Okresní Úřad Boskovice V Letech 1918-1938

Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav pomocných věd historických a archivnictví

Archivnictví

Jaromír Florian

Okresní úřad Boskovice v letech 1918-1938

Bakalářská diplomová práce

Vedoucí práce: PhDr. Jiřina Štouračová

Brno 2014

Prohlašuji, ţe jsem uvedenou práci vypracoval samostatně, s vyuţitím uvedených pramenů a literatury.

……..……………………………. Podpis autora práce

Poděkování:

Pokládám za svou milou povinnost poděkovat na tomto místě všem, bez nichţ bych tuto práci nedovedl k úspěšnému konci. Za prvotní impuls a vedení mé bakalářské práce vděčím PhDr. Jiřině Štouračové. Můj dík patří téţ pracovníkům Státního okresního archivu v Blansku, obzvláště PhDr. Boţeně Kovářové za kritické posouzení této práce a p. Marii Wetterové za cenné informace z dějin města Boskovic. Dále bych chtěl poděkovat Bc. Petru Sychrovi z Moravského zemského archivu, který mi ukázal směr cesty, kdyţ jsem tápal v spleti pramenů a literatury. V neposlední řadě patří můj dík rodině za překvapivý zájem o diplomovou práci a laickou (ovšem neméně cennou) kritiku.

Obsah

1. ÚVOD ...... 6 2. STRUČNÝ NÁSTIN DĚJIN OKRESNÍHO ÚŘADU V BOSKOVICÍCH V LETECH 1850-1918 ...... 8 2.1 Okresní hejtmanství a smíšený okresní úřad (1850-1868) ...... 8 2.2 Okresní hejtmanství podruhé (1868-1918) ...... 9 3. DĚJINY OKRESNÍHO ÚŘADU V BOSKOVICÍCH V LETECH 1918-1938 ...... 10 3.1 Politický okres Boskovice za první republiky ...... 10 3.2 Okresní národní výbor v Boskovicích ...... 12 3.3 Okresní hejtmanství v novém státě ...... 18 3.3.1 Postavení okresních hejtmanství bezprostředně po 28. říjnu 1918 ...... 18 3.3.2 Zřízení instituce tzv. důvěrníků občanstva při okresních hejtmanstvích ...... 19 3.3.3 Sluţební přísaha ...... 23 3.3.4 Slib věrnosti republice ...... 24 3.3.5 Označování politických úřadů 1. instance ...... 25 3.4 Příprava ţupního zákona a její ohlas na okresním hejtmanství v Boskovicích ...... 26 3.5 Konsolidace politické správy ...... 29 3.6 Organizační zákon a reforma politické správy v roce 1928 ...... 30 3.6.1 Úvod ...... 30 3.6.2 Stručný nástin vývoje okresní samosprávy v letech 1865-1928 ...... 30 3.6.3 Realizace organizačního zákona ...... 32 3.6.4 Přípravy k realizaci organizačního zákona na okresním úřadě v Boskovicích .. 33 3.7 Okresní hejtmani v Boskovicích za první republiky...... 36 3.7.1 Bedřich Remeš ...... 36 3.7.2 Alois Fendrych ...... 37 3.7.3 Richard Kabela ...... 41 3.8 Umístění okresního úřadu ...... 43 4. PERSONÁLNÍ SLOŢENÍ OKRESNÍHO ÚŘADU ...... 44 4.1 Personál okresních úřadů v letech 1918-1938 ...... 44 4.2 Přehled zaměstnanců okresní správy politické v Boskovicích roku 1920 ...... 46 4.2.1 Přednosta úřadu a konceptní úředníci ...... 48 4.2.2 Kancelářští úředníci ...... 49 4.2.3 Pomocné kancelářské síly a sluţebný personál ...... 50

4.2.4 Kontinuita úřednictva po 28. říjnu 1918 ...... 50 4.3 Přehled státních zaměstnanců okresního úřadu v Boskovicích roku 1934 ...... 51 4.3.1 Přednosta úřadu a konceptní úřednici ...... 53 4.3.2 Úředníci pro účetní agendu ...... 53 4.3.3 Kancelářští úředníci ...... 53 4.3.4 Pomocné kancelářské síly a sluţebný personál ...... 54 4.4 Porovnání personální situace na okresním úřadě v roce 1920 a 1934 ...... 54 5. AGENDA A ORGANIZAČNÍ STRUKTURA OKRESNÍHO ÚŘADU ...... 55 5.1 Působnost okresních úřadů ...... 55 5.2 Prezidiální agenda ...... 57 5.2.1 Prezidiální spisy a jejich obsah ...... 57 5.2.2 Rozsah a skladba prezidiálních spisů v letech 1918-1938 ...... 60 5.3 Všeobecná agenda a organizační struktura okresního úřadu ...... 64 5.3.1 Organizační struktura úřadu ve vztahu k vyřizované agendě ...... 64 5.3.2 Rozsah agendy okresního úřadu v letech 1918-1938 ...... 68 6. CHOD ÚŘADU...... 71 6.1 Právní předpisy pro činnost okresních úřadů ...... 71 6.2 Poţadavek efektivní politické správy ...... 73 6.3 Okresní úřad Boskovice v roce 1934 ...... 76 7. ZÁVĚR ...... 78 8. SEZNAM POUŢITÝCH PRAMENŮ A LITERATURY ...... 79 9. OBRAZOVÉ PŘÍLOHY ...... 84

1. ÚVOD

V této práci jsem si vytkl za úkol napsat na základě studia prezidiálních spisů okresního úřadu v Boskovicích jednak jakési jeho dějiny, jednak popsat, jak úřad fungoval; to vše v období meziválečné první republiky. Mluvím-li o dějinách úřadu, mám tím na mysli zachycení způsobu, jakým se odráţely zlomové historické okamţiky (vznik Československa) a mezníky ve vývoji státní správy (příprava ţupního zákona, sloučení samosprávy se státní správou v důsledku organizačního zákona) v ţivotě boskovického okresního úřadu. Pod pojmem fungování úřadu zahrnuji popis personálního obsazení úřadu, obsah a četnost vyřizované agendy, organizační strukturu úřadu a jeho vnitřní chod. Této koncepci odpovídá obsahová struktura diplomové práce. Prací, jeţ by se detailněji zabývaly osudy prvorepublikových okresních úřadů, není mnoho.1 Několik badatelů však učinilo na tomto poli kus práce. Ve všech případech jde o práce diplomatické, v nichţ sledování vývoje úřadu z hlediska státní správy je předpokladem k bádání na poli diplomatickém. Badatel se nemusí bát sáhnout po pracích věnovaných okresním hejtmanstvím, neboť činnost okresních politických úřadů na Moravě určovaly aţ do roku 1928 právní předpisy z dob monarchie. První krok učinila roku 1959 Marta Šopfová. Ve své diplomové práci2 věnuje pozornost okresním hejtmanstvím na Moravě v letech 1850-1918, hlavně počátečnímu období do roku 1868. Dalším zajímavým příspěvkem je studie Evy Šmilauerové3 otištěná na stránkách Sborníku archivních prací, v níţ autorka popisuje správní vývoj a diplomatický materiál vzešlý z činnosti poválečných okresních národních výborů – nástupců okresních úřadů – v letech 1945-1960. Velká část této práce je pro badatele v oblasti meziválečných okresních úřadů naprosto relevantní, neboť vnitřní chod okresních národních výborů se v letech 1945 aţ 1948 řídil ještě z velké části prvorepublikovými předpisy; autorka v tomto smyslu postupuje skutečně ad fontes. Pro orientaci v působnosti okresních úřadů poskytuje cenné informace stať Lidmily Frankové.4 Posledním stěţejním počinem je článek Pavla Holuba z Archivního časopisu pojednávající o spisové sluţbě u okresního úřadu v Humpolci

1 Dovolím si na tomto místě pominout učebnice státní správy uvedené v závěrečném přehledu literatury. Ty poskytují pouze nejzákladnější informace. 2 ŠOPFOVÁ, Marta: Písemnosti okresních hejtmanství na Moravě 1850-1918. Diplomová práce. Brno 1959. (Obhájeno na Filosofické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně). 3 ŠMILAUEROVÁ Eva: Správní vývoj a diplomatika písemností okresních národních výborů v letech 1945-1960. Sborník archivních prací, 32, 1982, s. 43-169. 4 FRANKOVÁ, Lidmila: Působnost okresních úřadů a jejich písemnosti z hlediska zpracovatele. Archivum Trebonense, 1986, s. 51-69.

v první polovině 20. století.5 Cenné informace poskytují samozřejmě katalogy a inventáře k fondům okresních úřadů. O osudech moravského politického úřednictva v dobách monarchie pojednává několik prací z pera Aleše Vyskočila.6 Nejkomplexněji zachycuje danou problematiku monografie C. k. úředník ve zlatém věku jistoty, i s jistým přesahem do prvních let Československa. Jakousi ideální kariéru úředníka politické správy zde ilustruje na ţivotním příběhu Jana Černého (1884-1959), prvorepublikového moravského zemského prezidenta, několikanásobného ministra vnitra a předsedy dvou úřednických vlád. Velkou pozornost v této knize věnuje Vyskočil okresnímu hejtmanství, věrnému obrazu starobylé říše v malém. Ve Vyskočilově Slovníku představitelů státní správy na Moravě najdeme profesní ţivotopisy těch okresních hejtmanů, kteří započali “hejtmanskou kariéru“ před 28. říjnem 1918. Na stránkách těchto prací jsem čerpal základní informace o vývoji, působnosti, personálním sloţení, organizační struktuře a chodu okresního úřadu. Ve své diplomové práci sumarizuji zjištěná obecná fakta a zároveň sleduji konkrétní vývoj v jednotlivých oblastech. Po reformě politické správy z roku 1928 věnuji nové, samosprávné sloţce okresního úřadu jen velmi omezenou pozornost. Hlavním pramenem, z něhoţ jsem vycházel, byly prezidiální spisy Okresního úřadu Boskovice, které obsahují mnoho cenných informací, jak o tom bude řeč na jiném místě. K sestavení krátkých profesních ţivotopisů okresních hejtmanů jsem pouţil informací obsaţených v osobních a penzijních spisech zaměstnanců zemského úřadu.7 Touto prací bych rád přispěl k jednomu ze zajímavých témat moderní státní správy a připravil základnu pro další bádání na tomto poli.

5 HOLUB, Pavel: Oberhollabrunnský systém spisové sluţby a okresní úřad v Humpolci v první polovině 20. století. Archivní časopis, 61, 2011, s. 5-78. 6 VYSKOČIL, Aleš: C. k. úředník v československých sluţbách, Časopis Matice moravské, 125, 2006, s. 425-459. VYSKOČIL, Aleš: C. k. úředník ve zlatém věku jistoty. Praha 2009. VYSKOČIL, Aleš: Okresní hejtmanství v Hodoníně v prvních letech 20. století – počátek úřednické kariéry Jana Černého, Jiţní Morava, 38, 2002, s. 97-108. VYSKOČIL, Aleš: Slovník představitelů státní správy na Moravě v letech 1850-1918. Praha 2012. 7 Moravský zemský archiv, fond G 212 Osobní a penzijní spisy.

2. STRUČNÝ NÁSTIN DĚJIN OKRESNÍHO ÚŘADU V BOSKOVICÍCH V LETECH 1850-1918

2.1 Okresní hejtmanství a smíšený okresní úřad (1850-1868)

Zrušení poddanství v roce 1848 umoţnilo postátnění nejniţší instance veřejné státní správy, protoţe tímto krokem pravomoc patrimoniálních úřadů, které do té doby vykonávaly v první instanci politickou a finanční správu a soudnictví, ztratila svoje opodstatnění.8 Císařským nařízením z 26. června 1849 byly jednotlivé korunní země rozděleny na kraje a nejniţší územněsprávní jednotkou politické správy se staly tzv. politické okresy v čele s okresními hejtmany.9 Okresní hejtmanství v Boskovicích bylo zřízeno na základě vyhlášky ministerstva vnitra č. 355 z 9. srpna 1849 spolu s dalšími 24 moravskými okresními hejtmanstvími. Politický okres Boskovice se dělil na tři okresy soudní – soudní okres Blansko, Boskovice a Kunštát.10 Okresní hejtmanství zahájila činnost 1. ledna 1850. Plnila funkci prvoinstančních politických úřadů s povšechnou působností a kromě toho spravovala v první instanci přímé daně. V této době byla nazývána také jako podkrajské úřady podle krajských vlád, jimţ přímo podléhala. V jejich čele stál okresní hejtman, jemuţ byl dán k ruce potřebný personál sestávající z okresního komisaře (konceptní úředník), sekretářů (kancelářští úředníci) a zřízenců. Působnost těchto úřadů byla značně široká. Dle obecné definice měly pečovat o vyhlašování a provádění zákonů, o udrţení a zjednání bezpečnosti, veřejného pořádku a klidu ve svém územním obvodu.11 Tento stav trval pouze do roku 1855, kdy došlo k další reformě státní správy. Ke 12. květnu 1855 zahájily činnost tzv. smíšené okresní úřady, které spojovaly v první instanci výkon politické správy a soudnictví. Právním podkladem nové organizace politické správy se stal tzv. silvestrovský patent z 31. prosince 1851 a nejvyšší ustanovení o zřízení a úřední působnosti okresních úřadů, krajských úřadů, místodrţitelství a soudních úřadů z 25. ledna 1853, č. 10 ř. z.12 V roce 1855 vydaly ministerstvo vnitra a ministerstvo spravedlnosti úřední instrukci pro smíšené a politické úřady (nařízení ministerstva vnitra a

8 JANÁK, Jan: Vývoj správy v českých zemích v epoše kapitalismu. I. Období 1848-1918. Praha 1965, s. 41. 9 Tamtéţ, s. 43. 10 CHALUPA, Luboš – SKUTIL, Jan: Okresní úřad Boskovice 1850-1945 (1948). Inventář. Blansko 1971, s. 3. 11 JANÁK, Jan: Vývoj správy v českých zemích v epoše kapitalismu. I. Období 1848-1918. Praha 1965, s. 45. 12HLEDÍKOVÁ, Zdeňka – JANÁK, Jan – DOBEŠ, Jan: Dějiny správy v českých zemích od počátků státu po současnost. Praha 2007, s. 274.

spravedlnosti ze dne 17. března 1855, č. 52 ř. z.).13 Tvořila základní rámec pro vnitřní chod většiny okresních politických úřadů na Moravě aţ do roku 1928, jsouc jednacím i kancelářským řádem současně. Výnos ministerstva vnitra z 19. prosince 1858, č. 11 439 poněkud zjednodušoval manipulační sluţbu.14 Smíšené okresní úřady vznikly v sídlech okresních soudů. Na Moravě nastupuje místo někdejších 25 okresních hejtmanství 76 smíšených okresních úřadů. Bývalé soudní okresy se zpravidla staly okresy politickými. Na území politického okresu Boskovice zahájily k výše uvedenému datu činnost tři smíšené okresní úřady – v Blansku, Boskovicích a Kunštátě.15 V oblasti politické správy převzaly kompetence okresního hejtmanství v Boskovicích, v oblasti justice převzaly působnost bývalých okresních soudů. Oproti předchozímu období byla omezena jejich působnost ve finančních záleţitostech, zejména v oblasti správy přímých daní, ve prospěch krajských úřadů.16 V čele úřadu stanul okresní představitel či okresní představený (Bezirksvorsteher, Bezirksvorstand). Personál smíšeného okresního úřadu tvořili adjunkti a aktuáři (konceptní úředníci), knihovní, kancelisté a sluhové s pomocníky.17 Krajské úřady vykonávající dosud politickou a částečně soudní a finanční správu ve 2. instanci, se záhy ukázaly v správním systému jako nadbytečné a na Moravě byly k 5. červnu 1860 zrušeny. Jejich politická působnost přešla dílem na místodrţitelství, dílem na okresní úřady.18

2.2 Okresní hejtmanství podruhé (1868-1918)

Z hlediska vývoje okresního úřadu mezi světovými válkami nás bude zajímat mnohem více období od roku 1868. Systém politické správy tak, jak se utvořil koncem 60. a na počátku 70. let 19. století, převzala první republika. Ten pak s jistými úpravami přetrval aţ do jejího zániku. Zákon z 19. května 1868, č. 44 ř. z., zavedl v politické správě s definitivní platností tři instance – okres, zemi a stát. Následně, zákonem z 10. července 1868 č. 101 ř. z., byly země rozděleny na politické okresy, v jejichţ sídlech se zřizovala jako prvoinstanční politické úřady okresní hejtmanství. Na Moravě bylo zřízeno 30 těchto staronových úřadů. Územněsprávní

13 JABŮREK, Leopold: Reforma kancelářského pořádku. Věstník ministerstva vnitra republiky Československé, 7, 1925, s. 277. 14 Tamtéţ, s. 278. 15 CHALUPA, Luboš – SKUTIL, Jan: Okresní úřad Boskovice 1850-1945 (1948). Inventář. Blansko 1971, s. 7. 16 JANÁK, Jan: Vývoj správy v českých zemích v epoše kapitalismu. I. Období 1848-1918, s. 52-53. 17 Tamtéţ, s. 50. 18 Tamtéţ, s. 54.

členění se v českých zemích vrátilo přibliţně ke stavu z let 1850-1855.19 V obnoveném politickém okrese Boskovice nahrazuje dosavadní tři smíšené okresní úřady okresní hejtmanství v Boskovicích. Zákonem z 21. prosince 1867 byla oddělena v první instanci správa soudní a politická.20 Zákon z 19. května 1868 stanovil působnost okresních hejtmanství tak, ţe jim přísluší všechny politické záleţitosti, které do té doby náleţely smíšeným okresním úřadům, pokud nebyly přikázány obecním a okresním zastupitelstvím. Působnost okresních hejtmanství se vztahovala na tři hlavní okruhy záleţitostí: na politickou správu v uţším slova smyslu, na policii a péči o “blahobyt“ a na spolupůsobení při jednání jiných správních úřadů, hlavně vojenských a finančních.21 Okresní hejtmanství se opět stala první instancí při správě přímých daní.22 Tu měly na starosti berní referáty zřízené u okresních hejtmanství. Jejich osamostatněním v roce 1919 vznikly samostatné berní správy.23 Vzhledem k tomu, ţe berní referáty byly do značné míry samostatnými jednotkami a vykonávaly finanční správu, v této práci jim nebudu věnovat podrobnější pozornost. Ostatně zanikly na samém počátku námi sledovaného období. V čele okresního hejtmanství stál okresní hejtman osobně odpovědný za veškerý chod úřadu. K dispozici měl úředníky konceptní (okresní komisaři, koncipisté, okresní lékař, okresní veterinář), kancelářské (okresní sekretáři, kancelisté), příp. další pomocné kancelářské síly, a úředního sluhu. Na počátku 70. let 19. století rozšířili řady personálu okresní hejtmanství odborní úředníci (okresní lékař, okresní veterinář, okresní inţenýr).

3. DĚJINY OKRESNÍHO ÚŘADU V BOSKOVICÍCH V LETECH 1918-1938

3.1 Politický okres Boskovice za první republiky

Výklad o dějinách okresního úřadu v Boskovicích zahájím několika málo slovy o politickém okrese Boskovice v letech 1918 aţ 1938. Politický okres Boskovice zahrnoval za první republiky stejně jako v době monarchie (s výjimkou let 1855-1868) území tří soudních okresů: blanenského, boskovického

19 Tamtéţ, s. 80. 20 CHALUPA, Luboš – SKUTIL, Jan: Okresní úřad Boskovice 1850-1945 (1948). Inventář. Blansko 1971, s. 7. 21 JANÁK, Jan: Vývoj správy v českých zemích v epoše kapitalismu. I. Období 1848-1918, s. 81. 22 Tamtéţ, s. 85. 23 JANÁK, Jan: Vývoj správy v českých zemích v epoše kapitalismu. II. Období první a druhé republiky a okupace (1918-1945). Praha 1967, s. 145.

a kunštátského. Politický okres Boskovice zabíral území o rozloze 833 km2. Podle údajů ze sčítání lidu v roce 1921 ţilo v celém politickém okrese Boskovice roku 1920 89 428 obyvatel v celkem 170 obcích, z toho 419 osob německé národnosti a 484 osob jiné národnosti.24 Řeka Svitava rozdělovala území okresu na dvě přibliţně stejně velké celky – západní a východní. Území okresu bylo převáţně hornaté, z velké části pokryté lesy. Západní část okresu leţela v Českomoravské vrchovině, východní část v Drahanské vrchovině, jejíţ součástí je i Moravský kras se světoznámou propastí Macochou. Uţ za první republiky panoval v této oblasti čilý turistický ruch. Středem okresu se táhla Boskovická brázda, nejúrodnější oblast okresu. Údolím Svitavy vedla (a dosud vede) ţeleznice spojující Prahu s Vídní. Úsek mezi Brnem a Blanskem s četnými tunely byl vybudován v letech 1843-1848. Provoz na trati Brno - Česká Třebová byl slavnostně zahájen 1. ledna 1849,25 avšak pouze po jedné koleji; druhá kolej byla poloţena aţ o 20 let později.26 Okresem vedla v severojiţním směru tzv. říšská silnice vybudovaná za Marie Terezie, spojující Prahu s Vídní27 a za první republiky získala značný význam silnice Prostějov – Boskovice – Kunštát – Olešnice – Jimramov. Politický okres Boskovice sousedil s osmi politickými okresy: Litovel, Moravská Třebová, Prostějov, Vyškov, Brno – venkov, Tišnov, Nové Město na Moravě a s okresem Polička, který leţel v zemi České.28 Nyní stručně o nejdůleţitějších správních centrech politického okresu Boskovice. Město Blansko s 4165 obyvateli bylo centrem blanenského soudního okresu. Na území o rozloze 295,5 km2 ţilo 34 963 obyvatel v 49 obcích. V Blansku sídlil okresní soud a berní úřad (vybírání, účtování a vymáhání daní29) a důchodkový kontrolní úřad (od roku 1920, dozor na správné plnění zákonů a předpisů o nepřímých daních, dozor na státní finanční monopoly30). Město leţelo na důleţité ţelezniční trati Brno - Česká Třebová a bylo významným průmyslovým centrem (strojírenství, ţelezářství a elektrotechnický

24 VIKTORIN, Otakar: Politický okres boskovský. (Školní pomůcka k domovopisu s mapkou). Boskovice 19305, s. 13, 18, 20, 21,23-25. Odtud pocházejí i následující statistická data (stav podle sčítání lidu z roku 1921). 25 VIKTORIN, Otakar: Dějiny, památnosti a pověsti kraje boskovského. Letovice 1921, s. 23. 26 SVOBODA, Pavel: Blanenský chodec. (Blansko – krok za krokem po pamětních místech). Blansko 2014, s. 6. 27 Viz pozn. 25. 28 VIKTORIN, Otakar: Politický okres boskovský, s. 6. 29 JANÁK, Jan: Vývoj správy v českých zemích v epoše kapitalismu. II. Období první a druhé republiky a okupace (1918-1945). Praha 1967, s. 146. 30 Tamtéţ, s. 146-147.

průmysl). Ze všech tří okresních měst se Blansko rozvíjelo nejrychleji, kdyţ roku 1930 atakovalo hranici 5 000 obyvatel.31 Město Boskovice s 6617 obyvateli bylo jednak centrem politického okresu Boskovice, jednak stejnojmenného okresu soudního. Soudní okres Boskovice zabíral území o rozloze 264 km2 a ţilo zde 30 342 obyvatel v 50 obcích. Kromě okresního úřadu zde sídlily další úřady s působností pro politický okres Boskovice: okresní školní výbor (do roku 1920 zvaný okresní školní rada), okresní četnické velitelství, berní správa (od roku 1919, správa přímých daní v 1. instanci32) a katastrální měřický úřad (od roku 1919, vedení pozemkového katastru33). Dále měly v Boskovicích sídlo okresní soud, berní úřad a důchodkový kontrolní úřad s působností pro boskovický soudní okres. Obzvláště rozvinutý byl v Boskovicích oděvní průmysl. Městys Kunštát s 1233 obyvateli byl centrem stejnojmenného soudního okresu o rozloze 273,6 km2. Na území kunštátského soudního okresu ţilo 24 123 obyvatel v 71 obcích. Jednalo se o nejodlehlejší a nejřidčeji osídlenou část politického okresu Boskovice. V Kunštátě, stejně jako v Blansku, sídlil okresní soud, berní úřad a důchodkový kontrolní úřad. Kunštát proslul výrobou keramiky.

3.2 Okresní národní výbor v Boskovicích

Zpráva o vzniku samostatného československého státu dorazila na okresní hejtmanství v Boskovicích dne 28. října 1918.34 Vznikla nová Československá republika. V jedné chvíli se mohlo zdát, ţe nad osudem okresních hejtmanství visí otazník. V českých zemích se totiţ začala v době převratu konstituovat po vzoru praţského Národního výboru síť okresních a místních národních výborů.35 Mimo to vznikl v Brně Národní výbor pro Moravu, tedy jakýsi zemský Národní výbor, a obdobně tomu bylo i v Polské Ostravě, kde vznikl Národní výbor pro Slezsko.

31 MZA Brno. SOkA Blansko. A 1 Okresní úřad Boskovice 1850-1945 (1948) – prezidiální spisy, kart. 32, inv. č. 1287. (Okresní přehled výsledků sčítání lidu z roku 1930) 32 JANÁK, Jan: Vývoj správy v českých zemích v epoše kapitalismu. II. Období první a druhé republiky a okupace (1918-1945). Praha 1967, s. 145. 33 Tamtéţ, s. 147. 34 MZA Brno. SOkA Blansko. A 1 Okresní úřad Boskovice 1850-1945 (1948) – prezidiální spisy, kart. 23, inv. č. 870, č. j. 647, f. 135. 35 Tuto kapitolu jsem zpracoval na základě článku Václava PEŠI: Národní výbory v roce 1918 na Moravě a ve Slezsku. (Příspěvek k 40. Výročí vzniku ČSR). Časopis Matice moravské, 68, 1958, s. 249-289. Necituji-li jinou literaturu, pocházejí obecné informace o národních výborech z tohoto článku.

Národní výbor československý v Praze vznikl v červenci 1918. Recepčním zákonem č. 11 z 6. listopadu 1918 převzal nově vzniklý československý stát systém státní správy v té podobě, jak existoval za Rakouska – Uherska. Recepce z pochopitelných důvodů nemohla zahrnovat nejvyšší, tj. ministerskou, instanci a tak na místo vídeňského ústředí nastoupil prozatímně, do doby neţ by byla vytvořena jednotlivá ministerstva,36 praţský Národní výbor. Od 30. října do 14. listopadu 1918, tedy neţ bylo svoláno Národní shromáţdění, plnil funkci vlády a zákonodárného sboru a krátký čas i funkci ministerstva vnitra. Na moravské zemské úrovni zahájil 30. října v Brně činnost moravský Národní výbor. Správní komise brněnského Národního výboru spolu s moravským místodrţitelstvím, v jehoţ čele stanul 28. října jeho dosavadní viceprezident Jan Černý,37 řídila v popřevratovém období veřejnou správu na Moravě.38 Okresním a místním národním výborům připadla dle původních intencí péče o klidný přechod do nových poměrů, počítalo se s nimi jako s poradními a navrhovacími orgány Národního výboru v Praze. Jejich existence měla být omezena na nejbliţší dobu po převratu. Reálná situace ovšem vypadala poněkud jinak. Praţský Národní výbor československý i brněnský Národní výbor zaujímaly konzervativní postoje a neměly zájem na převratných změnách. Praţští politikové usilovali o převzetí moci do československých rukou, ne o zrušení dosavadního správního systému. Okresní a místní národní výbory se naproti tomu projevovaly mnohem radikálněji, obzvláště některé z nich, kdyţ usilovaly o převzetí pravomocí dosavadních orgánů státní správy a prakticky zaujímaly jejich místo. Na niţších správních instancích nacházel mnohem větší uplatnění laický ţivel a chuť skoncovat s nenáviděným reţimem byla mezi obyvatelstvem silná. Na území politického okresu Boskovice vznikly tři okresní národní výbory – v Blansku, Boskovicích a Kunštátě na počátku listopadu 191839 – v sídle kaţdého ze tří soudních okresů, coţ odpovídá všeobecným tendencím konstituce okresních národních výborů v sídlech okresních soudů. V této práci budu věnovat pozornost okresnímu národnímu výboru v Boskovicích a z výpomocných důvodů rovněţ kunštátským okresním národním

36 Ministerstva byla zřízena zákonem č. 2 z 2. listopadu 1918 – viz JANÁK, Jan: Vývoj správy v českých zemích v epoše kapitalismu. II. Období první a druhé republiky a okupace (1918-1945). Praha 1967, s. 48. 37 VYSKOČIL, Aleš: C. k. úředník v československých sluţbách, Časopis Matice moravské, 125, 2006, s. 430. 38 Tamtéţ, s. 433-434. 39 PEŠA, Václav: Národní výbory v roce 1918 na Moravě a ve Slezsku. (Příspěvek k 40. Výročí vzniku ČSR). Časopis Matice moravské, 68, 1958, s. 268.

výborem. Ţádný z pramenů, s nimiţ jsem pracoval, se nezmiňoval o blanenském okresním národním výboru.40 Okresní národní výbor v Boskovicích vznikl 1. listopadu 1918. Z téhoţ dne pochází dopis předsedy boskovického okresního národního výboru JUDr. Josefa Kirchmanna moravskému Národnímu výboru. Obsahuje stručné sdělení: „Dovoluji si oznámiti, ţe v soudním okrese Boskovickém ustavil se okresní Národní výbor, jehoţ předsedou zvolen starosta města Boskovic a zemský poslanec Dr. Jos. Kirchmann.“ 41 Druhý a bohuţel poslední dopis brněnskému Národnímu výboru pochází z 5. listopadu 1918.42 V něm poţaduje okresní národní výbor v Boskovicích důsledné úřadování politických a četnických úřadů v českém jazyce a vydání instrukcí pro svou činnost. Navíc obsahuje dopis doporučení, aby po dobu demobilizace byl zakázán výčep lihovin a aby bylo uhlí pro nadcházející zimní období přidělováno obcím, nikoliv dosavadním aprovizačním úřadům. Datum 13. listopadu pak nese odpověď brněnského Národního výboru,43 jenţ do Boskovic sděluje, ţe ohledně ţádosti a doporučení byly učiněny patřičné kroky, a slibuje vydání instrukcí pro okresní národní výbory. Fond brněnského Národního výboru jiţ další korespondenci s okresním národním výborem v Boskovicích neobsahuje. Oběţník moravského místodrţitelství č. 21 120 ze 4. listopadu 1918 ukládal okresním národním výborům, aby napříště adresovaly své stíţnosti a návrhy moravskému místodrţitelství. Lze tedy předpokládat, ţe další případné dotazy okresního národního výboru v Boskovicích směřovaly na místodrţitelství. Co tedy můţeme říci na základě těchto kusých zpráv o boskovickém okresním národním výboru? Není toho mnoho. Budeme muset kombinovat sporé zjištěné skutečnosti s literaturou. Nejlépe nám poslouţí citovaná práce V. Peši, která si navzdory jisté ideové tendenčnosti zachovává hodnotu. Víme, kdy okresní národní výbor vznikl a ţe působil pro území boskovického soudního okresu. Kým byl tvořen? V čele národního výboru stanul starosta Boskovic

40 Na tomto místě musím upozornit, ţe informace, které uvádím o boskovickém okresním národním výboru, nejsou v ţádném případě výsledkem podrobného bádání. Vzhledem k celkovému zaměření práce a časovým moţnostem, nebylo moţné pátrat ve všech fondech, které by mohly obsahovat informace či zmínky k danému tématu. Jedno je však jisté: Kvůli časově velmi krátké existenci okresních národních výborů neexistuje ţádný ucelený archivní fond okresního národního výboru v Boskovicích. Spisový materiál boskovického okresního úřadu a patrně ani archivní fond města Boskovic jeho existenci nereflektuje. Hlavním vodítkem mi byla citovaná práce Václava Peši (viz pozn. 35), doplňkové informace jsem čerpal ze studie Aleše Vyskočila (viz pozn. 37) a níţe citovaných archivních fondů. 41 MZA Brno. B 33 Národní výbor 1918, inv. č. 122, f. 21. 42 Tamtéţ, inv. č. 832, f. 2. 43 Tamtéţ, f. 1.

JUDr. Josef Kirchmann (1859-1931), advokát v Boskovicích a poslanec moravského zemského sněmu. Vidíme souvislost mezi samosprávou okresního města a představeným nového “okresního úřadu“. Další členy neznáme. V. Peša uvádí, ţe v okresních národních výborech byly zastoupeny všechny politické strany – buď podle výsledků voleb do říšské rady z roku 1911, nebo paritně. Mívaly 12-15 členů. Jejich práci řídilo předsednictvo a k projednávání speciálních otázek mohly národní výbory vytvářet zvláštní odbory. Iniciátory a organizátory okresních národních výborů na Moravě bývali převáţně příslušníci inteligence z řad státoprávních stran a agrárníků. Členové okresních národních výborů se rekrutovali také z řad zástupců samosprávy, případně masových organizací (Sokol apod.). Alespoň přibliţnou představu o konkrétní podobě okresního národního výboru si můţeme učinit na příkladu městyse Kunštátu.44 Zde byl ustaven okresní národní výbor 4. listopadu 1918 pro soudní okres Kunštát. V dopise z 5. listopadu 191845 sděluje tuto informaci jeho předseda JUDr. Emil Javůrek, notář v Kunštátě, brněnskému Národnímu výboru. Okresní národní výbor zde měl vzniknout „za účasti všech politických stran a všech spolků v okrese kunštátském“. Javůrek byl o něco sdílnější neţ Josef Kirchmann, a proto v dopise uvádí také jména a profese členů zdejšího okresního národního výboru. Díky tomu víme, ţe zde byli profesně zastoupeni notář, odborný učitel, notářský koncipient, dva rolníci, dva dělníci a farář – všichni z Kunštátu. Na základě těchto informací si lze učinit i přibliţnou představu o zastoupení jednotlivých politických stran v okresním národním výboru. Další otázkou je, jakou činnost vyvíjel okresní národní výbor v Boskovicích. O zamýšleném poslání okresních národních výborů v souvislosti s přechodem do nových poměrů uţ byla řeč. Některé národní výbory si ovšem počínaly dosti radikálně, coţ je patrné z oběţníku prezidia moravského místodrţitelství č. 21 120 ze 4. listopadu 191846 adresovaného všem národním výborům v sídlech okresních politických úřadů. Zde se uvádí: „Národní výbor československý obdrţel zprávy, ţe okresní národní výbory v některých případech osobily si právo sesazovati úřady státní, na příklad jednotlivé úředníky okresních hejtmanství, poštovní a. t. d. a ţe bránily výkonům četnických stanic.“ V úvodu oběţníku prezidia moravského místodrţitelství č. 20 711 ze 7. listopadu 191847 určeného všem okresním hejtmanům čteme: „Netoliko Národnímu výboru v Brně a předsednictví

44 S vědomím, ţe Kunštát nelze počtem obyvatel ani významem srovnávat s Boskovicemi. 45 MZA Brno. B 33 Národní výbor 1918, inv. č. 832, f. 17 a 18. 46 MZA Brno. SOkA Blansko. A 1 Okresní úřad Boskovice 1850-1945 (1948) – prezidiální spisy, kart. 23, č. j. 658. 47 Tamtéţ, č. j. 654.

místodrţitelství, ale i Národnímu výboru v Praze sděluje se z různých stran, ţe okresní a místní národní výbory z přílišné horlivosti zasahují do úřadování politických úřadů, coţ má za následek, ţe v jednotlivých okresích jednotnost správy byla porušena.“ Okresní národní výbor v Boskovicích si patrně nepočínal natolik radikálně. Pokud by tomu tak bylo, s velkou pravděpodobností by se o tom zachovalo v prezidiálních spisech okresního úřadu nějaké svědectví, třeba relace moravskému místodrţitelství týkající se zasahování okresního národního výboru do kompetencí okresního hejtmanství.48 Na základě citovaného dopisu okresního národního výboru v Boskovicích brněnskému Národnímu výboru z 5. listopadu lze usuzovat, ţe svou pracovní náplň spatřoval okresní národní výbor v oblasti řešení svízelné zásobovací a sociální situace. Problémem bylo, ţe k opatřování této agendy byly uţ určeny jiné úřady, hospodářské rady a demobilizační výbory.49 Na druhé straně projevovaly vládní kruhy snahu omezit činnost národních výborů právě na tyto záleţitosti. Okresní národní výbor v Kunštátě si představoval svou činnost takto: „Za svoji první činnost vytkl si “okresní národní výbor“ – po případě v dorozumění s okresním hejtmanstvím v Boskovicích – starati se: 1/ o zásobování 2/ o umísťování vrátivších se vojínů 3/ o poučování zemědělského stavu zejména v tom směru, aby dodávky jednotlivých plodin co nejvíce byly urychleny a 4/ o zamezení lichvy potravin.“ O tom, ţe si okresní národní výbor osoboval jistou výkonnou moc, svědčí tento odstavec dopisu: „Prozatím nařízeno bylo potřebné, aby v průmyslových závodech pracováno bylo s největším urychlením a plnou parou a aby ţádné potraviny ani zboţí nebylo vyváţeno mimo obvod československého státu.“ Poměr okresního národního výboru k nyní jiţ bývalému rakouskému c. k. úřednictvu v obvodu kunštátského soudního okresu vyjadřuje následující odstavec: „V otázce personální u jednotlivých úřadů nebudou prozatím podniknuty ţádné změny, leč k příkazu “Národního výboru“ v Praze, resp. v Brně.“ Dopis je zakončen těmito slovy: „Ţádáme, aby ustavený “okresní národní výbor“ byl potvrzen a aby dány mu byly další pokyny a rozkazy. Podotýká se, ţe všichni členové poskytují záruku plodné a úspěšné práce a ţe přesně dbáti budou veškerých pokynů a rozkazů.“ 50 Odpověď Národního výboru v Brně chybí. S velkou pravděpodobností do Kunštátu nikdy nedošla.

48 K tomu vyzýval okresní hejtmany oběţník moravského místodrţitelství č. 20 711 ze 7. listopadu 1918. 49 O tom podrobněji JANÁK, Jan: Vývoj správy v českých zemích v epoše kapitalismu. II. Období první a druhé republiky a okupace (1918-1945). Praha 1967. Zejména pak týţ: K charakteru veřejné správy v počátečním období existence ČSR, Sborník prací filosofické fakulty brněnské univerzity, C 18-19, 1971-1972, s. 5-33. 50 MZA Brno. B 33 Národní výbor 1918, inv. č. 832, f. 17-18.

Národní výbory byly odsouzeny k zániku. V rámci správní organizace nového státu neměly místo. Recepční zákon zachovával v zájmu kontinuity s předchozím obdobím dosavadní organizaci státní správy. Přestoţe se národní výbory od počátku domáhaly instrukcí pro svou činnost, jak jsme toho byly svědky v případě Boskovic i Kunštátu, ţádné neobdrţely. Excesy, kdy přebíraly některé národní výbory v okresech politickou správu, sesazovaly úředníky hejtmanství i samotné hejtmany a udílely dokonce rozkazy četnictvu, jen posílily odhodlání vládních kruhů omezit co moţná nejvíce činnost národních výborů a nakonec je vůbec zrušit. Nebylo přípustné, aby vedle sebe na okresní úrovni působily národní výbory soupeřící s dosavadními okresními politickými úřady. Jiţ na počátku listopadu 1918 vystupovala jasně snaha omezit činnost okresních národních výborů. Zmiňovaný oběţník prezidia moravského místodrţitelství č. 21 120 ze 4. listopadu 1918 oznamuje okresním národním výborům, ţe „nařizuje Národní výbor Československý v Praze znovu, by okresní národní výbory působily všemi silami k udrţení klidného běhu státní správy a povaţoval by kaţdé neoprávněné zasahování okresních národních výborů za těţký přečin.“ V oběţníku č. 20 711 ze 7. listopadu sděluje správce moravského místodrţitelství Jan Černý okresním hejtmanům, ţe „celá politická správa moravská stojí pod vládou československého státu a ţe okresní výbory nemají ţádné exekutivy.“ Zároveň se odtud dozvídáme, ţe permanentní komise Národního výboru v Praze nařídila výnosem z 5. listopadu, aby na tuto skutečnost byly okresní národní výbory upozorněny. Lze ještě pozorovat snahy omezit pravomoci okresních národních výborů na záleţitosti sociální a zásobovací. Konečně existovaly i snahy učinit z okresních národních výborů jakési poradní sbory okresních hejtmanství51(později zřídilo ministerstvo vnitra pro tyto účely počátkem roku 1919 u okresních hejtmanství instituci tzv. důvěrníků z občanstva – viz dále), ale o jejich osudu jiţ bylo rozhodnuto. Národní výbory byly úředně rozpuštěny vládním usnesením ze 4. prosince 1918. Moravský Národní výbor v Brně definitivně ukončil svou činnost 8. prosince téhoţ roku, ostatní národní výbory postupně v průběhu prosince 1918.52 Výjimku tvořily pouze národní výbory působící v národnostně smíšených pohraničních oblastech. Poslední z nich ukončily činnost na jaře 1920.

51 Oběţník praţského Národního výboru z 6. listopadu adresovaný okresním národním výborům. 52 Role praţského Národního výboru došla naplnění, kdyţ se 14. listopadu poprvé sešlo Revoluční Národní shromáţdění.

3.3 Okresní hejtmanství v novém státě

3.3.1 Postavení okresních hejtmanství bezprostředně po 28. říjnu 1918 Bylo rozhodnuto. Systém rakouské státní správy přejala nová československá republika recepčním zákonem z 6. listopadu 1918. Okresní hejtmanství (a v 2. instanci místodrţitelství) tak zůstala zachována v nezměněné podobě i po 28. říjnu 1918. Situaci těchto úřadů přesto nelze označit za příliš utěšenou. Lidé pociťovali silnou zášť vůči bývalým c. k. úřadům, které vnímali jako hlavní nástroj útlaku nenáviděného reţimu. V době těsně po převratu stát vynaloţil nemalé úsilí na podporu chabé autority státních úřadů. Odraz těchto událostí nacházíme také v prezidiálních spisech okresního úřadu v Boskovicích. Jiţ 30. října se obrátil na okresní hejtmany novopečený správce moravského místodrţitelství Jan Černý oběţníkem č. 20 366,53 v němţ zdůrazňuje správní kontinuitu s předchozím obdobím a nezměněnou kompetenční a teritoriální působnost stávajících okresních hejtmanství. Personální změny jakoţ i sliby věrnosti novému státu a přísahy se prozatím, v zájmu zachování kontinuity úřadování, odkládaly na pozdější dobu. Mezi současnými úkoly okresních hejtmanství Černý akcentoval zachování veřejného klidu a pořádku a zdárné řešení nelehké zásobovací situace. Klíčová věta oběţníku zní: „Četnictvo podléhá nadále politickým okresním úřadům jakoţto svým sluţebním úřadům a zůstávají dosud platné zákony a nařízení nezměněny.“ Oběţníkem č. 20 447 z 2. listopadu 191854 ukládalo prezidium moravského místodrţitelství okresním hejtmanům povinnost zajistit publikaci výzvy Národního výboru v Praze ve všech místních novinách. Tato výzva měla být sdělena i všem obecním úřadům „s výslovnou ţádostí, aby činnost tamního úřadu a četnictva co nejvíce podporovali (!).“ Nebude myslím na škodu ocitovat onu výzvu v úplnosti. Dobře vystihuje tehdejší poměry: „Poslouchejte našich úřadů! Z Národního výboru se oznamuje: Národní výbor znovu důrazně upozorňuje, ţe nynější úřady zeměpanské a četníci vykonávají správu státní v mezích dosavadních zákonů jménem Národního výboru a z jeho příkazu a jiţ nejsou orgány dřívější vlády rakouské. Je tedy kaţdý Čech povinen podrobiti se ve všem jejich rozkazům a dbát jejich opatření. O případných stíţnostech rozhodne místodrţitelství v Brně. Kdo našich úřadů neposlouchá a činí jim potíţe, ohroţuje v zárodku stát, který nám vybojovali nejlepší lidé naši v moři útrap a krve.“ V této výzvě k občanům je řečeno vše. Vidíme recepci rakouského

53 MZA Brno. SOkA Blansko. A 1 Okresní úřad Boskovice 1850-1945 (1948) – prezidiální spisy, kart. 23, č. j. 649. 54 Tamtéţ.

správního systému a zároveň funkci praţského Národního výboru coby nejvyšší instance politické správy. Oběţník dorazil do Boskovic 4. listopadu 1918. Téhoţ dne vypracoval hejtman Bedřich Remeš koncept oznámení představenstvům všech obcí boskovického politického okresu, aby tato v obci vyhlásila citované upozornění Národního výboru a působila na obyvatelstvo ve prospěch stávajících úřadů a četnictva, jak ţádal oběţník. Téhoţ dne byly čistopisy expedovány.55 Jak vidno, vyvíjel Národní výbor v Praze značné úsilí o podporu přejímaného státního aparátu. Vzpomeňme, jak si v některých okresech počínaly tamní národní výbory. O interakci mezi okresním hejtmanstvím a okresním národním výborem v Boskovicích nás prezidiální spisy hejtmanství neinformují. O vztahu obou úřadů platí to, co bylo řečeno v předchozí kapitole. Připomeňme, ţe okresní hejtmani měli na základě místodrţitelského oběţníku č. 20 711 ze 7. listopadu 1918 podávat případné stíţnosti ohledně zasahování národních výborů do kompetencí okresních hejtmanství prezidiu brněnského místodrţitelství. Projev loajality bývalého c. k. úřednictva novému státu byl prozatím omezen na jakousi prvotní přísahu československé republice, o níţ hovoří Aleš Vyskočil. Přísaha neměla písemnou formu, probíhala prostým rukoudáním nadřízenému. Okresní hejtmani na Moravě měli tuto přísahu skládat do rukou Národního výboru v Brně, nebo telegraficky, pokud se nemohli dostavit na Národní výbor osobně.56 Regulérní úřední přísahy a sliby věrnosti republice přišly na pořad dne počátkem roku 1919. Ze 13. listopadu 1918 pochází oběţník moravského místodrţitelství č. 21 008,57 v němţ se mluví o osobní zodpovědnosti kaţdého úředníka za škody, které vzniknou československému státu, pokud by daný úředník porušil sluţební povinnost uznávat moravské místodrţitelství jako svůj nadřízený úřad nebo by se slibem zavázal k podřízenosti úřadům jiného státu. Exemplář oběţníku dochovaný v prezidiálních spisech okresního úřadu v Boskovicích nese presentatum 15. listopadu a jsou pod ním podepsaní všichni úředníci.

3.3.2 Zřízení instituce tzv. důvěrníků občanstva při okresních hejtmanstvích Jak plynuly první týdny existence nové republiky, opadávalo revoluční nadšení obyvatelstva. Lidé procitali do tvrdé poválečné reality – tíţivá sociální a zásobovací situace na ně opět dolehla plnou vahou. Důvěra obyvatelstva v politické okresní úřady nevzrůstala.

55 Tamtéţ, f. 139. 56 VYSKOČIL, Aleš: C. k. úředník v československých sluţbách, Časopis Matice moravské, 125, 2006, s. 435. 57 MZA Brno. SOkA Blansko. A 1 Okresní úřad Boskovice 1850-1945 (1948) – prezidiální spisy, kart. 23, č. j. 657.

Proto bylo nutné nějakým způsobem dodat okresním hejtmanstvím důvěryhodnost, vylepšit jejich pošramocenou reputaci z dob války. I k tomuto účelu měla slouţit instituce důvěrníků občanstva. Instituci důvěrníků občanstva při okresních hejtmanstvích zřizovalo ministerstvo vnitra v čele s agrárníkem Antonínem Švehlou výnosem č. 2127 z 15. ledna 1919. Samo ministerstvo zdůvodňovalo ve výnose celou záleţitost tímto způsobem: „Poněvadţ pak úspěšné činnosti politických úřadů vadí v některých případech, ţe nejsou v dostatečném styku s veřejností, rozhodlo se ministerstvo vnitra zříditi při politických úřadech prvé instance (vyjma města statutární) důvěrníky občanstva, kteří by úřad informovali o přáních a potřebách obyvatelstva a případně navrhovali vhodná opatření, zvláště pokud jde o potírání výstřelků sobectví hraničících na lichvu, jakoţ i jiné formy bezohledného vykořisťování nynější svízelné situace, tak aby politické úřady zakročovaly stejně spravedlivě nahoru i dolů, a jen v zájmu veřejného blaha. Tím bude politickým úřadům umoţněno v mnohých případech zakročiti ve prospěch občanstva preventivně, na kteréţto zakročování preventivní nutno obzvláštní důraz klásti.“ Ministerstvo vnitra ukládalo okresním hejtmanům jmenovat co nejdříve alespoň čtyři tyto důvěrníky pro obvod politického okresu. Konkrétní úpravu důvěrnické instituce ponechával výnos plně na hejtmanech. Při výběru jednotlivých osob měl hejtman zohledňovat specifické poměry okresu, případně sloţení okresní hospodářské rady. Funkce důvěrnická byla funkcí čestnou, nehonorovanou. Třebaţe výnos v úvodní části nešetří vzletnými frázemi, kromě veřejného blaha leţela ministerstvu vnitra na srdci ještě jedna věc: aby důvěrníci podporovali nalomenou autoritu okresních hejtmanství. Ve výnose je tato myšlenka pěkně formulována: „Jen na panu přednostovi úřadu bude záleţeti, by dosáhl toho, aby důvěrníci tito nezastávali jen zájmů veřejnosti vůči úřadu, nýbrţ aby vlivem svým a to nejen radou, ale i skutkem podporovali činnost politických úřadů často tak nevděčnou a obtíţnou, a aby na poţádání úřadů intervenovali v těch případech, kde toho zájem veřejný vzhledem k neúplné snad důvěře obyvatelstva k úřadu vyţaduje.“ Naděje ministerstva vnitra vkládané do instituce důvěrníků vyjadřují následující slova: „Při pravém vystiţení této instituce lze od součinnosti důvěrníků s politickým úřadem očekávati velký prospěch jak ve směru výchovy občanstva, tak

i ve zvýšení důvěry a posílení autority politických úřadů.“58 Tolik normálie. Jak vypadala situace v Boskovicích? Z 8. února 1919 pochází koncept dopisu59 určený osmi muţům (viz Tabulka č. 1), v němţ je boskovický hejtman zdvořile ţádá o přijetí funkce důvěrníků. Nedlouho poté, dne 11. února, opouští boskovické hejtmanství relace moravskému místodrţitelství o tom, ţe oslovení muţové byli ustanoveni důvěrníky.60 Seznam těchto osobností zachycuje následující tabulka.

Důvěrníci občanstva při okresním hejtmanství v Boskovicích zastávaná veřejná v lokalitě (soudní stranická jméno povolání funkce okres) příslušnost JUDr. Josef národní 1. Kirchmann advokát starosta Boskovice demokracie JUDr. Rudolf národní 2. Ţák advokát starosta Blansko demokracie sociální 3. Josef Vitouch dělník v této době ţádná Boskovice demokracie sociální 4. Josef Stařecký dělník obecní radní Blansko demokracie 5. Stanislav Vlk rolník starosta Vanovice (Boskovice) agrární strana 6. Jan Pelíšek rolník starosta Prosetín (Kunštát) agrární strana národní 7. Antonín Kočvara ţivnostník obecní radní Rájec (Blansko) demokracie Ostrov u Macochy 8. Josef Šamalík rolník starosta a poslanec (Blansko) strana lidová Tabulka č. 1

První pozici zaujímá osoba nám jiţ dobře známá – boskovický starosta Josef Kirchmann (1859-1931), předseda někdejšího okresního národního výboru v Boskovicích. Kirchmann zastával úřad starosty v letech 1908 aţ 1920 a 1925 aţ 1931, roku 1920 stanul v čele Boskovic jako vládní komisař.61 JUDr. Rudolf Ţák (1866-1944) a Josef Stařecký (1877-1920) patří k významným osobnostem blanenských dějin. Rudolf Ţák vykonával úřad starosty města Blanska v letech 1917 aţ 1919 a po obecních volbách v roce 1919 jej na tomto postu vystřídal Josef Stařecký

58 Tamtéţ, inv. č. 874, f. 208. Výnos ministerstva vnitra tvořil přílohu místodrţitelského oběţníku č. 1 004 z 27. ledna 1919 zaslaného okresním hejtmanům s pokynem, aby zařídili dle pokynů ve výnose obsaţených vše potřebné a nejpozději do 15. února o učiněných opatřeních podali zprávu místodrţitelství. 59 Tamtéţ, f. 207. 60 Tamtéţ, f. 210. 61 SKUTIL, Jan – CHALUPA, Luboš: Archiv města Boskovic 1463-1945 (1953). Inventář. Blansko 1973, s. 7. MZA Brno. SOkA Blansko. Kronika města Boskovic – I. díl (1922-1962), s. 37. (Zpráva o úmrtí Josefa Kirchmanna)

angaţovaný v místním dělnickém hnutí.62 Pozoruhodnou a velmi činorodou osobností byl Antonín Kočvara (1851-1933), který celý ţivot působil v obecní samosprávě v Rájci nad Svitavou – v letech 1894-1901 zastával úřad starosty, v letech 1883-1920 stál v čele místní školní rady a dlouhá léta působil rovněţ v okresním silničním výboru v Blansku.63 K významným osobnostem na moravské politické scéně patřil Josef Šamalík (1875-1948), lidovec, dlouholetý starosta rodného Ostrova u Macochy, po celé období první republiky poslanec Národního shromáţdění.64 Ke zbývajícím třem pánům pouze stručně: Josef Vitouch byl v letech 1920-1924 členem obecního zastupitelstva v Boskovicích.65 Jan Pelíšek (1881- 1959) byl v letech 1926-1939 poslancem národního shromáţdění za agrární stranu.66 O Stanislavu Vlkovi platí údaje uvedené v tabulce. Jak vidíme, důvěrníky byly vesměs významné osobnosti politického ţivota na okrese. Profesně byli v řadách důvěrníků zastoupeni dva advokáti, dva dělníci, tři rolníci a jeden ţivnostník. Na základě všech výše citovaných pramenů a literatury jsem se pokusil určit tehdejší stranickou příslušnost důvěrníků. Jejich profesní, stavovské zařazení umoţňuje odhadnout poměrně přesně příslušnost toho kterého důvěrníka k určité politické straně. Pouze předpokládanou, neověřenou stranickou příslušnost jsem v tabulce odlišil kurzívou. Zohledníme-li tuto skutečnost, vypadá situace následovně: Většinu má národní demokracie se třemi důvěrníky následovaná sociální demokracií a agrární stranou – obě po dvou důvěrnících. Na posledním místě je lidová strana s jedním důvěrníkem. Jednotlivé soudní okresy byly zastoupeny takto: Boskovice – tři důvěrníci, Blansko – čtyři důvěrníci, Kunštát – pouhý jeden důvěrník. Přítomnost Josefa Kirchmanna mezi důvěrníky nabízí otázku: Jaká byla souvislost mezi personálním sloţením okresních národních výborů na území politického okresu Boskovice a personálním sloţením důvěrnického sboru z počátku roku 1919? Na základě údajů obsaţených v tabulce, můţeme pouze spekulovat. Nastíněná problematika přesahuje rámec této diplomové práce, ale mohla by být vděčným námětem dalšího bádání. S jistotou

62 Kratičké medailonky o ţivotě a působení blanenských starostů obsahuje publikace Představitelé města Blanska od roku 1849. Blansko v historii, sv. 10. Muzeum Blansko 2005. 63 Antonínu Kočvarovi věnuje ţivotopisný medailonek ve své diplomové práci Petr SYCHRA: Okresní samospráva Rájce nad Svitavou v l. 1850-1945. Diplomová práce. Brno 2010. (Obhájeno na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity), s. 79, 89-96. 64 Zde jsem čerpal z hesla “Josef Šamalík“ na české Wikipedii. (odkaz: http://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_%C5%A0amal%C3%ADk) 65 ČUMOVÁ, Kateřina: Historicko-politicko-správní vývoj Boskovic do roku 1945. Diplomová práce. Brno 2009. (Obhájeno na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity), s. 26. 66 Stejně jako v případě J. Šamalíka pocházejí informace o J. Pelíškovi z příslušného hesla na české Wikipedii (odkaz: http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Pel%C3%AD%C5%A1ek).

můţe říct pouze to, ţe v seznamu důvěrníků figuruje předseda okresního národního výboru v Boskovicích a naopak zde není zastoupen nikdo z členů někdejšího kunštátského okresního národního výboru. Soudní okres Kunštát zastupoval toliko starosta obce Prosetín.67 Analogickým způsobem bychom mohli porovnávat zastoupení jednotlivých profesí a politických stran v okresních národních výborech na jedné straně a u důvěrníků na straně druhé. O konkrétní činnosti a dalším působení důvěrníků nenacházíme v prezidiálních spisech okresního úřadu ţádné zmínky. Nelze nicméně vyloučit, ţe spisový materiál ukrývá roztříštěně informace o kauzách důvěrníky projednávaných, případně těch, v nichţ se nějakým způsobem angaţovali. Inventář k fondu okresního úřadu68 ani katalog prezidiálních spisů69 se o instituci důvěrníků (vyjma jejich ustanovení) nezmiňují. Z výše citovaného dopisu osmi budoucím důvěrníkům alespoň víme, jak si představoval činnost důvěrníků sám okresní hejtman: „…ţádám Vaše Blahorodí, abyste sobě neobtěţoval převzíti míněnou čestnou funkci a mne buď písemně, buď osobně, příleţitostně Vaší přítomností u úřadu, neb při úředních správách aneb na vyzvání ve svrchu uvedeném smyslu [Hejtman zde takřka doslovně cituje z výnosu výše uváděné pasáţe o úkolech důvěrníků. – pozn.] informovali.“

3.3.3 Služební přísaha Dne 18. února 1919 prezentoval okresní hejtman Bedřich Remeš oběţník prezidia moravského místodrţitelství č. 1128 z 15. února téhoţ roku.70 Správce moravského místodrţitelství Jan Černý v něm ţádá okresní hejtmany, aby se postarali o sloţení úřední přísahy všech úředníků a zřízenců, kteří podléhají místodrţitelství.71 Příloha obsahovala potřebný počet příseţných formulářů. Existovaly tři druhy formulářů pro jednotlivé kategorie personálu okresních hejtmanství, a to formuláře pro státní úředníky (sem patřilo konceptní úřednictvo a okresní sekretáři – nejvýše stojící kancelářští úředníci), pro oficianty a kancelářské pomocníky a pro sluhy a výpomocné sluhy. Texty přísah se u jednotlivých skupin poněkud lišily. Myslím, ţe nebude na škodu, ocituji-li všechny tři verze sluţební přísahy.

67 Dnes leţí obec Prosetín v okrese Ţďár nad Sázavou. 68 CHALUPA, Luboš – SKUTIL, Jan: Okresní úřad Boskovice 1850-1945 (1948). Inventář. Blansko 1971. 69 SKUTIL, Jan: Okresní úřad Boskovice – presidiální spisy 1880-1945. Katalog. Blansko 1970. 70 MZA Brno. SOkA Blansko. A 1 Okresní úřad Boskovice 1850-1945 (1948) – prezidiální spisy, kart. 23, č. j. 36. 71 Přitom se odvolává na společné ustanovení všech ministerstev č. 101 z 28. prosince 1918, jeţ zakotvovalo povinnost úřednictva sloţit sluţební přísahu a výnos ministerstva vnitra č. 795 z 23. ledna 1919, jenţ ukládal tuto povinnost v rámci rezortu.

Text sluţební přísahy státních úředníků zněl: „Přísahám a slibuji na svou čest a svědomí, ţe československé republice budu vţdy věren a její vlády poslušen, ţe budu veškery státní zákony zachovávati, všechny své úřední povinnosti dle platných zákonů a nařízení vykonávati pilně, svědomitě a nestranně, úředního tajemství neprozradím a ve všem svém jednání jen prospěchu státu a zájmu sluţby budu dbáti.“72 Sluţební přísaha oficiantů a kancelářských pomocníků vypadala takto: „Přísahám a slibuji na svou čest a svědomí, ţe všechny povinnosti mně platnými zákony a nařízeními uloţené budu svědomitě plniti, příkazů svých představených budu poslušen, úředního tajemství neprozradím a ve všem svém jednání jen prospěchu státu a zájmu sluţby budu dbáti.“73 Konečně ocituji i text přísahy sluhů a výpomocných sluhů: „Přísahám a slibuji na svou čest a svědomí, ţe československé republice budu vţdy věren a její vlády poslušen, ţe budu veškery státní zákony zachovávati, všechny své úřední povinnosti dle platných zákonů a nařízení vykonávati pilně, svědomitě a nestranně, poslušen budu příkazů svých představených a ve všem svém jednání jen prospěchu státu a zájmu sluţby budu dbáti.“74 Přísaha probíhala opakováním znění přísahy a rukoudáním okresnímu hejtmanovi a konečně písemně. Na předtištěný příseţný formulář se pod text přísahy příslušný zaměstnanec úřadu podepsal, vyplnil místo a datum sloţení přísahy. Řádné vyplnění formuláře stvrdil svým podpisem okresní hejtman. Zaměstnanci boskovického úřadu sloţili přísahu dne 22. února 191975 a o dva dny později, 24. února, putovalo 15 vyplněných příseţných formulářů do Brna na moravské místodrţitelství.76 Okresní hejtmani skládali přísahu do rukou svého představeného – správce moravského místodrţitelství Jana Černého. Bedřich Remeš tak učinil 31. ledna v Brně.77

3.3.4 Slib věrnosti republice Ve vzrušené atmosféře popřevratových dní nebyla otázka přejímání úřednictva bývalé rakouské monarchie na pořadu dne. Jinak vypadala situace počátkem roku 1919. Oběţníkem

72 MZA Brno. SOkA Blansko, A 1 Okresní úřad Boskovice 1850-1945 (1948) – prezidiální spisy, kart. 23, č. j. 36, f. 224. 73 Tamtéţ, č. j. 144, f. 497 74 Tamtéţ, f. 496 75 Datum sloţení přísahy příslušný spis (viz pozn. 70) neuvádí. Vycházel jsem z osobního spisu tehdejšího okresního komisaře Arnošta Fiedlera, jehoţ sluţební přísaha nese datum 22. února (MZA Brno. G 212 Osobní a penzijní spisy – II. řada, osobní spis Arnošt Fiedler, f. 20.) 76 MZA Brno. SOkA Blansko, A 1 Okresní úřad Boskovice 1850-1945 (1948) – prezidiální spisy, kart. 23, č. j. 36, f. 222. 77 MZA Brno. G 212 Osobní a penzijní spisy – II. řada, osobní spis Bedřich Remeš, f. 24.

č. 5059 z 19. dubna 191978 sdělovalo prezidium moravského místodrţitelství okresním hejtmanům, ţe všichni státní úředníci a trvale ustanovení zřízenci bývalého rakouského státu musí sloţit slib věrnosti československé republice „pokud v den vyhlášení tohoto zákona [zákon č. 74 ze 17. února 1919 – pozn. ], tj. dne 17. února 1919 při státních úřadech, … v obvodech československé republiky, vyjma Slovensko, jinou vládou neţ vládou československé republiky byli ustanoveni,…“ V případě ţe by úředníci či zřízenci odmítli sloţit předepsaný slib, měli být propuštěni. Povinnosti sloţit slib byli z pochopitelných důvodů zproštěni ti, kdoţ vstoupili do státní sluţby po 28. říjnu 1918, dále výpomocné kancelářské síly, sluhové přijatí na přechodnou výpomocnou sluţbu a úředníci vstoupivší do sluţeb cizího státu. Slib skládali zaměstnanci okresního hejtmanství písemně. Text slibu na předtištěném formuláři byl stručný, shodný pro všechny kategorie personálu. Zněl takto: „Slibuji věrnost republice československé. Slibuji, ţe budu zachovávati všecky její zákony a všechny své sluţební povinnosti věrně a svědomitě plniti.“ Následovalo místo, datum a podpis příslušného úředníka či zřízence. V Boskovicích sloţil všechen personál včetně hejtmana a úředního sluhy předepsaný slib dne 22. dubna 191979 a následujícího dne bylo odesláno 15 vyplněných formulářů (tedy bez hejtmanova slibu) na moravské místodrţitelství.80

3.3.5 Označování politických úřadů 1. instance Poslední tématem, o němţ dluţno pojednat v souvislosti s etablováním přejatých okresních politických úřadů v novém státě, je otázka jejich úředního označení. Z prezidiálních spisů, resp. oběţníků moravského místodrţitelství (posléze zemské správy politické) určených okresnímu hejtmanství, z konce roku 1918 a celého roku následujícího je patrné, ţe zhruba do poloviny roku 1919 úřední pojmenování dosavadních okresních hejtmanství značně kolísalo. Setkáváme se buď s původním pojmenováním “okresní hejtmanství“, neutrálním “politický okresní úřad“ a nově téţ s názvem “okresní správa politická“, (případně “okresní politická správa“). Úřední pojmenování okresní správa politická se ustaluje teprve v druhé polovině roku 1919, občas ještě doprovázeno označením

78 MZA Brno. SOkA Blansko. A 1 Okresní úřad Boskovice 1850-1945 (1948) – prezidiální spisy, kart. 23, č. j. 126. 79 Obdobně jako v případě úřední přísahy jsem určil datum na základě slibu Arnošta Fiedlera (MZA Brno. G 212 Osobní a penzijní spisy – II. řada, osobní spis Arnošt Fiedler, f. 21.) a Bedřicha Remeše (Tamtéţ, osobní spis Bedřich Remeš, f. 25.). 80 MZA Brno. SOkA Blansko. A 1 Okresní úřad Boskovice 1850-1945 (1948) – prezidiální spisy, kart. 23, č. j. 126, f. 471.

okresní hejtmanství, a od té doby zůstává označením pro prvoinstanční politické úřady aţ do reorganizace politické správy v roce 1928. Předestřený vývoj víceméně kopíruje označení přednosty okresního hejtmanství, ačkoliv prosazení jeho konečného pojmenování trvalo déle. Z počátku se setkáváme s označením “přednosta okresního politického úřadu“, “správce politického okresního úřadu“, “správce okresního hejtmanství“, ale i s původním “okresní hejtman“. Od druhé poloviny roku 1919 je častější pojmenování “správce okresní správy politické“, převaţující ještě minimálně po celý rok 1921. Teprve potom se prosazuje pro někdejší okresní hejtmany označení “přednosta okresní správy politické“. Tento stav trvá aţ do roku 1928. O zmatení samotného okresního hejtmana, který nevěděl, jak označovat úřad, v jehoţ čele stojí, podává zajímavé svědectví relace boskovického hejtmana prezidiu tehdy ještě moravského místodrţitelství z 12. dubna 1919. Šlo o případ, kdy si stěţovalo posádkové velitelství v Brně na místodrţitelství, ţe boskovický úřad dosud uţívá německého razítka.81Nebude snad ke škodě ocitovat kratičkou relaci v plném znění: „Zdejší úřad neuţíval a neuţívá německého razítka, nýbrţ razítka oboujazyčného ovšem po odstranění orla i písmen c. k., resp. k. k. Prosil jsem ústně a prosím znovu o sdělení úředního označení polit. úřadů I. stolice (okresní hejtmanství či okresní politická správa), abych nejen razítka, ale i vnější označení úřadu mohl opatřiti.“82 20. dubna dorazila do Boskovic odpověď moravského místodrţitelství, v níţ se dostalo hejtmanu Remešovi ve věci označení úřadu následujícího poučení: „Co se týče úředního pojmenování politických úřadů I. instance nemoţno nyní říci oficielního názvu, poněvadţ názvy nejsou ještě ustáleny a dluţno vyčkati zákonitého řešení této otázky. Ministerstva uţívají názvu okresní politická správa.“83

3.4 Příprava ţupního zákona a její ohlas na okresním hejtmanství v Boskovicích

Velice záhy zaznívaly v podmínkách mladé republiky hlasy po reformě politické správy. Hlavním hybatelem na tomto poli byl ministr vnitra Antonín Švehla. Reforma si kladla za cíl dva hlavní úkoly: sjednotit systémy politické správu na území Československa84 a odstranit tzv. dvojkolejnost správy, tedy sjednotit samosprávu s politickou správou. Výsledkem úsilí ministerstva vnitra byl tzv. ţupní zákon.85

81 Tamtéţ, kart. 23, inv. č. 883, f. 466-467. 82 Tamtéţ, f. 467. 83 Tamtéţ, f. 466. 84 Zatímco české země přejaly rakouský systém státní správy, na Slovensku a Podkarpatské Rusi platil uherský správní systém. 85 Zákon č. 126/1920 Sb. z. a n. z 29. února 1920.

Zákon nahrazoval v české části státu dosavadní země reprezentující 2. instanci politické správy tzv. ţupami, coţ odpovídalo uherskému správnímu systému. V českém prostředí to znamenalo v podstatě návrat k někdejšímu krajskému zřízení z let 1850 aţ 1860/1862. Prvoinstančními politickými úřady se v intencích zákona měly stát tzv. podkrajské úřady (a statutární města) zřizované pro obvod soudního okresu, v nichţ měla být soustředěna politická správa a samospráva. Na místo dřívějších místodrţitelství, resp. zemských správ politických, nastupovaly tzv. ţupní (krajské) úřady rovněţ spojující obě správní “koleje“. Působnost nových úřadů byla definována tak, ţe krajské úřady přebírají kompetence zemských správ politických a zemských výborů, podkrajské úřady analogicky působnost okresních správ politických a okresních výborů. Krom toho přiznával ţupní zákon občanstvu účast na vrchnostenské správě v rámci zvláštních senátů, které měly být zřizovány u krajských i podkrajských úřadů k výkonu správní justice.86 Kolem ţupního zákona se rozpoutaly bouřlivé diskuse, a přestoţe jej Národní shromáţdění nakonec přijalo, nikdy nebyl v českých zemích uveden v ţivot.87 Nyní se ale vraťme na počátek roku 1919. V lednu a únoru tohoto roku provedlo ministerstvo vnitra dotazníkovou akci v souvislosti s přípravou reformy politické správy. Chtělo znát názory a připomínky dotčených úřadů, samosprávných korporací a dalších institucí, které měly být správní reformou zasaţeny.88 Ministerstvo vnitra jim kladlo pět otázek (viz níţe). V prezidiálních spisech okresního úřadu v Boskovicích se dochoval koncept zprávy pro moravské místodrţitelství ze 4. března 1919,89 kde boskovický hejtman Bedřich Remeš odpovídá na oněch pět otázek:

1. Je vhodné zřídit pro řádné obstarávání sjednocené vnitřní správy nové úřady – kraje a z jakých důvodů?

86 Podrobnější informace k ţupnímu zákonu viz JANÁK, Jan: Vývoj správy v českých zemích v epoše kapitalismu. II. Období první a druhé republiky a okupace (1918-1945). Praha 1967, s. 55-59. Detailní pozornost ţupnímu zákonu věnuje Karel SCHELLE: Organizace veřejné správy v letech 1848-1948. Brno 1993, s. 267-346. Ohlasu ţupního zákona na Moravě věnuje pozornost týţ: Vývoj správy na Moravě a ve Slezsku. Brno 1991, s. 130-141. 87 JANÁK, Jan: Vývoj správy v českých zemích v epoše kapitalismu. II. Období první a druhé republiky a okupace (1918-1945). Praha 1967, s. 57. Podrobněji SCHELLE, Karel: Organizace veřejné správy v letech 1848-1948. Brno 1993, s. 273-281. 88 K tomu SCHELLE, Karel: Organizace veřejné správy v letech 1848-1948. Brno 1993, s. 269-273. 89 MZA Brno. SOkA Blansko. A 1 Okresní úřad Boskovice 1850-1945 (1948) – prezidiální spisy, kart. 23, inv. č. 876, f. 228-230.

Nahrazení zemských místodrţitelství krajskými úřady nebyl boskovický hejtman nakloněn. Viděl v něm obnovu někdejšího rakouského centralizmu, který nebral ohled na zvláštnosti jednotlivých zemí. 2. Kolik krajů by bylo účelné zřídit, v jaké velikosti a s jakým průměrným počtem obyvatelstva? Pokud by bylo přikročeno k realizaci krajského uspořádání, pokládal hejtman za účelné rozdělit území Moravy a Slezska do 5 aţ 6 krajů. 3. Jaká by měla být působnost krajských úřadů nejen vůči ostatním úřadům politické správy, ale i vůči samosprávným korporacím, a jaké změny s tím související by bylo potřebné uskutečnit v těchto úřadech a korporacích? Krajské úřady mají převzít agendu zemských správ politických a fungovat jako II. instance politické správy. Samosprávné korporace by měly zůstat nedotčeny. 4. Jaká má být organizace krajských úřadů? Zda a v jaké míře by měla být u krajských úřadů přiznána účast zástupců obyvatelstva, jak by tito zástupci měli být ustaveni a v jaké formě by jejich účast měla být upravena? V čele krajského úřadu má stát státní úředník, jeho zástupce s potřebným konceptním, odborným a pomocným personálem. Účast zástupců obyvatelstva hejtman nedoporučoval. 5. Zda se má přiznat krajským úřadům i zákonodárná moc, resp. nařizovací pravomoc a v jakém rozsahu? Boskovický hejtman navrhoval přiznat krajským úřadům toliko nařizovací moc v mezích platných zákonů. Bedřich Remeš shrnul svůj postoj k reformě veřejné správy za nynějších podmínek následovně: „Otázka zřízení krajů jest součástí nové organisace celé politické správy vůbec, a nelze tudíţ o oné bez souvislosti s touto uvaţovati. Nyní v době budování nového státu nezdá se však býti záhodno, aby instituce vţilé a aspoň do jisté míry osvědčené byly zrušovány a zaváděny překotně nové dalekosáhlé reformy, pro něţ jistě po konsolidování státu a všeobecném uklidnění nadejde doba vhodnější.“90 Na základě výsledků dotazníkové akce vypracovalo ministerstvo vnitra tzv. pamětní spis o reformě vnitřní politické správy. Vytyčoval hlavní zásady, podle nichţ pak byla vypracována osnova budoucího zákona.91 Přestoţe ţupní zákon neovlivnil další vývoj okresních politických úřadů ve 20. letech, bylo by chybou přejít jej bez povšimnutí, neboť dobře ilustruje dobové názory na tehdejší

90 Tamtéţ, f. 228. 91 SCHELLE, Karel: Organizace veřejné správy v letech 1848-1948. Brno 1993, s. 270-271.

organizaci politické správy. Koneckonců organizační zákon z roku 1927 určitým způsobem na nerealizovaný zákon ţupní navazoval.

3.5 Konsolidace politické správy

První tři poválečná léta znamenala pro mladou republiku zatěţkávací zkoušku. Země se vzpamatovávala z následků světové války, zmítala jí poválečná hospodářská krize a navíc musela jiţ v prvopočátku čelit útokům proti své celistvosti. Kritickým momentem a zároveň bodem zvratu byla prosincová generální stávka roku 1920. Lehké nebylo v období let 1919-1921 ani postavení okresních úřadů (okresních správ politických). Informace o četnosti a struktuře vyřizované agendy, o celkové situaci na úřadě jakoţ i počtu úřednictva v letech 1918 aţ 1921 (pouze do konce listopadu) podávají formou statistických dat a komentářů tzv. Přehledy o činnosti státní správy za prvá 3 léta republiky z prosince 1921, sestavované z podnětu ministerstva vnitra.92 Přednostové okresních správ politických na Moravě zasílali zpracované výkazy o činnosti svěřeného úřadu prezidiu zemské správy politické v Brně.93 Situaci na úřadě v prvních třech poválečných letech hodnotil okresní hejtman Alois Fendrych v přehledu o činnosti okresní správy politické v Boskovicích těmito slovy: „Jedině velkému zapření všeho úřednictva a nepokleslému vědomí povinnosti lze přičítati, ţe překonaly úřady tyto zdánlivě nepřekonatelné potíţe, které majíce původ svůj jednak v úpadku smyslu obyvatelstva pro právní řád a pořádek a z toho pryštící neváţnosti veřejnosti k nařízením úředním vyţadovaly vytrvalé a obětavé práce úřednictva tohoto. Vzdor tomu a vzdor úmyslnému znehodnocování činnosti této ze strany rozmanitých činitelů, dočkala se vytrvalá práce tato výsledku, ţe úřady tyto svou neúmornou činností dopracovaly se postavení a významu, který jim povahou svou přísluší. Obětavá činnost orgánů těchto úřadů a rostoucí smysl veřejnosti pro právní řád a pořádek nese dobré ovoce a zračí se v tom, ţe úřední nařízení se respektují a úcta a váţnost k zákonu stoupla. Rozhodně patrný obrat k lepšímu jeví se po posledním pokusu komunistickém o převrat stávajícího právního řádu. Od té doby i příslušníci stran, které staví se na stranu státu nepřátelskou, respektují platné zákony a je zachovávají.“94

92 Na základě výnosu ministerstva vnitra č. 30 984 z 29. listopadu 1921. 93 Na základě oběţníku zemské správy politické č. 18 125 z 2. prosince 1921. 94 MZA Brno. SOkA Blansko. A 1 Okresní úřad Boskovice 1850-1945 (1948) – prezidiální spisy, kart. 24, inv. č. 939, f. 6.

3.6 Organizační zákon a reforma politické správy v roce 1928

3.6.1 Úvod Po neuskutečnění ţupního zákona zůstal v politické správě zachován stav z období rakouské monarchie. Výraznou změnu přinesl teprve zákon o organizaci politické správy č. 125/1927 Sb. ze 14. července 1927 nazývaný zkráceně organizační zákon. Ten ponechával v platnosti stávající okresy a země jako 1. a 2. instanci politické správy. Namísto okresních a zemských správ politických zaváděl okresní a zemské úřady. Kromě toho, ţe organizační zákon spojil Moravu a Slezsko v jeden správní celek, tzv. zemi Moravskoslezskou, především realizoval několikaleté úsilí o sjednocení státní správy se samosprávou.95 Toto sloučení obou sloţek veřejné správy (na okresní a zemské úrovni) v jediném státním (okresním, zemském) úřadě mělo pro další vývoj okresního úřadu zásadní význam, jak o tom bude v jednotlivostech pojednáno dále (v příslušných kapitolách). Znovu upozorňuji, ţe v této práci věnuji pozornost “státně-správní“ sloţce okresního úřadu a výklad o samosprávné linii omezím proto na nejzákladnější informace, bez nichţ by nebylo moţno porozumět plně dosahu správní reformy na okresní úrovni.

3.6.2 Stručný nástin vývoje okresní samosprávy v letech 1865-1928 V Čechách fungovala okresní samospráva od roku 1865.96 Orgány samosprávy byly okresní zastupitelstvo (podle počtu obyvatel daného okresu 18členné, 24členné, 30členné nebo 36členné) volené na 3 roky, 6členný okresní výbor a okresní starosta. Okresní zastupitelstvo volilo okresní výbor a starostu (byl součástí výboru) jako svůj výkonný orgán a zástupce okresu navenek. Okresní zastupitelstva byla zřizována pro obvod tehdejších politických okresů. Tento stav byl zachován i po roce 1868, takţe pak územní působnost zastupitelstev zahrnovala soudní okres. Působnost okresních zastupitelstev byla poměrně široká. Dělila se na působnost přenesenou (úkoly, které přenesl na samosprávu stát, vcelku nevýznamná) a samostatnou působnost (vlastní samospráva). Samostatný obor působnosti okresních zastupitelstev lze dále dělit na působnost všeobecnou (např. podávání dobrozdání zemskému zastupitelstvu a vládě, zkoušení rozpočtů a účtů správy okresu a okresních ústavů, ustanovování úředníků),

95 JANÁK, Jan: Vývoj správy v českých zemích v epoše kapitalismu. II. Období první a druhé republiky a okupace (1918-1945). Praha 1967, s. 59-64, kde podán podrobnější výklad. Zevrubně pojednává o organizačním zákoně SCHELLE, Karel: Organizace veřejné správy …, s. 379-436. Speciálně moravskému prostředí věnuje pozornost týţ: Vývoj správy na Moravě a ve Slezsku. Brno 1991, s. 143-169. 96 Okresní samospráva byla realizována na základě zemského zákona č. 27 z. z. ze dne 25 července 1864.

působnost v obecních záleţitostech (např. dohled nad obecním hospodařením, rozhodovací pravomoc, která příslušela okresním zastupitelstvům jakoţto 2. instanci samosprávy v oboru samostatné působnosti obcí, disciplinární moc nad obecními představenými) a působnost v okresních záleţitostech (správa okresního jmění, zřizování okresních sirotčinců, chorobinců, nemocnic apod., dohled nad těmito ústavy, zřizování a udrţování okresních silnic, péče o zdravotnictví a chudinství, zřizování okresních spořitelen a pojišťoven atd.).97 Okresní samospráva v této podobě nebyla na Moravě realizována. Absenci okresní samosprávy měly alespoň částečně kompenzovat tzv. okresní silniční výbory zřizované zákonem č. 38 z 30. září 1877 v sídlech soudních okresů za účelem budování a údrţby okresních silnic. Okresní silniční výbor se skládal z 11 členů a 6 náhradníků, ze svého středu volil předsedu. Volební období bylo šestileté. Úsilí nahradit neexistující samosprávu mělo na Moravě svůj odraz rovněţ ve vytváření tzv. starostenských sborů sdruţujících obecní starosty určitého soudního okresu. Roku 1913 se spojily okresní silniční výbory s organizací starostenských sborů a vzniklo tak Ústředí starostenských sborů a silničních výborů na Moravě. Krátce po vzniku republiky byla okresní zastupitelstva v Čechách rozpuštěna a na jejich místo nastoupily jmenované okresní správní komise. Na Moravě byl sice ponechán stav z dob monarchie, avšak i zde docházelo před rokem 1928 k rozpouštění okresních silničních výborů a jmenování správních komisí, které pokračovaly v činnosti dosavadních okresních silničních výborů. V roce 1927 po vydání organizačního zákona ukončily činnost zbylé okresní silniční výbory (pokud nebyly jiţ dříve rozpuštěny) a jejich místo zaujaly správní komise.98 Tento stav trval aţ do reformy politické správy. Organizační zákon rušil dosavadní zastupitelské okresy v Čechách a silniční okresy na Moravě (a ve Slezsku). Místo nich byly zřízeny korporace územní samosprávy zvané okresy územně odpovídající politickým okresům. Na rozdíl od dřívějších autonomních zastupitelských okresů byly spolu se svými orgány (viz dále) včleněny do nově vzniklých okresních úřadů.99

97 JANÁK, Jan: Vývoj správy v českých zemích v epoše kapitalismu. I. Období 1848-1918. Praha 1965, s. 135-138. 98 ŠTARHA, Ivan: Okresní silniční výbory a jejich fondy. Archivní časopis, 22, 1972, s. 194. 99 JANÁK, Jan: Vývoj správy v českých zemích v epoše kapitalismu. II. Období první a druhé republiky a okupace (1918-1945). Praha 1967, s. 177-179.

3.6.3 Realizace organizačního zákona K 1. prosinci 1928 byla v českých zemích uvedena v ţivot nová organizace politické správy.100 Politickou správu v 1. instanci začaly vykonávat tzv. okresní úřady. V zemi Moravskoslezské přejaly působnost dřívějších okresních správ politických a okresních silničních výborů. Monokratická organizace úřadu zůstala zachována. V čele okresního úřadu stál přednosta zvaný okresní hejtman nebo téţ okresní náčelník. Hejtman nesl odpovědnost za chod celého úřadu a jemu podléhali všichni zaměstnanci úřadu. Personál úřadu se v důsledku sloučení samosprávy se státní správou poněkud rozhojnil o nové účetní úředníky, úředníky (cestmistry) a ostatní zaměstnance okresních silničních výborů.101 Okresní hejtman stanul z titulu své funkce v čele okresního zastupitelstva, okresního výboru a okresních komisí (vyjma finanční). Okresnímu hejtmanovi náleţel výkon usnesení okresních zastupitelských sborů. Byl nejvyšším představitelem okresu – zastupoval okres navenek a podepisoval všechny jeho písemnosti. Proti orgánům okresu byl nadán rozsáhlými pravomocemi. K orgánům okresu jen stručně. Okresní zastupitelstva měla podle počtu obyvatel okresu buď 18, 24, 30 nebo 36 členů. Pouhé 2/3 členů okresních zastupitelstev vzešly z voleb, zbylou 1/3 jmenoval ministr vnitra z řad tzv. odborníků.102 Zastupitelstvo volilo ze svého středu okresní výbor sloţený z osmi členů a osmi náhradníků. Okresní výbor plnil funkci jakéhosi uţšího orgánu zastupitelstva, bez dřívější výkonné moci. Okresní výbor svolávaný hejtmanem se scházel mnohem častěji neţ zastupitelstvo a jeho schůze byly neveřejné.103 Okresní zastupitelstvo měl svolávat hejtman alespoň čtyřikrát do roka. Funkční období obou zastupitelských sborů trvalo šest let. Okresní zastupitelstva měla právo zřizovat k projednávání důleţitých záleţitostí komise, z nichţ pouze finanční byla povinná (zkoumala okresní rozpočty). Organizační zákon sice přiznával okresnímu zastupitelstvu působnost hospodářskou, pomocnou, správně soudní, poradní a iniciativní, ve skutečnosti zůstala tato omezena především na hospodářské záleţitosti okresu (správa okresního jmění), působnost v oblasti sociální a zdravotní péče (zřizování chorobinců, sirotčinců, vychovatelen, zprostředkovatelen práce), působnost v oblasti kulturní (budování muzeí, knihoven), výstavby a údrţby silnic, budování okresních spořitelen atd. V rámci pomocné působnosti přiznával organizační zákon okresním zastupitelstvům právo provádět usnesení zemského zastupitelstva. Současně byla

100 Na Slovensku a Podkarpatské Rusi jiţ k 1. červenci 1928. 101 K tomu více v kapitole pojednávající o personálu okresního úřadu. 102 HOETZEL, Jiří: Československé správní právo. Část všeobecná. Praha 19372, s. 130. 103 Zprávy ze schůzí okresního výboru byly pravidelně publikovány ve věstníku okresního úřadu.

okresní zastupitelstva poradním sborem jednak zemského zastupitelstva a zemského prezidenta, jednak okresního hejtmana. Výrazně omezena byla také působnost okresní samosprávy v obecních věcech, a to ve prospěch okresního hejtmana.104 Organizační zákon fakticky likvidoval autonomní okresní samosprávu a podřizoval ji státnímu dozoru. V okresním zastupitelstvu a výboru zasedal nejen hejtman coby předseda sboru, nýbrţ i úředníci okresního úřadu, z nichţ jeden, tzv. zpravodaj, měl hlasovací právo.105 Okresní zastupitelské sbory postrádaly samostatnou výkonnou sloţku; písemná vyřízení jejich usnesení vypracovávali úředníci (referenti) okresního úřadu a konečné schválení náleţelo okresnímu hejtmanovi, případně jím pověřenému úředníkovi, zpravidla decernentovi. Samosprávná agenda tak byla fakticky přenesena na původní státně správní sloţku úřadu (coţ si vyţádalo zvýšení počtu státního úřednictva) a okresním zastupitelstvům připadla úloha pouhých poradních sborů. Zaměstnanci okresních silničních výborů přejaly okresní úřady do svých sluţeb. Patřili do kategorie tzv. autonomních zaměstnanců, tj. zaměstnanců okresu jako samosprávné korporace. Okresní zastupitelstva, výbory a komise působily u okresních úřadů jako tzv. občanské sbory.106 Okresní úřady v podobě jak je vytvořila reforma politické správy z roku 1928, přetrvaly aţ do konce předmnichovského Československa. Navzdory všem změnám a úpravám zůstávaly okresní úřady přímými dědici okresních hejtmanství.

3.6.4 Přípravy k realizaci organizačního zákona na okresním úřadě v Boskovicích107 Rok 1928 se nesl od počátku ve znamení příprav na uvedení nové správní organizace do ţivota. Zejména bylo nutné včasné převzetí jmění, agendy, zařízení a spisů okresních silničních výborů, resp. okresních správních silničních komisí, tak, aby mohly nové okresní úřady dnem, kdy zahájí činnost, plnit všechny úkoly svěřené dosud silničním správním komisím.108 Podle oběţníku prezidia zemské správy politické č. 9025 ze 7. června 1928109 přednosta okresní správy politické nesl odpovědnost nejen za převzetí agendy a jmění správních silničních komisí, ale téţ za včasné zajištění platů okresních zaměstnanců. V této

104 Viz pozn. 99. 105 HOETZEL, Jiří: Československé správní právo. Část všeobecná. Praha 19372, s. 130-131. 106 Tamtéţ, s. 128-129. 107 K rekonstrukci průběhu příprav jsem pouţil výhradně informací obsaţených v prezidiálních spisech okresního úřadu v Boskovicích. 108 MZA Brno. SOkA Blansko. A 1 Okresní úřad Boskovice 1850-1945 (1948) – prezidiální spisy, kart. 29, č. j. 25. (Oběţník prezidia zemské správy politické č. 16 976 ze dne 12. ledna 1928.) 109 Tamtéţ, kart. 29, inv. č. 1144, f. 427.

souvislosti se obrátil boskovický hejtman Alois Fendrych dopisem ze 12. června na prezidium zemské správy politické s otázkou, jak má zajistit platy okresních zaměstnanců, kdyţ od silničních okresů budou převzaty téměř výhradně dluhy.110 Protoţe v okresních úřadech měla splynout politická správa se samosprávou, důleţitou roli hrála vzájemná spolupráce mezi úředníky okresních správ politických a silničních správních komisí. O tom nás informuje oběţník prezidia zemské správy politické č. 9398 z 20. června 1928. Ukládá referentům okresních správ politických, aby se důkladně seznámili s agendou dosavadních samosprávných úřadů, která měla od 1. července přejít na okresní úřady. Za tímto účelem byly pro referenty opatřeny normativní výnosy a informativní publikace z dosavadní samosprávné sluţby. Okresní správy politické měly zároveň obdrţet z příslušných míst (viz níţe) v obecních a silničních záleţitostech všechna konečná rozhodnutí, všechna zvlášť důleţitá a informativní vyřízení a všechny pouţívané tiskopisy. Referentům okresních správ politických oběţník doporučoval, aby se v případě potřeby obraceli s dotazy rovnou na příslušné referenty správních silničních komisí a exponovaných úřadů moravského zemského výboru. Prezidium zemské správy politické v oběţníku zdůrazňuje, ţe kvůli nedostatku samosprávného úřednictva, které by mohlo být okresním úřadům přiděleno, budou muset větší část nové agendy vyřizovat političtí úředníci samostatně.111 Podobného obsahu byl oběţník č. 113 moravského zemského výboru z 12. června 1928. Moravský zemský výbor vyzývá silniční správní komise ke spolupráci s okresními správami politickými a jejich úředníky, k vzájemné výměně informací a k přípravám na předání agendy okresním úřadům, resp. okresním hejtmanům. Oddělení moravského zemského výboru pro obecní záleţitosti se vyzývá, aby poskytlo okresním správám politickým potřebné podklady (viz předchozí odstavec), aby tyto mohly dne 1. července převzít obecní agendu. Silniční referát moravského zemského výboru, zemský stavební úřad jsou vyzývány k témuţ.112 Původní záměr, aby vstoupila nová organizace politické správy v činnost 1. června na celém území Československa, se nepodařilo uskutečnit. V českých zemích byla realizace organizačního zákona odsunuta na 1. prosinec 1928.113

110 Tamtéţ, f. 426, 429. 111 Tamtéţ, kart. 29, č. j. 331, f. 461, 462. 112 Tamtéţ, f. 463. 113 O odsunutí realizace organizačního zákona na 1. prosince 1928 informoval přednosty okresních správ politických oběţník prezidia zemské správy politické č. 10 627 z 20. července 1928.

Jestliţe měly 1. prosince okresní úřady zahájit činnost, bylo nutné jmenovat jejich přednosty. Ve zprávě z 10. listopadu 1928 sděluje prezidium zemské správy politické v Brně ministerstvu vnitra, ţe přednostové budoucích okresních úřadů byli jiţ ustanoveni v celé zemi Moravskoslezské.114 Boskovický hejtman Alois Fendrych byl pověřen vedením okresního úřadu na základě výnosu ministerstva vnitra č. 21 726 z 29. listopadu 1928 a následně výnosem zemského úřadu v Brně č. 695 z 1. prosince 1928.115 O průběhu převzetí agendy, jmění a zaměstnanců tří okresních silničních výborů okresním úřadem v Boskovicích nás informuje relace hejtmana Aloise Fendrycha prezidiu zemské správy politické ze 4. února 1929: „Agenda a správa okresních silničních výborů v Blansku, Boskovicích a Kunštátě byla převzata dnem 1. prosince 1928. Detailní podrobné převzetí dle stavu ze dne 30. listopadu 1928 provedeno bylo pokud se týče okresního silničního výboru v Kunštátě dne 21. prosince 1928, v Boskovicích dne 27. prosince a v Blansku dne 28. prosince 1928. Dále hodnotí hejtman hospodářský stav jednotlivých silničních výborů a na konci relace uvádí, ţe „Od uvedených tří okresních silničních výborů bylo převzato 138 zaměstnanců, z nichţ jest 109 osob v činné sluţbě a 29 osob ve výsluţbě.“ V příloze předkládal hejtman protokoly o převzetí okresních silničních výborů, kaţdý ve dvou exemplářích.116 Na závěr si dovolím pro zajímavost ocitovat úvodní část poselství ministra vnitra Jana Černého z 28. listopadu 1928 nově vzniklým úřadům: „Dne 1. prosince 1928 nabývá v Čechách, na Moravě a ve Slezsku účinnosti zákon ze dne 14. července 1927, č. 125 Sb. z. a n. o organisaci politické správy. Den tento jest význačným mezníkem v naší vnitřní správě a v konsolidačním procesu našeho státu. Nová organisace vnitřní správy slučuje politické úřady a úřady samosprávné v jeden celek, odstraňuje dosavadní “dvojí kolej“, zjednodušuje a zlevňuje vnitřní správu a dává občanstvu na prahu druhého desetiletí naší státní samostatnosti příleţitost účastniti se svými volenými zástupci rozsáhlou měrou ve správních a hospodářských záleţitostech země a okresů. Tato vzájemná spolupráce zástupců obyvatelstva s úřednictvem nových úřadů přispěje ku prohloubení přátelského vzájemného poměru a k hlubokému pochopení jak zájmů státních, tak i potřeb země, okresů a jejich obyvatelstva.“117

114 Tamtéţ, kart. 29, č. j. 649, f. 859. 115 MZA Brno. G 212 Osobní a penzijní spisy – II. řada, osobní spis Alois Fendrych, f. 8. 116 MZA Brno. SOkA Blansko. A 1 Okresní úřad Boskovice 1850-1945 (1948)- prezidiální spisy, kart. 30, inv. č. 1170, f. 137 a 141. 117 Součást oběţníku zemského úřadu v Brně č. 1 ze dne 1. prosince 1928.

3.7 Okresní hejtmani v Boskovicích za první republiky

V letech 1918 aţ 1938 se vystřídali v čele okresního úřadu tři okresní hejtmani – Bedřich Remeš (1906-1919), Alois Fendrych (1920-1933) a Richard Kabela (1933-1940). Krátce vedl úřad vrchní okresní komisař Arnošt Fiedler (od září 1919 do ledna 1920).

3.7.1 Bedřich Remeš Bedřich Remeš se narodil 25. února 1863 v Brně. Studoval práva na vídeňské a praţské univerzitě. Úřednickou kariéru započal roku 1884 v hodnosti místodrţitelského konceptního praktikanta u okresního hejtmanství v Litovli. V letech 1885 aţ 1904 stoupal v hodnostním systému politického konceptního úřednictva a postupně působil u okresních hejtmanství v Novém Jičíně, Šternberku, Brně, Boskovicích, u zemské školní rady a na místodrţitelství v Brně (viz Tabulka 2). Roku 1899 byl jmenován místodrţitelským tajemníkem. V letech 1904 aţ 1906 vedl v této hodnosti okresní hejtmanství v Uherském Brodě. Roku 1906 se ujal vedení okresního hejtmanství v Boskovicích (dosud jako místodrţitelský tajemník); jmenování okresním hejtmanem na sebe nenechalo dlouho čekat. V Boskovicích proţil Bedřich Remeš první světovou válku. Jiţ roku 1914 získal titul místodrţitelského rady, jímţ byl definitivně jmenován o dva roky později. Po vzniku republiky setrval Remeš v čele boskovického úřadu do září 1919. Poté odešel k zemské správě politické do Brna.118 V roce 1920 byl jmenován ministerským radou a téhoţ roku získává titul viceprezidenta zemské správy politické. Roku 1921 je jmenován viceprezidentem zemské správy politické. V letech 1920 aţ 1922 a 1926 aţ 1929 zastupoval v úřadě zemského prezidenta. Roku 1930 odešel na trvalý odpočinek. Bedřich Remeš se oţenil v roce 1892. Choť Pavla mu porodila dva syny – Bohumila (nar. 1893) a Pavla (nar. 1900). Bedřich Remeš vedl aktivní ţivot. V Zprávách Právnické jednoty moravské publikoval své příspěvky a v letech 1899-1904 působil jako docent správního práva na české technice v Brně. Je autorem libreta k opeře Radhošť, která měla premiéru v Národním divadle v sezóně 1906/1907. Miloval turistiku. Obzvlášť si oblíbil Beskydy. Byl čestným členem Pohorské jednoty Radhošť a napsal několik průvodců

118 MZA Brno. G 212 Osobní a penzijní spisy – II. řada, osobní spis Bedřich Remeš, f. 88.

věnovaných Beskydám a Valašsku. Byl také náčelníkem plaveckého oddílu boskovického Sportovního klubu. Bedřich Remeš umřel roku 1952 v Brně.119

Úřednická kariéra Bedřicha Remeše (1863-1952) úřad sluţební hodnost (úřední titul) nastoupil/ jmenován OH Litovel místodrţitelský konceptní praktikant 1884 OH Nový Jičín místodrţitelský konceptní praktikant 1885 OH Šternberk místodrţitelský konceptní praktikant 1889 OH Brno místodrţitelský koncipista 1890 OH Boskovice okresní komisař 1891 ZŠR (Brno) okresní komisař 1892 OH Brno okresní komisař 1896 MM (Brno) okresní komisař 1898 MM (Brno) místodrţitelský tajemník 1899 OH Uherský Brod místodrţitelský tajemník 1904 OH Boskovice místodrţitelský tajemník 1906 OH Boskovice okresní hejtman 1906 OH Boskovice titulární místodrţitelský rada 1914 OH Boskovice místodrţitelský rada 1916 ZSP (Brno) místodrţitelský rada 1919 ZSP (Brno) ministerský rada a titulární viceprezident 1920 ZSP (Brno) viceprezident zemské správy politické 1921 ZSP (Brno) zemský viceprezident 1927 ZÚ (Brno) zemský viceprezident 1928 odchod do penze 1930 Tabulka č. 2

3.7.2 Alois Fendrych Alois Fendrych se narodil 13. června 1872 v obci Dolní Bobrová (dnes Bobrová, okres Ţďár nad Sázavou). Vystudoval českou právnickou fakultu v Praze. Do konceptní sluţby u politických úřadů vstoupil roku 1899 v hodnosti místodrţitelského konceptního praktikanta u moravského místodrţitelství. V letech 1900 aţ 1908 působil na okresních hejtmanstvích v Hustopečích, Velkém Meziříčí a Třebíči (viz Tabulka č. 3). Roku 1908 byl povolán sluţbou do Brna k moravskému místodrţitelství (v letech 1908 aţ 1912 zde působil při zemské školní radě). V letech 1914 aţ 1919 vedl okresní hejtmanství v Kyjově v hodnosti místodrţitelského tajemníka. V čele úřadu zůstal i po 28. říjnu 1918.

119 VYSKOČIL, Aleš: Slovník představitelů státní správy na Moravě v letech 1850-1918. Praha 2012, s. 242-243. MZA Brno, G 212 Osobní a penzijní spisy – II. řada, osobní spis Bedřich Remeš, f. 3-5. (Osobní výkaz Bedřicha Remeše)

V popřevratových dnech roku 1918 zaţil Alois Fendrych na vlastní kůţi “revoluční činnost“ okresního národního výboru v Kyjově. Ten ţádal v dopise z 21. listopadu 1918 předsednictví moravského místodrţitelství o „přesazení okr. hejtmana Fendrycha, poněvadţ jmenovaný nepoţívá důvěry obyvatelstva.“120 Starostové obcí v celém kyjovském okrese vyjádřili hejtmanu Fendrychovi jednoznačnou podporu dopisem z 29. listopadu 1918 adresovaným Národnímu výboru v Brně: „Doneseno bylo k sluchu venkovského obyvatelstva, ţe k zemskému národnímu výboru byla podána ţaloba na okresního hejtmana p. Fendrycha, aniţ smysl ţaloby znám byl. Podepsaní starostové a členové sčítacích komisí shromáţdění dne 29. XI. t. r. v Kyjově, vzali na přetřes toto udání a po důkladné rozpravě jednohlasně usneseno podat národnímu zemskému výboru následující resoluci. Pan kyjovský okr. hejtman Fendrych, nastoupiv svůj úřad na zdejším hejtmanství těsně před začátkem války, byl po celý ten kritický čas pro lid hejtmanem znamenitým, a leţelo mu dle jeho jednání blaho obyvatelstva víc na srdci, neţli vítězství Rakouska, coţ dokázáno můţe býti tím, jak velká spousta od vojny bylo osvobozených. Co se týká jeho národního vědomí, byl téţ výtečným Čechem, byv však střeţen okresním stráţmistrem Gröslem, zarytým Němcem, nemohl svoje češství veřejně a okázale stavit na odiv. Podepsaní ţádají důrazně, aby p. hejtman Fendrich (!) ponechán byl na svém místě v Kyjově a ţádají, aby v tom případě, ţe by zemský národní výbor o vině či nevině jeho byl v pochybnostech, dal slyšet téţ venkov a nedbal udání několika jednotlivců, jedná-li se jim o osobní mstu. Prohlašujeme, ţe nepřejeme si jiného hejtmana a ţádáme, aby za své čestné a korektní jednání byl vyznamenán.“121 Na došlé podání dopisu okresního národního výboru poznamenal 28. listopadu 1918 správce moravského místodrţitelství Jan Černý: „dostavil se ke mně posl. Měchura a ţádal jménem venkova o ponechání Fendrycha v Kyjově. Dr. Kozánek [předseda kyjovského okresního národního výboru – pozn.] prý přednese tutéţ prosbu.”122 Alois Fendrych tak zůstal v čele okresního hejtmanství a roku 1919 byl jmenován definitivním okresním hejtmanem. Koncem roku 1919 byl pověřen správou okresního hejtmanství v Boskovicích, které se ujímá v lednu 1920.123 Roku 1920 byl jmenován místodrţitelským radou, o čtyři roky později vládním radou. Okresní úřad v Boskovicích opustil v červenci 1933, kdy byl povolán k zemskému úřadu do Brna. Záhy, koncem ledna 1934, přechází na trvalý odpočinek.

120 MZA Brno. G 212 Osobní a penzijní spisy – II. řada, osobní spis Alois Fendrych, f. 146. 121 Tamtéţ, f. 145. 122 Viz pozn. 120. 123 MZA Brno. SOkA Blansko. A 1 Okresní úřad Boskovice 1850-1945 (1948) – prezidiální spisy, kart. 23 A, bez č. j., f. 143. (Protokol o předání úřadu Aloisu Fendrychovi)

Roku 1901 se Alois Fendrych oţenil. Z manţelství s chotí Alţbětou vzešly dvě dcery – Alţběta (nar. 1904) a Dagmar (nar. 1913). Svědectví o nelehkých a mnohdy pohnutých ţivotních osudech politických úředníků a jejich rodin nacházíme na řádcích dopisu Aloise Fendrycha ze srpna 1923, v němţ zdůvodňuje odmítnutí místa okresního hejtmana ve Vyškově: „Veleváţený pane místodrţitelský rado! Za blahovůli,(!) se kterou byla mi nabídnuta správa polit. okresu vyškovského, dovoluji si projeviti uctivý dík a zároveň prosím, aby mi laskavě prominuto bylo, ţe z váţných důvodů nelze mi na tuto odjíti. Starší dítko navštěvuje zdejší gymnasium a po prázdninách vstoupí do 8. třídy. Měla jiţ značné potíţe při mém přeloţení z Kyjova do Boskovic při přestupu z reálného gymnasia na tehdy ještě klas. gymnasium v Boskovicích, jeţto musila skládati doplňovací zkoušku z některých předmětů. Dále stěhoval jsem se s rodinou jiţ třikráte, jednou na vlastní útraty. I kdyby mi úhrada stěhovacích výloh povolena byla, jsou tyto vţdy mnohem vyšší, které bych nésti mohl, poněvadţ mi to materiální poměry nedovolují. Věno, které měla choť, bylo jiţ za války dosazeno na ţivobytí. Kromě toho jest choť má váţně churava, takţe mám důvodnou obavu, ţe by ji starosti se stěhováním spojené úplně zlomily. Pro uvedené právě poměry nemůţe si dopřáti ani odborného lékařského ošetřování odborným lékařem v některém velkém městě, ač ho nevyhnutelně potřebuje. Ku konci opětně prosím, aby na tyto důvody byl blahovolně zřetel vzat.

S výrazem plné oddanosti trvá Váš

Fendrych místrodr. rada V Boskovicích, dne 2. srpna 1923.“124

Od druhé poloviny 20. let se zhoršoval zdravotní stav Aloise Fendrycha. Trpěl zaţívacími potíţemi, ţlučovými kameny a později vředy dvanácterníku. Několikrát podstoupil léčbu v Karlových Varech. Ani po stránce psychické na tom nebyl dobře – soudobé lékařské

124 MZA Brno. G 212 Osobní a penzijní spisy – II. řada, osobní spis Alois Fendrych, f. 101, 102.

posudky z konce 20. a počátku 30. let125 hovořily o těţší neurastenii,126 hejtman trpěl stavy strachu a úzkosti. Kdyţ dosáhly zdravotní problémy kritické meze, nastupoval Fendrych několikaměsíční dovolenou na zotavení. Posudek zdravotního oddělení zemského úřadu z 21. září 1933127 navrhoval vzhledem k Fendrychově zdravotnímu a psychickému stavu jeho přeloţení na trvalý odpočinek. Na vlastní ţádost,128 jejíţ přílohu tvořily právě zmiňované lékařské posudky, byl Fendrych počátkem roku 1934 přeloţen do trvalé výsluţby.129 Alois Fendrych umřel v Brně 31. května 1940.130

Úřednická kariéra Aloise Fendrycha (1872-1940) úřad sluţební hodnost (úřední titul) nastoupil/jmenován MM (Brno) místodrţitelský konceptní praktikant 1899 OH Hustopeče místodrţitelský konceptní praktikant 1900 OH Velké Meziříčí místodrţitelský konceptní praktikant 1901 OH Velké Meziříčí místodrţitelský koncipista (provizorní) 1902 OH Velké Meziříčí místodrţitelský koncipista 1903 OH Třebíč místodrţitelská koncipista 1903 OH Třebíč okresní komisař (provizorní) 1904 OH Třebíč okresní komisař 1905 ZŠR (Brno) okresní komisař 1908 MM (Brno) okresní komisař 1912 MM (Brno) místodrţitelský tajemník 1913 OH Kyjov místodrţitelský tajemník 1914 OH Kyjov okresní hejtman (provizorní) 1918 OH Kyjov okresní hejtman 1919 OSP Boskovice okresní hejtman 1920 OSP Boskovice místodrţitelský rada 1920 OSP Boskovice vládní rada 1924 OÚ Boskovice vládní rada 1928 ZÚ (Brno) vládní rada 1933 odchod do penze 1934 Tabulka č. 3

125 Tamtéţ, f. 56, 59, 63. 126 S různými zdravotními potíţemi se potýkali vzhledem k charakteru svého zaměstnání (nedostatečný pohyb, stres apod.) mnozí úředníci srov. VYSKOČIL, Aleš: C. k. úředník ve zlatém věku jistoty. Praha 2009, s. 152-153. 127 MZA Brno. G 212 Osobní a penzijní spisy – II. řada, osobní spis Alois Fendrych, f. 50. 128 Tamtéţ, f. 47. 129 Tamtéţ, f. 46. 130 VYSKOČIL, Aleš: Slovník představitelů státní správy na Moravě v letech 1850-1918. Praha 2012, s. 75-76. MZA Brno. G 212 Osobní a penzijní spisy – II. řada, osobní spis Alois Fendrych, f. 3, 8, 9. (Osobní výkaz Aloise Fendrycha)

Alois Fendrych a Bedřich Remeš byli nejdéle slouţícími hejtmany v dějinách boskovického okresního úřadu.131

3.7.3 Richard Kabela Richard Kabela132 se narodil 31. března 1881 v Přerově. Vystudoval práva na praţské univerzitě. Po nastoupení do konceptní sluţby u politických úřadů působil postupně na okresních hejtmanstvích ve Valašském Meziříčí a Třebíči, u moravského místodrţitelství, dále pak na okresním hejtmanství v Moravské Třebové. 28. října 1918 převzal správu okresního hejtmanství v Hustopečích. V červenci 1933 převzal správu okresního úřadu v Boskovicích v hodnosti rady politické správy.133 Roku 1934 byl jmenován vrchním radou politické správy.134 Kabelova manţelka Pavla podala na počátku roku 1946 ţádost k zemskému národnímu výboru v Brně o finanční odškodnění v souvislosti s předčasnou manţelovou smrtí v důsledku stíhání za německé okupace. I kdyţ zemský národní výbor nárok Pavly Kabelové neuznal,135 spis nám umoţňuje alespoň letmo nahlédnout do ţivotního osudu prvorepublikového okresního hejtmana Richarda Kabely, čestného a zásadového člověka, v době kaţdodenní konfrontace s okupační mocí. Pavla Kabelová v ţádosti kromě jiného píše toto: „Za německé okupace dával můj manţel jako okresní hejtman ostentativně najevo nesouhlas s novým politickým uspořádáním. Za toto politické chování byl okupanty stíhán a nakonec odstraněn z výkonu svého úřadu nuceným poskytnutím zdravotní dovolené. V důsledku nervy vyčerpávajícího odporu proti německým orgánům a v důsledku pronásledování s jejich strany manţel váţně ochuravěl a po krátké chorobě předčasně zemřel. Jen předčasná smrt jej zachránila před zatčením a vězněním německými orgány.“136 V dopise z 28. února 1947, kterým zemský národní výbor v Brně postupoval ţádost Pavly Kabelové ministerstvu vnitra, se mimo jiné uvádí: „Jmenovaný byl okresním

131 Přehled boskovických hejtmanů – viz úvod ke katalogu prezidiálních spisů: SKUTIL, Jan: Okresní úřad Boskovice – presidiální spisy 1880-1945. Katalog. Blansko 1970, s. 3-4. Fendrych a Remeš působili v Boskovicích ze všech hejtmanů zdaleka nejdéle. U všech tří meziválečných hejtmanů však autor katalogu uvádí nepřesná data jejich odchodu z Boskovic (Remeš – 1918, Fendrych – 1932, Kabela – 1941). Zůstává otázkou, nakolik přesná jsou data úřadování ostatních hejtmanů. 132 Původní osobní spis Richarda Kabely shořel při poţáru na konci války v Boskovicích. Detailní rekonstrukce jeho úřednické kariéry tudíţ nebyla moţná. 133 Almanach města Boskovic. (Památnosti, úřady, ţivnosti). Boskovice 1934, s. 18. 134 MZA Brno. SOkA Blansko. A 1 Okresní úřad Boskovice 1850-1945 (1948) – prezidiální spisy, kart. 37, č. j. 937. 135 MZA Brno. G 212 Osobní a penzijní spisy – I. řada, penzijní spis Pavla Kabelová, f. 26. 136 Tamtéţ, f. 16.

hejtmanem v Boskovicích. Podle vyjádření úředního lékaře v Boskovicích trpěl zvýšením krevního tlaku bez jiného chorobného podkladu a cítil se vţdy zdráv. Teprve doba okupace, styk s německými úředníky při výkonu jeho povolání a různé intriky se strany německých okupantů působily na jeho zdravotní stav, který se postupně zhoršoval aţ … skončil smrtí.“137 Tento dokument současně popisuje osud Kabelova osobního spisu, který měl za války shořet v Boskovicích. Richard Kabela umřel v Boskovicích 11. září 1940. Rakev s ostatky okresního hejtmana byla v den pohřbu vystavena v zasedací síni okresního úřadu. Pohřeb se konal 15. září 1940 v 15 hodin tamtéţ. Na úvod zazněla část “Sedmi posledních slov Kristových“ od Josepha Haydna. Jako první promluvil zástupce zesnulého hejtmana, rada politické správy Oldřich Jurčík, jenţ se loučil s Richardem Kabelou jménem okresního úřadu. Následovala řeč zástupce okresního školního výboru školního inspektora Štefka. Poté zazpíval kostelní sbor a pak se odebral pohřební průvod z budovy okresního úřadu ke kostelu sv. Jakuba. Pořad průvodu vypadal následovně: 1. Učitelstvo měšťanských a obecních škol 2. Členové okresního školního výboru 3. Starostové obcí a členové obecních sborů 4. Úředníci okresního úřadu 5. Úředníci jiných říšských a protektorátních úřadů 6. Četnictvo 7. Kněţí 8. Květinový vůz 9. Pohřební vůz 10. Rodina 11. Reprezentanti říšských a protektorátních úřadů 12. Čestní hosté 13. Členové okresních zastupitelských sborů 14. Členové spolků a korporací 15. Zaměstnanci okresu 16. Občanstvo Po církevním obřadu v kostele vykročil pohřební průvod směrem k boskovickému hřbitovu. Zde drţeli po církevním obřadu krátkou řeč člen okresního výboru Josef Čech,

137 Tamtéţ, f. 19.

předseda starostenského sboru František Chloupek a zástupce města Boskovic. Pěvecký sbor učitelů zazpíval na závěr Försterovu “Z osudu rukou“ a celý pohřeb byl zakončen závěrečnými modlitbami. 16. září 1940 ráno byla v kostele sv. Jakuba slouţena zádušní mše za zesnulého okresního hejtmana. Okresní úřad se jiţ v parte z 12. září rozloučil se svým představeným těmito slovy: „ Úřednictvo okresního úřadu a okres boskovický nezapomene, co zesnulý pro ně a pro kulturní a hospodářský rozvoj okresu vykonal.“138 Richard Kabela po sobě zanechal manţelku a tři dospívající dcery.139 Po náhlém Kabelově skonu vedl nejspíš po přechodnou dobu okresní úřad rada politické správy Oldřich Jurčík. Roku 1941 nastoupil do čela okresního úřadu Němec Franz Rudolf140 – poslední hejtman v dějinách boskovického okresního úřadu.

3.8 Umístění okresního úřadu

S meziválečnými dějinami okresního úřadu v Boskovicích úzce souvisí otázka jeho umístění.141 Aţ do reformy politické správy sídlil okresní úřad v prostorách obecního domu č. 4 na Masarykově náměstí (dnes Masarykovo náměstí 4/2, sídlí zde městský úřad).142 Po reformě však novému okresnímu úřadu přestala postačovat stávající budova, proto poskytlo město Boskovice úřadu obecní dům č. 8 (dnes Masarykovo náměstí 8/6).143 Na podzim 1930 se započalo s výstavbou nové budovy pro okresní úřad v oblasti dnešního náměstí 9. května (tehdy ulice Josefa Kirchmanna). Stavební náklady ve výši tří milionů korun československých měly nést rovným dílem město, okres a stát. Na tuto skutečnost dodnes upomínají dva nápisy na budově někdejšího okresního úřadu. První zní „1931 VĚNOVÁNO NAŠEMU HORSKÉMU OKRESU“, a druhý „1932 POSTAVENO MĚSTEM ZA PŘISPĚNÍ STÁTU A OKRESU“. Koncem léta 1932 probíhaly závěrečné práce144 a nová budova byla dokončena na podzim téhoţ roku, takţe se mohl okresní úřad přestěhovat do novostavby v lednu 1933. Nelze neţ souhlasit se slovy Boskovického kronikáře, který píše, ţe „… na podzim 1932 skvěla se dokončená budova v novém rouchu

138 MZA Brno. SOkA Blansko. A 1 Okresní úřad Boskovice 1850-1945 (1948), kart. 65, osobní spis Kabela Richard, okresní hejtman, úmrtí. 139 MZA Brno. G 212 Osobní a penzijní spisy – I. řada, penzijní spis Pavla Kabelová. 140 SKUTIL, Jan: Okresní úřad Boskovice – presidiální spisy 1880-1945. Katalog. Blansko 1970, s. 4. 141 V tomto směru vděčím za cenné informace pracovnici Státního okresního archivu v Blansku p. Marii Wetterové. 142 MZA Brno. SOkA Blansko. A 1 Okresní úřad Boskovice 1850-1945 (1948) – prezidiální spisy, kart. 26, inv. č. 1081. (Protokol o umístění státních úřadů v Boskovicích) Tamtéţ, kart. 29, inv. č. 1135. (Umístění zemského úřadu a okresních úřadů) 143 Tamtéţ, kart. 30 A, inv. č. 1193. (Náklady na umístění okresních úřadů, úhrada obcemi) Tamtéţ, kart. 32, inv. č. 1279. (Náklady spojené s umístěním okresního úřadu) 144 Tamtéţ, kart. 34, inv. č. 1372. (Boskovice – novostavba okresního úřadu)

a patřila mezi nejpěknější budovy v městě. Bylo skoro škoda, ţe stála stranou a nezdobila náměstí nebo některou hlavní ulici ve středu města.“145 Okresní úřad dostal hezké, moderní a reprezentativní sídlo (viz obrazové přílohy). Po druhé světové válce sídlil v budově bývalého okresního úřadu okresní národní výbor aţ do svého zrušení roku 1960, kdy byla budova předána tehdejší zemědělské škole v Boskovicích.146 V současnosti zde sídlí městský úřad (náměstí 9. května 954/2).

4. PERSONÁLNÍ SLOŢENÍ OKRESNÍHO ÚŘADU

4.1 Personál okresních úřadů v letech 1918-1938

Aleš Vyskočil ve své práci o c. k. úřednictvu na Moravě nabízí hned několik kritérií, na jejichţ základě můţeme personál okresních úřadů dělit.147 Podobný přehled personálu okresních politických úřadů podávají také Pavel Holub148 a Eva Šmilauerová.149 V zásadě se budeme drţet rozdělení politického úřednictva podle věcné náplně jeho činnosti, jak jej podává Aleš Vyskočil.150 Vyvstanou nám tak tři základní kategorie úřednictva, přesněji a lépe řečeno zaměstnanců okresního úřadu: úředníci konceptní, kancelářští, pomocné kancelářské sily a sluţební personál (úřední sluhové). V čele okresního úřadu (okresní správy politické, okresního hejtmanství) stál okresní hejtman. Reprezentoval celý úřad a pouze on sám byl odpovědný za jeho chod a veškerý přidělený personál. On jediný reprezentoval úřední moc (vůli úřadu). Za první republiky byl jmenován ministrem vnitra. U konceptních úředníků s vysokoškolským vzděláním rozlišujeme mezi právnickými a odbornými úředníky pro specializované agendy – zdravotní, veterinární, lesnickou a technickou. Konceptní úředníci vypracovávali písemné návrhy vyřízení a v rámci svěřené agendy vystupovali jako referenti. U okresních politických úřadů existovala jiţ od obnovení

145 MZA Brno. SOkA Blansko. Kronika města Boskovic – I. díl (1922-1962), s. 43. 146 SKUTIL, Jan: Okresní úřad Boskovice – presidiální spisy 1880-1945. Katalog. Blansko 1970, s. 4. MZA Brno. SOkA Blansko. Kronika města Boskovic – I. díl (1922-1962), s. 296. 147 VYSKOČIL, Aleš: C. k. úředník ve zlatém věku jistoty. Praha 2009, s. 48-49. 148 HOLUB, Pavel: Oberhollabrunnský systém spisové sluţby a okresní úřad v Humpolci v první polovině 20. století. Archivní časopis, 61, 2011, s. 40-41. 149 ŠMILAUEROVÁ Eva: Správní vývoj a diplomatika písemností okresních národních výborů v letech 1945-1960. Sborník archivních prací, 32, 1982, s. 64. 150 VYSKOČIL, Aleš: C. k. úředník ve zlatém věku jistoty. Praha 2009, s. 49.

okresních hejtmanství v roce 1868 instituce decernentů, jimiţ se stávali ti z konceptních úředníků, na něţ přenesl okresní hejtman část své pravomoci. Ti pak v rámci svěřené agendy rozhodovali samostatně,151 aniţ by jejich písemná vyřízení v té které záleţitosti – na rozdíl od referentů a pomocných konceptních úředníků – podléhala hejtmanovu schválení. U politických úřadů první instance působili za první republiky speciální úředníci určeni pro pomocnou konceptní sluţbu. Nazývali se aktuárští úředníci, nebo jednoduše aktuáři. Na rozdíl od vyššího konceptního úřednictva, měli zpravidla jen středoškolské vzdělání.152 Další skupinu tvořili kancelářští úřednici a pomocné kancelářské síly. Obě tyto skupiny personálu okresních úřadů zajišťovaly společnými silami servis konceptnímu úřednictvu – tvořily kancelář okresního úřadu. Měly na starosti příjem písemností, řádnou evidenci jejich cesty úřadem v podacím protokole, jakoţ i vedení dalších evidenčních pomůcek. Dále jim náleţelo přidělení podání příslušnému referentovi, vyhotovení čistopisu vyřízení, kolacionování (porovnání) čistopisu s konceptem, rozmnoţovací práce, expedice spisů a péče o registraturu. Někteří kancelářští úředníci vykonávali méně náročné konceptní práce. Oficianti (niţší kancelářský personál) a kancelářští pomocníci (pomocné kancelářské síly), kteří odslouţili zákonem stanovený minimální počet let, byli na počátku republiky začleněni do hodnostního systému a postaveni na roveň dosavadním kancelářským úředníkům153 – byl jim přiznán charakter státních úředníků. Sluţebný personál reprezentovali úřední sluhové (zřízenci), za první republiky s titulem podúředníků154, a případní výpomocní zřízenci. Měli na starosti údrţbu úřední budovy, úklid a vytápění místností, poskytovali servis veškerému úřednictvu a spolupracovali s kancelářským personálem při expedici spisů.155 První republika v zásadě převzala systém 11 hodnostních tříd i názvy sluţebních hodností (úředních titulů) úřednictva a sluţebního označení ostatního personálu z dob monarchie. S tituly konceptního úřednictva jsme se setkali jiţ v ţivotopisných medailoncích boskovických okresních hejtmanů. Úřední tituly, jak jsou zachyceny tam a v Tabulce č. 4

151 HLEDÍKOVÁ, Zdeňka – JANÁK, Jan – DOBEŠ, Jan: Dějiny správy v českých zemích od počátků státu po současnost. Praha 2007, s. 277. 152 Aktuárské úředníky při státních politických a policejních úřadech zaváděl zákon č. 262 z 15. května 1919. 153 Podle zákona č. 89 z 18. února 1919. 154 Dosavadní úřední sluhové byli jmenování podúředníky na základě zákona č. 221 z 24. března 1920. 155 Typologizace personálu okresního úřadu zpracována podle Pavla HOLUBA: Oberhollabrunnský systém spisové sluţby a okresní úřad v Humpolci v první polovině 20. století. Archivní časopis, 61, 2011, s. 40-41, Evy ŠMILAUEROVÉ: Správní vývoj a diplomatika písemností okresních národních výborů v letech 1945-1960. Sborník archivních prací, 32, 1982, s. 64., Marty ŠOPFOVÉ: Písemnosti okresních hejtmanství na Moravě 1850-1918. Diplomová práce. Brno 1959. (Obhájeno na Filosofické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně), s. 48 a Aleše VYSKOČILA: C. k. úředník ve zlatém věku jistoty. Praha 2009, s. 48-49.

(viz níţe), zavedl zákon č. 52 z 15. dubna 1873.156 Po vzniku Československa došlo ještě ve 20. letech k drobnějším úpravám úředních titulů právních i odborných konceptních úředníků157 a konečně také úředních sluhů (viz výše). Důslednou změnu přineslo teprve vládní nařízení č. 103 ze dne 15. července 1927 o úředních kategoriích a úředních titulech (týkalo se veškerého úřednictva všech ministerských rezortů). Tyto teoretické poznatky budu nyní ilustrovat na konkrétních příkladech z boskovického okresního úřadu. Půjde o dvě sondy do personálního sloţení úřadu – k roku 1920 a k roku 1934, takţe budeme moci porovnat stav v této oblasti před správní reformou v roce 1928 i po ní. Pro úplnost zbývá doplnit, ţe informace o některých zaměstnancích poskytují osobní spisy zaměstnanců boskovického okresního úřadu z let 1900-1945.158 Osobní spis ţádného z meziválečných okresních hejtmanů, vyjma úmrtního spisu Richarda Kabely, zde nenajdeme. Bedřich Remeš i Alois Fendrych ukončili kariéru na zemském úřadě v Brně, jejich osobní spisy proto najdeme ve fondu Moravského zemského archivu G 212 (Osobní a penzijní spisy). Osobní spis úředníka mohl být veden pod jménem manţelky, pokud po manţelově smrti ţádala o vdovskou penzi. To byl případ Richarda Kabely. Kompletní osobní spis úředníka najdeme tam (u toho úřadu), kde slouţil naposledy. Migraci úředníků lze vysledovat v úředních věstnících příslušných okresních úřadů, které pravidelně informovaly o příchodu/odchodu úředníků i s udáním lokality odkud/kam přicházejí/odcházejí.

4.2 Přehled zaměstnanců okresní správy politické v Boskovicích roku 1920

Na základě kombinace několika pramenů z prezidiálních spisů z let 1920 a 1921 jsem se pokusil o rekonstrukci personálního obsazení okresní správy politické v Boskovicích na konci roku 1920. Výsledek zachycuje následující tabulka.

156 VYSKOČIL, Aleš: Slovník představitelů státní správy na Moravě v letech 1850-1918. Praha 2012, s. 35. Týţ: C. k. úředník ve zlatém věku jistoty. Praha 2009, s. 103. 157 Jmenovitě šlo o tyto právní předpisy: 1) vládní nařízení č. 141 z 21. dubna 1922, které upravovalo úřední tituly státních veterinárních úředníků 2) vládní nařízení č. 135 z 27. dubna 1922, které stanovilo nové tituly úředních státních lékařů 3) vládní nařízení č. 244 z 20. prosince 1923, které upravovalo některé úřední tituly státních úředníků 158 MZA Brno. SOkA Blansko. A 1 Okresní úřad Boskovice 1850-1945 (1948), kart. 63-69.

Přehled zaměstnanců okresní správy politické v Boskovicích v roce 1920 pořadové číslo jméno sluţební hodnost (úřední titul) hodnostní třída poznámka přednosta OSP 1. Alois Fendrych místodrţitelský rada VI. konceptní úředníci s právnickým vzděláním 2. Arnošt Fiedler vrchní okresní komisař VIII. referent+decernent 3. Jan Kašpárek místodrţitelský tajemník VIII. referent 4. Josef Boháček okresní komisař IX. referent 5. Karel Zajíček místodrţitelský koncipient XI. referent ? odborní konceptní úředníci 6. Karel Krejčí vrchní okresní lékař VII. referent+decernent 7. Josef Pekař vrchní státní zvěrolékař VIII. 8. Alois Navrátil státní zvěrolékař X. aktuárští úředníci 9. Bohumil Fišer aktuárský elév XI. kancelářští úředníci 10. František Keprda okresní tajemník IX. referent 11. Eduard Schön okresní tajemník IX. 12. František Konečný okresní tajemník IX. 13. Robert Lacina okresní tajemník IX. 14. Alois Hamerský okresní tajemník IX. 15. Jindřich Verbický místodrţitelský kancelista XI. pomocné kancelářské síly 16. Anna Burgerová kancelářská pomocnice - 17. ? kancelářská pomocnice - sluţebný personál 18. Augustin Krejčíř úřední sluha - Tabulka č. 4

Tabulka zachycuje personální obsazení okresní správy politické v prosinci 1920. Hodnostní třídy uvádím pouze pro zajímavost, původní seznam zaměstnanců z 27. prosince 1920 (viz níţe) je zaznamenával. Základním pramenem pro mě byl Seznam zaměstnanců, ţádajících průkazku na zlevněnou jízdu po ţeleznici z 27. prosince 1920.159 Zde obsaţené údaje jsem porovnal se seznamem úředníků OSP v rámci rozpisu dovolených na rok 1920 potvrzeného zemskou správou politickou v Brně dne 10. června 1920160 a posléze s Výkazem o činnosti v I. půlletí 1920 vyhotoveným 19. července 1920.161 Zjištěné počty úřednictva jsem následně porovnal s údaji, jeţ poskytuje přehled o činnosti okresní správy politické v prvních třech letech republiky.162

159 MZA Brno. SOkA Blansko. A 1 Okresní úřad Boskovice 1850-1945 (1948) – prezidiální spisy, kart. 23 A, č. j. 472, f. 1019. 160 Tamtéţ, karton 23 A, č. j. 273, f. 698. 161 Tamtéţ, karton 23 A, č. j. 277, f. 705, 706. 162 Tamtéţ, kart. 24, inv. č. 939, f. 3 a 5.

Údaje zachycené ve výše jmenovaných seznamech zaměstnanců se různily, neboť během roku docházelo ke změnám v personálním sloţení u niţšího kancelářského úřednictva a výpomocných kancelářských sil. Druhou příčinou odlišnosti pak je, ţe ne kaţdý seznam uváděl všechny tehdejší zaměstnanci úřadu.163

4.2.1 Přednosta úřadu a konceptní úředníci V čele úřadu stál přednosta okresní správy politické Alois Fendrych v hodnosti místodrţitelského rady. Právničtí konceptní úřednici byli zastoupeni vrchním okresním komisařem, místodrţitelským tajemníkem,164 okresním komisařem, místodrţitelským koncipientem a jedním aktuárským elévem.165 Podle výše citovaného Přehledu o činnosti okresní politické správy v Boskovicích mělo roku 1920 působit v Boskovicích celkem pět konceptních úředníků (čtyři plus jeden výpomocný konceptní úředník, čímţ byl snad myšlen onen aktuár, nebo okresní tajemník František Keprda). Místodrţitelský tajemník Jan Kašpárek působil jako přednosta okresního obilního úřadu v Boskovicích.166 Místodrţitelský koncipient Karel Zajíček nastoupil do Boskovic teprve 24. listopadu 1920.167 Odborné konceptní úřednictvo reprezentovali vrchní okresní lékař, vrchní státní zvěrolékař a státní zvěrolékař. Alois Navrátil působil ještě počátkem roku 1920 u okresní správy politické jako veterinární asistent, v únoru byl jmenován státním zvěrolékařem.168 Jiní odborní úředníci v Boskovicích nepůsobili. Stavební oddělení příslušné pro politický okres Boskovice sídlilo při okresním úřadě v Moravské Třebové.169 Tak tomu bylo po celé meziválečné období.

163 Výše citovaný Přehled hovoří o 13 úřednících při okresní správě politické v roce 1920. Příčinou této zdánlivé nesrovnalosti je dle mého názoru skutečnost, ţe do výčtu úřednictva nebyl zahrnut okresní hejtman jako šéf úřadu, 3 odborní úředníci (nespadali do resortu ministerstva vnitra, nepatřili mezi tzv. politické úřednictvo) a úřední sluha (nebyl úředníkem). 164 Místodrţitelský tajemník hodnostně odpovídal vrchnímu okresnímu komisaři. 165 Bohumil Fišer je ve výše citovaném seznamu ohledně pořízení průkazů pro slevu na jízdu vlakem (pozn. 159) uváděn jako aktuár, ačkoliv byl tehdy pouhým aktuárským elévem. Aktuárskou zkoušku (po níţ se stal aktuárským adjunktem) skládal aţ v roce 1921 – viz MZA Brno. SOkA Blansko. A 1 Okresní úřad Boskovice 1850-1945 (1948) – prezidiální spisy, kart. 24, inv. č. 926. (Okresní hejtman hodnotí kvalifikaci a dosavadní činnost Bohumila Fišera u okresní správy politické v Boskovicích ohledně jeho připraveností k vykonání aktuárské zkoušky.) 166 MZA Brno. SOkA Blansko. A 1 Okresní úřad Boskovice 1850-1945 (1948) – prezidiální spisy, kart. 23 A, č. j. 35. (Jan Kašpárek jmenován přednostou okresního obilního úřadu.) 167 Tamtéţ, č. j. 450. 168 Tamtéţ, kart. 23 A, č. j. 69. 169 Tamtéţ, kart. 26, inv. č. 1078, f. 650. (Oddělení pro pozemní stavby v Brně ţádá okresní správu politickou v Boskovicích o vyúčtování za zařízení úřadoven. Při té příleţitosti píše okresní hejtman stavebnímu radovi ing. Moučkovi do Moravské Třebové.) Tamtéţ, kart. 33, inv. č. 1294, f. 37. (Připomínky boskovického hejtmana k provádění zákona o organizaci politické správy a k jednacímu řádu pro zemské a okresní úřady.)

U konceptního úřednictva nastupuje ještě otázka referentů. Nevím, zda se mi podařilo rozřešit ji zcela uspokojivě. Ţádné organizační schéma úřadu z této doby jsem v prezidiálních spisech nenašel. Na základě obecných poznatků, studia výše citovaných pramenů a výkazu nevyřízených spisů za rok 1920170 předpokládám (v tabulce kurzívou), ţe jako referenti působili vrchní okresní komisař Arnošt Fiedler, místodrţitelský tajemník Jan Kašpárek, okresní komisař Josef Boháček, místodrţitelský koncipista Karel Zajíček (vzhledem k tomu, ţe nastoupil do Boskovic aţ na sklonku roku 1920, je otázkou, zda vůbec byl v tomto roce referentem) a vrchní okresní lékař Karel Krejčí. Z konceptních úředníků museli být alespoň Arnošt Fiedler jako zástupce okresního hejtmana171 a vrchní okresní lékař Karel Krejčí decernenty.

4.2.2 Kancelářští úředníci V Boskovicích šlo v prosinci 1920 o pět úředníků s titulem okresního tajemníka172 a jednoho místodrţitelského kancelistu. Počátkem roku působili na postu okresního tajemníka173 pouze František Keprda a Eduard Schön. František Keprda zaujímal mezi kancelářským úřednictvem přední postavení (srov. Tabulka č. 5) a plnil – coţ bylo u kancelářského úředníka neobvyklé – funkci referenta.174 S ohledem na tehdejší přetíţení úřadu a nedostatek úřednictva je to pochopitelné. František Konečný,175 Robert Lacina176 a Alois Hamerský177 byli jmenováni okresními tajemníky v březnu 1920. Do té doby působili u okresní správy politické jako místodrţitelští kancelisté. Kancelářský oficiant Jindřich Verbický byl ve stejné době jmenován místodrţitelským kancelistou.178 Tento přehled kancelářského úřednictva zachycuje kompletní škálu sluţebního označení (titulů) kancelářského úřednictva od hodnostně nejvyššího (okresní sekretář) po nejniţší (kancelářský oficiant).

170 Tamtéţ, kart. 24, inv. č. 927. 171 Zástupce pověřoval okresní hejtman vedením úřadu v době své nepřítomnosti. 172 Počeštěná verze sluţebního označení okresní sekretář (německy Bezirkssekretär). 173 O postavení okresního tajemníka (sekretáře) viz VYSKOČIL, Aleš: C. k. úředník ve zlatém věku jistoty. Historický ústav: Praha 2009, s. 150. 174 MZA Brno. SOkA Blansko. A 1 Okresní úřad Boskovice 1850-1945 (1948) – prezidiální spisy, kart. 23 A, č. j. 48, f. 245 – podpisy všech tehdejších referentů (spis nese presentatum 15. února 1920). 175 Tamtéţ, kart. 23 A, č. j. 128. 176 Tamtéţ, č. j. 127. 177 Tamtéţ, č. j. 123. 178 Tamtéţ, č. j. 124.

4.2.3 Pomocné kancelářské síly a služebný personál V roce 1920 měly působit v Boskovicích také dvě pomocné kancelářské síly. Identifikovat se mi podařilo pouze Annu Burgerovou, kterou uvádí seznam výpomocných kancelářských sil u okresní správy politické datovaný 14. dubna 1920.179 Podle tohoto seznamu, měla nastoupit sluţbu u okresní správy politické dne 15. září 1919. Ve výše citovaném přehledu o činnosti úřadu180 pak přednosta úřadu v poznámce k roku 1920 píše, ţe toho roku bylo nutno přibrat ještě jednu pomocnou sílu, neboť u zdejšího úřadu přestali vypomáhat učitelé (jako pomocné síly se uplatnili po vypuknutí války). Kromě toho měl úřad zaměstnávat ještě dalších pět pomocných sil při okresní vyţivovací komisi181 a šest pomocných sil v okresním obilním úřadě.182 Personál u boskovické okresní správy politické doplňoval úřední sluha. Při boskovické okresní správě politické působil ještě zeměbranecký poručík Karel Jahn jako evidenční oficiál (není uveden v tabulce).183

4.2.4 Kontinuita úřednictva po 28. říjnu 1918 Otázce kontinuity úřednictva po 28. říjnu 1918 věnoval pozornost Aleš Vyskočil. Sleduje detailně národnost hejtmanů i jednotlivých úředníků okresních hejtmanství na Moravě v posledních dvou desetiletích Rakousko – Uherska.184 U okresní správy politické v Boskovicích hrálo důleţitou roli národnostní sloţení zdejšího okresu, který byl takřka ryze českým.185 Místa okresních hejtmanů byla v Boskovicích jiţ od počátku 20. století obsazována stabilně úředníky českého původu.186 Dobrý obrázek o míře kontinuity úřednictva v Boskovicích si můţeme učinit na základě podpisů úřednictva pod oběţníky moravského místodrţitelství z počátku republiky. Jména, která zde čteme, se ve většině případů shodují s těmi, která známe z roku 1920. Například pod oběţníkem prezidia moravského místodrţitelství z 13. listopadu 1918 o osobní zodpovědnosti politického úřednictva187 nalézáme tyto podpisy. Fiedler, Kašpárek,

179 Tamtéţ, č. j. 144, f. 480. 180 Tamtéţ kart. 24, inv. č. 939, f. 3 a 5. 181 Tamtéţ, kart. 23 A, č. j. 144, f. 479. 182 Viz pozn. 179. 183 Vojenskou evidenční sluţbu u okresních úřadů rušil zákon č. 95/1932 Sb. z. a n. (HOETZEL, Jiří: Československé správní právo. Část všeobecná. Praha 19372, s. 128) 184 VYSKOČIL, Aleš: C. k. úředník v československých sluţbách, Časopis Matice moravské, 125, 2006, s. 425-459. 185 SKUTIL, Jan: Okresní úřad Boskovice – presidiální spisy 1880-1945. Katalog. Blansko 1970, s. 5. 186 VYSKOČIL, Aleš: C. k. úředník ve zlatém věku jistoty. Praha 2009, s. 227. 187 MZA Brno. SOkA Blansko. A 1 Okresní úřad Boskovice 1850-1945 (1948) – prezidiální spisy, kart. 23, č. j. 657, f. 156.

Dr. Krejčí, Havrda, Pekař, Keprda, Schön, Růţička, Trapl (okresní školní inspektor), Konečný, Hamerský, Lacina a Sedlák.188 V seznamu úředníků okresního hejtmanství sestaveném za účelem vystavení průkazky na zlevněnou jízdu vlakem datovaný 30. prosince 1917 v Boskovicích189 figurují tyto osoby:

jméno sluţební hodnost Bedřich Remeš místodrţitelský rada Matěj Kuchyňka místodrţitelský tajemník Arnošt Fiedler okresní komisař Jan Kašpárek místodrţitelský koncipista Severin Havíř místodrţitelský koncipista Karel Krejčí vrchní okresní lékař Josef Pekař vrchní státní zvěrolékař Jaroslav Trapl okresní školní inspektor František Keprda okresní tajemník Eduard Schön místodrţitelský kancelista František Konečný vrchní kancelářský oficiant Robert Lacina vrchní kancelářský oficiant Alois Hamerský vrchní kancelářský oficiant Julius Sedlák kancelářský oficiant Jindřich Verbický kancelářský oficiant Tabulka č. 5

Z tabulky je patrné, ţe po 28. říjnu 1918 nedošlo na boskovickém úřadě k podstatnějším personálním změnám.

4.3 Přehled státních zaměstnanců okresního úřadu v Boskovicích roku 1934

K rekonstrukci personálního stavu na boskovickém okresním úřadě v tomto roce jsem pouţil pramen docela nearchivní. V roce 1934 vydala Malohanácká tiskárna v Boskovicích broţurku s názvem Almanach města Boskovic. Okresnímu úřadu je zde věnována náleţitá pozornost, a tak se na několika stránkách190 dozvídáme nejen o personálním sloţení úřadu, nýbrţ také o jeho organizační struktuře a konkrétní náplni práce jednotlivých úředníků. Nalezneme zde přesný popis agendy vyřizované referenty i úředníky pomocné konceptní sluţby. Personální obsazení okresního úřadu v roce 1934 zachycuje následující tabulka.

188 Julius Sedlák působil u okresní správy politické v Boskovicích v hodnosti okresního tajemníka ještě minimálně celou první polovinu roku 1920, coţ dokládá výše zmiňovaný rozpis dovolených z června 1920 (MZA Brno. SOkA Blansko. A 1 Okresní úřad Boskovice 1850-1945 (1948) – prezidiální spisy, kart. 23 A, č. j. 273, f. 698.). 189 MZA Brno. SOkA Blansko. A 1 Okresní úřad Boskovice 1850-1945 (1948), kart. 309, inv. č. 626, f. 149. 190 Almanach města Boskovic. (Památnosti, úřady, ţivnosti). Boskovice 1934, s. 18-23.

Přehled státních zaměstnanců okresního úřadu v Boskovicích v roce 1934 pořadové číslo jméno sluţební hodnost (úřední titul) poznámka okresní hejtman 1. Richard Kabela rada politické správy přednosta úřadu konceptní úředníci s právnickým vzděláním 2. Vladimír Janatka rada politické správy referent+decernent 3. Oldřich Jurčík vrchní komisař politické správy referent+decernent 4. Václav Zábrša vrchní komisař politické správy referent+decernent 5. Erich Trummer komisař politické správy referent 6. Herbert Schaal koncipista politické správy referent odborní konceptní úředníci 7. MUDr. Vladimír Zapletal zdravotní komisař referent+decernent 8. MVDr. Josef Kratochvíl veterinární komisař decernent aktuárští úředníci 9. Bohumír Havrda aktuárský adjunkt pomocná konceptní sluţba úředníci pro účetní agendu 10. Alois Rumler účetní tajemník účetní referent 11. Miloš Valoušek účetní adjunkt 12. Antonín Konečný aktuárský elév kancelářští úředníci 13. Alois Hamerský vrchní kancelářský oficiál pomocná konceptní sluţba 14. Jindřich Verbický kancelářský oficiál pomocná konceptní sluţba 15. František Šrédl kancelářský oficiant pomocná konceptní sluţba 16. Jaroslav Vykoukal kancelářský oficiant 17. Alois Mikeš kancelářský oficiál 18. František Číţek kancelářský oficiál 19. Rudolf Vyskočil kancelářský úředník pokladní sluţba pomocné kancelářské síly 20. Vladimír Tichý kancelářský pomocník 21. Berta Krejčířová kancelářská pomocnice 22. Vlasta Bublová kancelářská pomocnice 23. Eliška Kocverová kancelářská pomocnice 24. Emilie Alexová kancelářská pomocnice sluţebný personál 25. Augustin Krejčíř podúředník 26. Vilém Pěta výpomocný zřízenec Tabulka č. 6

Tabulka obsahuje pouze státní zaměstnance okresního úřadu. Jak uţ zaznělo na jiném místě, roku 1928 převzal okresní úřad do svých sluţeb úředníky někdejších okresních silničních výborů – cestmistry. Tito cestmistři měli status zaměstnanců okresu (samosprávné korporace) a v rámci organizace technické sluţby u okresních úřadů patřili mezi pomocné technické úřednictvo.191 V roce 1934 nacházíme u okresního úřadu v Boskovicích tři tyto úředníky: vrchního cestmistra Františka Štěpánka a okresní cestmistry Rudolfa Moráně a Metoděje Paara.

191 VYSKOČIL, Aleš: C. k. úředník ve zlatém věku jistoty. Praha 2009, s. 153.

4.3.1 Přednosta úřadu a konceptní úřednici V čele okresního úřadu stál okresní hejtman Richard Kabela v hodnosti rady politické správy. Na úřadě působilo pět konceptních úředníků s právnickým vzděláním, kteří byli zároveň referenty, dále dva odborní konceptní úředníci – zdravotní komisař a veterinární komisař – z nichţ referentem byl pouze zdravotní komisař. Rada politické správy Vladimír Janatka (zástupce okresního hejtmana), vrchní komisaři politické správy Oldřich Jurčík a Václav Zábrša byli zároveň decernenty a v mezích své odborné působnosti fungovali jako decernenti téţ zdravotní komisař MUDr. Vladimír Zapletal a veterinární komisař MVDr. Josef Kratochvíl. Ani roku 1934 v Boskovicích nepůsobil odborný technický úředník – referent. Pomocnou konceptní sluţbu vykonávali celkem čtyři úředníci, jeden aktuárský adjunkt a tři úředníci kancelářští (viz dále). Úřední tituly konceptních úředníků prodělaly jisté změny. Namísto dřívějšího okresního hejtmana nastoupil rada politické správy. Někdejší (vrchní) okresní komisaře nahradili (vrchní) komisaři politické správy a původní hodnosti místodrţitelského koncipisty odpovídá titul koncipista politické správy. Někdejšího okresního lékaře a vrchního státního zvěrolékaře nahradili zdravotní a veterinární komisař.192 K pomocné konceptní sluţbě byli určeni, stejně jako roku 1920, aktuárští úředníci.

4.3.2 Úředníci pro účetní agendu Řady státních úředníků rozšířili nově ti, kteří měli na starosti účetní agendu – účetní tajemník, účetní adjunkt a aktuárský elév. Účetní tajemník měl na starosti zejména finanční záleţitosti okresu a jako hodnostně nejstarší mezi účetními úředníky byl účetním referentem. Účetní adjunkt obstarával obecní finanční agendu. Aktuárskému elévovi náleţela sluţba účetní a likvidační.

4.3.3 Kancelářští úředníci Roku 1934 působilo u okresního úřadu v Boskovicích celkem sedm kancelářských úředníků: jeden vrchní kancelářský oficiál, tři kancelářští oficiálové, dva kancelářští oficianti a jeden označen pouze jako kancelářský úředník. Zde došlo v oblasti úředních titulů k té

192 Také úřední titul odborných konceptních úředníků závisel na hodnostní třídě, kterou zastávali. Například úředník zdravotní sluţby mohl být nazýván zdravotní koncipista (koncipista bylo titulové jméno úředních čekatelů konceptní sluţby), zdravotní komisař, nebo vrchní zdravotní komisař.

změně, ţe dřívější okresní tajemníky a místodrţitelské kancelisty nahradili vrchní kancelářští oficiálové a kancelářští oficiálové, sluţební označení oficiant zůstalo zachováno. Někteří kancelářští úředníci vykonávali zároveň pomocnou konceptní sluţbu, jmenovitě to byli vrchní kancelářský oficiál Alois Hamerský a kancelářský oficiál Jindřich Verbický, které jiţ známe z roku 1920, spolu s kancelářským oficiantem Františkem Šrédlem.

4.3.4 Pomocné kancelářské síly a služebný personál Tuto skupinu personálu okresního úřadu zastupuje jeden kancelářský pomocník a čtyři kancelářské pomocnice. Podúředníkovi Augustinu Krejčířovi pomáhal výpomocný zřízenec Vilém Pěta.

4.4 Porovnání personální situace na okresním úřadě v roce 1920 a 1934

Trpěl-li po první světové válce úřad nedostatkem úřednictva, trpěl jím i ve 30. letech. Počet státních zaměstnanců sice vzrostl z 18 v roce 1920 na 26 roku 1934 (včetně okresního hejtmana), nárůst však zaznamenal i objem vyřizované agendy. Počet právních konceptních úředníků vzrostl ze čtyř v roce 1920 na pět v roce 1934. Počet odborných konceptních úředníků se oproti roku 1920 sníţil ze tří na dva. Celkový stav konceptního úřednictva tedy zůstal nezměněn. V roce 1920 působil na úřadě jeden aktuárský úředník, o 14 let později dva aktuárští úředníci, z nichţ jeden obstarával účetní agendu (proto jej řadím mezi účetní úředníky). Řady státního úřednictva rozšířili tři úředníci pro účetní agendu (+3). Vzrostl téţ stav pomocných kancelářských sil (+4) a sluţebný personál byl rozšířen o jednoho výpomocného zřízence (+1). Pokud mohu soudit dle údajů obsaţených porůznu v prezidiálních spisech i v ostatním spisovém materiále (na které jsem narazil mnohdy zcela náhodně),193 setrvával početní stav úřednictva na okresním úřadě v Boskovicích po celá 20. léta zhruba na stejné úrovni, pochopitelně s určitými výkyvy. Po reformě politické správy v roce 1928 vzrostl počet státních zaměstnanců úřadu a aţ do konce námi sledovaného období opět setrvával zhruba

193 Kromě tolikrát citovaného Přehledu o činnosti za prvá 3 léta trvání republiky jde o výkaz počtu podání a stavu přiděleného úřednictva za léta 1921 a 1922 z roku 1924 (MZA Brno. SOkA Blansko. A 1 Okresní úřad Boskovice 1850-1945 (1948) – prezidiální spisy, kart. 26, inv. č. 1010, f. 67.) a seznamy zaměstnanců sestavované za účelem prodlouţení platnosti či opětovnému vystavení průkazek pro zlevněnou jízdu vlakem (Tamtéţ, kart. 309, inv.č. 626, f. 134, 135, 137, 165, 166, 183, 186, 187.)

na stejné úrovni. K ohromnému nárůstu dochází po Mnichově. K 31. červenci 1939 měl okresní úřad v Boskovicích jiţ 44 zaměstnanců.194 Celou otázku personálního vybavení politických úřadů 1. instance za první republiky moţno uzavřít konstatováním, ţe v sledovaném období nedošlo k podstatnějším změnám v personální struktuře úředního personálu. Kontinuita s obdobím před 28. říjnem 1918 je i v této oblasti patrná. Po celé období první republiky byly okresní úřady personálně dosti poddimenzované.

5. AGENDA A ORGANIZAČNÍ STRUKTURA OKRESNÍHO ÚŘADU

5.1 Působnost okresních úřadů

Okruh záleţitostí vyřizovaných meziválečnými okresními úřady byl značně široký. Zákon č. 44 ze dne 19. května 1868 svěřoval okresním hejtmanstvím veškerou politickou správu. Politická správa zahrnuje velmi rozsáhlou oblast veřejné správy; patří sem de facto všechna správní odvětví s výjimkou záleţitostí soudních, finančních a vojenských.195 Působnost okresních hejtmanství byla v jistém smyslu odvozena z tehdejší působnosti ministerstva vnitra, které v té době vykonávalo i agendu později svěřenou nově vzniklým ministerstvům. Působnost okresních hejtmanství převzaly bez výraznějších změn prvorepublikové okresní správy politické a roku 1928 okresní úřady. Na okresní úrovni tak zůstala za první republiky zachována koncentrace veřejné správy. V nejobecnějších rysech lze dělit působnost okresních úřadů na tzv. politickou správu v uţším smyslu slova, na policii, péči o blahobyt a spolupůsobení při jednání jiných správních úřadů.196 Pod pojmem politická správa v uţším slova smyslu rozumíme agendu týkající se státního občanství a evidence obyvatelstva. V rámci policie příslušela okresním úřadům péče o veřejnou bezpečnost na území politického okresu, a to ve spolupráci s četnictvem.

194 MZA Brno. SOkA Blansko. A 1 Okresní úřad Boskovice 1850-1945 (1948) – prezidiální spisy, kart. 49, inv. č. 1947. 195 HLEDÍKOVÁ, Zdeňka – JANÁK, Jan – DOBEŠ, Jan: Dějiny správy v českých zemích od počátků státu po současnost. Praha 2007, s. 137. 196 JANÁK, Jan: Vývoj správy v českých zemích v epoše kapitalismu. I. Období 1848-1918. Praha 1965, s. 81.

Poněkud vágní označení “péče o blahobyt“ v sobě ukrývá několik důleţitých odvětví politické správy, z nichţ mnohé vykonávalo v nejvyšší instanci ministerstvo vnitra aţ do zániku habsburské monarchie. Jde o zdravotnické záleţitosti, sociální záleţitosti (sociální péče), dohled na územní samosprávu, správu záleţitostí stavebních a technických, ţivnostenských a nadačních. Kromě toho pečovaly okresní úřady v nejniţší instanci o záleţitosti školské, kulturní, osvětové a náboţenské a záleţitosti zemědělství a lesnictví, které uţ za monarchii spravovala v nejvyšší instanci samostatná ministerstva.197 V tom právě spočíval princip koncentrace veřejné správy, ţe totiţ různé správní agendy vykonávané v nejvyšší instanci různými ministerstvy byly na okresní úrovni soustředěny v jediném státním úřadě. Značnou pozornost konkrétnímu výčtu působnosti okresních politických úřadů věnuje ve své práci Lidmila Franková.198 Vycházeje s výčtu kompetencí uváděných K. Schellem, podávám tento přehled. Okresním úřadům náleţel v první instanci dohled nad obcemi. Prováděly evidenci obyvatelstva a dohlíţely na vedení matrik. Náleţela jim spoluúčast při sčítání lidu. Podílely se na přípravě a realizaci voleb. Velmi rozsáhlá a důleţitá byla oblast policejní, kde náleţela okresním úřadům péče o pokoj, bezpečnost a veřejný pořádek v okrese. Okresní úřady vedly veškerou bezpečnostní sluţbu četnictva, prováděly dozor nad tiskem a časopisectvem. Důleţitým oborem působnosti byly dále zdravotní záleţitosti; okresní úřad přijímal oznámení o usazení se a vykonávání lékařských praxí, zvěrolékařů, porodních asistentek, dohlíţel na lékárny, povoloval transport mrtvol, dohlíţel na nemocnice, porodnice a sociální ústavy na území okresu. Ve vojenských záleţitostech spolupůsobily okresní úřady při odvodech, koordinovaly obstarávání přípřeţí a ubytování vojska a dohlíţely na obecní starosty, zda řádné plní povinnosti v tomto ohledu. V oblasti zemědělství, lesnictví, honitby a rybářství dbaly okresní úřady na dodrţování příslušných zákonných předpisů a výkon nařízení představených úřadů v této oblasti. Důleţitou oblastí byly rovněţ obchodní a ţivnostenské záleţitosti; okresní úřady udělovaly koncese, schvalovaly ţivnostenské provozovny, měly trestní pravomoc při překročení ţivnostenského řádu.

197 HLEDÍKOVÁ, Zdeňka – JANÁK, Jan – DOBEŠ, Jan: Dějiny správy v českých zemích od počátků státu po současnost. Praha 2007, s. 279-280. 198 FRANKOVÁ, Lidmila: Působnost okresních úřadů a jejich písemnosti z hlediska zpracovatele. Archivum Trebonense, 1986.

V oblasti vodních, silničních a stavebních záleţitostí pečovaly okresní úřady o stavbu a udrţování silnic a mostů, dohlíţela na stav vodních staveb. Do roku 1919 spravovaly okresní úřady (okresní hejtmanství) v 1. instanci přímé daně v rámci tzv. berních referátů.199

5.2 Prezidiální agenda

5.2.1 Prezidiální spisy a jejich obsah Ústředím celého úřadu bylo prezidium reprezentované osobou okresního hejtmana. V hejtmanových rukou se soustředilo vedení úřadu, především jeho organizace a personální záleţitosti všech zaměstnanců. Vyřizování obzvlášť důleţité a důvěrné agendy, především věcí týkajících se státní policie a veřejné bezpečnosti, příslušelo pouze hejtmanovi. Všechny tyto záleţitosti tvořily obsah tzv. prezidiálních spisů nazývaných někdy spisy důvěrnými či tajnými. Prezidiální spisový materiál byl samostatně manipulován a hejtman k jeho evidenci vedl prezidiální podací protokol. Prezidiální spisy tvoří nejcennější část fondu okresních úřadů.200 Prezidiální spisy bychom mohli charakterizovat jako písemnou korespondenci šéfa (prezidia) okresního úřadu s šéfy (prezidii) ostatních úřadů, ať uţ nadřízených, stojících na stejné úrovni nebo podřízených. Nejčilejší písemný styk vedl okresní úřad se zemským úřadem v Brně (předtím zemskou správou politickou, do roku 1919 moravským místodrţitelstvím), jako přímou nadřízenou instancí. Z toho titulu bylo prezidium okresního úřadu adresátem četných oběţníků a výnosů, a to buď přímo zemského úřadu, nebo ministerstva vnitra. Hejtman naopak podával zemskému úřadu, výjimečně přímo ministerstvu vnitra, zprávy neboli relace, v nichţ mohl například popisovat, jakým způsobem byly realizovány pokyny uloţené mu v oběţníku, dotazovat se na případné nejasnosti apod. Tzv. periodické zprávy zasílal okresní hejtman zemskému úřadu (případně jiným úřadům) z vlastní iniciativy a jejich úkolem bylo informovat příslušné úřady o poměrech v určité oblasti na okrese. Z velké části šlo o různé statistické výkazy zasílané převáţně zemskému úřadu, např. výkaz infekčních chorob (dvakrát měsíčně zemskému úřadu), vystěhovalecká statistika (kaţdý měsíc zemskému úřadu), přírůstek motorových vozidel (kaţdý měsíc státnímu úřadu statistickému), evidence lékařů (čtvrtletně zemskému úřadu), výkaz odhlášených ţivností (čtvrtletně obchodní a ţivnostenské

199 SCHELLE, Karel: Vývoj správy na Moravě a ve Slezsku. Brno 1991, s. 17-20. 200 Prezidiální spisový materiál za léta 1918 aţ 1938 (do konce září) jsem procházel spis po spise. Proto mohu nyní věnovat prezidiální agendě zevrubnou pozornost.

komoře), stav veřejné bezpečnosti (jednou za rok zemskému úřadu), ale třeba i výkaz o prohlídce dobytka na jatkách (pololetně zemskému úřadu), výkaz o očkování vepřů (jednou ročně zemskému úřadu), seznam ţivností oprávněných k prodeji jedů (jednou za rok zemskému úřadu) apod. Sestavováním těchto přehledů a výkazů pověřoval hejtman jednotlivé úředníky. Velkou cenu mají pro historiky informační zprávy určené zemskému úřadu ohledně politické, hospodářské a bezpečnostní situaci v okrese a informace o činnosti politických stran, komunistické strany a Národní obce fašistické, ze 30. let. V písemném styku s obcemi (obecními radami) vystupoval okresní úřad jako nadřízená instance. Nejčastěji ukládal obecním radám plnění zákonů a nařízení centrálních či zemských úřadů. Okresní úřad, resp. hejtman, měl právo na základě zákonů a v rámci své působnosti vydávat vyhlášky, jimiţ se mohl obracet třeba k obecním radám, veřejným korporacím na okrese apod. K seznámení obecních rad s příslušnými právními předpisy (nejen) slouţil úřední věstník – tiskový orgán okresního úřadu (viz obrazové přílohy). Zůstaneme-li ještě u komunikace prezidia okresního úřadu s úřady vyšších instancí, dluţno poznamenat, ţe nezanedbatelnou část prezidiálního spisového materiálu tvoří korespondence okresního úřadu se zemskou školní radou v Brně. Okresní hejtman totiţ stál z titulu své funkce v čele okresního školního výboru (do roku 1920 okresní školní rady). Oběţníky prezidia zemské školní rady se obracejí buď přímo na okresního hejtmana (tj. předsedu okresního školního výboru), nebo na okresní školní výbor jako celek. Při studiu dějin školství na území politického okresu Boskovice nelze tedy pominout jako pramen ani prezidiální spisy okresního úřadu201 (ani fond okresního úřadu jako celek202). Po reformě politické správy v roce 1928 nacházíme v prezidiálních spisech materiál týkající se okresních zastupitelských sborů a komisí. Obsah prezidiální agendy je pestrý a v časovém úseku dvaceti meziválečných let jeho kvantitativní a kvalitativní proměny dobře ilustrují momentální dění na okrese. O tom však později. Zatím předestřu obsah prezidiální agendy všeobecně, bez ohledu na její proměny v čase. Po formální stránce tvoří nejpočetnější část prezidiálního spisového materiálu pokyny nadřízených úřadů, nejčastěji zemského úřadu, někdy přímo ministerstva vnitra, řidčeji i jiných ministerstev. Tyto pokyny a nařízení (výnosy), nejčastěji ve formě oběţníků, pak byly podnětem ke konkrétnímu konání a pochopitelně ke vzniku spisového materiálu, jenţ

201 SKUTIL, Jan: Okresní úřad Boskovice – presidiální spisy 1880-1945. Katalog. Blansko 1970, s. 14. 202 CHALUPA, Luboš – SKUTIL, Jan: Okresní úřad Boskovice 1850-1945 (1948). Inventář. Blansko 1971, s. 19.

dokumentuje průběh jednání i jeho výsledek, který zaznamenávala hejtmanova relace. Okresní úřady rovněţ vedly korespondenci mezi sebou navzájem. Konečně objevujeme v prezidiálních spisech i korespondenci s podřízenými obecními úřady či jinými úřady a korporacemi, jimiţ byly například okresní silniční výbory. V prezidiálním spisovém materiálu najdeme dokonce i udání a stíţnosti jednotlivců adresovaná přímo okresnímu hejtmanovi. Z hlediska obsahového lze prezidiální spisový materiál rozdělit do čtyř základních kategorií: a) státní policie Tato část prezidiální agendy je velmi rozsáhlá. Patří sem například sledování činnosti protistátně zaměřených politických stran, organizací, spolků i jednotlivců, za první republiky především komunistické strany, českých fašistů, nacistů, sovětských a nacistických zvědů. Dále sem náleţí povolování různých shromáţdění a schůzí a podávání zpráv o jejich průběhu (četníkem, nebo pověřeným úředníkem okresního úřadu). V oblasti výkonu státní policie fungovala úzká spolupráce okresního hejtmana s četnictvem, které podávalo úřadu dílčí relace z obvodu své působnosti a provádělo tak vlastní šetření v terénu na základě hejtmanova příkazu. V důsledku toho tvoří relace četnických stanic významnou část prezidiálního spisového materiálu. Okresní úřad komunikoval buď s okresním četnickým velitelstvím (v sídle okresního úřadu), nebo přímo s jednotlivými četnickými stanicemi na území politického okresu. Na základě relací četnictva vypracovával hejtman zprávy pro zemský úřad. b) zajištění klidu a veřejné bezpečnosti v okrese Bylo jedním ze základních úkolů okresních hejtmanů. Četnictvo plnilo funkci výkonného orgánu, jenţ byl dán hejtmanovi pro tyto účely k dispozici. Četníci kromě běţného dohledu na klid a veřejnou bezpečnost ve svém obvodu bděli nad zachováním pokud moţno klidného a nenásilného průběhu demonstrací. Zakročit měli i v případě, ţe někdo narušoval důstojný průběh oslav výročí republiky nebo narozenin prezidenta republiky, coţ byly významné události v ţivotě prvorepublikové společnosti, na nichţ občané manifestovali jednotu a věrnost republice. Okresní hejtman garantoval bezpečný průjezd prezidentského vlaku územím boskovického okresu a měl se postarat o zajištění osobní bezpečnosti prezidenta v případě jeho pobytu na území okresu (prezidentova návštěva). c) dohled nad tiskem, tisková cenzura Hejtman bděl nad tím, aby nebyly rozšiřovány tiskoviny periodického a neperiodického charakteru, jejichţ distribuce byla na území Československa zakázána.

Zároveň ukládal hejtman četnickým stanicím v okrese povinnost hlásit výskyt zakázané tiskoviny v jejich obvodu, pokud by zde byla zjištěna. d) organizace a personální záleţitosti okresního úřadu, okresního školního výboru, od roku 1928 okresních zastupitelských sborů a komisí V prezidiálních spisech nalezneme mnoho písemností normativního charakteru (nejčastěji oběţníky zemského úřadu) upravujících činnost úřadu po stránce organizační, rozsahu agendy a působnosti i po stránce konkrétní podoby kancelářského řízení, manipulace se spisy apod. S takovými oběţníky se setkáváme od roku 1928 i ve vztahu k okresním zastupitelským sborům. Mimo to obsahují prezidiální spisy seznamy zaměstnanců vyhotovované buď přímo za účelem jejich evidence, anebo při jiných příleţitostech (čerpání dovolené apod.), z nichţ si lze učinit poměrně dobrou představu o personálním stavu na úřadě v jednotlivých letech. Dobrý přehled o rozsahu agendy podávají výkazy o činnosti úřadu obsahující příslušné statistické přehledy. Takový spis tvoří svázané výkazy za určité delší časové období (deset i více let). Pro rekonstrukci činnosti úřadu představují vynikající pramen dochované rozvrhy prací pro jednotlivá léta. Velmi uţitečné informace ohledně rozsahu a struktury agendy a vůbec celého fungování okresních úřadů v počátečním období československého státu poskytují tzv. Přehledy o činnost státní správy za prvá 3 léta trvání republiky. Cenné informace o personálním obsazení úřadu a rozdělení agendy mezi úředníky poskytují kromě zmiňovaných rozvrhů prací různé výkazy nevyřízených spisů. Občas se v prezidiálních spisech objeví personálie jednotlivých zaměstnanců. Tato část prezidiálního spisového materiálu má stěţejní význam pro komplexní rekonstrukci vývoje a fungování okresního úřadu.

5.2.2 Rozsah a skladba prezidiálních spisů v letech 1918-1938 Nyní se podívejme na vývoj prezidiální agendy v čase. Kvantitativní vývoj v uvedených letech zachycuje následující graf.203

203 Údaje jsem čerpal z výkazů o rozsahu agendy Okresního úřadu Boskovice a katalogu prezidiálních spisů: MZA Brno. SOkA Blansko. A 1 Okresní úřad Boskovice 1850-1945 (1948) – prezidiální spisy, kart. 45, inv. č. 1861. (Výkaz o rozsahu agendy z let 1934-1944) Tamtéţ, kart. 58, inv. č. 2049. (Výkaz o rozsahu agendy z let 1919-1944) Stejných pramenů jsem uţil i pro vyčíslení veškeré agendy úřadu. SKUTIL, Jan: Okresní úřad Boskovice – presidiální spisy 1880-1945. Katalog. Blansko 1970, s. 9 a 10. (Odtud doplněny údaje pro rok 1918 a 1935.)

Graf č. 1

Graf zachycuje počet čísel jednacích, který není roven počtu došlých spisů. Pod jedním číslem jednacím byla do podacího protokolu zapisována jedna konkrétní záleţitost, nikoliv jeden spis. Ostatní spisy došlé v téţe věci byly zapisovány pod jednacím číslem prvního spisu a ve výkazech veškeré agendy (všech došlých spisů) jsou k počtům čísel jednacích v jednotlivých podacích protokolech (prezidiálním, všeobecném, školním, mobilizačním, do roku 1928 téţ v podacím protokolu okresní vyţivovací komise, do roku 1922 v podacím protokolu okresního obilního úřadu) přičítány jako tzv. ad čísla. Teprve po přičtení těchto ad čísel bychom získali skutečný počet došlých prezidiálních spisů. Výkazy o rozsahu agendy na boskovickém úřadě bohuţel obsahují pouze součet ad čísel všech podacích protokolů dohromady. Výjimku tvoří rok 1938. V tomto roce ke 2095 číslům jednacím přistupuje 895 ad čísel. Graf svědčí o vzrůstu prezidiální agendy ve sledovaném období, byť s určitými výkyvy v jednotlivých letech. Abychom pochopili konkrétní příčiny nárůstu spisového materiálu, bude vhodné zaměřit nyní pozornost na proměny prezidiální agendy v sledovaném období po stránce obsahové. Ve vývoji prezidiální agendy objevíme několik mezníků, které do značné míry kopírují politický, hospodářský a sociální vývoj předmnichovského Československa. Periodizace by mohla vypadat zhruba takto:

1) 28. říjen 1918-(1921)-1923 Pro toto období je typický odraz mimořádných poměrů, poválečné krize a její následné doznívání. Za vnitřní mezník v rámci tohoto období lze pokládat rok 1921, kdy dochází k celkové stabilizaci státní moci i poměrů ve státě. V období těsně po 28. říjnu 1918 jsou hojné oběţníky místodrţitelství ohledně činnosti okresních politických úřadů v novém státě a vůbec organizace a personálních záleţitostí politické správy. Důleţité místo zaujímá státně-policejní a bezpečnostní agenda. Dozvídáme se o opatřeních proti lichvě, o stávkách a demonstracích. V prosinci 1920 bylo v politickém okrese Boskovice vyhlášeno v souvislosti s generální stávkou stanné právo. Po svém vzniku v květnu 1921 rozvíjí aktivní činnost komunistická strana. 2) 1924-1930 V druhém období je patrné definitivní odeznění poválečné hospodářské krize. Rozsah prezidiální agendy sice stoupá, ale “neděje se nic zvláštního“. Na okrese panuje klid a spořádané poměry. Pozornost zasluhují oběţníky zemské správy politické a následně zemského úřadu zasílané okresním úřadům v souvislosti se správní reformou. Ty tvoří významnou část prezidiálních spisů především v letech 1928 aţ 1930. Mnoţství prezidiálních spisů stoupá, aniţ přesahuje počet 900 čísel jednacích za rok. 3) 1931-1935 Rok 1931 je zlomový. V prezidiálním spisovém materiálu se naplno projevují dopady velké hospodářské krize, třebaţe z počátku nebyl postiţen boskovický okres nezaměstnaností v té míře jako jiné regiony v republice. Četnické relace podávají zajímavá svědectví o průběhu demonstrací, veřejných schůzí a různých manifestací nezaměstnaných. Vyhrocené situace vyuţívají komunisté i fašisté a stupňují svou činnost, kterou okresní úřad bedlivě sleduje a pravidelně o ní podává zprávy zemskému úřadu. Státně-policejní agenda zaţívá nebývalý rozmach. Okres se snaţil čelit nezaměstnanosti především tzv. nouzovými pracemi, při nichţ byly budovány nové silnice, obecní vodovody apod. Pracovní příleţitosti pro nezaměstnané poskytovala i stavba nové budovy pro okresní úřad v Boskovicích v letech 1930 aţ 1932. Vzhledem k neutěšené finanční situaci si okresy musely brát půjčky na tyto práce, coţ měl na starosti jako hlava samosprávného okresu hejtman. Roku 1932 vznikl pro území celého okresu Spolek pro péči o nezaměstnané. V jeho čele stanul okresní hejtman a členstvo tvořili převáţně veřejní zaměstnanci, kteří měli “jít příkladem“. Z prezidiálních spisů se dozvídáme o okresních stravovacích akcích pro nezaměstnané, ba i o stravovacích akcích organizovaných školami pro děti rodičů bez práce. Spisový materiál dokumentující

odraz velké hospodářské krize na okrese tvoří jednu z nejcennějších částí prezidiální registratury. Co se rozsahu prezidiální agendy týče, stoupá roku 1933 prudce počet čísel jednacích na 1194, oproti 964 v roce minulém. Vrcholu je dosaţeno v roce 1934, kdy prezidiální podací protokol obsahuje celkem 1275 čísel jednacích. 4) 1936-30. září 1938 Prezidiální spisový materiál z roku 1936 jiţ poznamenala houstnoucí atmosféra v Československu a předtucha útoku nacistického Německa. Roste počet oběţníků zemského úřadu v Brně, ale také policejního ředitelství tamtéţ, které oznamují přednostům okresního úřadu pátrání po osobách podezřelých z vyzvědačství a protistátní činnosti ve prospěch nacistického Německa. Hejtmanům se ukládá sledování hnutí a spolků zaměřených proti československému státu. Hlášení četnických stanic v těchto záleţitostech však většinou byla, s ohledem na národnostní sloţení boskovického politického okresu, negativní. Značně proskartovaná prezidiální agenda z roku 1937 přináší spisový materiál týkající se podniků důleţitých pro obranu státu – omezení vstupu do těchto podniků a evidence jakoţ i prověřování spolehlivosti jejich zaměstnanců. Rok 1938 se poněkud odlišuje od let předchozích. Spisy jsou manipulovány odlišným způsobem. Samostatné celky tvoří spisy týkající se obrany státu (označované 1/pořadové číslo spisu), eliminace z interpelací poslanců a senátorů (3/pořadové číslo spisu) a spisový materiál týkající se cizozemských periodických tiskopisů (4/pořadové číslo spisu).204 Teprve potom následují ostatní prezidiální spisy řazené jiţ obvyklým způsobem v chronologicko-numerické řadě. Spisový materiál k obraně státu stejně jako ostatní agenda jsou ozvěnou horečných příprav k válce s Německem a porůznu přesahují i 30. září 1938, po němţ uţ tato diplomová práce osudy úřadu nesleduje. Vesměs šlo o zajištění bezpečnosti a ostrahy podniků důleţitých pro obranu státu, sběr údajů o jejich zaměstnancích (zda nepatří k tzv. protistátním ţivlům), zajištění bezpečnosti důleţitých objektů pro obranu státu (okresních úřadů, poštovních a telegrafní úřadů) na území okresu apod. Uţ před Mnichovem musel boskovický úřad řešit péči o uprchlíky z pohraničních oblastí, třebaţe jejich hlavní příliv následoval aţ za druhé republiky. V roce 1938 vzrůstá ohromným způsobem prezidiální agenda z 1362 čísel jednacích v roce 1937 na 2095 čísel jednacích.

204 Zacházení s tímto přísně tajným spisovým materiálem podléhalo speciálnímu reţimu.

Výše uvedené informace potvrzují význam prezidiálních spisů, jeţ jsou badatelům zpřístupněny formou výběrových katalogů.

5.3 Všeobecná agenda a organizační struktura okresního úřadu

5.3.1 Organizační struktura úřadu ve vztahu k vyřizované agendě O působnosti okresního úřadu bylo jiţ řečeno vše podstatné výše (v oddíle 5.1). Proto se na tomto místě zaměřím na organizační strukturu úřadu a kvantitativní vývoj veškeré agendy. O vyřizování agendy se dělil okresní hejtman s konceptními úředníky a aktuáry určenými pro pomocnou konceptní sluţbu. Méně významná, ale početná a stereotypní agenda, k jejímuţ vyřizování nebylo potřebné vysokoškolské vzdělání, byla svěřována kancelářským úředníkům. Ti pak fungovali, podobně jako aktuáři, jako tzv. pomocné konceptní orgány (toto označení zavedl jednací řád pro zemské a okresní úřady z roku 1928 – o něm více v oddíle 6.1). K vyřizování zdravotní a veterinářské agendy byli zákonem č. 68 ř. z. ze 30. dubna 1870 ustanoveni při okresních hejtmanstvích okresní lékaři a zvěrolékaři. U některých okresních hejtmanství působili tzv. okresní inţenýři pro správu stavebních záleţitostí. Obvod jejich působnosti se nazýval stavební okres a zahrnoval zpravidla tři okresy politické. Stavební agendu přidělovalo někdejším okresním hejtmanstvím ministerské nařízení č. 268 ř. z. ze dne 8. prosince 1860.205 Víme uţ, ţe okresní úřad v Boskovicích se musel po celé meziválečné období obracet v stavebních a silničních záleţitostech do Moravské Třebové. Pátráme-li po organizační struktuře úřadu, pomůţe nám registraturní plán, podle nějţ byly ukládány do registratury vyřízené spisy. Okresní úřad v Boskovicích uţíval od 50. let 19. století aţ do roku 1945, tři registraturní systémy, vţdy po vzoru zemského úřadu v Brně (zemské správy politické, moravského místodrţitelství). To znamená, ţe ke změně registraturního systému došlo za celou dobu existence okresního úřadu pouze dvakrát. Obě změny spadají do meziválečného období. Z registraturního systému bude dobře patrný i obsah vyřizované agendy.

205 VYSKOČIL, Aleš: C. k. úředník ve zlatém věku jistoty. Praha 2009, s. 153.

Od poloviny 50. let 19. století do roku 1928 uţíval okresní úřad následující registraturní plán: A – zákony a normálie, spisy sčítání lidu, volební spisy B – věci sluţební a osobní Bg – do roku 1868 volební záleţitosti C – vojenské věci D – školské, kulturní a náboţenské záleţitosti E – zdravotní, chudinské, dobročinné ústavy F – zemědělství a lesnictví, honební záleţitosti, hornictví G – obchod, ţivnosti, řemesla H – stavby a silnice J – policejní záleţitosti K – kontribuční fond L – obecní záleţitosti, obecní jmění, domovská a státní příslušnost, ţidi M – daně N – různé, spolkové záleţitosti

Roku 1929 dochází k první změně spisového klíče: I – věci osobní a organizační, státní policie, státní občanství II/1 – věci okresní, obecní, zemské, státní, volby II/2 – věci hospodářské a finanční, rozpočty, hospodaření obcí II/3 – věci účetní III/4 – věci kultové a nadační, náboţenské a matriční III/5 – věci školské a osvětové III/6 – věci spolkové a bezpečnostní, policejní a tiskové záleţitosti IV/7 A – pojišťovací záleţitosti IV/7 B sociální a zdravotní péče IV/8 – záleţitosti zdravotnické V/9 – věci vojenské a četnické V/10 – všeobecné věci stavební a dopravní V/11 – ţivnostenské záleţitosti a koncese V/12 – věci spolkové VI/13 A – záleţitosti zemědělské VI/13 B – věci vodoprávní

VI/14 – věci technické VI/14 A – lesní hospodářství VI/15 – věci veterinářské

Od roku 1936 byl spisový materiál manipulován podle následujícího registraturního plánu. I – ústavní věci státu, zemí, okresu, obcí II – hospodářské a finanční věci III – bezpečnost včetně trestních záleţitostí IV – spolky a shromáţdění V – vojenské věci VI – ţivnosti, obchod a průmysl VII – školství a osvěta, záleţitosti kultovní, manţelské, matriční a nadační VIII – záleţitosti sociální péče, nezaměstnanost, pracovní útvary IX – zdravotnické a veterinární záleţitosti X – zemědělské, lesní, lovecké a vodní záleţitosti XI – věci civilních techniků, stavební, poţární, dopravní a strojní záleţitosti206 Prezidiální spisy byly manipulovány samostatně (viz výše). Organizační struktura okresních úřadů vycházela z organizační struktury zemského úřadu (zemské správy politické, moravského místodrţitelství). Koncem roku 1920 působilo u tehdejší okresní správy politické v Boskovicích s největší pravděpodobností pět referentů: tři právničtí konceptní úředníci, jeden odborný konceptní úředník a jeden kancelářský úředník (viz Tabulka č. 4 v oddíle 4.2). Určit přesné rozvrţení agendy mezi ně, ani vysledovat organizační schéma úřadu, se mi nepodařilo. Lze předpokládat do určité míry obdobnou organizaci úřadu jako v pozdější době. Jisté je, ţe okresní správa politická, měla tehdy k dispozici pouze tři referenty z řad právních konceptních úředníků, protoţe místodrţitelský tajemník Jan Kašpárek vedl okresní obilní úřad. Okresní tajemník František Keprdy pravděpodobně suploval chybějícího “právnického“ referenta. Po roce 1928 kaţdé římské číslici v obou spisových plánech odpovídala příslušná skupina neboli referát. Arabské číslici ve druhém registraturním plánu odpovídalo příslušné oddělení. U zemského úřadu stál v čele kaţdé skupiny a oddělení přednosta jakoţto referent

206 CHALUPA, Luboš – SKUTIL, Jan: Okresní úřad Boskovice 1850-1945 (1948). Inventář. Blansko 1971, s. 15-17, 112-117.

a k dispozici měl určitý počet pomocných konceptních úředníků, U okresního úřadu, vzhledem ke skromnějšímu personálnímu vybavení, nebývaly vţdy referáty personálně jednotné. Kaţdý konceptní úředník vystupoval v zásadě jako referent pro jemu přidělenou agendu. Referenti u okresních úřadů měli rovněţ k dispozici pomocné konceptní úředníky (viz Tabulka č. 6 v oddíle 4.3). Platilo, ţe jeden pomocný konceptní úředník mohl být přidělen několika referentům současně. V odborných záleţitostech (zdravotní, veterinární, lesnické a technické věci) byla personální jednota referátu bezpodmínečně nutná i v rámci okresních úřadů.207 V roce 1934 působilo u okresního úřadu spolu kromě okresního hejtmana sedm referentů, mezi něţ byla základní agenda (referáty) rozdělena následujícím způsobem: 1. Všeobecné věci prezidiální, věci osobní a organizační (prezidium): rada politické správy Richard Kabela, okresní hejtman 2. Hospodářské a finanční věci: rada politické správy Vladimír Janatka (decernent) 3. Kultové, školské, osvětové, nadační, dopravní, lichevní, ţivnostenské věci: vrchní komisař politické správy Oldřich Jurčík (decernent) 4. Ústavní, honební, rybářské, vodoprávní, lesní, horní a zemědělské věci: vrchní komisař politické správy Václav Zábrša (decernent) 5. Státní občanství a domovské věci, pojišťovací věci a ošetřovací útraty, všeobecné ţivnostenské věci: komisař politické správy Erich Trummer 6. Trestní věci správní: koncipista politické správy Herbert Schaal 7. Zdravotní věci: zdravotní komisař MUDr. Vladimír Zapletal (decernent) 8. Referentem pro věci účetní byl účetní tajemník Alois Rumler Obzvlášť důleţitou agendu vyřizoval vţdy okresní hejtman. Měl plné právo vyhradit si rozhodnutí v jakékoliv jiné záleţitosti, pokud to uznal za vhodné. Hejtmanovi a pouze jemu náleţelo právo rozhodovat a činit opatření jménem úřadu.208 Na základě údajů obsaţených v pramenech209 předpokládám, ţe stejné nebo velmi podobné schéma pro rozdělení rozdělena agendy mezi přednostu úřadu a referenty bylo uplatňováno od roku 1929 aţ do konce první republiky.

207 MZA Brno. SOkA Blansko. A 1 Okresní úřad Boskovice 1850-1945 (1948) – prezidiální spisy, kart. 29, č. j. 17. (Oběţník prezidia zemského úřadu v Brně č. 2 z 1. prosince 1928. Obsahoval vzorový rozvrh prací pro zemský úřad. Podle této předlohy sestavovali hejtmani v zemi Moravskoslezské rozvrh prací pro svůj úřad.) 208 Almanach města Boskovic. (Památnosti, úřady, ţivnosti). Boskovice 1934, s. 19-22. 209 MZA Brno. SOkA Blansko. A 1 Okresní úřad Boskovice 1850-1945 (1948) – prezidiální spisy, kart. 58, inv. č. 2051. (Rozvrh práce u okresního úřadu v Boskovicích v letech 1938-1945) Tamtéţ, kart. 34, inv. č. 1359. (Kancelářské řízení a rozvrh prací u okresního úřadu Boskovicích v letech 1932-1933)

5.3.2 Rozsah agendy okresního úřadu v letech 1918-1938 Kvantitativní vývoj agendy okresního úřadu v letech 1918-1938 měl poněkud jiný průběh neţ v případě agendy prezidiální. Celou záleţitost nejlépe osvětlí následující graf.

Graf č. 2

Graf zobrazuje počty došlých spisů na okresní úřad v letech 1918-1938.210 Údaj pro rok 1935 bohuţel chybí. Pro porovnání s obdobím předválečným a válečným uvádím také počet došlých podání v letech 1913 a 1914.211 Čísla uvedená v grafu jsou sumou čísel jednacích ve všech podacích protokolech vedených u okresního úřadu a v nich obsaţených ad čísel (viz pododdíl 5.2.2), od roku 1929 zahrnuje konečná suma i počet záznamů v tzv. rejstřících (k rejstříkům viz oddíl 6.1). Číselné údaje v grafu zahrnují také spisy okresního školního výboru. Vzhledem k tomu, ţe okresní školní výbor byl do značné míry samostatným úřadem, měli bychom se pokusit zjistit, jakou část celkové agendy okresního úřadu tvořily jeho spisy.

210 Počet došlých spisů do roku 1919 nezahrnuje spisový materiál berních referátů. 211 Tato data uvádí Přehled o činnosti státní správy za prvá 3 léta trvání republiky, který ukládal přednostům tehdejších okresních správ politický porovnat činnost úřadu před válkou a po ní na základě srovnání agendy z let 1914 a 1918 aţ 1921. Těţko však bylo hejtmanům dostát tomuto úkolu, kdyţ téměř polovina roku 1914 jiţ patřila válečnému období. Proto uvedl boskovický hejtman ve zprávě o činnosti úřadu rovněţ počet došlých podání za rok 1913, coţ pokládal za mnohem relevantnější údaj.

Všechny kancelářské práce pro okresní školní výbor obstarávali zaměstnanci okresního úřadu, a to včetně vedení tzv. školního podacího protokolu. Konceptní práce vykonávali okresní školní inspektoři jakoţto referenti okresního školního výboru, případně pomocná konceptní síla (v roce 1934 2 okresní školní inspektoři a 1 pomocná konceptní síla).212 Na druhé straně písemná vyřízení okresních školních inspektorů schvaloval hejtman (předseda okresního školního výboru). O poměru došlých spisů okresního školního výboru k celkovému mnoţství došlých spisů na okresní úřad lze poznamenat následující: Přesná kvantifikace na základě údajů obsaţených ve výkazech o rozsahu agendy není dost dobře moţná, neboť v případě okresního školního výboru máme k dispozici toliko počet čísel jednacích ve školním podacím protokole. V letech 1919-1938 se tento počet pohyboval stabilně v rozmezí zhruba 4000 aţ 5500 čísel jednacích za rok (maximum 5673 čísel jednacích v roce 1923, minimum 3886 čísel jednacích v roce 1933). Pouze z roku 1938, kdy dosáhl počet čísel jednacích v školním protokole 4460, známe počet ad čísel (1215). Díky tomu víme, ţe celkový počet spisů došlých na okresní školní výbor činil v tomto roce 5675 kusů. Počet ad čísel v předchozích létech výkazy o rozsahu agendy neuvádějí. Nyní se vraťme k interpretaci číselných údajů. Stejně jako v případě prezidiálních spisů je třeba mít na paměti, ţe rok 1918 spadá z větší části do válečného období, zatímco rok 1938 částečně odráţí poměry druhé republiky. Kvantitativní vývoj agendy v letech 1918 aţ 1938 bychom mohli rozdělit na dvě základní období. Mezidobí let 1918 a 1928 se zdá být dosti nevyváţené, rozsah agendy značně kolísá. Od roku 1929 pozorujeme mnohem vyrovnanější vývoj a ke konci první republiky značný vzestup. V roce 1919 vidíme enormní nárůst agendy v důsledku mimořádných poválečných poměrů. Za celé meziválečně období byl překonán počet došlých spisů z tohoto roku teprve v roce 1937. Naproti tomu vidíme, ţe rozsah agendy se v letech 1920 a 1921 vrací na úroveň z roku 1918, pořád však značně převyšuje úroveň roku 1913. O změnách sloţení agendy v prvních poválečných letech nás informuje přehled o činnosti okresní správy politické za první tři léta republiky.213 Změna spočívala v tom, ţe za války klesl podíl původní předválečné agendy na celkovém mnoţství agendy. Tento úbytek kompenzovala nová agenda svěřená úřadu v důsledku války (okresní vyţivovací komise, státní obhospodařování nezbytných potřeb, okresní komise pro obchod dobytka,

212 Almanach města Boskovic. (Památnosti, úřady, ţivnosti). Boskovice 1934, s. 24. 213 MZA Brno. SOkA Blansko. A 1 Okresní úřad Boskovice 1850-1945 – prezidiální spisy, kart. 24, inv. č. 939, f. 3, 5.

a další záleţitosti shrnuté hejtmanem pod označením různé). Celkový počet došlých spisů přitom rostl. Rozsah agendy svěřené úřadu za války dosáhla vrcholu teprve v prvním poválečném roce. Roku 1918 činil objem došlých spisů v těchto záleţitostech 44,6 % všech došlých spisů, roku 1919 49,6 %, v roce 1920 uţ pouze 29,5 % a do konce listopadu 1921 to bylo 15,4 % všech došlých spisů. Naproti tomu vzrostlo po válce mnoţství původní agendy okresního úřadu v důsledku legislativních změn po vzniku republiky. Podíl agendy svěřené úřadu po 28. říjnu 1918 tvořil do konce roku 1918 1,6 % veškerých došlých spisů, roku 1919 stoupl jejich podíl na 5,2 %, v roce 1920 na 13,1 % a do konce listopadu 1921 na plných 19,4 % veškerých došlých spisů. Popsanou situaci přehledně zachycuje následující graf. Rok 1921 obsahuje pouze data do konce listopadu.

Graf č. 3

Pokračujme však dále. V letech 1922 a 1923 objem agendy opět vzrůstá, roku 1924 setrvává na úrovni z roku předešlého. Roku 1925 následuje poměrně prudký pokles a v letech 1926 aţ 1928 setrvává mnoţství agendy na přibliţně stejné úrovni mezi 65 aţ 70 tisíci došlými podáními za rok, tj. přibliţně někde mezi hodnotami z let 1913 a 1914. Stav se vrací jakoby do období před první světovou válkou. Rok 1929 přináší značný nárůst počtu došlých podání zhruba na úroveň roku 1922. V letech 1930 aţ 1933 se drţí rozsah agendy přibliţně na stejné úrovni, někde mezi 80 a 75 tisíci došlých podání ročně. Od roku 1934, přestoţe

údaje pro rok 1935 chybějí, je patrný vzestup, v posledních dvou letech předmnichovské republiky hodně razantní.214 Závěrem je moţno shrnout, ţe objem agendy v letech 1918-1938 vykazoval navzdory výkyvům na počátku republiky celkově vzestupnou tendenci. Enormní nárůst agendy po první světové válce byl podmíněn mimořádnými poválečnými poměry. Polovina 20. let přináší stabilizaci a počet došlých spisů klesá téměř na předválečnou úroveň. Rok 1929 je jakýmsi “schodem“, jímţ počíná další vzestup agendy. Významnou roli při tomto nárůstu zajisté sehrálo přičlenění samosprávné agendy. Po celou první polovinu 30. let zůstává objem agendy zhruba na stejné úrovni. Další znatelný vzestup přináší rok 1934. Od tohoto roku stoupá objem agendy úřadu aţ do konce námi sledovaného období. Na závěr ještě trocha statistiky. V roce 1938 došlo na okresní úřad v Boskovicích o 35 831 podání víc neţ roku 1918, tj. o 31,9 % podání více. Počet došlých spisů byl roku 1938 o 50 850 kusů, tj. o 45,3 %, vyšší neţ roku 1913. Průměrně došlo na okresní úřad v letech 1918 aţ 1938 81 822 spisů, medián za toto období činí 78 261 spisů.

6. CHOD ÚŘADU

6.1 Právní předpisy pro činnost okresních úřadů

Způsob vyřizování jednotlivých záleţitostí a spisovou sluţbu u okresních úřadů upravovaly jednací a kancelářské řády. Jednací řád určuje postup při projednávání záleţitostí a rozhodnutí o jejím vyřízení, zatímco kancelářský řád popisuje spisovou evidenci a manipulaci od přijetí podání aţ po expedici čistopisu a uloţení konceptu vyřízení do registratury.215 Prvorepublikové okresní úřady mají tu výhodu, ţe v průběhu let 1918 aţ 1938 se postupně vystřídaly všechny právní předpisy, které kdy upravovaly činnost politických okresních úřadů. Základním právním předpisem pro činnost většiny okresních politických úřadů na Moravě (včetně politických úřadů 2. instance) do roku 1928 byla úřední instrukce

214 Pro zajímavost a doplnění: V následujících letech stoupá rozsah agendy závratným tempem aţ k 191 149 podáním v roce 1942. Rok 1943 s 113 124 došlými podáními přináší prudký pád. Roku 1944 došlo na okresní úřad v Boskovicích “pouhých“ 97 704 podání. 215 ŠMILAUEROVÁ Eva: Správní vývoj a diplomatika písemností okresních národních výborů v letech 1945-1960. Sborník archivních prací, 32, 1982, s. 99.

č. 52 ř. z. ze 17. března 1855 spolu s nařízením ministerstva vnitra 19. prosince 1858, č. 11 439, coţ zaznělo jiţ v úvodní kapitole o vývoji okresního úřadu do roku 1918. Úřední instrukce z roku 1855 v sobě spojovala jednací a kancelářský řád. Podle ní měl mít úřad podatelnu, která přijímala došlá podání. Všechny došlé spisy měly být zapsány do podacího protokolu s výjimkou prezidiálních spisů, k nimţ vedl přednosta úřadu samostatný prezidiální protokol. Podací protokol zaznamenával celou další pouť spisu úřadem. Po zaevidování byl spis přidělen příslušnému úředníku, nebo přednostovi úřadu k vyřízení. Koncept vyřízení byl pak předán k aprobaci přednostovi, případně jím pověřenému úředníkovi. Po aprobaci putoval koncept do výpravny, kde byl vyhotoven čistopis vyřízení. Po srovnání čistopisu s konceptem (ověření správnosti) byl předán čistopis přednostovi úřadu k podpisu. Poté byl spis expedován. V místě sídla okresního úřadu doručoval vyřízení zpravidla sluha, jenţ zároveň předával ostatní vyřízení k doručení poštovnímu úřadu. Koncept vyřízení s případnými dalšími spisy (přílohy, podkladový materiál) putoval do registratury. Úřední instrukce zaváděla spisový plán A-N a dále zevrubně popisovala spisovou evidenci a manipulaci. Eva Šmilauerová podotýká,216 ţe instrukce z roku 1855 de facto přebírala s malými změnami systém josefínské spisové manipulace pro krajské úřady. Ministerské nařízení z roku 1858 usilovalo o zjednodušení spisové manipulace.217 Teprve roku 1928 byl v souvislosti s připravovanou reformou politické správy vydán nový jednací a kancelářský řád. Jednací řád pro zemské a okresní úřady218 zevrubně pojednává o působnosti úřadu, jeho personálním sloţení, o postavení, pravomocech a povinnostech přednosty, dělbě práce mezi jednotlivými kategoriemi zaměstnanců, jejich povinnostech a o základních pravidlech úřadování.219 Kancelářský pořádek pro zemské a okresní úřady v zemi České a Moravskoslezské220 ponechal v platnosti dosavadní kancelářské řády platné v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Současně byly zemské úřady zmocněny, aby sjednotily kancelářskou sluţbu podřízených

216 Tamtéţ, s. 102. 217 JABŮREK, Leopold: Reforma kancelářského pořádku. Věstník ministerstva vnitra republiky Československé, 7, 1925, s. 278-279. 218 Celý název zněl Jednací řád pro zemské a okresní úřady, obsaţený ve vládním nařízení ze dne 21. září 1922, č. 290 Sb. z. a n., ve znění upraveném, jak vyplývá ze zákona ze dne 14. července 1927, č. 125 Sb. z. a n., o organisaci politické správy, pokud se týče se změnami plynoucími z vlád. nař. ze dne 13. ledna 1928, č. 8 Sb. z. a n. o správní řízení. 219 JOACHIM, Václav – HOLL, Richard – JABŮREK, Leopold: Správa zemská a okresní v republice Československé. Soubor předpisů o organisaci a působnosti zemských a okresních úřadů a zastupitelstev. 2. Vládní nařízení o řízení ve věcech náleţejících do působnosti politických úřadů. Jednací řád pro okresní a zemské úřady. Praha 1928, s. 188-214. 220 Výnos ministerstva vnitra ze dne 29. listopadu 1928, č. 67 405 -3/28.

okresních úřadů. Jak víme, u okresního úřadu v Boskovicích byl v letech 1929 aţ 1935 pouţíván spisový plán I-VII, respektive I-VI. Podstatnější změny se týkaly toliko zjednodušení spisové manipulace zavedením rejstříků (spisových přehledů) pro obzvláště hojné druhy agend (bylo jich celkem 29, např. osvědčení o státním občanství, občanské legitimace, cestovní pasy, zbrojní pasy, honební lístky). Kancelářský pořádek dále obsahoval předpisy ohledně kancelářské manipulace se spisy zastupitelských sborů. Teprve Kancelářský řád pro zemské a okresní úřady221 z roku 1935 sjednocuje spisovou sluţbu na území československé republiky. Rozděluje agendu zemských a okresních úřadu do 11 skupin (I-XI). V roce 1945 přejaly tento kancelářský řád okresní národní výbory.222 V jednotlivostech upravovala činnost okresních politických úřadu za první republiky řada dalších zákonů a vládních nařízení jakoţ i výnosů nadřízených úřadů (ministerstva vnitra, zemského úřadu a jeho předchůdců).

6.2 Poţadavek efektivní politické správy

Snad od samotného vzniku byrokratického správního aparátu je kladen důraz na jeho efektivitu. Nejinak tomu bylo za první republiky. Ministerstvo vnitra opakovaně apelovalo na podřízené úřady, ţádajíc rychlou, kvalitní a přitom levnou politickou správu. O osudech politických úřadů 1. instance mezi dvěma světovými válkami a o poměrech zde panujících leccos napovědí relace okresních hejtmanů zasílané prezidiu zemského úřadu, které reagují na poţadavek efektivní politické správy. V prezidiálních spisech boskovického okresního úřadu jsem našel dvě zajímavá svědectví tohoto druhu. Prvním z nich je zpráva okresního hejtmana Aloise Fendrycha z 19. února 1921,223 v níţ reaguje na oběţník prezidia zemské správy politické č. 14 369 z 10. listopadu 1920. Oběţník v úvodu citoval přípis prezidia ministerské rady, které mělo v celé záleţitosti jasno: „… i kvalitativně nejlepší administrace není dobrou, není-li rychlou. V kaţdém úřadě nutno za kaţdou cenu zaručiti potřebnou expeditivnost; není překáţky, pro kterou by spis dnes vypracovaný nemohl býti ještě týţ den expedován a běţný spis dnes došlý, zítra vyřízen. Kaţdý občan má nárok na rychlou odpověď na své podání.“224

221 Oběţník ministerstva vnitra ze dne 5. listopadu 1935, č. B-1050-25./5. 1935. 222 ŠMILAUEROVÁ Eva: Správní vývoj a diplomatika písemností okresních národních výborů v letech 1945-1960. Sborník archivních prací, 32, 1982, s. 103. 223 MZA Brno. SOkA Blansko. A 1 Okresní úřad Boskovice 1850-1945 (1948) – prezidiální spisy, kart. 24, inv. č. 927, f. 2, 60. 224 Tamtéţ, f. 56.

Realita byla poněkud odlišná. Pisárnu a expedici ohromně zatěţovala rozsáhlá administrativní agenda, zejména právě probíhajícím sčítání lidu. Navzdory součinnosti všech sil výpravny expedice ostatních vyřízených záleţitostí vázla. Úřad měl k dispozici pouze dva psací stroje uţívané dvěma kancelářskými silami (srov. Tabulka č. 4 v oddíle 4.2), z nichţ jedna, slabší, svému úkolu nestačila. V oběţníku obsaţený poţadavek, aby konceptní úředník diktoval vyřízení přímo pomocné síle do psacího stroje, nebo aby sám psal čistopis na stroji, nebyl za dané situace realizovatelný. Přetíţené okresní politické úřady trpěly nedostatkem personálu. Tato neutěšená situace mohla být podle hejtmana vyřešena „jedině reorganisací správních úřadů a vybudováním celé administrativy na praktických a moderních základech, hovících potřebě a duchu doby.“ Prvoinstanční politické úřady čekaly na novou správní organizaci téměř dalších osm let. Ovšem ani poté, co 1. prosince 1928 vstoupil v platnost organizační zákon, nedošlo v tomto ohledu k výraznému zlepšení. Zajímavé svědectví podává zpráva vrchního komisaře politické správy Bruna Janečka, tehdejšího zástupce okresního hejtmana, z 20. května 1930.225 Zpráva slouţila jako podklad pro hejtmanovu relaci zemskému úřadu. Z Janečkovy relace vysvítá, ţe zemský úřad sám nezachovával předpisy ohledně přímého styku úřadu a doţádání; například ţádal po okresním úřadu šetření majetkových poměrů určité osoby, zatímco se s ţádostí mohl obrátit přímo na příslušnou četnickou stanici. Výsledkem byla ztráta času a zbytečná manipulace u okresního úřadu. Vyřizování těchto doţádání úřad zatěţovalo a jiné záleţitosti pak zůstávaly dlouho nevyřízené. Janeček uvádí příklady dalších situací, kdy má okresní úřad provádět různá šetření a sestavovat podklady pro potřeby zemského úřadu. Navrhuje, aby si zemský úřad v záleţitostech, o nichţ podle zákona rozhoduje, obstaral podklady k rozhodnutí sám. Navíc agenda okresních úřadů po reformě z roku 1928 významně vzrostla, aniţ bylo odpovídajícím způsobem posíleno jejich personální vybavení. V zájmu zjednodušení práce a časové i personální úspory doporučoval Janeček zavedení jednotných formulářů. Dále doporučoval zrušení mnoha zbytečných a bezcenných periodických zpráv jako například výkaz odstřelené zvěře, jeţ nájemci honiteb vyplňují libovolnými čísly. Na závěr shrnuje vrchní komisař politické správy dosavadní stav těmito slovy: „Meritorní vyřízení spisů jest ovšem v prvé řadě ţádoucí, lze však dříve trvati na tomto poţadavku, není-li úředník ve své práci honěn vyřizováním ménědůleţitých (!) věci

225 Tamtéţ, karton 31, inv. č. 1250, f. 646, 656.

a není-li kladena váha více na kvantitativní neţ kvalitativní práci. Je-li úředník přetíţen písemnostmi, není divu, ţe se hledí zbaviti spisu, aby dostal čistý stůl – neboť jen tehdy je povaţován za expeditivního – a ţe si nechá konečné vyřízení na dobu, kdy je volněji, snad i v naději, ţe mezitím bude spis bezpředmětným. Tento zjev tedy lze odstraniti zavedením dalekosáhlé mechanisace práce a hlavně tím, ţe koncept nebude přetěţován psaním.“ Okresní hejtman Alois Fendrych formuloval relaci zemskému úřadu diplomaticky: „Poměry nastalé novou organisací veřejné správy při velkém rozmnoţení agendy oproti dřívějšímu stavu, při nedostatečném obsazení a při zrychleném tempu veškerého ţivota nutí jiţ samy k tomu, aby tyto úřady co nejrychleji a nejlevněji pracovaly a aby sluţba u těchto co nejvíce byla racionalisována, ekonomisována a znormalisována. Ač nedá se upírati, ţe obtíţe vzniklé při přechodu do nové organisace nejsou následkem nedostatečného obsazení úřadů úplně překonány, přece dosavadní zkušenosti nasvědčují tomu, ţe nová organisace znamená důleţitý krok ve vývoji veřejné správy.“226 Hejtman vycházel z Janečkovy zprávy. Navíc poţadoval přidělení potřebného technického personálu kaţdému okresnímu úřadu. Víme, ţe boskovický úřad disponoval jenom pomocným technickým personálem, tj. cestmistry, a to pouze pro záleţitosti silniční, nikoliv stavební. Přestoţe stávající organizace technické sluţby u prvoinstančních úřadů byla pociťována jako naprosto nevyhovující, nedošlo v této oblasti během první republiky ke změně. Relace okresního hejtmana Aloise Fendrycha prezidiu zemského úřadu v Brně ze dne 6. února 1931227 dosvědčuje, jak velmi okresní úřad v Boskovicích postrádal stavební oddělení. Značné potíţe působila v Boskovicích skutečnost, ţe všichni techničtí úředníci v Moravské Třebové působili jako referenti ve stavebních věcech, ale ţádný z nich nebyl ustanoven decernentem. Referentem pro silniční záleţitosti boskovického okresu byl technický úředník z Moravské Třebové, který zároveň obstarával tutéţ agendu pro okresní úřad v Zábřehu, takţe vyřizování silničních záleţitostí vázlo. Protoţe okresní zastupitelstvo shledalo situaci neúnosnou, mělo se v poslední schůzi usnést, aby byl do Boskovic přidělen úředník pro vyřizování silniční agendy. Od této doby s největší pravděpodobností působili v Boskovicích zmiňovaní cestmistři (viz komentář pod Tabulkou č. 6 v oddíle 4.3).

226 Tamtéţ, f. 645, 657. 227 MZA Brno. SOkA Blansko. A 1 Okresní úřad Boskovice 1850-1945 (1948) – prezidiální spisy, kart. 33, inv. č. 1294, f. 37, 49.

6.3 Okresní úřad Boskovice v roce 1934

Konkrétní úprava vnitřního chodu úřadu byla vyhrazena okresnímu hejtmanovi (přednostovi úřadu). § 18 jednacího řádu z roku 1928 ukládal přednostovi okresního úřadu povinnost sestavovat kaţdý rok tzv. rozvrh prací, který by obsahoval rozdělení úkolů mezi jednotlivé úředníky. Jako vzor pro sestavení rozvrhu prací na rok 1929 slouţil v prosinci 1928 přednostům okresních úřadů na Moravě rozvrh prací zemského úřadu v Brně.228 Rozvrh prací pro následující rok měli okresní hejtmani předloţit zemskému úřadu vţdy nejpozději do 15. prosince stávajícího roku. Jak byla tato oblast upravena před rokem 1928 a jakými právními normami byla upravena (zda vůbec), jsem nezjistil. Prezidiální spisy z let 1918 aţ 1928 ţádné rozvrhy prací neobsahují. V rozvrhu prací přiděloval hejtman agendu jednotlivým konceptním úředníkům (včetně pomocných konceptních úředníků), ustanovoval decernenty a referenty z řad konceptního úřednictva pro jednotlivé skupiny agend a spolu s nimi také tzv. pomocné konceptní orgány z řad aktuárských a kancelářských úředníků. Součást rozvrhu prací tvořil popis kancelářského řízení u dotyčného úřadu, v němţ hejtman rozděloval práce spojené se spisovou evidencí a manipulací mezi kancelářský personál; na posledním místě v popise kancelářského řízení figuruje úřední sluha (zřízenec) s případným výpomocným zřízencem. Místo konkrétního výčtu prací, které měli zřízenci obstarávat, odkazoval boskovický okresní hejtman na § 28 jednacího řádu pro zemské a okresní úřady, jenţ podrobně vypočítává práce vykonávané sluţebným personálem. V prezidiálních spisech okresního úřadu v Boskovicích nacházíme rozvrhy prací z let 1932 a 1933229 a nepřetrţitě pro období roků 1938-1945.230 Několikrát zmiňovaný Almanach města Boskovic z roku 1934 věnuje okresnímu úřadu vskutku velkou pozornost.231 Stať o okresním úřadě byla sestavena na základě informací dodaných redakci okresním hejtmanem a kromě rozvrhu prací obsahuje další zajímavé informace. Na základě těchto několika pramenů a pokynů obsaţených v jednacím řádu pro zemské a okresní úřady jsem se pokusil o načrtnutí chodu okresního úřadu v roce 1934.232 Došlá podání přijímal přednosta podatelny a výpravny vrchní kancelářský oficiál Alois Hamerský. Kancelářský pomocník Vladimír Tichý zaevidoval spis do podacího protokolu

228 Viz pozn. 207. 229 MZA Brno. SOkA Blansko. A 1 Okresní úřad Boskovice 1850-1945 (1948) – prezidiální spisy, kart. 34, inv. č. 1359. 230 Tamtéţ, kart. 58, inv. č. 2051. 231 Almanach města Boskovic. (Památnosti, úřady, ţivnosti). Boskovice 1934, s. 18-23. 232 Srov. Tabulka č. 6 v oddíle 4.3.

(vedl všeobecný podací protokol a rejstříky). Poté jej vrátil Hamerskému a ten přidělil podání příslušnému referentovi k vyřízení. Referent spis vyřídil buď sám, nebo jej přidělil pomocnému konceptnímu úředníku. Písemná vyřízení referentů, kteří nebyli současně decernenty, a pomocných konceptních úředníků podléhala hejtmanovu schválení. Po aprobaci byl předán koncept vyřízení pisárně, kde vyhotovila jedna ze tří kancelářských pomocnic čistopis. Přednosta podatelny a výpravny Hamerský srovnal čistopis s konceptem a potvrdil správnost čistopisu. Poté co čistopis podepsal hejtman, byl tento odevzdán do výpravny kancelářskému oficiantovi Františku Číţkovi, který jej expedoval (Číţek vedl poštovní knihy o jednoduchých a doporučených zásilkách.). Kancelářský oficiant Jaroslav Vykoukal spojoval spisy, zapisoval ad čísla a zakládal spisy do registratury.233 Doručování zásilek v úředním místě (Boskovicích) měl na starosti podúředník Augustin Krejčíř. Ostatní zásilky předával poště, kde zároveň vyzvedával zásilky adresované úřadu. O tom všem vedl záznamy. Dále obstarával podúředník úklid úředních místností a jejich řádné vytápění. Augustinu Krejčířovi pomáhal při popsaných pracích výpomocný zřízenec Vilém Pěta. Úřadovalo se kaţdý den kromě neděle a svátků, a to dopoledne od 8 do 12 hodin, odpoledne od 13 do 17 hodin. Úředními dny bylo pondělí a čtvrtek, kdy se strany mohly dostavit na úřad od 8 do 12 hodin. Aby občané ze vzdálenějších obcí nemuseli kvůli návštěvě úřadu dojíţdět do Boskovic, konaly se úřední dny jednou za čtvrt roku v Blansku, Boskovicích a Kunštátě.

233 Mnozí kancelářští úředníci a pomocné kancelářské síly včetně těch, které nezmiňuji, obstarávali ještě další spisovou evidenci. Vzhledem k rámcové rekonstrukci činnosti tyto údaje neuvádím.

7. ZÁVĚR

Období téměř sta let existence okresních úřadů, ať uţ se v průběhu času nazývaly jakkoliv, v zásadě mapuje oněch nemnoho prací zmiňovaných v úvodu. Všechny tyto práce jsou primárně diplomatického zaměření; na základě studia jednoho nebo více fondů okresních úřadů (hejtmanství) přinášejí obecné poznatky o vývoji a písemnostech těchto institucí. Předkládaná diplomová práce naproti tomu sleduje vývoj okresního úřadu z hlediska dějin státní správy. Mojí snahou bylo vylíčit osud jednoho úřadu a poskytnout tak podrobnější vhled do jeho fungování a postavení; chtěl jsem představit co nejplastičtější obraz prvoinstančního politického úřadu za první republiky. Šlo mi zejména o detailní zachycení dějin úřadu, na jejichţ pozadí by se mohl odehrávat pomyslný děj ostatních kapitol. V konkretizaci, rozvedení obecně známých (v rámci oboru) faktů by měla spočívat hlavní hodnota a význam předkládané práce. Nakolik se mi podařilo dostát moţná poněkud smělým předsevzetím, nechť posoudí čtenář sám.

8. SEZNAM POUŢITÝCH PRAMENŮ A LITERATURY

Prameny:

Státní okresní archiv Blansko A 1 Okresní úřad Boskovice 1850-1945 (1948) - prezidiální spisy z let 1918-1938 (kartony 23-43) - prezidiální spisy z roku 1939 (kartony 45, 49, 50) - prezidiální spisy z roku 1945 (karton 58) - všeobecná registratura (karton 309, inv. č. 625) - osobní spisy zaměstnanců okresního úřadu – osobní spis Richarda Kabely (karton 65) B 5 Archiv města Boskovic 1463-1945 (1956) - Kronika města Boskovic – 1. díl (1922-1962)

Moravský zemský archiv B 33 Národní výbor 1918 - inv. č. 122 - inv. č. 832 - inv. č. 882 G 212 Spisy osobní a penzijní – I. řada - penzijní spis Pavla Kabelová G 212 Spisy osobní a penzijní – II. řada - osobní spis Alois Fendrych - osobní spis Arnošt Fiedler - osobní spis Bedřich Remeš

Knihovna Moravského zemského archivu (titulní listy níţe uvedených věstníků tvoří součást obrazové přílohy) - signatura II - 19 018 a) Úřední věstník okresního hejtmanství a okresní školní rady v Boskovicích (1888 - květen 1920) o Březen 1919 o Říjen 1919

b) Úřední věstník okresní správy politické a okresního školního výboru v Boskovicích234 (červen 1920 -listopad 1928) o Duben 1926 - signatura II - 19 019 c) Úřední věstník Okresního úřadu v Boskovicích (prosinec 1928 – srpen 1935) o Srpen 1929 o Únor 1935

Sbírka zákonů a nařízení státu československého - ročníky 1919, 1920, 1922, 1923, 1927, 1930

Věstník ministerstva vnitra republiky Československé - ročník X (1928) - ročník XVII (1935)

Literatura:

Almanach města Boskovic. (Památnosti, úřady, ţivnosti). Boskovice 1934.

ČECHOVÁ, Gabriela – HOLL, Ivo – NUHLÍČEK, Josef – RADIMSKÝ, Jiří – ŠAMBERGER, Zdeněk – VRBATA, Jaroslav: Archivní příručka. Praha 19712.

FRANKOVÁ, Lidmila: Působnost okresních úřadů a jejich písemnosti z hlediska zpracovatele. Archivum Trebonense, 1986, s. 51-69.

HLEDÍKOVÁ, Zdeňka – JANÁK, Jan – DOBEŠ, Jan: Dějiny správy v českých zemích od počátků státu po současnost. Praha 2007.

HOETZEL, Jiří: Československé správní právo. Část všeobecná. Praha 19372.

234 Krátce vycházel pod názvem Úřední věstník okresní správy politické a okresní školní rady.

HOLUB, Pavel: Oberhollabrunnský systém spisové sluţby a okresní úřad v Humpolci v první polovině 20. století. Archivní časopis, 61, 2011, s. 5-78.

CHALUPA, Luboš – SKUTIL, Jan: Okresní úřad Boskovice 1850-1945 (1948). Inventář. Blansko 1971.

JABŮREK, Leopold: Reforma kancelářského pořádku. Věstník ministerstva vnitra republiky Československé, 7, 1925, s. 277-287.

JANÁK, Jan: Vývoj správy v českých zemích v epoše kapitalismu. I. Období 1848-1918. Praha 1965.

JANÁK, Jan: Vývoj správy v českých zemích v epoše kapitalismu. II. Období první a druhé republiky a okupace (1918-1945). Praha 1967.

JOACHIM, Václav – HOLL, Richard – JABŮREK, Leopold: Správa zemská a okresní v republice Československé. Soubor předpisů o organisaci a působnosti zemských a okresních úřadů a zastupitelstev. 2. Vládní nařízení o řízení ve věcech náleţejících do působnosti politických úřadů. Jednací řád pro okresní a zemské úřady. Praha 1928.

KUBÍČEK, Jaromír: Bibliografie okresu Blansko. Brno 1987.

PEŠA, Václav: Národní výbory v roce 1918 na Moravě a ve Slezsku. (Příspěvek k 40. Výročí vzniku ČSR). Časopis Matice moravské, 68, 1958, s. 249-289.

Představitelé města Blanska od roku1849. Blansko v historii, sv. 10. Muzeum Blansko 2005.

SCHELLE, Karel: Československé dějiny státu a práva v dokumentech. Díl 3. Státní správa (1918-1938). Brno 1993.

SCHELLE, Karel: Organizace veřejné správy v letech 1848-1948. Brno 1993.

SCHELLE, Karel: Vývoj správy na Moravě a ve Slezsku. Brno 1991.

SKUTIL, Jan: Okresní úřad Boskovice – presidiální spisy 1880-1945. Katalog. Blansko 1970.

SULITKOVÁ, Ludmila: Archivnictví a spisová sluţba. In: Archivnictví a spisová sluţba – multimediální pomůcka k výuce archivistiky. Ústí nad Labem 2009. (dostupné z http://ff.ujep.cz/archivnictvi)

SVOBODA, Pavel: Blanenský chodec. (Blansko – krok za krokem po pamětních místech). Blansko 2014.

ŠMILAUEROVÁ, Eva: Správní vývoj a diplomatika písemností okresních národních výborů v letech 1945-1960. Sborník archivních prací, 32, 1982, s. 43-169.

ŠOPFOVÁ, Marta: Písemnosti okresních hejtmanství na Moravě 1850-1918. Diplomová práce. Brno 1959. (Obhájeno na Filosofické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně).

ŠTARHA, Ivan: Okresní silniční výbory a jejich fondy. Archivní časopis, 22, 1972.

VIKTORIN, Otakar: Dějiny, památnosti a pověsti kraje boskovského. Letovice 1921.

VIKTORIN, Otakar: Politický okres boskovický. (Školní pomůcka k domovopisu s mapkou). Boskovice 19336.

VIKTORIN, Otakar: Politický okres boskovský. (Školní pomůcka k domovopisu s mapkou). Boskovice 19305.

VYSKOČIL, Aleš: C. k. úředník v československých sluţbách, Časopis Matice moravské, 125, 2006, s. 425-459.

VYSKOČIL, Aleš: C. k. úředník ve zlatém věku jistoty. Praha 2009.

VYSKOČIL, Aleš: Okresní hejtmanství v Hodoníně v prvních letech 20. století – počátek úřednické kariéry Jana Černého, Jiţní Morava, 38, 2002, s. 97-108.

VYSKOČIL, Aleš: Slovník představitelů státní správy na Moravě v letech 1850-1918. Praha 2012.

Internetové zdroje:

Josef Šamalík. In: [cs.wikipedia.org]. [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_%C5%A0amal%C3%ADk

Jan Pelíšek. In: [cs.wikipedia.org]. [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Pel%C3%AD%C5%A1ek

9. OBRAZOVÉ PŘÍLOHY

Mapa politického okresu Boskovice z knihy Politický okres boskovický od Otakara Viktorina (1933)

Vznik okresního národního výboru v Boskovicích roku 1918 (Moravský zemský archiv, fond B 33 Národní výbor 1918, inv. č. 122)

Sluţební přísaha okresního hejtmana Bedřicha Remeše (Moravský zemský archiv, fond G 212 Osobní a penzijní spisy – II. řada, osobní spis Bedřich Remeš)

Okresní hejtman Bedřich Remeš slibuje věrnost československé republice. (Moravský zemský archiv, fond G 212 Osobní a penzijní spisy – II. řada, osobní spis Bedřich Remeš)

Sluţební přísaha okresního komisaře Arnošta Fiedlera (Moravský zemský archiv, fond G 212 Osobní a penzijní spisy – II. řada, osobní spis Arnošt Fiedler)

Bedřich Remeš se loučí s boskovickým okresem.

Richard Kabela (1881-1940), okresní hejtman v letech 1933-1940 (Státní okresní archiv Blansko, fond A 1 Okresní úřad Boskovice, kart. 65, inv. č. 597, osobní spis Kabela Richard, okresní hejtman úmrtí)

Původní budova okresního úřadu do roku 1932 (Masarykovo náměstí, dům č. 4)

Budova, v níţ sídlil okresní úřad od konce 20. let do roku 1932 (Masarykovo náměstí, dům č. 8)

Nová budova okresního úřadu ze 30. let (v popředí socha T. G. Masaryka), v letech 1945-1960 sídlo okresního národního výboru

Vyhláška okresního úřadu (Státní okresní archiv Blansko, fond A 1 Okresní úřad Boskovice, kart. 35, č. j. 236)

Četnická stanice podává relaci okresnímu hejtmanství. (Státní okresní archiv Blansko, fond A 1 Okresní úřad Boskovice, kart. 23, inv. č. 897)

Prezidium zemského úřadu ţádá okresní hejtmany o podání zprávy ohledně státní a státně policejní situaci na okrese. Okresní hejtman (v tomto případě jeho zástupce Vladimír Janatka) si vyţádá příslušnou relaci od okresního četnického velitelství… (Státní okresní archiv Blansko, fond A 1 Okresní úřad Boskovice, kart. 31, inv. č. 1258)

… a na jejím základě pošle zprávu prezidiu zemskému úřadu. (Viz předchozí fotografie)

Okresní hejtmani stáli z titulu předsedy okresního školního výboru v čele Spolků pro péči o nezaměstnané. (Státní okresní archiv Blansko, fond A 1 Okresní úřad Boskovice, kart. 34, č. j. 953)

Nad republikou se stahují mračna. (Státní okresní archiv Blansko, fond A 1 Okresní úřad Boskovice, kart. 40, č. j. 861)

Osvěta občanů je důleţitá. (Státní okresní archiv Blansko, fond A 1 Okresní úřad Boskovice, kart. 40, č. j. 1033)

Pokračování hejtmanova oběţníku všem redakcím místních časopisů (Viz předchozí fotografie)

100

Manipulace se spisy týkajícími se obrany státu podléhala zvláštnímu reţimu. (Státní okresní archiv Blansko, kart. 41, č. j. 1/98)

101

Titulní strana úředního věstníku z března 1919. V této podobě vycházel věstník uţ před převratem. S jediným rozdílem: v listopadovém čísle z roku 1918 přišly okresní hejtmanství a okresní školní rada o přívlastek c. k.

102

Titulní list úředního věstníku z dubna 1926. Od června 1920 vycházel věstník pod názvem Úřední věstník okresní správy politické a okresní školní rady (záhy okresního školního výboru) v Boskovicích.

103

Titulní list věstníku ze srpna 1929. V této úpravě vycházel věstník od prosince 1928 do konce roku 1939. Od října 1935 vycházel pod názvem Okresní věstník pro správní okres boskovský. Jinak zůstalo vše při starém.

104

Titulní list úředního věstníku z února 1935. Obsah věstníku byl do týchţ pěti tematických oddílů rozdělen jiţ od prosince 1928.

105