UNIVERZITA PARDUBICE DIPLOMOVÁ PRÁCE 2008 Bc
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA FILOZOFICKÁ DIPLOMOVÁ PRÁCE 2008 Bc. Zuzana KRCHOVÁ Univerzita Pardubice Fakulta filozofická Kronikářství na Chrudimsku v 19. a 20. století Bc. Zuzana Krchová Diplomová práce 2008 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracovala samostatně. Veškeré literární prameny, které jsem v práci využila, jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Byla jsem seznámena s tím, že se na mojí práci vztahují práva a povinnosti vyplývající ze zákona č. 121/2000 Sb., autorský zákon, zejména se skutečností, že Univerzita Pardubice má právo na uzavření licenční smlouvy o užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona, a s tím, že pokud dojde k užití této práce mnou nebo bude poskytnuta licence o užití jinému subjektu, je Univerzita Pardubice oprávněna ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, které na vytvoření vynaložila, a to podle okolností až do jejich skutečné výše. Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své práce v Univerzitní knihovně Univerzity Pardubice. V Pardubicích dne 19. 6. 2008 Zuzana Krchová PODĚKOVÁNÍ Mé poděkování patří všem, kteří mi poskytli potřebné informace a pomoc, věnovali svůj čas a vytvořili prostor a prostředí pro tuto práci. Jmenovitě bych chtěla poděkovat především vedoucí této diplomové práce, doc. PhDr. Marii Mackové, Ph.D. Mé díky také patří řediteli Státního okresního archivu v Chrudimi, Mgr. Ivo Šulcovi, za poskytnutí cenných odborných rad a potřebných materiálů, stejně tak i ostatním zaměstnancům SOkA Chrudim a Regionálního vlastivědného muzea v Chrudimi. SOUHRN Hlavním úkolem této diplomové práce byla snaha přiblížit vývoj kronikářství na Chrudimsku v průběhu 19. a 20. století. Cílem práce bylo podat přehled kronik vzniklých v chrudimském okrese, jejich jednotlivých typů a náležitostí, vývoje během dvou staletí, doplněných o zákonná opatření, která postupně byla pro jednotlivé druhy pamětních knih vydávána. Celé téma je rozčleněno do šesti základních kapitol. Úvodní kapitola má za úkol přiblížit historii kronikářství na našem území od samotných počátků, zabývá se tedy hlavně „velkými“ kronikami, zachycujících politické dějiny státu a panovníků. Druhá kapitola líčí historii lidového kronikářství, pamětních knih, které nevznikly ze zadavatelovy vůle, ale z vlastních kronikářových pohnutek. Další dvě kapitoly jsou jádrem celé diplomové práce, první z nich se zabývá legislativou obecních kronik s příklady z regionu. Druhá se týká ostatních typů pamětních knih. Další kapitola přibližuje chrudimský region v 19. a 20. století a poslední část se týká samotného kronikářství na Chrudimsku, a která přináší konkrétní data a závěry. SUMMARY The main objective of this thesis is focused on evolution of chronicles in Chrudim region during the19th and the 20th century. The aim of this work is to show the overview of the chronicles created in the Chrudim district, its particular types and proprieties, evolution during two centuries, completed with law measures, which were gradually for particular types of memory books enacted. The whole topic is divided into six basic chapters. Opening chapter is called to approach history of chronicles on our territory from the very beginning, is focused mainly “great” chronicles, capturing political history of countries and monarchies. The second chapter is describing history of traditional chronicles, memory books, which didn’t come into being from the submitter’s will, but by the chroniclers own intentions. Following two chapters are the core of this work, first of them is handling with legislature of the municipal chronicles with samples from the region. The second one is related to other kinds of memory books. Following chapter is concerned on Chrudim area in the 19th and 20th century and the last one is about chronicles in Chrudim area and brings specific information and conclusions. KLÍČOVÁ SLOVA 1. Kronikářství na Chrudimsku v 19. a 20. století 2. historie kronikářství 3. lidové kronikářství 4. kronikářství 5. kroniky 6. druhy pamětních knih 7. obecní kroniky 8. farní, církevní kroniky 9. školní kroniky 10. rodinné, osobní, soukromé kroniky 11. spolkové kroniky 12. živnostenské kroniky 13. podnikové, závodní kroniky 14. kroniky Brigád socialistické práce (BSP) 15. kroniky Jednotných zemědělských družstev (JZD) 16. Kroniky Sboru pro občanské záležitosti (SPOZ) 17. Kroniky společenských organizací 18. Kroniky panství 19. Chrudimsko 20. legislativa pamětních knih OBSAH ÚVOD 1 1 HISTORIE KRONIKÁŘSTVÍ 6 2 LIDOVÉ KRONIKÁŘSTVÍ 22 3 LEGISLATIVA 32 3.1 Dekret prezidia zemského gubernia ze dne 31. srpna 1835 32 3.2 Zákon č. 80 ze dne 30. ledna 1920 35 3.3 Vládní nařízení č. 211/1921 Sb. ze dne 9. června 1921 37 3.4 Vládní nařízení č. 169 ze dne 17. listopadu 1932 o pamětních knihách obecních 40 3.5 Vládní nařízení v době německé okupace 44 3.6 Kronikářská legislativa po druhé světové válce 46 3.6.1 Politická situace v období let 1968 – 1969 51 3.7 Období od roku 1969 do roku 1989 53 3.8 Situace od roku 1989 do současnosti 55 3.8.1 Projekt minimalizace rizik ztrát kronik v obcích 59 3.8.2 Projekt minimalizace rizik ztrát kronik v obcích na Chrudimsku 61 4 DRUHY PAMĚTNÍCH KNIH 63 4.1 Obecní kroniky 63 4.2 Farní – církevní kroniky 69 4.3 Školní kroniky 74 4.4 Rodinné – osobní – soukromé kroniky 80 4.5 Spolkové kroniky 82 4.6 Živnostenské kroniky 86 4.7 Podnikové – závodní kroniky 88 4.8 Kroniky Brigád socialistické práce (BSP) 91 4.9 Kroniky Jednotných zemědělských družstev (JZD) 93 4.10 Kroniky Sboru pro občanské záležitosti (SPOZ) 96 4.11 Kroniky společenských organizací 97 4.12 Kroniky panství 98 5 CHRUDIMSKO V 19. A 20. STOLETÍ 101 6 KRONIKÁŘSTVÍ NA CHRUDIMSKU 111 ZÁVĚR 123 SEZNAM PRAMENŮ A LITERATURY 127 PŘÍLOHY 134 RESUME 145 ÚVOD Předkládaná diplomová práce nese název Kronikářství na Chrudimsku v 19. a 20. století. Toto téma jsem zvolila po konzultaci s ředitelem Státního okresního archivu v Chrudimi, Mgr. Ivo Šulcem, který mi ho doporučil a které mě nadchlo. Druhým důvodem, proč jsem téma zvolila, je, že pocházím z malé vsi na Chrudimsku, proto mi je velmi blízké a těšilo mě, že při jeho zpracovávání poznám podrobněji svůj region. Vybrala jsem tedy téma regionální se zaměřením na chrudimský okres. Své vysvětlení má také časové vymezení, tedy období trvání 19. a 20. století. Tohoto časového rozpětí se však dogmaticky nedržím, jedná se hlavně o dobu, kdy se kroniky začaly objevovat ve větším množství a navíc jejich vedení bylo postupně upravováno zákonnými opatřeními, kdy první z nich na našem území se datuje do roku 1835. To samozřejmě neznamená, že před tímto datem žádné jiné pamětní knihy na Chrudimsku neexistovaly, naopak. Horní hranice časového rozpětí pak určuje hlavně ta skutečnost, že se jedná o dobu nedávno minulou, kdy je velké množství kronik stále ještě vedeno, nebo jsou uzavřeny a čekají na uplynutí skartační lhůty, aby mohly být zpřístupněny v archivu. Také evidence kronik Státního okresního archivu v Chrudimi, se kterou pracuji, je vedena v hranicích okresu do roku 2002. Kroniky, nebo také pamětní knihy, jsou svědkem doby, ve které vznikaly, tlumočí její názory a promlouvají k nám jejím jazykem, tím pak přesahují úzký lokální či regionální rámec. Kromě svého přínosu sociologicky historického je pro nás lidová kronika důležitá i po stránce jazykové, dobově společenské, literárně-vědecké a folkloristické. Záchrana starých lidových zápisů, memoárových a kronikářských památek není tedy pouze činem kulturní vyspělosti, ale zároveň i pomocí soudobému a literárně-vědnému bádání.1 Dle Ottova slovníku naučného z přelomu 18. a 19. století kronika „jest dílo dějepravné, stojící na stanovisku prostě referujícím.“2 Všeobecná encyklopedie o století později vidí význam kroniky v zápisu historických událostí v jejich časové posloupnosti bez snahy o postižení hlubších příčinných souvislostí. Kronika nebo také pamětní či památná kniha může spočívat i v pravidelném chronologickém zápisu událostí.3 Novodobá definice uvádí: „Úlohou kroniky je chronologicky, tedy podle časového pořadí v jakém se děj skutečně odehrál, popsat jednotlivé historické události. Popis těchto událostí je ale důsledně 1 ŠMÍD, Luděk. Lidoví kronikáři středního Polabí 1. Franěk Jan Vavák – typ selského autodidakta a regionálního kronikáře. Poděbrady: 1967. 7 s. 2 Ottův slovník naučný. Illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. 15. díl. Praha, 1900. s. 248 – 250. 3 Všeobecná encyklopedie. 4. svazek. K – L. Praha, 1999. 230 s. 1 strohý, nepopisují se žádné příčiny a souvislosti. Události nebo jejich aktéři se nehodnotí. Kronika obsahuje pouze faktický popis událostí.“4 I přes tento strohý a stručný zápis je kronikářský záznam prostoupen množstvím subjektivních kronikářových postojů a názorů, někdy se prostě pisatel nemohl a ani pravděpodobně nechtěl zříci možnosti zůstat nestranný a objektivní. I tím se kroniky stávají důležitým svědkem své doby a vyhledávaným historickým pramenem. Svou formou a obsahem kroniky patří mezi historické narativní prameny. Také bychom je mohli zařadit mezi tzv. ego-dokumenty, prameny typu osobního svědectví, kterými jsou hlavně paměti, deníky, osobní korespondence. Dokumenty, jejichž původci byli příslušníci těch vrstev obyvatelstva, k nimž se historická antropologie obrací jako k objektu poznání. V poslední době pak stále více roste zájem historiků o nižší vrstvy obyvatelstva a jejich vnitřní, myšlenkový svět.5 Pamětní knihy poskytují badatelům možnost osvětlit historii mnoha oborů, můžeme z nich vyčíst např. vývoj lidové architektury, myšlenkový svět lidí, kteří kroniky tvořili, ať již ze svého vlastního popudu nebo