Analýza periodik vydávaných organizacemi národnostních menšin, na které je poskytována dotace ze státního rozpo čtu
Vypracovalo ob čanské sdružení Média 007
Editorka: Mgr. Barbora Spalová, PhD. Kontakt: [email protected] Analytici: Adéla Gálová Mgr. Dagmar Grešlová Mgr. Eva Ko čárková Mgr. Eliška Ripková Mgr. Renata Rusín Dybalska PhD. Mgr. Marián Sloboda Evgeniya Snezhkina Ond řej Soukup Mgr. Karel Spal Bc. Kate řina Turková Mgr. et Mgr. Markéta Va ňková
V Krompachu 10. listopadu 2009 Resumé Analýza periodik vydávaných organizacemi národnostních menšin, na které je poskytována dotace ze státního rozpo čtu, obsahuje popisy dvaceti šesti periodik dvanácti národnostních menšin. Na analýzách pracovalo celkem deset odborník ů – jazykov ědc ů, politolog ů, noviná řů , romist ů, antropolog ů, religionist ů. Popisy mají stejnou strukturu odpovídající spole čně dojednané metodologii práce. Po uvedení údaj ů o periodicit ě, rozsahu a vydavateli časopisu následuje část o historii periodika, k níž byly podklady získávány p ředevším rozhovory v redakcích, p řípadn ě z internetových zdroj ů. To platí i o následující části, která se zabývá sou časným složením redakce z hlediska její profesionality (vzd ělání a zam ěř ení člen ů redakce; dobrovolná, či placená práce) a jistého „kréda“ redakce. Jazyková úrove ň periodika byla hodnocena na základ ě četby periodik a dotaz ů v redakcích na korektorskou práci. Jakkoliv jen výjime čně se objevují výhrady v ůč i jazykové úrovni (Kereka, Srpska re č), je s podivem, že pouze Landeszeitung považuje jazykovou úrove ň za svou prioritu s ohledem na nerodilé mluv čí. U grant ů na „podporu rozši řování a p řijímání informací v jazycích národnostních menšin“ je t řeba také posuzovat, kdy je pom ěrn ě často volená čeština jako hlavní jazyk periodika vhodná, a kdy nikoli (všechny romské časopisy, židovský Maskil, ale také Podkarpatská Rus). Údaje ohledn ě distribuce a financování časopisu byly rovn ěž získány p řevážn ě v redakci, někdy také dotazováním na údajných prodejních místech (Zrkadlenie). Analytici problematizují p říliš vysoký náklad n ěkterých periodik, které jsou v ětšinou rovn ěž dostupné zdarma on-line (Maskil). V rámci části o struktu ře periodika se analytici snažili shrnout procentuální zastoupení témat, případn ě rubrik v časopise a zabývali se podílem p ůvodních a p řejatých text ů (výse čové grafy). Zde se n ěkolikrát objevují rozpaky nad nejasným či dokonce nep řiznaným zdrojem původu tišt ěných text ů (Maskil, Kereka, Srpska re č, Djurdjevak). Pro zpracování graf ů byly použity poslední dva ro čníky periodik – 2008, 2009. St ěžejní práce byla odvedena v části nazvané Obsahová analýza. Zde se auto ři snažili odpov ědět na otázky, jaké publikum časopis svými texty p ředpokládá a spoluutvá ří, jak profiluje své čtená ře. Srovnáním s případnými dalšími periodiky menšiny se pak snažili postihnout postavení analyzovaného periodika v rámci dané komunity, p řípadn ě i dopad mimo ni (Landeszeitung, Ukrajinskyj žurnal, Romano džaniben, Romano vo ďi, omezen ě další). V p řípad ě časopisu Srpska re č byl autor nucen podrobn ě dokumentovat diskurz hanobící n ěkteré osoby, skupiny a organizace. V souboru analyzovaných časopis ů nalezneme jak klasické menšinové soust ředící se na život menšiny v ČR (nap ř. Balgari, Roden glas), tak časopisy pro okrajovou část menšiny (nap ř. Eghalandl Bladl, Maskil, Artek), stejn ě jako listy snažící se o propojování menšiny s dalšími celky. Pro obsahovou analýzu byly použity rovn ěž především poslední ro čníky s namátkovým p řihlédnutím k ro čník ům starším, p ředevším tam, kde došlo v pr ůběhu posledních deseti let ke zm ěnám v redak ční politice. Jednotlivé popisy jsou uzav řeny shrnutím a kontaktem na autora. Barbora Spalová, [email protected]
2 BULHARSKÁ MENŠINA RODEN GLAS Tato zpráva je založena na obsahové analýze šesti čísel časopisu Roden glas z roku 2008, jejíž výsledky byly ov ěř ovány komparací s náhodn ě vybranými časopisy z roku 2007 a 2009, na webových stránkách časopisu a prost řednictvím e-mailové komunikace s šéfredaktorkou. Číselné údaje v grafu i textu vycházejí, není-li uvedeno jinak, práv ě z ro čníku 2008. Technické údaje Periodicita: 6 x ro čně (dvoum ěsí čník) Rozsah: 24 stran + obálka (4 s.) = 28 Vydavatel: Bulharská kulturn ě osv ětová organizace ČR (www.bgklub.cz) Historie Časopis vydává Bulharská kulturn ě osv ětová organizace (BKOO), a to od roku 1972. Od roku 2002 je finan čně podporován Ministerstvem kultury ČR. Do r. 1989 byl jednobarevný a m ěl 18 stran. Redak ční rada se na za čátku skládala z jednoho šéfredaktora, jednoho grafika a dvou redaktorek. V zásad ě nešlo o noviná ře, nýbrž o Bulhary za člen ěné do kulturního dění menšiny. V letech 1987-1989 byla redak ční rada po četná, cca 12 lidí, a op ět se neskládala z profesionál ů. Časopis m ěl v té dob ě relativn ě vysokou úrove ň, m ěl řadu rubrik a týkal se množství témat: kulturní život, spole čenské d ění, v ěda, sport. Po r. 1990 následuje odmlka, ve které je vydáván bulletin organizace „Inform“. V r. 1998 se časopis vrací v nové podob ě – má jiný formát, logo i grafiku, je barevný. Má 16 stran a vychází cca 2 – 3x ro čně. Šéfredaktorem je noviná ř Dragomir Arabadžiev, redak ční rada má 7 člen ů. Časopis odrážel d ění i v Bulharsku a události, spojené s česko-bulharskými vztahy. Eli Mandažieva, sou časná šéfredaktorka, časopis p řevzala v r. 2006. Zm ěnila grafiku i rubriky. Pokusila se nasm ěrovat časopis tak, aby odrážel p řevážn ě d ění v bulharské menšin ě v Čechách. Ostatní události, nap říklad v Bulharsku apod., nejsou podstatným obsahem časopisu. Šéfredaktorka k tomu říká: „ Myslím si, že veškerá jiná informace je b ěžn ě „k dostání“ na netu. Jediné, co nevíme, je to, co d ěláme my, tady .“ Redakce Složení stálé redakce (2009): šéfredaktor: Mgr. Eli Mandažieva redak ční rada: Mgr. Marija Motejlová-Manolova, Ing. Dimitr Christov, Boy čo Teofilov výtvarník: ak. mal. Todor Yankov korektor: Kamelia Ilieva Externisté: okolo 5 autor ů Nikdo z redakce ani externist ů není profesí noviná ř; nicmén ě v ětšinou se jedná o osoby s vysokoškolským vzd ěláním v oblasti um ění, humanitních v ěd, lingvistiky apod. Šéfredaktorka je absolventka FAMU. Dva ze člen ů redakce jsou zam ěstnanci BKOO, 70% jejich odm ěny jde z dotace MK ČR a zbytek financuje spolek z vlastních zdroj ů. Všichni ostatní, jak členové redakce tak externisté, p řispívají do časopisu dobrovoln ě a zdarma. Placena je dále korektorka a výtvarník (fotopráce). Jazyky, jazyková úrove ň Texty jsou v naprosté v ětšin ě v bulharštin ě, časopis je zacílen pouze na osoby, které čtou bulharsky. Spisovná, p ěkná bulharština, bez zjevných odchylek od sou časného bulharského standardu (korektorka je lingvistka – bulharistka). Zcela výjime čně se objevuje čeština, jiné jazyky v časopise nenacházíme. Články v češtin ě p ředstavují p řibližn ě 3 procenta text ů – jedná se obvykle o krátké texty od českých autor ů, nap říklad ukázky z česky vydaných knih (nap ř. Hronková, D., Manolová-Motejlová M., Mandžieva, E. (2007): Kapitoly z minulosti česko-bulharských kulturních vztah ů). Dle šéfredaktorky je časopis ur čen pro národnostní menšinu a z toho titulu také čerpá finan ční prost ředky z MK ČR, takže se snaží napl ňovat požadavek MK ČR na menšinové časopisy (finance jsou ur čeny „na podporu rozši řování a p řijímání informací v jazycích národnostních menšin“). Čeština ( či jiný jazyk) by neplnila výše uvedenou funkci a zpochyb ňovala by postavení časopisu jako menšinového. Distribuce, financování, cena Distribuce: předplatné, nebo prost řednictvím regionálních klub ů organizace ve m ěstech Praha, Brno, Ostrava, Olomouc, Mladá Boleslav, Plze ň, Kladno, Most, Ústí nad Labem a Chomutov.
3 Náklad: 1000 ks / číslo Cena: přímý prodej - číslo 1/2008 25 K č; ostatní čísla - 15 K č předplatné – 15 K č Financování : v roce 2009 dotace MK ČR 730 000 K č, což je dle redakce p ředb ěžn ě 65% z celkových o čekávaných náklad ů zbytek dofinancován 1) z příjm ů z reklamy (za rok 2009: 20 000) 2) z vlastních zdroj ů BKOO Zájem o časopis je, což potvrzují i pozitivní ohlasy čtená řů v redakci. Distribuce prost řednictvím regionálních klub ů je funk ční, nebo ť se v nich setkávají lidé, mající o d ění v bulharské menšin ě skute čný zájem. Struktura periodika Rubriky v časopise Roden glas nejsou zcela pravidelné a částe čně se m ění také jejich po řadí. Ve všech vydáních se objevuje pouze rubrika „ Bulha ři v Čechách “, ostatní rubriky se objevují jen v některých číslech. N ěkteré rubriky nalezneme pouze jedinkrát – v těchto p řípadech by však obvykle bylo možné subsumovat dané články pod rubriky již existující (nap ř. rubrika „ Sport “ v čísle 4/2008, týkající se účasti fotbalových reprezentant ů bulharské menšiny v Čechách na českém turnaji menšin, by se dala za řadit do rubriky „Bulha ři v Čechách“ apod.). N ěkteré rubriky jsou za řazovány jen jednorázov ě, p ři konkrétních p říležitostech (vložený „ Pravoslavný kalendá ř“ v posledním váno čním čísle z roku 2008). Rubriky a jejich rozsah: Ve všech vydáních vyjma čísla 2 / 2008 je na s. 3 umíst ěn editorial – krátký text šéfredaktorky Eli Mandažievy, v němž p ředstavuje číslo a upozor ňuje na hlavní témata, která jsou v čísle obsažena. Nejv ětší prostor je v ěnován rubrice „ Bulha ři v Čechách “, která informuje o d ění mezi bulharskou menšinou v ČR . V ěnuje se aktivitám bulharských spolk ů v Praze i jinde (Brno, Plze ň, Olomouc), oslavám tradi čních bulharských svátk ů (Baba Marta, Sv. Trifon Zarezan) atd. V roce 2008 byl velkým tématem plán bulharské menšiny nechat vytvo řit a odhalit na ja ře roku 2009 sousoší Cyrila a Metod ěje v Mikul čicích. Druhá nejrozsáhlejší rubrika se nazývá „ Kultura a um ění “. Informuje o kulturních událostech, které se týkají bu ď pouze bulharské menšiny (výstavy, p ředstavení, p řednášky, k řty nových knih apod., a ť od bulharských autor ů žijících v Čechách nebo v Bulharsku apod.; d ění v Bulharském kulturním dom ě), nebo obecn ě menšin v Čechách (mezinárodní festival „Praha – srdce národ ů“, aktivity Multikulturního centra apod.). T řetí tematickou oblastí této rubriky jsou česko-bulharské osv ětové a kulturní aktivity. V po řadí t řetí nejrozsáhlejší rubrika má název „ Portréty “. Jejím obsahem jsou rozhovory a portréty osobností, které jsou n ějak spojeny s bulharskou menšinou v Čechách, nebo naopak zastupují Čechy v Bulharsku: výrazné nebo zajímavé osobnosti bulharského p ůvodu žijící v ČR (um ělci, aktivisté, politici); Češi, kte ří p ůsobí v Bulharsku ( český velvyslanec v BG, ředitel Českého centra v Sofii apod.) nebo si Bulharsko velmi oblíbili a jsou považováni za „bulharofily“. Specifické místo zaujímá rubrika „ Naše milovaná škola “, v níž čtená ři naleznou informace o bulharské základní škole a gymnáziu v Praze (www.bgschool.eu) a jejích problémech (již po t ři roky nebyla otev řena první t řída). V prvním čísle z roku 2008 je také jedna stránka pojata jako upoutávka na tuto školu. Ostatní rubriky se v ěnují dalšímu d ění mezi Bulhary v Čechách: zprávy z „politiky“, týkající se d ění na bulharském velvyslanectví v ČR, návšt ěv politik ů z Bulharska apod. ( „ Dění “); drobn ější oznámení o spole čenských událostech v komunit ě ( „ Galerie “), p řípadn ě jen z řídka se vyskytující rubriky „Byznys “ , „ Od čtená řů “, „ Sport“ atd. Naopak d ění mimo ČR je obsahem dvou více mén ě pravidelných rubrik „ Bulha ři ve sv ětě“ (informace o bulharské menšin ě v ostatních státech po sv ětě, o mezinárodních aktivitách bulharské menšiny, do nichž se čeští Bulha ři zapojují) a „ Bulharsko “ (informace o d ění v Bulharsku, bez jasných pravidel za řazení konkrétních zpráv). Na zadní stran ě obálky časopisu je umíst ěna reklama (2 strany za rok 2008) nebo informace o finan ční sbírce na památník Cyrila a Metod ěje v Mikul čicích (zbývající 4 strany pro rok 2008).
4 Struktura rubrik
4% 2% 3% 2% Bulha ři v Čechách 5% Kultura a um ění 5% 31% 5% Portréty 6% Dění
8% 17% Milovaná škola 12% Bulha ři ve sv ětě Bulharsko Žijeme tady
Původní a p řevzaté články, p řeklady, zdroje: Naprostá v ětšina článk ů je p ůvodní, od p řibližn ě 10ti autor ů, bu ď člen ů redakce, nebo jejích externích spolupracovník ů (viz výše); p řibližn ě dv ě t řetiny text ů pocházejí od tří nejaktivn ějších autor ů (Mandažieva, Paunova, Christov). Přejaté texty se v časopise prakticky nevyskytují, objevují se pouze články psané na základ ě jiných sekundárních zdroj ů – p ředevším texty ve zpravodajských rubrikách, (jejichž p ůvodní zdroj není vždy jasn ě uveden), p řípadn ě p řehledové texty (p řehled o menšinách, žijících v ČR, v čísle 5/2008). Zcela přejatými texty jsou jen n ěkteré texty v češtin ě, které pocházejí z česky vydaných knih. D ůraz na autorské, p ůvodní texty je strategií sou časné šéfredaktorky. Typy text ů
Původní Přejaté (vždy v češtin ě)
3%
97%
Obsahová analýza Cílová skupina: Roden Glas se obrací výlu čně na čtená ře, kte ří mohou číst bulharsky, tedy na p říslušníky bulharské menšiny a p řípadn ě jednotlivce z řad majority či jiných menšin, kte ří rozumí bulharsky. Z editoriál ů také vyplývá zam ěř ení na ty Bulhary, kte ří hodlají v ČR z ůstat trvale. Výše uvedená struktura časopisu nazna čuje, že se zam ěř uje na čtená ře se zájmem o kulturní a spole čenské d ění uvnit ř bulharské menšiny v ČR i v zahrani čí. Časopis informuje o událostech, které jsou pro bulharskou menšinu d ůležité a které redakce časopisu považuje za st ěžejní z hlediska udržení a rozvoje v ědomí bulharské identity (bulharská škola, odhalení památníku Cyrila a Metod ěje v Mikul čicích, návšt ěvy bulharských politik ů a jejich podpora bulharské menšiny v ČR apod.) – anebo pro rozvíjení pozitivních vztah ů k Čech ům a České republice. Řada článk ů (rubriky Portréty, Bulha ři v Čechách nebo Galerie) ukazuje konkrétní p říklady úsp ěšné integrace Bulhar ů do české spole čnosti. Vzhledem k tomu, že v časopise nenajdeme čist ě zábavné rubriky, p řípadn ě články zcela obecného charakteru, které by se v ůbec nevztahovaly k bulharské menšin ě, je možné tvrdit, že cílem časopisu
5 není oslovovat libovoln ě široké spektrum čtená řů z bulharské menšiny, ale pouze ty s aktivním zájmem o spole čensko-kulturní d ění, týkající se této menšiny. Časopis také zjevn ě není ur čen pro d ěti a mládež, nebo Celkov ě tedy lze shrnout, že časopis je ur čen pro dosp ělé p říslušníky bulharské minority v ČR, náležející spíše k osobám se st ředním a vyšším socio-ekonomickým statusem, které mají na jednu stranu aktivní zájem o d ění uvnit ř menšiny, na druhou stranu jsou však úsp ěšn ě integrováni do české spole čnosti, nebo o takovou integraci usilují. Vztahy k ostatním menšinám nejsou v časopise nijak zvláš ť tematizovány.
Sebepojetí redakce, za řazení mezi další periodika: Ze článk ů v časopise Roden Glas neplyne existence dalších periodik bulharské menšiny v ČR. Články se v ůč i ostatním periodik ům ani nevymezují, ani je nenapadají, ovšem ani je nezmi ňují. V ČR je za podpory MK ČR vydáván ješt ě jeden časopis pro bulharskou menšinu – „Balgari“. Jeho zam ěř ení je výrazn ě odlišné (viz analýza časopisu „Balgari“), a proto není redakcí časopisu Roden Glas považován za konkurenci (zjištěno od šéfredaktorky časopisu). Shrnutí Bulharská menšina v ČR je v časopise Roden Glas p ředstavena (a pojímána, konstruována) jako velká rodina, pospolitost lidí, kte ří mají spole čné ko řeny v Bulharsku a tedy i spole čné kulturní a hodnotové zázemí – kte ří ale nyní žijí v České republice, která se stala jejich druhým domovem. Časopis proto informuje p ředevším o d ění a událostech, které jsou pro české Bulhary p říležitostí být pospolu, připomínat si bulharské svátky, tradice, historické události, velké osobnosti apod. – tedy o událostech, které napomáhají udržovat v ědomí bulharského p ůvodu a identity. Zárove ň se ale vždy objevuje i připomínka toho, že je t řeba také v ědom ě a aktivn ě p ěstovat a rozvíjet vztahy s Čechy, nabízet jim pozitivní obraz Bulharska a bulharské menšiny v Čechách. Celkov ě je obraz bulharské menšiny v ČR a jejího soužití s majoritou podáván v časopise velice pozitivn ě, až idealisticky. Články neobsahují zmínky o p řípadných vnit řních rozporech či konfliktech uvnit ř bulharské minority. Nenajdeme zde kritické, negativní či nacionalisticky zam ěř ené texty, vztahy k ostatním menšinám nejsou tematizovány. Redakce časopisu se také nijak, pozitivn ě ani negativn ě, nevymezuje v ůč i ostatním periodik ům menšiny – o jejich existenci ml čí.
Autorka: Markéta Va ňková e-mail: [email protected]
BALGARI Tato zpráva je založena na obsahové analýze šesti čísel časopisu Balgari z roku 2008, jejíž výsledky byly ov ěř ovány komparací s náhodn ě vybranými časopisy z roku 2009, na webových stránkách časopisu a prost řednictvím e-mailové komunikace s šéfredaktorkou. Číselné údaje v grafu i textu vycházejí, není-li uvedeno jinak, práv ě z ro čníku 2008. Technické údaje Periodicita: 6 x ro čně (dvoum ěsí čník, jednou vyšel jako dvoj číslo) Rozsah: standardn ě 36 stran + obálka (4 s.) = 40 stran dvoj čísla (1-2/2008; 3-4/2009): 60 s. + obálka (4s.) = 64 s. (číslo 9/2008 – 40 s. + obálka = 44 s. ; celkem za rok 2008 - 228 stran) k časopisu vychází p říloha - 3 v roce 2009 (jen jedna dotována financemi z MK ČR) Vydavatel: Ob čanské sdružení Vazraždane Historie Vychází od roku 2001. Prvních 6 čísel bylo vydáno z finan čních prost ředk ů sdružení Vazraždane, dále již s finan ční podporou ministerstva kultury. Zpo čátku je časopis černobílý, od roku 2006 vychází barevn ě. K nejvýrazn ějším zm ěnám došlo v roce 2007 – zm ěnil se celkový vzhled časopisu, byla zavedena řada nových rubrik. Sou časná šéfredaktorka Maria Zacharieva je v pozici od roku 2008. V roce 2008 se také rozší řil jak okruh redakce, tak jejich spolupracovník ů. Redakce Složení stálé redakce (2009): šéfredaktor a vedoucí vydání: Maria Zacharieva
6 redakce: Rumjana Georgieva, Vasil Samokovliev, Margarita Simeonova, Rumjana Kirilova, Krasimira Marcholeva, Dimana Ivanova, Tatjana Borisova, Zdravka Chvarkata, Lidia Galabová, od roku 2008 spolupracuje redakce s fotoreportérem z Bulharska (Jordan Jordanov) Ve stálé redakci jsou z větší části humanitn ě vzd ělaní vysokoškoláci: lingvisté, bulharisté, noviná ři, historikové, dokonce i advokátka; šéfredaktorka je absolventka AMU (pedagogika a hudební v ěda). Externisté: Externist ů je pr ůběžn ě mezi 15-20. Profesn ě se jedná v ětšinou o humanitn ě vzd ělané vysokoškoláky (historici, lingvisté, p řednášející bulharštiny, etnologové atd.); mezi externisty je také několik profesionálních noviná řů . V ětšina spolupracovník ů jsou čeští Bulha ři (nejen z Prahy, ale i z Brna či Ostravy); část jsou ovšem Bulha ři žijící v Bulharsku a do časopisu dopisující. Financování autor ů: Členové redak ční rady dostávají honorá ře, nejsou zam ěstnanci. 70% honorá řů je z dotace MK ČR, ostatních 30 % z vlastních zdroj ů Vazdraždane. Z dotace od MK ČR se na honorá ře a platby za další redak ční činnost používá jedna čtvrtina financí. Někte ří z přisp ěvatel ů nedostávají honorá ře v ůbec – jedná se o dobrovolnou činnost. Jazyky, jazyková úroveň Časopis se výslovn ě snaží p řispívat k „udržování bulharštiny v českém prost ředí“ (http://www.balgari.eu/). Texty jsou tedy výhradn ě v bulharštin ě, časopis je zacílen pouze na osoby, které čtou bulharsky. Spisovná bulharština, bez zjevných odchylek od sou časného bulharského standardu. Redakce argumentuje tím, že vydává menšinový časopis, jehož smyslem je mimo jiné práv ě udržovat jazyk této menšiny; všichni p říslušníci bulharské menšiny v Čechách navíc dle šéfredaktorky umí bulharsky, takže je pro n ě časopis čist ě v bulharštin ě p řístupný. V redakci byla údajn ě zvažována možnost p řekládat do češtiny n ěkteré články, které by byly zajímavé i pro českou spole čnost, p řípadn ě otázka možnosti zpracovávání resumé článk ů v češtin ě. Distribuce, financování, cena Distribuce: předplatné: p ředplatitelé v sou časné dob ě v Praze, Brn ě, Ostrav ě, Ústí nad Labem, Plzni, Most ě, Děč ín ě, Kladn ě posílá se Bulharské škole v Praze, Bulharskému velvyslanectví, Univerzit ě Karlov ě; bulharist ům v Praze, Brn ě a Ostrav ě přímý prodej: v Dom ě národnostních menšin, v redakci, v obchodech, kde nakupují Bulha ři v roce 2009 distribuce z prost ředk ů Vazraždane, protože na ni nebyla poskytnuta MK ČR dotace; v roce 2008 dalo MK ČR na distribuci 15.000 K č V roce 2009: Náklad : 800 ks/ číslo – 6 čísel (z toho jedno dvoj číslo) = 5x800 = 4.000 kus ů + 1 p říloha dotovaná MK ČR (Sou časná bulharská poezie a próza) – 800 ks + 2 p řílohy z vlastních zdroj ů (100 let Nezávislosti Bulharské republiky; 130 let Bulharska) Cena: přímý prodej - 30 K č; dvoj číslo 3-4/2009 60 K č; předplatné – 30 K č Výrobní náklady – 388 000, z toho 358 000 MK ČR Režijní náklady – 358 000, z toho 160 000 MK ČR Distribuční náklady – 12 000 Tisk je zadáván profesionální tiskárn ě THB ; profesionální je také p ředtisková p říprava. Celkem: 758 000, z toho 518 000 MK ČR Finan ční prost ředky jsou od MK ČR, od sponzor ů, z reklam, r ůzných dar ů a z prodeje časopisu. Struktura periodika Časopis je barevný, tišt ěný na velice kvalitním k řídovém papí ře, v ětšina text ů je dopln ěna barevnými fotografiemi či reprodukcemi. Rubriky a jejich rozsah V časopise najdeme (pro rok 2008) bezmála 20 rubrik. Některé jsou v každém čísle ( Editorial, Bulha ři v Čechách, Kultura ), jiné v jednom čísle z ro čníku absentují ( Osobnosti, Interview, Výro čí, Pam ěť , Politika, Zajímavosti, In memoriam ), další však nalezneme v celém ro čníku pouze jednou ( Bulharská kuchyn ě, Bulharská diaspora, Aktuáln ě, Sport, Krátce, Tradice ).
7 Ve všech číslech je na s. 3 umíst ěn editorial – krátký text šéfredaktorky Marie Zacharievy, v němž obvykle stru čně komentuje nejd ůležit ější události v Bulharsku nebo události týkající se bulharské menšiny a p ředstavuje číslo (které o t ěchto aktuálních událostech informuje). Nejv ětší prostor je v ěnován rubrice „ Bulha ři v Čechách “, která informuje o d ění mezi bulharskou menšinou v ČR. V ěnuje se zprávám o kulturních a spole čenských událostech, týkajících se menšiny - výstavy, koncerty, folklórní vystoupení, konference, oslavy tradi čních svátk ů, d ění v Bulharském kulturním institutu, d ění ve spolcích (p ředevším Zaedno a Vazraždane). Dále informuje o situaci v bulharské škole a v ned ělní škole. Druhá nejrozsáhlejší rubrika „ Kultura “ obvykle p ředstavuje velké nebo zajímavé osobnosti bulharské kultury – herce, spisovatele, hudebníky apod. N ěkdy jsou texty dopln ěny o rozhovor s danou osobností. V některých číslech je rubrika v ěnována velké kulturní události v ČR, která se n ějakým zp ůsobem týká i bulharského kulturního d ění (nap říklad Filmový festival v Karlových Varech, kde je uveden bulharský film apod.). Rovn ěž relativn ě rozsáhlé rubriky „ Osobnosti“ a „ Interview“ představují výrazné osobnosti, spojené s Bulharskem nebo bulharskou menšinou v ČR. Rubrika „Interview“ samoz řejm ě prost řednictvím rozhovoru (v p řípad ě osobností z Bulharska se logicky jedná o osoby, které navštívily Českou Republiku; dále se zde objevují rozhovory bu ď s významnými nebo zajímavými p říslušníky bulharské menšiny v ČR, nebo s Čechy, kte ří se bulharskou menšinou zabývají). Rubrika „Osobnosti“ se pak zam ěř ením do zna čné míry kryje s předchozími (Kultura, Interview). P řesné tematické vymezení těchto t ří rubrik je nejasné. Rubrika „ Výro čí“ p řipomíná p ředevším d ůležité bulharské historické události (Osvobození Bulharska, založení Sofijské univerzity atd.), p řípadn ě d ůležité okamžiky ze života již nežijících bulharských osobností. Osobám, které opustily tento sv ět, je v ěnována i rubrika „ In memoriam“ – i v tomto případ ě se jedná v naprosté v ětšin ě o jedince, kte ří žili v Bulharsku, nikoli o p říslušníky bulharské menšiny v Čechách. Přehledu aktuálního spole čenského a politického d ění v Bulharsku byla v ěnována rubrika „ Krátce “ z prvního čísla roku 2008 (14 stran); politickému d ění v Bulharsku se také v ěnují články v nepravidelné rubrice „ Politika “, která ovšem obsahuje i informace o d ění v ČR (nap ř. o demonstraci Národní strany p řed Domem národnostních menšin v Praze, 1-2/2008). V rubrikách „ Téma “, „ Pam ěť “ a „ Zajímavosti “ najdeme články, které se v ěnují širokému spektru témat – od informací o archeologické sezón ě 2008 v Bulharsku p řes článek o Svatém Klimentu Ochridském nebo Christo Botevovi po populárn ě nau čný článek o bulharském jazyce a jeho prom ěnách v čase či zprávu o výzkumu adaptace bulharské menšiny v Praze. V zásad ě i zde platí, že nejvíce pozornosti je v ěnováno informacím, týkajícím se Bulharska, nikoli dění uvnit ř bulharské menšiny v Praze. Ostatní rubriky se objevují v časopise jen velmi „p říležitostn ě“ a o jejich obsahu hovo ří v ětšinou jejich názvy ( Bulharská kuchyn ě, Bulharská diaspora, Sport, Tradice, Fotoreportáž z Bulharska) . Reklama (na dovozce bulharských vín a potravin) je v každém čísle umíst ěna na s. 2 (vnit řní strana obálky), a dále u n ěkterých čísel na poslední stran ě (zadní strana obálky). Přílohy: Časopis m ěl v roce 2008 p řílohu „60 let bulharské školy v Praze“, v ěnovanou historii a sou časnosti Bulharské základní školy a gymnázia Dr. Petra Berona. V roce 2009 vyšly t ři p řílohy, všechny zam ěř ené na Bulharsko: Sou časná bulharská poezie a próza, 100 let Nezávislosti Bulharské republiky; 130 let Bulharska.
8
Původní a p řevzaté články, p řeklady, zdroje Články v časopise jsou v naprosté v ětšin ě původní , psané pro časopis Balgari. Setkáme se se jmény přibližn ě 20 autor ů, zhruba 25 procent signovaných článk ů pochází z pera šéfredaktorky Marie Zacharievy. Převzaté texty p ředstavují za rok 2008 celkem 9 stran – jedná se v ětšinou o p řetisk autorských text ů osobností, o nichž je v daném časopise článek (dopisy, ukázka básnického či prozaického díla apod.). Velká část text ů o významných osobnostech (viz výše analyzované rubriky) je psána na základ ě sekundárních zdroj ů (které nebývají uvedeny) – nicmén ě jedná se o články autorské; také zpravodajské texty čerpají z agenturních zpráv či p římo bulharských médií (zdroje op ět často nejsou uvedeny). Texty p řeložené z češtiny ( či jiných jazyk ů) jsou naprostou výjimkou – dle vyjád ření redakce maximáln ě jeden takový článek za rok. I v tomto p řípad ě se však jedná o texty ur čené pro časopis.
Obsahová analýza Cílová skupina Časopis Balgari se obrací výlu čně na čtená ře, kte ří mohou číst bulharsky, tedy na p říslušníky bulharské menšiny a p řípadn ě jednotlivce z řad majority či jiných menšin, kte ří rozumí bulharsky. Ze struktury časopisu plyne zam ěř ení na čtená ře s jistým spole čensko-kulturním p řehledem a zájmem o spíše náro čnější témata. Časopis zjevn ě není ur čen pro d ěti a mládež, nebo ť jim není v ěnována žádná rubrika; časopis není cílen ani na čtená řstvo s malým socio-kulturním zázemím, které se nezajímá o bulharskou kulturní, spole čenskou a politickou minulost a sou časnost. Velký prostor je v ěnován informacím o d ění mezi bulharskou menšinou v Čechách, které je prezentováno jako prost ředek udržení a rozvíjení bulharské identity a jazyka v českém prost ředí. Stejný, ne-li v ětší prostor je ovšem v ěnován p ředstavování významných, v ětšinou bulharských osobností (žijících i historických) z oblasti kultury a politiky, a také text ům o bulharských d ějinách –
9 časopis má tedy ambici v podstat ě vzd ělávací, p řičemž se zam ěř uje p ředevším na bulharské historické a kulturní d ědictví. Krom ě kulturních a spole čenských událostí komentuje časopis i d ění politické a rozhodn ě se nevyhýbá kritice (p ředevším politických) pom ěrů v Bulharsku a kritice vztah ů uvnit ř bulharské menšiny zde v Čechách – m ůžeme tedy říci, že se obrací ke čtená ři kritickému, který si situaci v Bulharsku ani uvnit ř bulharské menšiny v Čechách neidealizuje. Téma integrace či soužití Bulhar ů a Čech ů (nebo Bulhar ů a jiných menšin v ČR) se v tomto časopise objevuje n ěkolikrát v podob ě článk ů, které se přímo na tuto otázku zam ěř ují (zve řejn ění výsledk ů výzkumu na téma integrace Bulhar ů v Praze v čísle 1-2/2008; rozhovor s Miriam Moravcovou na téma adaptace Bulhar ů v ČR v čísle 6/2008), jinak však (nap říklad v editorialech) není nijak zvláš ť tematizováno. Časopis se tedy zam ěř uje na čtená ře, kte ří cht ějí být informováni o d ění ve své menšin ě a zárove ň cht ějí být alespo ň prost řednictvím tohoto časopisu v kontaktu se svou bulharskou vlastí, dozvídat se něco nového o bulharských osobnostech, d ějinách i aktuálním d ění. Sebepojetí redakce, za řazení mezi další periodika Z časopisu m ůžeme vysledovat existenci vnit řního konfliktu mezi sdružením Vazraždane a Bulharskou kulturn ě osv ětovou organizací (nap ř. 3/2008, s. 16 – 17: rozhovor šéfredaktorky Zacharievy s představiteli bulharské „Vládní agentury pro Bulhary v cizin ě“ („Darzhavna agencia za balgarite v chuzhbina“), v němž si st ěžuje na to, že je jejich spolek Vazdraždane opomíjen ze strany agentury a dalších bulharských institucí a naopak je up řednost ňováno BKOO; dále upozor ňuje na spory bulharských menšinových spolk ů ohledn ě užívání domu na adrese Americká 28 v Praze příslušníky bulharské menšiny). I z představení časopisu na webových stránkách (http://www.balgari.eu/) a rovn ěž z dopisu šéfredaktorky, v němž dopl ňovala n ěkteré informace k časopisu pro analýzu, plyne, že se časopis Balgari považuje za nejd ůležit ější časopis bulharské menšiny v Čechách. Shrnutí Časopis Balgari je relativn ě profesionáln ě zpracovaným menšinovým časopisem, který se snaží pokrýt širokou škálu témat. V jeho obsahu lze sledovat v podstat ě dv ě linie: Jednou je informování o d ění uvnit ř bulharské menšiny v ČR, kdy se čtená ři dozv ědí jak o prob ěhlých událostech, tak o událostech plánovaných, či o tématech, která bulharskou menšinu dlouhodob ě zam ěstnávají (bulharská škola, památník Cyrila a Metod ěje, Bulharský kulturní institut). Do této linie můžeme za řadit i články, informující o výsledcích výzkum ů adaptace a integrace bulharské menšiny. Druhá, „osv ětov ě-edukativní“ linie se zam ěř uje na p ředstavování bulharské historie, spole čnosti, kultury, politiky a dalšího aktuálního d ění v Bulharsku, a to často prost řednictvím portrét ů či rozhovor ů se zajímavými nebo významnými osobnostmi. T ěmto témat ům je v časopise v ěnováno pom ěrn ě dosti prostoru a klade se na n ě d ůraz – znalost Bulharska, jeho d ějin i sou časnosti, je v časopise prezentována jako nutný p ředpoklad udržování a rozvíjení bulharské identity či alespo ň zachování v ědomí bulharského p ůvodu a hrdost na n ěj. Redakce časopisu si zjevn ě zakládá na ší ři témat, jimž se v ěnuje, na jejich profesionálním zpracování a také na vysoké jazykové úrovni. Považuje časopis Balgari za nejvíce reprezentativní časopis bulharské menšiny v ČR.
Autorka: Markéta Va ňková e-mail: [email protected]
10 MA ĎARSKÁ MENŠINA PRÁGAI TÜKÖR Technické údaje Periodicita: 5 x ro čně (dvoum ěsí čník) Rozsah: pr ůměrn ě 80 stran samotný časopis a 40 stran p říloha Tükörkép, celkem tedy 110 -120 stran. Vydavatel: Svaz Ma ďar ů žijících v českých zemích (http://www.csmmsz.org/csmmsz.org/svazmad.htm) Historie První číslo Prágai Tükör spat řilo sv ětlo sv ěta v roce 1993 pod vedením šéfredaktorky Lucie Szymanovské. Prvotním posláním a ú čelem magazínu bylo p ředevším ší ření znalosti spole čné problematiky st ředoevropského prostoru mezi dosud nezmapovanou členskou bázi ma ďarské komunity, žijící roztroušen ě v České republice. Již od prvopo čátk ů je činnost listu pevn ě spjata se Svazem Ma ďar ů žijících v českých zemích (dále jen SMV ČZ). P ůvodní postoj redakce časopisu sm ěř oval jednozna čně k odpoutanosti od politika, řečeno s úvodníkem historicky prvního čísla, „Ma ďaři žijící dnes v ČR nemají žádné ú čty s dnešní českou spole čností. (...) Národní cít ění, naše i t ěch druhých je úkaz p řirozený a sám o sob ě úctyhodný, ale jeho p řebujelosti a deformace nejen že nejsou tomuto časopisu po chuti, ony jej p římo znepokojují...“ Z řeteln ě proklamovaným ideovým zam ěř ením listu bylo p řihlášení se k myšlence ob čanství a nedotknutelnosti lidských práv. Co se tý če obsahu, pro periodikum byla zpo čátku typická absence témat denní politiky, d ůraz na jednotlivé kulturní sféry a zprost ředkovávání aktualit nepolitického rázu, ilustrujících aktivní d ění v daném kulturním prostoru. Dnes se list politických témat okrajov ě dotýká, oproti minulosti je kladen v ětší d ůraz na vyzdvihování významných moment ů ma ďarské historie, politické aktivity Ma ďar ů na Slovensku apod. Časopis od svého po čátku pravideln ě publikuje literární ukázky, odborné lingvistické texty, velký prostor dostávají i témata jako je film, v ěda, historie ( často se z řetelem k domácím souvislostem). Myšlence sv ětoob čanství odpovídal od po čátku i výb ěr autor ů konkrétních p řísp ěvk ů; do časopisu p řispívali rovným dílem Ma ďaři a hungaristé, ale také odborníci z řad české ve řejnosti, kte ří se této problematice v rámci svých obor ů (historie, publicistika apod.) n ějakým zp ůsobem v ěnovali. Redakce Složení stálé redakce (2009): šéfredaktor: János Kokes tajemnice redakce: Magda Smejkal jazykový redaktor: Éva Molnár grafik: Dávid Petöcz Externisté: cca 40 autor ů Do stálého okruhu p řisp ěvatel ů pat ří zna čný po čet profesionálních autor ů z obor ů jako je publicistika, filmová v ěda, lingvistika, historie, p řekladatelství, ale také nap říklad studenti pražské hungaristiky (dnes Ústavu středoevropských studií). Jazyky, jazyková úrove ň Jakožto periodikum ur čené primárn ě ma ďarským čtená řů m vychází Prágai Tükör v ma ďarštin ě, dopln ěný o české a anglické resumé, které umož ňuje základní orientaci v obsahu magazínu i případnému českému/zahrani čnímu zájemci. Jazyková úrove ň text ů je nadstandardní, pro magazín je charakteristické užívání kultivované ma ďarštiny. Distribuce, financování, cena Distribuce: Distribuce časopisu probíhá jednak na území ČR ve spolupráci s profesionální distribu ční firmou, jednak v rámci Ma ďarska a Slovenska, kde periodikum distribuuje sám Svaz Ma ďar ů. Povinné výtisky jsou dále pravideln ě rozesílány do knihoven, kulturních institucí a na ministerstva. Náklad: V roce 2008 si časopis p ředplatilo celkem 770 čtená řů , prodáno bylo 1620 kus ů, 1650 kus ů bylo distribuováno zdarma, 280 kus ů p řipadlo na povinné výtisky a po 30 kusech od každého čísla bylo uloženo v archivu SMV ČZ. Remitendu tvo řilo v roce 2008 680 kus ů časopisu. Cena: p římý prodej – číslo/30 k č předplatné – 100 k č/rok Financování: Časopis je na základ ě řádného dota čního řízení ze 70% financován Ministerstvem kultury ČR, zbylých 30% dotací hradí ma ďarský Ú řad vlády (zde se obdobné dota ční řízení nevypisuje, financování tedy probíhá na základ ě žádosti a každoro čně vypracovaných podklad ů). Financování se netýká režijních
11 náklad ů, tisková kvalita periodika je stabiln ě držena na hladin ě, která je finan čně výhodná (offsetový tisk, křídová je pouze obálka, krom ě barevného pruhu pro rozlišení jednotlivých čísel je časopis černobílý). Struktura periodika Časopis prošel redak čními zm ěnami v r. 2006, od té doby se zm ěnila také podoba n ěkterých rubrik. T ěch je v sou časné dob ě celkem 11, plus anglické a české resumé a krátký p řehled autor ů konkrétního čísla. Rubriky a jejich rozsah: Časopis otvírá Editorial šéfredaktora, následuje pom ěrn ě obsáhlý (až dvacetistránkový) rozhovor, aktuality ze života Ma ďar ů v ČR, p řípadn ě činnosti SMV ČZ. Rubrika Ma ďaři a Češi - minulost a přítomnost se v ěnuje vazbám t ěchto dvou zemí a jejich vzájemným kontakt ům v historii, p řípadn ě zaznamenává aktuální události na poli kulturních vým ěn, které mezi Čechy a Ma ďary probíhají. Rubrika Od Prahy po Bukureš ť mapuje události ve st ředoevropském prostoru, její obsah je p řevážn ě politický. Poli čka knih se v ěnuje nové ma ďarské literatu ře. Rubrika Naše mate řština pat ří odborné jazykov ědě. Krátké dvoustránkové rubriky Film, divadlo, TV a Sport, humor, zajímavosti jsou klasické oddechové rubriky. Časopis uzavírají literární rubriky Soudobá ma ďarská literatura a Česká literatura , které p řetiskují ukázky z vybraných d ěl a pravideln ě se také v ěnují ma ďarským p řeklad ům sou časné české literatury. Oproti p ředchozím ro čník ům (do r. 2006) se z časopisu vytratil nap říklad žánr esejistiky. P říloha periodika, Tükörkép , se v ěnuje de facto výhradn ě činnosti Svazu Ma ďar ů, je jakýmsi jeho v ěstníkem a zpravodajem akcí, které Svaz po řádá.
Původní a p řevzaté články, p řeklady, zdroje: Valná v ětšina článk ů je p ůvodní, p řisp ěvateli jsou jednak stálí členové redakce, nebo jejích externí spolupracovníci (viz výše). Přejatých text ů je menšina, v ětšinou jde o publicistické či historiografické texty ma ďarských žurnalist ů. Pravideln ě jsou za řazovány p řeklady české literatury, stálou p řekladatelkou je Margit Zádor, která dané literární ukázky také sama vybírá.
12
Obsahová analýza Cílovým čtená řem periodika jsou zejména Ma ďaři žijící v Čechách a na Slovensku, krom ě nich ale také p říslušníci ma ďarských menšin kdekoli jinde ve sv ětě či samotní ob čané Ma ďarska. Prágai Tükör je v České Republice jediným periodikem svého druhu, obdobný magazín pro zdejší ma ďarskou menšinu neexistuje. Spektrum čtená řů je stejn ě široké a pestré jako samotní p říslušníci ma ďarské menšiny v Česku; časopis odebírají vysokoškolští studenti stejn ě jako d ělníci. Z pr ůzkumu v redakci vyplývá, že p římé ohlasy čtená řů dostávají tv ůrci magazínu jen z řídka – a čkoli se redakce b ěhem uplynulých let opakovan ě snažila vyzývat čtená ře k reflexím i konstruktivní kritice, nebyly tyto výzvy vyslyšeny. O oblib ě periodika však m ůže sv ědčit alespo ň fakt týkající se po čtu p ředplatitel ů a prodaných kus ů jednotlivých ro čník ů. Shrnutí Prágai Tükör je v sou časnosti jediným periodikem svého druhu, jeho existence je tudíž zárove ň důležitým dokumentem o život ě a aktivitách ma ďarské menšiny v České republice. Časopis je přístupný širokému spektru čtená řů , z jazykového i obsahového hlediska jde o kvalitní četbu. Periodikum využívá stálý okruh redaktor ů, ale prostor dostávají také ob časní p řisp ěvatelé z řad student ů i české kulturní ve řejnosti. Informace, které magazín p řináší, jsou aktuální a obohacující, stanoviska, která zaujímá, v drtivé v ětšin ě vyvážená.
Autorka: Adéla Gálová e-mail: [email protected]
13 NĚMECKÁ MENŠINA LANDESZEITUNG Technické údaje Landeszeitung mají novinový formát, vychází jednou za čtrnáct dní, celkem 26x do roka v rozsahu 12 stran. Z toho 8 stran tvo ří hlavní část a 4 strany tematické p řílohy. Landeszeitung jsou v tuto chvíli jedinými celorepublikovými novinami n ěmecké menšiny v ČR. Historie Vydavatelem periodika Landeszeitung je organizace regionálních a místních svaz ů n ěmecké menšiny v ČR – Shromážd ění N ěmc ů v Čechách, na Morav ě a ve Slezsku (tzv. Landesversammlung). Jak je uvád ěno na stránkách www.landeszeitung.cz, má toto periodikum status oficiálního tiskového orgánu Shromážd ění, které v něm prezentuje svoje aktivity. Shromážd ění v sou časné dob ě zast řešuje 22 samostatn ě registrovaných svaz ů, v četn ě jejich 30 regionálních organizací (nap ř. Svaz N ěmc ů – region Chebsko), po čet člen ů se pohybuje kolem 5 800. Činnost Shromážd ění navazuje na tradici předrevolu čního Svazu N ěmc ů v ČSR. Landeszeitung navazují na periodikum Landes Anzeiger, vychází od roku 1999. Redakce Redakce čítá 3 osoby – šéfredaktor je Čech a je zam ěstnancem Shromážd ění, jeho plat je jím financován. Dalším redaktorem je N ěmec, který je vysílán a placen z „Institut für Auslandsbeziehungen“ (ifa) p ři n ěmeckém Ministerstvu zahrani čních v ěcí. Dále zde pracuje asistentka na p ůl úvazku, jedná se p řevážn ě o studentky germanistiky. Jako praktikanti v redakci p říležitostn ě p ůsobí studenti z Německa. Profesn ě mají všichni další zam ěstnání, šéfredaktor u čí na FSV - kated ře mezinárodních vztah ů sociologii a politologii, je sou časn ě autorem knihy Zmizelé Karlovy Vary. Jazyky, jazyková úrove ň Noviny jsou psány n ěmecky v celém rozsahu, užívána je stylisticky jednodušší forma n ěmčiny, vst řícn ější ke čtení, p řičemž redakce deklaruje snahu „být otev ření také v ůč i u čícím se n ěmecky.“ Čeština je použita pouze jako jazyková verze formuláře na objednání p ředplatného. Podle redakce není poptávka po dvojjazy čnosti periodika, jednu dobu p řekládali „nejt ěžší“ sloví čka, ale poté od toho upustili. Nap ř. názvy m ěst jsou psány v češtin ě a za lomítkem v německé verzi a v dalším textu se již pracuje pouze s německým názvem. Jazykové úrovni je podle šéfredaktora v ěnována velká pé če, články prochází dvojí korekturou. Distribuce, financování, cena Noviny stojí aktuáln ě 11 K č (p ředplatné vychází o 50 halé řů levn ěji na číslo). Distribuovány jsou prost řednictvím PNS, mediaservisu. Voln ě k dostání jsou také u n ěkterých knihkupc ů – v novinách je inzerováno 33 prodejních míst ve 28 m ěstech ČR. Vychází v nákladu 2500 kus ů, z čehož je 400 p ředplatitel ů v Německu (spíše instituce -Ministerstvo zahrani čních v ěcí, Česká centra apod.) – obecn ě osoby „pozitivn ě nalad ěné v ůč i česko-německým vztah ům“. V Česku je nejv ětší odb ěr na Severní Morav ě, dále nap ř. v Brn ě. Když v roce 2005 p řestaly vycházet Prager Volkszeitung, p řevzaly LZ jejich p ředplatitele. Šéfredaktor však žehrá na náklad 2500 kus ů, když k německé menšin ě (národnosti) se podle statistik v ČR hlásí 38 000 osob a podle n ěmecké ambasády v ČR žije 100 000 osob s německým pasem. Hlavním donátorem v Česku je MK ČR, plat německého redaktora a jeho režijní náklady jsou financovány N ěmci (ifa). Podle šéfredaktora je problémem dotace z MK ČR to, že nezohled ňuje faktický chod redakce, nejsou zde zdroje nap ř. na režijní a provozní náklady (telefony, pronájem kancelá ře apod). Struktura periodika Ve sledovaných ro čnících byla zachována tato struktura stálých rubrik: úvodník, politika, komentá ř, téma vydání/rozhovor, mládež, kultura/historie, zprávy z region ů, zábava. Zprávy z politiky zaujímají prostor 2 prvních stran, zde má svoje místo také úvodník a komentá ř. T řetí strana je v ěnována aktuálnímu tématu vydání, p řípadn ě celostránkovému rozhovoru s osobností. Čtvrtá a pátá strana zahrnuje zprávy z kultury, p řičemž čtvrtá strana je zam ěř ena na mládež (reporty aktivit, ale i nabídky praktik, stipendií), pátá strana na historii a literaturu, výstavy. Strana 6 je v ěnována zprávám z region ů a činnosti místních spolk ů a sdružení. Strana 7 je v ěnována zábav ě, do ro čníku 2008 zde m ěl místo i pravidelný u čební text se sloví čky p řeloženými do češtiny. Strana 8 obsahovala kontakty na regionální spolky, kalendá ř akcí, objednávkový formulá ř a redak ční údaje. Po čínaje ro čníkem 2009 jsou tyto
14 informativní údaje sou částí strany 7 a celá strana 8 je v ěnovaná jazykovému kursu, který je sou časn ě reklamou jazykové školy Polyglot. Jedná se o jedinou pravidelnou reklamu listu. Podle šéfredaktora se uve řej ňování reklamy programov ě nebrání, v některých číslech byla p římo inzerována možnost řádkové inzerce a její ceník, ale „v takovémto nákladu novin se reklama inzerentovi nevyplatí.“ Nedílnou sou částí každého vydání je samostatná 4- stránková p říloha, v ěnovaná vždy jednomu vybranému tématu. Výb ěr témat probíhá podle šéfredaktora „spontánní dohodou mezi ním a německým redaktorem a sp řízn ěnými dopisovateli“ (nap ř. z Konrad-Adenauer-Stiftung).
Původní a p řevzaté články, p řeklady, zdroje Články jsou psány p římo v němčin ě, 90% p řisp ěvovatel ů však podle šéfredaktora není z německé menšiny. P řevažují vlastní články, p řípadn ě p řevzaté z internetových zdroj ů (www.radio.cz; tschechien-online.org), českých, n ěmeckých a rakouských médií a agentur (dtpa, apa, čtk, Freie Presse,) a redak čně upravené, spíše výjime čně p řeklady p řevzatých text ů (nap ř. článek redaktorky Respektu). Do novin se snaží pravideln ě p řispívat členové Shromážd ění, tematicky se tyto p řísp ěvky většinou v ěnují d ění ve spolcích a v regionech, dále popisu oslav výro čí a pr ůběhu návšt ěv, sou částí jsou i fejetony člen ů Shromážd ění. Nejaktivn ějším p řisp ěvovatelem je Svaz Egerländu, dalšími výraznými regiony jsou následn ě Brno, Praha a Opava, za nimi pak Krava ře, Moravská T řebová a dále Svaz n ěmecké mládeže Jukon. Členové Shromážd ění p řispívají ve valné v ětšin ě na stranu 6, v malé mí ře potom na strany 4 – Mládež/Kultura, 5 – Kultura, 3 – Téma vydání, 2- Zprávy, 10 – p říloha, a nejmén ě pak na titulní stranu. Autory p řísp ěvk ů jsou n ěkdy n ěme čtí korespondenti v ČR, p řípadn ě nap ř. studenti žurnalistiky. Kratší zprávy jsou autorizovány pouze zna čkou redakce, u rozsáhlejších článk ů je uveden autor bu ď zna čkou, p řípadn ě celým jménem.
Obsahová analýza Podle šéfredaktora nemá redakce od Shromážd ění konkrétní zadání na obsah článk ů. Noviny tak nejsou pouze „hlásnou troubou“ Shromážd ění, to zde má prostor p ředevším na stran ě 6, kde redakce nezasahuje do
15 obsahu, který p řevážn ě napl ňuje tzv. „vzpomínková kultura“. To, že se členové Shromážd ění sešli, je však podle redaktora málo pro noviny, není to „mediáln ě zajímavé“. Pro redakci jsou relevantní nap ř. akce česko – německého smí ření, mající širší spole čenský dopad a ohlas. Obecn ě je zám ěrem redakce ned ělat noviny striktn ě pouze pro n ěmeckou menšinu, ale otevírat se zájemc ům o n ěmecký jazyk a n ěmecké zem ě jako takovým. Tak je profilován čtená ř. Projevuje se zde i genera ční pnutí – nap ř. redakce se snažila prosadit zm ěnu konzervativní grafiky, to ale Shromážd ěním neprošlo. P řitom usilují o to, být periodikem také pro mladé, protože jinak by nem ělo budoucnost - pr ůměrný v ěk člen ů Shromážd ění je dnes 65 let. Názorov ě jsou členové redakce, jak sami říkají, „mezi koly“. Podle nich ze Shromážd ění p řichází málo impulz ů k obsahové náplni novin. Výb ěr témat je tedy spíše záležitostí spontánní dohody mezi redaktory a sp řízn ěnými p řisp ěvovateli. Redakce se snaží „plnit prázdná místa“, kriticky pojednávat české zprávy, nebo nap říklad informovat o událostech, které v českých mediích zapadly, aktuáln ě nap ř. o oficiální dohod ě mezi českým Ústavem pro studium totalitních režim ů a jeho n ěmeckým partnerem, týkající se v ědecké spolupráce na studiu komunistické minulosti. Odmítají publikovat články od autor ů z německých krajanských (Sudetenzeitung) a národoveckých novin – „od toho tu ty noviny nejsou“ a „téma sudetských N ěmc ů neletí“, alespo ň podle šéfredaktora. Hlavní krédo redakce je deklarováno jako „jakžtakž seriózn ě informovat o česko – n ěmeckých vztazích“, ve zprávách z Česka akcentovat pohled relevantní pro n ěmeckou menšinu a p řinášet obraz z Německa. Redak ční program je na www.stránkách definován tak, že se orientuje na následující cíle: 1. P ředstavení n ěmecké menšiny, žijící v ČR a zastupování jejích zájm ů. 2. Popularizace, podpora a ší ření n ěmeckého jazyka a kultury, zvlášt ě pro n ěmeckou menšinu. 3. Sounáležitost n ěmecké menšiny v ČR s jejich odsunutými krajany v Německu a Rakousku. 4. Úsilí o dorozum ění mezi N ěmci a Čechy, resp. mezi Čechy a sudetskými N ěmci. Podle šéfredaktora je periodikum v prvé řad ě d ůležitým prvkem spojení menšiny – „kdyby menšina nem ěla noviny, tak by neexistovala.“ Popularizaci menšiny jako takové je dán prostor v úvodníku, který píší členové prezidia Shromážd ění a seznamují čtená ře s názorem menšiny a jejím vymezením se vůč i jistému problému, tématu, události. Shrnutí Celkov ě lze říci, že Landeszeitung je obsahov ě vyvážené, umírn ěné a kultivované periodikum kvalitní úrovn ě. Redakce je profesionáln ě vedená, zaujímá seriózní a kritický p řístup k informacím a snaží se akcentovat a doplnit perspektivu relevantní pro n ěmeckou menšinu v ČR. Autorka: Eva Ko čárková e-mail: [email protected]
EGHALÅND BLADL Technické údaje Vydavatelem periodika je ob čanské sdružení Svaz N ěmc ů-region Chebsko. Jako hlavní kontaktní a odpov ědná osoba zde vystupuje Richard Šulko, předseda Svazu a sou časn ě šéfredaktor, autor i editor této tiskoviny v jedné osob ě i provozovatel webových stránek Svazu www.egerlaender.cz. (fungují již 7 let). Periodikum je vydáváno vlastními silami Svazu jednou m ěsí čně. Má 6 stran černobílého formátu A4. Historie Periodikum je vázáno na činnost Svazu N ěmc ů – region Chebsko, který byl ustaven v roce 1992. První vydání m ěsí čníku bylo v lednu 1994. Hlásí se k tradici „Svazu Eghalanda Gmoin“, který v regionu působil již p řed více než 100 lety od roku 1907 (s přestávkou mezi lety 1938 – 1989 - říšský zábor Sudet a následný zákaz činnosti spolk ů a poté 40 let komunismu, kdy nemohly p ůsobit spolky ob čan ů německé národnosti). Svaz má 8 místních skupin (Ortsgruppen): Cheb, Karlovy Vary, Skalná, Sokolov, Nejdek, Abertamy, Ne čtiny a Chodov. Je členem Shromážd ění N ěmc ů v Čechách, na Morav ě a ve Slezsku jako st řešní organizace pro ob čany n ěmecké národnosti v České republice. Redakce Podle slov p ředsedy Svazu, který je autorem drtivé v ětšiny článk ů a časopis i tiskne, se ješt ě bezplatn ě podílí 2 osoby (d ůchodci) na sb ěru materiál ů a pé či o narozeninová data na str. 6. P ředsednictví Svazu je čestná neplacená funkce, povoláním je tato v ůdčí osobnost Svazu jednatelem strojírenské firmy. Jazyky, jazyková úrove ň Periodikum je psáno n ěmecky s vkládáním regionálních výraz ů n ěmeckého chebského ná řečí. Zachování tohoto ná řečí je jedním z programových cíl ů Svazu deklarovaných jako snaha o zachování
16 a další rozvoj „chebského – egerlandského“ kulturního d ědictví. Ná řečím je psán pozdrav a n ěkteré další fráze a ustálené výrazy, familiérn ě se v něm tituluje sám p ředseda Svazu, je používáno pro místní názvy spolk ů a sdružení, otiskovány jsou písn ě a básn ě v ná řečí. Názvy m ěst a vesnic v regionu Chebska jsou uvád ěny v ětšinou pouze v německé form ě (nap ř. Eger, Karlsbad, Neudek, Netschetin atd.). Distribuce, financování, cena Podle slov p ředsedy Svazu čítá čtená řská základna asi 280 osob. Cena je uvád ěna jako p řísp ěvek na pokrytí náklad ů 130 K č ro čně, tj. 10,90 K č na číslo. Distribuce probíhá poštou. V jubilejní zpráv ě předsedy Svazu k patnáctiletému výro čí existence Svazu je zmi ňováno pod ěkování za „finan ční podporu p řes hranice“ ze strany „Egerländer ů v Německu“. Dále je jako financovatel uvád ěno Ministerstvo kultury ČR, „Heimatverband der Karlsbader“ (Klub krajan ů z Karlovarska) a Česko – německý fond budoucnosti. Jednotlivé akce Svazu jsou často podporovány n ěmeckým velvyslanectvím v Praze. Struktura periodika První stranu otevírá pravidelný úvodník p ředsedy Svazu. Následují podrobné zprávy z pravidelných výro čních shromážd ění Svazu, volby p ředstavenstev. Prostor dalších stran je v ěnován zprávám z dění ve Svazu, o aktivitách lokálních skupin a popisu průběhu akcí p řevážn ě kulturního rázu, po řádaných členy Svazu. Vložený list p říležitostn ě funguje jako tematická p říloha. Záv ěre čná dvojstrana slouží jako „nást ěnka“ a kalendárium – je zde soupis setkání a valných hromad v pr ůběhu celého roku, soupis p ůsobiš ť Svazu v regionu a jejich návšt ěvních hodin a kone čně jmenovitý výpis toho, kdy který z člen ů Svazu slaví jaké výro čí. Nesmí chyb ět ani píse ň či báse ň v regionálním ná řečí. Reklam ě jako takové zde není dán žádný prostor, v textech je ale vyjad řován dík soukromým donátor ům, p řípadn ě sponzor ům jednotlivých akcí.
Původní a p řevzaté články, p řeklady, zdroje Většina p řísp ěvk ů, referující o d ění ve Svazu, je dílem p ředsedy Svazu jako nejaktivn ějšího činovníka Svazu (pod články je často familiérn ě uvedeno pouze k řestní jméno autora spolu s pozdravem v egerlandském ná řečí). Informace na „nástěnce“ nejsou autorizovány. V rámci „tematických vložek“ vnit řní dvojstrany je dán prostor člen ům Svazu (lokální Ortsgruppe) a jejich publika ční činnosti, převážn ě zam ěř ené na regionální historii.
17
Obsahová analýza Přísp ěvky mají často formu „protokolu“, zápisu z pr ůběhu sch ůze Svazu, volby p ředstavenstva, spole čného šití kroj ů, oslav ě svátk ů, náboženské pouti, úklidu h řbitova apod. Jindy jsou popisována setkání člen ů Svaz ů v různých m ěstech nap ř. p ři p říležitosti „Dne Egerlandu“, p řípadn ě „Dne vlasti“. Role Svazu je definována v souladu s tradicí p ůvodního Eghalanda Gmoin jako zprost ředkování „Heimat in der Fremde“– domova/vlasti v cizin ě – „p ěstováním lásky k domovu, obnovou vazeb, pé čí o zvyky a mate řský jazyk“ a „uchování echt Egerlandství“, vyjad řovaného formou ná řečí, krajových lidových písní, nošením regionálního kroje. P ředseda Svazu jde sám p říkladem, ve v ětšin ě čísel periodika je vyfotografován v kroji, na první straně lednového vydání z roku 2007 vystupuje spolu se svojí ženou, kterak se drží za ruce v krojích na nečtinském h řbitov ě za náhrobkem svého p říbuzného. Kategorie „my“ je v textech konstruována ve smyslu „tvrdohlaví Egerlände ři“, „Böihm“, „Deutsche aus Böhmen“, čeští ob čané n ěmecké národnosti, kte ří dosud žijí v západních Čechách a „jejich p řátelé v Německu“. Členové Svazu se profilují jako v ěř ící spole čenství. Čtená ři jsou koncipováni jako „velká rodina“, tém ěř až intimní spole čenství „v ěrných p řátel Egerländer ů“. Jak ukazují fotografie ze setkání člen ů Svazu, jedná se o v ěkov ě starší ro čníky. V přísp ěvku v ěnovaném obnov ě starých lidových písní se činovník Svazu vyznává: „Kultura rod ů, které nemohou žít ve svém p ůvodním prost ředí, je ur čena k zániku. To postihlo Egerländery, kte ří byli z větší části odsunuti. Jsou ale rody, které mají výdrž a prost řednictvím práce s mládeží tento osud odvrátily. Egerlan ďané jsou jak známo „tvrdé palice“ a tak nep řekvapí, že i 60 let po odsunu stále pe čují o svoji p ůvodní kulturu. My, kte ří jsme z ůstali žít v zemi našich p ředk ů, jsme siln ě asimilováni a naše d ěti a vnuci budou mít t ěžké mluvit v ůbec n ěmecky, o egerlandském ná řečí již za 20 let nejspíše neuslyšíme.“ Program je profilován jako „návrat ke ko řen ům kultury našich p ředk ů a zachrán ění kulturního d ědictví pro p říští generace.“ Cíl činnosti všech „kruh ů krajan ů“ (Heimatkreis) je definován jako úsilí o „uchování n ěmectví a egerlandství“, apelováno je na spolupráci „egerlandských potomk ů na obou stranách hranice“. Za p říklad je dávána p říkladná spolupráce s krajanskými spolky v Německu a Rakousku. Předseda Svazu píše: „Tyto krajanské spolky v jednotlivých spolkových zemích dokumentují silnou touhu Egerländer ů, kte ří se v cizin ě semkli, aby se spole čně vyrovnali s traumatem odsunu.Vznikaly tak spolky, které se ozna čovaly podle názv ů míst, odkud lidé pocházeli. Projevovala se touha, nahradit si alespo ň částe čně p řerušenou vazbu na Egerland a ztrátu p říbuzných, soused ů a p řátel prost řednictvím nových kontakt ů. Všude, kde se Egerlan ďané setkali, ožívala znovu vlast. V kruhu krajan ů se snadn ěji dalo snést fyzické a duševní utrpení, které odsun zap říčinil.“ V textu popisujícím každoro ční pr ůběh Sudeton ěmeckého dne v roce 2008 p ředseda Svazu píše: „Již více než 12 let ukazujeme my, Egerlan ďané, jakou vykonáváme činnost pro zachování Egerlandství a jak přispíváme k porozum ění mezi národy v západních Čechách.“ Konkrétn ě jsou zmi ňovány tyto aktivity člen ů Svazu, koncipované jako „p řísp ěvek k porozum ění mezi národy v západních Čechách“: výuka němčiny pro d ěti a dosp ělé, pout ě usmí ření, obnova lokálního církevního života, rekonstrukce kostel ů, pé če o hroby, folklórní vystoupení „Hudba nezná hranic“, setkání krajan ů, výstavy a autorská čtení. Často je
18 užíváno slovo „setkávání“ – setkání mládeže, setkávací centrum, aktivity usilující o „záchranu významných míst setkávání.“ V textech jsou často užívány pojmy „bratrství“, „domov“, „rodina“ a „vlast“, srší všeobjímajícími gesty smí ření a sjednocení. Programov ě je p ěstována regionální sounáležitost, založená na úct ě ke kultu ře p ředk ů, p řekra čující politické hranice států: („Eine wirkliche Heimatliebe mit Einigkeit“). Předseda Svazu ke komentá ři k 20. výro čí sametové revoluce v roce 1989 píše: „Naše identita, kterou jsme ztratili skrze „vnit řní vyhnání“ b ěhem 40 let komunismu, který zni čil naši zemi i naše duše, se pomalu vrací, p řestože naši vnuci již nebudou mluvit německy. Ale budou tady jako k řes ťané a Evropané zastávat hodnoty, které jsme si v listopadu 1989 vybojovali.“ Z obsahu dalších p řísp ěvk ů p řipomínající deníkové zápisy do kroniky: zpráva o spole čném šití kroj ů v potkávacím centru v Chebu, oslav ě Velikonoc v Ne čtinách, setkání mládeže v Ne čtinách (práce s mládeží je výslovn ě uvád ěna jako nejd ůležit ější aktivita Svaz ů N ěmc ů v Česku), výstav ě o zmizelých n ěmeckých vesnicích v českém pohrani čí, tane čním seminá ři v Netschetin, stánku 20 Egerländer ů na Sudeton ěmeckém dni v Norimberku, zprávy z regionální náboženské pouti, po které se věř ící posilnili výborným gulášem, historie kostela v Chebu u p říležitosti renovace v ěže po 60 letech, popis sudeton ěmecké pouti, vysv ěcení kaple smí ření u dálnice D5 poblíž Plzn ě, odhalení pam ětní tabule pro chebské sociální demokraty z roku 1938, koncert „Hudba nezná hranic“. Shrnutí Periodikum je vydáváno pro interní pot řeby Svazu N ěmc ů – region Chebsko, slouží jako informa ční bulletin o aktuálním d ění ve Svazu a jeho aktivitách a spolkové činnosti. Periodikum se otev řen ě obrací k potomk ům odsunutých N ěmc ů s ko řeny v regionu Chebska i t ěm, kte ří v ČR z ůstali žít. Nese se v duchu p římo čarých a často velmi osobních až patetických vyznání, lí čení osobních dojm ů a zážitk ů, fejetonistického stylu psaní. Je zacílené na p ůsobení v regionu ve smyslu „p ěst ění kulturních hodnot Egerlandu“ a p ůsobení na mládež v tomto smyslu. Periodikum je aktivistické a amatérské v původním slova smyslu nadšeného zápalu pro v ěc, neaspirující na tiskovinu nadregionálního významu, ale ú čelné pro pot řeby lokálního informatoria pro úzký a specifický okruh čtená řů . Autorka: Eva Ko čárková e-mail: [email protected]
19 POLSKÁ MENŠINA GŁOS LUDU 1 Technické údaje Periodicita: časopis ve form ě deníku, vychází t řikrát týdn ě (úterý, čtvrtek, sobota) Rozsah: p řibližn ě 5000 výtisk ů2 Vydavatel: Kongres Polaków w Republice Czeskiej 3 Historie Časopis vychází od 9. 6. 1945, tehdy byl politickým týdeníkem Komunistické strany Československa. Od té doby prošel velmi dynamickým vývojem. Časopisem Polák ů v Československu se stal teprve 30. 12. 1989. Od rozd ělení Československa je „Głos Ludu” vydáván jako Časopis Polák ů v České republice (Gazeta Polaków w Republice Czeskiej ). Po n ěkolika zm ěnách sídlí od roku 2003 redakce op ět v Českém T ěšín ě. Jeho obsah se rozší řil, k lokálním zprávám z domova i ze sv ěta p řibyla sportovní rubrika a literární část, od dubna 2008 se zm ěnila grafická úprava a vydavatelská koncepce. Časopis je celobarevný, od roku 2009 má sobotní vydání 12 stran (ostatní 8). Redakce Redakce se skládá z 10 osob a sekretá řky. Od listopadu 2008 je šéfredaktorem Vojt ěch Trzcionka, jeho zástupcem Tomáš Wolff. Redakci tvo ří: Jacek Sikora, Halina Szczotka, El Ŝbieta Przyczko, Danuta Chlup a Janusz Bittmar. Redakto ři nemají pevn ě rozd ělené rubriky, všichni plní funkci terénních reportér ů, jen reportér Bittmar se specializuje na zprávy ze sportu. Redakce také zam ěstnává 2 grafiky (Marek Santarius, Władysław Owczarzy) a poradce pro reklamu (Beata Schönwald). Všichni jsou kmenoví zam ěstnanci redakce. Mají bohaté zkušenosti s noviná řskou prací, ne vždy je ovšem dopl ňuje p říslušné vzd ělání v oboru. Řada z nich spolupracuje s časopisem dlouhá léta. Do časopisu pravideln ě p řispívají dva fejetonisté (Dariusz Jedzok, Jarosław Dru Ŝycki). Jazyky, jazyková úrove ň Časopis je vzhledem ke svému charakteru a zam ěř ení vydáván v polštin ě. Texty jsou psány spisovnou polštinou. V redakci se nikdo p římo nespecializuje na jazykovou korekturu, každý redaktor se o ni stará v rámci svých povinností. Distribuce, financování, cena Časopis je distribuován do trafik v Českém T ěšín ě a okolí. Je také možné jej získat v Klubu polského tisku a knihy (Klub Polskiej Prasy i Ksi ąŜ ki) . Podle informací získaných v redakci odebírají 90% nákladu p ředplatitelé. Financování – p ředplatné, prodej reklamy a inzerce, spolupráce s časopisem „Gazeta codzienna“ 4, Ministerstvem Kultury ČR, polským senátem (Senat Rzeczpospolitej Polskiej) a nadací „Fundacja Pomocy Polakom na Wschodzie“. Cena – 6 K č (úterý, čtvrtek), 9 K č (sobota) Struktura periodika Periodikum má formát A3, vychází barevn ě, na novinovém papíru. Čísla, jež vycházejí v úterý a čtvrtek, mají 8 stran, sobotní číslo 12. Výjimku tvo ří sváte ční vydání s 16 stranami. Struktura a obsah se liší podle dne vydání. Titulní strana se v ěnuje dv ěma nejd ůležit ějším událostem regionálního charakteru, jež vybírá redakce. N ěkdy se vedle nich objeví krátké shrnutí dalších zajímavých zpráv, v ětšinou jsou to spole čenské, hospodá řské a politické události d ůležité pro region a život národnostní menšiny. T ěmto informacím se také v ěnuje celá druhá stránka ve všech vydáních. Na stranách 3-7 se objevují kulturní informace (úterý), reportáže a publicistika (úterý, čtvrtek a sobota) či názory a rozhovory s lidmi, kte ří jsou z různých d ůvod ů d ůležití pro regionální d ění (sobota). V publicistické části mají své stálé místo fejetony. V sobotních vydáních se na stran ě 8 (ob čas na stran ě 4 ve čtvrte čních číslech) objevuje rubrika Prezentacje , kde jsou čtená řů m p ředstaveny aktivity místních kulturních spolk ů PZKO (Polský kulturn ě-osv ětový svaz) nebo polských škol, či informace o lidech, kte ří bydlí, pracují a aktivn ě p ůsobí v regionu. Ke stálým rubrikám všech čísel
1 www.glosludu.cz 2 na základ ě informací získaných v redakci 3 www.polonica.cz 4 www.gazetacodzienna.pl 20 pat ří Głosik ( čtvrtek) a Pudło, PopArt (sobota). První z nich je zvláštní p říloha ur čená pro d ěti s informacemi o událostech pro nejmenší, názory d ětí na r ůzná témata a k řížovkami pro d ěti. Sobotní rubriky pat ří mládeži. Najdeme zde popisy filmových novinek v kinech i film ů již vydaných na DVD, knižní recenze a zprávy z kulturních událostí ur čených práv ě tomuto okruhu čtená řů . Strany 6 – 8 v úterních a čtvrte čních vydáních, a také 10-12 v sobotních číslech, mají stálou strukturu. Na stran ě 6 (resp. 10) najdeme televizní program polských i českých televizních stanic, který ob čas dopl ňuje popis vybraného programu. Na stran ě 7 (resp. 11) má stálé místo Informator. Objevuje se zde inzerce kulturního charakteru, nabídky práce, nekrology, reklama a Hyde Park , tedy rubrika, v níž jsou publikovány materiály zaslané čtená ři. Poslední strana každého vydání pat ří zprávám ze sportu.
Články publikované v časopise v ětšinou p řipravují samotní redakto ři. Pravideln ě se objevují informace o TV programech a více než rok rovn ěž texty autor ů portálu gazetacodzienna.pl. Nepravideln ě vycházejí články externích p řisp ěvatel ů.
Obsahová analýza Periodikum se profiluje p ředevším jako deník pro obyvatele regionu, kte ří tvo ří polskou národnostní menšinu. Prezentované události mají celospole čenský, hospodá řský a politický charakter. Na základ ě témat a obsahu text ů m ůžeme ozna čit za cílovou skupinu zástupce národnostní menšiny ve v ěkové skupin ě 40+. Skute čnost, že se jedná o hlavního adresáta, potvrzují i další fakta. Podle informací z redakce i vlastního výzkumu odebírají v ětšinu nákladu p ředplatitelé, stálá skupina v ěrných čtená řů , aktivn ě zapojená do života menšiny, úzce spjatá s dějinami tohoto regionu a vším, co s ním souvisí. Těžce nese jakékoli zm ěny, a ť už jsou zp ůsobeny ekonomickou situací (tisk reklam a inzerce – v jeho důsledku vznikla nová pozice v redakci: poradce pro reklamu), nebo rozši řováním tematického zam ěř ení (od chvíle, kdy nastoupil do funkce nový šéfredaktor, se objevují informace o život ě Polák ů „na druhé stran ě hranice”). Názory na tyto zm ěny se dozvídáme p římo b ěhem rozhovor ů i na internetovém fóru. Samotná redakce se viditeln ě snaží rozší řit cílovou skupinu, a p ředevším ji „omladit“. K tomuto cíli jist ě 21 vede zavedení stálých rubrik pro d ěti a mládež. Strategie ovšem není zcela domyšlena. Krok dobrým směrem je ur čit ě internetová stránka časopisu, která sice nenabízí plné verze jednotlivých vydání, ale je možné nahlédnout do archivních čísel. Je škoda, že stránky nejsou aktualizovány pr ůběžn ě a není zde možnost diskuze na fóru. Názory na témata článk ů z časopisu je možné vyjád řit na fóru spolku Kongres Polaków w Republice Czeskiej nebo fóru webu gazetacodzienna.pl. Zmín ěné zam ěř ení umož ňuje také rozší řit rozsah témat a zárove ň zv ětšit skupinu čtená řů o Poláky žijící na druhé stran ě řeky Olše. „Głos Ludu” je, podle svého podtitulu, Časopisem Polák ů v České republice , tato formulace je ale p říliš obecná. Spektrum témat, která se objevují na jeho stránkách, a jejich spojení s daným místem a časem zp ůsobují, že deník je atraktivní pouze pro zástupce polské menšiny na území T ěšínského Slezska. Potvrzují to i názory čtená řů z jiných region ů (polská menšina v Brn ě, polská menšina v Praze). Podle informací získaných v redakci časopis aktivn ě spolupracuje s dalšími periodiky pro polskou menšinu. Jedná se p ředevším o vým ěnu text ů mezi jednotlivými členy redakcí, ale také o vzájemné odkazy na publikované texty, informace o nových číslech nebo sp řátelených redakcí. Tuto spolupráci uleh čuje rovn ěž fakt, že dv ě z t ěchto redakcí sídlí v jednom objektu a všechny v jednom m ěst ě, nedaleko od sebe. V textech si ovšem m ůžeme povšimnout nap ětí, které vzniká mezi organizacemi, jež sdružují příslušníky polské národnostní menšiny a zárove ň vydávají analyzovaná periodika. Shrnutí Periodikum plní svou roli menšinového zpravodaje. Aktivn ě se zapojuje do života národnostní menšiny v daném regionu, informuje o záležitostech, které jsou pro ni d ůležité ze spole čenského, hospodá řského a politického hlediska. Umí se pohybovat na sou časném mediálním trhu. Snaží se hledat nové adresáty i nové zdroje financování a činí konkrétní kroky sm ěř ující k realizaci obou t ěchto cíl ů. Autorka: Renata Rusin Dybalska e-mail: [email protected]
ZWROT Technické údaje Periodicita: m ěsí čník Rozsah: náklad a prodej rostou od momentu p řechodu k form ě magazínu (01/2007) prosinec 2006 – náklad 1300 výtisk ů – prodej 960 prosinec 2008 – náklad 1750 výtisk ů – prodej 1680 5 Vydavatel: Polski Zwi ązek Kulturalno-Oświatowy w Republice Czeskiej (PZKO) 6 Historie Měsí čník vychází od prosince 1949, práv ě se chystají oslavy 60. výro čí jeho založení. Byl a nadále zůstává periodikem Polského kulturn ě-osv ětového svazu (PZKO). „Zwrot“ je literární a regionální magazín, který se v ěnuje spole čenským, osv ětovým, kulturním témat ům a um ění. Již tradi čně na jeho stránkách najdeme beletrii a poezii, často „dovezenou“ p římo z Polska. Své stálé místo mají divadelní recenze nových premiér Polské scény T ěšínského divadla a popisy vystoupení amatérských divadel, jichž je na území T ěšínska celá řada. Od ledna 2007 prochází periodikum, v čele s novým šéfredaktorem a zkušeným grafikem, intenzivní prom ěnou. P řechod k form ě magazínu je návratem k většímu formátu, ale p ředevším s sebou nese zlepšení grafiky periodika a rozší ření jeho obsahu a rozsahu témat. Objevují se nové rubriky – Horyzonty, Inspiracje, Reporta Ŝ i více publicistiky. Redakce Redakce se skládá ze 4 osob a sekretá řky. Šéfredaktorem je od prosince 2006 op ět Kazimierz Kaszper. Redak ční tým tvo ří: Czesława Rudnik (stálý zam ěstnanec, jenž v časopisu pracuje již mnoho let), Halina Szczotka (zkušená noviná řka, spolupracuje také s „Głosem Ludu“), Sebastian Wo źniak (grafik, zam ěstnaný na Dohodu o pracovní činnosti). Práci redakce již tradi čně podporuje svými znalostmi a zkušenostmi redak ční rada, která se skládá ze 14 člen ů. Rada plní funkci poradního orgánu. N ěkte ří členové rady spolupracují s m ěsí čníkem jako auto ři text ů.
5 na základ ě informací získaných v redakci 6 www.pzko.cz 22 Jazyk Časopis je pro své zam ěř ení a charakter vydáván v polštin ě. Texty jsou psány spisovnou polštinou, i když ne vždy se auto ři vyvarují jazykových chyb. Z tohoto hlediska jsou ovšem vzorové články profesor ů polonistiky, kte ří s měsí čníkem spolupracují. Pravideln ě, a čkoliv jen v malé mí ře, se objevuje čeština. Ke stálým rubrikám pat ří Slovník pot řebných výraz ů (Słownik wyrazów potrzebnych), sou část Raportu , v němž najdeme definice klí čových pojm ů z textu spolu s jejich českými ekvivalenty. V redakci není nikdo p římo zodpov ědný za jazykovou korekturu, každý redaktor se o ni stará v rámci svých povinností. Distribuce, financování, cena Měsí čník je možno zakoupit v Českém T ěšín ě, Karviné, Vendryni a Jabl ůnkov ě. Je také k dostání v Klubu polského tisku a knih. Podle informací redakce odebírají p řibližn ě 80% nákladu p ředplatitelé, několik exemplá řů je zasíláno rovn ěž do Polska. Financování – p ředplatné, Ministerstvo Kultury ČR, polský senát (Senat Rzeczpospolitej Polskiej) a nadace „Fundacja Pomocy Polakom na Wschodzie“, spolek „Wspólnota Polska“. Cena – 30 K č Struktura periodika Periodikum má charakter m ěsí čníku s regionální p ůsobností, vychází ve formátu A4 na k řídovém barevném papí ře, rozsah 64 stran. První strana obálky obvykle odkazuje k tématu Raportu , jedné ze stálých rubrik magazínu. Na 3 a 4 stran ě obálky se nachází Ilustrowana kronika miesi ąca , v níž jsou den po dni p ředstaveny události spojené s regionem a životem národnostní menšiny z minulého m ěsíce. Poslední strana obálky se věnuje vybranému tématu, v sou časné dob ě to jsou informace o svátcích, zvycích a ob řadech. Každé číslo otvírá již zmín ěný Raport , který prezentuje vybrané téma či problém spole čenského, kulturního nebo hospodá řského charakteru, spojený s d ěním v regionu. Sou částí rubriky je Slovník pot řebných výraz ů, osobitý česko-polský most, v němž najdeme definice klí čových pojm ů z Raportu spolu s jejich českými ekvivalenty. Další stálou rubrikou je Reporta Ŝ, obvykle z míst, která p římo nesouvisí s regionem – nap říklad z Kilimandžára nebo Tádžikistánu. Spojitost se objevuje na úrovni osob nebo událostí – alpinista z Těšínska, turistický spolek „Gorale“. Další rubriky, Horyzonty, Inspiracje, Peryskop, Wydziobane z łamów, mají informa ční charakter. První z nich p řináší ve zkratce zajímavosti z Polska či ze sv ěta, které jsou z pohledu redakce d ůležité. Zprávy lze rozd ělit do r ůzných skupin: motorismus, astronomie, doprava, technika, ale také politika. Všechny informace uvedené v této rubrice vycházejí z text ů p řevzatých z polského tisku nebo internetu. Ze stejného zdroje pocházejí i informace v rubrice Inspiracje , ty jsou však kulturního charakteru (literatura, film, um ění). Stejnou formu má Peryskop, přináší zkrácené informace z regionu, jež vycházejí z vlastních text ů. Poslední zmín ěná rubrika p ředstavuje vybrané lokální události z p ředcházejícího m ěsíce, ve zkratce uvádí zprávy publikované v deníku „Głos Ludu”. Skrzydła młodo ści se zam ěř ují na mládež a p ředstavují život mladých obyvatel regionu: p říb ěhy z jejich života, zprávy o úsp ěších, zahrani čních stipendijních pobytech nebo texty s tematikou mládeže, které píšou sami mladí auto ři. Stálé místo mezi rubrikami magazínu mají informace o aktivitách místních PZKO a regionálních polských vzd ělávacích institucí (Szlakiem kół PZKO ). Detailn ě jsou představeny vybrané aktuální kulturní události z regionu (Wydarzenia, Region ). D ůležité místo mezi rubrikami magazínu mají články o lokální historii. Objevují se v několika stálých cyklech: Prz ędziwo pami ęci p ředstavuje osobnosti, jež se zvláštním zp ůsobem zasloužily o Polsko, Cieszy ńskie Panoptikum vypráví o historii z pohledu T ěšína, Szkatułka vzpomíná na ty, kte ří odešli, Historia najnowsza se soust řeďuje na moderní d ějiny. Stálé místo ve struktu ře časopisu mají i tematické cykly, jejichž autory jsou sami čtená ři. Na základ ě jejich vzpomínek, písemných doklad ů a referencí odkrýváme minulost regionu, ale zejména p říb ěhy lidí, již v tomto regionu žijí. Aktuáln ě se jedná o cyklus Ślubnie, chlubnie, albo durnie o svatbách a manželstvích. Čtená ři tvo ří rovn ěž rubriku Trybuna czytelników , v níž m ůžeme najít osobní vzpomínky a zprávy o r ůzných událostech nejen z regionu, recenze her uvád ěných na Polské scén ě T ěšínského divadla, ale i jiných kulturních událostí, které prob ěhly v r ůzných m ěstských kulturních st řediscích. Posledním stálým bodem každého čísla je Konkurs Polska, propagující znalosti polské historie, literatury a filmu, a k řížovka.
23
Články publikované v časopise p řipravili ve v ětšin ě p řípad ů samotní členové redakce. Na základ ě p řetisk ů z polského tisku či internetu vznikají rubriky: Horyzonty, Inspiracje – zdroj: „Polityka”, „Rzeczpospolita”, „Dziennik”, „Go ść Niedzielny”, „Gazeta Wyborcza”, internet; Wydziobane z łamów – zdroj: „Głos Ludu. Gazeta Polaków w Republice Czeskiej”. Vycházejí též články psané autory, jež nejsou členy redak čního týmu.
Obsahová analýza Periodikum se profiluje jako regionální časopis kulturního charakteru. Ve sledovaném období prob ěhla výrazná zm ěna koncepce vydávání časopisu, která se projevuje v grafické podob ě, struktu ře, ale i rozsahu publikovaných článk ů. Díky tomu se p ůvodní cílová skupina, lidé s konzervativními názory ve věku 50 až 70 let, úzce spojení s regionem, rozší řila o v ěkovou skupinu 30 – 40 let. Viditelným a hmatatelným efektem tohoto procesu je v ětší odbyt. Zm ěnu pozitivn ě hodnotí i samotní čtená ři. Analyzovaný časopis se soust řeďuje na regionální spole čenskou a kulturní problematiku. P řináší informace o kulturních akcích, pracích lokálních kulturních tv ůrc ů, pr ůběžn ě informuje o d ění na Polské scén ě T ěšínského divadla i dalších regionálních divadel. Zárove ň se snaží plnit roli svébytného okna do sv ěta polské kultury. Publikované texty sv ědčí o úzkém vztahu s kulturním životem menšiny, který se ve sv ětle prezentovaných informací jeví jako velmi r ůznorodý a dynamický. Typickým zástupcem cílové skupiny je člov ěk hluboce zako řen ěný ve své kultu ře a historii, jenž si zárove ň uv ědomuje, co se d ěje v zemi, kde žije. Historie a tradice má ve struktu ře časopisu své nezastupitelné místo. Texty a publikované cykly jsou p ředstaveny nejen s myšlenkou na ty, kte ří je spoluvytvá řeli, ale také na jejich nástupce a pokra čovatele. Zmín ěnou zm ěnu koncepce m ůžeme pozorovat rovn ěž v publikovaných textech. Objevují se nové stálé rubriky, zárove ň se rozši řuje spektrum témat v rámci již existujících částí časopisu. Ve spojení s novou atraktivní grafickou úpravou jsou to vst řícné kroky k mladším čtená řů m. Ideáln ě by je m ělo dopl ňovat spušt ění zatím neaktivních internetových stránek. Tento názor slyšíme i od čtená řů a objevuje se i na internetovém fóru spolku Kongres Polaków w Republice Czeskiej. Velmi cenný je i p římý kontakt se
24 čtená řem, jemuž slouží rubriky upravované samotnými čtená ři i pravidelná m ěsí ční setkání v redakci, která navazují na tradici časopisu, organizovaná pod heslem: „Szyndzielnia Zwrotu“. Forma časopisu je atraktivní pro zástupce místní národnostní menšiny a pro čtená ře z jiných částí republiky. Potvrzují to zástupci polské národnostní menšiny v Brn ě nebo v Praze, kte ří jsou stálými p ředplatiteli časopisu. O jeho atraktivit ě a významu pro vzd ělávání sv ědčí také skupina polských p ředplatitel ů z opa čné strany hranice. Periodikum aktivn ě spolupracuje s časopisem „Głos Ludu”, probíhá zejména vým ěna text ů člen ů jednotlivých redak čních tým ů. Jedna ze stálých rubrik časopisu je tvo řena na základ ě článk ů publikovaných v deníku „Głos Ludu”. V textech si ovšem m ůžeme povšimnout nap ětí, které vzniká mezi organizacemi, jež sdružují p říslušníky polské národnostní menšiny a zárove ň vydávají analyzovaná periodika. Shrnutí Analyzované periodikum se aktivn ě zapojuje do kulturního d ění národnostní menšiny na daném území. Díky své atraktivní form ě je zajímavé i pro Poláky žijící na území celé České republiky. Jediným negativem je to, že redakce nechce nebo nedokáže využít celkový potenciál spojený se zm ěnou formátu časopisu. Magazín, který je v porovnání s ostatními analyzovanými periodiky tak atraktivní, by ur čit ě nem ěl v ětší problémy s nalezením inzerent ů, a mohl by tak zlepšit a rozší řit možnosti financování. Jist ě by tomu pomohlo i spušt ění vlastních internetových stránek. Autorka: Renata Rusin Dybalska e-mail: [email protected]
NASZA GAZETKA Technické údaje Periodicita: časopis vychází v pr ůběhu školního roku jako dvoutýdenník (20 čísel ro čně, ob čas dvoj čísla) Rozsah: 1000 výtisk ů 7 Vydavatel: Kongres Polaków w Republice Czeskiej 8 Historie Časopis vychází od 10. zá ří 1952. První číslo vyšlo s názvem „Gazetka Pioniera”. 1. kv ětna 1968 byl název zm ěněn na „Nasza Gazetka”. Tehdy také časopis p řestal vydávat Československý svaz mládeže. V letech 1969-70 vycházelo periodikum jako polská mutace „Pionýrských novin“. Od července 1972 byla vydavatelem Rada Naczelna Harcerstwa Polskiego w Czechosłowacji, pozd ěji Harcerstwo Polskie w Republice Czeskiej. Od ledna 2008 je vydavatelem Kongres Polaków w Republice Czeskiej. Redakce Redakce se skládá z jedné osoby a sekretá řky. Funkci šéfredaktora, reportéra a fotografa plní Jan Kubiczek se zkušenostmi z noviná řské práce, ale bez p říslušného vzd ělání v oboru. Časopis má 6 stálých spolupracovník ů (Janina Kowalska, Bronisław Liberda, Bohdan Prymus, Józef Tadrała, Michał Wałach, Gra Ŝyna Zubek). Redakce spolupracuje se dv ěma ilustrátory. Jazyky, jazyková úrove ň Časopis je pro své zam ěř ení a charakter vydáván v polštin ě. Texty jsou psány spisovnou polštinou. S ohledem na cílovou skupinu a témata článk ů v něm najdeme rysy jazyka mládeže. V redakci není nikdo p římo zodpov ědný za jazykovou korekturu, provádí ji šéfredaktor v rámci svých povinností. Distribuce, financování,cena Podle informací získaných v redakci odebírají p řibližn ě 50% nákladu p ředplatitelé. Časopis je rozvážen nebo zasílán do škol, skautských oddíl ů i soukromým osobám. Je dostupný také v Klubu Polského tisku a knih. P řibližn ě 100 exemplá řů se prodává p římo v redakci. Financování – p ředplatné, sponzo ři, reklama, Ministerstvo Kultury ČR, polský senát (Senat Rzeczpospolitej Polskiej) a nadace „Fundacja Pomocy Polakom na Wschodzie“, spolek „Wspólnota Polska“. Cena – 7 K č. Struktura periodika Časopis vychází jako čtrnáctideník. Má formát A4. Skládá se z barevné obálky tišt ěné na k řídovém papí ře a 16 stran na oby čejném papí ře v černo-bílo-červené barevnosti. Strany nejsou sešity ani s deskami, ani mezi sebou navzájem. Celkem má 20 stran.
7 na základ ě informací získaných v redakci 8 www.polonica.cz 25 První strana obálky je ilustrovaná, upozor ňuje na dva vybrané články z obsahu časopisu. Na stran ě 2 najdeme stálé rubriky Co w trawie piszczy a Czy wiecie, Ŝe s krátkými informacemi o zajímavostech z různých obor ů. T řetí strana obálky pat ří reklam ě a inzerci ( černo-bílá verze), na 4 stran ě obálky je fotogalerie s barevnými snímky událostí popisovaných v časopise. Každé číslo otvírá prezentace vybraných událostí z regionu, nap říklad r ůzných školních akcí z posledních dvou týdn ů. Další rubriky mají vzd ělávací charakter, v ěnují se nap říklad jazykovým zajímavostem – Nasza polszczyzna , Co to znaczy… , nabízejí zajímavé čtení – Fajna lektura , informují o d ůležitých událostech z historie literatury a kultury – Literackie rocznice. Stejn ě zam ěř ené jsou i různé tematické cykly, v jejichž rámci se čtená ři seznamují s hv ězdami western ů, hudební scény a tajemstvím um ění fotografie (Gwiazdy Westenów, gwiazdy sceny muzycznej lub tajniki Sztuki fotografowania) . Stálou rubrikou je rovn ěž Mi ędzy nami zuchami..., zam ěř ená na pln ění r ůzných dovedností. Dalšími pravidelnými částmi časopisu jsou Gry i zabawy dla wszystkich , czyli k ącik dla majsterkowiczów , k řížovka a r ůzné hlavolamy. Stálé místo mají kucha řské recepty – Kucharskie co nie co. Letos se objevil komiksový p říb ěh na pokra čování. Poslední stránky se v ěnují tajemstvím ze sv ěta po číta čů , které odhaluje rubrika Pi Si World, a nabídkám cyklistických nebo turistických výlet ů po zajímavých místech v regionu (Trasy rowerowe, BeskidTrek ).
Autory článk ů a publikovaných materiál ů jsou v ětšinou stálí spolupracovníci. Vlastní články šéfredaktora jsou v porovnání se zbytkem v menšin ě. Část text ů p ředstavují p řetisky z polského tisku pro mládež, polských publikací nebo internetu, nejsou ale oficiáln ě ozna čeny. Publikovány jsou také texty redaktor ů nebo spolupracovník ů.
26 Obsahová analýza Periodikum se profiluje jako vzd ělávací a zábavný časopis pro d ěti a mládež. Texty jsou ve v ětšin ě případ ů adresovány d ětem základních škol a nižších ro čník ů st ředních škol. Vedle zpráv z akcí místních polských škol a informací, jež se v ěnují historii zajímavých míst v okolí, má v ětšina nabízených text ů obecný charakter. Řada z nich ale není ur čena mladému adresátovi, jak nám sugeruje podtitul časopisu, ale spíše rodi čů m, vychovatel ům či u čitel ům. Tematika jednotlivých článk ů je velmi různorodá. Ob čas nám p řipadá, že stálé rubriky jsou „násilím” pln ěny informacemi nap říklad o spisovatelích, s jejichž za řazením by m ěl problémy dokonce i rodilý Polák. Je vid ět, že redakce hledá témata atraktivní pro cílovou skupinu, jako komiks, hv ězdy hudební scény nebo technické informace, a že se snaží oslovovat tuto skupinu blízkým jazykem. Mén ě už bohužel hledí na grafickou úpravu, která je na velmi nízké úrovni. Na první pohled nás překvapí, že se časopis skládá z n ěkolika složených stránek v obálce, které mezi sebou nejsou jakkoliv spojeny, což nás k dalšímu čtení zrovna nepovzbudí a mladého čtená ře už v ůbec ne. Vyvolává to dojem, že celková koncepce časopisu není promyšlená. Krom ě zmín ěných zpráv z regionu, jimž jsou v ěnovány p řibližn ě 3 stránky v každém vydání, a informací o polské historii, literatu ře nebo jazyce, je nejv ětším p řínosem pro menšinu, v tomto p řípad ě nejmladší cílovou skupinu, že časopis vychází v polštin ě. Periodikum spolupracuje s deníkem „Głos Ludu”, probíhá p ředevším vým ěna text ů mezi členy jednotlivých redak čních tým ů. Ob ě redakce sídlí v jednom objektu. Krom ě toho se „Głos Ludu” a jeho vydavatelství na stránkách analyzovaného časopisu prezentuje. Shrnutí Analyzované periodikum se podílí na rozvoji a fungování polské národnostní menšiny pouze omezen ě. Chybí promyšlená koncepce, jež by se projevila v celkové struktu ře a vybízela by cílového adresáta ke čtení. Autorka: Renata Rusin Dybalska e-mail: [email protected]
27 ROMSKÁ MENŠINA KEREKA – ČASOPIS NEJEN PRO ROMSKÉ D ĚTI Technické údaje Vydavatelem tohoto m ěsí čníku barevného formátu s podtitulem „ časopis (magazín) nejen pro romské děti“ (v objednávkovém kupónu dopln ěna i mládež) je Demokratická aliance Rom ů v ČR se sídlem ve Valašském Mezi říčí. Periodikum vychází 10 – 12 x ro čně, n ěkterá čísla jsou dvoj čísla. Časopis má 36 stran formátu A4 (dvoj číslo b řezen + duben, p řípadn ě červenec + srpen 48 stran a lednové číslo m ělo v ro čníku 2008 naopak pouze 16 stran, zato dopln ěných o vložené tematické listy (romské písni čky, ekologické minimum) a samostatnou p řílohu pracovního sešitu omalovánek a dopl ňova ček pro d ěti Kere čka o 8 stranách. Historie Časopis podle informací redakce vychází od roku 1997. Redakce Redakce zahrnuje šéfredaktora, zástupce šéfredaktora, 2 fotografy a 6 externích redaktor ů (podle slov zástupce šéfredaktora „studují či pracují, n ěkte ří obojí“). Externí team redaktor ů dostává m ěsí ční honorá ře, kterých se ale n ěkdy podle zástupkyn ě šéfredaktora vzdají. Nej činorod ějším autorem přísp ěvk ů byla do roku 2008 Daniela Cincibusová, romská aktivistka, p ůsobící mimo jiné jako komunitní koordinátorka ve Vsetín ě v lokalit ě Poschla. V roce 2009 je nej čast ější autorkou článk ů Andrea Ka čová, p řípadn ě Veronika Kačová a Lajla Žigová. Jazyky, jazyková úrove ň Přísp ěvky jsou psány p řevážn ě v češtin ě, část z nich (p ředevším rozhovory s osobností a publikované povídky) vychází od ro čníku 2008 i v romském p řekladu, lidová r čení nebo ankety jsou koncipovány dvojjazy čně česko – romsky. Podle soudu dotazovaných romist ů nemá prezentovaná forma romštiny příliš vysokou jazykovou úrove ň, jedná se spíše o doslovné p řevedení z češtiny, plné čechism ů. Překlady jsou podle zástupkyn ě šéfredaktora zajiš ťovány samotnými redaktory – rodilými mluv čími, kte ří romštinu užívají v běžném život ě. Po stylistické stránce mají p řísp ěvky jednoduchou formu, je užíván stru čný jazyk, prosté v ěty (p ředpokladem je z řejm ě obava o srozumitelnost pro mladé čtená ře), což však vede k přílišné zkratkovitosti argument ů a vágnosti informací. Editorské práci není v ěnována velká pozornost, nejsou výjimkou pravopisné chyby („romská st řední škola sociální v Čáslav ě“), překlepy (kuriózní nap ř. „ Čapkovského Louská ček“), neúplné popisky fotografií apod. Distribuce, financování, cena Cena výtisku je uvedena 12 K č. Distribuci pro p ředplatitele zajiš ťuje Mediaservis. Jako donátor je v časopise uvád ěno MK ČR. Čtená řská základna čítá 3 000 osob – podle zástupkyn ě šéfredaktora se jedná o d ěti, maminky a u čitelky, spíše Neromy. Struktura periodika První stran ě vévodí celostránkový úvodník spolu s redak čními údaji. Autorem je v posledních sledovaných ro čnících p řevážn ě šéfredaktor Petr Tulia, p řípadn ě zástupce šéfredaktora Marcela Tuliová, nap ř. v ro čníku 2004 v ětšinu úvodník ů psala Daniela Cincibusová, p řípadn ě externisté (nap ř. Fedor Gál a jiní). Vlastním logem jsou v časopise graficky odd ěleny 4 pravidelné rubriky: Zábava (a vzd ělání ), Publicistika, Historie, kultura/Tradice a zvyky Romů a kone čně Kere čka – samostatná „omalovánková“ (dopl ňova čková či kvízová) p říloha pro malé d ěti. V roce 2004 zde navíc byla rubrika Právní poradna, která však byla pouze p řetiskem ustanovení Listiny základních práv a svobod bez dalšího výkladu nebo aplikace. Rubrika Zábava (a vzd ělání) zahrnuje zpravidla 10 – 13 „podrubrik“, uvedených v záhlaví každého přísp ěvku: Aktuality, Extra tipy, Hádanky a moudra starých Rom ů, Víte, že.., Máte slovo, Fórum měsíce, Via facti, Povídka na pokra čování, Báse ň, Poznej!P řelož!Napiš, Miniporadna, Komix ze života rodiny Haluškových, Slovník romsko – český a slovník cizích slov. V ro čníku 2004 zde dále byly podrubriky: Zajímavosti (zprávy p řevzaté z ČTK, p řípadn ě Romey, nebo vysílání O Roma vakeren), Pohádka s romským p řekladem (p řebíráno z knihy Eleny Lackové – Romské pohádky), Pozvánka, Mam(m)o miri (osv ěta ohledn ě rakoviny prsu – autorem textu Slovo 21). Rubrika Publicistika obsahuje pravideln ě cca 6 položek: Rozhovor s osobností, Reportáž (z domova i ze sv ěta), Rozhovor v romském p řekladu, P řísp ěvek k významnému výro čí/svátku, Fotoreportáž /Anketa (nap ř. na téma: Jak vidím svou budoucnost), Black café.
28 Rubrika Historie, kultura /Tradice a zvyky Rom ů zahrnuje na pokra čování pravidelnou kapitolu z dějin Rom ů z knihy Jany Horváthové, p řípadn ě kalendá ř historických událostí a dále samostatné vložené p řílohy – Cikánské písni čky, Ekologické minimum. Rubrika Kere čka je pravidelnou samostatnou p řílohou pro malé d ěti. Reklama je uplatn ěna p řevážn ě v rámci podrubriky Extra tipy (0,5 strany v čísle) - (nap ř. avíza koncert ů, kurs ů romštiny v Muzeu romské kultury, Romské dny, kursy romského tance, festival Romská píse ň apod.).
V časopise je v posledních ro čnících patrná tendence k nár ůstu p ůvodních článk ů (autorem však v každém čísle bývá p řevážn ě pouze jedna osoba) (povídky, rozhovory, reportáže – cca 15 stran ), starší ro čníky zapl ňují z převážné v ětšiny články p řevzaté. Velký podíl na obsahu časopisu m ěly ve starších ro čnících „ukázky z knih“, publikované na pokra čování (nap ř. Černobílý život od Mileny Hübschmannové, Cikánský sná ř do Raymonda Bucklanda, Smrt jménem závislost od Josefa Vondrky). Převzaté (celkem cca 14 stran obsahu): Kapitoly z dějin Rom ů vycházejí na pokra čování a jsou převzaty z knihy Jany Horváthové (1 strana v každém čísle), pohádky s romským p řekladem byly přebírány z knihy Eleny Lackové Romské pohádky (2 strany), povídky na pokra čování z knihy Eleny Lackové Narodila jsem se pod š ťastnou hv ězdou (2 strany), 12 romských p řikázání (2 strany) jsou převzaty z knihy Hany Dosko čilové O Mam ě Rom ě a romském pánbí čkovi, informace o rakovin ě prsu v Mam(m)o miri jsou p řevzaty ze Slovo 21 (1,5 strany). V podrubrice Víte, že..jsou popularizovány zkrácené p řísp ěvky z almanachu Romano džaniben, p řípadn ě z díla Anny Žigové (v úprav ě Daniely Cincibusové) (1 strana). Překlady (cca 7 stran obsahu -jedná se vždy o p řeklady z češtiny do romštiny) – od ro čníku 2008 tvo ří dvojjazy čné výroky v sekci Moudrá slova starých Rom ů a Hádanky (1 strana), p řeklad článku v podrubrice Fórum m ěsíce z češtiny do romštiny (1 strana), p řeklad rozhovoru s osobností z češtiny do romštiny (cca 2 strany), p řeklad článku v podrubrice Via facti (0,5 strany), či P říb ěhu, který píše sám život (1 strana), p řeklad Básn ě (0,5 strany) a článku v podrubrice Máte slovo (1 strana)
29
Obsahová analýza Jeden z úvodník ů za číná oslovením: „Milí mladí čtená ři našeho časopisu“, p řípadn ě jinde „milé d ěti, milí studenti“, v jiném úvodníku se šéfredaktor obrací na čtená ře slovy „mezi vámi, mladými“ a pokra čuje „mezi námi lidmi.“ „Mezi námi lidmi se říká jednoduše a prost ě – rodina je základ.“(editorial z ledna 2008). „Dovolte mi, abych se v krátkosti zamyslel nad námi, lidmi, v období velikono čních svátk ů“(editorial b řezen, duben 2008) “. „Obracím se tedy na vás, mladí čtená ři, u čte se.“(editorial kv ěten 2004) Čtená ři jsou koncipováni jako „my, lidé“, p řípadn ě „my, mladí lidé. Jinde kon čí článek otázkou: „Co myslíte, mladí čtená ři?“ V ěkové zacílení časopisu specifikuje zástupkyn ě šéfredaktora rozptylem „5 až 26 let.“ Témata p řísp ěvk ů již mí ří p římo k romské mládeži – jsou zde publikovány reportáže z tane čních a hudebních festival ů, rozhovory s mladými romskými um ělci, p ředstavovány jsou „zajímavé osobnosti, které se snaží o to, aby se Rom ům žilo lépe“. Dále je ambicí časopisu „seznámit mladé čtená ře s romskou historií a sou časnou tvorbou romských autor ů“ a poskytnout „co nejvíce informací o sv ětě kolem nás.“ Témata se často týkají d ětí, vyr ůstajících v dětských domovech. V přísp ěvcích je čitelná snaha o motivování pozitivními vzory – rozhovory (nap ř. členové úsp ěšné romské kapely jsou tázáni, co by cht ěli vzkázat „mladým romským talentovaným d ětem“) ale i formou povídky či „p říb ěhu, který psal sám život“(nap ř. p říb ěh dívky ze zvláštní školy, která se vzep řela svému osudu a p řesv ědčila svoje rodi če, že má smysl studovat st řední školu). Patrný je zám ěr redakce ší řit osv ětu p ředevším v oblasti zdravotní prevence (rakovina prsu, vývoj dít ěte, závislosti) a vytvá ření „zdravých“ návyk ů (výzvy k návšt ěvě knihoven, četb ě, p ěstování sportu). V časopise je také publikována výzva k zasílání osobních zážitk ů, kdy byli Romové diskriminováni. Modelové p říb ěhy diskriminace Rom ů na ú řadech a p ři hledání zam ěstnání jsou častým obsahem nap ř. povídek. V rubrice Máte slovo je dán prostor čtená řů m časopisu. Poradna i další rubriky p řipomínají stylem teenagerský časopis Bravo. V úvodníku z ledna 2008 popisuje šéfredaktor ambice časopisu:„ Časopis Kereka se rozhodn ě nestaví do role odborníka, ale snad malého rádce ano. V ěř ím, že po celý následující rok na stránkách časopisu objevíte vždy zajímavost, která vás pobaví, pot ěší a zárove ň i pou čí.“ Oslovená zástupkyn ě šéfredaktora oproti tomu prezentuje sebepojetí redakce mnohem ambiciózn ěji. „DAR ČR vydává časopis se zám ěrem integra čních a resocializa čních snah ve vztahu k dětem a mládeži, jako prevenci p ři řešení negativních jev ů romské populace a jako zdroj vzd ělávání a pou čení, všeobecného rozhledu a informovanosti. D ůraz je kladen na to, aby se čtená ři sami v časopise „našli“, protože to podn ěcuje zájem o tvo řivou činnost. Časopis Kereka je jediné celostátní romské m ěsí ční periodikum pro d ěti a mládež, oslovující v ěkovou skupinu od 5.ti do 26-let. Časopis plní funkci zábavnou, vzd ělávací, pou čnou a motiva ční. Prezentuje romskou kulturu, tradice, zp ůsob života a zvyky Rom ů. Představuje čtená řů m mladé úsp ěšné Romy, kte ří mohou být vzorem a motivací romským dětem a mládeži. Nasti ňuje jim možnosti jejich osobního rozvoje v oblasti vzd ělávací, sportovní, kulturní a dalších aktivit. Seznamuje s různými akcemi podporujícími integraci Rom ů, které probíhají v celé České republice. Časopis buduje spole čenské v ědomí
30 romské menšiny od nejmenšího v ěku. Časopis KEREKA se neomezuje jen na romské etnikum, ale i ostatním d ětem a mládeži je p řínosem v pochopení mentality a zp ůsobu života romské menšiny a seznámení se s historií Romů. Je také pom ůckou pro romské d ěti a mládež p ři výuce jak češtiny, tak romštiny. Napomáhá integraci romských dětí a mládeže do spole čnosti a dodává jim víru ve vlastní schopnosti a možnosti zm ěnit sv ůj životní styl a hodnoty.“(emailová odpov ěď zástupkyn ě šéfredaktora časopisu) Shrnutí Obsah a struktura periodika jsou pod řízeny zam ěř ení na mládež, čitelný je zám ěr p řehledného člen ění a grafické p řitažlivosti pro „teenagery“. P ři zb ěžném prolistování p ůsobí sympaticky žánrové rozr ůzn ění rubrik a pestrost témat. Časopis láká barevnými portrétními fotografiemi a slibnými titulky. Pokusíme- li se však za číst, bohužel zjistíme, že za atraktivními názvy a výrazným (a také nepochopiteln ě velkým) písmem již mnoho obsahu není. Články často vyznívají jako prvoplánov ě návodné, pou čné a moralistní a tím i ned ůvěryhodné. Používáno je až nápadn ě velké písmo, na stránku se tak mnohdy vejde pouze n ěkolik odstavc ů textu. Fotografie jsou „recyklovány“ a stále dokola používány u r ůzných text ů. P řevzatý textový materiál je p řetiskován bez dalších úprav nebo komentá ře, není jasné, pro č jsou otiskovány práv ě tyto pasáže. Jako zbyte čně nedbalé p ůsobí hojné editorské nesrovnalosti. Nevelká jazyková pé če v ěnovaná p řeklad ům do romštiny bohužel snižuje hodnotu časopisu i jako zdroje dvojjazy čného výukového materiálu. Informativn ě kvalitní úrove ň si zachovávají popularizované p řísp ěvky p řevzaté (a redak čně upravené) z časopisu Romano Džaniben. Autorka: Eva Ko čárková e-mail: [email protected]
ROMANO DŽANIBEN Technické údaje Romistický časopis Romano džaniben s podtitulem „sborník romistických studií“ vydává dvakrát ro čně v pr ůměrném rozsahu 250 stran (od 133 do 374 stran) a v nákladu 600 kus ů ob čanské sdružení Romano džaniben. Historie Časopis založila docentka Milena Hübschmannová společně se svými kolegy v roce 1994, do roku 2002 měl čtvrtletní periodicitu a rozsah cca 100 stran/ číslo. Od roku 2002 má novou grafickou podobu, vychází pololetn ě v pr ůměru na 250 stranách, na jeho výrob ě a distribuci se podílí nakladatelství G plus G. Milena Hübschmannová redakci časopisu vedla do roku 2005, kdy tragicky zem řela, ve vedení redakce ji nahradil Peter Wagner, následn ě od roku 2009 Eva Zda řilová. Časopis usiluje o za řazení na seznam recenzovaných neimpaktovaných periodik spravovaných Radou pro v ědu a výzkum. 9 Redakce V redakci p ůsobí t ři lidé: šéfredaktorka na 0,5 úvazku (DP Č) a dv ě redaktorky na DPP. Všechny mají s publika ční činností dlouholeté zkušenosti, vedle práce v redakci vykonávají i jiná zam ěstnání na akademické p ůdě. Redakce má řadu zavedených externích spolupracovník ů, kte ří zde často p ůsobí jako dobrovolníci, v případ ě v ětšího podílu na p říprav ě čísla jsou odm ěň ováni. Do časopisu p řispívají čeští i zahrani ční, romští i neromští odborníci a akademici (romisté, lingvisté, historici, etnologové/ antropologové a další), studenti, lidé z praxe, romští intelektuálové a aktivisté, 10 pravideln ě je publikována tvorba romských spisovatel ů.11 Jazyky, jazyková úrove ň Přísp ěvky jsou publikovány v jazycích a dialektech, v nichž byly napsány či zaznamenány, tedy zejména v češtin ě a romštin ě,12 v menší mí ře i ve slovenštin ě. Texty zahrani čních autor ů jsou až na
9 www.dzaniben.cz, rozhovor v redakci 10 Nap ř. Karel Holomek, Rastislav Pivo ň, Ian Hancock a další. 11 Nap ř. Andrej Pešta, Peter Stojka, Gejza Demeter, Ilona Ferková, Tera Fabiánová a další. 12 Nej čast ěji v tzv. slovenské romštin ě, dále v tzv. olašské romštin ě, v tzv. ma ďarské romštin ě, ale i v dialektech, jimiž se hovo ří mimo území ČR a Slovenska. 31 drobné výjimky 13 publikovány v českém p řekladu. Odborné články jsou opat řeny résumé v některém ze sv ětových jazyk ů. Při redakci romsky psaných článk ů jsou využívána jednotná pravidla transkripce, výjimky z těchto pravidel jsou zd ůvodn ěny obsáhlým komentá řem. 14 Romsky psané p řísp ěvky jsou publikovány s českým nebo slovenským p řekladem. Zcela výjime čně se v časopise vyskytne článek bez p řekladu 15 nebo p řeklad z jednoho dialektu romštiny do jiného. V romštin ě jsou nej čast ěji publikovány rozhovory s romskými osobnostmi nebo s pam ětníky druhé sv ětové války, literatura romsky píšících autor ů, ojedin ěle i p řísp ěvek odborného rázu 16 . Všechny p řísp ěvky procházejí dvojí korekturou a jazyková úrove ň časopisu je velmi dobrá. Styl odpovídá povaze p řísp ěvku, v časopise je zastoupen styl odborný, um ělecký i publicistický. Distribuce, financování, cena V sou časné dob ě má časopis cca 240 odb ěratel ů17 mezi soukromými osobami a institucemi, z toho zhruba polovinu pln ě platících. Distribuci do vybraných knihkupectví zajiš ťuje nakladatelství G plus G, 18 periodikum je distribuováno i na seminá ři romistiky ÚCJA FFUK. Remitenda činí cca 200 – 250 kus ů, tyto výtisky jsou v malé mí ře distribuovány na akcích, kde se časopis prezentuje, zbytek je archivován. Archivní čísla se prodávají pr ůběžn ě, lze je objednat p řes internet na www.dzaniben.cz.19 Cena jednoho čísla je 160 K č, ro ční p ředplatné (2 čísla) 320K č v četn ě poštovného. Sborník je vedle dotace z MK financován i z jiných grant ů,20 pouze nepatrná částka je získána z prodeje. Struktura periodika Od roku 2002 jsou jednotlivá čísla periodika zam ěř ena tematicky, p řesto se etablovaly i jednotlivé „rubriky“, jejichž rozsah se v každém čísle liší, v některých číslech nemusí být obsaženy v ůbec, v jiných je jim naopak v ěnováno více prostoru. Lze je strukturovat následovně21 : obsah, úvodník (2%), téma (45%) 22 ; výtvarné um ění (5%); memoráty a sv ědectví (8%); portrét/rozhovor s romskou osobností (7%); literatura (14%); recenze/ anotace (11%); ostatní (8%). Každé číslo periodika je opat řeno p řehledným obsahem a úvodníkem redakce prezentujícím st ěžejní tematickou část čísla a sumarizujícím jeho konkrétní nápl ň. Sekce téma 23 napl ňuje asi polovinu obsahu a v závislosti na konkrétním tématu zahrnuje odborné články akademik ů, krácené studentské práce (bakalá řské, magisterské i diplomní), post řehy „lidí z praxe“, p řípadn ě p řísp ěvky jiných (romských i neromských) intelektuál ů. N ěkdy se p řekrývá s jinými rubrikami. V sekci výtvarné um ění časopis formou medailon ů p ředstavuje romské um ělce, referuje o významných kulturních událostech a výstavách, rubrika zahrnuje pravidelnou ne číslovanou obrazovou p řílohu (8 stran). Pravideln ě je v ěnován prostor memorát ům/sv ědectvím , v němž jsou publikovány rozhovory s pam ětníky, sumarizovány jejich p říb ěhy. Sv ědectví se v ětšinou týkají druhé sv ětové války, holocaustu, odškodn ění, výjime čně i jiných historických událostí. Sekce portrét/ rozhovor s romskou osobností formou medailon ů či rozhovor ů p ředstavuje osobnosti romského kulturního života: romské spisovatele, hudebníky, výtvarné um ělce, akademiky, výjime čně i aktivisty a politiky.
13 Ve sledovaném období se jednou vyskytl i anglicky psaný článek ( ňilaj 2007 – str. 45-65) s obsáhlým résumé v češtin ě. Podle vyjád ření redakce dochází k takovým situacím zcela výjimečně tehdy, jestliže si autor p řísp ěvku nep řeje, aby byl jeho text publikován v českém p řekladu. 14 Jedná-li se nap říklad o záznam vzdálen ějšího dialektu romštiny - viz ňilaj 2007 , str. 66-106. 15 V takovém p řípad ě jsou opat řeny rozsáhlým úvodním komentá řem – viz ňilaj 2007 , str. 108- 109 a str. 166-168. 16 Viz nap ř. jevend 2007 , str. 70-81, str. 118-125. 17 Z toho cca 200 v Čechách a cca 40 na Slovensku (distribuce na Slovensku není financována z prost ředk ů MK). 18 Prost řednictvím distribu ční sít ě Kosmas. 19 Webové stránky (www.dzaniben.cz) také obsahují krátké anotace všech publikovaných článk ů s možností chronologického i tematického vyhledávání, dále informace pro čtená ře, p řisp ěvatele a sponzory. 20 Nap ř. magistrát hl.m ěsta Prahy, nadace Arbor vitae, NFOH. 21 Uvedené hodnoty vycházejí z pr ůměru v ěnovaného jednotlivým „rubrikám“ v šesti číslech periodika (jevend 2005 – jevend 2008, s výjimkou čísla ňilaj 2006 v ěnovanému památce zesnulé zakladatelky časopisu, jež se svou strukturou se mírn ě lišilo). 22 N ěkdy se sekce téma p řekrývá i s jinými rubrikami, v takovém p řípad ě byly p řísp ěvky řazeny do konkrétní rubriky (nap ř. rozhovor s malí řem Gabi Jimenezem, viz ňilaj 2008, str. 114, byl zapo čítán do sekce „výtvarné um ění“) 23 Nap ř.: „Sintové“ (jevend 2005), „Historie Rom ů a psané prameny“ (jevend 2006), „Nejstarší d ějiny Rom ů a legendy o p ůvodu“ (ňilaj 2007), „Romština ve školách a institucích“ (jevend 2007), „Romové ve Francii“ ( ňilaj 2008), „Religiozita Rom ů“ (jevend 2009) 32 V sekci v ěnované literatu ře časopis publikuje autorské texty (prózu, poezii i písn ě) romských literát ů v romském (p řípadn ě českém) originále a českém p řekladu, v případ ě ukázek z tvorby Rom ů z jiných zemí sv ěta pak i v překladu z jiného jazyka než romštiny. Cca 11% obsahu pravideln ě tvo ří recenze a anotace zejména odborné literatury reflektující romskou kulturu a monografií romských autor ů. Výjime čně jsou v této sekci za řazeny i ohlasy čtená řů 24 . Do sekce ostatní spadají odborné i popularizující texty neza řaditelné do výše uvedených rubrik. 91% obsahu časopisu tvo ří p ůvodní p řísp ěvky, z toho 82 procentních bod ů p řipadá na česky a romsky psané texty a 9 procentních bod ů p řipadá na české p řeklady romských text ů. 9% obsahu tvo ří přísp ěvky p řejaté, z toho 5 procentních bod ů p řipadá na p ůvodní české texty a 4 procentní body na překlady z jiných jazyk ů. Přejaté texty se vyskytují v malé mí ře (cca 9%), jedná se nap říklad o již publikované p řísp ěvky zahrani čních odborník ů, referáty z konferencí nebo ukázky z již publikovaných literárních d ěl romských autor ů.
Obsahová analýza Časopis Romano džaniben je vzhledem k odbornému zam ěř ení v ětší části text ů v prvé řad ě ur čen odborné ve řejnosti (akademik ům, student ům, intelektuál ům se zájmem o problematiku), p řísp ěvky se pohybují od
24 Viz nap ř. jevend 2005: jedná se o polemickou reakci autorek knihy recenzované v předchozím čísle. 33 vysoce odborných vyžadujících jistou fundovanost v oboru (nap ř.: lingvisticky zam ěř ené články 25 ) po texty mén ě vyhran ěné (nap ř. krácené diplomní práce student ů)26 . Résumé ve sv ětových jazycích rozši řují potenciální čtená řskou obec i mezi zahrani ční odbornou ve řejnost. Zacílení čtená řů je vedle míry odbornosti přísp ěvk ů závislé i na povaze st ěžejního tématu každého čísla. V některých p řípadech periodikum oslovuje i v romském prost ředí se pohybující „lidi z praxe“, a to jak nep římo prost řednictvím tematického zam ěř ení článk ů27 , tak p římo v textu. 28 Ke čtená řů m (Rom ům nebo lidem, jimž je známá romská kultura) se výjime čně obrací i stru čné, redakcí psané komentá ře p řísp ěvk ů mající jinak neutrální a informativní charakter. 29 Neodborná část p řísp ěvk ů (v ěnovaných výtvarnému um ění , memorát ům a svědectvím; portrét ům/rozhovor ům s romskou osobností, recenzím a anotacím) má populariza ční charakter, je ur čena širší ve řejnosti stejn ě jako díla romských literát ů. Ve všech výše uvedených skupinách čtená řů se vyskytují Romové i Neromové ( ti podle redakce p řevládají), základní premisou je zájem o romskou kulturu a jazyk. Čtená ři se rekrutují mj. z řad p říznivc ů zakladatelky periodika Doc. Mileny Hübschmannové, k jejímuž odkazu se časopis otev řen ě hlásí. 30 Jejímu dílu bylo v ěnováno jedno z čísel ( ňilaj 2006) 31 . Romano džaniben se podle šéfredaktorky od jiných periodik romské komunity liší zejména svou odborností, jako jediný časopis systematicky anotuje a recenzuje um ěleckou i odbornou literaturu týkající se Rom ů a dává velký prostor publikování autorských d ěl zavedených i nezavedených romských literát ů. Na Romano džaniben za čínající autory odkazují i v jiných periodikách komunity (nap ř. v Romano vo ďi nebo v Romano Hangos), jestliže sami nemohou jejich p řísp ěvky otisknout. V sou časné dob ě si časopis klade za cíl vedle publikování odborných recenzovaných článk ů otiskovat také „populariza ční články p řístupné nejširší ve řejnosti, aby tak z ůstal informa ční, referen ční a diskusní platformou pro celou řadu profesních skupin a p ředevším pro Romy samotné.“ 32 Sborník má také p ůsobit jako zdroj inspirace a sebed ůvěry pro romské ve řejné činitele a potenciální um ělce. Shrnutí Romano džaniben je odborné periodikum romistických studií p řinášející vedle ryze odborných článk ů i p řísp ěvky ur čené širší romské i neromské ve řejnosti se zájmem o romskou kulturu v nejširším slova smyslu. Periodikum je mírn ě angažované ve smyslu propagace romské kultury a nep římo i podpory emancipace romského jazyka. Publikováním d ěl romských autor ů a rozhovor ů s romskými osobnostmi se snaží upozorňovat na pozitivní vzory z řad romské menšiny. Autorka: Kate řina Turková e-mail: [email protected]
25 Svetislav Kosti č: „Verbonominální syntagmata a denominální slovesa v hindštin ě a v romštin ě“, viz Romano džaniben jevend 2005, str. 187 - 210 26 Skute čnost, že je periodikum p ředevším studijním materiálem p řipouští i redakce, v čísle jevend 2006 se v úvodníku píše: „ V ěř íme, že jste ješt ě nedostudovali p ředchozí číslo …“, str. 7 27 Nap říklad pedagogy prost řednictvím p řísp ěvk ů v čísle jevend 2007 v ěnovaném mj. zkušenostem výuce romského jazyka v zahrani čí i v Čechách. 28 Margita Wagner, „P říklady dobré praxe ve výuce o holocaustu Žid ů – Inspirace pro výuku holocaustu Rom ů“, viz Romano džaniben jevend 2006 , str. 96-119: autorka se 2.os.pl. obrací p římo na pedagogy :“ (…) Dbejte na to, aby byli vaši žáci a studenti nap ř. v předchozích hodinách d ějepisu na setkání s pam ětníky dob ře p řipraveni (…)“. 29 (nap ř. v čísle jevend 2007 se redakce nep římo obrací k Rom ům nebo k lidem s dobrou znalostí romské kultury, když do textu vkládá romské za říkání: „Dne 18.,kv ětna 2007 zem řel (…) romský lingvista a politický aktivista, Jan Vania de Gila Kochanowski, na onu nemoc , mi džal dur amendar (…) “ , str. 118). 30 V úvodníku čísla jevend 2006 je tento zám ěr shrnutý: „V ěř íme, že jste ješt ě nedostudovali p ředchozí číslo, ve kterém jsme se snažili prezentovat pr ůř ezový pohled na díla a život p ředloni zem řelé romistky Mileny Hubschmannové, jak se jeví s pom ěrn ě krátkým odstupem. Na to, abychom tuto událost i strávili, čas zdaleka ješt ě nedozrál. Zatím se m ůžeme pokoušet krá čet dál a dopl ňovat další mezery ve v ědění o Romech. I tak se budeme k jejímu dílu nadále vracet. Ve všech oblastech zanechala nit, na kterou je t řeba navazovat. Pr ůkopnické byly nejen výsledky jejích prací, ale i její metody. po celou dobu vycházela vždy z informací p římo od Rom ů. (…), str. 7 31 V RDž jevend 2005 redakce apeluje na čtená ře, aby p řisp ěli vlastní vzpomínkou do p řipravovaného vydání věnovaného MH: „P říští číslo RDž bychom rádi v ěnovali památce a odkazu Mileny Hubschmannové. Pokud myslíte, že vám Milena n ějakým zp ůsobem ovlivnila život či pohled na n ěj nebo máte na ni n ějakou konkrétní milou vzpomínku a rádi byste se o ni pod ělili, bu ďte tak hodní a zašlete nám ji co nejd říve (…).“ 32 www.dzaniben.cz 34 ROMANO HANGOS Technické údaje Romano hangos ( Romský hlas ) je periodikum novinového formátu vydávané Spole čenstvím Rom ů na Morav ě (SRNM). Má čtrnáctidenní až m ěsí ční periodicitu, rozsah jednotlivých čísel je 8 stran, dvoj čísel 12 stran. 33 Historie Noviny založila skupina romských aktivist ů34 v roce 1998. V pr ůběhu desíti let existence periodika se měnil jeho náklad (1500 – 3600 kus ů), periodicita (týdeník, čtrnáctideník i m ěsí čník) i složení redakce. V roce 2008 byla novinám ud ělena pouze snížená dotace, 35 narušenou kontinuitu periodika částe čně p řeklenulo publikování t ří elektronických čísel RH na webových stránkách SRNM (www.srnm.cz). V srpnu 2008 nahradil dlouholetého šéfredaktora Karla Holomka ve funkci politolog a noviná ř Pavel Pe čínka. V roce 2008 vyšly noviny pouze šestkrát (z toho jedno dvoj číslo), za čaly hledat nový tvar, rozší řila se paleta p řisp ěvatel ů, a tím i názorová platforma. Do zá ří 2009 vycházely ve st řídající se m ěsí ční a čtrnáctidenní periodicit ě, od té doby vycházejí pravideln ě jako čtrnáctideník. Redakce V redakci listu aktivn ě p ůsobí šéfredaktor na plný úvazek 36 a dva redakto ři 37 na dohodu. Všichni mají vedle této práce ješt ě jiné aktivity a zdroje p říjm ů, s prací v redakci mají dlouholeté zkušenosti, šéfredaktor dříve p ůsobil v brn ěnském deníku Rovnost. V sou časné dob ě dochází k obm ěně externích spolupracovník ů redakce. Jde zejména o mladé Romy – studenty, pracovníky neziskových organizací. N ěkte ří mají zkušenosti s publikováním v jiných romských periodikách. 38 Část z nich zde p ůsobí dobrovoln ě, honorá ře se vyplácejí dvojjazy čně píšícím autor ům a t ěm, jejichž p řísp ěvky jsou obsáhlé a pravidelné. Spektrum autor ů je široké, p řispívají Romové i Neromové r ůzných v ěkových skupin, vzd ělání i politického smýšlení. Jazyky, jazyková úrove ň Dominantním jazykem listu je čeština, n ěkteré články vycházejí v dvojjazy čné česko-romské verzi, v malé mí ře je zastoupena i slovenština. 39 Volba jazyka p řísp ěvku je závislá na jazykových kompetencích autora: v romštin ě jsou publikovány p řísp ěvky bilingvních autor ů. Romsky psané texty zachovávají dialektální specifika jednotlivých mluv čí, transkripce je v ětšinou sjednocena, p řesto v některých p řípadech neodpovídá úzu. 40 P řísp ěvky procházejí korekturou bez v ětších editorských zásah ů. Různorodé jsou p řísp ěvky i po stylistické stránce, pohybují se od neutrálního zpravodajství s čist ě informativní funkcí po expresivn ě lad ěné komentá ře a reportáže. 41 N ěkteré texty mén ě zkušených autor ů p ůsobí „školním dojmem“. 42 Stylistická úrove ň text ů je závislá na zkušenostech autor ů, texty procházejí korekturou a neobsahují závažné chyby.
33 Podle redakce periodicitu RH ovliv ňuje z velké části výše dotace a dále snaha najít řešení v překlenovacím období, kdy noviny vycházejí „na dluh“ a lidé v nich pracují zdarma. Tehdy se RH stává m ěsí čníkem s větším po čtem stran. 34 Nap ř. p ředseda Spole čenství Rom ů na Morav ě Karel Holomek, hudebník Gejza Horváth, noviná ř Milan Daniel z Chrudimi a další. 35 V první fázi ud ělování grant ů nebyla p řid ělena dotace ze státního rozpo čtu z důvodu nep řesného vyú čtování výrobních náklad ů, část finan čních prost ředk ů získalo periodikum až ve druhé p ůli roku. 36 Od 1.4. 2009, „v období od 1. 1. 2009 až do doby ud ělení dotace se pracuje zdarma, v případ ě ud ělení dotace se za každý odpracovaný m ěsíc zp ětn ě vyplatí odm ěna formou dohody“ , z emailového rozhovoru v redakci. 37 V tiráži jsou uvedeni t ři redakto ři, podle šéfredaktora ale aktivn ě p řispívají pouze dva, romský aktivista a bývalý šéfredaktor RH Karel Holomek a hudebník a dlouholetý p řisp ěvatel RH Gejza Horváth. 38 Nap ř. Veronika Ka čová, Andrea Ka čová, Lajla Žigová – p řisp ěvatelky časopisu Kereka; Renata Berkyová – bývalá pracovnice os Romea a p řisp ěvatelka www.romea.cz a další. 39 Ve slovenštin ě jsou publikovány texty slovensky píšících autor ů, n ěkteré rozhovory a agenturní zprávy přejaté ze slovenského tisku. 40 Tam, kde auto ři užívají výrazné množství čechism ů, ponechává v přepisu české „y“ a „ ě“ (nap ř.: „o drogy m ěninen“ , „letaky“, „priznaky“ – č.5/2009 str. 7), n ěkdy dokonce celá česká slova („ehin avri thode pherdo důvody “, tamtéž). 41 Expresivita je z řejmá v oblasti lexika („jak zabránit definitivní p řem ěně toho našeho bah ňáku v kvalitní nacisticko-populistickou mo čku v srdci Evropy“,RH9/2009; (…) po zahrad ě šmejdil s fotoaparátem“, „postávající skupinu naparfémovaných olach ů“ – z reportáže viz RH 5-6/2009, str. 4-5; „náckové v Přerov ě“ 5- 6/2009 str.2), n ěkdy i v podání celého článku (nap ř. článek ironizující p říznivce DS b ěhem projednávání možnosti zrušení DS Nejvyšším správním soudem – 2-3/2009, str.1). 42 Nap ř. č. 7-8/2009, str. 3 „Zlý Cikán a hodný Rom“ – Lucie Ora čková; č. 1/2009, str. 7 „Romové a diskriminace“ – Veronika Ka čová. 35 Distribuce, financování, cena RH není ve volném prodeji, z celkového nákladu 3 200 kus ů je rozesíláno cca 2 300 výtisk ů cca 1 100 odb ěratel ům. Zhruba polovinu tvo ří instituce (zejména neromské), druhou polovinu soukromé osoby (p řevládají Romové). Cena výtisku je 15K č, v ětšina odb ěratel ů za periodikum neplatí. 43 Zbylé výtisky jsou distribuovány na akcích SRNM či jiných organizací, 44 v MRK, p řípadn ě na demonstracích, p řednáškách či besedách. Od srpna 2008 je velká část remitendy distribuována na t řiceti místech v Brn ě.45 Periodikum je ze 70% financováno z dotace MK, zbytek pokrývají p říjmy z jiných grant ů či projekt ů a z inzerce. P říjmy z prodeje periodika jsou minimální. Od roku 2008 je publikována vždy i barevná verze jednotlivých čísel na webových stránkách SRNM, v pdf verzi jsou zde všechna čísla RH od roku 2007. Struktura periodika Strukturu periodika lze vymezit rozd ělením obsahu do následujících kategorií: 46 zprávy z domova a ze sv ěta (cca 9%); aktuální zpravodajství a publicistika (cca 20%); téma 1(cca 20%); téma 2 (cca 11%); právní poradna (cca 2%); ohlasy čtená řů (cca 3%); kultura (5%); politika (4%); literatura (4%); různé (11%); inzerce (11%)
Zprávy z domova a ze sv ěta jsou p řejaté, upravené agenturní zprávy týkající se Rom ů v Čechách i v zahrani čí, jsou řazeny v pravidelných rubrikách „zprávy“, „zaznamenali jsme“ a „ze sv ěta“. Aktuální zpravodajství a publicistika (cca 2 strany listu) jsou řazeny v sekci „aktuáln ě“, rubrika obsahuje i „komentá ř“ (cca 0,2 strany) šéfredaktora (p řípadn ě redaktora) k sou časnému d ění. 47 Téma 1 („téma“) 48 p řináší na 2 stranách vedle publicistických p řísp ěvk ů i související anketní otázku, na niž odpovídají romští a „pro-romští“ aktivisté, politici, sociologové, zam ěstnanci ve řejné správy 49 apod. N ěkdy je v periodiku (na 1-2 stranách) zpracováno i téma 2. To figuruje vždy pod názvem
43 Po odmlce ve vydávání od ledna 2008 klesl po čet platících p ředplatitel ů z cca 100 na cca 50. 44 Nap ř. romské mše, Miss Roma atd. 45 „Zdarma je k dispozici v trafikách a prodejnách v romské čtvrti, v některých klubech, na p ůdě MU, v církevních prodejnách, ve v ětším množství jej dostávají ú ředníci brn ěnského magistrátu, brn ěnská redakce MFD, LN, Rovnosti a ČTK, krajský ú řad a radnice Brna-sever a Brna-st řed“ – z emailového rozhovoru v redakci. Podle šéfredaktora se to projevilo ve zvýšení zájmu n ěkterých noviná řů , ú ředník ů a institucí o romskou tematiku, pozváním na akce či zájmem o konzultace, nikoli závratným po čtem nových p ředplatitel ů. 46 Rubriky nemají v každém čísle stejný rozsah, uvedené údaje vycházejí z pr ůměru, který byl jednotlivým kategoriím v ěnován roce 2009 ( č. 1 – 19) vzhledem ke skute čnosti, že personální zm ěny ve vedení redakce v roce 2008 provázely i zm ěny ve struktu ře a částe čně i obsahu periodika. Tyto zm ěny se ustálily až koncem roku 2008, resp. za čátkem roku 2009. 47 Tematicky se zde upozor ňuje na kauzy spojené s Romy (Vsetín), celospole čenská témata týkající se Rom ů, - nap ř. činnost Agentury pro za čle ňování, činnost ministr ů pro menšiny, nár ůst neonacismu a činnost DS atd. 48 Nap ř.: 20 let od listopadu 1989 - 18/ 2009; Činnost ministra pro menšiny a lidská práva Michaela Kocába – 2- 3/2009, 8.duben, Den Rom ů - 5/2009; Romové a Superstar 19/2009… 49 Nap ř. Klára Veselá Samková, Ji řina Somsiová, Janko Horváth-Dóme, Jan Mišurec, Ji řina Šiklová, Kate řina Jacques, Erazim Kohák, Helena Krištofová, ad. 36 konkrétního tématu a v ěnuje se aktuálnímu d ění 50 nebo obecným nám ětům z obor ů historie či romistiky. 51 Mezi pravidelné rubriky pat ří právní poradna („Co na to naše právni čka“) a ohlasy čtená řů („Co na to naši čtená ři“) o rozsahu 0,2 – 0,4 strany. Zpravodajství z oblasti kultury je sou částí sekce „aktuáln ě“, jednou za 2-3 čísla je mu v ěnován v ětší prostor. Zahrnuje rozhovory s osobnostmi, recenze, informace o koncertech, festivalech a regionálních kulturních událostech. V pr ůběhu roku 2009 se v listu etablovala sekce politika (0,5 strany), v níž jsou publikovány rozhovory se zástupci parlamentních i mimoparlamentních stran sumarizující jejich pohled na „romskou problematiku/otázku“, glosy a komentá ře romských aktivist ů nebo Rom ů působících ve ve řejné správ ě. V sekci literatura je n ěkolikrát do roka v ěnován prostor (1-2 strany) p ůvodní tvorb ě romských autor ů.52 Sekce různé p řináší nap ř. rozhovory se zástupci NNO a jiných iniciativ, zpravodajství ze života NNO v regionech, studentské reportáže. Většinu periodika tvo ří p ůvodní články ( 89%), z toho 7 procentních bod ů tvo ří romské ekvivalenty českých článk ů. Z celkového množství p řejatých text ů (cca 11%) tvo ří v ětšinu mírn ě upravené zprávy tiskových agentur (9 procentních bod ů). P řejaté články se vyskytují z řídka (max. 2 procentní body), většina z nich pochází z www.romea.cz, u zpráv jsou jako zdroje uvád ěny www.romea.cz, www.rnl.sk, www.mecem.sk, www.idnes.cz a čtk.
Obsahová analýza Texty periodika se v první řad ě obrací k romským intelektuál ům a aktivist ům, poskytují prostor pro jejich vzájemné polemiky. 53 Aktivisté se pravideln ě vyjad řují i v ohlasech čtená řů , kriticky hodnotí zam ěř ení novin, prostor využívají i ke komunikaci mezi sebou (nap ř. oznámení, blahop řání, vzkazy). 54 Pravidelným informováním o činnostech a akcích romských a pro-romských NNO rozši řuje list zacílení na neromské čtená ře zabývající se „romskou problematikou“. Periodikum je čtené také neromskými intelektuály a akademiky, dochází zde k polemikám mezi nimi a romskými intelektuály. 55 V poslední dob ě je patrná snaha oslovovat mladé Romy zejména prost řednictvím rozhovor ů s kulturn ě činnými či politicky angažovanými osobnostmi. 56 Redakce usiluje také o oslovení „b ěžných“ Rom ů,57 v Komentá ři RH 11-
50 Nap ř. Ghetta – 2-3/2009; festival Khamoro – 9/2009; Romové a školství – 18/2009. 51 Nap ř. „Holocaust českých Rom ů“ – 13-14/2009, str.9; Sintové – 4/2009, str.7 52 Nej čast ěji uvád ěným autorem je Andrej Gi ňa (nap ř. 11-12/2009, str. 10-11). 53 Polemika Karla Holomka s Ivanem Veselým, RH 5-6/2009, str. 3; Lucie Ora čková, str. 3 tamtéž; reakce Ivana Veselého 7-8/2009, str.3. 54 Ohlasy čtená řů , RH 16/2009: „My Romové z České Lípy a dalších obcí chceme pogratulovat svojí p řirozené autorit ě, která stále bojuje za naše romské problémy. Je to Miroslav Tancoš z Nového Boru, který 1. října slaví jubilejních 50 let (…) Nechceme, aby opustil tuto republiku, ale požadujeme, aby byl stále s námi dlouhá léta. Přejeme hodn ě zdraví.(…) Za rodiny (…) Pavel Ridaj, Ivan Gurocký, Česká Lípa 55 RH 2-3/2009, polemika Marka Jakoubka, Petra Uhla, Karla Holomka a Jany Horváthové, str. 2-3. 56 Nap ř. rozhovor s kapelou Terne čhave RH 5-6/2009, s raperem Mirkem Kone čným (RH10/2009), se zástupci hnutí „Gypsy radical“. 57 Podle šéfredaktora však zatím není v silách periodika oslovit Romy žijící na sociálním dn ě. 37 12/2009 šéfredaktor p římo vyzývá potenciální čtená ře k aktivní ú časti na vytvá ření periodika. 58 Jedním z prost ředk ů oslovení širší čtená řské základny se zdá být i vyšší jazyková expresivita n ěkterých reportáží, zejména t ěch, které referují o neonacistickém hnutí. 59 V textech periodika se názorov ě profiluje romská inteligence a její pohled na „romskou otázku“, převládají hlasy stav ějící Romy do „obranné pozice“, do pozice „ob ěti“, 60 zaznívají zde i hlasy, které tento p řístup kritizují. 61 Majoritní spole čnost, respektive její politická reprezentace, je nahlížena kriticky, dostává však prostor pro vyjád ření. Výrazn ě je sledován pravicový extremismus, list referuje o neonacistickém hnutí a jeho činnostech, zástupci redakce se v boji proti pravicovému extremismu angažují. Zp ůsob referování jde od čist ě informativního po siln ě ironický. 62 Dlouhodobým zám ěrem redakce je podle šéfredaktora „za řazovat autorské materiály co nejširší palety lidí, mít noviny pestré, bez cenzury, s ostrými polemikami a zárove ň zve řej ňující i jakkoliv tvrdé protireakce kritizovaných.“ 63 Práv ě svým širokým záb ěrem a zve řej ňováním protich ůdných názor ů se podle šéfredaktora list odlišuje od jiných periodik romské komunity. Shrnutí Noviny Romano hangos prošly v letech 2007 – 2009 p řem ěnou a rozší řil se p ůvodní, názorov ě relativn ě úzký okruh p řisp ěvatel ů sdružený p řevážn ě kolem jednoho subjektu (SRNM). V sou časné dob ě titul usiluje o reprezentaci širší názorové platformy romské inteligence, jist ě ale nepokrývá celé její spektrum. Zvýšil se po čet autorských p řísp ěvk ů, a tím i prostor v ěnovaný publicistice a polemikám. P řísp ěvky mají standardní jazykovou úrove ň, n ěkteré z nich mírn ě ruší svou familiérností. RH je angažované periodikum nahlížející čist ě „romská témata“ i celospole čenská témata z perspektivy „romské otázky“, 64 zárove ň poskytuje prostor i jiným vyhran ěným názor ům. Mírn ě rušivé z ůstává grafické zpracování periodika.
Autorka: Kate řina Turková e-mail: [email protected]
ROMANO VOĎI Technické údaje Vydavatelem tohoto barevného časopisu je ob čanské sdružení Romea. Vychází m ěsí čně v rozsahu 28+4 strany (ne číslovány strany obálky), za období leden + únor a červenec + srpen jako dvoj číslo ve stejném rozsahu stran. Historie Vychází od roku 2003. Čty ři členové redakce se již d říve podíleli na vydávání časopisu Amaro Gendalos, pohybovali se v médiích. Nový časopis zakládali podle šéfredaktorky Jarmily Balážové s cílem vytvo řit žánrov ě pestré a aktuální periodikum, které by obsahovou úrovní mohlo konkurovat i majoritním titul ům (lesklý papír, atraktivní obálka, fotografové a přisp ěvovatelé i z řad Nerom ů,
58 „D ěje-li se n ěkde n ějaká nepravost, sem s ní. Hlásili jste se na volné pracovní místo, slíbili vám ho, ale jak si vás omrkli, zam ěstnání najednou nebylo? Vydírají vás lichvá ři, dlužíte jim kupu pen ěz a ne a ne je set řást? Nahán ěla vás n ěkde parta náck ů? (…) Na tohle všechno čeká náš redak ční mail, vyk řičet se na ulici nepom ůže (…).“ z Komentá ře šéfredaktora, 11-12/2009, str.3 59 „pozvolna vylézají černokošilá či“, „parta ze SRNM má sraz“, „ Co to je? zafuní parta holohlavých rana řů s výrazem podrážd ěného zubra a vypustí nám do obli čeje pivní oblak“; „odznak s přeškrtnutým hákošem“, „pár stovek týpk ů“, „jeden chlapík“ … RH 7-8/2009, str. 8-9 60 „(…) Stále jednají o nás bez nás. Situace je velice špatná. Jsme krásný a temperamentní národ, ale musíme více bojovat za svá práva, pro lepší život nás všech. Miroslav Tancoš, p ředseda Romské hospodá řské rady ČR, Nový Bor, RH 12/2009, ohlasy čtená řů , str. 6 „My Romové pot řebujeme, aby nás vláda a parlament braly prost řednictvím našeho ministra vážn ě(…), RH 1/2009, str. 3„(…)Vím, že v ětšina gádž ů je proti Rom ům. Slýcháme, že „Rom je nezam ěstnaný, jejich d ěti navšt ěvují zvláštní školy, jsou nespole čenští, vulgární, kradou, tak pro č bychom jim my m ěli pomáhat?“ Špatná odpov ěď , že ano! Všichni Romové nejsou stejní, proto je nem ůžete házet do jednoho pytle. Romové a diskriminace, 1/2009, str.7 61 Ohlasy čtená řů : „(…)Osobn ě nevidím ale velký smysl existence novin pro Romy v tom, že jim vytvo ří platformu, kde si budou jenom stěžovat, jak je nikdo nemá rád.“ Milan Daniel, Chrudim 62 N ěkdy mají reportáže ironický až posm ěšný nádech, nap ř. článek „Nep řizp ůsobivá menšina obt ěžovala hlukem“ (RH 2-3, str.1) referuje o zástupcích DS v termínech, jichž obvykle užívají ve svém diskursu extremisté mluví-li o Romech. 63 Z emailového rozhovoru v redakci. 64 Nap ř. lisabonská smlouva/ Pražské jaro/ Sametová revoluce 1989; volby do EP, do PS. 38 odborníci). S cílem otev řít se čtená řů m i mimo romskou komunitu byla z řízena i internetová verze. Snaží se spolupracovat s majoritními médii (podle šéfredaktorky jsou nap ř. jediným národnostním periodikem, jehož články p řebírá Econnect, spolupracovali s MF Dnes na investigativních reportážích apod.) Jako časopis se podle šéfredaktorky snaží být p ředevším aktuální a reagovat na d ění ve spole čnosti. Na vydávání časopisu navazují i další aktivity – kampan ě, mediální kurs pro autory článk ů – snaha o výchovu mladé generace. Na p ředsádce obálky bývá uvád ěn tento inzerát redakce: „Zajímá vás, co hýbe sv ětem Rom ů? P ředpla ťte si náš časopis a budete v obraze! Každý měsíc p řehledné informace – rozhovory, reportáže, profily zajímavých osobností, recenze.. Časopis je svým zam ěř ením, obsahovou náplní i zpracováním vhodný pro každého, koho zajímá menšinová tematika. Pro toho, kdo pracuje s romskou komunitou, je její sou částí, nebo by prost ě jen rád rozší řil své informace o této minorit ě…Sta ňte se i vy naším pravidelným čtená řem…“ Redakce Stálé úvazky mají šéfredaktor na 0,5 úvazku a osoba na administrativu na celý úvazek. Auto ři článk ů jsou placeni z honorá řového fondu. Členové OS Romea jsou podle slov šéfredaktorky lidé „profesn ě úsp ěšní, a ť již Romové nebo Neromové, etablovaní ve spole čnosti a p řesto cht ějící n ěco ud ělat pro komunitu (z části dobrovolnická práce).“ Snaží se oslovovat odborníky – autory článk ů jsou politologové, romisté, hudební publicisté. Usilují o to, aby alespo ň 50 % autor ů, kte ří do časopisu p řispívají, bylo Romy. Na vytvo ření obálkové fotografie, která se vztahuje k nejzásadn ějšímu materiálu čísla, oslovují známé fotografické osobnosti. Témata čísel plánují delší dobu dop ředu, d ělají si k nim nap ř. i ankety apod. Zakládají si na jazykové a stylistické úrovni. Články prochází dvojí korekturou – šéfredaktorka spolupracuje s autory p ři psaní text ů a mají i jazykovou korektorku. Všechny fotografie jsou p ůvodní, založili i archiv fotografií. Šéfredaktorka sou časn ě pracuje v majoritních médiích, nechce podle svých slov „profesn ě zakrn ět.“ Jazyky, jazyková úrove ň Podle redaktorky je časopis psán z 90 % v češtin ě z pragmatického d ůvodu – širší zacílení i na neromské čtená ře. Romsky je psán komentá ř k politickým událostem – jedná se podle šéfredaktorky zám ěrn ě o žánrov ě originální použití romštiny. Pokud je autorem Rom, je mu umožn ěno napsat komentá ř v dialektu, který on užívá. Pokud je psán česky, p řekládá jej do romštiny Eva Danišová a korektury provádí Lada Viková. Pak je používána kodifikovaná forma romštiny – východoslovenská romština.V romštin ě je dále resumé obsahu s fotografiemi na konci každého časopisu v rozsahu 2 stran. Prostor časopisu je maximáln ě využit (velmi nahušt ěný text), což p ůsobí sympaticky, a čkoli je to n ěkdy na úkor snadnosti čtení. Distribuce, financování, cena 70% financí tvo ří dotace od MK, 30% další zdroje (nap ř. i reklama). Problém je podle šéfredaktorky v nastavení financí – nemohou pokrýt nap ř. zpravodajství, režijní náklady (cestovné, telefony apod.) Časopis vychází v nákladu 1500 kus ů. Z toho 1200 kus ů je distribuováváno sdružením, školám, knihovnám. Rádi by dosáhli nákladu cca 3000 kus ů, aby mohli lépe využít časopis k vlastní prezentaci a více oslovit majoritu. Cena výtisku je 20 K č, pro p ředplatitele 18 K č. Struktura periodika Rubriky by se daly rámcov ě rozd ělit do t ěchto kategorií: obsah, úvodník, zprávy z domova, zahrani ční události, publicistika, komentá ř, sport, kultura, historie, minikurs romštiny, romská sumarizace. Přísp ěvky jsou řazeny pod tyto pravidelné rubriky: editorial (1 strana), události (z domova) (2 strany), ptáme se za vás (2 strany), reportáž m ěsíce (3 strany), rozhovor (3 strany), komentovaná událost (1 strana), anketa (1 strana), zprávy ze sv ěta (2 strany), česko- romský komentá ř (1 strana), pod povrchem (2 strany), sport (1 strana), našima o čima (1 strana), putování za romskou duší (2 strany), seriál romské historie (1 strana), literatura (1 strana), kulturní st řípky (2 strany), hudební recenze (1 strana), minikurz romštiny (1 strana), p řevypráv ěný p říb ěh (1 strana), politický komiks na zadní stran ě a „ černobílá fotografie z běžného života sou časných Rom ů“ (našla jsem zde ale i portrét vietnamské hol čičky) na zadní p ředsádce. Reklama má p řevážn ě formu avíz v rámci rubriky Kulturní st řípky (upoutávky na koncerty, festivaly, tv ůrčí dílny apod. – 1 strana), ale p říležitostn ě se vyskytuje i jinde (nap ř. dárcovství kostní d řen ě apod.), dále jsou zde zve řej ňovány upoutávky na festivaly, sbírky, tv ůrčí sout ěže, kampan ě – a ť už p římo Romey, nebo nap ř. sdružení R- mosty (1 strana). Rubriky Události a Zprávy ze sv ěta p řináší p řehled nejvýznamn ějších událostí z hlediska zájm ů romské menšiny – legislativní zm ěny, vyjád ření a rozhodnutí regionálních, českých i evropských
39 politických reprezentant ů, kulturní po činy, dále p řípady napadení Rom ů, a také zprávy ze summit ů a konferencí, dotýkajících se romské problematiky. V rubrice Ptáme se za vás jsou zpovídáni politi čtí a vládní p ředstavitelé, akademici, osobnosti neziskového sektoru, ale i nap ř. duchovní, komentována jsou zde politická rozhodnutí, p řipravované vládní a ministerské dokumenty a koncepce sm ěř ované k podpo ře romské integrace. Rubrika Pod povrchem p řibližuje širokou škálu témat – najdeme zde články o situaci romštiny v ČR, život ě v „romských“ m ěstských čtvrtích, lidech postižených povodn ěmi, hodnocení úsp ěšnosti realizovaných projekt ů i analýzu r ůzných podob a aktuálních trend ů politického extremismu. Rubrika Reportáž m ěsíce se p řevážn ě vztahuje ke klí čové spole čenské, politické či kulturní události měsíce (festival Khamoro, vyhrocení nap ětí v Janov ě, pochod neonacist ů), jindy p řibližuje život Rom ů v Evrop ě, p řípadn ě mapuje regionální kauzy, nap ř. vyst ěhování romských rodin z konkrétní lokality, instalování kamer na ubytovnách, nebo zavedení výplaty sociálních dávek formou stravenek. Rubrika Sport obsahuje portréty nad ějných mladých, p řípadn ě zasloužilých romských sportovc ů, kte ří „tuto zemi reprezentují v nějakém sportovním odv ětví minimáln ě na republikové úrovni“. Podobn ě rubrika Putování za romskou duší představuje tvá ře a osudy „oby čejných Rom ů, kte ří to někam dotáhli“ – nap ř. pracující jako strojvedoucí, vychovatelé nebo respektovaní obchodníci, nebo se úsp ěšn ě integrovali, p řestože vyrostli v dětském domov ě, ale i „elit“ – královna krásy, Rom úsp ěšný v zahrani čí, televizní redaktorka, zachránce života. Pravidelnou sou částí časopisu jsou i Česko – romský komentá ř od známého romisty nebo nap ř. advokáta, komentujícího rozhodnutí soudu v kauze neoprávn ěné exekuce apod. Poslední strany každého vydání pat ří pravidelné hudební a literární recenzi d ěl romských autor ů. Časopis uzavírá jednostránkový minikurz romštiny. Žánrov ě unikátní jsou podle šéfredaktorky profily romských sportovních osobností, dále rubrika Putování za romskou duší, p řinášející portréty oby čejných nebo i známých Rom ů, kte ří zajímav ě uvažují o svojí identit ě, dále ČB fotky, které se snaží prolomit stereotypní vnímání Rom ů.
Převážná v ětšina článk ů je p ůvodních, cca 2 x ro čně je otišt ěn p řevzatý text. V rubrice Zprávy ze sv ěta jsou rozší řeny, upraveny a dopln ěny zprávy z romských agenturních sítí (1 -2 strany vydání). Jeden článek v každém čísle je dvojjazy čný (0,5 strany), 1 strana je v ěnována minikurzu romštiny, příležitostn ě jsou publikovány dvojjazy čné básn ě či písn ě, resumé obsahu s fotografiemi na konci časopisu v rozsahu 2 stran je v romštin ě.
40
Obsahová analýza Časopis je politicky angažovaný a alarmující Romy k ve řejné aktivit ě. Redakto ři zaujímají primárn ě obranný postoj, vyjad řují pocit ohrožení romské menšiny, dokládaný p říklady útok ů na Romy a analýzou d ění ve spole čnosti. Zve řej ňovány jsou aktuální kauzy, kvalifikované jako zjevné akty diskriminace či ohrožování Rom ů – pochody extremist ů, žhá řské útoky, zavedení víz do Kanady. Poukazováno je na slabost mechanism ů, které by tomuto ohrožení m ěly čelit - antidiskrimina ční zákon, post ministra pro lidská práva, činnost Agentury pro za čle ňování v romských lokalitách. Na stránkách časopisu byla v roce 2008 inzerována také kampa ň o.s. Romea, sm ěř ující „dovnit ř“ romské komunity, s cílem „vytrhnout Romy ze sociáln ě vylou čených lokalit z letargie a deprese“. 65 Pravidelným tématem v ětšiny čísel je monitorování činnosti neonacistického hnutí v Česku, a ť již ve form ě reportáže nap ř. z koncertu neonacistických kapel, zpráv ě o excesech D ělnické strany nebo analýzy fenoménu neonacismu strategií populistických stran. Také anketní otázky jsou tematicky sm ěř ovány k publikování názor ů na to, do jaké míry by se politici m ěli zasazovat nap ř. za zrušení Dělnické strany, proti hlídkování „ochranných sbor ů“ v Litvínov ě a podobn ě. V komentá ři z listopadu 2008 autor deklaruje spole čenskou toleranci k projev ům nesnášenlivosti v ůč i romské menšin ě: „Pro č šlo v Praze zabránit neonacistickému pochodu židovským m ěstem a pro č nejde v Litvínov ě zamezit pokus ům o útoky na Romy?..Možná je to práv ě proto, že jde „pouze o Romy“ a politici se bojí Rom ů zastat, aby nep řišli o politické body.“ V komentá ři k zavedení kanadských víz ze srpna 2009 auto ři píší: „Zavedení víz je jen vyvrcholení problém ů, které se nacházejí v České republice a které by rozhodn ě nem ěly padat jen na záda „nep řizp ůsobivé menšiny.“ Zasloužili se o n ě ti, kte ří měli zodpov ědnost za integraci Rom ů v četn ě pat řičných nástroj ů, financí, pravomocí, ale i za jejich bezpe čí…Svalovat vinu jen na Romy by bylo ubohé a zbab ělé. Je nutné položit bedro odpov ědnosti též všem starost ům, kte ří podporují sociální vylou čení, kte ří k němu přisp ěli, radikál ům, manipulujícím ve řejným mín ěním, všem, kte ří svými rasistickými, stereotypními a hrubými a paušalizujícími výpady zhoršují vzájemné soužití. “ Šéfredaktorka se v editorialu z března 2008 vyznává: „Pro č se vynaložené finan ční prost ředky vlády na kampan ě proti rasismu a na podporu tolerance v naší zemi neodráží ve zlepšení postoj ů k nám, nejproblemati čtěji vnímané minorit ě v této zemi?“ Vinu klade zejména na média, která nepropor čně tematizují romské problémy oproti psaní o úsp ěších.
65 Název kampan ě financované Ú řadem vlády ČR v rámci Kampan ě proti rasismu, bylo „Ud ělej n ěco – Ker vareso“. Hlavní idea této kampan ě byla prezentována jako „upozornit Romy na nezbytnost jejich iniciativy a angažovanosti, pakliže jsou nespokojeni se svými stávajícími životy a cht ěli by je zm ěnit“, p řičemž tato vlastní aktivita cílové skupiny je prezentována jako nezbytná sou část úsp ěšnosti všech projekt ů, sm ěř ujících k podpo ře a „zm ěně stavu romských obyvatel.“ Majorita je ozna čována jako Neromové: „Necht ěli jsme tedy oslovovat Neromy s tím, m ějte rádi lidi kolem sebe, ale oslovovat vlastní řady a pokusit se je probrat z letargie a smí ření s vlastním osudem.
41 „Pro č se tolik prostoru v ěnuje diskusi o nep řizp ůsobivých a pro č na to my Romové tak ochotn ě p řistupujeme a neda ří se nám celospole čenskou diskusi oto čit? Vedle 80 tisíc žijících ve vylou čení je minimáln ě 120 až 200 tisíc jednotlivc ů, kte ří se touto paušalizací o nep řizp ůsobivých dostávají do krajn ě nep říjemných situacích ve svých zam ěstnáních, školách, rodinách i v okruhu p řátel.“ Dále píše: „Práv ě obraz Romů dostává další šrám usilovným soust řed ěním se na tematiku sociální vylou čenosti.“ Vznáší zde výzvu pro politiky, NNO i Romy samotné, aby se snažili „o stejný mediální prostor pro pozitivní zprávy i pro zlepšení image Rom ů v této spole čnosti.“ V tomto duchu je definováno i sm ěř ování a étos redakce. V editorialu z ledna – února 2008 je program redakce definován takto: „My chceme ukazovat i ty, kte ří jsou téhle zemi prosp ěšní, p řitom se ke svému romství rovn ěž hlásí, i když je to pro mnohé mladé stále t ěžší…Být Romákem a říkat to o sob ě v různých situacích a diskusích není pro mnohé jednoduché…My chceme stále pokra čovat ve své práci a upozor ňovat i na ty, kte ří a čkoli integrovaní, ob čas t ěmito řečmi také trpí, aniž by m ěli s tematikou v ůbec n ěco spole čného. Vedle t ěch bezzubých, neartikulujících, hlu čných, kte ří jenom n ěco cht ějí a n ěco porušují, p řinášela média p řed p ěti, osmi lety i mén ě stereotypní obraz Rom ů. Se vznikem sociáln ě vylou čených lokalit p řišla zákonit ě koncentrace pozornosti na toto téma. Jenže zajímá všechny více než cokoli jiného. Na jedné stran ě se není čemu divit, více než 300 chudinských ghett signalizuje obrovský pr ůšvih, na stran ě druhé to ale s sebou nese i zhoršení vzájemného soužití mezi Romy a majoritou.“ Shrnutí Jedná se o obsahov ě i obrazov ě kvalitní periodikum, p ůsobící dynamicky a kreativn ě, p řispívá k pozitivnímu obrazu romské menšiny. Redak ční práce má profesionální úrove ň. Názorov ě se profiluje p ředevším v opozici v ůč i neonacistickému hnutí. Stránky www.romea.cz jsou vyhledávaným zdrojem informací o d ění, souvisejícím s romskou tématikou. Podle názoru z komunity však mnoho Rom ů ani tento časopis p ředplacený nemá, čtou ho spíše p říležitostn ě, nap ř. je rozdáván na r ůzných akcích, festivalu Khamoro apod. Autorka: Eva Ko čárková e-mail: [email protected]
42 RUSÍNSKÁ KOMUNITA PODKARPATSKÁ RUS Technické údaje Časopis vychází jako m ěsí čník, jeho vydavatelem je Spole čnost p řátel Podkarpatské Rusi. Jedná se o jeden z nejstarších časopis ů, vychází již devatenáct let. Má 12 stránek formátu A4 s černobílými fotografiemi, formou se jedná spíše o bulletin než o časopis. Historie Časopis vydává Spole čnost p řítel Podkarpatské Rusi, která vznikla hned na za čátku 90. let. P ůvodn ě se jednalo p ředevším o spolek lidí, kte ří v mládí na Podkarpatské Rusi žili (a ť již Čech ů nebo Rusín ů) a jeho cílem bylo p ředevším oživit vzpomínky na mezivále čnou dobu. Další skupinu tvo řili turisté, kte ří po čátkem devadesátých za čali objevovat krásy regionu a toužili dozv ědět se více. Teprve v posledních letech se časopis v ěnuje i problematice Rusín ů jako takových a podporuje jejich uznání na Ukrajin ě a na mezinárodní scén ě. Vznikla i skupina Rusín ů, kte ří p řijeli v posledních 10-15 letech a kte ří se snaží o klasickou diasporální činnost. Specifickou skupinu tvo ří lidé, domáhající se odškodn ění za majetky, které jim byly od ňaty po p řipojení Podkarpatské Rusi k SSSR. D ůsledkem je št ěpení p ůvodní Spole čnosti na další organizace, které nicmén ě spolu p řes místy vypjaté spory spolupracují. Redakce Šéfredaktorkou je Agáta Pilátová, dále je v redakci Tomáš Pilát, noviná ř René Ko čík a stránku v rusínštin ě má na starosti Mária Malcovská. Grafikem a lama čem je Ond řej Huleš, který se podílí také na vydávání Ukrajinského žurnálu. Stálým p řisp ěvatelem byl až do své smrti básník a spisovatel Jaromír Ho řec, dodnes prakticky v každém čísle má alespo ň jeden kulturn ě-historický článek prof. Ivan Pop. Jazyky, jazyková úrove ň Časopis je v češtin ě, jedna až jeden a p ůl strany je v rusínštin ě. Tato část je p řipravovaná spolupracovnicí z Prešova. Distribuce, financování, cena Časopis je vydáván s p řisp ěním Ministerstva kultury ČR, je financován také z p ředplatného, p říjmy z reklamy jsou minimální. Distribuce se d ěje prost řednictvím p ředplatného, redakce zasílá výtisky také většin ě českých celostátních médií. Struktura periodika Časopis nemá stálé rubriky, ani úvodník šéfredaktorky na aktuální téma není ve všech číslech. Témata článk ů se dají nahrubo rozd ělit na tyto rubriky: a) vzpomínky na život na Podkarpatské Rusi (cca 20%), b) aktivity českých organizací na Zakarpatí (ADRA, Charita a další organizace -20%), c) kulturní události, spojené s Rusíny, konané v České republice (p ředevším koncerty, výstavy, publikace knih - 15%), d) zprávy v českém tisku o dané problematice (5%), e) rusínská stránka, kde jsou většinou vzpomínky, poezie, úryvky z literárních d ěl, ob čas i anotace n ějaké události (10%), f) zprávy o činnosti organizace, tato rubrika byla v roce 2008-2009 obzvlášt ě obsáhlá kv ůli št ěpení p ůvodní organizace, popsané v bodu 2, redakce poctiv ě poskytla prostor všem zainteresovaným stranám, což zabralo pom ěrn ě zna čný prostor (skoro 30%). Bez ohledu na zjevné nap ětí mezi aktéry sporu je t řeba říct, že diskuse probíhá kultivovan ě a bez osobního oso čování.
43
Naprostá v ětšina materiál ů je autorských, výjimku tvo ří zprávy z tisku a místy citace ze vzpomínek, zde je obtížné ur čit, zda již byly n ěkdy publikovány .
Obsahová analýza Problémem, v ěř me že do časným, je nep říliš jasná cílová skupina čtená řů , jejíž hlavní segmenty jsou popsány v bodu 2. P řevážn ě se časopis orientuje na ob čany České republiky, kte ří mají zájem o Podkarpatskou Rus (p ůvod, turistika) a v poslední dob ě i na Rusíny, žijící v ČR, a na podporu obrozeneckých rusínských snah. To je ale zatím v zárodku a vede i ke št ěpení organizace. Shrnutí Bulletin Spole čnosti p řátel Podkarpatské Rusi v posledních letech prochází obtížnou prom ěnou z časopisu prakticky ryze národopisného a vlastiv ědného na periodikum reflektující i sou časné česko- zakarpatské vztahy a aktivity. Snaží se zatahovat do činnosti i Rusíny, kte ří do Čech p řišli v poslední migra ční vln ě, a podporuje snahy Rusín ů o uznání na mezinárodní scén ě. Autor: Ond řej Soukup E-mail: [email protected]
44 RUSKÁ MENŠINA AFIŠA Technické údaje Časopis Afiša vychází od roku 2007 šestkrát ro čně nákladem 2000 výtisk ů, od roku 2008 vychází s podporou MK. Je tišt ěn na k řídovém papí ře ve formátu A5 a má mezi 36 a 44 stránkami. Vydavatelem je ob čanské sdružení Ruská tradice. Historie Časopis za čalo vydávat sružení Ruská tradice v roce 2007, coby titul, který má d ůkladn ěji popisovat kulturní život Prahy a dalších m ěst České republiky, s obzvláštním d ůrazem na kulturní d ění v ruské menšin ě a za ú časti p ředstavitel ů ruské menšiny, p řípadn ě jiných národnostních menšin. Redakce Šéfredaktorkou je Larisa Ki čatova, design Vlad Slavin. Texty píše jak šéfredaktorka, tak další dva spolupracovníci: Darja Komelkova a Sergej Denisov. Mezi další autory pat ří Olga Marakova, Lubov Polevaja, Anna Panfilova aj. Většinu obsahu tvo ří p řeklady z českých zdroj ů (originálních materiál ů je zhruba 45%, p řeložených 55%). Obsah tvo ří pozvánky na kulturní akce, články o historii akcí nebo význa čných kulturních st ředisek a také o pražských památkách a zajímavostech. Jazyky, jazyková úrove ň Časopis používá spisovnou, literární ruštinu. Distribuce, financování, cena Distribuce je prost řednictvím pražských informa čních st ředisek, vybraných cestovních kancelá ří v Praze a Karlových Varech, leteckých spole čností Rossia a Aerosvit, obchod ů Russkij salon, A ňjutka, Russkaja kniga. Také je k dostání v knihkupectvích Luxor a Kanzelsberger a je ší řen pomocí soukromých distributor ů. Šedesát procent náklad ů kryje dotace Ministerstva kultury ČR, zbytek se získává hlavn ě z reklamy, prodej tvo ří jen n ěkolik procent p říjm ů redakce. Jedno číslo stojí 40 korun, ro ční p ředplatné 330 korun. Struktura periodika Časopis nemá stálé rubriky. Reklama je stále na stranách 2, 32 a 34, celkov ě reklama zabírá 18-25% plochy časopisu. Úvodník šéfredaktorky zabírá jen jedno procento (na osmé stránce). Dv ě stránky jsou v ěnovány operním premiérám a repertoáru oper, jednu až dv ě stránky zaberou články, v ěnované baletu a koncert ům klasické hudby (rubriky se mohou zam ěň ovat). V těchto rubrikách se v ětšinou vysv ětluje libreto, píše se o historii inscenací opery nebo baletu jak v ČR, tak ve sv ětě, o nejznám ějších p ředstavitelích hlavních rolí a o ohlasech ve sv ětovém tisku. Stálou rubrikou je přehled festival ů v Česku (5-6 stran). Obvykle se vysv ětluje, co to je za festival (hudební, folklórní, filmový apod.), popisuje se jeho historie a zvláštnosti, kdo bude hv ězdou festivalu a program. Dv ě stránky zabírá p řehled programu no čních klub ů, standardn ě je uvedeno jméno klubu, popis jeho specifik a program akcí. Stejn ě tak dv ě stránky jsou v ěnovány rockovým koncert ům, je uvedeno jméno skupiny, krátký popis a místo a čas koncertu. Další stejn ě velkou rubrikou je program výstavních síní, s krátkým popisem tvorby um ělce a malou ukázkou jeho prací. Samostatným útvarem jsou historické exkurzy , v ěnované n ěkterému místu (nap říklad Mozart a Bertramka, červen 2008, nebo d ějiny festivalu Pražské jaro, leden-únor 2008). V ěnováno jim je 4-5 stránek. Další rubrikou jsou interview s ruskými um ělci, kte ří bu ď pracují v Praze nebo jsou zde na turné. Rozsah je 4-6 stránek. Zbytek obsahu časopisu zabírají fotografie.
45
Obsahová analýza Časopis kopíruje celou řadu podobných periodik jak v Rusku, tak v ČR. Není zde žádná tenden čnost nebo nevyrovnanost, i když p řirozen ě díky orientaci na ruskojazy čného čtená ře, více pozornosti je věnováno t ěm kulturním událostem, které jsou bu ď v ruštin ě, nebo jsou s Ruskem n ějakým zp ůsobem spojeny. Časopis stojí mimo politiku a snaží se držet neutrální linii. Shrnutí Časopis je standardním periodikem, v ěnovaným kulturním událostem. Je orientován na jasn ě definovanou čtenářskou obec: ruskojazy ční turisté a obyvatelé Prahy, hledající p říležitost ke kulturnímu vyžití.
Autor: Evgeniya Snezhkina E-mail: [email protected]
ARTEK Technické údaje Časopis Artek , vychází od konce roku 2007 pravidelně, 6 čísel do roka. Od roku 2008 získal dotaci MK. Vydavatelem je « АРТЕК Общество русскоговорящих студентов ЧР » (Artek Spole čnost
46 ruskojazy čných student ů v Praze). Distribuce CZ Press, FINEX corporation. Náklad 1 500 , formát 200 x 275 mm, k řídový papír, rozsah časopisu kolísá mezi 26 a 76 stránkami. Historie Ilustrovaný kulturn ě-spole čenský časopis Artek je tiskovinou mládežnické organizace Artek , která byla v ČR zaregistrována v roce 2001, jejíž cílem je propojování ruskojazy čné mládeže v České republice. V říjnu 2007 vyšlo první číslo díky jednorázové finan ční pomoci firmy LUCONA a časopis byl zaregistrován Ministerstvem kultury ČR. Hlavním partnerem organizace je ob čanské sdružení Ruská tradice (vydavatel časopisu Russkoe slovo). Redakce Vydavatelem časopisu je Alexandr Barabanov, šéfredaktorkou Marina Dobuševa a členy redak ční rady a členy redakce Igor Zolotarev, Marina Dobuševa, Julija Kinaš, Sergej Trifonov, fotografové Ta ťjana Kitajeva, Vladimir Krinickij, Pavel Kruglov, Natalija Taran, Ruslan Tairov, Artem Gasenkov, Artem Belov a Ta ťjana Anikina. Naprostá v ětšina pracuje za honorá ře. V první části časopisu jsou rozhovory s mladými lidmi na téma emigrace, adaptace v jiném prost ředí, priorit r ůzných spole čností. Rozhovory jsou zajímav ě graficky zalomené, chybí otázky, tudíž to budí dojem p římé řeči. Druhou část časopisu tvo ří rozhovory s lidmi, jejichž ob čanská pozice nebo známost je dle redakce kvalifikuje coby zajímavé objekty pro interview. T řetí část popisuje kulturní události v České republice a kulturní akce za ú časti ruských soubor ů. V této části bývají i reportáže. Jazyky, jazyková úrove ň Redakce používá ruštinu, v jednom p řípad ě (1/2009) je otišt ěn i anglojazy čný text s následným překladem. Distribuce, financování, cena Distribuce CZ Press, FINEX corporation. Polovina nákladu se rozdá zdarma, mimo jiné na vysokých školách s vysokým podílem ruskojazy čných student ů. Časopis je financován z p řísp ěvku české vlády a získává i finance od donor ů, z p ředplatného a prodeje. Necelá t řetina náklad ů je získávána z inzerce a služeb. Cena časopisu je 60 K č. Struktura periodika Druhá a čtvrtá stránka obálky je reklamní. Krom ě toho v závislosti od množství nabídky reklamy časopis p řidává stránky. Jeho rozsah se tak dosti radikáln ě m ění, tudíž procentní podíl jednotlivých rubrik je jen p řibližný. Zhruba 35% plochy stránek zabírají fotografie. P řesné d ělení rubrik neexistuje, ale jak již bylo zmín ěno výše, časopis má t ři hlavní části. Úvodník šéfredaktora je jedinou stabilní rubrikou, zabírá v ětšinou čtvrt stránky (0,1%), v n ěkterých p řípadech skoro celou (3%). Druhou část bychom mohli pojmenovat jako Interview s krajanem. Obvykle je to rozhovor s mladými lidmi, kte ří v České republice studují nebo ješt ě jako d ěti sem emigrovali a ud ělali zde kariéru. Tato část je pro časopis prioritní a zabírá zhruba 15% obsahu čísla. Nedá se ale lokalizovat podle stránek, protože vzhledem ke koncepci časopisu, jejich umíst ění závisí na rozhodnutí redakce. Zajímavé v této části je, že v závislosti od tématického zam ěř ení čísla, které m ůže být v ěnováno jak jedné z republik bývalého Sov ětského svazu (t řeba B ělorusku), nebo širší geografické lokaci (Východ), coby zpovídající jsou vybíráni lidé z t ěchto zemí a region ů. Tato část je nejlépe koncep čně promyšlená, protože to redakci umož ňuje dát slovo mladé generaci vyjád řit sv ůj názor na problém emigrace, adaptace v České republice, svého sociálního postavení a sou časn ě ukázat rozdíly v názorech na tyto otázky mezi představiteli r ůzných skupin mladých migrant ů. Druhou část m ůžeme pojmenovat jako Host redakce . Je to také interview, ale s lidmi, které spolupracovníci redakce z r ůzných d ůvod ů vybrali k rozhovoru na n ěkterá aktuální témata. Tuto část také nelze lokalizovat podle stálých stránek, ale při porovnání textu a stránek se dá zjistit, že rubrika zabírá 10-13% celkového obsahu. Coby "Hosté redakce" vystupují jak etni čtí Češi, tak p ředstavitelé diaspory nebo ob čané Ruska, kte ří se z n ějakého d ůvodu b ěhem interview ocitli v Praze. Koncepci rubriky lze obtížn ě popsat, protože hrdinové publikací nejsou p říliš spojeni s aktuálními politickými událostmi. V p řípad ě, když interview probíhá s ob čanem ČR, otázky se často týkají vztahu Čech ů k migrant ům, v četn ě lidí z bývalého Sov ětského svazu. Pokud je host z Ruské federace, interview se většinou týká p ředm ětu jeho návšt ěvy (oficiální cesta, turné, výstava) T řetí část je v ěnována událostem v České republice, kterých se ú častnily p ředstavitelé ruskojazy čných diaspor. N ěkdy zde lze najít i texty v ěnované d ějinám ruské a sov ětské emigrace a materiály v ěnované historickým osobnostem.
47
100% materiál ů jsou originální. Obsahová analýza V zásad ě se časopis obrací k mládeži, p ředevším ke student ům. Nicmén ě, vzhledem k v ěkovému rozdílu mezi vydavateli časopisu a jeho čtená ři, zdá se, že studentské téma není na stránkách v dostate čné mí ře zastoupené. V ětšina článk ů se zabývá hlavn ě pohledem mladé ruskojazy čné generace emigrant ů na Českou republiku a vztah ům majoritní populace v ůč i této menšin ě Zdá se, že hlavní partner časopisu Artek - ob čanské sdružení Ruská tradice, vydavatel časopisu Russkoje slovo (oba časopisy jsou t ěsn ě propojeny a na p říprav ě Arteku se podílí skoro celá redakce Rusského slova), ob čas používá stránky časopisu pro publikaci materiál ů, které by si sami nemohli dovolit otisknout. Nap říklad v čísle 3/2008 byl otišt ěn pom ěrn ě obsáhlý text o generálovi Vlasovovi a lidech, kte ří bojovali na jeho stran ě. Autorem je Sergej Tille, potomek jednoho z d ůstojník ů ROA, a materiál je velmi zajímavým osobním sv ědectvím o motivacích, nad ějích a tragických osudech člen ů Vlasovova hnutí. Podobn ě otev řené materiály se za čaly objevovat v Rusském slovu až o rok a p ůl pozd ěji. Shrnutí Časopis Artek vhodn ě dopl ňuje spektrum ruskojazy čných periodik svým zam ěř ením na mladou generaci. Zasahuje tak čtená řskou obec nejen Rus ů, ale i dalších národností bývalého SSSR, kte ří nemají s ruštinou problémy, není etnocentrický. Svou povahou se blíží k lifestylovým časopis ům především díky zajímavé grafické úprav ě.
Autor: Evgeniya Snezhkina E-mail: [email protected]
RUSSKOJE SLOVO Technické údaje Ilustrovaný kulturn ě-spole čenský časopis Russkoje slovo vychází jednou za dva m ěsíce, vydavatel Ruská tradice o.s. Časopis má formát A4, tišt ěn na k řídovém papí ře, celkem 36 stránek v četn ě obálky. Krom ě toho časopis vydává d ětskou p řílohu Slovo d ětem, literární přílohu a kalendá ř. Historie Časopis vydává od roku 2003 ob čanské sdružení Ruská tradice, jedna z nejstarších organizací ruské diaspory v Československu a České republice. Její jádro se zformovalo ješt ě koncem osmdesátých let jak ze sov ětských ob čan ů žijících v ČSSR, tak i z potomk ů mezivále čných emigrant ů ze sov ětského Ruska. Organizace úzce spolupracovala s ruským velvyslanectvím v Praze, v posledních letech se tato vazba výrazn ě oslabila, mimo jiné kv ůli spor ům ohledn ě historické interpretace n ěkterých událostí, nap říklad role generála Vlasova a jeho voják ů. Ostatn ě kapitola o ROA byla jedním z hlavních d ůvod ů
48 konfliktu mezi velvyslanectvím a Ruskou tradicí okolo vydání mimo řádn ě záslužné knihy D ům ve vyhnanství, popisující d ějiny ruské emigrace v ČSR. Redakce Hlavním orgánem časopisu je redak ční rada, složená se zástupc ů vedení ob čanského sdružení Ruská tradice a jiných partnerských organizaci ruské národnostní menšiny. Jsou to M. Dobuševa, A. Chlebina, A. Kelin, I. Zolotarev, A. Barabanov (Artek), T. Sizova (Klub cestovatel ů po Rusku), A. Rozov (ARO ČR - Brno), J. Klapka ( Česká asociace rusist ů), významní rusky píšící noviná ři J. Fedorov, V. V ědraško, V. Ru čkina a jiní. Oficiáln ě v časopise pracují šéfredaktorka Anna Chlebina, zástupkyn ě šéfredaktorky Marina Dobuševa, korektorka Viktorie Ru čkina, Ta ťjana Kitajeva, s ostatními redakce spolupracuje extern ě. S časopisem spolupracují profesionální historici, filologové, literáti, takže jejich materiály mají dosti vysokou úrove ň. Trochu horší je situace s reportážemi a esejemi. Kvalita noviná řské práce je o n ěco nižší než je kvalita tematických materiál ů v ěnovaných d ějinám a literatu ře. Jazyky, jazyková úrove ň Redakce používá výhradn ě ruštinu. Distribuce, financování, cena Časopis je financován ministerstvem pro národnostní menšiny ČR, krom ě toho získává ur čité prost ředky z p ředplatného a reklamy. Cena časopisu je 50 korun. Distribuce CZ Press, Transpress, Mediaprint Kapa, Pressegrosso, FINEX corporation a v letadlech spole čností Aeroflot a Aerosvit, náklad 2000 exemplá řů . Struktura periodika Tři stránky obálky tvo ří reklama (8,3%). Časopis nemá pevn ě ur čené rubriky, ale existují více či mén ě pravidelné rubriky, které tvo ří «páte ř» časopisu. Úvodník šéfredaktorky — t řetina stránky (0,8%) Krátké informace — stránka a t řetina (3,6%) Na stranách čty ři až šest jsou materiály, v ěnované událostem uvnit ř krajanských organizací, historicko-politickým p řehled ům rusko-českých vztah ů, české nebo obecn ě evropské politice. Často se opakuje rubrika Tvá ř z obálky (je ve více než polovin ě čísel časopis ů) zabírá v ětšinou čty ři stránky (11%) a je v ěnována rozhovoru se známou nebo zajímavou osobností. Další častou rubrikou jsou Osudy emigrant ů — historické články nebo rozhovor s potomky emigrant ů. Zabírá t ři stránky (8,3%). Rubrika Češi v Rusku je v ěnována ob čan ům Československa nebo České republiky, jejichž osudy jsou tak či onak spojeny s Ruskem. V ětšinou to jsou historické materiály. Objem jsou t ři stránky (8,3%). Další relativn ě pravidelnou rubrikou jsou Pražské procházky , která má kulturn ě-historický charakter. Většinou mají povahu popisu skute čných "procházek" po místech, spojených s ruskými nebo českými politickými či kulturními činiteli. (Nap říklad po památných místech Masaryka nebo Cvetajevové, exkurze po p říkop ě, kde byli umíst ěni medv ědi p řivezení legioná ři). Rubrika má dv ě stránky (5,5%). Stránka rad - (2,7%) obsahuje rady léka ře, právníka a kucha ře. Zbytek místa zabírají rubriky, vyskytující se v mén ě než polovin ě čísel.
49
Pom ěr p řekladových (by ť redak čně zpracovaných) a originálních materiál ů je zhruba 85% v ůč i 15% ve prosp ěch originálních materiál ů. P řekládají se obvykle krátké informa ční materiály nebo d ůležité články d říve publikované v českých médiích. Krom ě p římého p řekladu článk ů, které p ůvodn ě vyšly v českojazy čných médiích nebo pocházejí z ú ředních zdroj ů (cizinecká policie, MPSV), časopis publikuje také rozhovory s Čechy nebo materiály, specieln ě napsané českými autory. Podíl t ěchto materiál ů se dá odhadnout na 70% ku 30% ve prosp ěch ruských autor ů a zpovídaných.
Obsahová analýza V zásad ě se časopis obrací k nep říliš vyhran ěné čtená řské obci, která sama sebe ozna čuje za "emigranty" a která má sov ětský background. Zdá se, že podobná definice čtená řské obce vychází ze staré, "p ředperestrojkové" koncepce emigrace. To by vysv ětlovalo velké množství historických a kulturních materiál ů na stránkách časopisu a zjevný nedostatek článk ů, v ěnovaných praktické existenci sou časník ů-emigrant ů v České republice. Do vým ěny šéfredaktora v polovin ě roku 2008 byla linie časopisu v mnoha otázkách shodná s oficiální pozicí ruského ministerstva zahrani čí i pozicí ruské ambasády v Praze. P ředevším se to týkalo takových citlivých témat jako bylo rozmíst ění systému protiraketové obrany v ČR, plynového konfliktu, vztah ů EU a Ruska. Specifickou roli hrály články, vztahující se k "historické politice", prosazované vedením Ruské federace. Materiály časopisu přímo či nep římo podporovaly tuto politiku. Po vým ěně šéfredaktora se politika časopisu pon ěkud zm ěnila. Krom jiného se v časopise objevuje mén ě materiál ů, tak či onak spojených s činností vedení RF, rozší řilo se spektrum názor ů na historii. Sou časn ě se ale témata článk ů v oblasti "historické politiky" posunula od d ůrazu na rusko-české vztahy na vztahy Ruska a bývalých zemí Sov ětského
50 svazu. Názory, které jsou v t ěchto materiálech, jsou více mén ě identické jako názory ministerstva zahrani čí a ruského velvyslance v ČR. Na druhou stranu je t řeba konstatovat, že úrove ň Rusského slova je o n ěkolik řád ů vyšší než u jiných ruskojazy čných periodik jako t řeba InformPraga nebo jiné komer ční ruskojazy čné tituly. První skupina časopis ů je v ětšinou ryze prakticky orientována a velkou část jejich plochy tvo ří inzerce včetn ě soukromých inzerát ů. Druhá skupina je zase orientována spíše lifestylov ě bez zásadn ější informa ční hodnoty. Shrnutí Časopis Russkoe slovo je vlajkovou lodí vydavatelských aktivit sdružení Ruská tradice (vydává ješt ě kulturní časopis Afiša plus a je personáln ě propojeno s časopis pro mládež Artek). Obrací se hlavn ě k lidem, kte ří sami sebe ozna čují za emigranty a v ětšina má sov ětský background. Proto v ětšina materiál ů je v ěnována historii a kultu ře, deklarovaným cílem je udržovat a rozvíjet ruskou kulturu a tradice v emigraci.
Autor: Evgeniya Snezhkina E-mail: [email protected]
51 ŘECKÁ KOMUNITA KALIMERA Celý název: Kalimera: periodhiki ekdhosi tu ellinismu tis Praghas (v alfabet ě) [ Dobrý den: periodikum helénismu/ Řek ů v Praze ] Technické údaje Periodicita: 6 čísel ro čně Rozsah: 32 stran (30 stran plus p řední a zadní obálka) Vydavatel: Řecká obec Praha Historie Časopis Kalimera za čali vydávat členové Řecké obce Praha v roce 1999. Časopis m ěl p ůvodn ě 16 stran. V roce 2002 se hlavní redaktorkou stala Tasula Zisaki-Healey, nyn ější p ředsedkyn ě Řecké obce Praha. Redakce Tasula Zisaki-Healey (hlavní redaktorka), Thomas Petsinis (design, zajiš ťování tisku a distribuce); zdá se, že více osob v redakci nepracuje. Jazyky, jazyková úrove ň Spisovná novo řečtina (s výjimkou citací starších spisovatel ů); čeština se objevuje jen v reprodukcích českých text ů/nápis ů, v reklam ě a v tiráži. Chybné podoby českých místních jmen v řeckých textech ukazují na slabší znalost češtiny u autora text ů. Distribuce, financování, cena Časopis se voln ě neprodává. Dostávají jej mj. registrovaní členové Řecké obce Praha. Od prvního čísla ro čníku 2008 je voln ě p řístupný v PDF na internetových stránkách Řecké obce Praha (http://www.ropraha.eu). Vedle dotace je časopis financován také sponzory p řevážn ě z řad řecké komunity. Design Kalimera má obálku z t ěžšího k řídového papíru potišt ěnou barevn ě, ostatní stránky jsou na oby čejném (nenatíraném) papí ře s černobílým tiskem. Design je solidní, ale nezdá se být profesionální prací (člen ění/rozhrani čení n ěkterých článk ů je nejasné; p řechod mezi vyst řiženými obrazovými objekty a pozadím, do n ějž jsou vloženy, není upravený tak, aby nep ůsobil jako montáž; u n ěkolika článk ů jsou užity h ůř e čitelné fonty nebo je celý text vytišt ěn h ůř e čitelnými kapitálkami). Jedno číslo obsahuje v pr ůměru 67 obrázk ů, v drtivé v ětšin ě jde o fotografie. V ětšina z nich je tišt ěna černobíle a jejich rozm ěry jsou p řevážn ě malé. Většina obrázk ů (72 %) je p ůvodních, a čkoliv tak obvykle nejsou ozna čené, ale zobrazují aktivity řeckých obcí v ČR popisované v článcích, v nichž se nacházejí. U 18 % obrázk ů není jasné, zda jsou p ůvodními pracemi nebo byly p řevzaty. Zbylých 10 % obrázk ů je p řevzatých a zpravidla je u nich uveden zdroj. Struktura periodika Časopis má n ěkolik vícemén ě stálých rubrik. Mezi n ě pat ří úvodník (Editorial), akce Řecké obce Praha (Dhrastiriotites), interview s osobností spojenou s Řeckem nebo řeckou komunitou v ČR (Synentevxis), autobiografické p řísp ěvky člen ů řecké komunity nebo osob z Řecka či Kypru (r ůzné názvy), dále dopisy adresované časopisu nebo Řecké obci Praha (Epistoles). Časopis obsahuje i několik seriál ů, které se objevují v n ěkolika číslech za sebou (například úryvky z nepublikované knihy o historii řecké skupiny v Československu). Struktura časopisu je tedy pom ěrn ě stabilní. Většina článk ů – 55 % v analyzovaném vzorku – je p ůvodních. Jde o články redaktor ů, o interview pro časopis Kalimera, dopisy redakci, články zaslané čtená ři a známými Řecké obce apod. U mnohých není uveden autor, ale z obsahu a stylizace text ů jasn ě vyplývá, že jsou vytvo řeny p římo pro časopis. Dalších 29 % článk ů je p řevzato a jejich p ůvod bývá explicitn ě uveden. U delších úryvk ů (nez řídka dvojstránkových) z p řevzatých text ů však vyvstává otázka dodržování autorských práv (tato otázka nebyla zkoumána). U 14 % článk ů autor není uveden a není jasné, zda jsou tyto články p ůvodní, nebo převzaté. U zbylých 2 % článk ů je autor uveden, ale není jasné, zda byly napsány pro časopis. Překlady se v analyzovaném vzorku nevyskytly (výjimkou je interview redaktorky s p ředstavitelkou bulharské menšiny v ČR, u kterého je zmín ěno, že bylo p řeloženo z bulharštiny).
52
Obsahová analýza Obsah časopisu byl analyzován ze dvou hledisek: 1) podle hlavních tematických oblastí a 2) podle několika p ředem vybraných sociálních identit (tj. skupin, organizací, stát ů). Ad 1) Vy člen ěné tematické oblasti jsou co do podílu na celkovém po čtu článk ů zastoupeny takto (100 % odpovídá celkovému po čtu 229 analyzovaných článk ů, p řičemž n ěkteré články spadají do více oblastí): život řecké komunity nebo jednotlivc ů 46 %, historie 43 %, kultura 29 %, politika 20 %, náboženství 3 %, ekonomika 2 % a ostatní oblasti 15 %. Kategorie „ostatní“ zahrnuje řadu dalších tematických oblastí, zejména zdraví, stravu (p řevážn ě řeckou), turistiku v Řecku a na Kypru a p řírodu. Reklamu tvo ří cca 1 % článk ů (jde dvakrát o reklamu na řeckou restauraci a jednou na taxi služby bez etnického ur čení). Co do podílu na stranovém rozsahu jsou jednotlivé oblasti zastoupeny takto (100 % odpovídá celkovému stranovému rozsahu analyzovaných časopis ů): historie zaujímá 31 % rozsahu, život řecké komunity nebo jednotlivc ů 29 %, kultura 16 %, politika 11 %, náboženství a ekonomika po 1 % a ostatní oblasti 10 % rozsahu. Reklama zaujímá necelé 1 % rozsahu (viz graf).
Historie a politika zastoupená v časopise se týká tém ěř výhradn ě historie řecké skupiny v České republice, jejíž podstatnou část tvo ří bývalí politi čtí emigranti (vojáci na stran ě komunist ů a jejich sympatizanti v Řecké ob čanské válce, která prob ěhla v letech 1946–1949) a jejich potomci. Menší část politicky zam ěř ených článk ů se týká i sou časné politické situace, a to zejména v Řecku a na Kypru.
53 Časopis se vyjad řuje pozitivn ě o komunismu, místy se objevují negativní hodnocení kapitalismu s rétorikou o „imperialismu“ USA, Izraele nebo EU a o sociální nespravedlnosti kapitalistického systému (nap ř. č. 39, s. 15–16). Takové hledisko lze považovat za pochopitelnou perspektivu bývalých řeckých emigrant ů, kte ří – nebo jejichž rodi če – bojovali na stran ě komunist ů. V ob čanské válce byli poraženi a získali azyl v Československu, kde se o n ě komunistická strana Československa a komunistická strana Řecka postaraly a jejich osi řelou část vychovaly v d ětských domovech, tj. pod svou kontrolou. Tradice komunistické strany v Řecku se také liší od tradice českého komunismu – stála nap říklad v opozici k vlád ě pravicové vojenské junty v Řecku v 60. a 70. letech a nebyla tolik spjata s KS Sov ětského svazu. Negativa komunismu v časopise uvád ěna nejsou. Menší část politicky orientovaných článk ů tvo ří texty referující o činnosti sou časných komunistických stran ( Řecka, dále Kypru a okrajov ě Česka), ne však jiných politických stran. Otiskovány jsou politicky lad ěné proslovy reprezentant ů Komunistické strany Řecka, ale nikoliv jiných politických stran či hnutí. Časopis tak má sklon k politické propagaci jednoho politického pohledu na minulé a sou časné události – n ěkdy p řitom ozna čuje svůj pohled za „pravdu“ („alithia“, ve více číslech). Z reakcí redaktorky na ohlasy čtená řů (jsou v časopise zmín ěny) vyplývá, že část čtená řů z řad člen ů řecké komunity považuje časopis Kalimera za p říliš levicový a nesouhlasí s jeho zam ěř ením. Redaktorka jejich názory odmítá a připisuje je jejich ned ůkladnému čtení časopisu. K o čer ňování, resp. hanobení osob a skupin za politické názory ovšem v analyzovaných číslech časopisu nedochází. Spolu s historií zaujímá nejv ětší podíl v časopise život řecké komunity, jejích člen ů a p říznivc ů. Toto téma zahrnuje p ředevším popisy a reportáže z aktivit řecké komunity v Česku a dále autobiografické výpov ědi Řek ů v ČR nebo Řek ů ze zahrani čí, kte ří jsou s řeckou komunitou v Česku v n ějakém kontaktu. Jde většinou o osobnosti a aktivity spojené s kulturou a o akce, které mají za cíl uchovat památku na historii řecké politické imigrace (nap ř. výlety do bývalých d ětských domov ů, v nichž pobývaly řecké d ěti). Ad 2) V rámci analýzy zastoupení sociálních entit (tj. skupin, stát ů, organizací) v časopise byly sledovány ty, které se vztahují k řecké menšin ě v ČR. V analyzovaném vzorku čísel jsou zastoupeny takto (100 % p ředstavuje po čet 229 analyzovaných článk ů, p řičemž n ěkteré články se týkaly více sociálních entit než jen jedné): • Řekové v Česku/ Československu – 39 % článk ů, • Řecko – 33 %, • Řecká obec Praha – 17 %, • Kypr – 11 %, • Česko/ Československo – 10 %, • Řekové ve sv ětě – 10 %, • EU – 6 % článk ů. Jak nazna čují číselné údaje, časopis je jednozna čně zam ěř en na historii Řek ů v Československu a na sou časné aktivity Řecké obce Praha a obecn ě řecké komunity v ČR. Velkou část zaujímají články týkající se Řecka, dále Kypru a Česka, a to obvykle v n ějaké spojitosti s řeckou menšinou. Články o Řecích ve sv ětě se týkají zpravidla emigrant ů z doby řecké ob čanské války, jejich potomk ů a Řek ů ve sv ětě obecn ě (ne tedy řeckých komunit nap říklad v USA, v N ěmecku nebo Austrálii, a čkoliv ty jsou někdy také zmi ňovány). Jiným sociálním entitám (jako v časopise zmín ěnému Domu národnostních menšin, Hlavnímu m ěstu Praze, USA, Izraeli aj.) se v ěnuje menší po čet článk ů a obvykle jen zb ěžn ě. Shrnutí Časopis Kalimera se v ěnuje p ředevším historii řecké ob čanské války a politické emigrace a informuje o sou časných (uplynulých i plánovaných) aktivitách řecké komunity v ČR, p ředevším Řecké obce Praha. T ěžišt ěm časopisu je emigrantská a politická historie komunity a b ěžný život sou časné komunity, jejích člen ů a r ůzných osobností z Česka, Řecka a Kypru. Časopis je založen na p ůvodních p řísp ěvcích p řipravených redakcí nebo zaslaných čtená ři. Je pom ěrn ě interaktivní – oslovuje čtená ře z řad člen ů řecké komunity s pod ěkováními, žádostmi, výzvami apod. a otiskuje naopak jejich dopisy, na n ěž redakce reaguje. Pozitivním sd ělením časopisu je uchovávat památku na minulost vlastní komunity, na své p ředky, jejich činy apod. Časopis také popisuje nebo zmi ňuje spolupráci s organizacemi n ěkterých jiných národnostních menšin v ČR.
54 Vedle zam ěř ení na řeckou komunitu má časopis sklony k propagaci komunismu. Ta však nemá radikální formy a k hanobení osob či skupin na základ ě politického p řesv ědčení nedochází. Časopis lze ovšem hodnotit jako levicový, p říp. protikapitalistický. Jeho politická složka je spojena s historií řecké menšiny v ČR (politická emigrace). Autor: Marián Sloboda E-mail: [email protected]
55 SLOVENSKÁ MENŠINA SLOVENSKÉ DOTYKY Technické údaje Časopis Slovenské dotyky vydávaný Slovensko-českým klubem v ČR vychází jako m ěsí čník. Historie Slovensko-český klub za čal vydávat časopis Slovenské dotyky v zá ří 1996 pod názvem Klub Korene , pod sou časným názvem Slovenské dotyky vychází od ledna 1997. Čtřiadvacetistránkový časopis zprvu vycházel s d ětskou p řílohou Kvietok, od roku 1999 ji nahradila čty řstránková Príloha mesa čníka Slovenské dotyky – Literárne dotyky. Redakce Redakci tvo ří t ři stálí členové – šéfredaktorka časopisu Na ďa Vokušová, její zástupce Vladimír Skalský a editorka a jazyková redaktorka Eva Svorová. Dále má časopis řadu externích spolupracovník. Jazyky, jazyková úrove ň Měsíčník p řináší texty výhradn ě ve slovenském jazyce, jazyková úrove ň je vysoká. Distribuce, financování, cena Po řizovací cena Slovenských dotyk ů je 18 K č, pro p ředplatitele 10 K č. Časopis je financován z dotací MK ČR, příjmem z prodeje časopisu a inzerce a dopl ňkových grant ů ze zahrani čí (Úrad pre Slovakov žijucich v zahrani čí, Literárne informa čne centrum). Slovenské dotyky vycházejí v nákladu 8000 kus ů, z toho dv ě t řetiny (cca 5500 kus ů) jsou ur čeny p ředplatitel ům, zbytek do stánkové sít ě a knihkupectví. Remitenda je distribuována do škol a knihoven. Struktura periodika Slovenské dotyky mají pravidelnou rubriku Úvodník z pera šáfredaktorky Nadi Vokušové či zástupce šéfredaktorky Vladimíra Skalského, zpravidla reflektující aktuální témata ze Slovenska či České republiky. Dále pravideln ě informují o novinkách z oblasti kultury či politiky Slovenské republiky v části Mesiac na Slovensku . V rubrice každého čísla má svoje místo i fejeton .. .a rozum zostáva stá ť. Na stránkách magazínu jsou čtená ři seznamováni s významnými slovenskými osobnostmi spole čenského života, které se uplatnily v České republice či zahrani čí (um ělci, v ědci, architekti, podnikatelé, sportovci atd.). M ěsí čník upozor ňuje na kulturní události v České republice i na Slovensku – výstavy, koncerty, mezinárodní projekty, folklórní festivaly, literární ve čery, plesy, autorská čtení. Své místo v m ěsí čníku mají fejetony, populárn ě v ědecké články, exkursy do české a slovenské historie, události v kultu ře, medailony věnované významným osobnostem kulturního a spole čenského života. Pravidelnou rubrikou Poh ľadom z globálnej dediny p řispívá do m ěsí čníku Egon T. Lánský. Sou částí každého čísla je Príloha mesa čníka Slovenské dotyky – Literárne dotyky , kde je prostor pro seznámení se s významnými autory, novými knihami a literárními texty. Uve řej ňovány jsou tém ěř výhradn ě p ůvodní texty dopln ěné fotografiemi a ilustracemi.
56 Obsahová analýza Díky pestré palet ě témat a širokému záb ěru jsou Slovenské dotyky ur čeny široké čtená řské obci. V článcích je také tematizován vztah k České republice jako prost ředí, kde mohou být rozvíjena specifika slovenské menšiny, a Evropské unii jakožto garantovi menšinových práv. A to nejen slovenských, ale i nap říklad romských či židovských. V této souvislosti je t řeba zmínit vyvážený zp ůsob, kterým se redakce vyrovnává s kontroverzními přísp ěvky, p ředevším co se tý če pohledu na historické události. Prostor není dán extremistickým názor ům či pokus ům o glorifikaci rozporuplných osobností – nap ř. článek O falšování a poznávaní dejin (Slovenské dotyky XII, č. 12/01). Shrnutí Časopis plní cíle, které deklaruje, specializuje se na život slovenské menšiny v České republice, nabízí široké spektrum témat a informací. Slovenské dotyky jsou kulturn ě-spole čenským m ěsí čníkem zam ěř ujícím se na podstatné události v kultu ře a spole čenském d ění, zvlášt ě v menšinové politice, život ě slovenské národnostní menšiny v ČR a česko-slovenských vztazích. Autor: Dagmar Grešlová E-mail: [email protected]
KORENE Technické údaje Měsí čník Korene vydává Obec Slovák ů v České republice. Rozsah m ěsí čníku je čty řiadvacet stran. Historie Vychází od roku 1993, tedy rok 2009 je již XVII. ročníkem. Prvních p ět čísel vyšlo pod názvem Džavot ( česky „Žvatlání“), od 1.1.1994 vychází pod názvem Korene . Redakce Redakci tvo ří šéfredaktor, do 30.9.2009 Juraj Rácz. V sou časné dob ě je touto funkcí pov ěř ený p ředseda Redak čnej rady Jaromír Slušný. Stálými členy redakce jsou: Peter Lipták, Pavel Vranovský, Jana Červinková a Jana Liptáková – autorky d ětské p řílohy Koráliky. Další spolupracovníci jsou auto ři relativn ě stabilních rubrik: František Kaj ňák, Karol Ulík, Leoš Šatava, Milan Stehlík, Blažena Šoporová, Eliáš Štegena a mnoho dalších noviná řů , ale i p řisp ěvatel ů z řad člen ů Obce Slovákov v ČR, kterých je 1700. Externí spolupracovníky tvo ří všech čtrnáct p ředsed ů regionálních Obcí Slovák ů v ČR. Jazyky, jazyková úrove ň List uve řej ňuje články ve slovenštin ě, sporadicky i p řísp ěvek v jazyce českém. Distribuce, financování, cena Po řizovací cena časopisu je 18 K č, list vychází v nákladu 3500 kus ů. V České republice je distribuováno p ředplatitel ům 2000 kus ů, distribuce na Slovensko je hrazena z p říjm ů, nikoli z grantu, a činí 380 kus ů, do zahrani čí (mimo ČR a Slovensko) je distribuováno 60 kus ů. Časopis je financovaný z grantu MK ČR (70 %), z prost ředk ů z prodeje časopisu, z inzerce (v roce 2009 cca 200 000 K č) a sponzorských dar ů, které získá na jeho vydávání Obec Slovák ů v ČR. Struktura periodika Časopis Korene mapuje česko-slovenské vztahy a v ěnuje se životu slovenské menšiny v České republice. V rubrice Život okolo nás je pozornost v ěnována menšinovému d ění v regionech, zvlášt ě pak v místech, kde p ůsobí regionální Obce Slovák ů (Karviná, Krom ěř íž, T řinec, Brno, Kladno, Praha, Tábor, Plze ň, St říbro, Karlovy Vary, Sokolov, Hradec Králové, Teplice a Kop řivnice). V pravidelné rubrice Programy jsou upoutávky na nadcházející akce regionálních Obcí Slovák ů. Časopis Korene otiskuje přílohu Koráliky ur čenou d ětskému čtená ři, p říloha udržuje pov ědomí o slovenštině u mladší generace. V p říloze je místo v ěnováno básni čkám, písni čkám, povídkám, k řížovce apod. V rubrice Slovensko je pozornost v ěnována aktuálnímu politickému, hospodá řskému a spole čenskému d ění na Slovensku. Rubrika Výro čia, udalosti mapuje historická témata. Dalšími pravidelnými rubrikami jsou Slovenský pútnik v ěnující se významným míst ům Slovenska a Rozhovor s významnými osobnostmi slovenské národnosti. V rubrice Kultúra je v ěnována pozornost aktuálnímu kulturnímu d ění, otiskovány jsou pozvánky na zajímavé akce. Dalšími pravidelnými rubrikami jsou Slovenská mozaika mapující zajímavosti ze Slovenska, dále Šport , Kulinárstvo, Osobnosti , Krimipoviedka a Jubileá, postrehy, listy.
57 Obsahová analýza Obsahovou strukturou je časopis Korene orientován na širokou čtená řskou obec, jak v řadách slovenské menšiny, tak majoritní spole čnosti. List mapuje život slovenské národnostní menšiny v České republice, její spole čenské a kulturní aktivity, proces integrace a emancipace. Časopis se profiluje jako periodikum nepolitické a nekonfronta ční, prezentující široké spektrum názor ů. Pozornost je okrajov ě v ěnována také postavení jiných menšin, nap ř. Rusín ů a Rom ů (viz. článek Romano drom- cesta Rómov, Korene 4/2009), mezinárodním souvislostem ochrany národnostních menšin, s ohledem na širší evropské integra ční procesy, a kontakt ům národnostních menšin v rámci Evropy (viz. nap ř. články Medzinárodná konferencia o menšinách a Situácia národnostných menšin v ČR v roku 2007, Korene 6/2008). Shrnutí List Korene je výb ěrem svých témat orientován na širokou čtená řskou obec, jak v řadách slovenské menšiny, tak i majoritní spole čnosti. Korene se zabývají postavením slovenské národnostní menšiny v jednotlivých regionech České republiky, zárove ň reflektuje postavení v Evropské unii. Časopis otiskuje články o aktuálních spole čenských, politických a hospodá řských tématech, zárove ň p řináší i exkursy do historie. Autor: Dagmar Grešlová E-mail: [email protected]
LISTY SLOVÁKOV A ČECHOV , KTORÍ CHCÚ O SEBE VEDIE Ť VIAC Technické údaje Časopis Listy Slovákov a Čechov, ktorí chcú o sebe vedie ť viac vydává Klub slovenské kultury, od roku 2009 ve spolupráci se Slovensko-českou spole čností a Dokumenta čním a muzejním st řediskem slovenské menšiny v ČR (DOMUS SM v ČR). Čty řiadvaceti stránkový list vychází jako m ěsí čník. Historie Časopis Listy byl založen roku 1993. Redakce Mezi stálé členy redakce pat ří Roman Čaplovi č a Jozef Gáfrik. Externími spolupracovníky jsou Helena Nosková, Ján Štrasser, Daniela Kapitánová, Peter Kot, Elena Kotová, Jarmila Wankeová, Jan Tomaschoff, Fero Jablonovský, Martin Guzi, Zden ěk Eis, Karol Ujhazy a další. Jazyky, jazyková úrove ň Měsí čník uve řej ňuje články p řevážn ě ve slovenském jazyce, n ěkteré p řísp ěvky v jazyce českém. Distribuce, financování,cena Cena List ů je 20 K č. Časopis Listy je distribuován mezi členy Klubu slovenské kultury, na st řední a vysoké školy, mezi majoritní spole čnost, na velvyslanectví SR v ČR. List má cca 2300 abonent ů v ČR, SR i zahrani čí. V roce 2008 vycházel v nákladu 3000 kus ů, v roce 2009 činil náklad 2800 kus ů. Časopis je financován z dotace MK ČR, Ú řadu pro Slováky žijící v zahrani čí a inzerce. Struktura periodika Měsí čník je otevírán Úvodníkem p řevážn ě reflektujícím sou časné d ění v České republice či na Slovensku. Pravideln ě je otiskována esej se spole čenskov ědní tematikou. Dále je v Listech prostor věnován historickým událostem či epochám. Své místo má na stránkách časopisu folklór, literatura, hudba, tanec, film. Sou částí čísla je p říloha Oriešok – časopis pre deti, ktoré rady ma ľujú a čítajú , uve řej ňující texty ve slovenštin ě, opat řené českým slovní čkem, aby byl srozumitelný i českému čtená ři. P říloha pro d ěti se st řídá s p řílohou Klubové listy a Študentské listy . M ěsí čník pravideln ě přináší rozhovor s osobnostmi spole čenského života. Své místo v časopisu Listy má medailon věnovaný významným osobnostem slovenského p ůvodu, které se prosadily ve v ědě, literatu ře, architektu ře či jiném spole čenském odv ětví. Dále je v časopise v ěnován prostor aktuálnímu (spole čenskému, politickému či hospodá řskému) d ění na Slovensku. Listy upozor ňují na svých stránkách na významné nadcházející události v kultuře, zvou na vernisáže, výstavy, koncerty, autorská čtení, divadelní p ředstavení. Časopis také p řináší v pravidelné rubrice Jedlá/zvyky/tradície zajímavosti a články o tradi čních jídlech a zvycích r ůzných národ ů. Listy informují čtená ře o nových knihách a textech ve slovenském jazyce. Časopis p řináší i populárn ě v ědecké články a spole čenskov ědní texty.
58
Obsahová analýza Časopis Listy tematizuje p řevážn ě kulturní a spole čenský život slovenské národnostní menšiny v České republice. D ůraz je kladen na informování o kulturním d ění, velký prostor je v ěnován nejnov ější literatu ře, divadlu, filmu. Pravideln ě je v ěnována pozornost spole čenskému, kulturnímu, hospodá řskému a politickému d ění na Slovensku, časopis se však profiluje jako nepolitický. List v medailonech a rozhovorech poskytuje prostor prezentaci významných osobností spole čenského života. Listy se pravideln ě v ěnují české a slovenské historii (nap ř. Prílivové vlny Slovákov do Čiech a na Moravu po roku 1945 do roku 2005 ako východisko pre kultúrny a sociálny kapitál sú časnej slovenskej menšiny v Českej republike, Listy 3/2008). Nad rámec menšinové tématiky otiskuje list filozofické texty (nap ř. O údivu, tázání a pochybování, Listy 1-2/2008). List má tedy širší záb ěr než pouhé menšinové periodikum, v ěnuje se témat ům nad rámec menšinové problematiky. Tímto přístupem ve spojení s propracovanou grafickou úpravou, množstvím barevných fotografií a k řídovým papírem se liší od časopis ů Slovenské Dotyky a Korene. Shrnutí Časopis Listy mapuje kulturní a politické d ění v České republice a na Slovensku. Charakterem svých článk ů se obrací na širokou čtená řskou obec, nejen menšinovou, ale i majoritní spole čnost. Mapuje slovensko-české vztahy, reflektuje postavení slovenské národnostní menšiny v České republice v mnoha jeho aspektech. Autor: Dagmar Grešlová E-mail: [email protected]
ZRKADLENIE - ZRCADLENÍ Technické údaje Zrkadlenie s podtitulem Česko-slovenská revue je čtvrtletník. Vydavatelem je Slovenský literární klubu v ČR ve spolupráci se Slovensko-českým klubem a českým a slovenským centrem PEN klubu. Pr ůměrný po čet stran každého čísla je cca 170. Historie Zrkadlenie vychází od konce roku 2004 a všechna jeho čísla jsou v elektronické podob ě dostupná z webových stránek Slovensko-českého klubu (resp.takto čtená ře navede internetový vyhledava č Googole). Jak píše jeho výkonný místop ředseda Vladimír Skalský v úvodníku prvního čísla, časopis vznikl s cílem udržovat tradici slovenské literární tvorby v ČR a zprost ředkovat dialog mezi českou a slovenskou literaturou. Zrkadlenie je podle n ěj unikátním periodikem vydávaným (p řevážn ě) slovenskou inteligencí pro (p řevážn ě – pozn. výzkumníka) slovenskou inteligenci. Jak je z podtitulu periodika a jeho vydavatele patrné, Zrkadlenie se tematicky zam ěř uje p ředevším na literární tvorbu
59 Slovák ů žijících v ČR a teprve v další řad ě na ostatní spole čenská témata z okruhu literární kritiky, um ění, historie, lingvistiky a okrajov ě také politiky a ve řejného d ění. Redakce V tiráži uvád ěné redak ční zázemí čítá kolem 50 osob, kde p řevažují slovenští literáti, publicisté, v ědci a další lidé z okruhu českých a slovenských intelektuál ů a kulturních činovník ů. Pravideln ě se na tvorb ě časopisu podílí cca 10 lidí a z nich stabiln ě 4 (korekto ři, grafik, editor) jsou za tuto svou činnost odm ěň ováni jako za dopl ňkovou činnost. Auto ři p řísp ěvk ů se číslo od čísla dosti obm ěň ují a jsou odm ěň ováni nepravideln ě a spíše symbolickou částkou. Jazyky, jazyková úrove ň Jednotlivé p řísp ěvky jsou publikovány v jazyku jejich autor ů. Jazykové úrovni je obecn ě v ěnována ze strany redakce veliká pé če. Periodikum má profesionální korektory ve slovenštin ě i češtin ě. Co do po čtu p řísp ěvk ů, výrazn ě p řevažují slovensky psané nad česky psanými. Stejn ě tak je na první pohled patrná pé če, kterou redakce v ěnuje grafické úprav ě periodika. Každé číslo je provázeno autorskými ilustracemi či fotografiemi p řevážn ě slovenských um ělc ů. Distribuce, financování, cena Čtvrtletník vychází v nákladu 1000 ks a stojí 40 K č/ Sk. Polovina je zasílána p ředplatitel ům. P řibližn ě 300 ks putuje podle slov výkonného p ředsedy Vladimíra Skalského do prodeje ve velkých knihkupectvích (Academia, Luxor, Kanzelsberger, Slovenská kniha, Knihkupectví u Fishera). Vyjmenovaná knihkupectví však nepotvrdila, že by toto periodikum dostávala s výjimkou Slovenské knihy. Do prodeje Slovenské knihy prý pravideln ě p řichází cca 10ks od každého čísla. Dle slov pana knihkupce jsou ale posléze dány k rozebrání, nebo ť si nevzpomíná, že by si kdy n ěkdo tento časopis koupil. Zbylých 200 výtisk ů z celkového nákladu je bezplatn ě distribuováno autor ům, spisovatelským organizacím, knihovnám, archiv ům apod. Všechna čísla periodika jsou také zdarma k nahlédnutí v elektronickém archivu, který je jedním z link ů stránek Slovensko-českého klubu. Žádné další informace však tento internetový archiv nep řináší ani se čtená ři jinak nekomunikuje. Struktura periodika Obsah periodika je d ělen do čty ř rubrik, jejichž zastoupení je pr ůměrn ě takovéto (a čkoli se číslo od čísla m ůže m ěnit, podle tematického zam ěř ení konkrétního čísla):
Co se tý če pom ěru p řevzatých a p ůvodních článk ů, není tento údaj čtená ři zcela z řejmý. Pokud redakce p řetiskuje článek z jiných periodik (nap ř. z Literárních novin), což se d ěje ojedin ěle, je tato skute čnost pod článkem uvedena. Pokud však redakce p řetiskuje p řísp ěvky (nem ěněné nebo t řeba jen mírn ě krácené) již publikované ve v ědeckých sbornících, na tuto skute čnost čtená ře neupozor ňuje. Podle vyjád ření redakce je zhruba 1/3 článk ů p řevzatých nebo mírn ě p řepracovaných a zhruba 2/3 přísp ěvk ů jsou p ůvodní a psané práv ě pro toto periodikum. Onu t řetinu p řevzatých text ů tvo ří p řevážn ě část p řísp ěvk ů spadající do rubriky PUBLICISTIKA. Jde o mírn ě upravované, ale i zcela nem ěněné texty (od text ů renomovaných pedagog ů po studentské práce) s odkazovým aparátem a dalšími náležitostmi charakteristickými pro odborný text (literárn ě 60 vědní, historické, politologické, lingvistické, kunsthistorické eseje či studie). Tak řka v každém čísle lze najít alespo ň jeden takovýto text, který je otišt ěný pod velmi podobným nebo zcela stejným názvem v odborných sbornících, sbornících ze studentských konferencí nebo odborných časopisech. Je však zvláštní, že na skute čnost, že jde o texty p řejaté, redakce zpravidla neupozor ňuje 66 . Další (a bohužel spíše menší) částí této rubriky jsou zajímavá zamyšlení či diskuze publicist ů o aktuálních spole čenských tématech dotýkajících se specificky Slovenska a Česka (nap ř. česko-slovenské vztahy v různých historických období, pozice malých stát ů v EU, názory na p řevrat, rozd ělení Československa, čechoslovakismus apod.) Z hlediska jedine čnosti a pestrosti text ů je st ěžejní rubrika TVORBA. Ta dává nahlédnout do šuplík ů za čínajících i již známých p řevážn ě slovenských literát ů a publicist ů. R ůznorodá je co do žánr ů i co do um ělecké úrovn ě p ředstavovaných text ů. P řináší fejetony, poezii, povídky, ukázky z román ů, deníkových záznam ů atd. P ředevším jde však o relativn ě stabilní okruh lidí kolem redakce časopisu (Jmenovit ě: O ľga Feldeková, Lubomír Feldek, Na ďa Vokušová, Juraj Kuniak, Anton Baláž, Emil Charous, Vladimír Skalský). Rubrika KRITIKA je, jak je vid ět i z jejího rozsahu (10%), spíše okrajovou a pov ětšinou se v ní stru čně p řipomíná jubileum a životní dílo n ěkterého ze slovenských autor ů či jiných slovenských spole čensky a kulturn ě činných osobností. Výjime čně p řináší také recenzi či komentá ř k aktuální tvorb ě sou časných slovenských autor ů. Rubriku AUTO ŘI tvo ří zpravidla jeden článek nebo rozhovor (p řibližn ě 2%) p ředstavujícího tvorbu um ělce, který graficky doprovází dané číslo časopisu. Dále je p řipojen seznam autor ů publikujících v daném čísle. Obsahová analýza Hypotetickým čtená řem periodika je člov ěk spíše vysokoškolsky vzd ělaný s vyhran ěným zájmem o literární a um ělecké d ění spojené se slovenskou komunitou v ČR nebo tematicky zam ěř ený na slovensko – českou problematiku. Jednotlivé p řísp ěvky p ředpokládají r ůzn ě fundovaného čtená ře (krátké zprávy o konání literární sout ěže versus odborný text) a co do žánru, ale i co do kvality jsou velmi r ůznorodé. Redakce p říliš nevstupuje do kontaktu se čtená řem. Komunikace se omezuje zpravidla jen na krátký úvodník, který je p řevážn ě informativního charakteru: seznamuje s obsahem čísla, bez jeho dalšího komentování. Ohlasy čtená řů , webové stránky či jakýkoli jiný „ve řejný prostor“ pro komunikaci se čtená ři, zdá se, neexistuje. Rozhodn ě však nelze hovo řit o tom, že by redakce čtená ři podsouvala jakékoli národovecké postoje. Politické a spole čenské d ění totiž není centrální náplní časopisu, tou je literární tvorba. Shrnutí Časopis je nepochybn ě kultivovanou a relativn ě profesionalizovanou platformou. To lze říci hlavn ě o jazykové úrovni, grafickém zpracování, ale i obsahu. Tematické zam ěř ení časopisu zejména na literární tvorbu je jist ě jedine čné a nemá na poli menšinových periodik konkurenta. Časopis čtená ři pravideln ě p řináší (se řazeno dle prostoru, který jednotlivé typy článk ů zabírají): (1) nahlédnutí do literární tvorby n ěkolika desítek slovensko-českých / česko-slovenských autor ů (jde o relativn ě stabilní okruh lidí okolo redakce časopisu), (2) seznámení s dílem či osobnostmi významnými pro
66 Nap říklad: Rychlík, Jan: Česká a slovenská historiografie o období komunismu v Československu; In: Zrkadlenie 1-2 / 2005, s. 51-59. a totéž Rychlík, Jan: Česká a slovenská historiografie o období komunismu v Československu (Czech and Slovak Historiography on the Communist Period in Czechoslovakia); In: Nacionalismus v sou časných d ějinách st řední Evropy: od mobilizace k identit ě. 2005, St ředoevropské studie v sociálních v ědách. Praha: CES; s. 62-72. ISBN 80-239-4456-8. Zdroj: http://svi.ff.cuni.cz/r/rychlik.htm Nebo také: Kobylínska, Jana: Mezi deklamovánkou a románem. Torzo ako literárny žáner – causus Dráma sveta Janka Krá ľa ; In: Zrkadlenie 2 / 2005, s. 26 - 32. Na stránkách Studentské literárn ěvědní konference po řádaném Ústavem pro českou literaturu AV ČR pak najdeme p řísvek ve sborníku se stejným názvem i zn ěním: http://www.ucl.cas.cz/slk/data//2005/sbornik/sbornik.pdf. Totožný p řípad je tento text: Li čková, Romana: Mladá próza 60. let. Pars pro toto: Novela Marie Alexandra Klimenta. ; In: Zrkadlenie 3 / 2005, s. 24 -36. Výrazné je v tomto ohledu také Zrkadlenie 2 / 2006, kde je vydání sborníku „Slovenský jazyk na české škole. Slovensko-český klub, Praha 2005“ centrálním tématem čísla a ze sborníku je v tomto čísle opublikováno p ět přísp ěvk ů. http://opac.nm.cz/zaznam.php?detail_num=44192&vers=3 〈=cze 61 česko – slovenskou kulturní a ve řejnou sféru (literáti, jazykov ědci, filosofové, historici, politici apod.) formou medailon ů, odborných esej ů, studií a výjime čně také rozhovor ů, (3) zamyšlení či diskuze publicist ů o vzájemných specificky česko – slovenských tématech. Postoj redakce ke čtená ři je z hlediska rasové a kulturní snášenlivosti zcela korektní: nemanipuluje čtená ře nep řátelsky k žádným národnostním či jinak definovaným skupinám. Ve řejné d ění a politická témata nestojí v centru pozornosti tohoto časopisu. Jako problematická se však jeví výše popsaná distribu ční praxe: z celkového nákladu 1000 ks jde pouze 300 ks do prodeje, který žádná z oslovených knihkupectví nepotvrdila s výjimkou Slovenské knihy. Tam údajn ě mí ří zhruba 10 ks od každého čísla, která však podle vyjád ření pana ředitele Slovenské knihy nikdo nekupuje. Toto skóre poukazuje na z řejm ě obecn ější rys časopisu a to na jeho dosti vyhran ěné zam ěř ení a žánr. Pon ěkud neobvyklý je také p řístup redakce k publikování již otiskování text ů odborného charakteru v mírn ě pozm ěněné nebo dokonce stejné podob ě, o čemž čtená ře zpravidla neinformuje. Autorka: Mgr. Eliška Ripková E-mail: [email protected]
62 SRBSKÁ MENŠINA SRPSKA RE Č Celý název: Srpska re č: časopis srpske manjine u Češkoj republici (v cyrilici) [ Srbské slovo: časopis srbské menšiny v České republice ] Technické údaje Periodicita: dvoum ěsí čník (6 čísel ro čně) Rozsah: 32 stran (30 stran plus p řední a zadní obálka), n ěkolik čísel má mimo řádné p řílohy Vydavatel: Srbské sdružení sv. Sáva Historie Časopis za čalo vydávat sdružení sv. Sáva v polovin ě roku 2005 jako dvoum ěsí čník s cílem podávat informace o historických památkách, duchovní kultu ře, jazyku a literatu ře, kultu ře a historii a výtvarném um ění Srbska a Česka a právní informace d ůležité pro Srby žijící v ČR. V čísle 18 redakce vyjád řila zám ěr uvád ět články o Srbech ve sv ětě, b ěžném život ě a život ě cizinc ů v ČR. Tyto zám ěry byly z části napln ěny. Hlavní redaktorkou časopisu je od jeho založení Branka Kubeš (Branislava Kubešová). Jiné informace než ty už obsažené ve Zprávách o situaci národnostních menšin v České republice zjišt ěny nebyly. Redakce Branka Kubeš (stálá hlavní redaktora s noviná řskou praxí), obvykle t ři čty ři další osoby s ob časnou obm ěnou (Margita Zmijanovi ć – grafi čka, malí řka a výtvarnice; Karin Kubeš, Dragan Novakovi ć aj.). Časopis má krom ě redakce t ři stálé dopisovatele a v sou časné dob ě p řispívá do časopisu jedenáct dopisovatel ů (sd ělení redakce). Jazyky, jazyková úrove ň67 Spisovná srbština psaná cyrilicí, která je v porovnání s latinkou v Srbsku tradi čnější a je spjata se srbskou národní identitou. Redakce zd ůvod ňuje volbu cyrilice tím, že jde o p ůvodní srbské písmo. V č. 22 byl článek o čividn ě p ůvodn ě napsán v latince bez diakritiky (nap ř. místo š bylo z řejm ě s) a mechanicky transliterován do cyrilice (ve výsledku se místo písmena ш objevuje c). Mimo řádná příloha čísla 14 o Kosovu a Metochii je psána explicitn ě zám ěrn ě v češtin ě pro českou ve řejnost. V čísle 17 jsou p řetišt ěny dva dopisy České strany národn ě socialistické v češtin ě. Redakce provádí korekturu sama anebo s pomocí korektorky Milici Beljkovi ć. Celková jazyková úrove ň není špatná, přesto n ěkteré texty obsahují p řeklepy a translitera ční chyby; p řeklady n ěkdy obsahují chyby v gramatických vazbách (nap ř. v č. 18, s. 4). Distribuce, financování, cena Časopis lze p ředplatit a je v prodeji v obchod ě s tiskem v Kate řinské ulici 42, Praha 2. Ro čník 2008 je dostupný online na http://sv-sava.cz/casopis-srpska-rec/. Podle sd ělení redakce má časopis v sou časnosti 116 p ředplatitel ů. Cena: 35 K č Design Srpska re č je tišt ěna na t ěžším lesklém k řídovém papí ře barevn ě. Jedno číslo obsahuje v pr ůměru 82 obrázk ů (obvykle fotografie a reprodukce um ěleckých d ěl) provedených v barv ě. U v ětšiny obrázk ů (74 %) není uvedeno, kdo je jejich autorem a odkud pocházejí. 15 % obrázk ů je zjevn ě p ůvodních a 11 % je explicitn ě identifikováno jako p řevzaté. Fotografie bez identifikovaného původu zobrazují r ůzná místa po celém sv ětě a jsou mezi nimi i historické fotografie nebo obrázky v angli čtin ě, a čkoliv je časopis jinak v srbštin ě. Lze proto p ředpokládat, že nejsou všechny po řízeny redakcí nebo n ěkým jiným speciáln ě pro časopis. Lze se proto domnívat, že autorská práva nejsou vždy respektována. To se týká i reprodukcí výtvarných d ěl otišt ěných v časopise a p řevzatých obrázk ů. Tato domn ěnka však nebyla prov ěř ována. Grafickou úpravu provád ějí dv ě externí firmy: Megi Company, s. r. o., a V.M.V. CZ, s. r. o. Grafické odlišení za čátk ů článk ů je nejednotné, a proto m ůže být člen ění na články / části článk ů nep řehledné. Některé fotografie mají nízké rozlišení (jsou viditelné pixely).
67 Výsledky analýzy časopisu Srpska re č se týkají čísel 1, 2 a 16–24. 63 Struktura periodik Časopis má jednu stálou rubriku (recepty na poslední stran ě) a n ěkolik seriál ů (Srbové ve sv ětě, Krásy Srbska, Ze srbské historie aj.). V ětšina analyzovaných čísel obsahuje úvodník hlavní editorky a rubriku zpráv o činnosti sdružení sv. Sáva. Reklamu časopis neobsahuje. V n ěkolika číslech se nacházejí kratší texty, které nijak nesouvisejí se srbskou identitou, jinými v časopise b ěžnými tématy nebo obecn ě lidskými hodnotami. Jde nap říklad o článek o antigravitaci ( č. 3), Atlantid ě ( č. 23), zdravotní prosp ěšnosti čokolády ( č. 24), o zem ětřesení ( č. 24), odtržení Texasu od USA ( č. 24) apod. Relevance t ěchto text ů v časopise není ani nijak nazna čena – vzniká tak dojem, že jejich ú čelem je pouze zaplnit místo. U v ětšiny (58 %) článk ů není uveden autor, ani u t ěch, u kterých je velmi pravd ěpodobné, že jsou převzaty z jiného zdroje (nap ř. článek v čísle 17 na s. 14–16). U 23 % článk ů je autor uveden, ale není jasné, zda je článek p řevzatý odjinud, nebo zda je p ůvodní (vytvo řený speciáln ě pro časopis). S ohledem na údaj redakce, že časopis má 11 dopisovatel ů, se lze domnívat, že část t ěchto článk ů je původních. 8 % článk ů je jako p ůvodní v časopise explicitn ě identifikováno, 8 % článk ů je identifikováno jako p řevzaté. U 2 % je uvedeno, že jsou p řeloženy.
Obsahová analýza Obsah časopisu byl analyzován ze dvou hledisek: 1) podle hlavních tematických oblastí a 2) podle sociálních identit (tj. skupin, organizací, stát ů), které hrají úst řední roli v jednotlivých článcích, v četn ě zp ůsobu, jak jsou lí čeny. Ad 1) Vy člen ěno bylo n ěkolik hlavních tematických oblastí. Ty jsou co do podílu na stranovém rozsahu zastoupeny takto (100 % odpovídá celkovému stranovému rozsahu analyzovaných časopis ů): historie 25 %, politika 25 %, kultura 24 %, náboženství necelá 4 %, ekonomika 2 % a jiné oblasti 21 % rozsahu. Kategorie „jiné“ zahrnuje řadu dalších oblastí s menším podílem jako zejména příroda, sport, strava, praktický život, zdraví aj. Co do podílu na celkovém po čtu článk ů jsou jednotlivé oblasti zastoupeny takto (100 % odpovídá celkovému po čtu 380 analyzovaných článk ů, p řičemž n ěkteré se týkaly více oblastí než jen jedné): politika 37 %, historie 33 %, kultura 32 %, náboženství 6 %, ekonomika 5 % a jiné oblasti 25 % článk ů. V porovnání s prvními dv ěma čísly časopisu (rok 2005) se v posledním ro čníku a p ůl (roky 2008–2009) zvýšil podíl článk ů v ěnujících se politice (+15 %) a historii (+2 %) a snížil podíl článk ů z oblasti kultury (–27 %) a z kategorie „jiné“ (–16%).
64
Časopis má dv ě stálé části. První t řetina časopisu zpravidla obsahuje politickou část, zam ěř enou obvykle na status Kosova a situaci Srb ů na Kosovu. Druhá polovina časopisu je zpravidla kulturn ě- a politickohistorická, skládající se zejména z text ů o politických d ějinách Srbska, historických památkách Srbska a významných historických osobnostech. U nov ějších čísel časopisu (roky 2008– 2009) oproti prvním dv ěma čísl ům vzrostlo zam ěř ení na Srbsko a ubyly články týkající se Česka. Ad 2) Pro analýzu zastoupení sociálních identit (skupin, stát ů, organizací) v časopise bylo vy člen ěno několik z nich p ředem, a to: Srbské sdružení sv. Sáva, srbská menšina v ČR, Česko, Srbové ve sv ětě, Srbsko (resp. Srbové ze Srbska) a EU (resp. „Evropa“ ve smyslu EU). Další identity byly zjiš ťovány v pr ůběhu analýzy. Do kvantitativní analýzy byly identity zahrnuty, pokud hrály v rámci článku podstatnou roli, tj. pokud nebyly jen letmo zmín ěny. Nejfrekventovan ějšími identitami v analyzovaném vzorku jsou následující (sestupn ě): • Srbsko – 43 % článk ů, • Kosovo a Metochie – 25 %, • Česko – 13 %, • Albánci/Albánie – 9 %, • OSN – 8 % (zahrnuje i správu Kosova UNMIK a Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii), • EU – 8 %, • Srbské sdružení sv. Sáva – 7 %, • USA – 7 %, • NATO – 6%, • Srbové ve sv ětě – 4 %, • pravoslavná církev – 4 %, • srbská menšina v ČR – 3 %, • Rusko – 3 % článk ů. Srbskou menšinou v ČR a sdružením sv. Sáva se časopis zabývá v pom ěrn ě malé mí ře. Sdružení vystupuje v 7 % článk ů. V pr ůměru 23 % plochy t ěchto článk ů zabírá text, ostatních 77 % plochy zaujímají fotografie nebo jiné obrázky. Fotografie obvykle zobrazují skupinky lidí postávajících, sedících, tleskajících v hledišti apod. zpravidla bez popisu toho, co nebo koho zobrazují. V čísle 16 (s. 16–17) se v rámci téhož článku objevuje bez jasného d ůvodu jedna fotografie dvakrát. Analýza se také týkala toho, jak jsou jednotlivé identity lí čeny (pozitivn ě, negativn ě nebo neutráln ě). Nejvíce vyobrazení je neutrálních (73 %), mén ě negativních (22 %) a nejmén ě pozitivních (5 %). Pokud jde o dop ředu vybrané identity, které byly sledovány p ředevším, jsou v článcích, v nichž se o nich píše, lí čeny takto: • sdružení sv. Sáva pozitivn ě v 11 % a neutráln ě v 89 % článk ů, • srbská menšina v ČR neutráln ě pokaždé,
65 • Srbové ve sv ětě pozitivn ě ve 25 % a neutráln ě v 75 % článk ů, • Srbsko pozitivn ě v 6 %, negativn ě v 1 % a neutráln ě v 93 % článk ů, • Česko pozitivn ě ve 2 %, negativn ě ve 4 % a neutráln ě v 94 % článk ů, • EU pozitivn ě ve 3 %, negativn ě ve 45 % a neutráln ě v 52 % článk ů. Nejpozitivn ěji jsou v časopise lí čeni: Srbové ve sv ětě (25 %), Rusko (20 %) a sdružení sv. Sáva (11 %). Nejvíce negativn ě jsou lí čeni: „Západ“ (pokaždé negativn ě), muslimové (tém ěř pokaždé negativn ě), Albánci/Albánie (negativn ě v 94 % článk ů), USA (81 %), NATO (76 %), Turci (57 %), OSN (53 %, nejvíce správa Kosova UNMIK v 75 % článk ů, pak Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii v 58 % a OSN jako takové ve 43 %). Krom ě EU není žádná z t ěchto skupin, resp. organizací v žádném článku lí čena pozitivn ě, tedy jejich vyobrazení je vždy bu ď neutrální, nebo negativní. V časopise celkov ě p řevažují negativní postoje nad pozitivními, a to p ředevším v politické části časopisu. Těžišt ěm této části je ve v ětšin ě analyzovaných čísel lí čení nep řátelských aktivit v ůč i Srbsku a Srb ům ze strany USA, NATO, Albánc ů, OSN a EU. Albánci nebo Albánie jsou vylí čeni extrémn ě negativn ě. V několika článcích je použit i hanlivý výraz „Šiptar, šiptarski“ místo neutrálního „Albanac, albanski“ (nap ř. v úvodníku hlavní redaktorky v č. 17, s. 3, dále nap říklad v č. 21, s. 14, 15 aj.). Většina čísel uvádí v politické části časopisu řadu článk ů, které se vyslovují proti odd ělení Kosova. Obsahují výroky a projevy politik ů, duchovních a jiných významn ějších osob a organizací na podporu tohoto postoje. Časopis jednostrann ě lí čí pouze aktivity Nesrb ů v ůč i Srb ům. Nepodává tedy informace, na základ ě kterých by si čtená ř mohl utvo řit názor na celou situaci v Kosovu a bývalé Jugoslávii. Nap říklad v článku (v č. 21, s. 11) o odsouzení srbského v ůdce Milana Marti će haagským tribunálem za vraždy civilních obyvatel chorvatských vesnic nazvaném „Toto je inkvizi ční soud!“ je hlavní zprávou, že Marti ć nem ěl podle svých slov spravedlivý, ale „inkvizi ční“ soud. Činy, za které byl odsouzen, se časopis nezabývá. Dále nap říklad letecký útok NATO a odd ělení Kosova časopis odsuzuje jako „kriminální“ akt mezinárodního spole čenství, jako zlo čin (nap ř. v č. 16 a č. 23), přestože mezinárodní soud o takové kvalifikaci zatím nerozhodl. Oproti tomu Radovan Karadži ć, obvin ěný ze zlo čin ů proti lidskosti, je lí čen pouze v pozitivním sv ětle, a to nejen slovy jiných, ale i hlavní redaktorky v úvodníku ( č. 20, s. 3), která k n ěmu vyjad řuje obdiv jako k legend ě a duchovní osobnosti, z níž „vyza řuje n ěco hluboce humánního a lidského“ (s. 3). Závažnými činy, ze kterých byl Karadži ć obvin ěn, se časopis nezabývá. Srbové v časopise vystupují zpravidla jen jako pasivní objekty a ob ěti zájm ů a aktivit jiných – Albánc ů, Turk ů, USA, NATO, „Západu“, EU, OSN a „velmocí“, které se v ůč i Srbsku a Srb ům chovají nep řátelsky (s výjimkou Ruska) a které jsou pln ě zodpov ědné za situaci v Srbsku, kterou zám ěrn ě zp ůsobily (více čísel). Časopis nenabízí diskusi o situaci v Kosovu, o jejích p říčinách a následcích pro srbskou nebo sv ětovou spole čnost. Je platformou pro agitaci proti všem, kte ří schvalují osamostatn ění Kosova a částe čně také proti partnerství Srbska s EU a evropské integraci obecn ě. Pokud se tvrzení ve prosp ěch odd ělení Kosova nebo ve prosp ěch evropské integrace v časopise objeví, je vedle nich p ředstaven opa čný názor, který je zpochyb ňuje či diskredituje. Nap říklad v čísle 18 (s. 5) je b ěžným písmem uvedena ve vícemén ě pozitivním sv ětle informace o uzav ření dohody o partnerství mezi EU a Srbskem (Borisem Tadi ćem), ale pod tímto textem je vytišt ěna emotivní kritika (Vojislava Koštunici a neidentifikovaného autora) tohoto kroku, a to tu čným písmem, kterým tak redakce dává prominenci tomuto druhému názoru. Ve druhém sm ěru to neplatí: relevantní názory a argumenty, které jsou v rozporu s propagovanými názory, časopis minimalizuje, vyvrací anebo v ůbec neuvádí. Časopis nejen pouze kritizuje, ale i o čer ňuje ty, kte ří schvalují osamostatn ění Kosova nebo letecký zásah NATO proti Srbsku v roce 1999. Časopis nap říklad tvrdí, že cílem vojenských zásah ů NATO bylo srbské civilní obyvatelstvo (viz nap ř. úvodník hlavní redaktorky v č. 23, s. 3, nazvaný „Bez milosti zabíjeli v nemocnicích, školách...“ nebo článek v tomtéž čísle na s. 11). Časopis dále přirovnává ospravedl ňování útoku NATO k ospravedl ňování útoku nacistického N ěmecka na Polsko v roce 1939 (úvodník v č. 17, s. 3). Bez podložených argument ů tvrdí, že zám ěrem NATO je vytvo řit z Kosova samostatný stát, aby tam mohlo vládnout (více čísel). Časopis tedy lí čí NATO jednozna čně negativn ě, mj. spojováním s nacismem. O zásazích jugoslávské armády (které vedly k zásahu NATO) ani o masakrech civilního obyvatelstva jugoslávskou armádou se časopis nezmi ňuje – lí čí Srby pouze jako pasivní objekty a ob ěti aktivit jiných. Zabití 45 Albánc ů v obci Ra čak jugoslávskou armádou v lednu 1999 je v čísle 23 vysv ětleno jako útok na albánské vojáky teroristické U ČK, jejichž t ěla byla prý Albánci p řes noc p řevle čena do civilních šat ů. Časopis nezvažuje názor sdílený řadou stát ů a mezinárodních organizací, že šlo o masakr civilist ů. Osobu vedoucího mise OBSE Williama Walkera, který zabití oznámil jako masakr civilist ů, se navíc snaží o černit jeho kontroverzní činností pro CIA v Latinské Americe a tvrdí, že Walker „ sám zasel sém ě války “ (dosl. „ zamesio kvasac rata “) na Kosovu
66 a „ oddan ě pro ni [válku] pracoval “ (s. 9). O čer ňování osob schvalujících odd ělení Kosova provádí časopis nazna čováním jejich zkaženého charakteru. Pod fotografií Williama Walkera v čísle 23 je nápis „ ambasador s krvavýma rukama “ a pod ním text, který jej lí čí jako zodpov ědného za smrt jezuitských duchovních v Salvadoru, protože je zabily „ oddíly smrti, které trénovali Ameri čané a v dob ě, kdy tam byl Walker velvyslancem “ (s. 9). Dále článek v čísle 23 na s. 7 uvádí, že kolem stovky významných intelektuál ů „na Západ ě“ podepsalo otev řený dopis Billu Clintonovi, aby byly bombardovány strategické cíle v Srbsku. Článek pak uvádí, že mezi podepsanými byl i Günter Grass, jehož názor (a pouze jeho) si vybírá k citaci, p řed kterou zmi ňuje, že Grass „ se v roce 2001 p řiznal, že byl v Hitlerjugend “. Tím časopis bez podložené argumentace nazna čuje souvislost mezi charakterem signatá řů a nacismem a vytvá ří tak jejich negativní obraz. V článku „Nobelova cena za rozdrobení Srbska“ ( č. 21) časopis (autor článku není uveden) o čer ňuje, resp. hanobí Marttiho Ahtisaariho, držitele Nobelovy ceny za mír, bývalého finského prezidenta, vedoucího pracovní skupiny OSN a velvyslance EU pro Kosovo, který p řipravil plán řešení kosovského konfliktu spo čívající v osamostatn ění Kosova. Článek za číná t ěmito slovy: „Ahtisaari je aktivistou sv ětové organizace homosexuál ů ve sv ětě MCA [tj. z řejm ě YMCA] , která byla ve své dob ě obvin ěna ze sodomy a gomory. S její pomocí dosáhl mnohého: bez fakulty získal 15 čestných doktorát ů, 4 ceny za svobodu, Fulbrightovu cenu za porozum ění a nyní Nobelovu cenu za mír. To je naprostá devalvace hodnoty tohoto ocen ění a opravdový obraz ni čení tradi čních civiliza čních hodnot a opravdový obraz tzv. demokratického západu. [...] Tento člov ěk je esesák, vyr ůstal v zemi, která nebyla na rozdíl od N ěmecka nikdy denacifikována. [...] Šiptarskému [tj. hanliv ě: albánskému] lobbistovi Marttimu Ahtisaarimu byla ud ělena Nobelova cena za mír, čímž tentokrát legáln ě získal ješt ě 1,4 miliónu dolar ů na vytvo ření nezávislého Kosova a falešný stát je stvrzen prestižní zna čkou švédské koruny “ (s. 14). Plán Ahtisaariho spo čívá ve ztrát ě výkonu srbské státní moci nad Kosovem. Proto je v srbském časopisu kritika tohoto plánu – stejn ě jako kritika postupu NATO a dalších organizací v otázce Kosova – pochopitelná. Není však jasné pro č se časopis Srpska re č uchyluje k o čer ňování osoby (na základ ě negativního stereotypu o homosexuálech, nepodloženého obvin ění ze sexuální zvrhlosti, zavád ějící argumentace ohledn ě ud ělování čestných doktorát ů, nep římého a neprokázaného spojování osoby s nacismem a emocionálních vyjád ření). Podobn ě i v čísle 23 používá časopis (autor článku není uveden) výrazy jako „ ‚k řížová výprava‘ Clintona proti Jugoslávii “, „ Madeleine Albright, ‚vále čný jest řáb‘ Clintonovy administrativy “ apod. (s. 10). Za o čer ňování, resp. hanobení vysokých úředník ů USA, OSN, EU i ČR p ůsobících v mírových misích na Kosovu v ěnuje časopis t ři strany čísla 17 tomu, aby bez uvedení spolehlivých zdroj ů sd ělil, že velký po čet t ěchto ú ředník ů má své ekonomické zájmy a že se na Srbsku a Kosovu obohacuje ve sv ůj prosp ěch (s. 14–16). Tento článek s názvem „Kosovo – nosná slípka pro mírotv ůrce“ (dosl. „Kosovo zlatna koka za mirovnjake“) za číná zvýrazn ěným textem: „ Zprost ředkovatelství p ři řešení krizových situací v bývalé Jugoslávii a Srbsku je pro mezinárodní funkcioná ře p říležitostí ke kariérnímu postupu, ale i ke zvýšení stavu svého bankovního konta. “ Informa ční zdroje, na které se časopis odvolává, jsou p řitom uvedeny neur čit ě, nap ř. „ na ve řejnost pronikla informace “, „ je známo, že... “, „ jak již Politika napsala “, „ podle neoficiálních informací “, „ média tvrdí “, „ je spojován “ (pasivní neagentivní konstrukce), „ podle informací, které se objevily v části srbských médií “ apod. K řad ě o čer ňujících tvrzení nejsou zdroje uvedeny v ůbec. Článek není podepsán a pouze styl textu nazna čuje, že by mohl být p řevzatý. Dále článek Rajka Dole čka v čísle 22 (s. 10) obsahuje řadu nenávistných výraz ů a nepodložených očer ňujících tvrzení. Jeho článek „Necenzurované obrazy z historie Kosova a Metochie“ za číná t ěmito slovy: „ Posledních 20 let ukázalo špinavou úlohu Západu (USA, NATO, prodejná Evropská unie) v pr ůběhu ni čení úsp ěšné, multietnické Jugoslávie. Zvlášt ě se to ukázalo na ja ře 1999, v dob ě gangsterské agrese NATO trvající 78 dní proti ‚malé‘ Jugoslávii, SRJ, bez mandátu OSN, kv ůli výmysl ům, doprovázené ni čením velkých rozm ěrů, zabíjením a ekologickou katastrofou “ (s. 10). Článek také tvrdí, že Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii byl vytvo řen nelegáln ě, a to bez uvedení zdroje této informace, která je zárove ň obvin ěním. Autor článku o čer ňuje USA, Anglii (sic) a Francii zmínkou, že jejich p řáteli a chrán ěnci se stali N ěmci, Muslimové, Chorvati a kosovští Albánci, kte ří byli za druhé sv ětové války „ na stran ě nacist ů a fašist ů“ (s. 10), a to bez toho, aby tuto souvislost nebo relevanci této okolnosti n ějak prokázal. Lí čí v celém článku „Západ“ jako zodpov ědný za rozpad Jugoslávie a bez korektní argumentace tvrdí, že zám ěry „Západu“ jsou primárn ě protisrbské. Hodnocení Nesrb ů podle toho, zda jednají prosrbsky nebo protisrbsky, je v časopise obecn ě prominentní (viz i seriál článk ů p římo s názvem „Má Srbsko p řátele?“ v číslech 16–19). Zárove ň činnost, kterou časopis lí čí jako protisrbskou, není diskutována, ale odsuzována bez argument ů a její
67 vykonavatelé nejsou jen kritizováni, ale jsou i o čer ňováni, resp. hanobeni. V tomto smyslu časopis někdy negativn ě lí čí i jiné skupiny než Albánce, Turky, NATO, USA, EU a OSN, a to nap říklad Makedonce v souvislosti se snahou u činit makedonskou pravoslavnou církev autokefální, tj. nezávislou na srbské pravoslavné církvi. Z analýzy vyplývá, že Srpska re č je politickým a kulturn ěhistorickým časopisem, v n ěmž absentuje diskuse závažných spole čenských otázek a který propaguje jeden politický názor jako pravdivý a jiné názory bu ď neuvádí, nebo jejich zastánce (jednotlivce, státy i organizace) r ůznými prost ředky očer ňuje, resp. hanobí. Politickou část časopisu lze chápat jako demagogickou: poškozuje jiné polopravdami, osobními útoky, apely na emoce a užíváním negativních stereotyp ů; lí čí Srby (jednotlivce i národ) jednostrann ě jako pasivní ob ětní beránky USA, NATO, EU a OSN a tyto jako nesoucí celou zodpov ědnost za situaci Srbska. Shrnutí Časopis Srbské slovo – časopis srbské menšiny v České republice se životu srbské menšiny a Srb ů v ČR obecn ě v ěnuje okrajov ě. Pom ěrn ě málo se v ěnuje České republice i činnosti samotného sdružení sv. Sáva. Dv ěma hlavními tematickými okruhy časopisu jsou: 1) politická situace na Kosovu, redukovaná na Srby jako objekty mezinárodní politiky a ekonomických zájm ů „Západu“, a 2) srbská kulturní a politická historie. Časopis obsahuje minimum pozitivních postoj ů. Užitý styl psaní nep řispívá k porozum ění a vzájemnému respektu mezi národnostními a náboženskými skupinami, ale je spíše m ůže oslabovat. V časopise výrazn ě p řevládají nad pozitivními postoji postoje negativní a časopis pravideln ě o čer ňuje, resp. hanobí „protisrbské“ entity, jako jsou etnické a náboženské skupiny a státy. Stereotypn ě negativn ě až nenávistn ě jsou lí čeni Albánci, Albánie a „Západ“, p řevážn ě negativn ě n ěkteré další skupiny (Turci, bosenští Muslimové, N ěmci aj.). Dále je jednozna čně negativn ě prezentován islám a mezinárodní organizace NATO, EU a OSN i jednotlivé osoby zastávající nebo schvalující útok NATO na Srbsko v roce 1999 nebo odd ělení Kosova od Srbska. Ačkoliv rozhodný nesouhlas s t ěmito událostmi je v srbském časopise pochopitelný, p ři argumentaci auto ři článk ů používají negativní stereotypy, emocionální vyjád ření, polopravdy a nepodložené výroky k o čern ění r ůzných osob, stát ů a organizací. Celobarevný tisk na t ěžším k řídovém papí ře s vysokým po čtem barevných obrázk ů, opakování témat (místy i jejich formulací) a p řítomnost text ů s nejasnou relevancí pro srbskou nebo obecn ě lidskou tematiku ukazují na neekonomickou koncepci časopisu. Není jasné, zda nedochází k porušování autorských práv k po četným p řevzatým text ům (v četn ě literárních), obrazovým reprodukcím, fotografiím a jiným obrázk ům, jejichž p ůvod často není uveden a které patrn ě nejsou p ůvodními díly redakce nebo korespondent ů časopisu.
Autor: Marián Sloboda E-mail: [email protected]
DJURDJEVAK (p ůvodn ě p říloha časopisu Srpska re č) Celý název: Djurdjevak: za decu i omladinu srpske manjine u Češkoj republici (v cyrilici) [ Konvalinka: pro d ěti a mládež srbské menšiny v České republice ], p ůvodn ě: Djurdjevak: prilog za decu i omladinu časopisa „Srpska re č“ [ Konvalinka: p říloha pro d ěti a mládež časopisu „Srbské slovo“ ] Technické údaje Periodicita: dvoum ěsí čník (6 čísel za rok) Rozsah: 24 stran (22 stran plus p řední a zadní obálka), čísla 9 a 10 vyšla jako dvoj číslo o celkovém rozsahu 40 stran (38 stran plus p řední a zadní obálka) Vydavatel: Srbské sdružení sv. Sáva Historie První číslo samostatné p řílohy Djurdjevak vyšlo za období leden/únor 2008 a nahradilo tak d ětskou stránku, která byla p ředtím sou částí časopisu Srpska re č. Redakce Branka Kubeš (hlavní redaktorka s noviná řskou praxí), Miodrag Trika Trajanovi ć, pozd ěji Branka Radojkovi ć (výtvarní redakto ři), Ji ří Vysko čil (grafický redaktor).
68 Jazyky, jazyková úrove ň Převážn ě spisovná srbština v cyrilici, čeština v rubrice o českém pravopisu. Korekturu jednotlivých čísel provád ěla Sladjana Kosti ć, Milica Beljkovi ć, Gordana Bojovi ć a/nebo redakce. Distribuce, financování, cena Ro čník 2008 vycházel jako p říloha časopisu Srpska re č. Časopis Djurdjevak má podle sd ělení redakce 116 p ředplatitel ů a je i ve volném prodeji. Část nákladu (podle sd ělení redakce 150 výtisk ů, jde patrn ě o údaj za m ěsíc) bývá darována. Cena: 30 K č Design Pro časopis Djurdjevak je používán t ěžší k řídový papír a celobarevný tisk. P říloha je bohat ě ilustrována grafikou, fotografiemi, reprodukcemi maleb a kreseb. Použité písmo je v ětší, což je vhodné pro malé čtená ře, kterým je časopis ur čen. Dv ě z analyzovaných čísel obsahují p řetišt ěný komiks Kalimero a r ůzná čísla obsahují obrázky J. Lady, A. Borna, J. Mánesa, M. Aleše aj. Jejich p řítomnost v p říloze lze ze čtená řského hlediska hodnotit pozitivn ě. Vzniká však v této souvislosti také otázka dodržování autorských práv. Na dotaz, zda byla uzav řena dohoda o právu použít obrázky Josefa Lady, redakce odpov ěděla: „ ne – tvorbu mistra Josefa Lady chápeme jako majetek národní a použití ukázek z díla jako bezplatnou reklamu české výtvarné tvorby mezi našimi odb ěrateli, rovn ěž reprodukce nejsou použité ke komer čním účel ům“. Podobn ě český u čebnicový text o českém pravopisu se zdá být okopírovaný z jiného zdroje (má jiný font než rámcový srbský text a jinou kvalitu ostrosti). Podle sd ělení redakce je p řevzat ze „školní cvi čebnice v českých základních školách “ a „ upravený pro pot řeby menšiny “. Struktura periodika Struktura časopisu není zcela pravidelná. Časopis obsahuje vedle stálých rubrik i volné texty a n ěkolik seriál ů, jejichž části se objevují jen v n ěkolika číslech. Ke stálým rubrikám pat ří srbský pravopis (cyrilský), český pravopis, profil českého malí ře, logické hádanky, profil srbského sportovce či sportovkyn ě, výtvarné dovednosti (typu „ud ělej si sám“). Stálé rubriky se objevují na stejných místech časopisu, což pomáhá p ři orientaci v každém novém čísle časopisu. Tyto rubriky zaujímají asi polovinu obsahu. Nerubrikové, volné texty a nepravidelné seriály, které tvo ří pom ěrn ě velkou část obsahu, mohou orientaci naopak znesnad ňovat. Obsahová analýza Časopis má rozmanitý obsah co do žánr ů i oblastí, které pokrývá: od p řírody p řes ekologii po jazyk a kulturu, a to jak srbskou, tak českou. Vedle text ů jako povídka, pohádka nebo báse ň obsahuje i matematicko-logické úkoly, omalovánky a návody na výtvarné a řemeslné činnosti, které mají podnítit aktivitu dít ěte. Texty variují od jednoduchých básni ček, říkanek a ilustrovaných pohádek pro malé d ěti po složit ější texty o zajímavostech ze sv ěta, živé a neživé p řírod ě, srbských svátcích, českých malí řích apod. Shrnutí Djurdjevak coby časopis pro d ěti r ůzného v ěku lze hodnotit z hlediska obsahu pozitivn ě; m ůže obohacovat znalosti a rozvíjet schopnosti d ětí. Na druhou stranu by časopis mohl být lépe organizován (nap ř. více stálých rubrik, jasné d ělení podle témat nebo žánr ů). Rozvoj jazykové kompetence d ětí se zpravidla omezuje na pravopis (netýká se dalších složek jazyka, jako je slovní zásoba nebo gramatika). Dodržení autorských práv k obrázk ům a n ěkterým text ům vzbuzuje otázky. Použití hladkého k řídového papíru pro stránky, na n ěž mají d ěti psát nebo kreslit, je mén ě praktické než použití nehladkého papíru. Autor: Marián Sloboda E-mail: [email protected]
69 UKRAJINSKÁ MENŠINA POROHY (ПОРОГИ ) Technické údaje Časopis vychází jako dvoum ěsí čník, jeho vydavatelem je ob čanské sdružení Ukrajinská iniciativa. Obvykle má 28 stránek v četn ě obálky, n ěkterá čísla mají i 48 stran. Historie Časopis se chápe jako informa ční kulturn ě-politický dvoum ěsí čník Ukrajinc ů v České republice. Vydává ho jedno z nejstarších sdružení diaspory v ČR – Ukrajinská iniciativa. Zam ěř uje se primárn ě na informace o život ě ukrajinské diaspory v ČR. Po čátkem tisíciletí se od organizace odd ělila skupina, vydávající „konkuren ční“ časopis Ukrajinskyj žurnál, které se nelíbilo toto, pro n ě p říliš úzké vymezení. Redakce Šéfredaktorem je noviná ř, p ůvodem z Muka čeva, Oleksa Livinský, na jehož bedrech v zásad ě vydávání časopisu leží. Grafické a zlomové studio je stálé, pracuje ale extern ě. Mezi dalšími pravidelnými spolupracovníky lze jmenovat nap ř. Bohdana Ran čince nebo Oleksandra Havroše, vesm ěs p ůvodem ze Zakarpatské oblasti. Časopis také p řetiskuje (v ětšinou ve zkrácené form ě) články z ukrajinských novin Ukrajina moloda nebo Dzerkalo tyž ňja, hlavn ě o ukrajinské politice nebo kultu ře. Solidní úrove ň mají historické články, hlavn ě o p ůsobení Čech ů na Ukrajin ě (a Ukrajinc ů v Čechách). V ětšina ostatních text ů nemá vyšší ambice. Jazyky, jazyková úrove ň Časopis vychází v ukrajinštin ě s českým resumé na poslední stran ě. Distribuce, financování, cena Distribuce je p řes n ěkteré stánky PNS, část nákladu odebírá autobusová firma, zajiš ťující spojení mezi ČR a Ukrajinou, distribuce jde také p řes řeckokatolickou církev v ČR. Časopis je vydáván s přísp ěvkem Ministerstva kultury ČR, další finance p řicházejí z p ředplatného, prodeje na stáncích a z reklamy. Cena p ředplatného na rok 2009 byla 270 K č. Struktura periodika Prvních p ět stran je v ěnováno rubrice Chronika hromady (Kronika spole čenství), kde se píše o událostech v život ě ukrajinské diaspory v České republice. To m ůže být jak zpráva o výstav ě ukrajinského malí ře v Pardubicích stejn ě jako rozpis utkání fotbalového klubu Forum Ukrajinc ů, který hrál v jedné z pražských sout ěží. Dv ě strany jsou v ěnovány rubrice Pražské dzerkalo, věnované historickým témat ům. Zde se lze do číst nap říklad o vztahu Leopolda Sacher-Masocha k Praze a Lvovu nebo o osudu profesora Maxima Slyvynského, který za první republiky p řednášel na pražské univerzit ě a zahynul po válce ve v ěznici NKVD v Kyjev ě. Rubrika Nezaležnis ť (Nezávislost) zabírající 2-6 stran se zabývá hlavn ě politickými událostmi na Ukrajin ě, často také rusko-ukrajinskými vztahy. Nepravidelná dvoustranná rubrika Naša sprava (Naše v ěc) p ředstavuje Ukrajince žijící v ČR a lí čí jejich p říb ěhy a vztah k majoritní spole čnosti. Jejím prot ějškem je rubrika Našoho kvitu (Naše kv ěty), kde se obdobným zp ůsobem lí čí život Ukrajinc ů jinde v Evrop ě. Obvykle čty řstránková rubrika Četverta chvylja (Čtvrtá vlna) se zabývá praktickými otázkami pobytu Ukrajinc ů v České republice, v četn ě problém ů se získáváním víz a činností cizinecké policie. Lze zde najít i materiály o situaci v jiných zemích EU. Záv ěre čných šest stran je v ěnováno rubrice Kalejdoskop , kde jsou články o kultu ře, stránka anekdot a k řížovka. Jsou zde i anotace nových knih a hudebních alb.
70
Podíl autorských a p řekladových či p římo p řevzatých materiál ů je zhruba 70 ku 30 ve prosp ěch autorských materiál ů.
Obsahová analýza Časopis se jednozna čně orientuje na ukrajinskou diasporu ze západní Ukrajiny, v četn ě často opomíjené (by ť po četn ě velmi silné) diaspory ze Zakarpatí. Je nacionáln ě orientován. Viz nap říklad článek o demonstraci na podporu údajného dozorce v tábo ře v Sobiboru Ivana Demja ňjuka, kterého demonstranti považují spíše za ob ěť než pachatele. Časopis referoval o zájezdu n ěkterých pražských Ukrajinc ů do N ěmecka na soud s Demjanjukem. Rusínské hnutí na Zakarpatí považují za částe čně um ěle vyvolané Moskvou a v ěnovali mu hned n ěkolik článk ů. Ned ůvěra v ůč i Rusku a zejména v ůč i jeho sou časné podob ě prochází jako leitmotiv řadou článk ů. Šéfredaktor Livinský nap říklad v ěnoval celou stranu pražskému koncertu ruské skupiny Ljube, která je oblíbenou skupinou Vladimira Putina. Její písn ě, kombinující vlastenectví s kriminálním a vojenským folklorem, autor ozna čuje za šovinistické a klade si otázku, pro č česká policie, která rozhání koncerty neonacist ů, nezasáhla v případ ě skupiny Ljube. Nicmén ě jedná se o spíše tradicionalistický nacionalismus, rozhodn ě se v článcích nedají nalézt n ějaké šovinistické noty. Politicky je časopis profilován spíše „oranžov ě“, ostatn ě šéfredaktor Oleksa Livinský byl v prvních dnech pomeran čové revoluce organizátorem demonstrací na její podporu p řed ukrajinským
71 velvyslanectvím v Praze. Nicmén ě časopis rozhodn ě není na stran ě n ějaké konkrétní politické strany či osobnosti. Na ukrajinský mainstream je možná nezvykle často citován p ředseda hnutí Svoboda Oleh Tjahnybok známý svými krajn ě nacionalistickými názory. Shrnutí Ze všech mn ě známých ukrajinojazy čných (ale i ruskojazy čných) je časopis Porohy nejprakti čtěji orientovaný, snaží se zasáhnout i ukrajinské d ělníky. Tomu odpovídá i obsah, který se hodn ě zam ěř uje na pot řeby ukrajinských migrant ů, snaží se povzbuzovat jejich sebev ědomí a kulturní identitu. Autor: Ond řej Soukup E-mail: [email protected]
UKRAJINSKYJ ŽURNÁL Technické údaje Časopis vychází jako m ěsí čník, vydavatelem je ob čanské sdružení Ruta. Má 64 stránek formátu A4 včetn ě obálky. Historie Časopis se chápe jako informa ční kulturn ě-politický m ěsí čník pro Ukrajince v Česku, Polsku a na Slovensku. Vydavatelem je sdružení Ruta, které vzniklo odd ělením od organizace Ukrajinská iniciativa vydávající časopis Porogi, a to p ředevším kv ůli rozdílným názor ům na redak ční politiku a cílovou skupinu čtená řů . Redakce Šéfredaktorkou je Lenka Víchová, užší redak ční kruh tvo ří dalších zhruba p ět osob, pro které tato práce ovšem není zdrojem výd ělku. Stálý, ale externí, je grafik. Časopis spolupracuje ( či je p římo spoluvytvá řen) profesionálními noviná ři jako je Luboš Palata z Lidových novin, Bohdan Kopčák z TASR. Členem redak čního kruhu je známý historik Bohdan Zilynskij nebo mladá socioložka z AV ČR Jana Leontieva. Časopis se vzpírá ozna čení „krajanský“, protože jeho úrove ň dosahuje či dokonce přesahuje kvalitu v ětšiny časopis ů podobného charakteru, vydávaných na samotné Ukrajin ě. Jistou perli čkou je, že korektorkou je Nadzija Izdrik, manželka význa čného západoukrajinského spisovatele Jurko Izdrika. Možná i tím se dá vysv ětlit, že pro časopis není problém d ělat rozhovory nebo dokonce tisknout fejetony kultovních ukrajinských spisovatel ů jako je Jurij Andruchovi č nebo Serhij Žadan. Kulturní rubrika je obecn ě velmi silná. Rozkro čení časopisu na region st řední Evropy mu také umož ňuje získávat ke spolupráci i známé polské noviná ře. Projevuje se to i ve výb ěru témat, které mají ambice zaujmout nejen ukrajinského čtená ře. Jazyky, jazyková úrove ň Časopis je výhradn ě v ukrajinštin ě. Distribuce, financování, cena Distribuce je prost řednictvím CZ Press s.r.o., časopis je ale možné si p ředplatit také v Polsku a na Slovensku. Ukrajinský žurnál také lze koupit ve dvou knihkupectvích v Kyjev ě, jedná se i o další distribuci po Ukrajin ě. Časopis je vydáván s p řísp ěvkem Ministerstva kultury ČR, další finance přicházejí z p ředplatného, prodeje na stáncích a z reklamy. Cena jednoho výtisku je 30 K č. Struktura periodika Na prvních dvou stranách (vyjma obálky) je úvodník šéfredaktorky a v posledních dvou letech také autorský text Luboše Palaty z Lidových novin, týkající se aktuálního d ění ve st řední Evrop ě, a ť již ve vztahu k východní Evrop ě nebo i t řeba v ůč i Bruselu. Následujících deset stránek tvo ří rubrika Vdoma na čužyni (Doma v cizin ě), obsahující jak krátké informace pro Ukrajince žijící v ČR a dalších zemích, tak i zprávy ze života diaspory (p řevážn ě kulturní). Jsou tu ale i články n ěkterých českých historik ů na téma česko-ukrajinských vztah ů. Další pravidelnou rubrikou jsou Hosti (Hosté) – dvoustránkové interview, v ětšinou se vztahuje k hlavnímu tématu čísla. Objevil se tam nap říklad významný politik Taras Čornovil, nebo rumunská specialistka na energetiku či český právní historik. Dalších 18-20 stránek je v ěnováno hlavnímu tématu časopisu, v ětšinou je zde 6-12 článk ů. Témata jsou vybírána tak, aby m ěla jistý p řesah nad „krajanskou“ tématikou. M ůže to být nap říklad evropská energetika, události roku 1968, ale i téma závislostí a zp ůsob ů, jak se s nimi vyrovnávají r ůzné zem ě st řední a východní Evropy. Následujících obvykle 14 stránek pat ří rubrice Z kraju (Ze zem ě), kde se rozebírá d ění na Ukrajin ě, p řevážn ě politika, ale i n ěkteré spole čenské fenomény. Hlavní materiály
72 dodává exklusivn ě známý kyjevský noviná ř Petro Andruše čko. Záv ěre čných 12-14 stránek pat ří rubrice Kultrevju (zkrácen ě kulturní revue), která má vysokou úrove ň. Jsou zde autorské texty předních ukrajinských spisovatel ů a básník ů, ukázky jejich tvorby, rozhovory s nimi, ale také krátké recenze a anotace nových knih.
Celkov ě se dá říct, že prakticky 95 % text ů je autorských, pouze n ěkteré krátké zprávy jsou p řebírány z agentur. Podíl ukrajinských autor ů v ůč i českým či polským se m ění podle vybraného hlavního tématu, celkov ě ale lze říct, že vždy je nadpolovi ční v ětšina autor ů ukrajinských.
Obsahová analýza Časopis je primárn ě ur čen pro vzd ělané, aktivní Ukrajince, žijící ve st řední Evrop ě, kte ří necht ějí ztratit kontakt s d ěním na Ukrajin ě a okolo sebe a cht ějí tyto informace dostávat v ukrajinštin ě. Přirozenou cílovou skupinou jsou tedy studenti, aspiranti, um ělci, ale i t řeba programáto ři, lidé dalších svobodných profesí nebo podnikatelé. Výb ěrem jazyka, ale i témat redakce vychází vst říc hlavn ě čtená řů m ze západní a centrální Ukrajiny. Politicky pat ří v ětšina autor ů k národn ě-demokratickému táboru, zna čná část autor ů se v té či oné mí ře ú častnila oranžové revoluce roku 2004. To ovšem neznamená, že by redakce netiskla i texty, vysoce kritické v ůč i sou časné ukrajinské politické garnitu ře. Stejn ě tak časopis rozhodn ě nepodporuje konkrétní politickou stranu či osobnost.
73 Za roky své existence redakce postupn ě p řešla od historicko-kulturních témat místy až osv ětového charakteru (osobnost Stepana Bandery, co vlastn ě byla UPA, hladomor) k sou časným aktuálním témat ům (viz číslo o prase čí ch řipce, nebo výro čí sametových revolucí ve východní Evrop ě). Je t řeba zd ůraznit vysokou úrove ň naprosté v ětšiny text ů, které by se neztratily na mediální scén ě v ČR či v jiných zemích. Shrnutí Ukrajinskyj žurnal pat ří mezi nejkvalitn ější publikace diaspor. Je zam ěř en na vzd ělanou a aktivní část ukrajinské komunity ve st řední Evrop ě a p ůsobí vlastn ě jako normální spole čensko-zpravodajský časopis (ala t řeba Týden nebo Reflex), p řirozen ě s přihlédnutím k specifickým pot řebám svých čtená řů . Zvláštní pozornost zasluhuje kulturní rubrika, se kterou spolupracují uznávaní ukrajinští spisovatelé a publicisté. Autor: Ond řej Soukup E-mail: [email protected]
74 ŽIDOVSKÁ MENŠINA VĚSTNÍK MASKIL Technické údaje Věstník Maskil je m ěsí ční periodikum, které vydává židovská kongregace Bejt Simcha, p řidružený člen Federace židovských obcí ČR. Jednotlivá čísla obsahují 20 stran. Historie Bejt Simcha je židovská liberální komunita v Praze, sdružující jedince židovského p ůvodu a jejich přátele. Je členem evropské sekce World Union for Progressive Judaism (WUPJ) – Sv ětové unie progresivního judaismu a přidruženým členem Federace židovských obcí ČR. Ko řeny Bejt Simcha se datují do roku 1980, 68 k faktickému založení došlo až po roce 1989 Joan Friedmanovou (která tenkrát studovala v Praze), Sylvií Wittmannovou a Otto Rottem. V tu dobu zde nebyl v Praze žádný židovský edukační program. Tém ěř dvacet lidí se spolu sešlo ze všech r ůzných židovských komunit v Praze, Plzn ě a Bratislavy, aby navštívilo seminá ř rabínky Joan Friedman. To byl po čátek výro čních seminá řů ve Wittmannov ě dom ě v severních Čechách. V roce 1992, se Bejt Simcha stala členem Evropské Komise Sv ětové unie progresivního judaismu (WUPJ). Věstník Maskil vydávaný kongregací Bejt Simcha vychází od října 2001. Redakce Původní redakce: Irena Dousková, Kate řina Weberová, Michal Foršt, David Koutecký, V ěra Razáková, Michal Spevák. Od roku 2006 p ůsobí redakce v tomto složení: Milan Kalina, Kate řina Weberová; redak ční rada: Michal Foršt, Jitka Nováková. Jazyky, jazyková úrove ň Věstník Maskil vychází v českém jazyce, u odborných náboženských termín ů bývá použit p řepis v hebrejštin ě s českým p řekladem. Kongregace Bejt Simcha je orientována liberáln ě, a to jak z pohledu ob čanského, tak i z pohledu náboženského. Tém ěř výhradní používání českého jazyka je dáno historickým vývojem židovské komunity. K osvojení hebrejského jazyka vybízí celkový charakter periodika i časté inzerce hebrejských jazykových kurz ů. Distribuce, financování, cena Věstník Maskil je možno získat zdarma v elektronické podob ě na www.maskil.cz, v tišt ěné podob ě taktéž zdarma, tj. za cenu poštovného a balného. Dle informace v tiráži jde v p řípad ě ČR minimáln ě o 250 K č. Věstník Maskil je od roku 2003 p říjemcem dotace v programu podpory rozši řování a p řijímání informací v jazycích národnostních menšin (MK ČR), dále je podporován Nada čním fondem pro ob ěti holocaustu, Holandským humanitárním fondem, Federací židovských obcí v ČR a drobnými dárci. Věstník Maskil v roce 2007 vycházel v m ěsí čním nákladu 800 ks, což je p řekvapující vzhledem k internetové dostupnosti všech čísel. Náklad 800 ks je z velké části distribuován nikoliv poštou, ale prost řednictvím osobního odb ěru. To, že komunita Bejt Simcha má jen n ěco p řes 100 člen ů, nehraje v tomto ohledu roli, nebo ť časopis není ur čen jen jim. Časopis je distribuován jednak na náboženských, vzd ělávacích a kulturních akcích Bejt Simcha, které navšt ěvují i desítky ne člen ů (kulturní ve řejnost, studenti teologie, členové jiných židovských komunit) a dále pak prost řednictvím dalších institucí – v ětší množství výtisk ů je dodáváno do Vzd ělávacího a kulturního centra (VKC) Židovského muzea (kde je k dispozici návšt ěvník ům akcí, které zde probíhají prakticky denn ě), do Židovské školy (kde si jej mohou vyzvednout studenti i jejich rodi če, stejn ě jako ú častníci ve černích kurz ů hebrejštiny), do domov ů sociální pé če Židovské obce a zejména do všech židovských obcí v ČR, kde si časopis již členové odebírají osobn ě, p ři návšt ěvě p říslušné obce. Nejv ětší množství je pochopiteln ě, vzhledem k velikosti obce, dodáváno na pražskou Židovskou obec (PŽO), kde se k němu dostanou desítky až stovky lidí, kte ří navšt ěvují obecní jídelnu, spole čenský klub apod. Na Židovskou obec v Praze i do Vzd ělávacího a kulturního centra (jakož i do n ěkterých pražských knihkupectví, antikvariát ů a galerií) roznášejí časopis dobrovolníci, není zasílán poštou. Struktura periodika V rámci tohoto periodika jsou dominantní články s náboženskou tématikou, které zaujímají p řibližn ě 5 stran, tj. 25%. Jedná se p ředevším o autorské články rabín ů Ku čery a Mayera, paní Mayerové. Do této
68 http://www.bejtsimcha.cz/ 75 kategorie pat ří i články a p řeklady Kate řiny Weberové zam ěř ené na rodiny s d ětmi či p řeklady materiál ů WUPJ. 69 Druhou nejvýznamn ější kategorii (5 stran, tj. 25%) je asi nejvhodn ější ozna čit jako „r ůzné“, nebo ť je tvo řena rozli čnými texty – fejetony, rozhovory, témata jednotlivých čísel, obálkou časopisu...). Třetí nejvýznamn ější kategorie se týká kultury a je stejného rozsahu (5 stran, tj. 25%). Jedná se především o informace týkající se kulturního života židovských obcí v ČR – kulturní program Židovského muzea, akcí po řádaných kongregací Bejt Simcha či FŽO, výstav a koncert ů souvisejících s židovskou komunitou. Do této kategorie za řazuji i pravidelnou dvoustránkovou rubriku (10%) literárních recenzí (Literatura nejen s Davidovou hv ězdou) redaktora Milana Kaliny. Články zabývající se historií židovské komunity v ČR zaujímají pr ůměrn ě dv ě strany každého čísla, tj. 10%. Pravideln ě se též v jednotlivých číslech v ěstníku opakují jednostránkové (5%) rozhovory, či portréty nejr ůzn ějších židovských osobností. Pr ůměrn ě jedna strana (5%) je též v ěnována problematice rasismu, antisemitismu, holokaustu. Zbývajících 5%, tj. jedna strana se pravideln ě v ěnuje zahrani čním témat ům, po čínaje životem v Izraeli či na palestinských územích.
Původní a p řebrané články, p řeklady: V tomto bod ě je situace nep řehledná. V každém čísle v ěstníku Maskil nalezneme pr ůměrn ě dva články, na jejichž konci je krom autora uveden i zdroj p řebrané informace. Nej čast ěji se jedná o „reform judaism“ a „tales of Elijah the prophet“. Některé články jsou p řiznaným p řekladem (nap ř. Ve stínu ajatolláha Chomejního – ro čník 8, č. 1/2008. P řeložila K.Weberová z Reform Judaism, Summer 2005/5765), často jsou však prezentovány jako p ůvodní a není p řiznán jejich p řeklad. Nap ř. ro čník 8, číslo 5/2009 - článek Alana M. Dershowitze „Je izraelská politika p řim ěř ená? Kdo jsou skute ční vále ční zlo činci“. T ěžko lze předpokládat, že americký profesor z Harvardu tento článek napsal česky pro v ěstník Maskil. Podobn ě v ro čníku 6, 9/2007 je pod článkem „Liberální judaismus a židovská identita“ podepsán rabín John D. Rayner, avšak nap ř. na http://en.wikipedia.org/wiki/John_Rayner se do čteme, že rabín John Rayner zesnul v roce 2005, a tudíž nemohl napsat v roce 2007 článek pro Maskil. V tomto čísle si můžeme p řečíst taktéž článek spisovatele Jana Beneše „Marshall ův plán“, bez jakéhokoliv odkazu na deník Neviditelný pes, kde tentýž článek vyšel již 30. dubna 2007. 70 Jako další nedostatek v tomto čísle lze ozna čit nep řehledné ozna čení citovaného zdroje. V článku „Pro č Írán popírá holokaust?“ se uvádí zdroj (revue Politika) v medailonku autora (malý ráme ček) mezi prvním a druhým odstavcem, zatímco ve v ětšin ě jiných článcích bývá zdroj uveden se jménem autora či p řekladatele. V zásad ě lze říci, že nep řiznání p řevzatého článku se periodicky opakuje: Maskil ro čník 7, č.7/2008 Ul č O., USA: dv ě nedecentní knihy – srovnej - Neviditelný pes 24.5.2007 71
69 World Union for Progressive Judaism (WUPJ) 70 http://neviditelnypes.lidovky.cz/historie-marshalluv-plan-0ycp_spolecnost.asp?c=A070429_183758_p_spolecnost_wag 71 http://neviditelnypes.lidovky.cz/usa-dve-nedecentni-knihy-08a-/p_zahranici.asp?c=A070523_113716_p_zahranici_wag 76 Maskil ro čník 8, č.6/2009 Ul č O., Ztráta času zaru čena – srovnej – Neviditelný pes 12.2.2009 72 Maskil ro čník 7, č.3/2007 Bobek P., Mráz p řichází z hradu – srovnej – Lidovky.cz 19.10.2007 73 Freeman H., Plumb M., Postavení žen – neuvedení zdroje, p řekladu Ul č O., Diplomaté jejich výb ěr, um a imunita – srovnej – Neviditelný pes 28.12. 2007 74 Maskil ro čník 8, č. 2/2008 Wilders G., Evropa tu za dv ě generace už nebude - neuvedení zdroje, p řekladu Štipl L., Židé a Loštické tvar ůžky – stejný text na http://archiv.respectandtolerance.com/zidovska- komunita-a-podnikani-lostice/cz/ Maskil ro čník 7, č.5/2008 Wender Ch., Stárnutí - neuvedení zdroje, p řekladu Maskil ro čník 7, č. 6/2008 Rayner J., Rabínská konference liberálního judaismu, Deklarace základních princip ů liberálního judaismu - neuvedení zdroje, p řekladu Maskil ro čník 7, č.8/2008 Seeman R., Rakousko se rozhodlo rehabilitovat Leopolda Hilsnera – srovnej – Český Rozhlas 31.3. 2008 75 Maskil ro čník 7, č. 9/2008 Gerloff J., Šedesát let Státu Izrael – Hrdé oslavy – srovnej – Neviditelný pes 26.5.2008 76 Tomský A., Izrael – Znamení jemuž budou odporovat – srovnej – psáno pro deník E 15 : Blog autora http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/alexander-tomsky.php?itemid=3434 Maskil ro čník 7, č. 10, 11/2008 Dientsbier J., Smrt patriarchy – srovnej – 24.6.2008 MfD 77 Maskil ro čník 8, č.4/2009 Čapek F., Archeologie versus o čekávání – srovnej – Respekt 14.12.2008 78 Obsahová analýza Věstník Maskil výhradn ě používá český jazyk, v nábožensky orientovaných textech používá i transkripci termín ů v hebrejštin ě. Jako liberáln ě reformní sm ěr judaismu se zam ěř uje na židovskou komunitu v ČR, jakož i na její periferie, tj. osoby jejichž židovská identita je jinými náboženskými sm ěry judaismu zpochyb ňována. Z tohoto d ůvodu je pravd ěpodobn ě preferován český jazyk, jakkoli je ve v ěstníku intenzivn ě propagována výuka jazyka hebrejského. Liberáln ě reformní orientace m ěsí čníku se projevuje i v publikacích nej čast ěji citovaného zdroje „reform judaism“, skrze jehož náboženskou autoritu lze mimo jiné dosp ět k (jinými sm ěry judaismu zamítané) židovské sebeidentifikaci. Maskil se však zdaleka neorientuje pouze na lidi z „periferie“, ale jeho produkce přispívá k názorové pluralit ě uvnit ř židovské komunity. K tomu se váží i autorské p řísp ěvky reformního rabína Ku čery či pozvánky a reportáže ze slavení svátk ů organizovaných kongregací Bejt Simcha. Vyjma rabína Ku čery do Maskilu pravideln ě p řispívá i bývalý pražský rabín Daniel Mayer. Další významná též nábožensky orientovaná produkce Maskilu je dílem redaktorky Kate řiny Weberové – pravidelná rubrika pr ůvodce židovským rokem/modlitbou a z velké části p řekladová rubrika „ čtení pro d ěti a jejich rodi če“. Tato redaktorka je i autorkou řady dalších p řeklad ů.Vedle ní pak m ůžeme zmínit pravidelnou p řisp ěvatelku Hanu Mayerovou, jejíž produkce je taktéž náboženského charakteru. Spolu s rabínem Ku čerou a redaktorkou Weberovou je nejvýznamn ějším p řisp ěvatelem redaktor Milan Kalina (dvoustránková rubrika recenzí „Literatura nejen s Davidovou hv ězdou“, kultura, reportáže, rozhovory), který v komparaci s výše uvedenými pravidelnými p řisp ěvateli zastupuje spíše žurnalistický než náboženský žánr.
72 http://neviditelnypes.lidovky.cz/svet-ztrata-casu-zarucena-09r-/p_zahranici.asp?c=A090211_114717_p_zahranici_wag 73 http://www.lidovky.cz/tiskni.asp?r=ln_noviny&c=A071019_000050_ln_noviny_sko 74 http://neviditelnypes.lidovky.cz/diplomate-jejich-vyber-um-a-imunita-2-d7n- /p_zahranici.asp?c=A071226_205715_p_zahranici_wag S uvedením zdroje: Neoficiální stránky O. Ul če. 75 http://www.rozhlas.cz/komentare/portal/_zprava/439460 76 http://neviditelnypes.lidovky.cz/izrael-60-let-statu-izrael-0ht- /p_zahranici.asp?c=A080525_103804_p_zahranici_wag (© Johannes Gerloff, K řes ťanský mediální svaz KEP přeložil Pavel Mareš www.israelnetz.com) 77 http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/jiri-dienstbier.php?itemid=3811 78 http://respekt.ihned.cz/diskuse/c1-36455570-zacina-se-verohodnost-bible-oproti-drivejsimu-odmitani-znovu-potvrzovat 77 Tento žurnalistický žánr pak v každém čísle dopl ňuje ur čitá suma článk ů prezentovaných autorsky, jejichž autorství je pochybného charakteru (viz výše). Vzniká tak dojem, že redakce posbírala články z webové sít ě (bez udání zdroje) pro dopln ění čísla a vydává je (z neznámého d ůvodu) za články autorské. Tím se zárove ň dosahuje vyváženosti mezi náboženským a kulturním diskurzem m ěsí čníku. S ohledem na národnostní oso čování lze ozna čit za neš ťastné publikování n ěkterých článk ů O. Ul če, 79 jakkoli práv ě tyto články vytvá ří dojem tzv. záplat zrovna vydávaného čísla (nap ř. články o diplomacii, jižní Africe, trhu s diamanty v USA etc.) . Články patrn ě pochází z archivu článk ů O.Ul če - http://www.otaulc.com/, Maskil však tento zdroj necituje. Postavení Maskilu v rámci dalších periodik komunity: V rámci židovské komunity vychází n ěkolik papírových či internetových periodik. Je to p ředevším měsí čník zast řešující instituce Federace židovských obcí (FŽO) 80 Roš chodeš: V ěstník židovských náboženských obcí v českých zemích a na Slovensku, který vychází v tišt ěné podob ě a je zdarma přístupný na internetu ve formátu pdf. 81 FŽO každoro čně vydává Židovskou ro čenku . Dalším takovým periodikem je čtvrtletní Zpravodaj Židovského muzea v Praze ,82 či zde analyzovaný m ěsí čník Maskil. 83 Dále vychází internetový týdeník Šavua Tov, 84 který vydává Spole čnost Olam Judaica Holešov. Z roku 2006 je poslední zve řejn ěné číslo zpravodaje Židovské liberální unie Hatikva, 85 stránky ob čanského sdružení Magen (Ob čanská židovská spole čnost) vydávající Židovské listy 86 nebyly v druhé polovin ě roku 2009 aktivní. Na hranici sledované komunity se pohybuje Spole čnost k řes ťan ů a Žid ů vydávající vlastní zpravodaj (revue) 87 , či časopis mezinárodního sdružení Terezínská iniciativa. 88 Sledovanou komunitu pak rámují dva informa ční servery – Israel.cz, 89 Eretz.cz. 90 Shrnutí Věstník Maskil, který vychází v jazyce českém, je od roku 2003 p říjemcem dotace v programu podpory rožši řování a p řijímání informací v jazycích národnostních menšin (MK ČR). Vyjma výhradního používání českého jazyka je p řekvapující i uvedený m ěsí ční náklad z roku 2007 - 800 ks, a to zejména vzhledem k ve řejnému a bezplatnému p řístupu do archivu, 91 kde jsou k dispozici celá čísla věstníku Maskil. Náklady na ro ční p ředplatné (poštovné a balné) činí, na rozdíl od internetové verze, 250 K č; po čet aktivních člen ů kongregace Bejt Simcha se pohybuje okolo 100, což pon ěkud zpochyb ňuje relevanci uvedeného tišt ěného nákladu. Kongregace Bejt Simcha a jí vydávaný v ěstník Maskil zastupuje jeden z p řítomných proud ů judaismu v ČR (reformně liberální) zast řešený pod registrovanou náboženskou spole čností Federace židovských obcí (FŽO). Věstník Maskil v sob ě obsahuje dv ě roviny. První z nich je rovina náboženská ( články rabín ů Ku čery a Mayera, paní Mayerové, články a p řeklady paní Weberové), která vykazuje z řeteln ě mén ě nedostatk ů (výjime čně neuvedení p řekladu, či zdroje) než zbývající rovina, kterou lze pracovně ozna čit za „etnickou“. Tato rovina v ěstníku Maskil je zastoupena p ředevším články pana Kaliny a celou řadou pravd ěpodobn ě p řevzatých článk ů od r ůzných autor ů, které jsou paraleln ě zve řej ňovány v jiných, nejenom internetových, periodikách.
Autor: Karel Spal E-mail: [email protected]
79 Ul č, O., Ztráta času zaru čena, Maskil r. 8, č.6/2009 Ul č, O., Pro č to v Gaze nefunguje, Maskil r. 8, č. 5/2009 Ul č, O., USA:dv ě nedecentní knihy, Maskil r. 7, č. 7/2008 80 FŽO - Federace židovských obcí 81 http://www.fzo.cz/ros_let.do 82 http://www.jewishmuseum.cz/cz/cznltt.htm 83 http://www.maskil.cz/ 84 http://www.olam.cz/ 85 http://www.zlu.cz/ 86 http://www.magen.cz/ 87 http://krestane.zide.info/modules/news03/ 88 http://www.terezinstudies.cz/cz2/TI/newsletter/newsletter 89 http://www.israel.cz/index.php 90 http://eretz.cz/component/option,com_frontpage/Itemid,1/ 91 http://www.maskil.cz/ 78