Masarykova Univerzita Magisterská Diplomová Práce
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
Masarykova univerzita Filosofická fakulta Katedra archeologie a muzeologie Magisterská diplomová práce Brno 2015 Bc. Kamila Kolstrunková Masarykova univerzita Filosofická fakulta Katedra archeologie a muzeologie Klasické archeologie Bc. Kamila Kolstrunková Římské vily Magisterská diplomová práce Vedoucí práce: PhDr. Marie Pardyová, CSc. 2015 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury. Tímto bych chtěla poděkovat svému vedoucímu práce paní PhDr. Marii Pardyové, CSc. Za cenné rady, odborné vedení a čas, který mi věnovala . Obsah Úvod ........................................................................................................................................................ 6 1. Způsob bydlení ................................................................................................................................ 7 2. Původ římských domů ................................................................................................................... 10 3. Bližší rozdělení místností ............................................................................................................... 11 4. Italské vily ...................................................................................................................................... 13 4.1. Villa suburbana ...................................................................................................................... 13 House of Sallust ............................................................................................................................. 14 House of Faun ................................................................................................................................ 17 House of Vettii ............................................................................................................................... 22 House of Dioscuri .......................................................................................................................... 28 Domus Aurea ................................................................................................................................. 33 Villa Mysterií .................................................................................................................................. 39 Villa Diomede ................................................................................................................................ 46 Villa of the Papyri .......................................................................................................................... 48 Villa Oplontis ................................................................................................................................. 52 Villa Agrippa Postumus .................................................................................................................. 56 4.2. Villa maritima ........................................................................................................................ 59 Villa Tiberia Sperlonga ................................................................................................................... 60 4.3. Villa rustica ............................................................................................................................ 64 Villa Publia Fannia Synistora .......................................................................................................... 64 Závěr ...................................................................................................................................................... 72 Summary ............................................................................................................................................... 74 Bibliografie a použité zdroje .................................................................................................................. 75 5 Úvod Ve své diplomové práci se věnuji římským vilám, které se nacházejí na území dnešní Itálie a které byly postaveny v době od pozdní republiky až po rané císařství, konkrétněji tedy od 2. století př. n. l. do zhruba třetí čtvrtiny 1. století n. l. Většina z nich se nachází v okolí Neapolského zálivu a jejich vývoj byl zastaven v roce 79 n. l., kdy došlo ke známé erupci sopky Vesuv. Přestože tato událost byla katastrofická a přišlo při ní o život množství místních obyvatel, svým způsobem máme štěstí, že k ní došlo. Díky sopečné činnosti byla zasypaná místa doslova zakonzervována v čase a tak lze pozorovat jejich přesný stav v době tragédie, včetně výzdoby interiéru budov, jejich dekorace a jiné. V prvé řadě je potřeba zmínit to, jaké existovaly způsoby bydlení ve starověké římské říši. Tak jako v současném světě se populace rozděluje do různých sociálních a ekonomických tříd, tak tomu bylo i dříve, proto v první kapitole uvedu několik kategorií bydlení antických Římanů. I když zde uvádím pojem Římská říše, upozorňuji na to, že v mé práci se soustředím na nejstarší část Římské říše, a tou je Apeninský poloostrov. Dále se pokusím nastínit původ římských domů, jak asi původně obydlí místních obyvatel vypadalo, a z jakých forem se postupem času vytvořil první prototyp římského domu, ten samozřejmě nemohl být výtvorem pouze jedné skupiny lidí, ale je jakousi kombinací různých prvků ze starších typů bydlení. Následující kapitola už obsahuje popis samotného domu, z jakých jednotlivých částí se skládá, a pokusila jsem se celý text koncipovat, tak aby mu časové odpovídaly jednotlivé změny, tedy jsou zde prvně popsány jednotlivé základní části domu a následně jsou jmenovány inovativní změny. Poslední část je věnována samotným římským vilám. Ty jsou rozděleny do jednotlivých kategorií podle jejich typu a v každé z těchto kategorií je uvedeno několik konkrétních vil, jakožto jedny z nejznámějších příkladů. U jednotlivých vil jsem se snažila o jejich popis jak z architektonického a dekorativního hlediska, tak i o historii jejich znovuobjevení či archeologických výzkumů. Pokud zde budeme hledat stavební materiály, techniky nebo dokonce detailní popis jednotlivých pompejských malířských stylů, nenajdeme je zde. Mou snahou je nastínění jednotlivých typů vil na základě jejích jednotlivých příkladů. Vše je samozřejmě doplněno i o obrazovou přílohu. V závěru se pokusím shrnout veškeré své poznatky a nově nabyté informace. 6 1. Způsob bydlení Sociální sktruktura římské společnosti byla velice rozmanitá, jak tomu lze vidět v dnešní společnosti. Existovalo zde mnoho ekonomických tříd, těmi nejbohatšími počínaje a nejchudšími konče. Proto i tehdy vzniklo vícero druhů obydlí. Pouze bohaté a vznešené rodiny si mohly dovolit mít vlastní dům, proto k těm nejobyčejnějším patřily tzv. insulae. Byly to v podstatě relativně vysoké úzké stavby, dnes bychom si je mohli představit jako takové činžovní domy, které v době císařství mohly mít až 21 metrů, což odpovídá 6 – 7 poschodím.1 V přízemí byly místnosti rozděleny mezistropem, kdy v nižší části byl krám či dílna a ve vyšší, kam člověk vstupoval po dřevěných schůdcích, bydlela rodina majitele obchodu nebo dělníci pracující přes den v dílně. Tato velmi nízká a tmavá místnost sloužila nejen jako ložnice, ale také jako kuchyň a jídelna. Ve vyšších poschodích se nacházely již zmíněné byty, malé místnosti postrádaly velmi často dostatek vzduchu a světla, byly otevřené, avšak přímo do ulice, a proto taky plné křiku a hluku z ulic či přízemních obchůdků. V každém bytě měla bydlet jedna rodina, avšak postupem času díky neustále se zvyšujícímu nájmu například v posledních letech republiky, byly tyto rodiny nuceny pronajímat část svých prostor dalším osobám. Podlahy místností byly vyloženy buď hladkými čtvercovými cihlovými dlaždicemi, nebo vkusnou mozaikou a stěny byly vyzdobeny freskami.2 V bytech horních podlaží bylo jen minimální vybavení. Pozůstatky těchto budov sahají maximálně k druhému podlaží, tudíž neexistuje archeologický důkaz o vodovodech v těchto bytech.3 Dalším typem obydlí vyskytující se v městské zástavbě byl domus. Jednalo se o původní panský římský dům, který byl uzavřen okolnímu světu silnými zdmi bez oken a soustředěn okolo atria, rozšířený a zdobený byl podle řeckého vkusu peristylem, fontánami a nymphai. Tento typ domu si mohli dovolit pouze optimáti a majetní občané, mluvíme zde tedy o době, kdy Řím vzrostl na metropoli. Domus se původně omezoval jen na atrium a přilehlé místnosti, které později tvořily jeho přední část. Dům neměl dveře a z ulice se tak vstupovali přímo do chodby, jež vede dovnitř domu a teprve uprostřed byla rozdělena dveřmi na dvě části – vestibulum a fauces. Vedlejší vchod v boční zdi – posticum měl úlohu našich zadních dveří. Z chodby se dostáváme do zčásti krytého vnitřního dvora – atrium. Uprostřed stropu byl velký pravoúhlý otvor – impluvium, kterému svými rozměry odpovídala velká nádrž v podlaze – compluvium sloužící pro zachycení dešťové vody následně odváděné do cisterny ukryté pod zemí. V nejstarších dobách byly jednotlivé místnosti domu stavěny 1 Slovník antické kultury, str. 174 2 Antický Řím, str. 32-33 3 Starověký Řím, str. 64 7 okolo atria. Sem se soustřeďoval veškerý rodinný život, zde byli přijímáni hosté, zde se jedlo a pilo. Později se dům rozšířil o řecký peristyl a atrium se stalo jakousi předsíní, kde se nacházela malá kaple domácích bůžků. Do atria vedly různé místnosti, jejichž účel byl už od počátku pevně stanoven. Dvě místnosti po stranách vchodu byly určeny pro služebnictvo, často se v nich ale zřizovaly krámky – tabernae, a tak byly přístupné