Tomáš Švik Vliv Současné Ekonomické Krize Na Automobilový Průmysl
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
Univerzita Palackého v Olomouci Přírodovědecká fakulta Katedra geografie Tomáš Švik Vliv současné ekonomické krize na automobilový průmysl: regionálně geografické aspekty Diplomová práce Vedoucí práce: doc. RNDr. Václav Toušek, CSc. Olomouc 2012 1 2 3 Prohlášení Prohlašuji, že jsem předloženou diplomovou práci vypracoval samostatně za použirí citované literatury. V Olomouci dne 25. dubna 2012 …………………… 4 Děkuji doc. RNDr. Václavu Touškovi, CSc. za rady a trpělivost při vedení práce. Dále děkuji prof. RNDr. Petru Pavlínkovi, Ph. D. za bezplatné poskytnutí jeho článků z placených databází a Sdružení automobilového průmyslu za poskytnuté materiály. Mgr. Janu Fryčkovi děkuji za překlad článku z francouzštiny. A rodičům i svým přátelům děkuji za jakoukoliv formu podpory během studia. Obsah 5 1. Úvod 7 2. Sou časná globální ekonomická krize 8 2.1 Popis vzniku a ší ření krize 8 2. 2 Dopad globální krize na českou ekonomiku 16 2. 3 Názory na p říčiny vzniku globální ekonomické krize 19 3. Sv ětový automobilový pr ůmysl 3.1 Stru čný vývoj sv ětového automobilového pr ůmyslu 22 3.1 Objem a dynamika výroby automobil ů v letech 2006 až 2011 podle stát ů 27 3.2 Objem a dynamika výroby automobil ů v letech 2006 až 2011 podle automobilek 33 3. 3 Zm ěny prostorového rozmíst ění výroby v rámci jednotlivých automobilek 3.4 Nejv ětší firmy podle tržeb a zisku v období krize 49 3.5 Šrotovné 53 3.5.1 Vliv šrotovného na trh v Evropské unii 58 3.5.2 Vliv šrotovného na trh na Slovensku 61 4. Automobilový pr ůmysl v ČR 66 4.1 Historický vývoj 66 4.1.1 Historický vývoj v období do roku 1945 76 4.1.2 Historický vývoj výroby automobil ů mezi léty 1945 až 1989 81 4.1.3 Export v éře státního plánování 82 4.1.4. Výroba osobních voz ů Aero Minor 83 4.1.5. Výroba osobních voz ů Tatra b ěhem éry státního plánování 85 4.1.6 Výroba osobních voz ů Škoda b ěhem éry státního plánování 100 4.1.7 Historie výroby nákladních automobil ů v éře státního plánování 103 4. 2 Transformace českého automobilového pr ůmyslu 104 4.2.1 Transformace automobilky Škoda 123 4. 3 Transformace výrobc ů užitkových voz ů 124 4.3.1 Tatra 129 4.3.2 Tatra v období krize 132 4.3.3 Liaz 133 4.3.4 Avia 133 4.4 Transformace ostatních finálních výrobc ů 133 4.5 Transformace výrobc ů komponent ů 134 4. 6 Noví finální výrobci 135 4.6.1 TPCA 136 4.6.2 HMMC 136 4.6.3 SOR Libchavy 136 4.6.4 Malosériový výrobci 137 4. 7 Dopady krize na automobilový pr ůmysl v Česku 137 5. Vliv krize automobilového pr ůmyslu na trh práce 144 6. Škoda auto – p řípadová studie 155 7. Záv ěr 168 8. Shrnutí 169 9. Literatura 170 6 1. Úvod Jedním z odvětví, se kterým byla současná ekonomická krize nejčastěji spojována je automobilový průmysl. V České republice, kde jde o nejvýznamnější odvětví ekonomiky byla často již před propuknutím krize kritizována přílišná závislost na něm, která údajně měla v případě hospodářských potíží způsobovat vysokou nezaměstnanost a kolaps ekonomiky. Bylo tomu skutečně tak? Je taková obava oprávněná, nebo je už z podstaty fungování automobilového průmyslu mylná? Hrozí automobilovému průmyslu přesouvání do pracovně levnějších lokalit? A pokud se někam automobilový průmysl přesouvá, tak kam? Otázek se ve spojitosti s tímto odvětví nabízí mnoho. Cílem práce je popsat základní vývojové tendence v automobilovém průmyslu, zejména v období 2007 až 2010, z hlediska objemů výroby a její distribuce, účinnosti opatření pro podporu prodeje známého jako „šrotovné“ a zhodnotit vliv automobilového průmyslu na nezaměstnanost České republiky. 7 2. Sou časná globální ekonomická krize Když tvůj soused ztratí práci, jedná se o recesi, pokud ji ztratíš ty, je to deprese. Harry S. Truman Ekonomické krize jsou nedílnou součástí vývoje ekonomik. Ty procházejí fázemi konjunktury (růstu) a recese (zpomalení růstu) či deprese (poklesu). Globální krize nedávných let – či krize současná (názory na to, zda krize skončila se liší) se však od běžných ekonomických výkyvů odlišuje. Často je považována za nejhlubší krizi od celosvětové hospodářské krize 30. let 20. století, někdy je dokonce považována za srovnatelně silnou, s čímž však autor této diplomové práce nesouhlasí. Většina ekonomů hodnotících nynější krizi se však shoduje na tom, že tato krize nějakým způsobem pozměnila svět a v řadě ohledů se situace nebude normalizovat do období před rokem 2008. Daleko menší shoda mezi ekonomy ovšem panuje v příčinách krize či v tom, jak by měla být řešena. Byť bezprostřední podněty k propuknutí ekonomické krize jsou celkem jasné, tak v popisu dlouhodobějších příčin se postoje zástupců jednotlivých ekonomických škol diametrálně liší. Typické je, že zástupci v podstatě všech názorových proudů považují svůj pohled za menšinový, jdoucí mimo hlavní proud a vizionářský (a jimi uvádění zástupci hlavního proudu jsou ve svém sebehodnocení stejného názoru). Většinou odborné veřejnosti krize nebyla očekávána (přesto, že podle mnohých nebyla překvapivá) a společnost na ni nebyla připravena. Obecné dilema, jenž krize nastolila, spočívá v další víře v samoregulační schopnosti trhu, či ve volání po nutnosti výraznějších státních zásahů a regulace. Zaznívají jak názory o nedostatečné regulaci vedoucí k eskalaci krize, tak naopak o přeregulovanosti a jejích zhoubných následcích. Další témata, se kterými je krize spojována jsou globalizace a zadluženost (ať již států nebo domácností). Podle mnohých současná ekonomická krize přeroste (či již přerostla) v krizi společenskou, následně v krizi politickou díky odlišným zájmům jednotlivých regionů a není vyloučeno ani vypuknutí krize bezpečnostní. Tato práce nebude v popisu krize zacházet do přílišných detailů a neklade si ani za cíl vysvětlit, které ekonomické pojetí je správné. Jednak by to rozsahem vydalo minimálně na samostatnou diplomovou práci, jednak pokud není schopna jasný konsenzus poskytnout ani renomovaná ekonomická veřejnost, neklade si takový cíl ani autor této práce. Následující řádky se budou snažit spíše přiblížit příčiny a jednotlivé přístupy ke krizi. 2.1 Popis vzniku a ší ření krize Rok 2006 byl ekonomicky globálně velmi úspěšný. Většina států vykazovala velmi nízkou nezaměstnanost, často rekordně, nadprůměrně rostly i ekonomiky, u nichž dříve nebyla obvyklá velká dynamika růstu (například Německo a Japonsko). Velmi prudce posilovaly kurzy akcií a ceny nemovitostí, jejichž nákupy byly motivovány příznivými úrokovými sazbami pro financování 8 umožněnými bezproblémovou inflací. 1 Ve skutečnosti to bylo způsobeno tím, že se v tomto období již dávno nafukovala bublina na finančním a realitním trhu ve Spojených státech amerických, ale i jinde (v Evropě například ve Španělsku či Irsku). Pavel Kohout 2 například argumentuje, že i nejoslnivější období růstu české ekonomiky (roky 2006 a 2007) bylo příkladem nafukování bubliny, způsobené (jako ovšem i ve všech ostatních případech) primárně pumpováním příliš velkého objemu nových peněz do ekonomiky. Důkaz podle Kohouta spočívá v jednoduchém faktu, že od roku 2005 ekonomika spotřebovala větší objem nového dluhu, než zvládla vytvořit nového produktu (nárůst dluhu byl rychlejší než nárůst HDP). Začátek krize bývá datován do března 2007, kdy se rozpoutala krize rizikových subprime hypoték (to může být přeloženo jako substandardních hypoték, tedy hypoték s nižší než standardní kvalitou). 3 V tomto období se ukázalo, že začala klesat hodnota nemovitostí, během února klesly ceny nových rodinných domků o 3,9 procenta v porovnání s předchozím měsícem a 18,3 procenta meziročně. 4 Rovněž docházelo k omezování poskytování hypoték a bylo stále obtížnější hypotéku získat. To bylo velmi škodlivé zejména proto, že většina těchto hypoték nesloužila k pořízení nové nemovitosti, ale šlo o zpětné úvěrování k umořování předchozích dluhů a ke krytí životních potřeb dlužníků. Švihlíková 5 uvádí, že zadlužení amerických domácností se pohybovalo kolem 140 procent disponibilního důchodu. Umořování těchto hypoték dalšími bylo umožněno tak, že cena nemovitostí rostla tak rychle, že bylo možno na nemovitost vzít další úvěr vyšší než ten předchozí, a zároveň dosahovala relativně nízkých hodnot inflace. Ve velkém množství těchto hypoték šlo navíc, jak už bylo zmíněno, o subprime, rizikové hypotéky (v roce 2006 činily 60 procent z uzavřených hypoték 6), které bývaly půjčovány komukoliv, tedy i klientům, kteří si je nemohli dovolit, často i klientům bez odpovídající znalosti angličtiny, bez schopnosti přečíst si text smlouvy, již podepisují. 7 Manuel Aalbers 8 často rozšířenému názoru, že většina uživatelů rizikových hypoték byla z nízkopřijmových skupin a mezi imigranty, oponuje s tím, že většina byla poskytnuta středním vrstvám. „Napíchnutím“ bubliny pak bylo, když po dlouhou dobu velmi nízké úrokové sazby začaly být zvedány a ukázalo se, že mnohé nemohou být splaceny. V eskalaci hypoteční krize a především v její přerod v krizi finanční hrál výraznou roli prostorový aspekt. Půjčky byly sice poskytovány především domácími americkými věřiteli (v předchozí hypoteční krizi v 80. letech byly poskytovány především regionálními věřiteli, což nyní již neplatilo), ale byly sekuritizovány , což znamenalo, že společně s velkým množstvím jiných hypoték byla vytvářena velká úvěrová portfolia, která kryla cenné papíry zvané CDO (collateralized debt 1 Dubská, D.: Dopady sv ětové finan ční a hospodá řské krize na ekonomiku České republiky. Praha 2010. s. 1 – 13. 2 Kohout, P.: Finance po krizi. D ůsledky hospodá řské recese a co bude dál. Praha 2009. s. 85. 3 Kohout, P.: Finance po krizi…, s. 11. 4 Tamtéž. 5 Švihlíková, I.: Globalizace a krize. Souvislosti a scéná ře. Praha 2010. s. 51. 6 Aalbers, M.: Geographies of the financial crisis. Area, č. 41, 2009. s. 34 – 42. 7 K tomu nap ř.: Kohout, P.: Finance po krizi…, s. 11., s. 20 – 23. 8 Aalbers, M.: Geographies of the financial crisis…, s. 34 – 42. 9 obligations – dluhové obligace se zástavou). Ty emitovaly velké banky z Wall Street (Goldman Sachs, Morgan Stanley, Merril Lynch a další). Dále do nich investovaly banky, penzijní fondy, hedge fondy 9, ale také individuální investoři nebo například městská zastupitelstva z celého světa.