Rozhledny Na Chrudimsku Jako Potenciál Tvorby Produktu Cestovního Ruchu

Rozhledny na Chrudimsku jako potenciál tvorby produktu cestovního ruchu

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“).

Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ.

Byl jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo).

Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.).

Jsem si vědom toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejich využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.

V Jihlavě dne ………………

......

Podpis

Poděkování

Mé poděkování patří především vedoucí mé bakalářské práce Ing. Martině Doležalové za odborné vedení práce, cenné rady, konzultace, připomínky a kontrolu práce.

Dále bych chtěl poděkovat mé přítelkyni, rodině a přátelům nejen za podporu při tvorbě této práce, ale i po celou dobu mého studia.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA

Katedra cestovního ruchu

Rozhledny na Chrudimsku jako potenciál tvorby produktu cestovního ruchu Bakalářská práce

Autor: Marek Jeníček

Vedoucí práce: Ing. Martina Doležalová

Jihlava 2018

Abstrakt

JENÍČEK, Marek: Rozhledny na Chrudimsku jako potenciál tvorby produktu cestovního ruchu. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Ing. Martina Doležalová. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2018. 70 stran.

Cílem této bakalářské práce je vytvořit produkt cestovního ruchu v lokalitě okresu Chrudim. Tím bude nová naučná stezka pro rozhledny Železných hor a Toulovcových maštalí. V teoretické části se práce zabývá historií, současností a rozdělením rozhleden, teorií produktu cestovního ruchu, naučných stezek, cykloturistiky a pěší turistiky. Praktická část se zaměřuje na zhodnocení vybraných rozhleden a tvorbu nové naučné stezky, její zmapování, návrh naučných tabulí či kalkulaci nákladů nutných k realizaci. Bakalářská práce najde využití u místních turistických center, a především u turistů, kteří se chystají tuto destinaci navštívit.

Klíčová slova: Cestovní ruch. Cykloturistika. Naučná stezka. Pěší turistika. Rozhledny. Tvorba produktu cestovního ruchu.

Abstract

JENÍČEK, Marek: Lookout towers as a potential tourism product creation in the Chrudim district. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Thesis supervisor: Ing. Martina Doležalová. Education degree: Bachelor. Jihlava 2018. 70 pages.

The aim of this bachelor thesis is to create a tourism product in the Chrudim district. This will be the new educational trail for the lookout towers of the Iron Mountains and the Toulovec Mastals. In the theoretical part, the thesis deals with the history, present state and the division of lookout towers, the tourism product theory, nature trails, bicycle touring and hiking. The practical part focuses on the evaluation of the selected observation towers and the creation of a new educational trail, its mapping, the design of educational boards and the calculation of costs necessary for implementation. Bachelor thesis finds use at local tourist centers, and especially at tourists who are about to visit this destination.

Keywords: Bike touring. Creation of tourism product. Lookout towers. The nature trail. Tourism Walking.

Předmluva

Zvolit si téma bakalářské práce pro mě bylo jedním z nejtěžších rozhodnutí na vysoké škole. Vlastní téma nepřipadalo v mém případě v úvahu, jelikož jsem neměl absolutní představu o čem bych mohl psát. Proto jsem neustále sledoval nabídnutá témata v informačním systému školy. Většina témat mě nezaujala, a když už se nějaké objevilo hned bylo zabrané. Až se naskytla možnost od paní Ing. Martiny Doležalové, avšak na rozhledny v Olomouckém kraji, který mi nebyly až tolik blízké, a proto jsem se s paní inženýrkou domluvil na kompromisu psát o rozhlednách v kraji Pardubickém, v kterém žiji a většinu rozhleden jsem zde navštívil.

Mým životním koníčkem je sport, od mala hraji fotbal, ale ani ostatní sporty mi nejsou cizí. Proto se není čemu divit, že mojí první myšlenkou po zvolení této práce bylo, jak spojit rozhledny a sport dohromady. Ve volném čase jezdím především rád na kole nebo pořádám celodenní pěší výlety, proto mě hned napadlo vytvořit fyzicky náročnější naučnou pěší trasu, pro kterou bude potřeba více volných dní k jejímu zdolání. A dále pak naučnou cyklotrasu, která bude po většinu kopírovat trasu pěší, avšak v některých úsecích se bude lišit. Tuto trasu si cyklisté budou moci rozdělit na více dní, ovšem dá projet i za pouhý den. Výhodou trasy je i fakt, že si turisté mohou vybrat začáteční a konečné místo jejich výpravy.

Před samotnou tvorbou naučné trasy jsem sám celou trasu projel na kole a fotograficky zdokumentoval ty nejdůležitější body, které máte po dobu jízdy potkat a to rozhledny. Naučná trasa povede téměř celým Chrudimským okresem, a to především na území CHKO Železné hory a přírodní rezervací Toulovcovy maštale, což značí, že na trase se turisté mohou potkat nejen s rozhlednami, ale také s velkým množstvím přírodních jevů či kulturních památek.

Při tvorbě této bakalářské práce jsem prohloubil znalost tvorby produktu cestovního, kalkulace nákladů, mapování tras apod. Také jsem nabyl vědomostí v oblasti geografie okresu Chrudim. Doufám, že má práce bude přínosná pro cestovní ruch a také pro daný region.

Obsah Úvod ...... 11 Teoretická část ...... 12 1 Produkt cestovního ruchu ...... 12 2 Rozhledny ...... 12 2.1 Historie a rozhlednový boom ...... 12 2.2 Typy rozhleden ...... 13 2.2.1 Dřevěné rozhledny ...... 13 2.2.2 Železné rozhledny ...... 13 2.2.3 Zděné a betonové rozhledny ...... 14 2.3 Vybrané rozhledny a jejich charakteristika ...... 14 2.3.1 Rozhledna Bára II ...... 14 2.3.2 Vyhlídková věž Na Chlumu ...... 15 2.3.3 Rozhledna Boika ...... 16 2.3.4 Rozhledna na Zuberském kopci ...... 17 2.3.5 Vojtěchovská rozhledna ...... 18 2.3.6 Rozhledna Terezka ...... 19 2.3.7 Toulovcova rozhledna ...... 21 2.3.8 Rozhledna Borůvka ...... 22 2.3.9 Rozhledna Jahůdka ...... 24 3 Naučné stezky ...... 25 3.1 Pojem naučné stezky ...... 25 3.2 Historie ...... 25 3.3 Kategorizace naučných stezek ...... 25 3.4 Značení naučných stezek ...... 26 3.5 Naučné stezky na Chrudimsku ...... 27 4 Turistika ...... 27 4.1 Pěší turistika ...... 27 4.1.1 Klub českých turistů ...... 27 4.2 Cykloturistika ...... 28 4.2.1 Cyklostezky ...... 28 4.2.2 Cyklotrasy ...... 28 4.2.3 Dělení cyklotras ...... 29 4.2.4 Desatero cykloturisty ...... 29 5 Metodika práce ...... 30 6 Charakteristika regionu ...... 31 6.1 Železné hory ...... 31 6.1.1 Geologie a povrch ...... 31 6.1.2 Podnebí ...... 32 6.1.3 Vodstvo ...... 32 6.1.4 Flora a fauna ...... 33

6.2 Toulovcovy maštale ...... 33 6.2.1 Geologie a povrch ...... 33 6.2.2 Podnebí ...... 34 6.2.3 Vodstvo ...... 34 6.2.4 Flora a fauna ...... 34 Praktická část ...... 36 7 Zhodnocení rozhleden ...... 36 7.1 Přístupnost ...... 37 7.2 Vzhled ...... 37 7.3 Výhled ...... 37 7.4 Zázemí ...... 37 7.5 Otevírací doba a vstupné ...... 38 8 Návrh naučné stezky ...... 38 8.1 Zdůvodnění tvorby návrhu ...... 38 8.2 Výběr trasy ...... 39 8.2.1 Pěší trasa ...... 39 8.2.2 Cyklotrasa ...... 40 8.3 Výběr míst zastavení ...... 40 8.4 Kalkulace nákladů ...... 53 Závěr ...... 55 Seznam použité literatury ...... 57 Literární zdroje ...... 57 Elektronické zdroje ...... 57 Seznam tabulek ...... 60 Seznam obrázků ...... 60 Seznam příloh ...... 61

Úvod

Pěší turistika a cykloturistika je sportovně-rekreační formou cestovního ruchu, která je v hodná téměř pro každého. Většinou nevyžaduje nákladné či neobvyklé vybavení. V současné době se rozmáhá trend, kdy velká část obyvatel vyráží ve svém volném časem do přírody, aby si zde odpočinula či aktivně zasportovala. Naučné stezky jsou proto ideálním řešením, a navíc se zde může člověk může dozvědět nové informace.

V Chrudimském okrese se nachází velké množství rozhleden, a ještě více z mého pohledu krátkých naučených stezek. Ovšem žádná z nich není spojena tématem rozhledny. Mým nápadem tedy bylo vytvořit naučnou stezku (cyklotrasu, pěší trasu), která bude zaměřená na shlédnutí regionu z ptačí perspektivy. Nejdříve jsem chtěl vytvořit dvě menší naučné trasy, ale poté mě napadlo, proč neudělat něco velkého, k čemu pěší turista může potřebovat i pracovní týden a cykloturista den nebo dva. Samozřejmě chci také více zatraktivnit rozhledny a místa, která jsou krásná, ale z pohledu cestovního ruchu chudá.

Cílem mé bakalářské práce je vytvoření nového produktu, naučné stezky za poznáním rozhleden a zajímavých míst v okrese Chrudim. Součástí tvorby bude zmapování trasy, určení míst pro informační panely jejich návrh a také předběžná kalkulace nákladů.

Ohledně tvorby naučných stezek a rozhleden jsem našel několik, ač už bakalářských či diplomových prací, ovšem žádná z nich se netýkala okresu Chrudim.

Teoretická část se zabývá charakteristikou regionu. Historií, současností a rozdělením rozhleden, dále pak teorií produktu cestovního ruchu, naučných stezek, cykloturistiky a pěší turistiky

Praktická část práce se zaměřuje na zhodnocení vybraných rozhleden a tvorbu naučené stezky tzn. zmapování trasy, umístění, obsah a návrh informačních panelů, předběžná kalkulace nákladů. Hlavním výstupem bude nový produkt v podobě dlouhé naučné cyklotrasy a pěší trasy.

Teoretická část

1 Produkt cestovního ruchu

Vymezení pojmu produkt cestovního ruchu není zrovna lehké. Literatura nabízí mnoho definic, avšak žádná z nich není stálá či všeobecně uznávaná. Palatková uvádí, (2011, s. 51) že je produkt rozdělen na dvě základní části, a to primární a sekundární nabídku. Primární nabídka je tvořena přírodními, kulturně historickými, společenskými a organizovanými atraktivitami včetně volných statků (např. klima, krajina, moře, slunce). Sekundární nabídku představuje infrastruktura turismu zajištující služby ubytovací, stravovací a další.

Dle Páskové a Zelenky (2002, s.225) je to „souhrn veškeré nabídky soukromého či veřejného subjektu podnikajícího v cestovním ruchu nebo cestovního ruchu koordinujícího.“

2 Rozhledny

Pokud chceme hovořit o rozhledně měla by splňovat dle Nouzy (1999, s.5) základní kritéria. Musí to být vyhlídková stavba:

1. vytvořená lidskou činností

2. určená či dodatečně upravená k účelům rozhlížení

3. s vyhlídkovým prostorem umístěným alespoň několik metrů nad okolním terénem

4. přístupná široké veřejnosti (byť jen v určitém časovém nebo historickém období)

5. a všeobecným povědomím jako rozhledna uznávána.

2.1 Historie a rozhlednový boom

První zmínky o rozhlednách na našem území sahají až k počátku devatenáctého století, ovšem nebyly to žádné stavby na vrcholech kopců jako v nynější době. Nejstarší rozhlednou, kterou můžeme znát je Minaret v Lednicko-Valtickém areálu, jehož stáříí je už 215 let. Roku 1825 byla otevřena první horská rozhledna, a to Josefská věž na Kleti. Největší rozmach ve výstavbě rozhleden nastal ke konci devatenáctého století, důvodem byl zvýšený zájem o turistiku a vznik turistických spolků. Toto pro rozhledny úrodné

12 období trvalo až do začátku druhé světové války. Od té doby až do konce vlády komunistického režimu se u nás vyhlídkové věže prakticky nestavěly. [6]

Roku 1989 se začalo blýskat na lepší časy a po sametové revoluci nastala největší expanze v celé její historii. V letech 1990–1998 se vztyčilo 17 nových rozhleden, ovšem vrchol nastal až na přelomu tisíciletí, díky většímu vlivu médií a modernizace telekomunikačních technologií. Kdy na kopcích vyrůstaly desítky stožárů sloužících k vylepšení signálu mobilních operátorů. Na těchto věžích byly též vybudovány vyhlídkové plošiny a tím se stali zajímavé i pro veřejnost. Ve výstavbě rozhleden na našem území jsou nejbohatší roky 2004 (16 nových rozhleden), dále pak 2002 (18 nových rozhleden) a pomyslné první místo drží rok 2009, kdy bylo postaveno 19 nových rozhleden. [18]

2.2 Typy rozhleden

Rozhlednu považujeme za účelovou stavbu, jenž má své poslání, a to umožnit člověku výhled do krajiny, který by měl co nejrozsáhlejší a neomezený překážkami. Jak tohoto způsobu dosáhnout, bylo je a bude věcí zadavatele a stavitele. Povětšinou, však o všem rozhodovala peněžní stránka. Tam kde se peněžních prostředků nedostávalo, stavěly se dřevěné rozhledny naopak u bohatších vlastníku se stavělo z dražších materiálů. (Nouza, 1999, s.10)

2.2.1 Dřevěné rozhledny

Jedná se o nejjednodušší a nejlevnější rozhledny. K jejich vytvoření stačilo pouhé ukotvení a vztyčení čtyř ohoblovaných trámů, spojit je příčkami a pomocí prken vytvořit na vrcholu vyhlídkový prostor, kam přístup povětšinou umožňoval žebřík. Většina rozhleden dřevěných rozhleden byla otevřených, tedy bez vnějšího opláštění, jelikož z finanční stránky to představovalo nejlehčí řešení. Dále zde pak byly rozhledny opláštěné, což mnohdy znamenalo pouhé pobití konstrukce prkny. V současné době můžeme nalézt na našem území jak rozhledny opláštěné, tak i otevřené. (Nouza, 1999, s.10)

2.2.2 Železné rozhledny

Dalším druhem rozhleden jsou rozhledny železné, které jsou obdobou rozhleden dřevěných. Rozhledny z oceli představovaly mnohem větší odolnost a pevnost proti

13 nepříznivému počasí. Na území České republiky, však příliš oblíbené nebyly a na začátku 20. století byly na území pouze čtyři. V dnešní době se využívají především k telekomunikačním účelům, ale většina z nich je přístupná i veřejnosti. (Nouza, 1999, s.10)

2.2.3 Zděné a betonové rozhledny

O zděných rozhlednách můžeme říci, že se jedná o nejvíce vyskytovaný typ na našich horách. Hlavním podnětem pro stavbu z kamene a cihel je především jejich dlouholetost a schopnost ustát i extrémní klimatické podmínky. Návštěvníkovi umožňují: pohodlný a bezpečný vstup, vyhlídkovou plošinu, která se nehoupe při každém poryvu větru, a třeba i dočasný úkryt v čase nepohody. K výstavbě se nejčastěji používal kámen, který se v dané lokalitě zrovna těžil. V Jizerských horách to byla žula, na Děčínsku byly rozhledny zdobeny pískovcem a u Zákup stačilo použít čedičové kvádry. Ve třicátých letech 20.století se dostal na výslunní také beton, který se především používal v dopravním stavitelství, ovšem u rozhleden moc úspěchu nepobral. Za zmínku stojí pouze rozhledny v Berouně a Roudnici. (Nouza, 1999, s.11)

2.3 Vybrané rozhledny a jejich charakteristika

2.3.1 Rozhledna Bára II

Tabulka 1: Rozhledna Bára II

Základní informace

Typ/materiál dřevěná rozhledna

Celková výška 17 metrů vyhlídková plošina + 10 metrů stožár

Počet schodů 78

Otevírací doba duben-říjen

Vstupné zdarma

Výhled Železné hory, Orlické hory, Krkonoše, Ještěd, Kralický Sněžník

Zdroj: Vlastní zpracování, 2017

Rozhledna Bára byla dostavěna v létě roku 2008 nedaleko bývalého lomu Podhůra. Bohužel po svém prvním otevření vydržela pouhé 4 dny, kdy se nad regionem přehnala větrná bouře a stavba byla strhnuta. Obnova věže s názvem Bára II, však byla dohodnuta hned následující den, a tak se 6. září 2009 mohla rozhledna znovu otevřít. V okolí rozhledny můžeme najít stánek s občerstvením, dětské hřiště, lanové centrum pro dospělé i děti a také začátek lesnické naučné stezky Podhůra. (Fábera, 2013 s.69) [11]

Obrázek 1: Rozhledna Bára II (zdroj: autor)

2.3.2 Vyhlídková věž Na Chlumu

Tabulka 2: Vyhlídková věž na Chlumu

Základní informace

Typ/materiál kamenná rozhledna s dřevěným krytým vyhlídkovým ochozem

Celková výška 3 metry vyhlídková plošina + 4,5 metru přístřešek

Počet schodů 18

Otevírací doba celoročně

Vstupné zdarma

Výhled zakrývají okolní stromy

Zdroj: Vlastní zpracování, 2017 15

První zmínka o výstavbě rozhledny pochází z přelomu devatenáctého a dvacátého století, kdy ji nechal v zámeckém parku ve Slatiňanech tehdejší majitel panství kníže František Josef Auersperk, proto se dodnes můžeme setkat s názvem Auersperská vyhlídka nebo také Vlčí hrádek. Po ukončení druhé světové války stavba zanikla a zbylo zní pouze kamenné torzo. Od roku 1999 se usilovalo o její opravu, to se však povedlo až v roce 2013, kdy byla za 600 tisíc korun zrekonstruována a zpřístupněna. (Fábera, 2013 s.61) [23]

Obrázek 2: Rozhledna Na Chlumu (zdroj: autor)

2.3.3 Rozhledna Boika

Tabulka 3: Rozhledna Boika

Základní informace

Typ/materiál dřevěná rozhledna s kovovým schodištěm

Celková výška 11 metrů vyhlídková plošina + 3,5 metru přístřešek

Počet schodů 32

Otevírací doba celoročně

Vstupné zdarma

Výhled Železné hory, Jeseníky, Orlické hory, Krkonoše, Kralický Sněžník

Zdroj: Vlastní zpracování, 2017

V roce 2005 se nedaleko města Nasavrky uprostřed polí u vesnice Česká Lhotice zbudovala dřevěná rozhledna, která dostala jméno Boika, podle názvu občanského sdružení Boii (kmen Bójů). Stavba byla financována tímto sdružením a pak také Centrem Železných hor a Turistickým akademickým klubem Praha. Rozhledna byla otevřena 20. května 2006 a náklady na výstavbu přesáhly 1 milion korun. V roce 2015 musela být zrekonstruována kvůli údajně špatné statice, rekonstrukce trvala něco přes jeden rok, nyní je rozhledna opět přístupná. (Fábera, 2013 s.66) [12]

Obrázek 3: Rozhledna Boika (zdroj: autor)

2.3.4 Rozhledna na Zuberském kopci

Tabulka 4: Rozhledna na Zuberském kopci

Základní informace

Typ/materiál železná rozhledna s částečným dřevěným obložením

Celková výška 39 metrů vyhlídková plošina + 16 metrů vysílač

Počet schodů 182

květen, červen, září o víkendu 10–16 hod. Otevírací doba červenec a srpen celý týden kromě pondělí 10–17 hod

Vstupné dospělí 10 Kč, děti do 15 let + studenti 5 Kč

Výhled Železné hory, Žďárské vrchy, Krkonoše, Orlické hory

Zdroj: Vlastní zpracování, 2017

O rozhledně na Zuberském kopci u Trhové Kamenice se dá říci, že je to moderně řešená stavba telekomunikační příhradové věže. O zbudování usilovali především mobilní operátoři, kteří chtěli zkvalitnit úroveň signálu v tomto kraji. Významnou roli zde hrála také správa CHKO Železné hory, která prosadila záměr umístit na jednu věž zařízení všech tří operátorů a zároveň zbudovat takovou stavbu, která by nenarušila ráz krajiny. Nejdříve měla být stavba dokončena už v říjnu 2001, ovšem došlo ke zpoždění, a tak ke slavnostnímu otevření pro veřejnost došlo až 5. června 2004. (Fábera, 2013 s. 62) [26]

Obrázek 4: Rozhledna na Zuberském kopci (zdroj: autor)

2.3.5 Vojtěchovská rozhledna

Tabulka 5: Vojtěchovská rozhledna

Základní informace

Typ/materiál kombinovaná rozhledna – kámen, dřevo, železo

Celková výška necelých 12 metrů vyhlídková plošina + 4,5 metru přístřešek

Počet schodů 59

duben až červen, září, říjen o víkendu a svátek 9–17 hod. Otevírací doba červenec a srpen každý den 9–19 hod

Vstupné dospělí 20 Kč, děti do 15 let + studenti 10 Kč, děti do 6let zdarma

Výhled Orlické hory, Skutečsko

Zdroj: Vlastní zpracování, 2017

Vojtěchovská rozhledna nedaleko města Hlinska byla vystavěna v letech 2008 až 2010 u vesnic Vojtěchov a Kladno na návrší zvané „Na Hrbovatkách“. Stavba byla několikrát pozastavena, ač už kvůli nedostatku peněžních prostředků či krádeži žulových kamenů. Oficiální otevření připadlo na 10 červenec 2010. Na rozhledně se nachází webová kamera, která je dostupná online. (Fábera, 2013 s.70) [16]

Obrázek 5: Vojtěchovská rozhledna (zdroj: autor)

2.3.6 Rozhledna Terezka

Tabulka 6: Rozhledna Terezka

Základní informace

Typ/materiál dřevěná rozhledna s ocelovými prvky

Celková výška 25 metrů vyhlídková plošina + 3 metry přístřešek

Počet schodů 125

duben, říjen o víkendu 10–16 hod. Otevírací doba květen, červen, září denně kromě pondělí 10–16 hod. červenec a srpen denně 10–17 hod.

dospělí 35 Kč, děti 15 let 20 Kč, Vstupné rodinné vstupné (2 dospělí + 2 děti) 100 Kč

Výhled Žďárské vrchy, Jeseníky, Krkonoše, Orlické hory

Zdroj: Vlastní zpracování, 2017 19

Rozhledna je jednou z tří staveb tohoto typu na území mikroregionu Toulovcovy Maštale. Jméno obdržela po spisovatelce Tereze Novákové, která zde na začátku dvacátého století působila. Terezka vyrostla u obce Paseky nedaleko města Proseč na jaře roku 2004 a náklady na její stavbu činily necelý 1 milion korun. Veřejnosti pak byla zpřístupněna 22. srpna 2004. Od této doby proběhlo na stavbě několik drobných rekonstrukcí, ta poslední v červnu letošního roku. (Fábera, 2013 s.63) [15]

Obrázek 6: Rozhledna Terezka (zdroj: autor)

2.3.7 Toulovcova rozhledna

Tabulka 7: Toulovcova rozhledna

Základní informace

Typ/materiál dřevěná rozhledna s železnými prvky

Celková výška 12 metrů vyhlídková plošina + 3,6 metru přístřešek

Počet schodů 60

duben, říjen o víkendu 10–16 hod. Otevírací doba květen, červen, září denně kromě pondělí 10–16 hod. červenec a srpen denně kromě pondělí 10–17 hod.

dospělí 30 Kč, děti 15 let 20 Kč, Vstupné rodinné vstupné (2 dospělí + 2 děti) 90 Kč

Výhled Orlické hory, Krkonoše, Jeseníky, Železné hory

Zdroj: Vlastní zpracování

Rozhledna na Jarošovském kopci pochází z roku 2001 a nachází se mezi obcemi Budislav a Jarošov. Je první rozhlednou z nynějších tří, která byla postavena na území Toulovcových Maštalích, podle kterých nese i svůj název. Výstavba byla dotována Ministerstvem pro místní rozvoj a příspěvků členských obcí sdružení Toulovcovy Maštale. Celkově se tyto náklady pohybovali okolo čtvrt milionu korun. Otevření proběhlo 11. května 2002 a do konce tohoto roku navštívilo rozhlednu jedenáct tisíc turistů. (Fábera, 2013 s. 71) [19] [20]

Obrázek 7: Toulovcova rozhledna (zdroj: autor)

2.3.8 Rozhledna Borůvka

Tabulka 8:Rozhledna Borůvka

Základní informace

Typ/materiál dřevěná s ocelovými prvky

Celková výška 15 metrů vyhlídková plošina + 3,5 metru přístřešek

Počet schodů 75

duben, květen, záři, říjen o víkendu 10–16 hod. Otevírací doba červen denně kromě pondělí 10–16 hod. červenec a srpen denně kromě pondělí 10–17 hod.

dospělí 30 Kč, děti do 15 let 20 Kč, Vstupné rodinné vstupné (2 dospělí + 2 děti) 90 Kč

Výhled Orlické hory, Jeseníky, Železné hory

Zdroj: Vlastní zpracování, 2017

Další a v pořadí již třetí rozhlednou na území Toulovcových Maštalí je Borůvka, která dostala své jméno podle nedalekého údolí Na Borůvčí. Stavět se začalo na konci roku 2004 a její otevření připadlo na 5. června 2005. Celkové výlohy na stavbu činily necelých 600 tisíc korun, hlavním investorem bylo sdružení obcí a nemalou měrou přispěl i Pardubický kraj. Rozhledna je známa svou originalitou i u našich východních sousedů na Slovensku, v roce 2007 ji navštívili členové společnosti Lesy Slovenské republiky. (Fábera, 2013 s.65) [13] [19]

Obrázek 8: Rozhledna Borůvka (zdroj: autor)

2.3.9 Rozhledna Jahůdka

Tabulka 9: Rozhledna Jahůdka

Základní informace

Typ/materiál dřevěná rozhledna

Celková výška 9 metrů vyhlídková plošina + 3metry přístřešek

Počet schodů 39

Otevírací doba celoročně

Vstupné zdarma

Výhled Orlické hory, Krkonoše, Luže

Zdroj: Vlastní zpracování, 2017

Rozhledna Jahůdka se nachází v polích u silnice mezi Chrastí a Luží poblíž obce Bělá. Jedná se o soukromou stavbu, která je však volně přístupná veřejnosti. Byla vystavěna na jaře roku 2008 a v létě otevřena. K rozhledně vede také pozemní lanovka ze zahrady majitele. (Fábera, 2013 s.68) [14]

Obrázek 9: Rozhledna Jahůdka (zdroj: autor)

3 Naučné stezky

3.1 Pojem naučné stezky

Dle Čeřovského (1999, s.142) jsou „naučné stezky jsou vyznačené výchovně vzdělávací trasy vedoucí přírodně i kulturně pozoruhodnými územími a oblastmi. Na nich a při nich jsou vybrány některé významné objekty a jevy, které jsou na určených zastaveních zvlášť vysvětleny.“

Naučná stezka je předem určená turistická trasa, která prochází chráněnými územími, lesy, lesoparky, okolími měst, městy, městskými parky, zámeckými parky, zemědělskou krajinou a klade si za cíl vzdělat, resp. přinést informace lidem, kteří ji procházejí. [1]

3.2 Historie

První naučná stezka na území České republiky je Köglerova naučná stezka z roku 1941 v Lužických horách, která je i dnes stále funkční. (Holeček, 2004 s.58) Dlouhou dobu byla za první naučnou stezku nazývána naučná stezka Medník v Posázaví, jejíž autory byli v roce 1965 Jan Čeřovský a Miloš Homoláč. Naučné tabule byly zaměřeny na rostlinstvo, živočišstvo, řeku Sázavu a trať Posázavského pacifiku1.

3.3 Kategorizace naučných stezek

Čeřovský (1999, s.143-147) nám rozděluje naučné stezky podle tří kritérií: • podle typu obsluhy • podle tematického obsahu • podle délky

Podle typu obsluhy rozlišujeme: a) naučené stezky bez průvodce b) stezky s kombinovaným výkladem c) stezky s průvodcovskou službou

1 Posázavský pacifik = jednokolejná regionální železniční traťč.210 z Prahy do Čerčan 25

Podle tematického obsahu: a) stezky přírodní b) stezky kulturní c) stezky obsahově specializované (historické, památkářské) d) lesnické naučné stezky e) stezky geologické f) stezky parkové

Podle délky: a) krátké trasy – do 5 km b) středně dlouhé trasy – 5 až 15 km c) dlouhé trasy – přes 20 km

3.4 Značení naučných stezek

Naučné stezky se značí smluvenou turistickou značkou. Tou je bílý čtverec velikosti 10x10cm s úhlopříčným zelným pruhem vedeným z levého horního do pravého dolního rohu o šířce 3 cm. Existují i stezky, které mohou být značeny jinak – svým specifickým značením (logo), ukazateli, nebo mohou vést po stávající turisticky značené cestě. V poslední době nejsou naučné stezky kvalitně a dostatečně značeny.

Obrázek 10: Značka naučené stezky [4]

3.5 Naučné stezky na Chrudimsku

Na území okresu Chrudim se vyskytuje 23 naučných stezek, což vzhledem k velikosti okresu je opravdu hodně. Ve většině případů se jedná o krátké stezky, ale najdeme zde 56 km dlouho cyklostezku Magmu. Další stezky, kteří se zde nachází jsou naučná stezka (dále pak NS) Modrá osa Chrudim, Lesní stezka Podhůra Chrudim, NS Ke Kočičímu hrádku Slatiňany, NS Kolem Kochánovických rybníků (K Tyrolskému domku), NS Chrastecka, NS Jeřábka + Kozí roh Vršov – Ústupky, Keltská stezka Železnými horami, Vlastivědná NS Krajem Železných hor Seč, NS Lichnice-Kaňkovy hory Třemošnice, NS Vápenka Polánky, NS Město u dvou moří Heřmanův Městec, NS Od Devíti dubů Heřmanův Městec, NS Rybniční soustava Heřmanoměstecka, NS Raškovickými lomy Svinčany, NS Stopy ležácké tragédie Ležáky, Naučné trasy města Hlinska, , NS kolem prachovického lomu, Planetární stezka Proseč, NS Kameny v kamenitém kraji Proseč, Naučně-ekovýchovná stezka Pasíčka Proseč, NS Stromy, které rostou okolo nás, Vlastivědná stezka Krajem Chrudimky. [5]

4 Turistika

4.1 Pěší turistika

Pěší turistika je nejčastějším druhem turistiky. Jedná se o klasickou chůzi pojatou v rozumné míře za poznáním přírody, kulturních památek či pouhý pobyt na čerstvém vzduchu. Pěší turistiku lze pěstovat v každém věku i roční době. Na vycházky se může vyrazit jedinec i celá rodina nebo též skupina nadšenců, které spojuje pouto poznání a lásky nejenom k přírodě, ale také kulturnímu dědictví a moha dalších. Jednou takovou skupinou je i Klub českých turistů. (Moser, 1986 s.5)

4.1.1 Klub českých turistů

Tato organizace byla založena roku 1888 nadšeným vlastencem Vilémem Kurzem starším a jeho skupinou. Hned od počátku vznikaly ve velmi rychlém tempu turistické sítě ubytoven a husté sítě značených. Prvním předsedou se stal Vojtěch Náprstek, svůj post ovšem po jeden a půl roce opustil. Po aktivním období vzrůstu Klubu českých turistů (dále jen KČT) se situace uklidnila a pracovalo se na úkolech daných stanovami, v první řadě aktivní turistice. Pořádá se mnoho hromadných zahraničních zájezdů. Od nového

27 století se čím dál více popularizuje lyžování v Krkonoších a roku 1910 vydává KČT i svůj první vlastní časopis a v roce 1913 už má 5400 členů. První světová válka měla dopad i na spolek a počet jejich členů, poprvé od jejího založení klesl. Po vzniku samostatné Československé republiky klub v roce 1927 zmohutněl na 60 000 členů, v té době předsedal spolku dr. Guth-Jarkovský. A kromě lyžování se v tomto období začala rozmáhat i vodní a vysokohorská turistika. Mnichovskou dohodou byly Německem zabrány nejkrásnější pohraniční kraje, čímž ztratilo 41 chat, 15 000 km značených tras a více než 10 000 členů. Po druhé světové válce roku 1948 byl KČT zrušen komunistickou vládou, k jeho obnovení došlo až roku 1990. Nyní čítá okolo 40 000 členů. [4]

4.2 Cykloturistika

Cykloturistika je odnož turistiky provozovaná na kole. Dle Mourka a kolektivu (2011, s. 11) se jedná o jízdu na trekkingových, městských, a horských kolech po většinou k cílům mimo zastavěná území. Mohou se využívat jak komunikace se zpevněným, tak i přírodním povrchem. Nejčastějším požadavkem účastníku je atraktivní prostředí a co nejvyšší bezpečnost.

4.2.1 Cyklostezky

Cyklostezkou se rozumí pozemní komunikace nebo její část označená dopravní značkou a vyhrazená pouze pro jízdu na kole. V tomto úseku je zakázána automobilová a motocyklová doprava. Povolení mají např. in-line bruslaři nebo lyžaři. Ucelené sítě cyklostezek můžeme nalézt ve většině zemí západním Evropy, ale také v některých českých krajských městech (např. Pardubice, Olomouc aj.) V nynější době modernizace je jedním z trendů omezit automobilovou dopravu ve městech ku prospěchu dopravy veřejné se cyklostezky začínají pomalu objevovat ve většině měst České republiky (včetně Prahy a Brna) a jejich okolí. (Mourek, 2011, s. 13)

4.2.2 Cyklotrasy

Cyklotrasou můžeme nazvat dopravní cestu vedenou po silnicích, místních i účelových pozemních komunikacích, která z hlediska bezpečnosti a plynulosti silničního provozu je vhodná pro provoz cyklistů. Cyklotrasa podle zákona o provozu na pozemních komunikacích, jeho prováděcích vyhlášek a příslušných technických předpisů měla být označena dopravními značkami pro cyklisty. (Mourek, 2011, s.13-14) 28

Od roku 1997 jsou na území České republiky cyklotrasy značeny pásmovým značením. V roce 2001 je pak zavedeno vyhláškou č. 30/2001 Sb. pro značení cyklotras používání speciální směrové značky. Oba tyto způsoby značení tvoří síť číslovaných cyklotras, jejichž garantem je Klub českých turistů, kterému toto pověření udělilo Ministerstvo dopravy a Ministerstvo vnitra. (Mourek, 2011, s.14)

4.2.3 Dělení cyklotras

Celková délka cyklotras v České republice činí něco přes 5300 km, cože je zhruba 14 % délky celé dopravní sítě. Mourek (2011, s.14) nám dělí cyklotrasy podle jejich významu na:

Dálkové – nadregionální cyklotrasy (I. a II. třídy) spojují vzdálené cíle a plní funkci především rekreačně turistickou. Jsou značeny jednocifernými a dvoucifernými čísly. Tyto trasy měly mít zajištěné ubytování, servis, mapy, občerstvení.

Regionální cyklotrasy (III. a IV. třídy) plní funkci jak dopravní, tak rekreační. Důležitá je návaznost n síť místních cyklotras. Jsou značeny trojcifernými a čtyřcifernými čísly

Místní cyklotrasy (IV. třídy) plní funkci dopravní i rekreační a značí se čtyřcifernými čísly

4.2.4 Desatero cykloturisty

Cykloturisté mají i svá pravidla, jak se chovat v přírodě a komunikacích. Dle Landy a Liškové (2004, s.89) má cykloturista i své desatero:

1. Budu se řídit pravidlem pravé ruky ke všem ostatním nemotorizovaným turistům a cyklistům. Jsem si vědom toho, že lidé soudí cyklisty podle mého chování.

2. Zpomalím, pokud se blížím k jiným cyklistům, a bude předjíždět velmi opatrně.

3. Rychlost budu mít neustále pod kontrolou. Do začátek budu vjíždět s vědomím, že by tam mohl někdo jít.

4. Zůstanu na určených stezkách a nebudu vjíždět mimo vymezenou trasu, a ničit tak vegetaci nebo zvyšovat potenciál možné koroze.

5. Nebudu rušit zvěř nebo dobytek.

6. Nebudu vyhazovat odpadky.

7. Budu respektovat značení stezek a déle budu respektovat veřejná a soukromá prostranství.

8. Přizpůsobím cíl vyjížďky svým schopnostem, vybavení, terénu a počasí včetně předpovědi.

9. Nebudu jezdit sám do odlehlých oblastí. Vždy někomu zanechám zprávu o cíli mé cesty a o předpokládaném času návratu.

10. Vždy budu nosit cyklistickou přilbu.

5 Metodika práce

Před začátkem tvorby jsem rozhodoval, které rozhledny na Chrudimsku zvolím pro vytvoření naučené stezky. Nejdříve to byly pouhé tři, ale stezka se mi zdála příliš krátká, proto jsem přidal dalších šest, pro které tvořila trasa tvar oválu. Vytipoval jsem si především rozhledny v oblasti CHKO Železné hory a Toulovcovy Maštale, které mají z pohledu turistiky co nabídnout a jsou velmi dobře dostupné. V těchto místech jsem navštívil i několik turistických informačních center, které mi podaly informace o současné situaci a zda by mohl být o stezku zájem. Dalším bodem pak bylo si celou cyklotrasu projet na kole a projít některé úseky z pěší trasy, vše pečlivě zdokumentovat pomocí fotoaparátu a vytipovat jednotlivá zastavení.

Dalším krokem bylo prostudování odborné literatury zabývající se produktem cestovního ruchu a problematikou rozhleden z pohledu jejich konstrukce, funkce a historie. Dále jsem zpracovával charakteristiku vybrané oblasti a analýzu současného stavu naučných stezek, cykloturistiky a pěší turistiky. K této části bylo zapotřebí navštívit knihovnu a půjčit si knihy z výše jmenovaných oblastí.

Poté jsem přistoupil k hlavní části mé práce a vytvořil mapu trasy za pomocí mapového serveru mapy.cz a také jednotlivá zastavení, ke kterým jsem navrhl i podobu informačních tabulí. Obsah informační tabule byl navržen tak, aby nebyl příliš zdlouhavý a turistu zaujmul. Mnou volený text informoval především o rozhlednách, ale také o místní fauně a floře, kulturním dědictví či zajímavých pověstech. K zajištění těchto informací jsem nejvíce používal elektronické zdroje.

Součástí práce bylo i vytvořit náklady na realizace naučné stezky. Její výstavba rozhodně není levnou záležitostí a snaha ušetřit by se mohla dříve či později projevit.

Celkové náklady se liší ať už v závislosti na vlastnostech naučené stezky nebo na společnosti, které zpracování stezky zadáte. Já jsem při jejich kalkulaci vycházel z průměrných cen, které jsem dohledal na internetu. Problém nastal především u značení celé trasy, jenž obstarává v České republice Klub českých turistů. Proto jsem vyhledal dlouholetého člena klubu pana Ladislava Rasochu, který mi objasnil okolnosti kolem tohoto problému a navrhl odhadovanou cenu.

Poslední částí mé práce bylo zjistit, kdo tento finančně náročný projekt mohl financovat a zajistit jeho pravidelnou údržbu.

6 Charakteristika regionu

6.1 Železné hory

6.1.1 Geologie a povrch

Ústřední díl CHKO tvoří skupina samostatných geologických jednotek. (viz příloha č.1) Nejvyšší místa Železných hor jsou tvořena Ohebským krystalinikem, které je tvořeno ze silně přeměněných hornin – migmatitů a ortorul. Pro Běstvinu je typická těžba flouritu s barytem. Na severovýchodě se rozléhá Nasavrcký masiv, pro něhož charakteristickou horninou tzv. žumberecko-křižanovická červená žula, jejich staří se odhaduje až na 330 miliónů let, a ještě dnes se těží. U Trhové Kamenice můžeme nalézt hrubozrnnou žulu, jedná se o nejstarší žulu Nasavrckého masivu. V oblasti obcí Polánky a Bojanov jsou zachovány izolované kry kontaktně přeměřených vápenců s bohatým zastoupením některých rud zinku a olova. Zastoupení zde mají i mladší prvohory, kde v okolí Kraskova nalezneme tzv. železnohorský permokarbon a horniny zde obsahují hlavně arkozové pískovce a slepence. V údolí řeky Doubravy se vyskytují druhohorní usazeniny pískovce a opukových slínů, které tvoří „Dlouhou mez“, což je úzký pás druhohorních usazenin vybíhající z Polabí až k Velkému Dářku ve Žďárských vrších.

Na území Železných hor se nacházejí rozsáhlé lesy, louky a pole s mnoha menšími sídly. Geomorfologickým podcelkem Železných hor je Sečská vrchovina, kam zařazujeme Pohorskou kotlinu (plochá údolní niva Zlatého potoka za obcí Kraskov v nadmořské

31 výšce 395–400 m) a Kameničskou vrchovinu (lokalita kolem zříceniny hradu Rabštejn, Kaňkovy hory, Javorka, Vápenice). Severní strana hradu Rabštejn je obehnána skalními stěnami s drobnými puklinami. Kaňkovy hory tvořící hřbet na jihovýchod jsou charakteristické svou úzkou vrcholovou plošinou a travnatým porostem. Geomorfologickým podcelkem Hornosázavské pahorkatiny je Kutnohorská plošina, kam patří Doubravská brána (Zlatá louka, Libice nad Doubravou), a Golčojeníkovská pahorkatina (Údolí Doubravy). V západní části se zvedá z Čáslavské kotliny a Chotěbořské pahorkatiny Železnohorský hřeben, na jihozápadu Dlouhé meze a nad jejich hranou Spálavský hřebet s nejvyšším vrcholkem Vestec (668 m). Nejvýznamnější řekou oblasti je Chrudimka, s 30-60 m vysokou skalní stěnou u Sečské přehrady v přírodní rezervaci Oheb. (Dibelková, 2004 s.9-10) [2]

6.1.2 Podnebí

Klima v CHKO Železné hory patří oblasti mírné jak teplotně, tak i v úhrnu srážek. Průměrná roční teplota klesá s nadmořskou výškou o 0,63 °C na 100 metrů. V údolních polohách nastávají větší rozdíly v ranních a poledních teplotách. Nejteplejším měsícem je červenec naopak nejchladněji je v lednu. Roční úhrn srážek se pohybuje v rozmezí 700–860 mm a zvyšuje se v průměru o 50 mm na 100 výškových metrů. Nejvíce srážek dopadá v červenci a nejméně v lednu. V nížinách leží sněhová pokrývka v průměru 35 dní v roce a na horách až 100 dní, nejvyšší výšku má pak v měsíci únor. (Dibelková, 2004 s.11)

6.1.3 Vodstvo

Celá tato oblast spadá do povodí řeky Labe. Hlavní řekou je pak Chrudimka, která odvádí vodu z celé střední a severní části Železných hor. Její pramen se nachází u obce Filipov ve Žďárských vrších. Do oblasti Železných hor vtéká u Trhové Kamenice pokračuje přes dvě soustavy přehrad, Slatiňany, Chrudim a Pardubic, kde se vlévá do Labe. Největší přehradou je Sečská o rozloze 220 hektarů, byla vytvořena v letech 1924–1935 a v letech 1941–1946 k ní byla přistavěna vodní elektrárna. V dnešní době slouží k rekreaci. Druhou přehradou je pak Křižanovická, ta byla postavena v letech 1946–1952 a jejím úkolem zásobovat vodou města Chrudim a Pardubice. Další významnou řekou je pak řeka Doubrava, která protéká jihozápadní částí. Na řece byla vyhotovena v letech 1908–1913

32 vodní přehrada Pařížov jejímž posláním bylo zabránit častým záplavám. V jižní části najedeme i významné prameny podzemních vod. (Dibelková, 2004 s.11-12)

6.1.4 Flora a fauna

V oblasti Železných hor se vyskytuje přes 1200 druhů vyšších rostlin, z toho asi 1000 druhů přirozeně. K těm neohroženějším patří mečík střechovitý, vrba borůvkovitá, prstanec listenatý i bezový, kruštík bahenní, ostřice Davalova. Pro jejich růst je důležité společenství ostatních druhů. K nejvýznamnějším rostlinným společenství můžeme zařadit lužní lesy, které jsou závislé na pravidelných povodních podzemní vody. Mezi významné druhy v těchto lesech patří mokrýš vstřícnolistý, blatouch bahenní či jarmanka obecná. V lučních oblastech můžeme spatřit hrachor horský, mochnu anglickou, kozlík dvoudomý, rozrazil horský a vrbinu hajní. V nejvyšších polohách regionu pak nalezneme pcháč různolistý, kapradiník horský a růži převislou. V oblasti jsou také zastoupeny mokřady a vegetace vod.

V Železných horách je zaznamenán výskyt přibližně 283 druhů živočichů. Největší zastoupení z tohoto počtu má ptactvo asi 158 zjištěných druhů z toho 112 jich v oblasti i sídlí. Vyskytují se zde hýl rudý, volavka popelavá, krkavec velký, sova pálená, sýček obecný aj. Dále se vyskytuje 47 druhů savců, mezi nejznámější patří los evropský, vydra říční a netopýr severní. Ve vodních tocích nalezneme 31 rybích druhů a poblíž nich se vyskytuje i 13 druhů obojživelníků z nichž 11 je chráněných. Jsou to například čolek velký, blatice skvrnitá a skokan štíhlý. Poslední zastoupením živočichů jsou plazy, kterých je 7 druhů. (Dibelková, 2004 s.12-14)

6.2 Toulovcovy maštale

6.2.1 Geologie a povrch

Území se vyznačuje lehkým sklonem na severu leží na rozmezí české křídové pánve a krystalinika Českomoravské vrchoviny Až 50 m hluboké skalnaté rokle jimiž protéká řeka Novohradka, jsou tvořeny pískovci, podložními žulami a rulami. Skalní stěny jsou rozčleněny zvětráváním a odnosem a svahovými pohyby do samostatných věží a bloků. Oblast na východě rezervace tvoří Městské Maštale, rokle V kvíčalci a Voletínské údolí. Mohutná je rokle mezi Zderazí, Borem a Polánkou s útvary tzv. Kolumbovo vejce, Kazatelna, Betlém aj. Další zajímavé úkazy se objevují pod obcí Roudná v údolí řeky 33

Novohradky, kde můžeme vidět různé typy hornin jako svrchnokřídové slínovce a pískovce předkřídová lateritická zvětralina na metadrobách hlinecké zóny a žuly. V jižní části pak stojí za zmínku vrchol Posekanec (553 m. n. m.), který leží na žulovém podkladu. (Faltysová, 2001 s.86)

6.2.2 Podnebí

Klima přírodní rezervace Toulovcovy Maštale patří mezi mírné. Průměrná roční teplota se pohybuje okolo 5–7 °C. Nejtepleji je v měsíci červenec, a naopak nejchladněji v lednu. Za jeden kalendářní rok napadne v průměru 700–800 mm srážek, nejvíce v červenci a nejméně v lednu. Sněhová pokrývka se pak ve vyšších polohách území udrží až 90 dní. [3]

6.2.3 Vodstvo

Nejvýznamnější řekami v oblasti Toulovcových Maštalí jsou řeky Novohradka a Krounka. Novohradka pramení u Pasek a po celém jejím toku, který činí necelých 50 km není přehrazena. Řeka patří do úmoří Severního moře, povodí řeky Labe a Chrudimky do, které se vlévá u Úhřetické Lhoty. Jejími nejvýznamnějšími přítoky jsou říčky Ležák, Žejbro a Krounka. V místě, kde se vlévá Krounka do Novohradky tvoří tyto řeky přírodní park o délce 13 km. [24]

6.2.4 Flora a fauna

Vzhledem k nekvalitnímu geologickému podkladu je území botanicky chudé. Velká část území se nachází porosty borových lesů, ve kterých můžeme nalézt borůvku černou, brusinku obecnou, vřes obecný a z trav pak převládá metlička křivolaká. V údolí Maštalí jsou potoky a rostou zde druhově bohatší rostliny jako vrbina hajní, žebrovice různolistá, kozlík výběžkatý bezolistý, plavuň pučivá, devětsil bílý, kokořík přeslenitý, růže převislá aj. Zajímavější jsou zde i stromy kromě buku lesního a smrku ztepilého se zde vykytují též jedle bělokorá, javor klen a bříza pýřitá. V rezervaci se vykytuje i pár lesních rybníků a malých luk, kde kvetou byliny jako bradáček vejčitý, olešník kmínolistý, čertkus luční a na nejvlhčích místech i violka bahenní. (Faltysová, 2001 s.86-87)

V Toulovcových Maštalích má silné zastoupení zvířena. Na území přírodní rezervace se nachází okolo 130 druhů. Poblíž potoků žije rak říční či vážka páskovec kroužkovaný a

34 také několik druhů obojživelníku jako čolek obecný a horský nebo mlok skvrnitý. Oblast borových lesů hojně obývá zmije obecná. Velké zastoupení tu má ptactvo a mezi nejvzácnější druhy patří např. datel černý, ořešník kropenatý, jestřáb lesní, křivka obecná, sýc rousný, pěnice černohlavá, červenka obecná. (Faltysová, 2001 s.87)

Praktická část

7 Zhodnocení rozhleden

V první kapitole praktické části, chci zhodnotit a porovnat mnou osobně navštívené rozhledny podle několika kritérií, které jsem si sám zvolil. Ty budou hodnoceny škálovým bodováním nejlepší 1 až nejhorší 5 a vyhodnoceny aritmetickým průměrem. Hodnotícími aspekty jsou přístupnost, vzhled, výhled, zázemí a otevírací doba se vstupným. Každý z nich pak i slovně zhodnotím.

Tabulka 10: Zhodnocení rozhleden

Kritéria

Rozhledna Doba Celkem Přístupnost Vzhled Výhled Zázemí Vstupné

Bára 1 2 1 1 2 1,4

Na Chlumu 3 1 5 4 1 2,8

Boiika 1 1 1 4 1 1,6

Zuberský kopec 1 3 1 3 2 2,0

Vojtěchovská 1 1 1 3 2 1,6

Terezka 1 2 1 3 3 2,0

Toulovcova 1 2 1 3 3 2,0

Borůvka 1 1 1 3 3 1,8

Jahůdka 4 2 1 5 1 2,6

Zdroj: Vlastní zpracování, 2017

7.1 Přístupnost

Téměř všechny mnou zvolené rozhledny mají velmi dobrý přístup, nelze určit, která z nich má přístup nejlepší, jelikož k většině se dá dojet přímo autem. Mohu však poukázat na ten nejhorší, který má rozhledna Jahůdka, jenž se nachází u prudkého srázu uprostřed polí. Cesta k ní po deštích je blátivá a určitě bych doporučil i využití kvalitnější obuvi. Dále pak srážím body rozhledně Na Chlumu, která je situována v lese a dostanete se k ní po nepříliš kvalitní kamenité cestě. K ostatním rozhlednám vedou hezké asfaltové cesty, a tudíž zde není důvod snižovat hodnocení.

7.2 Vzhled

Kritérium vzhled je čistě podle mého úsudku, a ne každý s ním může souhlasit. Mezi nekrásnější rozhledny řadím hned čtyři jsou to Boika, na které se mi líbí především jednoduchost stavby a zasazení do krajiny. Dále Na Chlumu, která připomíná pohádkovou věž uprostřed lesů. Vojtěchov pak představuje většinu možných stavebních materiálů, které do sebe velmi hezky zapadají a tou poslední ze čtveřice je Borůvka, kde mne zaujala především konstrukce dvanácti dlouhých smrkových klád, jenž dává rozhledně zajímavý rozměr. V této kategorii nebudu komentovat rozhledny na druhém příčce, ale zdůvodním, proč se mi nelíbí ta na místě posledním, tedy na Zuberském kopci.

7.3 Výhled

Za výhled musím všechny rozhledny pochválit až na jednu, a to vyhlídkovou věž na Chlumu, která je ukryta mezi stromy a výhled není tak kvalitní. Z ostatních rozhleden se nabízejí pohledy na krásná panoramata, okolní přírodu a některé z českých hor jako Krkonoše, Jeseníky, Orlické hory aj.

7.4 Zázemí

U hodnocení zázemí bych chtěl především poukázat na rozhlednu Bára, kde bylo opravdu výborné. V okolí se nachází lanové centrum, dětské hřiště, stánek s občerstvením s posezením a také velké parkoviště s několika infopanely. Na pomyslnou druhou příčku bych zařadil všechny tři rozhledny z oblasti Toulovcových Maštalí a také rozhledny na Zuberském kopci a Vojtěchově. Všechny mají pokladu, a tudíž je zde možný nákup

37 suvenýrů, nachází se u nich piknikové sety a infopanely. Třetí místo obsadily Boika a vyhlídková věž Na Chlumu, kde je možnost posezení a přečtení informací. Poslední místo této kategorie okupuje Jahůdka, která až na odpadkový koš v podobě kýble, žádné zázemí nemá.

7.5 Otevírací doba a vstupné

V této oblasti na první příčky řadím trio rozhleden a to Boiku, Na Chlumu a Jahůdku, které mají otevřeno po celý rok a jsou zdarma. Dalšími v pořadí jsou Bára, která je zdarma ovšem má omezenou otevírací dobu, dále pak Zuberský kopec a Vojtěchov ty nejsou sice zdarma, ale cena není ve srovnání s ostatními příliš vysoká. Také mají omezenou otevírací dobu. A na posledním místě jsou rozhledny Toulovcových Maštalích, u nichž mi přijde cena vysoká a možnost na rozhlednu vystoupat není příliš časově dlouhá.

8 Návrh naučné stezky

8.1 Zdůvodnění tvorby návrhu

Trasa „Chrudimsko z ptačí perspektivy“ byla vytvořena z důvodu propojení a zatraktivnění rozhleden v Chrudimském okrese. Měla by lákat turisty do těchto míst a vzhledem k její délce je předurčena k tomu je zde i udržet více než pouhý jeden den. Pro pěší představuje trasa pouť v délce minimálně tří dnů, při velmi dobré kondici, pro ostatní i více. Je zde možnost si trasu prodloužit, jelikož v některých se kříží z jinými naučnými stezkami. Zdatný cyklista pak celou trasu zvládne za pouhý jeden den, ale doporučuji minimálně dny dva. Trasa pro pěší a cyklisty není stejná, shoduje se pouze v bodech zastavení, některých pasážích a délce kilometrů.

8.2 Výběr trasy

Obrázek 11: Mapa trasy (zdroj: autor)

8.2.1 Pěší trasa

Naučná pěší trasa začíná u rozhledny Bára II a po modré2 pokračuje až ke Kočičímu hrádku, u kterého se nachází rozcestí a z něho pokračuje po zelené až kde druhé zastávce Na Chlumu. Po zastavení je dalším cílem rozhledna Boika, ke které vede ještě chvíli zelená, zanedlouho však napojovaná žlutou. Žlutá poté vede i do dalšího bodu trasy Horní Bradla, odkud se musí jít po zelené až k Zuberské rozhledně. Ze Zubří míří trasa do Trhové Kamenice, kde se opět napojuje na žlutou, která se pod Kamenným vrchem mění v červenou. Ta nás dovede do Srní, ale také do města Hlinska. Odtud je stezka značena žlutou až do Vojtěchova, ze kterého se po červené turisté dostanou do Krouny. Následuje červená a několik cyklotras k Terezce, do Proseče a po modré k Jarošovskému kopci. Poslední tři zastávky se nacházejí na modré, zelené ale také cyklotrase číslo 4119.

2 Modrá, zelená, žlutá, červená = barvy mapového značení turistických tras 39

8.2.2 Cyklotrasa

Cyklotrasa stejně jako pěší trasa začíná u rozhledny Bára II, od které pokračuje po pěší modré trase až do bodu, kde kříží s cyklotrasou č. 4185 po níž pokračuje k zastavení na Chlumu. Dále navazuje na trasu č. 4177, č. 4112 a č. 4114 až do třetí zastávky. A odtud po trasách č. 4119, č. 4112 a č. 4115 do Horního Bradla z něho pak po neznačené polní cestě do Hluboké, ze které vede trasa č.1 k Zuberské rozhledně a do Trhové Kamenice, z níž se po cyklotrase č. 4113, č. 4183 a č. 4120 dostanou turisté Srní a Hlinska. Následuje cyklotrasa č.18, č. 4122, místní komunikace a Maštale 5 k Vojtěchovu, do Krouna a k Terezce. Od které vede trase Maštale 3 do Proseče a z ní pak trasa č. 4024 k Jarošovu. Po níž se vracíme zpět a dovede nás až k Borůvce. K předposlednímu bodu na Košumberk nás vedou trasy č. 4186, č. 18. K Jahůdce pak vede trasa č. 4119.

8.3 Výběr míst zastavení

Zastavení číslo 1: Bára II (viz příloha 2)

Základní informace o stezce

Délka naučné stezky: 99 km

Přibližná doba chůze: 29 hodin

Přibližná doba jízdy na kole: 8 hodin

Náročnost stezky: střední

Doporučené denní etapy:

Pěší turisté:

1. den: Bára II–Trhová Kamenice 30 km

2. den: Trhová Kamenice–Hlinsko 14 km

3. den: Hlinsko–Proseč 28 km

4. den: Proseč–Jahůdka 29 km

Cykloturisté:

1. den: Bára II–Hlinsko 50 km

2. den: Hlinsko–Jahůdka 48 km 40

Vážení turisté, vítáme vás na naučné stezce napříč Chrudimskem, jejímž hlavním tématem jsou rozhledny, o nichž se dozvíte základní informace, ale také zajímavé kuriozity. Některá ze, zastavení představují místní kulturní dědictví či faunu a floru. Trasa měří 99 km a je vhodná jak pro pěší turisty, tak i cyklisty. Při absolvování celé trasy Vám budou odměnou, nádherné výhledy z devíti rozhleden, které na této pouti potkáte. Při dobré viditelnosti můžete vidět vrcholky našich nejvyšších hor Krkonoš, dále pak Jeseníky, Orlické hory, Kralický Sněžník ale i krásu okolní přírody.

Po celé stezce je možnost ke stavování, ubytování a využití místní autobusové dopravy, a tak i posunu k dalšímu stanovišti trasy. Také máte příležitost využít několik dalších naučných stezek, které se s touto prolínají nebo se nachází v přijatelné vzdálenosti.

Přejeme Vám šťastnou cestu a mnoho skvělých zážitků.

Zastavení číslo 2: Na Chlumu (viz příloha 3)

Rady a typy v okolí:

Naučná stezka Kočičí hrádek

Zámek Slatiňany

Další zastávka za:

Pěší turisté:

Směr Jahůdka: 10,3 km

Směr Bára II: 3,3 km

Cykloturisté:

Směr Jahůdka:12,3 km

Směr Bára II:2,6 km

Historie rozhleden

Nejstarší vyhlídkové věže na našem území pocházejí z počátku 19. století. Nejdříve se tyto stavby využívaly k ozdobným účelům. Jedním takovým je i Minaret v Lednicko- Valtickém areálu z roku 1802. První horská rozhledna má ve svém rodném listě uveden rok 1825 a místo narození Kleť. O skutečný rozmach ve stavebnictví rozhleden se postaraly na konci 19. a začátku 20. století až turistické spolky. Na konci tzv. zlaté éry však byl počátek první světové války. Za první republiky se stavební vlna začala opět rozjíždět, ale zabrzdila ji hospodářská krize a později druhá světová válka. Od té doby nastala až do roku 1989 pro rozhledny doba temna. Po sametové revoluci nabralo stavění vyhlídkových věží opět na obrátkách a připomínalo dobu před sto lety. V nynější době se na půdě České republiky nachází více než 400 rozhleden a každým rokem přibývají. (Nouza, 1999, s.6-9)

Zastavení číslo 3: Boika (viz příloha 4)

Rady a typy v okolí:

Keltská naučná stezka

Vodní nádrž Křižanovice

Včelařské arboretum v Nasavrkách

Další zastávka za:

Pěší turisté:

Směr Jahůdka: 7,1 km

Směr Bára II: 10,3 km

Cykloturisté:

Směr Jahůdka: 7,5 km

Směr Bára II: 12,3 km

Včela medonosná

Včelu medonosnou poznáme podle hnědého, hubeného tělíčka se žlutými až oranžovými vodorovnými pruhy. Tělíčko je po celém svém povrchu ochmýřeno. Jedním

42 z nejdůležitějších orgánu, které včela medonosná vlastní je její sosák Ten včela využívá k nasátí nektaru či medovice. Ten se smíchá s enzymy a v zavíčkovaných plástvích z nich vzniká med. Včely můžeme nejčastěji spatřit na rozkvetlých loukách, a to nejen u nás v ČR, ale i po celém světě. Včely žijí ve velkých společenstvech, často v uměle vyrobených úlech. V těchto úlech žijí podstatě tři druhy včel – královna, trubci a dělnice. Včelí jed schovávají v žihadle pouze dělnice. Včela medonosná není nijak chráněným druhem. [22]

Zastavení číslo 4: Horní Bradlo (viz příloha 5)

Rady a typy v okolí:

Zámek Lipka

Další zastávka za:

Pěší turisté:

Směr Jahůdka: 6,9 km

Směr Bára II: 7,1 km

Cykloturisté:

Směr Jahůdka: 6,5 km

Směr Bára II: 7,5 km

Kozlík dvoudomý

Bylina měřící 10 až 45 cm se značí plazivými výběžky, které vyrůstají na bázi rostliny. Lodyha přímá, rýhovaná až hranatá, lysá, jen pod uzlinami krátce chlupatá. Přízemní listy vejčité, řapíkaté, střední a horní lodyžní listy přisedlé, zpeřené, s velkým koncovým úkrojkem. Květy jednopohlavní v hustých koncových obvykle 3ramenných vijanech, prašníkové květy asi 3 mm velké, obvykle narůžovělé, pestíkové květy v délce do 1 mm, obvykle bílé. Kvete v květnu a červnu. Tato rostlina se vyskytuje převážně v slatinné nebo rašelinových loukách, příkopech, březích, mokrých lesích, na půdách vlhkých až zamokřených. [21]

Zastavení číslo 5: Zuberský kopec (viz příloha 6)

Rady a typy v okolí:

Lom Trhová Kamenice

Muzeum strašidel Trhová Kamenice

Další zastávka za:

Pěší turisté:

Směr Jahůdka: 6,7 km

Směr Bára II: 6,9 km

Cykloturisté:

Směr Jahůdka: 13,5 km

Směr Bára II: 6,5 km

Česká rozhlednová „NEJ“

Nejvyšší rozhledna: vyhlídková plošina Žižkovského vysílače ve výšce 91 metrů

Nejvíce schodů: Minaret v Lednicko-Valtickém areálu s celkem 302 schody

Nejstarší rozhledna: Minaret v Lednicko-Valtickém areálu z roku 1802

Nejsevernější rozhledna: Tanečnice u Mikulášovic

Nejjižnější rozhledna: Kraví hora u Horní Stropnice

Nejzápadnější rozhledna: Háj u Aše

Nejvýchodnější rozhledna: Velká Čantoryje u Nýdku

Nejvýše položená: vysílač na Pradědu v nadmořské výšce 1491 metrů [17]

Zastavení číslo 6: Srní (viz příloha 7)

Rady a typy v okolí:

Lom Srní

Matulova vila

Betlém Hlinsko

Muzeum a galerie Hlinsko

Další zastávka za:

Pěší turisté:

Směr Jahůdka: 12,2 km

Směr Bára II: 6,7 km

Cykloturisté:

Směr Jahůdka: 13,5 km

Směr Bára II: 7,1 km

Lom Matula

Historie lomu sahá k počátku 20. století, kdy Josef Rozsypal našel u obce Srní nedaleko města Hlinska velké žulové ložisko a zřídil zde lom na těžbu stavebního a dlažebního kamene. O rok později se k němu připojil Jiří Matula a v roce 1923 už zaměstnávali na čtyři sta dělníků. Hlinecká žula byla hojně zastoupena na významných stavbách této doby. Po znárodnění se firma stala součástí Českomoravského průmyslu kamene. Po roku 1989 byl žulový lom vydán manželům Baarovým. Božena Baarová byla jediným potomkem Jiřího Matuly a vytvořila společnost Matula, žulové lomy a velkozávod kamenický s.r.o., později transformován na Lom Matula Hlinsko, akciová společnost. V nynější době má firma 50 zaměstnanců. Žula, která je těžena a zpracovávána má šedomodrou barvu a je velmi pevná a trvanlivá. [7]

Zastavení číslo 7: Vojtěchov (viz příloha 8)

Rady a typy v okolí:

Betlém Hlinsko

Muzeum a galerie Hlinsko

Další zastávka za:

Pěší turisté:

Směr Jahůdka: 6,9 km

Směr Bára II: 12,2 km

Cykloturisté:

Směr Jahůdka: 5,1 km

Směr Bára II: 13,5 km

Zděné a kombinované rozhledny

Nejčastějším typem, s kterým se můžete potkat na našich horách jsou zděné rozhledny. Důvod je jednoduchý, jen kámen nebo cihly dokáží odolat až extrémním klimatickým podmínkám. Návštěvníkovi nabízejí pohodlný a bezpečný vstup, pevnou vyhlídkovou plošinu a třeba i dočasný úkryt. Staví se především z kamenů, jenž mají v místech stavby svá ložiska a těží se. U Vojtěchovské rozhledny byl však použita žula až z Horních dvorců u Jindřichova Hradce, a nikoliv tak z Matulova lomu v Srní, který se nachází pár kilometrů od rozhledny. Je také příkladem typické kombinované rozhledny, což znamená, že je tvořena ze dřeva, železa, kamene, a navíc leží na betonovém podstavci. (Nouza, 1999, s.11)

Zastavení číslo 8: Krouna (viz příloha 9)

Rady a typy v okolí:

Údolí Krounky

Další zastávka za:

Pěší turisté:

Směr Jahůdka: 11,3 km

Směr Bára II: 6,9 km

Cykloturisté:

Směr Jahůdka: 11,6 km

Směr Bára II: 5,1 km

Údolí Krounky a Novohradky

Přírodní park, který byl zřízen 2. září 1998 se rozkládá podél řek Krouny a Novohradky. Rozloha celé plochy je něco málo přes 5 km2, v nadmořské výšce 320 až 450 m. n. m. Hlavním posláním parku je uchování krajinného rázu s významnými přírodními hodnotami jako břehové porosty podél vodních toků, rozptýlená zeleň, podmáčené louky a navazující lesní porosty. V parku se vykytuje také několik zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Mezi ně patří lilie zlatohlavá, prstnatec májový, rosnatka okrouhlistá, mlok skvrnitý, čolek velký, ledňáček říční a čáp černý. [10]

Zastavení číslo 9: Terezka (viz příloha 10)

Rady a typy v okolí:

Planetární stezka Proseč

Další zastávka za:

Pěší turisté:

Směr Jahůdka: 2,9 km

Směr Bára II: 11,3 km

Cykloturisté:

Směr Jahůdka: 3,4 km

Směr Bára II: 11,6 km

Co je to rozhledna?

Rozhledna musí být vyhlídková stavba:

1. vytvořena lidskou činností

2. určená či dodatečně upravená k účelům rozhlížení

3. s vyhlídkovým prostorem umístěným alespoň několik metrů nad okolním terénem

4. přístupná široké veřejnosti

5. a všeobecným povědomím jako rozhledna uznána (Nouza, 1999 s.5)

Zastavení číslo 10: Proseč (viz příloha 11)

Rady a typy v okolí:

Muzeum dýmek

Planetární stezka

Naučná stezka Pasíčka

Další zastávka za:

Pěší turisté:

Směr Jahůdka: 6,2 km

Směr Bára II: 2,9 km

Cykloturisté:

Směr Jahůdka: 5,7 km

Směr Bára II: 3,4 km

Jedle bělokorá

Jedle je 30–65 m vysoký jehličnatý strom s přímým kmenem a kuželovitou korunou. Její borka (kůra) bývá hladká a bělošedá. Jehlice jsou dvouřadě uspořádané, na líci lesklé, tmavě zelené a na rubu se dvěma bílými proužky. Šišky pak rozpadavé, vzpřímené, a válcovité. Vyskytuje se v jehličnatých a listnatých lesích, preferuje hlubší půdy, které jsou bohaté na živiny. Jedle bělokorá je dřevina, která má značný hospodářský význam. Patří mezi lesnicky nejproduktivnější evropské dřeviny. Dřevo má podobné vlastnosti jako dřevo smrku a využívá se na vodních stavbách, k výrobě nábytku nebo hudebních nástrojů, jako palivové dříví. V minulosti se využívalo v dolech k budování výztuží ve štolách nebo k výrobě střešních šindelů.

Zastavení číslo 11: Jarošov (viz příloha 12)

Rady a typy v okolí:

Skalní útvary Velryba, Kolumbovo vejce aj.

Další zastávka za:

Pěší turisté:

Směr Jahůdka: 7,5 km

Směr Bára II: 6,2 km

Cykloturisté:

Směr Jahůdka: 8,5 km

Směr Bára II: 5,7 km

Loupeživý rytíř Vavřinec Toulovec

Předpokladem je, že se narodil kolem roku 1350. Na přelomu století byl občanem vysokomýtským a od roku 1407 byl veden jako občan litomyšlský, kde učinil několik charitativních nadací pro Litomyšlský špitál a chudé. O rytíři putují zvěstí, že byl velmi majetný, vážený a štědrý. Vlastnil obce Trusnov, Mladočov, Jarošov, Budislav, statky na Desné, lesy u Proseče a též několik hospod, mlýnů a pivovarů. Ovšem zůstává otázkou, jak svého majetku nabyl. Podle lidových pověstí nelze vyloučit loupeživou minulost,

49 v nich se vypráví, že se účastnil nájezdů na Moravu, do Uher a za to byl pronásledován. Neví se též, zda byl nižší šlechtic, tedy rytíř, nebo jen měšťan. [8]

Zastavení číslo 12: Zderaz (viz příloha 13)

Rady a typy v okolí:

POZOR!!! VÝSKYT ZMIJE OBECNÉ

Toulovcovy Maštale

Další zastávka za:

Pěší turisté:

Směr Jahůdka: 4,8 km

Směr Bára II: 7,5 km

Cykloturisté:

Směr Jahůdka: 3,7 km

Směr Bára II: 8,5 km

Zmije obecná

Jedná se o robustního až 80 cm dlouhého hada, se zploštělou hlavou a s 3–5 mm jedovatými zuby. Jedovaté žlázy obsahují 5–10 mg jedu, smrtelná dávka je 15 mg. Většinou má šedé zbarvení s klikatou tmavou čarou na zádech, díky niž si jí můžete splést s užovkou hladkou. Výskyt zmijí je především v lesích středních a horských poloh. Její potravou jsou hlodavci. Zmije rodí 3–24 mláďat, každý druhý rok. [9]

První pomoc při uštknutí

Pokud dojde k uštknutí je zapotřebí zavolat lékaře. Postiženého mezitím umístit do stínu ve stabilizované poloze. Místo chladíme studenými obklady nebo vodou, cílem je zabránit šíření jedu. Rány se nesnažíme zaškrtit ani vysát. S osobou komunikujeme a podáváme jí tekutiny a vyčkáme příjezdu lékaře, který určí další postup. [9]

Zastavení číslo 13: Borůvka (viz příloha 14)

Rady a typy v okolí:

Hrad Rychmburk

Ferrata Šilinkův důl

Přírodní park Údolí Krounky a Novohradky

Další zastávka za:

Pěší turisté:

Směr Jahůdka: 8,9 km

Směr Bára II: 4,8 km

Cykloturisté:

Směr Jahůdka: 6,8 km

Směr Bára II: 3,7 km

Dřevěné rozhledny

Jde o nejjednodušší a nejlevnější typ rozhleden z pohledu stavebnictví. V minulosti stačilo ukotvit a vztyčit čtyři trámy, spojit je příčkami, z prken svít vyhlídkou věž, přístup zajistit žebříkem a rozhledna byla na světě. V současné době jich s touto podobou moc nenajdeme. Většina dřevěných rozhleden má prkenné opláštění, které má za úkol chránit návštěvníky a omezit přístupu vody k citlivým částem trámových spojů. V dnešní době už se rozhledny, které mají konstrukci pouze ze dřeva nestavějí. (Nouza, 1999 s.10)

Železné rozhledny

Jedná se obdobu dřevěných trámových věží. Železo však mělo příznivý účinek na pevnost a odolnost proti nepříznivému počasí. Tyto ocelové konstrukce se staví především ke telekomunikačním účelům a poté až bývají zpřístupněny veřejnosti. (Nouza, 1999 s.10)

Zastavení číslo 14: Košumberk (viz příloha 15)

Rady a typy v okolí:

Muzeum Luže

Hamzův park a arboretum

Další zastávka za:

Pěší turisté:

Směr Jahůdka: 3,9 km

Směr Bára II: 8,9 km

Cykloturisté:

Směr Jahůdka: 3,8 km

Směr Bára II: 6,8 km

Zřícenina hradu Košumberk

Na konci 13. století nechal hrad na krásném místě vystavět Ojíř z Košumberka. Objekt opevnil mohutnými hradbami, které zesílil několika baštami a díky výhodné poloze ušetřil značné náklady na obranném systému. Stavba se obešla bez příkopů a v té době nezbytných valů. V roce 1372 zakoupil hrad rod Slavatů z Chlumu a Košumberka, který přistavěl do jeho středu čtverhrannou obytnou věž se zaobleným nárožím. Slavatům patřil hrad až do roku 1634, mezím absolvoval renesanční přestavbu. V době třicetileté války pevnost zpustošily nájezdy Švédů a od té doby chátrala. Na lepší časy se začalo blýskat až v roce 1920, kdy se zřícenin ujalo „Družstvo na záchranu hradu Košumberka“, zajistilo konzervaci trosek a otevřelo muzeum v purkrabství. Dnes je celý objekt v majetku města Luže. [25]

Zastavení číslo 15: Jahůdka (viz příloha 16)

Základní informace o stezce

Délka naučné stezky: 99 km

Přibližná doba chůze: 29 hodin

Přibližná doba jízdy na kole: 8 hodin

Náročnost stezky: střední

Doporučené denní etapy:

Pěší turisté:

1. den: Jahůdka–Proseč 29 km

2. den: Proseč–Hlinsko 28 km

3. den: Hlinsko–Trhová Kamenice 14 km

4. den: Trhová Kamenice–Bára II 30 km

Cykloturisté:

1. den: Jahůdka–Hlinsko 49 km

2. den: Hlinsko–Bára II 50 km

Přejeme Vám šťastnou cestu a mnoho skvělých zážitků.

8.4 Kalkulace nákladů

Jde pouze o vzorový výpočet rozpočtu, ve kterém se snažím určit přibližné náklady k vytvoření naučné stezky. Na celé trasy velké množství mobiliáře už existuje, což snižuje

53 případné výdaje. Nejdůležitějším vybavením jsou informační tabule. Kalkulaci jsem vytvářel podle průměrných cen na internetu.

Peněžní prostředky, které by mohly realizovat stavbu mohou plynout od městských, obecních (Sdružení obcí Toulovcovy Maštale) či krajských úřadů (Pardubický kraj). Opomenout nemůžeme ani dobrovolné dárce, až už v řadách jednotlivců nebo firem v podobě sponzorských darů. Dále tu jsou sdružení a svazy zabývající se cestovním ruchem v dané oblasti. Stezka může být také spolufinancována Evropskou unií z ROP Severovýchod (např. v rámci programu environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty) nebo z dotačních prostředků Ministerstva životního prostřední.

Tabulka 11: Kalkulace nákladů

Informační tabule o rozměrech 100 x 80 cm Druh mobiliáře Počet Cena/1ks Cena celkem Dřevěná tabule 15 8 000,00 Kč 120 000,00 Kč Grafika 15 1 800,00 Kč 27 000,00 Kč Tisk 15 1 500,00 Kč 22 500,00 Kč Montáž 15 4 000,00 Kč 60 000,00 Kč Tabule celkem 209 500,00 Kč Lavička délka 150 cm Lavička 6 4 200,00 Kč 25 200,00 Kč Lavička celkem 25 200,00 Kč Piknikový set Set 4 16 600,00 Kč 66 400,00 Kč Set celkem 66 400,00 Kč Odpadkový koš Odpadkový koš 6 2 500,00 Kč 15 000,00 Kč Odpadkový koš celkem 15 000,00 Kč Značení Značení3 x x 100 000,00 Kč Značení celkem 100 000,00 Kč Celková cena 416 000,00 Kč Zdroj: Vlastní zpracování

3 Cena značení je pouze odhadovaná panem Ladislavem Rasochou z KČT, se kterým jsem tuto trasu konzultoval. 54

Závěr

Hlavním cíle mé bakalářská práce bylo vytvořit naučnou trasu po rozhlednách Chrudimska pro pěší turistiku a cykloturistiku. Dalším bodem pak bylo tyto rozhledny navštívit a zhodnotit jejich potenciál.

Ve své práci jsem zpracoval základní popisy a údaje o rozhlednách, ale také o trasách, které jsem navrhl a projel. Některá zajímá místa v Chrudimském okresu chtěla podle mého více zviditelnit, a proto jsem do nich umístil zastávkový bod naučené stezky.

V úvodu jsem představil svojí práci a všechny cíle, kterých jsem chtěl touto prací dosáhnout. V první kapitole jsem stručně popsal produkt cestovního ruchu. Druhá kapitola patřila rozhlednám, ve které je popisuji nejdříve všeobecně (historie, typy aj.) a dále rozebírám mnou vybrané rozhledny „jednu po druhé“. Teoretická část pokračujeme kapitolou třetí a čtvrtou, v nichž se zabývám popisu naučných stezek, pěší turistiky a cykloturistiky. V poslední teoretické části pak zpracovávám informace o Železných horách a Toulovcových maštalí z pohledu geologie, klimatu, vodstva a bioty.

Na začátku praktické části se snažím zhodnotit rozhledny podle několika kritérií, které jsem si sám určil. Musím uznat, že rozhledny ve zkoumané oblasti jsou ve velmi dobrém stavu a je o ně dobře pečováno. A dostáváme se k hlavní části celé práce. Tvorbu naučené stezky jsem podrobně nastudoval v literatuře od pana Čeřovského. Mým cílem bylo vytvořit téměř stokilometrovou naučnou stezku s patnácti zastávkovými body, jenž se prolíná celým region. Snažil jsem se využít značené turistické trasy a cyklotrasy, abych snížil náklady na její tvorbu. Trasa pro pěší a cyklisty se liší, ale v součtu kilometrů je stejná. Jak už bylo řečeno trasa má patnáct zastávkových bodů a na devíti z nich se nachází rozhledna. Jednotné zastávky od sebe leží od 3 do 12 km. Pěší turista pro zvládnutí celé trasy potřebuje minimálně tři dny, ale musel by velmi spěchat a nikde příliš neotálet. To samé platí i pro cyklistu, ten však bez zbytečného zdržování může trasu zvládnout i za jeden den. Na každé zastávce jsem se snažil navrhnout naučné tabule, které mají turistu informovat o rozhlednách nebo o místních jevech. Na každé tabuli, jsou také uvedeny typy k navštívení památek v okolí a počet kilometrů do další zastávky. Nechtěl jsem, aby naučné panely byly přeplněné množstvím informací, jenž si stejně nikdo nezapamatuje, proto jsem zvolil kratší, ale zajímavý text.

V poslední podkapitole jsem chtěl stručně shrnout potřebný mobiliář pro naučnou stezku a také navrhnout předběžnou kalkulaci celého projektu. V tomto ohledu je nabídek na 55

českém trhu více než dost, proto jsem se snažil vytvořit průměrnou cenu vybavení a tu pak zařadit do kalkulace. Byl tu, však jeden sporný bod a tím bylo značení, které jsem osobně konzultoval s členem KČT panem Ladislavem Rasochou, podle něhož by se náklady daly snížit dobrovolnictvím z mé strany a mých přátel. Ovšem jsou tu i náklady na údržbu naučné stezky, proto mi pan Rasocha navrhl přibližnou cenu. Po započítání všech položek mi výsledné náklady na tvorbu naučné stezky vyšly na necelých půl milionu korun, což není zrovna málo.

Před začátkem celé práce, jsem navštívil několik informačních turistických center, kde jsem zjišťoval informace a ptal se, jestli by o takovýto druh stezky mohl být zájem. Ve většině center mi bylo řečeno, že tu taková možnost je. Také mne zajímalo, kdo by takový projekt mohl financovat, jedním z adeptů je určitě Pardubický kraj, dále pak Sdružení obcí Toulovcovy Maštale či CHKO Železné hory.

Závěrem chci dodat, že se jedná pouze o návrh trasy, která spojuje západní s východní částí Chrudimského okresu, a díky mému návrhu je celá oblast ještě lépe propojena.

Seznam použité literatury

Literární zdroje

ČEŘOVSKÝ, Jan a Aleš ZÁVESKÝ. Stezky k přírodě. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1989. Praktické příručky pro učitele. ISBN 80-042-2378-8.

DIBELKOVÁ, Irena. Železné hory. Praha: Olympia, 2004. Průvodce po České republice (Olympia). ISBN 80-703-3835-0.

FÁBERA, Jaroslav a Helena HOLUBÁŘOVÁ. 365 rozhleden ČR. Praha: Klub přátel rozhleden, 2013. ISBN 978-80-905455-0-2.

FALTYSOVÁ, Helena a František BÁRTA. Pardubicko. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2001. Chráněná území ČR. ISBN 80-860-6444-1.

HOLEČEK, Milan. Lužické hory. Praha 1: Olympia, 2004. ISBN 80-7033-832-6. Kapitola Naučné stezky, s. 58

LANDA, Pavel a Jitka LIŠKOVÁ. Rekreační cyklistika. Praha: Grada, 2004. Sport (Grada). ISBN 80-247-0726-8.

MOSER, František. Pěší turistika. 2. dopl. vyd. Praha: Olympia, 1986. Kondice

MOUREK, Daniel, Cykloturistika – Současný stav a perspektivy v České republice, 1.vydání, nakladatelství: Czech Tourism, rok 2011, 129 stran, ISBN 978-80-87560-00-6

NOUZA, Jan. Rozhledny Čech, Moravy a Slezska. Vyd. 1. Liberec: Nakladatelství 555, 1999. ISBN 80-902-5904-9

PALATKOVÁ, Monika. Marketingový management destinací: strategický a taktický marketing destinace turismu, systém marketingového řízení destinace a jeho financování, řízení kvality v destinaci a informační systém destinace. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80- 247-3749-2. PÁSKOVÁ, Martina a Josef ZELENKA. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002.

Elektronické zdroje

[1] Co je naučná stezka. stezky.info [online]. 2009 [cit. 2017-12-01]. Dostupné z: http://www.stezky.info/obecne-o-stezkach/co-je-naucna-stezka.html

[2] Geologie. Agentura ochrany ochrany přírody a krajiny České republiky [online]. 2017 [cit. 2017-12-01]. Dostupné z: http://zeleznehory.ochranaprirody.cz/charakteristika-oblasti/geologie/

[3] Historická data-metrologie a klimatologie. Český hydrometeorologický ústav [online]. 2017 [cit. 2017-12-01]. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/historicka- data/pocasi/zakladni-informace

[4] Historie KČT. Klub českých turistů [online]. [cit. 2017-12-01]. Dostupné z: http://www.kct.cz/cms/historie-kct#dalsivyvoj

[5] Chrudimsko. Naučné stezky v České republice [online]. [cit. 2017-12-01]. Dostupné z: http://stezky.unas.cz/index2ns.htm

[6] Historie rozhleden. České rozhledny [online]. 2012 [cit. 2017-12-01]. Dostupné z: http://rozhledny.yc.cz/historie.htm

[7] Lom Matula [online]. 2017 [cit. 2017-12-01]. Dostupné z: http://lom-hlinsko.cz/

[8] Osobnosti. Sebranice u Litomyšle[online]. 2017 [cit. 2017-12-01]. Dostupné z: https://www.sebranice.cz/osobnosti

[9] Plazi. Herpetology.cz [online]. 2017 [cit. 2017-12-01]. Dostupné z: http://www.herpetology.cz/clanky/plazi/plazi-ceske-republiky/hadi--serpentes-/zmije- obecna--vipera-berus-.html

[10] Přírodní park Údolí Krounky a Novohradky. Krounka-říčka plná kouzel: [online]. 2017 [cit. 2017-12-01]. Dostupné z: http://www.krounka.cz/prirodni-park/

[11] Rozhledna Bára II. Treking [online]. 2017 [cit. 2017-12-01]. Dostupné z: https://www.treking.cz/regiony/bara.htm

[12] Rozhledna Boiika u obce České Lhotice. Rozhledny ČR [online]. 2017 [cit. 2017-12- 01]. Dostupné z: http://rozhledny.webzdarma.cz/

[13] Rozhledna Borůvka u Hluboké. Rozhledny ČR [online]. 2017 [cit. 2017-12-01]. Dostupné z: http://rozhledny.webzdarma.cz/

[14] Rozhledna Jahůdka u města Luže. Rozhledny ČR [online]. [cit. 2017-12-01]. Dostupné z: http://rozhledny.webzdarma.cz/

[15] Rozhledna Terezka v osadě Paseky. Rozhledny ČR [online]. [cit. 2017-12-01]. Dostupné z: http://rozhledny.webzdarma.cz

[16] Rozhledna Vojtěchov u Hlinska. Rozhledny ČR [online]. 2017 [cit. 2017-12-01]. Dostupné z: http://rozhledny.webzdarma.cz/

[17] Rozhlednová "NEJ". České rozhledny [online]. [cit. 2017-12-01]. Dostupné z: http://rozhledny.yc.cz/nej.htm

[18] Rozhlednový boom. České rozhledny [online]. 2012 [cit. 2017-12-01]. Dostupné z: http://rozhledny.yc.cz/boom.htm

[19] Rozhledny. Sdružení obcí Toulovcovy Maštale [online]. 2017 [cit. 2017-12-01]. Dostupné z: https://www.mastale.cz/cs/rozhledny

[20] Toulovcova rozhledna na Jarošovském kopci u Budislavi. Rozhledny ČR [online]. 2017 [cit. 2017-12-01]. Dostupné z: http://rozhledny.webzdarma.cz/

[21] Valeriana dioica-kozlík dvoudomý. Herbář Wendys [online]. 2015 [cit. 2017-12- 01]. Dostupné z: http://botanika.wendys.cz/index.php/14-herbar-rostlin/315-valeriana- dioica-kozlik-dvoudomy

[22] Včela medonosná. Příroda.cz[online]. 2004 [cit. 2017-12-01]. Dostupné z: https://www.priroda.cz/lexikon.php?detail=45

[23] Vyhlídková věž Na Chlumu u Slatiňan. Rozhledny ČR [online]. 2017 [cit. 2017-12- 01]. Dostupné z: http://rozhledny.webzdarma.cz/

[24] Základní charakteristiky toku Novohradka a jeho povodí [online]. [cit. 2017-12-01]

[25] Založení hradu. Hrad Košumberk [online]. 2017 [cit. 2017-12-01]. Dostupné z: http://www.kosumberk.cz/zalozeni-hradu-kosumberk.php

[26] Zuberský kopec u Trhové kamenice. Rozhledny ČR[online]. 2017 [cit. 2017-12-01]. Dostupné z: http://rozhledny.webzdarma.cz/

Seznam tabulek

Tabulka 1: Rozhledna Bára II ...... 14 Tabulka 2: Vyhlídková věž na Chlumu ...... 15 Tabulka 3: Rozhledna Boika ...... 16 Tabulka 4: Rozhledna na Zuberském kopci ...... 17 Tabulka 5: Vojtěchovská rozhledna ...... 18 Tabulka 6: Rozhledna Terezka ...... 19 Tabulka 7: Toulovcova rozhledna ...... 21 Tabulka 8:Rozhledna Borůvka ...... 22 Tabulka 9: Rozhledna Jahůdka ...... 24 Tabulka 10: Zhodnocení rozhleden ...... 36 Tabulka 11: Kalkulace nákladů ...... 54

Seznam obrázků

Obrázek 1: Rozhledna Bára II (zdroj: autor) ...... 15 Obrázek 2: Rozhledna Na Chlumu (zdroj: autor) ...... 16 Obrázek 3: Rozhledna Boika (zdroj: autor) ...... 17 Obrázek 4: Rozhledna na Zuberském kopci (zdroj: autor) ...... 18 Obrázek 5: Vojtěchovská rozhledna (zdroj: autor) ...... 19 Obrázek 6: Rozhledna Terezka (zdroj: autor) ...... 20 Obrázek 7: Toulovcova rozhledna (zdroj: autor) ...... 22 Obrázek 8: Rozhledna Borůvka (zdroj: autor) ...... 23 Obrázek 9: Rozhledna Jahůdka (zdroj: autor) ...... 24 Obrázek 10: Značka naučené stezky [4] ...... 26 Obrázek 11: Mapa trasy (zdroj: autor) ...... 39

Seznam příloh

Příloha 1: Geologická mapa CHKO Železné hory [2] ...... 62 Příloha 2: Zastávka číslo 1: Bára II (zdroj: autor) ...... 63 Příloha 3: Zastávka číslo 2: Na Chlumu (zdroj: autor) ...... 63 Příloha 4: Zastávka číslo 3: Boika (zdroj:autor) ...... 64 Příloha 5: Zastávka číslo 4: Horní Bradlo (zdroj: autor) ...... 64 Příloha 6: Zastávka číslo 5: Zuberský kopec (zdroj: autor) ...... 65 Příloha 7: Zastávka číslo 6: Srní (zdroj: autor) ...... 65 Příloha 8: Zastávka číslo 7: Vojtěchov (zdroj: autor) ...... 66 Příloha 9: Zastávka číslo 8: Krouna (zdroj: autor) ...... 66 Příloha 10: Zastávka číslo 9: Terezka (zdroj: autor) ...... 67 Příloha 11: Zastávka číslo 10: Proseč (zdroj: autor) ...... 67 Příloha 12: Zastávka číslo 11: Jarošov (zdroj: autor) ...... 68 Příloha 13: Zastávka číslo 12: Zderaz (zdroj: autor) ...... 68 Příloha 14: Zastávka číslo 13: Borůvka (zdroj: autor) ...... 69 Příloha 15: Zastávka číslo 14: Košumberk (zdroj: autor) ...... 69 Příloha 16: Zastávka číslo 15: Jahůdka (zdroj: autor) ...... 70

Přílohy List příloh č.1

Příloha 1: Geologická mapa CHKO Železné hory [2]

List příloh č.2

Příloha 2: Zastávka číslo 1: Bára II (zdroj: autor)

Příloha 3: Zastávka číslo 2: Na Chlumu (zdroj: autor)

List příloh č.3

Příloha 4: Zastávka číslo 3: Boika (zdroj:autor)

Příloha 5: Zastávka číslo 4: Horní Bradlo (zdroj: autor) 64

List příloh č.4

Příloha 6: Zastávka číslo 5: Zuberský kopec (zdroj: autor)

Příloha 7: Zastávka číslo 6: Srní (zdroj: autor)

List příloh č. 5

Příloha 8: Zastávka číslo 7: Vojtěchov (zdroj: autor)

Příloha 9: Zastávka číslo 8: Krouna (zdroj: autor)

List příloh č. 6

Příloha 10: Zastávka číslo 9: Terezka (zdroj: autor)

Příloha 11: Zastávka číslo 10: Proseč (zdroj: autor)

List příloh č. 7

Příloha 12: Zastávka číslo 11: Jarošov (zdroj: autor)

Příloha 13: Zastávka číslo 12: Zderaz (zdroj: autor)

List příloh č. 8

Příloha 14: Zastávka číslo 13: Borůvka (zdroj: autor)

Příloha 15: Zastávka číslo 14: Košumberk (zdroj: autor) 69

List příloh č. 9

Příloha 16: Zastávka číslo 15: Jahůdka (zdroj: autor)