MASARYKOVA UNIVERZITA Přírodovědecká fakulta Geografický ústav
Lubomír KOŠEK
MAPY PRO REGIONÁLNÍ UČEBNICI ZEMĚPISU (VYBRANÉHO REGIONU)
Bakalářská práce
Vedoucí práce: Mgr. Kateřina Fárová
Brno 2010
Jméno a příjmení autora: Lubomír Košek Název bakalářské práce: Mapy pro regionální učebnici zeměpisu (vybraného regionu) Název v angličtině: Maps for regional geographic textbook Studijní obor (směr): geografická kartografie a geoinformatika Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Kateřina Fárová Rok obhajoby: 2010
Anotace v češtině
Cílem bakalářské práce bude tvorba pěti tematických map, které by mohly být využity v učebnici regionálního zeměpisu pro 2. stupeň základních škol v okrese Mladá Boleslav. Témata map budou zvolena po posouzení témat map ve stávajících učebnicích a závěrečná část práce se bude věnovat popisu vytvoření jednotlivých map. Další část práce je zaměřena na zhodnocení stávajících učebnic regionálního zeměpisu a na zhodnocení kvality map v učebnicích. Pozornost je věnována i zdrojům dat, které by mohly být při tvorbě map využity. Annotation The goal of this thesis is to create 5 thematic maps, which could be used in the textbooks of regional geography for the students of elementary schools aged 11 16 in the district of Mladá Boleslav. Themes of created maps will be chosen after examining map themes in current textbooks of regional geography and final part of thesis will be dedicated to create these maps. Next part of this work deals with evaluating textbook of regional geography that has been published untill this time and evaluation of the quality of maps that were used. It will pay attention also at the sources of data that could be used by the creation of further maps.
Klíčová slova v češtině: tematická mapa, regionální zeměpis, učebnice, ArcGIS 9.2, okres Mladá Boleslav Klíčová slova v angličtině: thematic map, regional geography, textbook, ArcGIS 9.2, region Mladá Boleslav
Masarykova univerzita
Přírodovědecká fakulta
ZADÁ Í BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
Student: Lubomír Košek
Studijní program: Geografie a kartografie
Studijní obor: Geografická kartografie a geoinformatika
Ředitel Geografického ústavu PřF MU Vám ve smyslu Studijního a zkušebního řádu MU určuje bakalářskou práci s tématem:
Mapy pro regionální učebnici zeměpisu (vybraného regionu)
Maps for regional geographic textbook
Zásady pro vypracování:
Cílem práce je vytvořit koncepci map pro regionální učebnice zeměpisu včetně konkrétních ukázek pro vybraný region. Práce zahrnuje i vyhledání vhodných zdrojů podkladových dat pro tvorbu daných tematických map.
1. Seznamte se s existujícími regionálními učebnicemi zeměpisu, popište jejich strukturu a zhodnoťte, jaké mapy se v nich používají. 2. Vyberte vhodný region pro zpracování daného tématu. 3. Navrhněte koncepci jednotlivých tematik, které budou dále zpracovávány. Konkretizujte účel budoucích map, konzultujte jej s pedagogy z praxe. 4. Vyhledejte odpovídající zdroje dat, použitelné pro tvorbu tematických map na regionální úrovni. 5. Vytvořte ucelený soubor navržených map pro učebnici zeměpisu podle standardních kartografických pravidel. 6. Zkušenosti nabyté při zpracování tématu shrňte do obecných doporučení.
Rozsah grafických prací: podle potřeby Rozsah průvodní zprávy: cca 30 40 stran
Seznam odborné literatury: Voženílek, Vít. Aplikovaná kartografie. I, : tematické mapy [Voženílek, 2001]. 2. vyd. Olomouc : Univerzita Palackého, 2001. 187 s. ISBN 80 244 0270 X.
Slocum. Terry A. Thematic cartography and geographic visualization. 2nd ed. Upper Saddle River. N.J. : Pearson Prentice Hall, 2005. x, 518 s.,. ISBN 0130351237.
Existující regionální učebnice
Vedoucí bakalářské práce : Mgr. Kateřina Fárová
Datum zadání bakalářské práce : září 2007
Datum odevzdání bakalářské práce : do 13. Ledna 2010
RNDr. Vladimír Herber, CSc. pedagogický zástupce ředitele ústavu
Tímto prohlašuji, že jsem zadanou bakalářskou práci vypracoval samostatně pod vedením Mgr. Kateřiny Fárové a uvedl jsem v seznamu literatury veškerou použitou literaturu a další zdroje.
V Brně dne 10. 1. 2010
Lubomír Košek
Dovoluji si tímto poděkovat Mgr. Kateřině Fárové, vedoucí bakalářské práce, za odborné vedení, cenné rady a připomínky ke zpracovanému tématu.
1 ÚVOD ...... 8 1.1 Cíle práce ...... 8 1.2 Vymezení regionu ...... 8 2 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ ...... 10 3 STÁVAJÍCÍ UČEBNICE REGIONÁLNÍHO ZEMĚPISU ...... 12 3.1 Tematický atlas Středočeského kraje ...... 12 3.1.1 Mapy v Tematickém atlase ...... 12 4 KARTOGRAFICKÉ ZPRACOVÁNÍ MAP V EXISTUJÍCÍCH REGIONÁLNÍCH UČEBNICÍCH ...... 16 4.1 Metodika hodnocení map ...... 16 4.2 Hodnocení map ...... 16 5 ZDROJE DAT ...... 30 5.1 Český statistický úřad ...... 30 5.2 Český úřad zeměměřičský a katastrální ...... 31 5.3 Mapové služby portálu veřejné správy ...... 31 6 TVORBA MAP PRO REGIONÁLNÍ UČEBNICI ...... 33 6.1 Mapa 1 – Přehledová mapa okresu ...... 33 6.2 Mapa 2 – Hustota obyvatel v obcích okresu Mladá Boleslav ...... 34 6.3 Mapa 3 – Nezaměstnanost v obcích okresu Mladá Boleslav ...... 35 6.4 Mapa 4 – Dopravní síť okresu Mladá Boleslav ...... 35 6.5 Mapa 5 – Geologická stavba okresu Mladá Boleslav ...... 36 7 ZÁVĚREČNÁ DOPORUČENÍ ...... 37 8 ZÁVĚR ...... 38 9 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A DALŠÍCH PRAMENŮ ...... 39 10 SEZNAM PŘÍLOH ...... 42
1 ÚVOD
1.1 Cíle práce
Bakalářská práce je zaměřena na mapové přílohy regionálních učebnic zeměpisu. Proto je první část práce věnována seznámení se se stávajícími regionálními učebnicemi zeměpisu, které jsou ve vybraném regionu k dispozici. K seznámení se situací v regionu bude využito dotazníkového šetření zaměřeného na učitele zeměpisu, doplněného několika konzultacemi. Navazující část práce se věnuje zhodnocení mapových příloh po jejich obsahové stránce a vyhledávání případných nepřesností a kartografických chyb. Mapové přílohy v učebnicích budou hodnoceny podle jednotné šablony, která byla autorem pro tuto práci vytvořena.
Hlavním cílem bakalářské práce je tvorba několika ukázkových map, které by mohly být použity v regionálních učebnicích zeměpisu zvoleného regionu. Tím se stalo nezbytné věnovat se vyhledání vhodných zdrojů dat, které budou při tvorbě map použity.
1.2 Vymezení regionu
Pro potřeby bakalářské práce je nutné vymezit určitý region, na který se bude práce zaměřovat. Byl vybrán bývalý okres Mladá Boleslav (viz Obr. 1.). Důvodem pro výběr tohoto regionu bylo to, že tento region autor osobně zná, žije v něm, a tedy i ví, že pro tento jím zvolený region doposud regionální učebnice zeměpisu neexistují.
Zvolený region se nachází v severní části Středočeského kraje. Mladoboleslavský okres sousedí s okresy 1: Mělník, Praha – východ, Nymburk, Jičín, Semily, Liberec a Česká Lípa. Rozloha okresu je 1058 km 2. Žije zde 123 363 obyvatel2, a to ve 120 obcích.
Převážná část regionu se rozkládá v Jizerské tabuli, pouze do severovýchodní části zasahuje Jičínská pahorkatina. Horninové složení zde z většiny tvoří horniny mezozoika,
1 Okresní úřady na území České republiky ukončily svoji činnost 31. prosince 2002 v rámci druhé fáze reformy územní správy. Po 1. lednu 2003 zůstávají okresy územními obvody soudů, státních zastupitelství, některých organizačních jednotek Policie České republiky, případně jiných státních institucí a používají se jako statistická jednotka. Kompetence okresních úřadů převzaly zčásti krajské úřady a zčásti obecní úřady obcí s rozšířenou působností státní správy. 2 K 31.12.2008 podle http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/kapitola/4034 09 1999_az_2008 002.
8 částečně kenozoika. Významnou lokalitou je Chráněná krajinná oblast Český ráj, který zasahuje i do okresu Semily a okresu Jičín.
Tento okres se může pochlubit jednou z nejnižších hodnot nezaměstnanosti, převážně velké možnosti pracovního uplatnění v Auto Škoda a.s Mladá Boleslav (podle http://www.mediafax.cz/ekonomika/2799548 Prosincova mira nezamestnanosti v CR vzrostla na 6 0 procenta). V okrese byl za rok 2008 celkový přírůstek na 1000 obyvatel 21,2% (z toho přirozený přírůstek 3%)
(podle http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/t/5000400393/$File/40340907.pdf). Okresem prochází v severojižním směru hlavní tah z Prahy do Liberce (rychlostní komunikace R10 a také železniční spoj).
Obr. 1. Okres Mladá Boleslav (převzato: http://geoportal.cuzk.cz/wmsportal/)
9 2 DOTAZ ÍKOVÉ ŠETŘE Í
Tato práce se věnuje mapovým přílohám v regionálních učebnicích zeměpisu. Před vlastním návrhem a tvorbou map pro učebnici je důležité zjistit stav učebnic – jaké učebnice učitelé používají, zda jsou pro potřeby učitelů dostačující a zda jsou v učebnicích vyhovující mapové přílohy. K získání těchto informací se jako vhodná metoda jeví dotazníkové šetření. Byly rozeslány dotazníky na všechny základní školy (také na 2 dřívější zvláštní školy) a gymnázia v okrese, s celkovým počtem 38 škol. Některé základní školy se skládají pouze z prvního stupně (které se do tohoto dotazníkového šetření nehodí), některé školy se ani po opakované žádosti neozvaly. Nakonec měl autor možnost pracovat s počtem 17 vyplněných dotazníků. V dotazníku je 7 otázek, pomocí kterých se mělo zjistit, ve kterém ročníku je regionální zeměpis daného regionu vyučován, jaké učebnice (příp. atlasy a jiné) jsou používány a jak tyto učebnice učitelé hodnotí.
1. Jak dlouho vyučujete zeměpis?
Rozsah délky praxe vyučujících učitelů se velice různí, od nejnižších 3 roků až po 41 let výuky zeměpisu. Odpovědi se pohybovaly nejvíce mezi 7 až 15 roky. 2. Ve kterém ročníku je regionální tematice (místního regionu) věnována pozornost ve výuce zeměpisu?
Žáci se většinou věnují tematice vlastního regionu rok před ukončením studia na základních školách. 3. Používáte při výuce zeměpisu regionální učebnici zeměpisu (příp. atlas, nebo jakoukoli jinou učebnici, která se alespoň částečně věnuje regionální tematice místního regionu)?
Pokud je používána nějaká učebnice, tak v podstatě každý druhý používá k učebnici ještě atlas. Už z tohoto se dá odhadovat, že v používaných učebnicích nejsou k dispozici vyhovující mapy, nebo se učebnice nepoužívá vůbec.
10 4. Pokud ano, kterou/které (název, autor, příp. vydání…)?
Z odpovědí na otázku jaké učebnice a mapy věnující se regionu jsou používány, vyplynulo, že je používáno několik různých učebnic. Tyto učebnice se ale pouze věnují celé České republice jako celku, nejsou zaměřeny na daný region. Dále učitelé k výuce používají několik typů atlasů. Za zmínku stojí poukázat na občasné používání Tematického atlasu Středočeského kraje (podrobněji o atlasu v následující kapitole č. 3.1). 5. Jak jste s touto učebnicí spokojen/a (co se Vám na ní líbí/nelíbí)?
Vesměs všichni učitelé odpověděli, že jim používaná učebnice vyhovuje (ve 2 případech u této otázky nebyla uvedena žádná odpověď). Byla popisována textová část, přítomnost obrázků a fotografií. Ve 2 případech byla popisována kvalita atlasu. 6. Je podle Vás mapová příloha v učebnici dostatečná?
Ve stávajících učebnicích mapy nejsou, pokud ano není jich mnoho a učitelé raději používají mapy z atlasu. 7. Jaké tematiky map Vám v učebnici chybí, a které jsou naopak zbytečné?
Učitelé postrádají témata týkající se vlastního města: cestovní ruch, památky, tradice a zajímavosti, mikroregiony. Buď si vytvoří podklady sami nebo využívají Tematického atlasu Středočeského kraje, kde se tyto témata vyskytují.
Na základě dotazníkového šetření bylo zjištěno, že regionální učebnice zeměpisu nejsou v daném regionu k dispozici.
11 3 STÁVAJÍCÍ UČEB ICE REGIO ÁL ÍHO ZEMĚPISU
Pro vybraný region nejsou v současné době k dispozici žádné regionální učebnice zeměpisu, které by se věnovaly menšímu regionu (např. okresu, nebo menší části), tak jak mají pro potřeby základních škol např. v okresu Blansko. Je zde pouze k dispozici jako učební pomůcka Tematický atlas Středočeského kraje.
3.1 Tematický atlas Středočeského kraje
Nejpoužívanější učební pomůckou, která je používána k výuce regionálního zeměpisu, je Tematický atlas Středočeského kraje. V dnešní době se na školách používá druhé vydání z roku 2007 (první vydání je z roku 2005).
Tento atlas je systematicky uspořádán do několika kapitol, které poskytují ucelené informace o velkém počtu témat, které jsou doplněny vhodnými tematickými mapami. Je zde množství témat ve standardně se vyskytujících kapitolách: Příroda, Hospodářství, Doprava a Obyvatelstvo. Samozřejmě v první kapitole je úvodní seznámení s regionem (např.: Administrativní mapa kraje). Dále jsou tu kapitoly věnující se speciálně školství a zdravotnictví, kultuře, cestovnímu ruchu a sportu. V tomto atlase je také otisknuta ortofotomapa celého kraje. Asi nejméně obvyklou kapitolou, která se v tomto atlase nachází, je kapitola věnující se mikroregionům v celém kraji. Kapitolou, uzavírající atlas, je soubor tabulek se základními údaji o Středočeském kraji. Oproti prvnímu vydání, je druhé vydání o několik stran delší. V podstatě kopíruje počet kapitol prvního vydání, některé kapitoly jsou zde mírně rozšířeny o nové informace a mapy. Ve druhém vydání se také vyskytují některé nové kapitoly (Mikroregiony, Cestovní ruch / Sport a Středočeský kraj v číslech).
3.1.1 Mapy v Tematickém atlase Středočeského kraje
Na mnoha mapách se k zobrazení hlavních charakteristik používá kartodiagramů, které jsou doplněny o jednu charakteristiku pomocí kartogramu. Na jednom z uvedených příkladů map Těžba a průmysl (viz Obr. 2.) je možné vidět, že pomocí kartodiagramu kruhového typu je ve městech zobrazen podíl průmyslových odvětví (druhy průmyslových
12 odvětví jsou zobrazeny různými barvami), navíc je pomocí různé velikosti kruhového diagramu znázorněn počet zaměstnanců v průmyslu. V mapě je také pseudokartogram znázorňující Podíl zaměstnanců v průmyslu na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel v okresech kraje. Jako poslední jsou v mapě zobrazeny místa těžby pomocí bodových znaků. Na několika místech je možné vidět, že menší kruhové diagramy jsou zobrazené „pod“ většími, ale pouze v případech, kdy menší diagram je pouze jedné barvy (v tomto případě je v daném městě pouze jeden druh průmyslového odvětví) a znemožňoval by tak čitelnost diagramu většího.
Jako druhý příklad slouží mapa Zahraniční a domácí investice (Obr. 3.), na které se rovněž nachází pseudokartogram, který znázorňuje podíl investic okresů na investicích kraje. Dále se na mapě vyskytuje charakteristika Objem investic zprostředkovaných Czechinvestem pomocí bodových znaků. Tyto znaky multivariantním zpracováním zobrazují několik charakteristik: pomocí velikosti znaku objem investic, pomocí barvy znaku druh průmyslu, do kterého bylo investováno a nakonec pomocí zkratky státu vepsané ve znaku zobrazuje stát, který do daného průmyslového podniku investoval.
Mapy jsou zpracovány kvalitně, popisy i charakteristiky jsou dobře čitelné, barevné škály jsou vyrovnané a nejsou moc syté, ani v mapách není přebytek znaků a popisů, aby se mapy staly nečitelné.
13
Obr. 2. Mapa Těžba a průmysl z druhého vydání Tematického atlasu (převzato: ŠTĚPÁNEK a kol., 2007, 10)
14
Obr. 3. Mapa Zahraniční a domácí investice z druhého vydání Tematického atlasu (převzato: ŠTĚPÁNEK a kol., 2007, 13)
Bohužel se uváděný Tematický atlas věnuje pouze celému kraji jako celku, což je pro tuto práci nevhodné. Absence jiných učebnic regionálního zeměpisu menších regionů nutí k jinému řešení. Tímto řešením je zapůjčení několika učebnic regionálního zeměpisu z jiných regionů, aby bylo možné porovnat alespoň tyto učebnice a vyvodit tak určité závěry. Zapůjčené učebnice se zabývají regiony v okrese Blansko.
15 4 KARTOGRAFICKÉ ZPRACOVÁ Í MAP V EXISTUJÍCÍCH REGIO ÁL ÍCH UČEB ICÍCH
4.1 Metodika hodnocení map
Při hodnocení map, vyskytujících se v regionálních učebnicích, je potřeba zvolit jednotnou metodiku, aby byla zaručena větší objektivita při samotném hodnocení. Autor vytvořil „šablonu pro hodnocení“, podle které se budou jednotlivé mapy hodnotit. Dané mapy budou hodnoceny postupně, jak se v učebnici vyskytovaly od začátku do konce.
Na mapách budou hodnoceny (podle šablony) tyto skutečnosti: Celkový vzhled mapy, Podkladová data, Kartografické aspekty (vhodnost barev, čitelnost, použití legendy / měřítka) a Závěrečné zhodnocení.
4.2 Hodnocení map
V každé regionální učebnici se nachází několik kapitol věnujících se různým tématům, od přírodních poměrů, přes obyvatelstvo až po hospodářství. V různých učebnicích se tyto kapitoly vyskytují v odlišném pořadí, ale vždy učebnice začíná kapitolou, která se věnuje umístění regionu vzhledem k České republice, či nejbližšímu okolí. V této kapitole se vyskytuje mapa nejčastěji.
Na obr. 4. je zobrazena první mapa z učebnice Okres Blansko, která ukazuje polohu okresu (který je šedě zbarven) vůči okresům jižní Moravy. Okres je dobře viditelný a znázorněný. Jelikož je okres Blansko jedním ze severních okresů, nevyskytují se na této mapě okresy na sever od okresu Blansko, což by mohl být jediný zápor této mapy.
Podkladovými daty u této mapy jsou pouze zobrazené okresy jižní Moravy. Mapa je jednoduše řešená a nevyskytují se zde významné nedostatky. Mapa neobsahuje legendu, která není u této mapy potřeba a vzhledem k schematickému znázornění není potřeba ani měřítko mapy. Celkově je mapa dobře vytvořena a kvalitně poslouží svému účelu.
16
Obr. 4. První mapa z učebnice Okres Blansko (převzato: OCHMANSKÝ, V., 1997, 6)
Na dalším obrázku (Obr. 5.) je zobrazena mapa z učebnice Lysice a okolí, která znázorňuje polohu Lysic vůči velkým městům a nejextrémnějším zeměpisným polohám České republiky. Od Lysic vede linie ke každému z výše popisovaných míst s údajem vzdušné vzdálenosti. Mapa je navíc stínovaná.
K vytvoření této mapy byla potřeba podkladová data hranice České republiky a umístění obcí pomocí bodů. Na této mapě se nevyskytují výrazné chyby, pouze jedna hodnota udávající vzdálenost je vzhůru nohama a jeden popis je mimo hranice České republiky. Ani na této mapě nejsou potřeba legenda s měřítkem. Mapa je řešená nápaditě, hlavně zobrazení vzdušných vzdáleností je kreativní.
Obr. 5. Mapa Poloha Lysic v rámci ČR, vzdušné vzdálenosti z mapy Lysice a okolí (převzato: převzato: BRETŠNAJDR, A. a kol., 1999, 5)
17 V několika učebnicích bylo použito, pro znázornění polohy regionu ve větším území, skenovaných map. Oskenování mapy je další (levná) možnost, jak znázornit nějakou mapu v učebnici. Pokud se na mapě vyskytovala nějaká kartografická nepřesnost, není to způsobeno autorem mapových příloh dané učebnice, který tuto mapu pouze oskenoval, ale autorem původní mapy, čemuž se tato práce nevěnuje. Také se u některých příkladů skenovaných map vyskytly chyby technického rázu způsobené špatným oskenováním mapy. V této kapitole bude pro ilustraci uvedeno pouze několik příkladů skenovaných map.
Mapy v učebnici Ostrova u Macochy jsou vytvořeny způsobem, že na skenované mapě je daný region vyznačen obdélníkem červené barvy – viz Obr. 6. V některých případech je mapa skenovaná tak nekvalitně, že jsou v některých místech viditelné ohyby, kde byla mapa složená. Některé skeny jsou ořízlé nekvalitně, dochází tedy k tomu, že část mapy chybí (např. je v skenu pouze část legendy), nebo je zde navíc zobrazeno to, co už do této mapy nepatří. V jiných případech jsou skenované mapy, vzhledem k účelu použití v učebnicích a k používání žáky, zvoleny špatně, objevují se skeny autoatlasů apod. – viz Obr. 7.
Obr. 6. Přehledová mapa z učebnice Ostrov u Macochy (převzato: GRIC, J., 2001, 7)
18
Obr. 7. Přehledová mapa z učebnice Jedovnice a okolí (převzato: FAJFROVÁ, M., 2001, 4)
Dalším tématem mapy, který se v učebnici vyskytuje, je mapa věnující se blíže regionu. Mapa Obce okresu Blansko (Obr. 8.) zobrazuje všechny obce v okrese. Obce jsou na mapě znázorněny hranicí katastrálního území a názvem obce.
Jako podkladová data zde byla využita: administrativní hranice okresu Blansko a katastrální území obcí. Zobrazení obcí pomocí katastrálních území obcí není příliš vhodné, kvůli velkému počtu obcí a při použití popisků se mapa stává nečitelnou. Na mapě sice je dobré, že uživatel může vidět polohu všech obcí (teoreticky, spíše pouze polohu katastrálního území obce) a jeho velikost, kterou může použít k porovnávání.
Mapa neobsahuje měřítko, které by se zde vyskytovat mělo a legenda není nutná. Vzhledem k množství obcí v daném okrese by bylo vhodnější zvolit generalizovaný počet obcí (např. obce se statutem města, nebo obce s vyšším počtem obyvatel, jež se určí) s alespoň hlavními komunikacemi silničními a železničními.
19
Obr. 8. Mapa Obce okresu Blansko z učebnice Okres Blansko (převzato: OCHMANSKÝ, V., 1997, 17)
Další příklad mapy podobného typu, jako předchozí mapa, je z učebnice Lysice a okolí (Obr. 9.). Mapa je velice podobná té předchozí s rozdílem, že v této mapě je navíc zvýrazněno území nesoucí popis „Škola Lysice“, jedná se pravděpodobně o spádovou oblast školy v Lysicích. Pro uživatele / žáky může být přínosné, že pomocí této mapy mohou zjistit, ze kterých obcí dojíždějí ostatní žáci do školy.
Podkladová data jsou shodná s předchozí mapou (administrativní hranice okresu Blansko a katastrální území obcí. V této mapě se vyskytuje legenda, což u zapůjčených učebnic nebylo obvyklé. Vzhledem k dobrému nápadu zobrazit spádové území školy Lysice a přítomnosti alespoň nějaké legendy, která je bohužel kartograficky mírně nesprávně (položka „Název katastrálního území“ je irelevantní). Navíc spádové území je zobrazeno bledou barvou a nebýt ještě zvýrazněné hranice daných katastrálních území, mohla by tato oblast být špatně čitelná. I na této mapě by bylo vhodné přidat silniční a železniční komunikace a katastrální území obcí vyměnit za zobrazení vybraných obcí pomocí bodů.
20
Obr. 9. Mapa Vymezení Lysicka v rámci okresu Blansko z učebnice Lysice a okolí (převzato: BRETŠNAJDR, A. a kol., 1999, 6)
Obr. 10. Legenda z mapy Vymezení Lysicka v rámci okresu Blansko z učebnice Lysice a okolí (převzato: BRETŠNAJDR, A. a kol., 1999, 6)
V následujících mapách tvoří základ stejná podkladová mapa (také stejná jako u předchozích dvou map) a to administrativní hranice okresu Blansko a katastrální území obcí okresu Blansko. Mapy byly vytvořeny stejným způsobem, pouze se zpracovávalo jiné téma.
21 Na obr. 11. je mapa z učenice Okres Blansko, která zobrazuje lesy v okresu Blansko. Mapa poskytuje kvalitní přehled o výskytu lesního porostu v okresu.
Podkladová data jsou stejná jako v předchozích dvou mapách, navíc jsou zde přidána podkladová data zobrazující lesní porost. Legenda by se u mapy mohla vyskytovat, ale vzhledem k zobrazené tématice a vhodně zvolené barvě není nutná. Zato měřítko zde chybí.
Lepší řešením by byla podkladová data s městy a alespoň říční sítí, navíc je možné přidání o zobrazení výškové členitosti.
Obr. 11. Mapa Lesy okresu Blansko z učebnice Okres Blansko (převzato: OCHMANSKÝ, V., 1997, 18)
Další dvě ukázky (Obr. 12. a Obr. 13.) z různých učebnic se shodně věnují přírodním parkům v okrese Blansko. Ve své podstatě jde o stejné mapy (stejná podkladová mapa, stejné téma) s několika rozdíly. V mapě z učebnice Okres Blansko jsou přírodní parky znázorněny světlými odstíny žluté, oranžové a zelené, které jsou si podobné, a oproti
22 učebnici druhé je zde navíc zobrazeno CHKO Moravský kras. Naopak v mapě z učebnice Lysice a okolí jsou přírodní parky zobrazeny různorodějšími barvami, navíc je zde možná nevhodně zobrazena hranice přírodních parků černou barvou.
Ke tvorbě map byla použita podkladová data administrativní hranice, katastrální území obcí a přírodní parky. Ve druhé mapě se vyskytuje legenda. V legendě se kromě zobrazení hranice okresu a katastrálních území, vyskytují znaky nesoucí stejnou barvu, jako jednotlivé přírodní parky s hodnotou rozlohy.
Téma mapy je vhodně volené, protože v daném okrese se vyskytuje pět přírodních parků a jedna chráněná krajinná oblast, bohužel je mapa vytvořena nepříliš vhodně. Vhodnější by bylo vypustit katastrální území a místo toho použít kombinaci podkladových dat, která je uvedena již výše.
Obr. 12. Mapa CHKO Moravský kras a přírodní parky z učebnice Okres Blansko (převzato: OCHMANSKÝ, V., 1997, 19)
23
Obr. 13. a Obr. 14. Mapa Okres Blansko – Přírodní parky a legenda z učebnice Lysice a okolí (převzato: BRETŠNAJDR, A. a kol., 1999, 61)
V učebnici Lysice a okolí se vyskytuje také mapa (Obr. 15.), která je v podstatě výřezem z mapy Vymezení Lysicka v rámci okresu Blansko, kde se vyskytuje spádové území školy Lysice. V této mapě jsou navíc zobrazena, pomocí ploch modré barvy, zvláště chráněná území, která jsou popsána místo názvu pouze číslem. Toto je mapa s ojedinělým nápadem, zobrazit zvláště chráněná území, jen by měla být použita jiná barva, modrá barva bývá ve většině případů přiřazena vodním tokům a vodním plochám.
Podkladová data jsou tvořena administrativní hranicí okresu Blansko, katastrálními územími obcí, spádovou oblastí školy Lysice a zvláště chráněnými územími. U mapy je také legenda (Obr. 16.), ve které jsou uvedena, za čísly daných území, názvy zvláště chráněných území, ale pouze těch, které jsou ve spádovém území školy Lysice. Opět se u této mapy vyskytuje problém, stejný s předchozími příklady, s podkladovými daty katastrálních území obcí a jejich nahrazením (viz výše). Bylo by vhodnější použít pro zobrazení zvláště chráněných území lepší barvu, než modrou, vhodnější by mohl být třeba odstín zelené. V legendě se vyskytují některé zbytečné položky, které by se měly odstranit
24 (např „Ostatní“). Bylo by také vhodné sjednotit číslování u jednotlivých zvláště chráněných území, aby čísla začínala od jedné.
Obr. 15. Mapa Detail zvláště chráněných území v západní části okresu z učebnice Lysice a okolí (převzato: BRETŠNAJDR, A. a kol., 1999, 72)
Obr. 16. Legenda z mapy Detail zvláště chráněných území v západní části okresu z učebnice Lysice a okolí (převzato: BRETŠNAJDR, A. a kol., 1999, 72)
25 V učebnici regionu Lysice se vyskytuje několik map (viz Obr. 17.), které jsou pravděpodobně též skenované (asi z nějaké starší publikace), je zde uvedena pouze jedna mapa jako názorný případ, kdy byla vybrána nevhodná mapa ke zkopírování. Jde o mapy: geologická, geomorfologická, klimatické oblasti a půdní typy. Problém u těchto map spočívá v tom, že jsou v černobílém provedení (plochy jsou odlišeny kvalitativně různou texturou) a ne všechno je na mapách dobře vidět, hlavně popisky, které jsou také psány černě (zvláště je problém v použití pouze černé barvy, která popisky „smaže“ úplně).
Obr. 17. Mapa Půdní typy z učebnice Lysice a okolí (převzato: BRETŠNAJDR, A. a kol., 1999, 13)
Poslední mapa v učebnici Lysice a okolí nese název Geologická mapka okolí Lysic (Obr. 18.). Mapa se věnuje geologickým poměrům v daném území. Tato mapa je oproti
26 předchozím o mnoho barevnější a kromě několika menších chyb by byla jinak velice kvalitní.
Vzhledem k specifickému vytvoření mapy (pravděpodobně ruční kreslení v grafické aplikaci) nelze určit podkladová data. V mapě se nevyskytuje měřítko, zato je tu bohatá legenda. V mapě se vyskytuje několik chyb, které jsou: použití bílé barvy pro jeden typ hornin, dále několik kolizí popisu obce s linií vodního toku, legenda je označená „Legenda“ a nakonec ne všechny plošné znaky v mapě odpovídají znakům uvedeným v legendě.
Vzhledem k tomu, že mapa byla pravděpodobně tvořena ručním vymalováním a kartografickým amatérem, je tato mapa velice povedená a ze všech uvedených příkladů map nejkvalitnější a nejvíce se hodící do učebnice.
Obr. 18. Mapa Geologická mapka okolí Lysic z učebnice Lysice a okolí (převzato: BRETŠNAJDR, A. a kol., 1999, 14)
27 Jako poslední je zde uveden speciální případ vytvoření map. Tímto případem je učebnice Velkých Opatovic, kde je většina map tvořena ručně pomocí fixů (viz Obr. 19. a Obr. 20.). Jako příklad je zde možné uvést mapu Opatovice a okolí, kde je na skenované turistické mapě tvořena tímto způsobem hranice území. Totéž se vyskytuje i v mapě Vodopisná mapa Velkoopatovicka, znázorňující hydrologii území. Zde je pomocí fixů vypracována většina mapy (potoky a hranice regionu), pouze některé části jsou tisknuté (v tomto případě názvy potoků).
Na první pohled se může zdát, že byly tyto mapy vytvořené amatérsky, ale na stranu druhou splňují cíl, ke kterému byly určeny, popisují dané jevy stručně a výstižně.
Obr. 19. První mapa z učebnice Velkoopatovicko (převzato: BARTOŠEK, A. a kol., 1999, 7)
Obr. 20. Třetí mapa z učebnice Velkoopatovicko (převzato: BARTOŠEK, A. a kol., 1999, 15)
28 Na závěr zbývá shrnout, že u většiny map byla opomenuta legenda, což by se dalo v některých případech tolerovat, protože na mapě nebylo zobrazeno takové množství různých informací, aby byla potřeba (například mapy zobrazující polohu regionu v České republice). Větší problém je možné vidět v absenci měřítka u všech z uvedených vytvořených map. Grafické měřítko by nemělo chybět u žádné mapy. Největší chybou, která se u učebnic vyskytuje, je totální absence zdroje použitého pro tvorbu map.
29 5 ZDROJE DAT
Pro potřeby této bakalářské práce jsou využívána data, která je možné sehnat zdarma (Český statistický úřad, Mapový portál veřejné správy), nebo za poplatek (Český úřad zeměměřičský a katastrální). Data z těchto zdrojů jsou snadno dostupná přes internet.
Existuje i několik dalších zdrojů, kde je možné sehnat další data, která nebyla použita. Jako příklad je možné uvést Hydroekologický informační systém VÚV TGM (ke stáhnutí jsou zde poskytnuta data o povrchové a podzemní vodě, chráněných územích či o užívání vody), nebo Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (kde lze nalézt informace o chráněných územích).
5.1 Český statistický úřad
Řada dat a informací, které poskytuje Statistický úřad, jsou také dostupné na internetu. Vzhledem k obsáhlosti a množství dat jsou internetové stránky rozděleny do několika větších sekcí, aby se zde mohl uživatel lépe vyznat. Tyto sekce se dále dělí na menší celky, atd.
Seznam hlavních sekcí: