Pdf Článku "Výskyt Vzácnějších Druhů Plevelů Na Valašsku"
Total Page:16
File Type:pdf, Size:1020Kb
Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 38: 177–196, 2003 177 Výskyt vzácnìjších druhù plevelù na Valašsku Occurrence of rare weed species in the Wallachian region (East Moravia, Czech Republic) Zdenka Otýpková1) & Martin Danèák2) 1) Katedra botaniky Pøírodovìdecké fakulty Masarykovy univerzity v Brnì, Kotláøská 2, 611 37 Brno; e-mail: [email protected] 2) Katedra botaniky Pøírodovìdecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, Šlechtite- lù 11, 783 71 Olomouc-Holice; e-mail: [email protected] Abstract This paper submits a list of localities of selected weed species occuring in the Wallachian region (East Mo- ravia, Czech Republic). Thirty-five rare or endangered species within the territory of the Czech Republic are included as well as species generally common but rare within the area studied. Some comments on their ecology, phytogeographical or phytosociological affinities are added. Rare species, such as Bromus ar- vensis, Kickxia elatine, Odontites verna, Stachys annua and Camelina microcarpa were seldomly found. Other species traditionally considered as rare, such as Ranunculus arvensis, Aphanes arvensis or Centau- rea cyanus occur more often especially in the Hostýnské vrchy Mts. The species widespread in warmer parts of the Czech Republic, such as Thlaspi perfoliatum, Veronica polita, Erodium cicutarium, Setaria pu- mila, Lithospermum arvense, Neslia paniculata, Geranium pusillum, and Lamium amplexicaule were found to be rare in the study area. Nomenklatura: Ehrendorfer (1973), Jarolímek et al. (1997). Úvod Ji od poèátkù zemìdìlství se èlovìk snaí o maximální potlaèení plevelných druhù rostlin v polních kulturách. V minulém století díky rozvoji vìdy a techniky lidé získali nové pro- støedky, s jejich pomocí zaèali plevelné druhy omezovat mnohem úèinnìji ne kdykoliv v historii. Tento „pokrok“ umonil zejména vývoj herbicidù a nových, dokonalejších me- tod èištìní osiva. Mnohé druhy plevelù zaèaly poválivì ustupovat a nìkteré byly dokonce na rozsáhlých územích vyhubeny zcela. V Èeské republice se na seznamu vyhubených druhù ocitly napø: Asperula arvensis, Camelina alyssum, C. macrocarpa, Conringia aus- tralis, Heliotropium europaeum aj. (Holub 2000). Na pokraji vyhubení balancují další druhy jako Adonis flammea, Agrostemma githago, Bromus secalinus, Bupleurum rotundi- folium, Galium tricornutum, Lolium remotum, L. temulentum, Scandix pecten-veneris, Vaccaria hispanica aj., pokládané za kriticky ohroené nebo nezvìstné (Holub & Pro- 178 Otýpková & Danèák: Vzácnìjší plevele na Valašsku cházka 2000). Uvedené pøíklady dokumentují všeobecnì známou skuteènost, e mnohé plevele dnes patøí mezi rostliny nejvíce ohroené a z jejich øad jsou také èasto doplòovány seznamy vyhynulých a v lepším pøípadì ohroených druhù. Protoe i u mnoha dalších døí- ve velmi hojných druhù došlo k èasto masovému úbytku lokalit, lze za významný pokládat kadý nový nález, který pøispìje k dokonalejší pøedstavì o jejich souèasném rozšíøení. Pøírodní pomìry Hostýnsko-vsetínská hornatina (jí zejména se tato práce týká) je souèástí flyšového pás- ma Vnìjších Západních Karpat a hlavní úlohu v jejím geologickém utváøení tvoøí usazeni- ny starších tøetihor (eocénu). Eocenní sedimenty jsou zde zastoupeny pøedevším rùznými druhy pískovcù, jílovcù a slepencù. Zejména jílovcové vrstvy obsahují znaèné mnoství vápnitého tmele, který významnì ovlivòuje chemické vlastnosti pùdního substrátu. Po geomorfologické stránce je Hostýnsko-vsetínská hornatina plochou hornatinou, tvoøenou høbety protaenými ve smìru od severovýchodu k jihozápadu a pøerušenými hluboce zaøe- zaným údolím Vsetínské Beèvy mezi Vsetínem a Valašským Meziøíèím. Na souèasný cha- rakter reliéfu mìla zásadní vliv periglaciální modelace v pleistocénu, z recentních geologických procesù se nejzøetelnìji projevuje sesuvná èinnost. Po pedologické stránce je pro studované území typická naprostá pøevaha hnìdých lesních pùd, jen lokálnì a malo- plošnì se vyskytují podzoly a fluvizemì. Pùdy se vyznaèují vyšším obsahem štìrku a je- jich chemické vlastnosti se mohou lokálnì lišit v závislosti na sloení mateèné horniny (zejména v obsahu uhlièitanu vápenatého). Klimaticky pøeváná èást území spadá do ob- lasti mírnì teplé, ve vrcholových èástech pohoøí je klima chladné. Metodika Floristické údaje byly zaznamenávány v letech 1993–2002 bìhem intenzivního floristic- kého a fytocenologického výzkumu moravských Karpat. Pøeváná vìtšina údajù pochází z fytogeografických okresù 81. Hostýnské vrchy a 80a. Vsetínská kotlina, ménì èasto z fy- togeografických okresù: 76a. Moravská brána vlastní, 79. Zlínské vrchy, 80b. Veøovické vrchy, 82. Javorníky, 99a. Radhošské Beskydy a ojedinìle i 78. Bílé Karpaty lesní nebo 21a. Hanácká pahorkatina (sensu Skalický 1988). Vymezení zájmového území je zobraze- no na obr. 1. Do seznamu jsou zaøazeny pøedevším druhy, které jsou všeobecnì pokládány za vzácné nebo jsou vzácné ve studovaném území. Druhy, které jsou uvedeny na Èerve- ném seznamu cévnatých rostlin Èeské republiky (Holub & Procházka 2000), mají za jmé- nem uveden stupeò ohroení. Lokality u jednotlivých taxonù jsou øazeny podle fytogeografických okresù, pøed da- tem nálezu je vdy uvedena zkratka autora nálezu: ZO – Zdenka Otýpková, MD – Martin Danèák, JT – Jana Tkaèíková, RJV – Radim J. Vašut a MV – Martina Vašutová. U vìtšiny významnìjších nálezù byl poøizován dokladový materiál, který je uloen v herbáøích OL a BRNU. Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 38: 177–196, 2003 179 Beèva Frenštát pod Radhoštìm Valašské Meziøíèí nì Juhy Ronov pod Radhoštìm Bystøice pod R Hostýnem o no vs ká Beè va Ru s a v a Vsetín a eèv Karolinka B tínská Vse e ic n v e ø S Vizovice e D n ic Zlín e SLOVENSKO ra lá V Valašské Klobouky Obr. 1. – Orientaèní mapka studovaného území. Fig. 1. – Orienting of map of the area studied. Pøehled lokalit Anchusa arvensis C4 76a. Moravská brána vlastní: Bílavsko, ve støedu obce, nad kostelem, 330 m n. m. (ZO 19. 6. 2001). – 81. Hostýnské vrchy: Hošálková, Damašek, J svah vrchu Bludný, ca 2,5 km SZ evang. kostela, 550 m n. m. (MD 3. 7. 1996). Prlina rolní je v karpatské oblasti velmi vzácný plevel. Ve sledovaném území byla na- lezena pouze na drobných zanedbaných polích na jiních svazích ve spoleèenstvech svazu Scleranthion annui. Podle Køísy (Køísa 2000) nepatøí k bezprostøednì ohroeným druhùm plevelù v Èeské republice. Pøesto dosavadní údaje, jak z Jiních Èech (Chán 1999), tak z Moravy (Otýpková 2003) ukazují, e se jedná o vzácnìjší taxon, kterému je nutné vìno- vat další pozornost. Aphanes arvensis C3 21a. Hanácká pahorkatina: Racková, JZ konec obce, 0,5 km J kóty 281,0 (Hrádek), 250 m n. m. (ZO 6. 5. 2001). – 76a. Moravská brána vlastní: Bystøice pod Hostýnem, JV okraj mìsta, 0,5 km SV kóty 455,3, 370 m n. m. (JT 18. 6. 1997); Hlinsko pod Hostýnem, 300 m JZ eleznièní stanice, 280 m n. m. (ZO 21. 6. 2001); Lešná u Valašského Meziøíèí, v nivì Beèvy 2 km JZ obce, 275 m n. m. (MD 6. 7. 1998). – 79. Zlín- ské vrchy: Hvozdná 0,3 km V kostela, 300 m n. m. (ZO 15. 4. 2001); Lukoveèek, JV konec obce, u køíe 180 Otýpková & Danèák: Vzácnìjší plevele na Valašsku u silnice è. 491, 310 m n. m. (ZO 8. 7. 2001); Lukoveèek, SZ konec obce, 0,2 km SZ zemìdìlského drustva, 310 m n. m. (ZO 8. 7. 2001); Racková, 0,4 km S kóty 273,2, 245 m n. m. (ZO 6. 5. 2001); Velíko- vá, 300 m JJV kaple, 350 m n. m. (ZO 8. 7. 2001); Zlín, Zboensko, 0,8 km SSZ kóty 316,2 (Sýkory), 290 m n. m. (ZO 6. 5. 2001). – 80a. Vsetínská kotlina: Hošálková, 0,5 km JV katol. kostela, 450 m n. m. (ZO 2. 7. 2001); Hošálková, 0,5 km S evang. kostela, 460 m n. m. (ZO 2. 7. 2001); Hošálková, Hajnušov, 0,8 km SSZ evang. kostela, 425 m n. m. (ZO 2. 7. 2001); Hošálková, U Vlèkù, 0,3 km JV kostela, 400 m n. m. (ZO 15. 4. 2000); Hovìzí, 0,7 km SV kostela, u Vsetínské Beèvy, 390 m n. m. (ZO 27. 7. 2001); Hovìzí, 0,85 km SV kostela, u Beèvy, 390 m n. m. (ZO 27. 7. 2001); Huslenky, U Kneblù, 0,7 km J kostela, 400 m n. m. (ZO 25. 4. 1998); Jarcová, 200 m JV budovy vodárny, 300 m n. m. (JT 4. 7. 1997); Mikulùvka, 0,5 km JJV høbi- tova, 360 m n. m. (ZO 4. 5. 2001); Mikulùvka, 100 m JV hospody, 330 m n. m. (ZO 10. 7. 2001); Mikulùv- ka, U Kuropatù, 1,5 km ZJZ støedu obce, 420 m n. m. (JT 24. 5. 1998); Oznice, Dolní Zemani, 200 m S køiovatky, 330 m n. m. (ZO 20. 4. 2001); Oznice, U Míškù, 0,5 km JZ kóty 458,8 (Crhová), 410 m n. m. (ZO 10. 7. 2001); Oznice, 0,4 km Z kóty 455,8 (Crhová), 430 m n. m. (ZO 5. 9. 2000); Prlov, V konec obce, 480 m n. m. (ZO 30. 4. 1998); Prno, U Kubíèkù, 420 m n. m. (ZO 10. 7. 2001); Ratiboø, 0,6 km JZ kostela, u potoka Ratiboøka, 370 m n. m. (ZO 30. 4. 2001); Ratiboø, Na Hranici, 0,8 km SSZ kostela, 370 m n. m. (ZO 27. 4. 2001); Ratiboø, Pod Vrchem, 460 m n. m. (ZO 14. 7. 2001); Ratiboø, pøi SV okraji obce, 360 m n. m. (MD 15. 6. 1995); Ratiboø, u høbitova pøi S okraji obce, 360 m n. m. (MD 11. 7. 1996); Ratiboø, v nivì Ratiboøky, ca 1,5 km V kostela, 335 m n. m. (MD 21. 7. 1995, 8. 6. 1997); Ratiboø, ve støední èásti údolí Ho- lošín, ca 1,5 km JV kostela, 360 m n. m. (MD 22. 6. 1996); Ronov pod Radhoštìm, areál Valašského mu- zea v pøírodì (Valašská dìdina), 465 m n. m. (RJV & MV 10. 8. 2001); Ronov pod Radhoštìm-Háovice, 2 km V od vrcholu Rysové (554 m), 440 m n. m. (RJV & MV 6.8. 2002); Val. Polanka, 0,5 km SSZ kostela, 400 m n. m. (ZO 19. 5. 2001); Val. Polanka, Veøeèný, 0,5 km JJV kóty 544,2, 450 m n. m. (ZO 19. 5. 2001); Val. Meziøíèí, Krhová, Pod Kamenem, 0,5 km SV kaple, 340 m n.