Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 38: 177–196, 2003 177
Výskyt vzácnìjších druhù plevelù na Valašsku
Occurrence of rare weed species in the Wallachian region (East Moravia, Czech Republic)
Zdenka Otýpková1) & Martin Danèák2)
1) Katedra botaniky Pøírodovìdecké fakulty Masarykovy univerzity v Brnì, Kotláøská 2, 611 37 Brno; e-mail: [email protected] 2) Katedra botaniky Pøírodovìdecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, Šlechtite- lù 11, 783 71 Olomouc-Holice; e-mail: [email protected]
Abstract
This paper submits a list of localities of selected weed species occuring in the Wallachian region (East Mo- ravia, Czech Republic). Thirty-five rare or endangered species within the territory of the Czech Republic are included as well as species generally common but rare within the area studied. Some comments on their ecology, phytogeographical or phytosociological affinities are added. Rare species, such as Bromus ar- vensis, Kickxia elatine, Odontites verna, Stachys annua and Camelina microcarpa were seldomly found. Other species traditionally considered as rare, such as Ranunculus arvensis, Aphanes arvensis or Centau- rea cyanus occur more often especially in the Hostýnské vrchy Mts. The species widespread in warmer parts of the Czech Republic, such as Thlaspi perfoliatum, Veronica polita, Erodium cicutarium, Setaria pu- mila, Lithospermum arvense, Neslia paniculata, Geranium pusillum, and Lamium amplexicaule were found to be rare in the study area.
Nomenklatura: Ehrendorfer (1973), Jarolímek et al. (1997).
Úvod
Ji od poèátkù zemìdìlství se èlovìk sna í o maximální potlaèení plevelných druhù rostlin v polních kulturách. V minulém století díky rozvoji vìdy a techniky lidé získali nové pro- støedky, s jejich pomocí zaèali plevelné druhy omezovat mnohem úèinnìji ne kdykoliv v historii. Tento „pokrok“ umo nil zejména vývoj herbicidù a nových, dokonalejších me- tod èištìní osiva. Mnohé druhy plevelù zaèaly pová livì ustupovat a nìkteré byly dokonce na rozsáhlých územích vyhubeny zcela. V Èeské republice se na seznamu vyhubených druhù ocitly napø: Asperula arvensis, Camelina alyssum, C. macrocarpa, Conringia aus- tralis, Heliotropium europaeum aj. (Holub 2000). Na pokraji vyhubení balancují další druhy jako Adonis flammea, Agrostemma githago, Bromus secalinus, Bupleurum rotundi- folium, Galium tricornutum, Lolium remotum, L. temulentum, Scandix pecten-veneris, Vaccaria hispanica aj., pokládané za kriticky ohro ené nebo nezvìstné (Holub & Pro- 178 Otýpková & Danèák: Vzácnìjší plevele na Valašsku cházka 2000). Uvedené pøíklady dokumentují všeobecnì známou skuteènost, e mnohé plevele dnes patøí mezi rostliny nejvíce ohro ené a z jejich øad jsou také èasto doplòovány seznamy vyhynulých a v lepším pøípadì ohro ených druhù. Proto e i u mnoha dalších døí- ve velmi hojných druhù došlo k èasto masovému úbytku lokalit, lze za významný pokládat ka dý nový nález, který pøispìje k dokonalejší pøedstavì o jejich souèasném rozšíøení.
Pøírodní pomìry
Hostýnsko-vsetínská hornatina (jí zejména se tato práce týká) je souèástí flyšového pás- ma Vnìjších Západních Karpat a hlavní úlohu v jejím geologickém utváøení tvoøí usazeni- ny starších tøetihor (eocénu). Eocenní sedimenty jsou zde zastoupeny pøedevším rùznými druhy pískovcù, jílovcù a slepencù. Zejména jílovcové vrstvy obsahují znaèné mno ství vápnitého tmele, který významnì ovlivòuje chemické vlastnosti pùdního substrátu. Po geomorfologické stránce je Hostýnsko-vsetínská hornatina plochou hornatinou, tvoøenou høbety prota enými ve smìru od severovýchodu k jihozápadu a pøerušenými hluboce zaøe- zaným údolím Vsetínské Beèvy mezi Vsetínem a Valašským Meziøíèím. Na souèasný cha- rakter reliéfu mìla zásadní vliv periglaciální modelace v pleistocénu, z recentních geologických procesù se nejzøetelnìji projevuje sesuvná èinnost. Po pedologické stránce je pro studované území typická naprostá pøevaha hnìdých lesních pùd, jen lokálnì a malo- plošnì se vyskytují podzoly a fluvizemì. Pùdy se vyznaèují vyšším obsahem štìrku a je- jich chemické vlastnosti se mohou lokálnì lišit v závislosti na slo ení mateèné horniny (zejména v obsahu uhlièitanu vápenatého). Klimaticky pøevá ná èást území spadá do ob- lasti mírnì teplé, ve vrcholových èástech pohoøí je klima chladné.
Metodika
Floristické údaje byly zaznamenávány v letech 1993–2002 bìhem intenzivního floristic- kého a fytocenologického výzkumu moravských Karpat. Pøevá ná vìtšina údajù pochází z fytogeografických okresù 81. Hostýnské vrchy a 80a. Vsetínská kotlina, ménì èasto z fy- togeografických okresù: 76a. Moravská brána vlastní, 79. Zlínské vrchy, 80b. Veøovické vrchy, 82. Javorníky, 99a. Radhoš ské Beskydy a ojedinìle i 78. Bílé Karpaty lesní nebo 21a. Hanácká pahorkatina (sensu Skalický 1988). Vymezení zájmového území je zobraze- no na obr. 1. Do seznamu jsou zaøazeny pøedevším druhy, které jsou všeobecnì pokládány za vzácné nebo jsou vzácné ve studovaném území. Druhy, které jsou uvedeny na Èerve- ném seznamu cévnatých rostlin Èeské republiky (Holub & Procházka 2000), mají za jmé- nem uveden stupeò ohro ení. Lokality u jednotlivých taxonù jsou øazeny podle fytogeografických okresù, pøed da- tem nálezu je v dy uvedena zkratka autora nálezu: ZO – Zdenka Otýpková, MD – Martin Danèák, JT – Jana Tkaèíková, RJV – Radim J. Vašut a MV – Martina Vašutová. U vìtšiny významnìjších nálezù byl poøizován dokladový materiál, který je ulo en v herbáøích OL a BRNU. Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 38: 177–196, 2003 179
Beèva Frenštát pod Radhoštìm
Valašské Meziøíèí nì Juhy Ro nov pod Radhoštìm Bystøice pod R Hostýnem o no vs ká Beè va
Ru s a v a
Vsetín
a eèv Karolinka B tínská Vse
e ic n v e ø S Vizovice e D n ic Zlín e SLOVENSKO ra lá V Valašské Klobouky
Obr. 1. – Orientaèní mapka studovaného území. Fig. 1. – Orienting of map of the area studied.
Pøehled lokalit
Anchusa arvensis C4 76a. Moravská brána vlastní: Bílavsko, ve støedu obce, nad kostelem, 330 m n. m. (ZO 19. 6. 2001). – 81. Hostýnské vrchy: Hoš álková, Damašek, J svah vrchu Bludný, ca 2,5 km SZ evang. kostela, 550 m n. m. (MD 3. 7. 1996). Prlina rolní je v karpatské oblasti velmi vzácný plevel. Ve sledovaném území byla na- lezena pouze na drobných zanedbaných polích na ji ních svazích ve spoleèenstvech svazu Scleranthion annui. Podle Køísy (Køísa 2000) nepatøí k bezprostøednì ohro eným druhùm plevelù v Èeské republice. Pøesto dosavadní údaje, jak z Ji ních Èech (Chán 1999), tak z Moravy (Otýpková 2003) ukazují, e se jedná o vzácnìjší taxon, kterému je nutné vìno- vat další pozornost.
Aphanes arvensis C3 21a. Hanácká pahorkatina: Racková, JZ konec obce, 0,5 km J kóty 281,0 (Hrádek), 250 m n. m. (ZO 6. 5. 2001). – 76a. Moravská brána vlastní: Bystøice pod Hostýnem, JV okraj mìsta, 0,5 km SV kóty 455,3, 370 m n. m. (JT 18. 6. 1997); Hlinsko pod Hostýnem, 300 m JZ eleznièní stanice, 280 m n. m. (ZO 21. 6. 2001); Lešná u Valašského Meziøíèí, v nivì Beèvy 2 km JZ obce, 275 m n. m. (MD 6. 7. 1998). – 79. Zlín- ské vrchy: Hvozdná 0,3 km V kostela, 300 m n. m. (ZO 15. 4. 2001); Lukoveèek, JV konec obce, u køí e 180 Otýpková & Danèák: Vzácnìjší plevele na Valašsku u silnice è. 491, 310 m n. m. (ZO 8. 7. 2001); Lukoveèek, SZ konec obce, 0,2 km SZ zemìdìlského dru stva, 310 m n. m. (ZO 8. 7. 2001); Racková, 0,4 km S kóty 273,2, 245 m n. m. (ZO 6. 5. 2001); Velíko- vá, 300 m JJV kaple, 350 m n. m. (ZO 8. 7. 2001); Zlín, Zbo ensko, 0,8 km SSZ kóty 316,2 (Sýkory), 290 m n. m. (ZO 6. 5. 2001). – 80a. Vsetínská kotlina: Hoš álková, 0,5 km JV katol. kostela, 450 m n. m. (ZO 2. 7. 2001); Hoš álková, 0,5 km S evang. kostela, 460 m n. m. (ZO 2. 7. 2001); Hoš álková, Hajnušov, 0,8 km SSZ evang. kostela, 425 m n. m. (ZO 2. 7. 2001); Hoš álková, U Vlèkù, 0,3 km JV kostela, 400 m n. m. (ZO 15. 4. 2000); Hovìzí, 0,7 km SV kostela, u Vsetínské Beèvy, 390 m n. m. (ZO 27. 7. 2001); Hovìzí, 0,85 km SV kostela, u Beèvy, 390 m n. m. (ZO 27. 7. 2001); Huslenky, U Kneblù, 0,7 km J kostela, 400 m n. m. (ZO 25. 4. 1998); Jarcová, 200 m JV budovy vodárny, 300 m n. m. (JT 4. 7. 1997); Mikulùvka, 0,5 km JJV høbi- tova, 360 m n. m. (ZO 4. 5. 2001); Mikulùvka, 100 m JV hospody, 330 m n. m. (ZO 10. 7. 2001); Mikulùv- ka, U Kuropatù, 1,5 km ZJZ støedu obce, 420 m n. m. (JT 24. 5. 1998); Oznice, Dolní Zemani, 200 m S køi ovatky, 330 m n. m. (ZO 20. 4. 2001); Oznice, U Míškù, 0,5 km JZ kóty 458,8 (Crhová), 410 m n. m. (ZO 10. 7. 2001); Oznice, 0,4 km Z kóty 455,8 (Crhová), 430 m n. m. (ZO 5. 9. 2000); Prlov, V konec obce, 480 m n. m. (ZO 30. 4. 1998); Pr no, U Kubíèkù, 420 m n. m. (ZO 10. 7. 2001); Ratiboø, 0,6 km JZ kostela, u potoka Ratiboøka, 370 m n. m. (ZO 30. 4. 2001); Ratiboø, Na Hranici, 0,8 km SSZ kostela, 370 m n. m. (ZO 27. 4. 2001); Ratiboø, Pod Vrchem, 460 m n. m. (ZO 14. 7. 2001); Ratiboø, pøi SV okraji obce, 360 m n. m. (MD 15. 6. 1995); Ratiboø, u høbitova pøi S okraji obce, 360 m n. m. (MD 11. 7. 1996); Ratiboø, v nivì Ratiboøky, ca 1,5 km V kostela, 335 m n. m. (MD 21. 7. 1995, 8. 6. 1997); Ratiboø, ve støední èásti údolí Ho- lošín, ca 1,5 km JV kostela, 360 m n. m. (MD 22. 6. 1996); Ro nov pod Radhoštìm, areál Valašského mu- zea v pøírodì (Valašská dìdina), 465 m n. m. (RJV & MV 10. 8. 2001); Ro nov pod Radhoštìm-Há ovice, 2 km V od vrcholu Rysové (554 m), 440 m n. m. (RJV & MV 6.8. 2002); Val. Polanka, 0,5 km SSZ kostela, 400 m n. m. (ZO 19. 5. 2001); Val. Polanka, Veøeèný, 0,5 km JJV kóty 544,2, 450 m n. m. (ZO 19. 5. 2001); Val. Meziøíèí, Krhová, Pod Kamenem, 0,5 km SV kaple, 340 m n. m. (ZO 21. 6. 2001); Val. Meziøíèí, Krho- vá, Pod Kamenem, u høbitova, 350 m n. m. (ZO 30. 6. 2001); Støíte , 0,5 km SV kóty 416,2 (Hostýn), 370 m n. m. (ZO 28. 7. 2001); Vidèe, Videèské paseky, 1 km S kóty 538 (Trnava), 510 m n. m. (ZO 28. 7. 2001); Zašová, 0,3 km JJZ kostela, 350 m n. m. (ZO 30. 6. 2001); Zašová, 0,5 km SZ kostela, 375 m n. m. (ZO 30. 6. 2001); Zašová, Pod Hájem, 200 m J kóty 360,7, 360 m n. m. (ZO 30. 6. 2001). – 80b. Veøovické vrchy: Val. Meziøíèí, Krhová, 0,7 km JZ kóty 507,9, 370 m n. m. (ZO 7. 4. 2001); Zašová, U Ovèírny, 2 km SZ kos- tela, 360 m n. m. (ZO 7. 4. 2001). – 81. Hostýnské vrchy: Kateøinice, J svah vrchu Chladná, 2 km SZ koste- la, 540 m n. m. (MD 4. 7. 1996); Mikulùvka, JV svah vrchu Èarabovská, pøi Z okraji obce, 410 m n. m. (MD 2. 7. 1998); Mikulùvka, U Vrzalù, 0,9 km V kóty 544,5 (Stanišová), 450 m n. m. (ZO 10. 7. 2001); Velíko- vá, S konec obce, 600 m S kaple, 390 m n. m. (ZO 8. 7. 2001). – 99a. Radhoš ské Beskydy: Hutisko, 1,2 km JZ kostela, 570 m n. m. (ZO 19. 7. 2000). Nepatrnec rolní se vyskytuje pøedevším v severovýchodní èásti Hostýnských vrchù a ve Zlínských vrších. Vá e se pøedevším na oblasti s výskytem pískovcù, kde jsou pùdy mírnì kyselé. Ve studovaném území se vyskytuje ve spoleèenstvech svazu Scleranthion annui. Ekologické optimum má v klimaticky pøíznivìjších oblastech, co je zøejmì jeden z dùvodù jeho absence v centrální èásti Vsetínských vrchù, které jsou v porovnání napø. s Hostýnskými vrchy srá kovì chudší a chladnìjší. V mnoha studiích (Sedláèková 1992, Holub 1995, Èeøovský et al. 1999, Chán 1999) je nepatrnec rolní pokládán za druh, který je silnì na ústupu pøedevším díky intenzifikaci zemìdìlství. Z našich zkušeností však vy- plývá, e ve studované oblasti není vzácný (cf. Otýpková 2003) a je dokonce nalézán i na okrajích polí obhospodaøovaných velkovýrobnì. Je otázkou, zda jde o nový trend posled- ních let související s obratem ve zpùsobu hospodaøení nebo byl døíve tento pomìrnì nená- padný druh jen pøehlí en. Tomu by nasvìdèoval i pomìrnì malý poèet historických údajù zaznamenaných v prùbìhu floristického výzkumu na Vsetínsku (cf. Sedláèková 1992). Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 38: 177–196, 2003 181
Bromus arvensis C1 80a. Vsetínská kotlina: Ratiboø, u cesty pøi J okraji obce, 350 m n. m. (MD 2. 7. 1997). Sveøep rolní patøí ke skupinì archeofytních graminoidních plevelù, které v posledních desetiletích díky intenzifikaci zemìdìlství témìø vymizely. Je však ekologicky ponìkud plastiètìjší ne napø. pøíbuzný B. secalinus a není striktnì vázán na segetální spoleèenstva. Ve sledovaném území byl nalezen pouze na jediné lokalitì u obce Ratiboø, kde rostla po- èetná populace na narušovaném okraji místní komunikace.
Camelina microcarpa 80a. Vsetínská kotlina: Jarcová, 0,5 km JV kóty 515,6, na okraji cesty a meze, 400 m n. m. (ZO 5. 9. 2000). Lnièka drobnoplodá pøedstavuje teplomilný prvek v plevelové flóøe studované oblasti a zdá se, e zde nikdy nepatøila k hojnìji zastoupeným druhùm (cf. Øíèan 1936). Její ojedi- nìlý výskyt souvisí s vazbou na spoleèenstva svazu Caucalidion lappulae, která jsou ome- zena pouze na západní èást Hostýnských vrchù. Výskyt lnièky drobnoplodé je zøejmì pozùstatkem pùvodnì hojnìjšího rozšíøení v oblasti Moravské brány, nicménì nelze ani vylouèit návaznost na migraèní trasy teplomilných druhù z jihozápadních smìrù pøes høbety moravských Karpat (cf. Pospíšil 1962).
Centaurea cyanus C4 21a. Hanácká pahorkatina: Racková, JZ konec obce, 0,5 km J kóty 281,0 (Hrádek), 250 m n. m. (ZO 6. 5. 2001). – 76a. Moravská brána vlastní: Chomý , 0,3 km S støedu obce, 300 m n. m. (ZO 19. 6. 2001); Cho- rynì, náplav Beèvy 2 km SZ obce, 265 m n. m. (MD 26. 5. 2000); Jankovice, u zemìdìlského dru stva, 270 m n. m. (ZO 11. 5. 2001); Lhotka n. Beèvou, u eleznièní trati pøi Z okraji obce, 275 m n. m. (MD 5. 6. 2000); Louèka, 0,4 km Z kostela, 400 m n. m. (ZO 7. 7. 2001); Slavkov pod Hostýnem, 0,5 km JZ kaple, 370 m n. m. (ZO 19. 6. 2001). – 79. Zlínské vrchy: Bratøejov, 0,9 km SZ kostela, 375 m n. m. (ZO 7. 5. 2001); Lideèko, 0,6 km SSZ kostela, u sjezdovky, 500 m n. m. (ZO 11. 5. 2002); Lukoveèek, SZ konec obce, 200 m SZ zemìdìlského dru stva, 310 m n. m. (ZO 8. 7. 2001); Velíková, 300 m JJV kaple, 350 m n. m. (8. 7. 2001). – 80a. Vsetínská kotlina: Bròov, Poskla, 0,5 km Z kóty 534,9 (Poskla), 520 m n. m. (ZO 17. 8. 2000); Bystøièka, U Bohatcù, 0,4 km JZ kóty 526 (Bøezina), 460 m n. m. (ZO 12. 7. 2001); Hoš álko- vá, 0,5 km S kostela, 460 m n. m. (ZO 2. 7. 2001); Hoš álková, Hajnušov, 0,8 km SSZ evang. kostela, 425 m n. m. (ZO 2. 7. 2001); Hoš álková, Salajka, u cesty, 1,3 km Z evang. kostela, 400 m n. m. (ZO 2. 7. 2001); Hoš álková, SV svah Fojtovy hory, ca 1,7 km VJV evang. kostela, 500 m n. m. (MD 8. 7. 1996); Hoš álko- vá, SV úpatí Fojtovy hory pøi JV okraji obce, 400 m n. m. (MD 8. 7. 1996); Hovìzí, 0,4 km SV kostela, u Beèvy, 380 m n. m. (ZO 27. 7. 2001); Jablùnka, U Goldù, 200 m triangulaèního bodu, 515 m n. m. (ZO 14. 7. 2001); Jarcová, 1,2 km Z støedu obce, 490 m n. m. (ZO 5. 9. 2000); Jarcová, 200 m JV budovy vodárny, 300 m n. m. (JT 4. 7. 1997); Kateøinice, údolí Bøeziny, ca 0,8 km SV kostela, 420 m n. m. (MD 16. 6. 1995); Leskovec, pøi SZ okraji obce, 380 m n. m. (MD 2. 7. 1999); Malá Lhota, 0,5 km J kaple, 640 m n. m. (ZO 7. 4. 2001); Mikulùvka, 100 m JV hostince, 330 m n. m. (ZO 10. 7. 2001); Oznice, 0,3 km ZJZ kóty 458,8 (Cr- hová), 440 m n. m. (ZO 10. 7. 2001); Oznice, 0,4 km Z kóty 455,8 (Crhová), 430 m n. m. (ZO 5. 9. 2000); Oznice, U Míškù, 0,5 km JZ kóty 458,8 (Crhová), 410 m n. m. (ZO 10. 7. 2001); Pr no, U Kubíèkù, 1,1 km S evang. kostela, 410 m n. m. (ZO 18. 6. 2001); Ratiboø, pøi J okraji obce, 400 m n. m. (MD 4. 6. 1993); Rati- boø, pøi JZ okraji obce, 380 m n. m. (MD 8. 7. 1996); Ratiboø, støední èást údolí Kobelný, ca 1,3 km JJZ kos- tela, 450 m n. m. (MD 4. 6. 1993); Ro nov pod Radhoštìm, Køi nice, asi 1,5 km JZ námìstí, 490 m n. m. (RJV 4. 8. 1998); Ro nov pod Radhoštìm, øíèní náplavy v korytu Ro novské Beèvy, pøi Tyršovì nábøe í, 370 m n. m. (RJV 19. 8. 1998); Rù ïka, 0,4 km SSV katol. kostela, 460 m n. m. (ZO 11. 7. 2001); Rù ïka, 182 Otýpková & Danèák: Vzácnìjší plevele na Valašsku
Páleniska, 0,4 km J kóty 526 (Bøezina), 450 m n. m. (ZO 12. 7. 2001); Seninka, SZ konec obce, 0,8 km J kóty 603,8, 450 m n. m. (ZO 19. 5. 2001); Val. Bystøice, Videèské Paseky, 0,5 km SZ kóty 560 (Na Spinì), 540 m n. m. (ZO 5. 8. 2000); Val. Meziøíèí, Krhová, 0,4 km J kaple, 310 m n. m. (ZO 21. 6. 2001); Valašské Meziøíèí, Krhová, Pod Kamenem, u høbitova, 350 m n. m. (ZO 30. 6. 2001); Valašská Bystøice, Hlaváèky, 1 km S kóty 630,4 (Polomsko), 470 m n. m. (ZO 18. 7. 2000); Valašská Bystøice, Na Spinì, nedaleko vrcho- lu kóty 560,0, 560 m n. m. (RJV 18. 8. 2000); Valašská Bystøice, áry, 0,5 km J kóty 627.9 (Hlaváèky), 560 m n. m. (ZO 18. 7. 2000); Vidèe, Videèské paseky, 1 km S kóty 538 (Trnava), 510 m n. m. (ZO 28. 7. 2001); Vsetín, U Valù, 560 m n. m. (ZO 13. 7. 2001); Zašová, 0,5 km SZ kostela, 375 m n. m. (ZO 30. 6. 2001). – 80b. Veøovické vrchy: Zašová, U Ovèírny, 480 m n. m. (ZO 30. 6. 2001). – 81. Hostýnské vrchy: Hoš ál- ková, Konèiny, 3 km SSV evang. kostela, 550 m n. m. (MD 18. 7. 1999); Hoš álková, J výbì ek vrchu Bludný, 2 km SZ evang. kostela, 600 m n. m. (MD 3. 7. 1996); Hoš álková, SV svah vrchu Ku elek, ca 1,3 km JZ evang. kostela, 500 m n. m. (MD 19. 9. 1993); Hoš álková, vrch Maruška, ca 3,2 km ZSZ evang. kos- tela, 650 m n. m. (MD 7. 7. 1996); Hoš álková, závìr údolí Hajnušov, ca 2 km SSZ evang. kostela, 450 m n. m. (MD 11. 8. 1995, 3. 7. 1996); Kateøinice, J svah vrchu Chladná, 2 km SZ kostela, 540 m n. m. (MD 8. 6. 1995); Kateøinice, Kamasi, 0,5 km J kóty 659,4 (Ojíèná), 550 m n. m. (ZO 21. 4. 2000); Kateøinice, vrch Dubcová, ca 1,5 km ZSZ kostela, 550 m n. m. (MD 4. 7. 1995); Lázy, ve støedu obce, 530 m n. m. (ZO 14. 8. 2000); Mikulùvka, U Vrzalù, 0,9 km V kóty 544,5 (Stanišová), 450 m n. m. (ZO 10. 7. 2001); Podolí, V ko- nec obce, 0,4 km JV kóty 480,6 (Skalka), 460 m n. m. (ZO 7. 7. 2001); Pr no, Krbácko, 0,3 km JJV kóty 541,8, 510 m n. m. (ZO 18. 6. 2001); Pr no, U Holáòù, 1 km ZJZ kóty (541,8) Krbácko, 520 m n. m. (JT 19. 8. 1996); Rajnochovice, Jedlová, 0,5 km J kóty 604,6, 510 m n. m. (ZO 7. 7. 2001); Rajnochovice, Jedlová, 0,5 km JJV kóty 604,6 (Hradištì), 515 m n. m. (ZO 7. 7. 2001); Ratiboø, Kobelné, pod ly aøským vlekem, 510 m n. m. (ZO 14. 7. 2001); Ratiboø, U Š astných, 0,8 km JV kóty 588,4 (Kyèera), 550 m n. m. (ZO 30. 4. 2001); Ratiboø, závìr údolí Kobelný, ca 2,3 km JJZ kostela, 550 m n. m. (MD 4. 6. 1993); Semetín, 1 km JV kóty 677,9, 490 m n. m. (ZO 11. 7. 2001); Velíková, S konec obce, 600 m S kaple, 390 m n. m. (8. 7. 2001). – 82. Javorníky: Lideèko, 100 m V elezn. stanice Lideèko-ves, 475 m n. m. (ZO 12. 5. 2002); Lideèko, 0,5 km V elezn. stanice Lideèko-ves, 530 m n. m. (ZO 12. 5. 2002). – 99a. Radhoš ské Beskydy: Hutisko, 0,8 km JV kostela, 470 m n. m. (ZO 31. 7. 2001); Hutisko, 1 km JZ kostela, u zelené a luté turistické znaè- ky, 580 m n. m. (ZO 19. 7. 2000); Hutisko-Solanec, Na Nové, pøi pravém bøehu øíèky Soláò, V okraj obce, 460 m n. m. (RJV 22. 7. 1998); Val. Bystøice, Èínov, 700 m n. m. (ZO 21. 9. 2001). V karpatské oblasti ÈR je chrpa modrák èastým plevelem na polích, pøedevším v obil- ninách na kyselých hlinitopísèitých pùdách. Patøí mezi diagnostické druhy svazu Scleran- thion annui. Vyskytuje se souvisle støední èásti Bílých Karpat (Otýpková 2002) pøes Zlínské, Vizovické a Hostýnské vrchy (Lososová & Otýpková 2001) a konèí v západní èásti Vsetínských vrchù. Rozšíøena je zøejmì i dále v podhùøí Beskyd (cf. Sedláèková 1986). Její absence na východì území Vsetínských vrchù (a zøejmì i Moravsko-slezských Beskyd) je pozoruhodná. Je zøejmì zapøíèinìna, kromì vysoké míry lesnatosti území, také ménì pøíznivými klimatickými podmínkami.
Cerastium glomeratum 21a. Hanácká pahorkatina: Racková, JZ konec obce, 0,5 km J kóty 281,0 (Hrádek), 250 m n. m. (ZO 6. 5. 2001). – 76a. Moravská brána vlastní: Louèka, 0,7 km S kostela, u eleznièní trati, 390 m n. m. (ZO 7. 7. 2001); Rusava, 0,4 km J kostela, 475 m n. m. (ZO 12. 7. 2000). – 79. Zlínské vrchy: Lukoveèek, SZ konec obce, 0,2 km SZ zemìdìlského dru stva, 310 m n. m. (ZO 8. 7. 2001). – 80a. Vsetínská kotlina: Horní Jasén- ka, U Kováøù, 0,9 km SZ kóty 662,7 (Sno ), 550 m n. m. (ZO 13. 7. 2001); Hoš álková, Hajnušov, 0,8 km SSZ evang. kostela, 425 m n. m. (ZO 7. 2. 2001); Hoš álková, SV úpatí Fojtovy hory pøi JV okraji obce, 400 m n. m. (MD 8. 7. 1996); Jarcová, 1,3 km JJZ støedu obce, 330 m n. m. (ZO 5. 9. 2000); Oznice, U Míškù, 0,5 km JZ kóty 458,8 (Crhová), 410 m n. m. (ZO 10. 7. 2001); Ratiboø, u høbitova pøi S okraji obce, 360 m n. m. Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 38: 177–196, 2003 183
(MD 11. 7. 1996); Ratiboø, v nivì Ratiboøky, ca 1,5 km V kostela, 330 m n. m. (MD 2. 6. 1996); Rù ïka, 0,5 km JV katol. kostela, 400 m n. m. (ZO 11. 7. 2001); Semetín, pøi S okraji obce, 340 m n. m. (MD 31. 5. 1996); Val. Polanka, Veøeèný, 0,5 km JJV kóty 544,2, 450 m n. m. (ZO 19. 5. 2001); Vsetín, U Zrotalù, 0,3 km JZ kóty 634,6, 620 m n. m. (ZO 13. 7. 2001); Vsetín, Velký Skalník, 150 m Z Valovy skály, 470 m n. m. (ZO 13. 7. 2001). – 81. Hostýnské vrchy: Hoš álková, Konèiny, 3 km SSV evang. kostela, 600 m n. m. (MD 10. 7. 1996); Kateøinice, Kamasi, 0,4 km JV kóty 695,4 (Ojièná), 550 m n. m. (ZO 18. 6. 2001); Kateøinice, V svah vrchu Dubcová, pøi Z okraji obce, 450 m n. m. (MD 2. 7. 1996); Mikulùvka, Dìdci, 0,9 km JJV kóty 458,8 (Èarabovská),460 m n. m. (ZO 4. 5. 2001); Rajnochovice, Na Hamrech, 1 km SZ kostela, 400 m n. m. (ZO 13. 7. 2000); Ratiboø, v sedle J svahu vrchu Kyèera, J obce, 550 m n. m. (MD 23. 6. 1994); Semetín, 1,5 km JV kóty 670,4 (Køí ový vrch), 410 m n. m. (ZO 11. 7. 2001); Semetín, Volèíkovy paseky, JV úpatí Ratiboøského Grúnì, 450 m n. m. (MD 23. 6. 1994). – 82. Javorníky: Dinotice-Svrèín, 0,4 km Z zvonice ve Svrèínì, 520 m n. m. (ZO 23. 8. 2000). – 99a. Radhoš ské Beskydy: Horní Beèva, U Vaníèkù, dno vypuštìné pøehrady, asi 1,5 km SV vrcholu Soliska, 560 m n. m. (RJV & MV 8. 7. 2000); Hutisko-Solanec, Za Kopcem, 150 m SZ køí e, 580 m n. m. (ZO 31. 7. 2001); Hutisko-Solanec, Za Kopcem, 2 km JZ kostela, u potoka Leští, 540 m n. m. (ZO 19. 7. 2000); Prostøední Beèva, Radimov, u lesa, 625 m n. m. (ZO 13.8. 2001). Ro ec klubkatý byl nalezen pøedevším v Hostýnských vrších a v západní èásti Vsetín- ských vrchù. Pøesto e je uvádìn jako teplomilný plevel planárního a suprakolinního stup- nì (Smejkal 1990), zdá se, e ve studovaném území nachází optimum pøedevším v obilných polích v suprakolinním a submontánním stupni (napø. øada lokalit v nadmoø- ských výškách kolem 600 m). V pahorkatinných oblastech pøi okrajích Hostýnských vrchù je naopak dosti vzácný.
Chaenarrhinum minus 76a. Moravská brána vlastní: Hlinsko pod Hostýnem, u zemìdìlského dru stva, 300 m n. m. (ZO 21. 6. 2001); Chomý , 0,4 km Z støedu obce, 350 m n. m. (ZO 19. 6. 2001); Kelè, okraje cest ve mìstì, 340 m n. m. (MD 31. 7. 1999); Skalièka, paseka v Nihlovském lese, ca 1 km JZ od obce, 290 m n. m. (MD 1. 8. 2002); Slavkov pod Hostýnem, u høištì, 0,7 km Z kaple, 340 m n. m. (ZO 19. 6. 2001). – 80a. Vsetínská kotlina: Bystøièka, v kolejišti 0,5 km SV eleznièní zastávky, 300 m n. m. (JT 9. 8. 1996); Hrachovec, obna ený bøeh Ro novské Beèvy, asi 1 km VJV eleznièní stanice, 310 m n. m. (RJV 4. 9. 1998); Huslenky, Losový, 1,5 km SV kostela, 490 m n. m. (ZO 23. 8. 2000); Ratiboø, údolí Kobelný, ca 1,5 km JJZ kostela, 400 m n. m. (MD 6. 9. 1993); Ratiboø, v obci, 350 m n. m. (MD 4. 8. 1994); Rù ïka, 1 km SV kóty 651,0, 470 m n. m. (ZO 12. 7. 2001); Val. Bystøice, Leskovec, 550 m n. m. (ZO 18. 7. 2000). – 81. Hostýnské vrchy: Hoš ál- ková, U Pavlíkù, 0,6 km JZ kóty 582,2, 430 m n. m. (ZO 14. 6. 2001); Ratiboø, Pod Vrchem, 460 m n. m. (ZO 14. 7. 2001); Semetín, samota Nivka, Z obce, 520 m n. m. (MD 31. 8. 2001). – 99a. Radhoš ské Bes- kydy: Horní Beèva, U Vaníèkù, dno vypuštìné pøehrady, asi 1,5 km SV vrcholu Soliska, 560 m n. m. (RJV & MV 8. 7. 2000). V Hostýnsko-vsetínských vrších je hledíèek menší velmi vzácný, pøesto e v jiných karpatských územích, napø. v Bílých Karpatech (Otýpková 2002) se vyskytuje relativnì hojnì. To je zøejmì dùsledkem kyselejšího podlo í a vyššího úhrnu roèních srá ek v Hos- týnsko-vsetínských vrších. Roste zde pøedevším na ruderálních stanovištích (napø. podél cest), na výhøevných místech, vzácnì v okopaninách. Historicky je uvádìn jako hojný ple- vel polí v nivì Vsetínské Beèvy (Øíèan 1936).
Chenopodium glaucum 76a. Moravská brána vlastní: Brusné, 0,6 km SV støedu obce, 360 m n. m. (ZO 15. 9. 2001). – 80a. Vsetínská kotlina: Hovìzí, Potoky, 430 m n. m. (ZO 14. 9. 2001); Kateøinice, údolí Bøeziny, 0,5 km SV 184 Otýpková & Danèák: Vzácnìjší plevele na Valašsku kostela, 420 m n. m. (MD 3. 7. 1996); Ratiboø, niva Vset. Beèvy, ca 2,5 km V kostela, 330 m n. m. (MD 22. 9. 1995); Ratiboø, v obci, 350 m n. m. (MD 4. 8. 1994); Ro nov pod Radhoštìm, øíèní náplavy v korytu Ro novské Beèvy, pøi Tyršovì nábøe í, 370 m n. m. (RJV 19. 8. 1998); Semetín, u lesní školky pøi S okraji obce, 335 m n. m. (MD 13. 9. 1995). – 82. Javorníky: Pulèín, v obci, 670 m n. m. (MD 5. 10. 1997); Vel. Karlovice, Jezerné, 520 m n. m. (ZO 27. 9. 2001). – 99a. Radhoš ské Beskydy: Horní Beèva, U Vaníèkù, dno vypuštìné pøehrady, asi 1,5 km SV vrcholu Soliska, 560 m n. m. (RJV 8. 7. 2000); Horní Beèva, Vašút- ky, okraj silnice na Bumbálku, 680 m n. m. (RJV VII. 1999). Merlík sivý je teplomilný plevel, který vy aduje vlhké pùdy, velmi bohaté na dusík a snáší i zasolení (Hejný 1960). Na území Hostýnsko-vsetínských vrchù je velmi vzácným plevelem, který má v území s chudými kyselými pùdami a tradièním zpùsobem hospodaøe- ní jen ojedinìlý a nepravidelný výskyt. Byl nalezen pøedevším v okopaninách, ve spole- èenstvech svazu Veronico-Euphorbion, na polích hnojených chlévskou mrvou a také u slo iš mrvy na selských dvorech. V posledních letech se merlík sivý šíøí i na krajnicích solených silnic (Dostálek et al. 1990), co dokumentuje i lokalita Horní Beèva – Vašútky. Obì lokality z okolí Horní Beèvy jsou zároveò prvními nálezy tohoto druhu v oblasti oreo- fytika (cf. Dostálek et al. 1990).
Consolida regalis 76a. Moravská brána vlastní: Bílavsko, 200 m SZV kostela, 310 m n. m. (ZO 19. 6. 2001); Kelè, vrch Strá né, ca 1,5 km SZ støedu mìsta, 390 m n. m. (MD 31. 7. 1999, 24. 4. 2000); Slavkov pod Hostýnem, S konec obce, 0,4 km S kaple, 390 m n. m. (ZO 22. 4. 2001). Teplomilný plevel, který má ekologické optimum ve vegetaci svazu Caucalidion lap- pulae. Ve sledovaném území je ostro ka polní velmi vzácná, èásteènì zøejmì v dùsledku intenzivní zemìdìlské èinnosti, ale pøedevším díky nevhodným pøírodním podmínkám pro rozvoj spoleèenstev svazu Caucalidion lappulae. V souèasnosti byla vzácnì zazname- nána pouze v relativnì teplejším území na rozhranní fytogeografického okresu Hostýnské vrchy a Moravská brána. Historicky byla více rozšíøena v západní èásti Hostýnských vrchù (Sloboda 1868, Gogela 1903, 1908) a dosahovala a do okolí Vsetína (cf. Øíèan 1936).
Erodium cicutarium 76a. Moravská brána vlastní: Bílavsko, 200 m SZV kostela, 310 m n. m. (ZO 19.6. 2001); Bílavsko, nad kostelem, 330 m n. m. (ZO 19.6. 2001). - 80a. Vsetínská kotlina: Hoš álková, Hajnušov, 0,6 km S evang. kos- tela, 420 m n. m. (ZO 7. 5. 2001); Malá Lhota, 0,5 km J kaple, 630 m n. m. (ZO 17.8. 2000, 7. 4. 2001); Rati- boø, ve støední èásti údolí Hološín, ca 1,5 km JV kostela, 360 m n. m. (MD 22. 9. 1996); Ro nov pod Radhoštìm, ulice 5. kvìtna, 400 m n. m. (RJV 1. 4. 2000); Zašová, 0,5 km SZ kostela, 375 m n. m. (ZO 30. 6. 2001). – 81. Hostýnské vrchy: Lukoveèek, V konec obce, 200 m drùbe árny, 310 m n. m. (ZO 9. 7. 2000). Teplomilný plevel, který má tendence osídlovat spíše ruderální stanovištì. Vyskytuje se nahodile pøedevším v obilninách, v klimaticky pøíznivìjších ní e polo ených polohách západní èásti Hostýnsko-vsetínských vrchù. Jen výjimeènì stoupá i do vyšších poloh (Malá Lhota, 630 m n. m.).
Erucastrum gallicum 80a. Vsetínská kotlina: Ratiboø, okraj cesty v obci, 350 m n. m. (MD 7. 7. 1996). Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 38: 177–196, 2003 185
Tento druh byl v oblasti Hostýnsko-vsetínské hornatiny nalezen pouze na jediné loka- litì na ruderálním stanovišti. Jedná se o první nález ve studované oblasti, ale zdejší výskyt byl pouze pøechodného charakteru a nelze pøedpokládat, e je druh stálou souèástí kvìteny území. Jeho výskyt, jak ji charakter stanovištì napovídá, byl spíše otázkou náhodného za- vleèení. E. gallicum je druh v ÈR nepùvodní a údajnì se v poslední dobì dále šíøí, mimo jiné i na severovýchodní Moravì (Štìpánek 1992).
Euphorbia exigua 76a. Moravská brána vlastní: Hlinsko pod Hostýnem, 0,4 km S eleznièní stanice, 295 m n. m. (ZO 21. 6. 2001); Chomý , 0,5 km JZ kóty 334,1, 350 m n. m. (ZO 19. 6. 2001). – 78. Bílé Karpaty lesní: Nedašova Lhota, Zápechovské sedlo, ca 2,3 km SV kaple v obci, 570 m n. m. (MD 1. 8. 1997). – 80a. Vsetínská kotli- na: Hoš álková, pøi JZ okraji obce, 420 m n. m. (MD 16. 6. 1995); Huslenky, U Škarpù, 0,1 km SV kóty 641,9, 630 m n. m. (ZO 27. 7. 2001); Jablùnka, U Pifkù, 550 m n. m. (ZO 14. 7. 2001); Leskovec, pøi SZ okraji obce, 380 m n. m. (MD 2. 7. 1999); Ratiboø, v obci, 360 m n. m. (MD 31. 7. 1999); Ro nov pod Rad- hoštìm, Køi nice, 1,5 km JZ námìstí, 490 m n. m. (RJV 21. 8. 1997, 22. 7. 1999). – 81. Hostýnské vrchy: Kateøinice, J svah vrchu Chladná, 2 km SZ kostela, 530 m n. m. (MD 4. 7. 1996); Mikulùvka, JV výbì ek vrchu Èarabovská, pøi Z okraji obce, 430 m n. m. (MD 2. 7. 1998); Pr no, U Holáòù, 1,5 km ZJZ kóty Kr- bácko (542), 510 m n. m. (JT 12. 9. 1996). Významný diagnostický druh svazu Caucalidion lappulae se v Hostýnsko-vsetín- ských vrších vyskytuje dosti vzácnì na okrajích polí v rozvolnìném obilí. Ve studovaném území však není vázán na ádné konkrétní spoleèenstvo uvedeného svazu a jedná se spíše o náhodné výskyty teplomilného druhu. Aèkoliv byl pryšec drobný nalézán pøevá nì v se- getálních spoleèenstvech (a to i v pomìrnì vysokých nadmoøských výškách – Huslenky, 630 m) ojedinìlé nálezy pochází také z ruderálních stanoviš (Ratiboø), co koresponduje se skuteèností, e se druh v posledních letech šíøí nejen do vyšších poloh, ale i na druhotná stanovištì (Chrtek & Køísa 1992).
Fumaria officinalis 76a. Moravská brána vlastní: Bílavsko, nad kostelem, 330 m n. m. (ZO 19. 6. 2001); Jankovice, 0,4 km JV kaple, 285 m n. m. (ZO 21. 6. 2001). – 79. Zlínské vrchy: Hvozdná 0,3 km V kostela, 300 m n. m. (ZO 15. 4. 2001). – 80a. Vsetínská kotlina: Horní Jasénka, U Kováøù, 0,9 km SZ kóty 662,7, 550 m n. m. (ZO 13. 7. 2001); Hoš álková, Hajnušov, 0,6 km S evang. kostela, 420 m n. m. (ZO 7. 5. 2001); Huslenky, U Pokorných, 0,3 km S kostela, 390 m n. m. (ZO 2. 5. 2001); Jablùnka, u eleznièního pøejezdu pøi JZ okraji obce, 325 m n. m. (MD 18. 7. 1996); Pr no, U Holáòù, 0,5 km J kóty 541,8, 400 m n. m. (ZO 4. 5. 2001); Liptál, údolí Roky- tenky, 2,2 km SZ kostela, 500 m n. m. (ZO 13. 7. 2001); Ratiboø, 0,5 km S obce, 410 m n. m. (MD 22. 6. 1994); Ratiboø, SV okraj obce, 360 m n. m. (MD 15. 6. 1995); Ratiboø, v obci, 350 m n. m. (MD 29. 8. 1996); Ratiboø, Hološín, 460 m n. m. (ZO 14. 7. 2001); Vsetín, Truhelòáky, 560 m n. m. (ZO 7. 5. 2001); Vsetín, U Janíèkù, 0,4 km JV kóty 586,9, 500 m n. m. (ZO 7. 5. 2001); Vsetín, Velký Skalník, 0,8 km JJZ kóty 662,7, 420 m n. m. (ZO 7. 5. 2001). – 81. Hostýnské vrchy: Kašava, 0,8 km V kostela, u vleku, 385 m n. m. (ZO 30. 6. 1998); Kašava, 1 km JZ kostela, 350 m n. m. (ZO 30. 6. 1998); Kateøinice, JV výbì ek vrchu Chladná, asi 1 km S obce, 510 m n. m. (MD 3. 7. 1996); Lhota, Na Lánici, 480 m n. m. (ZO 13. 7. 2001); Mikulùvka, Èarabov- ská, 470 m n. m. (ZO 4. 5. 2001); Podolí, 0,2 km JJV kóty 480,6 (Skalka), 440 m n. m. (ZO 27. 4. 2001); Pr no, U Holáòù, 1 km ZJZ kóty 541,8 (Krbácko), 520 m n. m. (JT 19. 8. 1996); Rajnochovice, Na Hamrech, 1 km SZ kostela, 350 m n. m. (ZO 13. 7. 2000); Rajnochovice, Polomsko, 1 km SV kostela, 480 m n. m. (ZO 13. 7. 2000); Semetín, 1 km JV kóty 670,4 (Køí ový vrch), 400 m n. m. (ZO 11. 7. 2001); Semetín, 1 km JV kóty 677,9 (Ratiboøský Grúò), 490 m n. m. (ZO 11. 7. 2001). 186 Otýpková & Danèák: Vzácnìjší plevele na Valašsku
Zemìdým lékaøský je ve studovaném území pomìrnì vzácným prvkem, osídlující pøe- devším okopaniny, øidèeji i obilniny, ale také ruderální stanovištì. Je vázán výhradnì na ni ší nadmoøské výšky v západní a jihozápadní èásti studovaného území.
Galeopsis angustifolia C3 80a. Vsetínská kotlina: Vsetín, eleznièní stanice, 345 m n. m. (MD 30. 7. 1997). Konopice úzkolistá byla ve studovaném území nalezena pouze na jediné lokalitì na ru- derálním stanovišti. Aèkoli se tento druh vyskytuje i ve spoleèenstvech svazu Caucalidion lappulae, není ani historicky z oblasti Hostýnských a Vsetínských vrchù jako polní plevel dolo en. Tuto skuteènost dokládá i Øíèan (1936), který v komentáøi k rozšíøení druhu na území dnešního okresu Vsetín, píše:„…narumech a pøi eleznièní trati“.
Galeopsis ladanum 80a. Vsetínská kotlina: Vsetín, Jasenice, J úpatí vrchu Sno , ca 2,3 km VSV zámku ve Vsetínì, 420 m n. m. (MD 30. 6. 2000). – 82. Javorníky: Halenkov, Valoviska, na haldì, 600 m n. m. (ZO 30. 7. 2001). – 99a. Radhoš ské Beskydy: Benešky, Jezerné, pole pod høebenem, 800 m n. m. (ZO 23. 7. 1998); Hutis- ko-Solanec, 2 km JV kostela, 590 m n. m. (ZO 12. 5. 2001). Konopice ladní je plevel, který je v karpatské èásti Moravy velmi vzácný. Byla naleze- na pouze na nìkolika lokalitách ve vyšších polohách výhradnì v oblasti Vsetínských vrchù. Pøesto e Slavíková (2000) uvádí, e vìtšina lokalit druhu se nachází v nadmoøské výšce do 500 m, tøi ze ètyø naleziš ve Vsetínských vrších le í nad touto hranicí a lokalita Benešky, Jezerné dosahuje stejné nadmoøské výšky (800 m) jako dosud nejvýše polo ený známý výskyt v ÈR (Krkonoše, Rokytnice n. Jizerou).
Galium spurium 21a. Hanácká pahorkatina: Pøílepy, u zemìdìlského dru stva, 0,5 km JJV kaple, 280 m n. m. (ZO 9. 7. 2000); Pøílepy, u zemìdìlského dru stva, 0,6 km J kaple, 280 m n. m. (ZO 9. 7. 2000); opy u Holešova, 0,5 km SV kaple, 290 m n. m. (ZO 21. 6. 2001). – 76a. Moravská brána vlastní: Bílavsko, 0,4 km JZ kostela, 300 m n. m. (ZO 15. 9. 2001); Bílavsko, 200 m SZV kostela, 310 m n. m. (ZO 19. 6. 2001); Bílavsko, nad kostelem, 330 m n. m. (ZO 19. 6. 2001); Brusné, 1 km JJZ kóty 421,6 (Hùrka), 360 m n. m. (ZO 19. 6. 2001); Hlinsko pod Hostýnem, 50 m JZ eleznièní stanice, 280 m n. m. (ZO 8. 8. 2000); Jankovice, 0,4 km JV kaple, 285 m n. m. (ZO 21. 6. 2001). – 79. Zlínské vrchy: Lukoveèek, Z konec obce, 0,3 km JJV zemì- dìlského dru stva, 300 m n. m. (ZO 9. 7. 2000). – 80a. Vsetínská kotlina: Hoš álková, U Štìpánù, 0,5 km SSV kóty 501,1, 460 m n. m. (ZO 21. 8. 2000); Malá Lhota, 0,5 km J kaple, 630 m n. m. (ZO 17. 8. 2000); Valašská Bystøice, Hlaváèky, 1 km S kóty 630,4 (Polomsko), 470 m n. m. (ZO 18. 7. 2000). – 81. Hostýn- ské vrchy: Ratiboø, U Š astných, 0,8 km SZ kóty 677,9, 520 m n. m. (ZO 14. 7. 2001). Spíše teplomilný plevel, který se v teplých oblastech ji ní Moravy vyskytuje hojnì (viz publikované i nepublikované snímky v národní fytocenologické databázi ÈR – www.sci.muni.cz/botany/dbase_cz.htm). V Hostýnsko-vsetínských vrších se vyskytuje ojedinìle, a to pøedevším v teplejších okrajových západních a jihozápadních èástech poho- øí, odkud jen ojedinìle proniká i do centrálních èástí.
Geranium pusillum 21a. Hanácká pahorkatina: Pøílepy, u zemìdìlského dru stva, 0,6 km J kaple, 280 m n. m. (ZO 9. 7. 2000); opy u Holešova, u zemìdìlského dru stva, 0,3 km J kaple, 280 m n. m. (ZO 21. 6. 2001). – 76a. Moravská Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 38: 177–196, 2003 187 brána vlastní: Bílavsko, 1 km JJV kostela, u køi ovatky silnic Slavkov-Brusné, 320 m n. m. (ZO 22. 4. 2001); Bílavsko, 200 m SZV kostela, 310 m n. m. (ZO 19. 6. 2001); Bílavsko, nad kostelem, 330 m n. m. (ZO 19. 6. 2001); Brusné, 0,6 km SV støedu obce, 360 m n. m. (ZO 15. 9. 2001); Hlinsko pod Hostýnem, 50 m JZ elez- nièní zastávky, 280 m n. m. (ZO 8. 8. 2000). – 80a. Vsetínská kotlina: Horní Jasénka, U Kvoèkù, 0,2 km JZ kóty 651,0, 570 m n. m. (ZO 29. 4. 2001); Hoš álková, SV svah Fojtovy hory, ca 1,7 km VJV evang. kostela, 500 m n. m. (MD 8. 7. 1996); Ratiboø, pøi J okraji obce, 400 m n. m. (MD 4. 6. 1993); Ratiboø, pøi SV okraji obce, 360 m n. m. (MD 15. 6. 1995); Ratiboø, u høbitova pøi S okraji obce, 370 m n. m. (MD 18. 10. 1996); Val. Meziøíèí, Krhová, 0,5 km SV kaple, 340 m n. m. (ZO 21. 6. 2001); Valašská Bystøice, U Petru elù, u øeky a sil- nice, 460 m n. m. (ZO 18. 7. 2000); Vsetín, Švagerky, 600 m n. m. (ZO 20. 9. 2001); Zašová, 0,5 km SZ koste- la, 375 m n. m. (ZO 30. 6. 2001). – 81. Hostýnské vrchy: Kateøinice, J svah vrchu Chladná, 2 km SZ kostela, 540 m n. m. (MD 8. 6. 1995); Lukoveèek, V konec obce, 200 m drùbe árny, 310 m n. m. (ZO 9. 7. 2000); Raj- nochovice, Polomsko, 1 km SV kostela, 480 m n. m. (ZO 13. 7. 2000). Kakost malièký je na území Èeské republiky, zvláštì pak v termofytiku, hojný. Na Va- lašsku však patøí ke vzácnìjším druhùm plevelù, bez výraznìjší vazby na spoleèenstvo a vyskytuje se také na ruderálních stanovištích.
Kickxia elatine C2 76a. Moravská brána vlastní: Slavkov pod Hostýnem, SZ konec obce, 0,5 km SZ kaple, 290 m n. m. (ZO 3. 7. 1999). – 80a. Vsetínská kotlina: Bystøièka, U Bohatcù, 0,4 km JZ kóty 526 (Bøezina), 460 m n. m. (ZO 12. 7. 2001); Huslenky, 0,5 km JV kóty 641,9, na èervené znaèce, 555 m n. m. (ZO 27. 7. 2001); Huslenky, Losovy, 470 m n. m. (ZO 27. 7. 2001); Huslenky, U Škarpù, 100 m SV kóty 641,9, 690 m n. m. (ZO 27. 7. 2001); Mikulùvka, U Kuropatù, cca 1,5 km ZJZ støedu obce, 420 m n. m. (JT 20. 10. 1996); Ratiboø, J okraj obce, 375 m n. m. (MD 4. 9. 1996); Ratiboø, Z okraj obce, 365 m n. m. (MD 7. 10. 2001); Ratiboø, u høbitova pøi S okraji obce, 370 m n. m. (MD 18. 10. 1996); Ro nov pod Radhoš- tìm, Køi nice, 1,5 km JZ námìstí, 490 m n. m. (RJV 22. 7. 1999); Rù ïka, Páleniska, 0,4 km J kóty 526 (Bøezina), 450 m n. m. (ZO 12. 7. 2001); Semetín, 1 km JV kóty 677,9 (Ratiboøský Grúò), 490 m n. m. (ZO 11. 7. 2001); Vsetín, U Fifkù, 0,15 km J vysílaèe, 560 m n. m. (ZO 20. 9. 2001). – 81. Hostýnské vrchy: Kateøinice, JV výbì ek vrchu Chladná, asi 1 km S obce, 500 m n. m. (MD 1. 8. 1995); Ratiboø, Kobelné, 480 m n. m. (ZO 14. 7. 2001). – 82. Javorníky: Huslenky, Bratøejùvka, 1 km J kóty 580,7, 450 m n. m. (ZO 27. 7. 2001). Teplomilný polní plevel, který je na ji ní Moravì vzácný, ale v karpatské oblasti ponì- kud èastìjší (viz Lososová & Otýpková 2001, Otýpková 2003). Tì ištì jeho rozšíøení v ÈR le í v termofytiku, s výrazným pøesahem do mezofytika na východní a severový- chodní Moravì (Slavík 2000). V Hostýnsko-vsetínských vrších byl nalezen v širším okolí Vsetína pøevá nì na výslunných svazích. Vyskytuje se pøedevším v obilninách ve spole- èenstvech svazu Scleranthion annui, na mírnì kyselých pùdách, èasto zamokøených nebo v létì vysýchavých. Stejnì jako napø. u Euphorbia exigua je výskyt K. elatine v oblasti spí- še náhodný a nezávislý na typu plevelového spoleèenstva. Nìkteré z nových nálezù pøed- stavují první údaje pro celé fytochoriony (76. Moravská brána, 81. Hostýnské vrchy, cf. Slavík 2000) a další lokality se pohybují na horní hranici známého rozšíøení, popø. ji pøe- kraèují (Huslenky, 690 m n. m.).
Lamium amplexicaule 21a. Hanácká pahorkatina: Racková, JZ konec obce, 0,5 km J kóty 281,0 (Hrádek), 250 m n. m. (ZO 6. 5. 2001); Sazovice, 0,4 km SV kaple, 220 m n. m. (ZO 6. 5. 2001); Lechotice, 0,5 km S kóty 213,7, 230 m n.m.(ZO6.5.2001).–76a. Moravská brána vlastní: Brusné, 0,6 km SV støedu obce, 360 m n. m. (ZO 188 Otýpková & Danèák: Vzácnìjší plevele na Valašsku
15. 9. 2001); Brusné, 0,7 km J kóty 421,6 (Hùrka), V konec obce, 350 m n. m. (ZO 22. 4. 2001); Hlinsko p. Hostýnem, 300 m JZ elezn. stanice, 280 m n. m. (ZO 21. 6. 2001); Chomý , 0,2 km S støedu obce, 300 m n. m. (ZO 19. 6. 2001); Chomý , 0,5 km JZ kóty 334,1, 305 m n. m. (ZO 19. 6. 2001); Jankovice, 0,3 km J kaple, u eleznièní trati, 410 m n. m. (ZO 22. 4. 2001); Jankovice, 0,4 km JV kaple, 285 m n. m. (ZO 21. 6. 2001); Louèka, 0,4 km JZ kostela, 410 m n. m. (ZO 27. 4. 2001); Nìmetice, v nivì Beèvy u silnice k Hustopeèím, ca 2 km S støedu obce, 262 m n. m. (MD 24. 4. 2000); Slavkov pod Hostýnem, 0,4 km JJV kaple, 380 m n. m. (ZO 19. 6. 2001); Slavkov pod Hostýnem, 0,4 km SZ kóty 421,6, 360 m n. m. (ZO 19. 6. 2001). - 79. Zlínské vrchy: Bøezová, S konec obce, 0,4 km S støedu obce, 305 m n. m. (ZO 15. 4. 2001); Jasenná, 0,4 km SV dolního kostela, 370 m n. m. (ZO 8. 5. 2001); Jasenná, 0,6 km SSV dolního kostela, 380 m n. m. (ZO 8. 5. 2001); Racková, 0,4 km S kóty 273,2, 245 m n. m. (ZO 6. 5. 2001). – 80a. Vsetínská kotlina: Huslenky, U Škarpù, 0,1 km SV kóty 641,9, 630 m n. m. (ZO 27. 7. 2001). – 81. Hostýnské vrchy: Kateøinice, U Krajèù, 0,4 km JZ kóty 607,8 (Chladná), 555 m n. m. (ZO 27. 4. 2001); Lázy, ca 300 m SSV støedu obce, 560 m n. m. (JT 3. 5. 1998); Mikulùvka, U Vrzalù, 0,6 km SSV autobusové toèny, 440 m n. m. (ZO 4. 5. 2001); Pr no, U Holáòù, pole za hospodou, 0,5 km JZ kóty 541,8, 500 m n. m. (ZO 4. 5. 2001). Tì ištì rozšíøení hluchavky objímavé v ÈR le í v ní inách a pahorkatinách, kde je také velmi hojná. V podhorských a horských oblastech je ji výraznì øidší (cf. Dvoøáková 2000). Tomu odpovídá i rozšíøení ve studovaném území, kde je vázána pøedevším na peri- ferní oblasti Hostýnských vrchù a Moravskou bránu. Jen ojedinìle se vyskytuje také ve vyšších polohách v centrálních èástech pohoøí.
Lithospermum arvense 80a. Vsetínská kotlina: Ratiboø, J okraj obce, 400 m n. m. (MD 6. 9. 1993). Kamejka rolní byla v oblasti Hostýnsko-vsetínské hornatiny nalezena pouze na jedi- né lokalitì na ruderálním stanovišti (trhlina ve svahu nad místní komunikací). Tento ojedi- nìlý výskyt byl nepochybnì pouze pøechodného charakteru, i kdy v minulosti kamejka patøila k rozšíøeným plevelùm zdejší flóry (Gogela 1926, Øíèan 1936). Zdá se, e fakto- rem, který rozhoduje o jeho prezenci, resp. absenci v centrálních èástech moravských Kar- pat jsou, spíše ne nepøíznivé klimatické èi pùdní pomìry, dlouhodobé zmìny v zemìdìl- ském hospodaøení.
Malva neglecta 21a. Hanácká pahorkatina: Pøílepy, 0,5 km JJV kaple, u zemìdìlského dru stva, 280 m n. m. (ZO 9. 7. 2000). – 76a. Moravská brána vlastní: Slavkov pod Hostýnem, 0,4 km SZ kostela, 330 m n. m. (ZO 15. 9. 2001). – 80a. Vsetínská kotlina: Ratiboø, v intravilánu obce, pøi silnici, 340 m n. m. (ZO 17. 6. 2001). – 82. Javorníky: Halenkov, Hluboké, 1 km S kostela, 450 m n. m. (ZO 22. 8. 2000). Sléz pøehlí ený má v polních kulturách na Valašsku dosti ojedinìlý výskyt. Pøevá nì byl nalezen na okraji drobných polí, ve spoleèenstvech svazu Veronico-Euphorbion.Vy- hledává stanovištì bohatá dusíkatými látkami a obèas se vyskytuje také na selských dvo- rech v obcích. V území není všeobecnì pokládán za škodlivý plevel, ale naopak je velmi cenìn jako léèivá rostlina („páteøèí“).
Matricaria chamomilla 21a. Hanácká pahorkatina: opy u Holešova, u zemìdìlského dru stva, 0,3 km J kaple, 280 m n. m. (ZO 21. 6. 2001). – 76a. Moravská brána vlastní: Bílavsko, 0,5 km Z kostela, 300 m n. m. (ZO 19. 6. 2001); Bí- Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 38: 177–196, 2003 189 lavsko, 250 m V kostela, 315 m n. m. (ZO 19. 6. 2001); Bílavsko, nad kostelem, 330 m n. m. (ZO 19. 6. 2001); Hlinsko pod Hostýnem, 300 m JZ eleznièní stanice, 280 m n. m. (ZO 21. 6. 2001); Chomý , 0,2 km S støedu obce, 300 m n. m. (ZO 19. 6. 2001); Chomý , 0,3 km S støedu obce, 300 m n. m. (ZO 19. 6. 2001); Chomý , 0,4 km Z støedu obce, 305 m n. m. (ZO 19. 6. 2001); Jankovice, 0,4 km JV kaple, 285 m n. m. (ZO 21. 6. 2001); Jankovice, 0,5 km V kaple, 290 m n. m. (ZO 21. 6. 2001); Kunovice, 0,4 km J kaple, 385 m n. m. (ZO 7. 7. 2001); Louèka, 0,7 km S kostela , u eleznièní trati, 390 m n. m. (ZO 7. 7. 2001). Slavkov pod Hostýnem, 0,5 km JZ kaple, 370 m n. m. (ZO 19. 6. 2001). – 79. Zlínské vrchy: Zlín, Zbo ensko, 0,8 km SSZ kóty 316,2 (Sýkory), 290 m n. m. (ZO 6. 5. 2001). – 80a. Vsetínská kotlina: Ratiboø, 0,5 km S obce, 410 m n. m. (MD 22. 6. 1994); Ratiboø, pøi J okraji obce, 400 m n. m. (MD 4. 6. 1993); Rù ïka, 0,4 km SSV katol. kostela, 460 m n. m. (ZO 11. 7. 2001); Rù ïka, 0,5 km JV katol. kostela, 400 m n. m. (ZO 11. 7. 2001); Rù ïka, Páleniska, 0,4 km J kóty 526 (Bøezina), 450 m n. m. (ZO 12. 7. 2001); Valašské Meziøíèí, Krhová, 0,4 km J kaple, 310 m n. m. (ZO 21. 6. 2001); Zašová, 0,5 km SZ kostela, 375 m n. m. (ZO 30. 6. 2001). – 80b. Veøovické vrchy: Zašová, Pod Vlèím, 0,5 km SV kóty 393,2, 370 m n. m. (ZO 30. 6. 2001). – 81: Hostýnské vrchy: Lukove- èek, JV konec obce, u køí e u silnice, 310 m n. m. (ZO 8. 7. 2001); Lukoveèek, SZ konec obce, 0,2 km SZ ze- mìdìlského dru stva, 310 m n. m. (ZO 8. 7. 2001); Lukoveèek, Z konec obce, 0,3 km JJV zemìdìlského dru stva, 300 m n. m. (ZO 9. 7. 2000); Podhradní Lhota, 0,4 km J kóty 408,7 (Vrcha), 395 m n. m. (ZO 13. 7. 2000). – 82. Javorníky: Lideèko, 0,3 km JZ kostela, 500 m n. m. (ZO 25. 5. 2002). – 99a. Radhoš ské Bes- kydy: Valašská Bystøice, Kyèery, 400 m SV kóty 665,4, 660 m n. m. (ZO 19.7. 2000). Heømánek pravý je pokládán za diagnostický druh asociace Aphano-Matricarietum, ale stejnì jako samotná asociace tak i tento druh má v moravských Karpatech nepravidelný výskyt. Doposud byl zaznamenán v severovýchodní èásti Bílých Karpat (Otýpková 2003), ve Zlínských vrších a na západním okraji Hostýnských vrchù. Do nitra moravských Kar- pat vùbec nezasahuje a ojedinìlé výskyty v okolí Vsetína a Valašského Meziøíèí jsou spíše pozùstatkem pìstování druhu jako léèivky.
Neslia paniculata 76a. Moravská brána vlastní: Jankovice, 0,4 km JV kaple, 285 m n. m. (ZO 21. 6. 2001); Slavkov pod Hos- týnem, 0,4 km S kaple, 380 m n. m. (ZO 19. 6. 2001). – 79. Zlínské vrchy: Lideèko, 0,4 km JZ kostela, 510 m n. m. (ZO 25. 5. 2002). – 80a. Vsetínská kotlina: Horní Jasénka, U Kováøù, 0,9 km SZ kóty 662,7, na modré turistické znaèce, 550 m n. m. (ZO 13. 7. 2001); Hovìzí, Hajduch, 3,7 km S kostela, pole u luté turistické znaèky, 330 m n. m. (ZO 23. 8. 2000); Huslenky, 0,2 km SV eleznièní zastávky Huslenky zast., 400 m n. m. (ZO 27. 7. 2001); Huslenky, U Škarpù, 100 m SV kóty 641,9, 360 m n. m. (ZO 27. 7. 2001); Vsetín, U Zrotalù, 0,3 km JZ kóty 634,6, 620 m n. m. (ZO 13. 7. 2001). – 81. Hostýnské vrchy: Lhota, Na Lánici, 480 m n. m. (ZO 13. 7. 2001); Mikulùvka, Ve Vlèí, 3 km ZJZ støedu obce, 400 m n. m. (JT 14. 6. 1996). Tento teplomilný plevel se v Hostýnsko-vsetínských vrších vyskytuje ojedinìle a vel- mi vzácnì. Pøesto e øepinku latnatou napø. Sloboda (1868) èi Øíèan (1936) uvádìjí jako hojný polní plevel, nebyla v uplynulých desetiletích ve studovaném území vùbec pozoro- vána. Tì ištì jejího rozšíøení na Moravì le í pøedevším ve spoleèenstvech svazu Caucali- dion lappulae a ve vyšších polohách vstupuje i do spoleèenstev svazu Scleranthion annui (cf. Lososová & Otýpková 2001). V Hostýnsko-vsetínských vrších se náhodnì vyskytuje na ji ních svazích pøedevším ve spoleèenstvech svazu Veronico-Euphorbion.
Odontites verna C2 76a. Moravská brána vlastní: Chomý , 0,5 km JZ kóty 334,1, 350 m n. m. (ZO 19. 6. 2001). – 80a. Vsetínská kotlina: Oznice, U Míškù, 0,5 km JZ kóty 458,8 (Crhová), 410 m n. m. (ZO 10. 7. 2001). – 81. Hostýnské vrchy: Ratiboø, U Š astných, 0,8 km SZ kóty 677,9, 520 m n. m. (ZO 14. 7. 2001). 190 Otýpková & Danèák: Vzácnìjší plevele na Valašsku
Nenápadný, døíve zøejmì èasto pøehlí ený teplomilný plevel, který osídluje pøedevším drobná políèka s obilnými kulturami, ve spoleèenstvech svazu Scleranthion annui. Nález na lokalitì Oznice je prvním dokladem z fytochorionu 80a. Vsetínská kotlina (cf. Kubát 2000). Ve fytochorionu 81. Hostýnské vrchy (v ji ní èásti v okolí obcí Kašava a Trnava) byl nalezen poprvé teprve v nedávné dobì (Lososová & Otýpková 2001).
Ranunculus arvensis C3 76a. Moravská brána vlastní: Chomý , 0,5 km JZ kóty 334,1, 350 m n. m. (ZO 19. 6. 2001); Louèka, 0,4 km Z kostela, 395 m n. m. (ZO 7. 7. 2001); Louèka, 0,5 km JZ kostela, 410 m n. m. (ZO 27. 4. 2001); Louèka, 100 m JZ silnice è. 18, 395 m n. m. (ZO 7. 7. 2001); Slavkov pod Hostýnem, u høištì, 0,7 km Z kaple, 340 m n. m. (ZO 19. 6. 2001). – 78. Bílé Karpaty lesní: Nedašova Lhota, Zápechovské sedlo, ca 2,3 km SV kaple v obci, 570 m n. m. (MD 1. 8. 1997). – 79. Zlínské vrchy: Lideèko, 0,2 km JZ kostela, 525 m n. m. (ZO 25. 5. 2002); Lideèko, Raèné, 0,5 km JJV vrchu Krajèice, 525 m n. m. (ZO 19. 5. 2002); Raková, 0,4 km SZ støedu obce, 360 m n. m. (ZO 1. 5. 2001). – 80a. Vsetínská kotlina: Bystøièka, U Bo- hatcù, 0,4 km JZ kóty 526 (Bøezina), 460 m n. m. (ZO 12. 7. 2001); Hoš álková, 0,5 km S kostela, 460 m n. m. (ZO 2. 7. 2001); Hoš álková, Hajnušov, 0,7 km SSZ evang. kostela, 400 m n. m. (ZO 7. 5. 2001); Hoš álková, pøi JZ okraji obce, 420 m n. m. (MD 16. 6. 1995); Hovìzí, údolí Hoøansko, u autobusové toè- ny, 2 km JJZ obce, 430 m n. m. (MD 22. 5. 2000); Huslenky, 0,5 km JV kóty 641, 9, 555 m n. m. (ZO 27. 7. 2001); Huslenky, Losovy, 450 m n. m. (ZO 2. 5. 2001); Huslenky, U Šopù, 0,5 km JV kóty 701,4, 580 m n. m. (ZO 2. 5. 2001); Jablùnka, 0,7 km SV kostela, 370 m n. m. (ZO 14. 7. 2001); Jablùnka, Rù dìcký Vesník, 510 m n. m. (ZO 14. 7. 2001); Jablùnka, U Košutù, 500 m n. m. (ZO 14. 7. 2001); Janová, Hoøan- sko, 0,4 km S støedu obce, 410 m n. m. (ZO 17. 4. 2000); Leskovec, pøi SZ okraji obce, 380 m n. m. (MD 2. 7. 1999); Mikulùvka, U Kuropatù, 1,5 km ZJZ støedu obce, 420 m n. m. (JT 24. 5. 1998); Oznice, 0,5 km SZ kóty 458,8 (Crhová), 420 m n. m. (ZO 20. 4. 2001); Prlov, V konec obce, 480 m n. m. (ZO 30. 4. 1998); Ratiboø, Na Hranici, 0,8 km SSZ kostela, 370 m n. m. (ZO 27. 4. 2001); Ratiboø, J okraj obce, 400 m n. m. (MD 4. 7. 1994); Ratiboø, SV okraj obce, 360 m n. m. (MD 15. 6. 1995); Ratiboø, u høbitova pøi S okraji obce, 360 m n. m. (MD 11. 7. 1996); Ro nov pod Radhoštìm, Køi nice, 1,5 km JZ námìstí 490 m n. m. (RJV 21. 8. 1997, 22. 7. 1999); Rù ïka, 0,4 km SSV katol. kostela, 460 m n. m. (ZO 11. 7. 2001); Rù ïka, Páleniska, 0,4 km J kóty 526 (Bøezina), 450 m n. m. (ZO 12. 7. 2001); Seninka, SZ konec obce, 0,7 km J kóty 630,8, 450 m n. m. (ZO 19. 5. 2001); Val. Polanka, 0,3 km SSZ kostela, 400 m n. m. (ZO 19. 5. 2001); Vsetín, Jasenice, J èást údolí Velký Skalník, ca 2,2 km VSV zámku ve Vsetínì, 410 m n. m. (MD 26. 6. 2000); Vsetín, Truhelòáky, 560 m n. m. (ZO 7. 5. 2001); Vsetín, Velký Skalník, 0,8 km JJZ kóty 502,7, 420 m n. m. (ZO 7. 5. 2001). – 81. Hostýnské vrchy: Kateøinice, J svah vrchu Chladná, 2 km SZ kostela, 530 m n. m. (MD 8. 6. 1995, 15. 6. 1996); Pr no, U Holáòù, 1 km ZJZ kóty Krbácko (542), 520 m n. m. (JT 4. 8. 1996). – 82. Javorníky: Halenkov, Lušová, 100 m J køí e, 450 m n. m. (ZO 18. 5. 2001); Lideèko, Vršky, 200 m V elezn. stanice Lideèko-ves, 500 m n. m. (ZO 12. 5. 2002); Zdìchov, na øíèních náplavech u øeky, 520 m n. m. (ZO 24. 4. 1998). Rozšíøení tohoto teplomilného plevele je koncentrováno do karpatské èásti Moravy (viz Lososová & Otýpková 2001, Otýpková 2003). V Hostýnsko-vsetínských vrších se pryskyøník rolní nachází èasto pøedevším v širším okolí Vsetína a to v obilninách, ve spo- leèenstvech svazu Scleranthion annui. Aèkoli byly vìtšinou nalézány nepoèetné popula- ce, místy vytváøel i bohaté porosty. Pozoruhodné je, e pøesto e lze pryskyøník rolní na území Hostýnských vrchù pokládat za pomìrnì èastý druh, není jeho výskyt v tomto fy- tochorionu, podobnì jako ve fytogeografickém okrese Moravská brána, uvádìn v Kvìtenì ÈR (Køísa 1988). Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 38: 177–196, 2003 191
Rhinanthus alectorolophus C3 79. Zlínské vrchy: Lideèko, 100 m V elezn. stanice Lideèko-ves, 475 m n. m. (ZO 12. 5. 2002). – 80a. Vsetínská kotlina: Kateøinice, údolí Bøeziny, ca 0,8 km SV kostela, 420 m n. m. (MD 3. 7. 1996); Ratiboø, u høbitova pøi S okraji obce, 360 m n. m. (MD 11. 7. 1996); Val. Polanka, 0,3 km SSZ kostela, 400 m n. m. (ZO 19. 5. 2001); Vsetín, 0,3 km S kóty 662,7 (Sno ), 600 m n. m. (ZO 7. 5. 2001). – 81. Hos- týnské vrchy: Kašava, podél silnice k obci Dr ková, ca 1 km S kostela, 350 m n. m. (MD 30. 6. 1995); Oznice, 0,6 km SV kóty Èarabovská, 510 m n. m. (ZO 10. 7. 2001); Podolí, V konec obce, 0,4 km JV kóty 480,6 (Skalka), 460 m n. m. (ZO 7. 7. 2001); Trnava, údolí Trnávky, 430 m n. m. (ZO 1. 7. 1998). – 82. Javorníky: Halenkov, Lušová, 0,5 km SZ eleznièní zastávky N. Hrozenkov, zast., 590 m n. m. (ZO 18. 5. 2001). Pøesto e se kokrhel luštinec v minulosti vyskytoval na vìtšinì území ÈR jako hojný plevel, je dnes jako plevel nalézán jen velmi zøídka a osídluje spíše rùzné typy polorude- rálních narušovaných stanoviš , jako jsou meze, okraje cest apod. (Chán 1999, Skála & Štech 2000). Takto se chová i v námi studovaném území, aèkoliv Øíèan (1936) tento druh oznaèuje jako hojný polní plevel. Nám se podaøilo nalézt bohatou populaci v polní kultuøe jen výjimeènì (lok. Kašava). Také v porovnání s Bílými Karpaty se R. alectorolophus v Hostýnsko-vsetínských vrších vyskytuje dosti vzácnì a zdá se, e je velmi citlivý na ze- mìdìlské zásahy v prùbìhu vegetaèní sezóny.
Setaria glauca 21a. Hanácká pahorkatina: opy u Holešova, V okraj obce, 280 m n. m. (ZO 18. 6. 1997). – 76a. Morav- ská brána vlastní: Brusné, 0,6 km SV støedu obce, 360 m n. m. (ZO 15. 9. 2001); Hlinsko pod Hostýnem, 50 m JZ eleznièní zastávky, 280 m n. m. (ZO 8. 8. 2000). – 80a. Vsetínská kotlina: Ratiboø, niva Vset. Beèvy, ca 2,5 km V kostela, 330 m n. m. (MD 14. 8. 1996); Ro nov pod Radhoštìm, Køi nice, pøi cestì na vrcholu kopce, 1,5 km JZ námìstí, 490 m n. m. (RJV 22. 7. 1999); Ro nov pod Radhoštìm, øíèní náplavy v korytu Ro novské Beèvy, pøi Tyršovì nábøe í, 370 m n. m. (RJV 19. 8. 1998); Ro nov pod Radhoštìm, U Pily, 1,5 km SSZ vrcholu Vysoká, 400 m n. m. (RJV 25. 9. 1998). – 80b. Veøovické vrchy: Zubøí, Doøi- èáèky, 520 m n. m. (ZO 18. 7. 2001). – 81. Hostýnské vrchy: Semetín, Volèíkovy paseky, JV úpatí Rati- boøského Grúnì, 490 m n. m. (MD 19. 9. 2001). – 82. Javorníky: Huslenky, Bratøejùvka, 1 km J kóty 580,7, 450 m n. m. (ZO 27. 7. 2001). Ve studovaném území patøí bér sivý ke vzácnìjším, spíše teplomilným druhùm. Osíd- luje rùzné typy polních kultur (pøedevším kukuøièná pole), ale má také zøetelné tendence osídlovat i ruderální stanovištì. Vá e se zejména na ni ší polohy v periferních oblastech a jen ojedinìle zasahuje i do vnitøních èástí pohoøí.
Setaria viridis 80a. Vsetínská kotlina: Huslenky, 0,2 km SV eleznièní zastávky Huslenky zast., 400 m n. m. (ZO 27. 7. 2001). – 80b. Veøovické vrchy: Zubøí, Doøièáèky, 520 m n. m. (ZO 18. 7. 2001). Stejnì jako pøedchozí druh, patøí bér zelený k vzácným druhùm ve studovaném území. Na ji ní Moravì se nachází pøedevším ve spoleèenstvech svazu Caucalidion lappulae v obilninách a v okopaninách ve spoleèenstvu Setario-Veronicetum politae. Na Valašsku jsme zaznamenali ojedinìlé lokality v centrální èásti pohoøí, kde se bér vyskytoval na okraji obilných polí ve spoleèenstvech svazu Scleranthion annui. 192 Otýpková & Danèák: Vzácnìjší plevele na Valašsku
Sherardia arvensis 21a. Hanácká pahorkatina: Racková, JZ konec obce, 0,5 km J kóty 281,0 (Hrádek), 250 m n. m. (ZO 6. 5. 2001). – 76a. Moravská brána vlastní: Brusné, 1 km JJZ kóty 421,6 (Hùrka), 360 m n. m. (ZO 19. 6. 2001); Hlinsko pod Hostýnem, 0,4 km S eleznièní stanice, 295 m n. m. (ZO 21. 6. 2001); Chomý , 0,4 km Z støedu obce, 350 m n. m. (ZO 19. 6. 2001); Chomý , 0,5 km JZ kóty 334,1, 350 m n. m. (ZO 19. 6. 2001); Lhotka n. Beèvou, 200 m SV eleznièní zastávky, 280 m n. m. (JT 28. 9. 1996); Slavkov pod Hostýnem, 0,4 km SZ kostela, 330 m n. m. (ZO 15. 9. 2001); Slavkov pod Hostýnem, SZ konec obce, 0,5 km SZ kaple, 290 m n. m. (ZO 3. 7. 1999). – 79. Zlínské vrchy: Racková, 0,4 km S kóty 273,2, 245 m n. m. (ZO 6. 5. 2001). – 80a. Vsetínská kotlina: Leskovec, SZ okraj obce, 380 m n. m. (MD 2. 7. 1999); Mikulùvka, U Kuropatù, 1,5 km JZZ støedu obce, 420 m n. m. (JT 27. 10. 1996); Ratiboø, u høbitova pøi S okraji obce, 360 m n. m. (MD 11. 7. 1996); Ro nov pod Radhoštìm, Køi nice, 1,5 km JZ námìstí 490 m n. m. (RJV 21. 8. 1997, 22. 7. 1999); Seninka, SZ konec obce, 0,8 km J kóty 630,8, 450 m n. m. (ZO 19. 5. 2001). – 81. Hostýnské vrchy: Lukoveèek, JV konec obce, u køí e u silnice, 310 m n. m. (ZO 8. 7. 2001). – 82. Javorníky: Huslen- ky, 0,4 km JV kóty 733,9 (Ochmelov), na modré turistické znaèce, 680 m n. m. (ZO 27. 7. 2001). Ve zkoumané oblasti se braèka rolní vyskytuje pøedevším na jihozápadním okraji Hos- týnských vrchù, kde zøejmì vyznívá její souvislý výskyt v moravských Karpatech, zahrnu- jící území Bílých Karpat pøes Chøiby a Zlínské vrchy. Ve Vsetínských vrších jsme braèku zaznamenali jen ojedinìle (Huslenky, Ro nov p. Radhoštìm). Nejèastìji roste na okraji obilných polích, ve spoleèenstvu Euphorbio-Melandrietum.
Silene noctiflora 21a. Hanácká pahorkatina: Pøílepy, u zemìdìlského dru stva, 0,5 km JJV kaple, 280 m n. m. (ZO 9. 7. 2000); opy u Holešova, u zemìdìlského dru stva, 0,3 km J kaple, 280 m n. m. (ZO 21. 6. 2001). – 76a. Moravská brána vlastní: Bílavsko, 1 km JJV kostela, u køi ovatky silnic Slavkov-Brusné, 320 m n. m. (ZO 22. 4. 2001); Bílavsko, 200 m SZV kostela, 310 m n. m. (ZO 19. 6. 2001); Bílavsko, 250 m ZV kos- tela, 315 m n. m. (ZO 19. 6. 2001); Bílavsko, nad kostelem, 330 m n. m. (ZO 19. 6. 2001); Brusné, 0,7 km J kóty 421,6 (Hùrka), V konec obce, 350 m n. m. (ZO 22. 4. 2001); Brusné, 1 km JJZ kóty 421,6 (Hùrka), 360 m n. m. (ZO 19. 6. 2001); Hlinsko pod Hostýnem, 0,4 km S eleznièní stanice, 295 m n. m. (ZO 21. 6. 2001); Chomý , 0,4 km Z støedu obce, 350 m n. m. (ZO 19. 6. 2001); Chomý , 0,5 km JZ kóty 334,1, 350 m n. m. (ZO 19. 6. 2001); Jankovice, 0,4 km JV kaple, 285 m n. m. (ZO 21. 6. 2001); Jankovice, 0,5 km V kap- le, 290 m n. m. (ZO 21. 6. 2001); Kelè, vrch Strá né, ca 1,5 km SZ støedu mìsta, 390 m n. m. (MD 31. 7. 1999, 24. 4. 2000); Kunovice, 0,4 km J kaple, 385 m n. m. (ZO 7. 7. 2001); Louèka, u trati, 0,9 km SSZ kos- tela, 100 m SV eleznièní mostu, 390 m n. m. (ZO 14. 8. 2000); Podhradní Lhota, 0,4 km J kóty 480,7 (Vr- cha), 395 m n. m. (ZO 13. 7. 2000); Slavkov pod Hostýnem, 0,4 km S kaple, 380 m n. m. (ZO 19. 6. 2001); Slavkov pod Hostýnem, u høištì, 0,7 km Z kaple, 340 m n. m. (ZO 19. 6. 2001); Slavkov pod Hostýnem, 0,4 km SZ kaple, 330 m n. m. (ZO 22. 4. 2001, 15. 9. 2001); Slavkov pod Hostýnem, 0,5 km SZ kaple, 290 m n. m. (ZO 3. 7. 1999); Štramberk, pøi SZ okraji mìsta, 300 m n. m. (MD 7. 7. 1999). – 80a. Vsetínská kotlina: Bystøièka, Pohoøelisko, 1 km JV kóty 534,9 (Poskla), 350 m n. m. (ZO 28. 4. 2001); Ro nov pod Radhoš- tìm, Há ovice, 2 km JVV støedu mìsta, 480 m n. m. (RJV & MV 10. 8. 2001); Ro nov pod Radhoštìm, Køi nice, 1,5 km JZ námìstí, 490 m n. m. (RJV 21. 8. 1997). – 81. Hostýnské vrchy: Lukoveèek, V konec obce, 200 m drùbe árny, 310 m n. m. (ZO 9. 7. 2000). Podobnì jako Sherardia arvensis byla i Silene noctiflora zaznamenána pøedevším na okrajích Hostýnských vrchù ve spoleèenstvu Euphorbio-Melandrietum. Pøesto e existují historické údaje o výskytu pøi jihozápadním okraji Vsetínských vrchù (Øíèan 1936), v šir- ším okolí Vsetína jsme druh v souèasné dobì nepotvrdili. Ojedinìlé lokality v okolí Ro nova pod Radhoštìm zøejmì souvisí s hojnìjším výskytem v Moravské bránì v okolí Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 38: 177–196, 2003 193
Valašského Meziøíèí a Nového Jièína. Vy aduje vápnité pùdy, v létì vysýchavé, a pøe ívá, i kdy v ménì poèetných populacích, na polích s intenzivnìjším hospodaøením.
Stachys annua C2 76a. Moravská brána vlastní: Chomý , 0,2 km S støedu obce, 300 m n. m. (ZO 19. 6. 2001). Vzácný teplomilný plevel, který byl nalezen pouze na jediné lokalitì u obce Chomý na hranici fytogeografických okresù Hostýnské vrchy a Moravská brána. Pøírodní pod- mínky studovaného území jsou ji na okraji jeho ekologických nárokù, co se zøejmì znaènou mìrou odrá í ve zvýšené citlivosti k intenzívní zemìdìlské èinnosti a v omeze- ném rozšíøení v tìchto podhorských oblastech (srovnej výskyt v Bílých Karpatech, Otýp- ková 2003). Kromì relativnì teplejší oblasti fytogeografického okresu Moravská brána ani v minulosti nepatøil k pravidelným zástupcùm zdejší kvìteny (cf. Sloboda 1868, Goge- la 1926, Øíèan 1936, Chrtek jun. 2000).
Thlaspi perfoliatum 21a. Hanácká pahorkatina: Racková, JZ konec obce, 0,5 km J kóty 281,0 (Hrádek), 250 m n. m. (ZO 6. 5. 2001). – 79. Zlínské vrchy: Kelníky, stráò nad silnicí, 0,5 km JV kaple, 300 m n. m. (ZO 13. 4. 2001). – 80a. Vsetínská kotlina: Huslenky, U Pokorných, u øeky na stráni, 390 m n. m. (ZO 2. 5. 2001). V teplých oblastech ji ní Moravy se jedná o bì nì rozšíøený druh v obilninách, vino- hradech, na úhorech èi v okolí cest. Ve studované oblasti je velmi vzácný a spíše ne polní kultury osídluje ruderální stanovištì. Pozoruhodný je výskyt na lokalitì Huslenky, nebo penízek prorostlý dosud nebyl z fytogeografického okresu 80. Støední Pobeèví znám (cf. Dvoøáková 1992).
Valerianella dentata 80a. Vsetínská kotlina: Hoš álková, 0,5 km S kostela, 460 m n. m. (ZO 2. 7. 2001); Hovìzí, 0,85 km SV kostela, 390 m n. m. (ZO 27. 7. 2001); Huslenky, 0,2 km SV eleznièní zastávky Huslenky zast., 400 m n. m. (ZO 27. 7. 2001); Huslenky, U Škarpù, 100 m SV kóty 641,9, 630 m n. m. (ZO 27. 7. 2001); Jarcová, 200 m JV budovy vodárny, 300 m n. m. (JT 4. 7. 1997); Leskovec, pøi SZ okraji obce, 380 m n. m. (MD 2. 7. 1999); Ratiboø, u høbitova pøi S okraji obce, 360 m n. m. (MD 11. 7. 1996); Ratiboø, v nivì Ratiboøky, ca 1,5 km V kostela, 330 m n. m. (MD 2. 6. 1996); Ro nov pod Radhoštìm, Køi nice, 1,5 km JZ námìstí, 490 m n. m. (RJV 22. 7. 1999); Seninka, SZ konec obce, 0,8 km J kóty 630,8, 450 m n. m. (ZO 19. 5. 2001); Val. Po- lanka, Veøeèný, 0,5 km JJV kóty 544,2, 450 m n. m. (ZO 19. 5. 2001); Zašová, Pod Hájem, 200 m J kóty 360,7, 360 m n. m. (ZO 30. 6. 2001). – 81. Hostýnské vrchy: Kateøinice, J svah vrchu Chladná, 2 km SZ kostela, 530 m n. m. (MD 15. 6. 1996, 4. 7. 1996); Pr no, U Holáòù, 1 km ZJZ kóty Krbácko, 520 m n. m. (JT 6. 8. 1996); Ratiboø, Kobelné, 480 m n. m. (ZO 14. 7. 2001); Semetín, 1 km JV kóty 677,9, 490 m n. m. (ZO 11. 7. 2001). – 82. Javorníky: Huslenky, 0,4 km JV kóty 733, 9, 680 m n. m. (ZO 27. 7. 2001); Huslen- ky, Bratøejùvka, 1 km J kóty 580,7, 450 m n. m. (ZO 27. 7. 2001). Kozlíèek zubatý je teplomilný plevel, který se vyskytuje pøedevším v obilninách na výslunných svazích. V Hostýnsko-vsetínských vrších se vyskytuje pomìrnì zøídka, pøe- vá nì ve støedních polohách, ve spoleèenstvech svazu Scleranthion annui. Pozoruhodné je, e v teplejších okrajových èástech pohoøí chybí a naopak místy vystupuje i do relativnì vysokých nadmoøských výšek (Huslenky, 680 m). 194 Otýpková & Danèák: Vzácnìjší plevele na Valašsku
Veronica polita 21a. Hanácká pahorkatina: Lechotice, 0,5 km S kóty 213,7, 230 m n. m. (ZO 6. 5. 2001); Racková, JZ ko- nec obce, 0,5 km J kóty 281,0 (Hrádek), 250 m n. m. (ZO 6. 5. 2001); Sazovice, 0,4 km SV kaple, 220 m n. m. (ZO 6. 5. 2001); eranovice, 0,4 km SZ kostela, u zemìdìlského dru stva, 240 m n. m. (ZO 15. 4. 2001); eranovice, 0,7 km SZ kostela, 240 m n. m. (ZO 15. 4. 2001). – 76a. Moravská brána vlastní: Bílavsko, 0,4 km JZ kostela, 300 m n. m. (ZO 15. 9. 2001); Bílavsko, 200 m SZV kostela, 310 m n. m. (ZO 19. 6. 2001); Jankovice, 0,4 km JV kaple, 285 m n. m. (ZO 21. 6. 2001); Jankovice, 0,5 km V kaple, 290 m n. m. (ZO 21. 6. 2001); Kelè, vrch Strá né, ca 1,5 km SZ støedu mìsta, 390 m n. m. (MD 31. 7. 1999, 24. 4. 2000); Louèka, 0,4 km JZ kostela, 410 m n. m. (ZO 27. 4. 2001); Nìmetice, v nivì Beèvy u silnice k Hustopeèím, ca 2 km S støedu obce, 262 m n. m. (MD 24. 4. 2000); Slavkov pod Hostýnem, u høištì, 0,7 km Z kaple, 340 m n. m. (ZO 19. 6. 2001). – 79. Zlínské vrchy: Lukoveèek, Z konec obce, 0,3 km JJV zemìdìlského dru stva, 300 m n. m. (ZO 9. 7. 2000). – 80a. Vsetínská kotlina: Hovìzí, Potoky, 0,7 km SZ kóty 517,6, 490 m n. m. (ZO 2. 5. 2001). – 81. Hostýnské vrchy: Podolí, 0,2 km JJV kóty 480,6 (Skalka), 440 m n. m. (ZO 27. 4. 2001); Podolí, V konec obce, 0,4 km JV kóty 480,6 (Skalka), 460 m n. m. (ZO 7. 7. 2001). Rozrazil lesklý patøí mezi bì né druhy teplých oblastí ÈR. V chladném a vlhkém pod- nebí Hostýnsko-vsetínských vrchù je ale velmi vzácný a vyskytuje se pouze pøi západním a jihozápadním okraji pohoøí a hojnìji pak dále v Moravské bránì. Pouze ojedinìlý a vý- raznì izolovaný výskyt byl zaznamenán v centru Vsetínských vrchù u obce Hovìzí. Po- dobný typ rozšíøení, s tì ištìm na okrajích Hostýnských vrchù a ojedinìlými, izolovanými lokalitami v údolí Vsetínské Beèvy, mají také Thlaspi perfoliatum, Sherardia arvensis a Lamium amplexicaule. Uvedené druhy se v území chovají jako teplomilné prvky a cha- rakter jejich rozšíøení odpovídá teorii o pronikání teplomilných druhù do nitra moravských Karpat pøes høbety Hostýnských a Zlínských vrchù (Pospíšil 1962).
Vicia glabrescens (Koch) Heimerl 80a. Vsetínská kotlina: Mikulùvka, pastvina ca 400 m nad kravínem, 380 m n. m. (JT 2. 7. 1998); Ratiboø, støední èást údolí Kobelné, ca 1,3 km JJZ kostela, 450 m n. m. (MD 4. 6. 1993). – 81. Hostýnské vrchy: Ka- teøinice, J svahy vrchu Chladná, 2 km SZ kostela, 520 m n. m. (MD 15. 6. 1996). Vikev olysalá byla nalezena jen ojedinìle v obilných polích v oblasti Hostýnských vrchù. Døíve byla èasto taxonomicky zahrnována do druhu Vicia villosa a nezøídka byla zcela pøehlí ena (cf. Chrtková 1995).
Závìr
Pro plevelovou kvìtenu Hostýnsko-vsetínských vrchù je typický jen okrajový výskyt mnoha druhù, zejména teplomilných, jako napø. Thlaspi perfoliatum, Veronica polita, Erodium cicutarium, Setaria glauca, Neslia paniculata, Geranium pusillum, Sherardia arvensis, Lamium amplexicaule aj., které jsou naopak v teplejších oblastech naší republiky bì nì rozšíøené. Vyskytují se pøedevším na periferní oblasti Hostýnských vrchù a do cent- rálních èástí pohoøí buï nezasahují nebo zasahují jen ojedinìle. Také další druhy jako An- chusa arvensis, Chenopodium glaucum, Consolida regalis, Erucastrum gallicum, Galeopsis ladanum, Lithospermum arvense, Malva neglecta, Setaria viridis a Vicia glabrescens se zde vyskytují jen vzácnì. Pøedevším v okolí Vsetína bylo zaznamenáno nì- Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 38: 177–196, 2003 195 kolik vzácnìjších teplomilných druhù, napø. Euphorbia exigua, Neslia paniculata a Kic- kxia elatine, které však nejsou vázány na ádné teplomilné plevelové spoleèenstvo. Ojedinìle byly nalezeny i velmi vzácné a ohro ené druhy jako Bromus arvensis, Odontites verna a Stachys annua. Nehojnì se zde vyskytují také Camelina microcarpa, Rhinanthus alectorolophus a Galeopsis angustifolia, která patøí ji k taxonùm ménì ohro eným. Nao- pak nìkteré další druhy, pokládané za vzácné, jsou zde nápadnì hojnìjší ne na ostatním území Moravy, mezi nimi pak pøedevším Ranunculus arvensis a Aphanes arvensis. Cen- taurea cyanus je zejména v oblasti Hostýnských vrchù velmi hojná, ale do vyšších poloh Vsetínských vrchù ji nezasahuje.
Podìkování
Za poskytnutí vlastních floristických údajù dìkujeme Janì Tkaèíkové, Radimovi a Martinì Vašutovým. Za laskavé proètení textu a podnìtné pøipomínky a námìty dìkujeme Bohumilu Trávníèkovi a Radimovi Va- šutovi. Tato práce vznikla v rámci grantového projektu FRVŠ 612/2001.
Literatura
Èeøovský J., Feráková V., Holub J. & Procházka F. (1999): Èervená kniha ohro ených a vzácných druhù rostlin a ivoèichù ÈR a SR. Vol. 5. Vyšší rostliny. – Príroda, Bratislava. Dostálek J., Hejný S., Husák Š., Schwarzová T. & Dvoøák F. (1990): Chenopodium L. – merlík. – In: Hejný S. & Slavík B. [eds], Kvìtena Èeské republiky, 2: 223–265, Academia, Praha. Dvoøáková M. (1992): Thlaspi L. – penízek. – In: Hejný S. & Slavík B. [eds], Kvìtena Èeské republiky, 3: 171–179, Academia, Praha. Dvoøáková M. (2000): Lamium L. – hluchavka. – In: Slavík B. [ed.], Kvìtena Èeské republiky, 6: 596–603, Academia, Praha. Ehrendorfer F. [ed.] (1973): Liste der Gefäßpflanzen Mitteleuropas. Ed. 2. – Gustav Fischer Verlag, Stuttgart. Gogela F. (1903): Z kvìteny pahorkatiny podkarpatské na Moravì východní. - Vìstn. Kl. Pøírod. Prostìjov 5: 65–75. Gogela F. (1908): Kvìtena na dolním toku Rusavy v okolí Støebìtic. – Vìstn. Kl. Pøírod. Prostìjov 9: 43–54. Gogela F. (1926): Kvìtena horstva hostýnského. 1. èást. – Ms. [Depon. in: Okr. úøad Kromìøí ] Hejný S. (1960): Ökologische Charakteristik der Waser- und Sumpfpflanzen in den Slowakischen Tiefebenen (Donau- und Theissgebiet). – SAV, Bratislava. Holub J. & Procházka F. (2000): Red list of vascular plants of the Czech Republic – 2000. – Preslia 72: 187–230. Holub J. (1995): Aphanes L. – nepatrnec. – In: Slavík B. [ed.], Kvìtena Èeské republiky, 4: 270–275, Academia, Praha. Holub J. (2000): Èerná listina vymizelých taxonù kvìteny Èeské republiky a Slovenské republiky. – Preslia 72: 167–186. Chán V. [ed.] (1999): Komentovaný Èervený seznam kvìteny ji ní èásti Èech. – Pøíroda 16: 1–284. Chrtek J. & Køísa B. (1992): Tithymalus Gaertner – pryšec. – In: Hejný S. & Slavík B. [eds], Kvìtena Èeské republiky, 3: 321–346, Academia, Praha. Chrtek J. jun. (2000): Stachys L. – èistec. – In: Slavík B. [ed.], Kvìtena Èeské republiky, 6: 614–625, Academia, Praha. 196 Otýpková & Danèák: Vzácnìjší plevele na Valašsku
Chrtková A. (1995): Vicia L. – vikev. – In: Slavík B. [ed.], Kvìtena Èeské republiky, 4: 386–414, Academia, Praha. Jarolímek I., Zaliberová H., Mucina L. & Mochnacký S. (1997): Rastlinné spoloèenstvá Slovenska. 2. Synantropná vegetácia. – Veda, Bratislava. Køísa B. (1988): Ranunculus L. – pryskyøník. – In: Hejný S. & Slavík B. [eds], Kvìtena Èeské socialistické republiky, 1: 425–446, Academia, Praha. Køísa B. (2000): Lycopsis L. – prlina. – In: Slavík B. [ed.], Kvìtena Èeské republiky, 6: 212–213, Academia, Praha. Kubát K. (2000): Odontites Ludwig – zdravínek. – In: Slavík B. [ed.], Kvìtena Èeské republiky, 6: 449–452, Academia, Praha. Lososová Z. & Otýpková Z. (2001): Výskyt ohro ených druhù plevelù na ji ní Moravì. – Zpr. Èes. Bot. Spoleè. 36: 81–98. Otýpková Z. (2003): Poznámky k recentnímu rozšíøení plevelù v Bílých Karpatech. – Zpr. Èes. Bot. Spoleè. 38: 47–61. Pospíšil V. (1962): Jak pronikaly termofyty do nitra severozápadních Karpat. – Èas. Morav. Mus. 47: 69–103. Øíèan G. (1936): Kvìtena okresu Vsetínského a Valašsko-meziøíèského. – Ms., 79 p. [Depon. in: Knihovna OVM Vsetín, pracovištì Valašské Meziøíèí] Sedláèková M. (1986): K výskytu vzácnìjších polních plevelù na Novojièínsku. – Vlastiv. Sborn. Okresu Nový Jièín 38: 61–69. Sedláèková M. (1992): Poznámky k rozšíøení Aphanes arvensis na severovýchodní Moravì. – Èas. Slez. Muz. Opava, Ser. A, 41: 69–76. Skála Z. & Štech M. (2000): Rhinanthus L. – kokrhel. – In: Slavík B. [ed.], Kvìtena Èeské republiky, 6: 463–471, Academia, Praha. Skalický V. (1988): Regionálnì fytogeografické èlenìní. – In: Hejný S. & Slavík B. [eds], Kvìtena Èeské socialistické republiky, 1: 103–121, Academia, Praha. Slavík B. (2000): Kickxia Dumort. – úporek. – In: Slavík B. [ed.], Kvìtena Èeské republiky, 6: 346–349, Academia, Praha. Slavíková Z. (2000): Ladanella Pouzar & Slavíková – konopièka. – In: Slavík B. [ed.], Kvìtena Èeské republiky, 6: 582–588, Academia, Praha. Smejkal M. (1990): Cerastium L. – In: Hejný S. & Slavík B. [eds], Kvìtena Èeské republiky, 2: 136–151, Academia, Praha. Sloboda D. (1868): Flora von Rottalowitz und Umgebung in Mähren. – Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 6: 98–124. Štìpánek J. (1992): Erucastrum C. Presl – øedkevník. – In: Hejný S. & Slavík B. [eds], Kvìtena Èeské republiky, 3: 222–224, Academia, Praha. Došlo dne 15. 3. 2002