Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a správa

CHARAKTERISTIKA CHKO MORAVSKÝ KRAS. POTENCIÁL, VYUŽITÍ, UDRŽITELNÝ ROZVOJ. Characteristics of protected landscape area Moravian Karst. Potential, usage, sustainable development.

Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce: Autor: Ing. Ondřej PETR Michaela KLENKOVÁ

Brno, květen 2009 Jméno a příjmení autora: Michaela Klenková Název bakalářské práce: Charakteristika CHKO Moravský kras. Potenciál, využití, udržitelný rozvoj. Název práce v angličtině: Characteristics of protected landscape area Moravian Karst. Potential, usage, sustainable development. Katedra: regionální ekonomie a správy Vedoucí bakalářské práce: Ing. Ondřej Petr Rok obhajoby: 2009

Anotace Předkládaná bakalářská práce v první části pojednává o obecné charakteristice CHKO Moravský kras, o tamních přírodních podmínkách, přírodních rezervacích a památkách. V následující části je vytvořena socioekonomická analýza zkoumaného území. Tato analýza stručně popisuje obce CHKO, obyvatelstvo, občanskou vybavenost, technickou a dopravní infrastrukturu, ekonomickou a ekologickou situaci, architektonické památky a činnost Správy CHKO Moravský kras. Dále je vysvětlen pojem „udržitelného rozvoje“, charakterizován jeho historický vývoj a nastíněna jeho aplikace v analyzované oblasti CHKO Moravský kras. Hlavním cílem práce je průzkum potenciálu oblasti a jeho využití. Tyto možnosti vychází z vypracované SWOT analýzy. Je zde také představeno současné využití území k rekreaci, sportovním aktivitám a lze zde nalézt i rozebrání problematiky cestovního ruchu.

Annotation The first part of this study generally deals with general characteristics of PLA Moravian Karst, its natural conditions, nature preserves and sights. The second part of a study consist of socioeconomic analysis of researched area. This analysis describes municipalities, population, civic amenities, technic and traffic infrastructure, economical and ecological situation, architectural sights and PLA Moravian Karst governance activity. The next step is the explanation of sustainable development concept, its evolution and its implementation in researched area. Main target of a study is research of PLA Moravian Karst potential and its utilization. Possibilities of utilization appear mainly from SWOT analysis. Following part of a study presents current utilization of researched area for recreation, sports and tourism.

Klíčová slova CHKO Moravský kras, socioekonomická analýza, udržitelný rozvoj, cestovní ruch, SWOT analýza

Keywords PLA Moravian Karst, socioeconomic analysis, sustainable development, tourism, SWOT analysis Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Charakteristika CHKO Moravský kras. Potenciál, využití, udržitelný rozvoj vypracovala samostatně pod vedením Ing. Ondřeje Petra a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.

V Brně dne 18. května 2009

vlastnoruční podpis autora Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Ondřeji Petrovi, za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce.

OBSAH

ÚVOD ...... 7 1 CHARAKTERISTIKA OBLASTI ...... 8 1.1 PŘÍRODNÍ PODMÍNKY ...... 8 1.2 PŘÍRODNÍ REZERVACE A PŘÍRODNÍ PAMÁTKY ...... 13 2 SOCIOEKONOMICKÁ ANALÝZA OBLASTI ...... 16 2.1 OBCE NACHÁZEJÍCÍ SE V CHKO MORAVSKÝ KRAS ...... 16 2.1.1 Stručná charakteristika a historie obcí ...... 16 2.2 OBYVATELSTVO ...... 19 2.3 EKONOMIKA A TRH PRÁCE ...... 21 2.3.1 Průmysl ...... 22 2.3.2 Zemědělství, lesnictví, rybolov a myslivost ...... 22 2.3.4 Trh práce ...... 22 2.4 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ...... 23 2.5 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA ...... 24 2.6 OBČANSKÁ VYBAVENOST ...... 24 2.6.1 Kultura, školství a sport ...... 24 2.8 ARCHITEKTONICKÉ PAMÁTKY ...... 25 2.9 SPRÁVA CHKO MORAVSKÝ KRAS ...... 26 2.10 EKOLOGICKÉ SLUŽBY A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ...... 26 3 UDRŽITELNÝ ROZVOJ ...... 28 3.1 VZNIK POJMU „UDRŽITELNÝ ROZVOJ“ ...... 28 3.2 HISTORICKÝ VÝVOJ POJETÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ...... 28 3.3 UDRŽITELNÝ ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU ...... 29 3.4 UDRŽITELNÝ ROZVOJ CHKO MORAVSKÝ KRAS ...... 30 3.5 STRATEGIE ROZVOJE CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI ...... 31 4 POTENCIÁL A MOŽNOST VYUŽITÍ CHRÁNĚNÝCH ÚZEMÍ ...... 33 4.1 SWOT ANALÝZA ROZVOJOVÝCH MOŽNOSTÍ CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI ZAMĚŘENÁ PŘEDEVŠÍM NA OBLAST CESTOVNÍHO RUCHU ...... 33 4.1.1 Silné stránky ...... 33 4.1.2 Slabé stránky ...... 34 4.1.3 Příležitosti ...... 34 4.1.4 Hrozby ...... 34 4.2 REKREACE, CESTOVNÍ RUCH, TURISTIKA A SPORTOVNÍ VYŽITÍ...... 35 4.2.1 Rekreace ...... 35 4.2.2 Pěší turistika a cykloturistika ...... 35 4.2.3 Další sportovní aktivity ...... 36 4.3 MOŽNOSTI ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU ...... 36 4.3.1 Agroturistika ...... 36 4.3.2 Balíčky cestovního ruchu ...... 37 4.3.3 Speleoterapie ...... 37 4.3.4 Moravský kras – regionální produkt ...... 38 4.4 DALŠÍ PŘÍLEŽITOSTI PRO ROZVOJ OBLASTI CHKO MORAVSKÝ KRAS ...... 38 ZÁVĚR ...... 40 BIBLIOGRAFIE ...... 42 SEZNAM GRAFŮ ...... 45 SEZNAM OBRÁZKŮ ...... 45 SEZNAM TABULEK ...... 45 SEZNAM PŘÍLOH ...... 45

ÚVOD

Píše se rok 2009 a životní styl lidí se stává rychlejším a uspěchanějším. Svět se stále vyvíjí, vznikají nové vědní obory, technologie, lidé se honí za penězi, majetkem, kariérou. Přitom však zapomínají na jednu podstatnou skutečnost. Skutečnost, že příroda je tím nejdůležitějším faktorem v životě. „Život na planetě Zemi vznikl a udržuje se díky křehké rovnováze mnoha velmi složitých procesů. Současné lidstvo má dost prostředků k tomu, aby tuto rovnováhu poznalo, ale také nevratně ničilo. A zatím se mu oboje daří.“ (1) (Havránek 2008) Lidstvo svojí činností zabírá stále větší část území a tím dochází k ničení krajiny. O planetu Zemi, přírodu a zdravé životní prostředí je třeba pečovat a snažit se o jejich ochranu. Aby nedošlo k úplnému zničení krajiny, snaží se většina států chránit svoje vzácná území a neporušená místa. Zmíněná ochrana funguje na principu právních norem – zákonů, vyhlášek, nařízení apod. Tato vzácná území mají přesně stanovené hranice, jsou zde určena pravidla hospodaření a nakládání s územím a meze lidské činnosti a to právě tak, aby nedocházelo k poškozování přírody. Systém ochrany přírody si v České republice prošel již značným vývojem, jeho počátky sahají až do konce 1. poloviny 19. století. Velkoplošnými zvláště chráněnými územími jsou Národní parky (dále již NP) a Chráněné krajinné oblasti (dále již CHKO). Maloplošná zvláště chráněná území jsou Národní přírodní rezervace, Přírodní rezervace, Národní přírodní památky a přírodní památky. Tato práce se zabývá CHKO Moravský kras, která patří k nejvýznamnějším krasovým oblastem ve Střední Evropě. CHKO jsou nižším stupněm ochrany, nežli NP. Jsou to „rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení.“ (2) (Zákon č. 114/1992 Sb. § 25) První část práce se věnuje obecné charakteristice CHKO Moravský kras, přírodním podmínkám a také přírodním rezervacím a památkám, které se zde nachází. Na úvodní část práce navazuje socioekonomická analýza zkoumaného území. Tato analýza stručně popisuje obce nacházející se v daném území, jejich obyvatelstvo, občanskou vybavenost, technickou a dopravní infrastrukturu, ekonomickou a ekologickou situaci, a architektonické památky. V rámci analýzy je zahrnut i význam a činnost Správy CHKO Moravský kras. Dále je vysvětlen pojem „udržitelného rozvoje“, charakterizován jeho historický vývoj a nastíněna jeho aplikace v analyzované oblasti CHKO Moravský kras. Jsou zde také stručně popsány základní strategické dokumenty pro rozvoj sledovaného území. Závěr práce se zabývá potenciálem oblasti a jeho využití. Tyto možnosti vychází z vypracované SWOT analýzy, jež popisuje mimo jiné vhodné příležitosti k rozvoji CHKO Moravský kras do budoucna. Je zde také představeno současné využití území k rekreaci, sportovním aktivitám a lze zde nalézt i rozebrání problematiky cestovního ruchu.

7

1 CHARAKTERISTIKA OBLASTI Charakteristika CHKO Moravský kras vychází především z (3) a (4). Moravský kras, který byl roku 1956 vyhlášen chráněnou krajinnou oblastí, je nejvýznamnější a nejrozsáhlejší krasovou oblastí České republiky. Leží v Jihomoravském kraji a táhne se od městských částí Brna Líšně a Maloměřic na sever až ke Sloupu a Holštejnu v 3 až 6 km širokém a 25 km dlouhém pruhu devonských vápenců. Jeho celková rozloha je v současné době 92 km2. V Moravském krasu je k dnešnímu dni známo více než 1100 jeskyní a další výzkumné a vědecké práce stále probíhají. Tato oblast se může pyšnit nejdelší historií výzkumu krasových lokalit v naší republice, což značně přispívá k rozvoji nejrůznějších vědeckých oborů. Patří i k významným územím z hlediska cestovního ruchu a turistiky.

1.1 Přírodní podmínky

V průběhu geologického vývoje byl povrch Moravského krasu deformován hornotvornými procesy za vzniku zlomových systémů, vrás a dalších tektonických prvků. Tektonicky nejvýznamnější je pásmo blanenského prolomu, které zasahuje do střední části Moravského krasu. (3) Na obrázku č. 1 je odkrytá geologická mapa, ve které je vidět podloží Moravského krasu i následky tektonické činnosti. Ze střední části krasu vybíhá k severozápadu blanenský prolom přetínající starší boskovickou brázdu. Pod číslem 1 a jeho značením se skrývají neogenní sedimenty, pod číslem 2 svrchněkřídové a svrchnějurské sedimenty, pod číslem 3 kulmské sedimenty Drahanské vrchoviny, pod číslem 4 devonské vápence Moravského krasu a pod číslem 5 předdevonský brněnský masív.

Obrázek č. 1: Moravský kras – odkrytá geologická mapa

Zdroj: (5).

8

Jiří Otava ve svém článku o Moravském krasu píše: „Povrch Moravského krasu je velmi složitý a právě tak složitá a dlouhá je jeho geologická historie. Geologický podklad vápencových souvrství tvoří žuly, které utuhly z magmatu již ve starohorách. Vznikl tak mohutný komplex hlubinných vyvřelin, které nazýváme brněnský masiv. Snižováním povrchu erozí se žuly dostaly na povrch, zvětrávaly a uvolněný písek a štěrk se usazoval v depresích. Teprve potom ve středním devonu, přibližně před 380 miliony let, zalilo území moře. Bylo to moře mělké a teplé, jeho dno neustále klesalo, takže se zde usadilo na tisíc metrů vápenců, jež nazýváme macošským souvrstvím. Tehdejší moře můžeme přirovnávat k dnešnímu Bahamskému souostroví, tedy soustavě lagun, korálových útesů, jazyků hlubšího moře i strmějších svahů. V takovém prostředí žila hojná fauna. Výběrové zvětrávání povrchu způsobilo, že na jeho stěnách máme krásné vypreparované příklady devonských útesotvorných organismů.“ (6) (Otava 2006, str. 230-231) Příčinou rozvinutého krasového georeliéfu této oblasti byly nejen geologické jevy, jako horotvorné procesy a tektonika, ale i klimatické podmínky. Moravský kras je typologicky označován za tzv. holokarst. Holokarst je úplný kras v období zralosti s dokonalým vývojem všech povrchových i podzemních krasových jevů. Krasový proces se váže výlučně na devonské vápence, a to především vápence lažánecké a vilémovské. Lažánecké vápence jsou nejstarší, mají tmavošedou barvu a jsou uloženy ve výrazných deskách až lavicích a vápence vilémovské jsou velmi jemně zrnité, hrubě lavicovité až masivní a mají světlešedou barvu. (3) Reliéf Moravského krasu je převážně tvořen zarovnanými povrchy nebo plošinami, které jsou rozčleněny hlubokými údolími. Tato údolí, tzv. žleby, mohou být bezvodé (část Pustého a Suchý Žleb), s periodickými (Křtinské údolí) nebo trvalými vodními toky (údolí Říčky). Typickým povrchovým krasovým jevem jsou závrty, které nejčastěji vznikají prosakováním povrchových vod do podzemí. „Závrty bývají velmi často propojeny s podzemními dutinami a vznikají dlouhodobým vývojem za spoluúčasti koroze vápenců, svahových pohybů a řícení.“ (3) (Mackovčin 2007, str. 663) Mezi další nejčastější povrchové krasové jevy řadíme izolované skály. Tyto skály můžou mít tvar hřebenáče, skalního okna nebo mostu. „V naprosté většině se jedná o trosky starých jeskyní.“ (3) (Mackovčin 2007, str. 663) Mezi krasové jevy, které představují rozhraní mezi povrchem a podzemím, řadíme ponory a vývěry. Ponorem (propadáním) se nazývá místo, kde voda povrchového toku odtéká do podzemí. Ve vývěru pak ponorný tok opouští podzemní prostory a vytéká na povrch.“ (3) (Mackovčin 2007, str. 664) Mezi nejznámější propadání Moravského krasu patří Staré skály u Sloupu a Rudické propadání. „K podzemním krasovým jevům jsou řazeny jeskyně s výplněmi. Jeskyně vznikaly v několika fázích krasové modelace, jejímž dokladem jsou především výškové úrovně jeskynních vchodů.“ (3) (Mackovčin 2007, str. 664)

9

Na obrázku č. 2 jsou znázorněny hlavní krasové jevy a také sekundární krasové jevy, jako jsou krápníky a jeho druhy.

Obrázek č. 2: Krasové jevy

Zddroj: (5).

„Z archeologického hlediska se Moravský kras řadí k nejdéle zkoumaným regionům ve střední Evropě.“ (7) (Svoboda 2006, str. 244) Archeologické výzkumy dokazují, že jeskyně krasu byly osídleny již v době před 120 tisíci lety. Nálezy jednoduchých kamenných nástrojů z křemene, křemence, rohovců, roztříštěné zvířecí kosti a především nálezy lidské, jako části lebek neandrtálců, objevené v jeskyni Kůlna, to vše je dokladem o osídlení těchto jeskyní našimi předky v tomto období. Několik dalších jeskyní v Moravském krasu nese známky osídlení člověkem moderního typu Homo sapiens sapiens a pochází z období asi před 13 000 – 11 000 lety. Nejvýznamnější nálezy z tohoto období byly objeveny v jeskyni Pekárna v Údolí Říčky. Příkladem je koňské žebro s rytinou pasoucích se koní, jehož stáří je přibližně 13 000 let (obrázek č. 3). Tyto nálezy jsou pouze těmi nejstaršími. I na mnoha dalších místech chráněné krajinné oblasti byly objeveny zajímavé pozůstatky po životě našich předků, jako např. v jeskyni Býčí skála, Koňská jáma apod. „Většina sídlišť byla soustředěna v blízkosti ponorů či vývěrů a stálých toků.“ (3) (Mackovčin 2007, str. 681)

Obrázek č. 3: Koňské žebro s rytinou pasoucích se koní

Zddroj: (7).

10

„Z hydrografického a hydrologického hlediska se Moravský kras vyznačuje celou řadou zvláštností vůči okolnímu území. Vody přitékající z nekrasových částí Drahanské vrchoviny, se na geologické hranici s devonskými vápenci téměř okamžitě ztrácejí do podzemí.“ (3) (Mackovčin 2007, str. 667) Hlavní vodní tok severní části Moravského krasu je řeka Punkva, která vzniká v podzemí soutokem Sloupského potoku a říčky Bílá voda. Sloupský potok se propadá do podzemí u Sloupsko-šosůvských skal a v podzemí vytváří koridor, který je součástí největšího jeskynního systému krasu – systému Amatérské jeskyně, dlouhého 40 km. Řeka Punkva nejprve protéká z velké části neznámými místy až do propasti Macocha a dále pokračuje Punkevními jeskyněmi až k vývěru. Po několika kilometrech se vlévá do řeky Svitavy. „Střední část Moravského krasu odvodňuje Křtinský potok a jeho přítok Jedovnický potok.“ (3) (Mackovčin 2007, str. 668) Jedovnický potok se propadá v ponoru Rudického propadání do hloubky přibližně 90 metrů a v podzemí vytváří druhý největší jeskynní systém Moravského krasu, který je dlouhý 13 km a protéká mnoha dómy, mezi něž patří také Obří dóm, což je největší podzemní prostora Moravského krasu. Ochozský, Hádecký a Hostěnický potok, jež po vývěru vytváří potok Říčka, odvodňují jižní část Moravského krasu. (3) Půdní charakter Moravského krasu podložen devonskými vápenci je těžší, tvořen vápencovým štěrkem a minerálně velmi bohatý. Typickým půdním typem jsou šedé až tmavé rendziny.1 Glejové půdy se nacházejí v místech vysoko položené hladiny podzemní vody, což je převážně v okolí vodních toků. Pukliny a trhliny vápenců hluboko pod povrchem jsou vyplněny černozemními půdami. (4) Klimatické poměry v oblasti Moravského krasu jsou výrazně ovlivněny členitým reliéfem a projevují se zvláštnostmi ve srovnání s podnebím sousedních oblastí. Mezi tyto zvláštnosti řadíme například velmi častý vznik teplotních inverzí. „Moravský kras, zvláště jeho střední a severní část, patří mezi relativně vlhčí místa ČR. Mezi základní srážkové charakteristiky patří i délka období, ve kterém se převážně vyskytují sněhové srážky. V severní části krasu leží sněhová pokrývka téměř dvakrát déle než v jižní části.“ (4) (Správa CHKO MK, klimatické poměry) „Pestrost vegetace Moravského krasu je v porovnání s okolním nekrasovým územím nápadná již na první pohled.“ (3) (Mackovčin 2007, str. 670) Tyto rozdíly od okolních oblastí způsobují různé faktory. Především to jsou geologická stavba, členitý reliéf či mikroklimatické podmínky, poloha krasu na rozhraní hercynské, panonské a karpatské oblasti, vlivy doby ledové a zejména člověk, který vývoj a skladbu rostlinných společenstev ovlivňuje už tisíce let. Přibližně 60% Moravského krasu je pokryto lesy, zejména listnatými. V jižní části chráněné krajinné oblasti se nachází především dubo- habrové lesy a v severní části lesy bukové a jedlové. Ve střední části Moravského krasu se prolínají všechny tyto zmíněné porosty. Na území krasu se vyskytuje 68 chráněných druhů vyšších rostlin a téměř polovina z nich je kriticky či silně ohrožena. (4)

1 Rendziny jsou obdobou hnědých lesních půd, které vznikly na vápencovém podloží.

11

Nejvzácnější rostlinou Moravského krasu je kruhatka Matthiolova moravská z čeledi prvosenkových (obrázek č. 4). Tuto vzácnou rostlinu můžeme v České republice nalézt pouze na dně propasti Macocha, kde se vyskytuje přibližně 120 exemplářů. (4)

Obrázek č. 4: Kruhatka Matthiolova moravská

Zdroj: (8) a (9).

Geografická poloha CHKO Moravský kras a jeho geomorfologické a mikroklimatické podmínky jsou příčinou výskytu rozmanitých přírodních stanovišť (biotopů) a společenstev. „O významu území svědčí i to, že odtud bylo popsáno více než 50 nových druhů z různých zoologických skupin.“ (4) (Správa CHKO MK, fauna) Na území krasu je známo více než 100 chráněných druhů živočichů. 19 z nich je kriticky ohrožených a 39 silně ohrožených. Jeskyně Moravského krasu poskytují výborné podmínky pro pobyt vyhraněných společenstev jeskynních druhů, jako např. někteří chvostoskoci a roztoči. Z obratlovců jsou pro Moravský kras nejtypičtější letouni. V České republice je známo 24 druhů netopýrů a z toho 22 druhů se vyskytuje v jeskyních krasu. Nejpočetnějšími jsou netopýr velký, vrápenec malý (obrázek č. 5) a netopýr černý. (3)

Obrázek č. 5: Kolonie vrápenců malých v jeskyni Býčí skála

Zdroj: (3).

12

1.2 Přírodní rezervace a přírodní památky

Území CHKO Moravský kras je tvořeno celkem čtyřmi národními přírodními rezervacemi, jedenácti přírodními rezervacemi a dvěma národními přírodními památkami. Přírodní rezervace Balcarova skála-Vintoky se rozprostírá jižně od obce Ostrov u Macochy, na obou březích Ostrovského žlebu a na Suchdolské plošině. Klenotem této přírodní rezervace je od první poloviny 20. století jeskyně Balcarka, která je přístupná veřejnosti. (3) Tato jeskyně „představuje svou krápníkovou výzdobou snad nejbohatší jeskyni Moravského krasu a patří právem k vyhledávaným cílům turistických návštěv“ (10) (Správa jeskyní MK 2007, jeskyně Balcarka). Složitý systém jeskyně Balcarka, je také významným archeologickým a paleontologickým nalezištěm. Před 15 000 lety zde bylo sídliště lidí, skupiny lovců sobů. Dochovaly se po nich různé pracovní nástroje, lovecké zbraně či výtvory ze zvířecích kostí a sobích parohů. Tyto nálezy se staly významnou součástí nejstarší historie osídlení Moravy. Kvůli generální rekonstrukci je jeskyně od roku 2007 pro veřejnost dočasně uzavřena. Rekonstrukce by měla trvat až do července roku 2009 a poté by měla být opět veřejnosti zpřístupněna. Přírodní rezervace Balcarova skála-Vintoky je dále známa Vintockou propastí, hlubokou 75 metrů či Šamalíkovými jeskyněmi. (10) Přírodní rezervací byla vyhlášena roku 1998. (3) V Holštejnském krasovém údolí potoka Bílá voda se nachází přírodní rezervace Bílá voda s jeskyněmi a krasovými útvary, vyhlášena roku 2000. Tato oblast je výjimečná mimořádným výskytem podzemních i povrchových krasových jevů. Mezi krasové jevy rezervace Bílá voda patří ponory Nová a Stará Rasovna, Wanklův závrt vzniklý řícením, jeskyně Nová a Stará Rasovna, Spirálová, Piková dáma, 13C, Lidomorna, Holštejnská, Nezaměstnaných a Sonda pod Jedničkou. Rezervace je známa také výskytem chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů, jako např. tis červený, sýc rousný, výr velký a kriticky ohrožená jedovatá zmije obecná. „Cennou historickou památkou rezervace je zřícenina hradu Holštejn.“ (3) (Mackovčin 2007, str. 670) Na Ochozské plošině, severozápadně od obce Březina je malá přírodní rezervace Březinka. Území je lesní rezervací s převážně bukovými lesy. Z krasových jevů zde můžeme pozorovat výskyt škrapových polí. Najdeme zde také některé chráněné druhy rostlin, např. lilii zlatohlávek. (3) Nejmladší národní přírodní rezervací, vyhlášenou v roce 2004, je rezervace Býčí skála. Nachází se v hlubokém údolí Křtinského potoka a na přilehlých svazích Rudické a Babické plošiny. Býčí skála je druhou největší rezervací na území Moravského krasu, s výměrou cca 190 hektarů. „Území je významné archeologickými a paleontologickými nálezy, pestrou škálou krasových jevů a výskytem mnoha chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů.“ (3) (Mackovčin 2007, str. 691) Z povrchových krasových jevů zde můžeme nalézt škrapová pole či významnou trojici vývěrů – vývěr Olomučanský, vývěr Jedovnického potoka a tzv. Josefovská vyvěračka. V rezervaci se nachází také několik jeskyní, např. Býčí skála, Sobolova jeskyně či suchá jeskyně Jáchymka. „Podrobným mykologickým průzkumem zde

13 byla zjištěna existence 396 druhů hub.“ (3) (Mackovčin 2007, str. 692) V rezervaci se můžeme setkat také s nesčetným počtem druhů živočichů. (3) Jihovýchodně od obce Babice nad Svitavou se rozprostírá přírodní rezervace Čihadlo s bohatým výskytem chráněných a ohrožených druhů rostlin. Na území rezervace se vyskytují povrchové i podzemní krasové jevy, zejména škrapová pole a jeskyně. Nejznámější jeskyní je jeskyně Babická. Čihadlo bylo přírodní rezervací vyhlášenou roku 1976. (3) Další přírodní rezervace Dřínová se nachází na zlomovém svahu údolí řeky Svitavy. Vyhlášena byla již roku 1973 a na jejím území se vyskytují drobné jeskyně a škrapová pole. Z chráněných druhů rostlin zde rostou např. medovník velkokvětý, bělozářka větvitá, či vemeník dvoulistý. (3) Národní přírodní rezervace Habrůvecká bučina je budována lažáneckými vápenci. Pokryv rezervace je významný výskytem četných zkamenělin, především ježovek a amonitů. Z krasových jevů můžeme uvést drobnou skupinu závrtů v Bařinách. V rezervaci roste i několik chráněných či ohrožených druhů rostlin, např. lilie zlatohlávek, vemeník dvoulistý či kriticky ohrožený sklenobýl bezlistý. Mezi živočichy, kteří se zde vyskytují, můžeme vzácně spatřit jelena lesního a svá hnízda si na vysokých stromech buduje i čáp černý. (3) Nejstarší a zároveň nejjižnější přírodní rezervací Moravského krasu je národní přírodní rezervace Hádecká planinka. Byla vyhlášena již roku 1950 a nachází se na katastrálním území Kanic, v blízkosti Brna, na Ochozské a Hádecké plošině a navazuje na lom Hády. Vyznačuje se přirozenými lesními a lesostepními společenstvy s velkým zastoupením chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. (3) Mokřad pod Tipečkem je nejmenší přírodní rezervací Moravského krasu, která byla vyhlášena roku 1998. Nachází se v blízkosti obce Jedovnice a Křtiny. „Prameniště, podmáčená louka a mokřad s charakteristickými rostlinnými a živočišnými společenstvy“, to vše tvoří tuto malou přírodní rezervaci. (3) (Mackovčin 2007, str. 701) Sloupsko-šošůvské jeskyně, které jsou zároveň přírodní rezervací, patří mezi nejnavštěvovanější jeskyně ČR a to především díky dvoupatrovým jeskynním systémům a unikátním až 80 m hlubokým podzemním propastem.2 „Prostora nazývaná Eliščina jeskyně má velmi bohatou krápníkovou výzdobu a také vynikající akustiku, proto je příležitostně využívána pro koncerty komorní hudby.“ (10) (Správa jeskyní MK 2007, Sloupsko-šošůvské jeskyně) Rezervace je také známa skalní stěnou – hřebenáčem, který připomíná sloup. Odtud také vzešel název vesnice, na jejímž katastru se rezervace nachází. „Jeskyně je nejvýznamnějším zimovištěm netopýrů v Moravském krasu. Ochranou je zajištěna i světově známá archeologická lokalita jeskyně Kůlna.“ (3) (Mackovčin 2007, str. 703) Přírodní rezervace Sloupsko-šošůvské jeskyně byla vyhlášena roku 2004. (3) Přírodní rezervace U Brněnky je krasovou plošinou s drobnými škrapovými poli, nacházející se na katastrálním území obce Kanice. Je typická dubovými a habrovými lesy

2 „Při rekonstrukci v roce 1997 byla přemostěna Stupňovitá propast a návštěvníkům se tak otevřel nový netradiční pohled. Propast Nagelova, hluboká 80 metrů, je největší podzemní propastí svého druhu v České republice. Pro návštěvníky je zpřístupněna dvěma vyhlídkovými můstky.“ (10)

14 s charakteristickým bylinným podrostem. Byla vyhlášena roku 1973 a slouží především k ochraně vzácných druhů motýlů, ptáků a některých chráněných druhů rostlin. U obce Křtiny, v údolí a na jeho svazích, se rozprostírá přírodní rezervace U Výpustku, vyhlášena roku 2002. Je významná krasovými povrchovými a podzemními jevy, z nichž nejznámější je jeskynní systém Výpustek. V tomto jeskynním systému nacisté v době 2. světové války zbudovali podzemní továrnu Flugmotorwerke Ostmark, kde bylo totálně nasazeno 1320 pracovníků. (11) Koncem války bylo vybavení továrny zlikvidováno a jeskyně byla velmi poškozena. V 60. letech byl v jeskyni vybudován přísně utajený protiatomový kryt a záložní velitelské stanoviště. (3) Od března roku 2008 je jeskyně po velkých rekonstrukcích veřejnosti přístupná. Mezi nejrozsáhlejší přírodní rezervace Moravského krasu patří rezervace Údolí říčky, ležící u obce Ochoz u Brna a vyhlášena roku 1995. Rezervace je „geomorfologicky cenné krasové území s jeskynními systémy a význačnými archeologickými lokalitami (jeskyně Pekárna a Švédův stůl).“ (3) (Mackovčin 2007, str. 708) Zároveň také patří mezi nejcennější botanické lokality Moravského krasu a je místem výskytu mnoha chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. (3) Severovýchodně od městské části Brna – Líšně se nachází přírodní rezervace Velký Hornek, vyhlášena roku 2003. Vyznačuje se výskytem rozmanitých lesních a lesostepních společenstev a hlavně rostlin a živočichů, které z jiných oblastí Moravského krasu již neznáme (kosatec nízký, oman oko Kristovo, hlaváček jarní). (3) Největší a nejvýznamnější přírodní rezervací Moravského krasu je Národní přírodní rezervace Vývěry Punkvy, vyhlášena roku 1997. Nachází se na katastrálním území šesti obcí a je význačná velkým množstvím povrchových i podzemních krasových jevů a propastí Macocha. Rezervace je také významným paleontologickým nalezištěm. Součástí rezervace je nejdelší jeskynní systém v republice, systém Amatérské jeskyně. Spolu s navazujícími jeskyněmi a propastí je dlouhá přes 34 km. Nejznámějšími jeskyněmi jsou Punkevní a Kateřinská jeskyně. Světoznámá propast Macocha je více než 138 metrů hluboká a je největší propastí svého druhu nejen v České republice, ale i v celé střední Evropě. V rezervaci se vyskytuje velký počet chráněných a ohrožených rostlinných a živočišných druhů. Nejvýznamnější historickou památkou je zřícenina hradu Blansek. (3) V Moravském krasu jsou, jak už bylo výše zmíněno i dvě národní přírodní památky. První z nich je jeskyně Pekárna, vyhlášena roku 1933 a druhou je Rudické propadání, vyhlášeno roku 1990. Jeskyně Pekárna se nachází na jihovýchodě Moravského krasu a je velmi cennou archeologickou lokalitou s nálezy magdalénské kultury.3 Rudické propadání se nachází na katastrálním území obce Rudice a Jedovnice a vzniklo propadáním Jedovnického potoka, které je nejhlubším krasovým propadáním vod v České republice. Voda se propadá do hloubky 86 metrů, pokračuje jeskynním systémem a vyvěrá u jeskyně Býčí skála. Oblast Rudického propadání je významná také rozmanitou flórou a faunou, v jeskyních pravidelně zimuje velké množství netopýrů. (4)

3 Kultura lovců sobů, kteří naše území osídlovali v době přibližně před 12 až 15 tisíci lety. (3)

15

2 SOCIOEKONOMICKÁ ANALÝZA OBLASTI 2.1 Obce nacházející se v CHKO Moravský kras

Vymezení jednotlivých obcí pro účely socioekonomické analýzy se opírá o mapu zpracovanou Správou CHKO Moravský kras. Na základě této mapy bylo vybráno 16 obcí, které významnou částí svého katastrálního a zejména osídleného území zasahují do chráněné krajinné oblasti. Některé obce ovšem musely být z této analýzy vyloučeny. Město Adamov, které dané podmínky splňuje, bylo vyloučeno z důvodu jiného charakteru, než mají ostatní obce v CHKO. Problém jiného charakteru obce se týká i některých městských částí Brna, konkrétně Líšně, Maloměřic, Židenic a městských části Blanska – Těchova a Lažánek, které svým katastrem do CHKO Moravský Kras také patří. Městské části Těchov a Lažánky nemohly být do analýzy zařazeny i proto, že informace potřebné pro socioekonomickou analýzu jsou dostupné pouze pro Blansko jako celek. Ze všech vybraných obcí celým svým územím v CHKO leží pouze obec Rudice a Ostrov u Macochy. Oblast chráněného území a tudíž i obce v něm ležící, spadají pod okresy Brno-venkov (v jižní části) a Blansko (střední a severní část). V České republice je vymezení CHKO závazně dáno, a pokud nějaká obec v této oblasti leží, musí dodržovat podmínky dané zákonem a spadá pod Správu CHKO. Například ve Francii se obce mohou svobodně rozhodnout, jestli v rámci přírodního parku setrvají nebo vystoupí. „U dobře fungujících parků je většinou snaha se připojit a požívat tak mnohých finančních výhod.“ (12) (Zemanová 2004, str. 273)

2.1.1 Stručná charakteristika a historie obcí Obec Ochoz u Brna se nachází přibližně 10 km severovýchodně od moravské metropole, města Brna, v jihovýchodní části chráněné krajinné oblasti Moravský kras a mezi lesy Drahanské vrchoviny. Tato obec vznikla v roce 1947 sloučením dvou samostatných obcí, Ochoze a Obce. Počátky Ochoze lze datovat kolem roku 1237, kdy patřila do majetku blízkého Zábrdovického kláštera řádu premonstrátů. První písemná zpráva o panském dvoru v Obcích pochází z roku 1254, kdy dvůr náležel k panství Líšeňskému, které ve 13. století patřilo pánům z Kunštátu. V současné době se v obci nachází kostel zasvěcený Svatému Václavu, který v roce 2006 oslavil 400 let své existence. V blízkosti obce se nachází dva vápencové lomy, přičemž jeden z nich, lom Skalka, je k těžbě kamene a nerostů využíván dodnes. Společně s dalšími dvěma obcemi se Ochoz u Brna dělí o přírodní rezervaci Údolí říčky. (13) Kanice jsou malou obcí sousedící s Ochozí u Brna. První zmínka o Kanicích je z roku 1365, kdy osada náležela panství Nový hrad. V 18. století byla osada spojena v jednu správní obec se sousední osadou Řícmanice. Roku 1867 byly od sebe opět odděleny a z Kanic se znovu stává samostatná obec. Mezi zajímavosti obce patří zvon odlitý v roce 1917 a historická hasičská stříkačka, které jsou umístěny ve středu obce. Na katastru Kanic se rozprostírá národní přírodní rezervace Hádecká planinka a přírodní rezervace U Brněnky. (14) 16

Babice nad Svitavou je obec nacházející se přibližně 13 km severovýchodně od Brna, u levého břehu řeky Svitavy. První písemná zpráva o Babicích je z roku 1365, kdy byla obec majetkem Čeňka Krušiny z Lichtenburka, pána hradu z Ronova. Vesnice byla ve středověku vypálena švédským vojskem při dobývání Nového hradu a později, zejména v 19. století, byla zasažena dalšími ničivými požáry. Dominantou obce je farní kostel z r. 1448 zasvěcený Janu Křtiteli. (15) Na území obce se dále nachází přírodní rezervace Čihadlo, Babická jeskyně s krasovými jevy, která je veřejnosti nepřístupná, přírodní rezervace Dřínová a část národní přírodní rezervace Býčí skála. (3) Obec Březina je tvořena dvěma původně samostatnými obcemi Březina a Proseč, které byly na konci roku 1950 spojeny. Březina se nachází v jižní části Drahanské Vrchoviny a na východní hranici CHKO Moravský kras. První zmínku o této obci zachytily Zemské desky v roce 1365, kdy do nich Březina byla zapsána jako poddanská ves Čeňka Krušiny z Lichtenburka, stejně jako obec Babice nad Svitavou. O obci Proseč se poprvé píše v záznamu o prodeji vsi Obřany z roku 1395. Obec Obřany a Proseč v té době patřily stejnému pánu. V obci byl také vojákům padlým v 1. světové válce postaven pomník z červeného křtinského mramoru. Zajímavostí obce je nový Březinský kostel, vysvěcen roku 1995. Na katastrálním území obce se nachází přírodní rezervace Březinka, část přírodní rezervace U Výpustku a s obcí Jedovnice se dělí o přírodní rezervaci Mokřad pod Tipečkem. (16) Městys Křtiny ležící na východní hranici chráněné krajinné oblasti je obcí s dlouhou historií, její název je odvozen z latinského slova kirtina (Údolí křtu). Toto místo je poprvé zmiňováno v imunitní listině papeže Řehoře IX. v roce 1237 pro Zábrdovický klášter premonstrátů. Podle legend byli v blízkém Údolí křtu po příchodu křesťanství na Moravu křtěni pohané a to přímo sv. Cyrilem a Metodějem a jejich žáky. Křtinám vévodí chrám barokního architekta J.B. Santiniho z 18. století. Každým rokem v květnu se zde koná dvoudenní svatodušní malá a velká pouť. (17) (18) Habrůvka je sousední obcí městyse Křtiny. První písemná zmínka je z roku 1365, v listině z hradu Ronov. Katastr Habrůvky je poměrně rozsáhlý, zasahuje až do Josefovského údolí a proto je součástí obce i místní část Josefov, která je od obce vzdálena 4 km a má pouze 20 obyvatel. V Josefovském údolí se nachází národní přírodní rezervace Býčí skála a národní přírodní rezervace Habrůvecká bučina. V rezervaci Býčí skála je několik jeskyní, z nichž jeskyně Býčí skála a jeskyně, zvaná Kostelík, patří do katastru vesnice Habrůvka. S obcí Březina se Habrůvka dále dělí o přírodní rezervaci U Výpustku. (19) Celým svým katastrálním územím leží v CHKO Moravský kras obec Rudice. Je to obec s dlouhou železářskou a hornickou tradicí a první písemná zmínka o této obci pochází z roku 1247, kdy vznikla nejstarší část budoucí Rudice, tzv. Dědina. Další dvě části Rudic se jmenují Hajce a Tumperk. K Rudicím neodmyslitelně patří větrný mlýn na Tumperku se stálou muzejní expozicí geologie a speleologie, kaple sv. Barbory a převážná část národní přírodní památky Rudické propadání. (20)

17

Městys Jedovnice je nějvětší obcí, která byla do analýzy zahrnuta. První zmínka o Jedovnicích je z roku 1251, kdy je za majitele jedovnického panství a zakladatele rodu pánů z Holštejna považován Crha z Čeblovic. Obec je již od první republiky vyhledávaným rekreačním místem, zejména díky krásné přírodě a rozlehlému rybníku Olšovec. V katastru Jedovnic se nachází i část národní přírodní památky Rudické propadání a část přírodní rezervace Mokřad pod Tipečkem. (21) Existence obce Vilémovice, která sousedí s Jedovnicemi, je doložena již v roce 1267, kdy se o ní píše jako o osadě s názvem Wilhelmschlag. Obec je známá především propastí Macocha, která leží na jejím katastrálním území, a dalšími přírodními úkazy národní přírodní rezervace Vývěry Punkvy. Zajímavostí obce jsou také Vilémovické propadání, speleologické muzeum nebo barokní kaple sv. Petra z Alkantary z roku 1725. (22) První zmínka o obci Ostrov u Macochy je z roku 1349. V té době část Ostrova připadala nedalekým Jedovnicím. Vesnice byla za okupace v období 2. světové války přejmenována na Bretterschlag a okolní jeskyně sloužily na konci války jako úkryty před bombardováním pro přibližně 200 brněnských občanů, kteří se zde uchýlili. V obci se nachází kostel z roku 1490, zasvěcen sv. Máří Magdaléně a pomník na památku občanů padlých v 1. světové válce. Na území obce se dále nachází přírodní rezervace Balcarova skála-Vintoky, a část národní přírodní rezervace Vývěry Punkvy. (23) Obec Holštejn se nachází v údolí říčky Bílá voda a první písemná zpráva o ní je z roku 1349. Obec úplně zanikla v polovině 16. století a v 17. století byla znovu obnovena. V průběhu let byla součástí Jedovnic, Lipovce a na konci 18. století již byla obdařena statutem samostatné obce. Zajímavostí obce je zřícenina hradu Holštejn a přírodní rezervace Bílá voda. (24) Vavřinec je obec tvořena čtyřmi místními částmi, a to Vavřincem, Veselicí, Suchdolem a osadou Nové Dvory, které byly roku 1960 sloučeny v jednu obec. První písemná zpráva o Veselici a Suchdolu pochází z roku 1267 a o Vavřinci z roku 1378. Na území obce můžeme najít zříceninu hradu Blansek, založeného asi v 12. století, novou rozhlednu Podvrší z roku 2001 a část národní přírodní rezervace Vývěry Punkvy. (25) Obec Šošůvka je poprvé zmiňována v Zemských deskách z roku 1374. V prostoru mezi sousední obcí Sloup a Šošůvkou se nachází labyrint chodeb Sloupsko- šošůvské jeskyně. U okraje obce se zvedá vrchol Helišova skála (613 m. n. m.) a na jejím úbočí je zatopený lom s jezírkem. V obci se mohou pochlubit také novou kaplí sv. Václava a Anežky České z roku 2002. (26) Městys Sloup je označován jako severní vstupní brána do CHKO Moravský kras a jeho vznik se datuje do poloviny 11. století. První dochovaná písemná zmínka o Sloupu je ovšem až z roku 1373 v Zemských deskách moravských. Sloup byl v roce 2000 obdařen titulem „Vesnice roku“. Přírodní dominantou obce je komplex Sloupsko-šošůvských jeskyní. V obci se dále nachází několik památných stromů a barokní kostel Panny Marie Bolestné z 18. století. (27) Obec Petrovice a Žďár jsou nejsevernějšími obcemi CHKO Moravský kras. První písemná zmínka o obci Petrovice je z roku 1374, kdy v obci sídlil rod Vladyků. Ve 18 středověku byyla v obci Petrovská tvrz, která byla začátkem 15. století přepadena a současně s polovinou Petrovic i kostelem vypálena. Pamětihodností obce je kostel sv. Petra a Pavla. (28) První písemná zpráva o Žďáru pochází z roku 1371 a název obce značí osadu, která byyla založena na pozemcích, kde byly vypáleny lesy. Obyvatelé obce se živili převážně pálením vápna nebo výrobou štěrku. (29)

2.2 Obyvatelstvo

Podle statistických údajů z konce rooku 2007 žije ve sledované oblasti celkem 13171 obyvatel. Většina obcí CHKO Moravský kras je vesnického charakteru. Vyjádří-li se průměr z počtu obyvatel všech obcí, které jsou do socioekonomické analýzy zahrnuty, vyjde číslo 823. Většina obcí se tomuto číslu přibližuje, existují zde ovšem i výrazné výjimky. Tou je například nejlidnatější obec, městys Jedovnice, s 2677 obyvateli a obec s nejméně obyvateli, vesnice Holštejn, která má pouze 157 obyvatel. Věkové složení obyvatelstva CHKH O Moravský kras se ve srovnání s průměrnými hodnotami celé ČR trochu liší. Rozdíl je znázorněn na grafu č. 1. Jak už byylo řečeno, charakter obcí sledované oblasti je vesnického typu. Tento typ obcí se vyznačuje starším obyvatelstvem, což je z grafu patrné. Rozdíl předproduktivní a poproduktivní složky dosahuje 1,32 % a lze říci, že poproduktivní složka je více zastoupena než složka předproduktivní. Totéž můžeme vyjádřit i indexem stáří. Index stáří, který má ve sledované oblasti hodnotu 109,3 nám vyjadřuje, kolik je v populaci obyvatel starších 65 let na 100 obyvatel ve věku 0-14 let.

Graf č. 1: Porovnání věkového složení obyvatelstva ČR a CHKO Moravský kras

CHKO MK ČR 70,12% 71,20%

14,28% 14,23% 15,60% 14,57%

0‐14 15‐64 65 a více

Obyvatelstvo ve věku

Zddroj: ČSÚ a vlastní výpočty.

Věkové složení jednotlivých obcí v CHKO Moravský kras se od sebe ovšem více či méně liší. V pěti obcích je předproduktivní složka obyvatel četnější, než složka poproduktivní a jsou to obce Babice nad Svitavou, Jedovnice, Petrovice, Sloup a Žďár. Z tabulky č. 1 (na další straně), můžeme vyčíst všechny důležité hodnoty o obyvatelstvu zájmové oblasti. Nejstarší obyvatelstvo žije v obci Holštejn, která má, jak už

19 bylo výše zmíněno, nejméně obyvatel. Na druhém místě je obec Vilémovice, která má druhý nejmenší počet obyvatel. U dalších obcí s vysokým zastoupením poproduktivní složky, již závislost mezi počtem obyvatel a věkovým složením neplatí. Co se týče zastoupení mužů a žen, to je v obcích analyzované oblasti velmi vyrovnané. Není zde žádná obec, v níž by jedno z pohlaví významně dominovalo. Podle statistik vycházejících ze sčítání lidu v roce 2001 pouze 7 % obyvatel starší patnácti let dosáhlo vysokoškolského vzdělání. V porovnání s průměrem celé České republiky, který je roven 8,9 %, je tato hodnota podprůměrná. Obcemi s nejvyššími hodnotami jsou Babice nad Svitavou a Křtiny (kolem 12,5 %) a naopak extrémně nízkou hodnotu má obec Petrovice, která nedosahuje ani 1,5 %. Toto zjištění není až tak překvapivé. Lidé s vysokým vzděláním se raději odstěhují za prací do větších měst, kde jsou mnohem lépe finančně odměněni a v menších venkovských obcích si například pořídí pouze chatu. V okrese Brno-venkov je naopak vyšší vzdělanost, a to především díky rozvoji satelitních sídel a poměrně dobré dostupnosti Brna.

Tabulka č. 1: Obyvatelstvo CHKO Moravský kras

CHKO Pohyb obyvatelstva Obyvatelstvo k 31. 12. Věkové složení Věkové složení Moravský lání lání

2007 obyvatelstva obyvatelstva v % ě kras ní č stek stek stek . Vzd ů 15 let, které 15 let, které ů ír ír saldo irozený ř ř ř celkem celkem p Migra Obyvatelstvo starší Obyvatelstvo P P Název obce Celkem Ženy Muži 0-14 15-64 65+ 0-14 15-64 65+ dosáhlo vysokoškol Babice nad Svitavou 995 487 508 145 712 138 14,57 71,56 13,87 2 56 58 12,8% Březina 650 331 319 87 445 118 13,38 68,46 18,15 -2 54 52 4,1% Habrůvka 359 184 175 40 258 61 11,14 71,87 16,99 -5 14 9 5,1% Holštejn 157 75 82 19 96 42 12,10 61,15 26,75 3 -8 -5 9,1% Jedovnice 2677 1351 1326 392 1907 378 14,64 71,24 14,12 10 34 44 8,4% Kanice 632 312 320 85 456 91 13,45 72,15 14,40 1 15 16 10,6% Křtiny 776 401 375 118 533 125 15,21 68,69 16,11 7 -5 2 12,3% Ochoz u Brna 1239 606 633 164 884 191 13,24 71,35 15,42 3 19 22 7,4% Ostrov u Macochy 1084 533 551 152 730 202 14,02 67,34 18,63 -3 16 13 4,1% Petrovice 572 299 273 92 393 87 16,08 68,71 15,21 10 17 27 1,4% Rudice 880 437 443 136 598 146 15,45 67,95 16,59 5 9 14 6,2% Sloup 911 448 453 131 662 118 14,38 72,67 12,95 5 -4 1 7,6% Šošůvka 738 361 377 104 530 104 14,09 71,82 14,09 0 -1 -1 4,3% Vavřinec 837 423 414 121 582 134 14,46 69,53 16,01 7 12 19 2,9% Vilémovice 279 142 137 32 181 66 11,47 64,87 23,66 -2 5 3 2,7% Žďár 385 180 205 63 268 54 16,36 69,61 14,03 1 -1 0 5,4% Průměr 823,19 14,28 70,12 15,60 2,63 14,50 17,13 7% Součet 13171 6570 6591 1881 9235 2055 42 232 274

Zdroj: Český statistický úřad, vlastní výpočty. 20

Počet obyvatelstva daného území se v čase mění. To je dáno přirozeným přírůstkem či úbytkem, nebo stěhováním populace (imigrací a emigrací). Přirozený přírůstek obyvatelstva dosáhl ve sledovaných obcích v roce 2007 nadprůměrné hodnoty 3,2 promile. Hodnota ukazatele za celou Českou republiku je tentýž rok 1,0 promile. Migrace výrazně ovlivňuje rozvoj dané oblasti, obce či regionu a proto se na ni klade velký důraz. Malé obce se v dnešní době znovu snaží přilákat nové obyvatele, jelikož v minulosti (nejvýrazněji v 80. letech) se rozvíjel trend stěhování do měst, do center průmyslu, obchodu a služeb, a docházelo tak k úbytku venkovského obyvatelstva. V současnosti se trend obrací a díky výstavbě nových bytových jednotek či rodinných domů hlavně v obcích, které nejsou příliš vzdáleny od měst, dochází k nárůstu kladného migračního salda. Jaako příklad poslouží obec Babice nad Svitavou, kde se budují nové rodinné domy a byty. Migrační saldo v roce 2007 dosáhlo hodnoty 56 a došlo tak k nárůstu obyvatel díky migraci téměř o 6,2 %. Některé obce CHHKO Moravský kras měly ovšem i záporné migrační saldo. K největšímu úbytku obyvatel stěhováním došlo v obci Holštejn a to přibližně o 3,3 %.

2.3 Ekonomika a trh práce

Rozvoj oblastí, regionů či jednotlivých obcí je závislý především na aktivní činnosti podnikatelských subjektů, které vytvářejí pracovní příležitosti pro obyvatelstvo. Zvláště z tohoto důvodu je charakteristika ekonomického využití oblaasti pro celkovou analýzu velmi důležitá. Ekonomická činnost může být podle různých kritérií, klasifikace či pravidel, rozdělena do několika hospodářských odvětví.

Graf č. 2: Hospodářská činnost obcí CHKO Moravský kras

Veřejná Školství a Ostatní Zemědělství, lesnict správa, obrana, zdravotnictví veřejné, sociální a ví, rybolov povinné sociální 2% osobní služby 6% Průmysl pojištění 8% 19% 1% Ostatní obchody a služby 18%

Stavebnictví 12% Obchod, prodej a Doprava a spoje opravy mot. vozidel 3% a spotř. zboží, pohostinství 31% Zddroj: ČSÚ a vlastní výpočty.

Český statistický úřad dělí pro potřeby obecní charakteristiky podnikatelské činností do devíti odvětví, z nichž v roce 2007 bylo ve zkoumané oblasti nejvíce zastoupeno odvětví 21 obchodu, prodeje a oprav motorových vozidel a spotřebního zboží a pohostinství, které dosáhlo 31 %, což je o 2 % méně, než hodnota pro celou ČR (33 %). Druhým nejvíce zastoupeným odvětvím je průmysl (19 %) a následuje odvětví ostatních obchodů a služeb (18 %). Naopak nejméně podnikatelských subjektů je v odvětví veřejná správy, obrany a povinného sociálního pojištění. Hodnoty všech hospodářských odvětví za obce CHKO Moravský kras, jsou zachyceny v grafu č. 2 na předchozí straně a v příloze A. Nejvíce podnikatelských subjektů zcela přirozeně působí v nejlidnatější obci sledované oblasti Jedovnicích.

2.3.1 Průmysl Přestože je průmysl jedním z nejvíce zastoupených odvětví CHKO Moravský kras, nenabývá zde většího významu, jelikož se v oblasti nevyskytují žádné velké průmyslové podniky či střediska. Průmyslových podniků, které mají v oblasti hlavní zázemí je sice mnoho, ovšem pouze jeden podnik má přes 100 zaměstnanců. Jsou to Výrobní závody Obnova sídlící v Kanicích, které patří mezi nejvýznamnější výrobce protektorů na tuzemském trhu. Důležitou roli v historii průmyslu na tomto území hraje těžba nerostných surovin a jejich zpracování, které patřily k prvním významným aktivitám člověka na území Moravského krasu. „Jednalo se zejména o těžbu železných rud, vápenců a slévárenských písků, která především v 19. století ovlivnila budování hutí, sléváren a strojírenských závodů.“ (4) (Správa CHKO MK, těžba nerostných surovin) V současnosti je na území CHKO v provozu poslední těžební lom, lom Skalka v obci Ochoz u Brna.

2.3.2 Zemědělství, lesnictví, rybolov a myslivost V nejtradičnějších odvětvích, kterými jsou zemědělství, lesnictví, rybářství a myslivost, působí 6 % podnikatelských subjektů sledovaného území, což je, oproti celorepublikové hodnotě 5,6 %, stav mírně nadprůměrný. „Lesy ve střední a částečně i jižní části CHKO jsou v majetku Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a jejich využívání je proto usměrněno s ohledem na potřeby výuky studentů.“ (4) (Správa CHKO MK, lesnictví) Území CHKO Moravský kras je z hlediska rybářství tvořeno zejména pstruhovými revíry a vodami. Rybníkářství zde není příliš významné, jelikož malé vodní nádrže a návesní rybníky nejsou obvykle rybářsky obhospodařované. V zemědělství se hospodařící subjekty zaměřují jak na rostlinnou, tak i živočišnou výrobu. Podle ekonomických výsledků zde však převažuje rostlinná výroba. V rostlinné výrobě je hlavní produkce ozimé pšenice a jarního ječmene, v živočišné výrobě pak produkce mléka a hovězího a vepřového masa. (4)

2.3.4 Trh práce Podle nejnovějších údajů Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) z února roku 2009, je 45,6 % obyvatel analyzovaného území ekonomicky aktivních, což je 22 oproti průměru celé České republiky, který dosahuje téměř 54 %, značný rozdíl. Hodnotu, která by se přibližovala republikovému průměru, má pouze obec Sloup, se svými 53,6 %. Naopak nejméně ekonomicky aktivních obyvatel vůči celkovému počtu obyvatel má obec Petrovice, a to 35,14 %. Míra registrované nezaměstnanosti v obcích CHKO Moravský kras dosáhla v únoru 2009 7,48 %, což je hodnota blízká republikovému průměru. Jak je naznačeno v grafu č. 3, nejvyšší nezaměstnanost měla obec Habrůvka a nejnižší obec Babice nad Svitavou a Holštejn. V minulosti zde úroveň zaměstnanosti byyla mnohem vyšší, a to především díky velkým firmám v Blansku a Adamově, kam lidé z obcí Moravského krasu dojížděli za prací. Celková statistika nezaměstnanosti v CHKO je zachycena v příloze B.

Graf č. 3: Míra nezaměstnanosti obcí CHKO Moravskký kras 14,00% 12,00% 10,00% 8,00% Míra 6,00% nezaměstnanosti 4,00% 2,00% 0,00%

Zddroj: Integrovaný portál MPSV.

2.4 Technická infrastruktura

Dalším významným faktorem pro ekonomický a sociální rozvoj obcí je úroveň zabezpečení území technickou infrastrukturou. Co se týče zásobování pitnou vodou, jsou již všechny obce zájmového území napojeny na veřejný vodovod. Ještě donedávna byli ovšem občané Ochozi u Brna závislí na vodě z vlastních studen. Vodovodní potrubí je však většinou již zastaralé nebo nevyhovuje vodní zdroj. V několika obcích, zvláště ve Vavřinci, mají občané problémy s vysokými limity dusičnanů ve vodě, způsobené velmi intenzivním hnojením za minulého režimu a tak řeší problém vybudování nového vodního zdroje či napojení na zdroj z Blanska. Dalším z hlavních problémů obcí je nedostatečně rozvinutý systém kanalizačních sítí a čistíren odpadních vod. Ze sledované oblasti je pouze 7 obcí napojeno na čističku odpadních vod. V důsledku masivní plynofikace se zásobování plynem výrazně zlepšilo. S výjimkou Babic nad Svitavou jsou všechny obce CHHKO Moravský kras napojeny na plyn a přispívají tak k významnému zlepšení imisních podmínek v daném území.

23

2.5 Dopravní infrastruktura

Území CHKO Moravský kras přirozeně není hustě protkáno dopravní sítí. Prochází jím několik silnic II. a III. třídy, silnice I. třídy a dálnice se mu však vyhýbají. Příslušná dopravní síť tak příliš nezatěžuje chráněnou oblast. Páteř silničního systému zájmového území tvoří silnice II. třídy č. 373, která prochází ze severu na jih obcemi Sloup, Ostrov u Macochy, Vilémovice, Jedovnice, Křtiny, Březina, Ochoz u Brna a pár km od nejjižnějšího cípu CHKO se napojuje na silnici II/642, vedoucí k vnitřnímu Brněnskému okruhu (rychlostní silnici R42), či na rychlostní silnici R50, která dále navazuje na dálnici D1. Mapa silniční a železniční sítě je vyobrazena na konci práce v příloze C. (30) Co se týče železniční sítě, je pro sledované území nejdůležitější koridor č. 260 Brno hl. nádraží – Praha Holešovice. Vede západně od CHKO Moravský kras, ovšem ze sledovaných obcí je železniční stanice pouze v Babicích nad Svitavou. Důležité je, že propojuje města Blansko a Brno, která jsou obslužnými středisky obcí CHKO Moravský kras. (31) Veřejná doprava je především zajišťována autobusovou dopravou, zejména Integrovaným dopravním systémem Jihomoravského kraje, který je zaveden ve všech obcích zájmového území.

2.6 Občanská vybavenost

Občanská vybavenost je tvořena mnoha různými zařízeními, jejichž úroveň zajišťování základních potřeb a služeb je v obcích zájmového území rozdílná. Zdravotní péče je v obcích chráněné krajinné oblasti na úrovni odpovídající potřebám místních obyvatel a hlavně možnostem obcí. Zhruba v polovině obcí se vyskytují ordinace lékařů, větší zdravotní středisko funguje pouze v Jedovnicích. Vyšší úroveň zdravotní péče vyhledávají místní občané v okresní nemocnici Blansko nebo v některé z nemocnic či zdravotnických zařízeních v Brně. V polovině obcí chybí pobočka pošty a v žádné obci není policejní stanice. Sbor dobrovolných hasičů je podle § 68 zákona č. 135/1985 Sb., o požární ochraně, povinna zřídit každá obec. Z dalších služeb lze zmínit například bankomat či lékarnu, které se vyskytují opět pouze v Jedovnicích. Statistické údaje za všechny obce jsou uvedeny v příloze D.

2.6.1 Kultura, školství a sport Ve všech obcích, s výjimkou Březiny, Habrůvky a Křtin, se nachází nějaké kulturní zařízení, jako například divadlo, muzeum, galerie, apod. V Jedovnicích je zřízeno i kino, ovšem promítání pro širokou veřejnost probíhá zřídkakdy, např. jednou do měsíce. Veřejná knihovna nebo její pobočka nechybí v žádné ze sledovaných obcí. V pěti obcích nemají místní občané vlastní sakrální stavbu a musí na mše dojíždět do okolních obcí. Devítiletá základní škola je k nalezení v Jedovnicích, Kanicích, Křtinách, Ostrovu u Machochy a Sloupu a v dalších čtyř obcích je zřízena alespoň základní škola pro děti navštěvující první stupeň. Mateřská škola chybí, s výjimkou Žďáru, v šesti obcích s nejmenším počtem obyvatel. Městys Jedovnice se může také pyšnit jedinou střední

24

školou v CHKO a základní uměleckou školou s již třicetiletou tradicí, která má své malé pobočky také ve Křtinách, Ostrovu u Macochy, Rudici, Ochozi u Brna a Lipovci. (32) Úroveň možnosti sportovního vyžití je typická pro obce tohoto typu. V každé obci se nachází minimálně jedno hřiště a ve většině obcí je i tělocvična. Za teplého letního počasí mohou městys Jedovnice, Křtiny a Sloup nabídnout i osvěžení na koupališti či v rybníku.

2.8 Architektonické památky

Na území CHKO nenalezneme pouze přírodní památky či rezervace. Rozmanitou a zajímavou oblast Moravského krasu dotváří architektonické a výtvarné památky z různých období, které se dochovaly až do současnosti. „Přestože některé památky neleží přímo na území chráněné oblasti, ale v její blízkosti, jsou dokladem stavebního vývoje celého území v jednotlivých historických obdobích.“ (3) (Mackovčin 2007, str. 679) Na počátku druhého tisíciletí byly na území vybudovány rozsáhlé hrady a hradbové komplexy, dodnes se však zachovaly pouze jejich zříceniny. Zřícenina hradu Blansek, Holštejn, Babice a v těsné bllízkosti CHKO také zřícenina Obřanského hradu, patří k oblíbeným místům návštěvníků. V minulosti byl součástí hradního opevnění také dnes již zaniklý jeskynní hrad v Rytířské jeskyni v Suchém žlebu. Významnou památkou střední části Moravského krasu, nacházející se v Josefském údolí, je technická rezervace Huť Františka, která je, spolu s expozicí Historie těžby a zpracování místních železných rud, vyhledávaným turistickým centrem. Pokladem místní architektury je poutní chrám Jména Panny Marie ve Křtinách s velmi bohatou interiérovou výzdobou, jež byl vybudován v 17. století na návrhy slavného architekta J.B. Santini-Aichla (obrázek č. 6). Tato chlouba architektury představuje jednu z nejzdařilejších staveb vrcholného baroka nejen na Moravě, ale i ve střední Evropě a v roce 2008 byla prohlášena Národní kulturní památkou ČR. (18) Ve Křtinách je i spousta dalších cenných architektonických staveb, jako např. kaple svaté Anny či zámek, ve kterém byyly v roce 2008 obnoveny interiéry a zařadil se tak mezi nejlépe opravené kulturní památky Jihomoravského kraje toho roku.

Obrázek č. 6: Křtinský chrám

Zddroj: http://krtiny.katolik.cz/foto/kostel_ext/pohledy/crw_0755.html. 25

Další perlou barokní architektury Moravského krasu je chrám Panny Marie Bolestné ve Sloupu s chrámovou lodí ve tvaru želvy, do kterého poutníci již více než 250 let přicházejí za sochou Panny Marie Bolestné, která je umístěna na hlavním oltáři. Sakrální barokní architektura se v oblasti objevuje ještě mnohokrát, prezentují ji kostely, kapličky, zvoničky, Boží muka a výjimečně i kříže. (3) „Unikátem lidové architektury jsou čtyři větrné mlýny holandského válcovitého typu z poloviny 19. století, zachované v Ostrově u Macochy, Rudici a v obcích v těsné blízkosti Moravského krasu Petrovicích a Němčicích.“ (3) (Mackovčin 2007, str. 681) Moderní architektura je v oblasti také zastoupena. Například ve Vavřinci se nachází kaplička Sv. Antonína z roku 2007 a v Březině kaple Panny Marie Církve z roku 1994.

2.9 Správa CHKO Moravský kras

Již na počátku existence samostatného Československa, v roce 1918, byly podávány první návrhy směřující k ochraně Moravského krasu, které bohužel neprošly. V letech 1930 a 1933 byly zřízeny první rezervace a v roce 1956 byla vyhlášena CHKO Moravský kras, která byla po Českém ráji druhou v pořadí. Na rozdíl od jiných velkoplošných chráněných území zde ovšem nebylo zřízeno specializované odborné pracoviště, které by chráněnou krajinnou oblast spravovalo, což v průběhu let vedlo k ničení krasových jevů a poškození cenných přírodních lokalit. Některé činnosti vykonávala organizace Moravský kras Blansko, která provozovala v tehdejší době čtyři veřejnosti přístupné jeskyně a odborné úkoly zajišťovali pracovníci Krajského střediska státní památkové péče a ochrany přírody v Brně. Vědecký výzkum zastřešovala Krasová komise, složená ze zástupců akademie věd. (33) V roce 1977, jednadvacet let po vyhlášení CHKO, byla na základě dohody mezi Radou Jihomoravského krajského národního výboru a ministerstvem kultury ČSR zřízena Správa CHKO Moravský kras. V současnosti je Správa CHKO odbornou organizací ochrany přírody, která vykonává činnost v souladu s ustanoveními zákona o ochraně přírody a krajiny (zákon č.114/92 Sb.), dále činnost speciální státní správy na úseku ochrany přírody a krajiny, administruje program péče o krajinu, pečuje o svěřený státní majetek v zvláště chráněných územích a zajišťuje druhovou ochranu kriticky ohrožených a silně ohrožených druhů rostlin a živočichů. Řadu let již také působí jako středisko v oblasti ekologického vzdělávání, výchovy a osvěty. Správa CHKO také zásadním způsobem usměrňuje činnost amatérských speleologických průzkumníků. (33)

2.10 Ekologické služby a životní prostředí

Péče o ekologii, především o ochranu ovzduší, vod a nakládání s odpady, je nejdůležitější činností při snaze uchovat zdravé životní prostředí v CHKO Moravský kras. Jak už bylo výše zmíněno, pouze 7 obcí sledované oblasti, je napojeno na systém ČOV. Snahou všech obcí Moravského krasu je zajistit co nejdříve napojení všech obcí na ČOV a zrekonstruovat špatné a již zastaralé kanalizační systémy. Řešení tohoto problému je velmi složité, a to zejména z finanční stránky, jelikož se jedná se o mnohamilionové investice. 26

V oblasti existuje také několik skládek, které by měly být v nejbližší době zlikvidovány. Pravidelně dochází k brigádám dobrovolníků, kteří spolu s jeskyňáři „uklízí“ CHKO. „Ochranáři si stěžují, že odpadků v krasu přibývá. Zatímco kolem stezek nacházejí dobrovolníci při úklidech plastové lahve a sáčky od svačin neukázněných turistů, u silnic lze najít pneumatiky, rozbitá okna, nebo dokonce autobaterie.“ (34) (Klepáč 2009) Dalším negativním faktorem škodícím životnímu prostředí, je rozvoj automobilové dopravy a špatné chování turistů, což dokládají i odpadky, které návštěvníci volně pohazují. V oblasti je jinak velmi zachovalá příroda, Správa CHKO Moravský kras se snaží o co nejlepší údržbu celé oblasti. V poslední době se také na ochraně přírody v krasu velmi značně podílí finančními granty Evropská Unie. Co se týče nakládání s odpady, má každá obec smlouvu s odbornou firmou, která zajišťuje pravidelný svoz komunálního odpadu. Ve sledované oblasti tuto službu nejčastěji zajišťuje firma SITA CZ a.s. a firma van Gansewinkel a. s., které jsou řazeny mezi přední společnosti na trhu v odpadovém hospodářství. V oblasti funguje i systém EKO-KOM, který „zajišťuje sdružené plnění povinností zpětného odběru a využití odpadů z obalů prostřednictvím systémů tříděného sběru v obcích a prostřednictvím činnosti osob oprávněných nakládat s odpadem.“ (35) (EKO-KOM, a.s. 2009) Schéma fungování systému EKO-KOM je zobrazeno na následujícím obrázku č. 7.

Obrázek č. 7: Schéma systému EKO-KOM

Zdroj: (35).

27

3 UDRŽITELNÝ ROZVOJ

Přestože pojem udržitelného rozvoje byl ve společnosti zaveden až ve 2. polovině 20. století, principy udržitelného rozvoje byly uplatňovány již při vzniku prvních velkých měst ve starověku. Už v tehdejší době „vznikaly úvahy o jejich racionální struktuře, životním stylu, práci a potřebách obyvatel, kultuře a koncepci budoucího vývoje.“ (36) (Zázvorka 2007) S rozvojem výroby, technologickým pokrokem, průmyslovou revolucí, politickými a společenskými změnami, vznikala čím dál větší potřeba uplatňovat principy udržitelného rozvoje.4 (36)

3.1 Vznik pojmu „udržitelný rozvoj“

Ekonomický růst a ekonomický rozvoj, který je dosahován hospodářskou činností a vyjadřuje zvyšování prosperity či blahobyt lidí, má za následek i řadu negativních dopadů. (37) S růstem populace a ekonomiky roste také poptávka po přírodních zdrojích a energii, rozvíjí se čím dál více světový obchod a doprava a dochází ke znečištění životního prostředí. Právě z tohoto důvodu vzniká a postupně se rozvíjí koncepce udržitelného rozvoje. Opatření zaměřená na dosažení trvale udržitelného růstu byla poprvé oficiálně zakotvena v zakládající listině Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v roce 1960. V těchto letech se problémem znečištění všech složek životního prostředí začínají zabývat významné vědeckovýzkumné organizace a docházejí k závěru, že nekonečný kvantitativní růst není v prostředí limitovaných zdrojů možný. (38) Smysl a obsah termínu udržitelný rozvoj je vyjadřován mnoha různými definicemi, jelikož v každé společnosti je tento termín chápán trochu jinak. Závisí to na mnoha faktorech, z nichž nejdůležitější jsou kulturní a historické tradice, přírodní podmínky a zejména vyspělost dané oblasti, regionu či státu. Nejznámější definice pochází ze zprávy Světové komise pro životní prostředí, která funguje pod záštitou OSN, a zní následovně: „Trvale udržitelný rozvoj je rozvoj, který zabezpečuje uspokojení současných potřeb, aniž by ohrozil možnosti uspokojení potřeb generací budoucích.“ (38) (UUR 2002, str. 9)

3.2 Historický vývoj pojetí udržitelného rozvoje

V sedmdesátých letech 20. století se konala Stockholmská konference OSN, která deklarovala nutnost racionálnějšího využívání zdrojů a zlepšení životního prostředí. Zároveň ovšem důkladně neprovedla analýzu negativních aspektů hospodářské činnosti, „čímž opět přispěla k rozporu mezi snahou o účinnou ochranu životního prostředí a hospodářským rozvojem.“ (38) (UUR 2002, str. 8) O nějaký rok později vznikla takzvaná První zpráva Římského klubu neboli publikace Meze růstu, která řešila možnosti vytvoření podmínek environmentální a ekonomické stability, která je trvale udržitelná a rizika ohrožující další existenci lidstva a biosféry. (36)

4 V následujícím textu se vyskytuje jak pojem „udržitelný rozvoj“, tak také termín „trvale udržitelný rozvoj“. Významově se jedná o shodu, mezi těmito termíny není žádný rozdíl. 28

V roce 1980 byl vypracován třemi světovými organizacemi5 první oficiální dokument akceptující pojem trvale udržitelný rozvoj. Jednalo se o dokument Světová strategie ochrany životního prostředí, který zdůrazňoval prvořadý význam péče o Zemi. V roce 1987 byla přijata Valným shromážděním OSN zpráva Naše společná budoucnost, vypracována Světovou komisí pro životní prostředí. Tento dokument, jak už bylo výše zmíněno, poprvé definoval pojem trvale udržitelný rozvoj a propojil také pojem trvalé udržitelnosti s požadavkem sociální rovnosti. (38) Na přelomu osmdesátých a devadesátých let vzniklo ještě mnoho zpráv a dokumentů, formulující principy a zásady udržitelného rozvoje. Nejvýznamnější roli ve vývoji koncepce udržitelného rozvoje však sehrála Deklarace o životním prostředí a rozvoji (Charta Země), schválená v roce 1992 v Rio de Janeiru. „Deklarace obsahuje 27 principů trvale udržitelného rozvoje a ustanovení Agendy 21, což je podrobný akční plán v oblasti ochrany životního prostředí.„ (38) (UUR 2002, str. 10) Mezi nejdůležitější principy deklarace z Ria řadíme usměrnění zdravého hospodářského růstu, změnu kvality hospodářského růstu, zachování a obohacení báze přírodních zdrojů, zajištění udržitelné úrovně populace, vývoj nově orientované techniky, integraci ekonomických a ekologických principů, reformu mezinárodních hospodářských vztahů a posílení mezinárodní spolupráce. V průběhu devadesátých let dále vznikl Výbor OSN pro trvale udržitelný rozvoj a několik dalších dokumentů v čele s Kjótským protokolem, „který určuje průmyslovým zemím, o kolik musí do období let 2008–2012 snížit své emise oxidu uhličitého, metanu, oxidu dusného, fluorovaných uhlovodíků a hexafluoridu síry.“ (36) (Zázvorka 2007)

3.3 Udržitelný rozvoj cestovního ruchu

Masivní rozvoj cestovního ruchu v 2. polovině 20. století a jeho následné nečekané důsledky vedly k zájmu o problematiku udržitelného rozvoje cestovního ruchu. Ta se poprvé začala řešit na Stockholmské konferenci OSN o lidském životním prostředí v roce 1972. Téměř na celém světě je cestovní ruch považován za jedno z nejperspektivnějších odvětví v tomto tisíciletí. Lidé v dnešním hektickém světě čím dál častěji vyhledávají pobyt v přírodě za účelem odpočinku a regenerace a proto také roste zájem o zachovanější a kvalitnější životní prostředí. V současnosti má cestovní ruch také negativní dopady. Způsobuje nemalou ekologickou zátěž a v některých oblastech velmi drsný zásah do tamního životního prostředí. Vše je způsobeno tzv. „řetězcem služeb“, který je turistům poskytován. I přes negativní vlivy je turismus velmi důležitý a přináší i výhody, mezi něž patří zejména příjmy, které turismus přináší a v mnoha oblastech tvoří převážnou část celkových příjmů dané lokality. Tyto příjmy dále zajišťují ochranu životního prostředí a chráněného území. Rozvoj cestovního ruchu také přináší spoustu pracovních míst a uznání výjimečnosti dané lokality. (39)

5 Mezinárodní svaz na ochranu přírody – IUCIN, Program OSN na ochranu životního prostředí – UNEP a Světový fond na ochranu přírody – WWF

29

Udržitelný rozvoj turismu lze ve zkratce definovat jako šetrné zacházení s přírodou, které je sociálně únosné a hospodářsky vitální, a které zaručuje dlouhodobý rozvoj. Podrobněji charakterizován znamená turismus zohledňující sociální rovnost, který zapojuje a zaměstnává místní obyvatele, respektuje jejich potřeby a umožňuje jim podílet se na plánovacím a rozhodovacím procesu. Dále je to turismus, zaměřený na šetrné využívání zdrojů (spotřeba energie, použití efektivního řízení odpadového hospodaření a recyklačních technologií), který zachovává a podporuje rekreační, vzdělávací a kulturní možnosti a je založen na aktivitách, které respektují charakter místního regionu. Udržitelný cestovní ruch umožňuje turistovi seznámit se s navštíveným regionem, vyvolává v návštěvnících zájem o komunitu a životní prostředí, nelimituje ostatní odvětví při uplatňování principů udržitelnosti a je integrovaný do místního, regionálního či národní rozvojového plánu. (40)

3.4 Udržitelný rozvoj CHKO Moravský kras

Na podpoře trvale udržitelného rozvoje ve zkoumané oblasti se podílí mnoho sdružení, organizací, svazků obcí, apod., ovšem tím nejdůležitějším článkem je občanské sdružení Místní akční skupina Moravský kras. MAS Moravský kras má sídlo v obci Sloup a jejím hlavním cílem je vytvoření dobrých podmínek pro udržitelný rozvoj spoluprácí s různými neziskovými organizacemi, podnikatelskými subjekty, školskými zařízeními a samosprávami jednotlivých obcí dané oblasti. Místní akční skupina pracuje na principu metody LEADER+. (41) Program LEADER je iniciativa strukturálních fondů, která se realizuje v členských zemích EU a jejím hlavním cílem je „povzbudit představitele i obyvatele venkova, k převzetí zodpovědnosti za další rozvoj dlouhodobého potenciálu venkovských území a k aktivnímu přístupu k zavádění integrovaných, vysoce kvalitních a originálních strategií pro trvale udržitelný rozvoj, zkoušení nových způsobů podpory přírodního a kulturního dědictví, upevňování ekonomického prostředí, tvorbu pracovních míst a zejména zlepšení organizačních schopností venkovských struktur.“ (42) (Machálek 2003) S programem LEADER mají výborné zkušenosti ve všech zemích EU, ve kterých byl a je k podpoře využíván. Například v Rakousku, kde tato iniciativa funguje delší dobu, než u nás, významně přispěla k rozvoji Národního parku Vysoké Taury. V této oblasti byl problém v diferencované zatíženosti cestovním ruchem jednotlivých oblastí Národního parku. Lokality s rozvinutými zimními středisky v rozvoji značně převyšovaly lokality ostatní, a proto bylo třeba se v těchto „zaostalých“ oblastech zaměřit na rozvoj letní turistiky. Díky programu LEADER zde došlo ke zlepšení technické infrastruktury, k rozšíření nabídky možností strávení volného času a rekreačního vyžití a tím k celkové harmonizaci a rozvoji NP. (43) Mezi projekty, které jsou díky programu LEADER na rok 2007-2013 v místní oblasti připraveny k realizaci, jsou například v obci Holštejn zhotovení územního plánu, vybudování kanalizace a ČOV, oprava a dobudování sportovního areálu, stavba sběrného dvoru na odpady atd. V obci Vilémovice je v plánu např. oprava místních komunikací, vybudování technické infrastruktury pro výstavbu RD, rekonstrukce

30 vodovodního řádu, oživení návsi pod Macochou, zkvalitnění kulturního zázemí v obci, udržení a zlepšení stálé výstavní expozice speleomuzea a zřízení IC. V obci Šošůvka pak bude financována například stavba rozhledny (vyhlídkové plošiny) na Helišové skále, výstavba zázemí pro lokalitu bývalého lomu, kde je přírodní jezírko, oprava cest pro cykloturistiku, oprava požárních nádrží, nový územní plán a víceúčelové sportovní hřiště. Obec Vavřinec dostane finanční podporu na výstavbu turistické ubytovny, informačního a školícího zařízení, nové knihovny a klubovny SDH, parkovišť, sakrální stavby a odpočinkových míst na pěších trasách, dále na zhotovení územního plánu atd. (41) Co se týče ochrany přírody, CHKO Moravský kras je zařazena do soustavy Natura 2000, kterou vytvářejí na svém území podle jednotných principů všechny státy Evropské unie. „Cílem této soustavy je zabezpečit ochranu těch druhů živočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť, které jsou z evropského pohledu nejcennější, nejvíce ohrožené, vzácné či omezené svým výskytem jen na určitou oblast. Vytvoření soustavy Natura 2000 ukládají dva nejdůležitější právní předpisy EU na ochranu přírody: směrnice 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků („směrnice o ptácích“) a směrnice 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin („směrnice o stanovištích“).“ (44) (Správa CHKO MK) Na základě směrnice o ptácích jsou vyhlašovány tzv. ptačí oblasti (SPA) a na základě směrnice o stanovištích tzv. evropsky významné lokality (SCI či FFH). Vyhlášené ptačí oblasti v České republice zaujímají cca 9,2 % rozlohy státu a evropsky významné lokality cca 8,8 %, což je ve srovnání s ostatními státy Evropské Unie poměrně málo. Podíly obou těchto oblastí na rozloze jednotlivých států EU jsou znázorněny na grafech v příloze E. (45) Evropsky významnou lokalitou na území Moravského krasu, které ovšem není v kompetenci Správy CHKO, nýbrž Krajského úřadu JMK, je také chrám ve Křtinách. (44)

3.5 Strategie rozvoje chráněné krajinné oblasti

Základním strategickým dokumentem rozvoje zkoumané oblasti je v současnosti Plán péče o chráněnou krajinnou oblast Moravský kras na období 2007-2016. Tento plán byl vypracován na základě údajů o dosavadním vývoji a současném stavu chráněného území a je odborným a koncepčním dokumentem ochrany přírody. Tento program navazuje na předchozí plán zpracovaný pro období let 1997-2006 a navrhuje opatření na zachování nebo zlepšení stavu ochrany CHKO. Plán zpracoval kolektiv autorů složený z pracovníků správy CHKO Moravský kras a oddělení plánů péče Agentury ochrany přírody a krajiny v Praze. Prioritní úkoly tohoto plánu byly shrnuty do následujících bodů (46): • Zajistit vhodný management významných lokalit s teplomilnou travino- bylinnou nelesní vegetací, optimální extenzivní pastvou ovcí a koz, • monitorovat populace evropsky významných druhů rostlin a druhů s ojedinělým výskytem v ČR a v případě potřeby provádět aktivní management k udržení jejich lokalit, • pokračovat v pravidelném monitoringu netopýrů a zabezpečit ochranu jejich zimovišť i letních kolonií,

31

• na vybraných lokalitách aplikovat vhodný management z důvodů ochrany a zachování populací ohrožených druhů motýlů, • průběžně sledovat ovlivnění zpřístupněných jeskyní a jejich prostředí návštěvností a v případě potřeby upravit podmínky jejich provozu (počet návštěvníků ve výpravě, návštěvní doba, intervaly mezi výpravami), • udržovat, případně nově budovat uzávěry vchodů jeskyní s cennými výplněmi nebo s výskytem netopýrů, • na orné půdě prosazovat zatravňování terénních depresí a dalších území se splachem do podzemních prostor a zamezit zaorávání, zavážení či jiné destrukci závrtů. Z výše zmíněných bodů je patrné, že plán je prioritně zaměřen na ochranu rostlinných a živočišných společenstev a na zachování a ochranu typického krajinného rázu, povrchových i podzemních krasových jevů. Jeho cílem není zakonzervování stávajícího dochovaného stavu přírody a vyloučení hospodářského využívání přírody, ale zlepšení kvality tohoto užívání. (47)

32

4 POTENCIÁL A MOŽNOST VYUŽITÍ CHRÁNĚNÝCH ÚZEMÍ

Možnost rozvoje a využití potenciálu chráněných oblastí je závislá především na politické motivaci, participaci místního obyvatelstva, snaze o soulad mezi ochranou přírody a turistickým a regionálním rozvojem a samozřejmě také na finančních prostředcích. (48) Pro zkoumanou oblast CHKO Moravský kras je charakteristické především intenzivní turistické a rekreační využití a to zejména v období jara až podzimu. K největším atraktivitám chráněné oblasti patří jeskyně. Tato kapitola je zaměřena především na strategii rozvoje a na využití zkoumaného území v budoucnu, je zde zahrnuta i SWOT analýza rozvojových možností CHKO Moravský kras se zaměřením především na cestovní ruch. Jak už bylo v předchozí kapitole řečeno, hlavním strategickým dokumentem rozvoje CHKO Moravský kras je tzv. Plán péče o CHKO Moravský kras. Mezi další hlavní strategické dokumenty této oblasti patří jednotlivé rozvojové strategie mikroregionů, které se na území CHKO Moravský kras nacházejí. Prvním dokumentem je tzv. Rozvojová strategie mikroregionu Časnýř6 a dokumentem druhým je Strategický plán rozvoje mikroregionu Moravský kras7. Z všech těchto tří strategických plánů je vycházeno při tvorbě SWOT analýzy v následujícím oddílu.

4.1 SWOT analýza rozvojových možností chráněné krajinné oblasti zaměřená především na oblast cestovního ruchu

4.1.1 Silné stránky

• Významný přírodní potenciál, kvalitní přírodní prostředí. • Atraktivní území s dobrými předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. • Na velké části území, lokality se statutem přírodních rezervací, národních přírodních rezervací a památek. • Značná kulturní tradice regionu (řemesla, poutní místa, kultura). • Rozvinutá síť tras pěších a stále se rozvíjející síť tras cyklistických. • V oblasti služeb cestovního ruchu vysoký potenciál pro rozvoj podnikatelských subjektů. • Velký počet zahraničních návštěvníků. • Základní technická, dopravní a turistická infrastruktura. • Blízkost brněnské aglomerace. • Vzájemná propojenost a spolupráce obcí. • Existence místní akční skupiny na podporu trvale udržitelného rozvoje.

6 Mikroregion Časnýř sdružuje v současné době 5 obcí a to Babice nad Svitavou, Bílovice nad Svitavou, Kanice, Ochoz u Brna a Řícmanice. 7 Mikroregion Moravský kras sdružuje převážnou část obcí nacházejících se ve zkoumané oblasti, jsou to všechny ostatní obce, s výjimkou obce Petrovice. 33

• Poměrně dobrá územně plánovací připravenost.

4.1.2 Slabé stránky

• Nerovnoměrná intenzita a rozložení rekreace a cestovního ruchu. • Střet zájmů rozvoje cestovního ruchu, ochrany přírody a krajiny a místních obyvatel. • Bariéry pro podnikání a hospodářský rozvoj vznikající na základě vysoké ochrany přírody (vyšší finanční náročnost pro podniky při dodržování ochrany životního prostředí). • Nedostatek kategorizovaných ubytovacích zařízení a malá ubytovací kapacita. • Nedostatečně využitý potenciál cestovního ruchu z důvodů chybějících finančních prostředků a špatné koordinace. • Malá nabídka turistických a kulturních aktivit v zimním období. • Nedostatek značených cyklistických tras a naučných stezek. • Špatná kvalita místních komunikací. • Zvyšující se hustota provozu na komunikacích procházejících obcemi. • Slabé sociální vazby mezi původním obyvatelstvem a obyvateli nově postavených domů či bytů.

4.1.3 Příležitosti

• Podpora nových forem cestovního ruchu - ekologicky šetrných, jako např. agroturistiky, ekoturistiky apod. • Využití principů trvale udržitelného rozvoje pro větší přitažlivost a konkurenceschopnost turistických lokalit. • Vytvoření funkčního systému koordinace aktivit v cestovním ruchu založeného na vzájemné spolupráci obcí, soukromé i státní sféry, zájmových a profesních organizací. • Rozptýlení zájmu turistů na méně navštěvovaná místa CHKO zvýšením atraktivnosti nabídky aktivit a služeb a vznikem nových produktů cestovního ruchu, jako např. balíčků cestovního ruchu. • Podpora místních produktů, vstup dalších podnikatelských subjektů do již existující sítě produktů se značkou "Moravský kras-regionální produkt". • Rozvoj bytové výstavby. • Lepší zapojení obyvatel do života a rozvoje obcí. • Podpora malého a středního podnikání. • Obnovování a rozšiřování tradice chovu ovcí a koní na nevyužívaných zemědělských plochách. • Rozšiřování ekologických forem zemědělství.

4.1.4 Hrozby

• Nekvalitní napojení rekreačních oblastí na vnější dopravní síť. 34

• Zahlcení turistických oblastí individuální automobilovou dopravou, nízká podpora veřejné dopravy. • Pomalu se rozvíjející adekvátní organizační, řídící a informační infrastruktura pro cestovní ruch. • Přetížení nejvýznamnějších turistických lokalit v letních měsících. • Nízká konkurenceschopnost některých méně atraktivních lokalit v oblasti. • Nedostatek finančních prostředků pro údržbu dopravních komunikací. • Nedostatek finančních prostředků pro výstavbu a rekonstrukci inženýrských sítí. • Nedostatek finančních prostředků pro zkvalitňování občanské vybavenosti. • Nedostatečná kapacita ČOV a zdrojů pitné vody pro novou výstavbu domů a bytů. • Nízká dynamika rozvoje podnikatelských aktivit. • Odliv ekonomicky aktivních obyvatel z venkova do větších aglomeračních středisek.

4.2 Rekreace, cestovní ruch, turistika a sportovní vyžití

Území chráněné krajinné oblasti Moravský kras je ideálním místem pro rekreaci, odpočinek, poznání zajímavostí jak přírodního, tak i kulturního rázu i sportovní vyžití. Některá místa patří k nejnavštěvovanějším místům České republiky. Jedná se zejména o okolí Punkevních jeskyní a propasti Macocha. Zdejší území bylo výletníky hojně vyhledáváno již v 19. Století, v turistické literatuře bylo označováno jako „Moravské Švýcarsko“.

4.2.1 Rekreace Objekty sloužící k individuální rekreaci se na území CHKO Moravský kras nachází zejména v jeho jižní části, v údolí Říčky. Další rozvoj chatové výstavby není pro danou lokalitu CHKO žádoucí. Návštěvníkům Moravského krasu se nabízí mnoho možností pro přenocování či strávení dovolené. Autokemp Olšovec v Jedovnicích nabízí ubytování v chatkách i možnost stanování, chatová osada s tábořištěm a koupalištěm ve Sloupu nabízí i celoroční ubytování a v blízkosti severní části CHKO (u obce Holštejn) leží kemp a lanové centrum v Baldovec. Ubytování vyšší kvality, jako například hotel Skalní Mlýn a chata Útulna na Macoše se nachází v blízkosti Punkevních jeskyní, další ubytovací zařízení na vyšší úrovni lze najít v okolních městech a některých obcích.

4.2.2 Pěší turistika a cykloturistika Pro pěší turisty byla v průběhu doby vyznačena a vybudována velmi hustá síť turistických cest. Díky těmto trasám jsou návštěvníkům zpřístupněna nejzajímavější a nejatraktivnější místa Moravského krasu a samozřejmě některé významné přírodní památky včetně rezervací. Zákon o ochraně přírody a krajiny přístup a chování na některých těchto cestách omezuje, a to podmínkou dodržování jistých pravidel v daném zákoně uvedených. Dále je také na území přírodních rezervací zakázáno vstupovat mimo značené turistické cesty. K dispozici místním

35 turistům je v současné době také sedm naučných stezek, které nabízejí možnost návštěvy mnoha zajímavých lokalit spojenou s podrobnou informací o konkrétním místě a to prostřednictvím dřevěných infopanelů, které jsou rovnoměrně po stezce rozmístěny. Nejkratší naučná stezka je dlouhá půl kilometru a ta nejdelší 30 kilometrů. (49) Některé stezky pro pěší turistiku jsou zároveň stezkami určenými pro cykloturistiku. „Na území národních přírodních rezervací je zakázáno jezdit na kolech mimo orgánem ochrany přírody vyhrazené a značené turistické cesty.“ (49) (Správa CHKO MK 2009, Sport, turistika, rekreace) V současné době je sice síť cyklistických tras v oblasti Moravského krasu značně rozvinutá, nedostačuje ovšem rychlosti rozvoje a zájmu o tento druh turistiky a sportovního vyžití. Z tohoto důvodu je vznik nových cyklistických tras a rozšíření těch stávajících zahrnuto ve všech strategických dokumentech týkajících se lokality chráněné krajinné oblasti. Současná síť pěších turistických a cyklistických tras je vyobrazena na mapě v příloze F.

4.2.3 Další sportovní aktivity Oblíbeným sportem v místech CHKO Moravský kras je horolezectví. Nachází se zde téměř 30 povolených horolezeckých terénů, ve kterých je horolezecká činnost ovšem částečně omezena především s ohledem na provoz jeskyní. Zajímavostí a velmi navštěvovaným místem je skalní amfiteátr Kolíbky u Rudic s několika drobnými jeskyněmi a horolezeckými terény. Na skalách, které obklopují Holštejnské údolí se nachází jedny z nejtěžších lezeckých cest v republice. Celoročně povoleným místem a značně oblíbeným pro provozování horolezectví jsou také Sloupsko-šošůvské jeskyně. Na mnoha místech Moravského krasu, ať už se jedná o obecní sportoviště nebo doplňkové služby podnikatelských subjektů, lze provozovat také další doplňkové rekreační aktivity, jako například minigolf, tenis, fotbal, apod. Příležitost ke koupání nabízí v létě rybník Olšovec, koupaliště v obci Sloup a náročnější rekreanti mohou využít blízkého aquaparku v Blansku.

4.3 Možnosti rozvoje cestovního ruchu

CHKO Moravský kras je oblast s vysokým potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu. Jeho správné využití, stanovení strategických záměrů, rozvojových cílů a jejich postupné naplnění, by mělo vést ke zvýšení atraktivity této lokality a k celkovému rozvoji místního turismu. To vše samozřejmě s ohledem na charakter chráněné krajinné oblasti a její možné zatížení turismem.

4.3.1 Agroturistika Jedním ze strategických záměrů by mohl být rozvoj agroturistiky. Agroturistika je v současnosti jedním z nejvíce se rozvíjejících odvětví cestovního ruchu v našem prostředí. Tzv. „dovolená na farmě“ je únikem lidí žijících ve velkých městech k méně hektickému a přirozenému životnímu stylu. Možnost strávit nějaký čas v bezprostřední blízkosti zvířat, 36 přírody a relaxovat je v dnešní době velmi žádaná. V současné době oblast CHKO Moravský kras tento druh cestovního ruchu nenabízí, i když několik subjektů (malých penzionů či hotelů) by kritéria pro provozování agroturistiky splňovalo. Rozvojová strategie regionu Moravský kras proto v nejbližší době plánuje podporu agroturistiky zejména s pomocí Nadace ECEAT, která nabízí poradenskou a propagační pomoc ubytovatelům a to zejména ekologicky hospodařícím rolníkům. (50)

4.3.2 Balíčky cestovního ruchu Další možností, jak rozvinout cestovní ruch v místní oblasti přirozenou cestou, bez budování nových atraktivit, jsou tzv. balíčky cestovního ruchu. Tyto balíčky jsou vícedenní tematické programy spojené s pobytem v dané destinaci, zaměřené na poznávací, zábavní či rekreační turismus. „Význam balíčků jako motivačního faktoru pro návštěvníky a turisty roste zejména se vzdáleností místa pobytu od dané destinace a s mírou její neznalosti, resp. nedostatku aktuálních informací o ni.“ (51) (Mikroregion Zábřežsko 2005) Návrh na sestavení balíčků by mohl vypadat následovně: První balíček cestovního ruchu by mohl být vytvořen pro školy či pro rodiny s dětmi, jako poznávací putovní program na 1-3 dny se zaměřením na prohlídku jeskyní, významných přírodních lokalit, základy lezení a slaňování, výukový program ekologie, apod. Druhý balíček by mohl tvořit týdenní program „Život v přírodě bez civilizačních omezení“. Tento program by byl vhodný pro návštěvníky, kteří se chtějí alespoň na chvíli odpoutat od starostí všedního dne a přitom poznat krásy Moravského krasu. Týden strávený v přírodě bez vymožeností dnešního světa, nocování v jeskyních, poznávání zajímavých míst, vlastní stravování, atd. Třetí balíček by byl vhodný pro všechny věkové kategorie s rekondičním a fit programem spojeným se zdravým spaním v přírodě, pobytem v jeskyni, sportovními aktivitami a zdravým stravováním. Tento balíček by mohl být koncipován jako krátkodobý pobyt (1-3 dny) tak i střednědobý pobyt (6-10 dní). Další balíček s terapeutickým programem určeným jak pro děti, dospělé, tak i seniory, by mohl být tvořen různými druhy terapie, jako například canisterapie, hipoterapie, pohybová a taneční terapie, a jinými alternativními terapiemi a přitom by byl spojený s poznáváním místní oblasti, přírodních, kulturních památek a zajímavostí. I tento balíček by mohl být koncipován jako krátkodobý či střednědobý pobyt. Pro uplatnění balíčků cestovního ruchu je důležitá především jejich reklama a kvalitní zpracování této služby. Na podporu těchto programů by navíc mohly být využity prostředky z různých grantů, fondů a na balíčky s terapeutickým a rekondičním programem příspěvky od zdravotních pojišťoven.

4.3.3 Speleoterapie Tato netradiční forma využití krasového území se začala rozvíjet v Moravském krasu již v sedmdesátých letech dvacátého století. „Z původního zkušebního provozu, experimentu ve

37 formě školy v přírodě či letních dětských táborů, se vyvinula solidní léčebná metoda.“ (52) (Musil 1993, str. 282) Na základě této nové léčebné metody následně vznikla Dětská léčebna se speleoterapií v Ostrově u Macochy. Speleoterapie je využívaná k léčbě některých chorob, hlavně alergických nemocí dýchacího traktu a opakovaných zánětů dýchacích cest. V léčebně v Ostrově u Macochy se ročně léčí téměř 700 dětí. Střídají se zde v třítýdenních turnusech a pro speleoterapii jsou využívány prostory v Sloupsko-šošůvských jeskyních. V důsledku celkového zhoršení životního prostředí, zejména ovzduší ve městech, se význam speleoterapie prohlubuje. Pro její rozvoj je nutné ovšem rozšířit kapacity léčebny, případně také začít k léčbě využívat dalších jeskyní. (52) Jak bylo výše také zmíněno, krátkodobá speleoterapie (aktivity v jeskyni, přenocování, apod.) by mohla být zahrnuta v rámci balíčků cestovního ruchu, čímž by se také stala lákavým doplňkem návštěvy Moravského krasu.

4.3.4 Moravský kras – regionální produkt V dnešní době zákazníci, zejména turisté, stále více oceňují jedinečnost výrobků, které mají původ v konkrétním regionu a cení si především osobního přístupu řemeslníků nebo zemědělců ke každému jednotlivému produktu. „Značení výrobků, které garantuje jejich původ v určitém regionu, je jednou z cest, jak zviditelnit produkci místních výrobců a zároveň posílit pocit sounáležitosti s regionem u jeho obyvatel.“ (53) (Spolek pro rozvoj venkova MK 2006) Díky této myšlence, která je podporována Evropskou Unií bylo i na území Moravského krasu zavedeno značení produktů, popřípadě služeb, které mají svůj neopakovatelný charakter. O značku Moravský kras- regionální produkt projevilo zájem několik výrobců, z nichž v současnosti přibližně 20 již tuto značku užívá. Patří mezi ně převážně výrobci kozích a plísňových sýrů, umělečtí skláři a zpracovatelé litin, výtvarníci, včelaři, apod. Získání možnosti užívat značení s sebou ovšem nepřináší pouze výhody. Značka Moravský kras-regionální produkt je nezisková organizace, kterou doprovází nedostatek finančních prostředků, na kvalitní propagaci výrobků. Ideální by byla možnost umístění prodejen v nejatraktivnějších lokalitách Moravského krasu, např. u jeskyní. Dalším problémem, se kterým se výrobci produktů Moravský kras setkávají, je zbytečně přísná legislativa a kontroly, spolu s přemrštěnými hygienickými a veterinárními požadavky.

4.4 Další příležitosti pro rozvoj oblasti CHKO Moravský kras

Příležitosti pro zlepšení situace ve zkoumané oblasti již byly nastíněny ve SWOT analýze. Jedná se zejména o rozvoj bytové výstavby, která je všeobecně považována za pozitivní ukazatel vývoje daného území. Nová výstavba s sebou obvykle přináší mladší obyvatelstvo, čímž dochází k celkovému zlepšení socioekonomické situace a k oživení dané oblasti. Pokud se noví obyvatelé navíc v obci přihlásí k trvalému pobytu, přináší to samozřejmě finanční prostředky do obecního rozpočtu.

38

Dalším způsobem, jak pomoci k rozvoji území, je lepší zapojení obyvatel do života a rozvoje jednotlivých obcí, propojení občanů a organizací, vznik či rozšíření aktivit sdružení a spolků věnujících se mládeži, dětem, seniorům, atd. Podpora malého a středního podnikání je v současnosti velmi důležitá, jelikož malé a střední podniky jsou spolu s podpůrnými institucemi pokládány za nejvýznamnější subjekty ekonomického rozvoje zkoumaných regionů. Hlavním faktorem rozvoje je vytváření pracovních příležitostí pro největší část obyvatelstva, přispívání k podpoře sociální a ekonomické soudržnosti a zvyšování stability regionů díky zmírňování negativních důsledků strukturálních změn. (54) Rozšiřování ekologických forem zemědělství je v chráněné krajinné oblasti v dnešní době pro trvale udržitelný rozvoj již nezbytné. Ekologické zemědělství je založeno převážně na zásadách etického a humánního přístupu k chovaným zvířatům, ochrany životního prostředí, šetření neobnovitelných zdrojů a ochraně zdraví populace. (55)

39

ZÁVĚR Charakteristika CHKO Moravský kras vypovídá o příčině vzniku a vzhledu krasového území, tak jak je známo dnes, čili o jeho geologickém vývoji. Popisuje krasové jevy, jež se zde nachází a vytváří překrásné přírodní klenoty, hydrografické, hydrologické, klimatické a půdní podmínky a samozřejmě flóru a faunu, která v místě roste a žije. Zajímavostí zkoumaného území jsou mnohé archeologické nálezy, jež dokládají výskyt neandrtálců v období již před 120 tisíci lety. Další nálezy dokládající osídlení člověka moderního typu jsou z období přibližně před 13 tisíci lety. V práci byly stručně charakterizovány jednotlivé přírodní rezervace a památky, které spolu dohromady vytváří tuto jedinečnou chráněnou krajinnou oblast. Území CHKO Moravský kras je tvořeno celkem čtyřmi národními přírodními rezervacemi, jedenácti přírodními rezervacemi a dvěma národními přírodními památkami. Největší a zároveň nejvýznamnější přírodní rezervací Moravského krasu je Národní přírodní rezervace Vývěry Punkvy. V této rezervaci se nachází světoznámá propast Macocha, jež je 138 metrů hluboká a je tak největší propastí ve střední Evropě. Socioekonomická analýza jako jedna z hlavních částí této práce analyzovala celkem 16 vybraných obcí. Tyto obce byly vybrány na základě určitých kritérií, kterými jsou podíl katastrálního a osídleného území dané obce, jež zasahuje do CHKO a charakter dané obce. První částí socioekonomické analýzy bylo seznámení se s vybranými obcemi, jejich základními údaji a výjimečnostmi, které se na území obce nacházejí. Další část analýzy se zabývala obyvatelstvem. Většina obcí je vesnického charakteru. Průměrný počet obyvatel je 823 a z věkového složení místní populace vyplývá, že poproduktivní složka je zastoupena více než složka předproduktivní. Co se týče vysokoškolské vzdělanosti, je ve srovnání s průměrem ČR podprůměrná. V oblasti dochází pouze k mírnému celkovému přírůstku obyvatelstva. Z analýzy dále vyplývá, že ekonomická situace v CHKO Moravský kras není v rámci republiky nijak zvláště výjimečná. Přestože zde průmysl patří k jednomu z nejvíce zastoupených odvětví, nenabývá žádného většího významu. Na trhu práce se již rozdíly oproti celorepublikovému průměru vyskytují. Jedná se o hodnotu ekonomicky aktivních obyvatel, která je v oblasti Moravského krasu téměř o 8,5 % nižší, než je průměr ČR. V oblasti technické infrastruktury je problémem nedostatečně rozvinutý systém kanalizačních sítí a čistíren odpadních vod a také v mnohých obcích zastaralé vodovodní potrubí. Dopravní infrastruktura odpovídá charakteru chráněné krajinné oblasti, nevyskytuje se zde tedy hustá dopravní síť. Veřejná doprava je zabezpečena uspokojivým způsobem. Občanská vybavenost, kulturní, školní a sportovní zařízení jsou povětšinou na úrovni odpovídající potřebám místního obyvatelstva a možnostem obcí. Oblast Moravského krasu není významná pouze svými přírodními krásami. Nachází se zde také mnoho architektonických a výtvarných památek, mezi nimiž vyniká barokní chrám ve Křtinách, postavený na návrhy slavného architekta J.B. Santiniho.

40

O dohled nad ochranou chráněné krajinné oblasti se stará Správa CHKO Moravský kras, která je odbornou organizací zajišťující především ochranu přírody, péči o majetek státu a administraci programu péče o krajinu. Nejen Správa CHKO se snaží o co nejlepší údržbu a zachování zdravého a čistého přírodního prostředí. I obce svým nakládáním s odpady, péčí o čisté ovzduší, dopravními omezeními, rozvojem kanalizace, napojením na čističky odpadních vod a dalšími ekologickými opatřeními, udávají směr vývoje prostředí, ve kterém se nacházejí. Jedním z cílů práce bylo i vysvětlení pojmu udržitelného rozvoje a specifikace jeho podpory v CHKO Moravský kras. Jak samotný udržitelný rozvoj, tak i udržitelný rozvoj cestovního ruchu zaujímají přední místo ve strategických plánech a programech místních akčních skupin, mikroregionů a dalších spolků a sdružení. Ty nejdůležitější z nich byly proto v této práci nastíněny. Hlavním cílem práce bylo zhodnocení potenciálu, využití území a navrhnutí nových možností rozvoje lokality Moravského krasu. Území má velmi dobré předpoklady pro další rozvoj cestovního ruchu, je ideálním místem pro rekreaci, odpočinek i sportovní vyžití. Jako nová možnost rozvoje cestovního ruchu byl navrhnut rozvoj agroturistiky – tzv. „dovolené na farmě“, při níž by měli lidé možnost strávit nějaký čas v přírodě, v blízkosti zvířat, odpočinout si od dennodenního stresu a shonu. Jako další možnost rozvoje byly navrhnuty tzv. balíčky cestovního ruchu. Tyto balíčky mají charakter vícedenních tematických programů, které jsou spojeny s pobytem v Moravském krasu a se zaměřením na poznávání lokality, zábavní či rekreační turismus. Také rozvoj speleoterapie, která má ve zkoumané lokalitě téměř čtyřicetiletou historii, by byl cenným přínosem pro celou oblast. Novinkou podporovanou Evropskou unií je značka produktů a služeb Moravský kras – regionální produkt, která přispívá k rozvoji místní výroby, k pocitu soudržnosti regionu a k atraktivitě a rozvoji cestovního ruchu. Problematika rozvoje lokality CHKO Moravský kras obsáhlá a složitá, což je způsobeno především specifickým charakterem této oblasti a z něj plynoucími důsledky. Práce se zabývala základními souvislostmi rozvoje CHKO Moravský kras, podrobnější zkoumání problematiky přesahuje rozsah této práce.

41

BIBLIOGRAFIE 1. Havránek, Pavel. Jemně vyladěná Země. My - lidé a příroda - na přelomu milénií. [Online] 2. Říjen 2008. [Citace: 10. Květen 2009.] www.u3v.upol.cz/files/prf-my-lide.doc. 2. Česká národní rada. Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. 3. Mackovčin P. a kol. Praha : Agentura ochrany přírody a krajiny, 2007. stránky 657-720. ISBN 978-80-86064-66-6. 4. Správa CHKO Moravský kras. Charakteristika oblasti. CHKO Moravský kras. [Online] Správa CHKO Moravský kras, 6. Únor 2009. [Citace: 5. Březen 2009.] http://www.moravskykras.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=1205. 5. Prof. Petránek, Jan. kras - geologická encyklopedie. On-line geologická encyklopedie. [Online] Česká geologická služba, 1993. [Citace: 5. Březen 2009.] http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl?kras. 6. Otava, Jiří. Geologie Moravského krasu ve vztahu k živé přírodě. Ochrana přírody. 2006, 8, stránky 230-231. ISSN 1210-258X 7. Svoboda, Jiří. Aktuality v archeologii Moravského krasu. Ochrana přírody. 2006, 8, stránky 244-246. ISSN 1210-258X 8. Štefka, Leoš. Národní přírodní rezervace Vývěry Punkvy. Ochrana přírody v České republice. [Online] Europarc Česká republika. [Citace: 7. Březen 2009.] http://www.cittadella.cz/europarc/fg_one.php?gid=127&site=NPR_vyvevy_punkvy_cz&site= NPR_vyvevy_punkvy_cz&id=3626&p=index#. 9. Hoskovec, Ladislav. BOTANY.cz; CORTUSA MATTHIOLI L. - kruhatka Matthiolova / kortúza Matthiolova. BOTANY.cz. [Online] 13. Červenec 2007. [Citace: 7. Březen 2009.] http://botany.cz/cs/cortusa-matthioli/. 10. Správa jeskyní moravského krasu. Moravský kras. Správa jeskyní moravského krasu. [Online] Správa jeskyní Moravského krasu, 2007. [Citace: 8. Březen 2009.] http://www.cavemk.cz/. 11. Hebelka, Jiří. Jeskyně Výpustek - historie a současnost. Ochrana přírody. 2008, 2. ISSN 1210-258X 12. Zemanová, M. Regionální přírodní parky ve Francii a srovnání s CHKO. Ochrana přírody. č.9 2004, stránky 273-275. ISSN 1210-258X 13. Šedá H., Vašíček F., Hrazdíra M. 1237-2002 765 let - Ochoz u Brna v proměnách času. Příloha Ochozského zpravodaje. Ochoz u Brna : Zastupitelstvo obce Ochoz u Brna, 2002. 14. Obec Kanice. Oficiální stránky obce Kanice. [Online] 3. Září 2008. [Citace: 27. Únor 2009.] http://www.obeckanice.eud.cz/. 15. Obec Babice nad Svitavou. Babice nad Svitavou - historie. Babice nad Svitavou. [Online] 2. Únor 2009. [Citace: 27. Únor 2009.] http://www.babice-nad- svitavou.cz/index.php?nid=811&lid=CZ&oid=44596. 16. Obecní úřad Březina. Obec Březina, Březina 24, 67905 Křtiny. [Online] 2009. [Citace: 9. Únor 2009.] http://www.obec-brezina.cz/historie.htm. 17. Městys Křtiny. Křtiny. [Online] 8. Únor 2009. [Citace: 10. Únor 2009.] http://www.krtiny.cz/go/default.php?catid=2&langid=1. 18. Římskokatolická farnost Křtiny. PRVNÍ ZMÍNKY | HISTORIE | MARIÁNSKÉ POUTNÍ MÍSTO KŘTINY U BRNA. ÚVODNÍ STRANA | MARIÁNSKÉ POUTNÍ MÍSTO KŘTINY U BRNA. [Online] Římskokatolická farnost Křtiny, 3. Únor 2009. [Citace: 9. Únor 2009.] http://krtiny.katolik.cz/index.php?page=/historie/prvni_zminky. 19. Obec Habrůvka. Obec Habrůvka, okr. Blansko, Česká republika. [Online] 15. Leden 2009. [Citace: 9. Únor 2009.] http://www.habruvka.cz/hist.php.

42

20. Obec Rudice. Rudické stránky. Rudické stránky - turistika. [Online] 8. Únor 2009. [Citace: 9. Únor 2009.] http://www.rudice.cz/index.php/turistika. 21. Městys Jedovnice. Jedovnice - historie vzniku městysu. Jedovnice. [Online] 8. Únor 2009. [Citace: 9. Únor 2009.] http://www.jedovnice.cz/stranky/historie.html. 22. Obecní úřad Vilémovice. Obec Vilémovice: O obci. Obec Vilémovice. [Online] Obec Vilémovice, 8. Únor 2009. [Citace: 10. Únor 2009.] http://www.vilemovice.cz/vismo/zobraz_dok.asp?id_org=18203&id_ktg=2329&p1=3657. 23. Městys Ostrov u Macochy. Obec Ostrov u Macochy. [Online] 2008. [Citace: 10. Únor 2009.] http://www.ostrovumacochy.cz/. 24. Obecní úřad Holštejn. Holštejn - historie obce, vznik obce. Holštejn. [Online] 2009. [Citace: 10. Únor 2009.] http://www.holstejn.eu/cz/82*Historie-obce. 25. Obec Vevřinec. Historie - Obec Vavřinec v Moravském krasu. Úvod - Obec Vavřinec v Moravském krasu. [Online] 7. Únor 2009. [Citace: 10. Únor 2009.] http://www.vavrinec.cz/obec-a-samosprava/historie/. 26. Obec Šošůvka. Sosuvka.Com :: Oficiální stránky obce Šošůvka. [Online] 10. Únor 2009. [Citace: 10. Únor 2009.] http://www.sosuvka.com/index.php?pg=historie. 27. Městys Sloup. Sloup - vesnice roku 2000. [Online] 10. Únor 2009. [Citace: 10. Únor 2009.] http://www.sloup.info/sloup.php. 28. Obecní úřad Petrovice. Informace o obci - Petrovice. Úvodní strana - Petrovice. [Online] 4. Únor 2009. [Citace: 10. Únor 2009.] http://www.oupetrovice.cz/informace-o-obci. 29. Obecní úřad Žďár. Obec Žďár - oficiální stránky obce. [Online] obec Žďár, 2009. [Citace: 10. Únor 2009.] http://www.ou-zdar.cz/read.php?id=38. 30. Ředitelství dálnic a silnic ČR. Mapa silniční a dálniční sítě Jihomoravského kraje. Ředitelství dálnic a silnic ČR. [Online] 18. Září 2008. [Citace: 15. Březen 2009.] http://www.rsd.cz/doprava/silnicni_sit/pics/mapy/jm.png. 31. Tomáš Vondrovský. Elektronický atlas železniční sítě v České republice. [Online] 27. Květen 2005. [Citace: 21. Březen 2009.] http://gis.zcu.cz/studium/pok/Atlas/text/StaniceTrate.pdf. 32. Základní umělecká škola, Jedovnice. ZUŠ Jedovnice. [Online] 22. Březen 2009. [Citace: 26. Březen 2009.] http://zusjedovnice.eu/?strana=o_skole. 33. Štefka, Leoš. 50 let CHKO Moravský kras. Ochrana přírody. 8 2006, stránky 227-230. ISSN 1210-258X 34. Klepáč, Vladimír. ekolist.cz Dobrovolníci ulízeli Moravský kras. ekolist.cz. [Online] ČTK, 28. Březen 2009. [Citace: 1. Duben 2009.] http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?x=2173569. 35. EKO-KOM, a.s. Systém EKO-KOM: Jak systém funguje? Systém EKO-KOM. [Online] 2009. [Citace: 2. Duben 2009.] http://www.ekokom.cz/scripts/detail.php?id=68. 36. Zázvorka, Petr. Udržitelný rozvoj z hlediska historie. Časopis stavebnictví. [Online] EXPO DATA spol. s r.o., Listopad 2007. [Citace: 7. Duben 2009.] http://www.casopisstavebnictvi.cz/clanek.php?detail=464. 37. Český statistický úřad. Udržitelný rozvoj v ČR (vybrané aspekty z pohledu mezinárodního srovnání). Český statistický úřad. Praha : ČSÚ, 2006. ISBN 80-250-1357-X. 38. Ústav územního rozvoje. Udržitelný rozvoj území. Brno : Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. str. 55. 39. Pásková, M. Udržitelný rozvoj cestovního ruchu. 2001, č.3, s.178-195. Geografie. č.3 2001, stránky 178-195.

43

40. Mourek, Daniel. Integrace principů udržitelného rozvoje do cestovního ruchu a turistiky. [Online] 18. Květen 2005. [Citace: 13. Duben 2009.] http://www.czp.cuni.cz/projekty/sdcz/moduly/3E/s01.pdf. 41. Spolek pro rozvoj venkova Moravský kras. Spolek Moravský kras. [Online] 22. Srpen 2008. [Citace: 23. Duben 2009.] http://www.spolekmoravskykras.cz/article.php?article_id=23. 42. Machálek, Emil. STRUKTURÁLNI FONDY - Kohezni fond • sektorovy operacni program. Strukturální fondy EU. [Online] 17. Říjen 2003. [Citace: 23. Duben 2009.] http://www.strukturalnifondy.info/clanek.php?clanek=145. 43. Mose, Ingo. Tourismus und schutzgebietsplanung - Erfahrungen aus dem Nationalpark Hohe Tauern. Tourismus Journal. 8, 2004, stránky 211-222. 44. Správa CHKO Moravský kras. Natura 2000. CHKO Moravský kras. [Online] 2009. [Citace: 28. Duben 2009.] http://www.moravskykras.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=649. 45. Barsch, Frank. Naturschutz in Deutschland. Schutzgebiete und das Biodiversitätsziel 2010. Frankfurt am Main : WWF Deutschland, Květen 2008. 46. Správa CHKO Moravský kras a Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Plán Péče. Správa CHKO Moravský kras. [Online] 2007. [Citace: 13. Duben 2009.] http://www.moravskykras.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=648&lang=cs. 47. MOUCHA, P. Sladění ochrany přírody a rozvoje v CHKO. Ochrana přírody. 1998. stránky 33-34. ISSN 1210-258 X. 48. Ulrich Roth; Dominik Siegrist. Sozioökonomische Aspekte eines neuen Parkkonzeptes für großflächige Schutzgebiete in der Schweiz. Tourismus Journal. Srpen 2004, stránky 233- 241. 49. Správa CHKO Moravský kras. Sport, turistika, rekreace. CHKO Moravský kras. [Online] 21. Duben 2009. [Citace: 27. Duben 2009.] http://www.moravskykras.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=658. 50. Spolek pro rozvoj venkova Moravský kras. Strategický plán rozvoje mikroregionu Moravský kras. Spolek pro Moravský kras. [Online] 19. Listopad 2006. [Citace: 17. Duben 2009.] http://www.spolekmoravskykras.cz/create_file.php?id=136&lang=1. 51. Mikroregion Zábřežsko. Strategie cestovního ruchu. Mikroregion Zábřežsko. [Online] 2005. [Citace: 1. Květen 2009.] http://www.zabrezsko.cz/index.php?ID=279. 52. Musil, Rudolf. Moravská kras: Labyrinty poznání. Adamov : Jaromír Bližňák, GEO program, 1993. stránky 277-285. 53. Spolek pro rozvoj venkova Moravský kras. Moravský kras - regionální produkt. [Online] 16. Listopad 2006. [Citace: 7. Květen 2009.] http://www.spolekmoravskykras.cz/article.php?article_id=86. 54. Klímová, Viktorie. Regionální podpora podnikání. Brno : Masarykova Univerzita, 2007. ISBN 978-80-210439-9-2. 55. Šuta, Miroslav. Biotechnologie, životní prostředí a udržitelný rozvoj. Praha : Společnost pro trvale udržitelný život, 2007. ISBN 978-80-902635-1-2. 56. Český statistický úřad. MOS - Městská a obecní statistika. Český statistický Úřad - ČSÚ. [Online] Český statistický úřad, 2008. [Citace: 5. Únor 2009.] http://www.czso.cz/lexikon/mos_vdb.nsf/openkraj?openform&:cz062.

44

Seznam grafů Graf č. 1: Porovnání věkového složení obyvatelstva ČR a CHKO Moravský kras ……...... 19 Graf č. 2: Hospodářská činnost obcí CHKO Moravský kras ...... 21 Graf č. 3: Míra nezaměstnanosti obcí CHKO Moravský kras ...... 23

Seznam obrázků Obrázek č. 1: Moravský kras – odkrytá geologická mapa ...... 8 Obrázek č. 2: Krasové jevy ...... 10 Obrázek č. 3: Koňské žebro s rytinou pasoucích se koní ...... 10 Obrázek č. 4: Kruhatka Matthiolova moravská ...... 12 Obrázek č. 5: Kolonie vápenců malých v jeskyni Býčí skála ...... 12 Obrázek č. 6: Křtinský chrám ...... 25 Obrázek č. 7: Schéma systému EKO-KOM ...... 27 Seznam tabulek Tabulka č. 1: Obyvatelstvo CHKO Moravský kras ...... 20 Seznam příloh Příloha A – Hospodářská činnost – počet podnikatelských subjektů ...... 46 Příloha B – Statistiky nezaměstnanosti CHKO Moravský kras ……………………………... 47 Příloha C – Mapa dopravní sítě CHKO Moravský kras …………………………………… 48 Příloha D – Kultura, občanská vybavenost, školství a sport, technická infrastruktura ………….. 49 Příloha E – Podíly rozloh vyhlášených ptačích oblastí a evropsky významných lokalit na rozloze jednotlivých států EU ...... 50 Příloha F – Pěší a cyklistické turistické trasy ...... 51

45

ů ů t

k e bj su h c ký

s l ate ik

n d i khbjk dik lkýh

o p et č o p

nnost – i i č č ká ká

s ř ř dá

o p os Hdá H – .

A a (56) h o íl h A

ř P Zdroj:

46

.

kras

ý

cz/sz/stat/nz/uzem .

mpsv .

http://portal http://portal mpsv cz/sz/stat/nz/uzem

, stnanosti CHKO Moravsk 2009

ě

únor ,

nezam y MPSV

portál

Integrovaný

íloha B – Statistik ř

P Zdroj: Zdroj: Integrovaný portál MPSV únor 2009

47

Příloha C – Mapa dopravní sítě CHKO Moravský kras

Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic ČR (http://www.rsd.cz/doprava/silnicni_sit/pics/mapy/jm.png).

48

.

openform&:cz062

ort, technická infrastruktura p

db.nsf/openkraj?

bavenost, školství a s bavenost, školství y

anská v

č http://www.czso.cz/lexikon/mos_v ad ř

eský statistický Ú eský statistický

Č

íloha D – Kultura, ob ř

P Zdroj:

49

EU

ů

ích oblastí a evropsky významných lokalit na rozloze jednotlivých stát ích oblastí a evropsky významných lokalit na rozloze jednotlivých č

EU-Kommission/BfN

(45)

íloha E – Podíly rozloh vyhlášených pta ř Zdroj:

P

50

Příloha F – Pěší a cyklistické turistické trasy

• Cyklistické trasy (fialová) • Pěší trasy (červená, modrá, zelená, žlutá)

Zdroj: www.mapy.cz. 51