Pomístní Jména V Trhové Kamenici

Masarykova univerzita Pedagogická fakulta

Katedra českého jazyka a literatury

Pomístní jména v Trhové Kamenici

Závěrečná práce

Brno 2013

Vedoucí závěrečné práce: prof. PhDr. Rudolf Šrámek, CSc.

Vypracovala: Mgr. Magdalena Bucanová

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem závěrečnou práci zpracovala samostatně a pouţila jen literaturu uvedenou v seznamu literatury, který je v práci uveden.

V Brně dne 27. 5. 2013 ......

Poděkování

Na tomto místě bych ráda poděkovala svému vedoucímu závěrečné práce prof. PhDr. Rudolfu Šrámkovi, CSc. za vstřícný přístup, cenné metodické a teoretické rady, kterými přispěl k vypracování této závěrečné práce.

OBSAH

Úvod 5

1. POMÍSTNÍ JMÉNA 6 1.1 Pomístní jména a jejich formální podoba 7 1.2 Třídění pomístních jmen 9

2. CHARAKTERISTIKA PRAMENŮ POMÍSTNÍCH JMEN 12 2.1 Soupis pomístních jmen – 70. léta 20. století 14

3. POMÍSTNÍ JMÉNA V THOVÉ KAMENICI 16 3.1 Stručná charakteristika Trhové Kamenice 16 3.2 Pomístní jména a jejich formální podoba 17 3.3 Tvoření pomístních jmen 20 3.4 Osobní jména v pomístních jménech 22 3.5 Slovník pomístních jmen 23

4. VYUŢITÍ POMÍSTNÍCH JMEN V HODINÁCH ČESKÉHO JAZYKA 35

Závěr 38 Seznam pramenů a literatury 39 Seznam příloh 41

ÚVOD

Závěrečná práce se zabývá pomístními jmény v Trhové Kamenici. Cílem práce je shromáţdění pomístních jmen z tohoto městysu. Trhovou Kamenicí jsem se jiţ dříve zabývala v bakalářské a v diplomové práci. K výběru tématu týkajícího se Trhové Kamenice přispěla skutečnost, ţe zde ţiji. I kdyţ k Trhové Kamenici dříve i dnes náleţely další osady, zabývám se pouze Trhovou Kamenicí. K výběru tématu a zkoumané lokality přispěl i fakt, ţe zkoumaná oblast zaţívá v současnosti stavební rozvoj, který mění její podobu. Tyto změny nepřímo souvisí i s pomístními jmény, na části louky s pomístním jménem Klášterka byla postavena nová silnice, V Chrastinách vzniká oblast zastavěná novými rodinnými domy. V první kapitole se budu zabývat obecnou charakteristikou pomístních jmen. Při rozboru pomístních jmen budu vycházet ze zásad českých jazykovědců Vladimíra Šmilauera (1972) a Libuše Olivové-Nezbedové (1995). Zaměřím se na třídění a formální podobu pomístních jmen. Ve druhé kapitole pojednám o pramenech pomístních jmen. Pomístní jména budu čerpat z několika zdrojů, z archivních pramenů ze Státního okresního archivu v Chrudimi, z místní literatury, která se zabývá Trhovou Kamenicí, ze vzpomínek pamětníků. Tyto prameny stručně přiblíţím. Ve třetí kapitole se budu zabývat pomístními jmény v Trhové Kamenici. Nejprve krátce nastíním historii a současnost Trhové Kamenice. V této části práce budu charakterizovat pomístní jména a pokusím se určit motivaci pojmenování. Pro tuto kapitolu vyuţiji poznatky z předchozích částí. Některá pomístní jména jsou běţně pouţívána místními obyvateli, jiná jsou pouze v povědomí, některá jiţ nalezneme jen na mapách. U kaţdého pomístního jména určím objekt, který je takto označován. Pokud je to moţné, lokalitu místa pak upřesňuji pomocí údajů katastrálních map. Pro stejné území se v průběhu let pouţívalo několik názvů nebo jedno pomístní jméno pro určitou oblast se vyskytuje v několika variantách. Pro charakteristiku, motivaci pojmenování vyuţiji samozřejmě onomastickou literaturu a poznatky místních zdrojů. Při spojení těchto zdrojů můţe vzniknout celková představa o pomístních jménech. Poslední kapitola se zabývá vyuţitím pomístních jmen v hodinách českého jazyka. Pro lepší obraz o lokalitě a kontextu pomístních jmen v Trhové Kamenici vyuţiji obrazové přílohy – mapy.

1. POMÍSTNÍ JMÉNA

Pomístní jména patří mezi vlastní jména, kterými se zabývá onomastika. Při studiu musíme rozlišovat obecná jména (apelativa) od vlastních jmen (proprií). Apelativa označují skupinu stejných objektů, jevů, propria pojmenovávají konkrétní samostatné objekty. Vlastní jméno nebo-li proprium označuje konkrétní objekt – jednotlivinu, např. osobu, zvíře, věc, apod. Vlastní jména pak dále můţeme třídit na bionyma, chrématonyma, geonyma. Bionyma jsou vlastní jména ţivých bytostí. Chrématonyma jsou vlastní jména objektů, které vytvořil člověk, geonyma obsahují všechna toponyma, sídlištní, kosmická, pomístní. Jednotlivými druhy vlastních jmen se zabývají příslušná odvětví onomastiky. Pomístní jméno (anoikonymum) můţeme definovat jako „vlastní jméno neţivého přírodního objektu a jevu na Zemi a toho člověkem vytvořeného objektu na Zemi, který není určen k obývání a je v krajině pevně fixován.“1 Pomístní jména dále rozlišujeme na hydronyma, oronyma, agronyma, hodonyma a další vlastní jména neţivých objektů, které nejsou určeny k obývání člověkem. Hydronyma jsou vlastní jména vod, např. moří, průlivů, jezer, vodních nádrţí, studánek apod. V této práci se pak setkáme s názvem řeky, potoku, rybníků. Oronyma označují vlastní jména vertikálních tvarů zemského povrchu, např. pohoří, hor, roklí, skal apod. V Trhové Kamenici se setkáme s názvy kopců, vrcholů, údolí. Agronyma, neboli pozemková jména, jsou vlastní jména obdělávaných a neobdělávaných pozemků. Do této kategorie patří názvy vinic, obor apod. V Trhové Kamenici se setkáme s názvy lesních pozemků, polí, luk, lesů. Hodonyma jsou vlastní jména dopravních cest, komunikací, např. ulic, cest, silnic, náměstí, mostů apod. Poslední kategorii pak tvoří ostatní vlastní jména neţivých objektů v přírodě, které nejsou určeny k obývání. Do této kategorie řadíme vlastní jména kříţů, kapliček, hřbitovů, pomníků, rozhleden apod.2

1 OLIVOVÁ-NEZBEDOVÁ, L. a kol.: Pomístní jména v Čechách. Praha 1995, s. 15. 2 Tamtéţ, s. 15-16. 6

1.1 Pomístní jména a jejich formální podoba

V této kapitole se budu zabývat pomístními jmény zejména z hlediska jejich formální podoby. V kapitole o pomístních jménech v Trhové Kamenici charakterizuji daná pomístní jména na základě těchto jednotlivých hledisek.

. Souvislost pomístních jmen s objektem

Pomístní jména označují – pojmenovávají určitý objekt, např. kopec, rybník, louku. V průběhu let můţe daný objekt z různých důvodů zaniknout. Pomístní jméno zaniká nebo se tímto pomístním jménem začne pojmenovávat jiný objekt. V pomístních jménech často najdeme doklad o starších skutečnostech, např. majetkových, historických, kulturních vztazích.

. Původ pomístních jmen

Pomístní jména většinou vytvářejí místní obyvatelé. Pokud se obyvatelé mění, dochází i ke změnám v pomístních jménech. Noví obyvatelé jiţ nemusejí původní pomístní jméno pouţívat, protoţe ho neznají, nebo si ho přizpůsobí. Noví obyvatelé také mohou vytvářet nové názvy. V průběhu let vznikly v Čechách různé skupiny pomístních jmen. Můţeme rozlišovat pomístní jména českého původu, pomístní jména přejatá - ovlivněná cizími jazyky (nejčastěji němčinou). Přejatá pomístní jména postupně zdomácněla.

. Stáří pomístních jmen

U pomístních jmen je zajímavé jejich stáří. Pomístní jména vznikají, přetrvávají nebo zanikají. Mezi nejstarší pomístní jména patří názvy vodních toků, např. Vltava, Labe, Jizera. Nejstarší pomístní jména jsou doloţena v historických dokumentech. Jiná vznikala podle potřeby označení nově vzniklých objektů, potřeby rozlišení pozemků. Pro určení stáří jsou podstatné různé doklady, mezi které patří písemné prameny, např. kroniky, mapy, katastr.3

3 OLIVOVÁ-NEZBEDOVÁ, L. a kol.: Pomístní jména v Čechách. Praha 1995, s. 20-23. 7

. Jazyková stránka pomístních jmen

Stará pomístní jména byla součástí jazyka před mnoha lety, protoţe si zachovala svůj tvar, vypovídají o stavu nebo vývoji českého jazyka v určitém období. V pomístních jménech se projevovala nářečí.

. Přímá a nepřímá pomístní jména

Pomístní jména můţeme dělit na přímá a nepřímá. Přímá pomístní jména pojmenovávají objekt podle jeho výrazné vlastnosti, např. barvy, tvaru, bývalého majitele. Bývají vyjádřena nominativem. U nepřímých pomístních jmen je motivací pro pojmenování jiný objekt, který můţe být označen apelativem nebo vlastním jménem.

. Jednoslovná a víceslovná pomístní jména

Pomístní jména se vyskytují v jednoslovné i víceslovné podobě. U pomístních jmen tvořených více slovy můţeme určovat hlavní a vedlejší vztah slov.

. Druhy slov v pomístních jménech

Pomístní jména jsou nejčastěji vyjádřena substantivy, často i substantivizovanými adjektivy, adjektivy, číslovkami. Pomístní jména jsou vyjádřena i dalšími slovními druhy, ty se objevují ale málo např. slovesa. V pomístních jménech se často objevují předloţky.

. Vznik pomístních jmen

Pojmenování objektů je motivováno apelativy a vlastními jmény. U vlastních jmen pak můţeme blíţe určit motivaci vzniku pomístních jmen. Pomístní jména dělíme na antroponyma, toponyma, chrématonyma. Pomístní jména, u kterých je pojmenování motivováno osobním jménem, nazýváme antroponyma. Pomístní jména vyjadřují nějaký vztah osoby k pozemku, objektu. Nositel osobního jména mohl být vlastníkem objektu nebo pozemek byl k jeho majetku blízko.4

4 OLIVOVÁ-NEZBEDOVÁ, L. a kol.: Pomístní jména v Čechách. Praha 1995, s. 27-29. 8

. Spisovnost a nespisovnost pomístních jmen

U pomístních jmen můţeme rozlišovat spisovnost i nespisovnost jejich tvaru. Při tomto záleţí na vzniku pomístních jmen, na jejich pouţívání v běţném hovoru lidí, pouţívání v různých dokumentech.

. Známá a neznámá pomístní jména

Některá pomístní jména jsou v povědomí lidí uchovávána mnoho let a zná je velký okruh lidí (národ, obyvatelé okresu). Jiná pomístní jména jsou méně rozšířená ve vědomí lidí, některá zná jen několik obyvatel daného místa.5

1. 2 Třídění pomístních jmen

Vladimír Šmilauer rozdělil pomístní jména podle věcí, vztahů, které nalezneme v obsahu pomístních jmen. Třídění pomístních jmen můţeme rozdělit na 2 základní hlediska, pak dělíme pomístní jména na přírodní a kulturní. Přírodní pomístní jména vznikla pojmenováním podle přírodního znaku daného objektu, pro kulturní pomístní jména je určující vztah člověka k objektu. Toto hledisko by bylo však nedostačující. Pro přesnější třídění pomístních jmen je zvoleno třídění podle 6 hledisek.6 Následující třídění je určeno pro všechna pomístní jména, nerozlišujeme např. hydronyma, oronyma apod. Základní dělení je na 6 hledisek, která jsou dále specifikována. Pokud se nějaký význam v kamenických pomístních jménech neobjevuje, označuji tuto skutečnost symbolem (-). Pokud v Trhové Kamenici pomístní jméno nějakého významu neexistuje, je nutné poznamenat, ţe se však jedná pouze o náhodu. V oblastech kolem Trhové Kamenice se pak s ostatními významy běţně setkáváme. Tedy např. vlastnost stáří je zachycena v pomístním jménu U Nového rybníka, které se uţívá pro objekt v osadě Rohozná náleţející k Trhové Kamenici.

5 OLIVOVÁ-NEZBEDOVÁ, L. a kol.: Pomístní jména v Čechách. Praha 1995, s. 30-33. 6 ŠMILAUER, V.: Třídění pomístních jmen. In Zpravodaj Místopisné komise ČSAV XIII. Praha 1972, s. 171-188. 9

I. Obecné vztahy a vlastnosti 1. Poloha: Zadní rybník 2. Vzdálenost: Horní konec 3. Velikost, rychlost apod.: Velká Kamenice 4. Tvar: Na Rovni 5. Barva a podobné vlastnosti: Zelený Tábor 6. Stáří: (-)

II. Země 1. Vyvýšeniny: Kamenný vrch 2. Vhloubené tvary: Jeníčkův dolík 3. Půda: (-) 4. Sloţení půdy: Kamenný vrch 5. Kulturní půda: Podzahrady 6. Vodstvo: V Rybníčkách 7. Atmosférické jevy: (-)

III. Rostlinstvo 1. Porosty a jednotlivé rostliny: V Chrastinách 2. Pěstění rostlin: Třešňovka

IV. Zvířectvo 1. Volně ţijící: Zubří 2. Domácí: (-)

V. Člověk 1. Poměry majetkové a právní: Zádušní 2. Lidská práce: Ţákův lom 3. Lidská díla:

Sídliště existující: (-) Sídliště zaniklá: (-) Stavby církevní: Klášterka Stavby světské: u špýcharu Cesty: Ulice

4. Duchovní ţivot, historie: Kněţský rybník

VI. Jména nejasná: (-)

2. CHARAKTERISTIKA PRAMENŮ POMÍSTNÍCH JMEN

Pro tuto práci jsem vyuţila několik pramenů. Jedná se o kroniky, archivní materiály, literaturu o Trhové Kamenici, mapy, dokumenty, výpovědi pamětníků. Pro sběr pomístních jmen jsem pouţila tyto uvedené zdroje, sama v Trhové Kamenici ţiji. Pro tuto práci je moţné pouţít metody dotazníků. Tu jsem nevyuţila. V některých případech je motivace pojmenování nejasná, u většiny pomístních jmen motivaci známe. Někdy se jedná o lidový výklad, který ale můţe vést ke skutečnému vysvětlení nebo se můţe stát podkladem pro bliţší, přesnější vysvětlení. Veškeré prameny, ze kterých jsem čerpala pomístní jména, jsou uvedeny v seznamu pramenů. Zde jsou uvedeny i knihy o Trhové Kamenici, ve kterých se vyskytují pomístní jména. Jsou tedy uvedeny v seznamu pramenů, ne v seznamu literatury.

. Kroniky, archivní materiály

Pomístní jména nalezneme v archivních materiálech a v kronikách. Většina materiálů je uloţena ve Státním okresním archivu Chrudim, zde je např. uloţena tzv. Gregoriadesova kronika – Memorabilia parochiae Trhow Kamenicensis ecclesiae & capellarum, ze které se dozvídáme o existenci pomístního jména Kněţský rybník. Protoţe se jedná o kroniku z 18. století, kterou psal místní farář Václav Dominik Gregoriades, můţeme konstatovat, ţe pomístní jméno z této kroniky patří mezi ty nejstarší známá v Trhové Kamenici. Je psána latinsky. Je zde uvedeno Piscina Sacerdotalis,7 tedy česky Kněţský rybník. Pomístní jména nacházíme i v relativně mladších materiálech, tedy v archiváliích fondu Místního národního výboru. V tomto fondu je zařazena sloţka ze 70. let, kdy MNV byl poţádán o doporučení osoby, která by pro Trhovou Kamenici vytvořila soupis pomístních jmen.

7 SOkACh, fond Farní úřad Trhová Kamenice, 1N, Memorabilia parochiae Trhow Kamenicensis ecclesiae & capellarum, nestr. 12

. Literatura

Pomístní jména najdeme i v literatuře, která se zabývá Trhovou Kamenicí. V práci Bohumila Hospodky „Jak to dříf bejvalo“ je zachyceno více pomístních jmen, např. Dámská ulice.

. Vzpomínky pamětníků

Důleţitým zdrojem informací jsou také výpovědi pamětníků, které dokládají existenci a pouţívání pomístních jmen. Jejich výpověď zachycuje pouţívání pomístních jmen v určitém období, označování určitých částí Trhové Kamenice. Domnívám se, ţe výpovědi pamětníků dostatečně nahradily dotazníkovou metodu.

. Mapy

Mapy byly pro tuto práci nepostradatelným zdrojem. Vyuţila jsem map na www.mapy.cz a archivních map a katastrální mapy na www.cuzk.cz. Staré mapy zachycují některá starší pomístní jména, dané objekty jiţ v současné době jsou nazývány jinak. Zajímavé jsou Císařské otisky stabilního katastru. Stabilní katastr byl vytvořen na základě patentu císaře Františka I. o pozemkové dani a vyměření půdy. Vznikl tedy soupis a zaměření veškeré půdy. Byl vytvořen v měřítku 1: 2880. V Čechách toto zaměřování proběhlo v letech 1826-1843. Trhová Kamenice byla zaměřována v roce 1839. Názvy zde uvedené jsou: Homolsky, Swarowsky, U Wranowa, Zubry, S. Johann von Nepomuk, Taborsky, Tabor, Kubatowsky, Chrudimka, Stransky, S. Philippi und Jacobi, Rybniczowsky, Pruhonsky, Hrobecky, Kameny Wrch, Petrkau, Zubri, Buchtokopecky, W Milirich, Loch, Zadussny, Rohlik, Tobolecky, Chobotowsky, Welkeg. V této souvislosti jsou zajímavé současné informační tabule u Předního a u Zadního rybníka, které upozorňují na přírodní památku. U Zadního rybníka je v textu popsán Zadní rybník, v přiloţené mapě rybník není označen jako Zadní rybník, ale jako Velká Kamenice. Stejně tak u Předního rybníka je text, který popisuje Mlýnský rybník, ale na mapce je vyznačen jako Loch. Texty se neshodují s mapou, není ani vysvětleno, ţe se jedná o různé názvy téhoţ rybníka. Neinformovaný člověk, zejména náhodný turista, je přinejmenším zmaten.

. Současné dokumenty

I v současné době, ne tedy jen v minulosti, se v oficiálních dokumentech pouţívají pomístní jména pro označování různých lokalit a objektů. I kdyţ jsou pozemky katastrálně zaměřeny, jsou jim přidělena příslušná čísla, označování míst pomístními jmény napomáhá v běţné komunikaci k určení místa. Zjistila jsem, ţe v těchto současných dokumentech se objevují i pomístní jména, která byla uměle vytvořena jen pro potřebu momentálního označení dané lokality. Takto vzniklo označení ZTV Svárov při přípravě výstavby základní technické vybavenosti, t.j. inţenýrských sítí pro připravovanou novou výstavbu rodinných domků. Pro označení místa bylo pouţito pomístní jméno Svárov, které označuje les vzdálený severovýchodně od Trhové Kamenice. Dané místo se však vyskytuje v zastavěné části obce.

2. 1 Soupis pomístních jmen – 70. léta 20. století

Pomístní jména v Trhové Kamenici byla jiţ zkoumána. V 70. letech 20. století byl prováděn celostátní soupis pomístních jmen. V první polovině 60. let 20. století Místopisná komise ČSAV za vedení Vladimíra Šmilauera začala pracovat na soupisu pomístních jmen v Čechách. Skupinu jazykovědců vedla Libuše Olivová-Nezbedová. Pro tento účel bylo mimo jiné vyuţito starších snah o soupisy pomístních jmen. Soupisy z jednotlivých míst prováděli v místech dobrovolníci nebo pověřené osoby. Byly stanoveny zásady, jak mají pověřené osoby postupovat. Získání osob, které by v místech soupisy prováděly, nebylo lehké. Místní národní výbory měly doporučit osobu, která by mohla soupis provést. Ta pak byla přímo informována a poţádána, aby soupis provedla. Místní národní výbor měl k tomuto účelu poskytnout potřebnou pomoc, např. mapy.8 Protoţe vytvoření soupisu trvalo několik let, byl postup pozměněn, ale podstata zůstala stejná. Bylo nutné se vypořádat se skutečností, ţe někde nebylo z různých důvodů moţné sehnat osobu, která by soupis v místě provedla. Pro vytvoření soupisu byly vytvořeny formuláře, do kterých měla být zapsána pomístní jména a další informace, např. objekt, kterého se název týkal, tvar, vysvětlení názvu apod. V soupisu existovala i část, kam bylo moţné zapsat zajímavosti o určitém místě, památky apod.

8 OLIVOVÁ-NEZBEDOVÁ, L. a kol.: Pomístní jména v Čechách. Praha 1995, s. 41. 14

O způsobu, jak byl soupis v Trhové Kamenici prováděn, se dozvídáme z obecní kroniky. Československá akademie, Ústav pro jazyk český – Místopisná komise se sídlem v Praze poţádala v září 1971 místní národní výbor o vytvoření seznamu pomístních jmen. „K provedení tohoto úkolu doporučil MNV Fr. Zdraţila, řed. Josefa Jebase a kronikářku A. Málkovou.“9 K tomuto účelu byla vytvořena mapa pomocí katastrálních map. V únoru 1972 byl výsledek poslán do Prahy. Byl přiloţen průvodní dopis, který napsala Anna Málková, není tedy jasné, jestli se na vytvoření soupisu pomístních jmen podílel František Zdraţil a Josef Jebas. Průvodní dopis je přepsán v kronice. V kronice je při této příleţitosti upozorněno na několik pomístních jmen: U Zikmunda, Tábor, Pod Táborem, Na fortně. Anna Málková vytvořila soupis pomístních jmen pro Trhovou Kamenici, ne pro přilehlé osady patřící k Trhové Kamenici (Rohozná, Petrkov, Kameničky, Nová Ves). Ještě v roce 1975 Místopisná komise ČSAV ţádala o vypracování soupisu pro tyto přilehlé části. Jedním z výsledků zkoumání pomístních jmen je Slovník pomístních jmen v Čechách, který vyšel v 5 svazcích. Zde byla uveřejněna pomístní jména od A-Buc. Pomístní jména jsou charakterizována v knize Pomístní jména v Čechách: O čem vypovídají jména polí, luk, lesů, hor, vod a cest. Slovník je podkladem pro další zpracování pomístních jmen z různých hledisek, jak z hlediska jazykového, tak z hlediska historického, geologického apod. Nyní jiţ se nepracuje na kniţním vydání, ale je vytvářena digitalizovaná podoba. Zde je nutné se zmínit, ţe i pomístní jména na Moravě a ve Slezsku nejsou opomenuta. Postupně se pracuje na slovníku v digitalizované podobě s názvem Slovník pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku.10

9 SOkACh, fond Místní národní výbor Trhová Kamenice, inv. č. 207, rok 1972, s. 31. 10 ŠIPKOVÁ, M.: Pomístní jména a jejich zpracování ve slovníku pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku. In Acta onomastica LI, 1. Praha 2010, s. 48. 15

3. POMÍSTNÍ JMÉNA V TRHOVÉ KAMENICI

V této kapitole charakterizuji pomístní jména v Trhové Kamenici. Pomístní jména neslouţila jen pro označování ploch, ale i pro označování – pojmenování lidí. V Trhové Kamenici ţilo několik lidí téhoţ příjmení, bylo nutné tyto osoby rozlišit. Bylo tedy pomístní jméno ke jménu osoby připojováno, např. Vařečka z Hryzova.

3.1 Stručná charakteristika Trhové Kamenice

Trhová Kamenice se nachází v Pardubickém kraji, v okresu Chrudim, na rozhraní Ţelezných hor a Ţďárských vrchů. V současné době má přibliţně 900 obyvatel, oficiálně se jedná o městys. K Trhové Kamenici náleţí části Rohozná, Kameničky, Hluboká, Polom, Zubří a Petrkov 3. díl. Počet těchto osad se v průběhu času měnil. O nejstarší historii Trhové Kamenice se nedochovalo mnoho zpráv, dokáţeme však určit její vlastníky a jejich právní vztahy ke Kamenici. Tak bylo toto městečko nejprve označováno podle řeky, která zde protéká (dnes Chrudimka). Později byla Kamenice označena jako Trhová kvůli upřesnění místa.11 Uvádí se, ţe první písemná zmínka pochází z roku 1349. Nejstarší památkou je náhrobek Beneše z Kocúrova, který je zasazen v kamenickém kostele sv. Filipa a Jakuba, který byl postaven v letech 1737 – 1747 na místě původního kostela. Jiţ zmíněný Beneš z Kocúrova je nestarším doloţeným vlastníkem Trhové Kamenice. Dalším majitelem byl Oneš z Kamenice. Dále je uváděn Václav z Kocourova a z Kamenice. V roce 1500 Trhovou Kamenici získávají Trčkové z Lípy. V roce 1537 Trhovou Kamenici koupili bratři Jindřich, Bernard a Absolon Sobkovi z Kornic a na Lipce. Kamenici si tento rod udrţel déle, do roku 1628. Protoţe Jan Sobek neměl potomky, Trhovou Kamenici kupuje František de Couriers. Bohuţel o nejstarší historii Trhové Kamenice se nedochovalo mnoho zpráv. Více informací o Trhové Kamenici se dozvídáme i díky vzniku farnosti v roce 1712. Místní faráři vedli kroniku. V 19. století zde postupně vznikají místní spolky. Trhovou Kamenici zasáhly obě světové války, ve kterých zahynuli i místní občané, v květnu 1945 byl zavraţděn i místní farář. Po roce 1948 byl ţivot ovlivněn nástupem nového reţimu. Došlo k rozorávání mezí, které mohlo i v Trhové Kamenici vést k zániku některých pomístních jmen pro jednotlivá území.

11 Profous, A.: Místní jména v Čechách jejich vznik, původní význam a změny. Praha 1949, sv. II., s. 196. 16

Pomístní jména však byla součástí běţného ţivota, historie, majetkových, a hospodářských vztahů, které slouţily jako motivy pro pojmenování. Pomístní jména se v běţné komunikaci samozřejmě pouţívají i dnes, najdeme je i v současných úředních dokumentech. V této podkapitole je vhodné zmínit, ţe škola v Trhové Kamenici se stala první působištěm spisovatele Karla Václava Raise, který byl zde i členem původního ochotnického spolku a spoluzakladatelem Vzdělávací besedy Neruda.

3.2 Pomístní jména a jejich formální podoba

. Souvislost pomístních jmen s objektem

V Trhové Kamenici existuje pomístní jméno, jehoţ objekt, ke kterému patřilo, zanikl. Jedná se o rybník Rohlík. V zastavěné části Trhové Kamenice V Chrastinách, kde dříve rostlo křoví, jsou dnes nově postavěné domy. Zajímavá je místní situace, pokud jde o označení rybníků, během let byly k těmto rybníkům přiřazovány různé názvy. V současnosti se pro rybník vzdálenější od městysu pouţívá název Zadní rybník, na mapách je uveden název Velká Kamenice, dříve byl označován jako Velký. Rybník blíţe k městysu je označován jako Přední rybník. V mapách najdeme název Loch.

. Původ pomístních jmen

Pomístní jména byla vytvořena místními českými obyvateli, jen označení rybníka Loch je připisováno v literatuře keltskému obyvatelstvu. V současné době můţeme konstatovat, ţe nově přistěhovalí obyvatelé (mohou zde ţít jiţ několik let) nebo místní obyvatelé, kteří původní pomístní jména neznají, není jim známo, ke kterému místu se vztahují, mají tendenci pomístní jména přiřazovat k nesprávným místům, objektům.

. Stáří pomístních jmen

Stáří pomístních jmen je dobře moţné určit pomocí dochovaných dokladů, kronik a map. Jak jiţ bylo uvedeno, mezi nejstarší pomístní jména patří Kněţský

17 rybník. V kronice latinsky psané místním farářem Gregoriadesem (zemř. 1770) je takto označen rybník u Trhové Kamenice. Další starší pomístní jména můţeme určit z mapy z roku 1839. Název Kněţský rybník jiţ není pouţíván, ale pomístní jména ze zmiňované mapy se v běţné mluvě pouţívají, např. Kamenný vrch, Svárovský. I v této mapě však najdeme názvy, které se jiţ neuţívají, např. Velký pro označení Zadního rybníka.

. Jazyková stránka pomístních jmen

Pomístní jména jsem čerpala z dokumentů z 20. století, jsou to tedy jména česká. Mezi nejstarší patří pomístní jméno Piscina Sacerdotalis, které vypovídá o pouţívání latiny v Čechách. Na mapě z roku 1839 byly zápisy pomístních jmen zřejmě ovlivněny německým zapisovatelem, proto jsou zde podstatná jména s velkým počátečním písmenem podle německého pravopisu, jsou psána spřeţkovým pravopisem. Trhová Kamenice leţí v okresu Chrudim, v mluvené podobě se zde projevuje i česká nářeční skupina.

. Přímá a nepřímá pomístní jména

Pomístní jména v Trhové Kamenici jsou přímá, např. Matrasův kopec, Petrtýlova zahrada, motivem pojmenování byl majitel objektu. Mezi nepřímá pomístní jména řadíme u špýcharu, U hrušky.

. Jednoslovná a víceslovná pomístní jména

V materiálu, který se mi podařilo shromáţdit, se objevují jednoslovné a dvouslovné podoby pomístních jmen. Tříslovná pomístní jména se v Trhové Kamenici neobjevují. Jde o náhodu, v nedaleké Rohozné tříslovná pomístní jména pouţívají.

. Druhy slov v pomístních jménech

Pomístní jména jsou nejčastěji vyjádřena substantivy, Klášterka, Tribuna, Alinčák, Zádušní. Jsou zde zastoupena podstatná jména rodu muţského, ţenského, středního. Často se vyskytují adjektiva Zadní mlynářák, přídavná jména přivlastňovací Matrasův kopec. Z předloţek je nejvíce zastoupena v např. V kříţích, dále se vyskytují předloţky u, pod, na.

. Vznik pomístních jmen

Značná část pomístních jmen vznikla označením objektu podle vlastníka. Pomístní jméno Alinčák vzniklo motivací jména Alinče, v tomto případě pan Alinče nevlastnil myšlený kopec – objekt, ale kopec se nacházel za jeho pozemkem. Pomístní jméno Ţákův lom bylo motivováno panem Ţákem, nájemcem lomu. Matrasův kopec vlastnil pan Matras. Jiná pomístní jména byla motivována polohou příslušného objektu, Zadní rybník, Přední rybník, nebo charakterem objektu V Chrastinách (křoví) apod.

. Spisovnost a nespisovnost pomístních jmen

Pomístní jména na mapách, dokumentech se vyskytují ve spisovné češtině. V běţné mluvě je však moţné, ţe se vyskytnou i nespisovné podoby pomístních jmen, např. Svárovský – Svárovskej.

. Známá a neznámá pomístní jména

Pomístní jméno se dostalo do samotného názvu Trhové Kamenice. Kamenice byl název pro řeku protékající městečkem. Tato řeka byla přejmenována na Chrudimku. Mezi známá a v běţné komunikaci pouţívaná pomístní jména patří: Horní konec, Zářečí, Ulice, Tábor, Zadní rybník, Přední rybník, Svárov/ Svárova, Kamenný vrch. Domnívám se, ţe neznámé pomístní jméno je Babylon, které jsem našla pouze v jediném pramenu. Autorství tohoto dokumentu z roku 1983 není jasné.

3.3 Tvoření pomístních jmen

Pomístní jména jsou tvořena především podstatnými a přídavnými jmény. U pomístních jmen můţeme určit základ slova a jeho formanty. V této kapitole uvádím sufixy a prefixy, které jsem porovnávala s formanty charakterizovanými v onomastickém sborníku Acta onomastica (2010). Pomístní jména v Trhové Kamenici vznikla pomocí derivace, odvozením, připojením přípon i předpon k základům slov. Na základě onomastické literatury jsem charakterizovala dále uvedené formanty. Sloţeniny se v pomístních jménech v Trhové Kamenici nevyskytují kromě sloţenin Buchtokopecký, Filipojakubský rybník. Z následujícího rozboru vyplývá, jak vznikají pomístní jména, jak formanty, jak slovotvorba ovlivňuje jejich význam. Jednotlivé formanty jsou abecedně řazeny. Jsou rozlišeny podle slovních druhů pomístních jmen.

Podstatná jména přípona –anda Jedná se o běţný formant. Můţe se vyskytovat i v dalších variantách jako -enda, -inda apod. Pomístní jméno Skákanda bylo odvozeno od slovesa skákat, tvoření od sloves je poměrně vzácné. přípona –ka Pomocí tohoto sufixu byly vytvořeny názvy Chrudimka, Klášterka. Chrudimka byla odvozena od názvu města Chrudimi, kterým protéká tato řeka. Pomístní jméno Klášterka bylo odvozeno od substantiva klášter. přípona –ina Formant se připojuje k různým základům. V pomístních jménech Borovina, Březina jde o připojení se substantivními základy, které označují rostliny. Dále formant můţe tvořit pomístní jména s názvy, např. ţivočichů, přírodních objektů. přípona –ák Formant -ák se připojuje k substantivním základům muţských jmen rodu ţivotného, tak vznikají pomístní jména, která vyjadřují většinou majetkový vztah k odvozovanému základu. Většinou tento formant označuje kopec nebo rybník. V Trhové Kamenici

20 pomocí tohoto formantu jsou označeny kopce, např. Alinčák, Růţičák, Zoulák, u nichţ je základem příjmení, nebo Přední mlynářák, kde je základem zaměstnání. přípona –ice Formant se vyskytuje v názvech Kamenice, Velká Kamenice označující rybník (Zadní rybník). Formant -ice se připojuje k základům ţivotných i neţivotných podstatných jmen, dále se základy přídavných jmen, objevuje se i ve spojení s předloţkami. přípona –iny (plt.) Formant se obvykle připojuje k substantivnímu základu jako v případě pomístního jména Chrastiny, dále se můţe připojit k základům osobních jmen, sloves, přídavných jmen. přípona –ov Formant -ov se obvykle připojuje k podstatným jménům muţského rodu, zřídka se objevuje varianta, kdy se připojuje k základu slovesa děje, jako zde např. pomístní jméno Hryzov odvozené od slovesa hryzat se. přípona –ovka Tvoří pomístní jména od jmen osob, zvířat apod. V našem případě pomístní jméno Třešňovka je odvozeno od názvu rostlin. U pomístního jména Buchtovka je motivace pojmenování nejasná. Snad podle majitele Buchty nebo tvaru kopce – buchty.

Přídavná jména přípona –ská Formant přídavných jmen, který se vyskytuje v pomístních jménech Dámská koupelna, Dámská ulice, Pánská koupelna. přípona –ův, -ova Formant se připojuje k základům osobních jmen, objevuje se v pomístních jménech Jeníčkův dolík, Matrasův kopec, Ţákův lom, Raisův pomník, Šebkova hrobka.

21 přípona –ský Formant přídavných jmen muţského rodu, která byla odvozena od podstatných jmen nejčastěji vlastních jmen, dále obecných jmen. Přípona –ský je v pomístních jménech např. Filipojakubský rybník, Kněţský rybník, Mlýnský rybník, Svárovský les.

Předpony V pomístních jménech v Trhové Kamenici se většinou objevuje tvoření pomístního jména pomocí sufixace. Prefixace se vyskytuje zřídka. V pomístních jménech tvořených prefixací můţe být jen prefix nebo prefix se sufixem.

Zá- Předpona specifikuje polohu od daného objektu. V pomístním jménu Zářečí je i sufix –í, který se často objevuje s touto předponou.

3.4 Osobní jména v pomístních jménech

Osobní jména jsou primárním nebo sekundárních motivem pro pojmenování. Osobní jména se objevují v jednoslovných a víceslovných pomístních jménech. Můţeme charakterizovat několik vztahů osobního jména jako motiv pojmenování. Mezi základní vztahy patří vlastnický, zakladatelský, drţební, oslavný, vzpomínkový. Osobní jméno v pomístním jménu můţe mít hlavní vztah, pokud je pomístní jméno motivované osobním jménem s předloţkou, do popředí se dostává lokalita, na kterou je pomocí předloţky odkazováno. V pomístních jménech setkáváme s rodným jménem, příjmením, přezdívkou. Příjmení v pomístních jménech se vyskytuje častěji neţ rodné jméno.12 V Trhové Kamenici máme několik pomístních jmen, kde motivem pojmenování bylo osobní jméno. Jsou to: Alinčák, Jeníčkův dolík, Matrasák/ Matrasův kopec, Petrtýlova zahrada, Raisův pomník, Růţičák, Šebkova hrobka, U Křivských /U Křivskejch /U Křivskýho/, V Zikmundě, Zoulák, Ţákův lom. Jak je na první pohled zřejmé, i zde převaţují při pojmenování příjmení. U těchto pomístních jmen mimo pomístní jméno V Zikmundě dokonce můţeme blíţe identifikovat konkrétní osoby. Tato

12 OLIVOVÁ-NEZBEDOVÁ, L. a kol.: Pomístní jména v Čechách. Praha 1995, s. 202-206. 22 příjmení mají muţskou podobu, která se vyskytuje v Čechách častěji neţ ţenská podoba. Jsou zde pomístní jména většinou v nominativu. V pomístních jménech jsou zde zastoupena adjektivní příjmení U Křivských /U Křivskejch /U Křivskýho/. Příjmení na – ův, -ova (Matrasův kopec) se objevují i jinde na Chrudimsku.13 Jak je zde na první pohled patrné, velké zastoupení zde má odvozování pomocí přípony –ák. Pomístní jméno V Zikmundě však nemůţeme blíţe určit. Podle lidového vyprávění se uvádí, ţe na místě, které pak bylo takto označováno, mělo nocovat vojsko Zikmunda Lucemburského. V takovém případě by se jednalo o motivaci podle rodného jména, nejednalo by se o vlastnický vztah, ale událost v souvislosti s danou osobou. Jedná se o lidové vyprávění, proto motivem pro pojmenování mohlo být něco jiného, např. člověk jménem Zikmund mohl tyto pozemky vlastnit. Povědomí o osobě Zikmunda jako vlastníka však by v tomto případě zaniklo. Některá pomístní jména vznikla přímou derivací od osobního jména, tedy nevyskytuje se dvouslovná varianta např. Alinčův kopec, ale je pouţívána pouze varianta Alinčák. U pomístního jména Matrasův kopec/ Matrasák existují obě varianty, došlo zde tedy k univerbizaci z dvouslovného pomístního jména. Jako motivace pojmenování pomístního jména Buchtovka mohlo být příjmení Buchta, jak je uvedeno dále.

3.5 Slovník pomístních jmen

Tato kapitola obsahuje jednotlivá pomístní jména z Trhové Kamenice. Heslové záhlaví obsahuje pomístní jméno nebo varianty pomístních jmen, které se uţívají, uţívaly pro pojmenování daného objektu. Varianty pomístního jména v heslovém záhlaví jsou řazeny podle abecedy. Jak byla tato jména pouţívána, je pak dále vysvětleno v heslovém odstavci, pokud je toto moţné určit. Pomístní jména v heslovém odstavci jsou podtrţena, např. Alinčák. Hesla, která odkazují na pomístní jména, nejsou podtrţena, pro upřesnění jsou v závorce označena jako heslo. Hesla jsou v tomto slovníku pouţita, protoţe člověk neznalý kamenických pomístních jmen by se v práci bez hesel nemohl dobře orientovat. V heslovém odstavci je vţdy dané pomístní jméno

13 OLIVOVÁ-NEZBEDOVÁ, L. a kol.: Pomístní jména v Čechách. Praha 1995, s. 209. 23 blíţe charakterizováno. U kaţdého pomístního jména je představen a lokalizován objekt, určena motivace pojmenování. V této práci i v následující části zachovávám pravopis pomístních jmen tak, jak byl v pramenech uveden. Tedy jednotlivá pomístní jména neopravuji podle Pravidel českého pravopisu, např. uvádím pomístní jméno u špýcharu, ne podle pravidla, které stanoví, ţe u názvu místa je předloţka a první slovo po předloţce psáno velkým písmenem.

Alinčák Kopec za domem Alinčových. Nachází se na pozemkové parcele č.123/1 v k. ú. Trhová Kamenice. Kopec nevlastnil pan Alinče, ale kopec byl za jeho stodolou. Dříve z tohoto kopce vedla cesta.

Babylon Toto pomístní jméno je doloţeno takto: „Údolíčko je lemováno na jihozápadě a západě souvislým řetězem nevysokých návrší zvaných Buchtovka, Zubří a Zelený Tábor, na severu a severovýchodě návršími Svárov a Kamenný vrch, na východě se od Rváčova svaţuje Babylon.“14 Jedná se o jediný pramen, kde je v souvislosti s Trhovou Kamenicí toto pomístní jméno uvedeno. Mezi místními obyvateli není pouţíváno. Podle výše uvedeného popisu by se mohlo jednat o kopec – pole mezi silnicí směrem na Hlinsko a odbočkou na Svobodné Hamry. Stejné pomístní jméno se vyskytuje v 10 km vzdáleném městě Ţdírci nad Doubravou. Jiné prameny k tomuto pomístnímu jménu u Trhové Kamenice se mi nepodařilo objevit. Je tedy i nejasné vysvětlení tohoto pomístního jména. Na jiných místech Čech se však s tímto pomístním jménem setkáváme. Je uváděno, ţe Babylon patří mezi pomístní jména, pro která byl motivem pojmenování biblický námět. Jménem Babylon se pojmenovávaly pozemky, lesy, kopce. Toto jméno mělo také více podob, objevuje se např. Na Babyloně apod. Důvodem pro pojmenování místa mohl být motiv babylonské věţe, tedy místo bylo vyvýšenina, nebo jiný motiv související s biblickým Babylonem.15

14 Soukromý archiv pana Karla Němce, bytem Trhová Kamenice 59, Listy z dějin Trhovokamenicka, nestr. 15 OLIVOVÁ-NEZBEDOVÁ, L.: Pomístní jména v Čechách vzniklá z českých exonym pro biblická zeměpisná jména. In Naše řeč č. 1, 1999, ročník 82, s. 21. 24

Borovina, Borovinka Borový lesík leţící na svahu u Zadního rybníka na pozemkové parcele č. 1154 v k. ú. Trhová Kamenice. Pro označení lesa se pouţívají oba tvary.

Buchtovka, Buchtokopecký Označení pro kopec, pozemky na kopci západně od silnice I/37 před vjezdem do Trhové Kamenice od Ţdírce nad Doubravou. Motivace tohoto pomístního jména je nejasná. V onomastické literatuře můţeme najít obdobné názvy odvozené od osobního jména Buchta tedy např. Buchtův kopec, Buchťák.16 V současné době je příjmení Buchta v obci Hlinsko, která má rozšířenou působnost, zahrnuje tedy i zkoumanou Trhovou Kamenici, v počtu 4. Nejvyšší hustota příjmení Buchta je v blízké oblasti Nového Města na Moravě.17 Název Buchtovka mohl být také pojmenován podle tvaru kopce – buchty.

Březina Takto byl dříve označován současný hřbitov v Trhové Kamenici. Dříve kolem hřbitovní zdi byly vysázeny břízy. Místní lidé toto označení pouţívali pro hřbitov - „Aţ mě odnesou do březiny...“18

Dámská (heslo) Viz Dámská koupelna, Dámská ulice.

Dámská koupelna Jedná se o místo v řece Chrudimce, část, kde se koupaly ţeny. V těchto místech nebyla řeka tak hluboká jako jinde.

Dámská ulice Ulice Okruţní. Podle vyprávění zde měly bydlet zámoţné vlasařky (dámy), t.j. ţeny, které se zabývaly vlasařstvím.

16 KLOFEROVÁ, S.: Pomístní jména odvozená od osobních jmen v kontextu onomastickém a dialektologickém – na materiálu slovníku pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku. In Acta onomastica LI, 1. Praha 2010, s. 110. 17 http://www.kdejsme.cz/prijmeni/Buchta/hustota/ 18 SOkACh, fond Místní národní výbor Trhová Kamenice, inv. č. 207, s. 7. 25

Dolík (heslo) Viz Jeníčkův dolík.

Filipojakubský rybník, Kněţský rybník, Loch, Mlýnský rybník, Přední rybník Jedná se o rybník na pozemkové parcele č. 1190 v k. ú. Trhová Kamenice u bývalého mlýna (čp. 11). Název Kněţský rybník je zřejmě nejstarší, Filipojakubský rybník podle zasvěcení místního kostela, ke kterému asi vlastnicky patřil. Dále byl rybník nazýván Loch, tento název se objevuje i na mapách. Má se jednat o keltský výraz pro dolík. Pomístní jméno Mlýnský rybník je dáno tím, ţe u rybníka stál mlýn. Název Přední rybník vyplývá z polohy vzhledem k Trhové Kamenici, je blíţe, vpředu. Na rozdíl od Zadního rybníka, který je vzadu.

Fortna (heslo) Viz Na fortně.

Horní konec Jedná se o zastavěnou část městysu severovýchodně nad náměstím, osou je ulice Hlinecká. Při pohledu z náměstí se nachází tato část nahoře za kostelem, proto tento název.

Hryzov Část Táborské ulice. Podle lidového vyprávění se obyvatelky tohoto místa měly hádat (hryzat se).

Hrobka (heslo) Viz Šebkova hrobka.

Hruška (heslo) Viz U hrušky.

Chobot Rybník na pozemkové parcele č. 1024 v k. ú. Trhová Kamenice. Název vyplývá snad podle původního tvaru pozemku.

Chobotovský potok Potok tekoucí od rybníka Chobot, spojuje Zadní rybník a Přední rybník, ústí na louce Klášterce do řeky Chrudimky.

Chrastiny, V Chrastinách Úvozová cesta s přilehlými pozemky, nad ulicí Podzahrady. Název podle původního přírodního prostředí – keřů, stromů. Od staročeského výrazu chrast – křoví.

Chrudimka Řeka (dříve nazývána Kamenice) protékající Trhovou Kamenicí, název podle města Chrudim.

Jeníčkův dolík Malý dolík dole na Zuberském kopci v bezprostřední blízkosti zastavěné části obce – pod nynější trhovokamenickou sjezdovkou. Označení místa podle příjmení majitele Jeníčka.

Kamenný vrch Kopec, vrch na části pozemkové parcely č. 900 v k. ú. v Trhová Kamenice. Je zde loţisko ţulového kamene, který zde byl dříve těţen.

Klášterka Označení pro louku na pravém břehu řeky Chrudimky mezi Předním rybníkem a silnicí ke starému mostu (v současné době z větší části zastavěna novou částí silnice I/37). Existuje domněnka, ţe tato louka v dávné minulosti patřila do vlastnictví kláštera v Podlaţicích.

Kněţský rybník Viz Filipojakubský rybník.

Konec (heslo) Viz Horní konec.

Kopec (heslo) Viz Buchtokopecký, Matrasův kopec, Zuberský kopec.

Koupelna (heslo) Viz Dámská koupelna, Pánská koupelna.

Kříţ (heslo) Viz V kříţích.

Les (heslo) Viz Svárovský les.

Loch Viz Filipojakubský rybník.

Lom (heslo) Viz Ţákův lom.

Matrasův kopec, Matrasák Kopec za Trhovou Kamenicí směrem na Hlinsko, přes který vede silnice. Osu tvoří silnice na pozemkové parcele č. 1937/1 v k. ú. Trhová Kamenice. Kopec se nazývá podle původního majitele Matrase.

Milíř (heslo) Viz V milířích.

Mlynářák (heslo) Viz Přední mlynářák, Zadní mlynářák.

Mlýnský rybník Viz Filipojakubský rybník.

Na Rovni Označení pro pole severovýchodně od Trhové Kamenice směrem na Petrkov kolem silnice. Název je podle charakteru pozemku – roviny.

Na Zářeči Viz Zářeč.

Pánská koupelna Jedná se o místo v řece Chrudimce mezi Předním rybníkem a Zadním rybníkem proti zbytkům hráze bývalého rybníka Rohlík. Zde se koupali muţi. Ţeny se pak koupaly v Dámské koupelně. Dnes jiţ zde vzhledem ke změně přírodních podmínek a zhoršení kvality vody koupání není moţné.

Petrtýlova zahrada Zahrada na pozemkové parcele č. 121/1 v k. ú. Trhová Kamenice. Označení podle majitelů Petrtýlových.

Pod zahradami, Podzahrady Nyní ulice Podzahrady. Dříve zde nebyla obytná část, jiţním směrem byly zahrady patřící k domům na severní straně náměstí. Současná nově vzniklá ulice nese název Podzahrady. Toto pomístní jméno je příkladem skutečnosti, ţe zastavěné oblasti měst dostávají názvy původního místa.

Pomník (heslo) Viz Raisův pomník.

Potok (heslo) Viz Chobotovský potok.

Přední mlynářák Jedná se o malý strmý kopec – svah na pozemkové parcele č. 1106/1 naproti domu čp. 236. Kopec v blízkosti bývalého mlýna (čp. 11), přední – blíţe k náměstí. Dříve zde sáňkovaly děti.

Přední rybník Viz Filipojakubský rybník.

Raisův pomník Pomník na náměstí věnovaný spisovateli K. V. Raisovi.

Rohlík Označení rybníka, který jiţ zanikl. Nyní je zde louka, pro kterou se tento název nepouţívá. Jedná se o pozemky mezi Předním a Zadním rybníkem. Název je podle tvaru zaniklého rybníka.

Roveň (heslo) Viz Na Rovni.

Růţičák Kopec na pozemkových parcelách č. 231/2, 231/3, 231/4 v k. ú. Trhová Kamenice, na severním okraji Trhové Kamenice, nyní nad benzinovou stanicí. Název odvozen od příjmení majitele.

Rybník (heslo) Viz Mlýnský rybník, Přední rybník, Zadní rybník.

Skákanda Místo v řece v Chrudimce západně od stavební parcely č. 116 v k. ú. Trhová Kamenice. Byla zde větší hloubka, mohlo se tedy zde skákat do vody.

Svárov, Svárova Zalesněný kopec za Trhovou Kamenicí východně od silnice I/37 směrem na Rohoznou. Zřejmě došlo k nějakému sváru o tyto pozemky. Toto pomístní jméno bylo v posledních dvaceti letech pouţito na nově vybudovanou část obce na místě dříve nazývaném Chrastiny/ V Chrastinách nad ulicí Podzahrady. Pomístní jména vytvořená pomocí

30 přípony –ov se připojují k základům osobních jmen. Mnohdy je těţké motivaci osobním jménem určit, protoţe v povědomí se osobní jméno jiţ nevyskytuje.19

Svárovský les Označení pro les východně od silnice I/37 směrem na Rohoznou. Totoţné místo se Svárovem. Zřejmě došlo k nějakému sváru o tyto pozemky.

Šebkova hrobka Hrobka na místním hřbitově. První dílo Josefa Hlávky vytvořené pro rodinu Šebkovu.

Špýchar (heslo) Viz u špýchara, u špejcharu.

Tábor, Zelený Tábor Kopec severozápadně od Trhové Kamenice. Podle lidového vyprávění zde měl tábořit Jan Ţiţka. Jedná se spíše o pověst, skutečnost není historicky doloţena. Místo bývá někdy označováno jako Zelený Tábor, snad podle barvy zalesněného porostu.

Tobolky, V Tobolkách Označení pro samotu, okolní les a louky. Jedná se o pozemky v okolí čp. 49 v k. ú. Trhová Kamenice. Motivace zřejmě podle části rostliny – tobolky lnu.

Tribuna Malá vyvýšenina na Zuberském kopci. V minulosti slouţila jako tribuna – řečniště při oslavách M. Jana Husa.

Třešňovka Kopec východně od Trhové Kamenice. Byl zde vysázen třešňový sad.

U hrušky Jedná se o pole severně od silnice na Petrkov. Uprostřed pole stojí stará hrušeň.

19 KLOFEROVÁ, S.: Pomístní jména odvozená od osobních jmen v kontextu onomastickém a dialektologickém – na materiálu slovníku pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku. In Acta onomastica LI, 1. Praha 2010, s. 121. 31

U Křivských, U Křivskejch, U Křivskýho Označení pozemků – louky u lesa kolem čp. 9 v k. ú. Hluboká u Trhové Kamenice, část území označeného jako Tábor. Název podle majitele domu.

Ulice (heslo) Viz Ulice, Dámská ulice.

Ulice Označení severní části obce, jejíţ osu tvoří ulice 5. května, tedy silnice I/37 od náměstí směrem na Rohoznou, i odbočka na Horní Bradlo. Označení pro území kolem těchto silnic – ulic. u špýcharu, u špejcharu Označení místa u budovy čp. 121 v Trhové Kamenici, místě zvaném Ulice, v ulici 5. května. Název podle původního určení budovy.

Ve fortně Louka na pozemkové parcele č. 1671 v k. ú. Trhová Kamenice severně od objektu označeného pomístním jménem U Křivských.

Velká Kamenice Viz Zadní rybník.

Velký Viz Zadní rybník.

V kříţích Označení pole severozápadně od Trhové Kamenice. Nachází se za Trhovou Kamenicí ve výseči mezi silnicí I/37 na Rohoznou a silnicí na Horní Bradlo. Jde o pole nahoře na kopci, jiţně od cesty z Rohozné do Kameniček. V minulosti – v době moru zde měl být hřbitov, tedy hroby označené kříţi.

V milířích Lesní pozemek na pozemkové parcele č. 1338/1 v k. ú. Trhová Kamenice. Název pravděpodobně podle milířů, ve kterých se pálilo dřevěné uhlí. Název přibliţuje dávnou minulost v tomto místě.

Vrch (heslo) Viz Kamenný vrch, Zuberský vrch.

V Rybníčkách Jedná se o povodí potoka na jiţním okraji Svárovských lesů. Na potoce bylo několik malých rybníků.

V Zikmundě Louka na pozemkové parcele č. 620/2 v k. ú. Trhová Kamenice, severně od silnice z Trhové Kamenice na Petrkov, louka sousedící s lesem. Podle lidového vyprávění zde mělo tábořit Zikmundovo vojsko.

Zadní mlynářák Kopec od domu č. e. 11 směrem k Přednímu rybníku. Kopec se nachází v blízkosti bývalého mlýna (čp. 11). Název Zadní podle polohy vzadu za Předním mlynářákem.

Zadní rybník, Velká Kamenice, Velký Rybník na pozemkové parcele č. 1173 v k. ú. Trhová Kamenice. V současnosti se v běţné mluvě pro označení velkého rybníka pouţívá Zadní rybník. Na mapě je tentýţ rybník označen jako Velká Kamenice, dříve byl označován jako Velký. Název Zadní rybník je podle umístění ve vztahu k Trhové Kamenici. Název Velký – je větší neţ ostatní rybníky. Název Velká Kamenice – velký rybník u Trhové Kamenice na rozdíl od Velkého rybníka v Rohozné.

Zádušní Louka na pozemkové parcele č. 1104/2 v k. ú. Trhová Kamenice, pod farou – jiţně za potokem. Jedná se o území, které náleţelo farnosti. V tomto případě chápeme název v uţším slova smyslu. V širším slova smyslu jsou tak označovány pozemky jiţně od

33 fary táhnoucí se aţ k Zadnímu rybníku. Zřejmě šlo o pozemky, které náleţely farnosti. Byly darovány za spásu duší zemřelých.

Zahrada (heslo) Viz Petrtýlova zahrada, Pod zahradami.

Zářeč, Zářečí, Na Zářeči Zastavěná část městysu, část Trhové Kamenice na levém břehu řeky Chrudimky. Označení je podle polohy území vzhledem k centru Trhové Kamenice, území za řekou.

Zelený Tábor Viz Tábor.

Zikmund (heslo) Viz V Zikmundě.

Zoulák Kopec na pozemku za domem čp. 42. Název podle původního vlastníka Zoula.

Zuberský kopec, Zuberský vrch, Zubří, Ţuberák, Ţubří Kopec západně u Trhové Kamenice. Označení podle původního vlastníka tvrze a osady Kustoše ze Zubří. Ten přídomek ze Zubří obdrţel za to, ţe přemohl zubra. V širším slova smyslu se takto označuje území od Trhové Kamenice aţ po osadu Zubří.

Ţákův lom Lom v lese východně od Trhové Kamenice. Název lomu byl odvozen od nájemce lomu. V blízkosti Trhové Kamenice bylo několik lomů, které byly pronajímány.

4. VYUŢITÍ POMÍSTNÍCH JMEN V HODINÁCH ČESKÉHO JAZYKA

Onomastika nebyla zařazena do školních osnov. Záleţelo a záleţí tedy na učiteli, jestli vyuţije tuto jazykovědnou disciplínu ve svých hodinách. Pokud je onomastika a její poznatky vhodně zapojena do vyučování, můţe obohatit vzdělání ţáků o další poznatky a souvislosti. V učebnicích českého jazyka a literatury není vyčleněn pro onomastiku prostor. Ţáci jsou během studia obeznámeni s vlastními jmény, tedy i s pomístními jmény. Jde hlavně o učivo o pravopisu a skloňování vlastních jmen. Vlastní jména jsou zde dělena na osobní vlastní jména a jména zeměpisná. Ţáci jsou poučeni o rodných jménech a příjmeních. V případě potřeby jsou pro další studium doporučeny příručky Pravidla českého pravopisu, Slovník spisovné češtiny, Naše místní jména a jak jich uţívat. Učitel českého jazyka můţe onomastiku zařadit téměř do kaţdé hodiny. Její poznatky vyuţije v hodinách literatury, slohu a v jazykovědných hodinách.20 Onomastika nesouvisí jen s výukou českého jazyka, ale můţeme ji zařadit v dalších předmětech např. v dějepisu, v zeměpisu apod. Kaţdá oblast má svůj soubor pomístních jmen, který danou oblast specifikuje. Díky pomístním jménům se dozvídáme, jak byla členěna krajina, jaké přírodní útvary se v krajině nacházejí. Pomístní jména vypovídají o kulturních vztazích, historii, obdělávání půdy apod. Z pomístních jmen tedy získáváme poznatky o minulosti i přítomnosti daného místa, vesnice, města. Proto je toto téma vhodné pro výuku na základních i na středních školách. Při vyuţití pomístních jmen ve výuce je důleţitá skutečnost, zda ţáci bydlí ve stejné oblasti nebo jsou odjinud, např. z více vesnic. Výběr a práce s pomístními jmény bude tedy záleţet i na tomto aspektu. Při lexikálním rozboru, který budeme provádět ve škole, nezáleţí na původu pomístního jména, ale při zkoumání bliţší oblasti je nutné toto specifikovat. Na počátku snahy učitele zařadit onomastiku, pomístní jména, do vyučovacích hodin musí být stanoveno, jak bude získán onymický materiál pro výuku. Zřejmě nejvhodnějším způsobem by bylo, aby sami ţáci shromáţdili pomístní jména z různých zdrojů, např. od rodičů, známých, z vlastních znalostí. Domnívám se však, ţe pro některé ţáky by byl tento úkol nesnadný. Můţe se stát, ţe dostatečně neznají danou oblast, nemají se koho zeptat. Záleţí tedy na učiteli, aby ţáky informoval, poučil nebo

20 PASTYŘÍK, S.: Patří onomastika do mých hodin češtiny? In Češtinář č. 5, 20/ 2009-2010, s. 144.

35 v místě doporučil vhodný zdroj informací. Znalost místního prostředí, místa, kde člověk ţije, napomáhá k identifikování se s daným krajem, společenstvím, k zájmu o prostředí, přírodu. Takto by bylo i moţné zkoumat pomístní jména nejen při vyučování ve třídě, ale i přímo v daném prostředí. Ţáci tak lépe mohou určit motivaci pojmenování. Učitel musí při tom napomáhat správnému poznání. Pomístní jména jsou jistě vhodnou motivací ve vyučování, pro zvýšení zájmu by bylo moţné vyuţít případnou znalost místních pověstí nebo informací, které k danému objektu mají. Učitel při tomto hledání původu pomístních jmen musí uvést správný závěr. Při tomto bádání je vhodné vyuţití poznatků z dějepisu, regionální historie, dovedností ze zeměpisu, zejména hledání v mapě. Na tomto místě je třeba připomenout, ţe při zkoumání pomístních jmen není důleţitý jen jazykovědný rozbor, ale při charakteristice pomístních jmen pouţíváme další obory, např. historii, geografii apod. Musíme si také uvědomit, ţe vlastní jména, pomístní jména běţně pouţíváme, vyskytují se ve školních učebnicích, zvláště pak v učebnicích českého jazyka. Při hodinách literární výchovy můţe učitel s ţáky vyhledat vlastní jména, pomístní jména z daného textu. Můţe pouţít poznatky z onomastiky pro interpretaci literárních děl. Díky jménům osob, názvům hor apod. ţáci snadno mohou určit čas, prostor, charakteristiku postav, další souvislosti textu. Na základě těchto a dalších poznatků jsou schopni správně dílo interpretovat. Rozpoznají, jestli jsou v daném textu vlastní jména zvolena náhodně nebo jsou zde pouţita jako symboly.21 V hodinách slohové výchovy mají vlastní jména svou nepostradatelnou funkci. „Vlastní jméno je jedním ze základních kamenů stylizace a kompozice textu, a to nejen uměleckého textu, ale i textu ţákovského.“22 Pomístní jméno můţeme vyuţít při vytvoření příběhu, ţáci mají vymyslet, jak pomístní jméno vzniklo. Při hodinách slohu tolik nezáleţí na pravém a přesném výkladu pomístních jmen, ale na prvním místě je zde rozvoj fantazie a komunikačních dovedností.23 V jazykové části hodin českého jazyka je moţno onomastiky vyuţít v nejširším rozsahu. Je moţné např. doloţit příklady češtiny spisovné a nespisovné. Dále by bylo moţné onomastiku zařadit do kapitol o tvoření slov, opakování pravopisu atd.24 Pomístní jména by byla vhodná pro opakování lexikálního rozboru. Ţáci by u

21 PASTYŘÍK, S.: Patří onomastika do mých hodin češtiny? In Češtinář č. 5, 20/ 2009-2010, s. 145. 22 Tamtéţ, s. 146. 23Tamtéţ, s. 146. 24 Tamtéţ, s. 147. 36 pomístních jmen mohli určit stavbu slova, základ, přípony a předpony apod. Mohou se také pokusit vysvětlit funkci těchto formantů. Záleţí na učiteli a na vztahu, který sám má k onomastice. Pokud učitel zvolí pomístní jména, která jsou blízká a známá ţákům, můţe to slouţit i jako motivace pro studium českého jazyka.

Závěr

V závěrečné práci jsem se zabývala pomístními jmény v Trhové Kamenici. Pomístní jména jsem čerpala z několika různých pramenů. Následně jsem je charakterizovala, lokalizovala a zjistila, jak bylo pojmenování motivováno. To se týká většiny pomístních jmen. U několika se mi však blíţe motiv pojmenování nebo lokalitu určit nepodařilo, protoţe se mi nepodařilo najít zdroj, který by mohl vést k bliţšímu určení. Na základě onomastické literatury, která se zabývá pomístními jmény, můţeme konstatovat, ţe podoba pomístních jmen v Trhové Kamenici se neliší od jiných oblastí na území České republiky. Je však zajímavé, ţe se mi zde nepodařilo najít ani jeden název, který obsahuje tři slova. V nedaleké vesnici se však takové názvy vyskytují. Některá pomístní jména jsou známá a běţně pouţívaná, jiná se mi podařilo získat z map. Pro co nejlepší lokalizaci jsem vyuţila katastrálních čísel pozemků, která by však samotná pro běţného čtenáře byla nedostačující, proto byly do obrazových příloh zařazeny mapy, které zachycují objekty s pomístními jmény. V současné době dochází k přílivu nových obyvatel, kteří původní pomístní jména neznají nebo je nedovedou správně lokalizovat. Protoţe lidé mají potřebu pojmenovávat jednotlivá území, dochází i k situaci, kdy existující pomístní jméno je pouţito pro jiný objekt na jiném místě neţ původně. Je zřejmé, ţe i pomístní jména procházejí vývojem, vznikají, zanikají nebo dochází ke změně jejich pouţití. Pomístní jména nepatří jen do oblasti jazykovědy, i kdyţ ta se nejvíce pomístními jmény zabývá. Jak zde bylo dokázáno, studium pomístních jmen sahá do oblasti geografie, historie, sociálních a kulturních vztahů. Pro charakteristiku jsem vyuţila literatury, zdrojů, které se vztahují ke zkoumanému místu.

Seznam pramenů a literatury:

A. Prameny:

Státní okresní archiv Chrudim

Fond Farní úřad Trhová Kamenice.

Fond Místní národní výbor Trhová Kamenice.

Farní úřad Nasavrky, Pamětní kniha fary Kamenice – započatá roku 1836.

Farní úřad Nasavrky, Transkripce Pamětní knihy fary Kamenice.

HOSPODKA, B.: Z historie města Trhová Kamenice. Praha 1988.

HOSPODKA, B.: Jak to dříf bejvalo. Praha 2002.

Soukromé archivy:

Soukromý archiv pana Karla Němce, bytem Trhová Kamenice 59.

Vzpomínky pamětníků:

František Zdraţil, bytem Trhová Kamenice 81, rodák a dlouholetý obyvatel Trhové Kamenice.

Karel Němec, bytem Trhová Kamenice 59, rodák a dlouholetý obyvatel Trhové Kamenice.

Světla Motlová, bytem Slatiňany 590, původně bydlící v Trhové Kamenici.

Internetové stránky: www.cuzk.cz

B. Literatura:

HONL, I.: Onomastické práce. Praha 1966.

HOSPODKA, B.: Z historie města Trhová Kamenice. Praha 1988.

KLOFEROVÁ, S.: Pomístní jména odvozená od osobních jmen v kontextu onomastickém a dialektologickém – na materiálu slovníku pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku. In Acta onomastica LI, 1. Praha 2010.

KNESLOVÁ, H.: Vlastní jména v učebnicích. In Onymické systémy v regionech. Hradec Králové 1995.

OLIVOVÁ-NEZBEDOVÁ, L.: Pomístní jména v Čechách: o čem vypovídají jména polí, luk, lesů, hor, vod a cest. Praha 1995.

OLIVOVÁ-NEZBEDOVÁ, L.: Pomístní jména v Čechách vzniklá z českých exonym pro biblická zeměpisná jména. In Naše řeč č. 1, 1999, ročník 82.

PASTYŘÍK, S.: Patří onomastika do mých hodin češtiny? In Češtinář č. 5, 20/ 2009- 2010.

POLÍVKOVÁ, A.: Naše místní jména a jak jich uţívat. Praha 1985.

PROFOUS, A.: Místní jména v Čechách: jejich vznik, původní význam a změny. Praha 1949.

ŠIPKOVÁ, M.: Pomístní jména a jejich zpracování ve slovníku pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku. In Acta onomastica LI, 1. Praha 2010.

ŠLOSAR, D.: Utvářenost slov vstupujících do pomístních na Moravě a ve Slezsku. In Acta onomastica LI, 1. Praha 2010.

ŠMILAUER, V.: Třídění pomístních jmen. In Zpravodaj Místopisné komise ČSAV XIII. Praha 1972.

ŠMILAUER, V.: Úvod do toponomastiky. Praha 1966.

ŠRÁMEK, R.: Úvod do obecné toponomastiky. Brno 1999.

Internetové stránky: www.cuzk.cz www.kdejsme.cz www.mapy.cz www.trhovakamenice.cz

Seznam příloh

1: Mapa části Trhové Kamenice

2: Mapa části Trhové Kamenice

3: Mapa části Trhové Kamenice

4: Mapa části Trhové Kamenice

Příloha 1 Mapa části Trhové Kamenice

Chobot, Chobotovský potok, Kamenný vrch, Klášterka, Mlýnský rybník, Na rovni, Velká Kamenice, V Zikmundě

www.mapy.cz

červená Alinčák hnědá Dámská koupelna ţlutá Březina fialová Pánská koupelna zelená Borovina světle zelená Matrasův kopec oranţová Rohlík modrá Zádušní růţová Babylon

Příloha 2 Mapa části Trhové Kamenice

Buchtovka, Buchtokopecký, Klášterka, Mlýnský rybník, V milířích, Zuberský vrch

www.mapy.cz modrá Tribuna oranţová Hryzov zelená Jeníčkův dolík růţová Pod zahradami červená Zářeč fialová Dámská ulice ţlutá Tobolky

Příloha 3 Mapa části Trhové Kamenice

Chrudimka, Tábor, Ve fortně, V kříţích

www.mapy.cz fialová Zoulák zelená Ulice červená Růţičák ţlutá Svárovský les oranţová u špýcharu modrá Skákanda růţová U Křivských

Příloha 4 Mapa části Trhové Kamenice

Kamenný vrch, Klášterka, Na Rovni, V Zikmundě, Svárov

www.mapy.cz červená V Chrastinách oranţová Přední mlynářák fialová Raisův pomník hnědá Třešňovka modrá Šebkova hrobka světle zelená Zadní mlynářák ţlutá U hrušky okrová V Rybníčkách zelená Petrtýlova zahrada tmavě modrá Ţákův lom růţová Horní konec