SBORNÍK PAMÁTNÍKU TEREZÍN NEVZD Ze Sbír Ve Sbír Zejí Tak Hující S Spravu Robky R Ty Josef Převážn Jedná S Ku
Total Page:16
File Type:pdf, Size:1020Kb
Atentát od Vladimíra Suchánka či PAMÁTNÍK TEREZÍN NEVZDÁME SE… plastika Vězeň od Marie Uchytilové. TEREZÍN MEMORIAL Ze sbírek Památníku Terezín Lidická tragédie inspirovala Oldřicha ПАМЯТНИК ТЕРЕЗИН GEDENKSTÄTTE THERESIENSTADT Sborník Kulhánka, Evu Janíčkovou, Františka Ve sbírce Památníku Terezín se nachá- Památníku Forejta, Josefa Duchoně, Petra Barče, terezín zejí také předměty a výtvarná díla vzta- Ivana Ouhelu, Karla Oberthora, ale hující se k období tzv. heydrichiády. i bývalé vězně Emu Blažkovou, Lea Spravujeme například rukodělné vý- Haase a Bohumila Lonka. robky rodinných příslušníků parašutis- ty Josefa Valčíka, z nichž se dochovaly Iva Gaudesová převážně výrobky jeho matky a sestry. (kolektiv sbírkového oddělení), Jedná se mimo jiné o hadrovou panen- Památník Terezín ku s vlasy matky Veroniky Valčíkové, o různé vyšívané kapesníky a drobné předměty z chleba jako botičky a srdíčka či ze zbytků látky vyrobená husa. Velmi cenným předmětem je an- glický rukávový odznak parašutistů, který patřil Josefu Valčíkovi. Po skon- čení války byla Josefu Valčíkovi a jeho rodinným příslušníkům udělena růz- ná vyznamenání in memoriam. V naší sbírce se nacházejí československý vá- lečný kříž i s listinnou, československý pamětní odznak zahraniční armády a československý odznak pro politické vězně. Ohlas na toto období represí se od- razil i v poválečné umělecké tvorbě a některá tato díla jsou zastoupena i v naší sbírce. Patří k nim například Atentát od Vladimíra Suchánka či PAMÁTNÍK TEREZÍN NEVZDÁME SE… plastika Vězeň od Marie Uchytilové. TEREZÍN MEMORIAL Ze sbírek Památníku Terezín Lidická tragédie inspirovala Oldřicha ПАМЯТНИК ТЕРЕЗИН GEDENKSTÄTTE THERESIENSTADT Sborník Kulhánka, Evu Janíčkovou, Františka Ve sbírce Památníku Terezín se nachá- Památníku Forejta, Josefa Duchoně, Petra Barče, terezín zejí také předměty a výtvarná díla vzta- Ivana Ouhelu, Karla Oberthora, ale hující se k období tzv. heydrichiády. i bývalé vězně Emu Blažkovou, Lea Spravujeme například rukodělné vý- Haase a Bohumila Lonka. robky rodinných příslušníků parašutis- ty Josefa Valčíka, z nichž se dochovaly Iva Gaudesová převážně výrobky jeho matky a sestry. (kolektiv sbírkového oddělení), Jedná se mimo jiné o hadrovou panen- Památník Terezín ku s vlasy matky Veroniky Valčíkové, o různé vyšívané kapesníky a drobné předměty z chleba jako botičky a srdíčka či ze zbytků látky vyrobená husa. Velmi cenným předmětem je an- glický rukávový odznak parašutistů, který patřil Josefu Valčíkovi. Po skon- čení války byla Josefu Valčíkovi a jeho rodinným příslušníkům udělena růz- ná vyznamenání in memoriam. V naší sbírce se nacházejí československý vá- lečný kříž i s listinnou, československý pamětní odznak zahraniční armády a československý odznak pro politické vězně. Ohlas na toto období represí se od- razil i v poválečné umělecké tvorbě a některá tato díla jsou zastoupena i v naší sbírce. Patří k nim například Anglický rukávový odznak rtm. Josefa Valčíka. Památník Terezín Ludmila Valčíková: Panenka s vlasy matky Ludmila Valčíková: Kapesník s vyšitým věno- rtm. Josefa Valčíka, 1942 váním, 1942 Památník Terezín Památník Terezín 1 Vladimír Suchánek: Atentát, 1975 Památník Terezín, © Vladimír Suchánek 2 Sborník Památníku terezín 3 © Památník Terezín, 2012 ISBN 978-80-87242-21-6 4 OBSAH Ocenili nás… ( 7 ) Jubileum Marek Poloncarz (SOA v Litoměřicích) ( 8 ) Mimořádné zpravodajství protektorátního SD o reakcích obyvatel na události z 27. a 28. září 1941 Dalibor Krčmář (PT) ( 18 ) Školní rok v Heydrichově protektorátu Jan Špringl (PT) ( 40 ) Paul Riege. Nepříliš ochotný katan Jan Vajskebr (PT) ( 62 ) Heydrichiáda a zřízení ženského oddělení v Policejní věznici Terezín. Osudy prvních vězeňkyň Miroslava Langhamerová (PT) ( 78 ) Ženský dozorčí personál v Policejní věznici Terezín Ivana Rapavá (PT) ( 102 ) Zastupující říšský protektor v Čechách a na Moravě a terezínské ghetto Tomáš Fedorovič (PT) ( 118 ) Četař Otakar Zeithammel – odboj ve Vládním vojsku Ivo Pejčoch (VHÚ) ( 128 ) 5 Zprávy, recenze, bibliografie Miroslava Langhamerová (PT), Jan Špringl (PT), Eva Němcová (PT), Jana Havlínová (PT) ( 138 ) Chronologický přehled o činnosti Památníku Terezín v roce 2011 ( 151 ) Terezínská bibliografie za rok 2011 ( 157 ) 6 OCENILI NÁS… Autor fotografie: Radim Nytl V květnu letošního roku byl projekt Památníku Terezín s názvem „Digitalizace sbírek a databáze bývalých vězňů perzekvovaných nacistickým režimem“ oceněn hlavní cenou v X. ročníku prestižní Národní soutěže muzeí Gloria Musaealis 2011 v kategorii Muzejní počin roku. 7 JUBILEUM Marek Poloncarz, Státní oblastní archiv v Litoměřicích Letošní vydání Terezínských listů nese číslo 40. To skýtá příležitost k oslavě kula- tého jubilea, a současně také k zamyšlení nad tím, jakou cestu od zrodu po dneš- ní den sborník Památníku Terezín prošel, jak se změnil a čím obohatil historické bádání. Ačkoliv Památník Terezín existoval oficiálně již od roku 1947, tak až do po- loviny šedesátých let jen málo připomínal zařízení, jak ho známe dnes. Nenabí- zel nic kromě prohlídky areálu Malé pevnosti a výstav, jejichž stav a úroveň ná- vštěvníci často kritizovali. Památník prakticky postrádal odborné pracovníky, a proto se objektivně vzato nemohl věnovat výzkumné a publikační činnosti. Ta ediční se omezovala na vydávání pohlednic a stručných průvodců. Na neutěše- ném stavu zařízení se bez pochyb podepsala nejen celková atmosféra doby, ale také časté změny zřizovatele, ministerstvem vnitra počínaje a Městským národ- ním výborem v Terezíně konče. Teprve v šedesátých letech se zvedla vlna zájmu o stav Památníku, důkazem čehož byla řada jednání na různých stupních státní a stranické hierarchie – včetně nejvyšších pater tehdejší české politiky – sekre- tariátu Ústředního výboru KSČ. Pozornost stranického vedení pak samozřejmě způsobila, že se Památník ocitl v zorném poli ministra kultury, potažmo vlá- dy. Stoupající zájem nakonec vyústil v uložení konkrétních úkolů Severočeské- mu krajskému národnímu výboru (SKNV), který v té době byl jeho zřizovatelem. Dokumenty vzniklé z činnosti výše uvedených orgánů zdůrazňovaly nutnost vytvořit odborná oddělení, zahájit vědecký výzkum a jeho výsledky prezento- vat. V materiálu „Úkoly vyplývající z usnesení předsednictva SKV KSČ“ s datem 5. září 1966, který zpracoval tehdejší ředitel Památníku Terezín Miroslav Grisa, se o vydávání periodické publikace ještě nepíše,1) protože teprve usnesení Před- sednictva SKV KSČ z 8. července 1966 uložilo SKNV, aby zpřesnil a doplnil plán ideové a kulturní činnosti Památníku na léta 1966–1970 mimo jiné v oblasti edič- ní, publicistické a propagační činnosti.2) První konkrétní zmínkou o záměru zahájit vlastní ediční činnost, kterou se nám podařilo nalézt, byl materiál datovaný 16. března 1967. Byl připraven pro ministra kultury a jeho celý název zněl „Návrh vládního usnesení na řešení sta- vu a činnosti Památníku Terezín na základě usnesení 4. schůze sekretariátu ÚV KSČ ze dne 17. 8. 1966“. V textu přílohy č. 1 nazvané „Hlavní tematické zamě- ření rozvoje a činnosti Památníku Terezín do roku 1970“ se v části III nazvané „Ediční činnost“ mimo jiné konstatovalo, že je třeba „vytvořit předpoklady pro pravidelné vydávání Terezínských listů s cílem publikovat výsledky odborné prá- ce pracovníků Památníku Terezín, Svazu protifašistických bojovníků a dalších institucí zabývajících se terezínskou problematikou“.3) Zmínka o edičním zámě- ru byla dokonce tak konkrétní, že již obsahovala předpokládaný název sborníku. 8 Pozdější dokumenty stranických, státních a územních orgánů v podstatě opako- valy obsah tohoto sdělení často doslovně. Deklarativní vyjádření se objevilo také v Komplexním rozboru činnosti Památníku Terezín za rok 1967, kde se na stra- ně 7, v části věnované hlavním úkolům pro rok 1968, uvádí: „Předpokládá se, že v tomto roce budou vytvořeny podmínky pro vydávání Terezínských sešitů.“4) Za povšimnutí snad stojí, že tentokrát je použit název „sešity“ místo „listy“. O mož- nosti této varianty se ještě jednou zmínil nový ředitel Miroslav Pávek, když v do- pise z 11. října 1968 adresovaném Městskému národnímu výboru v Terezíně sdě- loval, že „započne se s vydáváním publikace Památníku ,Terezínské sešity‘ (nebo Terezínské listy)“.5) Nakonec, jak vzpomíná dlouholetý pracovník Památníku Te- rezín Miroslav Kryl, týž ředitel rozhodl o použití druhé možnosti, čímž si údajně vysloužil od některých kolegů posměšně poznámky o podobnosti s terezínskými nákladními listy.6) Vydáváním sborníku mělo být pověřeno nakladatelství Dia- log v Ústí nad Labem. Cesta od nápadu k jeho uskutečnění nebyla nijak jednoduchá. Tvůrci Kom- plexního rozboru za rok 1968 konstatovali, že „materiály pro vydání prvního čís- la ,Terezínských sešitů‘ jsou v podstatě připraveny“, a v části týkající se úkolů pro rok 1969 si proto kladli za úkol „v tomto roce vydat první číslo ,Terezínských lis- tů‘ s informacemi o perspektivách rozvoje Památníku a s materiály obsahujícími výsledky vlastní historicko-výzkumné produkce“.7) V rozporu s tímto tvrzením 9 však zůstává materiál předložený do schůze Rady SKNV dne 17. června 1969, kde se v pasáži věnované ediční činnosti přímo píše, že „ediční činnost nebyla proza- tím rozvinuta, neboť vlastní odborná produkce Památníku je teprve na počátku a také pro nevyjasněnost tohoto programu nebylo možné přijmout kvalifikované- ho pracovníka, který by se komplexní ediční činností zabýval.“8) Miroslav Pávek pro stále ještě připravované první číslo Terezínských listů na- psal úvodník, který odevzdal nakladatelství 27. srpna 1969. Na devíti stránkách strojopisu nesoucího název „Smysl práce a