Univerzita Hradec Králové Filozofická fakulta

Bakalářská práce

2017 Helena Filipová

Univerzita Hradec Králové Filozofická fakulta Katedra pomocných věd historických a archivnictví

Propagace knihoven se zaměřením na sociální sítě Bakalářská práce

Autor: Helena Filipová Studijní program: Technická podpora humanitních věd Studijní obor: Počítačová podpora v archivnictví (BPARCHIV)

Vedoucí práce: Ing. Monika Borkovcová, Ph.D.

Hradec Králové 2017

Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala pod vedením vedoucí práce samostatně a uvedla jsem všechny použité prameny a literaturu.

V Hradci Králové dne ………………………... (podpis)

Poděkování Za odborné vedení této bakalářské práce a čas, který mi během zpracovávání věnovala, bych ráda poděkovala vedoucí práce Ing. Monice Borkovcové, Ph.D. Dále bych chtěla poděkovat knihovnám v okrese Tábor, které mi pomáhaly s rozšiřováním dotazníku mezi svými čtenáři. A v neposlední řadě patří velké díky mé rodině, která mě po celou dobu podporovala.

Anotace FILIPOVÁ, Helena. Propagace knihoven se zaměřením na sociální sítě. Hradec Králové: Filozofická fakulta, Univerzita Hradec Králové, 2017,91 str. Bakalářská práce.

Cílem této práce je analýza způsobů a možností propagace knihoven v okrese Tábor, a to především se zaměřením na propagaci na internetu a sociálních sítích. První část práce bude teoretická, zaměřená na obecnou problematiku knihovního marketingu. Druhá, praktická, část se pak zaměří na porovnání propagace jednotlivých knihoven v táborském okrese. Práce se bude zabývat tím, jak se vůbec ta která knihovna na internetu a sociálních sítích prezentuje a formou dotazníku pro návštěvníky knihoven se pokusí zjistit, zdali je tato propagace dostatečná.

Klíčová slova Knihovna, marketing, propagace, webová stránka, sociální síť

Annotation FILIPOVÁ, Helena. Promotion of libraries focusing on social networks. Hradec Králové: Faculty of Arts, University of Hradec Králové, 2017,91 p. Bachelor thesis.

The aim of this thesis is to analyze ways of promotions of libraries in the district of Tábor, especially with a focus on promoting on the Internet and social networks. The first part of the thesis is theoretical and is focused on general issues of library marketing. The second, practical, part is focused on comparison of the promotion of individual libraries in the district of Tábor. The thesis will deal with how the libraries are presented on the Internet and social networks and questionnaire for visitors will try to find out, whether this promotion is sufficient.

Key worlds Library, marketing, promotion, website, social network

Obsah Úvod ...... 11

1 Knihovny ...... 13

1.1 Členění ...... 14

1.1.1 Členění knihoven podle zákona ...... 14

1.1.2 Rozdělení knihoven podle dostupnosti pro veřejnost ...... 16

1.1.3 Profesionální a neprofesionální knihovny ...... 16

1.2 Základní legislativní rámec ...... 17

1.2.1 Financování knihoven ...... 18

1.3 Knihovní řády...... 18

1.4 Propagace knihoven ...... 19

2 Marketing a sociální sítě ...... 21

2.1 Nástroje marketingu ...... 21

2.2 Marketingový výzkum ...... 23

2.3 On-line marketing ...... 25

2.3.1 Webové stránky ...... 26

2.3.2 Sociální sítě ...... 27

3 Nejčastěji využívané sociální sítě v České republice ...... 32

3.1 Facebook ...... 32

3.2 Facebook Business Manager ...... 33

3.2.1 Založení Facebook Business Manageru ...... 35

3.2.2 Stránka na Facebooku ...... 36

3.2.3 Správa stránky ve Facebook Business Manager ...... 38

3.2.4 Příspěvky stránky ...... 39

3.2.5 Správce reklam ...... 40

3.2.6 Power editor ...... 43

3.2.7 Problematika šedých účtů ...... 44

3.3 Instagram ...... 44

3.3.1 Reklama na Instagramu ...... 46

3.4 Twitter ...... 48

3.5 YouTube ...... 49

3.5.1 Založení kanálu na YouTube ...... 50

3.5.2 Nahrávání videa na YouTube ...... 52

3.5.3 Google AdWords ...... 53

3.6 LinkedIn ...... 54

4 Analýza současného stavu využití marketingových kanálů v knihovnách v okrese Tábor ...... 55

4.1 Zpracování dat v programu IBM SPSS Statistic 20 ...... 55

4.2 Výsledky dotazníkového šetření ...... 56

5 Vyhodnocení míry využití on-line propagačních možností knihoven v okrese Tábor ...... 63

6 Návrh řešení – aplikace nástrojů on-line marketingu ...... 65

Závěr ...... 66

7 Seznam použitých pramenů a literatury ...... 67

7.1 Seznam literatury ...... 67

7.2 Internetové zdroje ...... 68

8 Přílohy ...... 74

8.1 Příloha č. 1: Přehled profesionálních knihoven v okrese Tábor ...... 74

8.2 Příloha č. 2: Přehled neprofesionálních knihoven v okrese Tábor ...... 76

8.3 Příloha č. 3: Dotazník ...... 81

8.4 Příloha č. 4: IMB SPSS Statistic 20 – Variable View...... 86

8.5 Příloha č. 5: Obrázky autorky ...... 87

Úvod

Tato bakalářská práce se zabývá knihovnami a novými metodami, které mohou používat ke své propagaci. Práce se soustředí na webové stránky, a především na prezentaci na sociálních sítích. Autorka si téma zvolila z důvodu, že, nejen z vlastní zkušenosti, ale i ze zkušenostní okolí, lidé vyhledávají informace a novinky stále častěji právě prostřednictvím moderních webových nástrojů, a tak jsou i knihovny motivovány se tímto způsobem prezentovat. První teoretická část práce se zaměřuje na problematiku samotných knihoven. Definuje základní pojmy spojené s knihovnami a dále spojené se samotnou propagací. Samotnému marketingu se pak věnuje kapitola druhá. Nejprve popisuje obecná pravidla a poté se zaměřuje na problematiku on-line marketingu na webu a na sociálních sítích. Kapitola třetí s názvem Nejčastěji využívané sociální sítě v České republice se věnuje sociálním sítím podrobněji. Jsou zde popsány sítě Facebook, Instagram, Twitter, YouTube a LinkedIn včetně jejich nástrojů sloužících pro propagaci. Druhá praktická část závěrečné práce se zabývá on-line marketingem veřejných knihoven, přičemž z důvodu rozsáhlé sítě knihoven v ČR se práce soustředí pouze na knihovny v okrese Tábor. Podstatná část této kapitoly se zabývá zpracováváním dotazníku, kterým byl zkoumán vztah čtenářů ke knihovnám, a právě jejich on-line propagaci. Tato kapitola popisuje samotný dotazník i odpovědi respondentů včetně grafického vyhodnocení. V následujících kapitolách se pak autorka snaží shrnout výsledky, které dotazníkové šetření přineslo a navrhnout řešení případných nedostatků aplikací on-line nástrojů popsaných v předchozích kapitolách. Autorčiným cílem je v této práci shrnout základní možnosti on-line marketingu na sociálních sítích a popsat nástroje, které se k tom dají využívat. V současné době je tato problematika velice aktuální, a i pro knihovny se stává stále

11 nezbytnější. K využití těchto nástrojů může knihovnám tato závěrečná práce sloužit i jako návod, který by jim mohl práci se sociálními sítěmi ulehčit.

12

1 Knihovny

Své znalosti a zkušenosti lidé již minimálně 5000 let ukládají do knih proto, že chtějí uchovat a dále šířit to, co se jim podařilo zjistit. Toto uchovávání knih a dokumentů je pro lidskou společnost a její další vývoj nesmírně důležité. A tak se staly knihovny a archivy hlavním nástrojem k uchování lidské zkušenosti a znalosti.1 Definovat knihovnu je však stále komplikovanější. V současnosti se totiž tato instituce zabývá i spoustou jiných činností, než je jenom shromažďování a uchovávaní knih. Dnes je knihovna definována jako „kulturní, informační a vzdělávací instituce, která shromažďuje, zpracovává a uchovává organizovanou sbírku dokumentů a poskytuje knihovnické a informační služby.“ (Jiří Cejpek)2 „Veřejná knihovna je místní branou do světa vědomostí a základním předpokladem celoživotního vzdělávání, nezávislého rozhodování a kulturního rozvoje jednotlivců i společenských skupin.“ (Manifest IFLA/UNESCO o veřejných knihovnách, 1994)3 Knihovna, jiným slovem bibliotéka, pochází z řeckých slov biblos, které se do češtiny překládá jako kniha, a téké, což znamená police.4 Jak stanovuje knihovní zákon č. 257/2001 Sb. (dále jen „knihovní zákon“), knihovnou rozumíme zařízení, v němž jsou poskytovány veřejné knihovnické a informační služby. Je to místo, které nám poskytuje možnost vyhledání a vypůjčení knih nejenom ze svého fondu, ale i z fondů jiných knihoven a zprostředkovává nám informace z vnějších informačních zdrojů.5 Je to místo, které má za úkol poskytovat lidem přístup

1 CEJPEK, Jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2002. ISBN 80- 246-0323-3, str. 7. 2 CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 978-802-4610-375, str. 50. 3 KOONTZ, Christie a Barbara GUBBIN, ed. Služby veřejných knihoven: směrnice IFLA. 2., zcela přeprac. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2012. ISBN 978-80- 7050-612-7, str. 15. 4 CEJPEK, Jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2002. ISBN 80- 246-0323-3, str. 10. 5 O knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). In: . 2001, číslo 257. Dostupné také z: http://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod/knihovni-zakon-257-2001-sb.-a-navazne-provadeci- prepisy/Zakon257.htm.

13 k poznatkům a informacím, a tak podporovat vzdělávání.6 Měla by poskytovat služby bez ohledu na věk, fyzické, ekonomické nebo sociální podmínky.7 „Knihovna je místem, kde se setkávají myšlenky a lidé. Knihovna inspiruje, překvapuje, posiluje.“ (Rada pro veřejné knihovny o nové vizi pro finské knihovny)8 Jak již bylo zmíněno výše, v současné době jsou služby knihoven značně měněny, modernizovány. Knihovní fondy jsou obohacovány novými médii (auditivní a audiovizuální dokumenty), což vede k diskuzím, zda je označení „knihovna“ stále aktuální. V řadě zemí tak vzniklo pojmenování „mediatéka“, které označuje buď celou instituci, nebo součást knihovny a shromažďuje kromě knih a časopisů i obrazové, zvukové nebo audiovizuální dokumenty.9 Přesto vše však zůstává jeden podstatný znak, který je pro tyto instituce společný, a proto mohou být i nadále nazývány knihovnami. A to je uspořádanost fondu v takové míře, že je možné v něm rychle a jednoduše vyhledávat.10 „Hromada knih není knihovnou.“ (Jiří Cejpek)

1.1 Členění

Knihovny lze rozdělit do skupin podle několika kritérií. Prvním je členění podle knihovního zákona, druhým rozdělení podle dostupnosti pro veřejnost a třetím rozdělení na profesionální a neprofesionální knihovny.

1.1.1 Členění knihoven podle zákona V českém prostředí jsou knihovny podle knihovního zákona členěny do čtyř skupin. Do první patří knihovny zřízené Ministerstvem kultury, což jsou

6 KOONTZ, Christie a Barbara GUBBIN, ed. Služby veřejných knihoven: směrnice IFLA. 2., zcela přeprac. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2012. ISBN 978-80- 7050-612-7, str. 16. 7 tamtéž, str. 20. 8 tamtéž, str. 16. 9 CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 978-802-4610-375, str. 51. 10 tamtéž.

14

Národní knihovna České republiky, Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana a Moravská zemská knihovna v Brně.11 Národní knihovna České republiky je v knihovním zákoně definována jako knihovna s univerzálním fondem, který doplňují fondy specializované, a která uchovává konzervační a historický fond. Je nejstarší veřejnou knihovnou v České republice a je centrem celého českého systému knihoven. Mimo to se řadí mezi nejvýznamnější světové knihovny.12 Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana zprostředkovává informace a hodnoty nevidomým či těžce zrakově postiženým lidem. Využívá k tomu například Braillovo písmo nebo zvukové záznamy. 13 Poslední knihovnou, která patří do skupiny zřizované Ministerstvem kultury je Moravská zemská knihovna v Brně. Tato knihovna zároveň plní i funkci krajské knihovny v Jihomoravském kraji. Stejně jako Národní knihovna má univerzální fond doplněný fondy specializovanými, a také uchovává fond konzervační a historický. Od roku 2009 byla uznána za výzkumnou organizaci.14 Druhou skupinu knihoven tvoří podle knihovního zákona knihovny zřizované krajem. Krajské knihovny jsou povinné zajišťovat tzv. regionální služby pro ostatní knihovny v kraji, což je například vzdělávání knihovníků, řešení problematiky výměnných fondů a jiné. V místě svého sídla mohou tyto knihovny plnit i funkce základní knihovny.15 Základní knihovny jsou zřizované obcí, kde vykonávající informační, kulturní a vzdělávací činnosti.

11 O knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb: (knihovní zákon). In: . 2001, ročník 2001, číslo 257. 12 Základní dokumenty. In: Národní knihovna České republiky [online]. 2016 [cit. 2017-03-05]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/zakladni-dokumenty. 13 Úvod. In: KTN – Knihovna a tiskárna pro nevidomé K.E. Macana [online]. [cit. 2017-03-05]. Dostupné z: https://www.ktn.cz/intro. 14 O knihovně. In: Moravská zemská knihovna [online]. 2017 [cit. 2017-03-05]. Dostupné z: https://www.mzk.cz/o-knihovne. 15 Systém knihoven v ČR. In: KNIHOVNY.CZ: Portál o českých knihovnách [online]. 2017 [cit. 2017-03-05]. Dostupné z: http://archiv.knihovny.cz/co-to-je-knihovna/system-knihoven-v-cr.

15

Poslední skupinou jsou specializované knihovny, které mohou zřizovat i jiné subjekty. Patři sem například Národní technická knihovna, Národní lékařská knihovna nebo Národní pedagogická knihovna Komenského.16

1.1.2 Rozdělení knihoven podle dostupnosti pro veřejnost Do první skupiny rozdělení knihoven podle dostupnosti pro veřejnost patří knihovny, které nabízejí své služby všem – knihovny veřejné. Kromě výpůjčních služeb, které jsou omezeny pro držitele čtenářského průkazu, pořádají různé kulturní a vzdělávací akce, které jsou dostupné i ostatním zájemcům. Řadí se sem knihovny obecní, městské, krajské, národní i knihovny specializované. Další skupinou jsou knihovny vysokoškolské, jejichž fondy zajištují informace k vyučovaným oborům. Vysoká škola má zpravidla jednu centrální knihovnu, pod kterou pak spadají další fakultní knihovny. Služby jsou primárně, ale ne výlučně, určeny studentům a zaměstnancům školy. Třetí skupinu tvoří specializované knihovny umístěné v neveřejných objektech, které poskytují služby v rámci své organizace. Jsou to například knihovny nemocnic a výzkumných ústavů. Do čtvrté skupiny se řadí školní knihovny, které nabízejí služby žákům a učitelům základních a středních škol. Jsou zřizované z rozpočtu školy a pouze v rámci školy také poskytují své služby. Poslední skupinou jsou zámecké knihovny, které své služby poskytují po dohodě k badatelským účelům.17

1.1.3 Profesionální a neprofesionální knihovny „Profesionální knihovna je základní knihovna provozovaná příslušným orgánem obce s pracovním úvazkem knihovníka vyšším než 15 hodin týdně.“ (Metodický pokyn Ministerstva kultury k zajištění výkonu regionálních funkcí knihoven a jejich koordinaci na území ČR, dále jen „Metodický pokyn“)

16 Typy knihoven. In: Mendelova univerzita v Brně [online]. [cit. 2017-03-05]. Dostupné z: https://is.mendelu.cz/eknihovna/opory/zobraz_cast.pl?cast=5997. 17 Systém knihoven v ČR. In: KNIHOVNY.CZ: Portál o českých knihovnách [online]. 2017 [cit. 2017-03-05]. Dostupné z: http://archiv.knihovny.cz/co-to-je-knihovna/system-knihoven-v-cr.

16

„Neprofesionální knihovna je základní knihovna provozovaná příslušným orgánem obce s pracovním úvazkem knihovníka do 15 hodin týdně.“ (Metodický pokyn) Řadí se sem malé obecní knihovny, které bývají otevřeny jen několik hodin v týdnu, mají menší fond a výrazně méně čtenářů než knihovny profesionální.18

1.2 Základní legislativní rámec

Nejdůležitějším zákonem, který upravuje kompetence knihoven je Knihovní zákon 257/2001 Sb. a na něj návazné prováděcí přepisy. Tento zákon byl vydán dne 29. června 2001 a jeho celý název je „O knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb“, zkráceně „knihovní zákon“. Upravuje systém knihoven, které poskytují veřejné knihovnické a informační služby a podmínky jejich provozování. V zákoně jsou například definovány základní knihovnické pojmy, popsány knihovnické a informační služby nebo druhy knihoven v České republice. Knihovní zákon byl doplněn několika dalšími předpisy a metodickými pokyny. Jedním z nich je například Vyhláška Ministerstva kultury k provedení zákona č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb. Tato vyhláška se týká meziknihovních výpůjček se zahraničními knihovnami. Dalším dokumentem, který doplňuje knihovní zákon, je nařízení vlády č. 288/2002 Sb., kterým se stanoví pravidla poskytování dotací na podporu knihoven.19 Kromě legislativy týkající se přímo knihoven se jejich činnosti týká například i legislativa o finančním řízení, ochraně údajů a dalších. Velmi důležitá je pro knihovny legislativa týkající se autorského práva, a tak je potřeba, aby knihovníci pravidelně sledovali její úpravy. Je důležité, aby knihovny autorská práva podporovaly a vedli své čtenáře k jejich dodržování. 20

18 viz příloha č. 2 19 Legislativní dokumenty. In: IPK: Informace pro knihovny [online]. 2016 [cit. 2017-04-16]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod. 20 KOONTZ, Christie a Barbara GUBBIN, ed. Služby veřejných knihoven: směrnice IFLA. 2., zcela přeprac. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2012. ISBN 978-80- 7050-612-7, str. 33–47.

17

1.2.1 Financování knihoven Aby mohly veřejné knihovny poskytovat služby a informace na dostatečné úrovni je potřeba, aby byly průběžně financovány. A jelikož knihovny většinou působí hlavně na místní úrovni, jsou spravovány místními orgány. Bez finanční podpory by nebylo možné knihovnické služby v dostatečné míře zajistit. Zdroje financovaní veřejných knihoven: • daně a granty • dotace • komerční činnost (prodej knih a podobně) • čtenářské poplatky • sponzorování21

1.3 Knihovní řády

Knihovní řády jsou dokumenty, které je podle knihovního zákona provozovatel knihovny povinen vydat a poskytnout tak informace o nabízených službách, právech a povinnostech čtenářů té dané knihovny. Přílohou pak bývá zpravidla ceník knihovních služeb a směrnice o nakládání s osobními údaji. Knihovní řád samozřejmě nesmí být v rozporu s knihovním zákonem. Přesto je to však pro každou knihovnu velice důležitý dokument. Každá knihovna si v něm totiž může upravit podrobné informace o svých službách. Například je zde prostor pro definování dalších služeb, které jsou poskytovány navíc (reprografické služby, donášková služba a podobně). Poté zde bývají podrobně popsány požadované údaje potřebné k registraci a samozřejmě výpůjční řád, který stanovuje například jaké jsou výpůjční lhůty, zda je nějak omezen počet vypůjčených svazků nebo jaké jsou postihy za nedodržení knihovního řádu. Při registraci do knihovny čtenáři podepisují, že jsou s knihovním řádem seznámeni.22

21 KOONTZ, Christie a Barbara GUBBIN, ed. Služby veřejných knihoven: směrnice IFLA. 2., zcela přeprac. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2012. ISBN 978-80- 7050-612-7, str. 38–40. 22 Knihovní řád. In: Wikisofia [online]. 2013 [cit. 2017-04-09]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Knihovn%C3%AD_%C5%99%C3%A1d.

18

1.4 Propagace knihoven

Stejně jako jiné instituce je i v případě knihoven důležité, aby svou činnost propagovali veřejnosti. Navíc jsou knihovny v současné společnosti ve složité situaci, jelikož spousta lidí si na návštěvu takovéhoto zařízení jen těžko dokáže vymezit čas. A proto je důležité činnost knihovny zviditelnit a budovat její pozitivní image.23 Navíc je důležité myslet na to, že knihovnu nebudou její čtenáři posuzovat pouze podle kvality služeb a dostatečné obsáhlosti fondu. Do značné míry záleží také na chování knihovníků, se kterými se čtenář setkává.24 Základní propagace spočívá například lákavým označením budovy knihovny nebo distribucí reklamních letáků s popisem služeb a otevírací dobou. Z oblasti on-line nástrojů je primární propagování pomocí webové aplikace a v současné době se mezi knihovnami rozšiřuje i využívání sociálních sítí – zejména Facebooku.25 Pro veřejnou knihovnu by mělo platit, že je dosažitelná každému. A to i v málo osídlených místech či například v nemocnicích a domovech důchodců.26 V posledních letech lze například pozorovat zajímavý trend malých knihovniček umístěných na nádražích či náměstích, kde si lidé mohou knihu buď půjčit nebo dokonce natrvalo odnést. Navíc je i možné sem donést knihu vlastní, kterou již čtenář nepotřebuje.27 Dále by v knihovně měl odpovídat obsah knihovního fondu potřebám občanů v daném místě. Všichni čtenáři by měli mít stejný přístup ke knihovním službám a knihovny by jim měly nabízet kvalitní a aktuální služby. 28

23 KOONTZ, Christie a Barbara GUBBIN, ed. Služby veřejných knihoven: směrnice IFLA. 2., zcela přeprac. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2012. ISBN 978-80- 7050-612-7, str. 42. 24 ČADILOVÁ, Kateřina. Public relations v knihovnách: studijně rozborová zpráva. Praha: Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky, 1993. Aktuality SKIP. ISBN 80-900-9196- 2, str. 9. 25 KOONTZ, Christie a Barbara GUBBIN, ed. Služby veřejných knihoven: směrnice IFLA. 2., zcela přeprac. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2012. ISBN 978-80- 7050-612-7, str. 42. 26 ČADILOVÁ, Kateřina. Public relations v knihovnách: studijně rozborová zpráva. Praha: Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky, 1993. Aktuality SKIP. ISBN 80-900-9196- 2, str. 6. 27 Mini.knihovna.tgm. In: Městská knihovna Tábor [online]. 2015 [cit. 2017-04-11]. Dostupné z: http://www.knihovnatabor.cz/sluzby/knihobudka. 28 ČADILOVÁ, Kateřina. Public relations v knihovnách: studijně rozborová zpráva. Praha: Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky, 1993. Aktuality SKIP. ISBN 80-900-9196- 2, str. 6.

19

Knihovna by měla být pro své čtenáře snadno rozpoznatelná všude tam, kde se prezentuje. K tomu jí může napomoci vhodné logo, které by mělo být jednoduché, snadno zapamatovatelné, nadčasové a mělo by jednoznačně identifikovat funkci instituce, v tomto případě knihovny. Zároveň je vhodné v propagačních materiálech využívat nezaměnitelnou grafickou úpravu, vhodné barvy a čitelné písmo.29 Další důležitou aktivitou knihoven by mělo být pořádání kulturních a vzdělávacích akcí, které by měly čtenáře seznamovat s aktuálními tématy, přibližovat čtenářům své služby a přispívat tak k budování důvěrného vztahu. Mohou to být různé přednášky, besedy, hudební představení, výstavy a další. Tato činnost by měla vždy cílit na určitou skupinu čtenářů v závislosti na skladbě místního obyvatelstva. Knihovna může zvlášť oslovovat děti, seniory, studenty či například cizince.30 O pořádaných akcích by měla knihovna včas informovat. Má několik možností, jak to udělat – například v tisku, v rozhlase, pomocí letáků a plakátů, na webu či na sociální síti. Stejně jako všude jinde i v knihovně záleží hlavně na lidech. Důležité je, aby byli knihovníci kvalitně vzděláni a aby působili příjemně a optimisticky. Jednat s lidmi by měli ochotně a pozorně, aby se čtenáři cítili ve „své“ knihovně jako doma.31

29 ČADILOVÁ, Kateřina. Public relations v knihovnách: studijně rozborová zpráva. Praha: Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky, 1993. Aktuality SKIP. ISBN 80-900-9196- 2, str. 16. 30 tamtéž, str. 18. 31 tamtéž, str. 9.

20

2 Marketing a sociální sítě

„Marketing je proces řízení, jehož výsledkem je předvídání, poznání, ovlivňování a v konečné fázi uspokojení potřeb a přání zákazníka efektivním a výhodným způsobem, zajišťujícím splnění cílů organizace.“32 definuje Jaroslav Světlík ve své knize Marketing – cesta k trhu. Slovo marketing vzniklo z anglického market, které v překladu znamená trh, tedy místo, kde se setkává prodávající se zákazníkem. A marketing na trhu působí právě za tím účelem, aby se zboží prodávalo, aby dokázalo upoutat zájemce.33 Cílem marketingu je vytvořit strategii, která uspokojí požadavky trhu, a to s maximálním využitím marketingových nástrojů.34 Podnik musí usilovat o udržení potřebného množství produktů či nabídek na trhu, musí snižovat vliv konkurence a nesmí dovolit, aby jeho prodej stagnoval či dokonce klesal.35 Zvolení správné marketingové strategie závisí z velké části na tom, jak firmy a obchodníci znají své zákazníky a jak naslouchají jejich požadavkům. Musí si uvědomit, kdo vlastně jejich zákazníci jsou, jakou mají životní úroveň a životní styl. A hlavně, jaké komunikační prostředky používají – zda umístit reklamu spíše do denního tisku nebo na Facebook.36

2.1 Nástroje marketingu

Mezi nejzákladnějším nástroje marketingu patří především tzv. strategie 4P, kterou navrhl v 60. letech profesor Jerome McCarthy.37 Patří sem Product (produkt), Price (cena), Place (místo) a Promotion (prezentace).38 Její nejčastější

32 SVĚTLÍK, Jaroslav. Marketing - cesta k trhu. 2. vyd. Zlín: EKKA, 1994. ISBN 80-900015-8-0. 33 KUNČAR, Slavomil. Marketing pro všechny: marketing spolehlivá cesta k úspěšnému podnikání. Krnov: Slakun, 1995. ISBN 80-901-2110-1, str. 71. 34 Strategický marketing. In: Marketing for you [online]. M4YOU, s. r. o, 2009 [cit. 2017-01-15]. Dostupné z: http://www.m4you.cz/cinnost/strategicky-marketing-15. 35 KUNČAR, Slavomil. Marketing pro všechny: marketing spolehlivá cesta k úspěšnému podnikání. Krnov: Slakun, 1995. ISBN 80-901-2110-1, str. 73. 36 FORET, Miroslav a Jana STÁVKOVÁ. Marketingový výzkum: jak poznávat své zákazníky. Praha: Grada, 2003. Manažer. ISBN 80-247-0385-8, str.12. 37 KOTLER, Philip. Marketing podle Kotlera: jak vytvářet a ovládnout nové trhy. Praha: Management Press, 2000. ISBN 80-726-1010-4, str. 112. 38 Marketingový mix – jeho rozbor, možnosti využití a problémy. In: RobertNemec.com [online]. 2005 [cit. 2017-01-15]. Dostupné z: http://robertnemec.com/marketingovy-mix-rozbor/.

21 definice je z knihy Marketing od Philipa Kotlera a Garyho Armstronga: „Marketingový mix je soubor taktických marketingových nástrojů – výrobkové, cenové, distribuční a komunikační politiky, které firmě umožňují upravit nabídku podle přání zákazníků na cílovém trhu.“39 Produkt či nabídka je základem každého podnikaní. Je třeba se soustředit na jeho kvalitu a to, jaký zájem o něj budou mít zákazníci. Tato část označuje nejen samotné jádro produktu, ale také kvalitu, design, obal, image výrobce, značku, záruky, služby a další faktory, které jsou důležité pro zákazníka, aby si tento konkrétní výrobek nakonec zvolil.40 Cena na rozdíl od ostatních tří P přináší příjmy. Musí odpovídat jak nákladům, které vznikly v rámci výroby, tak poptávce zákazníků. Je třeba její výši držet na takové částce, která nebude pro prodejce příliš nízká, ale zároveň nesmí být tak vysoká, aby si produkt vůbec někdo pořídil. Některé podniky praktikují například takzvanou hodnotovou tvorbu cen. Ta spočívá v tom, že prodejce se snaží odhadnout, kolik bude zákazník ochoten za nabídku maximálně zaplatit, ale naúčtují si pak méně, aby zákazník neodmítl.41 Dále je velice důležité si ujasnit, na koho produkt cílí a podle toho směřovat jeho prezentaci k cílovým skupinám. Mezi nástroje propagace patří reklama, podpora prodeje, public relations, prodejní personál a přímý marketing.42 A v neposlední řadě pak záleží na místě prodeje. Buď můžeme mít vlastní pobočku, obchod, kde budeme náš produkt nabízet nebo je v některých případech možné využít služby zprostředkovatelů.43 V současné době se pro zákazníky stává velice populární možnost nakupovat přímo z domova prostřednictvím internetu,

39 KOTLER, Philip a Gary ARMSTRONG. Marketing. Praha: Grada, 2004. ISBN 978-80-247- 0513-2, str. 105. 40 Marketingový mix – jeho rozbor, možnosti využití a problémy. In: RobertNemec.com [online]. 2005 [cit. 2017-01-15]. Dostupné z: http://robertnemec.com/marketingovy-mix-rozbor/ 41 KOTLER, Philip. Marketing podle Kotlera: jak vytvářet a ovládnout nové trhy. Praha: Management Press, 2000. ISBN 80-726-1010-4, str. 118. 42 tamtéž, str. 124. 43 Nástroje marketingu. In: ANERi [online]. 2010 [cit. 2017-01-15]. Dostupné z: http://www.aneri.cz/cs/marketingova-poradna-on-line-a-zdarma/nastroje-marketingu/.

22 kde zboží velmi často seženou za nižší cenu než v klasickém obchodě. A to je především pro maloobchodníky poměrně velkou hrozbou.44 Jako páté P by se mohlo uvést například balení (Packaging), které má v mnoha případech také zásadní roli, nebo veřejné mínění (Public opinion), jež může taktéž výrazně ovlivnit zájem o danou nabídku. A v neposlední řadě i na politických rozhodnutích a platných zákonech může prodej záviset (Politics).45 Philip Kotler dále uvádí, že správný marketér se nesmí na svůj produkt dívat pouze jako prodávající, ale i jako kupující. Ze 4P tak vytváří 4C. Produkt je zákaznickou hodnotou (Customer value), cena zákazníkovým vydáním (Cost to the Customer), místo zákazníkovým pohodlím (Convenience) a z propagace se stává komunikace (Communication).46 Zákazníky totiž nezajímá jen cena, zajímá je i úsilí, které jsou nuceni vynaložit k získání chtěného produktu. Nechtějí být jen nástroji zisku, chtějí s obchodníkem komunikovat.47

2.2 Marketingový výzkum

„Marketingový výzkum poskytuje informace pomáhající marketingovým manažerům rozpoznávat a reagovat na marketingové příležitosti a hrozby.“ (Dill, D. S., Hawklins, D. I.: Marketing Research, Macmillan Publishing Company, New York 1990, s. 5)48 Pomáhá definovat metodami určenými pro sběr dat informací příležitosti a problémy spojené s prodejem produktu, analyzuje chování zákazníků, výsledky prodeje a informuje o konkurentech. Získaná data jsou pak využita například při tvorbě reklamy a propagaci produktu či služby49. Marketingový výzkum je dlouhodobá činnost, která systematicky porovnává a vyhodnocuje výsledky z mnoha zdrojů, čímž dochází k detailním

44 KOTLER, Philip. Marketing podle Kotlera: jak vytvářet a ovládnout nové trhy. Praha: Management Press, 2000. ISBN 80-726-1010-4, str. 122. 45 tamtéž, str. 113. 46 Marketingový mix – jeho rozbor, možnosti využití a problémy. In: RobertNemec.com [online]. 2005 [cit. 2017-01-15]. Dostupné z: http://robertnemec.com/marketingovy-mix-rozbor/. 47 KOTLER, Philip. Marketing podle Kotlera: jak vytvářet a ovládnout nové trhy. Praha: Management Press, 2000. ISBN 80-726-1010-4, str. 115. 48 FORET, Miroslav a Jana STÁVKOVÁ. Marketingový výzkum: jak poznávat své zákazníky. Praha: Grada, 2003. Manažer. ISBN 80-247-0385-8, str.13. 49 MATULA, Vladimír. Marketingový výzkum trhu. In: Vladimír Matula [online]. 2016 [cit. 2017- 03-03]. Dostupné z: http://www.vladimirmatula.zjihlavy.cz/marketingovy-vyzkum.php.

23 poznatkům požadavků trhu.50 Provádí se, když je na trh uváděn nový produkt nebo je inovován ten starý. Dalším podnětem pro marketingový výzkum mohou být například klesající tržby. Lze provádět buď kvalitativní výzkum, který zjišťuje příčiny lidského chování a zaměřuje se na zkoumání názorů vybrané cílové skupiny, nebo kvantitativní výzkum, který sbírá data od více lidí a zkoumá postoje ke konkrétním výrobkům.51 Lze také hledat teoretická řešení či pomocí aplikovaného výzkumu realizovat objednávku. V praxi jsou tato řešení kombinována, aby bylo dosaženo co nejlepšího a nejpřesnějšího výsledku.52 Pro správnou a funkční marketingovou komunikaci je stěžejní stanovení si správných cílů. Ty určují, čeho a kdy má být marketingovou komunikací dosaženo. Pokud si problém přesně nedefinujeme, může se stát, že výsledky budou jiné, než jaké byly očekávány.53 Mimo jiné je třeba vědět, jaké informace jsou potřeba získat, jakými metodami budou získávány a od koho. Nesmí být zapomenuto ani na to, kdo bude tyto informace získávat a stanovení rozpočtu na výzkum.54 Nejdůležitějšími cíli je zvýšení prodeje, zvýšení povědomí o značce a produktu. Produkty s neznámou značkou budou shánět zákazníky hůř než ty, jejichž značku zná v podstatě každý. Pokud přijde zákazník do obchodu, je velice pravděpodobné, že zvolí produkt, jehož značku už zná.55 Pokud máme stanovený cíl, je možné formulovat hypotézu, kterou další výzkum buď potvrdí nebo vyvrátí na základě dat, která svým výzkumem získá. Nejprve je potřeba shromáždit všechny informace, které k danému problému máme již na začátku výzkumu.

50 FORET, Miroslav a Jana STÁVKOVÁ. Marketingový výzkum: jak poznávat své zákazníky. Praha: Grada, 2003. Manažer. ISBN 80-247-0385-8, str.15-16. 51 MATULA, Vladimír. Marketingový výzkum trhu. In: Vladimír Matula [online]. 2016 [cit. 2017- 03-03]. Dostupné z: http://www.vladimirmatula.zjihlavy.cz/marketingovy-vyzkum.php. 52 FORET, Miroslav a Jana STÁVKOVÁ. Marketingový výzkum: jak poznávat své zákazníky. Praha: Grada, 2003. Manažer. ISBN 80-247-0385-8, str. 15–16. 53 KARLÍČEK, Miroslav. Marketingová komunikace: jak komunikovat na našem trhu. 2., aktualizované a doplněné vydání. Praha: Grada Publishing, 2016. ISBN 978-80-247-5769-8, str. 12– 13. 54 MATULA, Vladimír. Marketingový výzkum trhu. In: Vladimír Matula [online]. 2016 [cit. 2017- 03-03]. Dostupné z: http://www.vladimirmatula.zjihlavy.cz/marketingovy-vyzkum.php. 55 KARLÍČEK, Miroslav. Marketingová komunikace: jak komunikovat na našem trhu. 2., aktualizované a doplněné vydání. Praha: Grada Publishing, 2016. ISBN 978-80-247-5769-8, str. 12– 13.

24

Pak může být proveden marketingový výzkum. Získané informace by měly být pro daný problém relevantní, validní, spolehlivé a efektivní.56

2.3 On-line marketing

Jednoznačně nejrozšířenější formou marketingové komunikace je v současné době ta, která se odehrává on-line. Reklama na internetu na stala jedním z klíčových nástrojů marketingu. Mezi pozitivní vlastnosti on-line komunikace se zákazníky patří zejména možnost přesného zacílení, personalizace, interaktivita, jednoduchá měřitelnost účinnosti a relativně nízké náklady.57 Celosvětová síť internet se stala místem, které stále více lidí využívá k nakupování i prodávání. Je to pro ně jednodušší a pohodlnější, jelikož tak mohou tuto činnost provozovat v podstatě odkudkoliv a kdykoliv. Je to také možnost, která zákazníkům ulehčí nalezení toho nejlepšího prodejce, a prodejci přesněji identifikovat zákazníky, kteří u něj nakupují, a podle toho pak lépe cílit reklamu.58 Samozřejmě je nutné počítat s tím, že stále nejsou na internetu všichni a ti co tam jsou, nemusí být všichni on-line každý den. Přesto však stále roste internetová populace (velikost české internetové populace v roce 2015: 6,7 milionů) a lze předpokládat, že poroste i nadále. 59 Pro úspěšné podnikání v digitálním světě je třeba přehodnotit některé marketingové procesy, jelikož nabídky přes internet přináší mnoho nových aspektů.60 Výhodami oproti off-line marketingu je například dostupnost 24 hodin denně, 7 dní v týdnu a obsah, který je dynamický, což znamená, že se dá měnit

56 FORET, Miroslav a Jana STÁVKOVÁ. Marketingový výzkum: jak poznávat své zákazníky. Praha: Grada, 2003. Manažer. ISBN 80-247-0385-8, str.20–24. 57 KARLÍČEK, Miroslav. Marketingová komunikace: jak komunikovat na našem trhu. 2., aktualizované a doplněné vydání. Praha: Grada Publishing, 2016. ISBN 978-80-247-5769-8, str. 183. 58 KOTLER, Philip. Marketing podle Kotlera: jak vytvářet a ovládnout nové trhy. Praha: Management Press, 2000. ISBN 80-726-1010-4, str. 225. 59 KARLÍČEK, Miroslav. Marketingová komunikace: jak komunikovat na našem trhu. 2., aktualizované a doplněné vydání. Praha: Grada Publishing, 2016. ISBN 978-80-247-5769-8, str. 183. 60 KOTLER, Philip. Marketing podle Kotlera: jak vytvářet a ovládnout nové trhy. Praha: Management Press, 2000. ISBN 80-726-1010-4, str. 226.

25 podle aktuálních marketingových potřeb.61 Vybudování si databáze zákazníků, může podniku zajistit množství užitečných informací. Na jejím základě je možné v seznamech zákazníků vyhledávat a posílat danou nabídku přesně zacílené skupině.62 Jednotlivým zákazníkům lze přizpůsobovat způsoby komunikace na základě jejich různých potřeb a preferencí.63

2.3.1 Webové stránky Nejrozšířenějším nástrojem k prezentaci na internetu jsou stále webové stránky. Svou webovou prezentaci dnes už má téměř každý, kdo se nějak snaží komunikovat se zákazníky a prezentovat jim svůj produkt.64 Jelikož dnes již běžně lidé vyhledávají na internetu všelijaké informace, neměli by ani drobnější podnikatelé podceňovat význam své prezentace právě tímto způsobem. Pokud nebudou na internetu, spousta lidí se o jejich nabídce nemusí vůbec dozvědět.65 Obsah webových stránek musí být pro zákazníka atraktivní a obsahově zajímavý, jinak nebude motivován si je prohlížet. Zároveň by stránka měla být jednoduchá a přehledná, což ulehčí její ovládání a pochopení.66 Jakákoliv informace by měla být objevena nejvýše po třech kliknutích. A samozřejmě její grafický design by měl vypadat profesionálně a moderně. Především hlavní stránka (homepage), kterou návštěvník vidí na webu jako první, má tohle všechno obsahovat. To nejdůležitější musí být vidět hned na první pohled. 67 Zároveň by však neměla být pouze kopírována šablona jiného dobře fungujícího webu. To, že

61 JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2795-7, str. 17. 62 KOTLER, Philip. Marketing podle Kotlera: jak vytvářet a ovládnout nové trhy. Praha: Management Press, 2000. ISBN 80-726-1010-4, str. 234. 63 JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2795-7, str. 18. 64 KOTLER, Philip. Marketing podle Kotlera: jak vytvářet a ovládnout nové trhy. Praha: Management Press, 2000. ISBN 80-726-1010-4, str. 237. 65 JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2795-7, str. 62. 66 KOTLER, Philip. Marketing podle Kotlera: jak vytvářet a ovládnout nové trhy. Praha: Management Press, 2000. ISBN 80-726-1010-4, str. 237. 67 KARLÍČEK, Miroslav. Marketingová komunikace: jak komunikovat na našem trhu. 2., aktualizované a doplněné vydání. Praha: Grada Publishing, 2016. ISBN 978-80-247-5769-8, str.184–195.

26 to funguje jinde, neznamená, že to tak bude všude. Naopak je dobré dokázat se odlišit, předvést svou unikátní strategii.68 A nejdůležitější je, aby byl obsah webové stránky aktuální. Průběžné aktualizace a novinky na webu jsou něčím, co zákazníka přesvědčí, aby je navštívil znovu a neodešel ke konkurenci. Naopak pokud bude datum zveřejnění posledního příspěvku staré třeba několik měsíců, rozhodně to nevypovídá o důvěryhodnosti nabídky.69 Výhodu může získat i takový prodejce, který na svém webu nabízí možnost dotazování se na další informace o nabízených produktech přes telefon nebo on-line chatovací formulář.70 Další otázkou, kterou je třeba zodpovědět je to, odkud se vlastně potenciální zákazníci na webovou stránku dostanou? Možností je několik. Tou první je pomocí přímé URL adresy, kterou uživatel zadá do internetového prohlížeče. K té se většinou zákazníci dostanou v off-line reklamách či v e-mailu. Druhá varianta přístupu je prostřednictvím vyhledávače na základě klíčových slov. A třetí a nejúčinnější variantou je přístup díky odkazu z jiné stránky. Sem se může zařadit i reklama, která je zveřejněná na jiném webu s podobnou tématikou nebo na nějaké sociální síti. 71

2.3.2 Sociální sítě Již několik posledních let můžeme pozorovat obrovský rozvoj nového typu komunikace. E-mailové a telefonní spojení mezi lidmi nahrazují sociální sítě. To, o čem se spekulovalo již v dobách, kdy internet začínal, se stává realitou – každý má na internetu svou stránku – stránku na sociální síti.72 Sociální síť je místo, které spojuje lidi, kteří se zpravidla znají i z reálného světa. Se svými přáteli pak sdílí nejrůznější obsah, například své nejnovější zážitky,

68 JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2795-7, str. 63. 69 KARLÍČEK, Miroslav. Marketingová komunikace: jak komunikovat na našem trhu. 2., aktualizované a doplněné vydání. Praha: Grada Publishing, 2016. ISBN 978-80-247-5769-8, str.184–195. 70 JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2795-7, str. 64. 71 tamtéž, str. 60. 72 KIRKPATRICK, David. Pod vlivem Facebooku: příběh z nitra společnosti, která spojuje svět. Brno: Computer Press, 2011. ISBN 978-80-251-3573-0.

27 myšlenky, fotografie, hudbu a mnoho dalšího. „Předávání informací masám bylo dříve doménou elektronických médií – rádia a televize. Facebook efekt však poskytl možnost zapojit se i běžným jedincům. Nemusíte umět nic navíc ani být odborníky na cokoliv.“ uvádí David Kirkpatrick ve své knize Pod vlivem Facebooku. Mezi sociální média, která jsou v dnešní komunikaci nejvýznamnější a nejpoužívanější, lze zařadit samozřejmě jak klasické sociální sítě, mezi které patří například Facebook a Instagram, ale také například všemožné blogy (momentálně jsou oblíbené hlavně takzvané videoblogy na serveru YouTube) či různá diskuzní fóra.73 Vůbec nejrozšířenější sociální sítí je v současné době beze sporu právě zmiňovaný Facebook – jen v České republice měl již v roce 2015 asi 4,3 milionu uživatelů.74 Mezi další oblíbené sociální sítě pak patří například Twitter, LinkedIn, Instagram nebo YouTube.75 Důvodů k využívání sociálních sítí je hned několik. Tím hlavním je pro většinu lidí bezpochyby udržování kontaktu s přáteli a známými. Výměna telefonních čísel již není tak nezbytná, jako ještě před několika málo lety. Nahrazena byla přátelstvím na Facebooku. A to souvisí s rozvojem ještě jedné technické vymoženosti – tzv. smartphonů. V případě, že máte ve svém chytrém mobilu i přenosný internet, můžete esemesky i volání nahradit komunikací například pomocí aplikace Messenger, která je spojena právě s Facebookem. Dalšími důvody, které vedou k využívání sociálních sítí je jednoduchá možnost společného plánování s přáteli, možnost organizování akcí nebo třeba získávání různých doporučení a rad.76

73 KARLÍČEK, Miroslav. Marketingová komunikace: jak komunikovat na našem trhu. 2., aktualizované a doplněné vydání. Praha: Grada Publishing, 2016. ISBN 978-80-247-5769-8, str. 196. 74 NOVOTNÝ, Michal. Sociální sítě 2015: Facebook versus ostatní. In: Markomu.cz [online]. 2015 [cit. 2017-01-17]. Dostupné z: https://www.markomu.cz/socialni-site-2015/. 75 KARLÍČEK, Miroslav. Marketingová komunikace: jak komunikovat na našem trhu. 2., aktualizované a doplněné vydání. Praha: Grada Publishing, 2016. ISBN 978-80-247-5769-8, str. 196. 76 tamtéž, str. 197.

28

2.3.2.1 První sociální sítě Mezi služby, které předcházely současným sociálním sítím se dají zařadit například diskuzní servery, on-line fotogalerie a podobné. Netrvalo dlouho, a bylo jasné, že uživatelé podobných služeb již nechtějí pouze sdílet a publikovat obsah, ale rádi by i komunikovali s ostatními. Takže se brzy začaly objevovat různé nové služby, které byly založeny především na vztazích mezi uživateli. A to je vlastně to, na čem dnešní sociální sítě stojí – na vztazích a na obsahu, který si uživatelé vytváří z velké části sami.77 Jedním z předchůdců dnes nejrozšířenějšího Facebooku byly například sociální sítě Friendster a MySpace. Ty byly na vrcholu právě před nástupem Facebooku. Friendster se stal hitem okamžitě, a to zejména z toho důvodu, že jako první zavedl možnost vlastních fotografií. Problémem ovšem bylo, že spousta lidí si na serveru vytvářela falešné identity, což nebylo na této síti žádoucí. Toho využil MySpace, který byl ke svým uživatelům mnohem benevolentnější a profily mazlíčků a pohádkových postav nemazal. MySpace měl však ještě jednu funkci, která mu pomohla dostat se na vrchol. Díky chybě měli uživatelé možnost nahrávat na své profily vlastní HTML kód, čehož také spousta z nich využila. Oproti strohému Friendsteru zářily profily uživatelů MySpace jako náměstí Times Square.78

2.3.2.2 Marketingové využití sociálních sítí Sociální sítě jsou samozřejmě využívány i k propagaci firem a institucí. Ty si mohou na sociální síti (Facebook) založit vlastní stránku, na které pak mohou sdílet libovolný obsah. Přes stránku na sociální síti je samozřejmě možné se zákazníky i komunikovat. A není to jako komunikace přes e-mail, kdy jste si mohli dovolit odpovědět třeba až po několika dnech, Na sociální síti je očekávána okamžitá reakce. Čím rychleji dostanou uživatelé odpověď na svůj dotaz, tím spíše

77 BEDNÁŘ, Vojtěch. Marketing na sociálních sítích: prosaďte se na Facebooku a Twitteru. Brno: Computer Press, 2011. ISBN 978-80-251-3320-0, str. 10. 78 KIRKPATRICK, David. Pod vlivem Facebooku: příběh z nitra společnosti, která spojuje svět. Brno: Computer Press, 2011. ISBN 978-80-251-3573-0.

29 se podaří vybudovat kolem produktu komunitu a vytvořit tak pouto se zákazníky.79 Zároveň si však musí uvědomit, že zde již nelze uhlídat, co se o firmě a produktech říká, jako tomu bylo u klasických médií. Uživatelé si mezi sebou všechno okamžitě nasdílí a pokud to zrovna bude nějaká negativní zkušenost, může to samozřejmě ovlivnit i další potenciální zákazníky.80 Jak vlastně šíření informací na sociálních sítích funguje? Pro celý tento proces existuje souhrnné označení, kterému se říká virální šíření. To znamená, že se informace dostává od jednoho uživatele ke druhému a jelikož každý člověk má ve svém okruhu přátel na sociální síti jiné lidi, dostává se zpráva stále dál k dalším lidem. Toto šíření způsobují různé aktivity, které na sociálních sítích mohou uživatelé provádět a to od „lajkování“, přes komentování až po sdílení celých příspěvků a fotografií. 81 Firmy a instituce si uvědomují, že právě komunikace pomocí sociálních sítí má pro ně obrovský potenciál. A to, jak by měly firmy a další instituce využívat sociální sítě, musí samozřejmě odpovídat důvodům, proč lidé tyto sítě využívají. Základním využitím v marketingové komunikaci je tedy informování o různých akcích. Uživatelé se tak mohou dozvědět, že někdo z jejich přátel se zúčastní nějaké zajímavé akce, o které by se třeba jinak ani nedozvěděli. Dále je možné uživatelům sdílet různé informace o produktech pomocí vlastní stránky firmy nebo instituce. Pokud dá uživatel takové stránce na Facebooku „like“, dostává pak automaticky upozornění na nové příspěvky, a tudíž je svým způsobem náchylnější k nákupu.82 Marketing na sociálních sítích je nepřímým způsobem ovlivňování zákazníků. To znamená, že se nesnaží bezprostředně něco prodávat, ale spíš budovat image. Pokouší se porozumět tomu, jak zákazníci vnímají nabízené

79 Marketing na Facebooku s jasnou návratností investic. In: RobertNemec.com [online]. [cit. 2017- 01-23]. Dostupné z: http://robertnemec.com/umime/marketing-na-socialnich-sitich/marketing- facebook/. 80 JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2795-7, str. 216. 81 BEDNÁŘ, Vojtěch. Marketing na sociálních sítích: prosaďte se na Facebooku a Twitteru. Brno: Computer Press, 2011. ISBN 978-80-251-3320-0, str. 18. 82 KARLÍČEK, Miroslav. Marketingová komunikace: jak komunikovat na našem trhu. 2., aktualizované a doplněné vydání. Praha: Grada Publishing, 2016. ISBN 978-80-247-5769-8, str. 197.

30 produkty a služby a co vlastně chtějí, díky čemuž je pak možné vytvořit správnou nabídku.83 Je potřeba si uvědomit, že nelze spoléhat pouze na získávání fanoušků na sociálních sítích, je třeba „Facebook marketing“ kombinovat i s dalšími propagačními činnostmi.84 Nejvíce uživatelů mají sociální sítě především mezi mladšími lidmi – přes 90 % lidí z věkové skupiny 16–24 let je na nějaké takové síti. Podíl uživatelů pak s přibývajícím věkem klesá.85 A toto jsou informace, které jsou pro úspěšnou propagaci na sociálních sítích asi nejstěžejnější. Méně přesné než informace o věku a pohlaví jsou pak všechny ostatní, které uživatelé do svých profilů uvádějí, respektive neuvádějí. Spousta uživatelů totiž některé informace zveřejňovat nechce nebo je dokonce vyplňuje nepravdivě. Z toho částečně vyplývá i fakt, že na sociálních sítích nejsou pouze aktivní uživatelé, ale i ti pasivní, takzvaní pozorovatelé. Takový pozorovatel totiž na rozdíl od aktivních tvůrců obsahu, spíše jen hodnotí pomocí tlačítka „To se mi líbí“ nebo se do komunikace dokonce nezapojuje vůbec a považují svou registraci spíše za nutnost současné doby. Přesto však lze předpokládat, že v současnosti již jsou na sociálních sítích (především na Facebooku) zástupci všech věkových i příjmových skupin.86

83 JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2795-7, str. 219. 84 SEVERA, Miroslav a Lukáš KRŠKA. Černá ovce facebooku: --jak (ne)vydělávat na sociálních sítích. Jindřichův Hradec: Economicus, 2013. ISBN 978-80-905214-3-8, str. 31. 85 KARLÍČEK, Miroslav. Marketingová komunikace: jak komunikovat na našem trhu. 2., aktualizované a doplněné vydání. Praha: Grada Publishing, 2016. ISBN 978-80-247-5769-8, str. 196. 86 BEDNÁŘ, Vojtěch. Marketing na sociálních sítích: prosaďte se na Facebooku a Twitteru. Brno: Computer Press, 2011. ISBN 978-80-251-3320-0, str. 14–17.

31

3 Nejčastěji využívané sociální sítě v České republice

3.1 Facebook

„Facebook je největší sociální síť světa a jednou z nejznámějších, nejdůležitějších a nejvíce využívaných na celé planetě. Je nezbytný pro dobrou komunikační strategii, dokáže vhodným způsobem budovat povědomí o značce.“ píše v úvodu svého článku Vznik a historie Facebooku Zdeněk Blažek. Zaměřuje na něj pozornost obrovské množství lidí a společností světa. Jelikož se na tuto síť její uživatelé pravidelně vrací a je možné jeho prostřednictvím nalákat potenciální zákazníky, stává se Facebook oblíbeným nástrojem marketingu. 87 Byl spuštěn 4. února 2004 na Harvardské univerzitě Markem Zuckerbergem pod názvem Thefacebook. Oproti síti MySpace nabízel značně omezené funkce – celé stránky byly v minimalistickém duchu, a navíc byl Thefacebook zpřístupněn nejprve pouze na Harvardu. Postupně se však stával stále úspěšnějším a rozšiřoval se na další vysoké školy až se stal naprostým fenoménem.88 Facebook se stal brzy velice atraktivním i pro společnosti, které pomocí něj chtěli propagovat své služby studentům. A netrvalo dlouho a Mark Zuckerberg obdržel několik velice lákavých nabídek, od společností, které by síť rády odkoupily. Zatím všechny tyto nabídky odmítnul.89 Již na konci roku dosáhl Facebook jednoho milionu uživatelů. V roce 2005 byl Facebook kromě vysokoškoláků otevřen i pro středoškoláky, o rok později dokonce úplně všem – celé široké veřejnosti.90 Připojit se nyní může kdokoliv, komu je více než 13 let.91

87 BLAŽEK, Zdeněk. Vznik a historie Facebooku. In: Zdeněk Blažek: Marketingový konzultant [online]. 2015 [cit. 2017-02-28]. Dostupné z: http://www.zdenekblazek.cz/vznik-a-historie- facebooku/. 88 KIRKPATRICK, David. Pod vlivem Facebooku: příběh z nitra společnosti, která spojuje svět. Brno: Computer Press, 2011. ISBN 978-80-251-3573-0. 89 BLAŽEK, Zdeněk. Vznik a historie Facebooku. In: Zdeněk Blažek: Marketingový konzultant [online]. 2015 [cit. 2017-02-28]. Dostupné z: http://www.zdenekblazek.cz/vznik-a-historie- facebooku/. 90 KIRKPATRICK, David. Pod vlivem Facebooku: příběh z nitra společnosti, která spojuje svět. Brno: Computer Press, 2011. ISBN 978-80-251-3573-0. 91 JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2795-7, str. 241.

32

Až od podzimu 2005 se Thefacebook přejmenoval do své dnešní podoby – Facebook. Tento název je odvozen od letáčků „Facebooks“, které jsou rozšířené mezi studenty ve Spojených státech a mají jim pomáhat v seznamování se. 92 Stěžejním je pro uživatele Facebooku získávání přátel, pro firmy fanoušků. A s nimi je pak možné sdílet různé informace, od informací z běžného života, přes fotografie, po sdílení zajímavých článků a odkazů.93 Jednou z nejoblíbenějších funkcí, kterou Facebook nabízel jako první, je jednoznačně přidávání fotografií s označením, kdo na nich je. A přestože ukládá fotografie ve zhoršené kvalitě, díky označování lidí je to stále nejoblíbenější server na sdílení fotografií.94

3.2 Facebook Business Manager

Facebook se stal univerzálním komunikačním nástrojem. Kromě běžného používání je využíván i k propagaci a komunikaci se zákazníky či fanoušky.95 Bez reklamy na Facebooku si dnes již málokterá firma dokáže představit svou existenci. Je to cesta, jak se mohou přímo a velice rychle spojit se svými zákazníky. Aplikace Facebook Business Manager pak nabízí možnost vytváření cílené reklamy, díky které firmu potencionální zákazníci snáze objeví. Formáty reklam, které tato aplikace nabízí mají upoutat pozornost uživatele a přimět ho kliknout na odkaz. A samozřejmě je takováto reklama skvěle přizpůsobena i mobilním zařízením, na která se v posledních letech přesouvá hlavní pozornost uživatelů. Kromě reklamy na Facebooku nabízí tato aplikace inzerci i na Instagramu.96 Základní informace k tomuto nástroji jsou k nalezení na informační stránce https://www.facebook.com/business/.

92 BLAŽEK, Zdeněk. Vznik a historie Facebooku. In: Zdeněk Blažek: Marketingový konzultant [online]. 2015 [cit. 2017-02-28]. Dostupné z: http://www.zdenekblazek.cz/vznik-a-historie- facebooku/. 93 JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2795-7, str. 241. 94 KIRKPATRICK, David. Pod vlivem Facebooku: příběh z nitra společnosti, která spojuje svět. Brno: Computer Press, 2011. ISBN 978-80-251-3573-0. 95 BEDNÁŘ, Vojtěch. Marketing na sociálních sítích: prosaďte se na Facebooku a Twitteru. Brno: Computer Press, 2011. ISBN 978-80-251-3320-0, str. 11. 96 Facebook business [online]. 2017 [cit. 2017-03-28]. Dostupné z: https://www.facebook.com/business/.

33

Facebook Business Manager je nástroj, který umožňuje na jednom místě spravovat všechny firemní facebookové a reklamní účty.97 To je asi hlavní výhoda, oproti spravování stránky klasicky přes Facebook, tedy že máte na jednom místě vše, co ke správě Facebooku je potřeba – stránky, reklamní účty a další.98 Navíc je možné jeho prostřednictvím k účtu udělovat přístupy, které mohou mít různé úrovně, jednotlivým zaměstnancům či marketingové agentuře,99 takže máte přehled, kdo má jaká práva.100

Obr. 1 – Úvodní stránka Facebook Business Manageru101 Pro účinnou prezentaci je snad nejzásadnější komunikace se zákazníky. A to buď přes klasické příspěvky, které by měly být pravidelné a časté, nebo pomocí komentářů a soukromých zpráv. Jak již bylo zmíněno výše, jedním z faktorů, který ovlivní názor zákazníků na firmu je to, jak rychle na sociálních sítích komunikuje. Jelikož je každý facebookový profil i stránka automaticky propojena i s mobilní aplikací Messenger, je možné komunikovat v podstatě kdykoliv a odkudkoliv. 102

97 Jak založit Facebook Business Manager a propojit ho s účtem agentury. In: CS Technologies s.r.o. [online]. 2016 [cit. 2017-04-09]. Dostupné z: https://www.cstechnologies.cz/blog-jak-zalozit- facebook-business-manager-a-propojit-ho-s-uctem-agentury-detail-3534. 98 HURT, Tomáš. Jak založit a správně nastavit Facebook Business Manager? In: Market up [online]. 2015 [cit. 2017-04-12]. Dostupné z: http://www.marketup.cz/cs/blog/jak-zalozit-a- spravne-nastavit-facebook-business-manager. 99 Jak založit Facebook Business Manager a propojit ho s účtem agentury. In: CS Technologies s.r.o. [online]. 2016 [cit. 2017-04-09]. Dostupné z: https://www.cstechnologies.cz/blog-jak-zalozit- facebook-business-manager-a-propojit-ho-s-uctem-agentury-detail-3534. 100 HURT, Tomáš. Jak založit a správně nastavit Facebook Business Manager? In: Market up [online]. 2015 [cit. 2017-04-12]. Dostupné z: http://www.marketup.cz/cs/blog/jak-zalozit-a- spravne-nastavit-facebook-business-manager. 101 Obrázek: obrázek autorky 102 Facebook business [online]. 2017 [cit. 2017-03-28]. Dostupné z: https://www.facebook.com/business/.

34

3.2.1 Založení Facebook Business Manageru Při zakládání účtu na Facebook Business Manageru se předpokládá, že již zakládající vlastní soukromý profil na Facebooku. Na internetové adrese https://business.facebook.com je potom možné účet založit. Jako první je potřeba vyplnit název firmy a následně jméno a firemní e-mail zakládajícího. Poté se již uživatel konečně dostane do aplikace.

Obr. 2 – FB Business Manager103 Na úvodní stránce je prostor pro všechny stránky a reklamní účty, které uživatel vlastní či spravuje. V horní liště se pak nachází vyskakovací menu označené nadpisem Business Manager, které po kliknutí zobrazí další možnosti aplikace. Toto menu je rozdělené na pět částí: 1. Plán; 2. Vytváření a správa; 3. Měření a reporty; 4. Položky; 5. Nastavení.

Obr. 3 – Menu FB Business Manageru104

103 Obrázek: obrázek autorky 104 Obrázek: obrázek autorky

35

Dalším krokem by pak mělo být přiřazení firemní stránky do Business Manageru. K tomu je třeba otevřít výše zmiňované menu a v sekci Nastavení zvolit možnost Nastavení Business Manageru. Nyní se po levé straně obrazovky zobrazí další menu, kde je volba Stránky, po jejímž zvolení může uživatel ke svému účtu připojit stránku nebo stránky a poté je zde spravovat. To lze jednoduše kliknutím na ikonu uprostřed okna s popiskem Přidat nové stránky. Aplikace potom nabízí tři možnosti, jak je možné pokračovat. Buď zaregistrovat již existující stránku tak, že do textového okna, které se po zvolení této možnosti objeví, jednoduše uživatel napíše název již existující stránky. Pokud jste administrátorem této stránky, bude přiřazena rovnou, pokud je administrátorem někdo jiný, budete muset počkat na schválení. Nebo je zde možnost zažádat o přístup ke stránce jménem jiné firmy (pro nějakou marketingovou či reklamní agenturu) nebo založit úplně novou stránku.

Obr. 4 – Připojení stránky105

3.2.2 Stránka na Facebooku Stránka na Facebooku je funkce, která je nabízená pro každého zdarma a jednou z jejích výhod oproti klasickému webu je i to, že je rovnou vytvářená jak pro počítače, tak pro mobilní zařízení. Uživatelé mohou dát stránce „like“, čímž se přihlásí k odběru a novinky, které stránka přidá, se budou zobrazovat na jeho zdi mezi ostatními příspěvky.

105 Obrázek: obrázek autorky

36

První věc, kterou je třeba při vytváření stránky zvolit, je její zaměření. Na výběr jich je několik: • Místní firma nebo místo • Společnost, organizace nebo instituce • Značka nebo produkt • Umělec, skupina nebo veřejně známá osobnost • Zábava • Účel nebo komunita

Obr. 5 – Zaměření FB stránek106 Pak je samozřejmě nutné vyplnit název stránky a podle výše zvoleného zaměření vyplnit další detaily. Například u firmy je potřeba vyplnit její adresu, u veřejně známé osobnosti je třeba zvolit, čeho se její činnost týká, zda je to autor, bloger, herec, šéfkuchař a podobně. Poté, co je toto navoleno, je po kliknutí na tlačítko „Začít“ stránka vytvořena a je možné ji detailněji upravovat. Je třeba doplnit další informace, které by mohli uživatelé na stránce očekávat. Chybět nesmí profilový obrázek, díky kterému by pak stránka měla být u uživatelů snadno rozpoznatelná v příspěvcích nebo

106 Obrázek: obrázek autorky

37 komentářích. Důležitá je i fotka úvodní, která, jak již vyplývá z jejího označení, je zobrazována v úvodu stránky a měla by ukazovat něco, čím lze zaujmout. V dalším nastavení lze potom vyplnit konkrétní informace o firmě. Například zde lze uvést adresu pobočky, odkaz na webovou stránku, kontaktní údaje a další.

3.2.3 Správa stránky ve Facebook Business Manager Poté, co je Business Manager spojený s facebookovou stránkou, lze jí začít spravovat. Hned jak je stránka připojena, zobrazí se informace o lidech, kteří ji spravují. Respektive je-li stránka právě založena, uvidí uživatel pouze své jméno a bude mít automaticky přiřazenou funkci správce stránky. Správce stránky má k dispozici všechny dostupné funkce. Spravuje celou stránku, může jménem stránky posílat zprávy, zveřejňovat příspěvky i odpovídat na komentáře. Také může ostatním lidem přiřazovat ostatní funkce. Editor stránky také může zveřejňovat příspěvky, odpovídat na komentáře a na zprávy a vidí, který správce je autorem příspěvků. Moderátor stránky může odpovídat na komentáře a zprávy nebo je mazat. Navíc má možnost vytvářet reklamy. Inzerent stránky spravuje reklamy a může si zobrazovat přehledy stránky. Analytik pouze sleduje, který správce napsal komentář nebo příspěvek a má přístup k přehledům.

Obr. 6 – Funkce správy stránek107

107 Obrázek: obrázek autorky

38

3.2.4 Příspěvky stránky Pro vkládání příspěvků skrz Business Manager je třeba v menu v horní části stránky ve Vytváření a správě zvolit možnost Příspěvky stránky. Hned nahoře pod menu se objeví vyskakovací pole, kde lze přepínat mezi stránkami, jichž může jeden uživatel spravovat i více. Pod ním je rozcestník na naplánované, zveřejněné a reklamní příspěvky. Nový příspěvek pak lze vytvořit kliknutím na modré tlačítko po pravé straně.

Obr. 7 – Naplánované příspěvky108 Psaní nového příspěvku probíhá v podstatě úplně stejně, jako přímo na Facebooku. Je možné napsat text, vložit fotku, fotoalbum nebo video, připojit pocit nebo aktivitu a podobně. Poté můžete svůj příspěvek buď okamžitě zveřejnit nebo naplánovat, kdy má být přidán na stránku.

Obr. 8 – Vytvoření nového příspěvku109

108 Obrázek: obrázek autorky 109 Obrázek: obrázek autorky

39

3.2.5 Správce reklam Jelikož Facebook každý měsíc používají téměř 2 miliardy lidí, lze zde reklamní inzercí velice lehce upoutat jejich pozornost. Využívána je především možnost cílené reklamy. Okruh uživatelů pak závisí například na zvolených demografických údajích (věk, pohlaví, rodinný stav a podobně), na lokalitě nebo zájmech. Tyto funkce lze upravovat pomocí dalších dvou nástrojů: Správce reklam a Power manager. Správce reklam je nástroj, jak již jeho název napovídá, na tvorbu a správu reklamy. Je to aplikace vhodná pro více i méně zkušené inzerenty. Dokonce existuje i mobilní aplikace, díky které je možné tento nástroj ovládat v podstatě odkudkoliv. V aplikaci je samozřejmě možné sledovat i výslednou úspěšnost reklamy. Nástroj umožňuje: • Vybrat účel reklamní kampaně • Vybrat okruh uživatelů • Nahrát obsah reklamy • Napsat text reklamy • Zkontrolovat, jak reklamy vypadají na různých zařízeních Pro to, aby bylo možné tento nástroj používat, je potřeba vytvořit v Business manageru účet pro reklamu. To je možné stejně jako vytvoření stránky v Nastavení Business Manageru, v levém menu pod položkou Účty pro reklamu.

Obr. 9 – Účty pro reklamu110

110 Obrázek: obrázek autorky

40

Zde je možnost Přidat nové účty pro reklamu. Poté lze vybrat mezi připojením svého již stávajícího reklamního účtu, zažádáním o přístup k účtu, jehož správcem je někdo jiný a vytvořením účtu nového. Nový účet si je pak možné libovolně pojmenovat, nastavit jménem které stránky bude tento účet inzertovat, časové pásmo a měnu. Pro inzerci bude ještě potřeba nastavit způsob plateb. Stejně jako u správy samotné stránky, i zde je možné přidávat práva dalším lidem.

Obr. 10 – Vytvoření účtu pro reklamu111 Nyní již uživatel může plně využívat nástroj Správce reklam. Hned na začátku nástroj bude vyžadovat, aby zvolil účel kampaně. Na výběr jich má hned několik. Buď chce zvyšovat povědomí o své značce nebo chce lidi přimět k nějaké akci, například k nainstalování vaší aplikace či přehrání videa. Třetí možností pak je konverze, která například umožňuje odkazovat přímo do vašeho katalogu produktů nebo se snaží zákazníka přesvědčit, aby váš obchod navštívil. Po zvolení účelu bude nástroj vyžadovat nastavení informací o účtu – země, měny a časového pásma. Poté lze navolit okruh uživatelů, na který se bude cílit a to například podle lokality, věku, pohlaví či jazyku. Je jen na uživateli, zda bude cílit na užší nebo širší okruh lidí. Samozřejmě je pak potřeba si zvolit výši rozpočtu na danou kampaň a dobu, kdy poběží.

111 Obrázek: obrázek autorky

41

Obr. 11 – Kampaň112 Reklama může mít několik různých podob. Může obsahovat buď jeden obrázek, několik rotujících obrázků nebo třeba video. Pro úplné dokončení takovéto reklamy je nakonec nutné zvolit buď platbu kartou nebo přes PayPal.

Obr. 12 – Cílení reklamy113

112 Obrázek: obrázek autorky 113 Obrázek: obrázek autorky

42

3.2.6 Power editor Nástroj Power editor umožňuje spravovat větší množství reklam a rozsáhlé reklamní kampaně. Je zde umožněno i exportování a importování dat do Excelu. Převážně je Power editor velice podobný Správci reklam a v některých bodech jsou tyto dvě aplikace propojeny. Takže pokud již má uživatel nějaké reklamy vytvořené ve Správci reklam, může je zde dále upravovat.

Obr. 13 – Power editor114 Oproti Správci reklam umožňuje pokročilejší možnosti inzerce. Je rozdělen do tří částí – kampaně, sady reklam a reklamy. Kampaně určují typ reklamy, sady reklam se zabývají rozpočtem cílením a zobrazováním reklamy a položka nesoucí název Reklamy obsahuje samotné reklamy.115

Obr. 14 – Vytvoření sady reklam116

114 Obrázek: obrázek autorky 115 KRAJŇÁK, Václav. Power Editor – návod pro začátečníky Facebook marketingu. In: Clipsan: Marketing blog [online]. 2015 [cit. 2017-04-12]. Dostupné z: https://clipsan.com/blog/power-editor- navod-pro-zacatecniky-facebook-marketingu/. 116 Obrázek: obrázek autorky

43

Stejně jako ve Správci reklam je i zde potřeba vytvořit kampaň. Tato kampaň pak může obsahovat několik sad reklam a každá ze sady reklam pak obsahuje několik samostatných reklam. V dalších úpravách sady reklam pak je potřeba vyplnit termín, od kdy do kdy bude kampaň probíhat a jaký na ní máte rozpočet. A stejně jako ve Správci reklam i zde lze reklamy cílit na konkrétní uživatele podle věku, bydliště, pohlaví a dalších kritérií.

3.2.7 Problematika šedých účtů Šedé účty nebo také takzvané sdílené přihlášení byly v minulosti často využívány firmami, kde se o facebookovou stránku staralo více lidí najednou. Přihlašovací údaje k tomuto účtu mohli využívat všichni a nebylo to omezeno pouze na ty, kteří mají osobní profil na Facebooku. Na začátku roku 2015 se však Facebook rozhodl tyto účty zrušit. Uživatelé pak museli své firemní účty buď propojit se svými osobními profily na Facebooku nebo začít používat nástroj Facebook Business Manager.117 A není ani důvod se obávat, že by ostatní správci stránky viděli osobní údaje, které sdílí na svém soukromém profilu jejich spolupracovníci. V nástroji je zveřejněno pouze jejich jméno.118

3.3 Instagram

Další sociální sítí, kterou jistojistě stojí za to zmínit, je Instagram. Ten sice lze používat pouze prostřednictvím mobilní aplikace, ale i přesto její komunita uživatelů roste neuvěřitelným tempem. Na Instagramu nejde primárně o texty,119 slouží ke sdílení fotografií nebo krátkých videí, a to v sobě typickém čtvercovém

117 SLÍŽEK, David. Facebook definitivně ruší šedé účty, bez osobního profilu se nepřihlásíte. In: Lupa.cz [online]. 2015 [cit. 2017-04-12]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/facebook- definitivne-rusi-tzv-sede-ucty-bez-osobniho-profilu-uz-se- neprihlasite/?version=1&utm_expid=.1rnVC9uKTLGPIiC_juvx9A.1&utm_referrer=https%3A%2 F%2Fwww.google.cz%2F. 118 RYŠAVÁ, Iveta. Jak založit Business Manager. In: Newsfeed.cz [online]. 2015 [cit. 2017-04- 12]. Dostupné z: http://newsfeed.cz/jak-zalozit-business-manager/. 119 VESECKÝ, Zdeněk. #Instagram. Obrázky se může skvěle prezentovat architekt i zedník. In: Podnikatel.cz: Průvodce vaším podnikáním [online]. 2016 [cit. 2017-02-28]. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/clanky/instagram-obrazky-se-muze-skvele-prezentovat-architekt-i- zednik/.

44 formátu (v současné době již lze zvolit i jiné rozměry). Tyto snímky může uživatel dále upravit, například pomocí různých přednastavených filtrů, a označit je takzvanými „hashtagy“, které spojují stejně označené fotky a lze je tak jednodušeji vyhledávat.120 V současné době se na Instagram přesouvá hlavní pozornost mladších uživatelů. Jedním z důvodů je možná i to, že na dříve nejoblíbenější Facebook se v posledních letech dostává starší generace a mladí uživatelé na sociálních sítích neradi potkávají své rodiče, učitele a podobně.121 V App Store byla tato aplikace poprvé k dispozici 6. října 2010 a netrvalo dlouho, než dosáhla milionů uživatelů. A Instagram stále rostl. Poté, co byl vydán i ve verzi pro systém Android, přibylo mu téměř okamžitě milion uživatelů. Když dosáhl pěti milionu uživatelů, obsahoval již přibližně 150 milionů fotografií.122 V dubnu 2012 byl Instagram koupen Markem Zuckerbergem, majitelem Facebooku. Uživatele to příliš nenadchlo, očekávali zhoršení služeb. Nespokojeni byli například s novými podmínkami, které umožňovaly používat veškeré sdílené fotografie k reklamní činnosti, a to bez informování vlastníka autorských práv, tedy uživatele a bez nároku na honorář. Jelikož toto rozhodnutí vzbudilo vlnu nevolí a protestů, bylo nakonec zrušeno. Přesto kvůli tomu přišel Instagram asi o 25 % uživatelů. I tak ale i nadále zůstává Instagram nejoblíbenější sociální sítí, která sdílí pouze fotky a videa.123

120 WARCHAR, Petr. Jak vznikl Instagram? Od nuly až k Facebooku. In: Instagram CZ: Recenze tipy a triky [online]. 2015 [cit. 2017-02-28]. Dostupné z: http://www.instagram.cz/jak-vznikl- instagram-od-nuly-az-k-facebooku/362. 121 HOFREITR, Jiří. Marketing na Instagramu? Jde to a velmi dobře!. In: Clipsan: Marketing blog: Strategie, tipy a taktiky pro Váš on-line marketing [online]. 2015 [cit. 2017-02-28]. Dostupné z: https://clipsan.com/blog/marketing-na-instagramu-jde-velmi-dobre/. 122 WARCHAR, Petr. Jak vznikl Instagram? Od nuly až k Facebooku. In: Instagram CZ: Recenze tipy a triky [online]. 2015 [cit. 2017-02-28]. Dostupné z: http://www.instagram.cz/jak-vznikl- instagram-od-nuly-az-k-facebooku/362. 123 tamtéž

45

Ve druhé polovině září 2015 dosáhl Instagram 400 milionů uživatelů124 a v současnosti je na něm nasdíleno přes 16 bilionů fotek.125 A tak není divu, že je Instagram velmi oblíbenou sítí pro marketéry. Tomu napomohlo i to, že v poměrně nedávné době zavedl Instagram možnost placené reklamy.126 Základem je však kvalitní obsah. Na této síti uživatelé očekávají zajímavý a kreativně prezentovaný obsah. A tento obsah je samozřejmě výhodné popsat správně zvolenými hashtagy, podle kterých mohou snímky vyhledat další lidi. Zajímavé je i to, že v klasickém instagramovém příspěvku nelze uvést odkaz na webové stránky. Lze to pouze v popisku profilu nebo spolu s reklamou. Takováto reklama se zobrazuje v hlavním přehledu cílové skupině uživatelů.127

3.3.1 Reklama na Instagramu Instagram fungoval poměrně dlouhou dobu bez reklam, ale nakonec ani tato aplikace v září roku 2015 se inzerci neubránila. Základní informace jsou k nalezení na stránce https://business.instagram.com/.128 Jelikož Instagram patří společnosti Facebook, lze i profil na této síti spravovat v nástroji Facebook Business Manager a přidružených reklamních nástrojích, o kterých bylo psáno v předchozích kapitolách. Nejprve je nutné v aplikaci Instagram vytvořit účet. K registraci je potřeba zadat buď telefonní číslo nebo e-mailovou adresu. V dalším kroku pak aplikace vyžaduje zadat jméno, pod kterým bude uživatel na síti vystupovat a přístupové heslo.

124 ROSTECKÝ, Jiří. Petra Kellerová: Jak být úspěšný na Instagramu? In: MladýPodnikatel.cz: Inspirace pro vaše podnikání a marketing [online]. 2015 [cit. 2017-02-28]. Dostupné z: https://mladypodnikatel.cz/jak-byt-uspesny-na-instagramu-t27324. 125 WARCHAR, Petr. Jak vznikl Instagram? Od nuly až k Facebooku. In: Instagram CZ: Recenze tipy a triky [online]. 2015 [cit. 2017-02-28]. Dostupné z: http://www.instagram.cz/jak-vznikl- instagram-od-nuly-az-k-facebooku/362. 126 ROSTECKÝ, Jiří. Petra Kellerová: Jak být úspěšný na Instagramu? In: MladýPodnikatel.cz: Inspirace pro vaše podnikání a marketing [online]. 2015 [cit. 2017-02-28]. Dostupné z: https://mladypodnikatel.cz/jak-byt-uspesny-na-instagramu-t27324. 127 NYTRA, Daniel. Otestoval jsem využití Instagramu v marketingu. Přečtěte si, jak jsem dopadl. In: Podnikatel.cz: Průvodce vaším podnikáním [online]. 2016 [cit. 2017-02-28]. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/clanky/otestoval-jsem-vyuziti-instagramu-v-marketingu-prectete-si-jak- jsem-dopadl/. 128 NOVOTNÝ, Michal. Reklama na Instagramu – Jak na ni? In: Markomu.cz [online]. 2015 [cit. 2017-04-17]. Dostupné z: https://www.markomu.cz/reklama-na-instagramu/.

46

Obr. 15 – Registrace na Instagram129 Když je účet založený, může být jednoduše propojen s Facebook Business Managerem. V nastavení Business Manageru uživatel zvolí položku Instagramové účty a pak Zaregistrovat nový instagramový účet. To funguje velice jednoduše tím, že se vyplní uživatelské jméno a heslo z Instagramu. Následně nástroj požádá, o zvolení účtu pro reklamu, který již v Business manageru je vytvořený, a propojí ho s Instagramem. Lidé, kteří mají oprávnění spravovat daný reklamní účet, budou moci spravovat i připojený účet na Instagramu.

Obr. 16 – Připojení Instagramu do FB Business Manager130

129 Obrázek: obrázek autorky 130 Obrázek: obrázek autorky

47

Samotné vytváření reklamy pak probíhá stejně jako když se tvoří reklama pro Facebook. Používají se stejné nástroje – Správce reklam a Power editor.

3.4 Twitter

Twitter vznikl v roce 2006 a v podstatě okamžitě se stal velice populární sítí. Bývá označován jako takzvaná mikroblogovací služba, což má pravděpodobně naznačit, že je to jistým způsobem takový blog, na kterém ovšem můžete psát pouze 140 znaků dlouhé příspěvky. Stejně jako ostatní sociální sítě je i tato především o tom koho tam uživatel „followujete“ (z anglického follow, což znamená sledovat). Lze ho využít například ke sledování zpravodajství, celebrit nebo prostě ke komunikaci s rodinou a přáteli. Samozřejmě i Twitter je využíván firmami ke komunikaci s jejich zákazníky.131 Název této sítě pochází z anglického citoslovce „tweet“, které vyjadřuje ptačí štěbetání či pípání. Samotné slovo „Twitter“ by se pak dalo do českého jazyka přeložit jako „štěbetka“ nebo „pípal“.132 Hlavním rozdílem oproti Facebooku je to, že Twitter je otevřená, veřejná síť. Můžete sledovat (v angličtině „follow“) kohokoliv, kdo na Twitteru je. Dále je pak výraznou odlišností již zmíněná omezenost délky vzkazů. Tudíž jsou uživatelé „ušetřeni“ dlouhých příspěvků a objemných alb, které bývají publikovány na Facebooku. Přestože u spousty lidí je tato sociální síť stále nepochopená a omezující, měla v roce 2016 přes 300 milionů uživatelů. Jistou profesionálnost si Twitter získává i tím, že na rozdíl od Facebooku není uživatel nucen každého dalšího uživatele, kterého sleduje, označovat jako „přítele“. Prostě ho jenom „followuje“.133 Stejně jako na Facebooku má každý uživatel svou stránku, na které je zobrazena jeho aktivita. Dále se každému uživateli zobrazuje něco podobného Facebookové zdi, kde může sledovat sdílený obsah od lidí, které sleduje. Zde

131 PROKOP, Marek a Adam JAVŮREK. Jak začít používat Twitter. In: Zdroják.cz [online]. 2017 [cit. 2017-03-28]. Dostupné z: https://www.zdrojak.cz/redakce/jak-zacit-pouzivat-twitter/. 132 PROKOP, Marek a Adam JAVŮREK. Jak začít používat Twitter. In: Zdroják.cz [online]. 2017 [cit. 2017-03-28]. Dostupné z: https://www.zdrojak.cz/redakce/jak-zacit-pouzivat-twitter/. 133 DULAKOVÁ, Alexandra. Na čo je vlastne twitter? In: STARTITUP [online]. 2016 [cit. 2017-03- 28]. Dostupné z: https://www.startitup.sk/co-vlastne-twitter/.

48 mohou označovat příspěvky, které se jim líbí, mohou na ně reagovat komentáři a, pokud chtějí cizí příspěvek sdílet, mohou ho poslat dát, tedy „retweetovat“.134 Pro marketingovou komunikaci zatím nelze Twitter využívat tak dobře, jako již mnohokrát zmiňovaný Facebook, a to především z toho důvodu, že nemá v České republice tolik uživatelů. Využít se dá spíše pokud se firma snaží oslovit specifickou skupinu lidí, která tuto síť využívá.135 Jediným způsobem, jak na Twitteru oslovovat další lidi, je přes klasický uživatelský účet, který ovšem není nutné pojmenovávat svým jménem, ale například lze použít i název firmy. Pokud bude tento účet sledován dostatečným počtem „followerů“, bude se sdílená informace šířit dál. Reklama, podobná té na Facebooku, zde neexistuje.136

3.5 YouTube

YouTube je největší světová síť, na které lze publikovat videa. Tato doména byla zaregistrována v únoru 2005 a v listopadu téhož roku byl spuštěn plný provoz stránky. Založili ho zaměstnanci firmy PayPal Chad Hurley, Steve Chen a Jawed Karim, v roce 2006 však byla firma YouTube prodána společnosti Google. V dalších letech byla síť překládána do dalších jazyků, čehož se v roce 2007 dočkali i Češi. Již v roce 2011 bylo denně přehráno přes dvě miliardy videí.137 A počet klipů i sledujících neustále strmě narůstá.138 Cílem YouTube je nevměšovat se do videí a práv svých uživatelů, ale to pouze do té doby, než uživatel poruší některou ze smluvních podmínek. Obsah videí se nesmí týkat například pornografie, násilí, týrání zvířat a podobně. Zároveň uživatelé nesmějí porušovat autorská práva.139

134 BEDNÁŘ, Vojtěch. Marketing na sociálních sítích: prosaďte se na Facebooku a Twitteru. Brno: Computer Press, 2011. ISBN 978-80-251-3320-0, str. 29. 135 tamtéž, str. 30. 136 tamtéž, str. 62. 137 VOCŮ, Ondřej. Když se řekne YouTube.. In: Ikaros: elektronický časopis o informační společnosti [online]. 2011 [cit. 2017-03-28]. Dostupné z: https://ikaros.cz/kdyz-se-rekne-youtube. 138 MILLER, Michael. Internetový marketing s YouTube: průvodce využitím on-line videa v byznysu. Brno: Computer Press, 2012. ISBN 978-80-251-3672-0, str. 33. 139 VOCŮ, Ondřej. Když se řekne YouTube.. In: Ikaros: elektronický časopis o informační společnosti [online]. 2011 [cit. 2017-04-12]. Dostupné z: https://ikaros.cz/kdyz-se-rekne-youtube.

49

V současné době je sledování videí stále populárnější, tudíž je logické, že firmy se chtějí stále víc propagovat právě i na YouTube.140 Divák navíc mnohem radši shlédne krátké video, než aby četl dlouhý reklamní článek.141 Video či reklamní spot bude pro uživatele na kanálu firmy trvale přístupné, je možné kdykoliv se k němu vracet a sdílet ho s ostatními lidmi. Zároveň jsou videa vyhledatelná i ve vyhledávačích.142 Oproti klasickým televizním spotům a reklamám je cena publikování na YouTube téměř nulová. Jediná investice padne na natočení a následnou úpravu, ale publikování na této síti je zcela zdarma.143

3.5.1 Založení kanálu na YouTube Pro založení kanálu na YouTube je vyžadováno, aby uživatel vlastnil účet na serveru Google, pod který tato síť patří. Po přihlášení lze v pravém horním rohu kliknout na ikonku s profilovou fotografií, která zobrazí menu, skrz které lze vstoupit do studia pro autory.

Obr. 17 – Studio pro autory144

140 Marketing a reklama na YouTube. In: RobertNemec.com [online]. 2017 [cit. 2017-04-12]. Dostupné z: http://robertnemec.com/umime/marketing-na-socialnich-sitich/marketing-reklama- youtube-2/. 141 MILLER, Michael. Internetový marketing s YouTube: průvodce využitím on-line videa v byznysu. Brno: Computer Press, 2012. ISBN 978-80-251-3672-0, str. 36. 142 Marketing a reklama na YouTube. In: RobertNemec.com [online]. 2017 [cit. 2017-04-12]. Dostupné z: http://robertnemec.com/umime/marketing-na-socialnich-sitich/marketing-reklama- youtube-2/. 143 MILLER, Michael. Internetový marketing s YouTube: průvodce využitím on-line videa v byznysu. Brno: Computer Press, 2012. ISBN 978-80-251-3672-0, str. 35. 144 Obrázek: obrázek autorky

50

Obr. 18 – Vytvoření kanálu na YouTube145 Pokud budete chtít nahrávat videa, bude stránka vyžadovat založení kanálu, na což sama nabídne odkaz. Pokud chce uživatel zakládat kanál společnosti, a ne kanál osobní, zvolí ve spodní části okna, které se objeví na obrazovce možnost Použije název společnosti nebo jiný název. Poté již jednoduše vyplní název účtu značky a klikne na tlačítko Vytvořit a tím se dostane do Studia pro autory svého

kanálu.

Obr.19 – Hlavní stránka studia pro autory146 Zde na hlavním panelu se nachází přehled kanálu. Vpravo nahoře lze sledovat počet zhlédnutí a odběratelů. Jsou tam odkazy na některá videa, na nejnovější komentáře a po pravé straně další statistiky týkající se například doby

145 Obrázek: obrázek autorky 146 Obrázek: obrázek autorky

51 sledování videí. Po levé straně se pak nachází hlavní menu, ze kterého se uživatel dostane například do Správce videí, kde můžete nahrávat a upravovat videa, nebo pod položkou Komunita lze podrobně sledovat aktivitu sledujících včetně jejich komentářů. A možností je zde samozřejmě mnohem víc.

3.5.2 Nahrávání videa na YouTube

Obr. 20 – Nahrání videa na YouTube147 Video na YouTube se nahraje pomocí šedé šipky v pravém horním rohu hned vedle profilového obrázku a symbolu zvonečku pro upozornění (viz obr. 20). Tím se uživatel dostane na stránku, kde může vybrat videa k nahrání a zároveň se rozhodnout, zda budou nově zveřejněná videa veřejná, neveřejná nebo soukromá.

Obr. 21 – Vybrání souborů k nahrání na YouTube148 Poté co uživatel zvolí video, které chce nahrát, zobrazí se mu stav nahrávání. Zároveň v tento moment může upravovat základní informace jako je název a popis videa. Může k videu připojit „štítky“, na jejichž základě bude lépe dohledatelné. Zvolit lze také miniaturu, což je snímek, který pak diváci vidí například, když videa

147 Obrázek: obrázek autorky 148 Obrázek: obrázek autorky

52 vyhledávají. Poté jsou zde rozšířená nastavení, kde lze třeba nastavit, zda bude video možné komentovat a spoustu dalšího.

Obr. 22 – Nahrávání a popisování videa na YouTube149

3.5.3 Google AdWords Reklama na YouTube se vytváří za pomoci nástroje Google AdWords. Tam se uživatel zaregistruje opět pod svým e-mailem, který má u Googlu a zároveň při registraci zadá adresu své webové stránky.

Obr. 23 – Google AdWords150

149 Obrázek: obrázek autorky 150 Obrázek: obrázek autorky

53

Tato aplikace však není určena pouze ke spravování videoreklam na YouTube, je možné jejím prostřednictvím spravovat reklamu v celé síti Google – tedy například reklamu ve vyhledávání či různé bannery. Reklama na YouTube může mít tři různé formáty. Tím prvním je inzerce na základě vyhledávání klíčových slov, jinak také in-search reklama. Nebo je možné reklamu cílit tematicky – in-display, což způsobí to, že na základě dříve sledovaných videí uvidí uživatel nabídku doporučených videí, která „by se mu mohla líbit“. Nejčastější formou reklamy je takzvaná in-stream reklama. Tato reklama se spouští před videem, které si uživatel zvolil a je třeba, aby z ní viděl alespoň pět vteřin, než ji bude moci přeskočit.151

3.6 LinkedIn

LinkedIn je síť, která byla založena již jako jedna ze sociálních sítí první generace.152 Její specifičnost je v tom, že nenabízí lidem zábavu jako jiné sítě, ale je přínosná spíše v oblasti kariérního života. Jejím cílem je „propojovat profesionály z celého světa“. Uživatelé si vytváří své portfolio, které lze připodobnit například k životopisu, kde popisuje své vzdělání a pracovní zkušenosti. A pomocí LinkedInu si vytváří síť kontaktů.153 Není to sociální síť, která je využitelná pro marketing jako takový. Firmy zde spíše hledají potenciální a perspektivní lidi, kteří by pro ně mohli pracovat. Zároveň zde však mezi lidmi budují určité image, což je jistě také velice přínosné.154

151 ČÍČELA, Petr. Jak inzerovat na Youtube? Průvodce video reklamou. In: IT Logica Blog: Sledujeme nejnovější trendy v marketingu a baví nás o tom psát [online]. [cit. 2017-05-04]. Dostupné z: http://blog.it-logica.cz/jak-inzerovat-na-youtube--pruvodce-video-reklamou- #.WQsWEeXyjIU. 152 BEDNÁŘ, Vojtěch. Marketing na sociálních sítích: prosaďte se na Facebooku a Twitteru. Brno: Computer Press, 2011. ISBN 978-80-251-3320-0, str. 30. 153 VESECKÝ, Zdeněk. LinkedIn. Sociální síť, na které neztrácíte čas. In: Podnikatel.cz: Průvodce vaším podnikáním [online]. 2013 [cit. 2017-04-16]. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/clanky/linkedin-socialni-sit-na-ktere-neztracite-cas/. 154 BEDNÁŘ, Vojtěch. Marketing na sociálních sítích: prosaďte se na Facebooku a Twitteru. Brno: Computer Press, 2011. ISBN 978-80-251-3320-0, str. 30.

54

4 Analýza současného stavu využití marketingových kanálů v knihovnách v okrese Tábor

V okrese Tábor se nachází celkem 102 veřejných knihoven, z toho jich je 15 profesionálních a 87 neprofesionálních. Nejobsáhlejší knihovní fond a zároveň i nejvyšší počet čtenářů má Městská knihovna Tábor. Její knihovní fond obsahuje 173 771 jednotek a je v ní registrováno 7 144 čtenářů. Druhá největší knihovna se nachází v Soběslavi. V knihovním fondu má 24 547 jednotek a je v ní zaregistrováno 1 365 lidí. Webové stránky má čtrnáct profesionálních a pouhých pět neprofesionálních knihoven. Na sociální síti Facebook lze nalézt pouze deset profesionálních knihoven. A pouze Městská knihovna Tábor je kromě Facebooku ještě na Instagramu a na YouTube. Kompletní přehled knihoven v tomto okrese je k nalezení v příloze č. 1 a 2. V rámci zpracovávání této práce byl vytvořen dotazník, který zkoumal postoj čtenářů především k propagaci jejich knihoven na sociálních sítích. Otázky se týkaly především toho, co vůbec čtenář od takovéhoto způsobu komunikace očekává a zda jsou jeho očekávání naplněna či nikoliv. Mimo to bylo několik otázek zaměřeno na důvody návštěv knihovny a sledování jejích webových stránek. Kompletní dotazník je k nalezení v příloze č. 3. Za pomoci knihoven byl dotazník sdílen na několika knihovních webových i facebookových stránkách. Na dotazník odpovědělo 392 respondentů. Nejvíce jich bylo, jak lze vidět na obrázku č. 39 v příloze č. 5, z Městské knihovny Tábor. Z ostatních knihoven se bohužel nepodařilo získat tolik odpovědí, což je pravděpodobně způsobeno jak menším počtem čtenářů jako takových, tak nižším počtem sledujících na sociálních sítích.

4.1 Zpracování dat v programu IBM SPSS Statistic 20

Data získaná v rámci dotazníkového šetření byla následně zpracovávána pomocí programu IMB SPSS Statistic 20, aby se dala lépe vyhodnotit. Po importování dat do programu bylo třeba jednotlivé otázky přehledně přejmenovat a získaná data náležitě očistit a zakódovat. Výsledné Variable View je k nalezení v příloze č. 4.

55

Jednotlivé otázky byly rozebrány po odpovědích. Například otázka č. 1 týkající se toho, zda respondent navštěvuje nějakou knihovnu. Možné bylo vybrat čtyři odpovědi: 1. ano, velmi často; 2. ano, občas; 3. pouze výjimečně; 4. ne, vůbec. Každé z možných odpovědí bylo přiřazeno číslo, aby program mohl pracovat s číselnými hodnotami. A stejným způsobem byly připraveny ke zpracování i všechny ostatní otázky.

4.2 Výsledky dotazníkového šetření

Obr. 24 – Respondenti navštěvující knihovnu podle věku155 Největší počet respondentů, kteří dotazník zodpověděli byli lidé mezi 15 a 25 lety věku. O polovinu méně bylo odpovědí od lidí do 35 let a téměř stejného počtu odpovědí dosáhla i kategorie do 50 let. Kompletní přehled můžete vidět v tabulce na obrázku č. 24. Jelikož byl dotazník zveřejňován především na sociálních sítích, tak je tím jistě i ovlivněna právě věková skladba respondentů.

Obr. 25 – Respondenti podle věku156

155 Obrázek: obrázek autorky 156 Obrázek: obrázek autorky

56

Věku pak samozřejmě odpovídá i informace o nejvyšším dosaženém vzdělání respondentů. Většina jich má dokončenou buď základní školu nebo střední školu s maturitou. A jelikož je nejvíce respondentů z kategorie 15 až 25 let, lze předpokládat, že jsou to převážně studenti středních a vysokých škol.

Obr. 26 – Respondenti podle dosaženého vzdělání157 Přesně o 200 více žen oproti mužům odpovědělo na dotazník. Většina z nich navštěvuje knihovnu velmi často nebo alespoň občas. Pouze 28 ze všech odpovědí, a to jak mužů tak žen, vyplnilo, že do knihovny nechodí vůbec.

Obr. 27 – Návštěvy knihovny podle pohlaví158 Na otázku, co vede respondenty k návštěvě knihovny, jich nejvíce odpovědělo, že je to z jejich vlastního zájmu. Druhým nejčastějším důvodem je pak studium či práce nebo obojí. Na třetím místě jsou pak návštěvy za zajímavými akcemi, které knihovny pořádají. Poslední skončily návštěvy za internetovým připojením.

157 Obrázek: obrázek autorky 158 Obrázek: obrázek autorky

57

Obr. 28 – Důvody návštěv knihovny159 Co se týče spokojenosti s knihovními službami, tak většina respondentů odpověděla, že je buď úplně nebo spíše spokojena. Nejčastějšími důvody případné nespokojenosti pak je chování knihovnic. Kompletní přehled odpovědí nespokojených čtenářů je na obrázku č. 40 v příloze č. 5.

Obr. 29 – Spokojenost se službami knihoven160 71,7 % návštěvníků knihoven sleduje tu svou, jak ukazuje následující graf, i na webu. A důvody, proč web někteří nesledují, jsou převážně ty, že tam prostě nenalézají nic, co by je zajímalo.

Obr. 30 – Odpověď, zda čtenáři sledující web knihovny161

159 Obrázek: obrázek autorky 160 Obrázek: obrázek autorky 161 Obrázek: obrázek autorky

58

Obr. 31 – Důvody, proč web nesledují162 Ti, kteří web sledují, tak primárně jako cestu k vyhledávání v knihovním fondu a přihlašování ke čtenářským účtům. A nejčastějším návrhem na vylepšení je jednoznačně modernizace designu a přehlednosti stránek.

Obr. 32 – Sledované na webu163 Lehce nadpoloviční většina respondentů odpověděla, že alespoň občas sleduje svou knihovnu na některé sociální síti.

Obr. 33 – Odpovědi na otázku: „Sledujete knihovnu na sociálních sítích?“164

162 Obrázek: obrázek autorky 163 Obrázek: obrázek autorky 164 Obrázek: obrázek autorky

59

Pokud se na tyto odpovědi spojí s informací o věku respondentů, zjistíme, že nejvíce těch, kteří knihovny na sociálních sítích sledují je v kategorii 15 až 25 let. Ve vyšších věkových kategoriích pak počet sledujících lehce klesá.

Obr. 34 – Sledující sociálních sítí v závislosti na věku165 Důvody, proč někteří respondenti knihovnu na sociálních sítích nesledují jsou z největší části z důvodu, že je nezajímá to, co tam knihovna sdílí. V obrázku č. 41 v příloze č. 5 jsou důvody, které by tyto respondenty mohly přimět knihovnu na sociální síti sledovat. Poté spousta z nich odpověděla, že sociální sítě vůbec nevyužívá. A častý je také ten důvod, že knihovna na žádné síti dosud není.

Obr. 35 – Důvody nesledování knihovny na sociálních sítích166 Nejvíce respondentů svou knihovnu sleduje na sociální síti Facebook, což samozřejmě souvisí i s tím, že kromě Městské knihovny Tábor žádná z knihoven v okresu na jiné sociální síti není.

165 Obrázek: obrázek autorky 166 Obrázek: obrázek autorky

60

Obr. 36 – Na kterých sítích čtenáři knihovny sledují?167 Na sociálních sítích pak čtenáři očekávají hlavně informace o novinkách z knihovny a akcích, které se tam konají. Na dalším místě pak je to, že by se zde rádi dočetli o novinkách na knižním trhu. Pouze 66 čtenářů odpovědělo, že je pro ně důležitá rychlá komunikace s knihovnou právě prostřednictvím sociální sítě.

Obr. 37 – Očekávání čtenářů od sociálních sítí knihovny168 Z velké části jsou pak čtenáři spokojeni s tím, jak knihovny jejich očekávání plní. Kompletní přehled plnění jednotlivých očekávání je na obrázku č. 42 v příloze č. 5

167 Obrázek: obrázek autorky 168 Obrázek: obrázek autorky

61

Na otázku, zda má propagace na sociálních sítích vůbec nějaké výhody oproti jiným možným způsobům odpověděli respondenti zcela schodně, že ano.

Obr. 38 – „Má propagace na sociálních sítích nějaké výhody?“169 Nejčastější odpovědí na to, jaké výhody to jsou, byla ta, že je to pro čtenáře způsob, jak se dozvědět o akcích, které by jinak pravděpodobně přehlédli. To pravděpodobně souvisí i s tím, že se jim sdílené novinky z knihovny objevují v denním přehledu, což je další vyzdvihovaný fakt. Jako další výhodu pak několik čtenářů uvedlo fakt, že se tímto způsobem může knihovna přiblížit mladší generaci a přivést ji tak ke čtení. Nevýhodami, které však většina respondentů uvedla, je to, že knihovny často nepřidávají příspěvky dostatečně často a málo se svými sledujícími komunikují. Přehled zodpovězených výhod a nevýhod, které respondenti zmínili naleznete na obrázcích 43 a 44 v příloze č. 5.

169 Obrázek: obrázek autorky

62

5 Vyhodnocení míry využití on-line propagačních možností knihoven v okrese Tábor

Jak již vyplývá z předchozích kapitol, co se týče on-line marketingu mají knihovny převážně dvě možnosti. První je tvorba a správa webových stránek a druhou je komunikování prostřednictvím sociálních sítí. Webové stránky jsou obecně rozšířenější, což souvisí i s tím, že je to starší způsob komunikace než právě přes sociální sítě. V okrese Tábor mají nějakou webovou stránku všechny profesionální knihovny. Pouze Městská knihovna Bechyně má web spojený se stránkami kulturního domu a obě knihovny ze Sezimova Ústí mají prostor na stránkách města. Z osmdesáti sedmi neprofesionálních knihoven jich má vlastní webovou stránku pouze pět. Sociální sítě jsou knihovnami využívány podstatně méně. Neprofesionální knihovny nemají v současné době žádný profil, z profesionálních knihoven je deset na Facebooku (bechyňská knihovna se opět prezentuje na stránce kulturního domu) a Městská knihovna Tábor je ještě navíc i na Instagramu a YouTube. Vyhodnocení facebookové prezentace knihovny lze vyvozovat podle základního hlediska, a to počtu sledujících dané propagace. Počet sledujících uživatelů má z celého okresu nejvyšší Městská knihovna Tábor. Na její stránce lze pozorovat i poměrně častou aktivitu, většinou každodenní. Aktivita Městské knihovny v Táboře je oceňována čtenáři převážně opakujícími se počty „lajků“ u jednotlivých příspěvků. Jedním z hledisek je také míra odpovědí z této knihovny v rámci dotazníkového šetření této bakalářské práce. Odkaz na dotazník byl sdílen na facebookových stránkách této i většiny ostatních knihoven, a právě z Tábora je největší počet respondentů. Na druhém místě v počtu sledujících na Facebooku je stránka Kulturního střediska Bechyně, pod který patří i místní knihovna. Ovšem jelikož se nejedná přímo o stránku knihovny, není jednoznačné, kolik je zde sledujících skutečně z důvodu zájmu o knihovnu.

63

Další v pořadí, co se týče počtu sledujících na Facebooku, je Městská knihovna Soběslav. Na její stránce lze pozorovat oproti táborské knihovně, že nejsou příspěvky tak časté, ale přesto jsou i na této stránce čtenáři poměrně aktivní. Obecní knihovna Chotoviny zvolila poněkud netradiční způsob prezentace na Facebooku. Nespravuje tam totiž stránku, ale klasický uživatelský profil, tudíž si ji čtenáři musí pomocí modulu Facebooku „přidat do přátel“ zahrnout do svého seznamu kontaktů stejně jako své ostatní přátele na této sociální síti. Přesto ji však počtem sledujících, v tomto případě přátel, lze zařadit na čtvrté místo. Informace o ostatních knihovnách jsou k nalezení v příloze č. 1 a č. 2. Výsledky dotazníků vypovídají, že obecně jsou čtenáři místních knihoven s jejich službami spokojeni. Jediné, co častěji zmiňovali je zlepšení chování některých knihovnic, které lze usuzovat pouze z odpovědí jednotlivých respondentů, kteří uvádějí, že není vždy úplně profesionální. Co se týče webových stránek knihoven, tak v odpovědích respondentů často zaznívala nespokojenost s jejich designem a přehledností. Vzhled stránek totiž většinou neodpovídá modernímu designu a obsah stránky často nabízí pouze základní informace o otevírací době, případně odkaz na katalog knihovny. Stránka na Facebooku dostatečně nenahrazuje informování o aktuálním dění v knihovně. Přesto lze však sledovat obecnou spokojenost s tím, že se tyto instituce snaží prezentovat i tímto modernějším způsobem a přiblížit se tak i mladší generaci čtenářů. Jak již bylo zmiňováno v předchozích kapitolách, jednou z hlavních výhod prezentace na Facebooku (a obecně na všech sociálních sítích) by měla být možnost rychlého spojení v tomto případě s knihovnou. Respondenti ovšem uváděli, že odpovědi by mohly být rychlejší. Na žádost o sdílení dotazníku odpověděly promptně pouze knihovny z Tábora, Chotovin a Nadějkova. Ostatním knihovny byly se svojí odpovědí zdrženlivější či neodpověděly vůbec přestože žádost byla zaslána opakovaně.

64

6 Návrh řešení – aplikace nástrojů on-line marketingu

Z dotazníku vyplynulo, že propagace a komunikace na sociálních sítích přináší knihovně nové čtenáře. Na straně knihovny ovšem v tomto okamžiku vyvstává otázka, jak personálně zajistit takovouto propagaci knihovny. Jako dobrý model, se zdá být kombinace více pracovníků zapojených do propagace na webu a sociálních sítích. Samozřejmě je pochopitelné, že menší knihovny nemají vždy dostatek prostředků, aby mohly platit dalšího pracovníka s pracovní náplní soustřeďující se na on-line komunikaci se čtenáři. V tomto případě by jistě pomohlo, kdyby se v řadách zaměstnanců knihovny nacházel někdo, kdo má alespoň základní zkušenost s podobnými aktivitami. Pokud na to má knihovna prostředky, může se také pokusit využívat reklamní možnosti, které sociální sítě nabízí a o kterých je podrobněji psáno v předchozích kapitolách této práce. Cílená reklama by jistě mohla pomoci získání nových sledujících v dané lokalitě a tím třeba i nových čtenářů. Ovšem placená reklama jistě není jediným způsobem, jak se na sociálních sítích úspěšně prezentovat. Pokud bude knihovna přidávat zajímavé a aktuální příspěvky, které budou zároveň i časté, jistě se ke svým čtenářům dostane.

65

Závěr

Hlavním cílem této práce bylo seznámit čtenáře s problematikou sociálních sítí, a především s jejich nástroji, které slouží k reklamním účelům. V první teoretické části se tato práce zabývá problematikou knihoven jako takových. Popisuje, jaké knihovny v České republice jsou a jaká legislativa je pro ně nejstěžejnější. V další části se pak práce soustředí na marketing, a to především se zaměřením na on-line marketing na webu a sociálních sítích. Sociální sítě a jejich marketingové nástroje jsou pak v další kapitole podrobně popsány. Tyto nástroje sloužící k přehlednějšímu spravování stránek na sociálních sítích jsou doplněny i o printscreeny, které by měly případným zájemcům o tuto problematiku, nejen knihovnám, pomoci při orientaci v této problematice. Praktická část potom zkoumá situaci ohledně on-line propagace knihoven v okrese Tábor. Především na základě dotazníku (viz příloha č. 3) bylo cílem zjistit, jaký je současný stav knihoven v okrese Tábor a jak takovýto způsob komunikace vnímají jejich čtenáři. Jinými slovy, zda existují výhody této propagace pro současné čtenáře knihoven, jak se projevují a na druhé straně jaké procesy s tímto současným trendem musejí knihovny implementovat. Bylo zjištěno, že kromě Městské knihovny Tábor je propagace knihoven na sociálních sítích čtenáři vnímána jako přínosná, ale většina respondentů uvedla, že by uvítala častější aktivitu jednotlivých knihoven na sociálních sítích a jiné poznámky vedou k jednoznačnému závěru, že je zapotřebí v této oblastí stále něco zlepšovat. Jelikož je komunikace prostřednictvím sociálních sítí stále rozšířenější a je již běžnou součástí každodenního života s postupnou stále rostoucí křivkou počtu uživatelů, je třeba na ni v rámci propagace nezapomínat. Pomalu nastává situace, že i instituce původně oddělené od rozmachu informačních a komunikačních technologií musejí změnit své vnitřní procesy a automaticky začlenit do každodenních činností nejen samotnou propagaci na sociálních sítích, ale i on-line komunikaci se čtenáři. Důvody prezentace na sociálních sítích jsou zřejmé, a proto je třeba se touto problematikou i nadále zabývat.

66

7 Seznam použitých pramenů a literatury

7.1 Seznam literatury

BEDNÁŘ, Vojtěch. Marketing na sociálních sítích: prosaďte se na Facebooku a Twitteru. Brno: Computer Press, 2011. ISBN 978-80-251-3320-0.

CEJPEK, Jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0323-3.

CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 978-802-4610-375.

ČADILOVÁ, Kateřina. Public relations v knihovnách: studijně rozborová zpráva. Praha: Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky, 1993. Aktuality SKIP. ISBN 80-900-9196-2.

FORET, Miroslav a Jana STÁVKOVÁ. Marketingový výzkum: jak poznávat své zákazníky. Praha: Grada, 2003. Manažer. ISBN 80-247-0385-8.

JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2795-7.

KARLÍČEK, Miroslav. Marketingová komunikace: jak komunikovat na našem trhu. 2., aktualizované a doplněné vydání. Praha: Grada Publishing, 2016. ISBN 978-80-247-5769-8.

KIRKPATRICK, David. Pod vlivem Facebooku: příběh z nitra společnosti, která spojuje svět. Brno: Computer Press, 2011. ISBN 978-80-251-3573-0.

67

KOONTZ, Christie a Barbara GUBBIN, ed. Služby veřejných knihoven: směrnice IFLA. 2., zcela přeprac. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2012. ISBN 978-80-7050-612-7.

KOTLER, Philip a Gary ARMSTRONG. Marketing. Praha: Grada, 2004. ISBN 978-80-247-0513-2.

KOTLER, Philip. Marketing podle Kotlera: jak vytvářet a ovládnout nové trhy. Praha: Management Press, 2000. ISBN 80-726-1010-4.

KUNČAR, Slavomil. Marketing pro všechny: marketing spolehlivá cesta k úspěšnému podnikání. Krnov: Slakun, 1995. ISBN 80-901-2110-1.

MILLER, Michael. Internetový marketing s YouTube: průvodce využitím on-line videa v byznysu. Brno: Computer Press, 2012. ISBN 978-80-251-3672-0.

7.2 Internetové zdroje

BLAŽEK, Zdeněk. Vznik a historie Facebooku. In: Zdeněk Blažek: Marketingový konzultant [online]. 2015 [cit. 2017-02-28]. Dostupné z: http://www.zdenekblazek.cz/vznik-a-historie-facebooku/.

ČÍČELA, Petr. Jak inzerovat na Youtube? Průvodce video reklamou. In: IT Logica Blog: Sledujeme nejnovější trendy v marketingu a baví nás o tom psát [online]. [cit. 2017-05-04]. Dostupné z: http://blog.it-logica.cz/jak-inzerovat-na-youtube-- pruvodce-video-reklamou-#.WQsWEeXyjIU.

DULAKOVÁ, Alexandra. Na čo je vlastne twitter? In: STARTITUP [online]. 2016 [cit. 2017-03-28]. Dostupné z: https://www.startitup.sk/co-vlastne-twitter/.

Facebook business [online]. 2017 [cit. 2017-03-28]. Dostupné z: https://www.facebook.com/business/.

68

HOFREITR, Jiří. Marketing na Instagramu? Jde to a velmi dobře!. In: Clipsan: Marketing blog: Strategie, tipy a taktiky pro Váš on-line marketing [online]. 2015 [cit. 2017-02-28]. Dostupné z: https://clipsan.com/blog/marketing-na-instagramu- jde-velmi-dobre/.

HURT, Tomáš. Jak založit a správně nastavit Facebook Business Manager? In: Market up [online]. 2015 [cit. 2017-04-12]. Dostupné z: http://www.marketup.cz/cs/blog/jak-zalozit-a-spravne-nastavit-facebook- business-manager.

Jak založit Facebook Business Manager a propojit ho s účtem agentury. In: CS Technologies s.r.o. [online]. 2016 [cit. 2017-04-09]. Dostupné z: https://www.cstechnologies.cz/blog-jak-zalozit-facebook-business-manager-a- propojit-ho-s-uctem-agentury-detail-3534.

Knihovní řád. In: Wikisofia [online]. 2013 [cit. 2017-04-09]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Knihovn%C3%AD_%C5%99%C3%A1d.

KRAJŇÁK, Václav. Power Editor – návod pro začátečníky Facebook marketingu. In: Clipsan: Marketing blog [online]. 2015 [cit. 2017-04-12]. Dostupné z: https://clipsan.com/blog/power-editor-navod-pro-zacatecniky-facebook- marketingu/.

Marketingový mix – jeho rozbor, možnosti využití a problémy. In: RobertNemec.com [online]. 2005 [cit. 2017-01-15]. Dostupné z: http://robertnemec.com/marketingovy-mix-rozbor/.

MATULA, Vladimír. Marketingový výzkum trhu. In: Vladimír Matula [online]. 2016 [cit. 2017-03-03]. Dostupné z: http://www.vladimirmatula.zjihlavy.cz/marketingovy-vyzkum.php.

69

Marketing a reklama na YouTube. In: RobertNemec.com [online]. 2017 [cit. 2017- 04-12]. Dostupné z: http://robertnemec.com/umime/marketing-na-socialnich- sitich/marketing-reklama-youtube-2/.

Marketing na Facebooku s jasnou návratností investic. In: RobertNemec.com [online]. [cit. 2017-01-23]. Dostupné z: http://robertnemec.com/umime/marketing-na-socialnich-sitich/marketing- facebook/.

Městská knihovna Tábor [online]. 2015 [cit. 2017-05-03]. Dostupné z: http://www.knihovnatabor.cz/.

Mini.knihovna.tgm. In: Městská knihovna Tábor [online]. 2015 [cit. 2017-04-11]. Dostupné z: http://www.knihovnatabor.cz/sluzby/knihobudka.

Nástroje marketingu. In: ANERi [online]. 2010 [cit. 2017-01-15]. Dostupné z: http://www.aneri.cz/cs/marketingova-poradna-on-line-a-zdarma/nastroje- marketingu/.

NOVOTNÝ, Michal. Sociální sítě 2015: Facebook versus ostatní. In: Markomu.cz [online]. 2015 [cit. 2017-01-17]. Dostupné z: https://www.markomu.cz/socialni- site-2015/.

NOVOTNÝ, Michal. Reklama na Instagramu – Jak na ni? In: Markomu.cz [online]. 2015 [cit. 2017-04-17]. Dostupné z: https://www.markomu.cz/reklama-na- instagramu/.

NYTRA, Daniel. Otestoval jsem využití Instagramu v marketingu. Přečtěte si, jak jsem dopadl. In: Podnikatel.cz: Průvodce vaším podnikáním [online]. 2016 [cit.

70

2017-02-28]. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/clanky/otestoval-jsem-vyuziti- instagramu-v-marketingu-prectete-si-jak-jsem-dopadl/.

O knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). In: . 2001, číslo 257. Dostupné také z: http://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod/knihovni-zakon-257-2001-sb.-a-navazne- provadeci-prepisy/Zakon257.htm.

O knihovně. In: Moravská zemská knihovna [online]. 2017 [cit. 2017-03-05]. Dostupné z: https://www.mzk.cz/o-knihovne.

PROKOP, Marek a Adam JAVŮREK. Jak začít používat Twitter. In: Zdroják.cz [online]. 2017 [cit. 2017-03-28]. Dostupné z: https://www.zdrojak.cz/redakce/jak- zacit-pouzivat-twitter/.

ROSTECKÝ, Jiří. Petra Kellerová: Jak být úspěšný na Instagramu? In: MladýPodnikatel.cz: Inspirace pro vaše podnikání a marketing [online]. 2015 [cit. 2017-02-28]. Dostupné z: https://mladypodnikatel.cz/jak-byt-uspesny-na- instagramu-t27324.

RYŠAVÁ, Iveta. Jak založit Business Manager. In: Newsfeed.cz [online]. 2015 [cit. 2017-04-12]. Dostupné z: http://newsfeed.cz/jak-zalozit-business-manager/.

SLÍŽEK, David. Facebook definitivně ruší šedé účty, bez osobního profilu se nepřihlásíte. In: Lupa.cz [online]. 2015 [cit. 2017-04-12]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/facebook-definitivne-rusi-tzv-sede-ucty-bez-osobniho- profilu-uz-se- neprihlasite/?version=1&utm_expid=.1rnVC9uKTLGPIiC_juvx9A.1&utm_referr er=https%3A%2F%2Fwww.google.cz%2F.

71

Strategický marketing. In: Marketing for you [online]. M4YOU, s. r. o, 2009 [cit. 2017-01-15]. Dostupné z: http://www.m4you.cz/cinnost/strategicky-marketing-15.

Systém knihoven v ČR. In: KNIHOVNY.CZ: Portál o českých knihovnách [online]. 2017 [cit. 2017-03-05]. Dostupné z: http://archiv.knihovny.cz/co-to-je- knihovna/system-knihoven-v-cr.

Typy knihoven. In: Mendelova univerzita v Brně [online]. [cit. 2017-03-05]. Dostupné z: https://is.mendelu.cz/eknihovna/opory/zobraz_cast.pl?cast=5997.

Úvod. In: KTN – Knihovna a tiskárna pro nevidomé K.E. Macana [online]. [cit. 2017-03-05]. Dostupné z: https://www.ktn.cz/intro.

VESECKÝ, Zdeněk. #Instagram. Obrázky se může skvěle prezentovat architekt i zedník. In: Podnikatel.cz: Průvodce vaším podnikáním [online]. 2016 [cit. 2017- 02-28]. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/clanky/instagram-obrazky-se-muze- skvele-prezentovat-architekt-i-zednik/.

VESECKÝ, Zdeněk. LinkedIn. Sociální síť, na které neztrácíte čas. In: Podnikatel.cz: Průvodce vaším podnikáním [online]. 2013 [cit. 2017-04-16]. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/clanky/linkedin-socialni-sit-na-ktere- neztracite-cas/.

VOCŮ, Ondřej. Když se řekne YouTube.. In: Ikaros: elektronický časopis o informační společnosti [online]. 2011 [cit. 2017-03-28]. Dostupné z: https://ikaros.cz/kdyz-se-rekne-youtube.

WARCHAR, Petr. Jak vznikl Instagram? Od nuly až k Facebooku. In: Instagram CZ: Recenze tipy a triky [online]. 2015 [cit. 2017-02-28]. Dostupné z: http://www.instagram.cz/jak-vznikl-instagram-od-nuly-az-k-facebooku/362.

72

Základní dokumenty. In: Národní knihovna České republiky [online]. 2016 [cit. 2017-03-05]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni- informace/zakladni-dokumenty.

73

8 Přílohy

8.1 Příloha č. 1: Přehled profesionálních knihoven v okrese Tábor170

Název Knihovní fond Počet čtenářů Počet výpůjček Webové stránky „likes“ na FB (1. 5. 2017) Městská knihovna Bechyně 16825 434 21431 http://www.kulturnidum.cz/ 941 Obecní knihovna Chotoviny 7335 163 3945 http://www.knihovnachotoviny.estranky.cz/ 402 Městská knihovna Chýnov 11066 372 12080 http://www.chynov.cz/knihovna.asp 107 Městská knihovna Jistebnice 7179 230 9797 http://jistebnice.knihovna.cz/ nezjištěno Knihovna městyse Malšice 14477 344 22312 http://www.knihovna.malsice.eu/uvod/ 24 Městská knihovna Mladá Vožice 17191 369 16892 http://www.knihovnamladavozice.estranky.cz/ nezjištěno Místní lidová knihovna Nadějkov 4196 90 3017 http://nadejkov.knihovna.cz/ 86 Středisková knihovna Opařany 9346 145 7356 http://knihovnaoparany.webk.cz/ nezjištěno Městská knihovna Planá nad Lužnicí 15756 466 20184 http://plananl.knihovna.cz/ 225 Městská knihovna Sezimovo Ústí I. 12129 211 7401 http://www.sezimovo-usti.cz/knihovna-1#posun 2 Městská knihovna Sezimovo Ústí II. 10068 358 19834 http://www.sezimovo-usti.cz/knihovna-2#posun 43 Městská knihovna Tábor 173771 7144 371866 http://www.knihovnatabor.cz/ 1248 Městská knihovna Soběslav 29547 1365 78344 http://www.knihovnasobeslav.cz/ 516

170 Profesionální knihovny v regionu. In: Městská knihovna Tábor [online]. 2017 [cit. 2017-05-01]. Dostupné z: http://www.knihovnatabor.cz/knihovny- regionu/profesionalni-knihovny-v-regionu.

74

Název Knihovní fond Počet čtenářů Počet výpůjček Webové stránky „likes“ na FB (1. 5. 2017) Místní knihovna Tučapy 5111 103 2782 http://www.tucapy.cz/knihovna.htm nezjištěno Městská knihovna Veselí nad Lužnicí 18127 716 36912 http://www.veseli.knihovna.cz/ nezjištěno

75

8.2 Příloha č. 2: Přehled neprofesionálních knihoven v okrese Tábor171

Název Knihovní fond Počet čtenářů Počet výpůjček Webové stránky „likes“ na FB Obecní knihovna Bechyňská Smoleč 548 11 420 nezjištěno nezjištěno Obecní knihovna Bežerovice 713 19 190 nezjištěno nezjištěno Místní knihovna Borkovice 962 17 952 nezjištěno nezjištěno Místní knihovna Borotín 2342 33 277 nezjištěno nezjištěno Místní knihovna Božejovice 1086 6 123 nezjištěno nezjištěno Místní knihovna Brandlín 1016 24 1649 nezjištěno nezjištěno Místní knihovna Březnice 601 39 189 nezjištěno nezjištěno Místní knihovna Budislav 903 41 951 nezjištěno nezjištěno Obecní knihovna Čenkov u Bechyně 478 14 142 nezjištěno nezjištěno Obecní knihovna Černýšovice 711 6 60 nezjištěno nezjištěno Místní knihovna Dírná 4075 94 586 nezjištěno nezjištěno Veřejná knihovna Dobronice u Bechyně 310 17 712 nezjištěno nezjištěno Místní knihovna Dobronice u Chýnova 1060 10 493 nezjištěno nezjištěno Místní knihovna Dolní Hořice 580 15 456 nezjištěno nezjištěno Obecní knihovna Drahov 431 8 384 nezjištěno nezjištěno

171 Neprofesionální knihovny v regionu. In: Městská knihovna Tábor [online]. 2017 [cit. 2017-05-01]. Dostupné z: http://www.knihovnatabor.cz/knihovny- regionu/neprofesionalni-knihovny-v-regionu.

76

Název Knihovní fond Počet čtenářů Počet výpůjček Webové stránky „likes“ na FB Místní lidová knihovna Dráchov 817 52 793 http://www.knihovna.drachov.cz/ nezjištěno Obecní knihovna Dražice 1953 60 1685 http://www.knihovnadrazice.wz.cz/ nezjištěno Obecní knihovna Hodětín 498 7 203 nezjištěno nezjištěno Místní knihovna Horní Střítež 246 15 1494 nezjištěno nezjištěno Místní knihovna Hvožďany 138 8 138 nezjištěno nezjištěno Místní knihovna Chotčiny 450 11 301 nezjištěno nezjištěno Místní knihovna Chotěmice 569 22 1277 nezjištěno nezjištěno Obecní knihovna Choustník 6253 30 1079 nezjištěno nezjištěno Místní knihovna Jedlany 1336 9 110 nezjištěno nezjištěno Obecní knihovna Jeníčkova Lhota 496 11 389 nezjištěno nezjištěno Místní lidová knihovna Klečaty 482 22 1794 nezjištěno nezjištěno Obecní knihovna Klenovice 2478 108 4663 nezjištěno nezjištěno Místní lidová knihovna Komárov 595 13 50 nezjištěno nezjištěno Místní knihovna Košice 1550 42 396 nezjištěno nezjištěno Veřejná knihovna Kozmice 558 8 225 nezjištěno nezjištěno Místní lidová knihovna Křída 499 22 756 nezjištěno nezjištěno Veřejná knihovna Makov 572 17 947 nezjištěno nezjištěno Místní knihovna Mašovice 510 19 596 nezjištěno nezjištěno

77

Název Knihovní fond Počet čtenářů Počet výpůjček Webové stránky „likes“ na FB Obecní knihovna Meziříčí 233 10 242 nezjištěno nezjištěno Obecní knihovna Mezná 517 8 509 nezjištěno nezjištěno Místní knihovna Mlýny 1149 10 561 nezjištěno nezjištěno Místní lidová knihovna Myslkovice 1184 30 854 nezjištěno nezjištěno Obecní knihovna Nemyšl 942 18 329 nezjištěno nezjištěno Místní knihovna Nová Ves u Mladé Vožice 415 12 881 nezjištěno nezjištěno Místní knihovna Oldřichov 310 5 308 nezjištěno nezjištěno Veřejná knihovna Padařov 435 18 487 nezjištěno nezjištěno Místní knihovna Pořín 659 23 621 nezjištěno nezjištěno Místní knihovna Prasetín 357 11 85 nezjištěno nezjištěno Místní lidová knihovna Přehořov 232 19 334 nezjištěno nezjištěno Veřejná knihovna Radenín 596 20 759 nezjištěno nezjištěno Obecní knihovna Radětice 1200 34 1584 nezjištěno nezjištěno Místní knihovna Radimovice u Tábora 513 9 348 nezjištěno nezjištěno Místní knihovna Radimovice u Želče 1064 18 1025 nezjištěno nezjištěno Místní knihovna Rataje 1167 13 306 http://www.knihovnarataje.wz.cz/ nezjištěno Místní knihovna Ratibořice 254 15 100 nezjištěno nezjištěno Místní knihovna Ratibořské Hory 957 29 211 nezjištěno nezjištěno

78

Název Knihovní fond Počet čtenářů Počet výpůjček Webové stránky „likes“ na FB Místní lidová knihovna Roudná 895 30 803 nezjištěno nezjištěno Obecní knihovna Rybova Lhota 322 15 315 nezjištěno nezjištěno Místní knihovna Řemíčov 150 20 218 nezjištěno nezjištěno Místní knihovna Řepeč 2724 32 1120 nezjištěno nezjištěno Obecní knihovna Řevnov 294 6 225 nezjištěno nezjištěno Obecní knihovna Řípec 3008 33 2050 nezjištěno nezjištěno Obecní knihovna Skalice 1080 40 343 nezjištěno nezjištěno Místní knihovna Skopytce 952 19 2877 nezjištěno nezjištěno Místní knihovna Skrýchov u Opařan 323 7 85 nezjištěno nezjištěno Místní knihovna Slapsko 607 8 78 nezjištěno nezjištěno Obecní knihovna Slapy 1640 39 1123 http://knihovnaslapy.wz.cz/ nezjištěno Místní lidová knihovna Slavňovice 103 13 480 nezjištěno nezjištěno Obecní knihovna Smilovy Hory 1577 26 1645 nezjištěno nezjištěno Místní lidová knihovna Stádlec 6429 80 7693 nezjištěno nezjištěno Místní lidová knihovna Staré Sedlo 123 6 128 nezjištěno nezjištěno Obecní knihovna Sudoměřice u Bechyně 3330 95 2163 http://www.oksudomerice.cz/ nezjištěno Obecní knihovna Sudoměřice u Tábora 2800 25 377 nezjištěno nezjištěno Obecní knihovna Svinky 147 19 398 nezjištěno nezjištěno

79

Název Knihovní fond Počet čtenářů Počet výpůjček Webové stránky „likes“ na FB Místní knihovna Sviny 667 29 542 nezjištěno nezjištěno Obecní knihovna Šebířov 1140 21 548 nezjištěno nezjištěno Místní knihovna Ústrašice 474 12 363 nezjištěno nezjištěno Obecní knihovna Val 573 10 431 nezjištěno nezjištěno Obecní knihovna Velký Ježov 824 6 751 nezjištěno nezjištěno Obecní knihovna Vesce 771 15 524 nezjištěno nezjištěno Místní knihovna Vilice 1166 19 845 nezjištěno nezjištěno Obecní knihovna Vlastiboř 571 63 1137 nezjištěno nezjištěno Obecní knihovna Vlčeves 251 12 294 nezjištěno nezjištěno Místní knihovna Vlkov 543 12 360 nezjištěno nezjištěno Místní lidová knihovna Vodice 2873 31 2171 nezjištěno nezjištěno Obecní knihovna Záhoří 401 5 122 nezjištěno nezjištěno Místní knihovna Zálší 1004 30 1748 nezjištěno nezjištěno Místní knihovna Zhoř 338 20 532 nezjištěno nezjištěno Místní knihovna Zlukov 651 8 551 nezjištěno nezjištěno Místní lidová knihovna Zvěrotice 1116 60 799 nezjištěno nezjištěno Místní knihovna Želeč 3655 33 1014 nezjištěno nezjištěno Místní lidová knihovna Žíšov 781 27 886 nezjištěno nezjištěno

80

8.3 Příloha č. 3: Dotazník

Otázka č. 1: Navštěvujete nějakou knihovnu? o ano, velmi často (přeskočte na otázku č. 1B) o ano, občas (přeskočte na otázku č. 1B) o pouze výjimečně (přeskočte na otázku č. 1B) o ne, vůbec (přeskočte na otázku č. 1A)

Otázka č. 1A: Proč nenavštěvujete knihovnu? □ knihy si kupuji □ nemám na to čas □ nečtu □ jiné:______

Otázka č. 1AA: Existuje něco, co by Vás přesvědčilo knihovnu navštěvovat? ______(přeskočte na otázku č. 9)

Otázka č. 1B: Proč knihovnu navštěvujete? □ z vlastního zájmu □ potřebuji to ke studiu/práci □ kvůli internetovému připojení □ kvůli zajímavým akcím, které knihovna pořádá □ jiné: ______

Otázka č. 2: Kterou knihovnu navštěvujete v okrese Tábor nejčastěji? ______

Otázka č. 3: Jste spokojeni se službami Vaší knihovny? o ano o spíše ano

81

o spíše ne o ne

Otázka č. 3A: Pokud spokojen/a nejste, proč? Co byste zlepšil/a? ______

Otázka č. 4: Sledujete webové stránky Vaší knihovny? o ano (přeskočte na otázku č. 4B) o občas (přeskočte na otázku č. 4B) o ne (přeskočte na otázku č. 4A)

Otázka č. 4A: Proč nesledujete webové stránky Vaší knihovny? □ nemám přístup k internetu □ není tam nic, co by mě zaímalo □ nevyhovuje mi uspořádání webové stránky □ naše knihovna webovou stránku nemá □ jiné: ______

Otázka č. 4AA: Existuje něco, co by Vás přimělo webovou stránku knihovny využívat? ______(přeskočte na otázku č. 5)

Otázka č. 4B: Co na webu knihovny využíváte, vyhledáváte? □ vyhledávání v katalogu □ přihlášení ke svému účtu □ otevírací dobu knihovny □ novinky a akce □ jiné: ______

82

Otázka č. 4BA: Existuje něco, co byste na webu knihovny zlepšil/a? ______

Otázka č. 5: Sledujete Vaší knihovnu na sociálních sítích? o ano (přeskočte na otázku č. 5B) o občas (přeskočte na otázku č. 5B) o ne (přeskočte na otázku č. 5A )

Otázka č. 5A: Proč nesledujete knihovnu na sociálních sítích? □ knihovna na žádné sociální síti není □ nepoužívám sociální sítě □ nezajímá mě to □ jiné: ______

Otázka č. 5AA: Existuje něco, co by Vás přimělo knihovnu na sociálních sítích sledovat? ______(přeskočte na otázku č. 9 )

Otázka č. 5B: Na kterých sociálních sítích knihovnu sledujete? □ Facebook □ Instagram □ YouTube □ Twitter □ jiné: ______

Otázka č. 5BA: Co na sociálních sítích knihovny očekáváte? □ novinky a aktuality □ informace o akcích a událostech pořádaných knihovnou □ upozornění na zajímavé knihy, články aj.

83

□ možnost rychlé komunikace mezi knihovnou a čtenáři □ jiné: ______

Otázka č. 5BB: Splňuje Vaše knihovna tato očekávání? o ano o spíše ano o spíše ne o ne

Otázka č. 5BC: Je tedy podle Vás na sociálních sítích knihovny něco potřeba vylepšit? ______

Otázka č. 6: Myslíte si, že má propagace na sociálních sítích pro knihovny nějaké výhody oproti klasickým způsobům propagace (denní tisk, plakáty apod.)? o ano, určitě o spíše ano o spíše ne o rozhodně ne

Otázka č. 7: Jaké jsou podle Vás výhody propagace knihovny na sociálních sítích? □ rychlá komunikace □ mám novinky z knihovny v denním přehledu □ dozvím se tak o akcích, které bych jinak mohl/a přehlédnout □ žádné výhody nejsou □ jiné: ______

Otázka č. 8: Jaké jsou podle Vás nevýhody propagace knihovny na sociálních sítích? □ příspěvky nejsou dostatečně časté a aktuální

84

□ knihovna s uživateli nedostatečně komunikuje □ příspěvky jsou nezajímavé □ žádné nevýhody nejsou □ jiné: ______

Otázka č. 9: Jste: o muž o žena

Otázka č. 10: Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? o ZŠ o SŠ bez maturitní zkoušky o SŠ s maturitní zkouškou o VOŠ o VŠ

Otázka č. 11: Jaký je Váš věk? o mladší než 15 let o 15 až 25 let o 26 až 35 let o 36 až 50 let o 51 až 65 let o více než 65 let

85

8.4 Příloha č. 4: IMB SPSS Statistic 20 – Variable View

86

8.5 Příloha č. 5: Obrázky autorky

Obr. 39: Počet respondentů z jednotlivých knihoven v okrese Tábor

87

Obr. 40 – Důvody nespokojenosti se službami knihovny

88

Obr. 41 – Důvodu, které by respondenty přiměly knihovny sledovat na soc. sítích

89

Obr. 42 – Naplnění očekávání na sociálních sítích knihovny

90

Obr. 43 – Výhody propagace na sociálních sítích

Obr. 44 – Nevýhody propagace na sociálních sítích

91