Pěstování Okrasných Rostlin

Trvalky Přehled druhů - Superasteridy Vývojová linie „Superasteridy“ monofyletická skupina dvouděložných rostlin bez společných morfologických apomorfií a shodných morfologických znaků zahrnuje tři „bazální“ skupiny a skupinu Asterid

PREZENTACE © JN Řád Caryophyllales převážně jednoduché vstřícné listy vidlanovitá květenství embryo v semeni často zakřivené podle APG IV 38 čeledí Family Plumbaginaceae (olověncovité) perennial herbs or shrubs, rarely climbers distribution: predominantly Mediterranean to Central Asia, scattered elsewhere 29/836, ČR 1/1, ostatní okrasné ornamentals in Plumbago, Limonium Armeria vulgaris (trávnička obecná) – suché louky a nevápnité písčiny

PREZENTACE © JN © JN

Acantholimon glumaceum Plumbaginaceae (olověncovité) Acantholimon (ježatec)**

Původ: JV Evropa, Stř. Asie, J Amerika Popis: nízké skalničky s úzkými pichlavými listy tvořící kopaktní pichlavé polštáře, květy nápadné růžové Pěstování: slunná suchá dobře drenážovaná místa, nesnáší zimní vlhko substrát: propustný, štěrkovitý Množení: semeny, řízkováním během vegetace, roubováním na vytrvalé statice Použití: skalnička pro slunná dobře drenážovaná místa nebo alpínkové skleníky Druhy: Acantholimon glumaceum (ježatec mázdřitý) © JN

Armeria alpina cv. Plumbaginaceae (olověncovité) Armeria (trávnička)

Původ: hlavně Středozemí a pobřežní oblast Evropy a Asie Stanoviště: sušší i mírně vlhké louky hor Popis: rostliny vytvářející trávovité trsy listů, ozdobné kulovitými květenstvími většinou růžových květů Pěstování: slunná suší ale nevysýchavá místa substrát: propustný Množení: řízkování, nebo dělení trsů, semeny Použití: dekorativní skalnička Další druhy: Armeria juniperifolia (syn. A caespitosa) (trávnička trsnatá), A. alpina, A. maritima © JN

Armeria juniperifolia 'Roschen' © JN

Armeria pseudarmeria 'Balerina Liliac' © JN

Armeria pseudarmeria 'Balerina Red' Řád Caryophyllales

Čeleď Polygonaceae (rdesnovité) jednoleté i vytrvalé byliny, stromy, keře i liány listy zpravidla celistvé, střídavé, na bázi s blanitou botkou květy ve svazečcích, většinou vrcholičnatá květenství plody jsou nažky (často trojboké) – většinou s vytrvávajícím okvětí zvětšeném v „krovky“ rozšíření: kosmopolitní, hlavně na severní polokouli 55/1100, ČR 10/30

PREZENTACE © JN © JN

Muehlenbeckia © JN

Polygonum Řád Caryophyllales Čeleď Caryophyllaceae (hvozdíkovité) byliny s vidličnatě větvenými lodyhami a křižmostojnými vstřícnými jednoduchými listy obsahují saponiny rozšíření: kosmopolitní, především mírné pásmo 101/2200, ČR 28/100

PREZENTACE © JN © JN

Arenaria montana Caryophyllaceae (hvozdíkovité) Arenaria (písečnice)

Původ: široce rozšířený rod Popis: jednoleté i vytrvalé druhy, pěstované trvalky často v přírodě rostou na skalách, vytváří kompaktní koberce, kterými kryjí povrch skal, květy nejčastěji bílé, 5 četné Pěstování: slunná místa ve spárách ve skalce, snášejí sucho substrát: dobře drenážovaný, písčitý s přídavkem humusu Množení: semeny, nebo v létě řízkováním Použití: skalničky pro slunná stanoviště Druhy: pyrenejská Arenaria tetraquetra (písečnice čtyřplátečná) tvoří drobné kompaktní polštáře, kvete nenápadně, větší květy mají: A. montana z hor JZ Evropy a A. grandiflora (u nás 1 lokalita – Pálava, glaciální relikt) jinak roste v J Evropě a S Africe Cerastium tomentosum (rožec plstnatý)

Původ: mírný pás S polokoule Popis: kobercovité trvalky i jednoletky, trvalky často s podzemními výběžky, listy úzce kopinaté, květy 5 četné, blizen 5 Pěstování: skalničky pro slunná stanoviště substrát: propustný Množení: dělením trsů, semeny Použití: suché zídky, skalky Druhy: Cerastium tomentosum (rožec plstnatý) © JN

Cerastium arvense luční druh, ve skalce zapleveluje oddenky © JN

Dianthus sp. div. Caryophyllaceae (hvozdíkovité) Dianthus (hvozdík)

Původ: hlavně Evropa a Asie Popis: velká skupina dekorativních druhů od skalniček po vyšší trvalky i jednoletky. Listy většinou úzce kopinaté až čárkovité, květy charakteriskticé 5 četné, někdy různě dřípené, převažující barva je růžová Pěstování: většina skalkových druhů slunná dobře drenážovaná stanoviště, existují i vlhkomilnější rostliny (D. superbus), i rostliny snášející stinná stanoviště (D. sylvaticus) substrát: propustný, záleží na druhu Množení: semeny – snadno se mezi sebou kříží, často je problém udržet čistý druh, dělením trsů v létě Použití: skalničky i středně vysoké trvalky )jednoletky a dvouletky viz první přednáška) Druhy: nízký, Alpský druh Dianthus alpinus (hvozdík alpský) vyžaduje mírně vlhkou humózní zeminu a slunné stanoviště, nesnáší ale zamokření, Dianthus subacaulis roste na salách v JZ Evropě, na skalách Z a stř. Evropy roste D. gratiopolitanus. Hlouběji dřípené koruny má např. panonský druh D. lumnitzeri, nebo alpský D. plumarius. Ke středně vysokým druhům patří i u nás rostoucí D. carthusianorum a D. deltoides – vyhovuje jim slunné stanoviště, snášejí vysýchavé půdy. Vysokým druhem je druh střídavě vlhkých luk D. superbus. © JN

Dianthus subacaulis JZ Evropa © JN

Dianthus gratiopolitanus Stř. a Z Evropa © JN

Dianthus webbianus Hory Turecka © JN

Dianthus moravicus Moravský Krumlov – endemit JZ Moravy a přilehlého Rakouska © JN

Dianthus plumarius cv. © JN

Dianthus plumarius plnokvětá forma © JN

Dianthus sylvaticus © JN

Dianthus carthusianorum © JN

Dianthus deltoides © JN

Dianthus superbus © JN

Dianthus superbus cv. © JN

Gypsophila repens (šáter plazivý) Caryophyllaceae (hvozdíkovité) Gypsophila repens (šáter plazivý)

Původ: Eurasia, Africa, Australia, and the Pacific Islands Popis: bohatý rod, některé druhy se pěstují jako letničky, jako trvalky pěstujeme G. repens, která tvoří nízké poléhavé úzké olistěné lodyhy v zemi drží dlouhým kůlovitým kořenem (v přírodě roste na suti) Pěstování: slunná sušší stanoviště substrát: hlinitopísčitý Množení: semeny, nebo řízkováním snadno Použití: skalnička pro slunné skalky Druhy: G. repens pochází z hor stř. a J Evropy, pěstují se i plnokvěté kultivary i různobarevné kultivary (bílá, odstíny růžové) © JN

Petrorhagia saxifraga © JN

Petrorhagia saxifraga Lychnis alpina

Původ: Evropa, Asia a S Afrika Stanoviště v přírodě: světlé listnaté lesy, horské louky, skály Popis: středně vysoké byliny, některé se pěstují jako dvouletky Pěstování: slunná až polostinná nevysýchavá stanoviště substrát: humózní, mírně vlhký, hlinito-písčitý Množení: semeny, dělením trsů na jaře, řízkování v létě Použití: nízké horské druhy se pěstují jako skalničky na nevysychavých místech, luční druhy v loukách i do skupin středně vysokých trvalek Druhy: L. alpina – hory Eurasie, do 15 cm, kulovité květenství růžových květů, L. flos-cuculi, náš původní nenáročný luční druh, L. viscaria – suší slunné stráně Eurasie, červeně kvetoucí vyšší druh L. chalcedonica (kohoutek plamenný) pochází z centrálního a V Ruska, Kazachstánu a Mongolska a přilehlých oblastí Číny, L. coronaria je trsnatá trvalka s šedě plstnatými listy ze Středozemí, Blízkého Východu a Střední Asie Lychnis viscaria 'Splendens Plena'

Lychnis flos-cuculi © JN

Saponaria ocymoides Caryophyllaceae (hvozdíkovité) Saponaria (mydlice)

Původ: Evropa a Asie Popis: nízké až středně vysoké trvalky podobné silenkám (na rozdíl od nich mají pouze 2 blizny) Pěstování: slunná místa, nezamokřená ani ne úplně vysýchavá substrát: hlinito-písčitý Množení: semeny, některé druhy řízkování v létě Použití: nižší druhy skalničky, středně vysoké do trvalkových výsadeb Další druhy: Saponaria ocymoides z hor J. a stř. Evropy se používá jako skalnička, S. officinalis, roste i u nás dá se použít do trvalkových výsadeb © JN

Saponaria ocymoides © JN

Saponaria officinalis z kořene, který obsahuje saponiny se dá vyrobit mýdlo © JN

Silene acaulis S polokoule, kvete brzo na jaře Caryophyllaceae (hvozdíkovité) Silene (silenka)

Původ: S polokoule Popis: bohatý rod, květy mají 3 blizny, převažující barva je bílá, nebo růžová, listy vstřícné, křižmostojné Pěstování: horské skalkové druhy vyžadují slunná ale nevysychavá stanoviště s dobře drenážovaným substrátem, vyšší druhy můžeme pěstovat v polostínu podrostu stromů, nebo keřů Množení: řízkování, semeny Použití: skalničky i vyšší trvalky Druhy: nízká růžově kvetoucí skalnička Silene acaulis (silenka bezlodyžná) je horský a arktický druh S polokoule, S. alpina, kvete bíle roste ve V Alpách a na Balkáně. Jako středně vysoká trvalka se pěstuje např. evropská S. dioica a Z Evropský až na Island rostoucí S. uniflora. © JN

Silene schafta Z Asie, kvete pozdě v létě © JN

Silene dioica © JN

Paronychia kapela (stříbřenka klubíčkatá) J evropská pohoří Řád Caryophyllales Čeleď Amaranthaceae (laskavcovité) včetně původní Chenopodiaceae (merlíkovité) byliny, řidčeji keře listy střídavé nebo vstřícné často obsahují betainy častá je C4 fotosyntéza plod tobolka nebo nažka – zpravidla obalená vytrvávajícím okvětím rozšíření: téměř kosmopolitní, často halofyty nebo nitrofyty a u nás plevele 183/ 2500, ČR 15/70

PREZENTACE © JN Řád Caryophyllales* Čeleď Aizoaceae (kosmatcovité) xeromorfní byliny a polokeře často sukulentní stavby rozšíření: tropy a subtropy, hlavně pouště J Afriky a Austrálie, 125/2035

PREZENTACE © JN © JN

Delosperma cooperi Aizoaceae (kosmatcovité) Delosperma (delosperma)

Původ: těžiště J Afrika Stanoviště v přírodě: hory a skály J Afriky až do 3200 m n. m. Popis: nízká (do 5 cm) sukulentní skalnička s velkými lesklými květy, kvete od června do července Pěstování: plné slunce, za mokra nejsou plně mrazuvzdorné u nás substrát: kamenitý, dobrá drenáž Množení: dělením trsů, řízkováním v létě, výsevem na jaře – mladé rostliny zimovat ve skleníku Použití: suché výslunné skalky, koryta, jistější je pěstování v alpinkovém skleníku Druhy: Delosperma cooperi s růžovými květy, D. nubigeum se žlutými květy © JN

Delosperma nubigeum © JN

Delosperma 'Deschampsii' © JN

Delosperma 'Kelaidis' (syn. D. 'Mesa Verde') © JN

Delosperma 'Pink Zulu' World of Plants Sources for Botanical Courses Řád Caryophyllales** Family Phytolaccaceae herbs to trees distribution: tropical and warm temperate, esp. America 5/32 Phytolacca esculenta (líčidlo jedlé) – pěstuje se jako okrasná rostliny v zahradách

PREZENTACE © JN Obrázek © JN; World of Plants Phytolacca esculenta (líčidlo jedlé)

PREZENTACE © JN Řád Caryophyllales* Family Portulacaceae (šruchovité) succulent herbs distribution: worldwide, but especially tropical and subtropical North and South America 1/100, ČR 1/1 Portulaca oleracea (šrucha zelená) archeofyt, zahrady, okraje komunikací

PREZENTACE © JN © JN

Lewisia cotyledon (levisie květnatá) Portulacaceae (šruchovité) Lewisia (levisie)

Původ: S Amerika, oblasti se sušší periodou Popis: rostliny s kůlovitým málo větveným kořenem, listovými růžicemi s dužnatými listy, pěstují se pro nápadná květenství velkých barevných květů Pěstování: slunné suché stanoviště, nesnášejí vlhko v období klidu (překrýt na zimu sklem) substrát: štěrkovitý, hodně propustný Množení: semeny v předjaří Použití: jižní expozice slunných skalek, koryta s kameny Druhy: Lewisia cotyledon (levisie květnatá) Vývojová linie Asteridy (Asterids) Asteridy jsou nejpočetnější skupinou dvouděložných, nicméně hospodářsky (a hlavně zemědělsky) využívaných druhů je podstatně méně než ve skupině Rozid předpokládané apomorfie obsahují specifické sekundární metabolity koruna je většinou srostlá vajíčka s jedním obalem

PREZENTACE © JN Řád Cornales according to APG IV seven rather small families Řád Cornales* Čeleď Hydrangeaceae (hortenzovité) dřeviny a byliny s jednoduchými většinou vstřícnými listy rozšíření: warm temperate, some species in tropics 9/270 Hydrangea macrophylla (hortenzie velkokvětá) původem z Japonska, často pěstována u nás z USA pochází H. arborescens © JN

Hydrangea macrophylla cv. (hortenzie velkokvětá) © JN

Hydrangea macrophylla cv. (hortenzie velkokvětá) Řád Ericales Čeleď Primulaceae (prvosenkovité) včetně Myrsinaceae většinou byliny, vzácně i vodní nebo malé keře některé rody obsahují jedovaté glykosidy a saponiny rozšíření: kosmopolitní, těžiště mírný pás severní polokoule 58/2590, ČR 13/22

mnoho okrasných rostlin – Primula, Cyclamen, Androsace

PREZENTACE © JN © JN

Androsace sempervivoides Západohimálajský endemit Primulaceae (prvosenkovité) Androsaceae (pochybek)

Původ: Arkticko-alpinský druh Eurasie Popis: skalničky tvořící drobné přízemní růžice listů někdy vytvářející husté bochánky Pěstování: plné slunce a mírně vlhká dobře drenážovaná půda, Himálajské druhy a vysokohorské druhy střední Asie jsou náchylné nesnáší vysoké letní teploty ani vlhko v zimě substrát: štěrkovitý Množení: druhy s výběžky dceřinými růžicemi, jinak ze semen, výsev hned, některé klíčí až po zimě Použití: speciální skalničky Druhy: Androsaceae ciliata (pochybek brvitý) © JN

Primula x polyantha (prvosenka) Primulaceae (prvosenkovité) Primula (prvosenka)

Původ: temperátní S polokoule + hory tropů a J Ameriky, centrum diverzity Himálaje Popis: nízké a středně vysoké trvalky s přízemní růžicí listů a nápadnými květy Pěstování: nároky podle druhů (druhy luk a lesů mírného pásma jsou u nás odolnější, druhy vysokých hor nesnášejí vysoké letní teploty a vlhko v zimě), většinou preferují vlhčí stanoviště substrát: dobře drenážovaný Množení: výsevem, některé druhy řízkováním Použití: skalničky i vyšší trvalky pro vlhčí místa Další druhy: nenáročné jarní druhy jsou P. veris, P. elatior, P. vulgaris, často se pěstují hybridy: P. x polyantha (P. elatior x P. vulgaris), nebo P. x pruhoniaciana, z našich horských druhů se jako skalnička pěstuje Primula minima, nebo vápnomilné druhy Evropských hor: P. auricula, P. farinosa, k vyšším druhům patří tibetská Primula florindae © JN

Primula x polyantha (prvosenka) © JN

Primula x pruhoniciana Primula vulgaris cv. © JN

Primula obconica Čína © JN

Primula elatior © JN

Primula veris (prvosenka jarní) Primula beesiana'Magenta Rose Orange Yellow'

Primula florindae © JN

Primula x bulleesiana © JN

Primula denticulata Afganiskán až J Tibet a S Barma © JN

Primula denticulata cv. © JN

Primula farinosa rozsáhlý mezerovitý areál v horách mírného pásu a subarktickém pásu, horské slatinné louky a prameniště, na vápenci © JN

Primula frondosa hory Rumunska © JN

Primula clusiana © JN

Primula auricula 'Red Mark' © JN

Primula marginata Evropské hory © JN

Primula minima hory Evropy © JN

Primula amoena Z Kavkaz subalpinské a alpinské louky © JN

Solanela montana Primulaceae (prvosenkovité) Soldanella (dřípatka)

Původ: hlavně evropská pohoří Popis: tostliny s okrouhlými lesklými listy a atraktivními zvonkovitými dole rozeklanými květy Pěstování: rostlina pro stále vlhké humozní stanoviště, polostnín substrát: propustný vlhký (ne stagnující voda) Množení: výsev v zimě, dělení trsů Použití: pro okraje skalkových potůčku, proameniště Druhy: Soldanella montana (dřípatka horská) Primulaceae (prvosenkovité) Dodecatheon (boží květ)

Původ: vlhčí horské louky S Ameriky Popis: 20-50 cm vysoké byliny s přízemní růžicí listů a okolíkem bramboříku podobných kvítků Pěstování: slunná stanoviště s propustnou půdou substrát: propustný, humózní Množení: výsevem v zimě, nebo předjaří, dělením trsů po odkvětu Použití: skalnička na vlhká slunná místa Druhy: Dodecatheon meadia (boží květ zahradní), D. pulchellum © JN

Dodecatheon meadia Řád Ericales* Čeleď Polemoniaceae (jirnicovité) byliny i dřeviny rozšíření: N. temperate, W. North America, South America 18/375, ČR 1/1 Phlox paniculata (plamenka latnatá) pěstovaná dekorativní trvalka

Obrázek, Atilin, public domain https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5a/Phlox_Paniculata.jpg/800px-Phlox_Paniculata.jpg © JN

Phlox subulata (plamenka šídlolistá) Polemoniaceae (jirnicovité) Phlox (plaménka)

Původ: většina S Amerika Popis: nízké skalničky i vysoké trvalky s charakteristickými květy Pěstování: nenáročné trvalky snášející dobře sucho, téměř nepotřebují zálivku substrát: propustný Množení: řízkováním, dělením trsů Použití: skalničky i vysoké trvalky Druhy: Phlox paniculata (plaménka latnatá) je vysoká trvalka, Phlox subulata (plamenka šídlolistá) je nízká kobercovitá skalnička © JN

Polemonium caeruleum (jirnice modrá) Polemoniaceae (jirnicovité) Polemonium (jirnice)

Původ: S polokoule Popis: nízké i středně vysoké trvalky s dělenými listy a modrými květy Pěstování: rostliny pro přiměřeně vlhká nevysýchavá stanoviště, horské druhy And nesnášejí mokro v zimě substrát: propustný u horských druhů Množení: semeny, dělením trsů Použití: skalničky na vlhčí místa, vyší trvalky pro vlhá místa Druhy: Polemonium coeruleum (jirnice modrá) je vyšší trvalka, P. viscosum skalnička Řád Ericales Čeleď Ericaceae (vřesovcovité) včetně Vacciniaceae (brusnicovité) a několika dalších (např. Empetraceae, Monotropaceae, Pyrolaceae) – dnes podčeledi keře, vzácně stromy nebo byliny častá endotrofní mykorhiza, některé parazitické listy jednoduché, někdy drobné jehlicovité s podvinutým okrajem plod tobolka nebo bobule rozšíření: hlavně mírný pás a subtropy, v tropech obvykle v horách 126/4010, ČR 13/21 obvykle rostou na kyselých substrátech – rašeliniště, vřesoviště

Původ: atlantská, horská i arktická vřesoviště Popis: rostliny specializované na nedostatek živin v substrátu a občasnou disturbanci požáry – často nízké pomalu rostoucí stálezelené dřevnatějící keříčky Pěstování: slunná stanoviště relativně suchá, ale ne úplně vysýchavá (Calluna, Erica, Gautheria) vlhká se stagnující vodou mělko pod povrchem (Vaccinium, Andromeda, Oxycoccus, Empetrum….) substrát: kyselý na živiny chudý organogenní – rašelina s pískem, opadem lístků a částí rostlin se organogenní substrát stále hromadí Množení: výsevem – některá semena klíčí až po přejítí ohněm, vegetativně řízkováním Použití: vřesoviště, skalkové vřesoviště, některé druhy do nádob (krátkodobá podzimní a zimní ozdoba teras), vrchovištní rašeliniště © JN

Calluna vulgaris (vřes obecný) Ericaceae (vřesovcovité) Calluna (vřes)

Původ: Evropa až Asie na Sibiř od nížin do alpínského stupně tvoří na chudých půdách vřesoviště, invazivní v Americe a n Novém Zélandu Popis: keříčky s úzkými jehlicovitými listy, od vřesovců (Erica) se liší počtem kališních a korunních lístků – jsou 4 (u vřesovců je jich 5) Pěstování: substrát: Množení: Použití: Druhy: Calluna vulgaris (vřes obecný), pěstuje se v mnoha kultivarech

Erica carnea Hory stř. a J Evropy – vřesoviště a bory Ericaceae (vřesovcovité) https://www.researchgate.net/profile/Kathleen_Kron/publication/249158621/figure/fig1/AS:30733605383 7824@1450286033163/Erica-species-exhibit-a-narrow-north-south-geographic-distribution-in-Europe-and- Africa.png Erica (vřesovec)

Původ: Evropa, Afrika Popis: keříčky s úzkými jehlicovitými listy, některé nakvétají na podzim, jiné v zimě Pěstování: substrát: Množení: Použití: Druhy: E. cinerea, E. tetralix, E. carnea, E. vagans – zimuvzdorné i u nás, ostatní jihoevropské a J Africké druhy u nás nejsou plně zimuvzdorné – nutno zimovat v alpínkovém skleníku © JN

Erica curviflora fynbos J Afrika Ericaceae (vřesovcovité) Gaultheria

Původ: S Polokoule (příbuzné druhy z J polokoule vyděleny do samostatného rodu Pernettya) Popis: ozdobný květy i plody (vytrvávají dlouho) Pěstování: nesnáším příliš suchá místa, může růst v polostínu (je z podrostu lesů) substrát: Množení: Použití: Druhy: Gaultheria procumbens, G. trichophylla z Himálaje vyžaduje vlhčí chladnější stanoviště – má zajímavé modré plody © JN

Rhododendron http://3.bp.blogspot.com/-bYkW1WLQ7Dw/TVx_nwmll3I/AAAAAAAAARI/XLrBW6117UQ/s1600/rhododendron%252C+azalea+distribution.jpg

Rhododendron (pěnišník)

Původ: S polokoule Popis: nízké i vysoké keře s kožovitými listy a barevnými květy Pěstování: kyselá půda, polostín Množení: řízkování Použití: okrasné keře i skalničky Další druhy: himálajské i severoamerické druhy a jejich kříženci např. R. decorum, R. obtusum…. © JN

Rhododendron