Bohemika V Časopise Moravia (Rok 1838, Čísla 1-40)
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
MASARYKOVA UNIVERZITA Filozofická fakulta Ústav českého jazyka Český jazyk a literatura Petra Janošíková Bohemika v časopise Moravia (rok 1838, čísla 1-40) Bakalářská diplomová práce Vedoucí práce: prof. PhDr. Jana Pleskalová, CSc. 2009 Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s vyuţitím uvedených pramenů a literatury. ....................................... Ve Vsetíně 25. 4. 2009 2 Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí mé práce paní prof. PhDr. Janě Pleskalové, CSc., za konzultace, ochotu, vstřícnost a cenné rady, které mi při vypracovávání této bakalářské práce poskytla. 3 Obsah 1. Úvod ................................................................................................................................... 5 2. Charakteristika časopisu Moravia .................................................................................. 6 2.1. Zaměření a zájmy nového časopisu ............................................................................ 6 2.2. Struktura a obsah časopisu ......................................................................................... 7 3. Přispěvatelé Moravie ...................................................................................................... 10 3.1. Michael Franz Xaver Canaval .................................................................................. 10 3.2. Ernst Hawlik (Arnošt Havlík)................................................................................... 10 3.3. Alois Maniak (Maňák) ............................................................................................. 11 3.4. Paul Lamatsch von Warnemünde ............................................................................. 11 4. Nalezené materiály ......................................................................................................... 13 5. Závěr ................................................................................................................................ 38 Seznam literatury ................................................................................................................... 39 4 1. Úvod Německy psaný časopis Moravia vycházel v Brně od 1. března 1838 po dobu deseti let. V této práci jsem se soustředila na excerpci bohemik z prvních čtyřiceti čísel tohoto periodika (tedy od 1. března do 16. července 1838). Jedná se o krátkou dobu z počátku tohoto časopisu, kdy se Moravia ještě profilovala, ustalovala obsah rubrik a hledala své těţiště. Přestoţe se jednalo o periodikum psané německy, orientovalo se často také na českou a moravskou vlasteneckou tematiku a snaţilo se obyvatelům Moravy zprostředkovat informace o jejich zemi z různých oblastí společenského a hospodářského ţivota. Ve své práci jsem se zaměřila na kulturní bohemika, tedy nejen na příspěvky týkající se jazyka, ale rovněţ literatury a kultury obecně. Cílem práce bylo zjistit, čím se tento časopis snaţil čtenáře oslovit, a zároveň takto odpovědět na otázku, co čtenářstvo na Moravě v této době zajímalo. Vzhledem k mnoţství článků, které se týkaly české a moravské kultury, a v dané době tak mohly šířit vlastenecké myšlenky i vzdělanost moravského obyvatelstva, by tato práce mohla rovněţ slouţit jako příspěvek k národnímu obrození na Moravě, do jehoţ poslední fáze Moravia zasahovala. 5 2. Charakteristika časopisu Moravia Německy psaný časopis Moravia s podtitulem Ein Blatt zur Unterhaltung, zur Kunde des Vaterlandes, des gesellschaftlichen und industriellen Fortschrittes (List pro zábavu a poznání vlasti, společenského a průmyslového pokroku1) vycházel v Brně mezi lety 1838 aţ 1848. V roce 1838 vycházel dvakrát týdně, a sice v pondělí a ve čtvrtek. V pozdějších letech se pak jeho periodicita zvýšila na tři vydání za týden. Jako vydavatel a redaktor byl uváděn Rudolph Rohrer2, avšak Miloslav TRAPL (1969) jmenuje jako „duši listu“ Jana Ohérala.3 Informace, jeţ budou následovat, se týkají především prvních čtyřiceti čísel, která byla předmětem zkoumání. 2.1. Zaměření a zájmy nového časopisu Potřebu nového periodika vycházejícího na Moravě dokazuje v úvodníku prvního čísla Franz Michael von Canaval. Hlásí se v něm k odkazu stejnojmenného časopisu, který vycházel v roce 1815.4 Jiţ zvoleným názvem je zdůrazněn vlastenecký charakter periodika. Ten se ovšem neměl projevovat jen slepým obdivováním všeho vlasteneckého, ale měl přihlíţet i ke kvalitním látkám cizím. Výhodná poloha Moravy mezi Rakouskem, Čechami, Maďarskem, Haličí a Slezskem měla být vyuţita k šíření vlastenecké vzdělanosti. V této době se zvyšovala produkce literatury psané nejen v němčině, ale také ve slovanských jazycích, a bylo tedy třeba tuto tvorbu aktuálně představovat. Moravia měla 1 Překlad podtitulu podle knihy: TRAPL, Miloslav. Novinář Jan Ohéral: Nástin jeho ţivota a díla se zvláštním zřetelem k působení na Moravě. Ostrava: Profil, 1969, s. 29. 2 Rudolph Rohrer (1805-1839) byl významný brněnský tiskař a botanik. Ve své tiskárně vydával četná díla týkající se moravské historie a vlastivědy i česká díla např. Matouše Klácela a Aloise Šembery. (ALTRICHTER, A. – KÜNSTLER, G. Anderthalb Jahrhunderte Rudolf M. Rohrer 1786–1936: Die Geschichte einer deutschen Drucker- und Verlegerfamilie. Brünn; Baden bei Wien: Verlag Rudolph M. Rohrer, 1947, s. 29-36.). 3 Jan Ohéral (1810-1869) byl důleţitý moravský novinář, který se podílel na vydávání více vlasteneckých časopisů, mj. i kalendáře Mährischer Wanderer či česky psaného Týdenníku. (TRAPL, Miloslav. Novinář Jan Ohéral: Nástin jeho ţivota a díla se zvláštním zřetelem k působení na Moravě. Ostrava: Profil, 1969, s. 19nn.) . 4 Jednalo se o časopis Moravia, který v Brně vycházel od ledna do srpna 1815, a jehoţ redaktorem byl Karel Josef Jurende. (KUBÍČEK, J. – ŠIMEČEK, Z. Brněnské noviny a časopisy od doby nejstarší aţ do roku 1975. Brno: Universitní knihovna v Brně; Archiv města Brna, 1976, s. 42.). 6 být proto periodikem, které by vytvářelo přehledný obraz toho, co bylo v jednotlivých odvětvích bádání objeveno nového. Časopis se chtěl věnovat tomu, co na Moravě v jiném periodickém listě postrádal. Mělo se jednat především o vlastenecké historické památky, představování rozmanitého vývoje národů a jejich zvyků, vzpomínky na významné i zapomenuté osobnosti, které zasvětily ţivot vlasteneckému bádání, moravský průmysl i dosud nevydaná díla Moravanů.5 Témata, kterým se autoři v Moravii věnovali, byla vskutku rozmanitá a odpovídala Canavalovu poţadavku informování o novinkách z různých oborů. Setkáme se zde tedy s častými zprávami o pokračující stavbě ţeleznice do Brna, informacemi o počasí, především o předchozí extrémně silné zimě, články z biologie, např. o zimním spánku zvířat, krátkými zajímavostmi z českých i světových dějin, lokálním zpravodajstvím, ale i s novinkami z hutnictví a objevy z přírodních věd, oznámeními o různých přírodních katastrofách či demografickými statistikami. Někdy se objevují také zprávy z Německa, Vídně, Olomouce a Jihlavy. Několikrát se redakce věnuje také sociálním otázkám doby, např. ve studii srovnávající chudobu v Anglii a ve Francii. 2.2. Struktura a obsah časopisu Časopis Moravia tvořily čtyři strany - první tři byly věnovány spíše tvorbě beletristické s funkcí zábavnou, zatímco poslední stránka byla psána polovičním písmem, obsahovala více rubrik a plnila spíše informativní funkci. Nejčastěji číslo otevírala beletristická tvorba na pokračování, ţivotopisy významných osobností nebo zamyšlení nad širšími kulturními či hospodářskými tématy. V beletrii na pokračování převaţovala próza, která ve většině případů čerpala z cizokrajného a šlechtického prostředí. Jiţ samy názvy („Villa Maregna“, „Pepita“, „Brazilská nevěsta“) napovídají, ţe se redakce snaţila čtenářům zprostředkovat zajímavé příběhy z exotických oblastí. Jednalo se jak o původní tvorbu, tak i o překlady (většinou z angličtiny). V několika dílech byl rovněţ otištěn německý překlad původně českého cestopisu Jana Erasma Wocela (původně česky: Jan Erazim Vocel) a také jeho novely „Der Alchemist“ („Alchymista“). Poezie se ve zkoumaném materiálu vyskytovala pouze zřídka. Jednalo se většinou o oslavné německé básně, ale objevila se také básnicky zpracovaná pověst o zaloţení Těšína. 5 CANAVAL, Franz Michael von. Fast ein Vierteljahrhundert versankt in dem rollenden Strome der Zeit, [...]. Moravia. 1838, roč. 1, č. 1, s 1n. 7 V ţivotopisech (často nekrolozích) jsou představováni především v českých zemích narození významní muţi. Důraz je kladen na jejich vztah k vlasti a dílo, které přispívalo k poznání českých dějin a zemí. Byly to především osobnosti spojované s českým národním obrozením na Moravě, které však psaly většinou německy. Z dalších témat, o kterých se na předních stránkách psalo, byla zajímavá např. série charakteristik různých kmenů ţijících na Moravě nebo představení jihoslovanských hrdinských zpěvů. Orientace na jihoslovanskou tematiku a zdůraznění duchovní příbuznosti jiţních Slovanů s Čechy a Moravany je nápadná ve více článcích Moravie. Poslední strana (a někdy uţ i část strany třetí) má jinou, pravidelnější strukturu, neboť se zde vyskytují opakující se rubriky. Téměř v kaţdém čísle tedy čtenář nalezne následující rubriky: - Wissenschaftliche / Industrielle Berichte (Vědecké / Průmyslové zprávy), které čtenáře seznamovaly s novinkami z daných oborů a měly odbornější charakter. Tvořily je většinou zprávy ze zahraničí, ale častý byl i zájem o průmysl na Moravě (např. v prvním čísle článek o majitelích cukrovarů na Moravě). Vyskytovaly se zde občas také nové poznatky z oblasti biologie či lékařství. V prvních číslech se v nich objevil i překlad