1 Masarykova univerzita Přírodovědecká fakulta Ústav botaniky a zoologie Můrovití (Lepidoptera: Noctuidae) CHKO Žďárské vrchy, jejich ekologie a možný bioindikační význam Diplomová práce 2008 Pavel Bína Vedoucí DP: Prof. RNDr. Jaromír Vaňhara, CSc. 2 PROHLÁŠENÍ Souhlasím s uložením této diplomové práce v knihovně Ústavu botaniky a zoologie PřF MU v Brně, případně v jiné knihovně MU, s jejím veřejným půjčováním a využitím pro vědecké, vzdělávací nebo jiné veřejně prospěšné účely, a to za předpokladu, že převzaté informace budou řádně citovány a nebudou využívány komerčně. 14. 1. 2008 Pavel Bína v. r. 3 PODĚKOVÁNÍ Za četné rady, ochotu, odborné i lidské zázemí, poskytnutí dat při vypracování diplomové práce a cennou pomoc při determinaci materiálu velmi děkuji prof. RNDr. Zdeňku Laštůvkovi, CSc. (MZLU Brno) a Assoc. prof. Dr. Nilsi Ryrholmovi (University of Gävle). Dále děkuji rodičům, zvláště mamce Aleně Bínové, za perfektní servis při obsluze světelného lapače, Ing. Lence Bartošové (MZLU Brno), Miladě a Josefu Dítětovým, Ing. Pavlu Elederovi (CHKO Žďárské vrchy), Petru Jehličkovi, Mgr. Kateřině Kintrové (MU Brno), Bc.Vendule Kočové, Ing. Zdeňku Mrkvicovi (ČHMÚ Hradec Králové), Mgr. Petru Mücksteinovi (CHKO Žďárské vrchy), Mgr. Lýdě Navrátilové (MU Brno), Mgr. Karle Petřivalské (MU Brno), Ing. Josefu Sádovskému (MS Svratouch) a Göranu Sjöbergovi. Zvláštní dík patří osazenstvu Bažiny za energii, Ing. Janu Šumpichovi (AV ČR České Budějovice) za bezplatné zapůjčení světelného lapače, pomoc s jeho instalací, za četné rady a ochotu a prof. RNDr. Jaromíru Vaňharovi, CSc. (MU Brno) za veškeré připomínky a pomoc při vypracování diplomové práce, materiální a finanční zabezpečení spojené s venkovními pracemi a jeho dlouhodobou podporu. 4 ABSTRAKT V oblasti Žďárských vrchů na Českomoravské vrchovině byly v shrnuty poznatky o čeledi můrovitých (Noctuidae) a proveden dvouletý synekologický průzkum tří lokalit. Během něj byly pomocí světelného lapače na Stupníku a odchytem na plátno na Pihovinách a Žákově hoře sledovány strukturální znaky, rozšíření, potravní a stanovištní nároky, sezónní dynamika, vliv meteorologických a klimatických faktorů, definovány charakteristické druhy společenstev daných lokalit, posouzen bioindikační význam a antropický tlak. Byl vytvořen seznam zjištěných druhů Žďárských vrchů, celkem bylo zjištěno 247 druhů na 34 lokalitách. V rámci strukturálních znaků bylo zjištěno 144 (Stupník), 91 (Pihoviny) a 98 (Žákova hora) druhů ze 7889, 1173 a 1650 jedinců; nejvíce se vyskytovaly druhy recedentní a subrecedentní. V rámci zoogeografického rozšíření byly nejvíce zastoupeny druhy eurosibiřské, holarktické a západopalearktické. Z hlediska potravní specializace bylo registrováno nejvíce druhů polyfágních, žijících na bylinách a preferujících dvouděložné rostliny. Z hlediska stanovištních nároků měly nejvyšší zastoupení druhy listnatého lesa, suchých bezlesých biotopů, bažin, luční druhy a nevyhraněné druhy (ubikvisté); druhy ostatních stanovišť se vyskytovaly méně. Kolem 80–90 % druhů vytvářelo jednu generaci; z těchto druhů se nejvíce vyskytovalo v rámci vernálního, aestiválního a serotinálního fenologického aspektu. V rámci korelační analýzy, zkoumající na dvou lokalitách závislost abundancí devíti vybraných druhů na teplotě, byla zjištěna pozitivní závislost osmi druhů na lokalitě Stupník a šesti druhů na lokalitě Kameničky, z toho s vysokou průkazností u šesti druhů na Stupníku a u tří v Kameničkách. Při monitorování aktivity jedinců během odchytu byla zjištěna nejvyšší aktivita v prvních dvou hodinách odchytu. Charakteristické druhy pro lokality Stupník a Pihoviny byly druhy bažin, rašelinišť, okrajů rašelinných luk, jehličnatého lesa a luční druhy, pro lokalitu Žákova hora druhy listnatého, smíšeného a jehličnatého lesa, okrajů rašelinných luk a luční druhy. Výsledky ukazují na přirozený, případně polopřirozený charakter stanovišť s mírným antropogenním ovlivněním lokality Stupník a relativně vysokou zachovalostí lokalit Pihoviny a Žákova hora. 5 ABSTRACT The findings of a two year synecological research on the noctuid moths (Noctuidae) conducted at three localities in Žďárské vrchy hills in the Bohemian Moravian Highland were summed up. During the research, structural characters, distributions, food and habitat demands, seasonal dynamics, and the effects of weather and climatic factors were monitored using a light trap at the Stupník site and by means of trapping into linen at the Pihoviny and Žákova hora sites; groups of characteristic species in the particular localities were defined, the bioindicating importance and anthropogene impact were assessed. A list of the species found in Žďárské vrchy hills was produced; a total of 247 species were found at 34 sites. Within the structural features, 144 (Stupník), 91 (Pihoviny) a 98 (Žákova hora) species were found in the amount of 7,889, 1,173, and 1,650 individuals, respectively; Simpson index and Shannon index, and equitability were calculated. The most represented were recedent and subrecedent species. As for zoogeographical distribution, eurosiberian, holarctic and westpalearctic species prevailed; from the viewpoint of food specialization, polyphagous species confined with herbs and preferring dicotyledons were mostly found. As for the preferred habitat, the most represented were species of deciduous forest, species of the dry woodless habitats, the moorlands, meadow species and ubiquists; species of other habitats we found less. Approximately 80–90 % species formed one generation, the most represented were species found within the vernal, aestival, and serotinal aspect. Within the correlation analysis evaluating the abundance dependence of nine selected species on temperature at two sites, a positive correlation was found in eight species at the Stupník site and three at the Kameničky site, of which six were with high significance at Stupník and three at Kameničky. While monitoring the activity of individuals during trapping, the highest activity was found in the first two hours of trapping. Species characteristic of the Stupník and Pihoviny sites were species of the moorlands, peat bogs, peat biotops, coniferous wood and meadow species; species characteristic of the Žákova hora site were species of broad leaf, mixed and coniferous woods, peat biotops and meadow species. The results are indicative of a natural or seminatural character of the studied communities with a moderate intensity of anthropogene influences of the Stupník locality and a relatively high state of preservation of the Pihoviny and Žákova hora localities. 6 OBSAH 1. ÚVOD ...... 8 2. MATERIÁL A METODIKA ...... 10 2.1 Charakteristika studovaného území ...... 10 2.1.1 CHKO Žďárské vrchy...... 10 2.1.2 Stupník...... 11 2.1.3 Pihoviny...... 12 2.1.4 Žákova hora...... 13 2.2 Materiál a metodika sběru dat ...... 14 2.3 Analýza dat ...... 16 3. VÝSLEDKY ...... 18 3.1 Přehled zjištěných druhů Žďárských vrchů ...... 18 3.2 Základní kvantitativní a strukturální znaky sledované taxonocenózy ...... 19 3.2.1 Přehled zjištěných druhů...... 19 3.2.2 Druhová bohatost a abundance...... 31 3.2.3 Diverzita...... 34 3.2.4 Dominance...... 34 3.3 Charakteristika rozšíření druhů a jejich zoogeografie ...... 39 3.4 Analýza ekologického významu jednotlivých druhů a posouzení stanovištních nároků ...... 41 3.4.1 Ekologický význam a potravní nároky...... 41 3.4.2 Stanovištní nároky...... 44 3.5 Sezónní dynamika modelových druhů a posouzení vlivu meteorologických a klimatických faktorů ...... 46 3.5.1 Počet generací a fenologie...... 46 3.5.2 Sezónní dynamika a noční aktivita...... 48 3.5.3 Meteorologické a klimatické faktory...... 59 3.6 Charakteristická společenstva můrovitých studovaných lokalit ...... 60 3.7 Posouzení antropického tlaku a možný bioindikační význam společenstev charakteristických lokalit ...... 62 3.7.1 Antropický tlak...... 62 3.7.2 Bioindikační význam...... 63 7 4. DISKUZE ...... 68 4.1 Přehled zjištěných druhů Žďárských vrchů ...... 68 4.2 Základní kvantitativní a strukturální znaky sledované taxonocenózy ...... 68 4.2.1 Komentář k vybraným druhům z přehledu druhů...... 68 4.2.2 Druhová bohatost a abundance...... 69 4.2.3 Diverzita...... 70 4.2.4 Dominance...... 71 4.3 Charakteristika rozšíření druhů a jejich zoogeografie ...... 71 4.4 Analýza ekologického významu jednotlivých druhů a posouzení stanovištních nároků ...... 72 4.4.1 Ekologický význam a potravní nároky...... 72 4.4.2 Stanovištní nároky...... 73 4.5 Sezónní dynamika modelových druhů a posouzení vlivu meteorologických a klimatických faktorů ...... 75 4.5.1 Počet generací a fenologie...... 75 4.5.2 Sezónní dynamika a noční aktivita...... 76 4.5.3 Meteorologické a klimatické faktory...... 77 4.6 Charakteristická společenstva můrovitých studovaných lokalit ...... 78 4.7 Posouzení antropického tlaku a možný bioindikační význam společenstev charakteristických lokalit ...... 78 4.7.1 Antropický tlak...... 78 4.7.2 Bioindikační význam...... 79 5. ZÁVĚR ...... 80 6. LITERATURA ...... 83 7. PŘÍLOHY ...... 88 Příloha 1 ...... 89 Příloha 2 ...... 104 Příloha 3 ...... 109 8 1. ÚVOD Noctuidae (můrovití) jsou společně s Geometridae (píďalkovití) druhově nejbohatší čeledí řádu Lepidoptera (motýli) a tvoří tak důležitou součást různých hmyzích společenstev. Ekologické vlastnosti některých druhů do značné míry vypovídají o vlastnostech daných lokalit. Mohou být jednou z popisných složek charakteristiky lokalit, jejich stavu, případného antropogenního ovlivnění apod. Ekologické poznatky umožňují sledovat vývoj a náhlé změny ve společenstvech motýlů, potažmo lokalit, na kterých se vyskytují, i okolní krajiny. Noctuidae patří k poměrně dobře prozkoumaným skupinám motýlů. Zejména v posledních dvou desítkách let je vydáváno množství podrobné literatury. V rámci evropského kontinentu se zabývá obecnými charakteristikami druhů, jejich biologií a rozšířením například SKOU (1991) a RÁKOSY (1996), v užším vymezení vzhledem ke střední Evropě pak KOCH (1984), EBERT (1997), SCHANOWSKI et al. (1997), FAJČÍK (1998), NOWACKI (1998) a STEINER & EBERT (1998). Problém aktivity některých druhů během letové periody analyzuje FAY & HALFPAPP (1999) na některých druzích rodu Eucidoma spp., meteorologickými a klimatickými faktory se u vybraných druhů s noční aktivitou zabývají SJÖBERG (1967) a HOLOYAK et al. (1997), u škůdců zemědělských plodin Helicoverpa spp. MAELZER & ZALUCKI (1999). Nové systematické a doplňující ekologické poznatky o postavení druhů v rámci čeledi a o rozšíření druhů přináší FIBIGER (1990, 1993, 1997), RONKAY & RONKAY (1994, 1995), RONKAY et al. (2002), HACKER et al. (2002), GOATER et al. (2003) a ZILLI et al. (2005). Rozšíření druhů v jednotlivých státech Evropy mapuje GUSTAFSSON (2005), v České republice LAŠTŮVKA (1998) a LAŠTŮVKA & LIŠKA (2005). V rámci Žďárských vrchů se jedná o jednotlivé faunistické poznámky nebo shrnutí nepublikovaných faunistických dat (HRBEK 1948, STARÝ & MAREK 1966, JAKEŠ & MAREK 1975, SCHMÖGER et al. 1990, ŠUMPICH 1993, 2006b, ŠUMPICH & DVOŘÁK 1993, ŠUMPICH et al. 1998, 1999, 2005, v tisku, LIŠKA et al. 2000) a synekologické studie jednotlivých lokalit (LAŠTŮVKA & DVOŘÁK 1990, LAŠTŮVKA 1991a, b, c, d, ŠUMPICH 1995, 2001, 2005, 2006a, 2007 nepubl., 2008 nepubl., DVOŘÁK & ŠUMPICH 2001). Smyslem této práce je shrnout faunistická data z oblasti Žďárských vrchů a výsledky faunisticko ekologického průzkumu na třech studovaných lokalitách v průběhu dvou let a zasadit je do kontextu s průzkumy ze stanovištně příbuzných lokalit i s údaji publikovanými v obecné literatuře. Práce má následující cíle: vytvořit přehled dosud zjištěných druhů Žďárských vrchů i studovaných lokalit, popsat základních kvantitativních a strukturálních znaků sledované taxonocenózy, 9 charakterizovat rozšíření druhů na studovaných lokalitách a jejich zoogeografii, analyzovat ekologický význam jednotlivých druhů a jejich stanovištní nároky, popsat sezónní dynamiku modelových druhů a posoudit vliv meteorologických a klimatických faktorů, popsat charakteristická společenstva můrovitých pro studované lokality a posoudit antropický tlak a možný bioindikační významu druhů sledovaných lokalit. 10 2. MATERIÁL A METODIKA 2.1 Charakteristika studovaného území 2.1.1 CHKO Žďárské vrchy Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy leží v severovýchodní části Českomoravské vrchoviny (obr. 1). Její rozloha je 70 940 ha – 46 % plochy zaujímají lesy, 15 % trvalé travní porosty, 29 % orná půda a necelá 2 % vodní plochy. Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 490–836 m (obr. 1), nejvyšším vrcholem je Devět skal. Žďárskými vrchy probíhá hlavní evropská rozvodnice mezi Severním a Černým mořem. Pramení zde řeky Sázava, Svratka, Chrudimka, Doubrava a Oslava (obr. 1). V nivách řek se vytváří charakteristický typ stanoviště Žďárských vrchů – rašeliniště (dářská rašeliniště, okolí Kameniček, Košinova aj.). Na území CHKO se stýká několik geologických jednotek severovýchodního okraje centrální části Českého masivu, nachází se na území čtyř geomormologických podcelků. Klimaticky patří do mírné chladné oblasti s ročními teplotními průměry 5–6 °C (obr. 2), ročními úhrny dešťových srážek mezi 800–1100 mm (obr. 3) a ve vyšších polohách s výrazným podílem srážek horizontálních. Délka vegetačního období se pohybuje na hranici 200 dnů, sněhová pokrývka bývá přítomna od půli listopadu do začátku dubna (ČECH et al. 2002).
Obr. 1 : Umístění CHKO Žďárské vrchy v rámci České republiky (červeně ohraničené území uprostřed). Na zvětšeném dílu v pravém horním rohu je patrné, že nadmořská výška na převážné části území přesahuje 500 m (svěle hnědá barva), respektive 600 m (tmavě hnědá barva). V této části je vidět také pět řek, pramenících ve Žďárských vrších (Sázava, Svratka, Chrudimka, Doubrava a Oslava). Převzato a upraveno z BUREŠ (nepubl.). 11
Obr. 2: Znázornění dlouhodobých průměrů ročních teplot vzduchu v České republice. Žďárské vrchy patří do mírně chladné oblasti s průměrnými ročními teplotami 5 – 6 °C. Zdroj: www.chmu.cz .
Obr. 3 : Znázornění dlouhodobých normálů srážkových úhrnů v České republice. Žďárské vrchy patří oblasti s ročními úhrny mezi 801 – 1000 mm. Zdroj: www.chmu.cz . 2.1.2 Stupník Lokalita Stupník se nachází jihozápadně od obce Kocanda vlevo od silnice Cikháj – Herálec (obr. 4). Ze severu, východu a jihu je obklopena zemědělskými pozemky, po východní hranici je vedena kanalizace do asi 0, 5 km vzdálené řeky Svratky, ze západu je ohraničena lesním komplexem smrčin (obr. 5). Zaujímá plochu 3, 28 ha v nadmořské výšce 665–675 m ve velmi mírně svažitém, široce rozevřeném údolí směrem k řece Svratce. Nachází se v 5. vegetačním lesním stupni (MÍCHAL 1992). Stupník je podmáčená, místy bažinatá nebo zrašelinělá louka s výskytem vlhkomilných a chráněných druhů rostlin (Dactylorhiza majalis , Dactylorhiza maculata , Comarum palustre , Parnasia palustris , 12 Platanthera bifolia aj.). Nachází se zde několik typů rostlinných společenstev: rákosiny, rašeliniště, podmáčená louka (obr. 6). Území náleží do tříd Molinio Arrhenatheretea, Nardo Callunetea a Epilobietea Angustifolii, společenstva mezofilních až vlhkých luk (LAŠTŮVKA 2000, CHYTRÝ et al. 2001). Dříve byla lokalita též extenzivně využívaná a odvodňovaná příkopy, bez rákosin, v současné době je pravidelně kosena.
Obr. 4: Území průzkumu v CHKO Žďárské vrchy s vyznačením třech lokalit odchytu.
Obr. 5–6: Vlevo: Letecký snímek lokality Stupník. Červeným bodem je vyznačeno umístění světelného lapače. Vpravo: Stupník, celkový pohled z jihovýchodní strany. 2.1.3 Pihoviny Pihoviny se nachází asi 1, 5 km severovýchodně od obce Cikháj po obou stranách silnice Cikháj Herálec (obr. 4 a 8). Leží v I. zóně CHKO Žďárské vrchy, v 5. vegetačním lesním stupni (MÍCHAL 1992), v nadmořské výšce 675–685 m. Zaujímá plochu 8,05 ha. Lokalita je 13 vlhká, místy zrašelinělá a mechovatá louka v ploché jihozápadně se svažující sníženině k hornímu toku řeky Svratky, která protéká okrajem (obr. 8). Nachází se v exponované mrazové kotlině, obklopena rozsáhlým lesním komplexem (obr. 7). Pihoviny jsou biotopově charakteristické jako rašelinné a podmáčené smrčiny tříd Epilobietea Angustifolii a Vaccinio Piceeta, svazu Piceion Excelsae, společenstva jehličnatých a smíšených lesních porostů a společenstev lesních pasek (LAŠTŮVKA 2000, CHYTRÝ et al. 2001). Na oglejených až glejových půdách s trvalým travním porostem se vyskytuje mnoho vlhkomilných a chráněných druhů rostlin ( Dactylorhiza majalis , Comarum palustre , Valeriana dioica , Senecio rivularis , Trientalis europaea aj.). V minulosti byla plocha extenzívně využívaná, povrchově odvodněná stružkami, které jsou v současné době zarostlé. Louka je ve spodní zrašelinělé části pravidelně kosena (v současné době každoročně).
Obr. 7–8: Vlevo: Letecký snímek lokality Pihoviny. Červeným bodem je vyznačeno místo odchytu motýlů. Vpravo: Pihoviny, pohled ze silnice na severozápadní část. 2.1.4 Žákova hora Lokalita Žákova hora leží na hranici národní přírodní rezervace asi 4 km severovýchodně od obce Cikháj (obr. 4, 10 a 11). Je to je segment přirozeného smíšeného lesa se zastoupením dřevin Fagus sylvatica , Picea abies a Acer pseudoplatanus . Kolem rezervace se nachází komplex nepůvodního smrkového lesa (obr. 9). Rezervace byla vyhlášena již v roce 1933 na ploše 11, 29 ha, v roce 1990 byla rozšířena na dnešních 38, 1 ha. Leží v nadmořské výšce 730–809 m, zaujímá jihozápadní svah Žákovy hory a zasahuje za její vrchol. Území je řazeno do 5. vegetačního lesního stupně s přechodem do 6. ve vyšších partiích (ZABLOUDIL 1985). Ve zvlněném a místně kamenitém reliéfu se nachází pramenné vývěry, které jsou odvodňovány do řeky Svratky. Půdy jsou kyselé a vlhké, se značným podílem humusového horizontu, vlhké, s dobrou jímavostí pro vzdušné srážky (PELÍŠEK 1978 nepubl.). Území je chakterizováno jako květnaté bučiny třídy Querco Fagetea, svazu Fagion, společenstva bučin 14 a jedlobučin (LAŠTŮVKA 2000, CHYTRÝ et al. 2001). Vyskytují se zde četné druhy chráněných a ohrožených rostlin ( Actaea spicata , Circaea alpina , Dentaria bulbifera , Dentaria enneaphyllos , Leucojum vernum , Petasites albus , Veronica montana , Paris quadrifolia aj.) (ZABLOUDIL 1985). Dříve bylo území využíváno jako zdroj dřevní hmoty na dřevěné uhlí pro železářské hutě a sklárny (toulavá seč, poslední zásahy na poč. 20. st.), obnova se však děla přirozeným způsobem. Z počátku 19. st. je uváděn 32 % výskyt jedle (Abies alba ) (ZABLOUDIL 1985), která na území NPR jako součást původního porostu do dnešní doby vymizela. V současnosti je zde uplatňován přísný bezzásahový režim na území původního jádra rezervace, do rozšířené části je skupinovitě vnášena jedle.
Obr. 9–10 : Vlevo: Letecký snímek lokality Žákova hora. Červeným bodem je vyznačeno místo odchytu motýlů. Vpravo: Žákova hora, pohled ze silnice na severozápadní část. Místo odchytu bylo situováno k cestě v levé spodní části obrázku. 2.2 Materiál a metodika sběru dat Pro účely diplomové práce jsem vybral tři výše popsané lokality na území CHKO Žďárské vrchy – Stupník, Pihoviny a Žákovu horu. Lokality jsem vybíral po konzultaci se Správou CHKO Žďárské vrchy a prof. Zdeňkem Laštůvkou. Na všech jsem v letech 2002 a 2003 prováděl sezónní noční odchyt motýlů na světelný zdroj, kterým byla výbojka Tesla RWL 125 W (místa odchytu na lokalitách viz obr. 5, 8 a 10). Na lokalitě Stupník jsem sezónně instaloval světelný lapač (obr. 11). Lapač byl umístěn v podmáčené části louky mezi skupinou smrků a keřovitého porostu na východní straně a stěnou smrkového lesa na západní straně (obr. 5). Byl v činnosti každý den, zapínán a vypínán časovým spínačem. Odchycení jedinci byli z lapače vybíráni každý den. Materiál byl ukládán do mrazícího boxu pro dosmrcení a pozdější určení. Období odchytu jsou uvedena v tab. 1. 15
Obr. 11–12: Ukázky odchytu motýlů pomocí světelného lapače na lokalitě Stupník (vlevo) a metodou svícením na plátno s použitím benzínového agregátu Honda EU 10i na lokalitách Pihoviny a Žákova hora (vpravo). Tab. 1 : Data odchytů a počty odchytových nocí na zkoumaných lokalitách. Odchyt Stupník Pihoviny Žákova hora Rok 2002 2003 2002 2003 2002 2003 Počet odchytů 211 186 13 12 14 11 Datum denně denně 3. 5. 24. 4. 28. 4. 6. 5. 14. 4.–11. 11. 14. 4.–25. 10. 25. 5. 8. 5. 4. 5. 23. 5. 8. 6. 24. 5. 24. 5. 7. 6. 22. 6. 8. 6. 7. 6. 29. 6. 5. 7. 30. 6. 23. 6. 21. 7. 22. 7. 18. 7. 9. 7. 27. 7. 6.8. 26. 7. 25. 7. 10. 8. 18. 8. 4. 8. 10. 8. 17. 8. 29. 8. 12. 8. 22. 8. 6. 9. 14. 9. 31. 8. 4. 9. 21. 9. 29. 9. 19. 9. 21. 9. 3. 10. 15. 10. 4. 10. 1. 10. 27. 10. 14. 10. 26. 10. Na lokalitách Pihoviny a Žákova hora jsem prováděl noční odchyt svícením na plátno. K výrobě elektrického proudu jsem použil benzínový agregát Honda EU 10i (obr. 12). Odchyt začínal hodinu po západu slunce a trval 4 hodiny. Jedince jsem určoval na místě, počítal samostatně pro každou hodinu. Poškozené a těžko determinovatelné jedince jsem dourčil později. Dny odchytu jsou zaznamenány v tab. 1. Světelný lapač a vybavení k jeho provozu zapůjčil Ing. Jan Šumpich, elektrický proud na jeho provoz na lokalitě Stupník byl zajištěn z domu Milady a Josefa Dítětových. Elektrický 16 agregát Honda byl zapůjčen z Katedry Zoologie a ekologie Přírodovědecké fakulty MU v Brně. 2.4 Analýza dat Veškerý materiál čeledi Noctuidae jsem determinoval dle určovacích publikací (KOCH 1984, NOWACKI 1998, FAJČÍK 1998, RÁKOSY 1996, SKOU 1991), případné nejasnosti konzultoval s prof. Zdeňkem Laštůvkou a Assoc. prof. Dr. Nilsem Ryrholmem. U poškozených a těžko určitelných jedinců jsem prováděl rozbory genitálií a poté jedince dotatečně určil. Vybrané jedince jsem preparoval a jsou dokladováni jako sbírkový materiál. Vědecká jména motýlů a systém druhů v celé práci vychází ze Seznamů motýlů České republiky (LAŠTŮVKA & LIŠKA 2005). Česká jména motýlů uvádím podle NOVÁK et al. (1992). Přehled zjištěných druhů můrovitých Žďárských vrchů jsem vytvořil na základě všech dostupných faunistických a ekologických studií a dalších publikovaných údajů, které se vztahovaly k území Žďárských vrchů, a na základě vlastních odchytů pro účely této diplomové práce z let 2002 a 2003. Při hodnocení většiny charakteristik daných lokalit jsem vycházel z faunisticko – ekologických publikací s podobnou metodikou a hodnocením kvantitativních dat jako
LAŠTŮVKA & DVOŘÁK (1990), LAŠTŮVKA (1991a, b, c, d), ŠUMPICH (1995, 2001, 2006) a DVOŘÁK & ŠUMPICH (2001). Výsledky i přes rozdílnou metodiku na lokalitách Pihoviny a Žákova hora prezentuji ze všech tří lokalit zároveň kvůli lepšímu přehledu a srovnání obou metodik. Při případném porovnávání s výsledky jiných synekologických studií z oblasti je rozdílnost metodik vždy brána na zřetel. Výsledky charakteristik, analýz a hodnocení z lokality Stupník porovnávám s výsledky metodicky stejně prováděných výzkumů v Kameničkách ve Žďárských vrších (LAŠTŮVKA
& DVOŘÁK 1990, LAŠTŮVKA 1991a, b, c, d) a na Ratajských rybnících v Železných horách (ŠUMPICH 1995), při definování charakteristických společenstev a bioindikačního významu druhů porovnávám dosažené výsledky s typově podobnými stanovišti Kameničky (LAŠTŮVKA 1991a, b, c, d) a Zubří (ŠUMPICH 2001). K hodnocení diverzity společenstev můrovitých na daných lokalitách jsem použil čtyř indexů diverzity: Shannonův index (H') založený na poměrné početnosti druhů, ekvitabilitu (Shannon evennes, E) odvozenou od poměru změřené diverzity k maximalní a Simpsonův index (D) založený na dominanci druhů. Indexy byly převzaty z prací ODUM (1977) a BEGON et al. (1997). S 17 Shannonův index H' = – ∑ p i ln p i i=1 pi = ni / N Ekvitabilita (Shannon evennes) E = H' / Hmax = H' / lnS Simpsonův index D = ∑ [n i (ni – 1) / N (N – 1)] S…počet nalezených jedinců
ni…počet jedinců i tého druhu N…celkový počet jedinců H'…Shannonův index S…počet nalezených jedinců K charakteristice rozšíření druhů, jejich zoogeografie, ekologického významu a stanovištních nároků jsem využil dostupné recentní literatury a konzultací s prof. Zdeňkem Laštůvkou a Assoc. prof. Nilsem Ryrholmem. Terminologie rozšíření druhů vychází ze systému, jak jej uvádí FREITAG (1962), a dále z upřesňujících a doplňujících poznatků, které uvádí FIBIGER (1990, 1993, 1997), SKOU (1991), RONKAY & RONKAY (1994, 1995), RÁKOSY (1996), NOWACKI (1998), RONKAY et al. (2002), HACKER et al. (2002), GOATER et al. (2003) a ZILLI et al. (2005). Terminologie ekologických, potravních a stanovištních nároků a fenologických aspektů vychází z prací LAŠTŮVKA (1991a, b, c, d) a ŠUMPICH (1995). K posouzení vlivu klimatických a meteorologických faktorů jsem vybral zástupce devíti druhů a jejich abundance porovnal s denní teplotou v 21 hodin měřenou v meteorologické stanici Svratouch. Při hodnocení závislosti abundancí na teplotě jsem použil neparametrický test (data nepochází z normálního rozložení, proměnná abundance jedinců pochází spíše z diskrétního Poissonova rozložení, viz popisná statistika příloha 2). Kvůli velkému počtu shodných pozorování jsem použil Kendallův test založený na pořadí, výsledné hodnoty jsou ve formě korelačního koeficientu tau (π). K výpočtu byl použit sofware R. K posouzení antropického tlaku jsou využity hodnoty indexů (zejména ekvitabilita, E), přítomnost eudominantních druhů (dominance d ≥ 10 %) a ubikvistů (druhy bez specifického nároku na stanoviště) a dále přítomnost stenotopních druhů ve vyšších třídách dominance (dominantní, subdominantní) a vybraných eurytopních druhů v nižších třídách dominance (recedentní, subrecedentní). 3. VÝSLEDKY 18 3.1 Přehled zjištěných druhů Žďárských vrchů K 1. 12. 2008 jsem z dostupné literatury a vlastních sběrů zjistil celkem 247 druhů můrovitých na 34 lokalitách. Tento počet představuje něco málo přes polovinu celkového počtu druhů čeledi zjištěných v České republice a něco málo přes 7 % celkového počtu druhů všech motýlů České republiky zjištěných k 1. 12. 2008 (tab. 2). Pro Žďárské vrchy jsem zjistil 4 nové druhy z výzkumu prováděném pro účely diplomové práce: stužkonosku dubovou Catocala sponsa (1 ex. 17. 8. 2003 na lokalitě Stupník), černopásku bavlníkovou Helicoverpa armigera (1 ex. 3. 10. 2003 na lokalitě Stupník), pestroskvrnku hnědoskvrnnou Polymixis polymita (1 ex. 10. 8. 2003 na lokalitě Žákova hora) a osenici tečkovanou Eugnorisma depuncta (4 ex. v letech 2002 a 2003 na lokalitě Stupník). V posledních dvou letech přibyly další 4 nové druhy z inventarizačních průzkumů, které provedl ŠUMPICH (2007 nepubl., 2008 nepubl.) v přírodní rezervaci Řeka a v přírodní památce Suché kopce: šípověnka bahenní Simyra albovenosa (5 ex. v roce 2007 v PR Řeka), blýskavka lesklá Proxenus lepigone (3 ex. v roce 2007 v PR Řeka), šedavka dvoubarvá Mesoligia furuncula (1 ex. v roce 2007 v PR Řeka a 1 ex. 26. 7. 2008 v PP Suché kopce) a osenice západní Noctua interjecta (1 ex. 26. 7. 2008 v PP Suché kopce). Tab. 2 : Počet druhů na zkoumaných lokalitách, ve Žďárských vrších a v České republice a jejich procentické zastoupení na území Žďárských vrchů (v rámci čeledi) a České republiky (v rámci čeledi a celého řádu). Počty druhů v rámci ČR jsou aktualizovány k 1. 12. 2008. % z počtu druhů Počet Noctuidae Noctuidae Lepidoptera druhů ŽV ČR ČR Noctuidae Stupník 144 58,3 % 29,8 % 4,2 % Noctuidae Pihoviny 91 36,8 % 18,8 % 2,7 % Noctuidae Žákova hora 98 39,7 % 20,3 % 2,9 % Noctuidae Žďárské vrchy 247 100 % 51,1 % 7,2 % Noctuidae ČR 483 100 % 14,2 % Lepidoptera ČR 3411 100 % Seznam všech druhů uvádím v příloze 1, tab. 5. Druhy jsou zde řazeny systematicky, u každého je uvedeno číslo lokality a literární zdroj, ze kterého jsem čerpal. U některých druhů jsou číslicí s horním indexem uvedeny odkazy na poznámky, které shrnuji v příloze 1, tab. 4. Druhy, které jsem zjistil ze všech lokalit během výzkumu pro účely diplomové práce v letech 2002–2003, jsou označeny v posledním sloupečku (PB Pavel Bína) znaménkem +. Přehled lokalit a jejich bližší popis jsou uvedeny v příloze 1, tab. 2 a seznam literárních zdrojů je uveden v příloze 1, tab. 3. 19 3.2 Základní kvantitativní a strukturální znaky sledované taxonocenózy 3.2.1 Přehled zjištěných druhů V přehledu druhů, který následuje, jsou podčeledi i druhy řazeny systematicky. U jmen druhů uvádím vědecké i české jméno. Pod každým jménem druhu je na dalším řádku uvedena lokalita, na které byl druh zjištěn, následuje celkový počet jedinců zjištěných na dané lokalitě, dále v závorce počet jedinců zjištěných v roce 2002 (první číselný údaj) a 2003 (druhý číselný údaj) a nakonec datum nebo perioda, ve které byl druh na příslušné lokalitě zjištěn. Acronictinae Acronicta megacephala (Den.& Schiff., 1775) - šípověnka velkohlavá Pihoviny 3 (0, 3); 24. 5., 8. 6. 2003 Acronicta alni (Linnaeus, 1761) - šípověnka olšová Pihoviny 1 (0, 1); 8. 6. 2003; Žákova hora 1 (1, 0); 24. 5. 2002 Acronicta leporina (Linnaeus, 1758) - šípověnka vrbová Stupník 1 (0, 1); 25. 5. 2003 Acronicta auricoma (Den.& Schiff., 1775) - šípověnka jívová Stupník 14 (8, 6); 15. 5.–15. 8. 2002; 29. 4.–21. 7. 2003; Pihoviny 3 (2, 1); 6. 8. 2002; 4. 8. 2003; Žákova hora 3 (1, 2); 23. 6. 2002; 29. 6., 21. 7. 2003 Acronicta rumicis (Linnaeus, 1758) - šípověnka hojná Stupník 5 (2, 3); 30. 7., 6. 8. 2002; 27. 7.– 17. 8. 2003; Pihoviny 3 (2, 1); 6. 8. 2002; 8. 5. 2003; Žákova hora 3 (1, 2); 10. 8. 2002; 21. 7., 21. 7. 2003 Craniophora ligustri (Den.& Schiff., 1775) - šípověnka jasanová Stupník 3 (2, 1); 18. 6., 31. 8. 2002; 12. 6. 2003; Žákova hora 2 (0, 2); 23. 5., 7. 6. 2003 Herminiinae Herminia grisealis (Den.& Schiff., 1775) - žlutavka šedavá Žákova hora 24 (17, 7); 23. 6., 9. 7. 2002; 7. 6., 9. 7. 2003 Polypogon tentacularius (Linnaeus, 1758) - žlutavka dlouhonosá Stupník 2 (2, 0); 23. 6. 2002 Catocalinae Catocala sponsa (Linnaeus, 1761) - stužkonoska dubová Stupník 1 (0, 1); 17. 8. 2003 Catocala fraxini (Linnaeus, 1758) - stužkonoska modrá 20 Stupník 6 (0, 6); 8. 8.–17. 9. 2003; Pihoviny 1 (0, 1); 4. 8. 2003; Žákova hora 2 (0, 2); 10. 8., 6. 9. 2003 Tytinae Laspeyria flexula (Den.& Schiff., 1775) - hnědopáska lišejníková Stupník 18 (3, 15); 27. 6. 2002; 10. 6.–9. 7. 2003; Pihoviny 2 (1, 1); 5. 7. 2002; 30. 6. 2003; Žákova hora 13 (11, 2); 9. 7. 2002; 29. 6. 2003 Calpinae Scoliopteryx libatrix (Linnaeus, 1758) - hnědopáska obecná Pihoviny 3 (2, 1); 25. 5., 15. 10. 2002; 31. 8. 2003 Hypeninae Hypena crassalis (Fabricius, 1787) - zobonososec borůvkový Stupník 110 (54, 56); 13. 6.– 8. 8. 2002; 4. 6.– 8. 7. 2003; Pihoviny 32 (15, 17); 8. 6., 22. 6. 2002; 8. 6., 30. 6. 2003; Žákova hora 61 (46, 15); 7. 6.– 9. 7. 2002; 7. 6., 29. 6. 2003 Hypena proboscidalis (Linnaeus, 1758) - zobonososec kopřivový Stupník 56 (20, 36); 23. 6.–17. 9. 2002; 19. 6.–6. 8. 2003; Pihoviny 4 (1, 3); 5. 7. 2002; 30. 6.–26. 7. 2003; Žákova hora 100 (39, 61); 23. 6.–4. 9. 2002; 29. 6.–6. 9. 2003 Rivulinae Rivula sericealis (Scopoli, 1763) - hnědavka drobná Stupník 157 (85, 72); 13. 6.–1. 9. 2002; 5. 6.–21. 8. 2003; Pihoviny 33 (25, 8); 6. 8. 2002; 18. 7.–12. 8. 2003; Žákova hora 18 (7, 11); 7. 6.–22. 8. 2002; 7. 6.–3. 10. 2003 Plusiinae Macdunnoughia confusa (Stephens, 1850) - kovolesklec řebříčkový Stupník 1 (1, 0); 5. 8. 2002; Žákova hora 2 (1, 1); 10. 8. 2002; 10. 8. 2003 Plusia festucae (Linnaeus, 1758) - kovolesklec kostřavový Pihoviny 1 (1, 0); 18. 8. 2002 Plusia putnami (Grote, 1873) - kovolesklec azápadní Stupník 51 (30, 21); 19. 6.–29. 7. 2002; 10. 6.–18. 7. 2003; Pihoviny 7 (4, 3); 22. 6. 2002; 30. 6. 2003; Žákova hora 8 (5, 3); 7. 6., 23. 6. 2002; 29. 6. 2003 Diachrysia chrysitis (Linnaeus, 1758) - kovolesklec šedivkový Stupník 184 (146, 38); 7. 6.–1. 10. 2002; 5. 6.–21. 8. 2003; Pihoviny 44 (40, 4); 8. 6.–29. 8. 21 2002; 30. 6. 2003; Žákova hora 49 (45, 4); 7. 6.–4. 9. 2002; 29. 6.–6. 9. 2003 Autographa gamma (Linnaeus, 1758) - kovolesklec gama Stupník 6 (6, 0); 20. 5.–1. 8. 2002; Pihoviny 9 (5, 4); 8. 6., 22. 6. 2002; 30. 6., 26. 7. 2003; Žákova hora 20 (8, 12); 7. 6., 9. 7. 2002; 29. 6.–17. 8. 2003 Autographa pulchrina (Haworth, 1809) - kovolesklec brusnicový Stupník 124 (90, 34); 1. 6.–10. 7. 2002; 3. 6.–4. 7. 2003; Pihoviny 10 (8, 2); 8. 6., 22. 6. 2002; 30. 6. 2003; Žákova hora 52 (43, 9); 7. 6.–9. 7. 2002; 7. 6.–21. 7. 2003 Autographa bractea (Den.& Schiff., 1775) - kovolesklec jestřábníkový Stupník 2 (2, 0); 9. 8., 24. 6. 2002 Syngrapha ain (Hochenwarth, 1785) - kovolesklec modřínový Stupník 2 (2, 0); 17. 6., 20. 6. 2002; Žákova hora 1 (1, 0); 23. 6. 2003 Abrostola tripartita (Hufnagel, 1766) - kovolesklec žahavkový Stupník 19 (9, 10); 23. 5.–28. 8. 2002; 31. 5.–30. 6. 2003; Žákova hora 6 (0, 6); 23. 5., 7. 6. 2003 Abrostola triplasia (Linnaeus, 1758) - kovolesklec černočárný Stupník 6 (5, 1); 7. 6.–1. 9. 2002; 19. 6. 2003; Žákova hora 3 (2, 1); 24. 5. 2002 ; 27. 7. 2003 Eustrotiinae Protodeltote pygarga (Hufnagel, 1766) - světlopáska ostružiníková Stupník 19 (9, 10); 16. 6.–27. 6. 2002; 5. 6.–15. 7. 2003; Žákova hora 6 (0, 6); 7. 6.–9. 7. 2002; 23. 5.–21. 7. 2003 Deltote bankiana (Fabricius, 1775) - světlopáska stříbřitá Stupník 19 (9, 10); 4. 7. 2003 Lithacodia uncula (Clerck, 1759) - světlopáska bahenní Stupník 124 (90, 34); 9. 6.–30. 7. 2002; 31. 5.–19. 6. 2003; Pihoviny 10 (8, 2); 25. 5. 2002; 8. 6. 2003 Pseudeustrotia candidula (Den.& Schiff., 1775) - světlopáska bělavá Stupník 2 (0, 2); 6. 7. 2003 Eublemminae Trisateles emortualis (Den.& Schiff., 1775) - žlutavka běločárná Žákova hora 10 (8, 2); 9. 7. 2002; 21. 7., 17. 8. 2003 Cuculliinae Cucullia umbratica (Linnaeus, 1758) - kukléřka mléčová 22 Stupník 1 (1, 0); 27. 6. 2002 Allophyes oxyacanthae (Linnaeus, 1758) - pestroskvrnka hlohová Stupník 2 (2, 0); 2. 10., 16. 10. 2002; Pihoviny 1 (1, 0); 15. 10. 2002; Žákova hora 2 (2, 0); 21. 9., 2. 10. 2002 Amphipyrinae Amphipyra pyramidea (Linnaeus, 1758) - blýskavka ořešáková Stupník 1 (0, 1); 21. 8. 2003; Pihoviny 3 (3, 0); 6. 8.–15. 10. 2002; Žákova hora 1 (0, 1); 21. 7. 2003 Amphipyra tragopoginis (Clerck, 1759) - blýskavka obecná Stupník 14 (5, 9); 17. 7.–27. 9. 2002; 3. 7.–1. 8. 2003; Žákova hora 1 (0, 1); 21. 7. 2003 Heliothinae Helicoverpa armigera (Hübner, 1808) - černopáska bavlníková Stupník 1 (0, 1); 3. 10. 2003 Hadeninae Caradrina morpheus (Hufnagel, 1766) - blýskavka kopřivová Stupník 5 (2, 3); 6. 7., 18. 7. 2002, 27. 6., 27. 6. 2003 Hoplodrina octogenaria (Goeze, 1781) - blýskavka ptačincová Stupník 24 (14, 10); 30. 6.–31. 7. 2002; 25. 6.–22. 8. 2003; Pihoviny 1 (0, 1); 26. 7. 2003 Hoplodrina blanda (Den.& Schiff., 1775) - blýskavka pampelišková Stupník 165 (106, 59); 1. 7.–13. 8. 2002; 24. 4.–22. 8. 2003; Žákova hora 6 (0, 6); 21. 7., 27. 7. 2003 Hoplodrina ambigua (Den. & Schiff., 1775) - blýskavka jitrocelová Stupník 5 (5, 0); 27. 7.–3. 8. 2002 Charanyca trigrammica (Hufnagel, 1766) - blýskavka trojčárná Stupník 3 (2, 1); 17. 6. 2002; 14. 6., 19. 6. 2003 Rusina ferruginea (Esper, 1785) - blýskavka opencová Stupník 13 (5, 8); 9. 6.–18. 7. 2002; 11. 6.–18. 7. 2003; Pihoviny 8 (8, 0); 6. 8.–15. 10. 2002; Žákova hora 2 (2, 0); 21. 7. 2002 Trachea atriplicis (Linnaeus, 1758) - blýskavka lebedová Stupník 2 (1, 1); 27. 6. 2002; 21. 7. 2003; Žákova hora 1 (0, 1); 17. 8. 2003 Euplexia lucipara (Linnaeus, 1758) - blýskavka ostružníková Stupník 36 (19, 17); 8. 6.–30. 6. 2002; 2. 6.–30. 7. 2003; Pihoviny 6 (4, 2); 8. 6., 6. 8. 2002; 8. 23 6. 2003; Žákova hora 16 (11, 5); 29. 5.–9. 7. 2002; 7. 6., 29. 6. 2003 Phlogophora meticulosa (Linnaeus, 1758) - blýskavka mramorovaná Stupník 6 (5, 1); 3. 6.–6. 9. 2002; 13. 8. 2003; Pihoviny 5 (5, 0); 15. 5.–15. 10. 2002 Hyppa rectilinea (Esper, 1788) - šedavka horská Stupník 8 (5, 3); 13. 6.–21. 6. 2002; 6. 6.–29. 6. 2003; Pihoviny 12 (7, 5); 8. 6.–5. 7. 2002; 8. 6., 30. 6. 2003; Žákova hora 6 (6, 0); 23. 6. 2002 Actinotia polyodon (Clerck, 1759) - osenice půvabná Stupník 20 (4, 16); 15. 5.–22. 6. 2002; 19. 5.–14. 6. 2003; Pihoviny 4 (4, 0); 8. 6., 6. 8. 2002; Žákova hora 1 (0, 1); 27. 7. 2003 Ipimorpha subtusa (Den.& Schiff., 1775) - blýskavka topolová Stupník 2 (2, 0); 31. 7., 5. 8. 2002; Pihoviny 1 (0, 1); 26. 7. 2003 Parastichtis suspecta (Hübner, 1817) - blýskavka nivní Stupník 10 (9, 1); 5. 8., 6. 8. 2002; 21. 7. 2003 Cosmia trapezina (Linnaeus, 1758) - blýskavka dravá Stupník 10 (1, 9); 3. 8. 2002; 21. 7.–7. 8. 2003; Pihoviny 3 (2, 1); 5. 7. 2002; 12. 8. 2003; Žákova hora 53 (15, 38); 9. 7.–10. 8. 2002; 21. 7.–17. 8. 2003 Tiliacea aurago (Den. & Schiff., 1775) - zlatokřídlec bukový Pihoviny 1 (1, 0); 15. 10. 2002; Žákova hora 13 (3, 10); 4. 9., 1. 10 2002; 6. 9.–3. 10. 2003 Xanthia togata (Esper, 1788) - zlatokřídlec jívový Stupník 2 (1, 1); 30. 9. 2002; 2. 10. 2003; Pihoviny 1 (0, 1); 19. 9. 2003 Xanthia icteritia (Hufnagel, 1766) - zlatokřídlec vrbový Stupník 2 (2, 0); 3. 9., 2. 10. 2002; Žákova hora 1 (1, 0); 21. 9. 2002 Agrochola nitida (Den.& Schiff., 1775) - polnice rozrazilová Stupník 1 (0, 1); 5. 9. 2003 Agrochola litura (Linnaeus, 1761) - polnice vrbková Stupník 3 (0, 3); 19. 9.–23. 9. 2003; Pihoviny 1 (0, 1); 19. 9. 2003; Žákova hora 1 (1, 0); 21. 9. 2002 Agrochola helvola (Linnaeus, 1758) - polnice hnědá Stupník 11 (5, 6); 3. 9.–16. 10. 2002; 16. 9.–4. 10. 2003; Žákova hora 7 (4, 3); 1. 10. 2002; 3. 10. 2003 Agrochola lota (Clerck, 1759) - polnice vrbová Stupník 1 (0, 1); 30. 9. 2003; Pihoviny 1 (0, 1); 4. 10. 2003 Agrochola macilenta (Hübner, 1809) - polnice buková Stupník 2 (0, 2); 15. 10., 22. 10. 2003; Pihoviny 5 (5, 0); 14. 9., 15. 10. 2002; Žákova hora 8 (7, 1); 14. 10. 2002; 3. 10. 2003 24 Agrochola circellaris (Hufnagel, 1766) - polnice jívová Stupník 2 (0, 2); 17. 9., 29. 9. 2003; Pihoviny 14 (3, 11); 15. 10. 2002; 19. 9., 4. 10. 2003; Žákova hora 58 (54, 4); 4. 9.–14. 10. 2002; 6. 9.–3. 10. 2003 Conistra vaccinii (Linnaeus, 1761) - zimovnice brusnicová Stupník 1 (0, 1); 3. 10. 2003 Conistra rubiginea (Den.& Schiff., 1775) - zimovnice rezavá Stupník 1 (0, 1); 16. 5. 2003 Brachylomia viminalis (Fabricius, 1776) - jasnobarvec vrbový Stupník 50 (21, 29); 13. 6.–18. 8. 2002; 24. 4.–23. 8. 2003; Pihoviny 4 (4, 0); 6. 8. 2002; Žákova hora 1 (0, 1); 21. 7. 2003 Lithophane socia (Hufnagel, 1766) - dřevobarvec stromový Stupník 2 (1, 1); 30. 6. 2002; 16. 9. 2003; Pihoviny 3 (0, 3); 8. 5.–4. 10. 2003 Lithophane furcifera (Hufnagel, 1766) - dřevobarvec březový Stupník 3 (2, 1); 17. 4., 4. 5. 2002; 28. 9. 2003; Pihoviny 1 (0, 1); 4. 10. 2003 Lithomoia solidaginis (Hübner, 1803) - dřevobarvec brusnicový Stupník 1 (0, 1); 24. 8. 2003; Pihoviny 2 (0, 2); 12. 8. 2003; Žákova hora 1 (0, 1); 17. 8. 2003 Xylena vetusta (Hübner, 1813) - dřevobarvec luční Stupník 2 (0, 2); 19. 4. 2003 Eupsilia transversa (Hufnagel, 1766) - zimovnice dravá Stupník 2 (0, 2); 9. 9., 15. 9. 2003; Pihoviny 1 (0, 1); 4. 10. 2003; Žákova hora 2 (0, 2); 21. 9., 3. 10. 2003 Antitype chi (Linnaeus, 1758) - pestroskvrnka orlíčková Stupník 1 (0, 1); 4. 9. 2003 Mniotype satura (Den.& Schiff., 1775) - pestroskvrnka zimolézová Stupník 17 (4, 13); 28. 8.–1. 10. 2002; 25. 8.–16. 9. 2003; Pihoviny 5 (3, 2); 29. 8. 2002; 31. 8., 19. 9. 2003; Žákova hora 4 (1, 3); 9. 8. 2002; 17. 8., 6. 9. 2003 Apamea monoglypha (Hufnagel, 1766) - šedavka trávová Stupník 3 (2, 1); 10. 7. 2002; 28. 7. 2003; Pihoviny 39 (32, 7); 8. 6.–18. 8. 2002; 30. 6.–4. 8. 2003; Žákova hora 4 (0, 4); 21. 7., 27. 7. 2003 Apamea crenata (Hufnagel, 1766) - šedavka lemovaná Stupník 29 (8, 21); 14. 6.–10. 7. 2002; 5. 6.–4. 7. 2003; Pihoviny 20 (18, 2); 8. 6. 2002; 8. 6. 2003; Žákova hora 4 (2, 2); 7. 6. 2002; 7. 6. 2003 Apamea lateritia (Hufnagel, 1766) - šedavka rudá Stupník 1 (0, 1); 30. 6. 2003 Apamea rubrirena (Treitschke, 1825) - šedavka rudoskvrnná 25 Stupník 4 (1, 3); 10. 7. 2002; 21. 7., 17. 8. 2003; Pihoviny 4 (3, 1); 5. 7. 2002; 30. 6. 2003; Žákova hora 9 (2, 7); 23. 6., 9. 7. 2002; 8. 6., 21. 7. 2003 Apamea remissa (Hübner, 1809) - šedavka mnohotvárná Stupník 2 (0, 2); 29. 6. 2003; Pihoviny 2 (2, 0); 5. 7. 2002; Žákova hora 3 (3, 0); 9. 7. 2002 Apamea unanimis (Hübner, 1813) - šedavka bahenní Stupník 1 (0, 1); 8. 6. 2003; Pihoviny 2 (2, 0); 6. 8., 18. 8. 2002; Žákova hora 2 (2, 0); 23. 6. 2002 Apamea anceps (Den. & Schiff., 1775) - šedavka polní Stupník 4 (2, 2); 27. 6., 30. 6. 2002; 16. 6., 23. 6. 2003; Pihoviny 10 (8, 2); 8. 6. 2002; 8. 6. 2003; Žákova hora 1 (0, 1); 23. 5. 2003 Apamea sordens (Hufnagel, 1766) - šedavka obilná Stupník 23 (10, 13); 14. 6.–14. 7. 2002; 6. 6.–4. 7. 2003; Pihoviny 13 (12, 1); 8. 6., 5. 7. 2002; 30. 6. 2003; Žákova hora 8 (5, 3); 23. 6. 2002; 29. 6. 2003 Apamea scolopacina (Esper, 1788) - šedavka třeslicová Stupník 178 (26, 152); 23. 7.–1. 9. 2002; 5. 6.–8. 8. 2003; Pihoviny 41 (18, 23); 6. 8., 18. 8. 2002; 8. 6.–4. 8. 2003; Žákova hora 140 (3, 137); 10. 8. 2002; 21. 7., 27. 7. 2003 Apamea ophiogramma (Esper, 1794) - šedavka hnědoskvrnná Stupník 4 (4, 0); 10. 7.–6. 8. 2002 Oligia strigilis (Linnaeus, 1758) - šedavka kroužkovaná Stupník 36 (28, 8); 12. 6.–23. 7. 2002; 11. 6.–19. 6. 2003; Žákova hora 16 (9, 7); 23. 6., 9. 7. 2002; 23. 5. 2003 Oligia latruncula (Den.& Schiff., 1775) - šedavka menší Stupník 39 (17, 22); 18. 6.–31. 7. 2002; 4. 7.–23. 8. 2003; Žákova hora 3 (3, 0); 23. 6., 9. 7. 2002 Mesapamea secalis (Linnaeus, 1758) - šedavka žitná Stupník 11 (2, 9); 20. 7., 28.7. 2002; 4. 7.–21. 8. 2003; Žákova hora 8 (0, 8); 27. 7. 2003 Mesapamea didyma (Esper, 1788) - šedavka přehlížená Stupník 14 (2, 12); 27. 6., 26. 7. 2002; 30. 6.–17. 8. 2003; Žákova hora 9 (0, 9); 21. 7.–17. 8. 2003 Luperina testacea (Den.& Schiff., 1775) - travařka hlinožlutá Žákova hora 1 (0, 1); 17. 8. 2003 Rhizedra lutosa (Hübner, 1803) - rákosnice velká Stupník 6 (0, 6); 2. 7.–18. 7. 2003 Amphipoea oculea (Linnaeus, 1761) - travařka polní Stupník 1 (0, 1); 6. 7. 2003 26 Amphipoea fucosa (Freyer, 1830) - travařka luční Stupník 2 (1, 1); 4. 8. 2002; 1. 8. 2003 Hydraecia micacea (Esper, 1789) - šedavka luční Stupník 63 (41, 22); 26. 7.–4. 10. 2002; 30. 6.–17. 8. 2003; Pihoviny 1 (1, 0); 6. 8. 2002 Gortyna flavago (Den.& Schiff., 1775) - šedavka diviznová Stupník 45 (36, 9); 15. 8.–4.10. 2002; 20. 8.–13. 9. 2003; Pihoviny 28 (28, 0); 18. 8.–15. 10. 2002; Žákova hora 11 (3, 8); 4. 9. 2002; 6. 9.–3. 10. 2003 Crypsedra gemmea (Treitschke, 1825) - pestroskvrnka ozdobná Stupník 3 (2, 1); 8. 8., 30. 8. 2002; 26. 7. 2003; Pihoviny 12 (11, 1); 6. 8.–29. 8. 2002; 4. 8. 2003; Žákova hora 3 (0, 3); 27. 7., 10. 8. 2003 Celaena leucostigma (Hübner, 1808) - šedavka pobřežní Stupník 18 (6, 12); 29. 7.–21.8. 2002; 3. 8.–18.9. 2003; Pihoviny 2 (2, 0); 18. 8. 2002 Chortodes minima (Haworth, 1809) - travařka nejmenší Stupník 31 (3, 28); 25. 7., 27. 7. 2002; 1. 7.–31. 7. 2003; Pihoviny 3 (2, 1); 22. 6. 2002; 18. 7. 2003; Žákova hora 2 (2, 0); 23. 6. 2002 Chortodes fluxa (Hübner, 1809) - travařka třtinová Stupník 2 (0, 2); 4. 8., 5. 8. 2003 Chortodes pygmina (Haworth, 1809) - travařka bažinná Stupník 159 (120, 39); 13. 8.–4. 10. 2002; 15. 8.–16. 9. 2003; Pihoviny 134 (108, 26); 18. 8.– 14. 9. 2002; 12. 8.–19. 9. 2003; Žákova hora 10 (9, 1); 4. 9., 21. 9. 2002; 6. 9. 2003 Hadula trifolii (Hufnagel, 1766) - můra jetelová Žákova hora 1 (0, 1); 17. 8. 2003 Polia bombycina (Hufnagel, 1766) - můra jehlicová Stupník 2 (0, 2); 11. 7., 16. 7. 2003; Pihoviny 6 (6, 0); 8. 6., 5. 7. 2002; Žákova hora 4 (4, 0); 23. 6. 2002 Polia hepatica (Clerck, 1759) - můra borůvková Stupník 4 (4, 0); 26. 6., 30. 6. 2002; Pihoviny 4 (3, 1); 3. 5., 5. 7. 2002; 30. 6. 2003 Polia nebulosa (Hufnagel, 1766) - můra jitrocelová Stupník 1 (0, 1); 7. 6. 2003 Lacanobia thalassina (Hufnagel, 1766) - můra březová Stupník 169 (36, 133); 2. 6.–29. 8. 2002; 24. 4.–18. 7. 2003; Pihoviny 8 (6, 2); 8. 6., 5. 7. 2002; 8. 6. 2003; Žákova hora 13 (2, 11); 7. 6. 2002; 23. 5., 7. 6. 2003 Lacanobia contigua (Den.& Schiff., 1775) - můra pestrá Stupník 15 (10, 5); 15. 6.–6. 7. 2002; 5. 6.–17. 8. 2003; Žákova hora 1 (0, 1); 17. 8. 2003 Lacanobia suasa (Den.& Schiff., 1775) - můra zahradní 27 Stupník 33 (8, 25); 3. 7.–2. 8. 2002; 20. 5.–17. 8. 2003; Pihoviny 2 (2, 0); 6. 8. 2002; Žákova hora 3 (0, 3); 23. 5. 2003 Lacanobia oleracea (Linnaeus, 1758) - můra kapustová Stupník 12 (4, 8); 14. 7.–1. 10. 2002; 14. 6.–8. 8. 2003; Pihoviny 2 (1, 1); 18. 8. 2002; 24. 5. 2003; Žákova hora 2 (0, 2); 27. 7. 2003 Melanchra persicariae (Linnaeus, 1761) - můra černá Stupník 41 (20, 21); 20. 6.–16. 7. 2002; 6. 6.–16. 8. 2003; Žákova hora 2 (2, 0); 9. 7. 2002 Ceramica pisi (Linnaeus, 1758) - můra hrachová Stupník 185 (48, 137); 24. 5.–21. 6. 2002; 31. 5.–19. 6. 2003; Pihoviny 34 (19, 15); 25. 5.–22. 6. 2002; 8. 6., 30. 6. 2003; Žákova hora 11 (3, 8); 7. 6., 23. 6. 2002; 7. 6., 29. 6. 2003 Papestra biren (Goeze, 1781) - můra sivá Stupník 6 (0, 6); 21. 5.–14. 6. 2003 Hada plebeja (Linnaeus, 1761) - můra pampelišková Stupník 107 (26, 81); 2. 6.–27. 8. 2002; 30. 4.–13. 8. 2003; Pihoviny 2 (0, 2); 8. 6. 2003 Mamestra brassicae (Linnaeus, 1758) - můra zelná Stupník 48 (4, 44); 18. 6.–10. 7. 2002; 29. 6.–21. 8. 2003; Pihoviny 2 (0, 2); 26. 7., 4. 8. 2003; Žákova hora 6 (0, 6); 27. 7., 17. 8. 2003 Sideridis rivularis (Fabricius, 1775) - můra silenková Stupník 10 (2, 8); 16. 6., 15. 8. 2002; 18. 5.–11. 6. 2003 Cerapteryx graminis (Linnaeus, 1758) - můra luční Stupník 115 (58, 57); 17. 7.–1. 9. 2002; 18. 7.–19. 8. 2003; Pihoviny 9 (4, 5); 6. 8.–29. 8. 2002; 26. 7.–12. 8. 2003; Žákova hora 2 (1, 1); 25. 7. 2002; 17. 8. 2003 Tholera decimalis (Piller, 1783) - můra jílková Stupník 2 (1, 1); 29. 8. 2002; 20. 8. 2003; Pihoviny 1 (0, 1); 31. 8. 2003 Mythimna turca (Linnaeus, 1761) - plavokřídlec mokřadní Stupník 3 (1, 2); 27. 6. 2002; 11. 6., 12. 6. 2003 Mythimna pudorina (Den.& Schiff., 1775) - plavokřídlec ostřicový Stupník 42 (18, 24); 16. 6.–28. 7. 2002; 13. 6.–17. 8. 2003; Pihoviny 24 (17, 7); 22. 6., 5. 7. 2002; 30. 6. 2003 Mythimna conigera (Den.& Schiff., 1775) - plavokřídlec skořicový Stupník 5 (5, 0); 26. 6.–31. 7. 2002 Mythimna pallens (Linnaeus, 1758) - plavokřídlec stepní Stupník 2 (0, 2); 6. 6., 17. 8. 2003; Pihoviny 3 (2, 1); 29. 8. 2002; 26. 7. 2003 Mythimna impura (Hübner, 1808) - plavokřídlec luční Stupník 127 (43, 84); 27. 6.–17. 8. 2002; 24. 4.–17. 8. 2003; Pihoviny 45 (20, 25); 22. 6.–29. 28 8. 2002; 18. 7.–4. 8. 2003; Žákova hora 8 (2, 6); 9. 7. 2002; 21. 7., 27. 7. 2003 Mythimna albipuncta (Den. & Schiff., 1775) - plavokřídlec bělotečný Stupník 22 (9, 13); 29. 7.–1. 10. 2002; 21. 7.–28. 9. 2003; Pihoviny 5 (4, 1); 6. 8.–15. 10. 2002; 4. 10. 2003; Žákova hora 2 (0, 2); 17. 8. 2003 Mythimna ferrago (Fabricius, 1787) - plavokřídlec bledoskvrnný Stupník 11 (5, 6); 30. 6.–29. 7. 2002; 26. 6.–23. 7. 2003; Žákova hora 3 (0, 3); 21. 7. 2003 Leucania obsoleta (Hübner, 1803) - plavokřídlec pobřežní Stupník 333 (31, 302); 4. 5.–27. 6. 2002; 19. 5.–21. 7. 2003; Pihoviny 1 (0, 1); 8. 6. 2003 Leucania comma (Linnaeus, 1761) - plavokřídlec čárkovaný Stupník 137 (68, 69); 5. 6.–30. 6. 2002; 31. 5.–19. 6. 2003; Pihoviny 12 (7, 5); 25. 5.–5. 7. 2002; 30. 6. 2003 Panolis flammea (Den.& Schiff., 1775) - sosnokaz borový Stupník 3 (2, 1); 11. 5., 12. 5. 2002; 30. 4. 2003; Žákova hora 1 (0, 1); 6. 5. 2003 Orthosia incerta (Hufnagel, 1766) - jarnice březnová Stupník 46 (8, 38); 17. 4.–23. 4. 2002; 21. 4.–21. 5. 2003; Pihoviny 4 (0, 4); 8. 5. 2003; Žákova hora 7 (4, 3); 28. 4., 4. 5. 2002; 6. 5. 2003 Orthosia cerasi (Fabricius, 1775) - jarnice lipová Stupník 8 (0, 8); 25. 4.–6. 5. 2003; Žákova hora 3 (1, 2); 28. 4. 2002; 6. 5. 2003 Orthosia cruda (Den.& Schiff., 1775) - jarnice menší Stupník 3 (1, 2); 29. 4. 2002; 25. 4., 28. 4. 2003; Žákova hora 8 (6, 2); 4. 5. 2002; 6. 5. 2003 Orthosia gracilis (Den.& Schiff., 1775) - jarnice hladká Stupník 8 (4, 4); 1. 5., 10. 7. 2002; 1. 5.–3. 5. 2003; Pihoviny 1 (1, 0); 3. 5. 2002 Orthosia opima (Hübner, 1809) - jarnice šedá Stupník 64 (14, 50); 17. 4.–7. 5. 2002; 23. 4.–19. 5. 2003; Pihoviny 1 (0, 1); 8. 5. 2003 Orthosia gothica (Linnaeus, 1758) - jarnice ovocná Stupník 906 (206, 700); 16. 4.–14. 5. 2002; 18. 4.–29. 5. 2003; Pihoviny 15 (7, 8); 3. 5., 25. 5. 2002; 8. 5. 2003; Žákova hora 97 (64, 33); 28. 4., 4. 5. 2002; 6. 5., 23. 5. 2003 Noctuinae Ochropleura plecta (Linnaeus, 1761) - osenice čekanková Stupník 1357 (478, 870); 27. 5.–1. 10. 2002; 3. 6.–25. 8. 2003; Pihoviny 168 (79, 89); 25. 5.– 14. 9. 2002; 8. 6.–12. 8. 2003; Žákova hora 55 (19, 36); 7. 6.–10. 8. 2002; 6. 5., 7. 6.–17. 8. 2003 Axylia putris (Linnaeus, 1761) - osenice žlutavá Stupník 10 (1, 9); 27. 6. 2002; 10. 6.–17. 7. 2003; Pihoviny 1 (1, 0); 8. 6. 2002; Žákova hora 4 29 (3, 1); 23. 6. 2002; 29. 6. 2003 Diarsia mendica (Fabricius, 1775) - osenice lesní Stupník 79 (61, 18); 12. 6.–18. 7. 2002; 6. 6.–8. 8. 2003; Pihoviny 36 (20, 16); 8. 6., 22. 6. 2002; 30. 6. 2003; Žákova hora 34 (22, 12); 7. 6.–9. 7. 2002; 7. 6., 29. 6. 2003 Diarsia dahlii (Hübner, 1813) - osenice Dahlova Stupník 3 (0, 3); 21. 7.–12. 8. 2003 Diarsia brunnea (Den.& Schiff., 1775) - osenice hnědá Stupník 90 (20, 70); 16. 6.–25. 7. 2002; 1. 7.–22. 8. 2003; Pihoviny 12 (6, 6); 8. 6.–5. 7. 2002; 30. 6., 18. 7. 2003; Žákova hora 79 (48, 31); 7. 6.–25. 7. 2002; 29. 6.–27. 7. 2003 Diarsia rubi (Vieweg, 1790) - osenice luční Stupník 202 (53, 149); 3. 5.–1. 10. 2002; 1. 5.–18. 9. 2003; Pihoviny 10 (5, 5); 5. 7., 29. 8. 2002; 8. 6.–12. 8. 2003; Žákova hora 3 (3, 0); 23. 6., 10. 8. 2002 Diarsia florida (Schmidt, 1859) - osenice žlutohnědá Stupník 14 (10, 4); 17. 6.–3. 7. 2002; 16. 6.–18. 7. 2003; Pihoviny 13 (10, 3); 22. 6., 5. 7. 2002; 30. 6. 2003 Noctua pronuba (Linnaeus, 1758) - osenice šťovíková Stupník 30 (22, 8); 22. 6.–27. 8. 2002; 19. 6.–22. 10. 2003; Pihoviny 19 (11, 8); 8. 6.–15. 10. 2002; 30. 6.–12. 8. 2003; Žákova hora 20 (16, 4); 7. 6.–22. 8. 2002; 29. 6., 17. 8. 2003 Noctua comes Hübner, 1813 - osenice prvosenková Žákova hora 3 (2, 1); 22. 8. 2002; 21. 7. 2003 Noctua fimbriata (Schreber, 1759) - osenice zemáková Stupník 7 (3, 4); 17. 7., 14. 8. 2002; 4. 7.–27. 7. 2003; Pihoviny 5 (3, 2); 5. 7.–17. 8. 2002; 18. 7. 2003; Žákova hora 5 (3, 2); 9. 7. 2002; 29. 6., 21. 7. 2003 Noctua janthina Den.& Schiff., 1775 - osenice černolemá Stupník 3 (1, 2); 10. 7. 2002; 21. 7., 27. 7. 2003; Žákova hora 6 (2, 4); 9. 7. 2002; 21. 7., 17. 8. 2003 Lycophotia porphyrea (Den.& Schiff., 1775) - osenice pruhovaná Stupník 1 (1, 0); 19. 7. 2002 Eurois occulta (Linnaeus, 1758) - osenice velká Stupník 7 (3, 4); 27. 6.–2. 8. 2002; 7. 7.–9. 7. 2003; Pihoviny 1 (1, 0); 22. 6. 2002; Žákova hora 5 (4, 1); 7. 6.–22. 8. 2002; 29. 6. 2003 Opigena polygona (Den.& Schiff., 1775) - osenice jižní Stupník 1 (1, 0); 9. 7. 2002; Žákova hora 2 (2, 0); 9. 7. 2002 Graphiphora augur (Fabricius, 1775) - osenice ptačí Stupník 6 (6, 0); 26. 6.–19. 8. 2002; Pihoviny 3 (3, 0); 5. 7. 2002 30 Eugnorisma depuncta (Linnaeus, 1761) - osenice tečkovaná Stupník 4 (1, 3); 29. 8. 2002; 31. 8., 6. 9. 2003 Xestia c-nigrum (Linnaeus, 1758) - osenice černé C Stupník 852 (155, 697); 31. 5.–1. 10. 2002; 3. 6.–28. 9. 2003; Pihoviny 63 (17, 46); 8. 6.–15. 10. 2002; 26. 7.–12. 8. 2003; Žákova hora 292 (4, 288); 7. 6., 10. 8. 2002; 21. 7.–17. 8. 2003 Xestia ditrapezium (Den.& Schiff., 1775) - osenice obecná Stupník 50 (21, 29); 22. 6.–4. 8. 2002; 6. 6.–31. 7. 2003; Žákova hora 3 (1, 2); 25. 7. 2002; 21. 7., 27. 7. 2003 Xestia triangulum (Hufnagel, 1766) - osenice trojúhlá Stupník 7 (6, 1); 19. 6.–23. 7. 2002; 6. 6. 2003; Pihoviny 2 (2, 0); 5. 7. 2002; Žákova hora 5 (5, 0); 23. 6., 22. 8. 2002 Xestia baja (Den.& Schiff., 1775) - osenice rulíková Stupník 342 (97, 245); 27. 6.–2. 9. 2002; 1. 7.–22. 8. 2003; Pihoviny 51 (32, 19); 5. 7.–29. 8. 2002; 18. 7.–12. 8. 2003; Žákova hora 51 (9, 42); 9. 7.–10. 8. 2002; 21. 7.–17. 8. 2003 Xestia stigmatica (Hübner, 1813) - osenice hluchavková Stupník 2 (0, 2); 1. 8., 10. 8. 2003; Žákova hora 2 (0, 2); 21. 7., 17. 8. 2003 Xestia sexstrigata (Haworth, 1809) - osenice stínovaná Stupník 190 (75, 115); 1. 8.–1. 10. 2002; 31. 7.–26. 8. 2003; Pihoviny 17 (6, 11); 6. 8., 18. 8. 2002; 4. 8., 12. 8. 2003 Xestia xanthographa (Den.& Schiff., 1775) - osenice žlutoskvrnná Pihoviny 1 (1, 0); 29. 8. 2002 Cerastis rubricosa (Den.& Schiff., 1775) - osenice jarní Stupník 38 (21, 17); 17. 4.–7. 5. 2002; 23. 4.–21. 5. 2003; Pihoviny 2 (0, 2); 8. 5. 2003 Cerastis leucographa (Den.& Schiff., 1775) - osenice jívová Stupník 4 (3, 1); 4. 5.–14. 6. 2002; 25. 4. 2003; Žákova hora 1 (1, 0); 28. 4. 2002 Naenia typica (Linnaeus, 1758) - osenice kopřivová Stupník 1 (1, 0); 26. 6. 2002; Žákova hora 1 (0, 1); 7. 6. 2003 Anaplectoides prasinus (Den.& Schiff., 1775) - osenice travní Stupník 95 (32, 63); 16. 6.–2. 8. 2002; 2. 7.–23. 7. 2003; Pihoviny 28 (18, 10); 8. 6.–5. 7. 2002; 30. 6.–26. 7. 2003; Žákova hora 54 (49, 5); 23. 6., 9. 7. 2002; 21. 7. 2003 Agrotis segetum (Den.& Schiff., 1775) - osenice polní Stupník 16 (1, 15); 15. 8. 2002; 2. 7.–12. 8. 2003; Žákova hora 1 (0, 1); 10. 8. 2003 Agrotis exclamationis (Linnaeus, 1758) - osenice vykřičníková Stupník 70 (26, 44); 15. 6.–10. 7. 2002; 4. 6.–17. 8. 2003; Pihoviny 2 (2, 0); 8. 6., 5. 7. 2002; Žákova hora 7 (3, 4); 23. 6. 2002; 29. 6. 2003 31 Agrotis ipsilon (Hufnagel, 1766) - osenice ypsilonová Stupník 10 (0, 10); 2. 8.–12. 9. 2003; Pihoviny 5 (2, 3); 8. 6. 2002; 4. 8., 12. 8. 2003; Žákova hora 9 (0, 9); 21. 7.–6. 9. 2003 3.2.2 Druhová bohatost a abundance Během výzkumu v letech 2002–2003 jsem na lokalitě Stupník odchytil celkem 7889 jedinců a zjistil 144 druhů (z toho 2758 jedinců a 112 druhů v roce 2002 a 5131 jedinců a 127 druhů v roce 2003, viz tab. 3), které tvořily dohromady asi 58 % druhů čeledi zjištěných ve Žďárských vrších a téměř 30 % všech druhů čeledi na území ČR (viz tab. 2). Na lokalitě Pihoviny jsem z 1173 jedinců zjistil celkem 91 druhů (z toho 722 jedinců a 72 druhů v roce 2002 a 451 jedinců a 68 druhů v roce 2003, viz tab. 3), které tvořily téměř 37 % druhů čeledi ve Žďárských vrších a téměř 19 % druhů z čeledi můrovitých v ČR (viz tab. 2). Na lokalitě Žákova hora jsem odchytil celkem 1650 jedinců a zjistil 98 druhů (z toho 700 jedinců a 69 druhů v roce 2002 a 950 jedinců a 82 druhů v roce 2003, viz tab. 3), jež tvořily téměř 40 % druhů čeledi ve Žďárských vrších a asi 20 % druhů můrovitých registrovaných v současné době na území ČR (viz tab. 2). Počty druhů i jedinců kolísaly značnou měrou na všech lokalitách během obou let (obr. 13–16). Zejména na lokalitě Stupník jsem pozoroval velký rozdíl mezi abundancemi v jednotlivých letech (obr. 13), v roce 2003 jsem zjistil o 46 % víc jedinců než v roce 2002 (viz tab. 3). Největší výkyv jsem zde zaznamenal na začátku srpna 2003, kdy jsem ve dnech 3.–5. 8. zjistil 224, 261 a 480 jedinců (obr. 13). Na křivce abundance na lokalitě Stupník lze vypozorovat tři časová období, kdy počty jedinců v obou letech dosahovaly vrcholu: na přelomu dubna a května, kolem poloviny června a od konce července do poloviny srpna, přičemž v roce 2002 přišla tato období o něco později než v roce 2003. V roce 2002 následuje ještě jeden mírný výkyv na začátku září (obr. 13). V počtech druhů jsou rozdíly menší, v roce 2003 jsem zjistil asi o desetinu víc druhů než v roce 2002 (tab. 3, průběh fluktuací v počtech druhů viz obr. 14). Na lokalitě Pihoviny jsem zaznamenal více jedinců i druhů v roce 2002 (jedinců o výrazných 40 %, druhů asi o 5 %, viz tab. 3 a obr. 15). Na lokalitě Žákova hora byl naopak větší počet jedinců i druhů v roce 2003 (jedinců o 26 %, druhů o 16 %, viz tab. 3 a obr. 16). Tab. 3 : Vybrané strukturální znaky studovaných společenstev můrovitých na zkoumaných 32 lokalitách. Stupník Pihoviny Žákova hora 2002– 2002– 2002– 2002 2003 2003 2002 2003 2003 2002 2003 2003 Počet jedinců (N) 2758 5131 7889 722 451 1173 700 950 1650 Počet druhů (S) 112 127 144 72 68 91 69 81 98
Maximální diverzita (H max ) 4,72 4,84 4,97 4,28 4,22 4,51 4,23 4,39 4,58 Simpsonův index (D) 0,06 0,08 0,07 0,05 0,07 0,05 0,05 0,13 0,06 Shannonův index (H') 3,59 3,29 3,48 3,52 3,34 3,58 3,46 2,98 3,48 Ekvitabilita (E) 0,76 0,68 0,70 0,82 0,79 0,79 0,82 0,68 0,76
Obr. 13: Počet jedinců můrovitých na lokalitě Stupník během výzkumu v letech 2002–2003. Pro možnost porovnání obou let jsou křivky umístěny nad sebou. 33
Obr. 14: Počet druhů můrovitých na lokalitě Stupník během výzkumu v letech 2002–2003. Pro možnost porovnání obou let jsou křivky umístěny nad sebou.
Obr. 15: Počet jedinců a druhů můrovitých na lokalitě Pihoviny při jednotlivých odchytech během výzkumu v letech 2002–2003. 34
Obr. 16: Počet jedinců a druhů můrovitých na lokalitě Žákova hora při jednotlivých odchytech během výzkumu v letech 2002–2003. 3.2.3 Diverzita Diverzitu společenstev na daných lokalitách charakterizují hodnoty tří indexů diverzity (Shannonův index H', Shannon evennes E a Simpsonův index D, viz tab. 3). Stanovena byla také maximální diverzita (H max ). Hodnoty Simpsonova indexu dominance se pohybují na všech lokalitách mezi 0,05–0,08, pouze na Žákově hoře v roce 2003 je jeho hodnota téměř trojnásobná než v předchozím roce (0,13). Shannonův index má podobné hodnoty na všech lokalitách (3,29–3,59), s odchylkou na Žákově hoře v roce 2003 (2,98). Shannonův index vyrovnanosti (evennes) vykazuje mírné rozdíly, a to opět na Stupníku v porovnání se zbývajícími lokalitami. Na lokalitě Žákova hora je jeho hodnota v roce 2003 mírně nižší ve srovnání s jinými roky. 3.2.4 Dominance Počty jedinců jednotlivých druhů se lišily v rámci jednotlivých let, některé druhy vykazovaly rozdíly v zastoupení ve třídách dominance (viz tab. 4–6). Na lokalitě Stupník byly po oba dva roky nejvíce zastoupenými druhy O. plecta , O. gothica a X. c nigrum (eudominantni a dominantni druhy, viz tab. 4), jejich počty byly v roce 2003 několikanásobně 35 vyšší (v případě X. nigrum více než čtyřnásobný). V celkovém rozdělení druhů do tříd dominance za oba roky pak vymizely druhy dominantní (obr. 17). Podobný trend vykazovaly i další druhy, např. X. baja , A. scolopacina , D. rubi , C. pisi , L. thalassina , X. sexstrigata , O. opima , M. brassicae , H. proboscidalis . Některé ojedinělé druhy vykázaly opačný trend (výrazně větší počet jedinců v roce 2002), např. D. chrysitis a Ch . pygmina . Na lokalitě Pihoviny byly celkově nejhojnějšími druhy O. plecta , Ch . pygmina a X. c nigrum (tab. 5). Většina druhů, zaznamenaných v obou letech, byla početnější v roce 2002 (např. Ch . pygmina , D. chrysitis , A. monoglypha , A. crenata , A. sordens , R. sericealis ), ale i v roce 2003 se vyskytovaly druhy s větším počtem jedinců než v roce 2002 (z nejpočetnějších např. O. plecta , X. c nigrum , M. impura , A. scolopacina ). Poměrně velkou část druhů jsem zaznamenal pouze v jednotlivých letech ( A. megacephala , A. pyramidea , R. ferruginea , P. bombycina , P. meticulosa , G. flavago , B. viminalis , L. socia , A. polyodon , C. rubricosa , A. exclamationis aj.). Na lokalitě Žákova hora byly nejpočetnějšími druhy X. c nigrum , A. scolopacina , H. proboscidalis a O. gothica (viz tab. 6). I zde se projevovaly značné rozdíly v počtech zjištěných jedinců v jednotlivých letech u některých druhů, např. X. c nigrum , A. scolopacina , D. chrysitis , A. pulchrina , A. prasinus , A. circellaris , X. baja aj. Stejně jako na Pihovinách jsem i zde zaznamenal velkou část druhů pouze v jednotlivých letech (i ve větším počtu jedinců, např. A. tripartita , H. blanda , M. secalis , M. didyma , M. brassicae , A. ipsilon ). Počty druhů v jednotlivých třídách dominance se od sebe také lišily v jednotlivých letech. Na Stupníku bylo v roce 2002 nejvíce recedentních druhů, v roce 2003 subrecedentních. V součtu za oba roky převládaly subrecedentní druhy (přesně polovina ze všech druhů zaznamenaných na lokalitě), žádný druh nebyl dominantní (obr. 17). Na Pihovinách i Žákově hoře zcela chyběly subrecedentní druhy v jednotlivých letech, v konečném součtu se jejich podíl pohyboval kolem 20 % na obou lokalitách (viz obr. 17). Na obou lokalitách tak byly nejčastější recedentní druhy (na Žákově hoře byl jejich podíl v roce 2003 více než 80 %). Na Žákově hoře také chyběly eudominantní druhy v roce 2002 (obr. 17). 36 Tab. 4: Příklady druhů na lokalitě Stupník rozdělených podle počtu jedinců do jednotlivých tříd dominance. Uvedeny jsou počty jedinců jednotlivých druhů (ni) a hodnoty dominance (d). Ve třídách eudominantní, dominantní a subdominantní jsou uvedeny všechny druhy, ve třídách recedentní a subrecedentní je uvedeno prvních deset zástupců s nejvyšší hodnotou. Stupník zastoupení druhů podle počtu jedinců třída 2002 2003 2002–2003 dominance druh ni d druh ni d druh ni d
O. plecta 487 17,66 O. plecta 870 16,96 O. plecta 1357 17,20 O. gothica 700 13,64 O. gothica 906 11,48 min. ≥10% eudo– X. c nigrum 697 13,58 X. c nigrum 852 10,80 O. gothica 206 7,47 L. obsoleta 302 5,89 X. c nigrum 155 5,62 domi– nantní 5–9,9% D. chrysitis 146 5,29 Ch. pygmina 120 4,35 X. baja 245 4,77 X. baja 342 4,34 H. blanda 106 3,84 A. scolopacina 152 2,96 L. obsoleta 333 4,22 X. baja 97 3,52 D. rubi 149 2,90 D. rubi 202 2,56 A. pulchrina 90 3,26 C. pisi 137 2,67 X. sexstrigata 190 2,41 R. sericealis 85 3,08 L. thalassina 133 2,59 C. pisi 185 2,35 X. sexstrigata 75 2,72 X. sexstrigata 115 2,24 D. chrysitis 184 2,33 L. comma 68 2,47 M. impura 84 1,64 A. scolopacina 178 2,26 D. mendica 61 2,21 H. plebeja 81 1,58 L. thalassina 169 2,14 C. graminis 58 2,10 R. sericealis 72 1,40 H. blanda 165 2,09 H. crassalis 54 1,96 D. brunnea 70 1,36 Ch. pygmina 159 2,02 D. rubi 53 1,92 L. comma 69 1,34 R. sericealis 157 1,99 C. pisi 48 1,74 A. prasinus 63 1,23 L. comma 137 1,74 M. impura 43 1,56 H. blanda 59 1,15 M. impura 127 1,61 H. micacea 41 1,49 C. graminis 57 1,11 A. pulchrina 124 1,57 subdominantní 1–4,9% G. flavago 36 1,31 H. crassalis 56 1,09 C. graminis 115 1,46 L. thalassina 36 1,31 H. crassalis 110 1,39 A. prasinus 32 1,16 H. plebeja 107 1,36 L. obsoleta 31 1,12 A. prasinus 95 1,20 P. putnami 30 1,09 D. brunnea 90 1,14 O. strigilis 28 1,02 D. mendica 79 1,00 A. exclamationis 26 0,94 O. opima 50 0,97 A. exclamationis 70 0,89 A. scolopacina 26 0,94 A. exclamationis 44 0,86 O. opima 64 0,81 H. plebeja 26 0,94 M. brassicae 44 0,86 H. micacea 63 0,80 N. pronuba 22 0,80 Ch. pygmina 39 0,76 H. proboscidalis 56 0,71 B. viminalis 21 0,76 D. chrysitis 38 0,74 P. putnami 51 0,65 C. rubricosa 21 0,76 O. incerta 38 0,74 B. viminalis 50 0,63 X. ditrapezium 21 0,76 H. proboscidalis 36 0,70 X. ditrapezium 50 0,63 D. brunnea 20 0,73 A. pulchrina 34 0,66 M. brassicae 48 0,61
recedentní 0,1–0,9% H. proboscidalis 20 0,73 B. viminalis 29 0,57 O. incerta 46 0,58 M. persicariae 20 0,73 X. ditrapezium 29 0,57 G. flavago 45 0,57 A. rumicis 2 0,07 L. contigua 4 0,09 E. occulta 7 0,09 A. oxyacanthae 2 0,07 D. florida 4 0,08 N. fimbriata 7 0,09 A. anceps 2 0,07 E. occulta 4 0,08 X. triangulum 7 0,09 A. monoglypha 2 0,07 N. fimbriata 3 0,08 A. triplasia 6 0,08 A. bractea 2 0,07 O. gracilis 3 0,08 A. gamma 6 0,08 C. morpheus 2 0,07 A. rumicis 3 0,06 C. fraxini 6 0,08 C. ligustri 2 0,07 A. litura 3 0,06 G. augur 6 0,08 C. gemmea 2 0,07 A. rubrirena 3 0,06 P. biren 6 0,08
subrecedentní <0,1% I. subtusa 2 0,07 C. morpheus 3 0,06 P. meticulosa 6 0,08 L. furcifera 2 0,07 D. dahlii 3 0,06 R. lutosa 6 0,08 37 Tab. 5: Příklady druhů na lokalitě Pihoviny rozdělených podle počtu jedinců do jednotlivých tříd dominance. Uvedeny jsou počty jedinců jednotlivých druhů (n i) a hodnoty dominance (d). Ve třídách eudominantní, dominantní a subdominantní jsou uvedeny všechny druhy, ve třídách recedentní a subrecedentní je uvedeno prvních deset zástupců s nejvyšší hodnotou. Pihoviny zastoupení jednotlivých druhů podle počtu jedinců třída 2002 2003 2002–2003 dominance druh ni d druh ni d druh ni d Ch. pygmina 108 14,96 O. plecta 89 19,73 O. plecta 168 14,32 min. ≥10% eudo– O. plecta 79 10,94 X. c nigrum 46 10,20 Ch. pygmina 134 11,42 D. chrysitis 40 5,54 Ch. pygmina 26 5,76 X. c nigrum 63 5,37 M. impura 25 5,54 domi– nantní
5–9,9% A. scolopacina 23 5,10 A. monoglypha 32 4,43 X. baja 19 4,21 X. baja 51 4,35 X. baja 32 4,43 H. crassalis 17 3,77 M. impura 45 3,84 G. flavago 28 3,88 D. mendica 16 3,55 D. chrysitis 44 3,75 R. sericealis 25 3,46 C. pisi 15 3,33 A. scolopacina 41 3,50 D. mendica 20 2,77 A. circellaris 11 2,44 A. monoglypha 39 3,32 M. impura 20 2,77 X. sexstrigata 11 2,44 D. mendica 36 3,07 C. pisi 19 2,63 A. prasinus 10 2,22 C. pisi 34 2,90 A. prasinus 18 2,49 N. pronuba 8 1,77 R. sericealis 33 2,81 A. crenata 18 2,49 O. gothica 8 1,77 H. crassalis 32 2,73 A. scolopacina 18 2,49 R. sericealis 8 1,77 A. prasinus 28 2,39 M. pudorina 17 2,35 A. monoglypha 7 1,55 G. flavago 28 2,39 X. c nigrum 17 2,35 M. pudorina 7 1,55 M. pudorina 24 2,05 H. crassalis 15 2,08 D. brunnea 6 1,33 A. crenata 20 1,71 A. sordens 12 1,66 C. graminis 5 1,11 N. pronuba 19 1,62 C. gemmea 11 1,52 D. rubi 5 1,11 X. sexstrigata 17 1,45
subdominantní 1–4,9% N. pronuba 11 1,52 H. rectilinea 5 1,11 O. gothica 15 1,28 D. florida 10 1,39 L. comma 5 1,11 A. circellaris 14 1,19 A. anceps 8 1,11 A. sordens 13 1,11 A. pulchrina 8 1,11 D. florida 13 1,11 R. ferruginea 8 1,11 C. gemmea 12 1,02 D. brunnea 12 1,02 H. rectilinea 12 1,02 L. comma 12 1,02 H. rectilinea 7 0,97 A. gamma 4 0,89 A. anceps 10 0,85 L. comma 7 0,97 D. chrysitis 4 0,89 A. pulchrina 10 0,85 O. gothica 7 0,97 O. incerta 4 0,89 D. rubi 10 0,85 D. brunnea 6 0,83 A. megacephala 3 0,67 A. gamma 9 0,77 L. thalassina 6 0,83 A. ipsilon 3 0,67 C. graminis 9 0,77 P. bombycina 6 0,83 D. florida 3 0,67 L. thalassina 8 0,68 X. sexstrigata 6 0,83 H. proboscidalis 3 0,67 R. ferruginea 8 0,68 A. macilenta 5 0,69 L. socia 3 0,67 P. putnami 7 0,60
recedentní 0,1–0,9% A. gamma 5 0,69 P. putnami 3 0,67 E. lucipara 6 0,51 D. rubi 5 0,69 A. anceps 2 0,44 P. bombycina 6 0,51 A. litura 1 0,09 A. lota 1 0,09 A. oxyacanthae 1 0,09 A. alni 1 0,09 C. fraxini 1 0,09 E. transversa 1 0,09 E. occulta 1 0,09 H. octogenaria 1 0,09
subrecedentní <0,1% H. micacea 1 0,09 I. subtusa 1 0,09 38 Tab. 6: Příklady druhů na lokalitě Žákova hora rozdělených podle počtu jedinců do jednotlivých tříd dominance. Uvedeny jsou počty jedinců jednotlivých druhů (ni) a hodnoty dominance (d). Ve třídách eudominantní, dominantní a subdominantní jsou uvedeny všechny druhy, ve třídách recedentní a subrecedentní je uvedeno prvních deset zástupců s nejvyšší hodnotou. Žákova hora zastoupení jednotlivých druhů podle počtu jedinců třída 2002 2003 2002–2003 dominance druh ni d druh ni d druh ni d X. c nigrum 288 30,51 X. c nigrum 292 17,76 min. ≥10% eudo– A. scolopacina 137 14,51 O. gothica 64 9,14 H. proboscidalis 61 6,46 A. scolopacina 140 8,52 A. circellaris 54 7,71 H. proboscidalis 100 6,08 A. prasinus 49 7,00 O. gothica 97 5,90 D. brunnea 48 6,86 H. crassalis 46 6,57 D. chrysitis 45 6,43 A. pulchrina 43 6,14
domi nantní 5–9,9% H. proboscidalis 39 5,57 P. pygarga 28 4,00 X. baja 42 4,45 D. brunnea 79 4,81 D. mendica 22 3,14 C. trapezina 38 4,03 H. crassalis 61 3,71 O. plecta 19 2,71 O. plecta 36 3,81 A. circellaris 58 3,53 H. grisealis 18 2,57 O. gothica 33 3,50 O. plecta 55 3,35 N. pronuba 16 2,29 D. brunnea 31 3,28 A. prasinus 54 3,28 C. trapezina 15 2,14 H. crassalis 15 1,59 C. trapezina 53 3,22 E. lucipara 11 1,57 A. gamma 12 1,27 A. pulchrina 52 3,16 L. flexula 11 1,57 D. mendica 12 1,27 X. baja 51 3,10 Ch. pygmina 9 1,29 L. thalassina 11 1,17 D. chrysitis 49 2,98 O. strigilis 9 1,29 R. sericealis 11 1,17 P. pygarga 37 2,25 X. baja 9 1,29 T. aurago 10 1,06 D. mendica 34 2,07
subdominantní 1–4,9% A. gamma 8 1,14 H. grisealis 24 1,46 T. emortualis 8 1,14 A. gamma 20 1,22 A. macilenta 7 1,00 N. pronuba 20 1,22 R. sericealis 7 1,00 R. sericealis 18 1,09 H. rectilinea 6 0,86 A. ipsilon 9 0,95 E. lucipara 16 0,97 O. cruda 6 0,86 A. pulchrina 9 0,95 O. strigilis 16 0,97 A. sordens 5 0,71 M. didyma 9 0,95 L. thalassina 13 0,79 P. putnami 5 0,71 P. pygarga 9 0,95 L. flexula 13 0,79 X. triangulum 5 0,71 C. pisi 8 0,85 T. aurago 13 0,79 A. helvola 4 0,57 G. flavago 8 0,85 C. pisi 11 0,67 E. occulta 4 0,57 M. secalis 8 0,85 G. flavago 11 0,67 O. incerta 4 0,57 A. rubrirena 7 0,74 Ch. pygmina 10 0,61
recedentní 0,1–0,9% X. c nigrum 4 0,57 O. strigilis 7 0,74 T. emortualis 10 0,61 A. scolopacina 3 0,43 A. tripartita 6 0,64 A. ipsilon 9 0,55 A. alni 1 0,06 A. polyodon 1 0,06 A. litura 1 0,06 A. segetum 1 0,06 A. pyramidea 1 0,06 A. tragopoginis 1 0,06 A. anceps 1 0,06 B. viminalis 1 0,06
subrecedentní <0,1% C. leucographa 1 0,06 H. trifolii 1 0,06 39
Obr. 17: Zastoupení druhů v jednotlivých třídách dominance na všech lokalitách během výzkumu v letech 2002–2003. 3.3 Charakteristika rozšíření druhů a jejich zoogeografie Zjištěné druhy ze všech zkoumaných lokalit se podle zoogeografického rozšíření dělily do sedmi skupin na druhy (od nejmenšího po největší areál rozšíření) západopalearktické, pontomediteránní, eurosibiřské, euroasijské, holarktické a kosmopolitní. Všech sedm aerálů rozšíření pro jednotlivé druhy bylo zastoupeno na lokalitě Stupník a Žákova hora, na lokalitě Pihoviny šest. Velmi podobné byly hodnoty zastoupení druhů (viz obr. 18–21). Druhy eurosibiřské tvořily kolem 60 % druhů na všech studovaných lokalitách, nejvíce na Stupníku (téměř 62 %). Zastoupení druhů holarktických se na všech lokalitách pohybovalo kolem 20 %, největší zastoupení měly na Pihovinách (22 %). Západopalearktické druhy tvořily největší podíl ze studovaných druhů na Žákově hoře (více než 14 %), kolem 11 % pak na Stupníku a Pihovinách. Zastoupení ostatních druhů se pohybovalo v jednotlivých procentech, největší podíl měly druhy evropské (více než 4 % na Pihovinách, kolem 3 % na ostatních lokalitách), dále druhy kosmopolitní (kolem 1–2 %), euroasijské (kolem 1 %), pontomediteránní (1 % a méně, chyběly na Pihovinách) a západoevropské (méne než 1 %, chyběly na Pihovinách a Žákově hoře). 40
Obr. 18: Rozšíření druhů můrovitých zjištěných na lokalitě Stupník. Pod názvy zoogeografických oblastí je uveden počet druhů a odpovídající procentický podíl.
Obr. 19 : Rozšíření druhů můrovitých zjištěných na lokalitě Pihoviny. Pod názvy zoogeografických oblastí je uveden počet druhů a odpovídající procentický podíl. 41
Obr. 20 : Rozšíření druhů můrovitých zjištěných na lokalitě Žákova hora. Pod názvy zoogeografických oblastí je uveden počet druhů a odpovídající procentický podíl. 3.4 Analýza ekologického významu jednotlivých druhů a posouzení stanovištních nároků 3.4.1 Ekologický význam a potravní nároky Výsledky zastoupení druhů v jednotlivých skupinách potravní specializace byly velmi podobné na všech lokalitách (obr. 21). Nejmenší zastoupení měly nejvíce specializované monofágní druhy (potravní vazba housenek na živné rostliny v rámci rodů), následovaly je druhy oligofágní (na živné rostliny v rámci čeledí), polyfágní (na živné rostliny v rámci tříd jednoděložné a dvouděložné) a nejhojnějšími byly široce polyfágní druhy (na živné rostliny nad rámec těchto tříd). Potravní specializace jednotlivých druhů v rámci tříd na jednotlivých lokalitách už byly odlišné (tab. 7). Na lokalitě Stupník se housenky monofágních druhů živily převážně na Phragmites spp., Populus spp., Salix spp. a Urtica spp., housenky oligofágů upřednostňovaly čeleď Poaceae a housenky polyfágů jednoděložné (tab. 7). Na lokalitě Pihoviny se převážná většina housenek monofágních druhů živila na Salix spp., oligofágních druhů v rámci čeledi Poaceae a polyfágních druhů na jednoděložných (tab. 7). Na Žákově hoře převládali monofágové, jejichž housenky se živily v rámci Urtica spp. (33 %), oligofágové v rámci čeledi Poaceae a polyfágové na jednoděložných (tab. 7). 42
Obr. 21 : Graf zastoupení druhů jednotlivých potravních specializací na všech zkoumaných lokalitách. Druhy polyfágní mají zastoupení potravní nabídky (živných rostlin) v rámci rostlinných tříd (jednoděložné, dvouděložné), druhy široce polyfágní nad rámec těchto tříd. Tab. 7: Přehled počtu druhů na jednotlivých lokalitách podle potravní specializace a vazby. Stupník Pihoviny Žákova hora
Potravní specializace a vazba ni zastoupení ni zastoupení ni zastoupení monofág 12 100 % 5 100 % 6 100 % Calluna spp. 1 8.3 % Larix spp. 1 8.3 % 1 16.7% Phragmites spp. 2 16.7 % 1 20.0 % Populus spp. 2 16.7 % 1 20.0 % Quercus spp. 1 16.7% Salix spp. 2 16.7 % 2 40.0 % 1 16.7% Silene spp. 1 8.3 % Urtica spp. 2 16.7 % 2 33.3% Vaccinium spp. 1 8.3 % 1 20.0 % 1 16.7% oligofág 35 100 % 24 100 % 26 100 % Asteraceae 1 2.9 % Cyperaceae 1 2.9 % 1 4.2 % Pinaceae 1 2.9 % 1 3.8% Poaceae 28 80.0 % 18 75.0 % 22 84.6% Rosaceae 1 2.9 % 1 4.2 % 1 3.8% Salicaceae 3 8.6 % 4 16.7 % 2 7.7% polyfág 44 100 % 28 100 % 29 100 % Monocotyledonae 3 93.2 % 3 89.3 % 1 96.6% Dicotyledonae 41 6.8 % 25 10.7 % 28 3.4% široký polyfág 53 100 % 34 100 % 37 100 % 43 V zastoupení druhů v rámci bylin a dřevin převažovaly výrazně druhy žijící na bylinách (na všech lokalitách v rozmezí 65–70 %). Druhy na dřevinách byly zastoupeny téměř z 20 % na všech lokalitách, zbytek pak tvořily druhy bez specializace (obr. 22). V rámci vymezených skupin živných rostlin jednoděložné, dvouděložné a nižší rostliny převažovaly druhy žijící na dvouděložných rostlinách (kolem 40 %), následovaly druhy na jednoděložných rostlinách (24–27 %) a vždy jeden druh (Laspeyria flexula ) na nižších rostlinách (pouze kolem 1 %). Zbytek druhů neměl žádnou specializaci (kolem 30 % na všech lokalitách, viz obr. 23).
Obr. 22 : Zastoupení druhů zkoumaných lokalit ve vymezených rostlinných skupinách (byliny, dřeviny). 44
Obr. 23 : Zastoupení druhů zkoumaných lokalit ve vymezených rostlinných skupinách (vyšší rostliny jednoděložné, dvouděložné; nižší rostliny). 3.4.2 Stanovištní nároky Na lokalitách byly přítomny druhy různých typů stanovišť jako je listnatý les, smíšený les, jehličnatý les, bažiny a mokřadní louky, louky (svěží, vlhké a podmáčené louky), sušší bezlesé biotopy (stepi a suché louky), přítomny byly také druhy přechodových stanovišť (rašeliniště jehličnatý les) a ubikvisté (nevyhraněné druhy). Na všech třech lokalitách byly nejvíce zastoupeny druhy podobných typů stanovišť, výše zastoupení se pak lišila na jednotlivých lokalitách. Na lokalitě Stupník převládali ubikvisté (s téměř 28 %), dále se ve vyšším zastoupení vyskytovaly druhy listnatých lesů, sušších bezlesých biotopů (u obou typů biotopů bylo zastoupení druhů 19,4 %) a luční druhy (16 %, viz obr. 24). Méně bylo druhů bažin a mokřadních luk (7,6 %) a přechodového biotopu rašeliniště jehličnatý les (5,6 %). Druhy ostatních biotopů byly zastoupeny méně. Celkově převládaly nelesní druhy (43,1 %) nad lesními (29,2 %). Na lokalitě Pihoviny převládaly druhy listnatého lesa (22 %), ubikvisté (téměř 21 %), druhy sušších bezlesých biotopů (téměř 20 %), luční druhy (15,4 %) a druhy bažin a 45 mokřadních luk (téměř 10 %, viz obr. 24). Druhy přechodového biotopu rašeliniště jehličnatý les tvořily 7,7 % druhového spektra na Pihovinách, ostatní byly zastoupeny pod 5 %. Celkově i zde převládaly nelesní druhy nad lesními, ale o něco méně než na ostatních lokalitách (45,1 % nelesních druhů ku 34,1 % lesních druhů). Na lokalitě Žákova hora převládaly nejvíce druhy sušších bezlesých biotopů (32,7 %), dále pak ubikvisté (23,5 %), druhy listnatého lesa (19,4 %) a luční druhy (10,2 %, viz obr. 24). Více než 5 % z celkového počtu druhů na Žákově hoře překročily druhy přechodového biotopu rašeliniště jehličnatý les (6,1 %), druhy ostatních biotopů byly zastoupeny méně. Také na zde převládaly nelesní druhy (téměř 46 %) nad lesními (přes 30 %).
Obr. 24 : Zastoupení druhů na zkoumaných lokalitách podle stanovištních nároků. 46 3.5 Sezónní dynamika modelových druhů a posouzení vlivu meteorologických a klimatických faktorů 3.5.1 Počet generací a fenologie Na všech studovaných lokalitách výrazně převládaly druhy univoltinní nad druhy bivoltinními, nejvíce na lokalitách Žákova hora a Pihoviny, kde za oba roky výzkumu tvořily více než 90 % druhů na daných lokalitách (tab. 8), na lokalitě Stupník bylo jejich celkové zastoupení 83,3 %. Zastoupení těchto druhů bylo vyšší v roce 2003, a to na všech lokalitách (o 5–7 % v porovnání s rokem 2002, viz tab. 8). Na všech lokalitách také vytvářelo dvě generace výrazně menší procento druhů než je tomu obvyklé v oblastech střední Evropy, na lokalitě Pihoviny dokonce o 30 % v roce 2003 (viz tab. 8). Tab. 8 : Zastoupení univoltinních (1 generace) a bivoltinních (2 generace) druhů podle počtu generací vytvořených na sledované lokalitě a bežně vytvářených v rámci střední Evropy. Zastoupení druhů podle počtu generací zjištěných běžně vytvářených Lokalita Rok Počet na dané lokalitě (v rámci stř. Evropy)
generací ni zastoupení ni zastoupení Stupník 2002 1 90 81,8 % 77 70 % 2 20 18,2 % 33 30 % 2003 1 110 87,3 % 92 73 % 2 16 12,7 % 34 27 % 2002–2003 1 120 83,3 % 105 72,9 % 2 24 16,7 % 39 27,1 % Pihoviny 2002 1 65 90,3 % 49 68,1 % 2 7 9,7 % 23 31,9 % 2003 1 68 97,1 % 47 67,1 % 2 2 2,9 % 23 32,9 % 2002–2003 1 84 92,3 % 64 70,3 % 2 7 7,7 % 27 29,7 % Žákova 2002 1 58 87,9 % 45 68,2 % hora 2 8 12,1 % 21 31,8 % 2003 1 73 94,8 % 56 72,7 % 2 4 5,2 % 21 27,3 % 2002–2003 1 88 90,7 % 67 69,1 % 2 9 9,3% 30 30,9% 47 Z fenologického hlediska byly na lokalitách zastoupeny univoltinní druhy s praevernálním, vernálním, aestiválním, serotinálním a autumnálním aspektem. Na lokalitě Stupník převládaly druhy s aestiválním, následovány druhy s vernálním aspektem (dohromady tvořily více než 60 % z celkového počtu druhů na lokalitě, obr. 25). Zastoupení druhů ostatních aspektů bylo podobné a pohybovalo v rozmezí 9,5–11,4 %. Nejméně druhů se vyskytovalo v rámci více fenologických aspektů (8,6 %). Na lokalitě Pihoviny se vyskytovalo nejvíce druhů vernálního aspektu, následovaly druhy aestiválního, serotinálního, autumálního a praevernálního aspektu. Druhy s více fenologickými aspekty tvořily více než 14 % všech druhů na lokalitě (viz obr. 25). Na lokalitě Žákova hora měli největší zastoupení druhy aestiválního a vernálního aspektu, dále druhy autumnálního, praevernálního a nejméně serotinálního aspektu. Druhy více fenologických aspektů tvořily 8,8 % všech druhů na lokalitě (viz obr. 25).
Obr. 25 : Zastoupení druhů zkoumaných lokalit podle fenolologických aspektů (praevernální, vernální, aestivální, serotinální, autumnální). 48 3.5.2 Sezónní dynamika a noční aktivita Sezónní dynamika druhů jako průběh sezónního výskytu imag je pro vybrané druhy na lokalitě Stupník znázorněna graficky na obr. 26–41. Vybrány byly charakteristické druhy jednotlivých fenologických aspektů: v rámci praevernálního O. gothica a O. opima (obr. 26– 27), vernálního L. comma , L. obsoleta a A. pulchrina (obr. 28–30), aestiválního X. baja a H. blanda (obr. 20–32), serotinálního G. flavago a X. sexstrigata (obr. 22–34), autumnálního A. helvola (obr. 25) a v rámci více fenologických aspektů Ch . pygmina a A. scolopacina (obr. 26–37). Jako druhy vytvářející více generací jsou graficky znázorněny D. rubi , D. chrysitis , O. plecta a X. c nigrum (obr. 28–41). Výskyt jednotlivých druhů v rámci sezóny se lišil mezi jednotlivými roky výzkumu, a to jak v abundancích (nejvýrazněji u O. gothica , L. obsoleta , X. baja , A. scolopacina , O. plecta a X. c nigrum , viz obr. 26, 29, 31, 37, 40 a 41), tak v rámci doby výskytu ( O. gothica , L. comma , Ch . pygmina , A. scolopacina viz obr. 26, 28, 33 a 36).
Obr. 26 : Sezónní dynamika praevernální O. gothica na lokalitě Stupník. 49
Obr. 27 : Sezónní dynamika praevernální O. opima na lokalitě Stupník.
Obr. 28 : Sezónní dynamika vernální L. comma na lokalitě Stupník.
Obr. 29: Sezónní dynamika vernální L. obsoleta na lokalitě Stupník. 50
Obr. 30 : Sezónní dynamika vernální A. pulchrina na lokalitě Stupník.
Obr. 31 : Sezónní dynamika aestivální X. baja na lokalitě Stupník.
Obr. 32 : Sezónní dynamika aestivální H. blanda na lokalitě Stupník.
Obr. 33 : Sezónní dynamika serotinální G. flavago na lokalitě Stupník. 51
Obr. 34 : Sezónní dynamika serotinální X. sexstrigata na lokalitě Stupník.
Obr. 35 : Sezónní dynamika autumnální A. helvola na lokalitě Stupník.
Obr. 36 : Sezónní dynamika Ch. pygmina , aktivní v rámci více fenologických aspektů, na lokalitě Stupník.
Obr. 37 : Sezónní dynamika A. scolopacina , aktivní v rámci více fenologických aspektů, na lokalitě Stupník. 52
Obr. 38 : Sezónní dynamika D. rubi , vytvářející více generací, na lokalitě Stupník.
Obr. 39 : Sezónní dynamika D. chrysitis , vytvářející více generací, na lokalitě Stupník. 53
Obr. 40 : Sezónní dynamika O. plecta , vytvářející více generací, na lokalitě Stupník. 54
Obr. 41 : Sezónní dynamika X. c nigrum , vytvářející více generací, na lokalitě Stupník. Aktivita jedinců v průběhu odchytu byla mírně odlišná v rámci lokalit Pihoviny a Žákova hora, kde byla sledována. Na Pihovinách kulminují křivky celkové abundance v jednotlivých letech mezi první a druhou hodinou, zatímco na Žákově hoře výrazněji po druhé hodině od začátku odchytu (obr. 42–43). Na obou lokalitách jsem však shodně v obou letech zaznamenal nejvyšší počet jedinců (z celkové abundance) v prvních dvou hodinách odchytu, v dalších dvou měly abundance klesající tendenci (obr. 42–43). 55
Obr. 42 : Absolutní abundance a počty druhů během jednotlivých hodin odchytu v obou letech výzkumu na lokalitě Pihoviny.
Obr. 43 : Absolutní abundance a počty druhů během jednotlivých hodin odchytu v obou letech výzkumu na lokalitě Žákova hora. Na křivkách celkového počtu druhů na obou lokalitách nejsou na rozdíl od abundancí 56 patrné výraznější klesající tendence. Na Pihovinách jsem nejvyšší počet druhů během odchytu v roce 2002 zaznamenal mezi druhou a třetí hodinou, ale ani po čtvrté hodině neklesla jeho hodnota pod počet druhů zaznamenaných v první hodině odchytu (obr. 42). V roce 2003 byl obrácený trend mezi druhou a třetí hodinou, kdy celkový počet druhů poklesl, aby pak znovu mírně stoupl mezi třetí a čtvrtou hodinou (viz obr. 42). Na Žákově hoře má křivka celkového počtu druhů, zaznamenaných v jednolivých hodinách odchytu, podobný trend v obou letech výzkumu. Kulminuje po druhé hodině odchytu a na tuto hodnotu se opět vrací po poslední čtvrté hodině odchytu (obr. 43). Na obou lokalitách jsem rovněž u každého odchytu zaznamenal hodinu s nejnižšími a nejvyššími abundancemi a počty druhů a jejich následnou četnost v rámci celkového počtu odchytů (obr. 44–45). Na Pihovinách jsem nejvyšší abundance nejčastěji zaznamenal v první hodině (s výrazným trendem poklesu ke čtvté hodině) a nejnižší v poslední hodině odchytu (s výrazným trendem vzestupu od první hodiny odchytu, viz obr. 44). Stejně tomu bylo u četnosti nejvyššího a nejnižšího počtu druhů (s méně výraznými trendy poklesu ke čtvrté, resp. vzestupu od první hodiny odchytu, viz obr. 44). Na Žákově hoře jsem nejvyšší abundance zaznamenal nejčastěji ve druhé hodině odchytu a nejnižší zároveň v první a čtvrté hodině odchytu (obr. 35). Nejvyšší počty druhů jsem nejčastěji zaznamenal také v druhé hodině odchytu, nejnižší pak ve čtvrté hodině odchytu (obr. 45). Celkové abundance vybraných druhů během doby odchytu, znázorňující aktivitu druhů v jednotlivých hodinách, jsou pro každou lokalitu graficky vyobrazeny na obr. 46–47. U většiny druhů na lokalitě Pihoviny kulminovala jejich aktivita po první nebo mezi první a druhou hodinou odchytu ( O. gothica , G. flavago , A. circellaris , Ch . pygmina , O. plecta , X. c nigrum , viz obr. 36). Aktivita D. mendica a A. scolopacina kulminovala po druhé hodině odchytu. U X. baja jsem zaznamenal největší abundance až po třetí hodině odchytu (obr. 36). Na Žákově hoře aktivita většiny vybraných druhů kulminovala později, a to po druhé hodině (G. flavago , A. circellaris , A. scolopacina , O. plecta , X. nigrum viz obr. 47). Aktivita D. mendica a Ch . pygmina se snižovala po první hodině. U O. gothica klesala abundance po první hodině, ale znovu stoupala mezi druhou a třetí hodinou odchytu. U X. baja jsem opět zaznamenal kulminaci aktivity po třetí hodině od začátku odchytu (obr. 47). 57
Obr. 44 : Četnost výskytu nejnižších a nejvyšších abundancí a počtů druhů v rámci jednotlivých hodin odchytu. Procentické zastoupení četností bylo počítáno z celkového počtu pozitivních odchytů na lokalitě Pihoviny.
Obr. 45 : Četnost výskytu nejnižších a nejvyšších abundancí a počtů druhů v rámci jednotlivých hodin odchytu. Procentické zastoupení četností bylo počítáno z celkového počtu pozitivních odchytů na lokalitě Žákova hora. 58
Obr. 46 : Aktivita vybraných druhů během jednotlivých hodin odchytu na lokalitě Pihoviny. Uvedeny jsou celkové abundance druhů univoltinních (I–VI) a bivoltinních (VII). U univoltinních druhů jsou uvedeni zástupci jednotlivých fenologických aspektů: I praevernální, II vernální, III aestivální, IV serotinální, V autumnální, VI více fenologických aspektů. 59
Obr. 47 : Aktivita vybraných druhů během jednotlivých hodin odchytu na lokalitě Žákova hora. Uvedeny jsou celkové abundance druhů univoltinních (I–VI) a bivoltinních (VII). U univoltinních druhů jsou uvedeni zástupci jednotlivých fenologických aspektů: I praevernální, II vernální, III aestivální, IV serotinální, V autumnální, VI více fenologických aspektů. 3.5.3 Meteorologické a klimatické faktory Z devíti vybraných druhů na lokalitách Stupník a Kameničky, testovaných korelační analýzou na denní teplotou, byla u všech prokázána závislost jejich abundancí na teplotě, a to u šesti druhů na obou lokalitách ( Ch . pygmina , D. rubi , D. chrysitis , O. plecta , X. baja , X. c nigrum ), u dvou pouze na lokalitě Stupník ( A. pulchrina , X. sexstrigata ) a u jednoho pouze na lokalitě Kameničky ( O. gothica , viz tab.9). Hodnoty korelací byly slabé u všech druhů, ale u většiny druhů byla jejich průkaznost velmi silná nebo silná (tab. 9). Pouze u O. gothica se hodnota korelace pohybovala na hranici průkaznosti. Na lokalitě Stupník byly hodnoty korelací u většiny druhů vyšší než na lokalitě Kameničky (viz tab. 9). Druhy pozdějších fenologických aspektů ( X. baja , X. sexstrigata ) a delších letových period (přes více fenologických aspektů a bivoltinní druhy Ch . pygmina , D. rubi , D. chrysitis , O. plecta , X. c nigrum ) korelovaly s teplotou silněji než druhy časnějších fenologických aspektů a kratších letových period ( O. gothica , A. pulchrina ). Podrobné výsledky korelační analýzy jsou uvedeny v podrobném přehledu v příloze 3. 60 Tab. 9 : Výsledky korelační analýzy (Kendalův test) mezi denními abundancemi vybraných druhů (lokality Stupník a Kameničky) a denní teplotou v 21 hodin (měření z meteorologické stanice Svratouch). Uveden je počet jedinců a dnů (letová perioda) použitých v analýze, Kendalův korelační koeficient (π) a hodnota p. Významné korelace (p ≤ 0,05) jsou vyznačeny tučně, jedna korelace na hranici významnosti je vyznačena kurzívou. Počet generací: I–VI univoltinní druhy, VII bivoltinní druhy; fenologický aspekt: I praevernální, II vernální, III aestivální, IV serotinální, VI více fenologických aspektů. Korelační analýza, Kendallův test, počet jedinců vs. teplota Stupník 2002–2003 Kameničky 1987–1989 Letová Letová perioda perioda Fenol. Počet (dny π p Počet (dny π p Druh aspekt jedinců celkem) jedinců celkem) Orthosia gothica I 906 71 0,07 0,445 406 73 0,17 0,053 Autographa pulchrina II 124 72 0,17 0,050 136 127 0,08 0,252 Xestia baja III 342 121 0,19 0,005 481 143 0,22 < 0,001 Xestia sexstrigata IV 190 89 0,33 < 0,001 605 101 0,11 0,107 Chortodes pygmina VI 159 87 0,44 < 0,001 215 124 0,22 0,001 Diarsia rubi VII 202 293 0,28 < 0,001 237 269 0,13 0,006 Diachrysia chrysitis VII 183 195 0,20 < 0,001 262 283 0,22 < 0,001 Ochropleura plecta VII 1357 212 0,40 < 0,001 2045 319 0,17 < 0,001 Xestia c nigrum VII 852 242 0,34 < 0,001 1498 378 0,13 0,002 Mezi další meteorologické a klimatické faktory, které nebyly testovány, ale které také ovlivňují abundance můrovitých v rámci denní letové aktivity, patří oblačnost, rychlost větru, tlak vzduchu, vlhkost vzduchu, srážky, bouřka a fáze měsíce. 3.6 Charakteristická společenstva můrovitých studovaných lokalit Z charakteristických druhů typizujících lokalitu Stupník svou abundancí byly nejvíce zastoupené R. sericealis , Ch . pygmina a L. obsoleta , z druhů typizujících lokalitu svou přítomností pak L. uncula , Ch . minima , M. pudorina a O. opima (tab.10). K nejvíce zastoupeným druhům (ze souboru charakteristických druhů) typizujícím lokalitu Pihoviny svou abundancí patřily R. sericealis , A. scolopacina , M. pudorina , H. crassalis a H. rectilinea , z druhů typizujících lokalitu svou přítomností pak C. graminis a O. opima (viz tab. 11). Nejvíce zastoupené druhy ze souboru charakteristických druhů typizujících lokalitu Žákova hora svou abundancí byly A. circellaris , L. flexula , T. aurago , A. macilenta a D. brunnea , k nejvíce zastoupeným druhům typizujícím lokalitu svou přítomností patřily A. oxyacanthae , A. alni a O. cerasi (tab. 12). 61 Tab. 10 : Charakteristické druhy pro lokalitu Stupník, typizující dané stanoviště buď svojí abundancí nebo svojí přítomností, která vyplývá z potravních vazeb a ekologických nároků jednotlivých druhů. Stupník typizace stanoviště abundancí přítomností druhu Rivula sericealis Lithacodia uncula Apamea scolopacina Lithomoia solidaginis Chortodes pygmina Apamea unanimis Cerapteryx graminis Rhizedra lutosa Mythimna impura Crypsedra gemmea Leucania obsoleta Chortodes minima Leucania comma Mythimna turca Hypena crassalis Mythimna pudorina Plusia putnami Hyppa rectilinea Ceramica pisi Polia hepatica Diarsia rubi Papestra biren Xestia sexstrigata Orthosia opima Diarsia dahlii Eurois occulta Tab. 11 : Charakteristické druhy pro lokalitu Pihoviny, typizující dané stanoviště buď svojí abundancí nebo svojí přítomností, která vyplývá z potravních vazeb a ekologických nároků jednotlivých druhů. Pihoviny typizace stanoviště abundancí přítomností druhu Rivula sericealis Hypena crassalis Apamea rubrirena Hyppa rectilinea Apamea unanimis Ceramica pisi Apamea sordens Diarsia florida Apamea scolopacina Laspeyria flexula Crypsedra gemmea Plusia festucae Chortodes pygmina Plusia putnami Mythimna pudorina Celaena leucostigma Mythimna impura Polia hepatica Leucania comma Orthosia opima Leucania obsoleta Eurois occulta Lithacodia uncula Xestia sexstrigata Lithomoia solidaginis Chortodes minima Cerapteryx graminis 62 Tab. 12 : Charakteristické druhy pro lokalitu Žákova hora, typizující dané stanoviště buď svojí abundancí nebo svojí přítomností, která vyplývá z potravních vazeb a ekologických nároků jednotlivých druhů. Žákova hora typizace stanoviště abundancí přítomností druhu Trisateles emortualis Laspeyria flexula Agrochola circellaris Hypena crassalis Rivula sericealis Herminia grisealis Syngrapha ain Cosmia trapezina Panolis flammea Tiliacea aurago Lithomoia solidaginis Agrochola macilenta Apamea rubrirena Diarsia mendica Crypsedra gemmea Diarsia brunnea Allophyes oxyacanthae Autographa pulchrina Brachylomia viminalis Acronicta alni Craniophora ligustri Catocala fraxini Amphipyra pyramidea Mniotype satura Polia bombycina Orthosia cerasi Orthosia cruda Xestia stigmatica Eupsilia transversa 3.7 Posouzení antropického tlaku a možný bioindikační význam společenstev charakteristických lokalit 3.7.1 Antropický tlak Z indexů popisujících strukturální znaky společenstva (především ekvitabilita, viz tab. 3) je patrné mírně zvýšené antropogenní ovlivnění na lokalitě Stupník a menší ovlivnění na lokalitách Pihoviny a Žákova hora. Mírně zvýšené antropogenní ovlivnění všech lokalit je možné usoudit z přítomnosti eudominantních druhů na všech lokalitách (viz tab. 4–6). Na lokalitě Stupník dosahovaly vyšších tříd dominance stenotopní druhy přirozených vlhkých luk R. sericealis , C. graminis , M. impura a L. comma , bažin a mokřadních luk Ch . pygmina a L. obsoleta a suchých luk A. scolopacina a O. strigilis . Z druhů subrecedentních a recedentních byly přítomny další významné druhy s afinitou k vlhkým přirozeným loukám (M. turca , Ch . minima , A. bractea , A. lateritia , D. florida aj.), bažinatým a mokřadním loukám (Ch . pygmina , R. lutosa , L. uncula , A. ophiogramma , M. pudorina , C. leucostigma aj.), rašelinným loukám ( O. opima , D. dahlii ), přechodového stanoviště rašelinných okrajů luk ( C. gemmea , L. solidaginis , H. rectilinea ) a druhy vyšších vegetačních stupňů ( A. rubrirena , S. ain , P. biren , E. occulta ). Přítomnost těchto druhů ukazuje na celkovou zachovalost stanoviště s přirozeným až polopřirozeným charakterem. 63 Na lokalitě Pihoviny se ve vyšších třídách dominance vyskytovaly druhy přirozených vlhkých luk R. sericealis , C. graminis , M. impura a L. comma , bažin a mokřadních luk Ch . pygmina , M. pudorina a L. obsoleta , rašelinných okrajů luk C. gemmea , suchých luk A. scolopacina , A. anceps a A. sordens a ubikvisté A. crenata a A. monoglypha . Z dalších druhů významných z hlediska preference k určitému typu stanoviště byly přítomny D. rubi , D. florida , C. graminis , L. comma , Ch . minima , X. sexstrigata aj. (vlhké louky), C. leucostigma , L. uncula , P. festucae , A. unaminis , A. remissa aj. (bažinaté louky), C. gemmea , O. opima , L. solidaginis , H. rectilinea aj. (rašelinné okraje luk) a A. rubriren , E. occulta (vyšší vegetační stupně). Tyto druhy signalizují také vysokou zachovalost stanoviště. Na lokalitě Žákova hora byly ve vyšších třídách dominance přítomné stenopní druhy listnatého lesa ( A. circellaris , T. emortualis ), vlhkých přirozených luk ( R. sericealis ), bažinatých luk ( Ch . pygmina ) a suchých luk ( P. pygarga , O. strigilis ). Z dalších druhů pak A. alni , A. circellaris , A. macilenta , H. grisealis , O. cruda , X. stigmatica aj. (listnaté lesy), G. augur , E. transversa (smíšené lesy), C. pisi , C. graminis , D. rubi , M. impura , R. ferruginea aj. (vlhké louky), Ch . minima , Ch . pygmina , P. putnami , A. remissa aj. (mokřadní louky), C. gemmea , L. solidaginis , H. rectilinea (rašelinné okraje luk), A. rubrirena , E. occulta , S. ain (vyšší vegetační stupně). Také tyto druhy signalizují vysokou zachovalost stanoviště. 3.7.2 Bioindikační význam Z výše uvedeného vyplývá také vysoká bioindikační schopnost některých druhů můrovitých, která je pro charakteristická společenstva všech zkoumaných lokalit shrnuta v tab. 13–15. Na lokalitě Stupník se jedná především o druhy indikující přirozené vlhké a podmáčené louky ( R. sericealis , A. ophiogramma , C. gemmea , C. pisi , M. turca , M. pudorina , M. impura , L. comma , D. rubi aj.) bažiny a mokřadních louky (P. putnami , A. remissa , Ch . minima , Ch . pygmina , X. sexstrigata aj.), dále rašeliniště ( O. opima , D. dahlii ) a přechodová stanoviště, které zároveň indikují charakter stanoviště vyšších poloh ( L. solidaginis , A. rubrirena , P. hepatica , E. occulta ). Na lokalitě se vzhledem k charakteru stanoviště jedná o podobné druhy, doplněné druhy indikující typ stanoviště jehličnatého lesa ( L. flexula ) a bažinatých stanovišť ( P. festucae , C. leucostigma ). Na lokalitě Žákova hora se pak jedná především o druhy indikující listnatý, příp. smíšený les ( A. alni , C. ligustri , H. grisealis , T. emortualis , A. oxyacanthae , T. aurago , A. macilenta , A. circellaris , B. viminalis , A. pulchrina , E. transversa , O. cerasi , O. cruda aj.), jehličnatý les (S. ain , L. flexula , P. flammea ), vlhké a rašelinné louky ( H. crassalis , R. sericealis , L. 64 solidaginis , C. gemmea aj.) a druhy indikující charakter vyšších poloh ( S. ain , L. solidaginis , A. rubrirena ). Tab. 13 : Biondikační druhy pro lokalitu Stupník. Uvedena je trofická vazba druhů v rámci potravní specializace a označen typ stanoviště, který dané druhy indikují. Preference k biotopu bažiny a rašeliniště Bioindikační druhy Trofická vazba mokřadní louky rašeliniště jehličnatý Stupník louky les Calluna vulgaris , Vaccinium Hypena crassalis + spp., Urtica spp. Rivula sericealis Poaceae + Plusia putnami Gramineae, Cyperaceae + Lithacodia uncula Cyperaceae + Vaccinium spp., Labium spp., Hyppa rectilinea + Rubus spp. Vaccinium spp., Oxycoccus Lithomoia solidaginis + spp., Salix spp. Apamea rubrirena Poaceae + Apamea unanimis Poaceae + Apamea ophiogramma Poaceae + + Rhizedra lutosa Phragmites spp. + Crypsedra gemmea Poaceae + + Chortodes minima Poaceae + Chortodes pygmina Poaceae + Calluna vulgaris , Rubus spp., Polia hepatica + Rumex spp. Ceramica pisi byliny + Papestra biren Vaccinium spp., Salix spp. + Cerapteryx graminis Poaceae + Mythimna turca Poaceae + Mythimna pudorina Poaceae + + Mythimna impura Poaceae + Leucania obsoleta Phragmites spp. + Leucania comma Poaceae + Vaccinium spp., Salix spp., Orthosia opima + + + Betula spp., Calluna spp. Vaccinium spp., Plantago spp., Diarsia dahlii + Rubus spp. Diarsia rubi byliny + Calluna spp., Vaccinium spp., Eurois occulta + Epilobium spp., Xestia sexstrigata Plantago spp., Taraxacum spp. + 65 Tab. 14 : Biondikační druhy pro lokalitu Pihoviny. Uvedena je trofická vazba druhů v rámci potravní specializace a označen typ stanoviště, který dané druhy indikují. Preference k biotopu bažiny a rašeliniště Bioindikační druhy jehličnatý Trofická vazba mokřadní louky rašeliniště jehličnatý Pihoviny les louky les Laspeyria flexula lišejníky + Calluna vulgaris , Hypena crassalis Vaccinium spp., Urtica + spp. Rivula sericealis Poaceae + Iris spp., Carex spp., Plusia festucae + Typha spp. Plusia putnami Gramineae, Cyperaceae + + Lithacodia uncula Cyperaceae + Vaccinium spp., Labium Hyppa rectilinea spp., Rubus spp., + Epilobium spp. Vaccinium spp., Lithomoia solidaginis + Oxycoccus spp., Salix spp. Apamea rubrirena Poaceae + Apamea unanimis Poaceae + Apamea sordens Poaceae + Apamea scolopacina Poaceae + Crypsedra gemmea Poaceae + + Iris spp., Epilobium spp., Celaena leucostigma + Cladium spp. Chortodes minima Poaceae + + Chortodes pygmina Poaceae + Calluna vulgaris , Rubus Polia hepatica spp., Rumex spp., Salix + spp. Ceramica pisi byliny + Cerapteryx graminis Poaceae + Mythimna pudorina Poaceae + + Mythimna impura Poaceae + Leucania obsoleta Phragmites spp. + Leucania comma Poaceae + Vaccinium spp., Salix Orthosia opima spp., Betula spp., Calluna + + + spp. Diarsia florida Caltha palustris, byliny + Vaccinium spp., Calluna Eurois occulta + spp., Epilobium spp. Plantago spp., Taraxacum Xestia sexstrigata + + spp. 66 Tab. 15 : Biondikační druhy pro lokalitu Žákova hora. Uvedena je trofická vazba druhů v rámci potravní specializace a označen typ stanoviště, který dané druhy indikují. Preference k biotopu rašeliniště Bioindikační druhy smíšený jehličnatý listnatý Trofická vazba louky jehličnatý Žákova hora les les les les Alnus spp., Betula spp., Tilia Acronicta alni + spp., Salix spp., Rosa spp. Ligustrum spp., Fraxinus Craniophora ligustri + spp., Syringa spp. Prunus spp., Betula spp., Herminia grisealis + Crataegus spp., Rubus spp. Alnus spp., Betula spp., Catocala fraxini Quercus spp., Fraxinus spp., + Populus spp. Laspeyria flexula lišejníky + Calluna vulgaris, Vaccinium Hypena crassalis + spp., Urtica spp. Rivula sericealis Poaceae + Autographa pulchrina rostliny + Syngrapha ain Larix spp. + Trisateles emortualis Quercus spp. + Allophyes oxyacanthae Rosaceae + Quercus spp., Salix spp., Amphipyra pyramidea + Populus spp. Cosmia trapezina keře a stromy + Tiliacea aurago Fagus spp., Salix spp. + Fagus spp., Populus spp., Agrochola macilenta Quercus spp., Crataegus + spp. Agrochola circellaris Salicaceae + Brachylomia viminalis Salix spp. + Vaccinium spp., Oxycoccus Lithomoia solidaginis + spp., Salix spp. Eupsilia transversa keře a stromy + Galium spp., Lonicera spp., Mniotype satura Prunus spp., Rubus spp. + Vaccinium spp. Apamea rubrirena Poaceae + Crypsedra gemmea Poaceae + + Polia bombycina rostliny + Panolis flammea Pinaceae + Quercus spp., Salix spp., Orthosia cerasi + Betula spp., Ulmus spp. Quercus spp., Betula spp., Orthosia cruda + Crataegus spp., Acer spp. Vaccinium spp., Primula Diarsia mendica + spp. Diarsia brunnea byliny + Lamium spp., Primula spp., Xestia stigmatica Plantago spp., Stellaria spp., + Taraxacum spp. 67 Bioindikační druhy pro lokalitu Stupník a porovnání s typově podobnými lokalitami Kameničky (LAŠTŮVKA 1991d) a Zubří (ŠUMPICH 2001) jsou uvedeny v tab. 16. Až na L. obsoleta a P. putnami byly všechny subdominantní a dominantní druhy přítomné i na zbylých dvou lokalitách Kameničky a Zubří, druhy recedentní často chyběly, zvláště na lokalitě Zubří (tab. 11). Druhy A. scolopacina , Ch . pygmina , L. obsoleta , H. crassalis a P. putnami nebyly na obou zbylých lokalitách zastoupeny jako druhy subdominantní nebo dominantní, u druhů R. sericealis , L. comma , C. pisi , D. rubi tomu nebylo na jedné ze zbývajících lokalit. Tab. 16 : Bioindikační druhy pro lokalitu Stupník, typizující dané stanoviště buď svojí abundancí (druhy s dominancí ≥ 1 alespoň v jednom roce odchytu, hodnoty jsou tučně vyznačeny) nebo svojí přítomností, která vyplývá z potravních vazeb a ekologických nároků jednotlivých druhů. U každého druhu je uvedena dominance (d) v jednotlivých letech odchytu. Pro srovnání jsou uvedeny dominance daných druhů z dvou typově podobných stanovišť a s metodicky stejným výzkumem v oblasti z Kameniček (LAŠTŮVKA 1991d) a Zubří (ŠUMPICH 2001), kde byly provedeny metodicky podobné faunisticko ekologické studie. U lokality Kameničky není uveden rok 1987, kdy byl odchyt prováděn až od 10.7. Typizace Dominance (d) daného Druh Stupník Kameničky Zubří stanoviště 2002 2003 1988 1989 2000 abundancí Rivula sericealis 3,08 1,4 0,27 0,26 1,42 Apamea scolopacina 0,94 2,96 0,3 0,32 0,06 Chortodes pygmina 4,35 0,76 0,74 1,22 0,06 Cerapteryx graminis 2,1 1,11 3,99 6,17 3,43 Mythimna impura 1,56 1,64 6,09 10,28 1,10 Leucania obsoleta 1,12 5,89 0,04 Leucania comma 2,47 1,34 0,54 0,23 1,61 Hypena crassalis 1,96 1,09 0,18 0,06 0,04 Plusia putnami 1,09 0,41 0,45 Ceramica pisi 1,74 2,67 6,82 4,47 0,66 Diarsia rubi 1,92 2,9 1,35 0,99 0,08 Xestia sexstrigata 2,72 2,24 1,8 5,25 1,04 přítomností Lithacodia uncula 0,33 0,19 0,01 druhu Lithomoia solidaginis 0,02 0,13 0,02 Apamea rubrirena 0,04 0,06 0,17 0,41 0,06 Apamea unanimis 0,02 0,05 0,09 0,04 Apamea ophiogramma 0,15 0,1 0,06 0,04 Rhizedra lutosa 0,12 Crypsedra gemmea 0,07 0,02 0,02 0,08 Chortodes minima 0,11 0,55 7,75 4,77 0,83 Mythimna turca 0,04 0,04 0,12 0,51 0,62 Mythimna pudorina 0,65 0,47 0,43 0,81 0,64 Hyppa rectilinea 0,18 0,06 0,04 0,02 Polia hepatica 0,15 0,01 Papestra biren 0,12 0,02 Orthosia opima 0,51 0,97 0,83 0,77 0,40 Diarsia dahlii 0,06 0,27 0,08 Eurois occulta 0,11 0,08 0,24 0,33 68 4. DISKUZE 4.1 Přehled zjištěných druhů Žďárských vrchů Uvedených 247 druhů dosud zjištěných ve Žďárských vrších je poměrně vysokým počtem (srovnání s celkovým počtem druhů čeledi z území ČR viz tab. 2) vzhledem k chladnému klimatu celé oblasti (PELÍŠEK 1978 nepubl., ČECH et al. 2002) a k celkově menší lepidopterologické prozkoumanosti území (ŠUMPICH & LAŠTŮVKA 1994 nepubl., Bína
2003), která se zvyšuje až v posledních letech (LAŠTŮVKA & DVOŘÁK 1990, LAŠTŮVKA 1991a, b, c, d, ŠUMPICH 1995, 2001, 2006, 2007 nepubl., 2008 nepubl., DVOŘÁK & ŠUMPICH 2001). Tento počet odráží několik faktorů vycházejících z celkového charakteru a polohy oblasti: různorodost stanovišť (přítomnost druhů s různými stanovištními nároky), vertikální rozrůzněnost (výskyt charakteristických druhů zároveň vyšších a nižších poloh) a geografickou polohu (výskyt druhů s různou hranicí rozšíření). Tyto vlastnosti potvrzují některé nově zjištěné druhy pro Žďárské vrchy, například S. albovenosa a P. lepigone lokální vhlkomilné druhy s afinitou k mokřadním biotopům, zjištěné v souvislosti s výzkumem polopřirozených vlhkých luk a mokřadních vrbin v PR Řeka), C. sponsa a H. armigera (teplomilné migrující druhy) nebo N. interjecta , u něhož je v posledních letech zaznamenáno šíření jihovýchodním směrerm (ŠUMPICH 2006b, podrobné komentáře viz příloha 1, tab. 4). 4.2 Základní kvantitativní a strukturální znaky sledované taxonocenózy 4.2.1 Komentář k vybraným druhům z přehledu druhů Plusia festucae , P. putnami Oba druhy jsou morfologicky podobné, P. putnami byl v druhé polovině minulého století registrován jako nový druh, který vytlačoval P. festucae z původních stanovišť (ŠUMPICH 2001). P. putnami je druhem holarktickým a nevyskytuje se na Slovensku a v Maďarsku, zatímco P. festucae euroasijským (NOWACKI 1998). P. festucae byl registrován pouze v 1 ex. na lokalitě Žákova hora, P. putnami se vyskytoval hojně na všech lokalitách. Autographa bractea V posledních letech vzácný druh, typický ve vyšších vegetačních stupních Českomoravské vrchoviny (ŠUMPICH 2005). Syngrapha ain Horský druh s boreomontánní disjunkcí, monofágní na modřínu ( Larix spp.). ŠUMPICH (2001) jej uvádí jako rozšířený ve vyšších polohách Českomoravské vrchoviny. 69 Hyppa rectilinea , Lithomoia solidagini , Papestra biren , Eurois occulta Horské druhy, které ŠUMPICH (2005) uvádí jako druhy vyskytující se na rašeliništích a vystupující do vyšších poloh Žďárských vrchů. Svou abundancí indikují zachovalost stanovišť (ŠUMPICH 2005). Polymixis polymita Lokální druh, vyskytující se především na jižní Moravě, výskyt v Čechách potvrdil ŠUMPICH et al. (1999). Orthosia opima , Leucania comma , Mythimna impura , Mythimna pudorina , Chortodes minima , Apamea rubrirena Druhy s vysokou abundancí na přirozených vlhkých loukách, ve vysokém počtu se vyskytovaly na lokalitě Stupník. A. rubrirena uvádí ŠUMPICH (2001) jako hojný ve Žďárských vrších. Diarsia dahlia Obecně vzácný druh, zajímavý svým lokálně hojným výskytem ve Žďárských vrších (ŠUMPICH 2001). Diarsia florida Morfologicky velmi podobný druhu D. rubi a vyskytující se na podobných typech stanovišť, ŠUMPICH (2001) jej na Českomoravské vrchovině uvádí jako pravděpodobně hojnější. 4.2.2 Druhová bohatost a abundance Celkový počet 144 druhů zjištěných na lokalitě Stupník je vzhledem k přírodním podmínkám území, jeho geografické poloze, nadmořské výšce a krátké době výzkumu poměrně vysoký. Odovídá počtům druhů z dvou typově podobných stanovišť oblasti, Kameniček a Zubří. Na lokalitě Kameničky zjistili LAŠTŮVKA & DVOŘÁK (1990) 157 druhů během let 1987–1989, na lokalitě Zubří zjistil ŠUMPICH (2001) 148 druhů během roku 2000. V případě delšího výzkumu by bylo možné obsáhnout i další, zejména migrující druhy a druhy vyskytující se na lokalitě v trvale nízkých abundancích nebo nacházející se v době prováděného průzkumu ve spodní hranici životního cyklu (ŠUMPICH 2005). Vysoké hodnoty celkové abundance v roce 2003 (v porovnání s rokem 2002) 70 nekorespondují s případnými vyššími cekovými počty druhů, což vypovídá o výskytu několika druhů s vysokými abundancemi v tomto období (zde O. plecta a X. c nigrum , viz tab. 4). Na abundance jednotlivých druhů, které určují celkové hodnoty, má vliv řada dalších faktorů, které jsou blíže diskutovány v kapitole 4.6. Celková abundance i počet druhů na lokalitách Pihoviny a Žákova hora jsou v důsledku metodiky výrazně nižší v porovnání s lokalitou Stupník. Jsou do značné míry ovlivněny tzv. chybou sběru, kdy abundance a počty druhů závisely na noci zvolené k odchytu. Kvantitativní hodnocení má tedy menší vypovídací hodnotu než v připadě lokality Stupník. V porovnání metodik se ukazuje, že ke zjištění základního druhového spektra společenstva na dané lokalitě stačí menší počet odchytů. Na Pihovinách a Žákově hoře bylo z 25 ochytů na každé lokalitě (odpovídá 6 % všech odchytů na Stupníku) zjištěno vyšší množství druhů (odpovídá 63 % Pihoviny, resp. 70 % Žákova hora celkového počtu druhů na Stupníku) při výrazně nižších abundancí (hodnota odpovídá 15 %, resp. 21 % z celkové hodnoty abundance na Stupníku). Metodika použitá na lokalitách Pihoviny a Žákova hora byla z hlediska počtu druhů efektivnější hlavně díky manuálnímu odchytu, kdy jedinci ulétali minimálně (byli sbíráni všichni motýli přilétající ke světelnému zdroji), na rozdíl od světelného lapače, kde byly počty nezachycených jedinců vyšší. 4.2.3 Diverzita Uvedené indexy mohou pomoci v posouzení míry zachovalosti daných lokalit a mohou také sloužit ke srovnání s hodnotami indexů z dalších lokalit s podobným hodnocením kvantitativních dat (ŠUMPICH 1995). Hodnocení by tedy mělo být hlavně vzhledem ke krátkodobosti výzkumu a možnému ovlivnění výkyvy v důsledku klimatických faktorů, fenologických fází ap. spíše orientační (ŠUMPICH 2006). Hodnoty všech uvedených indexů mají na všech lokalitách podobné trendy v obou letech (vyšší hodnota Simpsonova indexu a současně snížená hodnota Shannonova indexu a ekvitability), přičemž na Žákově hoře je trend nejvýraznější (tab. 3). Potvrzují výše uvedené rozdíly v jednotlivých letech s výrazným nárůstem abundancí a nižším nárůstem počtu druhů v roce 2003, způsobené přítomností vyššího počtu dominantních druhů v roce 2003. Na lokalitě Stupník jsou hodnoty indexů podobné těm, které u můrovitých uvádí LAŠTŮVKA (1991d) z Kameniček. Hodnota celkové ekvitability je na Stupníku poměrně nízká, především v důsledku roku 2003, kdy byla její hodnota díky příznivým klimatickým podmínkám ovlivněna zvýšenou přítomností eudominantních druhů (viz kap. 4.2.2). Stejně tomu bylo i na lokalitách Pihoviny a Žákova hora (tab. 3). Podobný jev pozoroval ŠUMPICH (2006) v roce 1995 na dářských rašeliništích při výzkumu z let 1995–1997, je tedy na místě brát tyto hodnoty jako orientační vodítko. 71 4.2.4 Dominance Hodnoty dominancí jednotlivých druhů je možné brát jako vodítko při stanovení míry zachovalosti společenstva a ŠUMPICH (2006) jej považuje na nejvýznamnější spolu se stanovením ekologické valence a zjištěním typizačních druhů. V optimálním případě by měly chybět eudominantní druhy a ostatní druhy by měly být rozloženy do zbylých tříd (ŠUMPICH 1995). Výše uvedený trend vyšších celkových abundancí v roce 2003 je dobře patrný z tab. 4, 5 a 6. Na lokalitě Stupník se zvýšil počet eudominantních druhů v roce 2003 pravděpodobně v důsledku příznivějších klimatických podmínek (viz kap. 4.2.2), u O. gothica rychlejším nástupem jara v roce 2003 s výrazně vyšší průměrnou teplotou v dubnu (tab. 17). Klimatické podmínky v době letové aktivity měly s největší pravěpodobností vliv i na druhy, které vykázaly opačný trend ( D. chrysitis a Ch . pygmina ). U lokalit Pihoviny a Žákova hora se v důsledku metodiky a možnému problému v chybě sběru projevila úplná absence subrecedentních druhů (obr. 17), uvedené rozložení druhů ve třídách dominance je tedy spíše orientační, ukazuje trendy v jednotlivých letech a nemusí odpovídat skutečnému stavu. Tab. 17 : Průměrná měsíční teplota v 21 hodin (vypočítaná z denních hodnot v 21 hodin) z meteorologické stanice Svratouch v obou letech výzkumu. Průměrná teplota v 21 hodin (°C) Měsíc Rok 2002 2003 duben 6,9 8,9 květen 13,2 12,7 červen 14,6 16,5 červenec 16,3 15,5 srpen 16,4 17,4 září 9,8 10,9 říjen 4,7 3,1 4.3 Charakteristika rozšíření druhů a jejich zoogeografie Zjištěné druhy ze zkoumaných lokalit se podle zoogeografického rozšíření dělily na druhy západoevropské (centrum rozšíření v západní Evropě), evropské (centrum rozšíření v Evropě), západopalearktické (centrum rozšíření v Evropě a západní Asii, tj. části Sibiře, Turecka až Íránu, případně severní Afriky), pontomediteránní (centrum rozšíření v jihovýchodní Evropě a Přední Asii), eurosibiřské (rozšířené v pásu od severní Číny a Mandžuska až po Skandinávii a Francii, obvykle nepřekračující Pyreneje), euroasijské (v Asii zasahují jižněji, často jsou i v Turecku, Středomoří a severní Africe), holarktické (rozšířené i v Americe, kam se dostaly přes Beringovu úžinu) a kosmopolitní (LAŠTŮVKA, pís. 72 korespondence). Uvedená podobná zastoupení druhů jednotlivých rozšíření na všech zkoumaných lokalitách korespondují s hodnotami uvedenými pro můrovité z Kameniček (LAŠTŮVKA 1991b) a Ratajských rybníků (ŠUMPICH 1995). 4.4 Analýza ekologického významu jednotlivých druhů a posouzení stanovištních nároků 4.4.1 Ekologický význam a potravní nároky Rozmanitost potravní specializace jednotlivých druhů na všech lokalitách se projevila jak přítomností specializovaných stenoekních druhů vázaných na hostitelské rostliny v rámci rodů a čeledí (monofágové, oligofágové), tak přítomností euryekních druhů vázaných na široké spektrum hostitelských rostlin (polyfágové, širocí polyfágové). Většina druhů živných rostlin uvedených v rámci potravní specializace jednotlivých druhů můrovitých na všech lokalitách je poměrně široce rozšířená v oblasti a nepředstavovaly tak výrazný limitující faktor. Výskyt některých druhů rostlin mohl ale omezovat výskyt některých stenoekních druhů můr a způsobovat tak jejich lokálnost, především Larix spp. (na něj vázaný S. ain ), Calluna spp. ( L. porphyrea ) a Phragmites spp. ( L. obsoleta , R. lutosa ). Zjištěná zastoupení v jednotlivých třídách na lokalitě Stupník se podobala údajům z lokalit Kameničky a Ratajské rybníky. Menší rozdíly se vyskytovaly pouze ve třídách polyfágních druhů, kdy LAŠTŮVKA (1991c) uvádí menší podíl polyfágních druhů (24,8 %) a větších podíl široce polyfágních druhů (40,8 %), přičemž ŠUMPICH (1995) uvádí opačné hodnoty (polyfágní 35 % a široce polyfágní 32,5 %, viz obr. 21 a tab. 18), v součtu má však zastoupení polyfágních druhů podobné hodnoty jako na zbylých lokalitách. I ostatní zjištěná zastoupení v rámci vymezených skupin živných rostlin (viz obr. 22–24) byla podobná uváděným hodnotám z těchto dvou lokalit a vykazovala jen jednotlivé mírné rozdíly, např. vyšší zastoupení druhů žijících na dřevinách na lokalitě Ratajské rybníky (24,5 %, viz obr. 22 a tab. 19) nebo vyšší hodnoty zastoupení druhů bez specializace na lokalitě Kameničky (39,5 %, viz obr. 23 a tab. 19). Uvedené hodnoty odpovídají rozdílům v rámci charakteru jednotlivých stanovišť, ze kterých jsou uváděna, a nepředstavují zásadní rozdíly v potravních nárocích druhů. V této souvislosti je patrné, že i v rámci rozdílné metodiky sběru na lokalitách Pihoviny a Žákova hora bylo zjištěno podobné zastoupení druhů s různými trofickými vazbami a potravními nároky (při podstatně nižším zjištěném celkovém počtu druhů). 73 Tab. 18 : Zastoupení druhů můrovitých podle potravní specializace na lokalitách Kameničky a Ratajské rybníky. Potravní Zastoupení druhů specializace Kameničky Ratajské rybníky monofág 7,6 % 8,0 % oligofág 26,8 % 24,5 % polyfág 24,8 % 35,0 % široký polyfág 40,8 % 32,5 % Tab. 19 : Zastoupení druhů můrovitých podle potravní vazby na vymezené skupiny živných rostlin na lokalitách Kameničky a Ratajské rybníky. Potravní vazba Zastoupení druhů Kameničky Ratajské rybníky byliny 65,6 % 60,7 % dřeviny 18,5 % 24,5 % bez specializace 15,9 % 14,7 % Monocotyledonae 21,0 % 21,5 % Dicotyledonae 38,2 % 46,0 % Thallobionta 1,3 % 0,6 % bez specializace 39,5 % 32,5 % 4.4.2 Stanovištní nároky Vyhodnocení stanovištních nároků může být při výzkumech krátkodobého charakteru ovlivněno nepřítomností části spektra druhů, které jsou citlivé k abiotickým faktorům nebo se jejich populace nachází na dolní hranici výskytu na lokalitě ap., a zároveň přítomností druhů s odlišnými ekologickými nároky než jsou dané vlastnosti stanoviště z důvodu použité metodiky (světelný lapač láká jedince i z jiných typů stanovišť z delších vzdáleností). Nejvhodnější by proto společně s dlouhodobějším charakterem výzkumu bylo kombinovat různé metody sběru, ale to naráží na časové i metodické problémy (ŠUMPICH 1995). Některé druhy se vyskytují na různých typech stanovišť, pouze na některých však dosahují vyšších abundancí, zatímco některé druhy bývají početné na více stanovištích a často obsazují tzv. přechodová stanoviště (viz v případě výzkumu na sledovaných lokalitách druhy přechodového stanoviště rašeliniště jehličnatý les). Výsledná zastoupení jednotlivých druhů na lokalitě Stupník podle jejích stanovištních nároků odpovídají charakteru lokality, jejímu umístění v krajině i umístění světelného lapače. Nápadný je zde zvýšený počet druhů bez nároků na stanoviště (ubikvisté), který může ukazovat na zvýšenou míru antropogenního ovlivnění stanoviště. Odpovídá však celkovému umístění lokality v zemědělské krajině, kde je lokalita oblopená smrkovým lesem z jedné strany a zemědělskými pozemky a zahradami přilehlé obce ze zbývajících tří stran, a také celkové otevřenosti stanoviště (viz obr. 5). V důsledku toho byla pravděpodobnost příletu 74 druhů agrocenóz, antropogenně ovlivněných stanovišť, migrantů a druhů s delší letovou vzdáleností vyšší než u ostatních lokalit. Na lokalitě Stupník se však vyskytovala celá řada druhů přirozených stanovišť, např. druhy přechodového stanoviště rašeliniště jehličnatý les, druhy bažin a mokřadních luk a druhy vyšších vegetačních stupňů, které měly mírně vyšší zastoupení než u porovnávaných lokalit Kameničky a Ratajské rybníky (viz obr. 24 a tab. 20). V porovnání s těmito lokalitami byly také méně zastoupeny druhy listnatých lesů a suchých bezlesých bitotopů, což opět odpovídá charakteru stanoviště i klimatickým podmínkám oblasti. Na lokalitě Pihoviny bylo v patrné zvýšené zastoupení druhů přechodového stanoviště rašeliniště jehličnatý les a druhů bažin a mokřadních luk a nižšího zastoupení druhů listnatých lesů a suchých bezlesých bitotopů (viz obr. 24 a tab. 20), které bylo způsobeno charakterem stanoviště (charakteristika viz kap. 2.1.3) a jeho umístění v komplexu smrkového lesa (viz obr. 8). Na lokalitě Žákova hora byl nápadně zvýšený podíl druhů suchých bezlesých bitotopů, které dominovaly druhovému složení na stanovišti (viz obr. 24). Vysoký podíl těchto druhů byl dán zejména místem odchytu, které bylo situováno do teplého suchého svahu s jihovýchodní expozicí, otevřeného k pasekám a lesním loukám přítomným na jihozápadní straně Žákovy hory. Tab. 20 : Zastoupení druhů můrovitých podle stanovištních nároků na lokalitách Kameničky a Ratajské rybníky. Preference Zastoupení druhů ke stanovišti Kameničky Ratajské rybníky listnatý les 26,8 % 23,3 % smíšený les 1,3 % 1,8 % jehličnatý les 2,5 % 2,5 % rašeliniště jehličnatý les 3,8 % 2,5 % bažiny a mokřadní louky 5,1 % 4,9 % louky 16,6 % 15,3 % sušší bezlesé biotopy 24,2 % 28,2 % ubikvisté 19,7 % 21,5 % 75 4.5 Sezónní dynamika modelových druhů a posouzení vlivu meteorologických a klimatických faktorů 4.5.1 Počet generací a fenologie Výrazně vyšší zastoupení druhů univoltinních na všech studovaných lokalitách je ovlivněno především celkovým klimatem oblasti a kratším vegetačním obdobím (ČECH et al. 2002). Některé druhy také v některých letech vytváří jednu generaci, zatímco v některých dvě nebo více v závislosti na klimatických podmínkách v průběhu vegetační sezóny (EBERT 1997, STEINER & EBERT 1998). Během krátkodobého průzkumu může tedy být zaznamenána řada druhů, které na dané lokalitě vytváří dvě nebo více generací, ale v době průzkumu je zejména díky abiotickým vlivům zaznamenána jen jedna generace. Na daných lokalitách k výše zmíněnému přispívá celkově chladnější klima charakteristické pro vyšší polohy centrální části Žďárských vrchů. Na lokalitách Pihoviny a Žákova hora je zvýšený podíl univoltinních druhů do značné míry dán použitou metodikou, která pokrývá výskyt druhů po malých úsecích sezóny, a výsledné hodnoty je proto třeba brát jako orientační. Uvedené zastoupení univoltinních a bivoltinních druhů je také nižší v porovnání s lokalitami Kameničky a Ratajské rybníky, které mají podíl bivoltinních druhů asi o 10 % vyšší. Vymezení fenologických aspektů je často odvislé od mikroklimatických podmínek v dané sezóně i na daném stanovišti a může se proto mírně měnit v průběhu let (LAŠTŮVKA, písemná korespondence). Na zkoumaných lokalitách byl praevernální fenologický aspekt charakterizován především kvetením vrb a lísek a raným jarním aspektem (podběl obecný, mokrýš střídavolistý, bažanka bahenní, na Žákově hoře pak devětsil lékařský, kyčelnice devítilistá, samorostlík klasnatý), vernální např. kvetením šeříku, olisťováním javoru a buku a pozdějším jarním aspektem (sasanka hajní, blatouch bahenní, vstavač májový), aestivální kvetením trav (psárka, bojínek, srha) a sušením prvních sen, serotinální dozráváním plodů, slizní brambor a sušením otav a autumnální opadaváním listí a odletem stěhovavých ptáků (Bartošová, pís. korespondence). Na lokalitě Stupník byla převaha druhů s vernálním a aestiválním fenologickým aspektem způsobena především relativně pozdním nástupem jara s následným rychlým průběhem, kdy se druhy praevernálního fenologického aspektu objevovaly pozdě, a příchod jarních druhů často sahal až do začátku července a kolidoval s příchodem letních druhů. V druhé polovině a na konci srpna, v době aktivity druhů se serotinálním fenologickým aspektem, pak byly přítomné občasné přízemní mrazíky s častými přízemními mlhami, s následným výrazným poklesem teplot v září. Uvedená zastoupení druhů v různých fenologických aspektech se tak lišila především od lokality Ratajské rybníky, kde výrazně převládaly druhy serotinálního aspektu (téměř 50 %) a dále druhy serotinálního aspektu (téměř 23 %) a poté vernálního 76 aspektu (téměř 18 %). Zastoupení druhů různých fenologických aspektů na lokalitách Pihoviny a Žákova hora je opět do značné míry ovlivněno chybou sběru a uvedené hodnoty jsou proto orientační. 4.5.2 Sezónní dynamika a noční aktivita Na grafických znázorněních sezónních dynamik vybraných druhů je u některých druhů patrný výrazný rozdíl v průběhu let 2002 a 2003, způsobený zejména rozdílnými klimatickými podmínkami v průběhu obou let. Dřívější a výraznější nástup jara (viz tab. 17) v roce 2003 způsobil zvýšené abundance zejména u O. gothica , L. comma a L. obsoleta . Následný teplý červen, chladnější první polovina července a velmi teplý konec července a začátk srpna způsobil výkyvy u X. baja a A. scolopacina . U vícegeneračních D. rubi , O. plecta a X. c nigrum se tyto změny projevily ve zvýšených abundancích ve zmíněných obdobích v roce 2003 (viz obr. 30–41). Aktivita jedinců na lokalitách Pihoviny a Žákova hora také odráží aktuální průběh noci z hlediska abiotických faktorů. Na lokalitě Pihoviny se velmi často vyskytovaly přízemní mlhy přicházející o něco dříve na začátku a konci sezóny (často mezi první a druhou hodinou, viz aktivita O. gothica , G. flavago , A. circellaris na obr. 36) a o něco později na vrcholu vegetačního období (mezi druhou a třetí hodinou odchytu, viz aktivita D. mendica , O. plecta , X. c nigrum na obr. 36). V této době výrazněji klesala teplota a také abundance, jak celkové (viz obr. 32), tak u většiny sledovaných druhů (viz obr. 36). Výraznější ochlazování během noci korespondovalo také s nejvyššími a nejnižšími abundancemi, zjištěnými během hodin v rámci jednotlivých odchytů (viz obr. 34), kdy v průběhu noci postupně klesá aktivita jedinců (nejvyšší na začátku odchytu a nejnižší na konci odchytu). Na Žákově hoře se díky poloze místa odchytu teploty držely vyrovnanější během průběhu noci a abundance tak klesaly později během noci, a to jak celkové (viz obr. 33), tak u vybraných druhů (viz rozdíly v porovnání aktivity s lokalitou Pihoviny u O. gothica , G. flavago a A. circellaris na obr. 37). Také v četnosti nejvyšších a nejnižších abundancí během odchytu nejsou patrné tak jasné rozdíly v první a poslední hodině odchytu jako na lokalitě Pihoviny (viz obr. 35), nejvyšší abundance druhů byly registrovány v druhé hodině odchytu (ne v první jako na Pihovinách) a nejnižší zároveň v první a čtvrté hodině odchytu (na Pihovinách výrazně ve čtvrté hodině, viz obr. 34 a 45). Podobný efekt se ale neprojevil u počtů druhů, kde jejich hodnoty výrazně neklesají ani na jedné z lokalit (viz obr. 32 a 43) a zároveň rozdíl v hodinách s nejvyššími a nejnižšími počty druhů není tak výrazný jako u abundancí (viz obr. 34 a 45). Tento fakt svědčí o tom, abundance můrovitých jsou nejvyšší v první fázi noci v období zhruba od první hodiny po západu slunce do třetí hodiny po západu slunce, tedy v různou hodinu v závislosti 77 na západu slunce během vegetační periody, vždy však do půlnoci. Tento závěr odpovídá výsledkům práce FAY & HALFPAPP (1999), kteří při zkoumání aktivity škůdců rodu Eucidoma spp. zjistili přílet 72,9 % ze všech jedinců před půlnocí. Dále je možné konstatovat, že abiotické podmínky mají v průběhu noci vliv především na abundance druhů a že je přítomen jistý počet druhů (jen s malými odchylkami) v průběhu celé noci, byť v nízkých abundancích. Uvedená konstatování jsou však spíše orientační, k jasnějším závěrům by bylo třeba přesnějších údajů, založených na exaktnějších měřeních, nejlépe během většího počtu vegetačních period. 4.5.3 Meteorologické a klimatické faktory Z uvedených výsledků korelační analýzy vyplývá závislost vybraných druhů můrovitých na teplotě. Hodnoty korelací jsou velmi slabé, což je dáno především typem dat (v abundancích jednotlivých druhů se vyskytovalo velké množství 0 a 1). Důležitá je ovšem průkaznost korelací, která je u většiny druhů výrazná (viz tab. 9). Dále je také třeba mít na zřeteli, že hodnoty teplot pochází z meteorologické stanice Svratouch, vzdálené 8 km (v případě lokality Stupník), respektive 4 km (v případě lokality Kameničky). Nižší průkaznost i hodnoty korelací v případě lokality Stupník mohou být dány mírně rozdílnou metodikou v odchytu (v Kameničkách byl světelný lapač v provozu celou noc rozdíl teplot byl tedy vyšší v průběhu noci než v případě lokality Stupník, kde byl odchyt prováděn 4 hodiny každou noc). Uvedené výsledky odpovídají závěrům z obecné literatury. SJÖBERG (1967 nepubl.) kromě teploty zjistil závislost motýlů s noční aktivitou na rychlosti větru (s hranicí pro možnost letu cca 13 m/s) a oblačnosti. MAELZER & ZALUCKI (1999) zjistili závislost některých druhů Helicoverpa spp. v Austrálii na srážkách v období dešťů. HOLYOAK et al. (1997) prokázali závislost některých druhů můrovitých na srážkách a teplotě v dlouhodobém horizontu a konstatovali, že závislosti byly charakteristické pro každý druh. Vliv dalších faktorů většinou souvisí s těmi ostatními, jako například tlak vzduchu (nízký tlak vzduchu ve vegetačním období přináší zvýšenou oblačnost a také zvýšenou nebo konstantnější teplotu během noci), vlhkost vzduchu (nižší vlhkost vzduchu souvisí se silnějším větrem), bouřky či přechod fronty (přináší v první fázi zvětšnou oblačnost a zvýšení teploty) (SJÖBERG 1967 nepubl.). Vliv klimatických faktorů se projevil na lokalitě Stupník hlavně podstatnými rozdíly v celkové abundanci mezi jednotlivými roky (viz tab. 3 a obr. 13). Tyto rozdíly byly způsobeny rozdílnými klimatickými podmínkami v jednotlivých letech, v roce 2002 chladným jarem a pozdějším nástupem léta v porovnání s rokem 2003 (značný rozdíl v teplotách v dubnu, květnu a červnu v roce 2002 a 2003, viz tab. 17) a také jeho rozdílným průběhem, což se odrazilo i na výkyvech abundancí v průběhu sezóny. Během několika nocí 78 v první dekádě srpna 2003, kdy jsem zaznamenal extrémně vysoké abundance (viz obr. 13), překročily teploty v době odchytu 20 °C (tzv. tropické noci). z klimatických tlak, vítr, fáze měsíce. 4.6 Charakteristická společenstva můrovitých studovaných lokalit Jednotlivé druhy v souborech charakteristických společenstev motýlů pro dané lokality vypovídají o stavu a také zachovalosti daného stanoviště. V případě vymezených společenstev charakteristických pro všechny studované lokality je možné konstatovat, že je přítomna celá řada druhů charakteristických pro přirozená stanoviště Žďárských vrchů, potažmo Českomoravské vrchoviny, tedy druhů přirozených vlhkých luk, bažin a mokřadních luk, okrajů rašelinišť nebo v případě Žákovy hory druhů listnatého lesa (viz kap. 4.4.2). 4.7 Posouzení antropického tlaku a možný bioindikační význam společenstev charakteristických lokalit 4.7.1 Antropický tlak. Zhodnocení zachovalosti lokalit poskytují celkové hodnoty indexů popisujících strukturální znaky na jednotlivých lokalitách (především ekvitabilita, viz tab. 3) či přítomnost eudominantních druhů na lokalitách (LAŠTŮVKA 1991d, ŠUMPICH 1995). ŠUMPICH (2006) je však považuje za spíše orientační, naráží tak na krátkodobost synekologických studií a možnost příčiny jiných vlivů na hodnoty indexů než je celkový stav a zachovalost daného stanoviště. Tento efekt se ukázal na lokalitě Stupník, kde snížená hodnota indexů v roce 2003 (resp. zvýšená u Simpsonova indexu dominance, viz tab. 3) ovlivnila jeho celkovou hodnotu, ale byla způsobena zvýšenou abundancí tří druhů O. gothica , O. plecta a X. c nigrum v důsledku klimatických podmínek (viz kap. 4.5.3), indexy byly tedy ovlivněny vnějšími faktory a ne celkovým stavem stanoviště. ŠUMPICH (2006) uvádí podobný příklad z NPR Radostínské rašeliniště. ŠUMPICH (2006) také udává jako možnou hranici pro posouzení zachovalosti stanoviště hodnotu ekvitability E = 0,80, která je však v tomto případě počítána pro společenstva více čeledí makrolepidopter zahrnutých do kvantitativního hodnocení provedených synekologických studií. Na většině stanovišť čeleď můrovitých jako samostatně hodnocené společenstvo uvedené hodnoty nedosahuje v Kameničkách je E = 0,74 (LAŠTŮVKA 1991d), na Ratajských rybnících je E = 0,77 (ŠUMPICH 1995), v Zubří je E = 0,76 ap. Na lokalitách Pihoviny a Žákova hora byl výše popsaný jev částečný, silnější efetkt zde 79 mělo ovlivnění výsledku chybou sběru důsledku malého počtu odchytů, takže i zde jsou hodnoty indexů orientačním vodítkem. Za zásadnější zhodnocení je tedy považována přítomnost stenotopních druhů ve vyšších třídách dominance (subdominantní a dominantní) a jejich ekologické vlastnosti a přítomnost jednotlivých typizačních druhů v nižších třídách dominance (subrecedentní, recedentní) (ŠUMPICH 2006). Toto hodnocení ukazuje na zachovalost všech stanovišť (viz kap. 3.7) s jistou mírou antropogenního ovlivnění na Stupníku (přítomnost zvýšeného počtu ubikvistických druhů, viz kap. 4.4.2). 4.7.2 Bioindikační význam Z uvedeného vyplývá, že bioindikační schopnost zejména stenotopních druhů můrovitých ve vyšších třídách dominance a některých eurytopních druhů je vysoká a do jisté míry také specifická pro různá území, což potvrzují také EBERT (1997), SCHANOWSKI et al. (1997), STEINER & EBERT (1998) z výsledků odchytů druhů na hranici vertikálního rozšíření v Černém lese (Schwarzwald). Pro Žďárské vrchy, potažmo pro Českomoravskou vrchovinu, je u lokality Stupník jako studovaného typu stanoviště vlhkých smilkových luk (ŠUMPICH 2006) až mokřadních luk přítomnost lučních druhů, které se na přirozených vlhkých loukách vyskytují ve vyšších abundancích, a druhů bažinatých a rašelinných luk ( D. brunnea , D. dahlii , D. florida , C. pisi , O. opima , M. pudorina , M. impura , M. turca , L. comma , Ch . minima , A. bractea , A. lateritia aj., viz tab. 14) a dále horských druhů, které však ŠUMPICH (2006) na Českomoravské vrchovině charakterizuje spíše jako typické druhy vrchovin a pahorkatin ( A. rubrirena , S. ain , P. biren , E. occulta ). Na porovnávaných typově podobných lokalitách Kameničky a Zubří je schopnost dominovat patrná jen u některých druhů, u kterých byl tento jev pozorován na lokalitě Stupník. Přesnější závěry by mohly být uvedeny až po víceletém studiu, zejmnéna u lokality Zubří, kde chybí značná část bioindikačních recedentních a subrecedentních druhů v důsledku jednoletého výzkumu na této lokalitě. 80 5. ZÁVĚR V rámci studia čeledi můrovití (Noctuidae) ve Žďárských vrších na Českomoravské vrchovině byly shrnuty dostupné faunistické poznatky o čeledi a provedeno ekologické hodnocení na základě synekologického výzkumu tří lokalit během dvou let. Faunistická data byla zpracována ve formě seznamu druhů. Ve Žďárských vrších bylo zjištěno celkem 247 druhů na 34 lokalitách. Byly nalezeny 4 nové druhy z výzkumu pro účely diplomové práce ( Catocala sponsa , Helicoverpa armigera, Polymixis polymita, Eugnorisma depuncta ) a další 4 nové druhy z inventarizačních výzkumů z posledních dvou let ( Simyra albovenosa, Proxenus lepigone, Mesoligia furuncula, Noctua interjecta ). Shrnutí historických a faunistických dat s odkazy na lokality a příslušné práce tak přineslo kompletní přehled o fauně čeledi ve Žďárských vrších včetně nejnovějších údajů. V rámci ekologické studie byla použita odlišná metodika na lokalitě Stupník byl instalován světelný lapač, na zbylých dvou byl odchyt uskutečněn pomocí plátna. Na lokalitách byly sledovány základní strukturální znaky jednotlivých taxonocenóz, rozšíření druhů, potravní a stanovištní nároky, sezónní dynamika, vliv meteorologických a klimatických faktorů, definovány charakteristické druhy společenstev pro jednotlivé lokality, posouzen bioindikační význam a antropický tlak. Výsledky z lokality Stupník byly porovnány s hodnotami z typově podobných stanovišť (Kameničky, Zubří) a s lokalitami s metodicky podobným synekologických výzkumem (Kameničky, Ratajské rybníky). Mohly být také porovnány různé metodiky odchytu mezi studovanými lokalitami a poukázáno na případné odlišnosti způsobené chybou sběru. Na lokalitě Stupník bylo zjištěno 144 druhů z odchycených 7889 jedinců, na lokalitě Pihoviny 91 druhů z 1173 jedinců a na lokalitě Žákova hora 98 druhů z 1650 jedinců. V přehledu druhů jsou stručně komentovány zajímavé a významné nálezy z hlediska faunistického a ekologického. V rámci strukturálních znaků byla hodnocena diverzita druhů pomocí indexů (Shannonův index, Simpsonův index, ekvitabilita) a dominance vytvořením přehledu druhů v jednotlivých třídách dominance pro každou lokalitu. Hodnoty ekvitability byly použity v hodnocení zachovalosti stanovišť, pro dané lokality byly mírně snížené a pohybovaly se mezi 0,70–0,76, což bylo způsobeno vysokou dominancí některých druhů ( O. gothica, X. c nigrum, O. plecta ) vlivem klimatických podmínek v roce 2003. Na všech lokalitách se vyskytovaly druhy eudominantní alespoň v jednom roce, na lokalitách Pihoviny a Žákova hora vlivem metodiky a chyby sběru zcela chyběly druhy subrecedentní v jednotlivých letech. Výsledky tak poukázaly na problém spočívající v krátkodobosti podobných výzkumů, kdy jsou výsledné hodnoty strukturálních znaků často ovlivněny klimatickými změnami během jednotlivých let a jejich výpovědní hodnota je spíše orientační. 81 Na studovaných lokalitích bylo zjištěno zoogeografické rozšíření jednotlivých druhů a jejich zastoupení. Nejvíce se vyskytovaly druhy eurosibiřské, holarktické a západopalearktické (dohromady tvořily více než 90 % z počtu druhů na všech lokalitách). V rámci potravní specializace se na lokalitách vyskytovaly druhy monofágní, oligofágní, polyfágní a široce polyfágní. Nejvíce zastoupené byly druhy polyfágní a široce polyfágní. V rámci vymezených skupin živných rostlin se nejvíce druhů vyvíjelo na bylinách a preferovalo dvouděložné rostliny. Z hlediska stanovištních nároků převládaly druhy listnatého lesa, sušších bezlesých biotopů, bažin, luční druhy a nevyhraněné druhy (ubikvisté), které se ve zvýšeném počtu vyskytovaly na lokalitě Stupník. Celkově převládaly nelesní druhy nad lesními. Kolem 80–90% druhů vytvářelo na studovaných lokalitách jednu generaci. V rámci fenologických aspektů se nejvíce vyskytovaly druhy vernálního, aestiválního a serotinálního aspektu, což vypovídalo o poloze stanovišť z hlediska geografického i klimatického. U jednotlivých zástupců v rámci zjištěných fenologických aspektů a u druhů vytvářejících dvě generace byla posouzena sezónní dynamika. Na lokalitách Stupník a Kameničky byla provedena korelační analýza závislosti abundance devíti vybraných druhů na denní teplotě, měřené v 21 hodin na meteorologické stanici Svratouch. Byla zjištěna pozitivní závislost u osmi druhů na lokalitě Stupník a u šesti druhů na lokalitě Kameničky. Závislosti byly slabé, ale měly vysokou průkaznost (u šesti druhů na Stupníku a tří v Kameničkách). Výsledky potvrdily pozorovaný vliv teploty a dalších klimatických faktorů na abundance. Na lokalitách Pihoviny a Žákova hora byla zaznamenána aktivita můr při odchytu. Největší aktivita byla zjištěna v prvních dvou hodinách odchytu u celkových abundancí i většiny vybraných druhů. Byla definována charakteristická společenstva můrovitých na jednotlivých lokalitách. Charakteristické druhy pro lokality Stupník a Pihoviny byly druhy bažin, rašelinišť, okrajů rašelinných luk, jehličnatého lesa a luční druhy, pro lokalitu Žákova hora druhy listnatého, smíšeného a jehličnatého lesa, okrajů rašelinných luk a luční druhy. Vybrané stenotopní druhy indikovaly daná stanoviště buď svou abundancí nebo přítomností. Na všech lokalitách byly také přítomné druhy vyšších poloh charakteristické pro zachovalá stanoviště Žďárských vrchů. Zjištěné výsledky odpovídaly charakteru studovaných lokalit a potvrdily bioindikační schopnost některých stenotopních druhů, které zároveň indikovaly i malou antropogenní zátěž studovaných lokalit. Zjištěné celkové závěry v případě studovaných lokalit ukázaly na přirozený, případně polopřirozený charakter stanovišť s mírným antropogenním ovlivněním lokality Stupník a relativně vysokou zachovalostí lokalit Pihoviny a Žákova hora. Výsledky některých ekologických charakteristik (zastoupení druhů z hlediska rozšíření, 82 potravních nároků, klimatických vlivů a bioindikace) byly podobné na všech lokalitách i v rámci rozdílných metodik a poukázaly na srovnatelnost výzkumu s menším počtem odchytů s výzkumem denního odchytu pomocí lapače, zatímco výsledky jiných (strukturální znaky, fenologie a sezónní dynamika, částečně také stanovištní nároky a v důsledku toho i antropogenní zátěž) ukazovaly na možné ovlivnění v důsledku chyby sběru. Celkové výsledky ukázaly možnou využitelnost kvantitativního hodnocení výzkumů stanovišť i v rámci ochrany přírody při zjišťování zachovalosti lokalit a případného managementu chráněných území. Potvrdily také, že celkové hodnocení závěrů z faunisticko ekologického průzkumu z hlediska ekologických vazeb (zejména zachovalost stanoviště, respektive území) není možné vytvořit z jednotlivých údajů. Ty se mohou lišit jak v rámci jednotlivých ekologických ukazatelů, tak i v čase, při jejich posuzování je proto důležité zachovat komplexní přístup. 83 6. LITERATURA BEGON M., HARPER J.L. & TOWNSEND C.R. 1997: Ekologie: jedinci, populace a společenstva . Vydavatelství Univerzity Palackého, Olomouc, 949 pp. BÍNA P. 2003: Můrovití (Lepidoptera, Noctuidae) CHKO Žďárské vrchy. Bakalářská práce, Masarykova univerzita, Brno. BUREŠ P. (nepubl.): Rostliny Žďárských vrchů. Prezentace, Brno. ČECH L., ŠUMPICH J., ZABLOUDIL V. & kol. 2002: Jihlavsko. In: MACKOVČIN P. & SEDLÁČEK P. (eds.): Chráněná území ČR, svazek VII . Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 528 pp. DVOŘÁK I. & ŠUMPICH J. 2001: Fauna motýlů lokality Babín v CHKO Žďárské vrchy (Lepidoptera). Vlastivědný sborník Vysočiny 15: 219 244. EBERT G. (ed.) 1997: Die Schmetterlinge Baden Württembergs . Band 6 . Nachtfalter 4. Eugen Ulmer GmbH & Co , Stuttgart (Hohenheim), 662 pp.
FAJČÍK J. 1998: Motýle strednej Európy, II . zväzok . Die Schmetterlinge Mitteleuropas, II. Band. Jaroslav Fajčík, Bratislava, 233 pp.
FAY H.A.C. & HALFPAPP K.H. 1999: Activity of fruit piercing moths, Eudocima spp. (Lepidoptera: Noctuidae), in north Queensland crops: Some effects of fruit type, locality and season. Australian Journal of Entomology 38: 16 22. FIBIGER M. 1990: Noctuinae 1 . Noctuidae Europaeae, volume 1 . Entomological Press, Sorø, 208 pp.
FIBIGER M. 1993: Noctuinae 2 . Noctuidae Europaeae, volume 2 . Entomological Press, Sorø, 230 pp.
FIBIGER M. 1997: Noctuinae 3 . Noctuidae Europaeae, volume 3 . Entomological Press, Sorø, 418 pp.
FREITAG H. 1962: Einführung in die Biogeographie von Mitteleuropa unter besonderer Berücksichtigung von Deutschland . Stutgart, 214 pp. GOATER B., RONKAY L. & FIBIGER M. 2003: Catocalinae & Plusiinae . Noctuidae Europaeae, volume 10 . Entomological Press, Sorø, 456 pp. GUSTAFSSON B. 2005: Catalogus Lepidopterorum Sueciae 1994. Revidován 20. 5. 2005. Naturhistoriska riksmuseet, Stockholm. Přístupné z: http://www.nrm.se . 1. 12. 2008. HACKER H., RONKAY L. & HREBLAY M. 2002: Hadeninae 1 . Noctuidae Europaeae, volume 4 . Entomological Press, Sorø, 420 pp. 84 HRBEK J. 1948: První příspěvek k poznání motýlí fauny Žďárska a Žďárských vrchů. Časopis vlastenecké spoečnosti muzea Olomouc 57: 142 150.
CHYTRÝ M. KUČERA T. & KOČÍ M. (eds.) 2001: Katalog biotopů České republiky . Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 307 pp. JAKEŠ O. & MAREK J. 1975: Nové nebo jinak významné nálezy Lepidopter z Moravy a Slovenska. Zprávy Československé společnosti entomologické ČSAV 11: 41 46.
KOCH M. 1984: Wir bestimmen Schmetterlinge . Neumann Verlag, Radebeul Leipzig, 792 pp.
LAŠTŮVKA Z. 1991a: Ergebnisse des synökologischen Studiums eineger Lepidopterenfamilien auf der Experimentalfläche bei Kameničky. II. Phänologie und saisondynamik. Acta Universitatis agriculturae Brno 39: 197 208.
LAŠTŮVKA Z. 1991b: Ergebnisse des synökologischen Studiums eineger Lepidopterenfamilien auf der Experimentalfläche bei Kameničky. III. Biogeographische zusammensetzung und herkunft der fauna. Acta Universitatis agriculturae Brno 39: 209 215.
LAŠTŮVKA Z. 1991c: Ergebnisse des synökologischen Analyse der Lepidopterensynisie auf der Experimentalfläche bei Kameničky (IV.). Acta Universitatis agriculturae Brno 39: 217 226.
LAŠTŮVKA Z. 1991d: Ergebnisse des synökologischen Analyse der Lepidopterensynisie auf der Experimentalfläche bei Kameničky (V.). Acta Universitatis agriculturae Brno 39: 227 233.
LAŠTŮVKA Z. (ed.) 1998: Seznam motýlů České a Slovenské republiky (Lepidoptera). Checklist of Lepidoptera of the Czech and Slovak Republics (Lepidoptera). Konvoj , Brno, 118 pp.
LAŠTŮVKA Z. 2000: Společenstva hmyzu Žďárských vrchů se zřetelem na řád Lepidoptera. In: HROUDA V. (red.): Žďárské vrchy v čase a prostoru. Sborník konferenčních příspěvků. Sphagnum – ekologická společnost ve spolupráci se Správou CHKO Žďárské vrch y, pp. 75 77.
LAŠTŮVKA Z. & DVOŘÁK M. 1990: Ergebnisse des synökologischen Studiums eineger Lepidopterenfamilien auf der Experimentalfläche bei Kameničky. Übersicht der festgestellten Arten. Acta Universitatis agriculturae Brno 38: 205 216. LAŠTŮVKA, Z. & LIŠKA, J. 2005. Seznam motýlů České republiky (Checklist of 85 Lepidoptera of the Czech Republic) (Insecta: Lepidoptera). Přístupné z: http://www.lepidoptera.wz.cz . 1. 12. 2008. LIŠKA J., LAŠTŮVKA Z., ELSNER G., VÁVRA J., DUFEK T., GREGOR F., JANOVSKÝ M., JAROŠ J., LAŠTŮVKA A., MAREK J., PETRŮ M., SKYVA J. & ŠUMPICH J. 2000: Faunistic records from the Czech republic 101. Klapalekiana 36: 161 169. MÍCHAL I. 1992: Ekologická stabilita . Ministerstvo životního prostředí ČR, Praha, 243 pp. NOVÁK I., LAŠTŮVKA Z., VÁVRA J., MAREK J., ZELENÝ J., LIŠKA J., KRÁLÍČEK M., GOTTWALD A., PIPEK P., SPITZER K., JAROŠ J., VANČURA B., AŠMERA J., JANOVSKÝ J., LEKEŠ V. & KRAMPL F., 1992: Česká jména motýlů. Zprávy České společnosti entomologické ČSAV , 28 (1): 1 54. NOWACKI J. 1998: The Noctuids (Lepidoptera, Noctuidae) of Central Europe . František Slamka, Bratislava, 51 pp. ODUM, E. P., 1977: Základy ekologie . Academia, Praha, 733 pp. PELÍŠEK J. 1978: Pralesní rezervace Žákova hora. Manuskript, Brno, 2 pp. RÁKOSY L. 1996: Die Noctuiden Rumäniens (Lepidoptera, Noctuidae) . Kataloge des O.Ö. Landesmuseums, Linz, 648 pp. R Development Core Team (2007) R: A language and environment for statistical computing. R Foundation for Statistical Computing, Vienna. RONKAY G. & RONKAY L. 1994: Cuculinae 1 . Noctuidae Europaeae, volume 6 . Entomological Press, Sorø, 282 pp.
RONKAY G. & RONKAY L. 1995: Cuculinae 2 . Noctuidae Europaeae, volume 7 . Entomological Press, Sorø, 224 pp. RONKAY L., YELA J. L. & HREBLAY M. 2002: Hadeninae 2 . Noctuidae Europaeae, volume 5 . Entomological Press, Sorø, 456 pp.
SCHANOWSKI A., LUSSI H. G., STEINER A. & BASTIAN J. 1997: Noctuidae. In: EBERT G. (ed.): Die Schmetterlinge Baden Württembergs . Band 5 . Nachtfalter 3 . Eugen Ulmer GmbH & Co, Stuttgart (Hohenheim), pp. 366 568. SJÖBERG G. 1967: Väderfaktorernas inverkan på flygaktiviteten. Manuskript, Gävle, 8 pp. SKOU P. 1991: Nordens Ugler. In: LYNEBORG L. (ed.): Danmarks Dyreliv, Bind IV . Apollo books, Stenstrup, 567 pp. SCHMÖGER K., DVOŘÁK M., DVOŘÁK O., HŘEBEN F., KOLÁŘ Z. & TALPA V. 1990: Příspěvek k faunistice můrovitých Českomoravské vrchoviny (Lepidoptera, Noctuidae). Přírodovědný Sborník Západomoravského muzea v Třebíči, 17: 93 103. STARÝ J. & MAREK J. 1966: Příspěvek k faunistice můrovitých Československa. 86 (Lepidoptera, Noctuidae). Zprávy Československé společnosti entomologické ČSAV 2: 77 92. STEINER A. & EBERT G. 1998: Die Schmetterlinge Baden Württembergs . Band 7 . Nachtfalter 5 . Eugen Ulmer GmbH & Co, Stuttgart (Hohenheim), 583 pp. ŠUMPICH J. 1993: Některé nálezy motýlů (Lepidoptera) v severní části Českomoravské vrchoviny s ohledem na jejich ekologickou valenci I. Vlastivědný sborník Vysočiny 11: 261 272. ŠUMPICH J. 1995: Synekologické hodnocení synuzie motýlů podmáčených luk u Hlinska na Českomoravské vrchovině (Lepidoptera). Acta Musei Reginaehradecensis 24: 71 134. ŠUMPICH J. 2001: Motýli Železných hor. Železné hory, Sborník prací 11: 1 265. ŠUMPICH J. 2005: Výsledky kvantitativního sledování řádu motýlů (Lepidoptera) lučních biotopů u Kamenice nad Lipou. Acta rerum naturalium (Jihlava), 1: 105 116. ŠUMPICH J. 2006a: Fauna motýlů (Lepidoptera) dářských rašelinišť ve Žďárských vrších. Klapalekiana 42: 235 326. ŠUMPICH J. 2006b: První nález můry Noctua interjecta Hübner, 1803 na Šumavě s poznámkami k šíření druhu v České republice (Lepidoptera: Noctuidae). Silva Gabreta , 12: 95 99. ŠUMPICH J. 2007: Výsledky inventarizačního průzkumu fauny motýlů v PR Řeka (CHKO Žďárské vrchy). Manuskript, depon. Správa CHKO Žďárské vrchy, Žďár nad Sázavou, 10 pp. ŠUMPICH J. 2008: Výsledky inventarizačního průzkumu fauny motýlů v PP Suché kopce u Vojnova Městce (CHKO Žďárské vrchy). Manuskript, depon. Správa CHKO Žďárské vrchy, Žďár nad Sázavou, 15 pp. ŠUMPICH J., DVOŘÁK I. & DVOŘÁK M. 1998: Některé nálezy motýlů (Lepidoptera) na Českomoravské vrchovině s ohledem na jejich ekologickou valenci II. Vlastivědný sborník Vysočiny 13: 287 291. ŠUMPICH J., DVOŘÁK I. & DVOŘÁK M. 1999: Některé zajímavé nálezy motýlů (Lepidoptera) na Českomoravské vrchovině III. Vlastivědný sborník Vysočiny 14: 177 181.
ŠUMPICH J., DVOŘÁK I. & DVOŘÁK M. 2005: Některé zajímavé nálezy motýlů (Lepidoptera) na Českomoravské vrchovině IV. Acta rerum naturalium 1: 151 153.
ŠUMPICH J., DVOŘÁK I., DVOŘÁK M., MORAVEC J., LAŠTŮVKA Z. & MÜCKSTEIN P. (v tisku): Zajímavé nálezy motýlů (Lepidoptera) na Českomoravské vrchovině V.
ŠUMPICH J. & DVOŘÁK M. 1993: K poznání motýlí fauny Českomoravské vrchoviny I. Entomologický zpravodaj Selene 2: 9 12, 3: 11 12. 87 ŠUMPICH J. & LAŠTŮVKA Z. 1994: Historie a současnost poznání fauny motýlů (Lepidoptera) CHKO Žďárské vrchy. Manuskript, 8 pp. ZABLOUDIL V. 1985: Invetarizační průzkum SPR Žákova hora. Manuskript, depon. Správa CHKO Žďárské vrchy, Žďár nad Sázavou 24 pp. ZILLI A., RONKAY L. & FIBIGER M. 2005: Apameini . Noctuidae Europaeae, volume 8 . Entomological Press, Sorø, 328 pp. 88 7. PŘÍLOHY