Kdo má rozum, se čtiž po čet té šelmy. Nebo jest po čet člov ěka, a jesti ť po čet ten šest set šedesáte a šest. Zjevení Svatého Jana, Theologa V jediném záb ěru deska odlétla a Thornova tvá ř se stáhla bolestí. V malé truhli čce ležely zbytky dít ěte, hlavi čka rozdrcená na kusy. „Zavraždili mi syna!“ zakvílel Thorn a víko prudce zapadlo nazp ět. Oba muži na sebe hled ěli o čima rozší řenýma hr ůzou. Tassone uprchl do Džibuti, pak do Adenu, nakonec až do Džakarty, ale a ť se obrátil v kteroukoli stranu, neustále cítil v patách Boží hn ěv. Smrt jej pronásledovala, srážela všechny kolem n ěj jako kuželky a Tassone trnul hr ůzou, že příšt ě už bude řada na n ěm... PRÁCE & BONUS PRESS PRAHA 1992 David Seltzer: The Omen All rights reserved. Veškerá práva vyhrazena Copyright © 1991 by David Seltzer Translation copyright © 1991 by Zden ěk Volný Cover art copyright © 1991 by Pavel Helísek Tato kniha ani jakákoli její část nesmí být přetiskována, kopírována či jiným zp ůsobem rozši řována bez výslovného povolení. ISBN 80-900765-4-8 PRÁCE & BONUS PRESS Praha 1991 Stalo se to v pr ůběhu jediné tisíciny vte řiny. Prom ěna galaxií, která m ěla trvat celé v ěky, se udala rychleji, než sta čil člov ěk mrknout. Mladého astronoma na observato ři v Cape Hattie ochromilo překvapení, takže natáhl ruku o zlomek chvíle pozd ěji a už nesta čil spustit kameru, která mohla událost zaznamenat: ze t ří souhv ězdí se náhle odšt ěpil kus jakési hmoty a utvo řil temnou, a p řesto zá řící hv ězdu. Úlomky pat řily k souhv ězdí Kozoroha, Raka a Lva a spojily se s nevyhnutelností, jako by je navzájem přitahovaly magnetické síly. Slily se dohromady v pulsující, žhavý zárodek nové galaxie. Rozho říval se stále jasn ěji a všechna souhv ězdí kolem se zachv ěla - anebo to zp ůsobily rozt řesené ruce, jimiž astronom svíral p řístroj a snažil se potla čit výk řik úžasu, který se mu dral z hrdla. Dostal strach, že událost pozoroval jen on sám, ale v tom se krut ě mýlil. Nebo ť p římo z útrob zem ě se rozlehl vzdálený zvuk. Byla to ozv ěna hlas ů, lidských, a p řece ne, sílící do zbožné naléhavosti, jak moc hv ězdy nar ůstala. Hlasy se nesly z jesky ň, ze sklepem’ i z otev řené krajiny - hlasy ozývající se silou n ějakých dvaceti tisíc porodních asistentek jásajících nad zrozením. Ženy se držely za ruce a sklán ěly hlavy, jejich zp ěv sílil, až se chv ění dalo cítit a zaslechnout kdekoli na Zemi. Ozvala se slabika OHM, vyrazila a zadun ěla sm ěrem k obloze stejn ě jako dovnit ř do p ředbiblického jádra Zem ě. Nastal šestý m ěsíc, šestý den, šestá hodina. Tenhle okamžik přesn ě p ředpov ěděl Starý zákon - a všechny dramatické zm ěny, jež nastanou. Války a krvavé nepokoje p ředchozích staletí, to byly pouhopouhé zkoušky. Testování klimatu, aby se dal ur čit vhodný okamžik, kdy lidstvo dozraje k tomu, aby p řijalo vůdce. Za čas ů Césara je obveselovalo, když byli k řes ťané předhazováni lv ům, a za Hitlera, když ze Žid ů zbývaly jen spe čené škvarky. V t ěchto dnech se demokracie vytrácela, lidské životy ovliv ňovaly drogy decimující lidského ducha a zbývalo jen n ěkolik málo zemí, kde ješt ě p řetrvávala skute čná náboženská svoboda, zatímco všude jinde se proklamovalo, že Bůh je mrtev. Od Laosu po Libanon povstával bratr proti bratru, otec proti synovi. Chtí č bujel stále siln ěji všude a každodenn ě: od lavi ček v parku až po školní autobusy. Ti, co prostudovali Bibli,’ rovn ěž vid ěli, jak všechno souhlasí s biblickými symboly ohlašujícími událost, která se nyní p řiblížila na dosah. V podob ě Evropského hospodá řského spole čenství znovuožívala Svatá Mé římská, vytvo řením státu Izrael se Židé navrátili do Zaslíbené zem ě. Tohle všechno, znásobeno celosv ětovým hladomorem a rozvratem mezinárodních ekonomických struktur, znamenalo více než pouhou náhodnou shodu událostí. Zcela zjevn ě to bylo spiknutí událostí. Kniha zjevení to také všechno p ředvídala. Jak se vysoko na nebi černá hv ězda rozjas ňovala, nábožný zp ěv sílil a bazaltové jádro planety se rozechvívalo jeho silou. Ozv ěna se donesla i ke starci Bugenhagenovi uprost řed znesv ěcených ruin pradávného m ěsta Meggida, který zaplakal, pon ěvadž jeho svitky a desky náhle ztratily svou moc. A naho ře nad ním, na pouštní planin ě mimo území Izraele no ční sm ěna student ů archeologie ustala v práci. Ti, co prosívali vyt ěženou zeminu, p řekvapen ě zmlkli, protože zem ě pod nohama se jim rozechv ěla. Robert Thorn, usazený v první t říd ě na palub ě boeingu 747 na lince z Washingtonu do Říma, chv ění pocítil rovn ěž a jako rutinovaný cestovatel si mechanickým pohybem zapjal bezpe čnostní pás v myšlenkách zcela zaujat tím, co jej o čekává na zemi. Avšak dokonce i kdyby znal d ůvod náhlé turbulence, bylo by už p říliš pozd ě. Nebo ť ve stejném okamžiku ve sklepení římské nemocnice Ospidal de Santo hlavu jeho dít ěte rozdrtil kámen. Kapitola první Ve dne v noci, ve všední den či ve svátek, v kterémkoli okamžiku sedí v letadlech vznášejících se na obloze více než sto tisíc lidí. Thorn se bavil čtením magazínu letecké spole čnosti, který našel p řed sebou a který obsahoval tyhle svérázné statistiky. Náhle d ělil všechny lidi na sv ětě podle toho, jestli se momentáln ě nacházeli na zemi, či ve vzduchu. Obvykle dával p řednost inteligentn ější zábav ě, avšak p ři tomhle letu se chytal všeho, co mu odvád ělo mysl od nejistoty, jíž se blížil vst říc. Statistika vyjad řovala totiž potažmo i fakt, že kdyby byli náhle sežehnuti všichni lidé dole na zemi, z ůstalo by tady naho ře p řes sto tisíc jiných srkajících martini a zaujatých promítanými filmy, kte ří by si zprvu v ůbec neuv ědomovali, co všechno ztratili. Když se letadlo s rachotem probíjelo zamra čenou oblohou nad Římem, rozvažoval a po čítal, kolik z jeho dnešních spolucestujících je muž ů, kolik žen a jestli, kdyby nalezli dole po p řistání bezpe čné úto čišt ě, by byli všichni ochotni pustit se do výstavby nové spole čnosti. V ětšinu pasažér ů tvo řili zjevn ě muži ze st ředních až horních vrstev, což znamenalo, že budou um ět to, co by v zásad ě nep řinášelo žádný užitek - kdyby se navrátili na zemi, kde mezitím vym řeli všichni manuáln ě pracující. Z ůstali by manaže ři, kte ří by nem ěli co řídit, ú četní, kte ří by nem ěli co s čítat. Možná nebyl zase tak špatný nápad, aby se neustále udržovalo ve vzduchu n ěkolik letadel plných opravá řů a stavebních d ělník ů, takže by bylo k dispozici dostate čné množství sval ů, kdyby se m ělo za čínat znovu. Nebyl to Mao Ce-Tung, kdo s ním p řišel? Jeho zem ě má bezpochyby nejvhodn ější údržbá ře, kte ří by nejlépe p řežili jakoukoli pozemskou katastrofu. Thornovi zask řípala pod nohama hydraulika letadla. Zhasil cigaretu s pohledem na nez řeteln ě viditelná sv ětla dole pod nimi. Po nekone čném cestování v posledních m ěsících znamenala pro n ěj d ůvěrn ě známý obrázek, avšak dnes v n ěm probouzel jakousi úzkost. Telegram, který dostal do Washingtonu, byl starý práv ě dvanáct hodin, a a ť už se mezitím p řihodilo cokoli, bylo už dávno po všem. Nalezne Kathy bu ď se spln ěnou touhou v nemocni ční posteli s novorozen ětem, anebo ve stavu nep říčetného zoufalství, jestli znovu potratila. Na rozdíl od p ředchozích dvou t ěhotenství, která se skon čila už po n ěkolika málo m ěsících, tohle se vyvíjelo dob ře po celých osm. A kdyby to tentokrát zase dopadlo špatn ě, v ěděl, že Kathy je ztracená. Žili spole čně tak řka od d ětství, on s Kathy, a dokonce už tehdy, když jí bylo sedmnáct, její psychická labilita bila do o čí. Její zraky neustále žadonily o ochranu a jemu stejně dob ře vyhovovala role protektora. Práv ě tohle tvo řilo jádro jejich vztahu, avšak v posledních letech, když se pole jeho odpov ědnosti za čalo rozši řovat daleko za jejich soukromý život, z ůstala beznad ějn ě pozadu, opušt ěná a osamocená, neschopná zvládnout povinnosti ženy politika. První signály jejích nesnází se objevily tém ěř nepozorovan ě. V Thornovi vzbudily zlost namísto ú časti. Třeba když po návratu dom ů zjistil, že si n ůžkami p říšern ě okudlala vlasy. Dokud zase nedorostly, p řikryla je paruka, ale o rok pozd ěji ji nalezl v koupeln ě, jak si žiletkou roz řezává kone čky prst ů, sama zd ěšená hr ůzou nad tím, co to provádí. Potom už museli vyhledat pomoc, psychiatra, který jen sed ěl a povzbudiv ě ml čel. Po m ěsíci se s ním rozešla a rozhodla se, že to, co pot řebuje, je dít ě. Ot ěhotn ěla okamžit ě a prvé t ři m ěsíce jejího prvního těhotenství se ukázaly nejkrásn ějším obdobím jejich spole čného života. Kathy vypadala a cítila se báje čně a dokonce odcestovala po boku svého manžela na Dálný východ. Těhotenství skon čilo na záchodku v letadle a její nad ěji odplavily slzy jako modrá voda. Trvalo dva roky, než se jí poda řilo ot ěhotn ět podruhé. Tém ěř to rozvrátilo jejich sexuální život, který býval kdysi pilí řem jejich vztahu. Gynekolog specialista na oplodn ění přesn ě ur čil správný okamžik v jejím hormonálním cyklu, jenže ten nastával v takovou denní dobu, kdy bylo pro Thorna velmi obtížné, aby s Kathy pobýval.