Tvrze, Hrady a Zámky V Bývalém Okrese Blansko Z Hlediska Přístupu

Tvrze, hrady a zámky v bývalém okrese Blansko z hlediska přístupu

pro handicapované občany.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je pvodní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramen je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákon, v platném znění, dále též „AZ“).

Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ .

Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo).

Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapjčení apod.).

Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu náklad, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.

V Jihlavě dne 29. 11. 2017

......

Podpis

Poděkování

Jako první bych poděkovala především svému vedoucímu bakalářské práce, akademickému malíři Vladimíru Netoličkovi, a to za odborné a cenné rady při konzultacích a zpracování bakalářské práce. Také bych velmi ráda poděkovala svému tátovi, který se mnou všechny památky nejen objížděl, ale také absolvoval (zvláště u zřícenin) někdy náročné cesty k objektm.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA

Katedra cestovního ruchu

Tvrze, hrady a zámky v bývalém okrese Blansko z hlediska přístupu pro handicapované občany

Bakalářská práce

Autor: Iveta Frydrychová Vedoucí práce: ak. mal. Vladimír Netolička Jihlava 2018

Abstrakt

FRYDRYCHOVÁ, Iveta: Tvrze, hrady a zámky v bývalém okrese Blansko z hlediska přístupu pro handicapované občany. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce akad. mal. Vladimír Netolička. Stupe odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2017, 99 stran.

Teoretická část této bakalářské práce se zabývá zdravotním postižením, prkazy osob se zdravotním postižením a oblastí bývalého okresu Blansko. Praktická část se zabývá sestavením seznamu všech tvrzí, hrad a zámk v bývalém okrese Blansko, rozdělením památek na přístupné a nepřístupné, popisem památek a ohodnocením z hlediska přístupu pro jednotlivé handicapy. Součástí mapování je také pořizování fotografií včetně slovního komentáře.

Klíčová slova: Blansko, druhy zdravotních postižení, prkazy, tvrze, hrady, hrádky, zámky

Abstract

FRYDRYCHOVÁ, Iveta: Strongholds, Castles and Chateaus of the Former District of Blansko in terms of Access for Disabled People. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Travel and Tourism. Head of bachelor akad. mal. Vladimír Netolička. Qualification level: bachelor. Jihlava 2017. 99 pages.

The theoretical part of this thesis deals with health disability, cards of disabled people and the area of the former district of Blansko. The practical part deals with forming a list of all strongholds, castles and chateaus of the former district of Blansko, distinguishing accessible sights from inaccessible ones, description of the sights and evaluation with regard to the access of particular handicaps. Taking photos including word comment are also embodied in mapping.

Key words: Blansko, type sof health disability, cards, strongholds castles, small castles, chateaus.

Předmluva

Když jsem si pročítala seznam témat bakalářských prací, ze všech témat mě nejvíce zaujalo téma: Tvrze, hrady a zámky. Protože jsem okres Blansko doposud navštívila a poznala velmi málo, řekla jsem si, že budu mít příležitost tento okres poznat a navštívit profánní památky, konkrétně tvrze, hrady a zámky. Jako další dvod, proč jsem si tohle téma vybrala, bylo lépe poznat potřeby handicapovaných občan a zjistit, co by bylo dobré u daných památek zlepšit, aby byl pro ně objekt snadno přístupný.

Oslovila jsem proto akad. mal. Vladimíra Netoličku, abych mu sdělila, že bych měla o toto téma zájem. Pan Netolička mi ukázal mapku s okresy, abych zjistila, které jsou volné. Jelikož bydlím v Brně a z nabízených okres byl volný a pro mě nejbližší okres Blansko, neváhala jsem a zamluvila jsem si tento okres. Následně mi pan Netolička sdělil, co všechno tato práce obnáší a kdy nejlépe začít s mapováním terénu.

Po postupných osobních návštěvách památek jsem zjistila, že téměř polovina z přístupných objekt nejsou vbec vhodné pro handicapované, a to zejména pro osoby s tělesným postižením. Myslím, že by bylo dobré, kdyby má práce přispěla k tomu, aby některé památky uzpsobily a usnadnily vstup do objekt pro tyto osoby.

Obsah

Abstrakt ...... 7 Abstract ...... 7 Předmluva ...... 8 Úvod ...... 16

Teoretická část ...... 18 1 Zdravotní postižení ...... 18 2 Sociální cestovní ruch ...... 19 3 Druhy zdravotního postižení ...... 20 3.1 Osoby s tělesným postižením ...... 20 3.2 Osoby s mentálním postižením ...... 20 3.3 Osoby se zrakovým postižením ...... 21 3.4 Osoby se sluchovým postižením ...... 22 4 Prkazy osob se zdravotním postižením ...... 24 4.1 Prkaz TP ...... 24 4.2 Prkaz ZTP ...... 24 4.3 Prkaz ZTP/P ...... 25 5 Blansko ...... 26 6 Metodika výzkumu ...... 28 7 Seznam tvrzí, hrad a zámk v bývalém okrese Blansko ...... 29 7.1 Seznam tvrzí ...... 29 7.2 Seznam hrad ...... 29 7.3 Seznam zámk ...... 29 8 Historie a popis přístupných tvrzí ...... 31 8.1 Tvrz Jedovnice ...... 31 8.2 Tvrz Milonice ...... 32 8.3 Tvrz Petrovice ...... 34 9 Historie a popis přístupných hrad ...... 37 9.1 Hrad Blansek ...... 37 9.2 Hrad Boskovice ...... 38 9.3 Čertv hrádek ...... 41 9.4 Hrad Doubravice ...... 42 9.5 Hrad Holštejn ...... 44 9.6 Hrad Louka ...... 46 9.7 Nový Hrad ...... 49

9.8 Hrad Rumberk ...... 51 9.9 Hrad Rychvald ...... 53 9.10 Hrad Trmačov ...... 56 9.11 Hrádek Újezd u Černé Hory ...... 57 10 Historie a popis nepřístupných hrad ...... 58 10.1 Hrad Lečenec ...... 58 11 Historie a popis přístupných zámk ...... 58 11.1 Zámek Blansko ...... 58 11.2 Zámek Boskovice ...... 61 11.3 Zámek Černá Hora ...... 64 11.4 Zámek Křtiny ...... 66 11.5 Zámek Kunštát ...... 69 11.6 Zámek Letovice ...... 72 11.7 Zámek Lysice ...... 74 11.8 Zámek Rájec nad Svitavou ...... 77 12 Historie a popis částečně přístupných zámk pro veškerou veřejnost ...... 81 12.1 Zámek Velké Opatovice ...... 81 13 Nepřístupné zámky pro veřejnost ...... 82 13.1 Zámek Borotín ...... 82 13.2 Zámek Lhota Rapotina ...... 82 13.3 Zámek Lomnice ...... 82 13.4 Zámek Šebetov ...... 83 14 Přístupnost z hlediska jednotlivých druh postižení ...... 84 14.1 Osoby na invalidním vozíku ...... 84 14.1.1 Dvody přístupnosti s pomocí asistenta ...... 85 14.1.2 Dvody nepřístupnosti ...... 86 14.2 Osoby se sníženou pohyblivostí ...... 86 14.2.1 Dvody přístupnosti s pomocí asistenta ...... 87 14.2.2 Dvody nepřístupnosti ...... 88 14.3 Osoby se zrakovým postižením ...... 89 14.3.1 Přístupné památky s pomocí asistenta ...... 90 14.3.2 Dvody nepřístupnosti ...... 91 14.4 Osoby s mentálním a postižením ...... 91 14.5 Osoby se sluchovým postižením ...... 91 15 Shrnutí ...... 92 16 Závěr ...... 93 17 Zdroje ...... 96

Seznam obrázků

Obrázek 1- Místo, kde stávala tvrz ...... 32 Obrázek 2- Přístupová cesta k tvrzi ...... 32 Obrázek 3- Místo bývalé tvrze ...... 33 Obrázek 4- Místo pro parkování ...... 33 Obrázek 5- Přístupová cesta k zaniklé tvrzi ...... 34 Obrázek 6- Místo pro parkování ...... 35 Obrázek 7- Místo, kde stávala tvrz ...... 35 Obrázek 8- Cesta ke zřícenině hradu Blansek ...... 38 Obrázek 9- Zbytky zříceniny ...... 38 Obrázek 10- Hrad Boskovice ...... 39 Obrázek 11- Přístupová cesta k hradu ...... 39 Obrázek 12- Přístupová cesta bránou na hrad ...... 40 Obrázek 13- Vstup na pokladnu ...... 40 Obrázek 14- Toalety ...... 40 Obrázek 15- Nádvoří hradu ...... 40 Obrázek 16- Směrovka k Čertovu hrádku ...... 42 Obrázek 17- Cesta k hádku ...... 42 Obrázek 18- Příjezdová cesta ...... 43 Obrázek 19- Místo, kde je možné zaparkovat ...... 43 Obrázek 20- Přístupová cesta ke zřícenině ...... 44 Obrázek 21- Míto, kde stával hrad ...... 44 Obrázek 22- Parkoviště ...... 45 Obrázek 23 -Cesta k hradu po asfaltové cestě ...... 45 Obrázek 24- Cesta k hradu po travnatém terénu ...... 45 Obrázek 25- Cesta k hradu po kamenité cestě ...... 46 Obrázek 26- Zřícenina hradu Holštejn ...... 46 Obrázek 27- Místo pro parkování ...... 47 Obrázek 28- Příjezdová cesta k lesu ...... 47 Obrázek 29- Přístupová cesta lesem ...... 48 Obrázek 30- Cesta ke zřícenině ...... 48 Obrázek 31- Zřícenina hradu Louka ...... 48 Obrázek 32- Cesta po asfaltu ...... 50 Obrázek 33- Prudké stoupání lesem k Novému Hradu ...... 50 Obrázek 34- Přístupová cestak hradu ...... 50 Obrázek 35- Hrad Nový Hrad ...... 50 Obrázek 36- Parkoviště ...... 52 Obrázek 37- Přístupová cesta po asfaltu ...... 52 Obrázek 38- Přístupová lesní cesta ...... 52 Obrázek 39- Částečně upravená cesta ...... 52 Obrázek 40- Kamínkovitá cesta k hradu ...... 53 Obrázek 41- Zbytky hradu Rumberk ...... 53 Obrázek 42- Místo pro parkování ...... 54 Obrázek 43- Cesta k hradu po neupravené cestě ...... 54 Obrázek 44- Cesta lesem ...... 55 Obrázek 45- Cesta ke zřícenině ...... 55 Obrázek 46- Zřícenina hradu Rychvald ...... 55 Obrázek 47- Místo, kde je možné zaparkovat ...... 56 Obrázek 48- Kamínkovitá cesta ke zřícenině ...... 56

Obrázek 49- Cesta ke zřícenině po travnatém terénu ...... 57 Obrázek 50- Zřícenina hradu Holštejn ...... 57 Obrázek 51- Zámek Blansko ...... 59 Obrázek 52- Parkoviště ...... 59 Obrázek 53- Přístupová cesta k zámku od parkoviště ...... 59 Obrázek 54- Bezbariérová přístupová cesta ...... 59 Obrázek 55- Přístupová cesta k zámku ...... 60 Obrázek 56- Nádvoří zámku ...... 60 Obrázek 57- Vstup na pokladnu ...... 60 Obrázek 58- Schodiště do prvního patra ...... 60 Obrázek 59- Zámek Boskovice ...... 62 Obrázek 60- Parkoviště ...... 62 Obrázek 61- Přístupová cesta k zámku ...... 63 Obrázek 62- Cesta k zámku od vstupní brány ...... 63 Obrázek 63- Vstup na pokladnu ...... 63 Obrázek 64- Toalety ...... 63 Obrázek 65- Schodiště do prvního patra ...... 64 Obrázek 66- Zámecký park ...... 64 Obrázek 67- Zámek Černá Hora ...... 65 Obrázek 68- Parkoviště ...... 65 Obrázek 69- Příjezdová cesta ...... 65 Obrázek 70- Cesta pěšky ...... 65 Obrázek 71- Nádvoří zámku ...... 66 Obrázek 72- Zámek Křtiny ...... 67 Obrázek 73- Spodní parkoviště ...... 67 Obrázek 74- Parkoviště před zámkem ...... 67 Obrázek 75- Přístupová cesta ...... 68 Obrázek 76- Vstup do zámku ...... 68 Obrázek 77- Cesta k pokladně ...... 68 Obrázek 78- Výtah a schody do patra ...... 68 Obrázek 79- Talety pro handicapované ...... 68 Obrázek 80- Zámek Kunštát ...... 70 Obrázek 81- Přístupová cesta ...... 70 Obrázek 82- Vstup na pokladnu ...... 71 Obrázek 83- Toalety pro handicapované ...... 71 Obrázek 84- Zámek Letovice ...... 73 Obrázek 85- Parkoviště před vstupní bránou zámku ...... 73 Obrázek 86- Vstup na pokladnu ...... 73 Obrázek 87- Vstup do interiér zámku ...... 73 Obrázek 88- Schodiště do prvního patra ...... 74 Obrázek 89- Toalety ...... 74 Obrázek 90- Zámek Lysice ...... 75 Obrázek 91- Parkoviště ...... 75 Obrázek 92- Vstup na pokladnu ...... 76 Obrázek 93- Přístupová cesta ...... 76 Obrázek 94- Vstup na toalety ...... 76 Obrázek 95- Toalety ...... 76 Obrázek 96- Schodiště ...... 77 Obrázek 97- Zámek Rájec nad Svitavou ...... 78 Obrázek 98- Parkoviště před zámkem ...... 79

Obrázek 99- Přístupová cesta k zámku ...... 79 Obrázek 100- Vstup na pokladnu ...... 79 Obrázek 101- Vstup na tolaety ...... 79 Obrázek 102- Toalety pro handicapované ...... 79 Obrázek 103- Přízemí zámku ...... 80 Obrázek 104- Zámek Velké Opatovice ...... 81 Obrázek 105- Parkování a vstup k zámku ...... 81 Obrázek 106- Zámek Borotín ...... 82 Obrázek 107- Zámek Lhota Rapotina ...... 82 Obrázek 108- Zámek Lomnice ...... 83 Obrázek 109- Zámek Šebetov ...... 83

Seznam map

Mapa 1- Mapa s místem bývalého okresu Blansko ...... 26 Mapa 2- Okres Blansko ...... 27 Mapa 3- Přístupné památky pro tělesně handicapované ...... 84 Mapa 4- Přístupné památky s pomocí druhé osoby ...... 85 Mapa 5- Nepřístupné památky ...... 85 Mapa 6- Přístupné památky pro osoby se sníženou pohyblivostí ...... 86 Mapa 7- Přístupné památky s pomocí asistenta ...... 87 Mapa 8- Nepřístupné památky ...... 87 Mapa 9- Přístupné památky pro zrakově postižené ...... 88 Mapa 10- Přítupné památky s pomocí asistenta ...... 89 Mapa 11- Nepřísupné památky pro zrakově postižené ...... 89 Mapa 12- Organizace pro zdravotně postižené v bývalém okrese Blansko ...... 94

Seznam tabulek

Tabulka 1: Hodnocení přístupnosti tvrze Jedovnice ...... 32 Tabulka 2: Hodnocení přístupnosti tvrze Milonice ...... 34 Tabulka 3: Hodnocení přístupnosti tvrze Petrovice ...... 36 Tabulka 4: Hodnocení přístupnosti zříceniny hradu Blansek ...... 38 Tabulka 5: Hodnocení přístupnosti hradu Boskovice ...... 41 Tabulka 6: Hodnocení přístupnosti zříceniny hradu Čertv Hrádek...... 42 Tabulka 7: Hodnocení přístupnosti zříceniny hradu Doubravice ...... 44 Tabulka 8: Hodnocení přístupnosti zříceniny hradu Holštejn ...... 46 Tabulka 9: Hodnocení přístupnosti zříceniny hradu Louka ...... 48 Tabulka 10: Hodnocení přístupnosti hradu Nový Hrad ...... 51 Tabulka 11: Hodnocení přístupnosti zříceniny hradu Rumberk ...... 53 Tabulka 12: Hodnocení přístupnosti zříceniny hradu Rychvald ...... 55 Tabulka 13: Hodnocení přístupnosti zříceniny hradu Trmačov ...... 57

Tabulka 14: Hodnocení přístupnosti zámku Blansko ...... 61 Tabulka 15: Hodnocení přístupnosti zámku Boskovice ...... 64 Tabulka 16: Hodnocení přístupnosti zámku Černá Hora ...... 66 Tabulka 17: Hodnocení přístupnosti zámku Křtiny ...... 69 Tabulka 18: Hodnocení přístupnosti zámku Kunštát ...... 71 Tabulka 19: Hodnocení přístupnosti zámku Letovice ...... 74 Tabulka 20: Hodnocení přístupnosti zámku Lysice ...... 77 Tabulka 21: Hodnocení přístupnosti zámku Rájec nad Svitavou ...... 80

Kde není uvedený autor, je obrázek, mapa a tabulka prací autora.

Seznam zkratek dB Decibel

ICIDH Mezinárodní klasifikace poruch, postižení a handicap

MHz Jednotka frekvence vyjadřující počet opakování události za určitý čas

ORP Obec s rozšířenou psobností

PSP Portál sociální péče

WHO Světová zdravotnická organizace

TP Těžké postižení

ZTP Zvlášť těžké postižení

ZTP/P Zvlášť těžké postižení s prvodcem

Úvod

Jako téma mé bakalářské práce je,, Tvrze, hrady a zámky v bývalém okresu Blansko z hlediska přístupu pro handicapované občany. Dvodem zvolení tohoto tématu bylo rozšířit své obzory, poznat více bývalý okres Blansko, a to včetně památek, které jsem v rámci výzkumu navštívila. Dalším dvodem bylo lépe poznat potřeby handicapovaných osob a zjistit, co pro tyto osoby mže být největší problém, aby mohli navštívit památku.

Tato bakalářská práce je součástí mapování celé České republiky. V současné době je na téma Tvrze, hrady a zámky napsáno několik bakalářských prací, které se zabývají přístupnosti památek pro handicapované občany. Na bývalý okres Blansko nebyla ještě zpracována žádná bakalářská práce. Jak je již v tématu mé práce uvedeno, budu se zabývat bývalým okresem Blansko. Výraz bývalý okres je z toho dvodu, že Blansko bylo dříve okresním městem a od 1. 1. 2003 je obcí s rozšířenou psobností. Bývalý okres Blansko se v současnosti skládá ze dvou správních obvod (Blansko a Boskovice) a je tvořen celkově 116 obcemi.

V teoretické části se zabývám jednotlivými druhy postižení, kde budu popisovat 4 druhy postižení, a to tělesné, zrakové, sluchové a mentální. Také se budu věnovat zdravotními prkazy a upřesním celkový pojem zdravotní postižení. Dále se v této práci budu zabývat mým vybraným okresem, a to bývalým okresem Blansko. V této části se zaměřím nejen na samotné město Blansko, ale také na okresy.

V praktické části se již budu zabývat mapováním terénu, kde budu zjišťovat přístupnost památek pro handicapované občany. Nejdříve navštívím webové stránky Národního památkového ústavu, kde si vyhledám všechny tvrze, hrady a zámky v bývalém okrese Blansko. Jakmile si vytvořím seznam těchto objekt, začnu již s osobní návštěvou tvrzí, hrad a zámku. Při osobních návštěvách budu pořizovat fotografie, kde se zaměřím na parkoviště, přístup k památce, pohyb po památce a toalety. Také si budu dělat zápisky k jednotlivým památkám. Bude-li to možné, budu usilovat o osobní konzultaci se zaměstnancem památky. Po osobní návštěvě vše zpracuji do své bakalářské práce, kde kromě popisk jednotlivých památek vytvořím tabulku pro zhodnocení přístupnosti. Hodnocení nudu provádět známkováním jako ve škole. Známka 1 znamená nejlepší a známka 5 nejhorší.

V závěru práce také vytvořím pro přehlednost mapy pro jednotlivé druhy postižení. Mapy s vyznačenými památkami rozdělím na přístupné, přístupné s pomocí asistenta a nepřístupné. U mapek s nepřístupnými památkami udělám popis s odvodněním nepřístupnosti.

S osobní návštěvou památek začnu již s plročním předstihem, a to na jaře roku 2017. Předpokládám, že toto mapování zabere hodně času, a proto začnu dřív, abych mohla na bakalářské práci pracovat v klidu. Další dvod je také z hlediska návštěvní doby, kde většina památek jsou otevřena pouze sezónně, a to od dubna do září.

Doufám, že tento výzkum bude přínosem jednak pro osoby s jednotlivými handicapy, tak pro oblast Blansko z hlediska cestovního ruchu. Tato práce by také mohla být přínosem i pro ostatní občany, aby měli představu, jaké mohou mít handicapované osoby problémy s návštěvou některých památek. Budu doufat, že tento výzkum bude přínosem pro cestovní ruch.

TEORETICKÁ ČÁST

1 Zdravotní postižení

V zákoně č. 108/2006 Sb. o sociálních službách je zdravotní postižení definováno jako: „Tělesné, mentální, duševní, smyslové nebo kombinované postižení, jehož dopady činí nebo mohou činit osobu závislou na pomoci jiné osoby. “ [1]

V zákoně č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti (§ 67) jsou osoby se zdravotním postižením „ fyzické osoby, které jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány a) invalidními ve třetím stupni, b) invalidními v prvním stupni nebo druhém stupni, c) zdravotně znevýhodněnými. Osobou zdravotně znevýhodněnou je fyzická osoba, která má zachovánu schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ale její schopnosti být nebo zůstat pracovně začleněna, vykonávat dosavadní povolání nebo využít kvalifikaci nebo kvalifikaci získat jsou podstatně omezeny z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. [2]

O osobě se zdravotním postižením mžeme hovořit jako o člověku, u něhož se objevila vada či porucha. Uvedené pojmy jsou definovány v Mezinárodní klasifikaci vad, postižení a handicap ICIDH (WHO, 1980).

Vada, porucha, defekt (impairment) je narušení (abnormalita) psychické, anatomické či fyziologické struktury nebo funkce. (Slowík 2007, str. 26).

Postižení (disability) znamená omezení nebo ztrátu chorostí vykonávat činnost zpsobem nebo v rozsahu, který je pro člověka považován za normální. (Slowík 2007, str. 27).

Znevýhodnění (handicap) se projevuje jako omezení vyplívající pro jedince z jeho vady nebo postižení, které ztěžuje nebo znemožuje, aby plnil roli, která je pro něj (s přilehnutím k jeho věku, pohlaví a sociálním či kulturním činitelm) normální. (Slowík 2007, str. 27).

2 Sociální cestovní ruch

Sociální cestovní ruch lze označit jako formu cestovního ruchu, která je spojená s účastí sociálně slabších vrstev obyvatelstva na cestovním ruchu a umožněná zřetelně prokazatelnými opatřeními. Sociální cestovní ruch vznikl historicky ve 20. století první světové války, tj. období, kdy se začalo hovořit o právu na odpočinek, volný čas a placenou dovolenou, které se právně zakotvili v národních ústavách. Po druhé světové válce začali vznikat rozliční organizátoři sociálního cestovního ruchu, a to dchodové pokladnice nebo odbory. V současnosti existují rozličné formy podpory sociálního cestovního ruchu, např: prodej cestovních šek, úleva na dani z příjmu podnikatele, účelové spoření, splátkový prodej služeb cestovního ruchu nebo cestovní slevy v prostředcích veřejné dopravy pro některé kategorie obyvatelstva (mládež, rodiny s dětmi, dchodci). [3]

Sociální cestovní ruch lze tedy v posledních letech označit jako fenomén, který výrazně ovlivuje globální vývoj turismu. Sociální cestovní ruch vychází z obecného práva na cestování, podle něhož má každý občan, a to bez ohledu na své bydliště, sociální postavení či finanční situaci, právo na volný čas a svobodný zpsob jeho využití. To znamená umožnit cestování co největšímu počtu lidí, a to zejména rzným znevýhodněným skupinám a zárove tak podpořit jejich začlenění do společnosti, obohatit jejich znalosti a celkový osobní rozvoj. (Gúčik M a kol, 2006, str. 167).

3 Druhy zdravotního postižení

3.1 Osoby s tělesným postižením

Za zdravotní postižení se v současné době považuje dlouhodobý nebo trvalý stav, který je charakteristický orgánovou nebo funkční poruchou, již nelze veškerou léčebnu péčí zcela odstranit nebo alespo významně zmírnit. Do skupiny občan se symbolem TP řadíme dvě základní skupiny: chronické a tělesné. (Michalík a kol 2011, str. 186).

Chronické nebo-li dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav je takové poškození nebo oslabení fyziologických funkcí lidského organismu, které vyžaduje stanovenou životosprávu a životní styl i dodržování určitých léčebných opatření. Mezi chronická onemocnění řadíme: Kardiovaskulární onemocnění, onemocnění plic a dýchacích cest, poruchy imunity, poruchy metabolických proces, nádorová (onkologická) onemocnění, epilepsie a kožní onemocnění. (Michalík a kol 2011, str. 186-195).

Tělesné (lokomoční, pohybová) postižení je omezení pohybových schopností nebo i narušení obvyklých pohybových vzorc či koordinace pohyb. Mezi tyto poruchy hybnosti řadíme centrální obrny, periférní obrny, deformace nebo amputace. (Michalík a kol 2011, str. 186- 210).

3.2 Osoby s mentálním postižením

Mentální postižení je širší a zastřešující pojem zahrnující kromě mentální retardace i takové hraniční pásmo kognitivně-sociální disability, které znevýhoduje klienta především při vzdělávání na běžném typu škol a indikuje vyrovnávací či podprná opatření edukativního charakteru. (Valenta, Michalík, Lečbych a kol, 2012, str. 30 – 31).

Mentální retardaci lze vymezit jako vývojovou poruchu rozumových schopností demonstrující především snížením řečových, pohybových a sociálních schopností. Stupe mentální retardace je určen na základě posouzení struktury inteligence a posouzení schopnosti adaptibility (adaptačního chování), orientačně inteligenčním kvocientem a mírou

20 zvládání obvyklých sociálně-kulturních nárok jedince, a to takto: (Valenta, Michalík, Lečbych a kol, 2012, str. 30 – 31)

 F70 Lehká mentální retardace – IQ 50-69  F71 Středně těžká retardace, též střední mentální retardace – IQ 35-49  F72 Těžká mentální retardace – IQ 20-35  F73 Hluboká mentální retardace – do 19 IQ  F78 Jiná mentální retardace  F79 Nespecifikovaná mentální retardace (Valenta, Michalík, Lečbych a kol, 2012, str. 30 – 31).

3.3 Osoby se zrakovým postižením

Pod pojmem „zrakově postižený si obvykle vybavíme nevidomou osobu. Přestože nevidomých lidí je mezi lidmi se zrakovým postižením absolutní menšina, slepota je zkrátka fenomén. Ovšem daleko nejvyšší počet představují lidé slabozrací, kteří se také v nemalé míře potýkají s dsledky zrakového postižení. Mnohdy se setkávají s nedorozuměním nebo podceováním svých potřeb, a to ze strany vidících. (Michalík a kol 2011, str. 275).

Hloubku (stupe) zrakového postižení dělíme následovně:

Lehká a střední slabozrakost (medicínsky: lehká a střední slabozrakost) Zbytky zraku (medicínsky: těžká slepota, praktická slepota) Totální slepota (medicínsky: úplná slepota, bez světlocitu). (Michalík a kol 2011, str. 276).

Z hlediska využití sníženého potenciálu zrakové práce hovoříme o lidech: Slabozrakých Se zbytky zraku Nevidomých S poruchou binokulárního vidění Barvoslepých S kombinovaným postižením (Michalík a kol 2011, str. 276).

Oslabení, ztrátu či nevyvinutí zraku mlže zpsobovat řada příčin: nemoci, úrazy, genetické vlivy nebo dsledky civilizační a ekologické zátěže. Zrakové postižení mže vzniknout už v období vývoje dítěte (v těhotenství matky), během porodu nebo, krátce po něm, nebo v prběhu životního cyklu člověka. (Michalík a kol 2011, str. 279) Ne každá osoba se zrakovým handicapem je takto postižená od narození, někteří mohli přijít o zrak v prběhu života a mají proto alespo částečné představy o tom, jak svět vypadá.

3.4 Osoby se sluchovým postižením

Z hlediska tohoto postižení se jedná o jednu z méně početných skupin osob s postižením. Zárove jde ale o skupinu, která je právě z hlediska přijímání ve společnosti a sebepojetí považována za skupinu s postižením nejtěžším. Je třeba zdraznit, že vada se zásadní měrou se negativně podílí na úrovni komunikačních kompetencí svého nositele. (Michalík a kol, 2011, str. 347).

Vady sluchu rozdělujeme podle mohutnosti sluchové ztráty. Vady sluchu představuje celé spektrum, a to od nedoslýchavosti přes praktickou až úplnou hluchotu. Jako nejvhodnější dělení vad sluchu je podle mohutnosti ztráty. Jedná se o: [Michalík a kol, 2011, str. 361 - 364].

Ohluchlost Hluchota Zbytky sluchu Nedoslýchavost Nedoslýchavost je dále dělena na: (Michalík a kol, 2011, str. 361 – 364).

Velmi těžká nedoslýchavost Těžká nedoslýchavost Střední nedoslýchavost Lehká nedoslýchavost (Michalík a kol, 2011, str. 361 – 364).

Pokud je třeba mezioborově hodnotit vady sluchu podle míry ztráty udávané v decibelech (dB), pak je nejvhodnější klasifikace sluchových vad z hlediska ztráty v dB a frekvence v oblastech 500, 1000 a 2000 MHz, jak stanovila WHO revizí z roku 2001, v níž se uvádí tato klasifikace: (Michalík a kol, 2011, str. 364).

0-25 dB normální sluch 26-40 dB lehká nedoslýchavost 31-60 dB dítě – středně těžká nedoslýchavost 41-60 dB dospělý – středně těžká nedoslýchavost 61-80 dB těžká nedoslýchavost 81 a více dB velmi závažné postižení sluchu (Michalík a kol, 2011, str. 364).

Z audiometrického hlediska se za normální sluch považuje slyšení nejslabších zvuk, tzn., že člověk bez problém rozumí např. šeptané řečí, tikot hodinek nebo šustění listí ve větru. Lehká až středně těžká nedoslýchavost pak zpsobuje komunikační obtíže v hlučném prostředí, kde např. hovoří více lidí najednou. Při těžké až velmi těžké nedoslýchavosti se bez vhodných kompenzačních pomcek objevuje jen velmi špatná, nebo žádná reakce na mluvenou řeč či hlasitější zvuky, jako jsou zvuk vysavače nebo hudba z reproduktoru. Za praktickou hluchotu se považuje stav sluchu přesahující 90 dB, tzn., že člověk neslyší a nereaguje na zvuky jako je hluk motoru auta ve vyšších obrátkách nebo hluk zpsobovaný sekačkou na trávu. (Horáková, 2012, str. 15).

4 Průkazy osob se zdravotním postižením

Nárok na prkaz osob se zdravotním postižením má osoba starší 1 roku s tělesným, smyslovým nebo duševním postižením charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, které podstatně omezuje její schopnost pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. (Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2016). [4]

Druhy průkazů pro osoby se zdravotním postižením

4.1 Průkaz TP

Nárok na prkaz označený symbolem ZTP má osoba se středně těžkým postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém stavu schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí, v exteriéru je schopna chze se sníženým dosahem a má problémy při chzi okolo překážek a na nerovném terénu. Středně těžkým funkčním postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí a zhoršenou schopnost orientace má jen v exteriéru. (Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2016). [4]

4.2 Průkaz ZTP

Nárok na prkaz označený tímto symbolem má osoba s těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Těžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí a v exteriéru je schopna chze se značnými obtížemi a jen na krátké vzdálenosti. Těžkým funkčním postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí a v exteriéru má značné potíže. (Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2016). [4]

4.3 Průkaz ZTP/P

Nárok na prkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem ZTP/P má osoba se zvlášť těžkým funkčním postižením nebo úplným postižením pohyblivosti nebo orientace s potřebou prvodce, včetně PSP s poruchou autistického spektra. Zvlášť těžkým funkčním postižením a úplným postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém stavu schopna chze v domácím prostředí se značnými obtížemi, popřípadě není schopna chze, v exteriéru není schopna samostatné chze a pohyb je možný zpravidla jen na invalidním vozíku. Zvlášť těžkým postižením orientace a úplným postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu není schopna samostatné orientace v exteriéru. (Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2016). [4]

5 Blansko

Okres Blansko se nachází v severní části Jihomoravského kraje a jeho území sousedí s pěti okresy České republiky. Mezi nejvýše položenou obec okresu Blansko patří Benešov. Nejvyšším bodem s nadmořskou výškou 727 metr jsou Skály na rozhraní okresu Blansko a Prostějov. Nejnižším místem je údolí řeky Svitavy u Adamova s nadmořskou výškou 248 metr. Okres Blansko se s rozlohou 863 km² řadí mezi nejmenší okres v Jihomoravském kraji. [5]

Mapa 1: Mapa s místem bývalého okresu Blansko [6]

Okres Blansko se administrativně člení na celkem 116 obcí a 174 částí obce. Statut města má 8 obcí, a to Adamov, Blansko, Boskovice, Kunštát, Letovice, Olešnice, Rájec-Jestřebí a Velké Opatovice. Statut městyse má celkem 9 obcí – Černá Hora, Doubravice nad Svitavou, Jedovnice, Knínice u Boskovic, Křtiny, Lysice, Ostrov u Macochy, Sloup a Svitávka. Od 1. ledna 2003 je v platnosti nové správní uspořádání obcí. Na území okresu Blansko psobí dvě obce s rozšířenou psobností (ORP), a to obec Blansko a Boskovice. Podle správního území těchto dvou obcí, které bylo menší než bývalý okres, byly proto k 1.1. 2007 narovnány hranice okresu. 14 obcí tak přešlo pod okres Brno-venkov. [5]

Mapa 2: Okres Blansko, Zdroj: mapy Google [7]

Okres Blansko patří ekologicky mezi nejčistší okresy v naší republice. Je to také ovlivněno i rozsáhlými lesními plochami. Ke zdravému ovzduší mimo jiné napomáhá i plynofikace. V rámci cestovního ruchu patří okres Blansko mezi atraktivní oblast pro tuzemské i zahraniční návštěvníky. Mezi nejzajímavější reliéfovou i krajinnou jednotku tohoto okresu je Moravský kras, který byl roku 1956 vyhlášen za chráněnou krajinnou oblast. Jako nejvýznamnější architektonickou památku se řadí renesanční zámek ve městě Blansko, empírový zámek v Boskovicích, renesanční a raně barokní zámek v Kunštátě a renesanční zámek v Lysicích. V okrese Blansko se také nacházejí zajímavé gotické hradní zříceniny: Holštejn, Čertv hrádek a Nový hrad. [5]

PRAKTICKÁ ČÁST

6 Metodika výzkumu

Tento projekt je součástí mapování celé republiky.

Jako první jsem navštívila Národní památkový ústav sídlící v Brně, kde jsem chtěla zjistit, zda je možné vyžádat si seznam všech tvrzí, hrad a zámk v okrese Blansko. Bohužel mi to nebylo umožněno, ale mohla jsem si prezenčně vypjčit literaturu s informacemi o daných objektech, které budu mapovat pro svoji bakalářskou práci. Následně jsem navštívila webové stránky Národního památkového ústavu, kde jsem si vyhledala všechny tvrze, hrady a zámky, které se v bývalém okrese Blansko vyskytují. Také jsem se vydala do Blanska do informačního centra. V informačním centru jsem se nejen dotazovala o tvrzích, hradech a zámcích v okrese Blansko, ale také jsem si zakoupila knihu, ve které byly uvedeny všechny tvrze, hrádky a hrady, které se v okrese Blansko vyskytují. Jakmile jsem měla již seznam všech objekt, mohla jsem již začít s osobní návštěvou památek. U každé památky jsem pořídila fotografie, kde jsem se zaměřila především na parkoviště, přístupovou cestu, pohyb po památce a na toalety. Kromě pořizování fotografií a celkového mapování terénu jsem se snažila dozvědět se více od zaměstnanc daných objekt (především u návštěv zámk). Po zmapování terénu jsem již mohla všechny objekty rozdělit na přístupné, částečně přístupné a nepřístupné.

Ve své práci všechny památky popíši a ohodnotím pomocí tabulky. Z hlediska hodnocení ohodnotím památky z hlediska přístupu známkou jako ve škole, a to 1 nejlepší a 5 nejhorší. V rámci hodnocení vycházím ze vzájemného pozorování a porovnání navštívených památek.

Z hlediska účelu této bakalářské práce budu přístupnost těchto objekt hodnotit z pohledu tělesně, zrakově, sluchově a mentálně postižených osob. Ke každé památce připojím stručnou historii, popis možností parkování, zpsob příchodu k památce, pohyb po památce a toalety. Vše bude zhodnoceno slovně a dokumentováno vlastními fotografiemi. Každou památku osobně navštívím.

7 Seznam tvrzí, hradů a zámků v bývalém okrese Blansko

7.1 Seznam tvrzí

 Tvrz Jedovnice

 Tvrz Milenice

 Tvrz Petrovice

7.2 Seznam hradů

 Hrad Blansek

 Hrad Boskovice

 Hrad Čertv hrádek

 Hrad Doubravice

 Hrad Holštejn

 Hrad Louka

 Hrad Rumberk

 Hrad Rychvald

 Hrádek Lečenec

 Hrádek Trmačov

 Nový Hrad u Blanska

 Újezd u Černé Hory

7.3 Seznam zámků

 Zámek Blansko

 Zámek Borotín

 Zámek Boskovice

 Zámek Černá Hora

 Zámek Křtiny

 Zámek Kunštát

 Zámek Letovice

 Zámek Lhota Rapotina

 Zámek Lomnice

 Zámek Lysice

 Zámek Rájec nad Svitavou

 Zámek Šebetov

 Zámek Velké Opatovice

8 Historie a popis přístupných tvrzí

8.1 Tvrz Jedovnice

Tvrz Jedovnice je dnes již zcela zaniklá tvrz, po které se nedochovaly v terénu žádné viditelné prokazatelné stopy. Místní tradice lokalizovala jedovnickou tvrz jen nejasně do tratě Na valech nacházející se v okolí kostela. O upřesnění této lokality se snažil badatel Josef Plch, ale celkem bez úspěchu. Jelikož první zmínka o Jedovnicích je z r. 1251, kdy se po vsi jmenuje Bohuš z Čeblovic, předek pán z Holštejna, dá se předpokládat umístění tvrze pravděpodobně dřevěné, právě v těsné blízkosti kostela, jak bývalo v této době běžným zvykem.

Parkování Zaparkovat je možné u kostela nebo dole na náměstí a k tvrzi dojít pěšky.

Cesta k památce Jestliže se k tvrzi vydáme od náměstí, dostaneme se k ní po asfaltové cestě, a to až ke kostelu. Tvrz Jedovnice se nacházela před kostelem, ale dnes už tady nejsou žádné stopy po této tvrzi. Pro nalezení místa zaniklé tvrze jsem se musela zeptat místních obyvatel, protože jsem skutečně nevěděla, kde přesně se v okolí kostela tato tvrz nacházela. Bylo mi řečeno, že tvrz se nacházela před dnešním kostelem.

Pohyb po památce Terén před kostelem je rovný a pokrytý dlažebními kostkami. Tvrz bych hodnotila jako přístupnou pro všechny druhy handicap.

Toalety Na této tvrzi se toalety nenacházejí.

Obrázek 1: Místo, kde stávala tvrz

Obrázek 2: přístupová cesta k tvrzi

Tabulka 1: Hodnocení přístupnosti tvrze Jedovnice

Tělesné postižení Zrakové Sluchové Mentální Vozíček Snížená postižení postižení postižení pohyblivost Parkování 2 2 2 1 1 Cesta k 1 1 1 1 1 objektu Pohyb po 1 1 1 1 1 objektu Toalety 5 5 5 5 5

8.2 Tvrz Milonice

Milonická tvrz stávala na dodnes patrné vyvýšenině v místech zvaných Na Valech. V prostoru tvrze mělo být kdysi nalezeno spáleniště, části zbroje a dvě lidské lebky. Milonice se připomínají poprvé k roku 1358, v roce 1385 se objevuje zmínka o místním dvoře. V držení vsi se střídalo více rod, písemní zmínky, které by osvětlily existenci tvrze, však neexistují. Předpokládá se, že tvrz zanikla do poloviny 15. století.

Parkování Zaparkovat je možné před obecním úřadem. Bohužel se zde nenachází žádné vyhrazené místo pro handicapované.

Cesta k památce K bývalé tvrzi se dostaneme kousek po asfaltové a následně po štěrkovité cestě kolem zahrad s rodinnými domy.

Pohyb o památce Protože na místě dnes již zaniklé tvrzi stojí rodinný dm se zahradou, není možné se do zahrady dostat. Tvrz hodnotím jako přístupnou.

Toalety Toalety se zde nenacházejí.

Obrázek 3: Místo bývalé tvrze

Obrázek 4: Místo pro parkování

Obrázek 5: Přístupová cesta k zaniklé tvrzi

Tabulka 2: Hodnocení přístupnosti tvrze Milonice

Tělesné postižení Zrakové Sluchové Mentální Vozíček Snížená postižení postižení postižení pohyblivost Parkování 1 1 1 1 1 Cesta k 2 1 1 1 1 objektu Pohyb po 4 3 3 1 1 objektu Toalety 5 5 5 5 5

8.3 Tvrz Petrovice

Tvrz Petrovice je dnes již zaniklou tvrzí ve stejnojmenné obci. V terénu se nacházejí patrné pozstatky objektu tvrze v centrální části obce nedaleko od kostela. Sestávají z vyvýšeného centrálního prostoru o rozměrech 8 x 8 m, obehnaného asi 16 m širokým mělkým příkopem se zbytkem valu na vnější straně v severní části. Prostor je narušen terénními úpravami a zejména zasahujícím hřbitovem. Naprosto devastační je pak nová zástavba rodinného domu, která zcela narušila jižní část zemního reliéfu tvrziště.

Protože se tvrz nachází na soukromém pozemku, přístup je omezen a není možné se dostat k dnes již zaniklé tvrzi.

Parkování Protože se bývalá tvrz nachází v okolí kostela, je možné zaparkovat přímo před kostelem.

Cesta k památce K tvrzi se dostaneme obejitím kostela a hřbitova kousek po asfaltové silnici a následně musíme jít doprava k novostavbě rodinného domu, kde se tvrz nacházela.

Pohyb po památce Jelikož na bývalé tvrzi stojí částečně hřbitov a rodinný dm, který se nachází na soukromém pozemku, není možné se v blízkosti místa pohybovat.

Toalety V blízkosti tvrzi se žádné veřejně přístupné toalety nenacházejí.

Obrázek 6: Místo pro parkování

Obrázek 7: Místo, kde stávala tvrz

Tabulka 3: Hodnocení přístupnosti tvrze Petrovice

Tělesné postižení Zrakové Sluchové Mentální Vozíček Snížená postižení postižení postižení pohyblivost Parkování 1 1 1 1 1 Cesta k 2 2 2 1 1 objektu Pohyb po 4 3 3 1 1 objektu Toalety 5 5 5 5 5

9 Historie a popis přístupných hradů

9.1 Hrad Blansek

Vznik hradu Blansek lze datovat do poloviny 13. století, kdy se stal správním střediskem lenního statku olomouckého biskupství. První písemná zpráva o hradu Blansek pochází z roku 1267, kdy jej držel biskup Bruno ze Šaumburku, který byl významnou postavou své doby. Traduje se, že hrad byl provizorně opevněn ještě roku 1643 před hrozícím napadením švédskými vojsky, jiné zprávy hovoří o tom, že Blansek byl již zbořen. Ještě počátkem 20. století byly zachovalé sklepy pod hradem využívány jako skladovací prostory. Ve 30. letech téhož roku bylo strháváno zachovalé zdivo a zasypáván vchody do sklep, aby padající kameny neohrožovaly provoz u Punkevních jeskyní a podzemní prostory nemohly sloužit nezvaným hostm. [9] Na vrcholku je skutečně jen pozstatek zdi, která zbyla z hradu Blansek.

Parkování Zaparkovat je možné pouze na placeném parkovišti u Nového mlýna.

Cesta k památce K cestě vedoucí na hrad se mžeme vydat pěšky nebo jet vláčkem, který zastavuje u Punkevní jeskyně. Trasa je dlouhá 2 km. Od Punkevní jeskyně se musíme již vydat pěšky. Nejdříve se jde po rovné asfaltové cestě a následně se musíme vydat cestou lesem. Výstup ke zřícenině je dost náročný, a to z dvodu dlouhých a prudkých výstup do kopce. Výstup do kopce je dlouhý zhruba 1 km.

Pohyb po památce Terén v okolí zříceniny je nerovný. Jsou zde kameny a popadané stromy. Proto bych návštěvu této zříceniny rozhodně nedoporučovala osobám s tělesným postižením a osobám se zrakovým postižením. Tuto památku bych také označila jako nevhodnou pro osoby s mentálním postižením, a to z dvodu klaustrofobie.

Toalety Nenacházejí se zde žádné toalety.

Obrázek 8: Cesta ke zřícenině hradu Blansek

Obrázek 9: Zbytky zříceniny

Tabulka 4: Hodnocení přístupnosti zříceniny hradu Blansek

Tělesné postižení Zrakové Sluchové Mentální Vozíček Snížená postižení postižení postižení pohyblivost Parkování 1 1 1 1 1 Cesta k 5 5 5 2 3 objektu Pohyb po 5 5 5 2 2 objektu Toalety 5 5 5 5 5

9.2 Hrad Boskovice

Počátky existence hradu spadají do začátku 13. století. Počátkem 14. století drželi hrad Oldřich z Boskovic a jeho bratr Arkleb. Hrad Boskovice je souhrnem staveb gotického, renesančního a barokního stylu. Pvodní hrad stával západněji na místě zvaném Bašta. Časové určení jeho vzniku a zániku hradu na stávajícím místě není dodnes zcela vyjasněno. [10]

Parkování Parkování je možné jak před zámkem Boskovice, tak i přímo před hradem. Parkoviště před zámkem má 2 vyhrazená místa pro handicapované.

Cesta k památce Cesta k hradu vede nejdříve po cestě s dlažebními kostkami a následně po asfaltové cestě do prudšího kopce. Přístupová cesta k hradu je po rovině a mírně pokrytá štěrkem.

Pohyb po památce Přestože ke vstupu na pokladnu vedou schody, je možné požádat na pokladně o otevření vstupní brány a dostat se na nádvoří a k pokladně bezbariérově. Pro pohyb po hradě bych pro tělesně a zrakově postižené doporučila pomoc asistenta, a to z dvodu schodišť, která se v areálu hradu vyskytují.

Toalety Toalety se nacházejí hned na nádvoří hradu, ale jsou zcela nevhodné pro osoby s tělesným postižením.

Obrázek 10: Hrad Boskovice

Obrázek 11: Přístupová cesta k hradu

Obrázek 12: Přístupová cesta bránou na hrad

Obrázek 13: Vstup na pokladnu

Obrázek 14: Toalety

Obrázek 15: Nádvoří hradu

Tabulka 5: Hodnocení přístupnosti hradu Boskovice

Tělesné postižení Zrakové Sluchové Mentální Vozíček Snížená postižení postižení postižení pohyblivost Parkování 1 1 1 1 1 Cesta k 3 2 2 1 1 objektu Pohyb po 3 3 2 1 1 objektu Toalety 5 3 1 1 1

9.3 Čertův hrádek

Hrad měl být údajným sídlem loupeživého rytíře Hynka z Kunštátu, který měl přezdívku Suchý Čert a byl na přelomu 14. a 15. století postrachem širokého okolí. Vznik Čertova hrádku je zahalen tajemstvím. První historicky doložená zpráva je z roku 1346, kdy hrad při dělení rodového majetku obdrželi synové Jindřicha z Lipé Bertold a Čeněk. Ti ho pravděpodobně brzy prodali. Posledním známým držitelem byl Jan Bidlo. Hrad zanikl na počátku 15. století v neklidné předhusitské době. [11] Do dnešních dn se zachovala jen část zdiva hradby a paláce.

Parkování Pro návštěvu Čertova hrádku není vyhrazené žádné parkoviště, ale je možné zajet autem k lesu a následně se kousek vydat pěšky

Cesta k památce K hrádku vede nejdříve rovná polní cesta, po které je možné jet autem. Dále vede cesta lesem a zhruba 70 m od zříceniny je stoupání do kopce. Cesta je prorostlá kořeny a pokrytá kluzkými kameny.

Pohyb po památce Na vrcholku jsou jen nepatrné pozstatky této zříceniny a z hlediska terénu v okolí zříceniny je návštěva tohoto hrádku zcela nevhodná pro osoby s tělesným a zrakovým handicapem.

Toalety U hrádku se žádné toalety nenacházejí 41

Obrázek 16: Směrovka k Čertovu hrádku

Obrázek 17: Cesta k hrádku

Tabulka 6: Hodnocení přístupnosti zříceniny Čertův Hrádek Tělesné postižení Zrakové Sluchové Mentální Vozíček Snížená postižení postižení postižení pohyblivost Parkování 3 2 1 1 1 Cesta k 4 3 3 1 1 objektu Pohyb po 5 5 5 1 1 objektu Toalety 5 5 5 5 5

9.4 Hrad Doubravice

Zakladatelem hradu byl podle všech předpoklad šlechtic, který kolonizoval zdejší kraj v polovině 13. století – Holáč z Doubravice. V jeho stopách kráčel také syn Protiva z Doubravice. Dosud neobjasněným zpsobem připadl později hrad rodu s erbem zavinuté střely, jehož prvním známým členem v držení panství byl roku 1335 Ješek z Doubravice. Dnes jsou zachovalé pouze patrné zbytky hradu.

Parkování K blízkosti zříceniny je možné dojet autem. Cesta vede lesem a je dlouhá zhruba 2 km. Zaparkovat mžeme v lese u tabule, která informuje návštěvníky o bývalém hradu Doubravice.

Cesta k památce Ke zřícenině vede cesta do kopce a do jednoho kopce se jde dokonce po schodech.

Pohyb po památce Po zřícenině jsou dnes již pouze skromné pozstatky příkop a do částí bývalého hradu zasahuje pole. Pro osoby s tělesným a zrakovým postižením považuji návštěvu památky jako zcela nevhodnou, a to z dvod příkop a nerovných cest.

Toalety V blízkosti památky se žádné toalety nenacházejí

Obrázek 18: Příjezdová cesta

Obrázek 19: Místo, kde je možné zaparkovat

Obrázek 20: Přístupová cesta ke zřícenině

Obrázek 21: Místo, kde stával hrad

Tabulka 7: Hodnocení přístupnosti zříceniny hradu Doubravice

Tělesné postižení Zrakové Sluchové Mentální Vozíček Snížená postižení postižení postižení pohyblivost Parkování 3 3 2 1 1 Cesta k 5 5 5 1 1 objektu Pohyb po 5 5 5 1 1 objektu Toalety 5 5 5 5 5

9.5 Hrad Holštejn

Samotný hrad přestavoval jednoduchou bezvěžovou dispozici s obvodovou zástavbou a na svou dobu patřil k největším a nejpohodlnějším sídlm na Moravě. Území, na němž byl hrad vybudován, náleželo k jedovnickému panství, který zdědil po svém otci Crhovi z Čeblovic Hartman z Čeblovic. Dnes jsou již dochovány výraznější zbytky zdí

Parkování K cestě na hrad Holštejn je možné využít neplacené parkoviště. Parkoviště má 4 vyhrazená místa pro handicapované občany.

Cesta k památce Cesta vede nejdříve vesnicí po asfaltové cestě. Následně se jde po rovné polní cestě a až téměř u zříceniny vede mírně kamenitá cesta lesem do mírného kopce.

Pohyb po památce Zřícenina hradu se nachází na vrcholku kopce a cesta k tomuto vrcholku je strmá a nerovná. Cestu přímo na vrchol ke zřícenině bych nedoporučovala osobám s tělesným a zrakovým postižením, ale z hlediska pohybu po okolí by s pomocí asistenta neměl být problém tuto zříceninu navštívit.

Toalety Toalety se zde nenacházejí

Obrázek 22: Parkoviště

Obrázek 23: Cesta k hradu po asfaltové cestě

Obrázek 24: Cesta k hradu po travnatém terénu 45

Obrázek 25: Cesta k hradu po kamínkovité cestě

Obrázek 26: Zřícenina hradu Holštejn

Tabulka 8: Hodnocení přístupnosti zříceniny hradu Holštejn

Tělesné postižení Zrakové Sluchové Mentální Vozíček Snížená postižení postižení postižení pohyblivost Parkování 1 1 1 1 1 Cesta k 2 2 2 1 1 objektu Pohyb po 3 3 3 1 1 objektu Toalety 5 5 5 5 5

9.6 Hrad Louka

Hrad vznikl pravděpodobně v 2. polovině 12. století. První písemná zpráva o hradě pochází až z roku 1960, kdy jej drží Proček z Lomnice. Hrad Louka byl postaven na osamělém kopci. V západní části stával věžový palác, část severní byla zastavěna budovami po celé délce. Do hradu se pravděpodobně vstupovalo z východní strany. Z hradu se zachovaly do dnešních dn zbytky zdí, příkopy a klenutý sklep. Zřícenina je volně přístupná. [12]

Parkování Zaparkovat je možné u silnice nebo u lesa.

Cesta k památce Ke zřícenině vede delší kamínkovitá cesta a následně vede nerovná cesta lesem do prudšího kopce. Tento objekt bych hodnotila jako zcela nevhodný pro osoby s tělesným a zrakovým postižením.

Pohyb po památce V okolí zříceniny, kde se nacházejí zbytky zdí, je velmi nerovný terén

Toalety V blízkosti zříceniny se toalety nenacházejí.

Obrázek 27: Místo pro parkování

Obrázek 28:Příjezdová cesta k lesu

Obrázek 29: Přístupová cesta lesem

Obrázek 30: Cesta ke zřícenině

Obrázek 31: Zřícenina hradu Louka

Tabulka 9: Hodnocení přístupnosti zříceniny hradu Louka

Tělesné postižení Zrakové Sluchové Mentální Vozíček Snížená postižení postižení postižení pohyblivost Parkování 3 3 2 1 1 Cesta k 5 5 4 1 1 objektu Pohyb po 5 5 5 1 1 objektu Toalety 5 5 5 5 5

9.7 Nový Hrad

Název se pvodně vztahoval na dnes již zapomenutou stavbu stojící na západním konci vysoké ostrožny vypínající se nad údolím řeky Svitavy, a to asi 3 km jižně od Blanska. Po jejím zániku se jméno přeneslo na mohutné předsunuté opevnění, které také převzalo její funkci. Pvodní hrad byl tvořen obdélníkovou stavbou, obehnanou kamennou hradbou s palácem v nejvíce chráněném místě ostrožny na západě a s věžovou stavbou, jejíž destrukce se tyčí přibližně uprostřed. Od stejně velkého předhradí, na němž nejsou patrny pozstatky po kamenných stavbách, byl oddělen hlubokým ve skále vylámaným příkopem.

Dnes se na tomto hrádku pořádají rzné jarmarky a společenské či kulturní akce.

Parkování Parkoviště není vyhrazené, ale je možné zastavit u silnice. Do lesa vede cesta určená pro jízdu autem, ale je tam značka zákaz vjezdu.

Cesta k památce Cesta k Novému hradu je trochu náročná. Trasa je dlouhá zhruba 1,5 km a vede lesem do strmějších kopc. Po cestě je nutné překračovat popadané stromy nebo kořeny strom.

Pohyb po památce Po zdolání náročnější cesty lesem vede již ke hradu rovná cesta. Vzhledem k náročnému výstupu bych tento hrad nedoporučovala osobám s tělesným a zrakovým handicapem. Pro osoby s mentálním postižením by cesta k této památce mohla být také problémem, a to z dvodu možné klaustrofobie.

Toalety V blízkosti Nového Hradu se toalety nenacházejí.

Obrázek 32: Cesta po asfaltu

Obrázek 33: Prudké stoupání lesem k Novému Hradu

Obrázek 34: Přístupová cesta k hradu

Obrázek 35: Hrad Nový hrad

Tabulka 10: Hodnocení přístupnosti hradu Nový Hrad

Tělesné postižení Zrakové Sluchové Mentální Vozíček Snížená postižení postižení postižení pohyblivost Parkování 5 5 5 1 1 Cesta k 5 5 5 2 3 objektu Pohyb po 3 3 3 1 1 objektu Toalety 5 5 5 5 5

9.8 Hrad Rumberk

Dnes již zaniklý hrad byl centrem biskupského léna. Nejstarší zmínka o něm pochází z r. roku 1274 a nálezy dokládají existenci ve druhé polovině 13. století a ve 14. století. Hrad zanikl jako nepotřebný nejpozději koncem 14. století. Dochovalo se zejména mohutné opevnění (příkopy a valy). [13]

Parkování Pro návštěvníky hradu je zřízené parkoviště, a to i s 1 místem pro handicapované občany.

Cesta k památce Ke zřícenině se musíme vydat nejdříve kousek po asfaltové silnici a následně již lesem. Jedná se o náročnější stoupání a cesta je částečně kamenitá. Cesta vedoucí přímo ke zřícenině je opět do kopce, a to částečně po štěrku. Přestože je trasa částečně upravená, bylo velmi náročné vytlačit vozíček do kopce, a proto tuto památku hodnotím pro tyto osoby jako nepřístupné. Osobám se sníženou pohyblivostí a se zrakovým handicapem bych doporučila doprovod.

Pohyb po památce V okolí zříceniny je možné se pohybovat po částečně rovném travnatém terénu, kde je také možnost sezení na lavičkách.

Toalety Žádné toalety se zde nenacházejí.

Obrázek 36: Parkoviště

Obrázek 37: Přístupová cesta po asfaltu

Obrázek 38: Přístupová lesní cesta

Obrázek 39: Částečně upravená cesta

Obrázek 40: Kamínkovitá cesta k hradu

Obrázek 41: Zbytky hradu Runberk

Tabulka 11: Hodnocení přístupnosti hradu Rumberk

Tělesné postižení Zrakové Sluchové Mentální Vozíček Snížená postižení postižení postižení pohyblivost Parkování 1 1 1 1 1 Cesta k 5 3 2 1 1 objektu Pohyb po 4 3 2 1 1 objektu Toalety 5 5 5 5 5

9.9 Hrad Rychvald

Hrad Rychvald byl nejspíš založen až v první polovině 14. století. Zánik hradu je možné datovat do 2. poloviny 15. století, kdy již nesploval nároky na pohodlí a byl opuštěn, nebo byl zničen za česko-uherských válek. Hrad se skládal z trojúhelníkového předhradí a vlastního hradu. Zbytky zdiva se zachovaly pouze z vlastního hradu, v předhradí byla patrně dřevěná zástavba. [14]

Parkování Zaparkovat je možné na konci obce u lesa.

Cesta k památce Cesta vede nejdříve po dlouhé kamenité cestě a následně již lesem. K návštěvě zříceniny je nutné zdolat velmi prudké stoupání do strmého kopce. Tato památka je nevhodná pro osoby s tělesným a zrakovým handicapem.

Pohyb po památce Pohyb v okolí zříceniny je po nerovném terénu.

Toalety Toalety se zde nenacházejí.

Obrázek 42: Místo pro parkování

Obrázek 43: Cesta k hradu po neupravené cestě

Obrázek 44: Cesta lesem

Obrázek 45: Cesta ke zřícenině

Obrázek 46: Zřícenina hradu Rychvald

Tabulka 12: Hodnocení přístupnosti zříceniny hradu Rychvald

9.10 Hrad Trmačov

Jeho počátky lze datovat do přelomu 13. a 14. století. První zmínka pochází z roku 1305, kdy se v listině jako svědek uvádí Ondřej de Termaczewo. V roce 1349 se uvádí Havel z Trmačova a roku 1350 bratři Jakub a Mikuláš z Trmačova. V této době se hrad Trmačov poprvé přímo uvádí jako tvrz.Trmačovské vladyctví zaniklo kolem roku 1481. [15]

Parkování Zaparkovat je možné v obci v okolí rodinných dom

Cesta k památce Cesta vede po nerovném kamínkovitém terénu a následně po travnaté cestě.

Pohyb o památce Terén v okolí památky je nerovný, přesto bych návštěvu této zříceniny zhodnotila jako přístupnou pro všechny handicapované osoby.

Toalety Toalety se zde nenacházejí

Obrázek 47: Místo, kde je možné zaparkovat

Obrázek 48: Kamínkovitá cesta ke zřícenině

Obrázek 49: Cesta ke zřícenině po travnatém terénu

Obrázek 50: Zřícenina hradu Holštejn

Tabulka 13: Hodnocení přístupnosti zříceniny hradu Trmačov

Tělesné postižení Zrakové Sluchové Mentální Vozíček Snížená postižení postižení postižení pohyblivost Parkování 3 2 1 1 1 Cesta k 3 3 2 1 1 objektu Pohyb po 4 3 3 1 1 objektu Toalety 5 5 5 5 5

9.11 Hrádek Újezd u Černé Hory

Hrádek přestavuje typické drobné středověké sídlo, které vzniklo při dynamicky se rozvíjející kolonizaci kraje. Hrádek byl postaven na dlouhé úzké ostrožně vybíhající nad potok Lubě. Tvořen byl třemi částmi, vzájemně oddělenými dnes již nehlubokými příkopy. Dle situace a povrchových nález vypálené mazanice lze soudit na dřevěnou stavbu zničenou požárem.

Místo dnes již zaniklého hrádku nebylo nalezeno.

10 Historie a popis nepřístupných hradů

10.1 Hrad Lečenec

Z dvodu velmi špatné přístupové cesty je tato zřícenina nepřístupná.

11 Historie a popis přístupných zámků

11.1 Zámek Blansko

Nejvýznamnější památkou města Blanska je zámek, postavený ve stylu rustikální renesance. Budova blanenského zámku představuje výsledek dlouhodobého stavebního vývoje, počínající zřejmě koncem 14. století. Pvodní lenní dvr byl ve třicátých letech 16. století přestavěn na tvrz. V druhé polovině 16. století pak tehdejší držitel panství Matyáš Žalkovský ze Žalkovic zahajuje úpravu tvrze na renesanční zámek. Tato stavební etapa byla ukončena roku 1604. Blanenský zámek ale zničili švédové, sídlo chátralo, ale po polovině 17. století je opravil tehdejší držitel Kašpar Lev z Rožmitálu. Roku 1690 získávají Blansko Gellhornové, kteří byli posledním rodem, který užíval blanenský zámek jako své sídlo. Roku 1766 prodávají zadlužené panství Salmm, kteří je spojují se svým sousedním zbožím rájeckým. Zámek poté sloužil Salmm jen jako letní sídlo, případně byt pro přátelé. Salmové zámek několikrát upravovali, nejvýrazněji do jeho podoby zasáhli zbořením z roku 1818 a novorenesanční přestavbou roku 1870, z níž se do dnešní doby zachovalo několik historických interiér. Roku 1960 byla zahájena rekonstrukce zámku dle plán arch. Laciny, která měla stavbě navrátit renesanční podobu. V letech 2007 a 2012 byl zámek opraven. [16]

V objektu momentálně sídlí Muzeum Blansko, které se jako jediné v České republice specializuje na dějiny železářství od pravěku až po současnost. V zámku je umístěna stálá archeologická expozice "Nejstarší hutě" a výstava Moravský kras, zaměřená na ekologii a dějiny výzkum. Pozoruhodné jsou rovněž nově opravené neorenesanční zámecké interiéry, vybavené dobovým nábytkem.

Obrázek 51: Zámek Blansko

Obrázek 52: Parkoviště

Obrázek 53: Přístupová cesta k zámku od parkoviště

Obrázek 54: Bezbariérová přístupová cesta

Obrázek 55: Přístupová cesta k zámku

Obrázek 56: Nádvoří zámku

Obrázek 57: Vstup na pokladnu

Obrázek 58: Schodiště do prvního patra

Parkoviště Zaparkovat mžeme přímo před přístupovou cestou k zámku, kde vede přechod. Parkoviště je placené a jsou tady vyhrazená 2 parkovací místa pro handicapované. Po domluvě je možné zaparkovat před vstupní bránou do objektu.

Cesta k památce Cesta k zámku vede po rovném povrchu s malými dlažebními kostkami a v prčelí zámku je možné kromě schod použít bezbariérovou cestu.

Pohyb po památce Pro vstup na pokladnu je nutné překonat schody. Zámek má 4 vstupy, z nichž 2 jsou přizpsobené především pro osoby na vozíčku. Jeden z těchto vstup je vybaven plošinou, která překoná 32 schod a umožní těmto osobám dostat se do prvního patra. Do přízemí je možné se dostat nájezdem. Přestože se přede dveřmi nachází vyšší práh, je možné na pokladně poprosit o rampu. Interiéry zámku jsou již bezbariérové. Tento zámek bych ohodnotila jako přístupný pro všechny handicapy.

Toalety Toalety se nacházejí v prvním patře a jsou přizpsobené i pro handicapované osoby.

Tabulka 14: Hodnocení přístupnosti zámku Blansko

Tělesné postižení Zrakové Sluchové Mentální Vozíček Snížená postižení postižení postižení pohyblivost Parkování 1 1 1 1 1 Cesta k 2 2 1 1 1 objektu Pohyb po 2 2 1 1 1 objektu Toalety 1 1 1 1 1

11.2 Zámek Boskovice

Zámek Boskovice byl pvodně klášter vystavěný roku 1682 Janem Bohušem ze Zástřizl. Roku 1682 začali Jan Bohuš a jeho choť Zuzana stavět rozsáhlou budovu dominikánského ženského konventu s kostelem na jižním svahu Zámeckého kopce, nedaleko pod boskovickým hradem. Podoba kláštera i hradu je dochována na soudobé kresbě. Stavba byla ukončena v roce 1694, klášter i kostel však zrušil Josef II. Až František Xaver Dietrichštejn jej v letech 1819 – 1826 přestavěl na jeden z nejkrásnějších zámk na Moravě. [17]

Parkování Parkoviště se nachází v blízkosti Restaurace pod Zámkem, které se nachází poblíž zámku. Parkoviště má také vyhrazené místo pro handicapované.

Cesta k památce Cesta k zámku vede nejdříve po dlažebních kostkách do prudšího kopce. Od brány zámku až na nádvoří vede již po rovině, ale po mírně kamínkovité cestě.

Pohyb po památce Pro vstup na pokladnu je nutné překonat 2 schody a 1 vysoký práh před dveřmi pokladny. Přestože je prohlídka zámku v prvním patře, kde je nutné vyjít po schodech, je možné se dopředu domluvit pro vynesení osoby na vozíčku do patra. První patro je poté již bezbariérové. Nádvoří zámku a zámecký park mají kamínkovitý terén, ale je zcela po rovině a bez bariér. Zámek hodnotím jako přístupný, a to pro všechny druhy postižení.

Toalety Toalety se nacházejí na nádvoří zámku, ale je nutné zdolat 3 schody. Toalety nejsou vybudované speciálně pro handicapované.

Obrázek 59: Zámek Boskovice

Obrázek 60: Parkoviště

Obrázek 61: Přístupová cesta k zámku

Obrázek 62: Cestka k zámku od vstupní brány

Obrázek 63: Vstup na pokladnu

Obrázek 64:Toalety

Obrázek 65: Schodiště do prvního patra

Obrázek 66: Zámecký park

Tabulka 15: Hodnocení přístupnosti zámku Boskovice

Tělesné postižení Zrakové Sluchové Mentální Vozíček Snížená postižení postižení postižení pohyblivost Parkování 1 1 1 1 1 Cesta k 2 2 1 1 1 objektu Pohyb po 2 2 1 1 1 objektu Toalety 3 3 1 1 1

11.3 Zámek Černá Hora

Hrad Černá Hora, později přestavěný na zámek, leží na vrchu nad stejnojmenným městečkem. Poprvé připomíná roku 1279, od roku. 1348 byl majetkem pán z Boskovic. Rozsáhlá renesanční přestavba proběhla po pol. 16. století, i poté měl objekt spíše charakter hradu a neumožoval pohodlné bydlení, proto v něm sídlil purkrabí a další úředníci. Za 30-leté války byl poškozen a zřejmě r. 1726 vyhořel. Rozsáhlá rekonstrukce proběhla v letech 1859 – 1861, kdy zámek získal zhruba současnou podobu. [18]

Přestože je zámek přestavěn na domov pro seniory, je vstup do exteriéru veřejnosti přístupný. Zaparkovat je možné jak dole pod zámkem u pivovaru, tak přímo nahoře před zámkem.

Obrázek 67: Zámek Černá Hora

Obrázek 68: Parkoviště

Obrázek 69: Příjezdová cesta

Obrázek 70: Cesta pěšky

Obrázek 71: Nádvoří zámku

Tabulka 16: Hodnocení přístupnosti zámku Černá Hora

Tělesné postižení Zrakové Sluchové Mentální Vozíček Snížená postižení postižení postižení pohyblivost Parkování 1 1 1 1 1 Cesta k 1 1 1 1 1 objektu Pohyb po 1 1 1 1 1 objektu Toalety 5 5 5 5 5

11.4 Zámek Křtiny

Městys Křtiny náležely již počátkem 13. století zábrdovickému klášteru. V roce 1658 zábrdovičtí mniši nechali postavit u zdejšího kostela barokní sídlo. Po zrušení kláštera roku 1784 císařem Josefem II. získal klášterní majetek náboženský fond, který jej roku 1834 prodal Františku Xaverovi z Dietrichsteina. Ten přestavěl tuto rezidenci na zámek. Na přelomu 19. a 20. století se bývalá panská rezidence stala sídlem Školního lesního podniku Vysoké školy zemědělské v Brně. Středisko zámek slouží také pro zabezpečení potřeb Školního lesního podniku Masarykv les Křtiny ve stravování, ubytování, společenské a kulturní oblasti. [19]

Parkování Pro zaparkování mžeme využít 3 parkoviště, a to buď spodní u zámku, nahoře přímo před zámkem nebo též nahoře, ale z druhé strany zámku, a to s jedním vyhraným místem pro handicapované.

Cesta k památce Cesta k zámku vede po asfaltové cestě do mírného kopce.

Pohyb po památce Pro vstup do zámku je nutné vyjít schody a z tohoto dvodu bych doporučila osobám na vozíčku asistenta nebo požádat někoho o pomoc s vynesením vozíku. Po překonání této překážky je již zbylé patro i okolí zámku bezbariérové. Pokud bychom se chtěli dostat nahoru do dalších pater, kde se nacházejí pokoje pro hosty, je možné použít výtah. Zámek hodnotím jako přístupný.

Toalety V zámku jsou vybudované toalety také přímo pro handicapované.

Obrázek 72: Zámek Křtiny

Obrázek 73: Spodní parkoviště

Obrázek 74: Parkoviště před zámkem

Obrázek 75: Přístupová cesta

Obrázek 76: Vstup do zámku

Obrázek 77: Cesta k pokladně

Obrázek 78: Výtah a schody do patra

Obrázek 79: Toalety pro handicapované

Tabulka 17: Hodnocení přístupnosti zámku Křtiny

Tělesné postižení Zrakové Sluchové Mentální Vozíček Snížená postižení postižení postižení pohyblivost Parkování 1 1 1 1 1 Cesta k 1 1 1 1 1 objektu Pohyb po 2 1 1 1 1 objektu Toalety 1 1 1 1 1

11.5 Zámek Kunštát

Rodové sídlo pán z Kunštátu, z nichž vzešel i český „husitský″ král Jiří z Poděbrad a Kunštátu, vzniklo již před polovinou 13. století. První písemná zmínka o Kunštátu pochází z roku 1279, avšak objev prčelí románsko- gotického hradního paláce za arkádou západního zámeckého křídla posouvá založení pvodního hradu, spočívající ve stavbě obvodní hradby, hradního paláce a vstupní věže na místě dnešního zámku. Páni z Kunštátu drželi panství do roku 1521 a postupně, v prběhu od poloviny 14. století do počátku 16. století kunštátský hrad rozšiřovali a přestavovali. Přestavbu středověkého hradu na renesanční zámek zahájil bezprostředně po zakoupení Kunštátu v duchu rané renesance ve 30. letech 16. století Jan Černčický z Kácova a dokončili ji jeho synové Arnošt a Vilém v 50. letech 16. století.

1 ledna 2005 převzal správu státního zámku Kunštát Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Brně, které ihned přistoupilo k pracím zaměřeným na to, aby byl zámek alespo částečně co nejdříve zpřístupněn veřejnosti. Dne 1. června 2005 byl státní zámek Kunštát za účasti tehdejších ministr kultury a financí slavnostně zpřístupněn veřejnosti. Od roku 2002 je areál kunštátského zámku národní kulturní památkou. [20]

Parkování

Pro návštěvníky zámku je vyhrazené parkoviště dole pod zámkem. K zámku je nutné dojít pěšky. Není zde vyhrazené parkovací místo pro handicapované. Po předchozí domluvě je možné zajet autem přímo k areálu zámku.

Přístupová cesta Cesta k zámku vede do delšího kopce po asfaltové a mírně štěrkovité cestě. Cesta přímo k zámku je zcela po štěrkovitém terénu.

Pohyb po památce Návštěva zámku není vhodná pro osoby na vozíčku. K návštěvě expozic vedou do pater velmi strmé schody a bylo by hodně náročné tahat vozíček s osobou do těchto schod. Pro osoby se sníženou pohyblivostí a se zrakovým postižením bych doporučovala doprovod, a to z dvodu bezpečnosti.

Toalety Toalety se nacházejí přímo před pokladnou a jsou přizpsobené i pro handicapované občany.

Obrázek 80: Zámek Kunštát

Obrázek 81: Přístupová cesta

Obrázek 82: Vstup na pokladnu)

Obrázek 83: Toalety pro handicapované

Tabulka 18: Hodnocení přístupnosti zámku Kunštát

Tělesné postižení Zrakové Sluchové Mentální Vozíček Snížená postižení postižení postižení pohyblivost Parkování 3 2 2 1 1 Cesta k 2 2 3 1 1 objektu Pohyb po 5 5 4 1 1 objektu Toalety 1 1 1 1 1

11.6 Zámek Letovice

Zámek Letovice je dominantou pěkného města v údolí Svitavy na skalnatém ostrohu nad řekou. Pvodně gotický hrad pán z Letovic ze 14. století zničili husité a poté byl pozdně goticky obnoven. Držiteli Letovic se pak stali páni z Přibyslavi, které ještě ve 14. století vystřídal rod Ronovc. Na počátku 15. století držel hrad přívrženec císaře Zikmunda Hynek z Ronova. Proto husité v r. 1424 hrad oblehli, dobyli a zničili. Po Hynkově smrti bylo panství rozděleno mezi jeho dcery na dvě části, které získali postupně páni z Boskovic. V druhé polovině 15. století byl letovický hrad obnoven. O jeho pozdně gotické přestavbě svědčí několik sklepních místností s jednoduchým portálem.

Zásadní změnu prodělal v letech 1830-1839, kdy jej Kálnokyové dali upravit v romantické novogotice. Po roce 1945 se stal zámek majetkem MěNV Letovice. Po politických změnách v roce 1989 a po dlouhých prtazích, byl zámek navrácen v restitučním řízení hraběti Alexandru Kálnokymu. V roce 2004 hrabě Kálnoky prodal zámek Bohumilu Vavříčkovi. [21]

Parkování Zaparkovat je možné přímo před zámkem. Bohužel zde není žádné vyhrazené parkovací místo pro handicapované.

Cesta k památce Vstup na pokladnu se nachází před vstupní bránou zámku, a je bezbariérový. Přístupová cesta k zámku je také bezproblémová a cesta vede po dlažebních kostkách.

Pohyb po památce Prohlídka zámku je zcela nevhodná pro osoby s tělesným a zrakovým postižením. Při vstupu do expozic se nachází spousta schod a, to včetně schodiště do dalšího patra.

Toalety Toalety se nacházejí hned u vstupu do zámku, kde začíná prohlídka. Toalety jsou bezbariérové, ale nejsou přizpsobené pro handicapované.

Obrázek 84: Zámek Letovice

Obrázek 85: Parkoviště před vstupní bránou zámku

Obrázek 86: Vstup na pokladnu

Obrázek 87: Vstup do interiérů zámku

Obrázek 88: Schodiště do prvního patra

Obrázek 89: Toalety

Tabulka 19: Hodnocení přístupnosti zámku Letovice

Tělesné postižení Zrakové Sluchové Mentální Vozíček Snížená postižení postižení postižení pohyblivost Parkování 2 1 1 1 1 Cesta k 1 1 1 1 1 objektu Pohyb po 5 5 5 1 1 objektu Toalety 4 2 2 1 1

11.7 Zámek Lysice

Tato barokní stavba na místě renesanční vodní tvrze, upravovaná ještě počátkem 19. století, vyniká skvostnými a bohatě zařízenými interiéry. Ty představují návštěvníkm životní prostředí a styl přední moravské hraběci rodiny Dubských z Třebomyslic. Bohaté sbírky, pořízené hlavně v 19. století obsahují především nábytek, sklo, porcelán, obrazy, vzácnou sbírku zbraní, dvě knihovny, předměty dovezené z Orientu a pozoruhodnou sbírku historických střeleckých terč. Kromě interiér je také možné navštívit zámeckou zahradu včetně zámeckého zahradnictví z druhé poloviny 19. století. [22]

Parkování Parkování je možné v Zámecké ulici nebo po předchozí domluvě u výše položeného vstupu, který umožuje handicapovaným občanm dostat se na zámek.

Přístupová cesta Cesta k zámku vede po kamínkovitém terénu. Pro vstup na pokladu je nutné zdolat 2 schody. S pomocí asistenta či jiné osoby by to pro osoby na vozíčku neměl být problém.

Pohyb po památce Pro osoby s tělesným postižením je vhodná prohlídková trasa I. Po předchozí domluvě je pro osoby na vozíčku možnost bezbariérového vstupu, a to obětím zámku k zadnímu vchodu a zdoláním 3 schod do prvního patra. Prohlídková trasa II je již nevhodná pro tyto osoby, a to z dvodu schodiště do druhého patra. K prohlídce zámecké zahrady je opět nutné zdolat schodiště. Přesto bych tento zámek hodnotila jako přístupný.

Toalety Toalety se nacházejí na nádvoří za vstupní bránou a jsou také přizpsobeny pro handicapované občany.

Obrázek 90: Zámek Lysice

Obrázek 91: Parkoviště

Obrázek 92: Vstup na pokladnu

Obrázek 93: Přístupová cesta

Obrázek 94: Vstup na toalety

Obrázek 95: Toalety

Obrázek 96: Schodiště

Tabulka 20: Hodnocení přístupnosti zámku Lysice

Tělesné postižení Zrakové Sluchové Mentální Vozíček Snížená postižení postižení postižení pohyblivost Parkování 1 1 1 1 1 Cesta k 2 1 1 1 1 objektu Pohyb po 3 2 1 1 1 objektu Toalety 1 1 1 1 1

11.8 Zámek Rájec nad Svitavou

Trojkřídlý zámek postavený v druhé polovině 18. století ve svahu nad městem Rájec-Jetřebí, otevřený do čestného dvora s francouzskou zahradou a obklopený anglickým parkem, je ojedinělým dokladem panského sídla inspirovaného architekturou doby Ludvíka XVI. Projekt zámku, který sloužil jako letní rezidence knížecí rodiny Salm-Reifferschiedt, vypracoval vídeský architekt francouzského pvodu Isidor M. A. Canevalle. Stavba zámku trvala 6 let. Zámek patřil knížecí rodině Salm až do roku 1945, kdy jim byl spolu s velkostatkem na základě Benešových dekret zkonfiskován a přešel do vlastnictví státu. Po zestátnění byly na zámku i jeho okolí provedeny mnohé úpravy a restaurátorské práce. Již roku 1949 bylo přízemí zpřístupněné veřejnosti. V 50. letech byla v prvním patře instalována obrazárna z nashromážděných sbírek šlechtického rodu Salm. Sbírku odborně zpracoval a posléze i nainstaloval doc. Dr. Oldřich Jakub Blažík. V roce 2011 byla tato instalace změněna na privátní a hostinské apartmány z 2. poloviny 19. století. V roce 1852 bylo veřejnosti umožněno shlédnout sbírky Moravského krasu, které byly v pozdějších letech zrušeny. [23]

Dnes je státní zámek Rájec nad Svitavou národní kulturní památkou.

Pozornost návštěvník přitahuje proslulá salmovská obrazárna, jedna z největších soukromých uměleckých sbírek na Moravě, rozsáhlé sbírky manýristických křišťálových pohár, bohatá kolekce orientálního porcelánu i empírová knihovna, která patří se svými více než 60 000 svazky ve třech knihovních sálech k největším zámeckým knihovnám u nás.

Parkoviště Parkoviště se nachází hned v blízkosti zámku. Bohužel zde není žádné vyhrazené místo k parkování pro handicapované.

Cesta k památce Cesta k zámku je po rovné, štěrkovité cestě a je bezbariérová.

Pohyb po památce Ke vstupu na pokladnu vede jeden schod. Návštěvníci si pro prohlídku zámku mohou vybrat ze 4 okruh. Pro tělesně postižené je nejvhodnější základní okruh, který probíhá v přízemí a je bezbariérový. Pro další okruhy v rámci prohlídky je nutné vyjít schody. Pro ostatní druhy handicap by neměla být návštěva zámku žádný problém.

Toalety Toalety se nachází na druhé straně od pokladny směrem k zámecké restauraci. Na toalety je nutné překonat 2 nízké schody. S pomocí asistenta nebo jiné ochotné osoby by to neměl být problém.

Obrázek 97: Zámek Rájec nad Svitavou

Obrázek 98: Parkoviště před zámkem

Obrázek 99: Přístupová cestka k zámku

Obrázek 100: Vstup na pokladnu

Obrázek 101: Vstup na toalety

Obrázek 102: Toalety pro handicapované

Obrázek 103: Přízemí zámku

Tabulka 21: Hodnocení přístupnosti zámku Rájec nad Svitavou

Tělesné postižení Zrakové Sluchové Mentální Vozíček Snížená postižení postižení postižení pohyblivost Parkování 2 2 1 1 1 Cesta k 2 1 1 1 1 objektu Pohyb po 3 2 1 1 1 objektu Toalety 3 2 1 1 1

12 Historie a popis částečně přístupných zámků pro veškerou veřejnost

12.1 Zámek Velké Opatovice

Barokní budova byla postavena v roce 1757. Její poslední přestavba proběhla v roce 1913. Od roku 1924 zámek vlastní město. 2. ledna 1973 došlo k požáru a prostory, kde tehdy sídlila základní škola, částečně vyhořely. Část zámku byla tedy přestavěna na Moravské kartografické centrum, které bylo slavnostně otevřeno roku 2007. V současné době je zámek sídlem Městského úřadu. V zámku sídlí také stálé kino a je zde i Památník města s pamětní síní akademického sochaře Karla Otáhala, který ve Velkých Opatovicích žil 29 let a vytvořil zde řadu soch. [24]

Obrázek 104: Zámek Velké Opatovice

Obrázek 105: Parkování a vstup k zámku

13 Nepřístupné zámky pro veřejnost

13.1 Zámek Borotín

Zámek Borotín byl vybudován v roce 1753 Václavem z Freyensfeldu. Zámek byl ovšem po roce 1948 zestátněn a od roku 1963 do roku 2000 v zámku sídlí Ústav sociální péče. Zámek je v současnosti v soukromém vlastnictví a je veřejnosti nepřístupný. [25]

Obrázek 106: Zámek Borotín

13.2 Zámek Lhota Rapotina

Lovecký zámeček Lhota Rapotina patřil rodu Ditrichštejn a byl postaven roku 1833 v empírovém slohu. Od poloviny 19. století sloužil jako hájovna. V současné době je zámeček veřejnosti nepřístupný. [26]

Obrázek 107: Zámek Lhota Rapotina

13.3 Zámek Lomnice

Předchdcem lomnického zámku byl hrad, jehož nejstarším známým držitelem městečka Lomnice byl Oldřich z Lomnice, připomínaný již v roce 1265. Lomnický hrad stál v místech

82 dnešního druhého nádvoří zámku. Tvořil jej blok budov, stavěných do čtyřúhelníku s gotickým prčelím a dodnes zachovalou gotickou věží, knihovnou, kaplí se vzácným arkýřem z doby po roce 1400. Koncem 16. století byl již dosavadní hrad přejmenován v renesanční zámek se dvěma podlažími a dvěma uzavřenými nádvořími.[27]

V současné době je zámek sídlem SOU a SOS SČMSD s. r. o a veřejnosti je přístupný v době konání Dn evropského dědictví. Není přístupný pro veřejnost.

Obrázek 108: Zámek Lomnice

13.4 Zámek Šebetov

V 16. století vybudoval na tomto místě klášter Hradisko u Olomouce nevelký zámek, který byl na ř´přelomu 17. a 18. Století přestavěn a rozšířen v barokním slohu. Zámek sloužil pro letní pobyt příslušník kláštera. Současně s přestavbou zámku byl rozšířen park. Po zrušení kláštera v roce 1784 přešel zámek do soukromého majetku. V roce 1885 byl za Königswarter přestavěn v pseudorenesančním slohu a v této podobě se zachoval dodnes. V současné době slouží zámek jako domov dchodc. [28]

Obrázek 109: Zámek Šebetov

14 Přístupnost z hlediska jednotlivých druhů postižení

Pro přehlednost přístup do jednotlivých památek z hlediska rzných handicap jsem vypracovala jednotlivé mapky. U osob s tělesným a zrakovým jsou vypracované 3 mapy, kde první mapa znázoruje přístup bez pomocí asistenta, na druhé mapce jsou znázorněny přístupné památky s pomocí asistenta a třetí mapa ukazuje zcela nepřístupné památky pro tyto osoby. Pro osoby s mentálním postižením jsem již nevypracovávala mapu. Z hlediska přístupu památek bych kromě zříceniny hradu Blansek, hradu Nový hrad a zříceniny Doubravice označila všechny památky jako přístupné pro osoby s mentálním postižením.

U osob se sluchovým postižením jsem také nevypracovávala mapu. Pro tyto osoby bych hodnotila všechny památky jako přístupné.

14.1 Osoby na invalidním vozíku

Mapa 3: Přístupné památky pro tělesně handicapované, Zdroj: vlastní zpracování + mapy.cz

Mapa 4: Přístupné památky s pomocí druhé osoby, Zdroj: vlastní zpracování + mapy.cz

14.1.1 Důvody přístupnosti s pomocí asistenta

Jako dvod přístupnosti s pomocí asistenta bych uvedla u hradu a zříceniny nerovný terén s mírným stoupáním do kopce. U zámku Křtiny bych jako menší problém uvedla bariérové vstupy na pokladnu, toaletu a schodiště vedoucí do prvního poschodí, kde probíhají prohlídky.

Mapa 5: Nepřístupné památky, Zdroj: vlastní zpracování + mapy.cz

14.1.2 Důvody nepřístupnosti

Dvodem nepřístupnosti u zřícenin je velmi špatný, nerovný a náročný terén, kde je velmi často strmé stoupání do kopce a cesty jsou prorostlé kořeny strom. U zámku Kunštát je hlavním dvodem nepřístupnosti nemožnost vynesení vozíku do patra, kde se konají prohlídky. Zámek Letovice nedoporučuji z dvodu velkého množství schod v interiéru.

14.2 Osoby se sníženou pohyblivostí

Mapa 6: Přístupné památky, Zdroj: vlastní zpracování + mapy.cz

Mapa 7: Přístupné památky s pomocí asistenta, Zdroj: vlastní zpracování + mapy.cz

14.2.1 Důvody přístupnosti s pomocí asistenta

U hradu Boskovice bych jako dvod uvedla schodiště, která se nacházejí v areálu hradu. U zámku Kunštát jsou dvodem velmi strmé schody vedoucí do prvního poschodí, které by mohly být pro tyto osoby těžší překážkou. Pro návštěvu zříceniny hradu Rumberk a zříceniny hradu Holštejn bych doporučovala asistenta z dvodu delšího stoupání do kopce a nerovného terénu v okolí zříceniny.

Mapa 8: Nepřístupné památky, Zdroj: vlastní zpracování + mapy.cz

14.2.2 Důvody nepřístupnosti

Jako dvod nepřístupnosti u zřícenin je nerovný a náročný terén. U Zámku Letovice je dvodem nepřístupnosti nerovná podlaha a velké množství schod v zámku.

14.3 Osoby se zrakovým postižením

Mapa 9: Přístupné památky pro zrakově postižené, Zdroj: vlastní zpracování + mapy.cz

Mapa 10: Přístupné památky s pomocí asistenta, Zdroj: vlastní zpracování + mapy.cz

14.3.1 Přístupné památky s pomocí asistenta

Pro návštěvu hradu Boskovice bych jako dvod uvedla schodiště, která se nacházejí v areálu hradu. U zámku Kunštát bych jako dvod uvedla velmi strmé schody vedoucí do prvního poschodí, které by mohly být pro tyto osoby těžší překážkou. U zříceniny hradu Rumberk a zříceniny hradu Holštejn bych doporučovala asistenta z dvodu delšího stoupání do kopce a nerovného terénu v okolí zřícenin.

Mapa 11: Nepřístupné památky pro zrakově postižené, Zdroj: vlastní zpracování + mapy.cz

14.3.2 Důvody nepřístupnosti

Jako dvod přístupnosti památek u těchto osob bych opět označila špatný terén vedoucí ke zříceninám. Na lesních cestách jsou často překážky (kořeny strom, spadlé stromy, kluzké kameny), které by pro tyto osoby mohly být nebezpečné, a to z hlediska úrazu. U zámku Letovice je dvodem nepřístupnosti velké množství schod v interiérech zámku a nerovná podlaha.

14.4 Osoby s mentálním a postižením

Pro osoby s mentálním postižením bych kromě zříceniny hradu Blansek, hradu Nový hrad a zříceniny Doubravice označila všechny památky jako přístupné. U těchto zřícenin by pro tyto osoby mohl být problém velmi dlouhé a fyzicky náročné stoupání do kopce. Dalším problémem u těchto osob by mohla být klaustrofobie, která by se mohla vyskytnout u těchto delších a náročnějších cest lesem.

14.5 Osoby se sluchovým postižením

U osob se zrakovým postižením bych označila všechny památky jako přístupné, ovšem bohužel se v žádném objektu (především zámky) nenabízí výklad ve znakovém jazyce.

15 Shrnutí

V této bakalářské práci jsem se zabývala přístupnosti tvrzí, hrad a zámk pro handicapované občany, a to v bývalém okrese Blansko. V rámci terénního výzkumu jsem měla navštívit celkem 3 tvrze, 12 hrad a 13 zámk. Z toho 1 zřícenina je nepřístupná, 1 zříceninu se mi nepodařilo najít a 4 zámky jsou rovněž veřejnosti nepřístupné. Během osobních návštěv památek jsem pořizovala fotografie parkoviště, přístupových cest k památce, pohybu po památce a toalet.

Během osobních návštěv jsem zjistila, že největší problém z hlediska přístupu pro osoby s tělesným a často i zrakovým handicapem jsou zříceniny, a to z dvodu velmi špatných přístupových cest. Ze seznamu hrad považuji za nejlépe přístupné zříceninu Trmačov a částečně Holštejn a Rumberk. Naopak za nejhře přístupný považuji zříceninu Blansek, zříceninu Doubravice a hrad Nový hrad. Z hlediska přístupnosti zámk bych označila jako přístupné téměř většinu zámk. Přesto mohou mít s návštěvou některých zámk problémy osoby s tělesným handicapem, obzvlášť osoby na vozíčku, protože se v zámcích vyskytují schody, a to jak na pokladnu, tak třeba i na toalety nebo do pater. Pro osoby na vozíčku bych určitě nedoporučovala návštěvu zámku Letovice a zámek Kunštát.

16 Závěr

Cílem této práce bylo zmapování tvrzí, hrad a zámk v bývalém okrese Blansko, a to z hlediska přístupnosti pro handicapované občany. Všechny památky jsem navštívila během jara roku 2017.

V teoretické části jsem se zabývala zdravotním postižením, a to charakteristikou zdravotního postižení a popisem jednotlivých druh handicap. Dále jsem se věnovala prkazm osob se zdravotním postižením. Kromě zdravotního postižení jsem se také zabývala sociálním cestovním ruchem a bývalým okresem Blansko.

V praktické části se již zabývám vlastním terénním výzkumem. Památky jsou rozděleny na přístupné, částečně přístupné a nepřístupné. Pro rozdělení památek do těchto kategorií bylo nezbytné navštívit památky osobně. Každá památka obsahuje krátký popis a také je ke každé památce vytvořená tabulka s hodnocením. V tabulce jsem hodnotila parkoviště, přístupovou cestu k památce, pohybu po památce, toalety a to z hlediska přístupu pro jednotlivé handicapy. Hodnocení spočívalo ve zpsobu známkování jako ve škole, kde 1 znamená nejlepší a 5 nejhorší. U nepřístupných památek je pouze fotografie s krátkým popisem objektu, a to včetně informace, k jakým účelm slouží daná památka v současnosti.

Během mého mapování památek jsem zjistila, že největší problém z hlediska návštěvy daných objekt, mají především osoby, které jsou tělesně handicapovaní. Zcela nevhodné jsou pro tyto osoby návštěvy většiny zřícenin, a to z dvodu velmi špatné a často fyzicky náročné přístupové cesty. Přestože jsou přístupové cesty označeny turistickými značkami, většina cest vedoucích ke zříceninám vedou do strmých kopc. Cesty jsou nerovné, prorostlé kořeny strom a po cestě je občas nutné překročit popadaný strom. Bohužel k těmto zříceninám nevede buď upravená přístupová cesta vhodná pro automobil, nebo je na cestě postavená značka se zákazem vjezdu. Jako vhodnou zříceninu pro tělesně handicapované bych označila zříceninu Trmačov a částečně Holštejn, kde bych doporučovala asistenta. Pro osoby se sníženou pohyblivostí mžeme označit jako přístupnou zříceninu také hrad Rumberk, kde bych ale také doporučovala asistenta. Naopak jako nevhodné bych označila zříceninu Blansek, zříceninu Doubravice a hrad Nový hrad, kde jsou velmi prudká stoupáni do kopc.

Pro osoby s tělesným handicapem, obzvlášť pro vozíčkáře bych označila jako přístupnou památku všechny tvrze a zámek Blansko, Boskovice, Lysice, zámek Rájec nad Svitavou, zámek Černá Hora a zámek Velké Opatovice. Zámek Blansko má 4 vstupy, z nichž 2 jsou přizpsobené osobám s pohybovým omezením. Přestože má 1 ze vstup vyšší práh, je možné po telefonické domluvě zajistit rampu. Tento vstup je také vybaven plošinou, jejíž přístup zajistí obsluha na pokladně. Po předchozí telefonické domluvě je možné se rovněž domluvit na parkování před bránou do objektu. V zámku Boskovice je možné se domluvit a zajet autem nejen až před zámek, ale také poprosit o pomoc s vynesením vozíčku. Zámek Lysice má první patro částečně bezbariérové a zámek lze objet a dostat se do prvního patra, kde je nutné překonat 3 schody. U zámku Rájec nad Svitavou je bezbariérové přízemí, přesto je zde nutné překonat schod na pokladnu a na toalety. Pro návštěvu hradu Boskovice, zříceniny Holštejn a zámku Křtiny bych doporučovala asistenta. Jako zcela nevhodné bych označila zámek Letovice a Kunštát. Interiér zámku Letovice obsahuje velké množství schod do expozic. Zámek Kunštát je nevhodný z dvodu velmi strmých schod do prvního patra, kde by bylo velmi obtížně vynášet osobu na vozíčku. Pro osoby se sníženou pohyblivostí bych doporučovala asistenta.

U osob se zrakovým postižením bych označila většinu zámk a pár zřícenin jako přístupné. Těmto osobám bych pro návštěvu zříceniny Holštejn, zříceniny Rumberk a hradu Boskovice doporučovala asistenta. Jako nepřístupný zámek bych označila zámek Letovice, kde je nutné zdolat velké množství schod, které vedou do jednotlivých interiér. U zámku Kunštát bych těmto osobám doporučovala asistenta, a to z dvodu velmi strmých schod do prvního poschodí. Pro osoby se zrakovým handicapem bych jako další problém označilo popisné tabule, které se bohužel nevyskytují v Braillově písmu. Během návštěvy objekt jsem nikde nezpozorovala haptický model, který by přiblížil zrakově handicapovaným podobu památky.

Osoby se sluchovým postižením by s návštěvou všech památek v bývalém okresu Blansko neměli mít problém. Přesto se v žádné památce nenabízí možnosti výkladu ve znakovém jazyce.

Pro osoby s mentálním postižením bych označila většinu památek jako vhodné pro návštěvu. Jediné nevhodné památky bych onačila zříceninu Blansek, hrad Nový hrad a zříceninu

Doubravice kde vede dlouhá nebo fyzicky náročná cesta do strmých kopc. Tyto osoby by zde také mohli mít problém s klaustrofobií.

Tato práce by měla pomoci především handicapovaným občanm, aby měli větší přehled o přístupnosti k jednotlivým památkám na Blanensku. Proto jsem oslovila organizace pro zdravotně postižené, jejichž pobočky se nacházejí v bývalém okresu Blansko (Mapa č. 12).

Mapa č. 12: Organizace pro zdravotně postižené, Zdroj: Mapy.cz

Jedná se o Národní institut pro integraci osob s omezenou schopností pohybu a orientace České republiky – Krajská organizace Jihomoravského kraje – Letovice, Svaz tělesně postižených v ČR s pobočkami místní organizace Olešnice na Moravě, Lysice, Brťov –Jeneč, Rájec Jestřebí, Lipovec, Ostrov u Macochy, Blansko, Lipvka, Adamov, Křtiny a Jedovnice. [29] Odpověděly mi 2 organizace, a to Národní institut pro integraci osob s omezenou schopností pohybu a orientace České republiky v Letovicích a Svaz tělesně postižených s pobočkou v Kunštátě. Tyto 2 organizace by měly určitě zájem o moji práci. Od ostatních organizací jsem bohužel žádnou odpověď nedostala. Kromě těchto organizací jsem také napsala na Městský úřad Blansko, ale ani tady jsem žádnou odpověď nedostala. Doufám, že tento výzkum bude také přínosem i pro ostatní občany, a to k uvědomění si potřeb handicapovaných osob.

17 Zdroje

Tištěné použité

DAVID, Petr a Vladimír SOUKUP. 1000 hradů, zámků a tvrzí. Vydání třetí. Praha: Euromedia Group, 2016. ISBN 978-80-7549-095-7.

HORÁKOVÁ, Radka. Sluchové postižení: úvod do surdopedie. Praha: Portál, 2012. ISBN 978-80-262-0084-0.

KOUDELKA, Milan, Zdeněk HASO a Zdeněk BRACHTL. Hrady, hrádky a tvrze na Blanensku. Blansko: Město Blansko, 2015. ISBN není uvedeno.

KRHUTOVÁ, Lenka. Autonomie v kontextu zdravotního postižení. Boskovice: Ostravská univerzita v Ostravě v nakl. Albert, 2013. ISBN 978-80-7326-232-7.

MICHALÍK, Jan. Zdravotní postižení a pomáhající profese. Praha: Portál, 2011. ISBN 978- 80-7367-859-3.

OBRKOVÁ, Eva. Kam na jižní Moravě: [průvodce]. 3., aktualiz. vyd. Brno: Computer Press, 2011. Kam v České republice (Computer Press). ISBN 978-80-251-3351-4.

VALENTA, Milan, Jan MICHALÍK a Martin LEČBYCH. Mentální postižení: v pedagogickém, psychologickém a sociálně-právním kontextu. Praha: Grada, 2012. Psyché (Grada). ISBN 978-80-247-3829-1.

SLOWÍK, Josef. Speciální pedagogika. Vyd. 1. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1733- 3.

Tištěné zdroje nepoužité MARIAN GUČÍK A KOLEKTÍV. Výkladový slovník: cestovný ruch, hotelierstvo, pohostinstvo. Bratislava: Slovenské Pedagogické Nakl, 2006. ISBN 8010003603.

KUBÍČEK, Jaromír a Ivan ŠTARHA. Bibliografie okresu Blansko. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1987. 349 s. Bibliografie a prameny k vývoji Moravy.

KUČERA, Jiří. Blansko - brána Moravského krasu: Blansko - gateway to the Moravian Karst. Blansko: Město Blansko, 2009. 53 s. ISBN 978-80-254-6448-9.

Elektronické (1) Zákon o sociálních službách. Zdravotní postižení. [online]. [cit. 2017-07-11] Dostupné z https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006- 108?text=zdravotn%C3%AD%20posti%C5%BEen%C3%AD

(2) Zákon o zaměstnanosti. Zdravotní postižení. [online]. [cit. 2017-07-11] Dostupné z https://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=58235&nr=435~2F2004&rpp=15#loc al-content

(3) Sociální cestovní ruch. Hotel&spa management. [online]. [cit. 2017-07-11] Dostupné z http://hotel-spa.ihned.cz/c1-54607020-socialni-cestovni-ruch

(4) Integrovaný portál MPSV: Prkaz osoby se zdravotním postižením [online]. [cit. 2017-06-11] Dostupné z https://portal.mpsv.cz/soc/dzp/prukaz

(5) ČSÚ Brno. Charakteristika okresu Blanko [online]. [cit. 2017-06-20]. Dostupné z https://www.czso.cz/csu/xb/charakteristika_okresu_blansko

(6 ) Okres Blansko. Wikipedia [online]. [cit. 2017-06-20]. Dostupné z https://cs.wikipedia.org/wiki/Okres_Blansko#/media/File:Okres_blansko.png

(7) Blansko. Okres Blanko [online]. [cit. 2017-06-20]. Dostupné z https://mapy.cz/zakladni?x=16.9272587&y=49.4823886&z=10&source=dist&id=71

(8) Národní památkový ústav. Nemovité památky [online]. [cit. 2017-06-11]Dostupné z http://monumnet.npu.cz/pamfond/hledani.php

(9) Hrady a zámky na Blanensku. Hrad Blansek [online]. [cit. 2017-06-11]. Dostupné z http://www.boskowan.com/region/hrady/

(10) Hrady a zámky na Blanensku. Hrad Boskovice [online]. [cit. 2017-06-11]. Dostupné z http://www.boskowan.com/region/hrady/

(11) Hrady a zámky na Blanensku. Hrad Čertv hrádek [online]. [cit. 2017-06-11]. Dostupné z http://www.boskowan.com/region/hrady/

(12) Hrady a zámky na Blanensku. Hrad Louka [online]. [cit. 2017-06-11]. Dostupné z http://www.boskowan.com/region/hrady/

(13) Hrady v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Hrad Rumberk [online]. [cit. 2017-06-11]. Dostupné zhttp://www.hrady-zriceniny.cz/hrad_rumberk.htm

(14) Hrady a zámky na Blanensku. Hrad Rychvald [online]. [cit. 2017-06-11]. Dostupné z http://www.boskowan.com/region/hrady/

(15) Hrady a zámky na Blanensku. Hrad Trmačov [online]. [cit. 2017-06-11]. Dostupné z http://www.boskowan.com/region/hrady/

(16) Muzeum Blanenska. Blanenský zámek [online]. [cit. 2017-06-11]. Dostupné z http://www.muzeum-blanenska.cz/o-nas/

(17) Hrady.cz. Zámek Boskovice [online]. [cit. 2017-06-11]. Dostupné z http://www.hrady.cz/?OID=1221

(18) Hrady v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Zámek Černá Hora [online]. [cit. 2017-06-11]. Dostupné zhttp://www.hrady-zriceniny.cz/hrad_cerna_hora.htm

(19) Atlas Česka. Zámek Křtiny [online]. [cit. 2017-06-11]. Dostupné z http://www.atlasceska.cz/jihomoravsky-kraj/zamek-krtiny/

(20) Zámek Kunštát. Historie zámku [online]. [cit. 2017-06-11]. Dostupné z https://www.zamek-kunstat.cz/cs/o-zamku

(21) Zámek Letovice: Historie zámku [online]. [cit. 2017-06-11]. Dostupné z http://www.zamekletovice.cz/historie-zamku

(22) Národní památkový ústav. Zámek Lysice [online]. [cit. 2017-06-11]. Dostupné zhttps://www.npu.cz/cs/npu-a-pamatkova-pece/npu-jako-instituce/publikace/7671-zamek- lysice

(23) Zámek Rájec. Historie zámku. [online]. [cit. 2017-06-11]. Dostupné z https://www.zamekrajec.cz/cs

(24) Zámek Velké Opatovice. Popis zámku[online]. [cit. 2017-06-11]. Dostupné z http://www.jizni-morava.cz/objekt/33464-zamek-velke-opatovice

(25) Zámek Borotín. Popis zámku [online]. [cit. 2017-06-20]. Dostupné z http://www.obecborotin.cz/zamek

(26) Zámek Lhota Rapotina. Lovecký zámeček [online]. [cit. 2017-06-11]. Dostupné z http://www.regionboskovicko.cz/lovecky-zamecek-lhota-rapotina/os-1752

(27) Zámek Lomnice. Historie zámku[online]. [cit. 2017-09-11]. Dostupné z http://www.lomnice.cz/zamek/ds-7799/archiv=0&p1=5302

(28) Zámek Šebetov. Popis zámku [online]. [cit. 2017-11-07]. Dostupné z http://www.hrady.cz/?OID=3057

(29) Firmy.cz. Organizace pro zdravotně postižené [online]. [cit. 2017-11-07]. Dostupné zhttps://www.firmy.cz/Instituce-a-urady/Neziskove-a-humanitarni-instituce/Neziskove- organizace/Pro-zdravotne-postizene/kraj-jihomoravsky/blansko?page=4

(30) Bezbariérová mapa ČR. Přístupnost objektu [online]. [cit. 2017-11-07]. Dostupné z https://mapybezbarier.cz/cs