možnost využití místního poplatku jako regulačního nástroje, protože obce tak mohou na svém území regulovat pouze psy vlastních občanů a právnických osob se sídlem na tomto území. Jde tím o jistou nespravedlnost, protože pes je chován v jedné obci, ale příjem z poplatku plyne do rozpočtu jiné obce.

U místního poplatku za komunální odpad je nevýhodou jeho dlouhý název, který není ani možné si zapamatovat. Zkrácení jeho názvu alespoň na místní poplatek za provoz systému komunálního odpadu by určitě uvítalo spoustu správců poplatků. Nevyhovující je i současná zákonná hranice, která se možná novelou zákona zvýší, ale i tak bude pro obce stále nízká. Podle průzkumu, provedeného v průběhu psaní této bakalářské práce, je málo obcí, které dosud nezavedlo poplatek v maximální možné výši. Z porovnání příjmů z místního poplatku a nákladů na likvidaci směsného odpadu vyplývá, že ani zavedením maximální sazby poplatku nedojde k pokrytí vynaložených nákladů. Podívám-li se na slovenskou právní úpravu místního poplatku, tak na rozdíl od naší právní úpravy, nemá vůbec zákonem stanovenu maximální hranici. Dalším problémem je otázka ručení rodičů za uhrazení místního poplatku za nezletilé děti, aby jim každoročně nenarůstal dluh, který po nich bývá správcem poplatku po dovršení zletilosti vymáhán. Ten snad bude do budoucna vyřešen novelou ZMP.

Podle mého názoru by stálo za zvážení, zejména u těchto dvou výše uvedených místních poplatků, které souvisí s trvalým pobytem poplatníka, znovu zavedení přechodného pobytu. Trvalý pobyt má pouze evidenční význam a jak je známo, také ne vždy odpovídá skutečnému stavu. Myslím, že by se tím vyřešila nemožnost doručování, unikání poplatníků před zodpovědností a snížil by se i počet exekucí.

Ráda bych se také zmínila o zrušení ust. §16 ZMP, kdy bylo možné na žádost poplatníka úplně nebo částečně poplatek nebo jeho příslušenství prominout. I přestože obec může v OZV stanovit osvobození a úlevy nad rámec zákona, není možné, aby zahrnula i situace, které mohou nastat neočekávaně a nemohou být ani správcem poplatku

66 dopředu předpokládány. Myslím, že tuto možnost individuálního posouzení konkrétních situací obce postrádají a měla by jim být ponechána.

Současná právní úprava řešící oblast správy místních poplatků je zahrnuta jen v několika ustanoveních ZMP. Daňový řád je příliš složitý a ne všechny postupy se mohou aplikovat na řízení ve věcech místních poplatků. Tento problém by se mohl vyřešit zvláštní samostatnou úpravou přímo v ZMP a myslím, že by to bylo pro správce poplatku srozumitelnější.

Další problém souvisí se správou poplatků, a to zejména u místního poplatku ze psů a komunálního odpadu, kdy poplatník platí vždy na kalendářní rok dopředu, a jejich vyměření je možné až po uplynutí poplatkového období, protože správce poplatku už zná přesnou výši poplatku. S tím právě souvisí i platební morálka poplatníků, protože termín splatnosti stanovený pro tyto poplatky slouží jen k postupnému naplňování příjmů obecních rozpočtů. Správce poplatku pak nemůže ani uplatnit žádný postih za pozdní úhradu, protože může vydat jen jeden platební výměr, kterým vyměří poplatek a zároveň navýší. Tím však dojde ke zpoplatnění jednoho poplatku dvakrát, když poplatník znovu poplatek zaplatí. I vyměřování místního poplatku při úhradě po termínu splatnosti, které není poplatníkovi doručováno a je zakládáno do spisu, je pro správu těchto místních poplatků administrativně náročné.

Smyslem této práce nemělo být jen poskytnutí teoretického pojetí místních poplatků, tj. vymezení jejich obsahových prvků, ale podívat se na ně hlavně z praktického pohledu správce poplatku. Ten se musí v této oblasti dobře orientovat, aby mohl čelit jak otázkám poplatníků, tak i obstát při řešení konkrétních případů před dozorčím orgánem nebo soudem.

67 Resumé

Local fees are not only the matter of the respective municipalities which introduce them for their territories with a generally binding decree but they have impact also to their inhabitants. Local fees are governed and regulated by Act No. 565/1990 Coll., on local fees, as amended (hereinafter only the “Act on Local Fees”), which has been subject to several amendments since its origin, already. Assessment of the local fees falls into the independent sphere of activity of the municipality and therefore, it depends solely on its decision which local fees it would introduce on its territory.

At present, the local fees have more of a supplemental role and their purpose is to provide a part of income to the municipality´s budget. Some of the local fees´ tariffs remain unchanged and the municipalities strive to use the maximum acceptable limit of the tariff depending on their local conditions. The municipalities proceed very carefully not only during the assessment of the fee´s amount but also during the assessment of exemption and relieves in the generally binding Decree above the scope of the Act and they consider the scope of this step with great attention as it means loss of a part of their income.

With the use of analysis and the method of partial comparison, the local fees introduced in the town of Adamov are graphically represented and compared to seven chosen municipalities in the administrative district of the city of Blansko. Characteristics of the selected local fees have also been compared to the Slovak legal regulations. Related to these local fees, findings from practice are applied and court decisions which cause problems in practice are selected.

The thesis is concluded with the chapter on the proceedings concerning the local fees´ issues which belong to the delegated scope of activity of the municipality. The thesis focuses only on the specifics of the proceedings and not on the entire local fees´ management.

The current legal regulations addressing the area of the local fees´ administration are included in a few provisions of the Act on Local Fees only. The tax system is too complicated and not all the procedures may apply to the proceedings in the area of the local fees. This issue might be addressed with a separate regulation directly in the Act on Local Fees. In my opinion, this would make the whole issue easier for and clearer to the local fees´ administrators.

68 Seznam literatury Odborné publikace

BABČÁK, V., BALKO, L., BAKEŠ, M. et al. Finančne pravo. Žilina: Poradca podnikateĺa, 2006. 680 s. ISBN 80-88931-53-3.

BAKEŠ, M., PAULIČKOVÁ, A. a kol. Finančné právo na Slovensku a v Čechách. Sládkovičovo: Vydavatelství Eurounion, 2007. 336 s. ISBN 978-80-88984-99-3.

BOHÁČ, R. a kol. Pocta prof. JUDr. Milanu Bakešovi, DrSc., k 70. narozeninám. Praha: Leges, 2009. 456 s. ISBN 978-80-87212-23-3.

GROSPIČ, J., LOUDA, T., VOSTRÁ, L. (eds). Územní samospráva v České republice a Evropě. Plzeň: Aleš Čeněk, 2007. 423 s. ISBN 978-80-7380-028-4.

GRÚŇ, Ĺ., KRÁLIK, J. Základy finančného práva na Slovensku. Bratislava: MANZ, 1997. 248 s. ISBN 80-85719-09-6.

JIRÁSKOVÁ, Z., ŠNEBERKOVÁ, A. Místní poplatky v praxi. 2. dopl. a aktualizované vyd. Praha: Nakladatelství Polygon, 2002. 180 s. ISBN 80-7272-072-X.

JIRÁSKOVÁ, Z, ŠNEBERKOVÁ, A. Vše o novém místním poplatku za komunální odpad (včetně vzorové obecně závazné vyhlášky). Hradec Králové: E.I.A. - Ekonomická a informační agentura, 2001. 68 s. ISBN 80-85490-80-3.

KADEČKA, S. Zákon o místních poplatcích a předpisy související. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2005. 427 s. ISBN 80-7179-918-1.

KADEČKA, S., HAVLAN, P., VALÁCHOVÁ, K. (eds.). Právní regulace místní (a regionální) samosprávy. In Sborník z 4.letní mezinárodní konference / workshopu – Kroměříž 2008. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2008. 597 s. ISBN 978-80-210- 4784-6.

Kancelář veřejného ochránce práv a Ministerstvo vnitra. Doporučení pro obce a města. Obecní daně (místní poplatky, daň z nemovitostí, poplatek za komunální odpad. 2.vyd. Praha: Tiskárna Ministerstva vnitra, 2010. 160 s. ISBN 978-80-254-6259-1.

KOBÍK, J., KOHOUTKOVÁ, A. Daňový řád s komentářem, Praha: Nakladatelství ANAG, 2010. 960 s. ISBN 978-80-7263-616-7.

KOUDELKA, Z. Samospráva. Praha: Nakladatelství Linde, 2007. 400 s. ISBN 978-80- 7201-665-5.

69 KOUDELKA, Z. Obecně závazné vyhlášky. Praha: Nakladatelství Linde, 2000. 281 s. ISBN 80-7201-202-9.

KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie a politika., 5. akt. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010. 275 s. ISBN 9788073575748

LICHNOVSKÝ, O., ONDRÝSEK, R. a kol. Daňový řád. Komentář. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2011. 614 s. ISBN 978-80-7400-390-5.

MARKOVÁ, H. Finance obcí, měst a krajů. Praha: Nakladatelství ORAC, s.r.o., 2000. 192 s. ISBN 80-86199-23-1.

MATYÁŠOVÁ, L., GROSSOVÁ, M. E. Daňový řád s komentářem, důvodovou zprávou a judikaturou ve znění technické novely zák. č. 30/2011 Sb. Praha: Leges, 2011. 928 s. ISBN 978-80-87212-70-7.

MRKÝVKA, P. a kol. Finanční právo a finanční správa. Brno: Masarykova univerzita, 2004. 382 s. ISBN 80-210-3579-X.

MRKÝVKA, P., PAŘÍZKOVÁ, I. Základy finančního práva. Brno: Masarykova univerzita, 2008. 255 s. ISBN 978-80-210-4514-9.

PAŘÍZKOVÁ, I. Finance územní samosprávy. Brno: Masarykova univerzita, 2008. 239 s. ISBN 978-80-210-4511-8.

PAŘÍZKOVÁ, I. Finanční právo: finance územní samosprávy. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2005. 116 s. ISBN 80-210-3601-X.

PEKOVÁ, J. Hospodaření a finance územní samosprávy. Praha: Management Press, 2004. 375 s. ISBN 80-7261-086-4.

PELC, V. Místní poplatky. Oprávnění obcí. Povinnosti podnikatelů, živnostníků a občanů. Praha: C. H. Beck, 2011, 216 s. ISBN 978-80-7400-150-5.

PELC, V. Místní poplatky. Úplné znění zákona o místních poplatcích s vysvětlivkami. 3. akt. vyd. podle stavu k 1. 1. 2008. Praha: Linde, 2008, 305 s. ISBN 978-80-7201- 691-4.

RADVAN, M., MRKÝVKA, P., PAŘÍZKOVÁ, I., ŠRAMKOVÁ, D. Finanční právo a finanční správa – Berní právo. Brno: Masarykova univerzita, 2008. 511 s. ISBN 978- 80-210-4732-7.

70 Právní předpisy

Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Ústavní zákon č. 2/1993 Sb., Usnesení předsednictva České národní rady o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, v platném znění.

Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 281/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím daňového řádu.

Zákon SNR č. 582/2004 Z.z. o miestnych daniach a miestnom poplatku za komunálne odpady a drobné stavebné odpady v znení neskorších predpisov.

71 Internetové zdroje:

MINISTERSTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY: Metodický materiál odboru dozoru a kontroly veřejné správy Ministerstva vnitra K obecně závazné vyhlášce o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů. [online] aktualizováno k datu 1. října 2011 [cit. 10. 3. 2012]. Dostupné z www:

127512.aspx>.

MINISTERSTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY: Metodický materiál odboru dozoru a kontroly veřejné správy Ministerstva vnitra K obecně závazné vyhlášce o místním poplatku ze psů. [online] aktualizováno k datu 1. ledna 2012 [cit. 10. 3. 2012]. Dostupné z www: .

Parlament České republiky: Poslanecká sněmovna, Návrhy zákonů. Sněmovní tisk č. 337 [online], citováno dne 22. 3. 2012. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/tisky.sqw? STR=9&O=6&PT=U&N=9&F=H&D=1,2,3,16&RA=20&stz=1.

Poslanecká sněmovna ČR. Sněmovní tisk č. 260/0 Vládní návrh na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, [online] [cit. 20. 3. 2012]. Dostupné z: .

Senátní tisk č. 296: Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů [online] [cit. 20. 3. 2012]. Dostupné z www: < http://www.senat.cz/xqw/webdav/pssenat/original/63525/53668 >.

Stanovisko odboru dozoru a kontroly veřejné správy Ministerstva vnitra č. 18/2009 [online] aktualizováno k 1. 1. 2011 [cit. 10. 3. 2012]. Dostupné z www: < http://www.mvcr.cz/odk2/clanek/2009-62148.aspx >.

Usnesení senátu z 19. schůze konané dne 15. 3. 2012 - Příloha k usnesení č. 561 - Pozměňovací návrhy, k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů / senátní tisk č. 296 [online] [cit. 20. 3. 2012]. Dostupné z www: < http://www.senat.cz/xqw/webdav/pssenat/original/ 63878/53952 >.

72 Zprávy Ministerstva financí České republiky pro finanční orgány obcí a krajů, ročník 2011, číslo 1, v Praze dne 28. ledna 2011, ISSN 1803-6082 (on line), str. 18, Dostupné z: http: www.mfcr.cz

Časopisy a ostatní:

RADVAN, M. Místní poplatky a jejich správa podle daňového řádu. Seminář pořádaný vzdělávací agenturou TSM, spol. s r.o., konaný v Brně dne 18. 6. 2010

Zápis ze semináře „Místní poplatky“ pořádaného odborem dozoru a kontroly veřejné správy Ministerstva vnitra dne 21. dubna 2009

ŠNEBERKOVÁ, A. Zápis ze semináře „Místní poplatky – změny v právní úpravě zákona o místních poplatcích a postup při přechodu výkonu jejich správy z dosavadní procesní úpravy na nový daňový řád“ pořádaného vzdělávací agenturou TSM, spol. s r.o. dne 20. října 2010

Judikatura: Nález Ústavního soudu ze dne 14. 6. 1994, sp. zn. Pl. ÚS 20/93 Nález Ústavního soudu ze dne 25. 10. 1995, sp. zn. Pl. ÚS 14/95 Nález Ústavního soudu ze dne 17. 4. 1996, sp. zn. Pl. ÚS 40/95 Nález Ústavního soudu ze dne 19. 11. 1996, sp. zn. Pl. ÚS 1/96, Nález Ústavního soudu ze dne 10. 12. 2002, sp. zn. Pl. ÚS 16/02 Nález Ústavního soudu ze dne 21. 9. 2004, sp. zn. Pl. ÚS 50/063 Nález Ústavního soudu ze dne 10. 10. 2006, sp. zn. Pl. ÚS 24/06 Nález Ústavního soudu ze dne 22. 5. 2007, sp. zn. Pl. ÚS 30/06 Nález Ústavního soudu ze dne 11. 12. 2007, sp. zn. Pl. ÚS 45/06 Nález Ústavního soudu ze dne 30. 4. 2008, sp. zn. Pl. ÚS 5/07-1 Nález Ústavního soudu ze dne 29. 6. 2010, sp. zn. Pl. ÚS 9/10 Nález Ústavního soudu ze dne 10. 8. 2010, sp. zn. Pl. ÚS 6/09 Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 13. 3. 2000, č.j. 29 Ca 92/99-37 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 11. 2004, č.j. 2 Afs 122/2004-69 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 1. 2008, č.j. 2 Afs 107/2007-168 Usnesení Ústavního soudu ze dne 24. 3. 2003, sp. zn. IV. ÚS 657/02 Usnesení Ústavního soudu ze dne 3. 3. 2011, sp. zn. II. ÚS 3364/10-2

73 Seznam příloh

Příloha č.1 Přehled ostatních místních poplatků zavedených OZV

Příloha č.2 Sazby a osvobození u místního poplatku ze psů

Příloha č.3 Sazby místního poplatku za zvláštní užívání veřejného prostranství

Příloha č.4 Osvobození u ostatních místních poplatků

Příloha č.5 Osvobození u místního poplatku za zvláštní užívání veřejného prostranství

Příloha č.6 Osvobození u místního poplatku za komunální odpad

Příloha č.7 Sazby a náklady na poplatníka u místního poplatku za komunální odpad

Příloha č.8 Daňové příjmy z místních poplatků za období 2009 až 2012

Příloha č.9 Obecně závazná vyhláška Města Adamova č. 5/2010 o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů

Příloha č.10 Obecně závazná vyhláška Města Adamova č. 4/2010 o místních poplatcích

Příloha č.11 Vzor výzvy k prokázání skutečností dle §92 daňového řádu

Příloha č.12 Vzor hromadného předpisného seznamu

Příloha č.13 Vzor platebního výměru na místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů

Příloha č.14 Vzor platebního výměru na založení do spisu

Příloha č.15 Vzor veřejné vyhlášky ke zpřístupnění k nahlédnutí hromadného předpisného seznamu

Příloha č.16 Vzor výzvy k identifikaci platby

74 Příloha č.1

Počet Přehled ostatních místních poplatků zavedených OZV statut Název obce obyvatel internetové stránky obce obce vstupné ubytovací rekreační cca kulturní sportovní prodejní reklama kapacita pobyt Adamov 4 510 město www.adamov.cz 10% 10% 20% 20% 6 Kč Blansko 21 107 město www.blansko.cz 10% 0% 20% 20% 5 Kč 15 Kč Bořitov 1238 obec www.boritov.cz Brťov - Jeneč 376 obec www.brtov-jenc.webzdarma.cz Bukovina 330 obec www.obecbukovina.cz Bukovinka 416 obec www.bukovinka.cz 20% 20% 20% 20% Býkovice 179 obec www.bykovice.cz 10% 10% 10% 10% 5 Kč 10 Kč Černá Hora 1964 městys www.cernahora.eu 20% 20% Dlouhá Lhota 133 obec www.dlhota.cz Doubravice nad Svitavou 1298 městys www.doubravice.svazeksvitava.cz 5% 5% 4 Kč Habrůvka 350 obec www.habruvka.cz Holštejn 161 obec www.holstejn.cz 2 Kč Jedovnice 2506 městys www.jedovnice.bk.cz 10% 10% 10% 10% 6 Kč 10 Kč Kotvrdovice 847 obec www.kotvrdovice.cz 10% 10% 10% 10% 4,- / 200 rok Krasová 243 obec www.krasova.cz Křtiny 741 městys www.krtiny.cz 15% 10% 20% 20% 2,- / úleva 1,- Kulířov 224 obec www.kulirov.i7.cz Kuničky 267 obec www.kunicky.cz Lažany 360 obec http://lazany.ansalon.cz/ Lipovec 1049 obec www.lipovec.unas.cz 10% 10% 10% 10% 3 Kč Lipůvka 1213 obec www.lipuvka.eu 5% a 10% 10% 10% 10% Lubě 104 obec www.sweb.cz/obec.Lube/ Počet Přehled ostatních místních poplatků zavedených OZV statut Název obce obyvatel internetové stránky obce obce vstupné ubytovací rekreační cca kulturní sport prodejní reklama kapacita pobyt Malá Lhota 136 obec www.malalhota.cz Milonice 189 obec www.obecmilonice.cz Olomučany 932 obec www.olomucany.cz Ostrov u Macochy 1103 městys www.ostrovumacochy.cz 10% 10% 10% 10% 4 Kč 5 Kč Petrovice 579 obec www.oupetrovice.cz 300,- rok Rájec Jestřebí 3757 město www.rajecjestrebi.cz 5% 5% 20% 20% Ráječko 1236 obec www.rajecko.cz Rudice 911 obec www.rudice.cz Senetářov 528 obec www.senetarov.cz 10% 20% 20% Sloup 950 městys www.sloup.info 4 Kč 10 Kč Spešov 573 obec www.spesov.cz Svinošice 283 obec www.svinosice.cz 4 Kč Šebrov - Kateřina 749 obec www.sebrov-katerina.cz 10% 10% 20% 20% 2 Kč Šošůvka 722 obec www.sosuvka.com 10% 10% 10% 10% 2 Kč Újezd u Černé Hory 246 obec www.ujezducernehory.eu Vavřinec 860 obec www.vavrinec.cz 10% 10% 10% 10% 4 Kč 10 Kč Vilémovice 297 obec www.vilemovice.cz Vysočany 816 obec www.vysocany.com Závist 133 obec www.obecni-urad.net/zavist Žďár 381 obec www.ou-zdar.cz Žernovník 219 obec www.zernovnik.cz 5% 5% 10% 10% 2 Kč 5 Kč Příloha č.2

poplatek ze psů sazba OSVOBOZENÍ název obce důchodce stanovená obcí nad rámec zákona 1.pes RD 2. pes RD 1. pes 2.pes Červený kříž pes z útulku zachran. pes přísp. org. Adamov 700 Kč 300 Kč 1 000 Kč 450 Kč 200 Kč 300 Kč ANO Blansko 1 200 Kč 600 Kč 1 800 Kč 1 200 Kč 200 Kč 300 Kč Policie ČR ANO sídlo ohlašovny 600 Kč 1 200 Kč právnická osoba 1 500 Kč 2 250 Kč Bořitov 100 Kč 150 Kč 100 Kč 150 Kč Brťov - Jeneč Bukovina 50 Kč 75 Kč 50 Kč 75 Kč Bukovinka 75 Kč 100 Kč 75 Kč 100 Kč Býkovice 200 Kč 50 Kč 200 Kč 50 Kč Černá Hora 400 Kč 800 Kč 200 Kč 300 Kč Dlouhá Lhota Doubravice nad Svitavou 100 Kč 120 Kč 100 Kč 120 Kč Habrůvka 100 Kč 150 Kč 80 Kč 150 Kč Holštejn ANO ANO ANO ANO Jedovnice 1 000 Kč 400 Kč 1 500 Kč 600 Kč 200 Kč 300 Kč Kotvrdovice 100 Kč 50 Kč ANO Krasová 100 Kč 100 Kč 100 Kč 100 Kč Křtiny 200 Kč 250 Kč 50 Kč 100 Kč Kulířov 100 Kč 100 Kč 100 Kč 100 Kč Kuničky 100 Kč 100 Kč 100 Kč 100 Kč Lažany 70 Kč 70 Kč 70 Kč 70 Kč Lipovec 300 Kč 300 Kč 200 Kč 200 Kč Lipůvka 100 Kč 100 Kč 100 Kč 100 Kč poplatek ze psů sazba další osvobození název obce důchodce stanovená nad rámec zákona osamělé policejní a organizační pes z útulku záchr. pes 1.pes RD 2. pes RD 1. pes 2.pes osoby od 70 strážní pes složky Lubě Malá Lhota 50 Kč 75 Kč 50 Kč 75 Kč ANO Milonice Olomučany 100 Kč 100 Kč 100 Kč 50 Kč ANO Ostrov u Macochy 200 Kč 250 Kč 200 Kč 200 Kč Petrovice 200 Kč 500 Kč 100 Kč 250 Kč Rájec Jestřebí 600 Kč 200 Kč 1 500 Kč 400 Kč 100 Kč 200 Kč Ráječko 100 Kč 150 Kč 100 Kč 150 Kč ANO ANO Rudice 500 Kč 150 Kč 150 Kč 150 Kč 150 Kč nadace ANO ANO ANO Senetářov 70 Kč 90 Kč 60 Kč 80 Kč Sloup 300 Kč 450 Kč 100 Kč 300 Kč Spešov 100 Kč 100 Kč 100 Kč 100 Kč Svinošice 100 Kč 150 Kč 70 Kč 105 Kč Šebrov - Kateřina 100 Kč 150 Kč 50 Kč 75 Kč Šošůvka 50 Kč 50 Kč Újezd u Černé Hory 50 Kč 75 Kč Vavřinec 150 Kč 200 Kč 20 Kč 30 Kč Vilémovice Vysočany 150 Kč 150 Kč Závist Žďár 150 Kč 100 Kč Žernovník 100 Kč 200 Kč Příloha č.3

Sazby poplatku za zvláštní užívání veřejného prostranství

Název obce zařízení zařízení výkopové stavební umístění filmová a TV reklamní reklamní parkovací zařízení umístění kulturní akce k prodeji pro služby práce zažízení skládek tvorba zařízení akce místo cirkusů, … zahrádek a sportovní Adamov 60 Kč 10 Kč 10 Kč 5 Kč 10 Kč 10 Kč 4 Kč 500,-/měs. 10 Kč Blansko 100 Kč 5 Kč 3 Kč 3 Kč 10 Kč 20 Kč 10 Kč 5 Kč 5 Kč Bořitov 60 Kč 3 Kč 2 Kč 2 Kč 10 Kč Brťov - Jeneč Bukovina 10 Kč 10 Kč 2 Kč 5 Kč 5 Kč 10 Kč 5 Kč 10 Kč Bukovinka 20 Kč 20 Kč 10 Kč 5 Kč 2 Kč 10,- a 20,- 10 Kč 10 Kč Býkovice 100 Kč 100 Kč 5 Kč Černá Hora 10,- a 100,- 10 Kč 1 Kč 1 Kč 5 Kč 10 Kč 1 Kč 10 Kč 1 Kč 10 Kč Dlouhá Lhota Doubravice nad Svitavou 20 Kč 10 Kč 5 Kč 5 Kč 5 Kč 10 Kč 5,- a 10,- 5 Kč 10 Kč 10 Kč Habrůvka Holštejn Jedovnice 25,- a 50,- 5 Kč 1,- a 5,- 2 Kč Kotvrdovice 20,- a 50,- 5,-/týden 30,-/týden Krasová 10 Kč 20,-/měs. 20,-/měs. 180,-/rok 5 Kč 1 Kč 5 Kč Křtiny 30 Kč 10 Kč 5 Kč 10 Kč 2 Kč 1 Kč 1 Kč 1 Kč 10 Kč 1 Kč Kulířov 10,- / 25,- 10 Kč 10 Kč 50 Kč 4 Kč Kuničky Lažany Lipovec 15 Kč 10 Kč 10 Kč 10 Kč 120-360,-/rok 10 Kč 150,-/rok 10 Kč Lipůvka 30 Kč 10 Kč 2 Kč 2 Kč 5 Kč 10 Kč 10 Kč 10 Kč 10 Kč 10 Kč Lubě Sazby poplatku za zvláštní užívání veřejného prostranství

Název obce zařízení zařízení výkopové stavební umístění filmová a TV reklamní reklamní parkovací zařízení umístění kulturní akce k prodeji pro služby práce zažízení skládek tvorba zařízení akce místo cirkusů, … zahrádek a sportovní Malá Lhota Milonice Olomučany 20 Kč 20 Kč 5 Kč 100 Kč 3 Kč 10 Kč 1 Kč 1 Kč 1 Kč Ostrov u Macochy 40 Kč 10 Kč 3 Kč 1 Kč 1 Kč Petrovice 10,- a 100,- 10 Kč 2 Kč 5,00 Kč 10 Kč 10 Kč 10 Kč 2 Kč 1,- a 10,- 1,- a 10,- Rájec Jestřebí 50 Kč 10 Kč 5 Kč 5 Kč 2000,-/týden 2 Kč 5 Kč Ráječko 10 Kč 10 Kč 5 Kč 25 Kč 10 Kč 10 Kč 10 Kč Rudice Senetářov 50 Kč 10 Kč 10 Kč 10 Kč 10 Kč 10 Kč 50 Kč 10 Kč 10 Kč 10 Kč 10 Kč 10 Kč Sloup Spešov Svinošice 5 Kč 5 Kč 5 Kč 5 Kč 5 Kč 5 Kč 5 Kč 5 Kč 5 Kč 5 Kč 5 Kč 5 Kč Šebrov - Kateřina 10 Kč 10 Kč 1 Kč 1 Kč 2 Kč Šošůvka 20 Kč 10 Kč 10 Kč 10 Kč 10 Kč 10 Kč 10 Kč Újezd u Černé Hory Vavřinec 10 Kč 2 Kč 2 Kč 0,50 Kč 20 Kč 2 Kč Vilémovice Vysočany 30 Kč 10 Kč 1 Kč 1 Kč 2 Kč Závist Žďár 20 Kč 10 Kč 20 Kč Žernovník 10,- a 100,- 10 Kč 5 Kč 10 Kč 100 Kč 10 Kč 10 Kč 100 Kč 10 Kč Příloha č.4

Přehled ostatních místních poplatků zavedených obcí OZV - osvobození Počet Název obce obyvatel cca VSTUPNÉ UBYTOVÁNÍ sportovní akce TJ příspěv.org. pořádané obcí amatér. soubory představení akce pro děti vlastní obec Adamov 4510 ANO ANO Blansko 21 107 ANO ANO ANO Bořitov 1238 Brťov - Jeneč 376 Bukovina 330 Bukovinka 416 ANO ANO Býkovice 179 Černá Hora 1964 ANO Dlouhá Lhota 133 Doubravice nad Svitavou 1298 ANO ANO ANO ANO Habrůvka 350 Holštejn 161 ANO ANO ANO ANO Jedovnice 2506 ANO ANO ANO ANO Kotvrdovice 847 Krasová 243 Křtiny 741 ANO ANO ANO Kulířov 224 Kuničky 267 Lažany 360 Lipovec 1049 ANO Lipůvka 1213 ANO ANO Lubě 104 Přehled ostatních místních poplatků zavedených obcí OZV - osvobození Počet Název obce obyvatel cca VSTUPNÉ UBYTOVÁNÍ sportovní akce TJ příspěv.org. pořádané obcí amatér. soubory představení akce pro děti TP v obci vlastní obec Malá Lhota 136 Milonice 189 Olomučany 932 Ostrov u Macochy 1103 ANO Petrovice 579 Rájec Jestřebí 3757 ANO ANO Ráječko 1236 Rudice 911 Senetářov 528 pro zdravotně postižené ANO Sloup 950 Spešov 573 Svinošice 283 Šebrov - Kateřina 749 ANO ANO Šošůvka 722 Újezd u Černé Hory 246 Vavřinec 860 Vilémovice 297 Vysočany 816 Závist 133 Žďár 381 Žernovník 219 50% chatky Příloha č.5

osvobození u poplatku za zvláštní užívání veřejného prostranství

Název obce obec a organizace, je-li výkopové práce uzavřena po dobu platného stavební zařízení akce bez staveb. úpravy pronajaté úleva její organizace investor obec do 3 dnů smlouva stavebního povolení a materiál do 3 dnů vstupného udržov. práce prostory Adamov ANO Blansko 2 roky od PM ANO ANO Bořitov ANO ANO ANO ANO ANO ANO Brťov - Jeneč Bukovina Bukovinka ANO Býkovice Černá Hora ANO Dlouhá Lhota Doubravice nad Svitavou ANO ANO ANO ANO Habrůvka Holštejn Jedovnice ANO ANO ANO Kotvrdovice Krasová Křtiny oprava havárie Kulířov Kuničky Lažany Lipovec na dobu 30 dnů Lipůvka Lubě osvobození u poplatku za zvláštní užívání veřejného prostranství

Název obce obec a organizace, je-li výkopové práce uzavřena po dobu platného stavební zařízení akce bez staveb. úpravy pronajaté úleva její organizace investor obec do 3 dnů smlouva stavebního povolení a materiál do 3 dnů vstupného udržov. práce prostory Malá Lhota Milonice Olomučany Ostrov u Macochy ANO po dobu 3 let Petrovice po dobu 3 let Rájec Jestřebí ANO po dobu 1 měsíce Ráječko Rudice Senetářov ANO Sloup Spešov Svinošice ANO Šebrov - Kateřina Šošůvka novostavba Újezd u Černé Hory Vavřinec Vilémovice Vysočany Závist Žďár ANO držitelé ZTP/P, ZTP a TP Žernovník Příloha č.6

ODPAD osvobození sazba OSVOBOZENÍ - místní poplatek za komunální odpad

Název obce úlevy TP pobyt výkon sociální úhrada nezletilé narozené déle mimo každý 5. občané držitelé TP v obci a sazba poznámka na úřadě v zahraničí trestu zařízení mimo obec děti děti obec člen domác. od 80 let ZTP / P rekreač. objekt Adamov 500 Kč 0 Kč ANO ANO ANO ANO Blansko 492 Kč 0 Kč poměrná část ÚLEVA ÚLEVAÚLEVA ANO ANO Bořitov 500 Kč 330 Kč děti do 21 let ANO ANO ANO ANO ANO ANO Brťov - Jeneč Bukovina 400 Kč 0 Kč Bukovinka 450 Kč 350 Kč 70 let a více ANO ANO ANO Býkovice 0 Kč 0 Kč Černá Hora 500 Kč 0 Kč ANO ANO ANO Dlouhá Lhota 450 Kč 0 Kč Doubravice nad Svitavou 450 Kč 0 Kč ANO ANO ANO ANO Habrůvka 500 Kč 0 Kč Holštejn Jedovnice 500 Kč 0 Kč ANO ANO ANO ANO Kotvrdovice 400 Kč 0 Kč ANO ANO Krasová 500 Kč 0 Kč Křtiny 450 Kč 100 Kč zvláštní škola ANO ANO ANO Kulířov 470 Kč 0 Kč ANO Kuničky 450 Kč 0 Kč ANO ANO ANO Lažany 450 Kč 0 Kč ANO ANO ANO ANO Lipovec 500 Kč 0 Kč ANO Lipůvka 500 Kč 0 Kč ANO Lubě 430 Kč 0 Kč ANO ODPAD osvobození sazba OSVOBOZENÍ - místní poplatek za komunální odpad

Název obce úlevy TP pobyt výkon sociální úhrada nezletilé narozené déle mimo každý 5. občané držitelé TP v obci a sazba poznámka na úřadě v zahraničí trestu zařízení mimo obec děti děti obec člen domác. od 80 let ZTP / P rekreač. objekt Malá Lhota 450 Kč ANO Milonice 500 Kč ANO ANO poměr. Olomučany 500 Kč část mimo TP ANO ANO ANO ANO ANO majitelé chat Ostrov u Macochy 490 Kč 30 Kč jednorázově ANO ANO ANO Petrovice 300 Kč Rájec Jestřebí 450 Kč ANO ANO ANO Ráječko 500 Kč ANO ANO ANO ANO Rudice 500 Kč ANO ANO ANO ANO Senetářov 450 Kč ANO do 3 let Sloup poplatek dle zákona o odpadech Spešov 450 Kč 50 Kč zahraničí, studenti na kolejích a občané nad 80 let Svinošice 400 Kč Šebrov - Kateřina 440 Kč ANO ANO Šošůvka 440 Kč ANO Újezd u Černé Hory 370 Kč ANO ANO ANO Vavřinec 420 Kč Vilémovice Vysočany 420 Kč 3 a další ANO ANO Závist 450 Kč poplatek dle zákona o odpadech Žďár 450 Kč ANO ANO Žernovník 500 Kč ANO ANO do 4 let ANO Příloha č.7

Název obce sazba stanovená OZV na rok (Kč) skutečné náklady obce náklady na poplatníka

2009 2010 2011 2012 2007 2008 2009 2010 - 2011 2007 2008 2009 2010 Adamov 500 Kč 500 Kč 500 Kč 500 Kč 2 287 868 Kč 2 808 576 Kč 2 779 178 Kč 2 957 640 Kč 455,40 Kč 568,50 Kč 576,00 Kč 643,00 Kč Blansko 492 Kč 492 Kč 492 Kč 492 Kč 15 329 652 Kč 722,99 Kč Bořitov 460 Kč 500 Kč 716 098 Kč 838 728 Kč 568,33 Kč 651,70 Kč Brťov - Jeneč Bukovina 400 Kč 166 556 Kč 504,70 Kč Bukovinka 400 Kč 400 Kč 450 Kč 232 355 Kč 153 375 Kč 167 144 Kč 528,00 Kč 318,00 Kč 367,00 Kč Býkovice Černá Hora 500 Kč 500 Kč 732 588 Kč 430,90 Kč Dlouhá Lhota 450 Kč 450 Kč Doubravice nad Svitavou 450 Kč 895 816 Kč 666,00 Kč Habrůvka 500 Kč 500 Kč 204 994 Kč 249 857 Kč 545,00 Kč 533,00 Kč Holštejn 390 Kč 60 847 Kč 390,00 Kč Jedovnice 500 Kč 1 485 668 Kč 550,00 Kč Kotvrdovice 360 Kč 380 Kč 400 Kč 383 527 Kč 390 000 Kč 385 821 Kč 448,60 Kč 460,00 Kč 457,13 Kč Krasová 500 Kč 500 Kč 500 Kč 500 Kč 115 536 Kč 126 806 Kč 127 606 Kč 134 040 Kč 423,00 Kč 461,00 Kč 462,30 Kč 462,21 Kč Křtiny 450 Kč 450 Kč 409 237 Kč 409 237 Kč 527,00 Kč 527,00 Kč Kulířov 470 Kč 89 139 Kč 477,00 Kč Kuničky 495 Kč 352 Kč 434 Kč 450 Kč 93 948 Kč 127 414 Kč 80 882 Kč 313,16 Kč 421,90 Kč 273,25 Kč Lažany 400 Kč 400 Kč 450 Kč 180 600 Kč 461,89 Kč Lipovec 500 Kč Lipůvka 500 Kč 500 Kč 887 553 Kč 691 635 Kč 732,30 Kč Lubě 430 Kč 60 152 Kč 542,00 Kč Název obce sazba stanovená OZV na rok (Kč) skutečné náklady obce náklady na poplatníka

2009 2010 2011 2012 2007 2008 2009 2010 - 2011 2007 2008 2009 2010 Malá Lhota 450 Kč Milonice 500 Kč 134 430 Kč 672,00 Kč Olomučany 430 Kč 500 Kč 662 758 Kč 711,00 Kč Ostrov u Macochy 490 Kč 490 Kč 591 355 Kč 498 062 Kč 499,00 Kč 412,00 Kč Petrovice 300 Kč * * * Rájec Jestřebí 450 Kč 470 Kč 1 541 294 Kč 409,48 Kč Ráječko 350 Kč 520 838 Kč 427,00 Kč Rudice 500 Kč 451 286 Kč 499,20 Kč Senetářov 450 Kč 332 083 Kč 606,00 Kč Sloup § 17a zákona o odpadech - poplatek za komunální odpad Spešov Svinošice 400 Kč 140 487 Kč Šebrov - Kateřina 440 Kč 440 Kč 343 919 Kč 443,00 Kč Šošůvka 390 Kč 390 Kč 440 Kč 296 905 Kč 298 767 Kč 297 599 Kč 399,00 Kč 410,00 Kč 412,00 Kč Újezd u Černé Hory 370 Kč 145 002 Kč 120,00 Kč Vavřinec 400 Kč 476 455 Kč 368 632 Kč 496,00 Kč 415,00 Kč Vilémovice 420 Kč 450 858 Kč 528,00 Kč Vysočany 440 Kč 334 485 Kč 381,35 Kč Závist § 17a zákona o odpadech - poplatek za komunální odpad Žďár 420 Kč 450 Kč 222 599 Kč 214 458 Kč 594,00 Kč 566,00 Kč Žernovník 500 Kč 104 292 Kč 494,00 Kč Příloha č.8

Daňové příjmy z místních poplatků Název obce poplatek za komunální odpad poplatek ze psů poplatek za užívání veřejného prostranství

2012 2011 2010 2009 2012 2011 2010 2009 2012 2011 2010 2009 Adamov 2 442 000 Kč 2 442 067 Kč 2 282 737 Kč 2 360 674 Kč 149 000 Kč 149 339 Kč 1 422 999 Kč 135 917 Kč 80 000 Kč 81 206 Kč 116 927 Kč 102 848 Kč Blansko 8 663 900 Kč 9 230 200 Kč 9 228 000 Kč 9 076 000 Kč 580 000 Kč 580 000 Kč 585 000 Kč 580 000 Kč 136 000 Kč 154 500 Kč 139 500 Kč 162 500 Kč Bořitov 600 000 Kč 570 000 Kč 550 000 Kč 536 800 Kč 24 000 Kč 22 800 Kč 22 000 Kč 21 200 Kč 50 000 Kč 53 000 Kč 55 000 Kč 55 000 Kč Brťov - Jeneč 145 000 Kč 144 500 Kč 144 500 Kč 119 350 Kč 7 000 Kč 6 800 Kč 6 450 Kč 3 430 Kč 1 000 Kč 1 000 Kč 1 000 Kč 750 Kč Bukovina 136 000 Kč 135 000 Kč 135 200 Kč 135 260 Kč 3 000 Kč 3 000 Kč 3 200 Kč 3 130 Kč 0 Kč 1 000 Kč 1 000 Kč 1 000 Kč Bukovinka 219 000 Kč 188 200 Kč 188 450 Kč 198 700 Kč 8 900 Kč 9 000 Kč 8 600 Kč 5 100 Kč 8 400 Kč 2 500 Kč 2 420 Kč 4 400 Kč Býkovice 125 000 Kč 115 000 Kč 117 600 Kč 110 000 Kč 7 000 Kč 7 000 Kč 6 400 Kč 7 000 Kč 1 000 Kč 1 000 Kč 1 000 Kč 2 000 Kč Černá Hora 850 000 Kč 850 000 Kč 900 000 Kč 880 880 Kč 70 000 Kč 73 000 Kč 75 000 Kč 73 340 Kč 70 000 Kč 70 000 Kč 68 000 Kč 68 000 Kč Dlouhá Lhota 45 000 Kč 45 000 Kč 44 820 Kč 50 000 Kč 2 800 Kč 2 800 Kč 2 800 Kč 2 700 Kč Doubravice nad Svitavou 605 000 Kč 528 000 Kč 522 500 Kč 514 000 Kč 22 000 Kč 23 000 Kč 22 900 Kč 23 000 Kč 7 000 Kč 10 000 Kč 10 000 Kč 15 000 Kč Habrůvka 200 000 Kč 200 000 Kč 198 440 Kč 170 000 Kč 5 000 Kč 4 800 Kč 4 447 Kč 4 000 Kč Holštejn 104 000 Kč 93 000 Kč 86 890 Kč 85 890 Kč 2 600 Kč 2 500 Kč 2 550 Kč 2 250 Kč Jedovnice 1 450 000 Kč 1 450 000 Kč 1 400 000 Kč 1 390 000 Kč 85 000 Kč 85 000 Kč 85 000 Kč 85 000 Kč 120 000 Kč 100 000 Kč 83 000 Kč 30 000 Kč Kotvrdovice 300 000 Kč 290 000 Kč 275 000 Kč 260 000 Kč 10 000 Kč 10 000 Kč 10 000 Kč 10 000 Kč 3 000 Kč 3 000 Kč 3 000 Kč 3 200 Kč Krasová 159 000 Kč 152 222 Kč 130 566 Kč 130 570 Kč 5 000 Kč 5 500 Kč 5 125 Kč 5 130 Kč 1 200 Kč 1 240 Kč 2 530 Kč 2 530 Kč Křtiny 360 000 Kč 356 000 Kč 350 000 Kč 356 360 Kč 25 000 Kč 25 000 Kč 24 000 Kč 23 840 Kč 170 000 Kč 135 000 Kč 130 000 Kč 119 380 Kč Kulířov 88 000 Kč 90 000 Kč 89 720 Kč 88 880 Kč 3 500 Kč 3 500 Kč 3 800 Kč 4 200 Kč 1 500 Kč 300 Kč 0 Kč 570 Kč Kuničky 123 000 Kč 106 400 Kč 102 000 Kč 101 740 Kč 6 000 Kč 6 500 Kč 6 200 Kč 6 250 Kč Lažany 140 000 Kč 140 000 Kč 140 000 Kč 134 000 Kč 6 500 Kč 6 500 Kč 6 000 Kč 3 900 Kč Lipovec 565 000 Kč 520 000 Kč 520 000 Kč 520 000 Kč 35 400 Kč 30 000 Kč 30 000 Kč 30 000 Kč 280 000 Kč 20 000 Kč 20 000 Kč 20 000 Kč Lipůvka 613 500 Kč 613 000 Kč 610 000 Kč 595 000 Kč 25 400 Kč 24 500 Kč 15 000 Kč 14 000 Kč 15 000 Kč 15 000 Kč 30 000 Kč 20 000 Kč Lubě 45 000 Kč 45 000 Kč 45 600 Kč 46 870 Kč 1 000 Kč 1 000 Kč 1 100 Kč 1 060 Kč 1 500 Kč 1 500 Kč 1 460 Kč 0 Kč Daňové příjmy z místních poplatků Název obce poplatek za komunální odpad poplatek ze psů poplatek za užívání veřejného prostranství 2012 2011 2010 2009 2012 2011 2010 2009 2012 2011 2010 2009 Malá Lhota 69 300 Kč 73 400 Kč 72 413 Kč 66 745 Kč 2 000 Kč 2 000 Kč 1 910 Kč 2 000 Kč Milonice 90 500 Kč 93 000 Kč 92 500 Kč 59 200 Kč Olomučany 367 400 Kč 400 000 Kč 389 686 Kč 400 000 Kč 12 800 Kč 12 000 Kč 12 400 Kč 14 000 Kč Ostrov u Macochy 500 000 Kč 500 000 Kč 550 000 Kč 542 000 Kč 27 000 Kč 27 000 Kč 30 000 Kč 33 500 Kč 19 000 Kč 15 000 Kč 25 000 Kč 25 000 Kč Petrovice 155 000 Kč 153 000 Kč 170 000 Kč 164 930 Kč 6 000 Kč 6 000 Kč 0 Kč 0 Kč 1 000 Kč 1 000 Kč 0 Kč 0 Kč Rájec Jestřebí 1 700 000 Kč 1 690 000 Kč 1 540 000 Kč 1 450 000 Kč 70 000 Kč 70 000 Kč 70 000 Kč 70 000 Kč 5 000 Kč 5 000 Kč 5 000 Kč 5 000 Kč Ráječko 520 000 Kč 400 000 Kč 400 000 Kč 410 405 Kč 40 000 Kč 20 000 Kč 20 000 Kč 18 400 Kč Rudice 445 000 Kč 445 000 Kč 455 000 Kč 406 800 Kč 19 000 Kč 19 000 Kč 19 000 Kč 19 000 Kč Senetářov 220 000 Kč 220 000 Kč 250 000 Kč 215 000 Kč 5 000 Kč 5 000 Kč 5 000 Kč 4 500 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč Sloup * * * * 25 000 Kč 25 000 Kč 30 000 Kč 27 980 Kč 70 000 Kč 65 000 Kč 75 000 Kč 73 310 Kč Spešov 260 000 Kč 260 000 Kč 258 640 Kč 258 320 Kč 10 000 Kč 10 000 Kč 9 500 Kč 10 220 Kč Svinošice 130 000 Kč 130 000 Kč 129 000 Kč 124 000 Kč 6 000 Kč 6 000 Kč 6 000 Kč 6 000 Kč Šebrov - Kateřina 354 000 Kč 335 000 Kč 330 000 Kč 310 000 Kč 15 000 Kč 14 500 Kč 13 000 Kč 12 500 Kč 4 500 Kč 4 900 Kč 4 500 Kč 6 000 Kč Šošůvka 260 000 Kč 255 000 Kč 250 584 Kč 257 152 Kč 6 000 Kč 6 000 Kč 6 050 Kč 5 800 Kč 5 000 Kč 5 000 Kč 4 140 Kč 11 320 Kč Újezd u Černé Hory 96 000 Kč 95 000 Kč 97 035 Kč 109 654 Kč 3 000 Kč 3 000 Kč 2 625 Kč 2 865 Kč 300 Kč 300 Kč 300 Kč 0 Kč Vavřinec 370 000 Kč 375 410 Kč 357 742 Kč 355 894 Kč 16 500 Kč 16 685 Kč 16 365 Kč 16 909 Kč 2 800 Kč 2 750 Kč 2 150 Kč 2 339 Kč Vilémovice 120 000 Kč 120 000 Kč 114 400 Kč 113 200 Kč 3 000 Kč 3 000 Kč 3 300 Kč 3 330 Kč 1 000 Kč 1 000 Kč 330 Kč 1 390 Kč Vysočany 330 000 Kč 330 000 Kč 330 000 Kč 330 000 Kč 13 000 Kč 13 000 Kč 13 000 Kč 13 000 Kč 15 000 Kč 15 000 Kč 15 000 Kč 20 000 Kč Závist * * * * Žďár 172 000 Kč 171 300 Kč 165 600 Kč 161 000 Kč 9 000 Kč 8 500 Kč 9 000 Kč 6 400 Kč 1 000 Kč 1 000 Kč 1 000 Kč 1 000 Kč Žernovník 106 000 Kč 90 000 Kč 82 000 Kč 72 000 Kč 8 000 Kč 5 000 Kč 4 000 Kč 4 000 Kč 2 000 Kč 22 000 Kč 24 000 Kč 24 000 Kč Daňové příjmy z místních poplatků Název obce poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt poplatek ze vstupného poplatek z ubytovací kapacity

2012 2011 2010 2009 2012 2011 2010 2009 2012 2011 2010 2009 Adamov 300 Kč 280 Kč 388 Kč 25 920 Kč 170 000 Kč 170 418 Kč 171 816 Kč 138 016 Kč Blansko 180 000 Kč 180 000 Kč 180 000 Kč 180 000 Kč 95 000 Kč 95 000 Kč 95 000 Kč 110 000 Kč 250 000 Kč 270 000 Kč 320 000 Kč 350 000 Kč Bořitov Brťov - Jeneč Bukovina Bukovinka 4 000 Kč 3 900 Kč 3 900 Kč 5 440 Kč Býkovice 22 000 Kč 25 000 Kč 40 250 Kč 12 000 Kč 12 000 Kč 20 000 Kč 20 570 Kč 10 000 Kč Černá Hora Dlouhá Lhota Doubravice nad Svitavou 2 000 Kč 2 000 Kč 2 000 Kč 2 000 Kč Habrůvka Holštejn Jedovnice 190 000 Kč 250 000 Kč 318 000 Kč 230 000 Kč 2 000 Kč 2 000 Kč 2 000 Kč 1 000 Kč 30 000 Kč 50 000 Kč 60 000 Kč 65 000 Kč Kotvrdovice 8 000 Kč 10 000 Kč 7 000 Kč 3 000 Kč Krasová Křtiny 6 000 Kč 2 500 Kč 2 540 Kč 2 300 Kč 7 000 Kč 3 000 Kč 300 Kč 410 Kč Kulířov Kuničky Lažany Lipovec 10 000 Kč 10 000 Kč 10 000 Kč 10 000 Kč Lipůvka Lubě Daňové příjmy z místních poplatků Název obce poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt poplatek ze vstupného poplatek z ubytovací kapacity

2012 2011 2010 2009 2012 2011 2010 2009 2012 2011 2010 2009 Malá Lhota Milonice Olomučany 0 Kč 0 Kč 500 Kč 1 200 Kč Ostrov u Macochy 2 000 Kč 2 000 Kč 2 000 Kč 2 000 Kč 3 000 Kč 4 000 Kč 4 200 Kč 3 000 Kč Petrovice 0 Kč 0 Kč 0 Kč 5 000 Kč Rájec Jestřebí Ráječko Rudice Senetářov Sloup 45 000 Kč 45 000 Kč 55 000 Kč 53 960 Kč 30 000 Kč 30 000 Kč 40 000 Kč 41 890 Kč Spešov Svinošice Šebrov - Kateřina 1 100 Kč 600 Kč 0 Kč 0 Kč Šošůvka Újezd u Černé Hory Vavřinec 800 Kč 590 Kč 1 150 Kč 760 Kč 7 000 Kč 6 928 Kč 5 365 Kč 13 720 Kč 2 000 Kč 1 888 Kč 2 772 Kč 4 512 Kč Vilémovice 10 000 Kč 10 000 Kč 7 896 Kč 12 573 Kč 4 000 Kč 3 161 Kč 5 058 Kč Vysočany Závist Žďár 3 000 Kč 3 000 Kč 3 000 Kč 3 000 Kč Žernovník 2 000 Kč 4 000 Kč 5 000 Kč 5 000 Kč Příloha č.9

Obecně závazná vyhláška Města Adamova č. 5/2010 o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů

Zastupitelstvo města Adamova podle ustanovení § 10 písm. d) a § 84 odst. 2 písm. h) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s ustanovením § 14 odst. 2 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů se dne 21.12.2010 na svém 3. zasedání usneslo vydat tuto obecně závaznou vyhlášku o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů (dále jen „vyhláška“):

Článek 1 Předmět a působnost vyhlášky

1.1. Město Adamov (dále jen „město“) touto vyhláškou zavádí podle ustanovení § 14 odst. 2 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů (dále jen „poplatek“) na území města.

1.2. Řízení o poplatcích vykonává městský úřad (dále jen „správce poplatku“). 1

Článek 2 Poplatník

Poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů platí2: a) fyzická osoba, která má ve městě trvalý pobyt; za domácnost může být poplatek odváděn společným zástupcem, za rodinný nebo bytový dům vlastníkem nebo správcem; tyto osoby jsou povinny správci poplatku oznámit jména a data narození osob, za které poplatek odvádějí, a to nejpozději v den, kdy poplatek odvedly. b) fyzická osoba, která má na území města ve vlastnictví stavbu určenou nebo sloužící k individuální rekreaci, ve které není hlášena k trvalému pobytu žádná fyzická osoba; má-li k této stavbě vlastnické právo více osob, jsou povinny platit poplatek společně a nerozdílně, a to ve výši odpovídající poplatku za jednu fyzickou osobu.

1 § 14 odst. 3 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích 2 § 10b odst. 1 zákona o místních poplatcích

1 Článek 3 Vznik a zánik poplatkové povinnosti

3.1. Poplatková povinnost vzniká : a) dnem vzniku trvalého pobytu na území města b) dnem vzniku vlastnictví stavby určené nebo sloužící k individuální rekreaci na území města, ve které není hlášena k trvalému pobytu žádná fyzická osoba. 3.2. Poplatková povinnost zaniká: a) dnem ukončení trvalého pobytu na území města b) dnem zániku vlastnictví stavby určené nebo sloužící k individuální rekreaci na území města, ve které není hlášena k trvalému pobytu žádná fyzická osoba.

Článek 4 Ohlašovací povinnost

4.1. Poplatník je povinen ohlásit správci poplatku vznik své poplatkové povinnosti nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy mu povinnost platit tento poplatek vznikla, případně doložit existenci skutečností zakládajících osvobození od poplatkové povinnosti.

4.2. Při plnění ohlašovací povinnosti je poplatník dle čl. 2 písm. a) povinen sdělit správci poplatku také další údaje:

a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, obecný identifikátor 3(rodné číslo), místo pobytu, popřípadě další adresy pro doručování, b) čísla všech svých účtů u poskytovatelů platebních služeb, c) další údaje a skutečnosti rozhodné pro stanovení výše poplatkové povinnosti, včetně skutečností zakládajících nárok na osvobození od poplatkové povinnosti

4.3. Poplatník dle čl. 2 písm. b) této vyhlášky je povinen ohlásit správci poplatku zejm. jméno, popřípadě jména, a příjmení, obecný identifikátor (rodné číslo), bydliště, popřípadě další adresy pro doručování, evidenční nebo popisné číslo stavby určené nebo sloužící k individuální rekreaci, není-li tato stavba označena evidenčním nebo popisným číslem uvede parcelní číslo pozemku, na kterém je tato stavba umístěna.

4.4. Stejným způsobem a ve stejné lhůtě jsou poplatníci povinni ohlásit správci poplatku zánik své poplatkové povinnosti v důsledku změny trvalého pobytu nebo v důsledku změny vlastnictví ke stavbě určené nebo sloužící k individuální rekreaci.

4.5. Dojde-li ke změně údajů uvedených v ohlášení, je poplatník povinen tuto změnu oznámit do 15 dnů ode dne, kdy tato změna nastala. U poplatníka podle článku 2 písm. a) může za domácnost tuto povinnost splnit společný zástupce, za rodinný nebo bytový dům vlastník nebo správce. U poplatníka podle článku 2 písm. b) může tuto povinnost splnit společný zmocněnec.

3 § 127 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád

2 4.6. Pro ohlášení je možno využít formulář, který ohlašovatel obdrží u správce poplatku nebo na stránkách www.adamov.cz.

Článek 5 Sazba poplatku

5.1. Sazba poplatku pro poplatníka podle článku 2 písm. a) a b) této vyhlášky činí 500,- Kč a je tvořena: a) z částky 250,- Kč za kalendářní rok a b) z částky 250,- Kč za kalendářní rok. Tato částka je stanovena na základě skutečných nákladů města předchozího roku na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu za poplatníka a kalendářní rok.

5.2. Skutečné náklady roku 2009 na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu činily 2 779 178,- Kč a byly rozúčtovány takto: Náklady 2 779 178 Kč děleno 4 824 (počet osob s trvalým pobytem na území města a počet staveb určených nebo sloužících k individuální rekreaci) = 576 Kč. Z této částky je stanovena sazba poplatku dle článku 5 odst. 5.1. písm. b) vyhlášky ve výši 250,- Kč.

5.3. V případě změny místa trvalého pobytu nebo změny vlastnictví stavby, která je určena nebo slouží k individuální rekreaci v průběhu kalendářního roku, se uhradí poplatek v poměrné výši, která odpovídá počtu kalendářních měsíců pobytu nebo vlastnictví stavby v příslušném kalendářním roce. Dojde-li ke změně v průběhu kalendářního měsíce, je pro stanovení počtu měsíců rozhodný stav na konci tohoto měsíce. 4

Článek 6 Splatnost poplatku

6.1. Poplatek pro poplatníka podle čl. 2 písm. a) a písm. b) této vyhlášky je splatný jednorázově a to nejpozději do 30. června příslušného kalendářního roku.

6.2. Vznikne-li poplatková povinnost po datu splatnosti uvedeném v odst. 6.1., je poplatek splatný nejpozději do 15. dne měsíce, který následuje po měsíci, ve kterém poplatková povinnost vznikla, nejpozději však do konce příslušného kalendářního roku.

Článek 7 Osvobození

7.1. Od poplatku jsou osvobozeni: a) poplatníci ve výkonu trestu odnětí svobody, b) poplatníci, kteří prokáží pobyt v zahraničí v délce minimálně 6 měsíců nepřetržitě, tento pobyt doloží prokazatelným potvrzením zaměstnavatele, školy, agentury, zdravotní pojišťovny, apod.

4 § 10b odst. 4 zákona o místních poplatcích

3 c) poplatníci, kteří prokazatelně dlouhodobě, nejméně však 6 měsíců nepřetržitě, pobývají v sociálních zařízeních (ústavy sociální péče, kojenecké a dětské domovy, domovy seniorů, léčebny dlouhodobě nemocných apod.). d) osoby nezvěstné (tj. úředně prohlášené za nezvěstné ode dne tohoto prohlášení).

7.2. Vznik nároku na osvobození je poplatník povinen správci poplatku prokázat v příslušném zdaňovacím období. 7.3. Osvobození od poplatku zaniká, zanikne-li důvod osvobození od poplatku. 7.4. Nárok na osvobození v příslušném kalendářním roce nevzniká, má-li poplatník ke dni 31.12. předcházejícího kalendářního roku evidován na poplatku nedoplatek.

Článek 8 Navýšení poplatku

8.1. Nebudou-li poplatky zaplaceny poplatníkem včas nebo ve správné výši, vyměří mu správce poplatku poplatek platebním výměrem.5

8.2. Včas nezaplacené nebo neodvedené poplatky nebo část těchto poplatků může správce poplatku zvýšit až na trojnásobek; toto zvýšení je příslušenstvím poplatku.6

Článek 9 Zrušovací ustanovení

Zrušuje se obecně závazná vyhláška č. 24/2002 o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, ve znění obecně závazných vyhlášek města Adamova č. 7/2003, č. 3/2004, č. 1/2005, č.4/2005, č. 5/2006, č. 4/2008 a č. 2/2009.

Článek 10 Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po dni vyhlášení.

...... Jiří Němec Bc. Roman Pilát, MBA místostarosta starosta

Vyvěšeno na úřední desce dne:

Sejmuto z úřední desky dne:

5 § 11 odst. 1 zákona o místních poplatcích 6 § 11 odst. 3 zákona o místních poplatcích

4 Příloha Obecně závazná vyhláška Města Adamova č. 3/2011

kterou se mění obecně závazná vyhláška č. 5/2010 o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů

Zastupitelstvo města Adamova podle ustanovení § 10 písm. d) a § 84 odst. 2 písm. h) zákona č.128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů a v souladu s ustanovením § 14 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů se dne 15.12.2011 na svém 9. zasedání usneslo vydat tuto obecně závaznou vyhlášku (dále jen „vyhláška“)

Článek 1

Vyhláška se mění takto:

V článku 5 se nahrazuje dosavadní znění odstavce 5.2. a odstavec 5.2. nově zní:

„Skutečné náklady roku 2010 na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu činily 2 957 640,- Kč a byly rozúčtovány takto: Náklady 2 957 640,- Kč děleno 4 598 (počet osob s trvalým pobytem na území města a počet staveb určených nebo sloužících k individuální rekreaci) = 643,- Kč. Z této částky je stanovena sazba poplatku dle článku 5 odst. 5.1. písm. b) vyhlášky ve výši 250,- Kč.“

Článek 2

Účinnost

Tato obecně závazná vyhláška nabývá účinnosti 1. ledna 2012.

…………………………………. …………………………………. Jiří Němec Bc. Roman Pilát, MBA místostarosta starosta

Vyvěšeno na úřední desce dne :

Sejmuto z úřední desky dne:

5 Příloha č.10 Obecně závazná vyhláška Města Adamova č. 4/2010 o místních poplatcích

Zastupitelstvo města Adamova podle ustanovení § 10 písm. d) a § 84 odst. 2 písm. h) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů a v souladu s ustanovením § 14 odst. 2 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů se dne 21.12.2010 na svém 3. zasedání usneslo vydat tuto obecně závaznou vyhlášku (dále jen „vyhláška“)

ČÁST I. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Článek 1 Úvodní ustanovení

1.1. Město Adamov (dále jen „město“) zavádí touto vyhláškou tyto místní poplatky (dále jen „poplatky“): a) poplatek ze psů, b) poplatek za užívání veřejného prostranství, c) poplatek ze vstupného, d) poplatek z ubytovací kapacity, e) poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj nebo jiné technické herní zařízení povolené Ministerstvem financí podle jiného právního předpisu (upravuje samostatná obecně závazná vyhláška města), f) poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů (upravuje samostatná obecně závazná vyhláška města).

1.2. Řízení o poplatcích vykonává městský úřad (dále jen „správce poplatku“). 1

ČÁST II. POPLATEK ZE PSŮ Článek 2 Poplatník a předmět poplatku

2.1. Poplatek ze psů platí držitel psa. Držitelem je fyzická nebo právnická osoba, která má trvalý pobyt nebo sídlo na území města. 2 2.2. Poplatek ze psů se platí ze psů starších 3 měsíců. 3

1 § 14 odst. 3 zákona č. 565/1990 Sb. o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dál jen „zákon o místních poplatcích“) 2 § 2 odst. 1 zákona o místních poplatcích 3 § 2 odst. 2 zákona o místních poplatcích

Článek 3 Vznik a zánik poplatkové povinnosti

3.1. Poplatková povinnost vzniká držiteli psa v den, kdy pes dovršil stáří tří měsíců, nebo v den, kdy se stal držitelem psa staršího tří měsíců. 3.2. V případě držení psa po dobu kratší než jeden rok se platí poplatek v poměrné výši, která odpovídá počtu i započatých kalendářních měsíců. Při změně místa trvalého pobytu nebo sídla platí držitel psa poplatek od počátku kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém změna nastala, nově příslušné obci. 4 3.3. Poplatková povinnost zaniká dnem, kdy přestala být fyzická nebo právnická osoba držitelem psa (např. úhynem psa, jeho ztrátou, darováním nebo prodejem), přičemž se poplatek platí i za započatý kalendářní měsíc, ve kterém taková skutečnost nastala.

Článek 4 Ohlašovací povinnost

4.1. Držitel psa je povinen ohlásit správci poplatku vznik své poplatkové povinnosti do 15 dnů ode dne, kdy pes dovršil stáří tří měsíců, nebo dne, kdy nabyl psa staršího tří měsíců. Stejným způsobem je povinen oznámit také zánik své poplatkové povinnosti. Pro ohlášení je možno využít formulář, který ohlašovatel obdrží u správce poplatku nebo na stránkách www.adamov.cz. 4.2. Povinnost ohlásit držení psa má i osoba, která je od poplatku osvobozena. 4.3. Při plnění ohlašovací povinnosti je držitel psa povinen současně sdělit správci poplatku některé další údaje stanovené v čl. 26 této vyhlášky.

Článek 5 Identifikace psů

5.1. Správce poplatku vydá poplatníkovi při přihlášení psa k poplatku evidenční známku pro psa, bez ohledu na to, zda poplatku podléhá nebo je od něj osvobozen. 5.2. Známka je nepřenosná na jiného psa, i kdyby se jednalo o psa téhož držitele.

Článek 6 Sazby poplatků

Sazba poplatku za kalendářní rok činí: 6.1. za psa chovaného v rodinném domě a) za prvního psa …………………………………………………………………… 300,- Kč b) za druhého a každého dalšího psa téhož držitele ……………………….……….. 450,- Kč

4 § 2 odst. 3 a 4 zákona o místních poplatcích

6.2. za psa chovaného v ostatních místech (bytových domech, atd.) a) za prvního psa …………………………………………………………………… 700,- Kč b) za druhého a každého dalšího psa téhož držitele .……………………………… 1.000,- Kč

6.3. V případě, že držitelem je poživatel invalidního, starobního, vdovského nebo vdoveckého důchodu, který je jeho jediným zdrojem příjmů, anebo poživatel sirotčího důchodu a) za prvního psa v rodinném domě ………………………………………………… 150,- Kč b) za druhého a každého dalšího psa téhož držitele v rodinném domě ….…………. 225,- Kč c) za prvního psa v ostatních místech ………………………………….. …………. 200,- Kč d) za druhého a každého dalšího psa téhož držitele v ostatních místech (bytových domech, atd.) …………………….………………….. ……………………...…………………... 300,- Kč

Článek 7 Splatnost poplatku

7.1. Poplatek je splatný nejpozději do 30. června příslušného kalendářního roku.

7.2. Vznikne-li poplatková povinnost po datu splatnosti uvedeném v odstavci 7.1., je poplatek splatný nejpozději do 15. dne měsíce, který následuje po měsíci, ve kterém poplatková povinnost vznikla.

Článek 8 Osvobození

8.1. Od poplatku ze psů jsou osvobozeni: a) držitel psa, kterým je osoba nevidomá, bezmocná a osoba s těžkým zdravotním postižením, které byl přiznán III. stupeň mimořádných výhod podle zvláštního právního předpisu, osoba provádějící výcvik psů určených k doprovodu těchto osob, b) osoba provozující útulek zřízený obcí pro ztracené nebo opuštěné psy c) osoba, které stanoví povinnost držení a používání psa zvláštní právní předpis 5. d) osoba, která převezme psa z útulku nebo od Města Adamov – Městské policie Adamov před předáním do útulku. Osvobození trvá po dobu 1 roku ode dne převzetí psa z útulku nebo od Městské policie Adamov. 8.2. Nárok na osvobození od poplatku je držitel povinen prokázat při plnění ohlašovací povinnosti.

8.3. Osvobození od poplatku ze psa zaniká, zanikne-li důvod osvobození.

5 například zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů

ČÁST III POPLATEK ZA UŽÍVÁNÍ VEŘEJNÉHO PROSTRANSTVÍ

Článek 9 Předmět poplatku, poplatník

9.1. Poplatek za užívání veřejného prostranství se vybírá za zvláštní užívání veřejného prostranství, kterým se rozumí provádění výkopových prací, umístění dočasných staveb a zařízení sloužících pro poskytování prodeje a služeb, pro umístění stavebních nebo reklamních zařízení, zařízení cirkusů, lunaparků a jiných obdobných atrakcí, umístění skládek, vyhrazení trvalého parkovacího místa a užívání tohoto prostranství pro kulturní, sportovní a reklamní akce nebo potřeby tvorby filmových a televizních děl.6

9.2. Poplatek za užívání veřejného prostranství platí fyzické i právnické osoby, které užívají veřejné prostranství způsobem uvedeným v odstavci 9.1.7

Článek 10 Veřejné prostranství

10.1. Veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. Zpoplatňovaná veřejná prostranství jsou graficky znázorněná na mapě v přílohách č.1 až č. 3, která jsou nedílnou součástí této vyhlášky.

10.2. Způsob a podmínky užívání veřejného prostranství upravují příslušné obecně závazné vyhlášky města Adamova.

Článek 11 Vznik a zánik poplatkové povinnosti

11.1. Poplatek se platí od prvého dne, kdy začalo užívání veřejného prostranství způsobem uvedeným v odst. 9.1., až do dne, kdy toto užívání fakticky skončilo, zařízení bylo odstraněno a veřejné prostranství bylo uvedeno do původního stavu.

6 § 4 odst. 1 zákona o místních poplatcích 7 § 4 odst. 2 zákona o místních poplatcích

Článek 12 Ohlašovací povinnost

12.1. Poplatník je povinen ohlásit správci poplatku nejpozději 5 dní před zahájením užívání veřejného prostranství předpokládanou dobu, místo, způsob a výměru užívání veřejného prostranství. V případě užívání veřejného prostranství po dobu kratší než 3 dny je povinen splnit ohlašovací povinnost nejpozději v den zahájení užívání veřejného prostranství. Pokud tento den připadne na sobotu, neděli nebo státem uznaný svátek, je poplatník povinen splnit ohlašovací povinnost nejblíže následující pracovní den. Ale připadne-li tento den u jednodenního užívání veřejného prostranství na sobotu, neděli nebo státem uznaný svátek, je poplatník povinen splnit ohlašovací povinnost nejblíže předcházející pracovní den.

12.2. Poplatník je dále povinen ohlásit správci poplatku některé další údaje stanovené v čl. 26 této vyhlášky. Pro ohlášení je možno využít formulář, který ohlašovatel obdrží u správce poplatku nebo na stránkách www.adamov.cz.

12.3. Po ukončení užívání veřejného prostranství je poplatník povinen ohlásit skutečný stav údajů, pokud se liší od údajů uvedených v odst. 12.1. nejpozději do 15 dnů.

Článek 13 Sazby poplatku

13.1. Sazba poplatku za užívání veřejného prostranství činí za každý i započatý m2 a každý i započatý den: a) provádění výkopových prací ………..………………………………………………………. 10,- Kč/m2/den b) za umístění dočasných staveb a zařízení sloužících: ba) k prodeji (stánku, prodejního pultu nebo jiného zařízení užívaného k prodejním účelům, včetně manipulačního prostoru, skládky zboží, plochy pro vystavené zboží, apod.) …………… 60,- Kč/m2/den bb) k poskytování služeb (v restauračních zahrádkách sloužících k občerstvení, apod.) ….. 10,- Kč/m2/den c) za umístění stavebního zařízení ………………………………………………………………. 5,- Kč/m2/den za umístění přenosného reklamního zařízení na chodníku před prodejnou nebo provozovnou apod. …………………………………………………………………………………………………10,- Kč/m2/den d) za umístění zařízení cirkusů, lunaparků a jiných obdobných atrakcí………………... ………... 4,- Kč/m2/den e) za umístění skládek a zařízení staveniště …...…..…………………...... …………………. 2,- Kč/m2/den f) za užívání tohoto prostranství pro kulturní akce (platí se od záboru plochy větší než 5m2) …..10,- Kč/m2 /den h) za užívání tohoto prostranství pro reklamní akce nebo potřeby tvorby filmových a televizních děl ………………………………………………………………………………………….….... 10,- Kč /m2/den

13.2. Poplatek paušální částkou: a) za umístění přenosného reklamního zařízení na chodníku před prodejnou nebo provozovnou apod. ……………………………………………………… 50,- Kč / týden ……………………………………………………… 100,- Kč / měsíc ………………………………………………………… 1 000,- Kč / rok

b) za umístění dočasné stavby sloužící pro poskytování prodeje ……..………… 18 000,- Kč / rok …..………………..…. 500,- Kč / týden ……….…………… 1 800,- Kč / měsíc

c) za umístění zařízení sloužícího k poskytování služeb (umístění předzahrádek) ……………………………………..…………. 500,- Kč / měsíc

13.3. Denní sazba se použije za užívání veřejného prostranství na dobu kratší jednoho týdne.

Článek 14 Splatnost poplatku

14.1. Poplatek je splatný: a) při užívání veřejného prostranství po dobu kratší než 90 dnů dnem započetí užívání, b) při užívání veřejného prostranství po dobu delší než 90 dnů může být poplatek zaplacen v jednom kalendářním roce ve dvou stejných splátkách, přičemž první splátka je splatná nejpozději v den započetí užívání a druhá splátka nejpozději do 31. prosince příslušného kalendářního roku, c) poplatek stanovený dle článku 13 písm. e), g), h), je splatný nejpozději před započetím užívání veřejného prostranství. d) při užívání veřejného prostranství v jednom dni před započetím jeho užívání. e) poplatek stanovený paušální částkou dle bodu 13.2. je splatný: - týdenní nejpozději v den započetí užívání veřejného prostranství - měsíční nejpozději 10 dnů po započetí užívání veřejného prostranství - roční nejpozději do konce druhého měsíce užívání veřejného prostranství

14.2. Připadne-li lhůta splatnosti na sobotu, neděli nebo státem uznaný svátek, je dnem, ve kterém je poplatník povinen svoji povinnost splnit, nejblíže následující pracovní den.

Článek 15 Osvobození

15.1. Poplatek za užívání veřejného prostranství se neplatí z akcí, jejichž výtěžek je určen na charitativní a veřejně prospěšné účely 8). 15.2. Město Adamov a jím zřízené nebo založené organizace jsou od místního poplatku za užívání veřejného prostranství osvobozeny. 15.3. Vznik a zánik nároku na osvobození je poplatník povinen oznámit správci poplatku písemně nebo ústně do protokolu: a) ve lhůtě stanovené v bodě 12.1. b) v případě vzniku osvobození po splnění ohlašovací povinnosti nejpozději do 10 dnů ode dne, kdy nastala skutečnost zakládající nárok na osvobození.

ČÁST IV POPLATEK ZE VSTUPNÉHO

Článek 16 Předmět poplatku a poplatník

16.1. Poplatek ze vstupného se vybírá ze vstupného na kulturní, sportovní, prodejní nebo reklamní akce, sníženého o daň z přidané hodnoty, je-li v ceně vstupného obsažena. Vstupným se rozumí peněžitá částka, kterou účastník akce zaplatí za to, že se jí může zúčastnit.9

16.2. Poplatek ze vstupného platí fyzické a právnické osoby, které akci pořádají.10

Článek 17 Ohlašovací povinnost

17.1. Poplatník je povinen nejpozději 5 dnů před konáním akce ohlásit písemně nebo ústně do protokolu správci poplatku druh akce, datum, místo a hodinu jejího konání, výši vstupného a další údaje podle čl. 26 této vyhlášky. Pokud jsou na pořádané akce prodávány vstupenky, předloží je současně k označení správci poplatku. Předložené vstupenky budou již opatřeny razítkem pořadatele nebo jeho jménem, cenou, datem a hodinou konání. U opakovaných akcí poplatník ohlásí konání čtvrtletně do 5. dne prvního měsíce daného čtvrtletí. 17.2. Do 15 dnů po skončení akce je poplatník povinen předložit správci poplatku vyúčtování ze vstupného včetně neprodaných vstupenek a oznámit celkovou výši vybraného vstupného sníženou o daň z přidané hodnoty, jestliže byla v ceně vstupného obsažena.

17.3. Pro ohlášení je možno využít formulář, který poplatník obdrží u správce poplatku nebo na stránkách www.adamov.cz.

Článek 18 Sazby poplatků

18.1. Sazba poplatku z úhrnné částky vybraného vstupného sníženého o částku daně z přidané hodnoty, je-li v ceně vstupného obsažena, činí pro: a) akce kulturní a sportovní …………….……………….…..………...... 10 % b) akce prodejní nebo reklamní …...... …………………..…………….20 %

18.2. V případě, že na jednu akci bude možné vztáhnout více poplatkových sazeb, platí se pouze poplatek s nejvyšší sazbou.

8 § 4 odst. 1 zákona o místních poplatcích, 9 § 6 odst. 1 zákona o místních poplatcích 10 § 6 odst. 2 zákona o místních poplatcích

Článek 19 Splatnost poplatku

Poplatek je splatný: a) u jednorázových akcí do 15 dnů po ukončení pořádané akce. b) u opakovaných akcí nejpozději do 15 dnů po ukončení čtvrtletí

Článek 20 Osvobození

20.1. Od poplatku ze vstupného jsou osvobozeny: a) akce, jejichž celý výtěžek je určen na charitativní a veřejně prospěšné účely11) b) akce přímo pořádané Městem Adamovem - Městským úřadem v Adamově a jeho organizačními složkami, c) akce přímo pořádané příspěvkovými organizacemi Města Adamova

20.2. U akcí, jejichž celý výtěžek byl použit na charitativní a veřejně prospěšné účely, je poplatník povinen tuto skutečnost správci poplatku prokázat.

20.3. Nárok na osvobození od placení poplatku je poplatník povinen nahlásit správci poplatku současně s ohlašovací povinností podle čl. 17.1.

ČÁST V. POPLATEK Z UBYTOVACÍ KAPACITY

Článek 21 Předmět poplatku a poplatník

21.1. Poplatek se vybírá z ubytovací kapacity v zařízeních určených k přechodnému ubytování za úplatu12). Poplatek se platí za každé využité lůžko a den.

21.2. Poplatek platí ubytovatel, kterým je fyzická nebo právnická osoba, která přechodné ubytování poskytla.13

Článek 22 Ohlašovací povinnost

22.1. Poplatník (ubytovatel) je povinen ohlásit správci poplatku vznik své poplatkové povinnosti do 15 dnů od zahájení činnosti spočívající v poskytování přechodného ubytování za úplatu. Stejným způsobem ohlásí ubytovatel správci poplatku ukončení činnosti spočívající v poskytování přechodného ubytování za úplatu.

11 § 6 odst. 1 věta poslední zákona o místních poplatcích 12 § 7 odst. 1 zákona o místních poplatcích 13 § 7 odst. 3 zákona o místních poplatcích

22.2. Při plnění ohlašovací povinnosti je poplatník povinen sdělit správci poplatku také další údaje stanovené v čl. 26 této vyhlášky.

22.3. Ubytovatel je povinen vést v písemné podobě evidenční knihu, do které zapisuje dobu ubytování, jméno, příjmení, adresu místa trvalého pobytu nebo místa trvalého bydliště v zahraničí a číslo občanského průkazu nebo cestovního dokladu fyzické osoby, které ubytování poskytl. Zápisy do evidenční knihy musí být vedeny přehledně a srozumitelně a musí být uspořádány postupně z časového hlediska.14 Evidenční knihu ubytovatel uchovává po dobu 6 let od provedení posledního zápisu. Zpracování osobních údajů v evidenční knize se řídí zvláštním právním předpisem. 15

Článek 23 Sazba poplatku

Sazba poplatku z ubytovací kapacity činí za každé využité lůžko a den ………..……. 6,- Kč.

Článek 24 Splatnost poplatku

Poplatek je splatný nejpozději do 15 dnů po uplynutí každého pololetí příslušného kalendářního roku.

Článek 25 Osvobození

25.1. Poplatku nepodléhá:

a) ubytovací kapacita v zařízeních sloužících pro přechodné ubytování studentů a žáků

b) ubytovací kapacita ve zdravotnických nebo lázeňských zařízeních, pokud nejsou užívána jako hotelová zařízení

c) ubytovací kapacita v zařízeních sloužících sociálním a charitativním účelům.16

25.2. Vznik nároku na osvobození od placení poplatku je poplatník povinen správci poplatku oznámit písemně nebo ústně do protokolu ve lhůtě do 15 dnů ode dne, kdy nastala skutečnost zakládající nárok na osvobození. Stejným způsobem a ve stejné lhůtě je poplatník povinen oznámit zánik nároku na osvobození.

14 § 7 odst. 3 druhá věta zákona o místních poplatcích s odkazem na § 3 odst. 4 zákona o místních poplatcích 15 zákon č. 101/2000 Sb. , o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů 16 § 7 odst. 2 zákona o místních poplatcích

ČÁST VI. USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ

Článek 26 Společná ustanovení k ohlašovací povinnosti

26.1. Při plnění ohlašovací povinnosti poplatník nebo plátce uvede17

a) jméno, popřípadě jména, a příjmení nebo název nebo obchodní firmu, obecný identifikátor, byl-li přidělen, místo pobytu nebo sídlo, místo podnikání, popřípadě další adresy pro doručování; právnická osoba uvede též osoby, které jsou jejím jménem oprávněny jednat v poplatkových věcech,

b) čísla všech svých účtů u poskytovatelů platebních služeb, včetně poskytovatelů těchto služeb v zahraničí, užívaných v souvislosti s podnikatelskou činností, v případě, že předmět poplatku souvisí s podnikatelskou činností poplatníka nebo plátce,

c) další údaje a skutečnosti rozhodné pro stanovení výše poplatkové povinnosti, včetně skutečností zakládajících nárok na úlevu nebo případné osvobození od poplatkové povinnosti.

26.2. Poplatník nebo plátce, který nemá sídlo nebo bydliště na území členského státu Evropské unie, jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace, uvede kromě údajů požadovaných v odstavci 2 adresu svého zmocněnce v tuzemsku pro doručování.18

26.3. Dojde-li ke změně údajů či skutečností uvedených v ohlášení, je poplatník nebo plátce povinen tuto změnu oznámit do 15 dnů ode dne, kdy nastala.19

Článek 27 Navýšení poplatku

27.1. Nebudou-li poplatky zaplaceny (odvedeny) včas nebo ve správné výši, vyměří mu správce poplatku poplatek platebním výměrem.20

27.2. Včas nezaplacené nebo neodvedené poplatky nebo část těchto poplatků může správce poplatku zvýšit až na trojnásobek; toto zvýšení je příslušenstvím poplatku.21

17 § 14a odst. 1 zákona o místních poplatcích 18 § 14a odst. 2 zákona o místních poplatcích 19 § 14a odst. 3 zákona o místních poplatcích 20 § 11 odst. 1, 2 zákona o místních poplatcích 21 § 11 odst. 3 zákona o místních poplatcích

Článek 28 Zrušovací ustanovení

Zrušuje se obecně závazná vyhláška č. 3/2008 o místních poplatcích, ve znění obecně závazné vyhlášky č. 3/2009.

Článek 29 Účinnost

Tato obecně závazná vyhláška nabývá účinnosti 15 dnem po dni vyhlášení.

...... Jiří Němec Bc. Roman Pilát, MBA místostarosta starosta

Vyvěšeno na úřední desce dne: 22.12.2010

Sejmuto z úřední desky dne: 7.1.2011

Obecně závazná vyhláška Města Adamova č. 1/2011, kterou se mění obecně závazná vyhláška č. 4/2010 o místních poplatcích

Zastupitelstvo města Adamova podle ustanovení § 10 písm. d) a § 84 odst. 2 písm. h) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů a v souladu s ustanovením § 14 odst. 2 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů se dne 15.12.2011 na svém 9. zasedání usneslo vydat tuto obecně závaznou vyhlášku (dále jen „vyhláška“)

Článek 1

Obecně závazná vyhláška č. 4/2010 o místních poplatcích, se mění takto:

1. Text v Článku 1 Úvodní ustanovení odst. 1.1. písm. e)

„za provozovaný výherní hrací přístroj nebo jiné technické herní zařízení povolené Ministerstvem financí podle jiného právního předpisu“ se nahrazuje novým textem, který zní:

„za provozovaný výherní hrací přístroj, koncový interaktivní videoloterní terminál a herní místo lokálního herního systému “

2. Text v Článku 8 Osvobození odst. 8.1. písm. a)

„které byl přiznán III. stupeň mimořádných výhod podle zvláštního právního předpisu“ se nahrazuje novým textem, který zní:

„která je držitelem průkazu ZTP/P podle zvláštního právního předpisu “

Článek 2 Účinnost

Tato obecně závazná vyhláška nabývá účinnosti 1.ledna 2012.

...... Jiří Němec Bc. Roman Pilát, MBA místostarosta starosta

Vyvěšeno na úřední desce dne:

Sejmuto z úřední desky dne:

Obecně závazná vyhláška Města Adamova č. 2/2012, kterou se mění obecně závazná vyhláška Města Adamova č. 4/2010 o místních poplatcích, ve znění obecně závazné vyhlášky Města Adamova č. 1/2011

Zastupitelstvo města Adamova podle ustanovení § 10 písm. d) a § 84 odst. 2 písm. h) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů a v souladu s ustanovením § 14 odst. 2 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů se dne 27.2.2012 na svém 12. zasedání usneslo vydat tuto obecně závaznou vyhlášku (dále jen „vyhláška“)

Článek 1

Obecně závazná vyhláška Města Adamova č. 4/2010 o místních poplatcích, ve znění obecně závazné vyhlášky Města Adamova č. 1/2011, se mění takto:

Text v Článku 1 Úvodní ustanovení odst. 1.1. se nahrazuje novým zněním:

Město Adamov (dále jen „město“) zavádí touto vyhláškou tyto místní poplatky (dále jen „poplatky“):

g) poplatek ze psů, h) poplatek za užívání veřejného prostranství, i) poplatek ze vstupného, j) poplatek z ubytovací kapacity, k) poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů (upravuje samostatná obecně závazná vyhláška města).

Článek 2 Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti 15. dnem pod ni jejího vyhlášení.

...... Jiří Němec Bc. Roman Pilát, MBA místostarosta starosta

Vyvěšeno na úřední desce dne:

Sejmuto z úřední desky dne:

Příloha č.11

Městský úřad Adamov, odbor ekonomický, Pod Horkou 101/2, 679 04 Adamov

Č.j. : ………………. , sp. zn.: ……………… V Adamově dne ………………. Vyřizuje: ……………. , telefon: ……………, email: ……………….

Příjemce: jméno, příjmení / název organizace, adresa / sídlo, obecný identifikátor (rodné číslo, u právnických osob IČ)

VÝZVA k prokázání skutečností

Městský úřad Adamov, jako správce místních poplatků Vás vyzývá podle ustanovení § 92 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), abyste mu písemně do 15 dnů ode dne doručení této výzvy sdělil(a) údaje rozhodné pro stanovení místního poplatku za zvláštní užívání veřejného prostranství, zejména:

- vznik a zánik poplatkové povinnosti, t.j den zahájení a den ukončení užívání veřejného prostranství tzn. provádění výkopových prací, umístění skládek a stavebního materiálu, lešení, umístění kontejneru apod. - skutečný stav záboru veřejného prostranství, tj. dobu a rozsah záboru na ulici ………………… v ………………. (výkopové práce, umístění stavebního zařízení apod.) - změnu skutečností rozhodných pro vznik, změnu nebo zánik poplatkových povinností

Dále Vás vyzýváme k úhradě nedoplatku místního poplatku za užívání veřejného prostranství od obdržení této výzvy, neboť Obecně závazná vyhláška Města Adamova č. …….. místních poplatcích, stanovila termín splatnosti místního poplatku při užívání veřejného prostranství: - po dobu kratší než 90 dnů nejpozději dnem započetí užívání - po dobu delší než 90 dnů může být poplatek zaplacen v jednom kalendářním roce ve dvou stejných splátkách, přičemž první splátka je splatná nejpozději v den započetí užívání a druhá nejpozději do 31. prosince příslušného kalendářního roku Poplatek se platí za každý i započatý m2 a každý i započatý den.

Dlužnou částku uhraďte na pokladně Městského úřadu v úřední hodiny nebo přiloženou složenkou anebo na účet města Adamova č. ………………/………, konstantní symbol 0308, variabilní symbol slouží k identifikaci poplatníka např. IČ, specifický symbol …………….

V případě, že této výzvě ve stanovené lhůtě nevyhovíte, je správce místních poplatků oprávněn zjistit základ poplatku a stanovit poplatek podle pomůcek.

Poučení: Proti této výzvě se nelze samostatně odvolat, ani uplatnit mimořádný opravný prostředek (podle ustanovení § 109 odst. 2 daňového řádu). jméno a příjmení úřední osoby funkce úřední osoby Příloha: formulář ke splnění ohlašovací povinnosti Příloha č.12

Městský úřad Adamov, odbor ekonomický, Pod Horkou 2, 679 04 Adamov

Vyřizuje : …………..…….. ,č. dveří ….. Telefon : ………………………. Čj. …………………….. V Adamově dne...... Sp. zn. …………………

HROMADNÝ PŘEDPISNÝ SEZNAM na místní poplatek ...... za rok ....

Výše uvedený správce místních poplatků podle zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů a Obecně závazné vyhlášky Města Adamova č. ……. o místních poplatcích, schválené dne ...... vyměřuje níže uvedeným poplatníkům, kteří nezaplatili včas nebo ve správné výši místní poplatek .....(název poplatku)...... tímto hromadným předpisným seznamem.

Čj...... (je shodné s č.j., které je použito pro celé rozhodnutí v jeho horní části)

1: Poplatník : Jméno, příjmení, místo trvalého pobytu , obecný identifikátor

Výše poplatku činí ...………….. Kč, slovy …………………………….

Výše zvýšení poplatku činí ...………….. Kč, slovy …………………………….

Poplatek celkem činí ...………….. Kč, slovy …………………………….

Vyměřený poplatek uhraďte na účet správce poplatku č. …………...... , který je vedený u pobočky banky ……...... konstantní symbol...... variabilní symbol ...... , a to do 15 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.

Čj...... (je shodné s č.j., které je použito pro celé rozhodnutí v jeho horní části)

2: Poplatník : Jméno, příjmení, místo trvalého pobytu , obecný identifikátor

Výše poplatku činí ...………….. Kč, slovy …………………………….

Výše zvýšení poplatku činí ...………….. Kč, slovy …………………………….

Poplatek celkem činí ...………….. Kč, slovy …………………………….

Vyměřený poplatek uhraďte na účet správce poplatku č. …………...... , který je vedený u pobočky banky ……...... konstantní symbol...... variabilní symbol ...... , a to do 15 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí. Čj......

3. Poplatník x. x x. a další

Odůvodnění: (uvedené odůvodnění až za seznamem jednotlivých poplatníků je možné pouze v případě, že důvody pro vyměření budou stejné pro všechny poplatkové subjekty)

Podle Obecně závazné vyhlášky Města Adamova č. …. o místním poplatku ……………………… (dále jen „obecně závazná vyhláška“), Vám vznikla pro poplatkové období …………… povinnost zaplatit poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů. Poplatkovou povinnost bylo nutno splnit v termínech stanovených obecně závaznou vyhláškou, tj. jednorázově do 30.6.2011. Tento termín jste jako poplatník nedodržel, a proto Vám byla správcem poplatku zaslána výzva k součinnosti, kterou jste byl vyzván k úhradě nedoplatku místního poplatku za poplatkové období …………… v náhradní lhůtě. Ani tento náhradní termín jste jako poplatník nedodržel, a proto Vám správce poplatku vyměřil a navýšil místní poplatek za …………… o částku ………….,- Kč platebním výměrem.

Poučení :

Za den doručení tohoto hromadného předpisného seznamu se považuje třicátý den po jeho zpřístupnění (§ 50 odst. 2 daňového řádu). Při nahlédnutí do hromadného předpisného seznamu jsou poplatkovému subjektu zpřístupněny pouze údaje týkající se jemustanovenému poplatku (§ 50 odst. 3 daňového řádu). Proti tomuto rozhodnutí se může příjemce rozhodnutí odvolat ve lhůtě do 30 dnů ode dne jeho doručení. Odvolání je nepřípustné, směřuje-li jen proti odůvodnění rozhodnutí (§ 109 odst. 1 daňového řádu). Odvolání se podává u správce poplatku, jehož rozhodnutí je odvoláním napadeno.

otisk úředního razítka

………………………………………………………… podpis pověřeného pracovníka správce místních poplatků jméno, příjmení a funkce Příloha č.13

Městský úřad Adamov, odbor ekonomický Pod Horkou 101/2, 679 04 Adamov

Č.j.: …………. V Adamově dne …………. Sp. zn.: …………. Vyřizuje: ……………., telefon: ……….. Email: …………………….

Platební výměr č. ……. na místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů

Městský úřad Adamov, odbor ekonomický jako správce daně podle ust. § 10 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád), vyměřuje : jméno a příjmení poplatníka: datum narození / RČ: adresa trvalého pobytu: (dále jen „poplatník“) dle ust. § 11 odst. 1 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o místních poplatcích“) a dle čl. 8 obecně závazné vyhlášky města Adamova č. 5/2010. o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů a v souladu s daňovým řádem, ve znění pozdějších předpisů, místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů za poplatkové období …….. ve výši ………… Kč, slovy: ………………………………………. .

Současně se poplatníkovi v souladu s ust. § 11 odst. 3 zákona o místních poplatcích vyměřuje zvýšení místního poplatku za jeho nezaplacení ve lhůtě splatnosti stanovené v čl. 6 shora uvedené obecně závazné vyhlášky ve výši ………… Kč.

Vyměřený místní poplatek a jeho zvýšení, tj. částka celkem ……..….. Kč (slovy: …………………………….), je splatné do 15 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto platebního výměru na účet města Adamova číslo ……………………… vedený u ………………….., variabilní symbol …………………… nebo přímo na pokladně Městského úřadu Adamov v pokladní hodiny. O d ů v o d n ě n í

Podle obecně závazné vyhlášky města Adamova č. 5/2010 o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů a v souladu s ust. § 10b odst. 1 písm. a) zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, vznikla poplatníkovi poplatková povinnost k místnímu poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů za poplatkové období …………………….. ve výši …………. Kč. Jelikož poplatník svou poplatkovou povinnost nesplnil a ve lhůtě splatnosti stanovené výše uvedenou obecně závaznou vyhláškou do 30. června 2011 místní poplatek neuhradil, proto Městský úřad Adamov, odbor ekonomický jako správce daně přistoupil k vyměření místního poplatku platebním výměrem.

Po uplynutí lhůty splatnosti stanovené obecně závaznou vyhláškou bylo správcem poplatku dne …………… zasláno upozornění na nedoplatek vedené pod č.j. ……………………, kterou byl vyzván k úhradě nedoplatku místního poplatku v náhradní lhůtě, tj. 15 dní po jejím obdržení.

Vzhledem k tomu, že poplatník nezaplatil místní poplatek ve lhůtě splatnosti ani v náhradní lhůtě stanovené výše uvedenou neformální výzvou, vyměřil Městský úřad Adamov, odbor ekonomický jako správce poplatku současně zvýšení místního poplatku v částce ……… Kč, tak jak mu umožňuje ust. § 11 odst. 3 zákona o místních poplatcích.

P o u č e n í

Proti tomuto platebnímu výměru se může příjemce rozhodnutí odvolat ve lhůtě do 30 dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím Městského úřadu Adamov. Odvolání je nepřípustné, směřuje-li jen proti odůvodnění tohoto rozhodnutí (ust. § 109 odst. 1 daňového řádu).

jméno a příjmení úřední osoby funkce úřední osoby

Příloha č.14

Městský úřad Adamov, odbor ekonomický, Pod Horkou 101/2, 679 04 Adamov

Č.j.: …………….……. V Adamově dne …………. Sp. zn.: …………. Vyřizuje: …………., telefon: ………………, email: …………………………..

Platební výměr č. ……. na místní poplatek ……………………..

Městský úřad Adamov, odbor ekonomický jako správce daně podle ust. § 10 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád), vyměřuje :

jméno a příjmení poplatníka: datum narození / RČ: adresa trvalého pobytu: (dále jen „poplatník“)

dle ust. § 11 odst. 1 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o místních poplatcích“) a dle čl. …. obecně závazné vyhlášky města Adamova č. ….. (název OZV) a v souladu s daňovým řádem, ve znění pozdějších předpisů,

místní poplatek ……………………… za poplatkové období ………….…..ve výši ………… Kč, slovy: ………………………………………. .

Odůvodnění: Podle obecně závazné vyhlášky města Adamova č. .…… o místním poplatku ……………………… a v souladu s ust. § 10b odst. 1 písm. a) zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, vznikla poplatníkovi poplatková povinnost k místnímu poplatku …………………. za poplatkové období …………………….. ve výši …………. Kč. Poplatník svou poplatkovou povinnost nesplnil a ve lhůtě splatnosti do ………… místní poplatek neuhradil. Poplatník místní poplatek ve výši ……… Kč zaplatil až dne …………. . V souladu s ust. § 11 odst. 1 zákona o místních poplatcích se platební výměr vydá tehdy, nebyl-li poplatek uhrazen řádně a včas; v tomto případě poplatník neuhradil v termínu splatnosti, a proto Městský úřad Adamov přistoupil k vyměření místního poplatku platebním výměrem. Tento platební výměr se nedoručuje a zakládá se do spisu, neboť místní poplatek byl uhrazen po lhůtě splatnosti, avšak ve správné výši před zahájením vyměřovacího řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle ust. § 140 odst. 4 daňového řádu odvolat.

jméno a příjmení úřední osoby funkce úřední osoby Rozdělovník: dle § 140 odst. 1 daňového řádu, založeno do spisu. Příloha č.15

Městský úřad Adamov, odbor ekonomický, Pod Horkou 2, 679 04 Adamov

Městský úřad Adamov, odbor ekonomický, vydává v souladu s ustanovením § 50 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“)

VEŘEJNOU VYHLÁŠKU, kterou oznamuje, že ode dne …………….. do ………………. je v budově Městského úřadu v Adamově, odbor ekonomický, přízemí, kancelář č. ……

ve dnech pondělí, středa 8.00 hod. – 12.00 hod. a 12.30 hod. - 17.00 hod. úterý, čtvrtek, pátek 8.00 hod. – 11.00 hod.

zpřístupněn k nahlédnutí

hromadný předpisný seznam č.j. ………………….. jímž se v něm uvedeným poplatníkům, kteří nezaplatili níže uvedený místní poplatek ve správné výši nebo ve lhůtě splatnosti vyměřuje poplatková povinnost

na místním poplatku místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů za období roku 2011

Za den doručení tohoto hromadného předpisného seznamu se považuje třicátý den po jeho zpřístupnění (§ 50 odst. 2 daňového řádu).

Při nahlédnutí do hromadného předpisného seznamu jsou poplatníkovi zpřístupněny pouze údaje týkající se jemu stanovenému poplatku (§ 50 odst. 3 daňového řádu).

otisk úředního razítka

V Adamově dne …………….. jméno a příjmení správce poplatku, odbor ekonomický

Vyvěšeno dne: Sejmuto dne: Příloha č.16

Městský úřad Adamov, odbor ekonomický, Pod Horkou 101/2, 679 04 Adamov

V Adamově dne ……… Č.j.: ……………… Sp. zn. …………………………… Vyřizuje: …………., telefon: …………….. Email: …………………………..

Daňový subjekt: jméno a příjmení, adresa trvalého pobytu příp. sídla, obecný identifikátor (rodné číslo, IČ)

V Ý Z V A k identifikaci platby

Městský úřad Adamov, odbor ekonomický, jako správce místních poplatků, Vás v souladu s § 164 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“),

v y z ý v á , abyste nejpozději do 15 dnů po doručení této výzvy sdělil(a), za jaký další daňový subjekt byla dne …………….. vykonána převodním příkazem na účet správce poplatku u pobočky banky České spořitelny a.s. č. ……………….., platba ve výši ……………. Kč (slovy: …………... korunčeských) specifikována identifikátorem ……………. tj. místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů za poplatkové období kalendářní rok 2012.

Nevyhovíte-li této výzvě ve stanovené lhůtě, správce poplatku určí, na který poplatek či daň bude platba zaevidována; v tomto případě bude platit za den platby den, kdy dojde k jejímu zaevidování.

Poučení:

Proti této výzvě lze podat u shora uvedeného správce poplatku námitku do 30 dnů ode dne jejího doručení.

jméno a příjemní úřední osoby funkce úřední osoby