Tvrze, Hrady a Zámky V Bývalém Okrese Chrudim Z Hlediska Přístupu Pro Handicapované Občany

Tvrze, hrady a zámky v bývalém okrese Chrudim z hlediska přístupu pro handicapované občany

Prohlášení

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“).

Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ.

Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo).

Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.).

Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.

V Havlíčkově Brodě dne 5. 11. 2018

......

Podpis

Poděkování

Rád bych poděkoval především vedoucímu své bakalářské práce, ak. mal. Vladimíru Netoličkovi, za odborné rady a pomoc při zpracování bakalářské práce. Dále bych chtěl poděkovat přítelkyni, která se mnou navštívila většinu památek v této práci.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA

Katedra Cestovního ruchu

Tvrze, hrady a zámky v bývalém okrese Chrudim z hlediska přístupu pro handicapované občany

Bakalářská práce

Autor: Vladimír Szilva

Vedoucí práce: Ak. mal. Vladimír Netolička

Jihlava 2019

Abstrakt Szilva, Vladimír: Tvrze, hrady a zámky v bývalém okrese Chrudim z hlediska přístupu pro handicapované občany. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Ak. mal. Vladimír Netolička. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2018. 81 stran.

Tato bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zaměřuje na definování sociálního cestovního ruchu, zdravotního postižení a typů průkazů pro osoby se zdravotním postižením. Praktická část je věnována zmapování přístupnosti tvrzí, hradů a zámků v bývalém okrese Chrudim pomocí vlastní návštěvy, fotodokumentace, slovního popisu a konečného hodnocení. Klíčová slova

Zdravotní postižení, sociální cestovní ruch, tvrze, hrady, zámky, Chrudim

Abstract Szilva, Vladimír: Strongholds, castles and chateaus of the former district of Chrudim in terms of their access for the people with disabilities. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Travel/Tourism. Thesis supervisor: Ak. mal. Vladimír Netolička. Grade of qualification: bachelor. Jihlava 2018. 81 pages.

This bachelor thesis is divided into theoretical part and a practical part. The theoretical part focuses on the definitions of social tourism, disabilities and types of special card for people with disabilities. The practical part maps the accessibility of strongholds, castles and chateaus of the former district of Chrudim based on my own visit, photographs, word description and final evaluation.

Key words:

Disabilities, social tourism, strongholds, castles, chateaus, Chrudim

7 Obsah Seznam obrázků ...... 11 Seznam tabulek ...... 13 Seznam map ...... 14 Úvod ...... 15 Teoretická část ...... 17 1. Sociální cestovní ruch ...... 17 1.1. Historie ...... 17 1.2. Přínosy ...... 18 1.3. Bariéry ...... 18 1.4. Cílové skupiny ...... 20 2. Osoby se zdravotním postižením ...... 21 2.1. Klasifikace zdravotního postižení - druhy postižení ...... 21 2.1.1. Osoby s tělesným postižením ...... 23 2.1.2. Osoby s mentálním postižením...... 23 2.1.3. Osoby se zrakovým postižením ...... 24 2.1.4. Osoby se sluchovým postižením ...... 24 2.1.5. Osoby s poruchou komunikační schopnosti (postižení řeči) ...... 25 2.1.6. Osoby s kombinovaným postižením ...... 26 3. Průkaz osoby se zdravotním postižením ...... 27 3.1. Typy průkazů ...... 27 3.1.1. Průkaz TP ...... 27 3.1.2. Průkaz ZTP ...... 28 3.1.3. Průkaz ZTP/P ...... 30 4. Statistické údaje osob se zdravotním postižením ...... 32 Praktická část ...... 35 5. Okres Chrudim ...... 36 6. Metodika výzkumu ...... 39 7. Seznam navštívených památek ...... 40 7.1. Přístupné tvrze, hrady a zámky Chrudimska ...... 41 7.2. Nepřístupné tvrze, hrady a zámky Chrudimska ...... 41 8. Přístupné tvrze, hrady a zámky Chrudimska ...... 42 8.1. Hrad Košumberk ...... 42 8.2. Hrad Oheb ...... 45 8.3. Hrad Rabštejn ...... 46

8 8.4. Hrad Strádov ...... 47 8.5. Hrad Vildštejn ...... 48 8.6. Hrad Žumberk ...... 49 8.7. Zámek Nasavrky ...... 50 8.8. Zámek Chrast ...... 52 8.9. Zámek Slatiňany ...... 54 9. Nepřístupné tvrze, hrady a zámky Chrudimska...... 57 9.1. Tvrz Lipka ...... 57 9.2. Hrad Rychmburk ...... 57 9.3. Zámek Beštvina ...... 58 9.4. Zámek Heřmanův Městec ...... 58 9.5. Zámek Hoješín ...... 59 9.6. Zámek Hrochův Týnec ...... 59 9.7. Zámek Chroustovice ...... 60 9.8. Zámek Chroustovice – Březovice ...... 60 9.9. Zámek Chrudim – Medlešice ...... 61 9.10. Zámek Karlštejn ...... 61 9.11. Zámek Přestavlky ...... 62 9.12. Zámek Ronov nad Doubravou ...... 62 9.13. Zámek Rosice u Chrasti ...... 63 9.14. Zámek Seč ...... 63 9.15. Zámek Třemošnice ...... 64 10. Mapy tvrzí, hradů a zámků v bývalém okrese Chrudim...... 65 10.1. Veřejně přístupné a nepřístupné tvrze, hrady a zámky v bývalém okrese Chrudim 66 10.2. Vhodné a nevhodné památky pro osoby na invalidním vozíku v bývalém okresu Chrudim 67 10.3. Vhodné a nevhodné památky pro osoby se sníženou pohyblivostí v bývalém okresu Chrudim ...... 69 10.4. Vhodné a nevhodné památky pro osoby se zrakovým postižením v bývalém okrese Chrudim ...... 70 10.5. Vhodné a nevhodné památky pro osoby se sluchovým postižením v bývalém okresu Chrudim ...... 72 10.6. Vhodné a nevhodné památky pro osoby s mentálním postižením v bývalém okrese Chrudim ...... 73 Shrnutí ...... 75 Závěr ...... 76

9 Diskuze ...... 77 Seznam použité literatury ...... 78 Internetové zdroje ...... 79

10 Seznam obrázků

Obrázek 1 – Vzor průkazu TP [15] ...... 28

Obrázek 2 – Vzor průkazu ZTP [18] ...... 29

Obrázek 3 – Vzor průkazu ZTP/P [21] ...... 30

Obrázek 4 – Hrad Košumberk ...... 42

Obrázek 5 Parkoviště pod hradem Košumberk ...... 42

Obrázek 6 Přístupová cesta k hradu Košumberk ...... 43

Obrázek 7 Celkový pohled na hrad Lichnice ...... 44

Obrázek 8 Celkový pohled na zříceninu hradu Oheb ...... 45

Obrázek 9 Celkový pohled na zříceninu hradu Rabštejn ...... 46

Obrázek 10 Celkový pohled na zříceninu hradu Strádov...... 47

Obrázek 11 Hrad Vildštejn (zbytky hradního zdiva) ...... 48

Obrázek 12 Celkový pohled na zříceninu hradu Žumberk...... 49

Obrázek 13 Celkový pohled na zámek v Nasavrkách ...... 50

Obrázek 14 Parkoviště u zámku Nasavrky...... 50

Obrázek 15 Schody do 2.patra zámku Nasavrky ...... 51

Obrázek 16 Zámek Chrast ...... 52

Obrázek 17 Parkoviště u zámku Chrast...... 52

Obrázek 18 Bezbariérové toalety zámku Chrast ...... 53

Obrázek 19 Celkový pohled na zámek Slatiňany ...... 54

Obrázek 20 Přistup k toaletám zámku Slatiňany ...... 55

Obrázek 21 Parkoviště zámku Slatiňany ...... 55

Obrázek 22 Celkový pohled na tvrz Lipka ...... 57

Obrázek 23 Celkový pohled na hrad Rychmburk ...... 57

Obrázek 24 Celkový pohled na zámek Beštvina...... 58

11 Obrázek 25 Celkový pohled na zámek Heřmanův Městec ...... 58

Obrázek 26 Celkový pohled na zámek Hoješín ...... 59

Obrázek 27 Celkový pohled na zámek Hrochův Týnec...... 59

Obrázek 28 Celkový pohled na zámek Chroustovice ...... 60

Obrázek 29 Celkový pohled na zámek Březovice...... 60

Obrázek 30 Celkový pohled na zámek Medlešice ...... 61

Obrázek 31 Celkový pohled na zámek Karlštejn ...... 61

Obrázek 32 Celkový pohled na zámek Přestavlky ...... 62

Obrázek 33 Celkový pohled na zámek Ronov nad Doubravou...... 62

Obrázek 34 Celkový pohled na zámek v Rosicích u Chrasti ...... 63

Obrázek 35 Celkový pohled na zámek Seč...... 63

Obrázek 36 Celkový pohled na zámek Třemošnice ...... 64

Kde není uvedený zdroj je obrázek prací autora.

12 Seznam tabulek

Tabulka 1 Typ zdravotního postižení podle pohlaví [23] ...... 33

Tabulka 2 Hodnotící tabulka hradu Košumberk ...... 43

Tabulka 3 Hodnotící tabulka hradu Lichnice ...... 44

Tabulka 4 Hodnotící tabulka hradu Oheb ...... 45

Tabulka 5 Hodnotící tabulka hradu Rabštejn...... 46

Tabulka 6 Hodnotící tabulka hradu Strádov...... 47

Tabulka 7 Hodnotící tabulka hradu Vildštejn...... 48

Tabulka 8 Hodnotící tabulka hradu Žumberk...... 49

Tabulka 9 Hodnotící tabulka pro zámek Nasavrky ...... 51

Tabulka 10 Hodnotící tabulka zámku Chrast ...... 53

Tabulka 11 Hodnotící tabulka zámku Slatiňany ...... 56

Kde není uvedený zdroj je tabulka prací autora.

13 Seznam map

Mapy 1- Mapa okresu Chrudim [26]……………………………………………………...36

Mapy 2 – Mapa tvrzí, hradů a zámků v bývalém okrese Chrudim……………………….65

Mapy 3 – Mapa přístupných a nepřípustných památek…………………………………..66

Mapy 4 – Mapa vhodných a nevhodných památek pro osoby na invalidním vozíku……67

Mapy 5 – Mapa vhodných a nevhodných památek pro osoby se sníženou pohyblivost…69

Mapy 6 – Mapa vhodných a nevhodných památek pro osoby se zrakovým postižení…...70

Mapy 7 – Mapa vhodných a nevhodných památek pro osoby se sluchovým postižení….72

Mapy 8 – Mapa vhodných a nevhodných památek pro osoby s mentálním postižením…73

Kde není uvedený zdroj je mapa prací autora.

14 Úvod

Při výběru tématu bakalářské práce mě nejvíce zaujalo téma Tvrze, hrady a zámky v bývalém okrese Chrudim z hlediska přístupu pro handicapované občany, pod vedením ak. mal. Vladimíra Netoličky. Původně jsem chtěl zpracovat okres Havlíčkův Brod, kde bydlím, ale tento okres byl již zpracován jiným studentem. Toto téma jsem si vybral i z důvodu, že rád cestuji a objevuji nová místa. Hlavním cílem je zmapovat tvrze, hrady a zámky Chrudimska na základě osobní návštěvy, slovního popisu, vlastní fotografické dokumentace a tabulkového hodnocení.

Moje práce by měla doplnit již dříve publikované práce, které se zabývali touto tématikou v jiných bývalých okresech, a které se postupně snaží zmapovat celé území České republiky pod vedením pana ak. mal. Vladimíra Netoličky. Do dnešního dne bylo zpracováno 22 bakalářských prací. Má bakalářská práce je ale první, která se zabývá zmapováním okresu Chrudim. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou.

Teoretická část má za cíl představit sociální cestovní ruch, druhy postižení jako např. tělesné, zrakové, mentální apod. Zmíním zde také typy průkazů pro zdravotně handicapované osoby a výhody, které z nich mohou plynout. Na konci této časti budou uvedeny statistické údaje o počtu postižených osob v rámci České republiky.

V úvodu praktické části vymezím oblast bývalého okresu Chrudim. Pomocí internetových stránek Národního památkového ústavu vytvořím seznam všech tvrzí, hradů a zámků na daném území a rozdělím je na veřejně přístupné a nepřístupné na základě vlastní návštěvy. U veřejně přístupných objektu budou dále hodnoceny možnosti, které daná památka může nabídnout v případě návštěvy handicapovaných občanů. Nejdůležitějšími aspekty hodnocení budou především možnost parkování, přístup k památce a po památce a dostupnost sociálních zařízení. Praktickou část také doplní vlastnoručně pořízené fotografie, tabulkové zhodnocení a slovní popis všech veřejně přístupných památek.

V mapách, které umístím do závěru této práce budou zaznamenány památky dle jejich přístupnosti pro jednotlivé druhy postižení. Tyto mapy by mohli sloužit jako informativní pro lidi s handicapem. Nápomocné by také mohli být pro pracovníky těchto památek, z hlediska zlepšení služeb pro osoby s postižením ať už fyzickým nebo mentálním.

15 Doufám, že tato bakalářská práce bude mít přínos jak pro handicapované občany, tak pro širokou veřejnost. Zároveň bych chtěl poděkovat mé rodině, že se se mnou účastnili návštěv většiny objektů a podporovali mě během zpracování této práce.

16 Teoretická část

1. Sociální cestovní ruch

Sociální cestovní ruch, někdy také označován jako solidární cestovní ruch, je vnímán jako nový druh cestovního ruchu, intenzivněji se projevující od poloviny 20. století. Jednotná definice tohoto pojmu však neexistuje. Různé definice se od sebe liší zejména díky odlišné organizační struktuře zemí, ve kterých se sociální cestovní ruch vyvíjel a byl realizován. (Linderová, 2018, str. 9) Za obecnou definici cestovního ruchu lze považovat definici dle Page a Connela, jež uvádí: „Takový pobyt, kterého se účastní lidé, kteří by normálně tuto příležitost neměli, a to buď z ekonomických důvodů nebo z důvodu neschopnosti či nedostupnosti“. Dle jejich definice je sociální cestovní ruch takzvaným cestovním ruchem pro všechny bez ohledu na pohlaví, věk, finanční možnosti nebo zdravotní omezení. [1]

Dalším, kdo definoval sociální cestovní ruch je Bernecker, který uvádí, že se jedná o ,,cestovní ruch méně majetných vrstev obyvatel, které má s ohledem na počet účastníků masový charakter,, (Linderová, 2018, str. 10).

Některé definice na sociální cestovní ruch nahlížejí z morálního hlediska, jako například definice dle Minnaert, Maitland a Miller, kteří sociální cestovní ruch definují jako: „Cestovní ruch se zvýšenou morální hodnotou, který se zaměřuje buďto na užitek hostujícího subjektu nebo návštěvníka při turistické směně.“ [2]

1.1. Historie

Za období vzniku sociálního cestovního ruchu je považováno 19. století. Vývoj byl ovlivněn hned několika faktory, a to zejména rozvojem a dostupností železniční dopravy, pevně stanoveným pracovním týdnem a v neposlední řadě také industrializací.

Důležitým milníkem ve vývoji sociálního cestovního ruchu je rok 1936. V tomto roce byla mezinárodní organizací práce odsouhlasena Úmluva o placené dovolené, která stanovuje nárok na šest pracovních dní placeného volna. Tento čin lze považovat za základní kámen vzniku a rozvoje sociálního cestovního ruchu.

17 Mezi prvotní výsledky rozvoje a utváření sociálního cestovního ruchu patřili především odborové rekreace, dětské prázdninové tábory, zakládání tematických a sportovních klubů určených především pro mládež a mnoho dalších volnočasových aktivit.

Vývoj sociálního cestovního ruchu nabral rychlejší spád po druhé světové válce, kdy bylo obyvatelstvu umožňováno stále více možností pro cestování, i komfort a kvalita stoupala vzhůru. (Linderová, 2018, str. 18).

1.2. Přínosy

Sociální cestovní ruch sebou přináší řadu výhod pro destinace, ve kterých je uskutečňován. Dochází především k poklesu sezónnosti, stimulace domácího cestovního ruchu, aktivace místní produkce, sociální a ekonomická stabilitě, vytváření nových pracovních míst, regionálnímu rozvoji a v neposlední řadě sociální interakci.

Přínosem zdravotně postižené osoby pro danou destinaci je především loajálnost k oblíbeným místům, často a rádi se vracejí. Cestují ve větších skupinách, což přináší větší tržbu z poskytnutých služeb. Tyto osoby cestují raději mimo sezónu.

Negativním přínosem může být nárůst cen nabízených produktů a služeb. (Linderová, 2018, str. 112)

1.3. Bariéry

Pojem bariéra všeobecně označuje nějakou překážku. Ne vždy se ale musí jednat o překážku fyzickou jako je například zeď, schodiště nebo úzká chodba, může jít i o bariéry psychické, společenské nebo ekonomické.

Osoby se zdravotním postižením se při cestování setkávají s velkým množstvím bariér. Nejčastěji jsou to bariéry:

• Architektonické - tyto bariéry se vyskytují především v okolním prostředí, ve kterém se zdravotně postižená osoba pohybuje, tyto bariéry ji nějakým způsobem znemožňuje bezpečný pohyb a orientaci. Jedná se o pevné bariéry vytvořené projektanty (například: schodiště, úzké chodby, nízké stropy, šířka dveří, nepřístupné přístupové cesty)

18 nebo také přírodními silami (např: kořeny stromů vyčnívající nad povrch země, nerovnost povrchu – drny, propadliny). • Společenské - jedná se především o problematiku komunikace se zdravotně postiženou osobou. Pracovníci cestovního ruchu nejsou mnohdy dostatečně a správně informováni, jak komunikovat s těmito osobami, neví, jak vyhovět specifickým potřebám a nabídnout odpovídající služby. Osoby zdravotně postižené se tak často setkávají s odmítavým a neochotným postojem pracovníků cestovního ruchu, který může být zapříčiněn předsudky společnosti vůči těmto osobám. • Ekonomické - zdravotně postižená osoba nemá mnohdy dostatek finančních prostředků, které by mohla využít při své účasti na cestovním ruchu.

Při hodnocení bariér je také důležité přihlédnout ke zdravotnímu postižení dané osoby. Co pro jednoho představuje bariéru, může být pro jiného nápomocné. (Linderová, 2018, str. 47 - 49)

Nejčastěji se s překážkami setkávají osoby, které jsou díky svému postižení upoutání na invalidní vozík. Pro,,pohyb,, (manévrování) s invalidním vozíkem potřebují prostor ve tvaru kruhu o průměru 1 500 mm. (Linderová, 2018, str. 39)

Další překážka se může objevit na parkovištích. Pro tyto osoby jsou sice vyhrazena speciální místa na parkování, ale mnozí ze zdravých řidičů nerespektují vyhrazený prostor pro tyto osoby. Parkovací místa pro vozíčkáře ve většině případů neodpovídají stanoveným požadavkům, jako jsou umístění nedaleko vstupních dveří, bezbariérový přistup na chodník. Co se týče rozměrů parkovacích míst, nejčastěji se uvádí 5 000 x 2 200 mm. Po zaparkování by vedle vozidla měl zůstat prostor o velikosti 1 500 mm pro bezproblémové vystoupení a nastoupení osoby upoutané na invalidní vozík. (Linderová, 2018, str. 78)

Další problém může nastat při návštěvě sociálního zařízení. Šířka vstupních dveří do kabinky by měla být 800 až 900 mm. Celkový prostor kabinky by pak měl splňovat rozměry minimálně 1 800 x 2 150 mm (maximálně 2 200 x 2 150 mm). Mezi další důležité požadavky patří dostatečně velký prostor okolo záchodové mísy, umístění madel, protiskluzová podlaha, umyvadlo s možností podjezdu invalidního vozíku, snadno ovladatelná páková baterie, lehké otevírání dveří a vhodná klika. (Linderová, 2018, str. 94)

19 1.4. Cílové skupiny

Nejčastěji jsou za cílové skupiny sociálního cestovního ruchu označování pouze mladí lidé, rodiny s nízkými příjmy, zdravotně handicapovaní a senioři.

Realizační tým projektu ATHENA na cestách ve své příručce o bezbariérovém cestování tyto skupiny specifikoval daleko podrobněji:

• osoby se zdravotním postižením – pohybovým, zrakovým, sluchovým či postižením vnitřních orgánů osoby s akutním úrazem znemožňujícím pohyb (např. zlomené končetiny); • osoby s akutním nebo chronickým onemocněním (např. cestovní nevolnost); • seniory; • těhotné ženy; • rodiny s malými dětmi; • osoby s dětskými kočárky; • osoby doprovázející osoby mentálně postižené; • osoby malého či nadměrného vzrůstu; • osoby s poruchami komunikace.

Podrobnější členění je zdůvodňováno tvrzením, že sociální cestovní ruch je milně ,,určen,, pouze pro osoby se zdravotním postižením. Nemusíme však mít žádný hendikep, abychom mohli bezbariérové prostředí a služby využívat. Z tohoto hlediska je přístupnost přínosná pro všechny a neměla by být vnímána jako vedlejší, doplňková nebo dokonce jako nadstandardní služba nebo tvoření něčeho nad rámec povinností. [3]

20 2. Osoby se zdravotním postižením

V první řadě je důležité ujasnit si, koho vlastně označujeme za osobu zdravotně postiženou. Co je vlastně zdravotní postižení? Pojem zdravotní postižení a problematika osob se zdravotním postižením je v České republice zakotven hned v několika právních předpisech. Existuje také spousta definic objasňujících tento pojem.

Zdravotní postižení je určitá odchylka ve zdravotním stavu člověka, která jej omezuje v určité činnosti (pohyb, kvalita života, uplatnění ve společnosti). [4]

Další definice zdravotní postižení specifikuje jako Postižení člověka, které nepříznivě ovlivňuje kvalitu jeho života, zejména schopnost navazovat a udržovat vztahy s lidmi a schopnost pracovat (Matoušek, 2008, str. 255).

Dle ustanovení § 3 písmena g) zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách je zdravotním postižením tělesné, mentální, duševní, smyslové nebo kombinované postižení, jehož dopady činí nebo mohou činit osobu závislou na pomoci jiné osoby. [5]

Dalším právním předpisem, který upravuje danou problematiku je zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti. Ustanovení § 67 zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti definuje osoby se zdravotním postižením jako fyzické osoby, které jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními ve třetím stupni, invalidními v prvním nebo druhém stupni, nebo zdravotně znevýhodněnými. [6]

Mezi další důležitý dokument zabývající se problematikou osob se zdravotním postižením patří ,,Deklarace práv duševně postižených lidí,,. Jedná se o rezoluci schválenou veřejným shromážděním OSN ze dne 20. prosince 1971 upravující práva postižených osob. „Duševně postižený občan má, pokud je to jen možné, stejná práva jako ostatní občané“. [7]

Rovností práv zdravých a postižených osob se dále zabývá Charta práv a povinností tělesně postižených osob vydaná v roce 1975 v Paříži. [8]

2.1. Klasifikace zdravotního postižení - druhy postižení

Zdravotní postižení můžeme rozdělit do několika skupin podle různých druhů nebo kritérií. Rozdělení se dále může nepatrně odlišovat podle pohledů osoby charakterizující jednotlivé skupiny.

21 Michalík (Michalík, 2011, str. 34) dělí jednotlivá postižení do pěti skupin podle převládajícího zdravotního postižení.

Jedná se o postižení:

• tělesné; • mentální (postižení duševní, poruchy autistického spektra); • zrakové; • sluchové; • řečové (porucha komunikačních schopnosti).

Neopomenutelnými skupinami postižení jsou dle Michalíka postižení:

• kombinovaná; • civilizační choroby.

Výše uvedené skupiny můžeme dále vnitřně členit podle závažnosti zdravotního postižení na postižení:

• mírné; • středně těžké; • těžké.

Dalším, kdo klasifikoval zdravotní postižení do jednotlivých skupin je Fischer, který dělí jednotlivé handicapy a znevýhodnění podle druhu poruchy na:

• tělesné (somatické); • komunikační; • mentální; • chování.

Stejně tak jako Michalík i Fischer jednotlivé skupiny zdravotního postižení dále dělí dle stupně závažnosti na:

• lehký stupeň; • střední stupeň; • těžký stupeň. [9]

22 2.1.1. Osoby s tělesným postižením

Pod pojmem tělesné postižení si můžeme představit osobu s určitou tělesnou nápaditostí a omezenou schopností pohybu. Jedná se o osoby s postižením viditelným takzvaně na první pohled. Tyto osoby mají omezenou schopnost pohybu, někdy se jedná o jedince, kteří jsou naprosto imobilní. Tyto osoby často využívají pomůcky, které jim umožňují nebo usnadňují pohyb. Jedná se například o chodítka, berle nebo invalidní vozíky.

Definice tělesného postižení – tělesné postižení představuje vady nebo poškození pohybového a nosného systému, tj. kostí, kloubů, šlach, svalů, cévního a nervového systému, pokud se projevují porušenou hybností (mobilitou). (Linderová, 2018, str. 27, citováno podle Renotiérová, 2006)

Tělesné postižení můžeme rozdělit do dvou skupin podle vzniku tělesného postižení na:

• vrozené; • získané.

Vrozeným tělesným postižením se rozumí postižení, které se u jedince projeví již během těhotenství nebo bezprostředně po jeho narození. Nejznámějším vrozeným tělesným postižením je dětská mozková obrna.

Získané tělesné postižení vzniká jako následek nějakého úrazu, chirurgického zákroku, vážné a dlouhodobé nemoci. Jedná se především o amputace končetin. (Michalík, 2011, str. 34).

2.1.2. Osoby s mentálním postižením

Mentální postižení mnohdy také označováno jako mentální retardace je vrozené a trvalé postižení osobnosti projevující se nízkou úrovní rozumových schopností, nízkou kontrolou emocionality, vysokou potřebou akceptace, nízkou schopností odhadovat vlastní možnosti, vysokou sugestibilitou, omezenou schopností rozumět řeči a řeč používat, tendencí ke stereotypnímu chování, konkrétním myšlením bez schopnosti zobecňovat (Matoušek, 2008, str. 99).

Mentální postižení stejně tak jako tělesné postižení můžeme rozdělit na vrozené a získané.

Vrozené mentální postižení může být zapříčiněno dědičností, poruchou nervové soustavy při vývoji plodu v děloze, nebo bezprostředně po narození. Nejznámějším vrozeným

23 mentálním postižením je Downův syndrom, který sebou nese i určité vzhledové odlišnosti od zdravých jedinců.

Jako získané mentální postižení lze označit takzvanou mentální retardaci jedince, která je způsobena poškozením mozku a ovlivněna výchovou a prostředím ve kterém je jedinec formován v průběhu svého životního vývoje. Můžeme sem zařadit například různé duševní a psychické poruchy nebo například zaostalý vývoj rozumových schopností. (Matoušek, 2008, str. 99)

2.1.3. Osoby se zrakovým postižením

Pod označením osoby se zrakovým postižením si každý vybaví slepce v černých brýlích o slepecké holi, popřípadě vedeného slepeckým psem. Osob trpících slepotou je ale v populaci mnohem méně než například osob slabozrakých.

Osoby se zrakovým postižením můžeme rozdělit do několika skupin podle závažnosti jejich postižení na:

• Slabozraké; • se zbytkem zraku; • nevidomé; • s poruchou binokulárního vidění; • barvoslepé; • s kombinovaným postižením.

(Michalík, 2011, str. 275).

Slabozraké osoby – postižením jsou zasaženy obě oči, nepomáhá ani redukce pomocí brýlí

Osoby se zbytkem zraku – snížené nebo deformované schopnosti zraku.

Osoby nevidomé – ,,osoby žijící ve tmě,, nedokáží vnímat světlo.

S poruchou binokulárního vidění – porucha vnímání hloubky prostoru a simultánního vnímaní obrazu. (Linderová, 2018, str. 30).

2.1.4. Osoby se sluchovým postižením

Množství osob se sluchovým postižením není zdaleka tolik, jako osob s ostatními zdravotními postiženími. Jedná se v počtu o útlejší skupinu jedinců. Z hlediska začlenění

24 do společnosti jsou tyto osoby vnímány jako nejsložitěji zařaditelné oproti osobám s jiným zdravotním postižením, jejichž začlenění do společnosti je podstatně jednodušší. (Michalík, 2011, str. 347).

Dle Michalíka můžeme vady sluchu rozdělit dle mohutnosti ztráty do několika kategorií:

• Ohluchlost – ztráta sluchu, ke které dochází při vývoji mluvené řeči. • Hluchota – jedinec není schopen vnímat zvukové informace, nebo je jeho vnímání značně sníženo, k této vadě dochází v raném věku dítě, významnou pomůckou je kochleární implantát. • Zbytky sluchu – jde o poruchu částečné ztráty sluchu spojené s absencí mluvené řeči, • Nedoslýchavost – můžeme rozdělit do několika skupin podle závažnosti: o velmi těžká nedoslýchavost – jedinec dokáže zvukové informace vnímat pouze v těsné blízkosti ucha, i přes těsnou vzdálenost dochází k deformovanosti zvukové informace; o těžká nedoslýchavost - u této poruchy je důležitá vzdálenost při komunikaci mezi jedinci, doporučuje se vzdálenost do 1 metru od ucha; o Střední nedoslýchavost - stejně tak jako u těžké nedoslýchavosti je tato porucha ovlivněna vzdáleností při komunikaci mezi jedinci, doporučuje se vzdálenost do 3 metrů od ucha; o lehká nedoslýchavost - sluch jedince je negativně ovlivněn v případě, že komunikace probíhá v hlučném prostředí, nebo při tiché mluvené řeči (šeptání).

Výše uvedené vady sluchu mohou být vrozené, získané, popřípadě částečně získané. (Michalík, 2011, str. 362 - 364).

2.1.5. Osoby s poruchou komunikační schopnosti (postižení řeči)

O narušené komunikační schopnosti člověka mluvíme tehdy, když se některá rovina jeho jazykových projevů (případně několik rovin současně) odchyluje od zažitých norem daného jazykového prostředí do té míry, že působí interferenčně vzhledem k jeho komunikačnímu záměru. Může jít o foneticko-fonologickou, morfologicko-syntaktickou, lexikálně- sémantickou, pragmatickou rovinu nebo jejich kombinace. [10]

25 2.1.6. Osoby s kombinovaným postižením

Jedná se o jedince, kteří jsou postižení dvěma a více druhy postižení. Tyto vady, jak bylo již několikrát zmíněno, mohou být vrozené nebo získané. Kombinované postižení nelze jednoznačně rozdělit do konkrétních skupin. Příčinou je množství kombinací jednotlivých vad, stupňů závažnosti, forem a druhů. Mezi kombinovaná postižení můžeme zařadit například hluchoslepost. [11]

26 3. Průkaz osoby se zdravotním postižením

Průkaz osoby se zdravotním postižením je specifická ,,kartička,, (dále jen průkaz) ze které plynou jejímu držiteli určité výhody. Tento průkaz lze získat pouze na základě splnění určitých podmínek. Jednou z nich je absolvování správního řízení zahájeného na základě podané žádosti. Tato žádost se podává formou předepsaného tiskopisu u příslušné pobočky krajského Úřadu práce České republiky. Další z podmínek, které musí žadatel splňovat je spodní věková hranice, kdy věk žadatele musí být nejméně 1 rok. Žadatel musí mít tělesné, smyslové nebo duševní postižení. Toto postižení musí žadateli dlouhodobě a nepříznivě ovlivňovat jeho zdravotní stav, omezovat jeho schopnost pohyblivosti nebo orientace. Řadí se sem také osoby s poruchami autistického spektra. [12]

Problematika průkazů osoby se zdravotním postižením je zakotvena v Zákoně č. 301/2017 Sb., Zákon, kterým se mění zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Z tohoto zákona plynou držitelům průkazu osoby se zdravotním postižením některé nároky a výhody.

Dalším předpisem upravujícím danou problematiku je Vyhláška č. 388/2011 Sb. která stanoví, které zdravotní stavy lze považovat za podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a orientace. [13]

3.1. Typy průkazů

Žadatel má možnost získat jeden ze tří typů průkazu osoby se zdravotním postižením. Jedná se o průkaz TP (těžké postižení), ZTP (zvlášť těžké postižení) a ZTP/P (zvlášť těžké postižení s průvodcem).

3.1.1. Průkaz TP

Nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením typu „TP“ má osoba, která je postižena středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, řadí se sem i osoby s poruchou autistického spektra.

Středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti

27 v domácím prostředí, v exteriéru je schopna chůze se sníženým dosahem a má problémy při chůzi okolo překážek a na nerovném terénu. Středně těžkým funkčním postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí a zhoršenou schopnost orientace má jen v exteriéru. [14]

Obrázek 1 – Vzor průkazu TP. Zdroj: dostupné z http://ftp.aspi.cz/obr/full/pr/337-214a.jpg. [15]

Výhody plynoucí držiteli průkazu TP:

- vyhrazené místo k sezení v městské hromadné dopravě, tato výhoda se vztahuje i na autobusovou a vlakovou hromadnou dopravu, výjimku tvoří místa, která jsou vázána zakoupením místenky; - přednost při projednávání osobních záležitostí například na úřadech, kde je toto projednání spojené s dlouhodobým čekáním, především stáním ve frontě.

Nevýhody plynoucí držiteli průkazu TP:

- držitel nemá nárok na slevu z jízdného městské hromadné dopravy; - nemá nárok na parkovací průkaz pro zdravotně postižené. Nesmí využívat místa vyhrazená pro vozíčkáře – invalidy. [16]

3.1.2. Průkaz ZTP

Nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením typu „ZTP“ má osoba, která je postižena těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, zahrnuje i osoby s poruchou autistického spektra.

28 Těžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí a v exteriéru je schopna chůze se značnými obtížemi a jen na krátké vzdálenosti. Těžkým funkčním postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí a v exteriéru má značné obtíže. [17]

Obrázek 2 – Vzor průkazu ZTP. Zdroj: dostupné z http://www.kunes-jr.cz/zivot-s-handicapem/prukazy- mimoradnych-vyhod-v-eu/vymena-prukazu-ztp-ztp-p-a-parkovacich-karet-s-omezenou-platnosti [18]

Výhody plynoucí držiteli průkazu ZTP

Držitel průkazu typu ZTP má stejně jako držitel průkazu typu TP nárok na:

Další výhody spojené s držením průkazu typu ZTP jsou:

- bezplatná přeprava městskou hromadnou dopravou (jedná se především o tramvaje, autobusy, trolejbusy a metro); - sleva na jízdné ve výši 75 % z celkové částky. Tutu slevu lze uplatnit jak při přepravě Českými drahami, tak při přepravě vnitrostátními autobusy; - nárok na parkovací průkaz pro zdravotně postižené, držitel tohoto průkazu může při parkování využívat místa vyhrazená pro vozíčkáře – invalidy; - další výhodou spojenou s držením průkazu ZTP v kombinaci s průkazem pro zdravotně postižené je vjezd do zákazu vjezdu, nebo vjezd na pěší zónu, parkovací stání před domem, celkové osvobození od dálničních poplatků;

29 - mezi další výhody patří bezplatný zápis motorového vozidla, bezplatné vydání řidičského oprávnění, osvobozen od ekologické daně. [19]

3.1.3. Průkaz ZTP/P

Nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením typu „ZTP/P má osoba která je postižena zvlášť těžkým funkčním postižením nebo úplným postižením pohyblivosti nebo orientace s potřebou průvodce, řadí se sem i osoby s poruchou autistického spektra.

Zvlášť těžkým funkčním postižením pohyblivosti a úplným postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna chůze v domácím prostředí se značnými obtížemi, popřípadě není schopna chůze, v exteriéru není schopna samostatné chůze a pohyb je možný zpravidla jen na invalidním vozíku. Zvlášť těžkým funkčním postižením orientace a úplným postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu není schopna samostatné orientace v exteriéru. [20]

Obrázek 3 – Vzor průkazu ZTP/P. Zdroj: dostupné z http://www.mestopacov.cz/vymena-prukazu-ozp/.[21]

Výhody plynoucí držiteli průkazu ZTP/P:

30 - sleva na jízdné ve výši 75 % z celkové částky. Tutu slevu lze uplatnit jak při přepravě Českými drahami, tak při přepravě vnitrostátními autobusy; - nárok na parkovací průkaz pro zdravotně postižené, držitel tohoto průkazu může při parkování využívat místa vyhrazená pro vozíčkáře – invalidy; - další výhodou spojenou s držením průkazu ZTP v kombinaci s průkazem pro zdravotně postižené je vjezd do zákazu vjezdu, nebo vjezd na pěší zónu, parkovací stání před domem, celkové osvobození od dálničních poplatků; - mezi další výhody patří bezplatný zápis motorového vozidla, bezplatné vydání řidičského oprávnění, osvobozen od ekologické daně; - neposlední řade také bezplatná přeprava průvodce nebo vodícího psa hromadnými dopravními prostředky, autobusové nebo vlakové dopravě. [22]

31 4. Statistické údaje osob se zdravotním postižením

Ve výběrovém šetření zdravotně postižených osob v roce 2013 bylo zjištěno, že v České republice žije 1 710 249 osob se zdravotním postižením.

Tělesně postižených osob je v České republice 500 164, z toho je 279 112 žen a 221 055 mužů.

Zrakově postižených osob je v České republice 102 195, z toho 60 838 žen a 41 357 mužů.

Sluchově postižených osob je v České republice 86 476, z toho je 48 630 žen a 37 846 mužů.

Mentálně postižených osob je v České republice 104 574, z toho 48 751 žen a 55 823 mužů.

Duševně postižených osob je v České republice 80 079, z toho je 65 438 žen a 145 517 mužů.

Osob s postižením vnitřního orgánu je v České republice 716 933, z toho je 379 88 žen a 337 605 mužů.

Osob s jiným zdravotním postižením je v České republice 54 327, z toho 33 864 žen a 20 463 mužů.

32 Tabulka 1- Typ zdravotního postižení podle pohlaví. Zdroj: dostupné z https://www.czso.cz/csu/czso/vyberove-setreni-zdravotne-postizenych-osob-2013-qacmwuvwsb + vlastní [23]

Typ zdravotního postižení

Vnitřní Celkem (postižení zdravotně Pohlaví Tělesné Zrakové Sluchové Mentální Duševní Jiné vnitřního postižených orgánu) (žen /mužů)

Ženy 279 112 60 838 48 630 48 751 80 079 379 388 33 864 930 663

Muži 221 055 41 357 37 846 55 823 65 438 337 605 20 463 779 586

Celkem zdravotně 500 164 102 195 86 476 104 574 145 517 716 993 54 327 1 710 249 postižených osob

33 Z výše uvedených údajů vyplývá, že v České republice je více zdravotně postižených žen než mužů.

Nejvíce zdravotně postižených osob je s postižením vnitřního orgánu, následují osoby tělesné postižené, osoby duševně postižené, osoby mentálně postižené, osoby zrakově postižené a nejméně je osob sluchově postižených.

Dle informací Českého statistického úřadu probíhá od 9. 7. 2018 do 18. 1. 2019 po celém území ČR nové statistické šetření pod názvem šetření zaměřené na to, jak se žije lidem se zdravotním omezením. Údaje o lidech se zdravotním postižením jsou zjišťovány přímo od postižených respondentů, nikoliv od lékařů, jak tomu bylo v předešlých šetřeních. V rámci šetření bude osloveno 9000 předem vybraných domácností, s alespoň jedním žijícím zdravotně postiženým ve věku 15 a více let. Zjištěné údaje budou sloužit jako ukazatel a podklady pro zlepšení životních situací zdravotně postižených osob v České republice. [24]

34 Praktická část

Na úvod praktické části je důležité definovat pojmy hrad, zámek a tvrz. Výkladový slovník cestovního ruchu definuje pojmy hrad a zámek takto:

Hrad – středověké opevněné sídlo chráněné hradbami, obrannými věžemi a případně i vodním příkopem, nejčastěji vystavěné na vyvýšeném místě. Po zavedení palných zbraní byly hrady často přestavovány na zámky (Zelenka, Pásková, 2012, str. 209)

Zámek – velké šlechtické sídlo, které se jako výrazně pohodlnější a prostornější vyvinulo z hradu. U většiny zámků vznikajících přestavbou z hradů mizí opevnění, typickým stylizovaným doplňkem zámků je zámecký park. Zámky byly stavěny zejména od doby renesance (i když existují i zámky v románském a gotickém slohu) v různých slozích, renesančním, barokním, klasicistním a v různých historizujících slozích (Zelenka, Pásková, 2012, str. 639)

Tvrz - má dva hlavní významy. Ve středověku a raném novověku označuje opevněné sídlo drobného šlechtice situované zpravidla uprostřed vesnice v zemědělsky využívané krajině. Od barokního období označuje slovo tvrz menší samostatný opevněný vojenský bod. Podobný význam má i ve vojenské terminologii dvacátého století, kdy označuje jednotlivé obranné objekty těžkého opevnění. [25]

35 5. Okres Chrudim

Okres Chrudim je součástí Pardubického kraje. V podobě, jak ho známě dnes, vznikl v roce 1960. Tento územní a správní celek byl vytvořen sloučením několika okresů, a to především Hlinska a Chrudimi. K těmto dvěma okresům byly dále přičleněny Čáslav, Vysoké Mýto, a Polička. Na severní a východní části sousedí s dalšími okresy pardubického kraje, na jižní části sousedí s okresem Žďár nad Sázavou, na jihozápadě pak s okresem Havlíčkův Brod (které spadají do kraje Vysočina) na západní straně hraničí s okresem Kutná Hora, která je součástí Středočeského kraje. Díky své rozloze 993 km2 se řadí mezi středně velké okresy na území kraje. Počet obyvatel v okrese je 104 035, je to 20 % z celkového počtu obyvatel v Pardubickém kraji.

Mapy 1- Mapa okresu Chrudim. Zdroj: dostupné z https://cs.wikipedia.org/wiki/Okres_Chrudim#/medi a/File:Okres_chrudim.png [26]

Okres Chrudim je tvořen dvěma odlišnými geomorfologickými oblastmi, jedná se o takzvanou Českou tabuli, pro kterou je typická nižší nadmořská výška a takzvanou Českomoravskou soustavu, pro kterou jsou typické pahorkatiny a vrchoviny. Českomoravská soustava je tvořena Českomoravskou vrchovinou nacházející se na jihu okresu, Železnými horami a Horno svrateckou vrchovinou. Nejnižší bod v okrese 231 m

36 n. m. nalezneme při hranici s okresem Pardubice u obce Tuněchody. Naopak nejvyšší bod v okrese nalezneme u obce Svratouch s nadmořskou výškou 783 m. Vzhledem velkým rozdílům nadmořských výšek v jednotlivých částech okresu dochází i k odlišným klimatickým podmínkám.

Velkou částí území protéká povodí řeky Chrudimky, která pramení nedaleko obce Svratouch a ústí do řeky Labe v Pardubicích. Dalšími vodními toky nacházející se v okrese jsou řeka Novohradka, která se do Chrudimky vlévá v severní části okresu, v západní části je to řeka Doubrava, která se vlévá přímo do Labe. Okresem protéká také řeka Svratka, protékající převážně východní částí okresu, která odvádí vodu do Dunaje. V okrese se nachází i několik významných vodních elektráren. Na řece Chrudimce je to vodní nádrž Hamry, Seč a Křižanovice, na řece Doubravě pak vodní nádrž Pařížov. Vodní plochy a rybníky tak tvoří 1,5% rozlohy okresu.

Zemědělské půdy tvoří 61% území okresu, jedná se především o ornou půdu, část je tvořena i trvale travními prostory. Velké zastoupení mají i lesní pozemky, které pokrývají 28,8% rozlohy okresu. Jedná se především o lesy smíšené, v území okresu nalezneme ale i lesy jehličnaté s listnatým podrostem.

Vzhledem k posledním administrativním změnám hranic okresů, ke kterým došlo v roce 2007 je okres Chrudim rozdělen na 108 obcí, jedná se o 13 měst a 5 městysů.

Z ekonomického hlediska je okres průmyslově-zemědělskou oblastí. Vyskytuje se zde rostlinná výroba v zemědělství zaměřena na pěstování obilnin a cukrové řepy, pěstování brambor a méně náročných obilovin. V živočišné výrobě převládá produkce vepřového masa.

V Chrudimském okrese nenajdeme jednostrannou orientaci průmyslu. Nalezneme zde však pestrou škálu oborů. Mezi průmyslová centra patří město Chrudim, kde převládá strojírenství a textilní průmysl. V Hlinsku je to elektrotechnika, textilní průmysl, potravinářství a v neposlední řadě i kožešnictví. Dalšími obory, které mají v okrese své zastoupení jsou kožedělný průmysl (Skuteč), stavební hmoty (Prachovice), strojírenství (Třemošnice).

Okres Chrudim je jedním z atraktivních turistických oblastí s řadou historických a kulturních památek a se spoustou přírodních zajímavostí. Mezi nejnavštěvovanější patří například historické jádro města Chrudim, ve kterém nalezneme loutkařské Muzeum,

37 mezi další patří státní zámek Slatiňany s hipologickým muzeem, či zříceniny hradů Košumberk, Lichnice, Rabštejn a Oheb.

Na turistické přitažlivosti značnou měrou přidá také židovský areál v Heřmanově Městci a soubor lidových staveb Vysočina na Veselém Kopci a v přilehlých lokalitách Hlinecka. Dalším kulturním lákadlem jsou i masopustní průvody z Hlinecka, které byly v roce 2010 zapsány na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO.

Kromě kulturních a historických míst, v okrese nalezne i množství míst určených pro sportovní vyžití, turistiku i aktivní odpočinek spojený s rekreačními vycházkami malebnou krajinou chráněných oblastí. V okrese můžeme navštívit i několik nově vybudovaných rozhleden jako jsou například rozhledna na Zuberském kopci u Trhové Kamenice či Barborka u Heřmanova Městce, popř. Boiika u Českých Lhotic, rekonstrukcí prošla například rozhledna Bára u Slatiňan. K rozvoji turistiky přispívají i místa jako jsou například lanové centrum, cyklopark, venkovní tělocvična, lezecká stěna, Kočičí hrádek apod. [27]

38 6. Metodika výzkumu

Prvním krokem mého výzkumu bylo vytvoření seznamu všech tvrzí, hradů a zámků v bývalém okrese Chrudim. Pomohli mi především stránky Národního památkového ústavu, kde jsem našel všechny potřebné informace. Z 25 objektů, které jsem našel je velká část v osobním vlastnictví nebo veřejnosti nepřístupna, z důvodu sídlících objektů, jako jsou např. Dětské domovy, školy nebo městské úřady. Část z nich slouží také k soukromému využití, a to převážně zámky nebo zámečky v menších obcích. V případě hradů se často jedná pouze o zříceniny opevnění nebo zbytky obvodových zdí, které stojí v nedostupném terénu, ale myslím si, že i ty stojí za zmínku.

Po vytvoření tohoto seznamu, jsem si rozdělil území bývalého okresu Chrudim na několik části, což mi pomohlo osobně navštívit i několik památek v jeden den. Část objektů bylo někdy náročnější dohledat, protože některé byly označeny špatně nebo vůbec. Během návštěvy jsem také věnoval pozornost nejen vzhledu samotné památky ale také jejímu stavu a okolí ve kterém se nachází. Důležitou součásti bylo pořídit autentické fotografie a u veřejně přístupných památek pozorovat jak přístupnost k dané památce, tak přístupnost po památce. Dalšími prvky mého terénního výzkumu bylo sledování bezbariérového přístupu, možnosti parkování a jiných doplňujících služeb pro handicapované občany. Na některých místech jsem osobně mluvil se zaměstnanci a dotazoval se na možnosti, které můžou nabídnout v případě návštěvy těchto občanů.

Cílem výzkumu je zpracovat hodnocení těchto tvrzí, hradů a zámků pomocí již zmíněných autentických fotografií a vlastního slovního popisu. Ke každému přístupnému objektu bude připojena tabulka, ve které bude uvedeno, zda tato památka vyhovuje nebo nevyhovuje z určitých hledisek návštěvě handicapovaných osob. Hodnocení v tabulkách je od 1 do 5 a odpovídá školnímu systému hodnocení tzn. 1 - výborný, 2 – chvalitebný, 3 – dobrý, 4 – dostatečný a 5 znamená nedostatečný. K těmto informacím dále připojím mapy, které jsem pomocí internetu zpracoval a které pomůžou graficky přiřadit veřejně přístupné objekty danému typu postižení.

39 7. Seznam navštívených památek

Seznam navštívených památek v bývalém okrese Chrudim se skládá z dvaceti pěti tvrzí, hradů a zámků.

Tvrz Lipka

Hrad Košumberk

Hrad Lichnice

Hrad Oheb

Hrad Rabštejn

Hrad Rychmburk

Hrad Strádov

Hrad Vildštejn

Hrad Žumberk

Zámek Beštvina

Zámek Heřmanův Městec

Zámek Hoješín

Zámek Hrochův Týnec

Zámek Chrast

Zámek Chroustovice

Zámek Chroustovice – Březovice

Zámek Chrudim – Medlešice

Zámek Karlštejn

Zámek Nasavrky

Zámek Přestavlky

Zámek Ronov nad Doubravou

Zámek Rosice u Chrasti

Zámek Seč

Zámek Slatiňany

Zámek Třemošnice

40 7.1. Přístupné tvrze, hrady a zámky Chrudimska

Hrad Košumberk

Hrad Lichnice

Hrad Oheb

Hrad Rabštejn

Hrad Strádov

Hrad Vildštejn

Hrad Žumberk

Zámek Chrast

Zámek Nasavrky

Zámek Slatiňany

7.2. Nepřístupné tvrze, hrady a zámky Chrudimska

Tvrz Lipka

Hrad Rychmburk

Zámek Beštvina

Zámek Heřmanův Městec

Zámek Hoješín

Zámek Hrochův Týnec

Zámek Chroustovice

Zámek Chroustovice – Březovice

Zámek Chrudim – Medlešice

Zámek Karlštejn

Zámek Přestavlky

Zámek Ronov nad Doubravou

Zámek Rosice u Chrasti

Zámek Seč

Zámek Třemošnice

41 8. Přístupné tvrze, hrady a zámky Chrudimska

8.1. Hrad Košumberk

Obrázek 4 – Hrad Košumberk. Zdroj: vlastní.

Hrad Košumberk, dnes pouze zřícenina původně gotického hradu, se nachází na stejnojmenném kopci v obci Luže ve východní části bývalého okresu Chrudim. Návštěvníci mohou využít jednu prohlídkovou trasu s výkladem nebo si po zaplacení vstupného projít hrad na vlastní pěst. Zpřístupněno je nádvoří, budova bývalého purkrabství, hradní vyhlídka a „Slavatovský sál“, který je využíván obcí Luže ke svatebním obřadům.

Obrázek 5 Parkoviště pod hradem Košumberk. Zdroj: vlastní.

42 Parkoviště pod hradem je omezené pouze na několik aut, je zde ale možnost zaparkovat v přilehlých uličkách v okolí. Bezbariérové parkoviště bychom zde hledali marně.

Obrázek 6 Přístupová cesta k hradu Košumberk. Zdroj: vlastní.

Cesta k hradu je strmá a vydlážděná kostkami, proto bude pro osoby s tělesným postižením fyzicky náročná. Jedinou možností dostat se do hradu pro návštěvníky na invalidním vozíku je za pomoci jejich doprovodu.

Nevýhodou hradu Košumberk je absence sociálních zařízení. Můžeme zde sice najít přenosné toalety, ale pro osoby s postižením jsou zcela nevhodné.

Tabulka 2 Hodnotící tabulka hradu Košumberk. Zdroj: vlastní. Tělesně postižení Zrakové Sluchové Mentální Snížená Vozíček postižení postižení postižení pohyblivost Parkování 5 4 4 3 3

Cesta k památce 5 4 4 3 3

Pohyb po památce 5 4 4 2 3

Toalety 5 5 4 3 4

43 Hrad Lichnice

Obrázek 7 Celkový pohled na hrad Lichnice. Zdroj: vlastní.

Zříceninu hradu Lichnice najdeme na skalnatém návrší severně od městečka Třemošnice. Z malého parkoviště v Podhradí vede strmá kamenitá cesta, která je takřka nepřístupná pro lidi s tělesným handicapem. K vidění je zde pouze několik obvodových zdí, vstupní brána a zbytky věže, která dnes slouží jako vyhlídka. Toalety najdeme u hradu pouze mobilní. Prohlídku hradu z hlediska přístupu nelze doporučit pro žádný druh postižení kromě osob se sluchovým postižením.

Tabulka 3 Hodnotící tabulka hradu Lichnice. Zdroj: vlastní. Tělesně postižení Zrakové Sluchové Mentální Snížená Vozíček postižení postižení postižení pohyblivost Parkování 4 4 4 1 4

Cesta k památce 5 5 5 2 5

Pohyb po památce 5 5 5 2 5

Toalety 5 5 5 4 4

44 8.2. Hrad Oheb

Obrázek 8 Celkový pohled na zříceninu hradu Oheb. Zdroj: vlastní.

Hrad Oheb, dnes už pouze jeho zříceninu, nalezneme na východnímu břehu vodní nádrže Seč u stejnojmenné obce asi 20 km od města Chrudim. Byl vystavěn na skalnatém kopci, a i přesto že je cesta k němu dobře značená, přistup je po lesní cestě velice obtížný. Povrch je dost strmý a kamenitý. Výstup nelze doporučit lidem s tělesným nebo zrakovým postižením.

Toalety ani parkoviště se zde nenachází, a auta musí parkovat podél hlavní silnice několik set metrů pod hradem.

Tabulka 4 Hodnotící tabulka hradu Oheb. Zdroj: vlastní. Tělesně postižení Zrakové Sluchové Mentální Snížená Vozíček postižení postižení postižení pohyblivost

Parkování 5 5 5 5 5

Cesta k památce 5 4 5 3 3

Pohyb po památce 5 4 5 3 3

Toalety 5 5 5 5 5

45 8.3. Hrad Rabštejn

Obrázek 9 Celkový pohled na zříceninu hradu Rabštejn. Zdroj: vlastní.

Zřícenina hradu Rabštejn, někdy taky nazývaná jako Rabštejnek, se nachází poblíž obce Rabštejnská Lhota. Z hradu se dochovala pouze část obvodového zdiva, věže a bašty. Parkoviště se zde nenachází a auto je možné nechat pouze na okraji lesa. Podobně jako u jiných zřícenin v tomto seznamu i zde vede přístupová cesta lesem, která sice není dlouhá, ale kamenitý terén a spousta kořenů návštěvu znemožňuje, hlavně osobám na invalidním vozíku a se sníženou pohyblivostí. U hradu se toalety nenachází. Hrad bych doporučil pouze osobám se sluchovým eventuálně s mentálním postižením. U hradu je možné využít vybudovaný altánek nebo ohniště.

Tabulka 5 Hodnotící tabulka hradu Rabštejn. Zdroj: vlastní. Tělesně postižení Zrakové Sluchové Mentální Snížená Vozíček postižení postižení postižení pohyblivost Parkování 5 5 4 4 4

Cesta k památce 5 4 5 3 3

Pohyb po památce 5 4 5 3 3

Toalety 5 5 5 5 5

46 8.4. Hrad Strádov

Obrázek 10 Celkový pohled na zříceninu hradu Strádov. Zdroj: vlastní.

V přírodní rezervaci Strádovské peklo, nad pravým břehem řeky Chrudimky, můžeme nalézt už pouze zbytky hradu Strádov. Nádherný výhled, který se zde nabízí mohou naneštěstí spatřit pouze osoby v dobré fyzické kondici, které zvládnou vystoupat na strmou a těžce přístupnou skálu. Cesta k hradu je taky poměrně náročná. Od nejbližšího parkoviště u hřbitova poblíž obce Práčov, je to k hradu asi 2 kilometry. Stejně jako u hradu Rabštejn ani zde toalety nenajdeme. Tento hrad bych nedoporučil žádnému typu postižení s výjimkou toho sluchového, ale i to pouze za předpokladu dobrého fyzického stavu jedince.

Tabulka 6 Hodnotící tabulka hradu Strádov. Zdroj: vlastní. Tělesně postižení Zrakové Sluchové Mentální Snížená Vozíček postižení postižení postižení pohyblivost Parkování 4 4 4 3 4

Cesta k památce 5 5 5 3 4

Pohyb po památce 5 5 5 4 4

Toalety 5 5 5 5 5

47 8.5. Hrad Vildštejn

Obrázek 11 Hrad Vildštejn (zbytky hradního zdiva). Zdroj: vlastní.

Zbytky hradního zdiva nalezneme nad silnicí č.343 u obce Seč nedaleko zříceniny hradu Oheb. Do dnešního dne se zachovala pouze část bašty, zbytky věže byli strženy při výstavbě vodní nádrže Seč. Přístup na kopec je velmi obtížný přes les, kde bychom marně hledali alespoň náznak cesty. Auto, stejně jako v případě hradu Oheb, lze zaparkovat pouze podél hlavní silnice. Návštěvu bych nedoporučoval pro lidi s žádným tělesným, zrakovým ani mentálním postižením.

Tabulka 7 Hodnotící tabulka hradu Vildštejn. Zdroj: vlastní. Tělesně postižení Zrakové Sluchové Mentální Snížená Vozíček postižení postižení postižení pohyblivost Parkování 5 5 5 5 5

Cesta k památce 5 5 5 4 4

Pohyb po památce 5 5 5 4 5

Toalety 5 5 5 5 5

48 8.6. Hrad Žumberk

Obrázek 12 Celkový pohled na zříceninu hradu Žumberk. Zdroj: vlastní.

Hrad Žumberk se nachází na okraji stejnojmenné obce asi 12 kilometrů jihovýchodně od Chrudimi. Z hradu, který byl vybudován konce 13. století, se dochovala pouze část obvodové zdi paláce a zbytky hradeb. Z malého parkoviště u kostela Všech Svatých vede asi 200 metrů dlouhá cesta až na nádvoří této zříceniny. Cesta je vhodná pro všechny druhy postižení. Na hradby je vstup zakázán, a tak je prohlídka možná pouze podél obvodových zdí. Toalety ani možnost bezbariérového parkovaní zde nenajdeme.

Tabulka 8 Hodnotící tabulka hradu Žumberk. Zdroj: vlastní. Tělesně postižení Zrakové Sluchové Mentální Snížená Vozíček postižení postižení postižení pohyblivost Parkování 3 3 2 2 2

Cesta k památce 2 2 2 1 1

Pohyb po památce 5 5 5 5 5

Toalety 5 5 5 5 5

49 8.7. Zámek Nasavrky

Obrázek 13 Celkový pohled na zámek v Nasavrkách. Zdroj: vlastní.

Zámek, který nahradil bývalou tvrz, se nachází ve spodní části náměstí přímo naproti Městskému úřadu Nasavrky. Budova obsahuje dvě patra. V přízemí je umístěno turisticko-informační centrum a v první patře se nachází stála expozice muzea Nasavrky „Po stopách Keltů“. Jak můžete vidět na obrázku, stavba má nádherně zachovanou výzdobu fasády tzv. sgrafitovou.

Obrázek 14 Parkoviště u zámku Nasavrky. Zdroj: vlastní.

Prostorné parkoviště se nachází přímo před vstupem do zámku, zdejší kamenitá dlažba bude pro lidi na invalidní vozíku velmi nepohodlná.

Obrázek 15 Schody do 2.patra zámku Nasavrky. Zdroj: vlastní.

Bohužel, přístup do zámku je značně obtížný pro lidi s tělesným postižením bez doprovodu, jelikož se za vstupními dveřmi nachází malé schodiště se špatným přístupem. Pohyb po památce budou také znepříjemňovat vysoké prahy nejen do místností, ale i na sociální zařízení. Do druhého patra k expozici muzea vede pouze dřevěné schodiště.

Tabulka 9 Hodnotící tabulka pro zámek Nasavrky. Zdroj: vlastní. Tělesně postižení Zrakové Sluchové Mentální Snížená Vozíček postižení postižení postižení pohyblivost

Parkování 2 2 2 2 2 Cesta k památce 3 2 2 1 1 Pohyb po památce 5 4 5 2 2 Toalety 5 4 4 2 4

51 8.8. Zámek Chrast

Obrázek 16 Zámek Chrast. Zdroj: vlastní.

Zámek Chrast můžeme najít na náměstí v obci Chrast za budovou městské úřadu, podobně jako zámek v obci Nasavrky. Tento původně renesanční zámek je dnes městským muzeem, kde sídlí stála expozice věnovaná vlastivědné historii Chrasteckého regionu. Nachází se v přízemí a je tak dobře dostupné pro všechny návštěvníky. Pro milovníky umění se v muzejní galerii pořádají sezonní výstavy obrazů, fotografií a grafiky. K zámku přilehlá zahrada se pyšní několika vzácnými druhy rostlin. Přístupnost zámku je vhodná pro všechny druhy tělesného postižení. Výhodou je umístění zvonku u vstupní brány do zámku, který slouží pro případnou asistenci a pomoc s pohybem těmto návštěvníku po celém areálu.

Obrázek 17 Parkoviště u zámku Chrast. Zdroj: vlastní.

52 Parkoviště přímo před budovou zámku je vybaveno stáním i pro handicapované občany a jeho velikost je přiměřená vytížení muzea.

Obrázek 18 Bezbariérové toalety zámku Chrast. Zdroj: vlastní.

Dalším pozitivem pro handicapované návštěvníky jsou bezbariérové toalety, které jsou dostatečně prostorné i pro manipulaci s invalidním vozíkem.

Tabulka 10 Hodnotící tabulka zámku Chrast. Zdroj: vlastní. Tělesně postižení Zrakové Sluchové Mentální Snížená Vozíček postižení postižení postižení pohyblivost Parkování 1 1 1 1 1 Cesta k památce 1 1 1 1 1 Pohyb po památce 2 1 2 1 1 Toalety 1 1 1 1 1

53 8.9. Zámek Slatiňany

Obrázek 19 Celkový pohled na zámek Slatiňany. Zdroj: vlastní.

Zámek Slatiňany patří mezi nejznámější památky na Chrudimsku. S původně gotické tvrze se po mnoha přestavbách stal zámkem v duchu romantismu s přilehlou zámeckou zahradou o rozloze téměř 16 hektarů. Nalézt ho můžeme přímo v centru Slatiňan asi 2 kilometry jižně od města Chrudim. Přístup k zámku je od parkoviště přes již zmíněný park a cesta zabere asi 5 minut. Je vhodná i pro osoby s tělesným postižením. Přístup do zámku je ale značně náročný a pro návštěvníky se sníženou pohyblivostí nebo na invalidním vozíku zcela nevhodný. Bezbariérový přístup zde nenajdeme a prohlídky zámku zahrnují výstupy po několika schodištích a překonání vysokých prahů do místností.

Obrázek 20 Přistup k toaletám zámku Slatiňany. Zdroj: vlastní.

Sociální zařízení je zde přístupné pouze pro osoby bez tělesného handicapu. Od ledna 2018, ale na zámku probíhá rekonstrukce, která by měla skončit v roce 2020 a která počítá s výstavbou jak bezbariérových toalet, tak bezbariérového návštěvnického centra s pokladnou.

Obrázek 21 Parkoviště zámku Slatiňany. Zdroj: vlastní.

55 Parkoviště se nachází nedaleko zámeckého areálu a je dostatečně velké pro všechny návštěvníky. Záporně hodnotím nevymezení bezbariérových míst.

Tabulka 11 Hodnotící tabulka zámku Slatiňany. Zdroj: vlastní. Tělesně postižení Zrakové Sluchové Mentální Snížená Vozíček postižení postižení postižení pohyblivost

Parkování 4 4 4 3 3 Cesta k památce 3 2 3 2 2 Pohyb po památce 5 4 5 2 2 Toalety 5 4 4 2 3

56 9. Nepřístupné tvrze, hrady a zámky Chrudimska

9.1. Tvrz Lipka

Obrázek 22 Celkový pohled na tvrz Lipka. Zdroj: vlastní.

V soukromém vlastnictví.

9.2. Hrad Rychmburk

Obrázek 23 Celkový pohled na hrad Rychmburk. Zdroj: vlastní.

Ve státním vlastnictví, nyní využíván jako pobytové zařízení pro osoby s chronickým duševním onemocněním.

57 9.3. Zámek Beštvina

Obrázek 24 Celkový pohled na zámek Beštvina. Zdroj: vlastní.

V soukromém vlastnictví.

9.4. Zámek Heřmanův Městec

Obrázek 25 Celkový pohled na zámek Heřmanův Městec. Zdroj: vlastní.

Ve státním vlastnictví. Dnes využíván jako domov pro seniory.

58 9.5. Zámek Hoješín

Obrázek 26 Celkový pohled na zámek Hoješín. Zdroj: vlastní.

V soukromém vlastnictví, slouží jako charitní dům.

9.6. Zámek Hrochův Týnec

Obrázek 27 Celkový pohled na zámek Hrochův Týnec. Zdroj: vlastní.

Zámek dnes slouží jako Dětský domov.

59 9.7. Zámek Chroustovice

Obrázek 28 Celkový pohled na zámek Chroustovice. Zdroj: vlastní.

Středné odborné učiliště. Po předchozí telefonické domluvě je možná prohlídka části zámku pro organizované skupiny min. 20 osob.

9.8. Zámek Chroustovice – Březovice

Obrázek 29 Celkový pohled na zámek Březovice. Zdroj: vlastní.

V soukromém vlastnictví.

60 9.9. Zámek Chrudim – Medlešice

Obrázek 30 Celkový pohled na zámek Medlešice. Zdroj: vlastní.

V soukromém vlastnictví.

9.10. Zámek Karlštejn

Obrázek 31 Celkový pohled na zámek Karlštejn. Zdroj: vlastní.

V soukromém vlastnictví.

61 9.11. Zámek Přestavlky

Obrázek 32 Celkový pohled na zámek Přestavlky. Zdroj: vlastní.

V soukromém vlastnictví. V budově je dnes umístěn Dětský domov se školou, středisko výchovné péče a výchovné dětské oddělení.

9.12. Zámek Ronov nad Doubravou

Obrázek 33 Celkový pohled na zámek Ronov nad Doubravou. Zdroj: vlastní.

Ve vlastnictví Státní lesní správy.

62 9.13. Zámek Rosice u Chrasti

Obrázek 34 Celkový pohled na zámek v Rosicích u Chrasti. Zdroj: vlastní.

V soukromém vlastnictví. Dnes patří do areálu zemědělské firmy.

9.14. Zámek Seč

Obrázek 35 Celkový pohled na zámek Seč. Zdroj: vlastní.

Ve vlastnictví obce Seč slouží jako městský úřad.

63 9.15. Zámek Třemošnice

Obrázek 36 Celkový pohled na zámek Třemošnice. Zdroj: vlastní.

V soukromém vlastnictví.

64 10. Mapy tvrzí, hradů a zámků v bývalém okrese Chrudim

Tvrze, hrady a zámky v bývalém okrese Chrudim

Mapy 2 – Mapa tvrzí, hradů a zámků v bývalém okrese Chrudim. Zdroj: dostupné z google.maps.com + vlastní.

Na mapě jsou znázorněny všechny navštívené památky v bývalém okrese Chrudim. Tvrzí, hradů a zámků navštívených celkem je 25.

Seznam památek: Tvrz Lipka, hrad Košumberk, hrad Lichnice, hrad Oheb, hrad Rabštejn, hrad Rychmburk, hrad Strádov, hrad Vildštejn, hrad Žumberk, zámek Beštvina, zámek Heřmanův Městec, zámek Hoješín, zámek Hrochův Týnec, zámek Chrast, zámek Chroustovice, zámek Chroustovice – Březovice, zámek Chrudim – Medlešice, zámek Karlštejn, zámek Nasavrky, zámek Přestavlky, zámek Ronov nad Doubravou, zámek Rosice u Chrasti, zámek Seč, zámek Slatiňany a zámek Třemošnice.

65 10.1. Veřejně přístupné a nepřístupné tvrze, hrady a zámky v bývalém okrese Chrudim

Mapy 3 – Mapa přístupných a nepřípustných památek. Zdroj: dostupné z google.maps.com + vlastní.

Zde jsou památky rozděleny podle barvy na veřejně přístupné a nepřístupné. Zelenou barvou jsou označeny přístupné objekty a oranžovou barvou jsou označeny objekty, buď v soukromém vlastnictví, nebo ve vlastnictví státu (dané obce), které nejsou veřejnosti přístupné.

Seznam přístupných památek: Hrad Košumberk, hrad Lichnice, hrad Oheb, hrad Rabštejn, hrad Strádov, hrad Vildštejn, hrad Žumberk, zámek Chrast, zámek Nasavrky a zámek Slatiňany.

Seznam nepřístupných památek: Tvrz Lipka, hrad Rychmburk, zámek Beštvina, zámek Heřmanův Městec, zámek Hoješín, zámek Hrochův Týnec, zámek Chroustovice, zámek Chroustovice – Březovice, zámek Chrudim – Medlešice, zámek Karlštejn, zámek Přestavlky, zámek Ronov nad Doubravou, zámek Rosice u Chrasti, zámek Seč a zámek Třemošnice.

66 10.2. Vhodné a nevhodné památky pro osoby na invalidním vozíku v bývalém okresu Chrudim

Mapy 4 – Mapa vhodných a nevhodných památek pro osoby na invalidním vozíku. Zdroj: dostupné z google.maps.com + vlastní.

Tato mapa rozděluje veřejně přístupné památky na vhodné nebo nevhodné pro osoby na invalidním vozíku. Vhodné jsou pouze zřícenina hradu Žumberk a zámek Chrast, které jsou na mapě označeny zelenou barvou. Oranžovou barvou jsou označeny nevhodné objekty, protože pohyb po objektu je pro vozíčkáře značně obtížný nebo cesta k nim je pro lidi s tímto handicapem nevhodná někdy až nereálná.

Hrad Košumberk je nevhodný pro vozíčkáře z důvodu strmé přístupové cesty a nerovného terénu.

Hrad Lichnice je nevhodný pro vozíčkáře, protože stejně jako u hradu Košumberk je cesta strmá a kamenitá.

Hrad Oheb je nevhodný pro osoby na invalidním vozíku, protože se nachází na vysokém svahu v lese.

67 Hrad Rabštejn je nevhodný pro vozíčkáře z důvodu umístnění hradu v lese a nemožnosti zaparkovat auto v okolí.

Hrad Strádov je nevhodný pro vozíčkáře, protože se nachází v přírodní rezervaci Strádovské Peklo, kde je přístup povolen pouze pěšky nebo na kole a k hradu by tyto osoby musel absolvovat dlouhou vzdálenost. Navíc se hrad nachází na strmé skále.

Hrad Vildštejn je nevhodný pro osoby na invalidním vozíku. Podobně jako u jiných zřícenin je přístup možný pouze lesem.

Hrad Žumberk je vhodný k návštěvě osob na invalidním vozíku, protože cesta je zpevněná a hrad se nenachází v nepřístupné krajině ale na okraji obce Žumberk.

Zámek Chrast je vhodný pro osoby na invalidním vozíku z hlediska bezbariérového přístupu.

Zámek Nasavrky je nevhodný pro vozíčkáře, protože se v objektu nachází množství zvýšených prahů a schodiště bez výtahu.

Zámek Slatiňany je nevhodný pro vozíčkáře, protože se zde nenachází bezbariérový přístup a v objektu potřeba překonat několik schodišť a vysokých prahů do místností.

68 10.3. Vhodné a nevhodné památky pro osoby se sníženou pohyblivostí v bývalém okresu Chrudim

Mapy 5 – Mapa vhodných a nevhodných památek pro osoby se sníženou pohyblivostí. Zdroj: dostupné z google.maps.com + vlastní.

Památky na mapě jsou v tomto případě rozděleny podle vhodnosti pro osoby se sníženou pohyblivostí. Stejně jako v předchozím případě jsou zelenou barvou označeny objekty vhodné k návštěvě a oranžovou barvou nevhodné k návštěvě pro osoby s tímto druhem postižení.

Hrad Košumberk je vhodný pro osoby se sníženou pohyblivostí.

Hrad Lichnice je nevhodný pro osoby se sníženou pohyblivostí z důvodu špatného přístupu k památce a po památce.

Hrad Oheb je také nevhodný z důvodu těžko přístupné lesní cesty a kopcovitého terénu podobně jako u vozíčkářů.

Hrad Rabštejn je podobně jako hrad Oheb nevhodný pro osoby se sníženou pohyblivostí.

Hrad Strádov je nevhodný pro osoby se sníženou pohyblivostí vzhledem k umístnění hradu na špatně přístupné skále.

69 Hrad Vildštejn není vhodný z hlediska polohy hradu pro osoby se sníženou pohyblivostí.

Hrad Žumberk mohou navštívit osoby se sníženou pohyblivostí bez větších problému.

Zámek Chrast je také vhodný pro osoby se sníženou pohyblivostí z důvodu již zmíněného bezbariérového přístupu.

Zámek Nasavrky, i když je zde potřeba překonat schodiště lze hodnotit jako vhodný pro osoby se sníženou pohyblivostí.

Zámek Slatiňany je vhodný pro osoby se sníženou pohyblivostí i když bych doporučil návštěvu s doprovodem.

10.4. Vhodné a nevhodné památky pro osoby se zrakovým postižením v bývalém okrese Chrudim

Mapy 6 – Mapa vhodných a nevhodných památek pro osoby se zrakovým postižením. Zdroj: dostupné z google.maps.com + vlastní.

70 Zrakově postižené osoby mají možnost navštívit pouze necelou třetinu objektů přístupných pro veřejnost v bývalém okresu Chrudim. Zelená už tradičně označuje vhodné památky, stejně jako oranžová ty nevhodné pro tento typ postižení.

Hrad Košumberk není vhodný pro osoby se zrakovým postižením, z důvodů nerovného terénu a množství schodů.

Hrad Lichnice je také nevhodný pro osoby se zrakovým postižením kvůli kamenité cestě, kde by mohli tyto osoby zakopnout nebo uklouznout.

Hrad Oheb je nevhodný pro osoby se zrakovým postižením z hlediska lesní cesty, na které se často vyskytují kořeny stromů nebo různé nerovnosti.

Hrad Rabštejn také nelze doporučit pro tento druh postižení z podobných důvodu jako hrad Oheb.

Hrad Strádov není vhodný pro osoby se zrakovým postižením z důvodu jeho umístnění v členitém terénu.

Hrad Vildštejn je taktéž nevhodný pro osoby se zrakovým postižením, protože se zde nenachází žádná přístupová cesta.

Hrad Žumberk je vhodný pro osoby se zrakovým postižením.

Zámek Chrast je také vhodný pro tento druh postižení.

Zámek Nasavrky není vhodný pro osoby se zrakovým postižením z důvodu mnoha schodů a zvýšených prahů.

Zámek Slatiňany není vhodný pro osoby se zrakovým postižením z hlediska výskytu mnoha schodišť, kde může hrozit uklouznutí nebo upadnutí.

71 10.5. Vhodné a nevhodné památky pro osoby se sluchovým postižením v bývalém okresu Chrudim

Mapy 7 – Mapa vhodných a nevhodných památek pro osoby se sluchovým postižením. Zdroj: dostupné z google.maps.com + vlastní.

Všechny veřejně přístupné památky v bývalém okrese Chrudim jsou označeny zelenou barvou a můžeme tedy o nich říci, že jsou vhodné k návštěvě osob s tímto typem postižení.

Hrad Košumberk je vhodný pro osoby se sluchovým postižením.

Hrad Lichnice stejně jako hrad Košumberk vhodný pro tyto osoby.

Hrad Oheb je také vhodný pro osoby se sluchovým postižením.

Hrad Rabštejn můžeme hodnotit jako vhodný pro osoby se sluchovým postižením.

Hrad Strádov bych označil za vhodný v případě dobré fyzické kondice osob se sluchovým postižením.

Hrad Vildštejn je vhodný pro osoby se sluchovým postižením.

72 Hrad Žumberk je taktéž vhodný pro osoby tento typ postižení.

Zámek Chrast lze označit také označit za vhodný pro osoby se sluchovým postižením.

Zámek Nasavrky je také vhodný pro tento typ postižení.

Zámek Slatiňany je vhodný pro osoby se sluchovým postižením.

10.6. Vhodné a nevhodné památky pro osoby s mentálním postižením v bývalém okrese Chrudim

Mapy 8 – Mapa vhodných a nevhodných památek pro osoby s mentálním postižením. Zdroj: dostupné z google.maps.com + vlastní.

Na poslední mapě jsou označeny vhodné a nevhodné památky pro osoby s mentálním postižením. Osm památek z deseti můžeme hodnotit jako vhodné a vidíme je na mapě v podobě zelené šipky jako v předchozích případech. Pouze u zříceniny hradu Vildštejn a Strádov je tato šipka oranžová a jsou tak nevhodný pro tento typ postižení.

Hrad Košumberk je vhodný pro osoby s mentálním postižením.

73 Hrad Lichnice je vhodný pro osoby s mentálním postižením.

Hrad Oheb je také vhodný pro osoby s mentálním postižením.

Hrad Rabštejn je vhodný k návštěvě osob s mentálním postižením.

Hrad Strádov, není vhodný pro osoby s mentálním postižením z hlediska fyzické náročnosti návštěvy.

Hrad Vildštejn je také nevhodný pro osoby s tímto typem postižení z důvodu špatné přístupnosti k této zřícenině.

Hrad Žumberk je vhodný pro osoby s mentálním postižením.

Zámek Chrast je taktéž vhodný pro osoby mentálním postižením.

Zámek Nasavrky můžeme označit za vhodný pro osoby s mentálním postižením.

Zámek Slatiňany je vhodný pro osoby s mentálním postižením.

74 Shrnutí

Po dokončení terénního výzkumu a po osobní návštěvě všech památek v bývalém okresu Chrudim můžeme říct, že tvrze, hrady a zámky na tomto území jsou veřejnosti přístupné pouze ze dvou pětin. Patnáct veřejnosti nepřístupných objektů v této práci patří do soukromého vlastnictví nebo je vlastní stát. Objekty vlastněné státem jsou v mnoha případech využívány jako městské úřady, dětské domovy nebo domovy s pečovatelskou službou pro seniory. U veřejně přístupných památek můžeme říci, že pouze jeden objekt vyhovuje z hlediska přístupu všem druhů postižení. Ve většině ostatních případů lze doporučit návštěvu pouze osobám se sluchovým nebo mentálním postižením, které nejsou omezeny v pohybu a mohou se dostat i k méně přístupným objektům, hlavně k zříceninám hradů, kterých je v této práci většina. Pro osoby s tělesným postižením je největší překážkou přístup k památkám samotným, jelikož i osoby s doprovodem se k většině objektů z důvodu často lesních a kamenitých cest nedostanou. Dalšími nedostatky jsou absence bezbariérových přístupu nebo sociálních zařízení. Na druhou stranu pozitivem můžeme označit relativně malou vzdálenost mezi objekty, která umožňuje návštěvu i několika památek během jednoho dne.

75 Závěr

Bakalářská práce měla za cíl zmapovat tvrze, hrady a zámky v bývalém okresu Chrudim a následně zhodnotit přístup pro handicapované občany pomocí slovního, tabulkového a fotografického hodnocení. Všechny památky v této práci jsem osobně navštívil během léta a podzimu roku 2017.

Bohužel z dvaceti pěti objektů v bývalém okrese Chrudim je veřejnosti přístupných pouze deset těchto památek. Jedná se převážně o zříceniny hradů, ale najdeme zde i tři veřejně přístupné zámky. Hlavní části práce bylo posoudit přístupnost na tyto památky pro osoby s handicapem z několika hledisek: možnosti parkování, přístup k památce, přístup po památce a dostupnost sociálních zařízení. Jelikož převážná část veřejně dostupných objektů byly zříceniny hradů, které se často nacházejí v lesích nebo na těžce přístupných místech, možnosti parkování nebo dostupnost sociálních zařízení byly značně omezené. Pouze u dvou těchto zřícenin bylo možné zaparkovat alespoň někde v okolí a sociální zařízení se zde buď nenacházeli vůbec, nebo se jednalo pouze o mobilní toalety, které jsou pro velkou část handicapovaných nevhodné. Přístup k památce a po památce v mnoha případech komplikoval špatný terén, který představuje asi největší problém pro osoby s tělesným postižením. Na rozdíl od zřícenin hradů se u veřejně přístupných zámků jevil jako největší problém pohyb po památce bez překonávaní mnoha schodišť nebo vysokých prahů. Také často chyběla možnost bezbariérového přístupu nebo vyhrazeného parkování pro osoby s postižením. I tak známý objekt, jako je zámek Slatiňany, nemá ještě zpřístupněný jediný okruh pro osoby na invalidním vozíku nebo možnost bezbariérového přístupu k pokladnám a sociálním zařízením. Naštěstí zde během roku 2018 probíhá rekonstrukce, která by právě handicapovaným při návštěvě mohla pomoct.

K této práci přikládám vlastní fotky se slovním komentářem, které by měli vysvětlit moje zkušenosti a poznatky z návštěv těchto hradů a zámků. Tabulky, které je doplňují jsou jakým si shrnutím informací a poznatků nashromážděných během mého pozorování.

Doufám, že mapování památek v bývalém okrese Chrudim bude mít přínos nejen pro občany s handicapem ale i pro ostatní potencionální návštěvníky těchto hradů a zámků.

76 Diskuze

Byl bych rád, kdyby má bakalářská práce přispěla k informovanosti handicapovaných osob a ke zlepšení podmínek přístupnosti jednotlivých památek. Proto jsem se rozhodl kontaktovat Městský úřad Chrudim odbor školství, kultury, sportu a památkové péče s dotazem, zda by o mou práci měli zájem, a zda by mne finančně podpořili při publikování mého díla. Téma a stručný popis obsahu mé práce je zaujal. Bohužel však nemají finanční prostředky, kterými by mne mohli podpořit při vydání mé práce.

77 Seznam použité literatury

DAVID, Petr a SOUKUP, Vladimír. 888 hradů, zámků, tvrzí České republiky: [historie, interiéry, zámecké parky, pověsti, praktické informace, atlas ČR 1:200 000]. Praha: Kartografie, 2002. ISBN 80-7011-709-5.

LINDEROVÁ, Ivica. Cestovní ruch osob se zdravotním postižením. Brno: Paido, 2018. ISBN 978-80-7315-267-3.

LUDÍKOVÁ, Libuše. Pohledy na kvalitu života osob se senzorickým postižením. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2012. ISBN 978-80-244-3286-1.

MATOUŠEK, Oldřich. Slovník sociální práce. Vyd. 2., přeprac. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-368-0.

MICHALÍK, Jan. Zdravotní postižení a pomáhající profese. Praha: Portál, 2011. ISBN 978-80-7367-859-3.

NOVOSAD, Libor. Poradenství pro osoby se zdravotním a sociálním znevýhodněním: základy a předpoklady dobré poradenské praxe. Praha: Portál, 2009. ISBN 978-80-7367- 509-7.

ZELENKA, Josef a PÁSKOVÁ, Martina. Výkladový slovník cestovního ruchu. Kompletně přeprac. a dopl. 2. vyd. Praha: Linde Praha, 2012. ISBN 978-80-7201-880-2.

78 Internetové zdroje

[1] BAGINSKÁ, Tereza. Sociální cestovní ruch v České republice. Brno, 2012. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Ing. Bc. Andrea Holešinská, Ph. D. [online]. [cit. 2018-27-10]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/349201/esf_b/verze_is.pdf)

[2] BAGINSKÁ, Tereza. Sociální cestovní ruch v České republice. Brno, 2012. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Ing. Bc. Andrea Holešinská, Ph. D. [online]. [cit. 2018-27-10]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/349201/esf_b/verze_is.pdf)

[3] Turistika pro ČR, Příručka o bezbariérovém cestování – Přístupný cestovní ruch v kostce [online]. [cit. 2018-10-02]. Dostupné z: http://www.nrzp.cz/images/PDF/athena_prirucka.pdf

[4] Wikipedia. Zdravotní postižení [online]. [cit. 2018-10-02]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Zdravotn%C3%AD_posti%C5%BEen%C3%AD

[5] Zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách. In: Sbírka zákonů České republiky, 2006, částka 37. § 3. Dostupné z: http://zakony-online.cz/?s174&q174=all

[6] Zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti. In: Sbírka zákonů České republiky, 2004, částka 143. § 67. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-435

[7] Fakultní nemocnice Plzeň. Práva duševně a tělesně postižených [online]. [cit. 2018- 10-02]. Dostupné z: https://www.fnplzen.cz/prava-postizenych

[8] Fakultní nemocnice Plzeň. Práva duševně a tělesně postižených [online]. [cit. 2018- 10-02]. Dostupné z: https://www.fnplzen.cz/prava-postizenych

[9] FISCHER, Slavomil. Speciální pedagogika: edukace a rozvoj osob se specifickými potřebami v oblasti somatické, psychické a sociální: učebnice pro studenty učitelství [online] Praha: Triton, 2014 [cit. 2018-11-10]. ISBN 978-80-7387-792-7. Dostupné z: https://knihy.abz.cz/imgs/teaser_pdf/4449788073877927.pdf

[10] Základní terminologie, klasifikace a charakteristika narušené komunikační schopnosti [online]. [cit. 2018-09-11]. Dostupné z: https://clanky.rvp.cz/clanek/c/S/18899/prehled-specialni-pedagogiky-narusena- komunikacni-schopnost.html/

79 [11] KUNHARTOVÁ, M. Charakteristika kombinovaného postižení [online]. [cit. 2018- 10-03]. Dostupné z: https://www.sancedetem.cz/cs/hledam-pomoc/deti-se-zdravotnim- postizenim/deti-s-kombinovanym-postizenim/charakteristika-kombinovaneho- postizeni.shtml

[12] Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Příručka pro osoby se zdravotním postižením v roce 2014 [online]. [cit. 2018-10-06]. Dostupné z: https://www.mpsv.cz/files/clanky/16882/Prirucka_OZP.pdf

[13] Průkaz osoby se zdravotním postižením [online]. [cit. 2018-10-11]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/soc/dzp/prukaz

[14] Průkaz osoby se zdravotním postižením [online]. [cit. 2018-10-17]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/soc/dzp/prukaz

[15]Vyhlaska-c-388-2011-sb-o-provedeni-z-o-poskytovani-davek-osobam-se- zdravotnim-postizenim.pdf [online]. [cit. 2018-10-17]. Dostupné z: http://ftp.aspi.cz/obr/full/pr/337-214a.jpg.

[16] Co je to karta, průkaz TP, ZTP a ZTP/P [online]. [cit. 2018-10-17]. Dostupné z: http://www.pohyblivost.cz/co-je-to-karta-prukaz-tp-ztp-a-ztpp.php

[17] Průkaz osoby se zdravotním postižením [online]. [cit. 2018-09-03]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/soc/dzp/prukaz

[18] Výměna průkazů ZTP, ZTP/P a parkovacích karet s omezenou platností [online]. [cit. 2018-09-03]. Dostupné z: http://www.kunes-jr.cz/zivot-s-handicapem/prukazy- mimoradnych-vyhod-v-eu/vymena-prukazu-ztp-ztp-p-a-parkovacich-karet-s-omezenou- platnosti

[19] Co je to karta, průkaz TP, ZTP a ZTP/P [online]. [cit. 2018-09-03]. Dostupné z: http://www.pohyblivost.cz/co-je-to-karta-prukaz-tp-ztp-a-ztpp.php

[20] Průkaz osoby se zdravotním postižením [online]. [cit. 2018-09-03]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/soc/dzp/prukaz

[21]Výměna průkazů OZP [online]. [cit. 2018-09-03]. Dostupné z: http://www.mestopacov.cz/vymena-prukazu-ozp/

[22] Co je to karta, průkaz TP, ZTP a ZTP/P [online]. [cit. 2018-09-04]. Dostupné z: http://www.pohyblivost.cz/co-je-to-karta-prukaz-tp-ztp-a-ztpp.php

80 [23] Výběrové šetření zdravotně postižených osob – 2013 [online]. [cit. 2018-09-04]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/vyberove-setreni-zdravotne-postizenych- osob-2013-qacmwuvwsb

[24] Český statistický úřad, Výběrové šetření osob se zdravotním omezením – VŠPO [online]. [cit. 2018-09-11]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/vykazy/vyberove- setreni-osob-se-zdravotnim-omezenim-vspo

[25] Wikipedia. Tvrz [online]. [cit. 2018-11-19]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Tvrz

[26] Okres Chrudim [online]. [cit. 2018-11-19]. Dostupné z: dostupné z https://cs.wikipedia.org/wiki/Okres_Chrudim#/media/File:Okres_chrudim.p ng

[27] Český statistický úřad, Charakteristika okresu Chrudim [online]. [cit. 2018-09-23]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/xe/charakteristika_okresu_chrudim