Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Veřejná ekonomika
DOPAD PŘEVODU VÝPLATY SOCIÁLNÍCH DÁVEK Z OBCÍ NA ÚŘAD PRÁCE Z POHLEDU OBČANA Impact of transfer of responsibility for payment of social benefits from municipalities to the Labour Office from citizen's perspective
Diplomová práce
Vedoucí diplomové práce: Autor: Ing. Bc. et Bc. Lenka Matějová Bc. Martina Černohorská
Brno, 2014
Jméno a příjmení autora: Martina Černohorská Název diplomové práce: Dopad převodu výplaty sociálních dávek z obcí na úřad práce z pohledu občana
Název práce v angličtině: Impact of transfer of responsibility for payment of social benefits from municipalities to the Labour Office from citizen's perspective Katedra: veřejné ekonomie Vedoucí diplomové práce: Ing. Bc. et Bc. Lenka Matějová Rok obhajoby: 2014
Anotace
Předmětem diplomové práce je zjištění dopadu převodu výplaty sociálních dávek z obcí na úřad práce, a to z pohledu klientů úřadu práce v Chrudimi. Teoretická část pojednává o základních etapách reformy veřejné správy, institucionálním zajištění systému sociálního zabezpečení po roce 1990 a analyzuje vývoj nepojistných sociálních dávek od roku 1990 až do současnosti. Obsahem praktické části je charakteristika obyvatel okresu Chrudim a Úřadu práce České republiky kontaktního pracoviště Chrudim, přiblížení cílů výzkumu a seznámení s metodou sběru dat. Autorka vykresluje průběh dotazníkového šetření a interpretuje získaná data. V návaznosti na zjištěné výsledky jsou navržena opatření na zlepšení stávající situace, které shrnuje poslední kapitola.
Annotation
The subject of the thesis is to determine the impact of the transferring of social benefits from municipalities to the Labor Office from the perspective of clients of The Labor Office of Chrudim. Theoretical basis deals with the basic stages of the public administration reform and social security system after 1990 and analyzes the development of non-insurance social benefits since 1990 until present. Practical basis describes population characteristics of Chrudim district and The Labor Office of Chrudim, defines the research objectives and identifies with methods of data collection. The author portrays the process of the survey and in the form of interpretation of obtained data and discussion clarifies the results of the survey. In connection to obtained results the arrangements for improvement of the current situation have been suggested and are summarized as the last chapter.
Klíčová slova Úřad práce České republiky, sociální dávky, obecní úřad, město Chrudim
Keywords Labor Office Czech republic, social benefits, municipalities, city Chrudim
c
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Dopad převodu výplaty sociálních dávek z obcí na úřad práce z pohledu občana vypracovala samostatně pod vedením Ing. Bc. et Bc. Lenky Matějové a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.
V Brně dne 13. 5. 2014
vlastnoruční podpis autor
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Bc. et Bc. Lence Matějové za cenné připomínky, odborné rady a ochotný přístup, kterými přispěla k vypracování této diplomové práce. Dále děkuji Mgr. Janě Bezdičkové, vedoucí oddělení nepojistných sociálních dávek Úřadu práce České republiky kontaktního pracoviště Chrudim, za ochotu a poskytnuté informace. Poděkování patří také mé rodině za podporu.
OBSAH
ÚVOD ...... 8 1 VEŘEJNÁ SPRÁVA: REFORMY A ORGANIZAČNÍ ŘÍZENÍ ...... 10 1.1 REFORMY A VÝVOJ VEŘEJNÉ SPRÁVY PO ROCE 1990 ...... 10 1.2 INSTITUCIONÁLNÍ REFORMA SYSTÉMU SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ OD ROKU 1990 ...... 15 1.3 VÝVOJ ORGANIZAČNÍHO ŘÍZENÍ NEPOJISTNÝCH SOCIÁLNÍCH DÁVEK V OBDOBÍ 1990-2014 ...... 21 2 METODOLOGIE VÝZKUMU ...... 30 2.1 OBECNÁ DEMOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA OBYVATEL OKRESU CHRUDIM ...... 30 2.2 ÚŘAD PRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY KONTAKTNÍ PRACOVIŠTĚ CHRUDIM...... 32 2.3 CÍLE VÝZKUMU ...... 33 2.4 METODA SBĚRU DAT ...... 35 2.5 CHARAKTERISTIKA VÝZKUMNÉHO VZORKU ...... 36 2.6 PRŮBĚH DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ ...... 37 2.7 ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ DAT ...... 40 3 INTERPRETACE VÝSLEDKŮ VÝZKUMU A DISKUSE ...... 41 4 NÁVRH OPATŘENÍ NA ZLEPŠENÍ STÁVAJÍCÍ SITUACE ...... 63 4.1 REAKCE ÚŘADU PRÁCE NA ZASLANÉ NÁVRHY NA ZLEPŠENÍ STÁVAJÍCÍ SITUACE ...... 66 ZÁVĚR ...... 68 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ...... 70 SEZNAM GRAFŮ ...... 76 SEZNAM TABULEK ...... 76 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ...... 77 SEZNAM PŘÍLOH...... 78
ÚVOD
Diplomová práce se věnuje problematice, která se zejména od roku 2012 stala velmi aktuálním, celospolečenským tématem. Počátek reformy veřejné správy je však datován již k roku 1990, a to v souvislosti se socioekonomickou transformací české společnosti a taktéž v souvislosti s důsledky politického dění, následkem kterých vyvstala nutnost reforem veřejné správy a vytvoření nového systému sociálního zabezpečení a jeho institucionální zajištění. V současnosti doznívají následky organizační reformy, na základě které proběhly podstatné kompetenční změny jednotlivých subjektů vystupujících v oblasti nepojistných sociálních dávek1. Nejvýznamnější změnou byl převod výplaty nepojistných sociálních dávek z obcí na Úřad práce České republiky, a to od 1. 1. 2012. Úřad práce ČR od roku 2012 zajišťuje výkon agendy všech nepojistných sociálních dávek.2 K přesunu agend na úřady práce přistoupilo Ministerstvo práce a sociálních věcí za účelem lepší a jednodušší administrace systému dávek, zlepšení služeb pro klienty Úřadu práce ČR, čehož bude docíleno právě sjednocením výplaty nepojistných sociálních dávek na jedno výplatní místo. K výběru tématu diplomové práce autorku motivovaly jednak zmíněné změny, které v této oblasti probíhaly a také skutečnost, že diplomová práce na toto téma nebyla dosud zpracovaná. Autorku zaujaly jednotlivé případy klientů Úřadu práce ČR, u kterých byla výplata sociálních dávek problematická a kteří prezentovali svou nespokojenost prostřednictvím médií, dosud se však nerealizovalo komplexní šetření zvolené problematiky.
Cílem diplomové práce je identifikovat dopady změn převodu výplaty sociálních dávek z obcí na úřad práce z pohledu občana, klienta Úřadu práce ČR kontaktního pracoviště Chrudim3. Konkrétně určit, zda se zlepšila či zhoršila dostupnost této služby, její kvalita a spokojenost klientů ÚP ČR KoP Chrudim. Dílčím cílem je zmapování konkrétních připomínek a názorů od klientů, jež by přispělo k jejich větší spokojenosti a bezproblémovosti procesu poskytování sociálních dávek. Dílčím cílem diplomové práce je taktéž analýza vývoje nepojistných sociálních dávek od roku 1990 až do současnosti, a to z jejich organizačního hlediska. Autorka při zpracování práce intenzivně spolupracovala s ÚP ČR KoP Chrudim - vedoucí zaměstnankyní nepojistných sociálních dávek. Vedení úřadu zpracování tématu uvítalo, neboť dopad převodu výplaty sociálních dávek z pohledu klientů nebyl dosud zjišťován, a proto je připraveno z nich vycházet při budoucím organizačním plánování. Diplomová práce je rozdělena na teoretickou část a praktickou část. Obsahem teoretické části, která je složena ze tří podkapitol, je vymezení základních etap reformy veřejné správy od roku 1990, institucionálního zajištění systému sociálního zabezpečení od roku 1990 a jednotlivé subjekty v něm vystupující. Teoretickou část uzavírá podkapitola vývoje nepojistných
1 Nepojistné sociální dávky jsou dávky státní sociální podpory, dávky pomoci v hmotné nouzi, dávky osobám zdravotně postiženým a příspěvek na péči. 2 O dávkách pomoci v hmotné nouzi do konce roku 2011 rozhodovaly a vyplácely je v přenesené působnosti pověřené obecní úřady a obecní úřady s rozšířenou působností. O příspěvku na péči a příspěvku pro osoby zdravotně postižené rozhodovaly a vyplácely je obecní úřady obcí s rozšířenou působností. 3 Dále jen ÚP ČR KoP Chrudim 8
sociálních dávek od roku 1990 do roku 2014 z jejich organizačního hlediska a kompetencí jednotlivých subjektů. Uvedená struktura se liší od struktury práce uvedené v oficiálním zadání. Struktura teoretické části byla pozměněna, aby lépe korespondovala se stanoveným cílem. Práce neobsahuje kapitolu charakterizující jednotlivé sociální dávky, naopak je přidána kapitola a reformách veřejné správy a organizačním řízení. Důvodem přidání kapitoly je nutnost sestavení uceleného přehledu o vývoji organizačního řízení veřejné správy a systému sociálního zabezpečení pro dokreslení veškerých souvislostí týkajících se zkoumané oblasti. Na teoretickou část diplomové práce, zpracovanou metodou literární rešerše a kompilace, navazuje část praktická. Praktická část diplomové práce zahrnuje přiblížení použité metodologie, charakteristiku obyvatel okresu Chrudim a průběh dotazníkového šetření. Dotazník vznikal ve spolupráci s vedoucí diplomové práce a za účasti ÚP ČR KoP Chrudim, autorka brala v potaz požadavky úřadu práce na to, které informace požadují zjistit dotazníkovým šetřením. Dotazníkové šetření probíhalo souběžně dvěma cestami, realizováno bylo jednak před ÚP ČR KoP Chrudim a taktéž ve vybraných organizacích v okresu Chrudim. Za účelem zvýšení návratnosti dotazníků se obou forem dotazníkového šetření autorka v převážné většině osobně účastnila. Stěžejní částí diplomové práce je analýza a interpretace získaných výsledků a diskuse. Na základě zjištěných výsledků dotazníkového šetření byla autorkou navrhnuta opatření na zlepšení stávající situace, která jsou obsahem poslední kapitoly. Návrhy na zlepšení stávající situace byly předány ÚP ČR KoP Chrudim. Cennou přidanou hodnotou diplomové práce je zpětná vazba od ÚP ČR KoP Chrudim na zaslané návrhy, zejména ověření jejich realizovatelnosti v praxi.
9
1 VEŘEJNÁ SPRÁVA: REFORMY A ORGANIZAČNÍ ŘÍZENÍ
Standardizovaná definice pojmu veřejná správa neexistuje, obecně vzato však může být pojem veřejná správa definován ve smyslu materiálním nebo ve smyslu organizačním. Z hlediska tématu diplomové práce se jeví vhodné vymezit tento pojem v organizačním smyslu. V tomto pojetí je rozhodující kdo, tedy jaký orgán, resp. subjekt, vykonává činnost. „Veřejná správa je tedy při tomto pojetí souborem norem a institucí (orgánů a subjektů veřejné správy), které vykonávají činnost, jež se na základě toho, kdo ji vykonává, charakterizuje jako veřejná správa. Je tedy možné říci, že veřejnou správou je taková činnost, kterou vykonává určitý orgán, resp. subjekt.“4 Současné organizační změny v oblasti veřejné správy jsou vyústěním reformy veřejné správy, která započala již od roku 1990. Za účelem pochopení všech souvislostí autorka v podkapitole 1.1 diplomové práce objasňuje základní etapy reformy veřejné správy a organizační změny, které předcházely současnému stavu.
1.1 Reformy a vývoj veřejné správy po roce 1990 Problematika reforem veřejné správy v České republice začala být aktuální po roce 1989, a to zejména v důsledku politického dění. Hlavními důvody pro realizaci reformy byl centralismus veřejné správy a absence samosprávy.5 Jako hlavní cíl reformy veřejné správy bylo vytyčeno zvýšení kvality výkonu veřejné správy spolu s její modernizací a informatizací a dále přiblížení státní správy k občanům uskutečňováním její decentralizace a dekoncentrace.6 Při realizaci reformy se vycházelo z obecně platných principů reforem veřejné správy v evropských podmínkách, zejména „zvýšení demokratických prvků ve veřejné správě, přiblížení se k požadavkům právního státu zdokonalením tvorby a aplikace práva ve veřejné správě, zlepšení správní kultury a etiky, zvýšení efektivnosti správních procesů, zvýšení účinnosti kontrolních mechanizmů a přizpůsobení veřejné správy požadavkům vyplývajícím z evropských integračních procesů“.7 Před rokem 1990 disponovala územní správa z hlediska organizační správy podřadnou rolí.8 Pozornost byla směřována na ústřední orgány státní správy, a to zejména k ministerstvům.9 Od roku 1990 započala transformace místní správy, bývalý systém místní správy byl zrušen a naopak byly zavedeny demokratické formy řízení. V průběhu reformy docházelo
4 VEDRAL, Josef. Obecné principy organizace a činnosti veřejné správy. Vyd. 1. Praha: Institut pro místní správu Praha, 2006, s. 4. ISBN 80-869-7606-8. 5 SVOBODA, Ivo a Karel SCHELLE. řehled organizace veřejné správy v eské republice. Vydání první. s. 54. ISBN 978- 808-9608-034. 6 GROSPIČ, Jiří a Lenka VOSTRÁ. eforma veřejné správy v teorii a pra i problémy reformy veřejné správy v eské republice, ada rské republice, olské republice a lovenské republice sborník z mezinárodní konference, řešt , .- . října . Plzeň: Aleš Čeněk, 200 , s. 14. ISBN 80-86473-71-6. 7 GROSPIČ, Jiří a Lenka VOSTRÁ. eforma veřejné správy v teorii a pra i problémy reformy veřejné správy v eské republice, ada rské republice, olské republice a lovenské republice sborník z mezinárodní konference, řešt , .- . října . Plzeň: Aleš Čeněk, 200 , s. 40. ISBN 80-86473-71-6. 8 SVOBODA, Ivo a Karel SCHELLE. Základy organizace veřejné správy. Vyd. 2. Ostrava: Key Publishing, 2007, s. 35. Právo (Key Publishing). ISBN 978-808-6575-278. 9 SVOBODA, Ivo a Karel SCHELLE. řehled organizace veřejné správy v eské republice. Vydání první. s. 51. ISBN 978- 808-9608-034. 10
k vytvoření právních a ekonomických předpokladů pro fungování místní správy.10 Implementovány byly taktéž zásady demokratizace, dekoncentrace a subsidiarity s posilováním úlohy nižších stupňů správy.11 V oblasti územní veřejné správy jsou reformní kroky spojené především s decentralizací organizačního systému. „Decentralizace totiž znamená, že na samosprávné nestátní korporace je přesunována nejen pravomoc, ale také odpovědnost za garantování a uspokojování určitých potřeb. myslem těchto procesů musí být v první řadě prospěšnost pro adresáty a území, tedy kvalita, komplexnost a dostupnost veřejných služeb.“12 Proces reformy veřejné správy v České republice lze rozdělit celkem do tří na sebe navazujících etap. Pozornost je směřována zejména na první dvě etapy, které úzce souvisí s tématem diplomové práce, neboť objasňují vývoj organizačního řízení veřejní správy.
I. fáze reformy veřejné správy
I. fáze reformy územní veřejné správy byla „představována nahrazením předchozí soustavy národních výborů nově koncipovanými orgány územní správy, a to jmenovitě v r. 1990 obcemi jako samosprávnými korporacemi a okresními úřady jako orgány státní správy“.13 Probíhaly první změny v obnovení demokratických principů a první změny v územní veřejné správě, zejména na obecní úrovni, kde byla obnovena samospráva obcí. Byly tedy vytvořeny reálné předpoklady decentralizace. Obce získaly majetek a možnost ovlivňovat rozvoj území.14 Po roce 1989 nebyla na vyšších úrovních samospráva uplatněna. Okresní národní výbory byly nahrazeny okresními úřady jako orgány státní správy a krajské národní výbory byly zrušeny bez náhrady, jejich kompetence přešly jednak na ústřední správní úřady a jednak na okresní úřady.15 Absence krajského stupně vedla k návrhu zákonných úprav zřizujících specializované orgány státní správy v území a také k vytvoření detašovaných pracovišť ve vlastní působnosti. „Fakticky tak státní správa na krajském stupni e istovala, ovšem v rozdílných územních obvodech a s nízkým stupněm koordinovanosti.“16 Nepodařilo se tak využít plnohodnotně potenciál decentralizace, což je zřejmé jednak z absence prostorové decentralizace,
10 Viz Důvodová zpráva k zákonu č.128/2000 Sb., o obcích 11 SVOBODA, Ivo a Karel SCHELLE. řehled organizace veřejné správy v eské republice. Vydání první. s. 51. ISBN 978- 808-9608-034. 12 GROSPIČ, Jiří, Tomáš LOUDA a Lenka VOSTRÁ. zemní samospráva v eské republice a vropě sborník příspěvků z mezinárodní konference zemní samospráva v eské republice a v vropě--její problémy a perspektivy v . století řeš , 21.-22.11.2006. 1. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2007, p. 205. ISBN 80-738-0028-4. 13 eforma veřejné správy sborník příspěvků. Vyd. 1. Editor Pavel Mates. Praha: ASPI, 2007, s. 117. ISBN 978-807-3573- 003. 14 eforma veřejné správy sborník příspěvků. Vyd. 1. Editor Pavel Mates. Praha: ASPI, 2007, s. 117. ISBN 978-807-3573- 003. 15 GROSPIČ, Jiří a Lenka VOSTRÁ. eforma veřejné správy v teorii a pra i problémy reformy veřejné správy v eské republice, ada rské republice, olské republice a lovenské republice sborník z mezinárodní konference, řešt , .- . října . Plzeň: Aleš Čeněk, 200 , S. 44. ISBN 80-86473-71-6. 16 eforma veřejné správy v eské republice. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, 2003, s. 16. ISBN 80-239-0225-3. 11
důsledkem které zůstaly zachovány jednotky územně správního členění z roku 1960, a jednak v charakteru okresních úřadů jako orgánů pouze státní správy.17 Zřízení vyšší samosprávy bylo komplikováno nejednotnými představami o jejím uspořádání. Nejprve se řešil problém týkající se toho, zda má být samospráva realizována na zemské nebo krajské úrovni.18 Nejintenzivnější diskuse na toto téma byly vedeny v období 1990-1992, kdy se vyšší samosprávu nepodařilo zřídit. V následujících letech slábla pozice zastánců zemského zřízení a při příležitosti dalšího vyjednávání se pozornost zaměřila na různé alternativy krajského uspořádání.19 Vznik vyššího stupně samosprávy byl nakonec realizován, což lze považovat za pomyslný vrchol této etapy, vyšší samospráva byla zřízena ústavním zákonem č. 3 7/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, který určoval územní vymezení krajů, nikoliv jejich kompetence a způsob organizace. Pro doplnění těchto otázek byla stanovena lhůta mezi platností a účinností ústavního zákona. Lhůta se nakonec protáhla a zákony nabyly účinnosti ke dni voleb do zastupitelstev krajů, případně 1. ledna 2001. Ústavním zákonem bylo zřízeno celkem 1 krajů.20 Na základě zmíněného ústavního zákona a změně ústavního zákona č. 1/1993 Sb., se naplnila Ústava České republiky.21 Tato změna vedla ke vzniku dalšího stupně samosprávy a zahájení decentralizace státní správy. Kraje disponovaly zákonodárnou iniciativou. Taktéž byly do jejich samostatné nebo přenesené působnosti převedeny některé působnosti ústřední správy.22 Následujícím významným krokem I. fáze bylo přijetí zákona o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze. Zákon vedl k přenosu působností z ministerstev, školských a okresních úřadů na kraje v přenesené i samostatné působnosti. „Celkem se jednalo o přenos působnosti z 9 zákonů a dotýkal se devíti ministerstev.“23
II. fáze reformy veřejné správy
Proces decentralizace v první fázi reformy veřejné správy vyvolal opodstatněnou otázku funkčnosti okresních úřadů, jejichž pozice byla oslabena snahou o další decentralizaci a jejich neorganizovaností v systému veřejné správy. Hlavním důvodem oslabení pozice
17 Reforma veřejné správy sborník příspěvků. Vyd. 1. Editor Pavel Mates. Praha: ASPI, 2007, s. 17. ISBN 978-807-3573- 003. 18 GROSPIČ, Jiří a Lenka VOSTRÁ. eforma veřejné správy v teorii a pra i problémy reformy veřejné správy v eské republice, ada rské republice, olské republice a lovenské republice sborník z mezinárodní konference, řešt , .- . října . Plzeň: Aleš Čeněk, 200 , s. 44-45. ISBN 80-86473-71-6. 19 GROSPIČ, Jiří a Lenka VOSTRÁ. eforma veřejné správy v teorii a pra i problémy reformy veřejné správy v eské republice, ada rské republice, olské republice a lovenské republice sborník z mezinárodní konference, řešt , .- . října . Plzeň: Aleš Čeněk, 200 , s. 44-45. ISBN 80-86473-71-6. 20 GROSPIČ, Jiří a Lenka VOSTRÁ. eforma veřejné správy v teorii a pra i problémy reformy veřejné správy v eské republice, ada rské republice, olské republice a lovenské republice sborník z mezinárodní konference, řešt , .- . října . Plzeň: Aleš Čeněk, 200 , s. 45. ISBN 80-86473-71-6. 21 PRŮŠA, Ladislav. Reforma veřejné správy a její dopad na systém sociální ochrany obyvatelstva. Praha: Národohospodářský ústav Josefa Hlávky, 2003, s. 5. Studie (Národohospodářský ústav J. Hlávky). ISBN 80-867-2906-0. 22 GROSPIČ, Jiří a Lenka VOSTRÁ. eforma veřejné správy v teorii a pra i problémy reformy veřejné správy v eské republice, ada rské republice, olské republice a lovenské republice sborník z mezinárodní konference, řešt , .- . října . Plzeň: Aleš Čeněk, 200 , s. 14-45. ISBN 80-86473-71-6. 23 eforma veřejné správy v eské republice. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, 2003, s. 19. ISBN 80-239-0225-3. 12
okresních úřadů bylo zejména jejich územní uspořádání již z roku 1960, jež stále více čelilo kritice.24 II. fáze reformy tedy navazuje na první fázi reformy, jejíž těžiště spočívalo ve zřízení krajů, jakožto vyšších územních samosprávných celků s přenesenou působností.25 Již při samotné přípravě druhé fáze reformy územní veřejné správy se uvažovalo se změnou uspořádání státní správy i na okresní úrovni. Nezbytnost této změny vyplývala jednak z decentralizačního a také dekoncentračního charakteru reformy veřejné správy.26 Základním cílem bylo rozvinutí decentralizačních a dekoncentračních procesů.27 Zároveň se usilovalo o nové uspořádání státní správy na mikroregionální úrovni. V této souvislosti byly zrušeny okresní úřady a přenos jejich kompetencí na jiné orgány veřejné správy.28 Při rušení okresních úřadů se objevovaly názory, které namítaly, že okresní uspořádání má na území České republiky dlouholetou tradici a narušuje se historicky vzniklá struktura již z roku 1960.29 Na druhé straně vyvstávaly názory o zcela nevyhovující struktuře, neboť při jejím vzniku byla opomenuta mnohá přirozená mikroregionální centra a byly narušeny geograficky odůvodněné a historicky vžité obvody. Odlišné názory se staly zdrojem napětí.30 Pro koncepci druhé fáze reformy územní veřejné správy byla klíčová otázka, zda má být uskutečněn pouze přechod kompetencí z okresních úřadů na městské úřady v okresních městech beze změny územně správního uspořádání výkonu veřejné správy, nebo zda bude uplatněna decentralizace a dekoncentrace veřejné správy i v prostorovém smyslu. Vláda jednoznačně podporovala druhou variantu. Při přípravě i realizaci koncepce druhé fáze reformy územní veřejné správy muselo být nejprve vyjasněno, na které orgány veřejné správy přejde většina kompetencí okresních úřadů. Kompetence okresních úřadů nebylo možné přenést na všechny pověřené obecní úřady31, kterých bylo v roce 2002 celkem 381.32 Na základě usnesení vlády č. 765 z 25. července 2001 byl vypracován návrh zákona o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, na kterém spolupracovalo Ministerstvo vnitra se všemi ministerstvy a dalšími ústředními správními celky, kterých se II. fáze reformy dotýkala. Hlavním záměrem návrhu bylo zajištění přenosu působností okresních úřadů na obce či kraje. Předložený návrh zákona reagoval na ustanovení § zákona č. 1 7/2000 Sb., o okresních úřadech, na základě kterého končí platnost zákona
24 eforma veřejné správy sborník příspěvků. Vyd. 1. Editor Pavel Mates. Praha: ASPI, 2007, s. 20-21. ISBN 978-807-3573- 003. 25 eforma veřejné správy v eské republice. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, 2003, s. 21. ISBN 80-239-0225-3. 26 GROSPIČ, Jiří a Lenka VOSTRÁ. eforma veřejné správy v teorii a pra i problémy reformy veřejné správy v eské republice, ada rské republice, olské republice a lovenské republice sborník z mezinárodní konference, řešt , .- . října 3. Plzeň: Aleš Čeněk, 200 , s. 47. ISBN 80-86473-71-6. 27 eforma veřejné správy v eské republice. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, 2003, s.21. ISBN 80-239-0225-3. 28 GROSPIČ, Jiří a Lenka VOSTRÁ. eforma veřejné správy v teorii a pra i problémy reformy veřejné správy v eské republice, ada rské republice, olské republice a lovenské republice sborník z mezinárodní konference, řešt , .- . října . Plzeň: Aleš Čeněk, 200 , s. 40. ISBN 80-86473-71-6. 29 eforma veřejné správy sborník příspěvků. Vyd. 1. Editor Pavel Mates. Praha: ASPI, 2007, s. 24. ISBN 978-807-3573- 003. 30 eforma veřejné správy v eské republice. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, 2003, s. 21. ISBN 80-239-0225-3. 31 Některé pověřené obecní úřady sídlí v relativně malých centrech a mají malé územní obvody a je zřejmé, že na takovýchto místech nebylo možné dlouhodobě vytvořit podmínky pro kvalitní výkon státní správy vykonávané dosud okresními úřady, jejichž územní obvod byl několikanásobně větší. 32 GROSPIČ, Jiří a Lenka VOSTRÁ. eforma veřejné správy v teorii a pra i problémy reformy veřejné správy v eské republice, ada rské republice, olské republice a lovenské republice sborník z mezinárodní konference, řešt , .- . října . Plzeň: Aleš Čeněk, 200 , s. 48. ISBN 80-86473-71-6. 13
o okresních úřadech k 31. prosinci 2002 a okresní úřady tak k tomuto datu ukončí svou činnost. Návrh představoval jeden z nejdůležitějších kroků II. fáze reformy územní veřejné správy usilujícím o přiblížení výkonu veřejné správy občanovi.33 Zvítězila varianta, ve které byl výkon kompetencí okresních úřadů svěřen všem pověřeným obecním úřadům, byly vybrány obce – nově nazvány obcemi s rozšířenou působností vykonávající státní správu i v širším obvodu.34 Místo 76 okresních úřadů vzniklo k 1. 1. 2003 celkem 205 obcí s rozšířenou působností. Jako kritérium byla stanovena minimální velikost jejich správních obvodů na 15 000 obyvatel, přičemž na jejich vytváření stanovené vyhláškou Ministerstva vnitra se podílela většina obcí České republiky. Obecní úřady s rozšířenou působností převzaly výkon státní správy na jednotlivých úsecích.35 Legislativně bylo vše zakotveno zákonem č. 31 /2002 Sb., který stanovil jednak obce s rozšířenou působností a také dává zákonnou formu i existenci konkrétních pověřených obecních úřadů, jež byly do té doby v souladu se zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích určeny pouze vyhláškou Ministerstva vnitra. Počet obcí s pověřeným obecním úřadem byl zmíněným zákonem zvýšen na 388.36 Přechod kompetencí okresních úřadů na obce s rozšířenou působností, přechod majetku státu na obce a přechod pracovníků byl realizován na základě zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů. Uvedený zákon přenesl kompetence na obce s rozšířenou působností a taktéž na všechny obce s pověřeným obecním úřadem.37 Tato působnost je upravena novelou zákona o obcích.38 Od 1. 1. 2003 lze pozorovat lepší dostupnost veřejné správy pro občany, neboť sídla obcí s rozšířenou působností tvoří přirozená centra správních obvodů. Přenosem prvoinstančního rozhodování v jednotlivých oblastech státní správy na co nejnižší možnou úroveň veřejné správy se převážné většině občanů zjednodušil kontakt s úřady oproti minulosti. Je zřejmé, že obsahová reforma veřejné správy nepostoupila tak daleko jako reforma organizační. Bylo však dosaženo lepších výsledků z hlediska reformy územní správy, než tomu bylo v případě reformy ústřední správy.
III. fáze reformy veřejné správy
III. fáze reformy veřejné správy je spojena se závazkem vlády, že dokončí reformu územní veřejné správy a zahájí modernizaci ústřední státní správy. Cílem je „zefektivnění, racionalizace a zvýšení horizontální koordinace činnosti veřejné správy za širšího využití
33 Viz Důvodová zpráva k zákonu č.320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů 34 GROSPIČ, Jiří a Lenka VOSTRÁ. eforma veřejné správy v teorii a pra i problémy reformy veřejné správy v eské republice, ada rské republice, olské republice a lovenské republice sborník z mezinárodní konference, řešt , .- . října . Plzeň: Aleš Čeněk, 200 , s. 49. ISBN 80-86473-71-6. 35 eforma veřejné správy v eské republice. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, 2003, s.22. ISBN 80-239-0225-3. 36 GROSPIČ, Jiří a Lenka VOSTRÁ. eforma veřejné správy v teorii a pra i problémy reformy veřejné správy v eské republice, ada rské republice, olské republice a lovenské republice sborník z mezinárodní konference, řešt , .- . října . Plzeň: Aleš Čeněk, 200 , s. 50. ISBN 80-86473-71-6. 37 GROSPIČ, Jiří a Lenka VOSTRÁ. eforma veřejné správy v teorii a pra i problémy reformy veřejné správy v eské republice, ada rské republice, olské republice a lovenské republice sborník z mezinárodní konference, řešt , .- . října . Plzeň: Aleš Čeněk, 200 , s. 50. ISBN 80-86473-71-6. 38 Viz Důvodová zpráva k zákonu č.31 /2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností 14
moderních technologií (elektronické veřejné správy), manažerských metod řízení s důrazem na dosažení celkového zvýšení kvality výkonu veřejné správy jako služby občanovi“.39 V procesu modernizace veřejné správy bylo zásadním krokem implementování nástrojů pro elektronizaci procesů – eGovernment. Oblast modernizace veřejné správy zastřešuje zejména Ministerstvo vnitra.40 Pozornost vlády byla taktéž upřena na implementaci zákona o úřednících územních samosprávných celků. V současnosti je kladen důraz na přijetí služebního zákona. Oblast reformy veřejné správy je komplexní a komplikovaná, reforma stále není u konce, stále se vyvíjí a je ovlivňována různými politickými zájmy a ideologiemi, neboť „veřejná správa je res politicum a tento charakter mají i její reformy“.41 Reforma veřejné správy se dotýkala i oblasti systému sociálního zabezpečení, který se v souvislosti s reformou transformoval do zcela nové podoby. Vznikaly nové instituce, změny probíhaly taktéž v oblasti organizačního řízení. Kapitola 1.2 diplomové práce ilustruje zmíněné změny a seznamuje se základními institucemi vystupujícími v systému sociálního zabezpečení.
1.2 Institucionální reforma systému sociálního zabezpečení od roku 1990 Přelom 80. a 90. let byl ve znamení politických změn, následkem kterých vyvstala nutnost reorganizace celého sociálního systému, jež nebyl připraven řešit důsledky vyplývající z realizace ekonomické reformy a taktéž ze zcela nového společenského prostředí. Do té doby centrálně organizovaný systém bylo nutné změnit tak, aby byl každý občan nucen se chovat odpovědně a aktivně v zajišťování svých potřeb. Do počátku 90. let fungoval v České republice systém sociálního zabezpečení, jež byl koncipován již ve 2. polovině 50. let, kdy existovaly jiné představy o řízení společensko- ekonomických procesů, a bylo tedy evidentní, že tento systém není připraven řešit nové úkoly, které v budoucím vývoji vyvstaly.42 „V souvislosti s přechodem národního hospodářství na tržní ekonomiku značně vzroste význam aktivní sociální politiky a politiky zaměstnanosti, což si vyžádá i nové formy řídící práce, které nebudou totožné s formami řízení ve zdravotnictví, tím se ještě více zvýrazní nesourodost agend stávajícího ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí eské republiky.“43 Rozsah sociálního zabezpečení před rokem 1990 byl vymezen zákonem č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení a zahrnoval důchodové zabezpečení, sociální péči a nemocenské
39 eforma veřejné správy v eské republice. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, 2003, s. 8. ISBN 80-239-0225-3. 40 Analýza aktuálního stavu veřejné správy. In: [online]. Ministerstvo vnitra, s. 69, 2011 [cit. 2014-03-10]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/analyza-aktualniho-stavu-verejne-spravy.aspx 41 POMAHAČ, Richard. Veřejná správa. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2002, xii, s. 187. ISBN 80-717-9748-0. 42 PRŮŠA, Ladislav. konomie sociálních služeb. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: ASPI, 2007, s. 33. ISBN 978-80-7357-255- 6. 43 Viz Důvodová zpráva k zákonu č.203/1990 Sb., o změnách v organizaci a působnosti ministerstev České republiky, ve znění pozdějších předpisů 15
zabezpečení umělců.44 Zákon o sociálním zabezpečení stanovuje povinnost státu pomoci občanům, jejichž životní potřeby nejsou zabezpečeny: - příjmy z pracovní činnosti, - dávkami důchodového nebo nemocenského zabezpečení, - jinými příjmy.45 Stát je povinen taktéž pomoci občanům, kteří pomoc potřebují kvůli svému zdravotnímu stavu, věku, nebo občanům, kteří nemohou překonat obtížnou životní situaci nebo nepříznivé životní podmínky.46 Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen MPSV) bylo pověřeno konkretizací dávek a jejich konstrukcí zmocněním k vydání vyhlášky č. 182/1991 Sb., se kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Před rokem 1990 byl taktéž stěžejním zákon č. 11 /1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, který nabyl účinnosti od 1. 10. 1988.47 Orgány sociálního zabezpečení v té době byly: - ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí České socialistické republiky, - Úřad důchodového zabezpečení v Praze, - národní výbory, - ministerstvo vnitra a životního prostředí České socialistické republiky, - ministerstvo spravedlnosti České socialistické republiky.48 Zákon byl přijat za účelem přiblížení výkonu státní správy občanům posílením pravomoci prvostupňových národních výborů a za účelem snížení administrativní náročnosti v činnosti národních výborů dalším zjednodušením řízení při poskytování některých dávek a služeb sociálního zabezpečení. Zákon svým obsahem řešil zejména organizační otázky a nezasahoval do věcné úpravy sociálního zabezpečení.49 Zákon č. 11 /1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení byl zanedlouho doplněn a změněn (zrušen byl až k 1. 1. 2012), a to zákonem č. 210/1990 Sb., o změnách působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení a o změně zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, který byl účinný od 1. 9. 1990.50 Zákon jako orgány zabezpečující systémy sociálního zabezpečení vymezuje: - ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky, - Českou správu sociálního zabezpečení, - okresní správy sociálního zabezpečení,
44 §2 odst. 1) zákona č.100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů 45 § 73 odst. 1) zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů 46 § 73 odst. 1) zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů 47 Předpis 11 /1988 Sb. O LAN CKÁ NĚ OVNA A LA N U KÉ UBL KY [online]. [cit. 2014-03-26]. Dostupné z:http://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?cz=114&r=1988 48 §1 odst. 1, písmeno a) b) c) d) zákona č. 11 /1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení 49 viz Důvodová zpráva k zákonu č. 11 /1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení 50 Předpis 210/1990 Sb. O LAN CKÁ NĚ OVNA A LA N U KÉ UBL KY [online]. [cit. 2014-03-20]. Dostupné z:http://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?cz=210&r=1990 16
- národní výbory, - ministerstvo vnitra České republiky a ministerstvo spravedlnosti České republiky.51 V té době byla přijata pouze právní úprava úkolů orgánů na úseku důchodového a nemocenského zabezpečení. Za problematickou byla považována roztříštěná síť předpisů nižší právní síly, jež se vytvořila v uplynulých desetiletích legislativního vývoje v oblasti nemocenského pojištění. Na zmíněném úseku sociálního zabezpečení byla organizace upravena řadou norem vydaných převážně formou vyhlášek, a to navíc rozdílně pro různé skupiny občanů (například zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné). V oblasti důchodového pojištění je problematika, jež by měla náležet do zákonodárné pravomoci České republiky, upravena nižší právní sílou v menší míře. Nižší právní úprava by však neobstála po 31. 12. 1991, a proto byl zpracován návrh zákona České národní rady o organizaci provádění sociálního zabezpečení, který nepřináší zásadní změny, ale jeho účelem je, aby právní úprava ve formě nižší právní síly byla v souladu s Listinou základních práv. „Vzhledem k tomu, že postup orgánů sociálního zabezpečení při rozhodování o právech a povinnostech na úseku nemocenského a důchodového zabezpečení úzce souvisí s celkovým organizačním uspořádáním nemocenského a důchodového zabezpečení a s úkoly organizací, stejně jako s odpovídajícími povinnostmi občanů, zahrnuje se do návrhu i působnost orgánů eské republiky v nemocenském a důchodovém zabezpečení, dosud upravená zákonem eské národní rady č. 11 /1988 b., ve znění pozdějších předpisů.“52 Návrh zákona byl přijat a v platnost vstoupil zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Zákon byl účinný od 1. 1. 1991.53 „Jeho hlavním cílem bylo uvedení úpravy organizace a řízení důchodového a nemocenského zabezpečení do souladu s Listinou“.54 Zákon vymezuje jednotlivé orgány sociálního zabezpečení: - ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky, - Česká správa sociálního zabezpečení, - okresní správy sociálního zabezpečení, - ministerstvo vnitra České republiky, - ministerstvo spravedlnosti České republiky.55 Odlišný oproti současnému stavu byl taktéž dřívější sociální systém, jenž zahrnoval více než 60 sociálních dávek, což způsobovalo duplicitní řešení některých sociálních situací. Problém byl také ve stanovení odlišných podmínek nároků pro muže a ženy, jako příklad lze uvést fakt, že neexistoval vdovský důchod. Dále byl problém stanovení sociálních dávek, které měly konstantní úroveň po celou dobu pobírání, neboť nebraly v úvahu valorizaci. Opatření
51 § 1, odst. 1 zákona č. 210/1990 Sb., o změnách v působnosti orgánů České republiky ve znění pozdějších předpisů 52 viz Důvodová zpráva k zákonu č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů 53 Předpis 582/1991 Sb. O LAN CKÁ NĚ OVNA A LA N U KÉ UBL KY [online]. [cit. 2014-03-20]. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?cz=582&r=1991 54 viz Důvodová zpráva k zákonu č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů 55 § 3, odst. 3, písmeno a)-e) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů 17
přijatá od počátku 90. let byla zaměřena na vybudování záchranné sociální sítě a také na koncipování nových sociálních systémů neboli pilířů – systému sociálního pojištění, státní sociální podpoře a sociální pomoci.56 Jednotlivé pilíře jsou občanům poskytovány prostřednictvím sociálního systému, jež lze charakterizovat jako soustavu institucí a lidí vykonávající sociální zabezpečení. Vyjmenované pilíře se od sebe liší tím, jakou sociální situaci řeší, způsobem financování dávek v systémech a způsobem organizačního zabezpečení jednotlivých systémů.57 Od počátku 90. let docházelo k novému organizačnímu zabezpečení systému státní sociální ochrany s důrazem na jasně stanovené kompetence a role všech orgánů a organizací poskytující jednotlivé sociální dávky. Konkrétním krokem bylo reorganizování nové organizační struktury – úřadů práce, zdravotních pojišťoven, České správy sociálního zabezpečení (dále jen ČSSZ), rovněž i vymezení kompetencí stávajících orgánů – MPSV, okresní a obecní úřady. Cílem reformy bylo prokazatelně určit role jednotlivých subjektů v systému sociální ochrany.58 Za účelem bezproblémového fungování soustavy byla nutná kooperace MPSV, správy sociálního zabezpečení a jednotlivých regionálních úřadů sloužících k pokrytí agendy sociální podpory a pomoci.59 Ruku v ruce s reformou veřejné správy byla tedy vypracována i koncepce sociální reformy vypovídající o základních krocích v této oblasti. Reforma veřejné správy znamenala značný zásah do zaběhnuté organizační struktury jednotlivých administrativních subjektů.
V průběhu dalších let docházelo v důsledku implementace reformy k organizačním změnám orgánů působících v oblasti sociálního zabezpečení, o nichž je jednotlivě pojednáno níže, a jsou také předmětem (zejména obce) podkapitoly 1.3 diplomové práce.
Ministerstvo práce a sociálních věcí MPSV je ústředním orgánem státní správy vykonávajícím státní správu v oblasti sociálního zabezpečení, přičemž bylo zřízeno zákonem České národní rady č. 203/1990 Sb., o změnách v organizaci a působnosti ministerstev České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Dle čl. I „se zřizuje ministerstvo práce a sociálních věcí eské republiky jako ústřední orgán státní správy eské republiky“.60 Do výkonu MPSV patří: - řízení a kontrola výkonu státní správy v sociálním zabezpečení, - řízení ČSSZ, - zajišťování úkolů vyplývajících z mezinárodních smluv v sociálním zabezpečení,
56 PRŮŠA, Ladislav. Reforma veřejné správy a její dopad na systém sociální ochrany obyvatelstva. Praha: Národohospodářský ústav Josefa Hlávky, 2003, s. 17. Studie (Národohospodářský ústav J. Hlávky). ISBN 80-867-2906-0. 57 KREBS, Vojtěch. ociální politika. ., přeprac. a aktualiz. vyd. Praha: ASPI, 2007, s. 163. ISBN 978-807-3572-761. 58 PRŮŠA, Ladislav. Reforma veřejné správy a její dopad na systém sociální ochrany obyvatelstva. Praha: Národohospodářský ústav Josefa Hlávky, 2003, s. 3. Studie (Národohospodářský ústav J. Hlávky). ISBN 80-867-2906-0. 59 PRŮŠA, Ladislav. Reforma veřejné správy a její dopad na systém sociální ochrany obyvatelstva. Praha: Národohospodářský ústav Josefa Hlávky, 2003, s. 6. Studie (Národohospodářský ústav J. Hlávky). ISBN 80-867-2906-0. 60 Článek I zákona č.203/1990 Sb., o změnách v organizaci a působnosti ministerstev České republiky, ve znění pozdějších předpisů 18
- zajišťování úkolů souvisejících s dalším rozvojem sociálního zabezpečení.61 Působnost MPSV v oblasti státní sociální podpory je vymezena v zákoně č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů a taktéž v zákoně č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Česká správa sociálního zabezpečení ČSSZ byla ustanovena, s účinností od 1. září 1990, zákonem ČNR č. 210/1990 Sb., o změnách v působnosti orgánů České republiky a o změně zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, kterým byl novelizován zákon ČNR č. 11 /1988 Sb., o působnosti orgánů ČSR v sociálním zabezpečení. Vznik ČSSZ proběhl sloučením Úřadu důchodového zabezpečení v Praze, České správy nemocenského pojištění a Správy nemocenského pojištění Svazu českých a moravských výrobních družstev.62 Výkon nemocenského pojištění se v plném rozsahu převedl na stát spolu s vytvořením nových orgánů – ČSSZ, okresní správy sociálního zabezpečení spolu se zrušením České správy nemocenského pojištění a jejich organizačních složek a Správy nemocenského pojištění Svazu českých a moravských výrobních družstev.63 „Zatímco ve sféře sociální péče o potřebné občany je a bude dominantní úloha svěřena i nadále obcím, bylo vytvoření autonomních orgánů – správ sociálního zabezpečení k 1. 9. 199 prvním krokem k naplnění nových koncepčních představ o organizaci sociálního pojištění v eské republice.“64 V současnosti je ČSSZ samostatnou rozpočtovou organizací podřízenou MPSV, zároveň se jedná o největší správní instituci v oblasti státní správy České republiky spravující agendu zhruba 8,5 milionů klientů. ČSSZ plní úkoly v oblasti důchodového, nemocenského pojištění spolu se zajišťováním lékařské posudkové služby. Organizační strukturu tvoří ústředí ČSSZ, regionální pracoviště ČSSZ, okresní správy sociálního zabezpečení a Městská správa sociálního zabezpečení Brno a jejich územní pracoviště.65 ČSSZ je řízena MPSV, jež kontroluje a usměrňuje provádění sociálního zabezpečení a zároveň řídí a kontroluje ČSSZ.66 Okresní správy sociálního zabezpečení vznikly „sloučením okresních správ nemocenského pojištění a příslušných útvarů okresních národních výborů včetně posudkové služby sociálního zabezpečení“.67 Okresní správy sociálního zabezpečení jsou vymezeny jako „orgány sociálního zabezpečení, které provádějí důchodové pojištění“.68 Z hlediska vztahu k ostatním subjektům, okresní správy sociálního zabezpečení spolupracují s orgány veřejné správy podílejícími se na tvorbě a realizaci sociálního zabezpečení v daném území, zejména
61 § , odst. 1 zákona č.582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů 62 Profil organizace. eská správa sociálního zabezpečení [online]. [cit. 2014-03-01]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/o- cssz/profil-organizace/ 63 Viz Důvodová zpráva k zákonu č.210/1990 Sb., o změnách působnosti orgánů České republiky ve znění pozdějších předpisů 64 Viz Důvodová zpráva k zákonu č.582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení 65 Profil organizace. eská správa sociálního zabezpečení [online]. [cit. 2014-03-01]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/o- cssz/profil-organizace/ 66 Článek 3, odstavec 1) Statutu České správy sociálního zabezpečení a okresních správ sociálního zabezpečení z roku 2011 67 Důvodová zpráva k zákonu č.210/1990 Sb., o změnách působnosti orgánů České republiky ve znění pozdějších předpisů 68 Článek 6, odstavec 2), písmeno a) Statutu České správy sociálního zabezpečení a okresních správ sociálního zabezpečení z roku 2011 19
s úřady práce, se sociálními a zdravotními útvary úřadů měst, v nichž okresní správy sociálního zabezpečení sídlí, s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou a dalšími zdravotními pojišťovnami.69 Je zde tedy patrná koordinace a komunikace nižších jednotek správy za účelem bezproblémového chodu a poskytování služeb občanům jednotlivých měst.
Úřad práce České republiky Vznik úřadů práce je datován k roku 1990, na základě přijetí zákonného opatření předsednictva ČNR č. 306/1990 Sb., o zřízení úřadů práce ze dne 20. 7. 1990.70 Návrh zákona byl předkládán v souladu s programovým prohlášením vlády České republiky, z něhož vyplývá, že jednou ze základních institucí nutných k realizaci radikální ekonomické reformy a také pro plynulý přechod k tržní ekonomice jsou úřady práce, jakožto orgány státní správy podřízení MPSV.71 „Na základě tohoto zákonného opatření přešla působnost ve věcech pracovních sil, která doposud příslušela okresním národním výborům, do působnosti úřadu práce. ímto způsobem byl institucionálně zabezpečen trh práce do doby, než vstoupil v účinnost zákon o zaměstnanosti k 1. 2. 199 .“72 Dne 1. srpna 1990 byla zřízena Správa služeb zaměstnanosti jako součást Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky, která byla pověřena vybudováním sítě úřadů práce a jejich řízením. Dne 10. srpna 1990 byl založen první úřad práce v Kladně.73 V období do konce listopadu roku 1990 bylo zřízeno celkem 76 úřadů práce, a to ve všech okresech České republiky a hlavním městě Praze. V roce 1996 vznikl okres Jeseník, díky čemuž byl zřízen další úřad práce právě v tomto okrese a celkový počet úřadů práce se tak ustálil na celkovém počtu 77.74 V té době fungovala soustava úřadů dvoustupňově s tím, že v prvním stupni působilo 77 samostatných úřadů s působností vymezenou územím okresu, kterým bylo nadřízeno MPSV. Jednotlivé úřady si zřizovaly svá detašovaná pracoviště. Celkem úřady práce působily v cca 250 místech v oblasti zaměstnanosti a cca 00 místech v oblasti státní sociální podpory.75 Nový Úřad práce České republiky byl zřízen zákonem č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zmíněný zákon upravuje organizační členění úřadu práce a úkoly, jež vykonává. Úřad práce lze charakterizovat jako správní úřad disponující celostátní působností76, jehož nadřízeným správním orgánem je MPSV.77 § odst. 1 zákona č. 73/2011 Sb., ve znění pozdějších předpisů stanovuje úkoly Úřadu práce, a to v následujících oblastech:
69 Článek 8, odstavec 3) Statutu České správy sociálního zabezpečení a okresních správ sociálního zabezpečení z roku 2011 70 Viz Předpis 306/1990 Sb., Zákonné opatření předsednictva České národní rady o zřízení úřadů práce 71 Viz Důvodová zpráva k zákonnému opatření představenstva ČNR č.306/1990 Sb., o zřízení úřadů práce 72 Agendy a územní působnost Úřadu práce ČR. inisterstvo práce a sociálních věcí [online]. 2011, s. 2 [cit. 2014-01-08]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/11592/pusobnost_UP.pdf 73 Viz Důvodová zpráva k zákonu č.73/2011 Sb., o úřadu práce ČR 74 Agendy a územní působnost Úřadu práce ČR. inisterstvo práce a sociálních věcí [online]. 2011, s. 2 [cit. 2014-01-08]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/11592/pusobnost_UP.pdf 75 Viz Důvodová zpráva k zákonu č.73/2011 Sb., o úřadu práce ČR 76 §1 odstavec 1) zákona č.73/2011 Sb., o Úřadu práce ČR a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů 77 §1 odstavec 3) zákona č.73/2011 Sb., o Úřadu práce ČR a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů 20
a) zaměstnanosti, b) ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, c) státní sociální podpory, d) dávek pro osoby se zdravotním postižením, e) příspěvku na péči a inspekce poskytování sociálních služeb a f) pomoci v hmotné nouzi.78 Výše zmíněné úkoly provádí v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem o zaměstnanosti, zákonem o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, zákonem o státní sociální podpoře, zákonem o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, zákonem o sociálních službách a zákonem o pomoci v hmotné nouzi.79 Úřad práce ČR (dále jen ÚP ČR) je od 1. 1. 2012 členěn na generální ředitelství, jednotlivé krajské pobočky a pobočku pro hlavní město Prahu, přičemž součástí krajských poboček jsou i kontaktní pracoviště. Součástí kontaktních pracovišť jsou i tzv. detašovaná pracoviště a výjezdní pracoviště. Přesnou podobu a strukturu ÚP ČR v současné době stanovuje organizační řád, ve kterém je vymezena působnost ÚP ČR, jeho organizační struktura, zásady jeho řízení, dále vzájemné vztahy při dělbě práce mezi jeho jednotlivými útvary a v neposlední řadě i jejich kompetence a odpovědnost.80 Neopomenutelnými subjekty v systému sociálního zabezpečení jsou taktéž obce. O jejich organizačním vývoji a o dopadu reformy organizačních změn na obce je pojednáno v další části diplomové práce – podkapitole 1.3 diplomové práce.
1.3 Vývoj organizačního řízení nepojistných sociálních dávek v období 1990-2014 Výkon státní správy na úseku sociálního zabezpečení prošel zásadními změnami, a to zejména na úseku dávkových agend. Oblast nepojistných sociálních dávek zahrnuje oblast pomoci v hmotné nouzi, sociálních služeb a státní sociální podpory. Vznik systému nepojistných sociálních dávek sahá před rok 1989, a to v souvislosti se zákony, jež byly přijaty. Jednalo se především o zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení a zákon č. 11 /1988 Sb., o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, o nichž je již zmíněno v předchozí podkapitole. Zmíněné právní předpisy upravovaly systém dávek a služeb zejména pro rodiny s dětmi, osoby se zdravotním postižením, staré občany, občany vyžadující mimořádnou pomoc a občany společensky nepřizpůsobivé. Mezi pověřené orgány k výkonu státní agendy v této oblasti patřily v té době národní výbory a dále okresní národní výbory.81 Národní výbory byly pověřeny poskytováním
78 § odst. 1 zákona č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce ČR a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů 79 § odstavec 1) písmeno h) zákona č.73/2011 Sb., o Úřadu práce ČR a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů 80 Organizační řád Úřadu práce České republiky, revidované znění z 31.12.2012, nabylo účinnosti od 1.1.2013 81 Agendy a územní působnost Úřadu práce ČR. inisterstvo práce a sociálních věcí [online]. 2011, s. 5 [cit. 2013-11-08]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/11592/pusobnost_UP.pdf 21
dávek a služeb sociální péče, přičemž spolupracovaly se správami sociálního zabezpečení.82 Na rozdíl od ČSSZ, která vznikla v rámci nově vytvořené samostatné soustavy státních orgánů pro oblast nemocenského pojištění, důchodového zabezpečení a části sociální péče, zůstala národním výborům zachována působnost v oblasti dobrovolných dávek sociální péče, služeb sociální péče a v oblasti péče o rodinu a děti.83 Národní výbory byly taktéž pověřeny poskytováním odborné pomoci občanům a organizacím při provádění sociálního zabezpečení.84 Je zřejmé, že „významná úloha na úseku sociálního zabezpečení přísluší národním výborům, které jako orgány státní moci a správy svým bezprostředním vztahem k občanům mají nejlepší předpoklady pro to, aby plnily úkoly v sociálním zabezpečení“.85 V oblasti nepojistných sociálních dávek se mezi zlomové roky bez pochyby řadí rok 1991, v němž vstoupil v platnost zákon České národní rady o sociální potřebnosti, zákon o životním minimu a vyhláška č.182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení.86 Faktický vznik systému státní sociální podpory je spojen s rokem 1995, kdy vstoupil v platnost zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Jedná se o nepojistný, nepříspěvkový dávkový systém.87 Od 1. 10. 1995, tedy od účinnosti zákona o státní sociální podpoře, přešel výkon státní správy v oblasti státní sociální podpory z národních výborů do oblasti okresních úřadů, jež byly územními orgány státní správy s všeobecnou působností. „Dávky vyplácí okresní úřad, který je příslušný k rozhodování o dávkách.“88 Další kompetencí úřadu práce bylo provádění kontroly a poskytování MPSV informace k zamezení duplicitního vyplácení dávek.89 Nový systém dávek definovaný zákonem o státní sociální podpoře zajišťoval jejich vyšší adresnost, všechny dávky byly transformovány na dávky státní. Pro zajištění bezproblémového zajištění dávek bylo potřebné zkoumat nové podmínky – jednotný software, umožnění pravidelné kontroly, být jednotný na celém území České republiky. Zajištění nových podmínek vedlo „k nutnosti vytvoření personálně i technicky dostatečně vybavených pracoviš na okresních úřadech, které by výplatu dávek státní sociální podpory věcně garantovaly“.90 Vyvstala tedy nutnost vybavit pracoviště kvalifikovanými pracovníky, jež budou o výplatě státních dávek rozhodovat, dále výpočetní technikou – hardwarem i softwarem. Cílem bylo zajištění toho, aby byl systém schopen rychlé reakce na sociálně ekonomický vývoj.
82 § a, odst. 1) zákona č.210/1990 Sb., o změnách působnosti orgánů České republiky ve znění pozdějších předpisů 83 Viz Důvodová zpráva k zákonu č.210/1990 Sb., o změnách působnosti orgánů České republiky ve znění pozdějších předpisů 84 § odst. 3) zákona č.11 /1988 Sb., o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení 85 Viz Důvodová zpráva k zákonu č.11 /1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení 86 BECK, Petr.Dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky pro osoby se zdravotním postižením k 1.5. 1 komentář, právní předpisy.1. vyd. Olomouc: ANAG, 2012, s. 10. ISBN 978-80-7263-744-7. 87 CHVÁTALOVÁ, Iva. rávo sociálního zabezpečení v eské republice a vropské unii. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2012, s. 183. Monografie (Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk). ISBN 978-80-7380-374-2. 88 §59 zákona č.117/1995 Sb., o státní sociální podpoře 89 Viz Důvodová zpráva k zákonu č.117/1995 Sb., o státní sociální podpoře 90 Viz Důvodová zpráva k zákonu č.117/1995 Sb., o státní sociální podpoře 22
Jednotlivé dávky v systému státní sociální podpory byly vypláceny prostřednictvím okresních úřadů, nejnižšího článku státní správy. Zrušení okresních úřadů při realizaci II. fáze reformy veřejné správy představovalo významný zásah do organizačního zabezpečení.91 Okresní úřady byly zrušeny k 31. 12. 2002.92 MPSV zvažovalo po zrušení okresních úřadů několik variant přenosu kompetencí. Jako první navrhovalo přenos kompetencí okresního úřadu v oblasti sociálních systémů a zřízení nových státních orgánů tzv. sociálních úřadů, jež by zabezpečovaly výkon státní správy v oblasti dávek státní sociální podpory, dávek sociální péče pro zdravotně postižené občany a sociálně- právní ochrany dětí. Uvedený způsob by zajišťoval oddělení výkonu státní správy a obecní samosprávy. Po zrušení okresních úřadů bylo v plánu udržet přímý vliv na způsob zabezpečení sociální ochrany obyvatel.93 Návrh jako celek umožňoval optimalizaci výkonu státní správy na úseku sociální ochrany tím, že by celý systém využil existující informační systém státní sociální podpory při jeho rozšíření na všechny aktivity sociálního úřadu. Měl být zachován systém kontaktních míst státní sociální podpory, který v tehdejší době přibližoval výkon státní správy občanům nejvíce ze všech existujících systémů v naší zemi. Navrhovaný postup by vedl k tomu, že v budoucnu by byly všechny státní sociální dávky přiznávány a vypláceny z jednoho místa, které by se navíc mohlo stát zprostředkovatelem vyřizování i dalších záležitostí občanů a to nejenom v sociální oblasti.94 Další zvažovanou variantou byl přenos kompetencí i do působnosti pověřených obcí, argumenty však hovořily proti, zejména z důvodu praxe pověřených obcí při výplatě dávek sociální potřebnosti. Výkon zmíněné části státní správy byl pověřenými obcemi silně pracovně podhodnocen, nebyl technicky dostatečně zabezpečen a stát neměl prostředky, jak tento výkon ovlivnit, důsledkem čehož byl systém neefektivní a nákladný.95 MPSV v té době uvažovalo i nad dalšími možnostmi přenosu kompetencí z okresních úřadů, zejména: - „převedení státní sociální podpory, sociálně-právní ochrany dětí a dávek sociální péče pro zdravotně postižené občany na úřady práce a jejich eventuální přeměnu na úřady práce a sociálních věcí, - převedení sociálních služeb na obce v samostatné působnosti.“96 Již v této době si lze povšimnout snahy o převedení kompetencí v oblasti sociální podpory na úřady práce, můžeme tedy konstatovat, že již před 10 lety vznikla myšlenka na unifikaci
91 PRŮŠA, Ladislav. Reforma veřejné správy a její dopad na systém sociální ochrany obyvatelstva. Praha: Národohospodářský ústav Josefa Hlávky, 2003, s. 7. Studie (Národohospodářský ústav J. Hlávky). ISBN 80-867-2906-0. 92 Viz Zákon č.320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, jež novelizuje zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, čl.XXIX, odst.1. 93 PRŮŠA, Ladislav. Reforma veřejné správy a její dopad na systém sociální ochrany obyvatelstva. Praha: Národohospodářský ústav Josefa Hlávky, 2003, s. 12. Studie (Národohospodářský ústav J. Hlávky). ISBN 80-867-2906-0. 94 PRŮŠA, Ladislav. Reforma veřejné správy a její dopad na systém sociální ochrany obyvatelstva. Praha: Národohospodářský ústav Josefa Hlávky, 2003, s. 12-13. Studie (Národohospodářský ústav J. Hlávky). ISBN 80-867-2906-0. 95 PRŮŠA, Ladislav. Reforma veřejné správy a její dopad na systém sociální ochrany obyvatelstva. Praha: Národohospodářský ústav Josefa Hlávky, 2003, s. 12. Studie (Národohospodářský ústav J. Hlávky). ISBN 80-867-2906-0. 96 PRŮŠA, Ladislav. Reforma veřejné správy a její dopad na systém sociální ochrany obyvatelstva. Praha: Národohospodářský ústav Josefa Hlávky, 2003, s. 13. Studie (Národohospodářský ústav J. Hlávky). ISBN 80-867-2906-0. 23
agend a převod kompetencí na ÚP ČR za účelem zjednodušení dávkového systému a snahy být blíže občanům. Výše uvedené návrhy však nebyly přijaty vládou ani Parlamentem a bylo přijato rozhodnutí, důsledkem kterého byl systém státní sociální podpory, sociálně-právní ochrana dětí a dávky sociální péče pro zdravotně postižené občany převedeny na tzv. vybrané obce III. typu.97 Za účelem naplnění II. fáze územní reformy veřejné správy byl od 1. 1. 2003 upraven organizační výkon v oblasti státní sociální podpory a to tak, že kompetence ze zrušených okresních úřadů jsou na přechodnou dobu do 31. 3. 200 přeneseny na obecní úřady obcí s rozšířenou působností nacházejících se v sídlech dřívějších okresních úřadů.98 Vybrané obce byly vymezené zákonem a tuto agendu vykonávaly v rámci svých přenesených působností.99 Od 1. 4. 200 měly být kompetence v oblasti státní sociální podpory přeneseny na všechny obecní úřady obcí s rozšířenou působností a vzrostl by tak počet orgánů rozhodujících v prvním stupni z původních 76 na 205 (bez hlavního města Prahy).100 Současně se plánoval přenos působnosti v oblasti dávek sociální péče a výkonu státní správy na obecní úřady s rozšířenou působností.101 Přenos kompetencí v oblasti státní sociální podpory ze zrušených okresních úřadů na obce s rozšířenou působností měl tedy proběhnout ve dvou krocích. Panovaly odůvodněné obavy z potenciálních problémů, které by se projevily při realizaci druhého kroku a které by negativně ovlivnily systém státní sociální podpory. Taktéž by se snižoval přímý vliv státu na jejich výkon. Důvody byly následující: - nutnost vybavit výpočetní technikou i personálně zajistit dalších 126 obcí s rozšířenou působností, - nutnost zajištění vhodných prostor pro styk s veřejností (bezbariérové prostory), - odhadnuté náklady na realizaci kroku 2 dosahovaly 1,6 mld. Kč (1 mld. Kč pro MPSV na zajištění a vybudování informačního systému a 0,6 mld. Kč pro obce), - nutnost bezproblémového chodu systému státní sociální podpory, přičemž mohly vyvstat nedostatky a obtíže s ohledem na náročnost a složitost provádění tohoto systému a na základě zkušeností obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, - potenciální problémy ve fungování systému státní sociální podpory by měly značný negativní sociální dopad.102
97 PRŮŠA, Ladislav. Reforma veřejné správy a její dopad na systém sociální ochrany obyvatelstva. Praha: Národohospodářský ústav Josefa Hlávky, 2003, s. 14. Studie (Národohospodářský ústav J. Hlávky). ISBN 80-867-2906-0. 98 Viz Důvodová zpráva k zákonu č. 53/2003 Sb., kterým se mění zákon č.117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony 99 Viz Zákon č.320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, jež novelizuje zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, čl.XXIX, odst.57, na který navazuje Část šestá: Provádění státní sociální podpory v období od 1. Ledna 2003 do 31. března 200 , odst. 1, odst. 2 a odst. 3. 100 Viz Důvodová zpráva k zákonu č. 53/2003 Sb. Sb., kterým se mění zákon č.117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony 101 Viz Důvodová zpráva k zákonu č.320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů 102 Viz Důvodová zpráva k zákonu č. 53/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, jež novelizuje zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře 24
Od 1. 4. 200 měly tedy správu agendy provádět všechny obce s rozšířenou působností.103 Zmíněný úmysl se však nerealizoval, neboť byl přijat zákon, důsledkem kterého od 1. 4. 2004 přešel výkon státní správy v oblasti státní sociální podpory v prvním stupni na úřady práce.104 Odlišně situace probíhala v případě hlavního města Prahy, kde převzetí agendy státní sociální podpory úřadem práce proběhlo 1. 1. 2009.105 Orgány státní sociální podpory v té době byly: úřady práce, magistráty měst Brna, Ostravy a Plzně, v hlavním městě Praze úřady městských částí určené Statutem hlavního města Prahy, krajské úřady a magistrát hlavního města Prahy, státní správu rovněž vykonávalo MPSV.106 Krajské úřady byly pověřeny výkonem státní správy v oblasti státní sociální podpory, jakožto orgány vyšších územně samosprávných celků druhoinstanční.107 Důvody, na základě kterých byla agenda státní sociální podpory svěřena do působnosti úřadů práce, uvádí důvodová zpráva k zákonu č. 53/2003 Sb., a jsou následující: - úřady práce disponují územními obvody, jež se kryjí s obvody zrušených okresních úřadů, - nutnost bezproblémového fungování systému státní sociální podpory: případné výpadky ve fungování systému státní sociální podpory by znamenaly rozsáhlé sociální důsledky. Zmíněný důvod se jevil jako opodstatněný, a to vzhledem k obavě, zda by byly obce vůbec schopné personálně zajistit bezproblémové fungování systému státní sociální podpory, - náklady na rozšíření výkonu státní sociální správy na obce s rozšířenou působností byly odhadnuty na cca 1,6 mld. Kč, přičemž navrhnutá změna by znamenala úsporu ve výši cca 1 mld. Kč. Navrhnutá změna znamenala možnost zachování fungování celého systému státní sociální podpory na vysoké úrovni, neboť pracovníci obecních úřadů vykonávající státní sociální politiku, byli převedeni pod úřady práce. - informační systémy úřadů práce a státní sociální podpory pocházely od totožného zhotovitele a bylo možné je považovat za kompatibilní. - oblast státních sociálních dávek by bylo možné řídit, ovlivňovat její finanční i administrativní náročnost a kvalitu, a to pod státním dohledem, neboť úřady práce představovaly orgány státní správy, správní úřady se specializovanou působností působící v územních obvodech okresů, konkrétně v celkovém počtu 2 8 pracovišť (77 pracovišť v okresních městech a magistrátech, 171 v dislokovaných pracovištích úřadů práce).108
103 Viz Zákon č.320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, jež novelizuje zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, čl.XXIX, odst.57, na který navazuje Část šestá: Provádění státní sociální podpory v období od 1. Ledna 2003 do 31. března 200 , odst. 1, odst. 2 a odst. 3. 104 Viz Zákon č. 53/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, jež novelizuje zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, čl. I, odst. 2. 105 Agendy a územní působnost Úřadu práce ČR. inisterstvo práce a sociálních věcí [online]. 2011, s. 2 [cit. 2014-01-08]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/11592/pusobnost_UP.pdf 106 §2a odst.1) a odst. 2) zákona č. 53/2003 Sb., se kterým se mění zákon č.117/1995 Sb. 107 Viz Zákon č. 132/2000, o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze, jež novelizuje zákon č.117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, čl. XXXI. 108 Viz Důvodová zpráva k zákonu č. 53/2003 Sb., kterým se mění zákon č.117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony 25
Za další zlomový rok lze považovat i rok 2006, kdy vznikl zákon o pomoci v hmotné nouzi, zákon o životním a existenčním minimu či zákon o sociálních službách. Všechny zmíněné zákony vstoupily v platnost o rok později, tedy v roce 2007.109 Podle zákona o sociálních službách byly dávky z části nepojistného systému, na rozdíl od dávek státní sociální podpory, spravovány obcemi s rozšířenou působností a podle zákona o hmotné nouzi a zákona o poskytování dávek pro osoby se zdravotním postižením spravovány pověřenými obcemi. Zákon vymezoval orgány pomoci v hmotné nouzi, a to pověřené obecní úřady, krajské úřady a MPSV, přičemž výkon působnosti stanovené pověřeným obecním úřadům a krajským úřadům je výkonem v přenesené působnosti.110 V samostatné působnosti jsou obce pověřeny poskytováním doplatku na bydlení v oblasti pomoci v hmotné nouzi.111 Systém dávek byl v té době značně poddimenzován, nedostatky byly taktéž znatelné v oblasti technické a právní, zejména neexistence jednotného softwarového a hardwarového vybavení a nedostatečnou úpravu řízení o dávkách sociální péče.112 Do konce roku 2011 lze systém nepojistných sociálních dávek považovat za roztříštěný, a to zejména pro uživatele sociálních dávek a také nepřehledný. Kompetence v oblasti sociálních dávek byly do konce roku 2011 rozděleny následujícím způsobem: Úřady práce zajišťovaly: - politiku zaměstnanosti, - dávky státní sociální podpory. Obce s rozšířenou působností: - příspěvek na péči. Pověřené obce: - dávky pomoci v hmotné nouzi.113 Mezi významné roky se řadí i rok 2012, v něm vstoupil v platnost zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů. Zákon představoval významný mezník v oblasti poskytování sociálních dávek, a to zejména osobám se zdravotním postižením. Rok 2012 je důležitým mezníkem i z důvodu další významné změny, která proběhla, a sice prvním kalendářním dnem roku 2012 vstoupily v platnost změny určitých právních předpisů, na základě kterých jsou poskytovány nepojistné sociální dávky. Zároveň proběhla významná změna kompetencí. Od 1. ledna 2012 poskytují všechny nepojistné dávky krajské pobočky Úřadu práce České republiky.114 Úřad práce ČR tedy nově přebral od obcí výplatu dávek hmotné nouze, příspěvku na péči a výplatu dávek
109 BECK, Petr. Dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky pro osoby se zdravotním postižením k 1.5. 1 komentář, právní předpisy.1. vyd. Olomouc: ANAG, 2012, s. 10. ISBN 978-80-7263-744-7. 110 §6, odst. 1) a odst. 2) zákona č.111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi 111 §7 zákona č.111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi 112 Viz Důvodová zpráva k zákonu č.111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi 113 Agendy a územní působnost Úřadu práce ČR. inisterstvo práce a sociálních věcí [online]. 2011, s. 6 [cit. 2013-11-22]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/11592/pusobnost_UP.pdf 114 BECK, Petr.Dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky pro osoby se zdravotním postižením k 1.5. 1 komentář, právní předpisy.1. vyd. Olomouc: ANAG, 2012, s. 10. ISBN 978-80-7263-744-7. 26
osobám se zdravotním postižením.115 Unifikace dávkových agend povede ke zvýšení komfortu klientů úřadu práce, a to zejména z hlediska územní dostupnosti. Před odsouhlasením převedení agendy na ÚP ČR bylo vytvořeno více variant, a to: - zachování stejného stavu Výhodou zachování stejného stavu by bylo zachování právních předpisů, které by nebylo potřeba měnit, a také by se nemusel řešit přechod pracovníků na jiný úřad. Naopak nevýhodou zachování stávajícího stavu by byl nepřehledný systém ve struktuře nepojistných dávek, lidé by žádali o sociální dávky na různých úřadech. Nebyly by taktéž uspořeny výdaje z veřejných rozpočtů.116 Je zřejmé, že by zachování tehdejšího stavu vedlo k neefektivitě systému výkonu agendy nepojistných dávek, taktéž by se nesnížily náklady na výkon těchto agend, neboť by se finanční prostředky plýtvaly i nadále na složitou administraci systémů. - sjednocení výplaty nepojistných sociálních dávek na obecní úřady Realizace varianty by přinesla úsporu výdajů veřejných rozpočtů spojených s administrativou a vyplácením dávek hmotné nouze, snížení administrativní náročnosti a v neposlední řadě zapojení obcí do řešení bytové problematiky u svých občanů. Na druhé straně by vyvstala nutnost úpravy právního předpisu, negativní postoj obcí a rovněž nárůst administrace u obcí. Realizace této varianty by znamenala dvojnásobné náklady oproti variantě následující – byl by nutný převod dvojnásobného počtu pracovníků.117 V minulosti jsme se již setkali s převodem agendy státní sociální podpory na obce, a to při zániku obecních úřadů a opětovný převod této agendy by mohl znamenat riziko pro stabilitu výkonu této agendy. Realizace této varianty by neumožnila propojení systému nepojistných sociálních dávek se systémem politiky zaměstnanosti. I nadále by existovaly dva oddělené systémy finanční podpory zaměřující se na řešení obtížných životních situací. - sjednocení výplaty nepojistných sociálních dávek na Úřad práce ČR Varianta by vedla ke snížení administrativní náročnosti, úspoře výdajů veřejných rozpočtů spojených s administrativou, uplatnění žádosti o sociální dávky na jednom místě a stejně tak výplaty dávek z jednoho místa. Potenciální nevýhodou byla potřeba úpravy právních předpisů a taktéž potenciální negativní postoj některých obcí a krajů k navrhovaným změnám.118 Varianta by umožňovala propojení všech systémů – státní sociální podpory, problematiku zaměstnanosti a řešení problematiky hmotné nouze. V návaznosti na sjednocení výplatního místa bylo cílem taktéž přesunutí institutu veřejné služby z kompetence obce na stát, avšak při zachování jednoznačné role obce, která po
115 Všechny nepojistné sociální dávky vyplácí Úřad práce ČR. MPSV. inisterstvo práce a sociálních věcí [online]. 13.1.2012 [cit. 2013-12-09]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/11956 116 Viz Důvodová zpráva k zákonu č. č.366/2011, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony 117 Viz Důvodová zpráva k zákonu č. č.366/2011, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony 118 Viz Důvodová zpráva k zákonu č. č.366/2011, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony 27
dohodě s krajskou pobočkou Úřadu práce měla i nadále kompetence organizovat veřejnou službu.119 V souvislosti s převodem veškerých agend na úřad práce bylo další významnou změnou přijetí zákona č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky, na základě kterého proběhla změna organizační struktury a uspořádání úřadů práce. K 1. 1. 2011 byl zřízen jeden ústřední orgán státní správy s celostátní působností tzv. Úřad práce České republiky místo dosavadních 77 samostatných úřadů práce. Výkon státní správy v oblasti státní sociální podpory přešel právě na tento nově vzniklý úřad. Do této doby poslední změnou je vyčlenění krajských úřadů jakožto vykonavatelů státní sociální politiky orgánů druhoinstančních, jež je účinné od 1. 1. 2012. Počátkem roku 2012 vykonává státní správu v prvním stupni na úseku zmíněné agendy ÚP ČR, jeho krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu a ve druhém stupni MPSV.120 Úřad práce je tedy správním orgánem v záležitostech všech nepojistných dávek, a to včetně dávek sociální pomoci, tedy příspěvku na péči, dávky pomoci v hmotné nouzi nebo dávky sociální péče pro osoby se zdravotním postižením. Výše uvedené změny souvisí se „ ociální reformou “121, kterou vypracovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí a která nabývala účinnosti v letech 2012 a 2013. Cíle Sociální reformy I byly sestaveny z důvodu roztříštěnosti a nepřehlednosti výplaty sociálních dávek a měly by vést k: „sjednocení výše uvedených systémů, zajištění jednotného přístupu klientů k těmto agendám a výrazné zvýšení efektivity práce založené především na sjednocení pracovních postupů s využitím moderních informačních technologií“.122 Cíle Sociální reformy byly definovány následujícím způsobem: - „snížení administrativní zátěže pro uživatele služeb, - zefektivnění práce orgánů státní správy, - dosažení ma imální možné účelnosti dávek, - lepší zacílení a adresnost sociálních dávek.123 Cílem bylo taktéž zefektivnění administrace na základě převedení agendy pomoci v hmotné nouzi, sjednocení výplaty všech nepojistných sociálních dávek sociální ochrany na jeden správní orgán – ÚP ČR, díky čemuž byla očekávána úspora výdajů.124 Míst, kde jsou vypláceny sociální dávky, je v současnosti více, než tomu bylo do roku 2011. Podpora v nezaměstnanosti a státní sociální podpora se vyplácejí na stejných místech, avšak
119 Viz Důvodová zpráva k zákonu č. č.366/2011, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony 120 Viz Zákon č. 366/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, čl. V, odst. 1. 121 Pro lepší komunikaci a orientaci v navrhovaných změnách spustilo MPSV nový web, který informuje o plánovaných změnách v sociální oblasti od 1. ledna 2012, viz http://socialnireforma.mpsv.cz/cs/ 122 Agendy a územní působnost Úřadu práce ČR. inisterstvo práce a sociálních věcí [online]. 2011, s. 6 [cit. 2013-11-25]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/11592/pusobnost_UP.pdf 123 Viz Důvodová zpráva k zákonu č.329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením 124 Viz Důvodová zpráva k zákonu č.329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením 28
v případě dávek hmotné nouze, příspěvku na péči a dávek osobám se zdravotním postižením jsou dávky vypláceny na úřadu práce nebo také na stejném místě, neboť ÚP ČR převzal pracovníky obce a bude platit nájem (někdy docházelo k přemístění pracovníků obcí do prostor ÚP). Ve všech obcích, kde byly dosud dávky vypláceny, budou vypláceny i nadále, a to buď v prostorách obce, nebo nově v prostorách ÚP. Úřad práce ČR posílil z personálního hlediska – nově převzal od obcí asi 1 600 zaměstnanců, kteří budou provádět totožný rozsah práce. „Dávkové systémy bude celkem vykonávat 700 osob.“125 Změna proběhla taktéž v oblasti IT podpory, tedy softwaru, který slouží k výplatě sociálních dávek.
Součástí Sociální reformy I bylo i zavedení tzv. karty sociálních systémů (sKarta) v roce 2012. SKarta slouží k výplatě a administraci nepojistných sociálních dávek a v oblasti státní politiky zaměstnanosti. SKarta plní celkem 3 funkce, a to: identifikační, autentizační a platební.126 Z důvodu několikaměsíčních sporů mezi koalicí a opozicí a z důvodu kritiky řady organizací a úřadů byl projekt sociálních karet zrušen. Sociální kartu mělo nakonec přes 277 tisíc lidí.127 „Dne 1. listopadu 1 nabývá účinnosti zákon č. 6/ 1 b., o zrušení karty sociálních systémů, a začíná běžet lhůta 6 měsíců, na jejímž konci, tj. ke . dubnu 1 , bude karta sociálních systémů (sKarta) zrušena.“128 „Cílem je, aby se vše odehrálo ma imálně plynule a lidé zbytečně nemarnili čas na úřadech,“ řekl bývalý ministr práce a sociálních věcí František Koníček. „Uděláme vše proto, aby zrušení sKaret mělo minimální dopad na naše klienty a aby tento proces nijak neovlivnil výplatu dávek,“ doplnila generální ředitelka ÚP ČR Marie Bílková.129 Rok 2014 bude v porovnání s roky 2012 a 2013 rokem bez výraznějších změn v oblasti sociálních dávek, a to zejména kvůli pádu vlády a sestavením vlády nové, takže je zřejmé, že nedochází k razantnějším změnám. Jak již bylo řečeno, bude úplně zrušen projekt sKaret.
125 Všechny nepojistné sociální dávky vyplácí Úřad práce ČR. MPSV. inisterstvo práce a sociálních věcí [online]. 13.1.2012 [cit. 2014-01-08]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/11956 126 Jakou funkci plní sKarta?. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. ociální reforma [online]. 2011 [cit. 2013- 11-15]. Dostupné z: http://socialnireforma.mpsv.cz/cs/18 127 Zeman podepsal zrušení sKaret, projekt definitivně končí. Idnes [online]. 2013 [cit. 2014-01-19]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/prezident-podepsal-zruseni-skaret-dt8-/domaci.aspx?c=A130917_145738_domaci_zt 128 Informace ke zrušení sKaret. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Skontakt [online]. 2013 [cit. 2013-11- 09]. Dostupné z: http://www.skontakt.cz/sportal/menu/cs/main/nav02_ukonceni 129 Během půl roku sKarta úplně skončí: Tisková zpráva. SULEK, Petr a Kateřina BERÁNKOVÁ. inisterstvo práce a sociálních věcí [online]. Praha, 31. října 2013 [cit. 201 -01-03]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/16540/TZ_311013a.pdf 29
2 METODOLOGIE VÝZKUMU
Na teoretickou část diplomové práce, zpracovanou metodou literární rešerše a kompilace, navazuje praktická část. Obsahem kapitoly Metodologie výzkumu je obecná demografická charakteristika obyvatel okresu Chrudim, kontaktního pracoviště ÚP ČR města Chrudim a jeho klientů, přiblížení cílů výzkumu a seznámení s metodou sběru dat. Kapitola rovněž vykresluje průběh dotazníkového šetření a způsob zpracování získaných dat.
2.1 Obecná demografická charakteristika obyvatel okresu Chrudim V souvislosti s tématem diplomové práce a na základě uskutečněného průzkumu, jehož se zúčastnily osoby žijící v okrese Chrudim, je vhodné uvést základní demografické informace obyvatel okresu Chrudim. Okres Chrudim vznikl: „jako územní a správní celek v roce 196 sloučením převážné části území dvou okresů Hlinsko a Chrudim“.130 Chrudimský okres se řadí ke středně velkým okresům (993 km²), hustotou zalidnění 105 obyvatel na km² se však řadí pod krajský průměr.131 Chrudimský okres je od posledních změn administrativních hranic okresů rozdělen na 108 obcí, z toho 13 měst a 5 městysů.132 Na území okresu se nachází 2 obce s rozšířenou působností: Hlinsko, Chrudim a taktéž 5 obcí s pověřeným obecním úřadem: Heřmanův Městec, Chrast, Nasavrky, Skuteč, Třemošnice.133 Velkým celorepublikovým problémem současné doby je proces „stárnutí“ obcí a snižování počtu obyvatel. Nejinak je tomu i v Chrudimském okresu. Vystěhovávání převládá hlavně u mladých lidí hledajících ve městě pracovní příležitosti. Celkový počet obyvatel okresu Chrudimsko od roku 1990 tedy neustále mírně klesá134, což dokumentuje i Tabulka 1: Počet obyvatel okresu Chrudim v roce 2011 a 2012.
Tabulka 1: Počet obyvatel okresu Chrudim v roce 2011 a 2012 (v tisících) Územní Stav k 31. 12. 2011 Stav k 31. 12. 2012 jednotka Okres Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy Chrudim 104 369 51 596 52 773 104 206 51 550 52 656 Zdroj: upraveno autorkou z: MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. tatistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí 11. Praha, 2012, s.11. [cit. 2014-03-10]. ISBN 978-80-7421-049-5. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/13613/rocenka_2011.pdf a MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. tatistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí 1 . Praha, 2013, s. 12. [cit. 2014-03-10]. ISBN 978-80-7421- 065-5. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/16366/rocenka_2012.pdf
130 Charakteristika okresu Chrudim. eský statistický úřad [online]. 12.2.2013 [cit. 2014-03-18]. Dostupné z:http://www.czso.cz/xe/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_chrudim 131 Charakteristika okresu Chrudim. eský statistický úřad [online]. 12.2.2013 [cit. 2014-03-18]. Dostupné z:http://www.czso.cz/xe/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_chrudim 132 Charakteristika okresu Chrudim. eský statistický úřad [online]. 12.2.2013 [cit. 2014-03-18]. Dostupné z:http://www.czso.cz/xe/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_chrudim 133 Okres Chrudim. tátní správa [online]. [cit. 2014-03-18]. Dostupné z: http://www.statnisprava.cz/rstsp/ciselniky.nsf/i/CZ0531 134 Počet obyvatel v okresech vybraného kraje. Veřejná databáze eský statistický úřad [online]. [cit. 2014-03-27]. Dostupné z:http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=DEMCR01KROK.8&vo=null 30
Z Tabulky 1 je patrný pokles počtu obyvatel, tabulka taktéž vypovídá o zastoupení mužského a ženského pohlaví, přičemž jak v roce 2011, tak i v roce 2012 je evidentní mírný vyšší počet žen než mužů z celkového počtu obyvatel.
Tabulka 2: Věková struktura obyvatel v okresu k 31. 12. 2012
Základní věkové skupiny Územní jednotka Počet obyvatel celkem Index stáří Průměrný věk 0 - 14 let 15 - 64 let 65 a více let
Česká republika 10 516 125 1 560 296 7 188 211 1 767 618 113,3 41,3 Chrudim 104 206 15 513 70 893 17 800 114,7 41,4 Zdroj: upraveno autorkou z: Věková struktura obyvatel v okresech. Veřejná databáze eský statistický úřad [online]. [cit. 2014-03-27]. Dostupné z:http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?kapitola_id=19&potvrd=Zobrazit+tabulku&go_zobraz=1&cislotab=DEM0 040PU_OK&childsel0=1&voa=tabulka&cas_1_29=20121231&str=tabdetail.jsp Tabulka 2 vymezuje základní věkové skupiny a zastoupení osob v jednotlivých skupinách. Z údajů je zřejmé, že nejpočetnější skupinou je skupina osob ve věku 15 – 64 let. Zjištěná informace je využita při porovnání věku respondentů dotazníkového šetření. Obecnou charakteristiku obyvatel okresu Chrudim doplňuje statistika počtu nezaměstnaných osob v tomto území.
Tabulka 3: Počet uchazečů o zaměstnání a podíl nezaměstnaných osob v okresu Chrudim Počet uchazečů o Počet Počet uchazečů o Počet uchazečů na 1 Rok zaměstnání – nezaměstnaných zaměstnání volné místo dosažitelní osob (%) 31. 12. 2010 6 206 6 109 8,43 28,2 31. 12. 2011 5 294 5 145 7,18 12,9 31. 12. 2012 5 645 5 489 7,71 34,8 31. 12. 2013 6 037 5 899 8,39 13 Zdroj: upraveno autorkou z: Počet uchazečů o zaměstnání a podíl nezaměstnaných osob v okresech vybraného kraje - Pardubický kraj. Veřejná databáze eský statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2014-05-08]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=TPR6010PU_OK1.8&vo=null Z hlediska počtu nezaměstnaných bylo například k 31. 12. 2011 registrováno 5 294 evido- vaných uchazečů o zaměstnání. Okres Chrudim se s tímto počtem umístil na 3. místě z celkového počtu 77 okresů v České republice.135 O rok později, tedy k 31. 12. 2012, se počet nezaměstnaných mírně zvýšil, a to na počet 5 645 evidovaných uchazečů o zaměstnání a celkově se chrudimský okres posunul v celorepubli- kovém umístění o jednu příčku níž na . místo z celkového počtu 77 okresů v České republice.136 Počet zaměstnaných osob za jednotlivé okresy České republiky je možné získat ze zdrojů ČSÚ pouze za sčítání lidu. Tabulka 4 obsahuje údaje z posledního sčítání lidu z roku 2011.
135 PROCHÁZKOVÁ, Eva a Lucie ŠEBESTOVÁ. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ODBOR KONCEPCÍ TRHU PRÁCE. tatistická ročenka trhu práce v eské republice 2011. Praha, 2012, s. 39. [cit. 2014-04-08]. ISBN 978-80-7421-043-3. Dostupné z:http://www.mpsv.cz/files/clanky/12870/rocenka_2011_2.pdf 136 PROCHÁZKOVÁ, Eva a Lucie ŠEBESTOVÁ. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ODBOR PODPORY TRHU PRÁCE. tatistická ročenka trhu práce v eské republice 1 . Praha, 2013, s.11. [cit. 2014-04-08]. ISBN 978-80- 7421-064-8. Dostupné z:http://www.mpsv.cz/files/clanky/15517/05_Statisticka_rocenka_MPSV.pdf 31
Tabulka 4: Obyvatelstvo ekonomicky aktivní a ekonomicky neaktivní okresu Chrudim k 26. 3. 2011 Pohlaví Obyvatelstvo celkem Ekonomicky aktivní Ekonomicky neaktivní Muži i ženy 103 199 48 744 50 342 Muži 50 911 27 030 21 522 Ženy 52 288 21 714 28 820 Zdroj: upraveno autorkou z: ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, Pardubice. tatistická ročenka ardubického kraje 2013 [online]. 2013, s. 155 [cit. 2014-05-08]. ISBN 978-80-250-2432- . Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/3E0036A9DC/$File/53101113.pdf a z: Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity, věku a podle pohlaví. eský statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2014-05-09]. Dostupné z:http://www.pardubice.czso.cz/data/2000013/OKRESY/Chrudim/SPOK151_40614.pdf Z údajů Tabulky vyplývá větší podíl mužů v oblasti ekonomicky aktivních osob, naopak větší podíl ekonomicky neaktivních osob se vyskytuje u žen. Obecnou charakteristiku obyvatel okresu Chrudim na závěr podkapitoly doplňují základní údaje o HDP. Makroekonomické údaje ČSÚ publikuje pouze za kraj (ne za menší území), údaje o HDP jsou tedy uvedeny za Pardubický kraj.
Tabulka 5: HDP Pardubického kraje za roky 2010, 2011 a 2012 Makroekonomický údaj 2010 2011 2012 HDP v běžných cenách v mil. Kč Česká republika 3 790 880 3 823 401 3 845 926 HDP v běžných cenách v mil. Kč Pardubický kraj 150 480 153 719 149 683 HDP na 1 obyvatele v Kč Česká republika 360 444 364 249 365 955 HDP na 1 obyvatele v Kč Pardubický kraj 291 190 297 755 289 854 Zdroj: upraveno autorkou z: Hrubý domácí produkt na 1 obyvatele. eský statistický úřad, Databáze regionálních účtů [online]. 2013 [cit. 2014-05-09]. Dostupné z:http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenka.presmsocas a z: Hrubý domácí produkt v běžných cenách. eský statistický úřad, Databáze regionálních účtů [online]. 2013 [cit. 2014-05-09]. Dostupné z:http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenka.presmsocas Tabulka 5 ilustruje HDP v běžných cenách a HDP na 1 obyvatele. Údaje jsou uvedeny za celou Českou republiku a za Pardubický kraj, aby bylo možné porovnat, jaký podíl celorepublikového HDP tvoří Pardubický kraj. V roce 2010 zastávalo HDP Pardubického kraje podíl 3,97 % z HDP České republiky, o rok později, v roce 2011, se podíl zastoupení HDP mírně zvýšil, a to na ,02 %. V roce 2012 podíl opět poklesl, a to na 3,89 % z HDP České republiky.
2.2 Úřad práce České republiky kontaktní pracoviště Chrudim Autorka zvolila do své diplomové práce kontaktní pracoviště ÚP ČR v Chrudimi zejména proto, že Chrudim je město, ve kterém žije a o sociální oblast se zajímá dlouhodobě, a to v rámci spolupráce s organizacemi pomáhajícími osobám sociálně slabším a nyní v rámci diplomové práce. V okresu Chrudim fungují celkem kontaktní pracoviště, a to Chrudim, Hlinsko, Třemošnice a Skuteč. Kontaktní pracoviště jsou organizační složkou Úřadu práce České republiky, konkrétně krajské pobočky v Pardubicích. Pod kontaktní pracoviště ÚP ČR Chrudim spadají obce – viz Příloha A, ve které jsou uvedeny všechny obce a zároveň barevně vyznačeny obce, které nově od roku 2012 spadají pod ÚP ČR KoP Chrudim.
32
Celkem na ÚP ČR KoP Chrudim pracuje 41 zaměstnanců, přičemž jejich organizační struktura je následující: - ředitel - administrativní pracovník - oddělení zaměstnanosti o vedoucí oddělení o referenti zaměstnanosti: 1 zaměstnanců - oddělení nepojistných sociálních dávek137 o vedoucí oddělení . referát NSD I vedoucí referent NSD: státní sociální podpory: 7 zaměstnanců . referát NSD II vedoucí referent NSD: hmotná nouze: 6 zaměstnanců referent NSD: osoby se zdravotním postižením: zaměstnanci referent NSD: příspěvek na péči: zaměstnanci.138 Do roku 2012 zajišťoval ÚP ČR KoP Chrudim agendy týkající se politiky zaměstnanosti a agendu státních sociálních dávek. Od roku 2012 převzalo kontaktní pracoviště ÚP Chrudim agendu pověřených obecních úřadů. Kontaktní pracoviště zajišťuje v současnosti následující služby: - zprostředkování zaměstnání, - státní sociální podpora, - hmotná nouze, - sociální služby, příspěvek na péči a - dávky pro osoby zdravotně postižené.139
2.3 Cíle výzkumu Hlavním cílem diplomové práce je identifikovat dopady změn převodu výplaty sociálních dávek z obcí na úřad práce z pohledu občana. Konkrétně určit, zda se zlepšila či zhoršila dostupnost této služby, její kvalita a spokojenost klientů Úřadu práce ve městě Chrudim. Dílčím cílem je zmapování konkrétních připomínek a názorů od klientů úřadu práce v Chrudimi, jež by přispělo k jejich větší spokojenosti a bezproblémovosti procesu poskytování sociálních dávek. Souběžně probíhalo také zjišťování případných stížností. Z důvodu změn, které probíhaly v organizačním zajištění výplaty sociálních dávek (o kterých je pojednáno v teoretické části) bylo dalším dílčím cílem diplomové práce, zejména tedy její
137 Dále jen NSD 138 zpracováno autorkou podle informací z Organizační struktura. řad práce [online]. [cit. 2014-03-16]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/pak/kop/chrudim/orgstr 139 Kontaktní pracoviště Chrudim. řad práce [online]. [cit. 2014-03-21]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/pak/kop/chrudim/kontakty 33
teoretické části, sestavení uceleného přehledu vývoje sociálních dávek z jejich organizačního hlediska.
Výzkumné otázky Výzkumné otázky autorka stanovila na základě teoretické části diplomové práce. Celkem lze odlišit pět úrovní konceptů a otázek: „výzkumnou oblast, výzkumné téma, obecné výzkumné otázky a specifické výzkumné otázky“140. Výzkumnou oblastí uskutečněného dotazníkového šetření je zhodnocení dopadu převodu výplaty sociálních dávek z obecního úřadu na ÚP ČR KoP Chrudim. Výzkumným tématem, na které je práce zaměřena, je zhodnocení dopadu převodu výplaty sociálních dávek z pohledu občanů - klientů ÚP ČR KoP Chrudim, kteří pobírají nepojistné sociální dávky. Obecná výzkumná otázka, na kterou odpoví dotazníkové šetření, je stanovena: Měla změna výplaty sociálních dávek z obcí na úřad práce dopad na klienty ÚP ČR KoP Chrudim? Specifické výzkumné otázky rozvádí obecnou výzkumnou otázku do dílčích částí. Na základě teoretické části diplomové práce byly stanoveny tři specifické výzkumné otázky: 1. Zlepšila se dostupnost výplaty sociálních dávek pro klienty ÚP ČR KoP Chrudim v souvislosti se změnou výplaty sociálních dávek od roku 2012? Sociální reforma, která vstoupila v platnost od roku 2012, s sebou přinesla sjednocení výplaty nepojistných sociálních dávek pod jedno výplatní místo – ÚP ČR. Změna vedla ke zvýšení počtu míst výplaty dávek a měla by vést ke zlepšení dostupnosti této služby pro klienty ÚP ČR KoP Chrudim. Dostupnost výplaty sociálních dávek zahrnuje také faktor vzniku potenciálních dodatečných nákladů, jež by negativně působily na příjemce sociálních dávek. 2. Měla změna výplaty sociálních dávek vliv na kvalitu služby poskytování dávek z hlediska hodnocení klientů ÚP ČR KoP Chrudim? Specifická otázka č. 2 je zaměřena na kvalitu služby poskytování sociálních dávek od roku 2012. Teoretickým pokladem této otázky je nutnost bezproblémového fungování systému státní sociální podpory. Podle důvodové zprávy k zákonu č. 53/2003 Sb., by případné výpadky a snížená kvalita ve fungování systému státní sociální podpory znamenaly rozsáhlé sociální důsledky. Lidé jsou závislí na sociálních dávkách, a to z části nebo jim sociální dávky nahrazují celý příjem. Změny v oblasti sociálního zabezpečení a politiky v této oblasti mají tedy přímý vliv na jejich příjem a jejich životní úroveň.141 Kvalitu ve veřejné správě lze definovat jako: „míra (stupeň) naplňování oprávněných požadavků zákazníků na poskytovanou veřejnou službu“142. Je velmi důležité získávat od klientů zpětnou vazbu o naplňování jejich požadavků. Obecně lze vymezit následující znaky
140 PUNCH, Keith. spěšný návrh výzkumu. Vyd. 1. Praha: Portál, 2008, s. 37. ISBN 978-80-7367-468-7. 141 přeloženo autorkou z MILLAR, Ed. by Jane. Understanding social security: issues for policy and practise. 2nd ed. Bristol: Policy, 2009. p. 1. ISBN 978-184-7421-869. 142 PŮČEK, Milan. ěření spokojenosti v organizacích veřejné správy soubor příkladů. Vyd. 1. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, úsek veřejné správy, odbor modernizace veřejné správy, 2005, s.45. ISBN 80-239-6154-3. 34
služby ve veřejné správě: „dostupnost, spolehlivost, čekací doba, doba vyřízení, kompetence a způsobilost, přijetí, zacházení a porozumění, komunikace, jistota a bezpečnost, prostředí, technické vybavení a důvěryhodnost“143. Ze znaků, podle kterých se posuzuje kvalita služby v organizacích veřejné správy, autorka na základě konzultace s ÚP ČR KoP Chrudim vymezila následující oblasti, kterých se dotýká dotazníkové šetření: čekací doba ve frontě, prostory pro čekání, rychlost vyřízení žádosti, orientace v rámci budovy, srozumitelnost informací, dostupnost parkování a soukromí při jednání se zaměstnancem úřadu. 3. Vedla změna výplaty sociálních dávek k zamýšlenému zvýšení spokojenosti klientů ÚP ČR KoP Chrudim? Spokojenost lze charakterizovat jako vnímání toho, do jaké míry byly klientovi splněny požadavky, představy nebo očekávání na službu, která je mu poskytována.144 Specifická otázka č. 3 reflektuje předpoklad zamýšleného zvýšení komfortu klientů ÚP ČR. Ke zvýšení komfortu, a tedy i spokojenosti klientů ÚP, mělo dojít na základě sjednocení dávkových agend, kdy klient veškeré záležitosti týkající se sociálních dávek vyřídí na jednom místě – úřadu práce. Nutným předpokladem spokojenosti klientů je i bezproblémové vyřízení záležitosti, se kterou úřad práce navštívili, z tohoto důvodu respondenti hodnotili jejich osobní zkušenost s výplatou sociálních dávek. Po konzultaci s ÚP ČR KoP Chrudim byl prostor věnován i případným problémům, se kterými se respondenti setkali. Úřad práce chtěl taktéž zjistit zpětnou vazbu týkající se lidských zdrojů, tedy zaměstnanců úřadu práce. Zaměstnanci ÚP ovlivňují spokojenost klientů úřadu práce. Z tohoto důvodu zahrnovalo dotazníkové šetření i zjištění spokojenosti klientů se zaměstnanci. V dotazníku je kladen důraz na hodnocení kritérií: ochota a ohleduplnost, odbornost, komunikace a jednání a osobní přístup. Na základě zjištěných výsledků získá ÚP ČR KoP Chrudim zpětnou vazbu od klientů.
2.4 Metoda sběru dat Vzhledem k povaze hlavní výzkumné otázky a na ni navázaných specifických otázek autorka zvolila kvantitativní druh průzkumu. Metodou sběru dat byl autorkou zvolen dotazník. Při tvorbě dotazníku byl kladen důraz na srozumitelnost otázek a jejich přehlednost. Otázky byly většinou formulovány prostřednictvím jednoduchých vět tak, aby respondentovi bylo vždy zřejmé, na co se ho tazatel ptá. Dále byla preferována snadná orientace v dotazníku a jednoduchost vyplňování. „ ro dosažení co nejvyšší návratnosti je důležité dbát na přiměřenou délku dotazníku. K dotazníku je také třeba přiložit dobře formulovaný, motivující průvodní dopis, který vysvětlí účel dotazování a zdůrazní zajištění anonymity respondenta.“145
143 PŮČEK, Milan. ěření spokojenosti v organizacích veřejné správy soubor příkladů. Vyd. 1. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, úsek veřejné správy, odbor modernizace veřejné správy, 2005, s.18. ISBN 80-239-6154-3. 144 PŮČEK, Milan. ěření spokojenosti v organizacích veřejné správy soubor příkladů. Vyd. 1. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, úsek veřejné správy, odbor modernizace veřejné správy, 2005, s.7. ISBN 80-239-6154-3. 145 LUKÁŠOVÁ, Růžena. ěření spokojenosti občanů s veřejnými službami jako součást řízení kvality v organizacích veřejného sektoru. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2009, s.82. ISBN 978-802-1051-126. 35
Dotazník je zaměřen na zjištění dopadu převodu výplaty sociálních dávek z obcí na úřad práce ve městě Chrudim. Dotazník (viz Příloha B) je tvořen celkem 14 otázkami. Dotazník je vytvořen několika typy otázek, obsahuje otázky s nucenou volbou odpovědi, kdy respondenti vybírali z nabídnutých variant odpovědí (otázka č. 1, č. 2, č. 5, č. 6, č. 7, č. 8, č. 11 a č. 12). Dále byla uplatněna mnohonásobná škála, a to u otázek č. a zčásti u otázky č. 8, ve kterých mohli respondenti zaškrtnout více odpovědí. Hodnotící škála, v části otázek zohledňujících hodnocení přímé zkušenosti s kvalitou výplaty sociálních dávek obecním úřadem a úřadem práce (otázky č. 9, 10, 13), byla vytvořena tzv. Likertovou škálou, a to stupnicí od velmi spokojen(a) až po velmi nespokojen(a). „Vzhledem k tomu, že respondent je nucen volit z předložených variant odpovědí, dá se Likertova škála považovat za podtyp formátu nucené volby.“146 Čtyři otázky disponují volnou odpovědí, jakožto formátem odpovědi, a sice v otázce č. 3 respondenti sami vyplňují obec, ve které žijí, u otázky č. 8 slouží jako doplněk s možností odpovědi „jiné“, další dvě otázky (doplněk otázky č. 11 a otázka č. 1 ) mají doplňkový charakter vzhledem k ostatním otázkám a zaměřují se na zjištění jejich názorů, připomínek či potenciálních problémů, se kterými se setkali. Zvolené specifické otázky byly rozčleněny do podkategorií ve formě otázek formulovaných v dotazníku. Otázky č. 1 – č. 5 jsou filtrační otázky, jež slouží k zacílení a charakteristice vybraného vzorku respondentů. Specifická otázka č. 1 je rozčleněna do otázek dotazníkového šetření č. 7 – č. 8, specifická otázka č. 2 je dále rozdělena na otázky č. 6, č. 9, č. 10. Otázky č. 11, č. 12, č. 13 dotazníkového šetření povedou k zodpovězení na specifickou otázku č. 3. Otázka č. 1 sondovala připomínky a názory respondentů vzhledem k jejich spokojenosti a zkušeností s výplatou sociálních dávek. Za účelem ověření srozumitelnosti a jednoznačného porozumění dotazníku pro cílovou skupinu respondentů byl proveden předvýzkum, během kterého proběhlo zkušební dotazování respondentů. Předvýzkum proběhl během rozhovoru s pěti klientkami ÚP ČR KoP Chrudim. Zkušebním dotazováním se zároveň ověřila délka vyplňování dotazníku, jež činila kolem 5 minut, což je doba, která ještě neodradí osloveného respondenta od vyplnění dotazníku a zároveň udrží jeho pozornost.
2.5 Charakteristika výzkumného vzorku Při zmapování dopadu převodu výplaty sociálních dávek z obcí na úřad práce a spokojenosti klientů s výkonností úřadu práce je třeba vymezit základní soubor, který byl tvořen všemi klienty ÚP ČR KoP Chrudim pobírajícími některou ze sociálních dávek. Ačkoliv počet klientů je statisticky sledován, nelze zjistit charakteristiky základního souboru. Nesleduje se například počet klientů v jednotlivých obcích, jež spadají pod KoP ÚP ČR Chrudim, dále není statisticky zjišťována věková charakteristika. Z tohoto důvodu autorka vychází z obecnější demografické charakteristiky – statistiky obyvatel okresu Chrudim.
146 LUKÁŠOVÁ, Růžena. ěření spokojenosti občanů s veřejnými službami jako součást řízení kvality v organizacích veřejného sektoru. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2009, s.91. ISBN 978-802-1051-126. 36
Výběrový soubor je zvolen z časových a nákladových hledisek, dostupným výběrem a tvořili ho oslovení klienti ÚP KoP Chrudim. Podmínkou pro vyhledání vhodného respondenta bylo zjištění, zda oslovený jedinec pobírá v současnosti některou ze sociálních dávek147, a zároveň zda má osobní zkušenost s výplatou sociálních dávek do roku 2012, kdy výplata některých dávek probíhala na obecním úřadu. Na kontaktním pracovišti ÚP ČR Chrudim je k 1. 1. 2014 registrován následující počet registrovaných příjemců dávek:
Tabulka 6: Počet příjemců sociálních dávek Dávky Počet příjemců Dávky státní sociální podpory 5925 Dávky pomoci v hmotné nouzi 1201 Příspěvek na péči 2400 Dávky pro osoby zdravotně postižené 1675 Zdroj: informace ÚP ČR KoP Chrudim Z Tabulky 6 lze vyčíst nejvyšší zastoupení počtu příjemců pobírajících dávky státní sociální podpory, naopak nejméně příjemců pobírá dávky pomoci v hmotné nouzi.
2.6 Průběh dotazníkového šetření Dotazníkové šetření probíhalo v období od 27. ledna 2014 do 7. dubna 2014. Za účelem zvýšení počtu vyplněných dotazníků, a tedy i za účelem zjištění dopadu zmíněného převodu dávek, probíhalo dotazníkové šetření souběžně na ÚP ČR KoP Chrudim a taktéž v organizacích, u kterých je předpoklad sdružování se potenciálních příjemců sociálních dávek, tedy klientů ÚP ČR KoP Chrudim. Neopomenutelným důvodem pro realizaci dotazníkového šetření ve vybraných organizacích je skutečnost, kdy příjemci sociálních dávek, např. příspěvku na péči, kterým byla tato dávka přiznána ještě před rokem 2012, se na úřad práce nejsou povinni dostavit. Úřad práce by byli povinni písemně kontaktovat pouze o změnách ve skutečnostech rozhodných pro trvání nároku na příspěvek na péči a jeho výplatu. Bylo by tedy téměř nemožné získat jejich odpovědi dotazníkovým šetřením prováděným před úřadem práce. V případě příspěvku na mobilitu, který byl od roku 2012 novou sociální dávkou, byli klienti povinni se dostavit na úřad práce pouze jednou – v případě žádosti o dávku a v současnosti je jim dávka pravidelně vyplácena do určeného rozhodného období a dotazníkové šetření by také nepokrylo tuto cílovou skupinu.
Dotazníkové šetření na ÚP ČR KoP Chrudim Dotazníkové šetření probíhalo v období od 3. února 201 do 1. dubna 201 formou osobního dotazování autorky před úřadem práce v Chrudimi, a to vždy v pondělí a v úterý po dobu jedné hodiny. Autorka aktivně oslovovala klienty úřadu práce s prosbou o spolupráci při vyplnění dotazníku. Zároveň zdůrazňovala možný přínos pro klienty – sdělení jejich názoru či
147 V roce 201 jsou těmito dávkami: dávky státní sociální podpory: přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, rodičovský příspěvek, pohřebné a porodné, dávky hmotné nouze: příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc, dávky pro osoby zdravotně postižené: příspěvek na mobilitu a příspěvek na zvláštní pomůcky a poslední kategorií je příspěvek na péči.
37
připomínek povede ke stanovení návrhů na zlepšení situace, reflektuje tedy jejich potřeby. Přesto komunikace s respondenty neprobíhala po celou dobu bezproblémově. V některých případech odmítli oslovení klienti úřadu práce komunikovat úplně, někteří odmítli odpovídat na konkrétní dotazy v dotazníku – nechtěli sdělovat dávky, které pobírají. Dotazníkovým šetřením bylo získáno celkem 81 vyplněných dotazníků.
Dotazníkové šetření ve vybraných organizacích
Domov pro seniory Heřmanův Městec V Heřmanově Městci se nachází celkem dva domovy důchodců, jeden je však zřízen hlavním městem Prahou a též v něm bydlí klienti s trvalým pobytem v Praze, proto autorka pro průzkum zvolila pouze jeden domov. Sídlo domova, jež je příspěvkovou organizací Heřmanova Městce, poskytuje pobytovou sociální službu zaměřenou na naplňování potřeb seniorů.148 Autorka zvolila zmíněný domov pro dotazníkové šetření proto, že Heřmanův Městec od roku 2012 nově spadá do obvodu působnosti kontaktního pracoviště úřadu práce v Chrudimi. Obyvatelé Heřmanova Městce byli povinni před rokem 2012 navštěvovat obecní úřad Heřmanova Městce, od roku 2012 jsou klienti povinni navštěvovat ÚP ČR KoP Chrudim. Dalším důvodem je předpoklad cílové skupiny, která pobírá některou ze sociálních dávek. Dotazníkové šetření probíhalo ve dnech 3. a 4. 3. 2014, a to v prostorách venkovní zahrady a též zimní zahrady, kam klienti chodí na procházky. Osobní kontakt při vyplňování dotazníků dopomohl k celkem 28 vyplněným dotazníkům.
Domovy s pečovatelskou službou Dotazníkové šetření probíhalo formou neosobního kontaktu s respondenty v níže uvedených pečovatelských centrech. Autorka dotazníky roznesla po jednotlivých organizacích, kde byly respondentům k dispozici k vyplnění, a to od 27. ledna 201 do 28. února 201 . Návratnost těchto dotazníků byla 21 kusů. Cílovými skupinami v centrech jsou zejména: senioři, osoby se zdravotním postižením, osoby s chronickým onemocněním a rodiny s dětmi.149 Organizace, ve kterých bylo provedeno dotazníkové šetření: Dům s pečovatelskou službou Heřmanův Městec, Dům s pečovatelskou službou Slatiňany, Dům s pečovatelskou službou Nasavrky, Pečovatelská služba Chrast. Jak je již zmíněno výše, Heřmanův Městec nově spadá pod ÚP ČR KoP Chrudim, stejná situace se týká i obce Nasavrky a obce Chrast.
148 Domov pro seniory. Domov důchodců [online]. [cit. 2014-03-16]. Dostupné z: http://www.domov-duchodcu.cz/ 149 Více informací viz: Pečovatelská služba Heřmanův Městec. Heřmanův ěstec [online]. [cit. 2014-03-16]. Dostupné z: http://www.hermanuv-mestec.cz/mestsky-urad/odbory-a-oddeleni/pecovatelska-sluzba/ Pečovatelská služba. latiňany [online]. [cit. 2014-03-16]. Dostupné z: http://www.slatinany.cz/dps.php Dům s pečovatelskou službou Nasavrky. Nasavrky [online]. [cit. 2014-03-16]. Dostupné z: http://nasavrky.cz/script/main.php?ac=stranka&id=63&menu=63 Pečovatelská služba. ěsto Chrast [online]. [cit. 2014-03-16]. Dostupné z: http://www.mestochrast.cz/pecovatelska- sluzba/d-1499/p1=1522 38
Centrum sociálních služeb a pomoci Chrudim Organizace byla zřízena za účelem zlepšení kvality života osob, jež se ocitly v nepříznivé sociální situaci.150 Autorka si z plánu centra vybrala dvě akce, během kterých uskutečnila dotazníkové šetření, a to: 18. 3. 2014 v Centru sociálních služeb a pomoci Chrudim a 20. 3. 2014 v Domě s pečovatelskou službou Chrudim, což přispělo k vyplnění 25 dotaz- níků.
Denní stacionář Pohoda Denní stacionář Pohoda vznikl s posláním poskytovat ambulantní péči cílovým skupinám, kterými jsou senioři od 65 let věku, osoby s chronickým onemocněním neinfekčního charakteru a osoby se zdravotním postižením od 0 let věku.151 Ambulantní péče je pro vymezené cílové skupiny k dispozici každý den od 6:30 do 17:00 hodin. Dotazníky byly k dispozici pro vyplnění od 27. ledna do 28. února 201 , celkem jich klienti vyplnili 17 kusů.
Klub Paprsek Slatiňany Občanské sdružení Klub Paprsek Slatiňany bylo založeno za účelem sdružování rodičů s dětmi převážně kojeneckého, batolícího a předškolního věku. Sdružení pořádá klubovou činnost v prostorách mateřské školy ve Slatiňanech, zároveň se v tomto prostoru pravidelně schází vždy ve středu od 15 do 17 hodin.152 Zmíněné skutečnosti autorka využila, a na dvě setkání (5. 3. a 12. 3. 2014) v klubu se dostavila, díky čemuž získala celkem 19 vyplněných dotazníků.
Amalthea, o.s. Posláním organizace je podpora rodiny jako jedinečného prostředí pro naplňování potřeb dítěte prostřednictvím poskytování sociálních služeb a dalších odborných a společenských aktivit.153 Autorka si z plánu sdružení vybrala dvě akce, a to: 6. 2. 2014 Odpolední klub (3 hodiny vzdělávání, téma: omské dítě v pěstounské péči) a 22. 3. 2014 Vzdělávací den (8 hodin vzdělávání, téma: Dospívající a dospělí aneb jak nechat vyhrát a neprohrát), díky čemuž získala 23 vyplněných dotazníků.
MAMA klub Chrudim MAMA klub se sídlem v Chrudimi slouží jako místo, kde se schází maminky s malými dětmi a účastní se programů.154 Z pravidelného programu klubu proběhlo dotazníkové šetření před pátečním cvičením pro maminky s dětmi, a to celkem dvakrát (7. 2. a 14. 2. 201 ), zároveň byly dotazníky k dispozici pro vyplnění od 27. ledna do 28. února 201 . Celkem bylo získáno 41 dotazníků.
150 Centrum sociálních služeb a pomoci Chrudim [online]. [cit. 2014-03-17]. Dostupné z: http://www.socialni- sluzby.cz/zakladni-prohlaseni-centra-socialnich-sluzeb-a-pomoci-chrudim.php 151 Denní stacionář Pohoda. Centrum sociálních služeb a pomoci Chrudim [online]. [cit. 2014-03-18]. Dostupné z: http://www.socialni-sluzby.cz/denni-stacionar-pohoda.php 152 Klub Paprsek. Ozvěny latiňan [online]. 2006 [cit. 2014-03-18]. Dostupné z: http://ozveny.slatinany.cz/cl1801736975.htm 153 Amalthea, o.s. Amalthea Pardubice [online]. 2006 [cit. 2014-03-19]. Dostupné z: http://www.amalthea.pardubice.cz/ 154 Mateřské centrum Chrudim. Mama klub Chrudim [online]. [cit. 2014-03-19]. Dostupné z: http://www.mamaklubchrudim.cz/klub/o_nas.php 39
2.7 Způsob zpracování dat Dohromady bylo dotazníkovým šetřením získáno 255 dotazníků. Autorka provedla administraci, při které bylo 2 dotazníků vyloučeno, a to z důvodu jejich neúplného vyplnění: celkem 8 dotazníků (u otázek s Likertovou škálou chyběla odpověď u položky zjišťující spokojenost s dostupností parkovacích míst, z čehož lze vyvodit, že s takovou situací nemají respondenti zkušenost a neumí na ni odpovědět), taktéž bylo vyloučeno 16 dotazníků, ve kterých respondenti odpověděli, že nemají osobní zkušenosti s výplatou sociálních dávek ze strany obecního úřadu před rokem 2012 – otázka č. 5 v dotazníku. Výsledky dotazníkového šetření byly zpracovány statistickými metodami, konkrétně absolutní a relativní četností při zpracování počtu odpovědí respondentů. U otázek s Likertovou škálou byl vypočítán průměr jednotlivých hodnot. Data získaná z otevřených otázek byla zpracována kvalitativně. Nejprve byla seřazena do kategorií a následně volně interpretována, a to v pořadí nejvyšší četnosti zastoupení dle vyjádření respondentů.
40
3 INTERPRETACE VÝSLEDKŮ VÝZKUMU A DISKUSE
Otázky dotazníkového šetření jsou vyhodnoceny vzhledem k dosaženým hodnotám. U otázek, u kterých to bylo vzhledem k obsahu jejich hodnocení vhodné, jsou popsány možné interpretace výsledků či souvislosti. Výhodou osobního kontaktu autorky s respondenty se v některých případech stala možnost širšího rozhovoru s dotazovanými a získání informací nad rámec dotazníkového šetření nebo širší odpovědi na stanovené otázky společně se zkušenostmi a jejich názory, což významným způsobem napomohlo právě při interpretaci získaných dat. Otázka č. 1: Pohlaví Tabulka 7: Respondenti dle pohlaví Pohlaví Četnost Muž 86 Žena 145 Zdroj: vlastní výzkum
Graf 1: Respondenti dle pohlaví
Pohlaví
Muž 37%
Žena 63%
Zdroj: vlastní výzkum Průzkumu se zúčastnilo 1 5 žen a 86 mužů. Vyšší zastoupení v provedeném dotazníkovém šetření měly ženy (63 %), což je v souladu i s demografickou charakteristikou okresu Chrudim, která je předmětem podkapitoly 2.1 a v níž je interpretován větší počet žen než mužů. Je nutné konstatovat, že dotazníkové šetření probíhalo ve dvou sdruženích pro matky s dětmi, což také mohlo přispět k vyššímu zastoupení žen ve výsledcích průzkumu. Otázka č. 2: Věk Tabulka 8: Věková struktura Věk Četnost do 25 let 25 26-35 72 36-45 35 46-60 36 nad 60 63 Zdroj: vlastní výzkum
41
Graf 2: Respondenti dle věkové struktury Věk
11% do 25 let 27% 26-35 let
31% 36-45 let 46-60 let 16% nad 60 let 15%
Zdroj: vlastní výzkum Výběrový soubor respondentů je dle odpovědí na otázku č. 3 rozdělen do věkových skupin, přičemž nejpočetnější část dotazovaných je skupina ve věku 26-35 let (31 %). Druhou nejpočetněji zastoupenou skupinou je kategorie osob nad 60 let (27 %). Skupiny 36-45 let (15 %) a 46-60 let (16 %) jsou zastoupeny téměř stejným počtem respondentů. Skupina osob do 25 let byla zastoupena 24 respondenty.
Otázka č. 3: Obec, ve které bydlíte (uveďte):
Tabulka 9: Obec Obec Četnost Chrudim 128 Heřmanův Městec 38 Slatiňany 29 Chrast 9 Hrochův Týnec 6 Chroustovice 5 Nasavrky 4 Horní Bradlo 3 Orel 2 Zaječice 1 Svídnice 1 Načešice 1 Řestoky 1 Rozhovice 1 Kočí 1 Bítovany 1 Zdroj: vlastní výzkum Důležitou informací, kterou bylo nutné zjistit, je místo bydliště jednotlivých respondentů. Tabulka 9 uvádí odpovědi účastníků průzkumu, jež jsou seřazeny dle nejvyšší četnosti po nejnižší. Tučně zvýrazněné jsou obce nově spadající pod ÚP ČR KoP Chrudim od roku 2012. Pro úplnost informací je u obcí nově spadajících pod úřad práce v Chrudimi nutno uvést, 42
který městský úřad navštěvovali v záležitostech sociálních dávek před rokem 2012. Respondenti z Heřmanova Městce, Chrasti, Nasavrk navštěvovali městský úřad ve stejném městě, respondenti z obce Hrochův Týnec, Chroustovice, Řestoky a Bítovany docházeli na městský úřad v Chrasti, respondenti z obce Načešice, Rozhovice cestovali na městský úřad v Heřmanově Městci, respondenti z Horního Bradla navštěvovali městský úřad v Nasavrkách. Největší zastoupení respondentů je z Chrudimi, na druhém místě je Heřmanův Městec a třetí příčka patří obci Slatiňany.
Otázka č. 4: Označte křížkem typ sociální dávky, kterou pobíráte nebo jste pobíral/a od roku 2012 (možnost více odpovědí). Tabulka 10: Typ sociální dávky Typ sociální dávky Četnost Příspěvek na mobilitu 78 Příspěvek na péči 75 Příspěvek na bydlení 52 Přídavek na dítě 48 Příspěvek na živobytí 38 Rodičovský příspěvek 21 Doplatek na bydlení 11 Porodné 4 Příspěvek na zvláštní pomůcky 3 Mimořádná okamžitá pomoc 1 Pohřebné 0 Zdroj: vlastní výzkum Tabulka 10 obsahuje jednotlivé dávky a počet respondentů, kteří je pobírají. Údaje jsou seřazené dle nejvyšší četnosti, kterou obsáhl příspěvek na mobilitu, dále také příspěvek na péči a na bydlení. Rodičovský příspěvek uvedlo celkem 21 respondentů. Nejpočetněji byly zastoupeny dávky státní sociální podpory (125), dále dávky osobám se zdravotním postižením (81), příspěvek na péči (75), dávky pomoci v hmotné nouzi (50). Výběrový vzorek respondentů dle typu sociální dávky je téměř ve shodě se základním vzorkem (Tabulka 6), kde jsou nejpočetněji zastoupeny dávky státní sociální podpory, příspěvek na péči, dávky osobám se zdravotním postižením a dávky pomoci v hmotné nouzi. Otázka č. 5: Máte osobní zkušenost s výplatou sociálních dávek v době, kdy byly vypláceny obecním úřadem? Tabulka 11: Osobní zkušenost s výplatou sociální dávky před rokem 2012 Varianta Četnost Ano 247 Ne 16 Zdroj: vlastní výzkum Otázka č. 5 sloužila jako filtrační otázka, jelikož bylo potřeba zacílit dotazníkové šetření na klienty úřadu práce, jež mají osobní zkušenost s výplatou sociálních dávek v době, kdy byly vypláceny obecním úřadem, a to z důvodu zjištění potenciálního dopadu převodu výplaty
43
sociálních dávek z obcí na úřad práce. Celkem 16 respondentů odpovědělo, že nemají tuto osobní zkušenost a ve vyplňování dotazníků dále nepokračovali, stejný počet dotazníků byl autorkou při administraci vyloučen a odpovědi respondentů nebyly započítány do konečného hodnocení. Otázka č. 6: Je Vám dávka ze strany ÚP v Chrudimi vyplácena v pravidelných, neměnných termínech? Tabulka 12: Pravidelnost výplaty sociálních dávek Varianta Četnost Ano 216 Ne 15 Zdroj: vlastní výzkum
Graf 3: Pravidelnost výplaty sociálních dávek
Pravidelnost sociálních dávek
Ne 6%
Ano 94%
Zdroj: vlastní výzkum Převážná většina respondentů (9 %) v dotazníkovém šetření sdělila, že sociální dávky dostávají pravidelně. Nepravidelně jsou dávky poskytovány 6 % respondentům, což lze odůvodnit tím, že dostali jednorázovou dávku. Otázka č. 7: Změnila se Vaše dojezdová vzdálenost v souvislosti se změnou výplaty sociálních dávek na úřad práce? Tabulka 13: Změna dojezdové vzdálenosti Varianta Četnost Ano, změnila 76 Ne, nezměnila 155 Zdroj: vlastní výzkum
44
Graf 4: Změna dojezdové vzdálenosti
Změna dojezdové vzdálenosti
Ano, změnila Ne, 33% nezměnila 67%
Zdroj: vlastní výzkum Výsledky otázky č. 7 korespondují s otázkou, ve které respondenti uváděli obec, ve které žijí. Je logické, že respondentům z obcí, které nově od roku 2012 spadají pod ÚP ČR KoP Chrudim, se dojezdová vzdálenost změnila (33 %). Úřad práce v Chrudimi a městský úřad v Chrudimi sídlí jen několik desítek metrů od sebe, takže by se dalo předpokládat, že se obyvatelům z Chrudimi dojezdová vzdálenost nezměnila, nicméně při dotazování respondentů pár dotazovaných vyjádřilo, že se jejich vzdálenost také změnila. V další části otázky objasnili, zda se jejich dojezdová vzdálenost prodloužila nebo zkrátila.
Tabulka 14: Dojezdová vzdálenost respondentů Varianta Četnost Delší vzdálenost 69 Kratší vzdálenost 7 Zdroj: vlastní výzkum
Graf 5: Dojezdová vzdálenost respondentů
Vzdálenost
Kratší 9%
Delší 91%
Zdroj: vlastní výzkum 76 respondentů, jimž se dojezdová vzdálenost změnila, dále upřesnili, zda je v současnosti jejich dojezdová vzdálenost kratší nebo delší. Celkem 91 % dotazovaným se dojezdová vzdálenost zvýšila.
45
Dle odpovědí respondentů na otázku č. 3, autorka nejprve rozdělila obce na čtyři kategorie dle toho, pod kterou obec spadaly v otázce sociálních dávek před rokem 2012. První skupinou jsou obce, jejichž obyvatelé před rokem 2012 vyřizovali sociální dávky ve stejné obci, tzn. v místě svého bydliště. Autorka zjistila vzdálenost155 obce a města Chrudimi. Jedná se o Heřmanův Městec +10 km, obec Nasavrky +15 km, obec Chrast +12 km. Další skupinou jsou obce, které před rokem 2012 spadaly pod městský úřad v Chrasti. Autorka nejprve zjistila vzdálenost konkrétní obce a Chrasti a současnou vzdálenost konkrétní obce a města Chrudimi a určila rozdíl. V případě obce Hrochův Týnec je to +1 km, obec Chroustovice +6,8 km, obec Řestoky +6,9 km, obec Bítovany +5,5 km. Následuje skupina obcí, jež před rokem 2012 spadaly pod městský úřad Heřmanova Městce. Jedná se o obec Načešice +9,9 km a obec Rozhovice +2,1 km. Poslední kategorií je obec Horní Bradlo, která před rokem 2012 spadala pod městský úřad v Nasavrkách a jejíž vzdálenost je nově +1 ,5 km. Otázka č. 8: Vznikly Vám v souvislosti se změnou výplaty sociálních dávek na úřad práce dodatečné náklady? Tabulka 15: Vznik dodatečných nákladů Varianta Četnost Ano, vznikly 81 Ne, nevznikly 150 Zdroj: vlastní výzkum Graf 6: Vznik dodatečných nákladů
Vznik dodatečných nákladů
Ano 35%
Ne 65%
Zdroj: vlastní výzkum Nadpoloviční většině respondentů (65 %) nevznikly v souvislosti se změnou výplaty sociálních dávek dodatečné náklady. Do této skupiny patří osoby, kterým se nezměnila dojezdová vzdálenost, a zároveň nepocítili jiným negativním způsobem organizační změnu výplaty. Menšině dotázaných respondentů (35 %) dodatečné náklady vznikly. Ačkoliv se jedná o menšinu tázaných, činí to v celku 81 osob, což je nezanedbatelný počet respondentů. Konkrétní náklady dotazovaní doplnili v další části otázky, jejímž smyslem bylo zjistit konkrétní dodatečné náklady.
155 Výpočet vzdálenosti byl proveden pomocí funkce měření trasy na www.mapy.cz 46
Tabulka 16: Druhy dodatečných nákladů Varianta Četnost Ztráta volného času 41 Finanční 26 Psychické156 11 Jiné: 3 Zdroj: vlastní výzkum
Graf 7: Druhy dodatečných nákladů
Druhy dodatečných nákladů
Jiné 4% Psychické 13%
Ztráta volného času 51% Finanční 32%
Zdroj: vlastní výzkum Nejčastějším dodatečným nákladem byla respondenty zvolena ztráta volného času (51 %), což lze přisuzovat delší dojezdové vzdálenosti, případně vzniklým frontám (faktor je zjišťován v další otázce dotazníku). Finanční náklady (32 %) respondenti připisovali nákladům na delší vzdálenost. Vznik finančních nákladů negativně dopadá na příjemce sociálních dávek, neboť i nižší finanční částka významně ovlivňuje jejich rozpočet. Psychické náklady zastoupené 13 % zahrnovaly zejména vzniklou nejistotu nebo stres. Tři respondenti uvedli jiné náklady, mezi které zařadili 2x nepohodlí a obavy z budoucnosti. Odpovědi na otázky č. 7 a č. 8 vedly k zodpovězení na specifickou otázku č. 1: Zlepšila se dostupnost výplaty sociálních dávek pro klienty Ko Chrudim v souvislosti se změnou výplaty sociálních dávek od roku 1 ? Z odpovědí respondentů vyplývá, že téměř 2/3 respondentům se dostupnost výplaty sociálních dávek nezměnila – zůstala stejná. Jedná se o respondenty, kteří již před rokem 2012 vyřizovali své záležitosti ve městě Chrudim, a převod výplaty sociálních dávek na úřad práce v Chrudimi na ně neměl značný vliv. Zbylá část respondentů uvedla, že se jim dostupnost změnila, a to zejména z hlediska vzdálenosti a stráveného času.
156 Do této kategorie spadá nejistota, stres, obavy, ostych, strach z neznámého prostředí atd. 47
Otázka č. 9: Označte křížkem, do jaké míry jste byl/a spokojen(a) či nespokojen(a) s kvalitou služby výplaty sociálních dávek do roku 2012, kdy výplata probíhala obecním úřadem. Otázka č. 10: Označte křížkem, do jaké míry jste byl/a spokojen(a) či nespokojen(a) s kvalitou služby výplaty sociálních dávek ze strany Úřadu práce města Chrudimi. Otázka č. 9 a otázka č. 10 byly vyhodnoceny současně dle jednotlivých faktorů v otázce, neboť cílem je zjištění dopadu převodu výplaty sociálních dávek, proto je vhodné posoudit obecní úřad157 vs. úřad práce v Chrudimi. V grafech jsou patrné rozdíly ve spokojenosti respondentů s kvalitou výplaty sociálních dávek do roku 2012, kdy výplata probíhala obecním úřadem a s kvalitou služby výplaty sociálních dávek ze strany ÚP ČR KoP Chrudim.
Graf 8: Čekací doba ve frontě
Čekací doba ve frontě
145
119 102
Obecní úřad 50 Úřad práce 26 9 1 7 3 0
Velmi Spíše Ani spokojen(a), Spíše Velmi spokojen(a) spokojen(a) ani nespokojen(a) nespokojen(a) nespokojen(a)
Zdroj: vlastní výzkum Otázka zjišťovala spokojenost respondentů s čekací dobou ve frontě při návštěvě úřadu práce v Chrudimi a obecního úřadu. Z výsledků je zřejmá větší spokojenost respondentů s čekací dobou na úřadu práce, a to jak ve stupnici velmi spokojen(a) (3 %), tak ve stupnici hodnocení spíše spokojen(a) (44 %), zatímco obecní úřad v těchto dvou stupních hodnocení získal pouze 11 % respondentů. Za povšimnutí však stojí skupina klientů, kteří svou spokojenost s úřadem práce hodnotili spíše spokojen(a). Rozdíl stupně velmi spokojen(a) a stupně spíše spokojen(a) se zdá být nepatrný, avšak vypovídá o skutečnosti, že se v některých případech zřejmě vyskytly nepatrné negativní postřehy, kvůli kterým respondenti nezvolili jako svou odpověď stupeň velmi spokojen(a). Nicméně, zmíněné negativní postřehy nebyly závažné do té míry, aby ovlivnily respondenty k volbě negativního hodnocení. Je
157 Je nutné doplnit informaci o obecním úřadu – respondenti hodnotili obecní úřad, který navštěvovali před rokem 2012, což se různí dle jejich trvalého bydliště. V provedeném průzkumu se podle otázky č. jedná o obecní úřad v Chrudimi, obecní úřad v Heřmanově Městci, obecní úřad v Chrasti a obecní úřad v Nasavrkách. 48
opodstatněné se domnívat, že pokud by se odstranily negativní postřehy klientů, zvýšila by se významným způsobem skupina respondentů s hodnocením velmi spokojen(a). Připomínku lze aplikovat na všechny výsledky odpovědí se škálou spokojenosti od velmi spokojen(a) do velmi nespokojen(a). Neutrální rozpoložení s čekací frontou na úřadu práce vyjádřilo 52 %, 63 % pak na obecním úřadě. Zatímco úřad práce získal negativnější vyjádření pouze 1 % respondentů (spíše nespokojen(a)), u obecního úřadu bylo toto číslo větší, a to celkem 26 %. Respondenti při osobním vyplňování dotazníků odůvodnili negativnější hodnocení proto, že na obecním úřadě vznikaly fronty například při žádosti o příspěvek na provoz motorového vozidla (v součas- nosti již neexistuje). Tvořící se fronty a nutné čekání klientů výrazně narušují i doposud kladný obraz o organizaci, nelze tedy tento faktor podceňovat.
Graf 9: Prostory pro čekání
Prostory pro čekání
131 136
73 67 Obecní úřad 27 Úřad práce 15 6 1 6 0
Velmi Spíše Ani Spíše Velmi spokojen(a) spokojen(a) spokojen(a), nespokojen(a) nespokojen(a) ani nespokojen(a)
Zdroj: vlastní výzkum Je logické, že ochotný zaměstnanec, který vyřídí klientovu žádost správně bez zbytečného zdržování, je pro spokojenost klienta stěžejní. Nelze však opomíjet ani prostředí obecního úřadu/úřadu práce jako součást hodnocení. Prostředí, ve kterém klient vyřizuje žádost, má na klienty určitý vliv, a to pozitivní nebo negativní, působí na ně ještě předtím, než se setkají se zaměstnancem. V negativním smyslu prostředí může vyvolat pocit nedůvěry, naopak v pozitivním smyslu může splnit nebo převýšit očekávání klientů a dodat v jejich očích organizaci na důvěryhodnosti. Poté záleží na jednání a chování zaměstnanců, zda zlepší pověst úřadu, poškodí ji nebo stvrdí klienty v jejich prvotním dojmu. Z těchto důvodů se další z položených dotazů vztahoval k názoru respondentů na prostory na čekání. Kladnější hodnocení získal úřad práce (12 % odpovědělo velmi spokojen(a), 57 % spíše spokojen(a)), naopak pouze 6 % respondentů hodnotilo pozitivně obecní úřad. Neutrální postoj vyjádřilo 59 % respondentů vůči obecnímu úřadu, 29 % respondentů vůči úřadu práce. Neutrální hodnocení prostorů pro čekání na obecním úřadě respondenti v některých případech 49
objasňovali tím, že si už nepamatují, zda se jim prostory spíše líbili nebo ne, a proto zvolili neutrální hodnocení. Negativnější hodnocení zmíněného aspektu obdržel obecní úřad, a to celkem 35 % z respondentů, což lze spojit s předchozí otázkou, kdy při vzniknuvších frontách neměli klienti dostatek míst pro sezení, naopak úřad práce obdržel negativní pouhá 2 %.
Graf 10: Rychlost vyřízení žádosti
Rychlost vyřízení žádosti 131 122
55 53 41 Obecní úřad 30 Úřad práce 18 6 3 3
Velmi Spíše Ani Spíše Velmi spokojen(a) spokojen(a) spokojen(a), nespokojen(a) nespokojen(a) ani nespokojen(a)
Zdroj: vlastní výzkum Pokud se podíváme na výsledky otázky mapující spokojenost s rychlostí vyřízení žádosti, je nutné říci, že se mírně vymyká dosud zaběhnutému schématu. Hodnocení spokojenosti klientů s rychlostí vyřízení žádosti je až na drobné odchylky podobné jak pro obecní úřad, tak pro úřad práce. Nejpočetněji zastoupenou skupinou je neutrální hodnocení ani spokojen(a), ani nespokojen(a), a to pro obecní úřad 53 %, pro úřad práce 57 %. Neutrální hodnocení lze odůvodnit tím, že pro vyřizování žádostí jsou určené zákonem pevné lhůty, jež musí dodržet obecní úřad i úřad práce. Pozitivní hodnocení u škály velmi spokojen(a) a spíše spokojen(a) se výrazněji projevilo u úřadu práce (18 % a 23 %, celkem 41 %). Dle reakce respondentů jde o bezproblémové vyřízení žádosti bez časových průtahů, vyřízení žádosti při jedné návštěvě úřadu. Rozdíl mezi obecním úřadem a úřadem práce však není markantní, obecní úřad získal u škál velmi spokojen(a) a spíše spokojen(a) dohromady 37 % všech respondentů (velmi spokojen(a) 13 % a spíše spokojen(a) 24 %). Naopak negativnější hodnocení vyznívá pro obecní úřad, respondenti vyslovili názor spíše nespokojen(a) (8 %) a velmi nespokojen(a) (2 %). Úřad práce hodnotilo 1 % respondentů stupněm spíše nespokojen(a a 1 % stupněm velmi nespokojen(a). Z hlediska rychlosti vyřízení žádost neměla tedy změna převodu výplaty sociálních dávek dopad na klienty.
50
Graf 11: Orientace v rámci budovy
Orientace v rámci budovy
163 152
52 Obecní úřad 41 Úřad práce 25 17 10 0 2 0
Velmi Spíše Ani Spíše Velmi spokojen(a) spokojen(a) spokojen(a), nespokojen(a)nespokojen(a) ani nespokojen(a)
Zdroj: vlastní výzkum Účelem této otázky bylo poodkrýt názory klientů na orientaci v rámci budovy. Zjištěné výsledky vykazují největší rozdíl v hodnocení obecního úřadu vs. úřadu práce. Pozitivně hodnotí respondenti orientaci na obecním úřadu, a to 18 % velmi spokojen(a), 70 % spíše spokojen(a). Naopak hlubokým propadem v pozitivním hodnocení disponuje úřad práce, kdy žádný respondent neodpověděl velmi spokojen(a) a pouze 4 % respondentů se přiklonilo k možnosti spíše spokojen(a). Neutrální hodnocení směřuje ve větší míře (66 %) k úřadu práce, obecní úřad hodnotilo neutrálně 11 % respondentů. Logicky naopak negativní hodnocení se orientuje na úřad práce, 23 % respondentů je spíše nespokojeno s orientací v budově a 7 % respondentů je dokonce velmi nespokojeno s orientací v budově úřadu práce. Obecní úřad obdržel pouhá 2 % negativního hodnocení – spíše nespokojen(a). Negativní výsledky vyznívající směrem k úřadu práce lze zmírnit odůvodněním, které podávali respondenti během vyplňování dotazníku. Budovu úřadu práce v mnohých případech navštěvovali respondenti poprvé a trvalo jim, než se zorientovali v jednotlivých poschodích. Pozitivní hodnocení orientace na obecním úřadu je naopak výsledkem zvyku. Klienti věděli, kam jdou, znali přesné rozmístění místností a jednotlivé osoby vyřizující jejich žádosti. Autorka je přesvědčena, že se negativní hodnocení u úřadu práce časem přemění na pozitivní.
51
Graf 12: Srozumitelnost informací
Srozumitelnost informací 131
105
72 59 63 Obecní úřad Úřad práce 24
4 4 0 0
Velmi Spíše Ani spokojen(a), Spíše Velmi spokojen(a) spokojen(a) ani nespokojen(a) nespokojen(a) nespokojen(a)
Zdroj: vlastní výzkum Otázka zjišťovala názor respondentů na srozumitelnost informací, které obdrželi jak ze strany obecního úřadu před rokem 2012, tak ze strany úřadu práce v současnosti. Z hlediska organizačních změn probíhajících v této oblasti je nesmírně důležitá správná interpretace a srozumitelnost informací pro příjemce sociálních dávek. Větší zastoupení respondentů stupně velmi spokojen(a) získal obecní úřad (26 %), úřad práce v této kategorii obdržel 10 % z celkového počtu respondentů. Stupeň spíše spokojen(a) vyznívá překvapivě naopak pro úřad práce (57 %) než pro obecní úřad ( 5 %). Téměř shodné hodnocení pro obecní úřad (27 %) a úřad práce (31 %) obdržel stupeň ani spokojen(a), ani nespokojen(a). 2 % respondentů se v hodnocení shodlo na tom, že byli spíše nespokojeni se srozumitelností informací, a to jak na obecním úřadu, tak na úřadu práce.
52
Graf 13: Dostupnost parkování
Dostupnost parkování
117 107 88 93
Obecní úřad
23 21 Úřad práce 10 0 0 3
Velmi Spíše Ani Spíše Velmi spokojen(a) spokojen(a) spokojen(a), nespokojen(a)nespokojen(a) ani nespokojen(a)
Zdroj: vlastní výzkum Otázka zjišťuje postoje respondentů k dostupnosti parkování. Vyhodnocené odpovědi prokazují, že v této oblasti dosáhl jak městský úřad, tak úřad práce nejhorších výsledků. Variantu velmi spokojen(a) nezvolil žádný respondent, a to pro oba zkoumané úřady. píše spokojeni jsou respondenti s parkováním úřadu práce (5 % oproti 1 %). 38 % respondentů je v neutrálním rozpoložení vzhledem k parkování u obecního úřadu, 6 % respondentů vzhledem k parkování u úřadu práce v Chrudimi. Neutrální postoj lze vysvětlit tím, že někteří klienti nepoužívali při přepravě na obecní úřad automobil, to samé platí i pro úřad práce. Lze odvodit, že motorové vozidlo nevyužívali respondenti, kteří bydlí nebo bydleli ve městě vyřizování žádosti sociálních dávek. píše nespokojeni (51 %) jsou respondenti s parkováním u obecního úřadu, 0 % je spíše nespokojeno s parkováním u úřadu práce. Zcela nespokojeni jsou taktéž ve větší míře (10 %) respondenti s parkováním u obecního úřadu, než je tomu u úřadu práce (9 %). Dostupnost parkování je ve městě Chrudim zařazena mezi 10 nejpalčivějších problémů města, se kterými se město potýká již řadu let.
53
Graf 14: Soukromí při jednání se zaměstnancem
Soukromí při jednání se zaměstnancem
139 139
74
55 Obecní úřad 37 Úřad práce 15 0 3 0 0
Velmi Spíše Ani Spíše Velmi spokojen(a) spokojen(a) spokojen(a), nespokojen(a) nespokojen(a) ani nespokojen(a)
Zdroj: vlastní výzkum Posledním, avšak neméně důležitým faktorem kategorie otázek, dokreslující možný dopad převodu sociálních dávek, je soukromí při jednání se zaměstnancem. Soukromí při jednání se zaměstnancem je nesmírně důležité, a to zejména v záležitostech týkajících se sociálních dávek, kdy klienti se zaměstnancem diskutují o citlivých a soukromých záležitostech. Zajímavý je rozdíl v hodnocení kategorie velmi spokojen(a) a spíše spokojen(a), kdy vyšší počet respondentů (60 %) je velmi spokojen se soukromím na úřadu práce, oproti tomu 2 % je velmi spokojeno se soukromím na obecním úřadu. Vyšší zastoupení respondentů (60 %) je spíše spokojeno se soukromím při jednání se zaměstnanci na obecním úřadu, a na úřadu práce projevilo stejné hodnocení 32 % respondentů. 16 % respondentů obecního úřadu a 7 % respondentů úřadu práce není ani spokojeno ani nespokojeno. Pouhé 1 % respondentů úřadu práce bylo spíše nespokojeno. Za účelem ilustrace získaných hodnot u otázek č. 9 a č. 10 autorka jednotlivým stupňům použité Likertovy škály přiřadila hodnoty od 1 do 5 a vypočítala průměrnou hodnotu zaokrouhlenou na dvě desetinná místa pro jednotlivé faktory. Výsledky shrnuje Tabulka 17.
54
Tabulka 17: Průměrné hodnoty jednotlivých faktorů Obecní Úřad Jednotlivé faktory úřad práce Čekací doba ve frontě 3,17 2,51 Prostory pro čekání 3,29 2,23 Rychlost vyřízení žádosti 2,63 2,45 Orientace v rámci budovy 1,94 3,33 Srozumitelnost informací 2,05 2,24 Dostupnost parkování 3,69 3,54 Soukromí při jednání 1,92 1,49 Zdroj: vlastní výzkum Na základě odpovědí respondentů na otázku č. 6, č. 9 a č. 10 lze vyvodit odpověď na specifickou otázku č. 2.: ěla změna výplaty sociálních dávek vliv na kvalitu služby poskytování dávek? Výsledky na otázku č. 6 prokazují, že výplata dávek probíhá pravidelně, v neměnných termínech, takže v tomhle ohledu neměla změna výplaty vliv na kvalitu služby poskytování dávek. Z výsledků na otázky č. 9 a č. 10 je zřejmé, že změna výplaty sociálních dávek měla vliv na kvalitu služby poskytování dávek. Tabulka 17 a Graf 15 ilustrují změnu kvality služby poskytování dávek z pohledu klientů úřadu práce. Ve všech zmíněných faktorech se situace zlepšila, pouze z hlediska orientace v rámci budovy a srozumitelnosti informací je zřejmé mírné zhoršení hodnocení, na což bude reagováno v návrhu na zlepšení stávající situace v kapitole 4.
Graf 15: Průměrné hodnoty 1
1,5
2
2,5
3
3,5
4
Obecní úřad
Úřad práce
Zdroj: vlastní výzkum
55
Otázka č. 11: Vaši osobní zkušenost s výplatou sociálních dávek ze strany Úřadu práce hodnotíte jako: škála 1-5 V otázce č. 11 respondenti hodnotili jejich osobní zkušenost s výplatou sociálních dávek ze strany Úřadu práce z předem nabídnuté škály možností od 1 nejlepší (bezproblémové) do 5 nejhorší (problémové).
Tabulka 18: Osobní zkušenost Varianta Četnost 1 (bezproblémové) 41 2 144 3 33 4 11 5 (problémové) 2 Zdroj: vlastní výzkum Graf 16: Hodnocení osobní zkušenosti s ÚP
Hodnocení osobní zkušenosti s ÚP
144
41 33
11 2
1 2 3 4 5
Zdroj: vlastní výzkum 18 % respondentů se rozhodlo udělit nejlepší hodnocení – bezproblémové. Nejvýraznější skupinou (62 %) jsou respondenti s hodnocením 2. Následuje skupina respondentů s průměrným hodnocením (1 %). Nejméně zastoupené jsou skupiny s negativnějším hodnocením – hodnocení čtyři (5 %) a hodnocení pět (1 %). V další části otázky měli respondenti možnost uvést konkrétní problém, se kterým se setkali: - vzniknuvší fronty a s tím spojené čekání: 9x - při čekání ve frontě si ani nemůžu sednout, protože by mě někdo předběhl: 1x
56
Otázka č. 12: Vyřizuje Vaše žádosti týkající se sociálních dávek vždy jeden zaměstnanec ÚP v Chrudimi? Tabulka 19: Vyřízení žádosti stejným zaměstnancem Varianta Četnost Ano, vyřizuje 183 Ne, nevyřizuje 48 Zdroj: vlastní výzkum Graf 17: Vyřízení žádosti stejným zaměstnancem
Vyřízení žádosti stejným zaměstnancem
Ne 21%
Ano 79%
Zdroj: vlastní výzkum Při jednání klientů se zaměstnanci úřadu práce by měl být kladen důraz na získání důvěry klienta k zaměstnanci, což přispívá k lepšímu porozumění při jednání i větší spokojenosti klientů. 79 % respondentů vyřizovalo svou žádost týkající se sociálních dávek s jedním zaměstnancem. Oproti tomu celkem 21 % tázaných nevyřizovalo žádost se stejným zaměstnancem. Z reakce respondentů to lze vysvětlit nepřítomností zaměstnance úřadu nebo při vyřizování dvou různých sociálních dávek – zaměstnanci mají přiřazeny jednotlivé agendy.
57
Otázka č. 13: Označte křížkem, do jaké míry jste byl/a spokojen(a) či nespokojen(a) se zaměstnanci ÚP. Otázkou č. 13 začíná soubor podotázek reflektující spokojenost klientů se zaměstnanci Úřadu práce158. Odpovědi ukazují, jak kvalitní je vztah mezi zaměstnanci a občany z pohledu klientů úřadu práce.
Graf 18: Ochota a ohleduplnost zaměstnanců ÚP
Ochota a ohleduplnost
135
81
5 8 2
Velmi Spíše Ani spokojen(a), Spíše Velmi spokojen(a) spokojen(a) ani nespokojen(a) nespokojen(a) nespokojen(a)
Zdroj: vlastní výzkum V odpovědi na ochotu a ohleduplnost zaměstnanců ÚP označilo 135 respondentů (58 %) spíše spokojen(a), druhou nejčastější reakcí (35 %) byla neutrální odpověď ani spokojen(a), ani nespokojen(a). Pouze 2 % tázaných je s ochotou a ohleduplností zaměstnanců velmi spokojeno. Přestože se v hodnocení vyskytují hodnocení spíše nespokojen(a) (4 %) a velmi nespokojen(a) (1 %), nemusí tato skutečnost být nutně špatným obrazem zaměstnanců. Svou roli mohlo v negativních hodnoceních sehrát nereálné očekávání některých klientů, jimž nebylo možno vyhovět v mezích zákona. Je logické, že ochotný zaměstnanec, který klientovi vyřídí žádost bez zbytečného zdržování, je pro jeho spokojenost významný. Úřad práce by měl mít takové zaměstnance, kteří na vzniklé problémy klientů reagovat dokážou. Pokud tito zaměstnanci jsou navíc ještě ochotní a vstřícní, je téměř jisté, že se to projeví v pozitivním slova smyslu na celkovém hodnocení poskytované služby. Ochota zaměstnanců směrem ke klientům by měla být vyžadována i vedením úřadu, neboť tento faktor může velice kladně, ale ovšem též velice záporně, ovlivnit vnímání organizace klientem.
158 dále jen ÚP 58
Graf 19: Odbornost zaměstnanců úřadu práce
Odbornost
178
44
7 2 0
Velmi Spíše Ani spokojen(a), Spíše Velmi spokojen(a) spokojen(a) ani nespokojen(a) nespokojen(a) nespokojen(a)
Zdroj: vlastní výzkum Odbornost je nezbytným prvkem ve výbavě kvalitního úředníka – zaměstnance ÚP. Zaměstnanci by měli být schopni nejen provádět službu, ale poskytnout klientům také potřebné odborné informace o službě a následně být připraveni reagovat na jejich požadavky. Tato kritéria jsou považována za zásadní, a proto je autorka zařadila do dotazníku. Hodnocení odbornosti zaměstnanců úřadu je závislé na tom, v jaké podobě zaměstnanec klientovi předává požadované informace. Zaměstnanec by měl být ochoten a schopen sdělit svému klientovi odborné, přesné a včasné informace, jež jsou významné při řešení jeho výchozí situace či problému. Kladnější hodnocení (velmi spokojen(a) a spíše spokojen(a)) vyslovilo pouhých 22 %, nejmarkantnější skupina respondentů se přiklonila k neutrální odpovědi ani spokojen(a), ani nespokojen(a) (77 %). Tuto odpověď nelze brát jako negativní, přičemž je nutné si uvědomit, že ve společnosti se najdou vždy rozdílné postoje a názorové představy lidí. Autorka se při vyplňování dotazníků setkala s neutrálními názory a také s tím, že klienti reagovali, že neumí odbornost posoudit a že neví, jak by si měli správnost informací ověřit. Někteří byli nespokojeni s „úřední hantýrkou“ a potýkali se také s ostychem při opakování otázky v případě neporozumění získaných informací. Negativní hodnocení spíše nespokojen(a) formulovalo pouhé 1 % tázaných.
59
Graf 20: Komunikace a jednání zaměstnanců ÚP Komunikace a jednání 83 76
54
18
0
Velmi Spíše Ani spokojen(a), Spíše Velmi spokojen(a) spokojen(a) ani nespokojen(a) nespokojen(a) nespokojen(a)
Zdroj: vlastní výzkum U otázky zkoumající úroveň komunikace a jednání zaměstnanců ÚP s klienty ÚP zaujme hodnocení respondentů, konkrétně stupeň velmi spokojen(a) vyjádřila třetina respondentů (33 %), hodnocení spíše spokojen(a) projevilo 36 % tázaných, neutrální postoj zaujalo 23 % respondentů a celých 8 % respondentů se přiklonilo k negativnímu hodnocení spíše nespokojen(a). Možných interpretací získaného výsledku je několik, např. nepochopením ze strany občana a nízkou komunikační dovedností zaměstnance. Může také vzniknout komunikační šum, jehož důsledkem je poškození předávané informace. Je potřeba dbát na přesnost zprávy ve všech fázích komunikačního procesu, význam přenesené informace musí pochopit obě strany, jak zaměstnanec ÚP, tak klient.
60
Graf 21: Osobní přístup zaměstnanců ÚP
Osobní přístup 131
49 39
11 1
Velmi Spíše Ani spokojen(a), Spíše Velmi spokojen(a) spokojen(a) ani nespokojen(a) nespokojen(a) nespokojen(a)
Zdroj: vlastní výzkum
Osobní přístup zaměstnanců výrazně ovlivňuje obraz o úřadu, kteří si klienti v době jeho návštěvy vytváří. Zaměstnanci, kteří přistupují ke klientovi s porozuměním, pozorností a s aktivní snahou zapojit se do řešení jeho problému, jsou velmi důležití, neboť mají velký podíl na celkovém pozitivním vnímání úřadu veřejností. V opačném případě se vytváří negativní pověst úřadu, která se pak již těžko získává zpět. Při vyjádření se k osobnímu přístupu zaměstnanců ÚP směrem ke klientům převládala kladná hodnocení. První dvě hodnocení (velmi spokojen(a) a spíše spokojen(a)) získala dohromady 74 % odpovědí respondentů. Neutrální postoj zaujalo 21 % respondentů. píše nespokojeno bylo celkem 5 % a pouhý jeden respondent vyjádřil, že byl velmi nespokojený s osobním přístupem zaměstnance ÚP.
61
Stejně jako u otázek č. 9 a č. 10, přidělila autorka jednotlivým stupňům použité Likertovy škály hodnoty od 1 do 5 a vypočítala průměrnou hodnotu zaokrouhlenou na dvě desetinná místa pro jednotlivé faktory. Výsledky shrnuje Tabulka 20.
Tabulka 20: Průměrné hodnoty u jednotlivých faktorů Kritéria hodnocení Velmi spokojen (a) Ochota a ohleduplnost 2,42 Odbornost 2,76 Komunikace a jednání 2,1 Osobní přístup 1,75 Zdroj: vlastní výzkum
Graf 22: Průměrné hodnoty zjištěné otázkou č. 13
1
1,5
2
2,5
3
3,5
4 Ochota a Odbornost Komunikace a Osobní přístup ohleduplnost jednání Úřad práce
Zdroj: vlastní výzkum Otázka č. 12, č. 13 a č. 1 vedly k odpovědi na specifickou otázku č. 3: Vedla změna výplaty sociálních dávek k zamýšlenému zvýšení spokojenosti klientů KoP Chrudim? Z odpovědí respondentů je zřejmé, že respondenti hodnotí svou zkušenost převážně pozitivně a taktéž jsou spokojeni (až na neutrální hodnocení odbornosti zaměstnanců) se zaměstnanci úřadu práce v Chrudimi.
Otázka č. 14: Máte nějaké jiné připomínky, názory, se kterými byste se chtěl/a podělit? U poslední otázky dotazníkového šetření měli respondenti možnost vyjádřit své připomínky a názory. Seznam jednotlivých odpovědí je obsahem Přílohy C. U respondentů převažovaly pozitivní reakce zejména na chování zaměstnanců ÚP ČR KoP Chrudim, nespokojenost respondenti projevovali s parkovacími místy, s čekací dobou a s prostory pro čekání.
62
4 NÁVRH OPATŘENÍ NA ZLEPŠENÍ STÁVAJÍCÍ SITUACE
Výsledky dotazníkového šetření nelze považovat za všeobecně platné, přesto naznačují dopady převodu výplaty sociálních dávek z obcí na úřad práce, a tedy i prostor pro zlepšení stávající situace. Zjištěné výsledky mohou vést k: - zjištění zpětné vazby od klientů úřadu práce, jak hodnotí převod výplaty sociálních dávek, současnou činnost úřadu práce spojenou se sociálními dávkami. Průzkum by měl být prováděn pravidelně, aby se zjistilo, zda se zvyšuje spokojenost klientů, - porovnání jednotlivých úřadů práce ČR, využití jejich dobré praxe – benchmarking, - zjištění informací využitelných pro rozhodování o případných změnách, podněty k zamyšlení a náměty k provedení případných inovací a změn, - zlepšení spokojenosti zaměstnanců úřadu práce – zaměstnanci dostanou zpětnou vazbu o své činnosti, což zvyšuje jejich výkonnost, motivaci a spokojenost. Výsledky dotazníkového šetření byly podkladem pro sestavení oblastí, ve kterých by bylo možné zlepšit situaci, čímž by se zvýšila spokojenost klientů úřadu práce.
Čekací doba Čekací dobu na úřadu práce hodnotila nadpoloviční většina respondentů (52 %) neutrálně, tedy ani spokojen(a), ani nespokojen(a). Lze se domnívat, že pokud by se čekací doba zkrátila, nadpoloviční většina respondentů by přehodnotila své rozhodnutí z neutrálního na pozitivnější. Autorka doporučuje zavedení vyvolávacího systému. Vyvolávací systém výrazně zkrátí čekací dobu a zpřehlední pořadí klientů. Po zavedení vyvolávacího systému by si klienti měli v krátkém časovém horizontu manipulaci osvojit a vyvolávací systém bude plnit svůj účel. Pokud by se instalace vyvolávacího systému realizovala, tak je třeba brát v úvahu, že někteří klienti nemusí umět se systémem manipulovat a díky jisté neobratnosti si čekací dobu ještě více prodlouží. Proto by bylo vhodné, aby jim zaměstnanci ochotně vysvětlili, jak se systém ovládá. Významným plusem vyvolávacího systému by bylo též zvýšení spokojenosti s prostředím – klienti budou vědět, kdy na ně přijde řada a budou si moci do té doby sednout a ne stát ve frontě (týká se dávek hmotné nouze). Alternativou vyvolávacího systému – jistě méně nákladnou, je systém signalizace nad dveřmi každé kanceláře – zelené světlo VSTOUPIT a červené NEVSTUPOVAT. Klienti by tak věděli, kdy mohou do kanceláře vstoupit, a průběh návštěvy by byl plynulý. Světelná signalizace byla a je součástí sociálního odboru městského úřadu v Chrudimi, kam klienti docházeli před rokem 2012 a klienti úřadu práce by si na něj tedy zvykli snáze. Další variantou řešení zkrácení čekací doby je zavedení možnosti předběžného objednání na konkrétní hodinu na konkrétní agendu. Klienti by se mohli objednávat několika způsoby: - telefonickým objednáním, - elektronickou komunikací – emailem, - na základě informačního systému.
63
Inspirací pro zavedení možnosti předběžného objednání je již zavedený systém městského úřadu v Chrudimi, který umožňuje občanům objednat se na internetových stránkách http://www.chrudim-city.cz/qweb/ na konkrétní odbor. Občané zde mohou také sledovat stav na jednotlivých agendách: počet otevřených přepážek, počet odbavených klientů, čekající klienti a průměrnou délku čekání.
Orientace v rámci budovy S orientací v budově jsou spokojeni pouze % respondentů, převládá neutrální hodnocení 66 %. Stejně jako u otázky s čekací dobou by bylo vhodné zapracovat na této oblasti, aby se reference tázaných přemístili do kladného hodnocení. Autorka doporučuje rozlišit jednotlivé agendy, tj. státní sociální podporu, pomoc v hmotné nouzi, dávky zdravotně postiženým, barevně. Tzn. při vstupu do budovy by byla umístěna cedule, kde by byly jednotlivé agendy barevně rozlišeny a následně by k jednotlivým kancelářím vedly barevné šipky na boční zdi chodeb – klienti by dorazili na úřad práce a podle toho, jakou záležitost chtějí vyřizovat, by pokračovali podle šipek. Odstranilo by se tak „bloumání“ po chodbách a mezi patry, zajistila by se taktéž úspora jejich času.
Dostupnost parkování S dostupností parkování bylo 0 % respondentů spíše nespokojeno, velmi nespokojeno pak 9 %. Neutrální postoj k dostupnosti zaujímá 6 % respondentů, alarmující je však pouhých 5 % respondentů, kteří dostupnost parkování hodnotili pozitivně – spíše spokojen(a). Před kontaktním pracovištěm úřadu práce v Chrudimi je k dispozici celkem 20 parkovacích míst a jedno parkovací místo vyhrazené pro invalidy. Parkování je problémem celého města Chrudimi. Město nebere tuto problematiku na lehkou váhu a reaguje na ní ve Strategickém plánu rozvoje města Chrudimi 2004-2015. Prioritou města je vybudování parkovacích stání, čímž bude podpořena celková statická doprava na území města, což by se pozitivně odrazilo i v rámci hodnocení spokojenosti klientů ÚP ČR KoP Chrudim. Projekt výstavby nových parkovacích míst je zakotven v Akčním plánu Strategického plánu rozvoje města Chrudimi pro roky 2012-2015. Výstavba nových parkovacích míst je plánována na rok 201 a rok 2015. Lidské zdroje úřadu práce v Chrudimi Výsledky šetření nelze považovat za všeobecně platné, přesto však naznačují neutrální hodnocení zaměstnanců úřadu práce, či drobné rozdíly mezi prvním a druhým nejlepším hodnocením. Je pochopitelné, že klienti, kterým nebyla ze zákonných důvodů přiznána sociální dávka nebo přiznána byla, ale ne ve finanční výši, kterou požadovali, nepociťují naprostou spokojenost s kontaktním pracovištěm. Na druhou stranu by se neměly výsledky šetření podceňovat a přecházet. ÚP ČR včetně jeho pracovišť se v dnešní době potýká s nezáviděníhodnou pozicí, a to zejména z důvodu medializace výpadků systémů, se kterými zaměstnanci pracují. Jedná se o problémy, které nemohou zaměstnanci kontaktního pracoviště v Chrudimi ovlivnit.
64
Existují však faktory, které ovlivnit lze – např. lidský faktor. Zaměstnanci úřadu práce jsou nejdůležitější – každý den přichází do styku s příjemci sociálních dávek, a jako kdekoliv jinde i zde se mohou různit v kvalitě a v pracovním nasazení. Tzv. heterogenita služby způsobuje, že klient úřadu práce nemusí vždy obdržet stejnou kvalitu služby. Z tohoto důvodu by zaměstnancům úřadu práce měla být věnována zvýšená pozornost. Jednou z možností je zavedení interního marketingu, během kterého probíhá přijímání, zaučování, udržení a motivování zaměstnanců tak, aby odváděli co nejlepší výkony. Kvalifikovaní a dobře motivovaní zaměstnanci dokážou zvýšit kvalitu poskytované služby pro klienty úřadu práce. Další doporučení se týkající chování zaměstnanců. Ochota a ohleduplnost byla respondenty hodnocena spíše pozitivně, nadpoloviční většina (58 %) tázaných je spíše spokojena, pouhé 2 % jsou velmi spokojena, zároveň 35 % je v neutrálním rozpoložení. Faktor nabízí prostor pro zlepšení – při zlepšení situace by se hodnocení respondentů mělo přesunout z neutrálu a ze stupně spíše spokojen(a) k nejlepšímu hodnocení velmi spokojen(a). Doporučuji zvýšit sebekontrolu zaměstnanců při jednání s klienty a apelovat na zvýšení jejich ochoty při jednání s klienty. Komunikace a jednání zaměstnanců je nejlepším stupněm hodnocena 33 % respondentů, 36 % respondentů je spíše spokojeno, 23 % zastává neutrální postoj a 8 % je spíše nespokojeno, i zde tedy vzniká prostor pro zlepšení. Komunikace je nesmírně důležitá obzvláště při jednání s klienty pobírající sociální dávky: klienti potřebují získat potřebné informace a mít přehled o současném systému výplaty sociálních dávek. Pokud je komunikace nějakým způsobem narušená, dochází k nedorozumění a snížení spokojenosti klientů. Osobní přístup zaměstnanců byl hodnocen nejlépe z této kategorie otázek, velmi spokojeno bylo 57 % respondentů, spíše spokojeno 17 % respondentů, neutrální rozpoložení zaujímá 21 % a spíše nespokojeno je 5 % respondentů. Z důvodu kladného hodnocení se nabízí doporučit pouze udržení stávajícího stavu. Naopak nejhorší hodnocení, ne však negativní, směřovalo k odbornosti zaměstnanců, pozitivní hodnocení 22 %, neutrál 77 %, spíše nespokojeno bylo 1 % tázaných. Jak již bylo uvedeno u interpretace otázky, respondenti reagovali na odbornost zaměstnanců neutrálně z toho důvodu, že odbornost neumí posoudit nebo ji berou jako samozřejmost. Uvedená opatření týkající se chování zaměstnanců se vztahují jednak na osobní kontakt klientů se zaměstnanci úřadu práce, který tvoří nepochybně dominantní složku kontaktu zaměstnance a klienta. Pro zvýšení spokojenosti klientů úřadu práce je nutné vzít v potaz i kontakt zaměstnanců a klientů uskutečněný prostřednictvím telefonických rozhovorů i jednání a předávání informací skrze písemné jednání, a to včetně elektronické pošty. Následné doporučení směřují nad rámec uskutečněného dotazníkového šetření, navazují však na předchozí hodnocení lidských zdrojů, jejich podstata spočívá ve zlepšování celkové image úřadu v očích klientů. Pozornost by měla být věnována i vnitřní spokojenosti – spokojenosti zaměstnanců úřadu práce. Zjišťování pracovní atmosféry, zaměstnanecké kultury, zvyšování kvalifikace a profesní růst jednotlivých zaměstnanců by se staly cenným zdrojem informací. Vedoucí úřadu by díky zjištěným informacím porozuměl postojům zaměstnanců a dokázal
65
je účinně motivovat ve prospěch bezproblémového fungování úřadu práce. Je nutné konstatovat, že motivace není jediným faktorem, který ovlivňuje pracovní výkon. Mezi další faktory jsou řazeny schopnosti, vědomosti a dovednosti člověka a různé vnější podmínky, za kterých jedinec pracuje. Z výše uvedeného důvodu autorka navrhuje realizovat motivačně-informativní pohovory vedoucího oddělení nepojistných sociálních dávek se zaměstnanci jednotlivých agend a společné schůze. Realizace by byla zcela určitě přínosná obzvláště v době organizačních změn v sociální oblasti a jejího organizačního řízení, dopomáhala by taktéž k přenosu informací z generálního ředitelství -> krajská pracoviště -> kontaktní pracoviště. Účelem motivačně-informativních pohovorů je předávání informací oboustranným komuni- kačním kanálem a motivování zaměstnance. Vedoucí zaměstnance informuje o nových informacích týkajících se oblasti jeho působnosti, například nová nařízení a naopak zaměstnanec předává své zkušenosti z jednání s klienty, případné problémy, překážky nebo naopak pozitiva – co funguje. V případě výskytu problémů nabídne vedoucí zaměstnanci několik variant řešení. Důraz by měl být kladen na uplatňování empatie – vedoucí vyjádří zaměstnanci svou podporu a respekt, zároveň pozorně zaměstnanci naslouchá. Nezbytnou součástí rozhovorů je také poskytnutí zpětné vazby a ujištění zaměstnance o potřebnosti jeho znalostí a zkušeností – zaměstnanec bude mít pocit smysluplnosti a prospěšnosti vykonané práce, což je zejména v sociální oblasti nezbytné.
4.1 Reakce Úřadu práce na zaslané návrhy na zlepšení stávající situace Výsledky společně s návrhy na zlepšení stávající situace dotazníkového šetření byly zaslány ÚP ČR KoP Chrudim, které je již očekávalo. Autorku zajímala reakce úřadu na zaslané návrhy, a proto požádala vedoucí pracovnici nepojistných sociálních dávek159 o zpětnou vazbu. Autorka chtěla konkrétně zjistit, zda jsou uvedené návrhy využitelné v praxi nebo zda nad některým z návrhů již úřad uvažuje nebo ho již v současnosti realizuje. Problém týkající se delší čekací doby byl již v minulosti úřadem řešen, zvažováno bylo zavedení vyvolávacího systému, které však v roce 2012 naráželo na otázku nedostatku financí. Vedoucí oddělení souhlasí s autorkou v tom, že zavedení vyvolávacího systému by bylo v současné době žádoucí, ale pouze na úseku dávek pro osoby se zdravotním postižením a úseku příspěvku na péči (nelze přes výplně dveří odhadnout, zda je uvnitř klient). Naopak na úseku dávek hmotné nouze a dávek státní sociální podpory považuje vedoucí oddělení vyvolávací systém za nepotřebný, a to vzhledem k proskleným přepážkám. S ohledem na složení klientely úřadu je dle vedoucí oddělení vhodný vyvolávací systém signalizační, tzn. VSTOUPIT a NEVSTUPOVAT. Autorka navrhla i možnost předběžného objednání telefonem, emailem nebo prostřednictvím informačního systému. Návrh však vedoucí oddělení nepovažuje za vhodný, neboť nelze dopředu stanovit předpokládanou dobu vyřízení žádosti.
159 dále jen vedoucí oddělení 66
Návrh týkající se orientace v rámci budovy je vedoucí oddělení považován za realizovatelný, neboť se současné označení jeví jako nevyhovující, což vyvolává opodstatněnou potřebu změny. Dole ve vestibulu budovy se v současnosti uvažuje nad vyvěšením přehledné vývěsní tabule. V oblasti lidských zdrojů souhlasí vedoucí oddělení s autorkou, že jedním z nejdůležitějších prvků sociální práce je komunikace s klienty. Vedoucí oddělení zároveň dodává, že se obecně všechny úřady práce v celé České republice potýkají s nedostatečným personálním vybavením a silným podstavem pracovníků v oblasti nepojistných sociálních dávek. Situace je již řešena ze strany MPSV, nicméně stále není dosaženo takového stavu, který by byl vzhledem k počtu vyřizovaných klientů odpovídající. Vedoucí oddělení dodává, že jsou zaměstnanci pracovně přetíženi, a právě díky pracovnímu nasazení a osobní zodpovědnosti (což koresponduje se spokojeností respondentů dotazníkového šetření se zaměstnanci) je situace zvládnuta, za což obdrželi poděkování od svých nadřízených a zároveň Sociálního výboru Parlamentu České republiky. Autorka navrhovala realizovat pravidelné porady a motivačně-informativní rozhovory, což je již v současnosti realizováno. Vedoucí oddělení upřesnila, že v oblasti lidských zdrojů je tato oblast ošetřena formou porad oddělení či referátů, odbornými školeními a pohovory s vedoucí oddělení nepojistných sociálních dávek, se kterou pracovníci individuálně řeší problematické případy, pracovní problémy či úspěchy. Jelikož jsou klienti ÚP ČR KoP Chrudim spokojeni se zaměstnanci úřadu, doporučuje autorka v nastoleném režimu i nadále pokračovat.
67
ZÁVĚR
Tématem diplomové práce je zjištění dopadu převodu výplaty sociálních dávek z obcí na úřad práce z pohledu občana, klienta úřadu práce kontaktního pracoviště Chrudim. Diplomová práce na toto téma nebyla dosud zpracovaná, což se stalo významným impulsem pro výběr tématu. Ke zpracování diplomové práce významně přispěla spolupráce s ÚP ČR KoP Chrudim. Autorka po celou dobu zpracování diplomové práce konzultovala zvolené téma a postupy se zmíněným úřadem. Hlavním cílem diplomové práce bylo identifikovat dopady změn převodu výplaty sociálních dávek z obcí na úřad práce z pohledu občana. Konkrétně určit, zda se zlepšila či zhoršila dostupnost této služby, její kvalita a spokojenost klientů ÚP ČR KoP Chrudim. Dílčím cílem bylo zmapování konkrétních připomínek a názorů od klientů, jež by přispělo k jejich větší spokojenosti a bezproblémovosti procesu poskytování sociálních dávek. Souběžně probíhalo také zjišťování případných stížností. Z důvodu změn, které probíhaly v organizačním zajištění výplaty sociálních dávek, bylo dalším dílčím cílem diplomové práce sestavení uceleného přehledu vývoje sociálních dávek z jejich organizačního hlediska. Diplomová práce je složena z teoretické a praktické části. Teoretická část diplomové práce shrnuje základní etapy reformy veřejné správy od roku 1990, vymezuje institucionální zajištění systému sociálního zabezpečení od roku 1990 a jednotlivé subjekty v něm vystupující. Poslední část teoretické části analyzuje vývoj sociálních dávek z jejich organizačního hlediska, díky čemuž byl sestaven ucelený přehled vývoj sociálních dávek, čímž byl splněn dílčí cíl diplomové práce. Na základě teoretické části diplomové práce byla autorkou vymezena výzkumná oblast a výzkumné téma, ze kterých vychází obecná výzkumná otázka a specifické výzkumné otázky. Autorka sestavila celkem tři specifické otázky, a to: - Zlepšila se dostupnost výplaty sociálních dávek pro klienty ÚP ČR KoP Chrudim v souvislosti se změnou výplaty sociálních dávek od roku 2012? - Měla změna výplaty sociálních dávek vliv na kvalitu služby poskytování dávek z hlediska hodnocení klientů ÚP KoP Chrudim? - Vedla změna výplaty sociálních dávek k zamýšlenému zvýšení spokojenosti klientů ÚP ČR KoP Chrudim? Z odpovědí respondentů vyplývá, že téměř 2/3 respondentům se dostupnost výplaty sociálních dávek nezměnila – zůstala stejná. Jedná se o respondenty, kteří již před rokem 2012 vyřizovali své záležitosti ve městě Chrudim, a převod výplaty sociálních dávek na úřad práce v Chrudimi na ně neměl značný vliv. Zbylá část respondentů uvedla, že se jim dostupnost změnila, a to zejména z hlediska vzdálenosti a stráveného času. Výsledky dotazníkového šetření prokázaly, že výplata dávek probíhá pravidelně, v neměnných termínech, takže v tomto ohledu neměla změna výplaty vliv na kvalitu službu poskytování dávek. Z dalších výsledků je zřejmé, že změna výplaty sociálních dávek měla vliv na kvalitu služby poskytování dávek. Z hlediska čekací doby, prostor pro čekání,
68
rychlosti vyřízení žádosti, dostupnosti parkování a soukromí při jednání se situace mírně zlepšila, pouze z hlediska orientace v rámci budovy a srozumitelnosti informací je zřejmé mírné zhoršení hodnocení. Je nutné upřesnit, že ačkoliv se situace v některých faktorech mírně zlepšila, bylo toto zlepšení posunem z hodnocení respondentů, kteří byli mírně nespokojeni směrem k neutrálnímu hodnocení, existuje zde stále prostor pro zlepšení spokojenosti klientů úřadu. Z odpovědí respondentů dále vyplývá, že respondenti hodnotí svou zkušenost převážně pozitivně a taktéž jsou spokojeni (až na neutrální hodnocení odbornosti zaměstnanců) se zaměstnanci úřadu práce v Chrudimi. Z výsledků je zřejmý posun respondentů ve spokojenosti se zaměstnanci úřadu práce, z čehož lze odvodit, že změna výplaty sociálních dávek vedla k zamýšlenému zvýšení spokojenosti klientů úřadu práce. Na základě odpovědí na specifické výzkumné otázky lze zodpovědět hlavní výzkumnou otázku: ěla změna výplaty sociálních dávek z obcí na úřad práce dopad na klienty KoP Chrudim? Uskutečněný průzkum prokázal, že změna výplaty sociálních dávek z obcí na úřad práce měla dopad na klienty ÚP ČR KoP Chrudim, konkrétně pozitivní dopad z hlediska jejich spokojenosti, zlepšila se taktéž kvalita služby výplaty sociálních dávek. I přes zvýšení spokojenosti klientů stále existuje prostor pro zlepšení situace, zejména v oblasti čekací doby a orientace v rámci budovy. Výsledky dotazníkového šetření byly předány ÚP ČR KoP Chrudim, který je může využít jako zjištění zpětné vazby od klientů, jak hodnotí převod výplaty sociálních dávek a současnou činnost úřadu práce spojenou se sociálními dávkami. Výsledky lze využít při porovnání jednotlivých úřadů práce České republiky, které mohou využít jejich dobré praxe v rámci benchmarkingu. Zjištěné výsledky jsou využitelné pro rozhodování o případných změnách, jako podněty k zamyšlení a náměty k provedení případných inovací a změn. V neposlední řadě výsledky přispějí ke zlepšení spokojenosti zaměstnanců úřadu práce, neboť zaměstnanci dostanou zpětnou vazbu o své činnosti, což zvyšuje jejich výkonnost, motivaci a spokojenost. Na základě zjištěných výsledků byly autorkou navrženy návrhy na zlepšení stávající situace, které se týkaly třech oblastí, a to čekací doby, orientace v rámci budovy a lidských zdrojů. Návrhy byly předány ÚP ČR KoP Chrudim, který autorce poskytl zpětnou vazbu ohledně realizovatelnosti předložených návrhů. Z reakce ÚP ČR KoP Chrudim vyplývá, že se vedení nepojistných sociálních dávek shoduje s autorkou v otázce nutnosti vyvolávacího systému, který přispěje ke zkrácení čekací doby, v současnosti uvažuje nad zavedením signalizačního vyvolávacího systému. Návrh týkající se zlepšení orientace v rámci budovy formou zavedení cedule ve vestibulu budovy a barevného značení jednotlivých agend úřad přijal pozitivně, neboť si je vědom nedostatečného značení v rámci budovy, což snižuje spokojenost klientů úřadu. Poslední návrh se týkal oblasti lidských zdrojů, autorka doporučila realizovat pravidelné porady a motivačně–informativní schůze vedoucího zaměstnance s podřízenými zaměstnanci. Z reakce úřadu vyplývá, že porady a schůze jsou v současnosti již realizovány, takže lze pouze doporučit v nich i nadále pokračovat.
69
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ
Seznam literatury [1] BECK, Petr.Dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky pro osoby se zdravotním postižením k 1.5. 1 komentář, právní předpisy.1. vyd. Olomouc: ANAG, 2012, 447 s. ISBN 978-80-7263-744-7. [2] CHVÁTALOVÁ, Iva. rávo sociálního zabezpečení v eské republice a vropské unii. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2012, 290 s. Monografie (Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk). ISBN 978-80-7380-374-2. [3] KREBS, Vojtěch. ociální politika. ., přeprac. a aktualiz. vyd. Praha: ASPI, 2007, 503 s. ISBN 978-807-3572-761. [4] LUKÁŠOVÁ, Růžena. ěření spokojenosti občanů s veřejnými službami jako součást řízení kvality v organizacích veřejného sektoru. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2009, 118 s. ISBN 978-802-1051-126. [5] GROSPIČ, Jiří, Tomáš LOUDA a Lenka VOSTRÁ. zemní samospráva v eské republice a vropě sborník příspěvků z mezinárodní konference zemní samospráva v eské republice a v vropě--její problémy a perspektivy v . století řeš , 1.- 22.11.2006. 1. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2007, 23 p. ISBN 80-738-0028-4. [6] MILLAR, Ed. by Jane. Understanding social security: issues for policy and practise. 2nd ed. Bristol: Policy, 2009. 423 p. ISBN 978-184-7421-869. [7] POMAHAČ, Richard. Veřejná správa. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2002, xii, 278 s. ISBN 80-717-9748-0. [8] PRŮŠA, Ladislav. Reforma veřejné správy a její dopad na systém sociální ochrany obyvatelstva. Praha: Národohospodářský ústav Josefa Hlávky, 2003, 79 s. Studie (Národohospodářský ústav J. Hlávky). ISBN 80-867-2906-0. [9] PRŮŠA, Ladislav. Ekonomie sociálních služeb. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: ASPI, 2007, 179 s. ISBN 978-80-7357-255-6. [10] PŮČEK, Milan. ěření spokojenosti v organizacích veřejné správy soubor příkladů. Vyd. 1. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, úsek veřejné správy, odbor modernizace veřejné správy, 2005, 10 s. ISBN 80-239-6154-3. [11] PUNCH, Keith. spěšný návrh výzkumu. Vyd. 1. Praha: Portál, 2008, 230 s. ISBN 978-80-7367-468-7. [12] eforma veřejné správy sborník příspěvků. Vyd. 1. Editor Pavel Mates. Praha: ASPI, 2007, 378 s. ISBN 978-807-3573-003. [13] eforma veřejné správy v eské republice. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, 2003, 64 s. ISBN 80-239-0225-3.
70
[14] SVOBODA, Ivo a Karel SCHELLE. řehled organizace veřejné správy v eské republice. Vydání první. 137 s. ISBN 978-808-9608-034. [15] SVOBODA, Ivo a Karel SCHELLE. Základy organizace veřejné správy. Vyd. 2. Ostrava: Key Publishing, 2007, 206 s. Právo (Key Publishing). ISBN 978-808-6575- 278. [16] GROSPIČ, Jiří a Lenka VOSTRÁ. eforma veřejné správy v teorii a pra i problémy reformy veřejné správy v eské republice, ada rské republice, olské republice a lovenské republice sborník z mezinárodní konference, řešt , .- . října . Plzeň: Aleš Čeněk, 200 , 06 s. ISBN 80-86473-71-6. [17] VEDRAL, Josef. Obecné principy organizace a činnosti veřejné správy. Vyd. 1. Praha: Institut pro místní správu Praha, 2006, 95 s. ISBN 80-869-7606-8. Seznam zákonů a legislativních předpisů [18] Důvodová zpráva k zákonu č. 11 /1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení [19] Důvodová zpráva k zákonu č.203/1990 Sb., o změnách v organizaci a působnosti ministerstev České republiky, ve znění pozdějších předpisů [20] Důvodová zpráva k zákonu č.210/1990 Sb., o změnách působnosti orgánů České republiky ve znění pozdějších předpisů [21] Důvodová zpráva k zákonnému opatření představenstva ČNR č.306/1990 Sb., o zřízení úřadů práce [22] Důvodová zpráva k zákonu č.582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení [23] Důvodová zpráva k zákonu č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů [24] Důvodová zpráva k zákonu č.117/1995 Sb., o státní sociální podpoře [25] Důvodová zpráva k zákonu č.128/2000 Sb., o obcích [26] Důvodová zpráva k zákonu č.31 /2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností [27] Důvodová zpráva k zákonu č.320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů [28] Důvodová zpráva k zákonu č. 53/2003 Sb., kterým se mění zákon č.117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony [29] Důvodová zpráva k zákonu č.111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi [30] Důvodová zpráva k zákonu č.329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením
71
[31] Důvodová zpráva k zákonu č. č.366/2011, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony [32] Důvodová zpráva k zákonu č.73/2011 Sb., o úřadu práce České republiky [33] Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů [34] Předpis 306/1990 Sb., Zákonné opatření předsednictva České národní rady o zřízení úřadů práce [35] Zákon č.582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů [36] Zákon č. 132/2000, o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze, jež novelizuje zákon č.117/1995 Sb., o státní sociální podpoře [37] Zákon č.203/1990 Sb., o změnách v organizaci a působnosti ministerstev České republiky, ve znění pozdějších předpisů [38] Zákon č. 210/1990 Sb., o změnách v působnosti orgánů České republiky ve znění pozdějších předpisů [39] Zákona č.117/1995 Sb., o státní sociální podpoře [40] Zákon č.320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, jež novelizuje zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře [41] Zákon č. 53/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, jež novelizuje zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře [42] Zákon č.111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi [43] Zákon č.73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů [44] Zákon č. 366/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Jiné [45] Organizační řád Úřadu práce České republiky, revidované znění z 31. 12. 2012, nabylo účinnosti od 1. 1. 2013 [46] Statut České správy sociálního zabezpečení a okresních správ sociálního zabezpečení z roku 2011
72
Internetové zdroje [47] Amalthea, o.s. Amalthea Pardubice [online]. 2006 [cit. 2014-03-19]. Dostupné z: http://www.amalthea.pardubice.cz/ [48] Analýza aktuálního stavu veřejné správy. In: [online]. Ministerstvo vnitra, s.69, 2011 [cit. 2014-03-10]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/analyza-aktualniho-stavu- verejne-spravy.aspx [49] Během půl roku sKarta úplně skončí: Tisková zpráva. SULEK, Petr a Kateřina BERÁNKOVÁ. inisterstvo práce a sociálních věcí [online]. Praha, 31. října 2013 [cit. 2014-01-03]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/16540/TZ_311013a.pdf [50] Centrum sociálních služeb a pomoci Chrudim [online]. [cit. 2014-03-17]. Dostupné z: http://www.socialni-sluzby.cz/zakladni-prohlaseni-centra-socialnich-sluzeb-a-pomoci- chrudim.php [51] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, Pardubice. tatistická ročenka ardubického kraje 2013 [online]. 2013, 238 s. [cit. 2014-05-08]. ISBN 978-80-250-2432- . Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/3E0036A9DC/$File/53101113.pdf
[52] Domov pro seniory. Domov důchodců [online]. [cit. 2014-03-16]. Dostupné z: http://www.domov-duchodcu.cz/ [53] Dům s pečovatelskou službou Nasavrky. Nasavrky [online]. [cit. 2014-03-16]. Dostupné z: http://nasavrky.cz/script/main.php?ac=stranka&id=63&menu=63 [54] Denní stacionář Pohoda. Centrum sociálních služeb a pomoci Chrudim [online]. [cit. 2014-03-18]. Dostupné z: http://www.socialni-sluzby.cz/denni-stacionar-pohoda.php [55] Hrubý domácí produkt na 1 obyvatele. eský statistický úřad, Databáze regionálních účtů [online]. 2013 [cit. 2014-05-09]. Dostupné z: http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenka.presmsocas [56] Hrubý domácí produkt v běžných cenách. eský statistický úřad, Databáze regionálních účtů [online]. 2013 [cit. 2014-05-09]. Dostupné z:http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenka.presmsocas [57] Charakteristika okresu Chrudim. eský statistický úřad [online]. 12.2.2013 [cit. 2014-03-18]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xe/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_chrudim [58] Informace ke zrušení sKaret. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Skontakt [online]. 2013 [cit. 2013-11-09]. Dostupné z: http://www.skontakt.cz/sportal/menu/cs/main/nav02_ukonceni [59] Jakou funkci plní sKarta?. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. ociální reforma [online]. 2011 [cit. 2013-11-15]. Dostupné z: http://socialnireforma.mpsv.cz/cs/18
73
[60] Kontaktní pracoviště Chrudim. řad práce [online]. [cit. 2014-03-21]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/pak/kop/chrudim/kontakty [61] Klub Paprsek. Ozvěny latiňan [online]. 2006 [cit. 2014-03-18]. Dostupné z: http://ozveny.slatinany.cz/cl1801736975.htm [62] Mateřské centrum Chrudim. Mama klub Chrudim [online]. [cit. 2014-03-19]. Dostupné z: http://www.mamaklubchrudim.cz/klub/o_nas.php [63] MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. tatistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí 11. Praha, 2012, 149 s. [cit. 2014-03-10]. ISBN 978-80- 7421-049-5. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/13613/rocenka_2011.pdf [64] MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. tatistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí 1 . Praha, 2013, 144 s. [cit. 2014-03-10]. ISBN 978-80- 7421-065-5. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/16366/rocenka_2012.pdf [65] Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity, věku a podle pohlaví. eský statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2014-05-09]. Dostupné z:http://www.pardubice.czso.cz/data/2000013/OKRESY/Chrudim/SPOK151_40614.p df [66] Okres Chrudim. tátní správa [online]. [cit. 2014-03-18]. Dostupné z: http://www.statnisprava.cz/rstsp/ciselniky.nsf/i/CZ0531 [67] Organizační struktura. řad práce [online]. [cit. 2014-03-16]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/pak/kop/chrudim/orgstr [68] Pečovatelská služba Heřmanův Městec. Heřmanův ěstec [online]. [cit. 2014-03- 16]. Dostupné z: http://www.hermanuv-mestec.cz/mestsky-urad/odbory-a- oddeleni/pecovatelska-sluzba/ [69] Pečovatelská služba. latiňany [online]. [cit. 2014-03-16]. Dostupné z: http://www.slatinany.cz/dps.php [70] Pečovatelská služba. ěsto Chrast [online]. [cit. 2014-03-16]. Dostupné z: http://www.mestochrast.cz/pecovatelska-sluzba/d-1499/p1=1522
[71] Počet obyvatel v okresech vybraného kraje. Veřejná databáze eský statistický úřad [online]. [cit. 2014-03-27]. Dostupné z:http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=DEMCR01KROK.8& vo=null [72] Počet uchazečů o zaměstnání a podíl nezaměstnaných osob v okresech vybraného kraje - Pardubický kraj. Veřejná databáze eský statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2014-05-08]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=TPR6010PU_OK1.8 &vo=null [73] Profil organizace. eská správa sociálního zabezpečení [online]. [cit. 2014-03-01]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/o-cssz/profil-organizace/ 74
[74] PROCHÁZKOVÁ, Eva a Lucie ŠEBESTOVÁ. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ODBOR PODPORY TRHU PRÁCE. tatistická ročenka trhu práce v eské republice 1 . Praha, 2013, 256 s. [cit. 2014-04-08]. ISBN 978-80- 7421-064-8. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/15517/05_Statisticka_rocenka_MPSV.pdf [75] PROCHÁZKOVÁ, Eva a Lucie ŠEBESTOVÁ. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ODBOR KONCEPCÍ TRHU PRÁCE. tatistická ročenka trhu práce v eské republice 11. Praha, 2012, 260 s. [cit. 2014-04-08]. ISBN 978-80- 7421-043-3. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/12870/rocenka_2011_2.pdf [76] Předpis 11 /1988 Sb. O LAN CKÁ NĚ OVNA A LA N U KÉ REPUBLIKY [online]. [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?cz=114&r=1988 [77] Předpis 582/1991 Sb. O LAN CKÁ NĚ OVNA A LA N U KÉ REPUBLIKY [online]. [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?cz=582&r=1991 [78] Předpis 210/1990 Sb. O LAN CKÁ NĚ OVNA A LA N U KÉ REPUBLIKY [online]. [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?cz=210&r=1990
[79] Věková struktura obyvatel v okresech. Veřejná databáze eský statistický úřad [online]. [cit. 2014-03-27]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?kapitola_id=19&potvrd=Zobrazit+tabulku&go_ zobraz=1&cislotab=DEM0040PU_OK&childsel0=1&voa=tabulka&cas_1_29=20121 231&str=tabdetail.jsp [80] Všechny nepojistné sociální dávky vyplácí Úřad práce ČR. MPSV. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 13.1.2012 [cit. 2014-01-08]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/11956 [81] Všechny nepojistné sociální dávky vyplácí Úřad práce ČR. MPSV. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 13.1.2012 [cit. 2013-12-09]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/11956 [82] Zeman podepsal zrušení sKaret, projekt definitivně končí. Idnes [online]. 2013 [cit. 2014-01-19]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/prezident-podepsal-zruseni-skaret- dt8-/domaci.aspx?c=A130917_145738_domaci_zt
75
SEZNAM GRAFŮ
Graf 1: Respondenti dle pohlaví ...... 41 Graf 2: Respondenti dle věkové struktury ...... 42 Graf 3: Pravidelnost výplaty sociálních dávek...... 44 Graf : Změna dojezdové vzdálenosti ...... 45 Graf 5: Dojezdová vzdálenost respondentů ...... 45 Graf 6: Vznik dodatečných nákladů...... 46 Graf 7: Druhy dodatečných nákladů ...... 47 Graf 8: Čekací doba ve frontě ...... 48 Graf 9: Prostory pro čekání ...... 49 Graf 10: Rychlost vyřízení žádosti ...... 50 Graf 11: Orientace v rámci budovy ...... 51 Graf 12: Srozumitelnost informací ...... 52 Graf 13: Dostupnost parkování ...... 53 Graf 1 : Soukromí při jednání se zaměstnancem ...... 54 Graf 15: Průměrné hodnoty ...... 55 Graf 16: Hodnocení osobní zkušenosti s ÚP ...... 56 Graf 17: Vyřízení žádosti stejným zaměstnancem ...... 57 Graf 18: Ochota a ohleduplnost zaměstnanců ÚP ...... 58 Graf 19: Odbornost zaměstnanců úřadu práce ...... 59 Graf 20: Komunikace a jednání zaměstnanců ÚP ...... 60 Graf 21: Osobní přístup zaměstnanců ÚP ...... 61 Graf 22: Průměrné hodnoty zjištěné otázkou č. 13 ...... 62
SEZNAM TABULEK
Tabulka 1: Počet obyvatel okresu Chrudim v roce 2011 a 2012 (v tisících) ...... 30 Tabulka 2: Věková struktura obyvatel v okresu k 31. 12. 2012 ...... 31 Tabulka 3: Počet uchazečů o zaměstnání a podíl nezaměstnaných osob v okresu Chrudim ...... 31 Tabulka : Obyvatelstvo ekonomicky aktivní a ekonomicky neaktivní okresu Chrudim k 26. 3. 2011 ...... 32 Tabulka 5: HDP Pardubického kraje za roky 2010, 2011 a 2012 ...... 32 Tabulka 6: Počet příjemců sociálních dávek ...... 37 Tabulka 7: Respondenti dle pohlaví ...... 41 Tabulka 8: Věková struktura ...... 41 Tabulka 9: Obec ...... 42 Tabulka 10: Typ sociální dávky ...... 43 Tabulka 11: Osobní zkušenost s výplatou sociální dávky před rokem 2012 ...... 43 Tabulka 12: Pravidelnost výplaty sociálních dávek ...... 44 Tabulka 13: Změna dojezdové vzdálenosti ...... 44 Tabulka 1 : Dojezdová vzdálenost respondentů...... 45 Tabulka 15: Vznik dodatečných nákladů ...... 46 Tabulka 16: Druhy dodatečných nákladů ...... 47 Tabulka 17: Průměrné hodnoty jednotlivých faktorů ...... 55 Tabulka 18: Osobní zkušenost ...... 56 Tabulka 19: Vyřízení žádosti stejným zaměstnancem ...... 57 Tabulka 20: Průměrné hodnoty u jednotlivých faktorů ...... 62
76
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
ČSSZ Česká správa sociálního zabezpečení MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí NSD nepojistné sociální dávky ÚP Úřad práce ÚP ČR Úřad práce České republiky ÚP ČR KoP Chrudim Úřad práce České republiky kontaktní pracoviště Chrudim
77
SEZNAM PŘÍLOH
Příloha A – seznam obcí spadajících pod kontaktní pracoviště ÚP Chrudim Příloha B – vzor dotazníku Příloha C – připomínky, názory respondentů Příloha D – reakce ÚP ČR KoP Chrudim na zaslané návrhy