Zadávací Dokumentace K Plánu ÚSES Správního Obvodu ORP Ostrava
Total Page:16
File Type:pdf, Size:1020Kb
Zadávací dokumentace k plánu ÚSES správního obvodu ORP Ostrava Zpracováno Magistrátem města Ostravy, odborem ochrany životního prostředí (říjen 2018) na základě přílohy k žádosti o poskytnutí podpory, kterou zpracovala Ing. Iva Škrovová, autorizovaný projektant ÚSES v listopadu 2017 (aktualizace červen 2018) 1 Obsah: 1. Popis zájmového území 2. Popis přírodních podmínek území 3. Popis a postup zpracování plánu ÚSES 4. Harmonogram projednávání a zpracování plánu ÚSES 5. Rozpočet 6. Zákres území pro zpracování plánu ÚSES 1. Popis zájmového území Zájmové území pro zpracování plánu územního systému ekologické stability krajiny (dále jen ÚSES) zahrnuje celou plochu správního obvodu obce s rozšířenou působností Ostrava (dále jen správní obvod ORP Ostrava) s výjimkou území Chráněné krajinné oblasti Poodří (dále jen CHKO Poodří), kde není Magistrát města Ostravy kompetentním orgánem ochrany přírody. Pro území statutárního města Ostravy je zpracován generel ÚSES (RNDr. Jaroslav Kotík,Ing. Iva Škrovová - Generel ÚSES města Ostravy, prosinec 2013), který byl pořízen pro účely nového Územního plánu Ostravy. Je však nutno provést jeho revizi a dopracování všech úrovní dle „Metodiky vymezování územního systému ekologické stability“, vydané Ministerstvem životního prostředí ČR v březnu 2017. Mimo území statutárního města Ostravy není pro obce, které se nacházejí ve správním obvodu ORP Ostrava, zpracován žádný generel či plán ÚSES místní úrovně. Problematika ÚSES je v územních plánech těchto obcí řešena velmi nedostatečně, často není zohledněna návaznost na území mimo správní obvod ORP Ostrava. V tomto území je tudíž nezbytné provést ucelenou revizi ÚSES vymezených v územních plánech jednotlivých obcí a zpracovat plán ÚSES i pro území těchto obcí. Katastrální území na území statutárního města Ostravy: Antošovice, Bartovice, Dubina u Ostravy, Heřmanice, Hošťálkovice, Hrabová, Hrabůvka, Hrušov, Koblov, Krásné Pole, Kunčice nad Ostravicí, Kunčičky, Lhotka u Ostravy, Mariánské Hory, Martinov ve Slezsku, Michálkovice, Moravská Ostrava, Muglinov, Nová Bělá, Nová Plesná, Nová Ves u Ostravy, Petřkovice u Ostravy, Polanka nad Odrou, Poruba, Poruba–Sever, Proskovice, Přívoz, Pustkovec, Radvanice, Slezská Ostrava, Stará Bělá, Stará Plesná, Svinov, Třebovice ve Slezsku, Vítkovice, Výškovice u Ostravy, Zábřeh nad Odrou, Zábřeh–Hulváky, Zábřeh-VŽ Výměra území statutárního města Ostravy celkem: 21 422,96 ha Výměra CHKO Poodří na území statutárního města Ostravy: 828,3 ha Výměra území (se stávajícím generelem ÚSES) pro zpracování plánu: 21 422 – 828,3 ha = 20 594,66 ha Katastrální území obcí mimo území statutárního města Ostravy: Čavisov, Dolní Lhota u Ostravy, Horní Datyně, Horní Lhota u Ostravy, Košatka nad Odrou, Klimkovice, Olbramice, Stará Ves nad Ondřejnicí, Šenov u Ostravy, Václavovice u Frýdku-Místku, Velká Polom, Vratimov, Vřesina u Bílovce, Zbyslavice Výměra celkem: 11 732,72 ha Výměra CHKO Poodří v uvedených obcích: 344,88 ha Výměra území (bez stávajícího generelu ÚSES) ke zpracování plánu: 11 732,72 ha - 344,88 ha = 11 387,84 ha 2 Celková rozloha pro zpracování Plánu ÚSES správního obvodu ORP Ostrava: 31 982,50 ha (96,46 % celkové rozlohy správního obvodu ORP Ostrava). 2. Popis přírodních podmínek území Správní obvod ORP Ostrava zaujímá jednak údolní polohy Ostravské pánve se širokými nivami řek Odry, Ostravice, Opavy a Lučiny, okrajové části na západní hranici zasahují na svahy a ploché hřbety navazující pahorkatiny řadící se k masivu Nízkého Jeseníku, východní a jihovýchodní okraj území zasahuje do předhůří Beskyd. Celkově se jedná o urbanizovanou krajinu, největší měrou je urbanizováno centrální území statutárního města Ostravy a území obcí na východním okraji správního obvodu: Šenov, Václavovice, Vratimov. Velmi dotčeno je dále území Klimkovic a Vřesiny. Ve vyjmenovaných územích je hustá sídelní struktura s komplikovanými podmínkami pro návaznost přirozených ekosystémů – tu zajišťují především říční systémy, jež jsou však při průchodu sídly velmi omezeny co do ekologické funkce a hodnoty. Přirozené ekosystémy území statutárního města Ostravy: Nejkvalitnějšími přirozenými strukturami krajiny jsou nivy velkých řek a komplexy lesních porostů v okrajových částech území. Niva řeky Odry a Lučiny jeví největší míru zachovalosti přírodních ekosystémů v celém svém průběhu řešeným územím, přestože se jedná o upravené vodní toky), rovněž niva řeky Opavy (zasahuje na řešené území pouze krátkým úsekem). Vysoká kvalita je zachována u menších přítoků, které si v některých úsecích udržely přirozený charakter toku i břehového porostu (např. Plesenský potok, Datyňka atd.) Vodní toky v silně urbanizovaném prostředí jsou zásadně změněné z hlediska hydromorfologie a následně ekologické hodnoty, která je velmi snížena (Ostravice, Černý potok, atd). Velká část drobných vodních toků je zatrubněna. Lesní porosty s přirozenou druhovou skladbou se nacházejí především na severovýchodní a východní hranici území (k. ú. Koblov, Hošťálkovice, Petřkovice u Ostravy, Heřmanice, Bartovice, Kunčičky, Radvanice, Stará Bělá, Nová Bělá, Proskovice, Výškovice u Ostravy) – jedná se o smíšené lesní komplexy s výraznou převahou přirozených druhů dřevin, z nichž hlavními dřevinami jsou dub, jasan a lípa v doprovodu javoru, habru a buku, přimíšeny jsou jehličnany, kdy převažuje smrk, ve sporadickém doprovodu jedle, modřínu a borovice. Porosty jsou vyspělé, vícevěké, prostorově strukturované – ekologicky hodnotné. Na západní hranici území (k. ú. Stará Plesná, Krásné Pole, Pustkovec, Poruba, Třebovice ve Slezsku) se nacházejí smíšené lesní porosty s velkým podílem smrku, podíl buku je rovněž významný, dále je doprovází lípa, jasan, javor, bříza, třešeň, modřín a borovice – jedná se o lesy s velmi pestrým složením a velkou ekologickou hodnotou. Přirozené ekosystémy území na hranicích správního obvodu ORP Ostrava: Území obcí na západním okraji správního obvodu se vyznačuje menší měrou urbanizace, podíl přirozených struktur krajiny je mnohem vyšší, zejména lesů a trvale zatravněných ploch. Sídelní struktura je poměrně koncentrovaná, technická infrastruktura je vcelku přehledná a problematická místa střetů s ÚSES jsou dobře rozlišitelná a pojmenovatelná. 3 Lesní celky jsou tvořeny jednak smíšenými lesy s velkým podílem smrku (Velká Polom, Čavisov, Zbyslavice, Klimkovice…), jednak lesy s přirozenou skladbou dřevin s výrazným podílem buku (Václavovice, Hýlov…). Drobnou krajinnou zeleň představují hlavně přirozené břehové porosty drobných toků (Datyňka, Plesenský potok, Polančice, Porubka, Sezina apod.), které si zachovaly i přirozený charakter koryta. 3. Popis a postup zpracování plánu ÚSES Plán ÚSES správního obvodu ORP Ostrava bude zpracován dle „Metodiky vymezování územního systému ekologické stability“. Při jeho zpracování bude respektována Územní studie Územní systém ekologické stability Moravskoslezského kraje (dále jen „Územní studie ÚSES MSK“), která je projednávána jako návrh plánu ÚSES regionální úrovně. Jako podklad bude dále použito vymezení ÚSES v Zásadách územního rozvoje Moravskoslezského kraje a jejich aktualizacích, v platných i rozpracovaných územních plánech obcí ve správním obvodu ORP Ostrava a obcí sousedících se správního obvodem ORP Ostrava, vymezení ÚSES v rámci pozemkových úprav a v oborových dokumentech ochrany přírody a krajiny a rovněž územního plánování. „Plán ÚSES správního obvodu ORP Ostrava“ bude zpracován pro všechny hierarchické stupně ÚSES, zvláštní pozornost bude věnována návaznosti ÚSES na území sousedních správních obvodů ORP. „Plán ÚSES správního obvodu ORP Ostrava“ bude zpracován autorizovaným projektantem územních systémů ekologické stability s autorizací ČKA A 3.1. Plán ÚSES bude obsahovat: A Textovou část, která bude členěna na: Úvod - základní údaje identifikující zakázku (zadavatel, zpracovatel, zadaný obsahový rozsah, účel zakázky, vymezení řešeného území, měřítko zpracování) Analytickou část (průzkumy a rozbory) - základní charakteristiky řešeného území - popis přírodního prostředí (biogeografické jednotky, BPEJ, lesní typy, vlastní terénní průzkumy a vyhodnocení aktuálního stavu), popis přírodních hodnot území a jeho antropického využití (záměry územního plánování) - soupis analyzovaných podkladů - vyhodnocení reprezentativnosti vymezení biocenter - vyhodnocení vhodnosti vymezení biokoridorů z pohledu přirozené migrační prostupnosti území - vyhodnocení potřeby vymezení větví antropogenně podmíněného ÚSES a unikátních biocenter - identifikace zjištěných problémů ve stávajícím vymezení ÚSES Návrh - stanovení koncepce řešení místního ÚSES a její odůvodnění - zpřesnění vymezení skladebných částí nadregionálního a regionálního ÚSES 4 - vymezení přírodního, příp. antropogenně podmíněného místního ÚSES (místní biocentra a biokoridory) - návaznosti ÚSES na hranicích správního obvodu ORP Ostrava B Tabulkovou část (pro jednotlivé skladebné prvky ÚSES), která bude obsahovat: - označení skladebné části ÚSES a její parametry (plocha biocentra, délka biokoridoru) - typ a biogeografický význam skladebné části ÚSES - typ biocentra podle biogeografické reprezentativnosti (reprezentativní, unikátní, kontaktní) - typ biokoridoru dle biogeografické reprezentativnosti (modální, kontrastní) - zastoupené STG, typy biotopů a jejich aktuální stav - cílové ekosystémy (přirozené, náhradní) - navrhovaná opatření k dosažení cílového stavu skladebné části ÚSES, včetně definování nevhodných způsobů využití C Výkresovou část (v měřítku 1:10 000) - výkres rozborů vymezení ÚSES – vymezení ÚSES v analyzovaných podkladech, včetně identifikace zjištěných problémů v analytické