Trvalky Přehled druhů - Superasteridy Vývojová linie „Superasteridy“ monofyletická skupina dvouděložných rostlin bez společných morfologických apomorfií a shodných morfologických znaků zahrnuje tři „bazální“ skupiny a skupinu Asterid PREZENTACE © JN Řád Caryophyllales převážně jednoduché vstřícné listy vidlanovitá květenství embryo v semeni často zakřivené podle APG IV 38 čeledí Family Plumbaginaceae (olověncovité) perennial herbs or shrubs, rarely climbers distribution: predominantly Mediterranean to Central Asia, scattered elsewhere 29/836, ČR 1/1, ostatní okrasné ornamentals in Plumbago, Limonium Armeria vulgaris (trávnička obecná) – suché louky a nevápnité písčiny PREZENTACE © JN © JN Acantholimon glumaceum Plumbaginaceae (olověncovité) Acantholimon (ježatec)** Původ: JV Evropa, Stř. Asie, J Amerika Popis: nízké skalničky s úzkými pichlavými listy tvořící kopaktní pichlavé polštáře, květy nápadné růžové Pěstování: slunná suchá dobře drenážovaná místa, nesnáší zimní vlhko substrát: propustný, štěrkovitý Množení: semeny, řízkováním během vegetace, roubováním na vytrvalé statice Použití: skalnička pro slunná dobře drenážovaná místa nebo alpínkové skleníky Druhy: Acantholimon glumaceum (ježatec mázdřitý) © JN Armeria alpina cv. Plumbaginaceae (olověncovité) Armeria (trávnička) Původ: hlavně Středozemí a pobřežní oblast Evropy a Asie Stanoviště: sušší i mírně vlhké louky hor Popis: rostliny vytvářející trávovité trsy listů, ozdobné kulovitými květenstvími většinou růžových květů Pěstování: slunná suší ale nevysýchavá místa substrát: propustný Množení: řízkování, nebo dělení trsů, semeny Použití: dekorativní skalnička Další druhy: Armeria juniperifolia (syn. A caespitosa) (trávnička trsnatá), A. alpina, A. maritima © JN Armeria juniperifolia 'Roschen' © JN Armeria pseudarmeria 'Balerina Liliac' © JN Armeria pseudarmeria 'Balerina Red' Řád Caryophyllales Čeleď Polygonaceae (rdesnovité) jednoleté i vytrvalé byliny, stromy, keře i liány listy zpravidla celistvé, střídavé, na bázi s blanitou botkou květy ve svazečcích, většinou vrcholičnatá květenství plody jsou nažky (často trojboké) – většinou s vytrvávajícím okvětí zvětšeném v „krovky“ rozšíření: kosmopolitní, hlavně na severní polokouli 55/1100, ČR 10/30 PREZENTACE © JN © JN Muehlenbeckia © JN Muehlenbeckia © JN Polygonum Řád Caryophyllales Čeleď Caryophyllaceae (hvozdíkovité) byliny s vidličnatě větvenými lodyhami a křižmostojnými vstřícnými jednoduchými listy obsahují saponiny rozšíření: kosmopolitní, především mírné pásmo 101/2200, ČR 28/100 PREZENTACE © JN © JN Arenaria montana Caryophyllaceae (hvozdíkovité) Arenaria (písečnice) Původ: široce rozšířený rod Popis: jednoleté i vytrvalé druhy, pěstované trvalky často v přírodě rostou na skalách, vytváří kompaktní koberce, kterými kryjí povrch skal, květy nejčastěji bílé, 5 četné Pěstování: slunná místa ve spárách ve skalce, snášejí sucho substrát: dobře drenážovaný, písčitý s přídavkem humusu Množení: semeny, nebo v létě řízkováním Použití: skalničky pro slunná stanoviště Druhy: pyrenejská Arenaria tetraquetra (písečnice čtyřplátečná) tvoří drobné kompaktní polštáře, kvete nenápadně, větší květy mají: A. montana z hor JZ Evropy a A. grandiflora (u nás 1 lokalita – Pálava, glaciální relikt) jinak roste v J Evropě a S Africe Cerastium tomentosum (rožec plstnatý) © JN Caryophyllaceae (hvozdíkovité) Cerastium (rožec) Původ: mírný pás S polokoule Popis: kobercovité trvalky i jednoletky, trvalky často s podzemními výběžky, listy úzce kopinaté, květy 5 četné, blizen 5 Pěstování: skalničky pro slunná stanoviště substrát: propustný Množení: dělením trsů, semeny Použití: suché zídky, skalky Druhy: Cerastium tomentosum (rožec plstnatý) © JN Cerastium arvense luční druh, ve skalce zapleveluje oddenky © JN Dianthus sp. div. Caryophyllaceae (hvozdíkovité) Dianthus (hvozdík) Původ: hlavně Evropa a Asie Popis: velká skupina dekorativních druhů od skalniček po vyšší trvalky i jednoletky. Listy většinou úzce kopinaté až čárkovité, květy charakteriskticé 5 četné, někdy různě dřípené, převažující barva je růžová Pěstování: většina skalkových druhů slunná dobře drenážovaná stanoviště, existují i vlhkomilnější rostliny (D. superbus), i rostliny snášející stinná stanoviště (D. sylvaticus) substrát: propustný, záleží na druhu Množení: semeny – snadno se mezi sebou kříží, často je problém udržet čistý druh, dělením trsů v létě Použití: skalničky i středně vysoké trvalky )jednoletky a dvouletky viz první přednáška) Druhy: nízký, Alpský druh Dianthus alpinus (hvozdík alpský) vyžaduje mírně vlhkou humózní zeminu a slunné stanoviště, nesnáší ale zamokření, Dianthus subacaulis roste na salách v JZ Evropě, na skalách Z a stř. Evropy roste D. gratiopolitanus. Hlouběji dřípené koruny má např. panonský druh D. lumnitzeri, nebo alpský D. plumarius. Ke středně vysokým druhům patří i u nás rostoucí D. carthusianorum a D. deltoides – vyhovuje jim slunné stanoviště, snášejí vysýchavé půdy. Vysokým druhem je druh střídavě vlhkých luk D. superbus. © JN Dianthus subacaulis JZ Evropa © JN Dianthus gratiopolitanus Stř. a Z Evropa © JN Dianthus webbianus Hory Turecka © JN Dianthus moravicus Moravský Krumlov – endemit JZ Moravy a přilehlého Rakouska © JN Dianthus plumarius cv. © JN Dianthus plumarius cv. © JN Dianthus plumarius plnokvětá forma © JN Dianthus sylvaticus © JN Dianthus carthusianorum © JN Dianthus deltoides © JN Dianthus superbus © JN Dianthus superbus cv. © JN Gypsophila repens (šáter plazivý) Caryophyllaceae (hvozdíkovité) Gypsophila repens (šáter plazivý) Původ: Eurasia, Africa, Australia, and the Pacific Islands Popis: bohatý rod, některé druhy se pěstují jako letničky, jako trvalky pěstujeme G. repens, která tvoří nízké poléhavé úzké olistěné lodyhy v zemi drží dlouhým kůlovitým kořenem (v přírodě roste na suti) Pěstování: slunná sušší stanoviště substrát: hlinitopísčitý Množení: semeny, nebo řízkováním snadno Použití: skalnička pro slunné skalky Druhy: G. repens pochází z hor stř. a J Evropy, pěstují se i plnokvěté kultivary i různobarevné kultivary (bílá, odstíny růžové) © JN Petrorhagia saxifraga © JN Petrorhagia saxifraga Lychnis alpina © JN Caryophyllaceae (hvozdíkovité) Lychnis (kohoutek, smolnička) Původ: Evropa, Asia a S Afrika Stanoviště v přírodě: světlé listnaté lesy, horské louky, skály Popis: středně vysoké byliny, některé se pěstují jako dvouletky Pěstování: slunná až polostinná nevysýchavá stanoviště substrát: humózní, mírně vlhký, hlinito-písčitý Množení: semeny, dělením trsů na jaře, řízkování v létě Použití: nízké horské druhy se pěstují jako skalničky na nevysychavých místech, luční druhy v loukách i do skupin středně vysokých trvalek Druhy: L. alpina – hory Eurasie, do 15 cm, kulovité květenství růžových květů, L. flos-cuculi, náš původní nenáročný luční druh, L. viscaria – suší slunné stráně Eurasie, červeně kvetoucí vyšší druh L. chalcedonica (kohoutek plamenný) pochází z centrálního a V Ruska, Kazachstánu a Mongolska a přilehlých oblastí Číny, L. coronaria je trsnatá trvalka s šedě plstnatými listy ze Středozemí, Blízkého Východu a Střední Asie Lychnis viscaria 'Splendens Plena' © JN © JN Lychnis flos-cuculi © JN Saponaria ocymoides Caryophyllaceae (hvozdíkovité) Saponaria (mydlice) Původ: Evropa a Asie Popis: nízké až středně vysoké trvalky podobné silenkám (na rozdíl od nich mají pouze 2 blizny) Pěstování: slunná místa, nezamokřená ani ne úplně vysýchavá substrát: hlinito-písčitý Množení: semeny, některé druhy řízkování v létě Použití: nižší druhy skalničky, středně vysoké do trvalkových výsadeb Další druhy: Saponaria ocymoides z hor J. a stř. Evropy se používá jako skalnička, S. officinalis, roste i u nás dá se použít do trvalkových výsadeb © JN Saponaria ocymoides © JN Saponaria officinalis z kořene, který obsahuje saponiny se dá vyrobit mýdlo © JN Silene acaulis S polokoule, kvete brzo na jaře Caryophyllaceae (hvozdíkovité) Silene (silenka) Původ: S polokoule Popis: bohatý rod, květy mají 3 blizny, převažující barva je bílá, nebo růžová, listy vstřícné, křižmostojné Pěstování: horské skalkové druhy vyžadují slunná ale nevysychavá stanoviště s dobře drenážovaným substrátem, vyšší druhy můžeme pěstovat v polostínu podrostu stromů, nebo keřů Množení: řízkování, semeny Použití: skalničky i vyšší trvalky Druhy: nízká růžově kvetoucí skalnička Silene acaulis (silenka bezlodyžná) je horský a arktický druh S polokoule, S. alpina, kvete bíle roste ve V Alpách a na Balkáně. Jako středně vysoká trvalka se pěstuje např. evropská S. dioica a Z Evropský až na Island rostoucí S. uniflora. © JN Silene schafta Z Asie, kvete pozdě v létě © JN Silene dioica © JN Paronychia kapela (stříbřenka klubíčkatá) J evropská pohoří Řád Caryophyllales Čeleď Amaranthaceae (laskavcovité) včetně původní Chenopodiaceae (merlíkovité) byliny, řidčeji keře listy střídavé nebo vstřícné často obsahují betainy častá je C4 fotosyntéza plod tobolka nebo nažka – zpravidla obalená vytrvávajícím okvětím rozšíření: téměř kosmopolitní, často halofyty nebo nitrofyty a u nás plevele 183/ 2500, ČR 15/70 PREZENTACE © JN Řád Caryophyllales* Čeleď Aizoaceae (kosmatcovité) xeromorfní byliny a polokeře často sukulentní stavby rozšíření: tropy a subtropy, hlavně pouště J Afriky a Austrálie, 125/2035 PREZENTACE © JN © JN Delosperma cooperi Aizoaceae (kosmatcovité) Delosperma (delosperma) Původ: těžiště J Afrika Stanoviště v přírodě: hory a skály J Afriky až do 3200 m n. m. Popis: nízká (do 5 cm) sukulentní skalnička s velkými lesklými květy, kvete od června do července Pěstování: plné slunce, za mokra nejsou plně mrazuvzdorné u nás substrát: kamenitý, dobrá drenáž Množení: dělením