(Analýza Stavu Oprav a Rekonstrukcí Bytových Domů Alokovaných Ve

ÚTVAR ROZVOJE HL. M. PRAHY Odbor strategické koncepce

ANALÝZA STAVU OPRAV A REKONSTRUKCÍ BYTOVÝCH DOM Ů ALOKOVANÝCH VE VELKÝCH SÍDLIŠTNÍCH CELCÍCH HL. M. PRAHY

Zpracoval Mgr. Michal N ěmec

Únor 2011

OBSAH

1. Úvod...... 4

2. Metodika ...... 5

3. Vymezení analyzovaných sídliš ť...... 6

4. Stav oprav a rekonstrukcí bytových dom ů v souboru analyzovaných sídliš ť...... 8 4.1 Faktory ovliv ňující stav oprav a rekonstrukcí bytových domů...... 10 4.2 Stav oprav a rekonstrukcí v závislosti na stá ří bytových dom ů ...... 11 4.3 Stav oprav a rekonstrukcí v závislosti na form ě vlastnictví bytových dom ů...... 12

5. Stav oprav a rekonstrukcí bytových dom ů v jednotlivých sídlištích...... 14 5.1 Sídlišt ě Barrandov...... 17 5.2 Sídlišt ě Bohnice...... 18 5.3 Sídlišt ě Černý Most...... 18 5.4 Sídlišt ě Ďáblice ...... 20 5.5 Jihozápadní M ěsto – sídlišt ě Lužiny ...... 21 5.6 Jihozápadní M ěsto – sídlišt ě Nové Butovice ...... 21 5.7 Jihozápadní M ěsto – sídlišt ě Stod ůlky...... 22 5.8 Jihozápadní M ěsto – sídlišt ě Velká Ohrada ...... 24 5.9 Sídlišt ě Jižní M ěsto I...... 25 5.10 Sídlišt ě Jižní M ěsto II...... 26 5.11 Sídlišt ě Let ňany...... 27 5.12 Sídlišt ě Lhotka - Libuš ...... 27 5.13 Sídlišt ě Malešice ...... 29 5.14 Sídlišt ě Mod řany ...... 29 5.15 Sídlišt ě Petrovice...... 31 5.16 Sídlišt ě Prosek...... 31 5.17 Sídlišt ě Řepy ...... 32

6. Záv ěr...... 34

Příloha ...... 35

1. Úvod

Bytový fond na území hl. m. Prahy, čítající již více než 600 tisíc byt ů, se vyzna čuje převahou byt ů v bytových domech, ve kterých žije podle údaj ů Českého statického ú řadu přibližn ě 87 % obyvatelstva hlavního m ěsta. Dominance hromadného bydlení je dána p ředevším silným zastoupením sídlištní zástavby, ve které je koncentrována tém ěř polovina obyvatel Prahy. Velká část bytových objekt ů na sídlištích je postavena panelovou technologií (tém ěř 200 tisíc byt ů), z nichž však zna čná část vykazuje více či mén ě závažné stavebn ě-technické a energetické nedostatky, které lze eliminovat vhodnými rekonstrukcemi a opravami bytových dom ů, jež však vyžadují zna čné finan ční prost ředky. Naléhavosti modernizace stávajícího bytového a domovního fondu si je velmi dob ře vědoma i politická a odborná reprezentace hlavního m ěsta Prahy. Problematika stabilizace a zkvalitn ění bytového a domovního fondu prost řednictvím jeho modernizace, oprav a údržby je zakotvena v oficiálních koncep čních dokumentech, které schvalují vrcholné politické orgány m ěsta. Jmenujme nap říklad Strategický plán hl. m. Prahy - Aktualizace 2008 nebo stále platnou Koncepci bytové politiky hl. m. Prahy pro rok 2004 a navazující období. Reálným dopadem výše uvedených koncep čních dokument ů je, že v posledních p řibližn ě deseti letech intenzita moderniza čních akcí bytových dom ů výrazn ě vzrostla, p řičemž renovace domovního fondu je primárn ě motivována potenciálním dosažením energetických úspor (z tohoto d ůvodu jsou nej čast ěji renovovány panelové bytové domy). Pozitivní roli při akceleraci procesu regenerace bytových dom ů pravd ěpodobn ě sehrála vlastnická transformace domovního a bytového fondu a nezastupitelnou roli mají také podp ůrné finan ční nástroje státu (programy Nový Panel, Zelená úsporám), pop řípad ě vybraných m ěstských částí (uve ďme nap říklad Fond podpory regenerace m ěstské části Praha 11). Úst ředním motivem, vedoucím ke zpracování p ředkládané analýzy, byl požadavek vznesený na Magistrát hl. m. Prahy ze strany Ministerstva pro místní rozvoj (dále jen MMR), aby byl pro ú čely nezbytné notifikace programu Nový Panel zpracován výb ěr cílových oblastí na území Prahy, zp ůsobilých pro čerpání podpory z tohoto programu. Zárove ň bylo konstatováno, že selektivní výb ěr tzv. „degradovaných“ oblastí je jediným možným zp ůsobem, jak lze nadále podporovat projekty modernizace bytových dom ů realizované na území hlavního m ěsta. Zpracováním tohoto úkolu bylo pov ěř eno naše pracovišt ě, tedy Odbor strategické koncepce Útvaru rozvoje hl. m. Prahy (dále jen STR/URM). Cílem programu Nový Panel je usnad ňovat financování oprav a modernizací bytových dom ů. Domníváme se, že by významná část z finan čních prost ředk ů ur čených pro hl. m. Prahu m ěla sm ěř ovat na obnovu objekt ů alokovaných na významných pražských sídlištích, jakožto oblastí se zna čnou koncentrací bytových dom ů, byt ů a tedy i obyvatelstva, které vykazují zvýšený podíl bytových objekt ů, v nichž nebylo p řistoupeno k žádným rekonstruk čním akcím a opravám, nebo bylo p řistoupeno pouze k díl čím úpravám nekomplexního charakteru. Problémem je však absence situa ční analýzy, která by se podrobn ěji soust ředila na vyhodnocení aktuálního stavu oprav a rekonstrukcí, potažmo celkového technického stavu bytových objekt ů lokalizovaných ve významných pražských sídlištních celcích. Výjimkou je v tomto ohledu pouze Celom ěstská koncepce regenerace pražských sídliš ť, kterou v roce 2001 publikoval Magistrát hl. m. Prahy – sekce Útvar rozvoje hl. m. Prahy (dále jen MHMP- SÚRM). Vzhledem ke zna čné dynamice regenera čního procesu však nelze tuto již neaktuální analýzu pro daný ú čel použít. Z výše uvedených d ůvod ů předkládáme analýzu, jejímž primárním cílem je monitorovat aktuální stav oprav a rekonstrukcí bytových dom ů alokovaných ve významných pražských sídlištních celcích (viz kapitola č. 3 – Vymezení analyzovaných sídliš ť), jejichž výstavba byla tém ěř výhradn ě realizována za použití panelové technologie. Zárove ň si analýza klade za cíl

ov ěř it, zda existují signifikantní rozdíly v podílu kompletn ě zrekonstruovaných nebo naopak zcela nezrekonstruovaných bytových dom ů v rámci sledovaných sídliš ť. Oblasti, vykazující zvýšený podíl zanedbaných a nezrenovovaných bytových objekt ů (v porovnání s ostatními analyzovanými sídlištními celky), lze navrhnout MMR jako cílové oblasti podpory pro ú čely notifikovaného programu Nový Panel.

2. Metodika

Pro ú čely zjištění aktuálního stavu oprav a rekonstrukcí bytových dom ů v rámci vytipovaných pražských sídliš ť bylo nezbytné - vzhledem k již zmín ěné neexistenci relevantních aktuálních informa čních zdroj ů - uskute čnit vlastní terénní šet ření. Z důvodu ur čitých časových i personálních omezení jsme p řistoupili k efektivní metod ě terénního pr ůzkumu, kterou se ukázalo použití ve řejn ě p řístupné aplikace „Google Street View“, jež umož ňuje oproti klasickému terénnímu šet ření p římo „na míst ě“ posoudit vn ější vzhled zna čného množství bytových dom ů v relativn ě krátkém čase a to prakticky bez jakýchkoliv výrazných omezení. Na základ ě vn ějšího vzhledu jsme každý analyzovaný bytový d ům podle stavu provedených oprav a rekonstrukcí za řadili do jedné ze čty ř kategorií. T ěmito kategoriemi jsou: 1 1) Kompletní oprava a rekonstrukce : Za kompletn ě zrekonstruovaný bytový d ům považujeme takový, který má po celém svém obvodu zateplenou fasádu, kompletn ě vym ěněné výpl ňové prvky (okna a dve ře), zrenovované vstupy do domu, opravené lodžie a balkóny. Důsledkem kompletní rekonstrukce je vylepšení technických parametr ů všech nebo v ětšiny částí domu oproti p ůvodn ě projektovaným. 2) Částe čná oprava a rekonstrukce : Byla zrekonstruována pouze jedna z díl čích částí domu, pop řípad ě kombinace n ěkolika částí. Bytový d ům však neprošel rekonstrukcí všech částí, tak jak byly popsány v bod ě č. 1. Nej čast ějším p říkladem částe čně zrekonstruovaného objektu jsou bytové domy s vym ěněnými okny, pop řípad ě zrenovovanými vstupy, nemají však zateplenou fasádu po celém obvodu vn ějších st ěn. 3) Žádná oprava a rekonstrukce : V bytovém objektu nebyla provedena žádná rekonstrukce ani oprava vedoucí ke zlepšení technických parametr ů. 4) V rekonstrukci : Toho času je bytový d ům v rekonstrukci.

Na tomto míst ě však musíme upozornit na skute čnost, že aplikací „Google Street View“ bylo zmonitorováno území Prahy p řibližn ě v polovin ě roku 2009, tudíž získané poznatky o stavu oprav a rekonstrukcí bytových dom ů jsou dnes již více než jeden a p ůl roku staré. Z tohoto důvodu lze předpokládat - vzhledem k p řetrvávající zna čné dynamice rekonstruk čních akcí, realizovaných v bytových domech na území Prahy - že k datu publikování této analýzy m ůže být v některých lokalitách podíl kompletn ě zrekonstruovaných bytových objekt ů vyšší přibližn ě o 10 až 15 %, oproti hodnotám, které uvádíme v předkládané analýze.

1 V příloze uvádíme p říklady fotografií bytových dom ů za řazených do jednotlivých kategorií podle stavu provedených oprav a rekonstrukcí.

3. Vymezení analyzovaných sídliš ť

K dosažení v úvodu definovaného hlavního cíle této analýzy je nejprve nezbytné vymezit předm ět našeho zkoumání, tedy významná sídlišt ě lokalizovaná v Praze. Celom ěstská koncepce regenerace pražských sídliš ť, publikovaná v roce 2001 MHMP-SÚRM, identifikovala na území hlavního m ěsta p řibližn ě padesát sídliš ť, která se od sebe odlišují především velikostí (vyjád řenou rozlohou i po čtem obyvatel), polohou vůč i centru m ěsta, obdobím vzniku, stavební technologií použitou p ři výstavb ě a řadou dalších znak ů. Přehled všech identifikovaných pražských sídliš ť v četn ě jejich kategorizace je uveden v tabulce č. 1.

Tabulka č. 1: Kategorizace sídliš ť lokalizovaných na území hl. m. Prahy (2001)

Zdroj: převzato z Celom ěstské koncepce regenerace pražských sídliš ť (MHMP-SÚRM, 2001)

Sídliště malého rozsahu (tzv. obytné skupiny a obytné soubory) s po čtem obyvatel p řibližn ě do 5 tisíc se již v dob ě svého vzniku prakticky etablovaly do stávající městské struktury a neprojevují se u nich, alespo ň ve v ětšin ě p řípad ů, obecné problémy sídliš ť. Z tohoto d ůvodu nezahrnujeme sídlišt ě malého rozsahu do této analýzy. Z urbanistického, architektonického, ale i z technického hlediska p ředstavují nejv ětší problém sídlištní celky v ětšího rozsahu (tzv. sídlištní m ěsta), jejichž výstavba probíhala p ředevším v 70. a 80. letech minulého století a byla realizována tém ěř výhradn ě výstavbou panelových bytových dom ů, které však vykazují řadu stavebních a energetických nedostatk ů. Vzhledem k výše řečenému a také s ohledem na doporu čení ze strany MMR 2 jsme se rozhodli, že v rámci p ředkládané analýzy budeme monitorovat aktuální stav oprav a rekonstrukcí bytových dom ů alokovaných pouze na t ěch pražských sídlištích, ve kterých žilo k 31.12.2009 10 tisíc a více obyvatel (bez horního limitu).

2 Viz kapitola 4 p ředpisu Pokyny ke státní podpo ře pro podniky ve znevýhodn ěných m ěstských oblastech definující cílovou oblast podpory jako takovou, která, vedle jiných kritérií, spl ňuje kritérium po čtu obyvatel v intervalu 10 až 30 tisíc. Tento (dnes již neplatný) p ředpis nám byl po spole čném jednání poskytnut zástupci MMR jako jedno z možných vodítek potencionáln ě uplatnitelné p ři vymezování cílových oblastí podpory na území Prahy.

Po uplatn ění spodního limitu po čtu obyvatel se po čet analyzovaných pražských sídliš ť zúžil na 16, respektive na 17. 3 V takto vymezeném souboru sídliš ť, jež podrobíme analýze, žilo na konci roku 2009 323 692 obyvatel, což p ředstavuje více než čtvrtinu obyvatel Prahy. Zárove ň je v souboru 17 sídliš ť soust řed ěno více než 140 tisíc byt ů, což odpovídá necelé čtvrtin ě celkového objemu bytového fondu na území hlavního města. Seznam analyzovaných sídliš ť uvádíme v tabulce č. 2.

Tabulka č. 2: Přehled analyzovaných sídliš ť Název sídlišt ě Po čet obyvatel Po čet byt ů Po čet obyvatel na Po čet (abecedn ě řazeno) (k 31. 12. 2009) (prosinec 2010) 1 byt analyzovaných bytových dom ů Barrandov 16 454 6 563 2,51 66 Bohnice 25 873 12 147 2,13 121 Černý Most 24 048 9 083 2,65 71 (91) 4 Ďáblice 15 469 7 918 1,95 79 Jihozápadní M ěsto – 20 548 8 346 2,46 83 Lužiny Jihozápadní M ěsto – 15 655 6 604 2,37 56 (66) 5 Nové Butovice Jihozápadní M ěsto – 5 282 2 179 2,42 22 Stod ůlky Jihozápadní M ěsto – 11 018 4 357 2,53 44 Velká Ohrada Jižní M ěsto I. 56 015 24 210 2,31 242 Jižní M ěsto II. 16 852 6 897 2,44 69 Let ňany 11 512 4 933 2,33 49 Lhotka – Libuš 18 892 8 861 2,13 89 Malešice 10 423 5 303 1,97 53 Mod řany 16 218 6 886 2,36 69 Petrovice 14 427 5 910 2,44 59 Prosek 22 970 11 009 2,09 110 Řepy 22 036 8 897 2,48 89

CELKEM 323 692 140 103 2,31 1 371

Zdroj: STR/URM

V tabulce č. 2 uvádíme ve sloupci „Po čet analyzovaných bytových dom ů“ p říslušný po čet bytových dom ů pro jednotlivá sídlišt ě, u nichž bude pro ú čely této analýzy posuzován stav provedených oprav a rekonstrukcí. Tento po čet je odvozen od celkového po čtu byt ů alokovaných na daném sídlišti (100 byt ů = 1 analyzovaný bytový d ům).

3 Kritérium po čtu obyvatel nad 10 tisíc spl ňuje 16 pražských sídliš ť, nicmén ě do souboru analyzovaných sídliš ť jsme se rozhodli za řadit i sídlišt ě Stod ůlky (má pouze 5 282 obyvatel), které spolu s p řiléhajícími sídlišti Lužiny, Nové Butovice a Ohrada tvo ří sídlištní komplex zvaný Jihozápadní M ěsto, které lze v odlišném pojetí chápat jako integrovaný sídlištní celek. Po čet analyzovaných sídliš ť je tedy 17 p ři zahrnutí sídlišt ě Stod ůlky. 4 Dle stanovené metodiky by m ělo být v rámci sídlišt ě Černý Most správn ě analyzováno 91 bytových dom ů, nicmén ě z důvodu vysokého podílu novostaveb v ZSJ Černý Most II-st řed byl po čet sledovaných bytových dom ů snížen na 71. 5 Dle stanovené metodiky by m ělo být v rámci sídlišt ě Jihozápadní M ěsto – Nové Butovice správn ě analyzováno 66 bytových dom ů, nicmén ě z důvodu zna čného podílu novostaveb v ZSJ Nové Butovice-západ byl po čet sledovaných bytových dom ů snížen na 56.

Jednotlivá sídlišt ě jsme geograficky vymezili na základ ě stávajících hranic základních sídelních jednotek (dále jen ZSJ). Výhodou ZSJ je dostupnost ur čitých aktuálních statistických údaj ů pro tyto územní jednotky (nap ř. po čet obyvatel, po čet byt ů) a nespornou předností také je, že hranice ZSJ se ve v ětšin ě p řípad ů snaží reflektovat p řevažující funkci daného území (nap ř. obytná, rekrea ční, výrobní aj.) a dokonce jejich hranice velmi často odráží i p řevažující typ zástavby (bytové domy X rodinné domy). Konkrétní geografické vymezení 17 analyzovaných sídlištních celk ů na základ ě ZSJ, v četn ě jejich p říslušnosti k dané m ěstské části a ke katastrálním územím, uvádíme v tabulce č. 3. Mapky sledovaných sídliš ť, vymezených na základ ě ZSJ, uvádíme v kapitolách 5.1 - 5.17 (pasporty analyzovaných sídliš ť).

Tabulka č. 3: Vymezení analyzovaných sídliš ť na základ ě ZSJ Název sídlišt ě Městská část Katastrální Příslušné ZSJ (abecedn ě řazeno ) území Barrandov Barrandov II, Barrandov III, Barrandov IV, Praha 5 Hlubo čepy Barrandov V Sídlišt ě Bohnice-západ, Sídlišt ě Bohnice- Bohnice Praha 8 Bohnice, Troja východ, Sídlišt ě Bohnice-jihozápad, Sídlišt ě

Bohnice-jihovýchod, Za Čimickým hájem Černý Most Černý Most I, Černý Most II-západ, Praha 14 Černý Most Černý Most II-st řed Ďáblice Nové Ďáblice, Ďáblice-východ, Za Praha 8 Kobylisy, St řelnicí, Pod Lávdvím Jihozápadní M ěsto – Praha 13 Stod ůlky Lužiny-st řed, Lužiny-jih, Luka Lužiny Jihozápadní M ěsto – Nové Butovice-jih, Nové Butovice-východ, Praha 13 Stod ůlky Nové Butovice Nové Butovice-západ Jihozápadní M ěsto – Praha 13 Stod ůlky Stod ůlky-západ Stod ůlky Jihozápadní M ěsto – Praha 13 Stod ůlky Ohrada Velká Ohrada Jižní M ěsto-Nad Šeberovem, Jižní M ěsto- Háje-jih, Milí čov, Jižní M ěsto-Háje, Háje- Jižní M ěsto I. st řed, Jižní M ěsto-Opatov-st řed, Jižní Praha 11 Chodov, Háje Město-Opatov-sever, Jižní M ěsto- Litochleby, Jižní M ěsto-U tvrze, Jižní Město-metro Opatov Jižní M ěsto II. Jižní M ěsto II-jih, Jižní M ěsto II-západ, Praha 11 Chodov Jižní M ěsto II-sever Let ňany Praha 18 Let ňany Nové Let ňany

Lhotka – Libuš Sídlišt ě Lhotka, Kamýk-východ, Nové Praha 12 Kamýk Dvory-západ, Sídlišt ě Libuš Malešice Nové Malešice A, Nové Malešice B, Praha 10 Malešice, Strašnice Kv ětnická Mod řany Sídlišt ě Mod řany-západ, Sídlišt ě Mod řany- Praha 12 Mod řany Nad roklí, V Píšovicích A Petrovice Petrovice, Petrovice-sídlišt ě, Horní M ěcholupy-jih, Praha 15 Horní M ěcholupy Horní M ěcholupy-západ Nový Prosek A, Starý Prosek, St řížkov- Prosek Praha 9 Prosek, St řížkov Lovosická A, St řížkov-Lovosická C,

St řížkov-východ A, St řížkov-východ B Řepy Sídlišt ě Řepy I, Sídlišt ě Řepy II-jih, Sídlišt ě Praha 17 Řepy Řepy II-sever Zdroj: STR/URM

4. Stav oprav a rekonstrukcí bytových dom ů v souboru analyzovaných sídliš ť

V kontextu 17 sledovaných pražských sídliš ť jsme analyzovali stav oprav a rekonstrukcí celkem 1 371 bytových dom ů.6 Takto rozsáhlý zkoumaný vzorek představuje hrubým odhadem p řibližn ě 15 - 25 % všech bytových dom ů alokovaných ve sledovaných sídlištích. Jak již jsme uvedli výše, velikost analyzovaného vzorku bytových dom ů se v rámci jednotlivých sídlištních celk ů odvíjela od celkového po čtu byt ů nikoliv od celkového po čtu bytových dom ů. Naprostá v ětšina (99 %) z analyzovaných bytových dom ů byla postavena za použití různých panelových technologií, pouze 1 % bytových objekt ů hromadného bydlení bylo vystav ěno z cihel (všechny cihlové bytové domy jsou lokalizovány na sídlišti Let ňany). Pro úplnost dopl ňme, že v analyzovaném vzorku bytových dom ů výrazn ě p řevažovaly domy deskového typu (92 %) nad v ěžovými domy (8 %). Provedenou analýzou bylo zjišt ěno, že komplexn ě opraveno a zrevitalizováno bylo 562 z 1322 objekt ů, tj. 42 % všech analyzovaných bytových dom ů, u nichž jsme posoudili jejich stav z hlediska provedených oprav a rekonstrukcí. Ješt ě vyšší byl podíl částe čně opravených a zrekonstruovaných dom ů, jež m ěli ve v ětšin ě p řípad ů pouze vym ěněné výpl ňové prvky a pop řípad ě zrenovované vstupy. Tento podíl činil 48 %. Naproti tomu zjišt ěný podíl bytových dom ů, ve kterých nebylo p řistoupeno k žádným rekonstruk čním akcím či podstatn ějším opravám neúdržbového charakteru, byl pouze 8 %. Zbylá 2 % analyzovaných bytových objekt ů byla v rekonstrukci (viz graf č. 1).

Graf č. 1: Stav oprav a rekonstrukcí bytových dom ů v souboru sledovaných sídliš ť

velikost vzorku je 1332 bytových dom ů

8% 2%

42%

48%

komplexní oprava a rekonstrukce částe čná oprava a rekonstrukce žádná oprava a rekonstrukce v rekonstrukci

Zdroj: STR/URM

Porovnáme-li uvedené analytické výstupy s těmi, které ve své Celom ěstské koncepci regenerace panelových sídliš ť publikoval v roce 2001 MHMP-SÚRM, zjistíme, že dynamika rekonstruk čních akcí realizovaných v bytových domech na pražských sídlištích je opravdu zna čná. Dnes již neaktuální analýza MHPM-SÚRM konstatovala, že v roce 2001 nebyly ve více než polovin ě bytových objekt ů provedeny žádné opravy a rekonstrukce. V zájmu

6 Z toho u 39 bytových dom ů nebylo z různých d ůvod ů možné posoudit jejich stav z hlediska provedených oprav a rekonstrukcí, tudíž faktická velikost analyzovaného vzorku je 1332 dom ů.

objektivity dopl ňme, že analýza MHMP-SÚRM z roku 2001 analyzovala bytové objekty ve všech více než 50 pražských sídlištích, zatímco v předkládané analýze se zam ěř ujeme pouze na 17 celom ěstsky významných sídliš ť v ětšího rozsahu.

4.1 Faktory ovliv ňující stav oprav a rekonstrukcí bytových dom ů

V této podkapitole se pokusíme identifikovat faktory, které nejvíce determinují aktuální stav oprav a rekonstrukcí bytových dom ů v kontextu námi analyzovaných 17 sídliš ť na území Prahy. Pro tento ú čel provedeme jednoduchou korela ční analýzu, v rámci které vypo čteme míru lineární závislosti (Pearson ův korela ční koeficient) mezi zjišt ěným stavem oprav a rekonstrukcí bytových dom ů a dalšími sledovanými prom ěnnými, jakými jsou zejména lokalita (p říslušnost k sídlištnímu celku), typ vlastnictví domu, období výstavby domu, po čet byt ů v dom ě, po čet nadzemních podlaží domu aj. Výstupy z korela ční analýzy, která pracovala se vzorkem v ětším než 1 300 bytových dom ů, jsou uvedeny v tabulce č. 4.

Tabulka č. 4: Faktory ovliv ňující stav oprav a rekonstrukcí bytových dom ů v souboru sledovaných sídlišť (se řazeno od nejsiln ějších) Po řadí Název prom ěnné (faktoru) Hodnota Pearsonova důležitosti korela čního koeficientu 1. Období výstavby bytového domu 0,217 2. Typ vlastnictví bytového domu 0,190 3. Po čet byt ů v dom ě - 0,049 4. Typ stavebního materiálu (panel / cihla) 7 0,047 5. Lokalita - 0,044 6. Po čet nadzemních podlaží bytového domu - 0,024 7. Typ bytového domu (deskový / v ěžový) - 0,009

Zdroj: STR/URM

Na základ ě provedené korela ční analýzy m ůžeme období výstavby, tedy stá ří bytového domu, ozna čit za nejvýznamn ější faktor, jenž ovliv ňuje stav provedených oprav a rekonstrukcí bytových objekt ů (viz podkapitola 4.2). Druhým nejvýznamn ějším faktorem, který do zna čné míry ovliv ňuje, zda již byl bytový d ům zrenovován či nikoliv, je typ vlastnictví bytového domu (viz podkapitola 4.3). V případ ě ostatních sledovaných faktor ů zjišt ěná hodnota Pearsonova korela čního koeficientu vypovídá o neexistenci statisticky významné korelace ve vztahu ke stavu provedených oprav a rekonstrukcí.

7 Vzhledem k minimální velikosti vzorku cihlových bytových dom ů nelze považovat výslednou míru lineární závislosti za relevantní. Domníváme se, že ve skutečnosti bude míra korelace vyšší, a to vzhledem ke skute čnosti, že prokazateln ě existuje jistá preference kompletn ě regenerovat p ředevším panelové domy.

4.2 Stav oprav a rekonstrukcí v závislosti na stá ří bytových dom ů

Výše uvedené výstupy z provedené korela ční analýzy prokázaly, že stá ří, respektive období výstavby domu je faktorem, který v kontextu analyzovaného souboru pražských sídliš ť nejvíce ovliv ňuje eventuální realizaci oprav a rekonstrukcí bytových dom ů. Z údajů uvedených v tabulce č. 5 vyplývá logická skute čnost, že starší bytové domy postavené v dekádách 1961-1970 a 1971-1980 prošly ve v ětší mí ře komplexní rekonstrukcí než mladší bytové domy, které byly postaveny v období let 1981-1990 a po roce 1991. Sou časně platí, že mezi bytovými domy postavenými v 60. a 70. letech je velmi nízký podíl těch, v nichž nebyly provedeny žádné podstatné opravy a rekonstrukce. Naopak nejvyšší podíl bytových dom ů ponechaných v původním stavu zaznamenáváme v p řípad ě objekt ů z 80. let.

Tabulka č. 5: Stav oprav a rekonstrukcí bytových dom ů v souboru sledovaných sídlišť v závislosti na stá ří bytových dom ů Období Komplexní oprava Částe čná oprava Žádná oprava a V rekonstrukci výstavby a rekonstrukce a rekonstrukce rekonstrukce 1961-1970 66 48 5 2 (54,5 %) (39,7 %) (4,1 %) (1,7 %) 1971-1980 283 144 20 6 (62,5 %) (31,8 %) (4,4 %) (1,3 %) 1981-1990 107 199 40 6 (30,4 %) (56,5 %) (11,4 %) (1,7 %) 1991+ 27 64 9 0 (27,0 %) (64,0 %) (9,0 %) (0 %) Zdroj: STR/URM

Stá ří objekt ů je zásadním faktorem ovliv ňujícím stav oprav a rekonstrukcí bytových objekt ů, přičemž musíme zohlednit i skute čnost, že p ři výstavb ě panelových sídliš ť bylo používáno pom ěrn ě široké spektrum konstruk čních soustav, které vykazují pon ěkud odlišné charakteristiky. Při výstavb ě nejstarších pražských panelových sídliš ť z první poloviny 60. let (nap ř. Malešice) byla uplat ňována konstrukční soustava s ozna čením G 57. V případ ě sídliš ť z druhé poloviny 60. let a ze 70. let (nap ř. Prosek, Ďáblice) dominovala konstruk ční soustava T08 B. Sídlišt ě, která byla realizována na konci 70. let, v 80. letech a na po čátku 90. let (nap ř. Jižní Město, Jihozápadní M ěsto) jsou tém ěř výhradn ě postaveny prost řednictvím technologií VVÚ – ETA nebo Larsen – Nielsen. Všechny uvedené soustavy vykazují v rozdílné mí ře závažné technické nedostatky (nap ř. trhliny ve stycích nosných dílc ů, poruchy lodžií, závady st řešního plášt ě aj.), p řičemž pravd ěpodobn ě nejzraniteln ější z výše uvedených technologií je T 08 B. Dlouhodob ě udržitelný kvalitní technický stav všech bytových objekt ů hromadného bydlení (bez ohledu na stá ří budovy a použitou konstruk ční soustavu) lze zajistit pouze dlouhodobou pe člivou údržbou, pravidelnými opravami a v ideálním případ ě komplexní, avšak nákladnou rekonstrukcí celého bytového domu, která má za následek zlepšení technických parametr ů bytového domu.

4.3 Stav oprav a rekonstrukcí v závislosti na form ě vlastnictví bytových dom ů

Stav provedených oprav a rekonstruk čních akcí realizovaných v bytových domech do zna čné míry závisí na typu vlastnictví. Analýza identifikovala signifikantní rozdíly v mí ře komplexn ě rekonstruovaných dom ů u jednotlivých forem vlastnictví (viz tabulka č. 6).

Tabulka č. 6: Stav oprav a rekonstrukcí bytových dom ů v souboru sledovaných sídlišť v závislosti na typu vlastnictví bytových dom ů Vlastník bytového Komplexní Částe čná Žádná V domu oprava a oprava a oprava a rekonstrukci rekonstrukce rekonstrukce rekonstrukce Spole čenství vlastník ů 71 87 15 1 (40,8 %) (50,0 %) (8,6 %) (0,6 %)

Družstvo 229 128 20 6 (59,8 %) (33,4 %) (5,2 %) (1,6 %)

Obec (Hl. m. Praha nebo 77 56 9 1 MČ) (53,8 %) (39,2 %) (6,3 %) (0,7 %)

Soukromý vlastník 2 5 2 0 (22,2 %) (55,6 %) (22,2 %) (0 %)

Organiza ční složka ČR 2 6 3 0 (18,2 %) (54,5 %) (27,3 %) (0 %)

Kombinovaný typ 166 314 44 11 (spole čenství vlastník ů + (31,0 %) (58,7 %) (8,2 %) (2,1 %) družstvo) Kombinovaný typ 15 24 12 1 (spole čenství vlastník ů + (28,8 %) (46,2 %) (23,1 %) (1,9 %) obec) Kombinovaný typ 0 16 5 0 (spole čenství vlastník ů + (0 %) (76,2 %) (23,8 %) (0 %) soukromý vlastník) Kombinovaný typ 0 4 0 0 (spole čenství vlastník ů + (0 %) (100 %) (0 %) (0 %) organ. složka ČR) Zdroj: STR/URM

Na základ ě provedené analýzy lze ozna čit za nejlepšího správce panelových bytových dom ů na pražských sídlištích bytová družstva. Bezmála 60 % analyzovaných bytových objekt ů, které jsou výhradn ě ve vlastnictví družstva, prošlo komplexní rekonstrukcí. Ve t řetin ě družstevních objekt ů byly provedeny alespo ň částe čné rekonstrukce a opravy. Pouze cca 5 % bytových dom ů ve vlastnictví družstva je ponecháno v původním stavu. Druhým nejlepším správcem domovního fondu na sídlištích je Hlavní m ěsto Praha, resp. její městské části. Tém ěř 54 % analyzovaných obecních bytových dom ů bylo komplexn ě zrekonstruováno a necelých 40 % dom ů bylo opraveno alespo ň částe čně. Pouze 6 % obecních bytových dom ů bylo v původním stavu bez jakýchkoliv provedených rekonstrukcí či podstatn ějších oprav. Předkládaná analýza tedy vyvrací mnohé p ředsudky o tom, že bytové domy ve vlastnictví m ěsta či m ěstských částí jsou ve velmi špatném technickém stavu.

Bytové domy, které jsou ve vlastnictví spole čenství vlastník ů bytových jednotek jsou kompletn ě zrevitalizovány v mén ě p řípadech než družstevní či obecní domy. Podíl kompletn ě zrekonstruovaných a opravených objekt ů je necelých 41 %, částe čně zrekonstruovaných je rovná polovina bytových dom ů a necelých 9 % objekt ů zůstává bez jakýchkoliv úprav. V případ ě bytových dom ů, které jsou ve vlastnictví soukromých subjekt ů nebo ve vlastnictví organiza čních složek České republiky (nap ř. Armáda ČR, Česká správa sociálního zabezpe čení aj.) platí, že podíl kompletn ě opravených a zrekonstruovaných panelových bytových dom ů je velmi nízký, a naopak podíl objekt ů bez jakýchkoliv provedených oprav je pom ěrn ě vysoký. Objekty ve vlastnictví soukromých firem jsou kompletn ě zrenovovány pouze z 22 %, p řičemž stejný je i podíl dom ů, ve kterých nebyly provedeny žádné opravy a rekonstrukce. Domy ve vlastnictví organiza čních složek ČR jsou kompletn ě zrevitalizovány jen v 18 % p řípad ů a podíl dom ů v původním stavu je více než 27 %. Na tomto míst ě však musíme zd ůraznit, že vzhledem k velmi omezenému sledovanému vzorku dom ů, které jsou v soukromém vlastnictví nebo ve vlastnictví organiza čních složek ČR, mají tyto pom ěrn ě nep říznivé údaje pouze orienta ční vypovídací hodnotu. Pom ěrn ě nízkých podíl ů komplexn ě zrekonstruovaných bytových dom ů je dosahováno i v případ ě kombinovaných typ ů vlastnictví. Kombinovaným typem vlastnictví máme na mysli de iure spole čenství vlastník ů bytových jednotek, jehož členem je však družstvo, hl. m. Praha resp. m ěstská část, soukromá firma nebo organiza ční složka ČR. Zpravidla mají tyto subjekty ve spole čenství vlastník ů znateln ě vyšší vlastnický podíl než jednotlivé domácnosti, jež jsou také členy spole čenství vlastník ů bytových jednotek. Kategorie vlastnictví „kombinovaný typ (spole čenství vlastník ů + družstvo)“ byla na základ ě analýzy vzorku 1 378 bytových dom ů vyhodnocena jako v ůbec nej čast ější formou vlastnictví bytových dom ů na významných pražských sídlištích. Podíl tohoto typu vlastnictví byl tém ěř 39 % a zárove ň bylo zjišt ěno, že z hlediska investic do renovací domovního fondu se nejedná o ideální formu vlastnictví. Celkov ě zrekonstruováno bylo pouze 31 % dom ů. Na druhou stranu však podíl dom ů v tomto typu vlastnictví, ve kterých nebyly realizovány žádné viditelné opravy a rekonstrukce, je pom ěrn ě nízký (8 %). Ve v ětšin ě dom ů, které jsou vlastn ěny spole čenstvím vlastník ů bytových jednotek, jehož členem je i bytové družstvo, byly provedeny pouze vým ěny výpl ňových prvk ů, pop ř. provedeny jiné díl čí rekonstruk ční akce. Takto částe čně opravených a zrekonstruovaných dom ů bylo tém ěř 59 % (v absolutním vyjád ření 314 bytových dom ů). „Kombinovaný typ (spole čenství vlastník ů + obec)“ je ozna čení pro formu vlastnictví, kdy je dům vlastn ěn spole čenstvím vlastník ů bytových jednotek, jehož členem je i hl. m. Praha nebo její m ěstská část. Domy, které jsou vlastn ěny tímto zp ůsobem, jsou kompletn ě zrenovovány pouze ve 29 % p řípad ů, 46 % objekt ů je opraveno jen částe čně a 23 % bytových dom ů je ponecháno v původním stavu. V porovnání s ostatními formami vlastnictví nejsou domy v kombinovaném vlastnictví spole čenství vlastník ů a obce spravovány příliš dob ře. Málo četnou formou vlastnictví je kombinace spole čenství vlastník ů a soukromé firmy (analyzováno pouze 21 bytových dom ů). Zárove ň je tato forma vlastnictví specifická tím, že jsme neidentifikovali ani jeden komplexn ě zrekonstruovaný bytový d ům. P řibližn ě t ři čtvrtiny objekt ů bylo zrekonstruováno částe čně, čtvrtina objekt ů v ůbec. Posledním typem vlastnictví je kombinace spole čenství vlastník ů a organiza čních složek ČR. Identifikovány byly pouze 4 domy, z nichž všechny byly opraveny jen částe čně.

5. Stav oprav a rekonstrukcí bytových dom ů v jednotlivých sídlištích

Výstupy z analýzy stavu oprav a rekonstrukcí bytových dom ů za jednotlivá pražská sídlišt ě jsou znázorn ěny v grafu č. 2. Na první pohled je z řejmé, že mezi sledovanými sídlištními celky existuje zna čný rozdíl v podílu kompletně zrekonstruovaných a opravených bytových objekt ů.

Graf č. 2: Sídlišt ě v hl. m. Praze podle stavu oprav a rekonstrukcí bytových objekt ů

Sídlišt ě Ďáblice

Sídlišt ě Malešice

Sídlišt ě Bohnice

Sídlišt ě Prosek

Sídlišt ě Lhotka-Libuš

Sídlišt ě Jižní M ěsto I

Sídlišt ě Petrovice

Sídlišt ě Řepy

JZM - Sídlišt ě Stod ůlky

Sídlišt ě Černý Most

Sídlišt ě Jižní M ěsto II

Sídlišt ě Barrandov

Sídlišt ě Mod řany

JZM - Sídlišt ě Lužiny

Sídlišt ě Let ňany

JZM - Sídlišt ě Ohrada

JZM - Sídlišt ě Nové Butovice

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%

kompletní opravy a rekonstrukce částe čné opravy a rekonstrukce žádné opravy a rekonstrukce v rekonstrukci

Zdroj: STR/URM

Při interpretaci uvedených výstup ů za jednotlivé lokality musíme mít na z řeteli faktory, které determinují naléhavost rekonstrukcí domovního fondu a to jak z hlediska technického stavu bytových objekt ů, tak z hlediska finan ční efektivity regenera čních akcí v souvislosti s potenciálními energetickými úsporami. Jak prokázaly výše uvedené výstupy z korela ční analýzy, nejvýznamn ějším faktorem je období výstavby, tedy stá ří bytových dom ů.

Na základ ě provedené analýzy m ůžeme konstatovat, že lokalitami s nejvyšším podílem kompletn ě zrekonstruovaných dom ů jsou sídlišt ě Ďáblice (68,4 %), Malešice (67,9 %) a Bohnice (66,9 %). Zárove ň na t ěchto sídlištích registrujeme velmi nízký podíl bytových dom ů ponechaných bez jakýchkoliv oprav či rekonstrukcí (na sídlišti v Ďáblicích 6,3 %, v Malešicích 1,9 % a v Bohnicích 4,1 %). Vysoká míra zrevitalizovaných objekt ů v těchto třech sídlištích je dána především tím, že se jedná o starší sídlišt ě ze 60. let (Malešice) a 70. let ( Ďáblice, Bohnice) a pozitivní vliv zde m ůže sehrávat také relativn ě vysoký podíl bytových dom ů ve vlastnictví bytových družstev, která byla vyhodnocena jako nejlepší správce domovního fondu. Podíl bytových dom ů ve výhradním vlastnictví družstva dosahuje v Malešicích 58,5 % (tj. nejvíce ze všech analyzovaných sídliš ť), v Ďáblicích 44,3 % a v Bohnicích 34,7 %. Sídlišt ě Prosek, ve kterém je dle provedené analýzy kompletn ě zrevitalizováno 58,4 % bytových objekt ů, obsadilo v tomto ohledu čtvrté místo v rámci 17 analyzovaných lokalit. Rovn ěž se jedná o starší sídlišt ě, jehož výstavba byla realizována v 60. letech a na po čátku 70. let. Nízký podíl družstevních bytových dom ů (18,2 %) m ůže být jednou z p říčin, že sídlišt ě Prosek zaostává v podílu kompletn ě zrevitalizovaných objekt ů zhruba o 10 % za podobn ě starými sídlišti Ďáblice, Malešice a Bohnice. Podíl kompletn ě zrevitalizovaných bytových dom ů nad 50 % jsme zaznamenali již jen v případ ě sídlišt ě Lhotka-Libuš (56,2 %) a také na nejv ětším pražském sídlišti, kterým je Jižní Město I (52,1 %). Realizace obou sídliš ť probíhala od 70. let do poloviny 80. let a v porovnání s výše jmenovanými se tedy již jedná o mladší sídlišt ě. Podíl bytových dom ů ve vlastnictví družstva je na sídlišti Lhotka-Libuš 55,1 % (druhý nejvyšší ze všech analyzovaných lokalit) a družstevní vlastnictví je významn ě zastoupeno i na sídlišti Jižní Město I (41,7 %). Podíl komplexn ě opravených a zrekonstruovaných dom ů nižší než 50 % byl identifikován u 11 ze 17 sledovaných pražských sídliš ť. Spole čným znakem t ěchto sídliš ť s nižším podílem kompletn ě zrekonstruovaných dom ů je, že jejich výstavba probíhala p ředevším v 80. letech. Sídlišt ě Petrovice, ve kterém je 47,5 % bytových dom ů kompletn ě zrekonstruováno a zárove ň zde nebyl identifikován ani jediný bytový d ům ze sledovaného vzorku v původním stavu, můžeme z hlediska míry renovace domovního fondu ozna čit za nejúsp ěšn ější v kategorii mladších sídliš ť z 80. let. Více jak 30 % kompletn ě opravených a zrekonstruovaných bytových dom ů registrujeme na sídlišti Stod ůlky (31,8 %) a také na sídlišti Řepy (33,7 %). V ostatních osmi analyzovaných sídlištích nedosahuje podíl komplexn ě opravených a zrekonstruovaných bytových dom ů ani 30 %. Převažují zde domy, v nichž byly provedeny alespo ň částe čné opravy a rekonstrukce (v ětšinou vým ěna oken, pop řípad ě renovace vstup ů), ale zárove ň v některých sídlištích evidujeme zvýšený podíl bytových objekt ů, v nichž nebylo přistoupeno k žádným opravám a rekonstrukcím. Nejvyšší podíl bytových dom ů ponechaných v původním stavu zaznamenáváme na sídlištích Černý Most (26,7 %), Lužiny (23,4 %) a Barrandov (21,2 %). Z hlediska stavu oprav a rekonstrukcí bytových dom ů hodnotíme nejh ůř e oblast Jihozápadního M ěsta, p ředevším pak jeho díl čí část sídlišt ě Nové Butovice, kde je kompletn ě opraveno a zrekonstruováno pouze 10,7 % objekt ů a zárove ň 19,6 % objekt ů je bez jakýchkoliv viditelných oprav a rekonstrukcí. P ři tomto negativním hodnocení však musíme vzít do úvahy, že komplex sídliš ť Jihozápadní M ěsto pat ří v rámci Prahy mezi nejmladší, tudíž lze p ředpokládat, že naléhavost rekonstruk čních akcí se projeví teprve v budoucím období. Tabulka č. 7 uvádí po řadí analyzovaných sídliš ť podle podílu kompletn ě zrekonstruovaných bytových dom ů, tentokrát i s dopl ňujícími informacemi, jakými jsou vznik sídlišt ě, převažující konstruk ční panelová soustava použitá p ři výstavb ě sídlišt ě a také podíl bytových

dom ů ve výhradním vlastnictví družstva. Je zjevné, že výsledné po řadí je ur čováno p ředevším stá řím, tedy obdobím výstavby sídlišt ě.

Tabulka č. 7: Po řadí analyzovaných sídliš ť podle podílu kompletn ě opravených a zrekonstruovaných bytových dom ů (+ dopl ňující informace) Název sídlišt ě Vznik Převažující Podíl bytových dom ů ve Podíl kompletn ě sídlišt ě konstruk ční vlastnictví bytového zrekonsturovaných soustava družstva (v %) bytových dom ů (v %) Ďáblice 1969-80 T 08 B 44,3 68,4 Malešice 1961-66 G 57 58,5 67,9 Bohnice 1972-80 VVÚ-ETA 34,7 66,9 Prosek 1964-72 T 08 B 18,2 56,8 Lhotka-Libuš 1973-84 VVÚ-ETA 55,1 56,2 Jižní M ěsto I 1971-85 VVÚ-ETA 41,7 52,1 Petrovice 1981-91 VVÚ-ETA 33,9 47,5 Řepy 1978-89 VVÚ-ETA 3,4 33,7 JZM - Stod ůlky 1978-84 VVÚ-ETA 45,5 31,8 Černý Most 1982-? VVÚ-ETA 0 26,8 Jižní M ěsto II 1981-92 VVÚ-ETA 23,2 26,1 Barrandov 1981-? OP 1.11 1,5 25,8 Mod řany 1980-90 Larsen-Nielsen 31,9 20,3 JZM - Lužiny 1985-92 VVÚ-ETA 36,1 17,2 Let ňany 1961-85 T 06 B, VVÚ- 8,2 14,3 ETA JZM - Ohrada 1979-? VVÚ-ETA 4,5 11,4 JZM – Nové 1985-99 VVÚ-ETA 14,3 10,7 Butovice Zdroj: STR/URM

Níže uvádíme pasporty analyzovaných sídliš ť s podrobnými identifika čními údaji o sledovaných lokalitách a p ředevším pak výstupy z analýzy stavu oprav a rekonstrukcí bytových dom ů a to i na úrovni základních sídelních jednotek (ZSJ).

5.1 Sídlišt ě Barrandov

Základní údaje:

Městská část: Praha 5 Katastrální území: Hlubo čepy Vymezení podle ZSJ: - Barrandov II - Barrandov III - Barrandov IV - Barrandov V

Po čet obyvatel (2009): 16 454 Po čet byt ů: 6 563 Po čet obyvatel / byt: 2,51

Realizace sídlišt ě: 1981-? Použité konstruk ční soustavy: OP 1.11 (75 %), VVÚ – ETA (10 %), Larsen – Nielsen (7 %), VVÚ – ETA + Larsen - Nielsen (6 %), jiné (2 %)

Stav oprav a rekonstrukcí bytových dom ů:

a) celkem: Velikost sledovaného vzorku: Požadovaná - 66 bytových dom ů Reálná - 66 bytových dom ů

21% 26%

53%

kompletní opravy a rekonstrukce částe čné opravy a rekonstrukce žádné opravy a rekonstrukce

b) podle ZSJ:

16 ů

6 etsledovaných bytových dom č 4 po 2

0 Barrandov II Barrandov III Barrandov IV Barrandov V

kompletní opravy a rekonstrukce částe čné opravy a rekonstrukce žádné opravy a rekonstrukce zdroj: STR/URM

5.2 Sídlišt ě Bohnice

Základní údaje:

Městská část: Praha 8 Katastrální území: Bohnice, Troja Vymezení podle ZSJ: - Sídlišt ě Bohnice-západ - Sídlišt ě Bohnice-východ - Sídlišt ě Bohnice-jihozápad - Sídlišt ě Bohnice-jihovýchod - Za Čimickým hájem

Po čet obyvatel (2009): 25 873 Po čet byt ů: 12 147 Po čet obyvatel / byt: 2,13

Realizace sídlišt ě: 1972-80 Použité konstruk ční soustavy: VVÚ – ETA (59 %), Larsen – Nielsen (24 %), T 08 B (15 %), jiné (2 %)

Stav oprav a rekonstrukcí bytových dom ů:

a) celkem: Velikost sledovaného vzorku: Požadovaná - 121 bytových dom ů Reálná - 121 bytových dom ů

4% 1%

28%

67%

kompletní opravy a rekonstrukce částe čné opravy a rekonstrukce žádné opravy a rekonstrukce v rekonstrukci

b) podle ZSJ:

30 ů 25

10 etsledovaných bytových dom č

po 5

0 Sídlišt ě Bohnice- Sídlišt ě Bohnice- Sídlišt ě Bohnice- Sídlišt ě Bohnice- Za Čimickým hájem západ východ jihozápad jihovýchod

kompletní opravy a rekonstrukce částe čné opravy a rekonstrukce žádné opravy a rekonstrukce v rekonstrukci zdroj: STR/URM

5.3 Sídlišt ě Černý Most

Základní údaje:

Městská část: Praha 14 Katastrální území: Černý Most Vymezení podle ZSJ: - Černý Most I - Černý Most II-západ - Černý Most II-st řed

Po čet obyvatel (2009): 24 048 Po čet byt ů: 9 083 Po čet obyvatel / byt: 2,65

Realizace sídlišt ě: 1982-? Použité konstruk ční soustavy: VVÚ – ETA (70 %), Larsen – Nielsen (27 %), monolitická konstrukce (3 %)

Stav oprav a rekonstrukcí bytových dom ů:

a) celkem: Velikost sledovaného vzorku: Požadovaná - 91 bytových dom ů Reálná - 71 bytových dom ů

27% 27%

43%

kompletní opravy a rekonstrukce částe čné opravy a rekonstrukce žádné opravy a rekonstrukce v rekonstrukci

b) podle ZSJ:

30 ů 25

10 etsledovaných bytových dom č

po 5

0 Černý Most I Černý Most II-západ Černý Most II-st řed

kompletní opravy a rekonstrukce částe čné opravy a rekonstrukce žádné opravy a rekonstrukce v rekonstrukci zdroj: STR/URM

5.4 Sídlišt ě Ďáblice

Základní údaje:

Městská část: Praha 8 Katastrální území: Kobylisy Vymezení podle ZSJ: - Pod Ládvím - Nové Ďáblice - Ďáblice-východ - Za st řelnicí

Po čet obyvatel (2009): 15 469 Po čet byt ů: 7 918 Po čet obyvatel / byt: 1,95

Realizace sídlišt ě: 1969-80 Použité konstruk ční soustavy: T 08 B – upravená (89 %), jiné (11 %)

Stav oprav a rekonstrukcí bytových dom ů:

a) celkem: Velikost sledovaného vzorku: Požadovaná - 79 bytových dom ů Reálná - 79 bytových dom ů

3% 6%

23%

68%

kompletní opravy a rekonstrukce částe čné opravy a rekonstrukce žádné opravy a rekonstrukce v rekonstrukci

b) podle ZSJ:

30 ů 25

10 etsledovaných bytových dom č

po 5

0 Pod Ládvím Nové Ďáblice Ďáblice-východ Za st řelnicí

kompletní opravy a rekonstrukce částe čné opravy a rekonstrukce žádné opravy a rekonstrukce v rekonstrukci zdroj: STR/URM

5.5 Jihozápadní M ěsto – sídlišt ě Lužiny

Základní údaje:

Městská část: Praha 13 Katastrální území: Stod ůlky Vymezení podle ZSJ: - Lužiny-st řed - Lužiny-jih - Luka

Po čet obyvatel (2009): 20 548 Po čet byt ů: 8 346 Po čet obyvatel / byt: 2,46

Realizace sídlišt ě: 1985-92 Použité konstruk ční soustavy: VVÚ – ETA (95 %), VVÚ – ETA – atyp. (5 %)

Stav oprav a rekonstrukcí bytových dom ů:

a) celkem: Velikost sledovaného vzorku: Požadovaná - 64 bytových dom ů Reálná - 64 bytových dom ů

17% 23%

60%

kompletní opravy a rekonstrukce částe čné opravy a rekonstrukce žádné opravy a rekonstrukce

b) podle ZSJ:

25 ů

10 etsledovaných bytových dom č

po 5

0 Lužiny-st řed Lužiny-jih Luka

kompletní opravy a rekonstrukce částe čné opravy a rekonstrukce žádné opravy a rekonstrukce zdroj: STR/URM

5.6 Jihozápadní M ěsto – sídlišt ě Nové Butovice

Základní údaje:

Městská část: Praha 13 Katastrální území: Stod ůlky Vymezení podle ZSJ: - Nové Butovice-jih - Nové Butovice-východ - Nové Butovice-západ

Po čet obyvatel (2009): 15 655 Po čet byt ů: 6 604 Po čet obyvatel / byt: 2,37

Realizace sídlišt ě: 1985-99 Použité konstruk ční soustavy: VVÚ – ETA (80 %), Monolit + zdivo (16 %), jiné (4 %)

Stav oprav a rekonstrukcí bytových dom ů:

a) celkem: Velikost sledovaného vzorku: Požadovaná - 66 bytových dom ů Reálná - 56 bytových dom ů

2% 11% 20%

67%

kompletní opravy a rekonstrukce částe čné opravy a rekonstrukce žádné opravy a rekonstrukce v rekonstrukci

b) podle ZSJ:

20 ů

10 etsledovaných bytových dom č 5 po

0 Nové Butovice-jih Nové Butovice-východ Nové Butovice-západ

kompletní opravy a rekonstrukce částe čné opravy a rekonstrukce žádné opravy a rekonstrukce v rekonstrukci zdroj: STR/URM

5.7 Jihozápadní M ěsto – sídlišt ě Stod ůlky

Základní údaje:

Městská část: Praha 13 Katastrální území: Stod ůlky Vymezení podle ZSJ: - Stod ůlky-západ

Po čet obyvatel (2009): 5 282 Po čet byt ů: 2 179 Po čet obyvatel / byt: 2,42

Realizace sídlišt ě: 1978-84 Použité konstruk ční soustavy: VVÚ – ETA (75 %), Larsen – Nielsen (23 %), zd ěná konstrukce (2 %)

Stav oprav a rekonstrukcí bytových dom ů:

a) celkem: Velikost sledovaného vzorku: Požadovaná - 22 bytových dom ů Reálná - 22 bytových dom ů

32%

63%

kompletní opravy a rekonstrukce částe čné opravy a rekonstrukce žádné opravy a rekonstrukce

b) podle ZSJ:

20 ů

10 etsledovaných bytových dom č 5 po

0 Stod ůlky-západ

kompletní opravy a rekonstrukce částe čné opravy a rekonstrukce žádné opravy a rekonstrukce zdroj: STR/URM

5.8 Jihozápadní M ěsto – sídlišt ě Velká Ohrada

Základní údaje:

Městská část: Praha 13 Katastrální území: Stod ůlky Vymezení podle ZSJ: - Ohrada

Po čet obyvatel (2009): 11 018 Po čet byt ů: 4 357 Po čet obyvatel / byt: 2,53

Realizace sídlišt ě: 1979-? Použité konstruk ční soustavy: VVÚ – ETA (88 %), Monolit + zdivo (12 %)

Stav oprav a rekonstrukcí bytových dom ů:

a) celkem: Velikost sledovaného vzorku: Požadovaná - 44 bytových dom ů Reálná - 44 bytových dom ů

5% 11%

84%

kompletní opravy a rekonstrukce částe čné opravy a rekonstrukce žádné opravy a rekonstrukce

b) podle ZSJ:

40 ů

15 etsledovaných bytových dom č 10 po 5

0 Ohrada

kompletní opravy a rekonstrukce částe čné opravy a rekonstrukce žádné opravy a rekonstrukce zdroj: STR/URM

5.9 Sídlišt ě Jižní M ěsto I

Základní údaje:

Městská část: Praha 11 Katastrální území: Chodov, Háje Vymezení podle ZSJ: - JM -Nad Šeberovem - JM-Háje-jih, JM-Háje - JM-Opatov-st řed - JM-Opatov-sever - JM-Litochleby - JM-U Tvrze - JM-metro Opatov - Háje-st řed, Milí čov

Po čet obyvatel (2009): 56 015 Po čet byt ů: 24 210 Po čet obyvatel / byt: 2,31

Realizace sídlišt ě: 1971-85 Použité konstruk ční soustavy: VVÚ ETA (69 %), Larsen-Nielsen (24 %), MS + ker. obkl. VVÚ ETA (6 %), T06 B (1 %)

Stav oprav a rekonstrukcí bytových dom ů:

a) celkem: Velikost sledovaného vzorku: Požadovaná - 242 bytových dom ů Reálná - 240 bytových dom ů

4% 1%

43% 52%

kompletní opravy a rekonstrukce částe čné opravy a rekonstrukce žádné opravy a rekonstrukce v rekonstrukci

b) podle ZSJ:

ů 35

20 15 10 etsledovaných bytových dom č 5 po 0

v je d y e m o á e ed rz e í č t ř t ř eb áje-jih -H -s Tv Mil M e -H J itochl -U M M Šeberov J Háj -L J M -Opatov-s J -Nad JM JM-Opatov-sever JM-metro Opatov JM

kompletní opravy a rekonstrukce částe čné opravy a rekonstrukce žádné opravy a rekonstrukce v rekonstrukci zdroj: STR/URM

5.10 Sídlišt ě Jižní M ěsto II

Základní údaje:

Městská část: Praha 11 Katastrální území: Chodov Vymezení podle ZSJ: - Jižní M ěsto II-jih - Jižní M ěsto II-sever - Jižní M ěsto II-západ

Po čet obyvatel (2009): 16 852 Po čet byt ů: 6 897 Po čet obyvatel / byt: 2,44

Realizace sídlišt ě: 1981-92 Použité konstruk ční soustavy: VVÚ – ETA (96 %), MS + panely VVÚ – ETA (4 %)

Stav oprav a rekonstrukcí bytových dom ů:

a) celkem: Velikost sledovaného vzorku: Požadovaná - 69 bytových dom ů Reálná - 69 bytových dom ů

26%

73%

kompletní opravy a rekonstrukce částe čné opravy a rekonstrukce žádné opravy a rekonstrukce

b) podle ZSJ:

25 ů

10 etsledovaných bytových dom č

po 5

0 Jižní M ěsto II - jih Jižní M ěsto II - sever Jižní M ěsto II - západ

kompletní opravy a rekonstrukce částe čné opravy a rekonstrukce žádné opravy a rekonstrukce zdroj: STR/URM

5.11 Sídlišt ě Let ňany

Základní údaje:

Městská část: Praha 18 Katastrální území: Let ňany Vymezení podle ZSJ: - Nové Let ňany

Po čet obyvatel (2009): 11 512 Po čet byt ů: 4 933 Po čet obyvatel / byt: 2,33

Realizace sídlišt ě: 1961-85 Použité konstruk ční soustavy: VVÚ ETA (31 %), T06 B (31 %), BP – 70 OS (26 %), T02 B (7 %), T03 B (3 %), OT – ŠT (2 %)

Stav oprav a rekonstrukcí bytových dom ů:

a) celkem: Velikost sledovaného vzorku: Požadovaná - 49 bytových dom ů Reálná - 49 bytových dom ů

16% 14%

70%

kompletní opravy a rekonstrukce částe čné opravy a rekonstrukce žádné opravy a rekonstrukce

b) podle ZSJ:

50 ů

20 etsledovaných bytových dom č

po 10

0 Nové Let ňany

kompletní opravy a rekonstrukce částe čné opravy a rekonstrukce žádné opravy a rekonstrukce zdroj: STR/URM

5.12 Sídlišt ě Lhotka - Libuš

Základní údaje:

Městská část: Praha 12 Katastrální území: Kamýk Vymezení podle ZSJ: - Sídlišt ě Lhotka - Kamýk-východ - Nové Dvory-západ - Sídlišt ě Libuš

Po čet obyvatel (2009): 18 892 Po čet byt ů: 8 861 Po čet obyvatel / byt: 2,13

Realizace sídlišt ě: 1973-84 Použité konstruk ční soustavy: Lhotka-Libuš–jih: VVÚ – ETA (100 %) Lhotka-Libuš-sever: PSPL (75 %), VVÚ – ETA (17 %), atypické (5 %), Larsen – Nielsen (3 %)

Stav oprav a rekonstrukcí bytových dom ů:

a) celkem: Velikost sledovaného vzorku: Požadovaná - 89 bytových dom ů Reálná - 89 bytových dom ů

7% 2%

35% 56%

kompletní opravy a rekonstrukce částe čné opravy a rekonstrukce žádné opravy a rekonstrukce v rekonstrukci

b) podle ZSJ:

25 ů

10 etsledovaných bytových dom č

po 5

0 Sídlišt ě Lhotka Kamýk-východ Nové Dvory-západ Sídlišt ě Libuš

kompletní opravy a rekonstrukce částe čné opravy a rekonstrukce žádné opravy a rekonstrukce v rekonstrukci zdroj: STR/URM

5.13 Sídlišt ě Malešice

Základní údaje:

Městská část: Praha 10 Katastrální území: Malešice, Strašnice Vymezení podle ZSJ: - Nové Malešice A - Nové Malešice B - Kv ětnická

Po čet obyvatel (2009): 10 423 Po čet byt ů: 5 303 Po čet obyvatel / byt: 1,97

Realizace sídlišt ě: 1961-66 Použité konstruk ční soustavy: G 57 (68 %), G 59 (10 %), T06 B (13 %), VVÚ – ETA (5 %), jiné (4 %)

Stav oprav a rekonstrukcí bytových dom ů:

a) celkem: Velikost sledovaného vzorku: Požadovaná - 53 bytových dom ů Reálná - 53 bytových dom ů

2% 4%

26%

68%

kompletní opravy a rekonstrukce částe čné opravy a rekonstrukce žádné opravy a rekonstrukce v rekonstrukci

b) podle ZSJ:

ů 30

10 et sledovanýchbytových dom č po 5

0 Nové Malešice A Nové Malešice B Kv ětnická

kompletní opravy a rekonstrukce částe čné opravy a rekonstrukce žádné opravy a rekonstrukce v rekonstrukci zdroj: STR/URM

5.14 Sídlišt ě Mod řany

Základní údaje:

Městská část: Praha 12 Katastrální území: Mod řany Vymezení podle ZSJ: - Sídlišt ě Mod řany-západ - Sídlišt ě Mod řany-Nad roklí - V Píšovicích A

Po čet obyvatel (2009): 16 218 Po čet byt ů: 6 886 Po čet obyvatel / byt: 2,36

Realizace sídlišt ě: 1980-90 Použité konstruk ční soustavy: Larsen – Nielsen (64 %) VVÚ – ETA (36 %)

Stav oprav a rekonstrukcí bytových dom ů:

a) celkem: Velikost sledovaného vzorku: Požadovaná - 69 bytových dom ů Reálná - 69 bytových dom ů

9% 20%

71%

kompletní opravy a rekonstrukce částe čné opravy a rekonstrukce v rekonstrukci

b) podle ZSJ:

25 ů

10 etsledovaných bytových dom č

po 5

0 Sídlišt ě Mod řany-západ Sídlišt ě Mod řany-Nad roklí V Píšovicích A

kompletní opravy a rekonstrukce částe čné opravy a rekonstrukce v rekonstrukci zdroj: STR/URM

5.15 Sídlišt ě Petrovice

Základní údaje:

Městská část: Praha 15 Katastrální území: Petrovice, Horní M ěcholupy Vymezení podle ZSJ: - Petrovice-sídlišt ě - Horní M ěcholupy-jih - Horní M ěcholupy-západ

Po čet obyvatel (2009): 14 427 Po čet byt ů: 5 910 Po čet obyvatel / byt: 2,44

Realizace sídlišt ě: 1981-91 Použité konstruk ční soustavy: VVÚ – ETA (95 %) Montovaná konstrukce (5 %)

Stav oprav a rekonstrukcí bytových dom ů:

a) celkem: Velikost sledovaného vzorku: Požadovaná - 59 bytových dom ů Reálná - 59 bytových dom ů

47% 53%

kompletní opravy a rekonstrukce částe čné opravy a rekonstrukce

b) podle ZSJ:

20 ů

10 et sledovanýchbytových dom č 5 po

0 Petrovice-sídlišt ě Horní M ěcholupy-jih Horní M ěcholupy-západ kompletní opravy a rekonstrukce částe čné opravy a rekonstrukce zdroj: STR/URM

5.16 Sídlišt ě Prosek

Základní údaje:

Městská část: Praha 9 Katastrální území: Prosek, St řížkov Vymezení podle ZSJ: - Nový Prosek A - Starý Prosek - St řížkov-Lovosická A, C - St řížkov-východ A, B

Po čet obyvatel (2009): 22 970 Po čet byt ů: 11 009 Po čet obyvatel / byt: 2,09

Realizace sídlišt ě: 1964-72 Použité konstruk ční soustavy: T 08 B (100 %)

Stav oprav a rekonstrukcí bytových dom ů:

a) celkem: Velikost sledovaného vzorku: Požadovaná - 110 bytových dom ů Reálná - 95 bytových dom ů

40%

57%

kompletní opravy a rekonstrukce částe čné opravy a rekonstrukce žádné opravy a rekonstrukce

b) podle ZSJ:

ů 30

etsledovanýchbytových dom 10 č po 5

0 Nový Prosek A Starý Prosek St řížkov-Lovosická A St řížkov-Lovosická C St řížkov-východ A St řížkov-východ B

kompletní opravy a rekonstrukce částe čné opravy a rekonstrukce žádné opravy a rekonstrukce zdroj: STR/URM

5.17 Sídlišt ě Řepy

Základní údaje:

Městská část: Praha 17 Katastrální území: Řepy Vymezení podle ZSJ: - Sídlišt ě Řepy I - Sídlišt ě Řepy II – jih - Sídlišt ě Řepy II – sever

Po čet obyvatel (2009): 22 036 Po čet byt ů: 8 897 Po čet obyvatel / byt: 2,48

Realizace sídlišt ě: 1978-89 Použité konstruk ční soustavy: VVÚ – ETA (100 %)

Stav oprav a rekonstrukcí bytových dom ů:

a) celkem: Velikost sledovaného vzorku: Požadovaná - 89 bytových dom ů Reálná - 86 bytových dom ů

1% 12%

35%

52%

kompletní opravy a rekonstrukce částe čné opravy a rekonstrukce žádné opravy a rekonstrukce v rekonstrukci

b ) podle ZSJ:

30 ů 25

10 etsledovaných bytových dom č

po 5

0 Sídlišt ě Řepy I Sídlišt ě Řepy II-jih Sídlišt ě Řepy II-sever

kompletní opravy a rekonstrukce částe čné opravy a rekonstrukce žádné opravy a rekonstrukce v rekonstrukci zdroj: STR/URM

6. Záv ěr

Jak již bylo konstatováno v úvodu, primárním cílem p ředkládané analýzy bylo identifikovat rozdíly ve stavu oprav a rekonstrukcí ve vymezených sídlištích na území hl. m. Prahy. Spln ění tohoto cíle m ůže být jedním z klí čových východisek pro výb ěr cílových (tzv. deprivovaných) oblastí na území Prahy, zp ůsobilých pro čerpání podpory z programu Nový Panel i v dalším období. Provedená analýza odhalila pom ěrn ě významné rozdíly ve stavu oprav a rekonstrukcí bytových dom ů v rámci sledovaných pražských sídliš ť s po čtem obyvatel nad 10 tisíc. Zatímco nap říklad na sídlišti Ďáblice činil podíl kompletn ě zrevitalizovaných bytových dom ů 68,4 %, na sídlišti Nové Butovice činila tato hodnota pouze 10,7 %. Zárove ň analýza potvrdila vstupní předpoklad, že stav oprav a rekonstrukcí bytových domů je nejvíce determinován stá řím bytových objekt ů, sekundárn ě také vlastnickou strukturou. Na základ ě zjišt ěných údaj ů m ůžeme v obecné rovin ě konstatovat, že mladší sídlišt ě, realizovaná p ředevším v 80. letech, jsou z hlediska provedených rekonstrukcí a oprav nejzanedban ější a potenciáln ě tedy i nejohrožen ější. Konkrétn ě se jedná o komplex sídliš ť Jihozápadní M ěsto, sídlišt ě Černý Most, Barrandov, Mod řany, Jižní M ěsto II, Řepy, Petrovice a sídlišt ě Let ňany. Podíl kompletn ě zrekonstruovaných a opravených bytových dom ů v uvedených sídlištích nep řesahuje 50 % a zárove ň jsme v některých lokalitách identifikovali zvýšený podíl objekt ů, ve kterých nebylo p řistoupeno k žádným rekonstrukcím a podstatn ějším opravám. Z těchto d ůvod ů navrhujeme revitalizaci uvedených sídliš ť finan čně podpo řit v nejv ětším rozsahu – tzv. Primární cílové oblasti podpory (viz tabulka č. 4). Dále analýza prokázala, že bytové domy lokalizované ve starších pražských sídlištích, jejichž výstavba byla realizována v 60. a zejména v 70. letech (pop ř. na za čátku 80. let), jsou kompletn ě zrekonstruovány v nadpolovi ční v ětšin ě a zárove ň podíl bytových dom ů ponechaných v původním stavu je zde velmi nízký (nep řesahuje 7 %). Konkrétn ě se jedná o sídlišt ě Ďáblice, sídlišt ě Malešice, sídlišt ě Bohnice, sídlišt ě Prosek, sídlišt ě Lhotka-Libuš a Jižní M ěsto I. Vzhledem k těmto skute čnostem ozna čujeme tyto lokality jako tzv. Sekundární cílové oblasti podpory (viz tabulka č. 8).

Tabulka č. 8: Návrh na vymezení cílových oblastí podpory na území hl. m. Prahy Primární cílové oblasti podpory Sekundární cílové oblasti podpory (název sídlišt ě + p říslušná M Č) (název sídlišt ě + p říslušná M Č) sídlišt ě Barrandov (Praha 5) sídlišt ě Bohnice (Praha 8) sídlišt ě Černý Most (Praha 14) sídlišt ě Ďáblice (Praha 8) Jihozápadní M ěsto (Praha 13) Jižní M ěsto I (Praha 11) Jižní M ěsto II (Praha 11) sídlišt ě Lhotka-Libuš (Praha 12) sídlišt ě Let ňany (Praha 18) sídlišt ě Malešice (Praha 10) sídlišt ě Mod řany (Praha 12) sídlišt ě Prosek (Praha 9) sídlišt ě Petrovice (Praha 15) sídlišt ě Řepy (Praha 17) Zdroj: STR/URM

Musíme zd ůraznit, že návrh na vymezení cílových oblastí podpory uvedený v tabulce č. 8 vychází pouze z hodnocení stavu oprav bytových dom ů alokovaných ve vymezených pražských sídlištích. Jiná kritéria nebyla p ři konstrukci tohoto návrhu brána v potaz, tudíž výstupy z předkládané analýzy doporu čujeme použít pouze jako jeden z díl čích podklad ů p ři rozhodování o výb ěru cílových oblastí na území Prahy zp ůsobilých pro čerpání podpory z programu Nový Panel.

Příloha

Fotografie č. 1: Příklad kompletn ě zrekonstruovaného a opraveného bytového domu (sídlišt ě Řepy)

Zdroj: Google Street View

Fotografie č. 2: Příklad kompletn ě zrekonstruovaného a opraveného bytového domu (sídlišt ě Bohnice)

Zdroj: Google Street View

Fotografie č. 3: Příklad částe čně zrekonstruovaného a opraveného bytového domu (Jižní M ěsto II)

Zdroj: Google Street View

Fotografie č. 4: Příklad částe čně zrekonstruovaného a opraveného bytového domu (sídlišt ě Ďáblice)

Zdroj: Google Street View

Fotografie č. 5: Příklad bytového domu ponechaného v původním stavu (sídlišt ě Prosek)

Zdroj: Google Street View

Fotografie č. 6: Příklad bytového domu ponechaného v původním stavu (sídlišt ě Let ňany)

Zdroj: Google Street View

Fotografie č. 7: Příklad práv ě rekonstruovaného bytového domu (sídlišt ě Malešice)

Zdroj: Google Street View

Fotografie č. 8: Příklad práv ě rekonstruovaného bytového domu (sídlišt ě Mod řany)

Zdroj: Google Street View