Plán Péče O PR Bukovec, 2012-2021

Plán péče o: p řírodní rezervaci Bukovec na období: 2012–2021 Plán pé če o PR Bukovec

Obsah

1. Základní údaje o zvlášt ě chrán ěném území...... 3 1.1 Základní identifika ční údaje ...... 3 1.2 Údaje o lokalizaci území ...... 3 1.3 Vymezení území podle sou časného stavu katastru nemovitostí...... 3 1.4 Vým ěra území a jeho ochranného pásma...... 5 1.5 P řekryv území s jinými chrán ěnými územími...... 5 1.6 Kategorie IUCN...... 5 1.7 P ředm ět ochrany ZCHÚ ...... 5 1.8 P ředm ět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v p řekryvu ...... 6 1.9 Cíl ochrany...... 7 2. Rozbor stavu zvlášt ě chrán ěného území s ohledem na p ředm ět ochrany ...... 8 2.1 Stru čný popis území a charakteristika jeho p řírodních pom ěrů ...... 8 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, sou časnosti a blízké budoucnosti...... 28 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní p ředpisy...... 34 2.4 Sou časný stav ZCHÚ a p řehled díl čích ploch...... 35 2.5 Zhodnocení výsledk ů p ředchozí pé če a dosavadních ochraná řských zásah ů do území a záv ěry pro další postup ...... 39 2.6 Stanovení prioritních zájm ů ochrany území v p řípad ě jejich možné kolize...... 45 3. Plán zásah ů a opat ření...... 45 3.1 Vý čet, popis a lokalizace navrhovaných zásah ů a opat ření v ZCHÚ...... 45 3.2 Zásady hospodá řského nebo jiného využívání ochranného pásma v četn ě návrhu zásah ů a p řehledu činností...... 53 3.3 Zam ěř ení a vyzna čení území v terénu ...... 54 3.4 Návrhy pot řebných administrativn ě-správních opat ření v území...... 54 3.5 Návrhy na regulaci rekrea čního a sportovního využívání území ve řejností ...... 54 3.6 Návrhy na vzd ělávací využití území ...... 55 3.7 Návrhy na pr ůzkum či výzkum a monitoring p ředm ětu ochrany území ...... 55 4. Záv ěre čné údaje ...... 55 4.1 P ředpokládané orienta ční náklady hrazené orgánem ochrany p řírody podle jednotlivých zásah ů (druh ů prací) ...... 55 4.2 Použité podklady a zdroje informací...... 55 4.3 Seznam používaných zkratek ...... 59 4.4 Plán pé če zpracoval ...... 59 Přílohy

Strana 2 Plán pé če o PR Bukovec

1. Z ÁKLADNÍ ÚDAJE O ZVLÁŠT Ě CHRÁN ĚNÉM ÚZEMÍ

1.1 Základní identifika ční údaje eviden ční číslo: 2439 kategorie ochrany: přírodní rezervace název území: Bukovec

druh právního p ředpisu, kterým bylo území vyhlášeno: vyhláška orgán, který p ředpis vydal: Správa CHKO Jizerské hory číslo p ředpisu: 1/94 datum platnosti p ředpisu: 1. 4. 1994 datum ú činnosti p ředpisu: 1. 5. 1994

Starší a související p ředpisy druh právního p ředpisu: výnos (první vyhlášení, zrušeno 1965) orgán, který p ředpis vydal: Ministerstvo školství a kultury číslo p ředpisu: 22.332/60-V/2 datum platnosti p ředpisu: 21. 6. 1960

druh právního p ředpisu: výnos (druhé vyhlášení, zrušeno 1987) orgán, který p ředpis vydal: Ministerstvo školství a kultury číslo p ředpisu: 41.350/65-V/2 datum platnosti p ředpisu: 19. 10. 1965

druh právního p ředpisu: výnos (t řetí vyhlášení, dosud nezrušeno) orgán, který p ředpis vydal: Ministerstvo kultury ČSR číslo p ředpisu: 17.094/87-VI/2 datum platnosti p ředpisu: 21. 12. 1987 datum ú činnosti p ředpisu: 29. 12. 1987

druh právního p ředpisu: vyhláška (zm ěna kategorie na PR) orgán, který p ředpis vydal: Ministerstvo životního prost ředí ČR číslo p ředpisu: 395/1992 Sb. datum platnosti p ředpisu: 11. 6. 1992 datum ú činnosti p ředpisu: 13. 8. 1992

1.2 Údaje o lokalizaci území kraj: Liberecký okres: Jablonec nad Nisou obec s rozší řenou p ůsobností: Tanvald obec s pov ěř eným obecním ú řadem: Tanvald obec: Ko řenov katastrální území: Jizerka, Polubný

Příloha M1: Orienta ční mapa s vyzna čením území

1.3 Vymezení území podle sou časného stavu katastru nemovitostí Sou časný stav parcelního vymezení PR Bukovec je chaotický. Lesní část rezervace je dle z ři- zovací vyhlášky Správy CHKO Jizerské hory č. 1/94 vymezena na základ ě lesní obrysové mapy, nelesní část rezervace je definována vý čtem parcel, z nichž n ěkteré jsou ovšem do rezervace zahrnuty jen z části. Sou částí vyhlášky je i mapová p říloha, z níž je z řejmé p řibližné ohrani čení území. V r. 1996 bylo provedeno v nelesní části ZCHÚ geometrické zam ěř ení

Strana 3 Plán pé če o PR Bukovec s cílem odd ělit částe čně zaujaté parcely do nových parcel, které m ěly být p řevedeny na správu fondu pozemk ů ZCHÚ ČR. Do katastru nemovitostí však byla p řevzata pouze parcela č. 1812/3, která byla odd ělena z horní části p ůvodní parcely 1812/2 (Upolínová louka). Ohledn ě této části území panují ur čité pochybnosti, nebo ť ve z řizovací vyhlášce je do rezervace pojata celá parcela č. 1812/2, v úhrnné rozloze 7,23 ha, sahající až k úpatí Bukovce u Pyramidy. Tato skute čnost je zopakována i v tabulkovém vý čtu parcel (p říloha č. 1 vyhlášky), násled- kem čehož je celková vým ěra rezervace stanovena na 56,87 ha (dle aktuálních podklad ů je vým ěra rezervace cca o 4,6 ha nižší, rozdíl p řipadá zejména na tuto spornou parcelu). V mapových p řílohách je nicmén ě hranice rezervace vyzna čena shodn ě s pozd ější parcelou 1812/3, tomu odpovídá i zna čení v terénu a zákresy v dalších podkladech. Do území PR dále zasahuje parcela č. 2159, která není ve z řizovací vyhlášce jmenována, přestože zjevn ě tvo ří sou část ZCHÚ. Nep řesnosti ve vymezení se týkají i lesní (p řevažující) části území, kde hranice jednotek tr- valého rozd ělení lesa nejsou jednozna čně fixovány (vykazované vým ěry se p ři obnov ě LHP mírn ě m ění) a nekryjí se zcela s p řípadnými hranicemi parcel. Vým ěra lesních pozemk ů činí 45,22 ha, v tom je zapo čtena vým ěra lesních porost ů a vým ěra bezlesí, resp. jejich částe čně zaujatých částí. Vým ěra nelesních pozemk ů činí 7,01 ha, celková plocha rezervace pak činí 52,23 ha . K tomu je t řeba poznamenat, že tento sou čet je pouze orienta ční, nebo ť hranice lesa dle LHP a dle parcelní mapy se pln ě nekryjí a m ůže tak docházet k díl čím p řekryv ům či nedokryv ům lesních a nelesních pozemk ů.

Zvlášt ě chrán ěné území Tabulka 1: Parcelní vymezení PR Bukovec – k. ú. 669768 Jizerka

parcela druh pozemku zp ůsob využití LV vým ěra celkem vým ěra v ZCHÚ dle KN 1794 lesní pozemek 79 255474 248744 1795 lesní pozemek 79 48756 48756 1799/1trvalý travní porost 322 23452 12409 1808/1trvalý travní porost 322 783 783 1808/2 lesní pozemek 79 1209 1209 1812/3trvalý travní porost 322 19827 19827 2159 ostatní plocha ostatní komunikace 79 421 421 Celkem 332189 Vým ěry v metrech čtvere čních, dle katastru nemovitostí, totéž následující tabulka, dot čená plocha parcely 1794 byla stanovena ode čtem z celkového plochy lesních porost ů na LHC Frýdlant (údaj LHP); dle z řizovací vyhlášky do území zasahuje celá parcela 1812/2, zde vzhledem k nejednozna čnosti neuvedená, parcela č. 2159 naopak ve vyhlášce chybí, leží však uvnit ř území.

Tabulka 2: Parcelní vymezení PR Bukovec – k. ú. 669750 Polubný

parcela druh pozemku zp ůsob využití LV vým ěra celkem Vým ěra v ZCHÚ dle KN 906/1 trvalý travní porost 10001 5100 3581 906/2 ostatní plocha ostatní komunikace 95 1473 1007 906/3 trvalý travní porost 10001 36644 31992 909/1 lesní pozemek 95 6077182 153500 Celkem 190080 Dot čená plocha lesního pozemku č. 909/1 byla p řevzata z plochy lesních porost ů v LHP (v četn ě bezlesí); u parcel 906/1 a 906/3 vychází z geometrického plánu (návrh na odd ělení parcel 906/6 a 906/7, který pro nesouhlas vlastníka nebyl p řevzat do katastru nemovitostí), u parcely 906/2 byla vým ěra ode čtena z katastrální mapy.

Strana 4 Plán pé če o PR Bukovec

Ochranné pásmo není vyhlášené, je jím tedy dle § 37 zákona č. 114/1992 Sb. pás do vzdá- lenosti 50 m od hranice ZCHÚ. Jeho vým ěra činí p řibližn ě 17,6 ha.

Příloha M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma

1.4 Vým ěra území a jeho ochranného pásma Tabulka 3 druh pozemku ZCHÚ OP Zp ůsob využití ZCHÚ OP plocha v ha plocha v ha pozemku plocha v plocha v ha ha lesní pozemky 45,22 – zamok řená plocha – – vodní plochy – – rybník nebo nádrž – – vodní tok – – trvalé travní porosty 6,86 – orná p ůda – – ostatní zem. pozemky – – neplodná p ůda – – ostatní plochy 0,14 – ost. zp ůsoby využití 0,14 – zast. plochy a nádvo ří – – plocha celkem 52,23 –

1.5 P řekryv území s jinými chrán ěnými územími národní park: ne chrán ěná krajinná oblast: Jizerské hory jiný typ chrán ěného území: CHOPAV Jizerské hory, nadregionální biocentrum NC 83, vesnická památková rezervace Jizerka Natura 2000 pta čí oblast: ne evropsky významná lokalita: CZ0510405 Bukovec

Příloha M1: Orienta ční mapa s vyzna čením území

1.6 Kategorie IUCN IV. řízená rezervace

1.7 P ředm ět ochrany ZCHÚ 1.7.1 P ředm ět ochrany ZCHÚ podle z řizovacího p ředpisu „Posláním rezervace je ochrana p řírod ě blízkých lesních a lu čních spole čenstev s výskytem ohrožených rostlinných a živo čišných druh ů vázaných na územn ě izolované čedi čové podloží ve vysoké nadmo řské výšce, geomorfologii a klimatické podmínky hory Bukovec a jejího oko- lí .“ (§1, odst. 2 vyhlášky Správy CHKO Jizerské hory č. 1/1994 ze dne 1. 4. 1994) „Posláním rezervace je ochrana porost ů, kv ěteny a krajinných útvar ů“ (čl. 1, odst. 2 p řílohy IV výnosu MK ČSR č. j. 17.094/87-VI/2 ze dne 21. 12. 1987 – dosud zůstává v platnosti)

Strana 5 Plán pé če o PR Bukovec

1.7.2 Hlavní p ředm ět ochrany ZCHÚ – sou časný stav A. ekosystémy Tabulka 4 název ekosystému podíl plochy popis ekosystému (kód biotopu) v ZCHÚ horský smíšený les (L5.2, 35 % nerovnom ěrn ě smíšené porosty je řábu, buku, smrku, kle- L5.1, L5.4, L4, A4.3) nu, řídce i jilmu a javoru mlé če, porosty r ůzné kvality a složení, v p řevážné mí ře historicky výrazn ě hospodá řsky pozm ěněné, d říve s p řevahou smrku, po odum ření kultur- ní smr činy v severním svahu expanze je řábu, podsadby list. d řevin, v jižním svahu z části výsadby smrku a buku (postupn ě zvyšuje zastoupení); malé fragmenty starých bu čin, maloplošn ě su ťový les, v exponovaných polohách drobná p řirozená bezlesí (kapradinové nivy); fytocenologicky as. Dentario enneaphylli-Fagetum a mén ě vyhra- něné Aceri-Fagetum s p řechody do Calamagrostio villosae-Fagetum , maloplošn ě netypické Lunario-Aceretum vlhké a mezofilní 13 % komplex polop řirozených lu čních spole čenstev ve dvou kv ětnaté louky (T1.2, odd ělených enklávách v sz. a jz. části PR, druhov ě bohatá T2.3B, T1.5, T1.6, R2.2, spole čenstva svaz ů Caricion fuscae , Calthion , Polygono- R1.4) Trisetion a Violion caninae , z části ve výrazné prameništ- ní poloze, na J s náznaky p řirozených bezlesí („pralouka“); velký po čet ohrožených a vzácných rostlin, nap ř. Arnica montana , Dactylorhiza fuchsii , D. majalis , Gym- nadenia conopsea , Menyanthes trifoliata , Pedicularis sylvatica , Swertia perennis , Trollius altissimus , p ři les- ním okraji i Botrychium lunaria a B. matricariifolium Použité kódy biotop ů: A4.3 – subalpínské kapradinové nivy, L4 – su ťové lesy, L5.1 – kv ětnaté bu činy, L5.2 – horské klenové bu činy, L5.4 – acidofilní bu činy, R1.4 – lesní prameništ ě bez tvorby p ěnovc ů, R2.2 – nevápnitá mechová slatiništ ě, T1.2 – horské trojšt ětové louky, T2.3B – podhorské a horské smilkové trávníky, T1.5 – vlhké pchá čové louky, T1.6 – vlhká tužebníková lada.

1.8 P ředm ět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v p řekryvu A. typy p řírodních stanoviš ť Tabulka 5 kód a název typu p řír. stanovišt ě podíl plochy popis biotopu typu p řír. stanovišt ě v ZCHÚ 6230 Druhov ě bohaté smilkové 2 % krátkostébelné trávníky blízké svazu Violion louky na silikátových podložích caninae , kv ětnaté, p řechodné ke svaz ům Ca- v horských oblastech ricion fuscae a Polygono-Trisetion 6430 Vlhkomilná vysokobylinná 2 % drobná p řirozená bezlesí typu kapradinových lemová spole čenstva nížin a hor- a vysokobylinných niv ve vyšším stupni za- ského až alpínského stupn ě lesn ěných svah ů a dále i p ři severním úpatí (prameništ ě nad Jizerkou); pat ří sem též tu- žebníková lada v nelesních částech území (Upolínová louka) 7140 P řechodová rašeliništ ě a t řa- 4 % vlhké ost řicové louky sv. Caricion fuscae , sovišt ě s p řechody do svazu Calthion , kv ětnaté, s výskyty ohrožených druh ů

Strana 6 Plán pé če o PR Bukovec

9130 Bu činy asociace Asperulo- 15 % vícemén ě degradované kv ětnaté bu činy Fagetum (Dentario enneaphylli-Fagetum ) v jižním a východním svahu, z části mladé porosty s nerovnom ěrnou p řím ěsí smrku a potla čeným bylinným patrem, z části starší kmenoviny, místy s vysokým podílem nep ůvodního smrku 9140 St ředoevropské subalpínské 15 % zna čně degradované smíšené porosty je řábu, bu činy s javorem ( Acer ) a š ťovíkem smrku, buku a klenu v severních svazích horským ( Rumex arifolius ) (málo typické Aceri-Fagetum ), d říve kulturní smr čina, v 80. letech 20. stol. odum řelá, s masivními podsadbami listnatých d řevin, zčásti i p řirozenou obnovou je řábu 9180 Lesy svazu Tilio-Acerion na 2 % vlastní su ťový les tvo ří jen n ěkolik ar ů velký svazích, sutích a v roklích porost jilmu horského a javoru klenu, na n ějž navazují „acerózní“ bu činy, z části s vysokým podílem kulturního smrku 9410 Acidofilní smr činy (Vaccinio- 2 % nevelká podmá čená smr čina ( Equiseto- Piceetea) Piceetum ) p ři jižním okraji území, v sušších polohách p řecházející do kv ětnaté bu činy; dále p ři severním úbo čí p řirozené smr činy spíše as. Calamagrostio villosae-Piceetum (údajn ě i Athyrio alpestris-Piceetum ), dnes ale jen nesouvislé smrkové mlaziny s pasekovými úseky – do podílu plochy nezahrnuty EVL Bukovec je vymezena na ploše cca 120 ha, tj. v území zna čně p řesahujícím PR Bukovec. Není do ní již zahrnuta jv. část rezervace (dílec 271 A). Vzhledem k pojetí systém ů p řírodních stanoviš ť chrán ěných EU není většina cenných luk v rezervaci „p ředm ětem ochrany“ EVL, p řestože jde objektivn ě o nejcenn ější nelesní biotopy na území této EVL.

1.9 Cíl ochrany PR Bukovec je lokalitou s mimo řádným biologickým potenciálem, což lze p řičíst na vrub neobvyklé geologické stavb ě a z řejm ě i p ůsobení anemo-orografického systému. P řevážnou část rezervace zaujímají lesní porosty, je- jichž stav v ětšinou není p říliš uspokojivý. Lesy byly již v 19. století dalekosáhle hospodá řsky pozm ěněny, čímž byl z v ětší části set řen jejich p řirozený charakter. V r. 1966 byl vich řicí rozvrácen porost v západním úbo čí (a v r. 1973 dot ěžen). K dalšímu vážnému narušení došlo v 70. a zejména 80. letech 20. století, kdy postupn ě vlivem imisí a hmyzích šk ůdc ů uschly lesy v severních svazích, p řičemž jejich nižší část (tehdy ležící vn ě rezervace) byla vyt ěžena. V sou časnosti tak v území zcela p řevažují porosty s výrazn ě pozm ěněnou druhovou skladbou a/nebo porosty mladého v ěku, v p řípad ě severní části území dosud nezapojené, místy siln ě mezernaté. Stav lesní části rezervace byl v mezivále čném období velmi negativn ě ovlivn ěn i činností kamenolomu, který pravd ěpo- dobn ě zni čil cenná reliktní spole čenstva (snad i rázu p řirozených bezlesí) a zasáhl do vývoje okolních porost ů (odlesn ění, odvaly). Výsledkem t ěchto historických vliv ů je siln ě degradovaný lesní ekosystém, v n ěmž se nic- mén ě do zna čné míry uchovala na jizerskohorské pom ěry neobvykle bohatá biota, s vysokým stupn ěm reliktnos- ti. Dlouhodobým cílem managementu je postupná p řem ěna lesa kulturn ě pozm ěněného na les přirozený jak ve svém druhovém složení, tak i v prostorovém uspo řádání. Tento cíl se za sou- časné situace jeví jako velmi vzdálený a vyžádá si spolup ůsobení p řírodních sil s aktivními pěstebními zásahy. Limitujícím činitelem této rekonstrukce jsou vysoké stavy jelení zv ěř e, nebo ť zv ěř dosud s vysokou ú činností ni čila zmlazení a výsadby listnatých d řevin i jedle. Ne- být škod p ůsobených zv ěř í, bylo by možné ponechat velkou část území samovývoji, pouze s pr ůběžnou redukcí nep ůvodního smrku (ten je ve starších porostech v ětšinou pravd ěpodob- ně cizí provenience). Takto je ovšem nutné investovat velké prost ředky do um ělé obnovy a do její ochrany p řed zv ěř í.

Strana 7 Plán pé če o PR Bukovec

Lesní porosty v rezervaci by m ěly mít v dalekém výhledu bezzásahový charakter, tj. nebudou plnit hospodá řskou funkci a ve svém r ůstu nebudou významn ěji usm ěrňovány. Lze p ředpo- kládat, že v „cílovém stavu“ nebude hlavní d řevinou smrk, ale buk, jeho p řím ěs krom ě smrku budou tvo řit klen, jedle a je řáb. P řevážn ě smrkový charakter si patrn ě udrží jen porosty p ři severním okraji území, kde se již výrazn ě uplat ňuje inverzní mezoklima pánevní sníženiny. Ze stávajících porost ů by m ěl postupn ě vymizet smrk nevhodné provenience, a to spíše d říve než pozd ěji, aby se p ředešlo jeho rozsáhlejší reprodukci. Žádoucí je zavést do porost ů ve v ětší mí ře i jedli b ělokorou, což se již částe čně d ěje. I zde je ovšem nutno dbát na vhodnou provenienci, což je vzhledem k naprostému nedostatku plodících jedlí v oblasti velmi komplikova- né (starší jedle v západní části rezervace jsou p ůvodem z Karpat, možná i z Východních). Nelesní část rezervace pokrývá jen cca 14 % území, svými p řírodními hodnotami za ní ale nijak nezaostává. Tvo ří ji vlhké a mezofilní louky s velmi bohatou kv ětenou, která zahrnuje řadu vzácných a ohrožených druh ů. Louky jsou z menší části pravd ěpodobn ě p řírodního p ů- vodu ( části „pralouky“), p řevážn ě jde však o útvary vytvo řené soustavnou hospodá řskou pé čí (se čením, pastvou a souvisejícími zásahy, jako je nap ř. povrchové odvodn ění), která zde trvá již po n ěkolik století. Kontinuita využití luk byla vícemén ě zachována dodnes, by ť zp ůsoby hospoda ření a jeho intenzita doznaly zm ěn – s nimi jist ě souvisí i zm ěny v druhové garnitu ře (a struktu ře porost ů), které dnes již nejsme schopni zachytit (indikátorem t ěchto zm ěn je vy- hynutí ho řečku ladního, který je striktn ě pastvinným druhem). P řechodný výpadek hospoda- ření v nov ější dob ě či snížení frekvence se čí nem ělo pravd ěpodobn ě zásadní negativní vliv na biologickou rozmanitost luk, naopak mohlo vést i k ur čitému obohacení, nebo ť se vytvo řily niky pro druhy spole čenstev lad, zatímco typicky lu ční druhy s ohledem na ekologickou charakteristiku porost ů (nižší zásoba živin, chladné podnebí, časté zamok ření, syngenetická ná- vaznost porost ů na p ůvodní vegetaci lesních sv ětlin) se v porostech udržely. Cílem navrženého managementu je zachování cenných lu čních spole čenstev, která se v dané lokalit ě pov ětšinou vyskytují bez náznak ů degradace. Intenzita zásah ů je nastavena nikoliv podle nejoptimáln ějšího intervalu, který je pro lu ční spole čenstva obecn ě uznáván, ale snahou je nastavit periodu kosení, kterou je spole čenstvo ješt ě schopné „ustát“ bez projev ů degradace. Plochy, které jsou v dnešní dob ě více či mén ě degradovány, by bylo možné bu ď intenziv- ně sekat a pokusit se o jejich návrat do „p ůvodní“ podoby, což by bylo finan čně i časov ě dosti náro čné a na plochách se silným stupn ěm degradace i nejisté anebo, což je cílem tohoto plánu pé če, se pokusit je extenzivní se čí „zakonzervovat“ v sou časném stavu. P ředností tohoto re- žimu je nejen ušet ření finan čních prost ředk ů, ale zachování ladních spole čenstev zvyšuje di- verzitu vegetace. V neposlední řad ě nepokosená lu ční vegetace poskytuje podmínky nezbytné pro vývoj n ěkterých druh ů hmyzu.

2. R OZBOR STAVU ZVLÁŠT Ě CHRÁN ĚNÉHO ÚZEMÍ S OHLEDEM NA P ŘEDM ĚT OCHRANY 2.1 Stru čný popis území a charakteristika jeho p řírodních pom ěrů 2.1.1 Geomorfologie a geologie Dle geomorfologického člen ění ČR (DEMEK et al. 1987) náleží zájmové území do Krkonoš- sko-jesenické soustavy (subprovincie), Krkonošské podsoustavy (oblasti), celku Jizerské hory, podcelku Jizerská hornatina a okrsku Soušská hornatina. Přírodní rezervace zahrnuje výrazný vrch Bukovec (1005 m), neovulkanický kužel eliptického půdorysu, budovaný olivinickým nefelinitem, zvedající se na svahu t řetihorní údolní deprese nad zá řezem údolí Jizerky. Bukovec je význa čný tím, že se jedná o jedno z nejvýše polože- ných neovulkanických t ěles u nás a sou časn ě o jediný významn ější výskyt čedi čové horniny v Jizerských horách. Jde tedy o výraznou geologickou anomálii, která se velmi z řeteln ě proje-

Strana 8 Plán pé če o PR Bukovec vuje i v biot ě, jež je zde nápadn ě bohatší než v okolním území. Také z morfologického hlediska se vrch Bukovec svým výrazn ě vyniklým kuželovitým tvarem vymyká z utvá ření okol- ních strukturních h řbet ů a izolovaných vrch ů (odlehlík ů). Bližší charakteristiku geomorfologie a geologie území zpracoval SKŘIVÁNEK (1967): Vlastní chrán ěné území je tvo řeno vypreparovanou vulkanickou žílou z olivinického nefelinitu, Mírn ě protáhlý kuželovitý tvar je výsledkem jednak selektivní denudace a jednak navršení gravita čních blokových a kamenitých akumulací z rozpadlého vulkanického t ělesa, P ůvodní denuda ční svah, který lemuje kuželovitý tvar Bukovce, probíhá pod vrstevnicí zhruba 940 metr ů. Je z řejm ě sou částí strukturních svah ů, které spadají k západu ke zbytku paleogenní pa- roviny o nadmo řské výšce 850-950 m svažující se k východu do prolomu řeky Jizery. Na severu probíhá ve sm ěru V-Z údolí Jizerky, které je založeno na zlomové linii, podle které v miocénu vystoupilo nefelinitové magma. Až k západnímu úpatí Bukovce je široký úval s mírn ě uklon ěnými denuda čními svahy. Nad úzkou údolní nivou je vyvinuta vyšší akumula ční terasa, která z řejm ě není starší holocé- nu. Pod Bukovcem se charakter údolí Jizerky nápadn ě m ění. Potok zde vytvá ří ost ře za říznu- tou rokli, která má p řed svým vyúst ěním do Jizery dva výrazn ější stupn ě ve spádu údolního dna. Údolí je asymetrické, s jižním svahem strm ějším a vyšším, který je tvo řen gravita čními akumulacemi z vypreparovaného podpovrchového vulkanického t ělesa, Severní svah je nižší a je tvo řen denuda čními svahy na krkonošsko-jizerské žule. Geologie. Jádro chrán ěného území je tvo řeno žílou terciérní vyv řeliny s generelním sm ěrem SZ-JV. Petrografické složení odpovídá olivinickému nefelinitu. Hornina vystupuje v podob ě vypreparované výpln ě sope čného p řívodního kanálu. Nefelinit má hojné vyrostlice xenomorf- ního až poikilitického olivínu a augitu. Hornina nemá p říliš výraznou odlu čnost, tak typickou pro ostatní čedi čové výskyty. Její odlu čnost je p řevážn ě protáhle bloková až nepravideln ě la- vicovitá. Podle analogií lze soudit, že t ěleso v miocénu prorazilo podle výše uvedené poruchy sudetského sm ěru masivem stejnom ěrn ě zrnité biotitické žuly krkonošsko-jizerského typu. Ve skalním výchozu se nefelinit uplat ňuje ve vrcholové části, v sz. a jv. svahu Bukovce, V ětší část území je kryta hlinitokamenitými svahovinami, kde se st řídají bloky nefelinitu se sedimenty složenými ze skeletových hlin. Tyto zv ětraliny vytvá řejí m ělké reliktní p ůdy, siln ě kamenité, které jsou st ředn ě zásadité, Úpatí Bukovce je lemováno hlinitošt ěrkovitým deluviem, kde se podstatn ě podílejí úlomky nav ětralého i ostrohranného nefelinitu. Hloubka p ůd je zde v ětší. Přes vyšší podíl jílovité frakce je p ůda vlivem propustného balvanitého podloží již odvápn ěná, tedy mén ě zásaditá a sm ěrem k okolním smíšeným deluviím nabývá na acidit ě. Výše uvedené pokryvné útvary jsou kvartérního stá ří a pro nedostatek p řirozených či um ělých odkryv ů nebylo lze ur čit p řesn ější stratigrafii. Území rezervace se vyzna čuje zna čnou svažitostí. Nejstrm ější jsou horní části svah ů sv. a v. orientace, kde vystupují i malé skalky a částe čně otev řená su ťová pole. Naopak nejmenší sklonitost mají nelesní části rezervace, v její západní části. Nadmo řská výška území se pohy- buje od necelých 820 metr ů p ři sv. hranici území (údolní zá řez Jizerky) po 1005 metr ů (vrchol Bukovce). V jižní části území se nachází starý kamenolom, s rozlohou cca 0,4 ha a výškou lomové st ěny 26 m. Na dno lomu navazuje pom ěrn ě rozsáhlý odval, dnes skrytý v lesním porostu. Malý lůmek se nachází ješt ě u cesty v severozápadní část rezervace.

Strana 9 Plán pé če o PR Bukovec

2.1.2 P ůdní pom ěry Základní pedologickou charakteristiku území podává P ůdní mapa ČR 1:50 000, list 03-23 Harrachov (TOMÁŠEK 1992). V prostoru rezervace jsou zachyceny tyto čty ři p ůdní typy: ranker hn ědý, v ětšinou na substrátu bazického efuziva (olivinického nefelinitu), p ři sever- ním úpatí na substrátu výrazn ě skeletovitých svahovin; tato jednotka pokrývá v ětšinu kopce s výjimkou jeho jihovýchodní části; rezivá p ůda na substrátu nefelinitu, níže na výrazn ě skeletovitých svahovinách a na žule; jednotka zaujímá jv. část elevace a hranice v ůč i p ředchozí (rankeru) se p řibližn ě kryje s hranicí katastrálních území; hn ědá p ůda siln ě kyselá, na substrátu výrazn ě skeletovitých svahovin; jednotka zaujímá akumula ční reliéf p ři západním okraji území, tj. oba lu ční výb ěžky; podzol humusový na substrátu žuly, p řípadn ě výrazn ě skeletovitých svahovin; tato jednotka vystupuje p ři samé východní a severní hranici území. Z popisu mapových jednotek je z řejmé, že ur čujícím fenoménem je vliv čedi čového podloží, ať již v podob ě zv ětraliny nebo deluvia, jako p ůdotvorného substrátu. Tento vliv je pochopi- teln ě nejvyšší v místech kontaktu p ůd s neovulkanickým t ělesem, na deluviích p řecházejících do žulového podloží postupn ě vyznívá. P ůdy jsou v ětšinou z řeteln ě skeletnaté, podíl skeletu je ovšem velmi prom ěnlivý. Na hlubších deluviích jsou založena vydatná prameništ ě, tyto p ů- dy jsou pak trvale siln ě zamok řené. P ředevším v západní části území je tak vyvinut glej, zčásti zrašelin ělý (dolní části Pralouky), jinde siln ě zbahn ělý. Výrazné mok řiny s gleji se na- cházejí i v dolním stupni severních svah ů. V obvodu starého lomu a jeho odvalu jsou rozší ře- ny antropogenní p ůdy.

2.1.3 Klimatologie Podnebí zájmové lokality je typicky horské, chladné a p ředevším velmi vlhké. Jizerské hory jsou vzhledem ke svému specifickému orografickému postavení i rozsáhlé náhorní parovin ě srážkov ě nejbohatším poho řím v ČR, zejména s p řihlédnutím k relativn ě malé nadmo řské výšce. KON ČEK (in VESECKÝ et al. 1958) řadí tém ěř celé Jizerské hory do chladné oblasti a mírn ě chladného okrsku. QUITT (1971) vymezuje v rámci chladné oblasti na území CHKO t ři kli- matické rajóny – CH 4, CH 6 a CH 7, p řičemž oblast Jizerky, kam Bukovec ješt ě spadá, je zahrnuta do nejchladn ějšího, v podstat ě vysokohorského okrsku CH 4. Specifickým rysem jsou zde mrazové pánve v úvalovitých údolích Jizery a Jizerky, s výraznými teplotními mini- my. PR Bukovec do mrazové sníženiny zasahuje pouze p ři svém severním okraji, hladina chladného vzduchu ale zasahuje pom ěrn ě vysoko do svah ů a dá se p ředpokládat, že vliv pá- nevního klimatu se projevuje ve velké části území. Jižní expozice jsou ovšem již výrazn ě teplejší, vzhledem ke zna čné sklonitosti vystavené ve zvýšené mí ře slune čnímu zá ření a ote- vřené do celkov ě teplejšího prostoru okolní hornatiny. Na Bukovci lze tak p ředpokládat po- měrn ě diferencované expozi ční klima. Tomu odpovídá i rozložení jednotek potenciální p řiro- zené vegetace, kdy v dolní části severních svah ů lze p ředpokládat smr činy (a v celém rozsahu severních svah ů zvýšené zastoupení smrku), zatímco v jižních a západních svazích p řevažují- cí podíl buku. Recentn ě jsou tyto rozdíly zachyceny spíše v bylinném pat ře, nebo ť stromové patro je zásadn ě pozm ěněné p ředchozími hospodá řskými zásahy. Pr ůměrné ro ční teploty území se pohybují mezi 3 a 4 °C, pr ůměrné ro ční srážky dosahují cca 1400 mm (VESECKÝ et al. 1958, TOLASZ 2007). Dle m ěř ení z první poloviny 20. století činil dlouhodobý srážkový úhrn na Jizerce 1476 mm, p řitom v teplém p ůlroce (duben až zá ří)

Strana 10 Plán pé če o PR Bukovec spadlo 763 mm, v chladném 713 mm. Srážková k řivka je plochá, rozdíly mezi jednotlivými měsíci jsou malé, nejvlh čí jsou srpen, červenec a leden, nejsušší únor, b řezen a duben.

SÝKORA (1976) uvádí pro „úpatí lokality“ s nadmo řskou výškou 900 m ro ční srážkový úhrn 1380 mm a pr ůměr- nou ro ční teplotu 4,6 °C, zdroj t ěchto dat ovšem nezmi ňuje (snad jde o interpolaci, která však v p řípad ě srážek a v členitém terénu i teplot nemá p řílišnou vypovídací schopnost). Sou časn ě zmi ňuje srážkové maximum v srpnu a vedlejší maxima v lední a říjnu (v práci je odkaz na obrázek, z řejm ě klimadiagram, který však nebyl sou částí digitální verze rukopisu, kterou jsem m ěl k dispozici ).

2.1.4 Hydrologie Zájmové území náleží k povodí Labe, do n ěhož je odvod ňováno prost řednictvím Jizerky, Ji- zery a jejich p řítok ů. Tok Jizerky tvo ří severní hranici rezervace. Jeho spád je zprvu poměrn ě mírný, pozd ěji strm ější a tok má byst řinný charakter, s výrazn ě balvanitým korytem. Dále se v rezervaci či p ři jejím okraji nachází n ěkolik drobných vodote čí, které zde sbírají prameny. Nejvýrazn ější je potok p ři jz. hranici PR, který pramení dílem v prostoru Pralouky, dílem v lesním porostu vn ě rezervace. Ve svahových deluviích se nachází řada pom ěrn ě vydatných prameniš ť z nichž vyv ěrají drobné pot ůč ky. Tato prameništ ě jsou ponejvíce rozší řena p ři již- ním okraji území, kde podmi ňují i malá prameništní bezlesí. Jedná se o místy siln ě zbahn ělé plochy, kde trvalé zamok ření znemož ňuje r ůst d řevin. Řada prameniš ť se nachází i p ři sever- ním okraji rezervace, mok řiny jsou ale rozší řeny i v širším prostoru. Výrazná prameništ ě se nacházejí i na Upolínové louce a Pralouce. Aby tyto plochy mohly být obhospoda řovány, byly v minulosti odvodn ěny m ělkými povrchovými p říkopy. Ty jsou zde patrné podnes a dosud jsou částe čně udržovány. P ři sz. okraji rezervace jsou prameny jímány ve vodojemu. Na jihu území se p ři turistické cest ě nachází upravená studánka. Pod odvalem bývalého kamenolomu je p ěkná t ůň ka a rozm ěru cca 6x3 m.

2.1.5 Botanické pom ěry Fytogeograficky náleží zájmové území do obvodu České oreofytikum, fytogeografického okresu 92. Jizerské hory, podokresu b. Jizerské louky (SKALICKÝ 1988). Zatímco v ětšina území Jizerských hor má velmi chudou kv ětenu podmín ěnou p řevažujícím nevýživným žulo- vým podložím a chladným humidním klimatem, tato nevelká oblast je nápadn ě botanicky pest řejší. Ur čující jsou pro ni údolní sníženiny s rozsáhlými komplexy rašeliniš ť, nejv ětšími v Jizerských horách. Ty sice hostí zajímavou, p řesto však v ětšinou dosti jednotvárnou kv ěte- nu. Jejich protipólem je výrazný, neovulkanický vrch Bukovec, který platí za nejvýznamn ější botanickou lokalitu Jizerských hor. D ůvodem je nejen geologická anomálie, ale i vyhran ěný reliéf, který zesiluje reliktní potenciál kopce. Zatímco v okolním terénu nacházíme pouze druhov ě monotónní acidofilní formace boreáln ě-montánního lad ění, na Bukovci se zkonsoli- dovala a ve zbytcích dosud zachovala druhov ě pestrá spole čenstva s uplatn ěním relativn ě teplomilných druh ů. (Konkrétn ější údaje ke kv ěten ě území viz dále.) Potenciální p řirozená vegetace. Charakteristickou p řirozenou formací na Bukovci jsou kv ětnaté bu činy. Ty zde sice mají pom ěrn ě maloplošné rozlišení (v map ě potenciální p řiroze- né vegetace ČR /NEUHÄUSLOVÁ et al. 1998/ nejsou vzhledem k m ěř ítku v ůbec podchyceny a Bukovec je zde za člen ěn do oblasti klimaxových smr čin), zato jsou však vyvinuty ve velmi vyhran ěné podob ě. Kv ětnaté bu činy se v Jizerských horách dnes vyskytují pouze ve zna čně ochuzených formách p řecházejících k bu činám acidofilním, typi čtější ukázky jsou vesm ěs vá- zány na krystalické horniny p ři okrajích poho ří, tedy v polohách pro Jizerské hory málo re- prezentativních. Absence kv ětnatých bu čin v Jizerských horách má zjevnou souvislost s mineráln ě slabým žulovým podložím, k tomu p řistupují i vysoké srážkové úhrny vedoucí k vyluhování p ůd o cenné živiny a zvyšování jejich kyselosti. Od poloviny 20. století se pak projevují kyselé srážky, které mají za výsledek i zm ěny ve složení vegetace a její celkové „zkyselování“.

Strana 11 Plán pé če o PR Bukovec

Bukovec svou geologickou anomálií i nápadným reliéfem p ředstavuje skute čný biogeografic- ký ostrov v okolní horské krajin ě. Po obvodu Jizerky jsou velkoplošn ě rozší řeny acidofilní smr činy s druhov ě velmi chudým podrostem; z velké části jde o smr činy stanovištn ě p řiroze- né. Teprve v dostate čné výšce nad hladinou teplotních inverzí jsou potenciáln ě rozší řeny hor- ské (t řtinové) bu činy, dnes ovšem v okolním prostoru prakticky nikde nedochovalé. I ty se ale vyzna čují (alespo ň za sou časných p řírodních podmínek) velmi monotónní kv ětenou s naprostou p řevahou Calamagrostis villosa , Avenella flexuosa a Vaccinium myrtillus . Naproti tomu na Bukovci nacházíme floristicky bohatá lesní spole čenstva, která hostí řadu druh ů, jejichž výskyt je v okolních lesích na žulovém podloží sotva myslitelný – nap ř. Ane- mone nemorosa (vzácn ě i A. ranunculoides ), Campanula latifolia , Carex sylvatica , Corydalis cava , C. intermedia , Daphne mezereum , Dentaria bulbifera , D. enneaphyllos , Galium odoratum , Lathraea squamaria , Lunaria rediviva , Mercurialis perennis , Neottia nidus-avis , Poly- stichum aculeatum , Primula elatior , Pulmonaria obscura , Ulmus glabra , Veronica montana ... Tyto druhy sice nejsou na území rezervace rovnom ěrn ě rozší řeny, dokonce n ěkteré z nich jsou zde pom ěrn ě vzácné, p řesto je vliv čedi čového podloží v území tak řka obecn ě velmi ná- padný. Analogicky lze i v nelesní části území pozorovat markantní odlišnost lu ční vegetace od luk v odlehlejších částech Jizerky, které se vyvíjejí mimo vliv čedi čem obohacených deluvií. Potenciální p řirozenou vegetaci Bukovce vymapoval ve zna čném detailu SÝKORA (1976). Je- ho mapa obsahuje následující vegeta ční jednotky (názvosloví syntaxon ů bylo částe čně upra- veno): kv ětnaté smr činy ( Athyrio alpestris-Piceetum ): jsou vymezeny v souvislém, cca 100 m širokém pruhu p ři severním úpatí Bukovce; Sýkora jejich vznik vysv ětluje inverzní údolní polohou, která již nevyhovuje buku, významný je zde i vliv četných prameniš ť; klenové bu činy ( Aceri-Fagetum ): jednotka zaujímá severovýchodní svah Bukovce, v mén ě typické podob ě vystupuje na nevelkých plochách p ři jižní hranici území; jedná se o st ředn ě bohatý typ smíšeného lesa, který tvo ří spojovací článek mezi kv ětnatými a t řti- novými (acidofilními) bu činami; smrkové bu činy ( Calamagrostio villosae-Fagetum ): vícemén ě acidofilní bu činy s t řtinou chloupkatou pokrývají velkou plochu v západní části rezervace, s nedokonalým pokra čo- váním na východním okraji území; existenci tohoto chudšího typu (b ěžn ě rozší řeného v širším okolí i na žulách) Sýkora zd ůvod ňuje náv ětrnou polohou, v p řípad ě východní en- klávy jde ovšem o bohatší formu s doznívajícím vlivem čedi čového deluvia; su ťové lesy ( Ulmo-Aceretum ): pom ěrn ě velká plocha této jednotky je situována ve vý- chodním úbo čí; jedná se o troficky nejbohatší typ lesa v území, s vysokým reliktním po- tenciálem, jeho existence je vysv ětlena záv ětrnou polohou; v sou časnosti je v ětšina této plochy p řem ěněna na kulturní smíšenou smr činu, v p řirozeném stavu se zachoval jen ne- velký fragment; do prostoru této jednotky spadá i kamenolom; kv ětnaté bu činy s ky čelnicí devítilistou ( Dentario enneaphylli-Fagetum ): typická bylinná bu čina zaujímá dosti velkou plochu v jižním úbo čí, menší enkláva se nachází p ři jižním okraji rezervace; Sýkora rozlišuje vrcholový a „normální“ typ, jejich diferenciace je ovšem za současného stavu porost ů málo z řetelná; podmá čené smr činy ( Equiseto-Piceetum ): jednotka se vyskytuje na menší ploše v jižním cípu území, Sýkora ji chápe jako subasociaci v rámci as. Calamagrostio villosae- Piceetum ;

Strana 12 Plán pé če o PR Bukovec

prameništ ě ( Cardaminion amarae ): jde o řadu pom ěrn ě malých enkláv p ři severním a již- ním okraji území , bez jednozna čné fytocenologické p říslušnosti, vývojov ě shodné porosty jsou rozší řeny i v nelesní části rezervace; alpínské nivy ( Athyrietum alpestris , Mulgedietum alpini , Daphno mezerei-Dryopteridetum filicis-maris , fragmentárn ě i sv. Salicion silesiacae ): řada zna čně maloplošných enkláv p ři severním úpatí vrchu, v severním svahu blízko vrcholového h řbítku a p ři jižním okraji území (zde ovšem reáln ě jen prameništní sv ětliny); sut ě: jediná otev řená su ť se nachází pod vrcholovým h řbítkem, Sýkora zde mj. zmi ňuje bohatou populaci Aconitum variegatum ; fáze s Lunaria rediviva mimo Ulmo-Aceretum : roztroušené výskyty tohoto druhu p ři úpatí sutí. Popsané rozložení potenciálních vegeta čních útvar ů na Bukovci vysv ětluje Sýkora p ůsobením anemo-orografického systému (JENÍK 1961), jehož vliv na vegetaci je zde patrn ě zna čný, přestože nenachází výrazn ější odezvu v utvá ření reliéfu (PILOUS /2006/ sice na Bukovci žádné výrazn ější tvary glacigenní či niva ční pleistocénní modelace nezaznamenal, ale z území leží- cího jižn ě od sedla Bukovce popisuje výraznou niva ční sníženinu „Brusi čská jáma“, jejíž dno zde zasahuje do neobvykle malé nadmo řské výšky – pod 800 metr ů). Nejznám ějším jevem, dávaným na Bukovci do souvislosti s A-O systémem, je tzv. pralouka, situovaná v terénním prohybu (sedle) p ři jz. úpatí Bukovce. Rozší řená p ředstava je, že sou časná louka byla um ěle založena v místech p řirozených sv ětlin, primárn ě podmín ěných akumulací sn ěhu a dále udr- žovaných či rozši řovaných pastvou lesní zv ěř e. Sou časné druhové bohatství této lokality si totiž lze jen st ěží vysv ětlit v místech p ůvodn ě souvisle zalesn ěných (to platí mj. o Swertia perennis , která je odsud doložena již z r. 1594). Hromad ění sn ěhu na okraji rozsáhlé defla ční plochy si lze pom ěrn ě snadno p ředstavit, stejn ě tak lze ale p řipustit mnohem prozai čtější vý- klad, tj. bezlesí podmín ěné vydatnými prameništi – podobné sv ětliny, n ěkdy i zna čných roz- měrů jsou v Jizerských horách poměrn ě hojné, zpravidla se však vyvíjejí na oligotrofním (ra- šelinném) podkladu a tudíž mají zcela odlišné floristické složení. Podobn ě by bylo možné re- lativizovat vliv A-O systému na charakter lesních spole čenstev. Krom ě prostého expozi čního klimatu je t řeba vzít v potaz i vlivy silné exploatace les ů p řinejmenším od po čátku 19. století: těmito vlivy byly nejsiln ěji devastovány západní svahy, kde dnes také nacházíme nejchudší lesní vegetace. Bez ohledu na tyto díl čí pochybnosti je ovšem nesporné, že lesní vegetace je na Bukovci pom ěrn ě z řeteln ě diferencována, p řičemž tyto rozdíly by jist ě byly patrné i v p řípad ě, že by lesy nebyly natolik hospodá řsky zasaženy.

Floristické pom ěry Bukovec náleží k botanicky nejlépe prozkoumaným lokalitám Jizerských hor. V 19. století zde bádala řada českých i slezských botanik ů, na po čátku 20. století odsud vydali podrobn ější botanické údaje zejména F. Schustler (1981) a F. Firbas (1929). Pozd ěji zde botanizoval J. Veselý (1966), první inventariza ční pr ůzkum provedl o deset let pozd ěji T. Sýkora (1976). Ten ve floristické části své práce uvádí celkem 230 druh ů cévnatých rostlin, z toho 203 druh ů potvrzených pr ůzkumem a 27 druh ů p řevzatých z literatury (tj. bez ov ěř ení). Inventariza ční pr ůzkum je ovšem primárn ě (by ť nikoliv d ůsledn ě) zam ěř en na území tehdejší rezervace, kte- rá na rozdíl od sou časnosti byla menší o dolní část severních svah ů (dnes dílec 271A), Upolí- novou louku, louku „Nad cestou“ a p řevážnou část Pralouky. Krátké botanické šet ření provád ěl na Bukovci K. Kubát (1986), který odsud vydal soupis 104 druh ů. Druhý inventariza ční pr ůzkum uskute čnila E. Houšková (1989), z území rezervace ale uvádí pouhých 115 druh ů rostlin, p řestože se v ěnovala i Upolínové louce a Pralouce. Podrob- ně kv ětenu Bukovce zdokumentovali J. Pavl ů a J. Burda (1999) – jde o první novodobý bota-

Strana 13 Plán pé če o PR Bukovec nický pr ůzkum, jehož výsledky byly v nezkrácené podob ě publikovány. V hranicích rezervace zaznamenali celkem 264 taxon ů cévnatých rostlin, dalších 65 p řebírají z p ředchozích pr ů- zkum ů a starší literatury. O jednoduché vyhodnocení kv ěteny PR Bukovec se pokusil i autor tohoto textu, vzhledem ke krátké dob ě šet ření ale bez jakéhokoliv nároku na úplnost. V lesní části rezervace zjistil 180 druh ů, v nelesních částech, které však byly sledovány jen velmi zb ěžn ě, 62 druh ů, za celé území pak 206 druh ů; v n ěkolika p řípadech jde o druhy dosud z PR Bukovec neuvád ěné. Celkov ě byly dosud z Bukovce uvád ěny 342 druhy, jejichž úplný p ře- hled je za řazen do p řílohy S2. V kv ěten ě je zastoupena řada druh ů vzácných a ohrožených, jakož i větší po čet druh ů sice nikoliv vzácných, ale fytogeograficky zajímavých. Jejich rozbor p řesahuje rámec této práce. V tabulce níže jsou alespo ň uvedeny druhy ohrožené dle červeného seznamu (PROCHÁZKA 2001), jakož i druhy zvlášt ě chrán ěné. Jejich vý čet je úctyhodný a nemá paralelu s žádnou ji- nou lokalitou v Jizerských horách. Celkov ě jde o 55 druh ů, z toho 1 v kategorii C1, 3 v kategorii C2, 23 v kategorii C3 a 28 v kategorii C4. Další ohrožené taxony jsou mezi rostli- nami v území již pravd ěpodobn ě vyhynulými (celkem 23, z toho dva v kategorii A, 5 v kat. C1, 8 v kat. C2, 5 v kat C3 a 3 v kat. C4). Zvlášt ě chrán ěné druhy jsou zastoupeny v 17 p řípa- dech, v tom je 1 druh kriticky ohrožený ( Botrychium matricariifolium ), 2 druhy siln ě ohrože- né ( Pedicularis sylvatica, Swertia perennis ) a 14 druh ů ohrožených. (Mezi vyhynulými je 12 druh ů zvlášt ě chrán ěných, z toho 5 v kategorii kriticky ohrožených a 6 v kategorii siln ě ohro- žených.) V ětšina ohrožených a zvlášt ě chrán ěných rostlin je soust řed ěna do obou lu čních en- kláv.

Tabulka 6: Ohrožené druhy rostlin dle červeného seznamu (PROCHÁZKA 2001) potvrzené z nov ější doby z PR Bukovec (PAVL Ů & BURDA 1999, vlastní šet ření autora plánu pé če) vědecké jméno české jméno Sý Ho PB V1 V2 V3 čs zch Abies alba jedle b ělokorá x . x x . xC4 Aconitum plicatum om ěj šalamounek x . x x . x C3§3 Aconitum variegatum om ěj pestrý x . x x . xC3§3 Alchemilla plicata kontryhel řasnatý . . lit . . . C3 Antennaria dioica kociánek dvoudomý x . x . . . C2 Arnica montana prha arnika . x x . x xC3§3 Betula carpatica bříza karpatská x . x . . . C4 Blechnum spicant žebrovice r ůznolistá x x x . . . C4 Botrychium lunaria* vrati čka m ěsí ční lit . lit . . .C2§3 Botrychium matricariifolium* vrati čka he řmánkolistá lit . . C1§1 Campanula latifolia zvonek širokolistý x . x x . x C3 Carex flava ost řice rusá . . . x . xC4 Carex chabertii ost řice Chabertova . . x . . . C4 Cicerbita alpina mlé čivec alpský x x x x . x C4 Circaea alpina čarovník alpský x . x x . x C4 Corydalis intermedia dymnivka bobovitá x . x x . x C4 Crepis mollis subsp . hieracioides škarda m ěkká čertkusolistá x x x . x x C3 Dactylorhiza fuchsii prstnatec Fuchs ův pravý x . x . x x C4§3 Dactylorhiza majalis prstnatec májový x x x . x x C3 §3 Daphne mezereum lýkovec jedovatý x x x x . x C4 Dentaria enneaphyllos ky čelnice devítilistá x . x x . x C4 Epilobium alsinifolium vrbovka žabincolistá . . x x . x C3 Epilobium obscurum vrbovka tmavá . . . x . x C3 Epilobium palustre vrbovka bahenní x x x x x x C4 Epipactis helleborine kruštík širolistý x . x . . . C4

Strana 14 Plán pé če o PR Bukovec

vědecké jméno české jméno Sý Ho PB V1 V2 V3 čs zch Gentiana asclepiadea ho řec tolitovitý x x x x x x C4§3 Gnaphalium norvegicum prot ěž norská . x x x . xC4 Gymnadenia conopsea pětiprstka žežulník x . x . x x C3 §3 Hieracium aurantiacum jest řábník oranžový x . x . x x C3 Hieracium lactucella jest řábník myší ouško lit . x . . . C3 Huperzia selago vranec jedlový x . x . . . C3§3 Imperatoria ostruthium všedobr horní . . x . . . C4 Lunaria rediviva měsí čnice vytrvalá x x x x . x C4§3 Luzula sudetica bika sudetská x . x x x x C3 Lycopodium annotinum plavu ň pu čivá x.x. . .C3§3 Menyanthes trifoliata vachta trojlistá . . x . . . C3§3 Meum athamanticum koprník št ětinolistý x x x . x x C4§3 Monotropa hypopitys hnilák smrkový . . x . . . C3 Neottia nidus-avis hlístník hnízdák x . x x . x C4 Pedicularis sylvatica všivec lesní x . x . x x C3§2 Phleum rhaeticum bojínek švýcarský x . x . . . C4 Platanthera chlorantha vemeník zelenavý . . x . . . C3§3 Poa remota lipnice oddálená x . x . . . C3 Polystichum aculeatum kapradina lalo čnatá x . x x . xC4 Potentilla palustris záb ělník bahenní . x x . . . C4 Ranunculus platanifolius prysky řník platanolistý x x x x x x C4 Streptopus amplexifolius čípek objímavý x x x x . x C4 Swertia perennis kropená č vytrvalý x . x . x x C2§2 Tephroseris crispa sta řinec poto ční x.x...C4 Trifolium spadiceum jetel kaštanový . . . . x x C3 Trollius altissimus upolín nejvyšší x x x x x x C3§3 Valeriana excelsa subsp . kozlík výb ěžkatý bezolistý x . x x . x C4 sambucifolia Veratrum album subsp . kýchavice bílá Lobelova x x x x x x C4 lobelianum Veronica montana rozrazil horský x . x x . x C4 Viola tricolor cf. subsp . maceška trojbarevná x . x x . xC3 polychroma mnohobarevná Sý – SÝKORA (1976), Ho – HOUŠKOVÁ (1989), PB – PAVL Ů & BURDA (1999), V1 – VIŠ ŇÁK hoc loco, lesní část rezervace, V2 – dtto, nelesní část rezervace (pouze velmi zb ěžný pr ůzkum), V3 – dtto, souhrn za lesní a nelesní část; x – výskyt druhu, lit – pouze odkaz na starší nálezy; čs – kategorie červeného seznamu (C1-C4), zch – zvlášt ě chrán ěné druhy dle Vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. (§1 – kriticky ohrožený, §2 – siln ě ohrožený, §3 – ohrožený druh). *) Botrychium lunaria v území objevena v r. 2004 J. Gaislerem a v dalších letech zaznamenána v po četné populaci; ojedin ělý výskyt (1-2 ex) B. matricariifolium zjišt ěn od r. 2005

Tabulka 7: Vyhynulé a nezv ěstné druhy PR Bukovec za řazené do červeného seznamu vědecké jméno české jméno čs zch Aquilegia vulgaris orlí ček obecný C3 – Botrychium multifidum vrati čka mnohoklanná A §1 Cardamine hirsuta řeřišnice chlupatá C4 – Coeloglossum viride vemení ček zelený C2 §2 Corallorhiza trifida korálice trojklaná C2 §2 Epilobium nutans vrbovka nicí C2 – Epipogium aphyllum sklenobýl bezlistý C1 §1 Euphrasia caerulea sv ětlík modrý C2 –

Strana 15 Plán pé če o PR Bukovec

vědecké jméno české jméno čs zch Gentianella campestris subsp . campestris ho řeček ladní pravý A §1 Goodyera repens smrkovník plazivý C1 §1 Hypochaeris uniflora prasetník jednoúborný C3 – Listera cordata bradá ček srd čitý C1 §1 Listera ovata bradá ček vej čitý C4 – Moneses uniflora jednokvítek velkokv ětý C1 §2 Pedicularis palustris všivec bahenní C2 §2 Pseudorchis albida běloprstka b ělavá C2 §2 Pulsatilla alpina subsp . austriaca koniklec alpinský bílý C3 §3 Pyrola rotundifolia hrušti čka okrouhlolistá C2 – Ribes petraeum meruzalka skalní C1 – Rubus saxatilis ostružiník skalní C3 – Sedum alpestre rozchodník alpský C3 – Traunsteinera globosa hlavuška horská C2 §2 Viola biflora violka dvoukv ětá C4 – Druh Epilobium nutans uvádí SÝKORA (1976), pravd ěpodobn ě však jde o zám ěnu s E. obscurum , která je na prameništích pom ěrn ě častá. Pedicularis palustris uvádí KUBÁT (1986) a po n ěm (snad opisem?) i HOUŠKOVÁ (1989), patrn ě se však jedná o zám ěnu s P. sylvatica .

Aktuální vegetace A) Lesní část rezervace Lesní porosty mají výrazn ě nejednotný charakter, který lze jen částe čně p řipisovat vlivu roz- dílných ekologických podmínek. Nespornou roli zde jist ě sehrává expozi ční klima, kdy vzni- ká kontrast mezi svahy teplých (jižních až západních) a chladných (severních až východních) expozic. Nemén ě významný je ale i historický vliv člov ěka. Již z ortofotomapy je patrné ostré rozhraní vegeta čních formací podél hranice lesních hospodá řských celk ů, které zde pln ě kopí- rují hranice bývalých panství Frýdlant a Semily. Tato hranice je místy velmi z řetelná i v terénu a do jisté míry se i odráží ve složení kv ěteny. Dokumentuje, že zp ůsoby hospoda ření v obou částech území nebyly v minulosti stejné. Na LHC Frýdlant se nacházejí t ři základní typy lesních spole čenstev: V nejnižší části území (dílec 271A), která byla do rezervace zahrnuta teprve po r. 1994, zcela převažují nerovnom ěrn ě zapojené smrkové mlaziny. Porosty mají skupinovité a hlou čkovité zapojení, časté jsou otev řen ější, až pasekové úseky s dosud nesouvislou kulturou (vylepše- ním). Krom ě smrku je místy hojný mod řín, z listnatých d řevin zejména je řáb, který sem zasahuje z výše ležících balvanitých deluvií. Krom ě t ěchto d řevin je dosti hojn ě vysazený buk, klen a místy i jedle, všechny tyto d řeviny jsou siln ě poškozované zv ěř í. Bylinné patro indikuje kyselejší p ůdy, časté jsou podmá čené až zrašelin ělé partie. P ři úpatí se pomístn ě vyskytují druhov ě bohatá spole čenstva prameniš ť a náznaky vysokobylinných niv. V západní části je smrkový porost zapojen ější a vzr ůstn ější (ty čkovina až ty čovina). Na V pod cestou se nachá- zejí smrkové ty čkoviny, p ři hranici LHC zasahuje výb ěžek staré, siln ě prosv ětlené bu činy. Popsané porosty zaujímají místo staré smr činy, která v 80. letech uschla a byla beze zbytku vyt ěžena. Do rezervace byly za člen ěny z cílem ochránit p ředpokládaný p ůvodní genofond smrku, který se zde udržel v podob ě mlazin z p řirozené obnovy. Jinak je ovšem stav této části území dosti tristní a bez znalosti kontextu p ůsobí jeho za člen ění do rezervace nepat řičně. St řední část území (psk 271 B9/2/1a) tvo ří dosti p říkrý ssv. svah Bukovce, v četn ě vrcholové- ho h řbítku. Jedná se o exponované polohy zasu ťovaných svah ů, ve vyšších polohách místy i s vystupujícími skalkami a na n ě vázanými vícemén ě p řirozenými sv ětlinami. sou časný porost

Strana 16 Plán pé če o PR Bukovec vznikl po odum ření v ětšiny porostu kulturní smr činy (bez odt ěžení) a následnou p řirozenou obnovou zejména je řábu, která byla dopln ěna pom ěrn ě masivní obnovou um ělou. V ětšinu plochy zaujímá ty čkovina je řábu, s pomístnou p řím ěsí buku, klenu a smrku staršího i mladého věku. Místy, zejména na JV se zachovaly souvislejší úseky smrkového lesa. Řídce se vysky- tují zbytky p ůvodní staré listnaté etáže (buk, klen). Zajímavé jsou sv ětliny p ři vrcholové linii, které mají do jisté míry reliktní charakter, na jednom míst ě zde roste po četn ější jilm, dále je zde více úsek ů s kapradinovými nivami, zejména s Dryopteris filix-mas , místy i s Athyrium distentifolium . Bylinné patro je v pr ůměru st ředn ě bohaté, ovšem nejednotného složení. Jako dominanty zpravidla vystupují Calamagrostis villosa a Vaccinium myrtillus , k nim se často druží nap ř. Daphne mezereum , Dryopteris filix-mas , Galeobdolon montanum , Melampyrum sylvaticum , Petasites albus , Phegopteris connectilis , Polygonatum verticillatum , Prenanthes purpurea , Rumex arifolius , Senecio hercynicus , Silene dioica , Stellaria nemorum aj., v zachovalejších kleno-bukových fragmentech vystupuje i Galium odoratum a Mercurialis perennis . Nez řídka je ale bylinné patro ochuzené o náro čnější prvky a odpovídá spíše acido- filní horské bu čin ě. Jihovýchodn ě od vrcholu se v jz. svahu nachází pom ěrn ě rozsáhlá sv ětlina pravd ěpodobn ě pasekového p ůvodu. Tato plocha je z řejm ě posledním v ětším zbytkem kala- mitní holiny (viz další odstavec), který dosud vzdoruje zalesn ění. Jižní část lesa na území LHC Frýdlant tvo ří zna čně nezajímavé mladé smr činy, které byly založeny na rozsáhlé holin ě po likvidaci v ětrné kalamity z . 1966. Obnova lesa zde byla kom- plikovaná a probíhala po etapách – tomu odpovídá skupinovit ě nestejnov ěké složení porostu a dosud pom ěrn ě výrazné proluky, které jsou doles ňované teprve nyní. Jedná se p řevážn ě o ty- čovinu (místy i nastávající kmenovinu), v níž je krom ě smrku v menším množství zastoupena i jedle slovenského p ůvodu. Holina byla zpo čátku zales ňována bukem a jedlí, p řičemž jedle přežila alespo ň z malé části, zatímco výsadby buku byly zni čeny zv ěř í. V sou časnosti je v mezerách op ět sázena jedle s bukem, zatím s nejistým výsledkem. Bylinné patro je v d ůsledku silného zápoje na v ětšin ě plochy potla čeno, ve sv ětlinách je druhov ě chudé a ne- zajímavé, jde o plochu v minulosti opakovan ě devastovanou a snad i p řirozen ě chudší. Také lesy na LHC Jablonec (d říve Polubný) je možné rozd ělit do t ří částí, zde ovšem mén ě zřeteln ě odlišených. V jižním svahu se rozkládá mladší, nerovnom ěrn ě smíšený porost buku a smrku ve stadiu slabší kmenoviny. V d ůsledku velké zapojenosti má bylinné patro v ětšinou jen nízkou pokryvnost, zato je však druhov ě velmi bohaté, charakteristický je zde bohatý vý- skyt Dentaria bulbifera . Naproti tomu p ři okraji vrcholového h řbítku se nachází fragment sta- ré bu činy s acidofilním podrostem (dom. Calamagrostis villosa ) – jde o jednu z nejvýše polo- žených bu čin v Jizerských horách. Druhou část území tvo ří východní svahy. V jejich horním stupni je terén výrazn ě exponova- ný, vystupují zde skalky a nachází se tu i v ětší su ťová sv ětlina s kapradinovou nivou (dom. Dryopteris filix-mas , v jarním aspektu Corydalis intermedia – zde na jediném míst ě v rezervaci). Nad touto p řirozenou sv ětlinou je v drobném fragmentu zachován su ťový les s Ulmus glabra a Acer pseudoplatanus (fytocenologicky lze snad hodnotit tento porost v rámci as. Lunario-Aceretum ). V mén ě exponovaném svahu p řibývá buk a postupn ě i kultur- ní smrk, který v širokém okolí p řevažuje. Su ťové polohy jsou v bylinném pat ře indikovány mj. hojným výskytem Actaea spicata . Dále na východ pokra čuje smrková kmenovina s dosti hojným bukem, místy i klenem a jilmem. Starší porost (psk 23 A10/1) je obnovn ě siln ě prosv ětlený (v dolní části byla vytvo řena paseka s n ěkolika výstavky), byla z n ěj vyt ěžena p ře- vážná část smrku. Mladší porost (psk 23 A7) má dosud neporušený zápoje, p řevažuje smrk, bylinné patro jeví vyšší míru ochuzení. Pod vrcholovým h řbítkem se nachází opušt ěný kamenolom, botanicky pom ěrn ě nezajímavý (bližší údaje viz p říloha S1, totéž i k dalším lokalitám). Pod ním navazuje dosti rozsáhlý zahlin ěný odval se smíšeným p řípravným lesem; v jarním aspektu je tu nápadn ě hojná Coryda-

Strana 17 Plán pé če o PR Bukovec lis cava . Zcela dole u cesty je zachován fragment bohatší třtinové bu činy, jsou zde i drobná lesní prameništ ě. Jižní výb ěžek lesa (pod svážnicí) se vyzna čuje p řítomností podmá čených úsek ů. Po spádnici protéká n ěkolik potok ů, p ři nichž jsou založena výrazná prameništ ě, z části charakteru trvalých bezlesí; v ětší potok s podmá čenou sv ětlinou protéká p ři jz. okraji rezervace. Lesní porost tvo ří v p řevážné mí ře smrk, jen místy (v sušších partiích) je zastoupen buk a klen. Porosty jsou různého v ěku a p řevážn ě kulturního p ůvodu. Výjimkou je psk 22 A13/5/1, která z řejm ě p řed- stavuje torzo p řírodního lesa, vedle psk 23 A13 jde o nejp ůvodn ější porost na Bukovci. Ve výrazn ě etážovitém porostu p řežívá řada starých smrk ů patrn ě p ůvodního genofondu (možná na jediném míst ě v PR), stromy jsou pravd ěpodobn ě zna čně vyššího stá ří, než je uvád ěný v ěk etáže 13; tohoto v ěku je z řejm ě skupinovit ě p řimíšený buk. V ětšinu porostu ovšem pokrývá st řední etáž (5), v níž je krom ě p řevažujícího smrku (z p řirozené obnovy?) okrajov ě zastoupen i buk (již za hranicí rezervace se nachází p ěkná kv ětnatá bu čina, snad floristicky nejbohatší na Bukovci.

B) Nelesní část rezervace Tuto část rezervace lze rozd ělit na t ři díl čí lokality: Upolínová louka. Zaujímá severní svah nad Jizerkou, na v ětšin ě plochy z řeteln ě podmá čený, s odvod ňovacími stružkami. Severozápadní část louky je z řeteln ě oligotrofn ější, celkov ě zde převažují ost řicové louky blízké as. Caricetum goodenowii (v p řípad ě facie s Juncus filiformis též Junco filiformis-Polygonetum bistortae ), místy se vyskytují sušší úseky s dom. Avenella flexuosa ( řád Nardetalia ). Sm ěrem k východu p řecházejí ost řicové louky do bylinn ějších porost ů z okruhu as. Polygono-Cirsietum heterophylli , v sušších partiích též s p řechody k as. Geranio-Trisetetum . Obecný je zde bohatý výskyt Trollius altissimus (cf. as. Polygono- Trollietum altissimi ), po n ěmž je tato louka i pojmenována, b ěžná je Crepis mollis subsp. hieracioides a Geum rivale , v oligotrofních partiích Eriophorum angustifolium . Nejmén ě na dvou místech roste roztroušen ě Swertia perennis . Řídce se vyskytuje Dactylorhiza majalis . Při jižním okraji (za cestou) je p ěkná skupinka b říz karpatských ( Betula carpatica ), kolem pak vysokobylinná lada s Trollius altissimus . Cenné porosty pokra čují i dále za hranicí rezervace (a bohužel i za hranicí ochranného pás- ma). P ři úpatí svahu, v blízkosti nedávno rekonstruovaného objektu „staré celnice“ roste velmi po četn ě Swertia perennis , v zarostlém starém rameni Jizerky je p ěkn ě vyvinuta as. Cari- cetum rostratae s bohatým výskytem Menyanthes trifoliata a Potentilla palustris (kvalitativn ě srovnatelný porost v rezervaci chybí). Pralouka. Je situována v jižním svahu s výraznými pramennými polohami. V dolní části se nacházejí starší smrky jednotliv ě, v hlou čcích nebo i skupinách, kolem nich jsou vyvinuta by- linotravní lada, z části typu spole čenstev p řechodových rašelin (sv. Sphagno recurvi-Caricion canescentis ), výše navazují smilkové trávníky s místy hojnou Arnica montana , charakteristic- ký je zde bohatý výskyt Melampyrum sylvaticum . Celkov ě se na louce st řídá n ěkolik navzá- jem obtížn ě odlišitelných spole čenstev. Oligotrofní vlhký typ je p ředstavován ost řicovými trávníky as. Caricetum goodenowii , sušší typ reprezentují smilkové trávníky (as. Hyperico- Polygaletum ?), ješt ě sušší pak as. Meo athamantici-Festucetum rubrae . „Pr ůměrný typ“ p řed- stavuje as. Polygono-Cirsietum heterophylli , s charakteristickým p řechodem k as. Geranio- Trisetetum (cf. P.-C. h. subas. geranietosum sylvatici ). Obecn ě hojný je zde výskyt Trollius altissimus . Ze vzácn ějších druh ů se dále vyskytují: Arnica montana (místy hojná), Crepis mollis subsp. hieracioides (hojn ě), Dactylorhiza fuchsii ( řídce roztroušená), D. majalis (místy hojn ější), Gymnadenia conopsea (dosti hojná), Menyanthes trifoliata (vzácn ě), Pedicularis sylvatica (maloplošn ě, ale na více místech), Swertia perennis (v západní části roztroušen ě),

Strana 18 Plán pé če o PR Bukovec

Trifolium spadiceum (místy hojn ě), Veratrum album subsp. lobelianum (roztroušen ě), dále se uvádí nap ř. Platanthera chlorantha (vzácná). Nápadný je místy masový výskyt Polygala vulgaris , který z řejm ě souvisí s intenzivn ějším se čením v nov ější dob ě. Fytogeograficky vý- znamný je výskyt relativn ě teplomilných druh ů Carlina acaulis a Dianthus deltoides . V severovýchodní části louky se nacházejí výzkumné plochy VÚRV, na nichž je dlouhodobě sledován vývoj lu ční vegetace pod vlivem r ůzného managementu. Louka nad cestou. Nejmenší ze t ří nelesních lokalit, na rozdíl od p ředchozích dvou není vý- znamn ěji zamok řena. Jedná se o pravideln ě se čené mezofilní trávníky chudšího k řídla as. Ge- ranio-Trisetetum , které výše p řecházejí do oligotrofn ějších porost ů blízkých řádu Nardetalia , případn ě as. Trifolio-Festucetum rubrae . Z významn ějších druh ů se b ěžn ě vyskytuje pouze Crepis mollis subsp. hieracioides , dosti řídce Meum athamanticum , pouze krátce nad cestou Gymnadenia conopsea a Trollius altissimus . Význa čný je zde roztroušený výskyt Botrychium lunaria a ojedin ělé B. matricariifolium .

Příloha M3: Mapa díl čích ploch a objekt ů Příloha S1: Podrobn ější popisy díl čích ploch (les) Příloha S2: Floristický p řehled

2.1.6 Zoologie Jedno z nejvýznamn ějších maloplošných zvlášt ě chrán ěných území v Jizerských horách z hlediska pestrosti biotop ů a druhové diverzity živo čich ů. Velmi cenná fauna bezobratlých vázaná na horské lesy, prameništ ě a kv ětnaté louky s řadou reliktních a stenotopních druh ů (pavouci, motýli, brouci, dvouk řídlí, blanok řídlí atd.). Vysoké zastoupení druh ů za řazených v červených seznamech. Výskyt cenné fauny obratlovc ů s řadou zvlášt ě chrán ěných druh ů. Z území PR a existuje řada publikovaných i nepublikovaných údaj ů o výskytu bezobratlých. Z arachnologického entomologického hlediska pat ří k nejlépe prozkoumaným územím CHKO Jizerské hory. Inventariza ční pr ůzkum (dále jen IP) pavouk ů (Araneae) provedl v letech 1996–1998 a 2003–2005 KŮRKA (2005), p řičemž výsledky z prvního období výzkumu byly publikovány (KŮRKA 1999). Na území PR Bukovec bylo dosud zjišt ěno 116 druh ů. Jedná se o relativn ě bohaté druhové spektrum, podmín ěné ovšem pom ěrnou heterogenitou sledovaného území, se zna čně rozdílnými biotopy (lesní porosty na svazích s rozdílnou expozicí, oproti otev řeným lu čním biotop ům). Celkem 16 druh ů (14 % z celkového po čtu druh ů) je ekologicky význam- ných, z nich osm je významných ve dvou kategoriích (preferují klimax a jsou vzácné až velmi vzácné): Aphileta misera, Diplocephalus permixtus, Heliophanus dampfi, Lepthyphantes mu- ghi, L. nodifer, Meionetta milleri, Pardosa sordidata a Robertus scoticus . Lepthyphantes zimmermanni navíc pat ří do kategorie zranitelný druh. Tento podíl je sice nižší ve srovnání nap ř. s NPR Rašeliništ ě Jizery a NPR Rašeliništ ě Jizerky, nicmén ě podstatn ě vyšší v porovnání s arachnofaunou Jizerskohorských bu čin (dvojnásobný p ři srovnatelném celko- vém po čtu druh ů). Jako nejbohatší a nejcenn ější se jeví arachnocenóza Pralouky s nejv ětším po čtem zjišt ěných druh ů (50) i významných prvk ů (8). Pom ěrn ě bohaté spektrum bylo zjišt ě- no také v lomu (42 druh ů), a čkoliv po čet významných druh ů je zde nízký (pouhé dva) a ve smíšeném porostu je řábu a smrku (39 druh ů, z toho 6 ekologicky významných). Arachnofau- nu porostu bu činy se 33 druhy (z toho pouze dv ěma ekologicky významnými) možno ozna čit v porovnání se smíšeným porostem je řábu a smrku za standardní lesní spole čenstvo. Druhové spektrum Upolínové louky bylo ve srovnání s Praloukou po četn ě polovi ční bez jediného vý- znamného druhu. Su ť je sice druhov ě chudá, nicmén ě byl zde zjišt ěn nejvýznamn ější druh lokality, vzácný klimaxový a zranitelný Lepthyphantes zimmermanni .

Strana 19 Plán pé če o PR Bukovec

Mnohonožky (Diplopoda) zde v rámci pr ůzkumu této skupiny v CHKO Jizerské hory zkou- mal KOCOUREK (1999, 2000, 2001). Zjistil zde 8 druh ů: Julus scandinavius, Leptoiulus trilo- batus, Mycogona germanica, Nemasoma varicorne, Ochogona caroli, Polydesmus com- planatus, Polyxenus lagurus a Polyzonium germanicum. IP motýl ů vypracovali KRAMPL & M AREK (2005); tito auto ři řadu nález ů z p ředchozích let již rovn ěž publikovali (KRAMPL & M AREK 1999, 2003). V pr ůběhu výzkumu v letech 1996–2005 bylo v PR Bukovec zjišt ěno 311 druh ů motýl ů, pat řících do 34 čeledí, z toho 73 druh ů pova- žují auto ři z hlediska ochraná řského nebo faunistického za významné. Zna čně r ůznorodá a velmi bohatá fauna lepidopter odpovídá vegeta ční pestrosti p řírodní rezervace. I když to není v rámci Jizerských hor po čet nejvyšší, p řesto vysokou biologickou hodnotu této lokality do- kládá velký po čet typizujících druh ů. Tak nap ř. pro vlhké p řirozené louky jsou charakteristic- ké stébelnatka Ochsenheimeria urella, ohnivá ček Lycaena hippothoe, pí ďalky Perizoma al- bulatum a P. verberatum a m ůra Chortodes minima, pro louky s kýchavicí pí ďalka Eupithecia veratraria . Pro horské smr činy je charakteristická Argyresthia bergiella, pro smr činy s podrostem bor ůvky pí ďalka Xanthorhoe incursata, můry Hyppa rectilinea a Papestra biren, pro rozkládající se d řevo odum řelých smrk ů zástupci čeledi Oecophoridae, Denisia nubilo- sella a D. similella . Typickými druhy horské bu činy s podrostem kapradin jsou hrotnok řídlec Hepialus fusconebulosus a m ůra Phlogophora scita, s podrostem pta čince makadlovka Cary- ocolum cassellum, s podrostem lýkovce jedovatého jsou typickými druhy Anchinia daphnella a A. cristalis. Na sv ětlinách s ho řcem tolitovitým se vyskytuje pí ďalka Perizoma obsoletarium. Pro klenové bu činy je charakteristický výskyt pí ďalky Nothocasis sertata. Předivka Swammerdammia compunctella a pí ďalka Venusia cambrica jsou typickými zástupci fauny lepidopter v sukcesních porostech je řábu pta čího; pernatušky Platyptilia nemoralis a Hellinsia osteodactyla obývají bohaté porosty star čků a zlatobýlu v podrostu řídkého lesa a podél cest. Pro lesní okraje a lesní sv ětliny na Bukovci jsou typickými obyvateli pí ďalka Perizoma affinitatum a boreomontánní zavíje či Udea nebulalis a U. decrepitalis, na jívách též pí ďalky Chloroclysta miata a Hydriomena ruberata. V neposlední řad ě byla na Bukovci zjišt ěna též invazní m ůra Mythimna scirpi. Nejcenn ější sou část fauny motýl ů PR Bukovec tvo ří populace 15 stenotopních druh ů: Hepia- lus fuconebulosus , Ochsenheimeria urella , Agonopterix petasitis , Anchinia daphnella , Eudo- nia sudetica , Udea nebulalis , Udea decrepitalis , Xanthorhoe incursata , Hydriomena ruberata , Rheumaptera subhastata , Perizoma affinitatum , Perizoma obsoletarium , Eupithecia veratraria , Venusia cambrica a Phlogophora scita , ale k významným pat ří i mnoho dalších druh ů, jako jsou nap ř. předivka Swammerdammia compunctella , makadlovka Caryocolum cassellum , obale č Pandemis cinnamomeana , m ůra Syngrapha ain aj. Řada z t ěchto druh ů je mono- a nebo oligofágních, p řičemž jejich populace na Bukovci se v ětšinou vyzna čuje vyšší abundancí a z hlediska zachování či ší ření druhu má tedy nezastupitelný význam. PR Bukovec pat ří z hlediska fauny motýl ů k jedné z nejbohatších lokalit v celých Jizerských horách, zvlášt ě pokud jde o lesní stanovišt ě. Tento stav je zp ůsoben nejen podložím a r ůznou expozicí svah ů, ale i kontinuitou vývoje spole čenstev, která mohla úsp ěšn ě p řekonat i nep říz- nivá období v minulosti, v četn ě kalamitního výskytu a velkoplošného zni čení smr čin obale- čem mod řínovým koncem 20. století. Ve srovnání s mnohem rozsáhlejší NPR Jizerskohorské bu činy je zde na mnohem menším území koncentrováno velké množství faunisticky i zoogeo- graficky významných druh ů motýl ů, které se na území České republiky vyskytují v ětšinou jen velmi lokáln ě a mnohé z nich jsou vzácné. Z ochraná řského hlediska je ú čelné zmínit výskyt otakárka fenyklového ( Papilio machaon ) a pí ďalku Perizoma obsoletarium . V neposlední řa- dě je Bukovec ur čitým vstupním územím pro p řípadné a pravd ěpodobné pronikání horských druh ů západním sm ěrem z území Krkonoš do oblasti Jizerských hor, jak potvrzuje výskyt pí- ďalek Perizoma obsoletarium , Eupithecia veratraria a patrn ě i dalších. Z uvedených skute č- ností vyplývá, že fauna motýl ů Bukovce je mimo řádn ě hodnotná. Lze p ředpokládat, že p ři

Strana 20 Plán pé če o PR Bukovec dalším výzkumu zde budou zjišt ěny ješt ě mnohé druhy motýl ů, které dosud unikaly pozor- nosti, ale také zde bude ú čelné sledovat zm ěny ve složení fauny, které jsou už nyní prokaza- telné a v ětší než na jiných lokalitách Jizerských hor. IP brouk ů, založený na sb ěrech z let 1992–1998 a dopln ěný o údaje jiných sb ěratel ů, zpracovali VONI ČKA & ČTVRTE ČKA (1999). Jsou zde uvedeny i druhy zjišt ěné výzkumem suti na východním svahu Bukovce, publikované v práci RŮŽI ČKA & V ONI ČKA (1999). Byl zde potvrzen výskyt 354 druh ů, pat řících do 37 čeledí. Celkem 30 druh ů je vzácných, lokálních nebo faunisticky významných. Jsou to st řevlíci Carabus arcensis, Harpalus solitaris, Lebia chloro- cephala, Patrobus assimilis a Trechus rubens , druh Sphaerites glabratus z čeledi Sphaeriti- dae, druhy Choleva spadicea, Ch. nivalis, Ch. lederiana lederiana a Catops longulus z čeledi Leiodidae, stenotopní drab číci Bolitobius inclinans , Euryporus picipes, Omalium validum, Stenus glacialis a Tachinus rufipennis , hnojník Aphodius piceus , kova říci Denticollis interpositus, Diacanthous undulatus a Orithales serraticornis , leskná ček Epuraea angustula , majka fialová ( Meloe violaceus ), tesa říci Agapanthia intermedia, Anaerea carcharias, Arhopalus ferus, Cerambyx scopolii , Judolia sexmaculata a Saphanus piceus nebo nosatci Euophryum confine, Notaris aterrimus a Tropiphorus obtusus . Řadu údaj ů o výskytu mer (Psylloidea) na území PR Bukovec publikoval ve své souhrnné práci o merách Jizerských hor LAUTERER (2001). Množství nových údaj ů bylo získáno v rámci rozsáhlého entomologického výzkumu Jizer- ských hor v letech 2000–2008, který zahrnul další řády hmyzu, nap ř. chrostíky (Trichoptera), rovnok řídlé (Orthoptera), dvouk řídlé (Diptera) a blanok řídlé (Hymenoptera). Výsledky tohoto výzkumu byly souhrnn ě publikovány (VONI ČKA & PREISLER 2008, 2009). Pom ěrn ě zna čný po čet zjišt ěných druh ů z t ěchto skupin je klasifikován v Červeném seznamu ohrožených druh ů bezobratlých České republiky (FARKA Č et al. 2005). Z území byly popsány i dosud neznámé druhy. V roce 1956 zde byl nalezen nový druh sto- nožky – Lithobius evae (DOBRORUKA 1958). Objeven zde byl neznámý druh dvouk řídlých z čeledi Scathophagidae (výkalnicovití) – Norellisoma vonickai (ŠIFNER 2008). N ěkolik druh ů zde bylo zaznamenáno poprvé v České republice nebo v Čechách. Rovn ěž obratlovci zde byli v posledních letech pom ěrn ě intenzívn ě sledováni. Byl zde potvrzen výskyt řady druh ů zvlášt ě chrán ěných druh ů a za řazených v červeném seznamu. Vysky- tují se zde t ři druhy obojživelník ů: čolek horský ( Triturus alpestris ), který se rozmnožuje v tůních na jihovýchodním a východním úbo čí, ropucha obecná ( Bufo bufo ) a nejhojn ěji skokan hn ědý ( Rana temporaria ). ŠIME ČEK (1986) uvádí z Bukovce i výskyt mloka skvrnitého (Sa- lamandra salamandra ), tento druh zde ale nebyl potvrzen. Plazi jsou zastoupeni ješt ěrkou ži- vorodou ( Lacerta vivipara ), slepýšem k řehkým ( Anguis fragilis ) a zmijí obecnou ( Vipera berus ). Ze zvlášt ě chrán ěných druh ů pták ů zde hnízdí hýl rudý ( Carpodacus erythrinus ), sýc rousný (Aegolius funereus ), ťuhýk obecný ( Lanius collurio ), bramborní ček hn ědý ( Saxicola rubetra ), nepravideln ě k řepelka polní ( Coturnix coturnix ) a ch řástal polní ( Crex crex ). Publikovány byly významn ější nálezy drobných zemních savc ů (VONI ČKA & PREISLER 1999). Významným faktorem, ovliv ňujícím p řírodní prost ředí rezervace, je výskyt spárkaté zv ěř e, zejména jelena evropského ( Cervus elaphus ), v posledních letech významn ě vzrostly i stavy srnce obecného ( Capreolus capreolus ). Vysoké stavy zv ěř e zásadním zp ůsobem ovliv ňují úsp ěšnost p řirozeného zmlazování listnatých d řevin i odr ůstání um ělých výsadeb. Vý čet druh ů zvlášt ě chrán ěných a za řazených v červených seznamech (FARKA Č et al. 2005, PLESNÍK et al. 2003) je uveden v následujících tabulkách.

Strana 21 Plán pé če o PR Bukovec

Tabulka 8: Druhy živo čich ů za řazené do červených seznam ů název druhu kategorie dle poznámky k rozší ření, zdroj červ. seznam ů PAVOUCI – ARANEAE plachetnatka Zimmermannova – zranitelná Vzácný klimaxový druh, u nás zejména ve st ředních po- Lepthyphantes zimmermanni lohách (v mezofytiku) v listovém opadu su ťových les ů (KŮRKA 2005). DVOUK ŘÍDLÍ – DIPTERA bedlobytka Urytalpa rhapsodica ohrožená Velmi vzácný horský druh, popsaný z Tater a udávaný ta- ké ze Švýcarska a Rumunska. Dosud jediný nález v ČR (ŠEV ČÍK & V ONI ČKA 2008). koutule Saraiella rotunda kriticky ohrožená Lokáln ě hojný, horský druh. Nálezy v Jizerských horách jsou v ůbec nejsevern ějšími známými lokalitami tohoto druhu v Evrop ě (JEŽEK , V ONI ČKA & PREISLER 2008). koutule Ulomyia plumata kriticky ohrožená Lokáln ě hojný evropský druh, spíše horský, známý pouze z Belgie, Francie, České republiky a Albánie (JEŽEK , VONI ČKA & PREISLER 2008). lovilka Platypalpus alpinus zranitelná Druh mírného pásma Evropy, kde se vyskytuje výlu čně v podhorských a horských oblastech. V ČR zjišt ěn v Krko- noších, na Šumav ě i v Jizerských horách (CHVÁLA & VONI ČKA 2008). octomilka Drosophila nigrosparsa ohrožená Evropský horský druh nalézaný ojedin ěle v severních po- hrani čních poho řích ČR (MÁCA 2009). pest řenka Brachypalpus laphriformis zranitelná Saproxylický druh vyskytující se vzácn ě a lokáln ě v list- natých lesích s p řestárlými stromy a padlou trouchniv ějící dřevní hmotou (MAZÁNEK , V ONI ČKA & PREISLER 2009). pest řenka Didea alneti zranitelná Vyskytuje se pom ěrn ě vzácn ě v zachovalejších listnatých a jehli čnatých lesích (MAZÁNEK , V ONI ČKA & PREISLER 2009). pest řenka Lejota ruficornis zranitelná Vzácný eurosibi řský druh s boreomontánním rozší řením. Vyskytuje se v rozvoln ěných, bažinatých, starých až p ře- stárlých lesích s b řízami a osikami. Údaje z Jizerských hor byly publikovány mezi prvními nálezy tohoto druhu v České republice (MAZÁNEK , V ONI ČKA & PREISLER 2009). pest řenka Orthonevra montana zranitelná V okolí drobných vodote čí, mok řad ů a prameniš ť v rozvoln ěných smrkových lesích (MAZÁNEK , V ONI ČKA & PREISLER 2009). pest řenka Trichopsomyia joratensis zranitelná Vyskytuje se vzácn ě na mok řinách v okolí pramenů a pot ůč ků v zachovalých lesích podhorských a horských oblastí (MAZÁNEK , V ONI ČKA & PREISLER 2009). pest řenka Xylota ignava zranitelná Vyskytuje se na sv ětlinách ve smrkových lesích, kde po- letuje v okolí padlých oslun ěných kmen ů. Larválním vý- vojem je z řejm ě vázán na padlé a poran ěné smrkové kmeny (MAZÁNEK , V ONI ČKA & PREISLER 2009). stla čenka Platypezina connexa kriticky ohrožená Velmi vzácný druh z neznámou biologií, zjišt ěný ve Skandinávii, N ěmecku, Polsku, ČR a Rusku (TKO Č & VAŇHARA 2008). výkalnice Delina anthrax ohrožená Vzácný horský druh, jehož fytofágní larva žije zpo čátku v listech, pozd ěji ve stonku rostlin Veratrum album (ŠIFNER 2009). výkalnice Norellisoma alpestre zranitelná St ředoevropský horský druh, v České republice vzácný, zaznamenaný v Krkonoších a Jeseníkách (ŠIFNER 2009). BLANOK ŘÍDLÍ – HYMENOPTERA čmelák Bombus wurflenii ohrožený STRAKA , D VO ŘÁK & BOGUSCH (2009) hrn čířka Symmorphus allobrogus ohrožená Typický horský druh, relativn ě hojný v horských lesích a na jejich okrajích (STRAKA , D VO ŘÁK & BOGUSCH 2009). maskonoska Hylaeus annulatus kriticky ohrožená Velmi vzácný, vyložen ě horský druh s typickým eurosibi řským rozší řením. Z ČR existovaly jen sporné literární údaje, v sou časné dob ě je krom ě Jizerských hor znám také ze Šumavy (STRAKA , D VO ŘÁK & BOGUSCH 2009).

Strana 22 Plán pé če o PR Bukovec název druhu kategorie dle poznámky k rozší ření, zdroj červ. seznam ů pilatka Aglaostigma discolor zranitelná Montánní druh vázaný na stinné bu činy. Larvy se vyvíjejí na r ůzných hv ězdnicovitých (MACEK 2009). pilatka Arge pullata ohrožená Velmi lokální a vzácný druh. Larvy se vyvíjejí na břízách (MACEK 2009). pilatka Dolerus genucinctus ohrožená Lokální, pom ěrn ě vzácný druh podmá čených smr čin. Lar- vy se vyvíjejí na p řesli čkách (MACEK 2009). pilatka Elinora koehleri zranitelná Lokální a nehojný druh submontánních až montánních poloh. Larvy se vyvíjejí na řeřišnici ( Cardamine spp.) (MACEK 2009). pilatka Tenthredo cunyi zranitelná Velmi lokální a vzácný druh montánních až alpinských poloh. V ČR uvád ěn dosud jen z vysokých sudetských poho ří (Krkonoše, Jeseníky). Larvální vývoj není známý (MACEK 2009). plosko čelka Lasioglossum subfulvi- kriticky ohrožená Vzácný vysokohorský eurosibi řský druh. Jako nový druh corne austriacum pro ČR byl publikovaný teprve nedávno, mj. i na základ ě údaj ů z Jizerských hor. Pravd ěpodobn ě bude ve vyšších nadmo řských výškách hojn ější než se p ředpokládalo (STRAKA , D VO ŘÁK & BOGUSCH 2009). plotní ček Spilomena differens zranitelný Vzácný druh vyšších poloh hnízdící ve d řev ě (STRAKA , DVO ŘÁK & BOGUSCH 2009). šíronožka Crossocerus barbipes ohrožená Druh vyšších poloh, kde se vyskytuje na okrajích les ů a pasekách. Na vhodných místech je hojný (STRAKA , DVO ŘÁK & BOGUSCH 2009). šíronožka Crossocerus congener ohrožená Drobný druh lesních cest a okraj ů a lesostepí, v ČR vzác- ný a jednotliv ě nalézaný (STRAKA , D VO ŘÁK & BOGUSCH 2009). šíronožka Crossocerus styrius ohrožená Málo sbíraný druh hnízdící ve d řev ě, vyskytující se p ře- devším v lesích teplejších poloh (STRAKA , D VO ŘÁK & BOGUSCH 2009). trub čík Dryudella femoralis kriticky ohrožený Velmi lokální druh lesních pasek a okraj ů les ů vyšších poloh (STRAKA , D VO ŘÁK & BOGUSCH 2009). vosa Dolichovespula adulterina zranitelná Sociáln ě parazitický druh. Nalézán je p ředevším v lesích, řid čeji v intravilánech. Na horách je čast ější (STRAKA , DVO ŘÁK & BOGUSCH 2009). vosa Dolichovespula media zranitelná Dříve vzácný, nyní všeobecn ě rozší řený druh les ů a park ů. V horách mén ě častý (STRAKA , D VO ŘÁK & BOGUSCH 2009). vosa Dolichovespula norwegica zranitelná Boreoalpinní druh, na horách v lesích a na rašeliništích často dominantní (STRAKA , D VO ŘÁK & BOGUSCH 2009). vosík obecný – Polistes nimpha zranitelný Málo sbíraný druh preferující otev řená stanovišt ě nížin a podh ůř í (STRAKA , D VO ŘÁK & BOGUSCH 2009). zeb řík Argogorytes mystaceus ohrožený Roztroušen ě se vyskytující druh okraj ů les ů a lesostepí (STRAKA , D VO ŘÁK & BOGUSCH 2009). BROUCI – COLEOPTERA práchnivec Choleva lederiana zranitelný V Čechách velmi lokální v chladných sutích, zasahuje až lederiana do alpínského pásma (VONI ČKA & ČTVRTE ČKA 1999). drab čík Anthophagus alpestris zranitelný Arborikol a florikol. V zachovalých horských oblastech na nejr ůzn ějších kv ětech, na vhodných biotopech hojný (VONI ČKA & ČTVRTE ČKA 1999). drab čík Eusphalerum alpinum zranitelný Stenotopní florikol, typický zástupce horské fauny. Na vlhkých loukách na nejr ůzn ějších kv ětech. V ČR v zacho- valých horských biotopech pom ěrn ě hojný (VONI ČKA & ČTVRTE ČKA 1999). drab čík Eusphalerum longipenne zranitelný Stenotopní florikol, typický zástupce horské fauny. Na vlhkých loukách na nejr ůzn ějších kv ětech. (VONI ČKA & ČTVRTE ČKA 1999).

Strana 23 Plán pé če o PR Bukovec název druhu kategorie dle poznámky k rozší ření, zdroj červ. seznam ů drab čík Lesteva monticola zranitelný Stenotopní hygrofil žijící na b řezích potok ů v detritu a mechu, pod kameny apod. U nás po celém území v horách pom ěrn ě častý (VONI ČKA & ČTVRTE ČKA 1999). drab čík Mycetoporus mulsanti zranitelný Fytodetricol a muscicol žijící nej čast ěji v mechu, ve sta- rých pa řezech, tlejících látkách apod. V ČR pom ěrn ě hoj- ný na celém území (VONI ČKA & ČTVRTE ČKA 1999). drab čík Olophrum piceum zranitelný Eurytopní hygrofil, fytodetritikol a humikol. Na rašeliniš- tích, bahnitých b řezích vod a vlhkých loukách. V ČR na příhodných biotopech hojný (VONI ČKA & ČTVRTE ČKA 1999). drab čík Omalium validum zranitelný Lokální a vzácný druh, nalézán v hnízdech krtk ů, v jeskyních a sutích (VONI ČKA & ČTVRTE ČKA 1999). drab čík Parabolitobius inclinans zranitelný V Čechách velmi vzácný druh, známý nap ř. ze Šumavy (VONI ČKA & ČTVRTE ČKA 1999). drab čík Xylostiba monilicornis zranitelný Lesní druh žijící pod k ůrou strom ů v chodbách lýkožrout ů (VONI ČKA & ČTVRTE ČKA 1999). Cyphon punctipennis zranitelný (VONI ČKA & ČTVRTE ČKA 1999). krasec Agrilus integerrimus ohrožený Vzácn ější druh ve st ředních a podhorských polohách, vá- zaný svým vývojem na lýkovec (VONI ČKA & ČTVRTE ČKA 1999). kova řík Athous zebei tém ěř ohrožený (VONI ČKA & ČTVRTE ČKA 1999). kova řík Denticollis interpositus ohrožený Vzácný horský druh (VONI ČKA & ČTVRTE ČKA 1999). kova řík Diacanthous undulatus ohrožený Lokální a vzácný druh ve starých horských jehli čnatých lesích. (VONI ČKA & ČTVRTE ČKA 1999). kova řík Hypnoidus riparius ohrožený V Jizerských horách hojný druh (VONI ČKA & ČTVRTE ČKA 1999). kova řík Orithales serraticornis ohrožený (VONI ČKA & ČTVRTE ČKA 1999). majka fialová – Meloe violaceus zranitelná (VONI ČKA & ČTVRTE ČKA 1999). tesa řík pižmový – Aromia moschata tém ěř ohrožený Ubývající druh spole čně se starými vrbami, na které je vázán svým vývojem. Na Bukovci ve starých jívách (VONI ČKA & ČTVRTE ČKA 1999). tesa řík Saphanus piceus tém ěř ohrožený Široce rozší řený tesa řík od nížin do hor. Imágo žije skryt ě a v ětšina nález ů je jen náhodných. Ve skute čnosti je mnohem čast ější, než je možné usuzovat podle četnosti nález ů. Obývá listnaté a smíšené lesy, vývoj larev probíhá v mrtvém d řev ě pa řízk ů, ko řenových náb ězích a ko řenech nebo v dolních i podzemních částech uhynulých a hnilo- bou narušených strom ů (VONI ČKA & ČTVRTE ČKA 1999). dřep čík Longitarsus brunneus ohrožený (VONI ČKA & ČTVRTE ČKA 1999). dřep čík Minota obesa ohrožený (VONI ČKA & ČTVRTE ČKA 1999). nosatec Tropiphorus obtusus tém ěř ohrožený Vzácný horský druh, v Čechách dosud známý jen z Krko- noš, Jizerských a Orlických hor (VONI ČKA & ČTVRTE ČKA 1999). OBRATLOVCI – VERTEBRATA čolek horský – Triturus vulgaris tém ěř ohrožený P. Voni čka, nepubl. údaje ropucha obecná – Bufo bufo tém ěř ohrožená P. Voni čka, nepubl. údaje skokan hn ědý – Rana temporaria tém ěř ohrožený Velice hojný po celém území, rozmnožuje se ve všech kalužích a t ůň kách (P. Voni čka, nepubl. údaje). ješt ěrka živorodá – Zootoca vivipara tém ěř ohrožená P. Voni čka, nepubl. údaje zmije obecná – Vipera berus zranitelná P. Voni čka, nepubl. údaje bramborní ček hn ědý – Saxicola ru- málo dot čený M. Pudil, nepubl. údaje betra datel černý – Dryocopus martius málo dot čený Na území PR hnízdí 1-2 páry (M. Pudil, nepubl. údaje). hýl rudý – Carpodacus erythrinus zranitelný M. Pudil, nepubl. údaje ch řástal polní – Crex crex siln ě ohrožený M. Pudil, nepubl. údaje

Strana 24 Plán pé če o PR Bukovec

název druhu kategorie dle poznámky k rozší ření, zdroj červ. seznam ů jest řáb lesní – Accipiter gentilis zranitelný M. Pudil, nepubl. údaje křepelka polní – Coturnix coturnix tém ěř ohrožená M. Pudil, nepubl. údaje lejsek černohlavý – Ficedula hypole- tém ěř ohrožený Na území PR hnízdí 0-1 pár (M. Pudil, nepubl. údaje). uca linduška lu ční – Anthus pratensis málo dot čená M. Pudil, nepubl. údaje ořešník kropenatý – Nucifraga zranitelný M. Pudil, nepubl. údaje caryocatactes sluka lesní – Scolopax rusticola zranitelná M. Pudil, nepubl. údaje sýc rousný – Aegolius funereus zranitelný M. Pudil, nepubl. údaje sýkora paruká řka – Parus cristatus málo dot čená Na území PR hnízdí 1-2 páry (M. Pudil, nepubl. údaje). ťuhýk obecný – Lanius collurio tém ěř ohrožený M. Pudil, nepubl. údaje rejsek horský – Sorex alpinus zranitelný VONI ČKA & PREISLER (1999) zajíc polní – Lepus europaeus tém ěř ohrožený Pravidelný výskyt (M. Pudil, nepubl. údaje).

Přehled zvlášt ě chrán ěných druh ů rostlin a živo čich ů A) Rostliny Tabulka 9 název druhu kategorie dle poznámka k rozší ření Vyhl. 395/92 vrati čka he řmánkolistá kriticky ohrožený louka „nad cestou“ (díl čí plocha č. 18), pouze 2 (Botrychium matricariifolium ) jedinci, od r. 2005 pravideln ě kropená č vytrvalý siln ě ohrožený na Pralouce a Upolínové louce na více místech (Swertia perennis ) v bohatých, vitálních populacích, zasahuje i vn ě ZCHÚ všivec lesní siln ě ohrožený maloplošn ě na Pralouce (díl čí plocha č. 12), (Pedicularis sylvatica ) pom ěrn ě vitální populace ho řec tolitovitý ohrožený lesní lemy, neudržované části bezlesí, paseky, (Gentiana asclepiadea ) řídce roztroušen ě koprník št ětinolistý ohrožený zejména na Pralouce místy dosti hojn ě (Meum athamanticum ) měsí čnice vytrvalá ohrožený su ťové polohy p řevážn ě ve východních svazích, (Lunaria rediviva ) roztroušen ě, vyznívá do okolí om ěj pestrý ohrožený severovýchodní svah pod „východním vrcho- (Aconitum variegatum ) lem“, snad na více místech, v minulosti též p ři severním úpatí (SÝKORA 1976) om ěj šalamounek ohrožený vysokobylinné nivy p ři severním úpatí Bukov- (Aconitum plicatum ) ce, místy roztroušen ě pětiprstka žežulník ohrožený sušší trávníky, zejména na Pralouce, místy dosti (Gymnadenia conopsea ) hojn ě, jinde vzácn ě plavu ň pu čivá ohrožený neov ěř ený výskyt, PAVL Ů & BURDA (1991): (Lycopodium annotinum ) „severozápadní úpatí Bukovce“ prha chlumní ohrožený oligotrofní sušší i vlhké louky, místy hojně, bo- (Arnica montana ) hatá populace na Pralouce prstnatec Fuchs ův pravý ohrožený v části Pralouky místy dosti hojn ě (díl čí plocha (Dactylorhiza fuchsii subsp. č. 12) fuschsii ) prstnatec májový ohrožený vlhké louky, roztroušen ě, místy hojn ě (Dactylorhiza majalis )

Strana 25 Plán pé če o PR Bukovec

název druhu kategorie dle poznámka k rozší ření Vyhl. 395/92 upolín nejvyšší ohrožený na vlhkých loukách hojn ě, též v lesních lemech (Trollius altissimus ) a nivách vachta trojlistá ohrožený maloplošn ě na Pralouce (díl čí plocha č. 31) (Menyanthes trifoliata ) vemeník zelenavý ohrožený louky (díl čí plocha č. 10), jen 3 jedinci (Platanthera chlorantha ) vranec jedlový ohrožený pralesovitý porost p ři jižním okraji rezervace, (Huperzia selago ) patrn ě i v severních svazích pod vrcholem (PAVL Ů & BURDA 1991) vrati čka m ěsí ční ohrožený sušší trávníky (díl čí plocha č. 18 a 19), stovky (Botrychium lunaria ) jedinc ů, od r. 2004 (objeveno J. Geislerem) Řada dalších zvlášt ě chrán ěných druh ů (v četn ě dvou druh ů na území ČR již pravd ěpodobn ě vyhynulých) byla z Bukovce uvád ěna v minulosti, v ětšinou ale již p řed více než 90 lety (SCHUSTLER 1918 aj.), jejich op ětovné nalezení je tudíž velmi málo pravd ěpodobné.

B) Živo čichové Tabulka 10 název druhu kategorie dle pozn. k rozší ření, zdroj Vyhl. 395/92 otakárek fenyklový – Papilio machaon ohrožený Pralouka, Upolínová louka (KRAMPL 2005). majka fialová – Meloe violaceus ohrožená Parazitický druh vázaný na hnízda samo- tá řských v čel. Na loukách na území PR (VONI ČKA & ČTVRTE ČKA 1999). st řevlík Carabus arcensis ohrožený Smr čina na severozápadním svahu (VONI ČKA & ČTVRTE ČKA 1999). svižník polní – Cicindela campestris ohrožený Okraje lesních cest (VONI ČKA & ČTVRTE ČKA 1999). čmelák Bombus bohemicus ohrožený Sociáln ě parazitický druh. V ekologických nárocích následuje svého hostitele Bombus lucorum (STRAKA , D VO ŘÁK & BOGUSCH 2009). čmelák Bombus hortorum ohrožený Hojný lesní druh, zejména na vlh čích a chladn ějších biotopech se zástinem (STRAKA , D VO ŘÁK & BOGUSCH 2009). čmelák Bombus hypnorum ohrožený Běžný druh chladn ějších a vlh čích stano- viš ť, zejména les ů (STRAKA , D VO ŘÁK & BOGUSCH 2009). čmelák Bombus jonellus ohrožený Významný horský druh často navšt ěvující brusnice ( Vaccinium spp.). V horských smr činách a na rašeliništích lokáln ě hojný (S TRAKA , D VO ŘÁK & BOGUSCH 2009). čmelák Bombus lapidarius ohrožený Běžný druh výslunných otev řených stano- viš ť, jen z řídka stoupající do vyšších poloh (STRAKA , D VO ŘÁK & BOGUSCH 2009). čmelák Bombus lucorum ohrožený Běžný druh les ů, odkud proniká na zastí- něné louky a pastviny (STRAKA , D VO ŘÁK & BOGUSCH 2009).

Strana 26 Plán pé če o PR Bukovec název druhu kategorie dle pozn. k rozší ření, zdroj Vyhl. 395/92 čmelák Bombus pascuorum ohrožený Běžný eurytopní druh (STRAKA , D VO ŘÁK & BOGUSCH 2009). čmelák Bombus pratorum ohrožený Běžný lesní druh. Na horách je všeobecn ě rozší řený, v posledních letech sestupuje do st ředních a nižších poloh (STRAKA , DVO ŘÁK & BOGUSCH 2009). čmelák Bombus ruderarius ohrožený Druh výslunných otev řených stanoviš ť. Ši- roce rozší řený, ale vyskytuje se jen v ma- lých po čtech (STRAKA , D VO ŘÁK & BOGUSCH 2009). čmelák Bombus soroensis ssp. proteus ohrožený Běžný druh horských les ů (STRAKA , DVO ŘÁK & BOGUSCH 2009). čmelák Bombus terrestris ohrožený Běžný druh otev řených stanoviš ť, který stoupá do vyšších poloh jen výjime čně (STRAKA , D VO ŘÁK & BOGUSCH 2009). čmelák Bombus wurflenii ohrožený Boreoalpinní druh vázaný na horská bezle- sí (STRAKA , D VO ŘÁK & BOGUSCH 2009). mravenec Formica lemani ohrožený Běžný druh (BEZD ĚČ KA 2003). čolek horský – Triturus vulgaris siln ě ohrožený Rozmnožuje se v t ůních na severovýchod- ním úbo čí Bukovce, letní výskyt nap ř. na Pralouce (P. Voni čka, nepubl. údaje). ropucha obecná – Bufo bufo ohrožená V území ojedin ěle nalézáni dosp ělci, místo rozmnožování nenalezeno (P. Voni čka, nepubl. údaje). ješt ěrka živorodá – Zootoca vivipara siln ě ohrožená Velice hojná po celém území PR (P. Vo- ni čka, nepubl. údaje). slepýš k řehký – Anguis fragilis siln ě ohrožený Hojný na loukách (P. Voni čka, nepubl. údaje). zmije obecná – Vipera berus kriticky ohrože- Vyskytuje se hojn ě po celém území PR (P. ná Voni čka, nepubl. údaje). bramborní ček hn ědý – Saxicola ohrožený Na území PR hnízdí 2-3 páry (M. Pudil, rubetra nepubl. údaje). hýl rudý – Carpodacus erythrinus ohrožený Na území PR hnízdí 2-3 páry (M. Pudil, nepubl. údaje). ch řástal polní – Crex crex siln ě ohrožený Nepravideln ě hnízdí, hnízdní výskyt za- znamenán nap ř. v roce 2009 (M. Pudil, nepubl. údaje). křepelka polní – Coturnix coturnix siln ě ohrožená Nepravideln ě hnízdí, hnízdní výskyt napo- sledy zaznamenán v roce 2006 (M. Pudil, nepubl. údaj). ořešník kropenatý – Nucifraga ohrožený Ob časné pozorování na Pralouce, hnízd ění caryocatactes pravd ěpodobné (P. Voni čka, nepubl. úda- je). sluka lesní – Scolopax rusticola ohrožená Pozorována p ři toku v roce 2007 (M. Pu- dil, nepubl. údaje).

Strana 27 Plán pé če o PR Bukovec

název druhu kategorie dle pozn. k rozší ření, zdroj Vyhl. 395/92 sýc rousný – Aegolius funereus siln ě ohrožený Na území PR hnízdí nepravideln ě n ěkolik pár ů ve vyv ěšených budkách, stavy ale kolísají (M. Pudil, nepubl. údaje). ťuhýk obecný – Lanius collurio ohrožený Pozorován v hnízdní dob ě, pravd ěpodobné hnízd ění min. 1 páru (M. Pudil, nepubl. údaje). plšík lískový – Muscardinus siln ě ohrožený Výskyt potvrzen odchytem 1 ex. v roce avellanarius 2004 na Pralouce (P. Voni čka, nepubl. údaj). rejsek horský – Sorex alpinus siln ě ohrožený Výskyt potvrzen odchytem n ěkolika ex. v roce 1989 (VONI ČKA & PREISLER 1999).

2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, sou časnosti a blízké budoucnosti a) ochrana p řírody Bukovec je jako státní p řírodní rezervace chrán ěn již od roku 1960, p říslušný z řizovací výnos ale není sou částí rezerva ční knihy. Nové vyhlášení prob ěhlo v r. 1965, patrn ě v nezm ěněných hranicích. Do rezervace jsou zahrnuty porosty 62a1-5 v polesí Jizerka a 22a1-11 a bezlesí 29 v polesí Polubný, dle LHP k 1. 1. 1959, resp. 1. 1. 1952; celková vým ěra SPR činila dle výno- su 28,91 ha. V roce 1987 byla rezervace op ět p řehlášena, a to ve stejném územním vymezení a beze zm ěny rozlohy. V r. 1994 byla rezervace rozší řena na dnešní rozlohu 56,87 ha (dle na- řízení, reálná rozloha dle sou časného vymezení cca 52 ha). Nov ě byly do ZCHÚ zahrnuty lesy p ři severním úpatí vrchu (dílec 271A), tzv. Upolínová louka a celá „Pralouka“ (d říve do rezervace zasahovala jen svojí menší sv. částí). V rezervaci zpo čátku z řejm ě neprobíhal aktivní management, její prosp ěšnost ovšem vyšla najevo, když v r. 1964 žádal podnik státních les ů o povolení t ěžby kamene ve starém lomu na Bukovci: díky existenci rezervace bylo možné tomuto zám ěru, který by jist ě zna čně narušil přírodní hodnoty území, ú činn ě zabránit. V r. 1966 zasáhla lesy v západní části Bukovce ni či- vá vich řice, po níž z ůstalo vyvráceno 6 ha porost ů (tehdy smrkové kmenoviny mýtního v ěku). Státní ochrana p řírody tehdy souhlasila s vyt ěžením porost ů, vzhledem k jejich silnému po- škození a riziku p řemnožení k ůrovce, požadovala ale zalesn ění stanovištn ě p ůvodními d řevi- nami a „sadebním materiálem získaným z lesního osiva vhodných ekotyp ů a zaru čené provenience“. Toto bylo skute čně do jisté míry respektováno, jak vyplývá ze sd ělení Lesního závo- du ve Frýdlant ě v Čechách ze dne 8. 9. 1969, kde se uvádí, že v tomto roce bylo v p říslušném porostu vysazeno 9000 ks sazenic jedle b ělokoré a 24700 sazenic buku. Sou časn ě je však uvedeno, že jedle je p ůvodem ze Slovenska (bez bližší lokalizace) a v ětšina buku rovn ěž ze Slovenska, LZ Uli č (tj. Východní Karpaty, v blízkosti ukrajinské hranice), zbytek buku pak původem z Jizerských hor. Výsadby se ovšem z v ětší části neujaly a kalamitní holina byla pozd ěji zalesn ěna p řevážn ě smrkem, část jedlí p řežila v porostu p řežívá dodnes, buk byl tak- řka bez výjimky zni čen zv ěř í. V r. 1971 byla na Bukovci, s pokra čováním na SPR Rašeliništ ě Jizerky z řízena nau čná stezka, tehdy první v Severo českém kraji. V r. 1977-1980 jsou smrkové lesy na Bukovci siln ě poškozeny žíry obale če mod řínového, v r. 1978 a 1980 byl v jižní části území (LZ Harrachov) letecky aplikován insekticid. V 80. letech rychle usychají starší smrkové porosty v rezervaci i jejím okolí. V r. 1986 jsou zahájeny podsadby usychající smr činy v severním svahu Bukovce, vzhledem k erozi p ůdy na

Strana 28 Plán pé če o PR Bukovec kamenité suti je pro zalesn ění dovážená p ůda z blízkého okolí Jako protierozní zábrana slouží narovnané po řezané smrkové souše. Zales ňování pokra čuje i v dalších letech, p ůvodn ě za- mýšleného rozsahu ale nedosáhlo a v d ůsledkem nedostate čné ochrany listnatých výsadeb před zv ěří jsou vysoké ztráty. Ke konci 80. let je vyt ěžena poškozená smr čina v severní části území, která byla k rezervaci přičlen ěna až pozd ěji, s cílem zajistit ochranu pro geneticky kvalitní populaci smrku. V dalších letech je pokra čováno se zavád ěním cílových d řevin, p řetrvávajícím problémem, zásadn ě omezujícím efekt t ěchto výsadeb jsou vysoké škody zv ěř í. V nejnov ější dob ě je obnovn ě rozpracována smíšená smr čina p ři jihovýchodním okraji rezervace, s cílem p řem ěnit dosud p řevážn ě smrkový porost na porost p řevážn ě listnatý. Celkov ě je možné říci, že v PR Bukovec probíhá již dlouhodob ě pom ěrn ě intenzivní ochra- ná řský management. Ten se týká p ředevším se čení luk, které bylo v posledních letech každo- ro ční. V lesních porostech je investováno zna čné úsilí do zavád ění listnatých d řevin, by ť vý- sledky jsou zna čně limitovány stále silným tlakem zv ěř e. Dále je pr ůběžn ě udržována nau čná stezka, opakovan ě se provádí vytrhávání invazní lupiny mnoholisté z lomu, p řípadn ě dalších míst v rezervaci. Louky v západn ě části území jsou od r. 1993 pravideln ě se čeny, čímž je pe- čováno o jejich biodiverzitu. Blíže k managementu viz v dalších kapitolách. b) lesní hospodá řství Sou časný lesní porost Bukovce je siln ě ovlivn ěn lidskou činností, která se zde projevila v mnohem v ětší mí ře než v kterékoliv jiné lesní rezervaci Jizerských hor. Hloubka p řem ěny les ů je zde zp ůsobena faktem, že Bukovec leží v t ěsném sousedství osady Jizerka, jejíž p ůvod sahá až do st ředov ěku. Z řejm ě již kolem r. 1410 p ůsobili pod Bukovcem vlaští prospekto ři, kte ří v poto čních náplavech pátrali po drahých kamenech. Trvalejší osídlení je na Jizerce do- loženo kolem poloviny 16. století a lze usuzovat, že obydlí byla p řednostn ě stav ěna v úbo čí Bukovce, nebo ť tyto polohy se lépe hodí k pastv ě dobytka a jsou i klimaticky p říjemn ější než mrazová pánev p ři toku Jizerky. T ěžba d řeva pro místní spot řebu nemusela být velká, pokud se však soust řeďovala na nejbližší porosty, jist ě ovlivnila stav porost ů. V daném území je takto nejvíce exponovaná západní část lesního porostu Bukovce. Na Jizerce ovšem p ůsobili i uhlí ři, kte ří spot řebovali mnoho d řeva. K pálení d řev ěného uhlí se používalo d říví smrkové a jedlové, na podíl buku tedy nem ěla tato činnost negativní vliv. Pokud jde o druhové složení dávných les ů, mnohé napovídá již místní jméno Bukovec. Cas- per von Schwenckfeld, který na Jizerku zavítal již n ěkdy v 16. století, ozna čuje strmý vrch jako „mons fagorum“, tedy horu buk ů (NEVRLÝ , SIMM & PIKOUS 2006). Toto ozna čení vzbu- zuje dojem, že buky zde rostly ve velkém množství. Z podobné doby pochází i blíže necito- vaný záznam z r. 1578, který uvádí, že „na Bukovci je všechno d říví bukové“ (SCHLEGER 1970). Tento údaj je ovšem vztahován k bývalému panství Semily, tj. k území dnešního LHC Jablonec: dominance buku v této části Bukovce ovšem není ni čím p řekvapivým. V chladn ějších severních svazích mohly být pom ěry odlišné i když i zde byl buk jist ě hojnou dřevinou. Konkrétn ější p ředstavu o stavu les ů na Bukovci, a to p římo v jeho „frýdlantské“ části poskytuje mapa les ů revíru Jizerka z r. 1813. Na ní je z řeteln ě vid ět, že západní část kopce je již bezlesá, stejn ě jako vrchol. Pouze níže v severních svazích (a p ři hranici panství) se nachází vzrostlý jehli čnatý les. Zda šlo o les smrkový nebo zda v n ěm rostla i jedle (v r. 1732 uvád ěná na revíru Jizerka jako nej čast ější d řevina), nelze z této edice mapy vy číst. Stej- ně tak není možné zjistit, zda starý porost sahající až k severnímu úpatí Bukovce byl poz ů- statkem pralesa či zda šlo již porost výrazn ěji hospodá řsky ovlivn ěný. V této dob ě již byly lesy v širokém okolí Jizerky z v ětší části vyt ěženy, k jejich nejv ětší exploataci docházelo zhruba v letech 1780-1820. Ušet řen nebyl ani Bukovec, zvlášt ě když se zde v hojnosti nachá- zelo tvrdé d řevo, které se jinde již stávalo nedostatkovým. To mohlo již na p řelomu 18.-19.

Strana 29 Plán pé če o PR Bukovec století vést ke zm ěnám druhového složení zdejších les ů ve prosp ěch smrku. Je t řeba poznamenat, že k tomuto odlesn ění došlo ješt ě d říve, než byla na Jizerce do provozu uvedena první sklárna (1829), rozvoj sklá řství v širším regionu nicmén ě stimuloval i t ěžbu d řeva v odlehlejších územích. V map ě z roku 1852 jsou již číslované porosty, které jsou koloritem za řazeny do v ěkových tříd. Nepochybn ě k mapám existovala i n ějaká „hospodá řská kniha“, ta se však v archivech zřejm ě nezachovala (není o ní zmínka v historických pr ůzkumech). V map ě p řekvapí porost I. věkové t řídy (tedy do 20 let) v západní části Bukovce, p řibližn ě v hranicích paseky z r. 1813, z toho by bylo možné usuzovat, že zde p řinejmenším 40 let trval stav blízký bezlesí. S tím ko- responduje i mapa stabilního katastru z pol. 19. století, kde je zde dokonce zakreslena pastvina se stromy. Patrn ě se jednalo o velmi nesouvislý porost částe čně výmladkového charakteru, v n ěmž byla extenzivn ě provád ěna pastva dobytka. Ve st řední části svahu se nachází zbytek starého porostu, jehož rozsah je ale oproti r. 1813 zna čně zten čen porosty 2. v ěkové t řídy, tj. vyt ěženými nejpozd ěji v r. 1832. Další mapa je až z r. 1881, kdy již byly lesy frýdlantského panství 10 let rozd ěleny sítí pr ůse- ků. Na Bukovci jsou vyzna čen t ři porosty (61 a, b, c), kdy porost a) odpovídá západnímu svahu, porost b) zhruba vrcholovému h řbetu s částí p řilehlého severního svahu a porost c) sever- nímu svahu až k toku Jizerky. Porosty a, c jsou II. v ěkové t řídy, porost b) III. t řídy. K revíru Jizerka je k dispozici i „porostní kniha“ z r. 1871, bohužel chybí mapa ke stejnému datu, na Bukovci však mezi r. 1871 a 1881 z řejm ě nedošlo k v ětší zm ěně. Porost 61a (6,7 ha) tvo ří smrk ve v ěku 5-20 let (tomu odpovídá rok vzniku 1851-1865), bonity 3; porost 61b (11,1 ha) je smrk 45-50 let (1821-1826), bonita 3; porost 61c (12,6 ha) je smrk s jednotlivým bukem, 15-20 let (1851-1856), bonita 2. Mimoto se uvádí ješt ě drobný porost 61d (0,16 ha), což je smrk 60-70 let, bonita 3. Z uvedeného je z řejmé, že již kolem roku 1860 byly všechny porosty na Bukovci (alespo ň v jeho „frýdlantské“ části) holose čně obnoveny a zcela p řevažující d řevinou v nich byl smrk. Obnova pak byla z řejm ě z velké části um ělá, p řičemž k zalesn ění byl nejspíše použit smrk původem z Jizerských hor, nelze však vylou čit, že osivo bylo získáno z nižších poloh. Na map ě z r. 1937 je již zakreslena cesta vedená severním úbo čím, v té dob ě již na opa čné stran ě Bukovce existoval kamenolom. Zna čný rozsah odlesn ění v tomto prostoru dokládá le- tecký snímek z r. 1938. V prvních desetiletích 20. století byly odt ěženy lesy v severních svazích nad cestou, dle LHP z r. 1950 byl porost ve vrcholové části založen v r. 1926, porost níže ve svazích v r. 1906. V prostoru pod cestou (k údolí Jizerky) jsou porosty staršího v ěku, zejména v západní části. Na dobových fotografiích z 20. a 30. let (NEVRLÝ , SIMM & PIKOUS 2006) je dob ře vid ět stav lesa v severních svazích Bukovce v té dob ě. Je zde patrná rozsáhlá holina, p ři jejímž okraji vystupují jedlové výstavky, kolem se rozkládá starší smrkový porost, buk není v porostu patr- ný. Na map ě z r. 1950 jsou zachyceny porosty, které dnes již ve své v ětšin ě neexistují. Dopl ňující informace lze získat z hospodá řské knihy. Porost 61 a3 (16,9 ha; v ětší část porostu „pod cestou“) m ěl v r. 1950 v ěk 99 let, založen tedy v r. 1851, smrk 10 (vtroušené d řeviny ani další poznámky bohužel nejsou v této strojopisn ě vypln ěné hospodá řské knize uvedeny); 61 b (zá- padní část porostu „pod cestou“) byl etážovitý, 139/34 let (tj. r. 1811/1916), sm 10; porost 62a1 (severní svah nad cestou) 44 let (1906), sm 10; 62a2 (vrcholový h řbet a svah pod vrcholem): 24 let (1926), sm 9, j ř 1; 62a3 (jihozápadní svah): 91 let (1859), sm 10; 62a4 (sz. okraj nad lesovnou): etážovitý porost 134/xx let, sm 10/sm 4, j ř 6. Historické údaje k les ům v jižní části území (dnes LHC Jablonec) jsem nem ěl k dispozici – tyto jsou archivovány na jiném míst ě a starší podklady jsou v ětšinou žel ztraceny. Z v ěku

Strana 30 Plán pé če o PR Bukovec uvád ěného v sou časném LHP lze však alespo ň odvodit rok založení porostu. Zajímavý je p ů- vod porostní skupiny 23 A7, nebo ť ten se časov ě kryje s činností kamenolomu. Není ovšem zřejmé, nakolik bylo toto rozsáhlé odlesn ění podmín ěno založením a provozem lomu. Na le- teckém snímku z roku 1938 je totiž patrné, že na části plochy této porostní skupiny již rostl řídce smrk, p ůvodem snad z uvoln ěné dolní etáže. Nelze vylou čit, že sou časné porosty s p řevažujícím bukem vznikly p řirozenou cestou na plochách, které byly v dob ě činnosti lomu ponechány bez zalesn ění. P ůvod porostu by ale ohly dosv ědčit teprve archivní údaje. V mapách z prvního a druhého vojenského mapování a z mapy stabilního katastru je také pa- trný zna čně v ětší rozsah pralouky, která tehdy zasahovala až do sou časného lesního dílce 22A. Enkláva starých smrk ů a buk ů v dolní části tohoto dílce (psk 13/5/1) se vyvinula ze stromových hlou čků a skupinek v okrajové části extenzivn ě využívaných travních porost ů, jak to i dokládá letecký snímek z r. 1938. V r. 1966 vznikl po červnové vich řici rozsáhlý polom v západní části rezervace, v tehdy nej- starším porostu v rezervaci. Rozsah škody byl vy číslen na 500 plm. Polom byl se souhlasem SÚPPOP vyt ěžen. V r. 1973 navázala další, již neschválená t ěžba v objemu 438,7 plm, v poškozených zbytcích porostu, které hrozily rozvratem. Vzniklé holiny byly zprvu zales ňo- vány bukem a jedlí (požadavek ochrany p řírody), po úhynu v ětšiny výsadeb byla obnova provedena smrkem. Jedle i v ětší část bukových výsadeb byly p ůvodem ze Slovenska, šlo tedy o zcela nevhodný genofond z karpatské oblasti. Obnova se potýkala s opakovaným nezdary, porostní mezery se nepoda řilo zcela vyplnit dodnes. Na konci 70. let byly lesy na Bukovci zasaženy žíry obale če mod řínového, proti n ěmuž bylo na území LZ Harrachov použito leteckých post řik ů (1978, 1980). V r. 1982 a 1983 se objevily i žíry ploskoh řbetky smrkové. Nedlouho poté i do les ů Bukovce zasáhl lýkožrout smrkový, následkem čehož starší smrkový porost v severních svazích vrchu rychle usychal. Uschlý porost v rezervaci byl částe čně zachován, naproti tomu porost pod cestou (tehdy mimo rezervaci) byl postupn ě zcela vyt ěžen. V severním svahu byl v r. 1986 realizován projekt na zastave- ní eroze a rekonstrukci lesa: ve svahu byly narovnány po řezané souše, za n ě byla nanesena zemina a do ní byly provedeny výsadby je řábu, buku a klenu. Tyto výsadby (podsadby) pokra čovaly s menší intenzitou i v dalších letech, vlivem nedostate čné ochrany p řed zv ěř í byly ale siln ě poškozeny až zcela zni čeny. Podrobn ější popis zásah ů z posledních t ří desetiletí je obsažen v kapitole 2.5.

Tabulka 11: V ěk porost ů a etáží dle LHP – LHC Frýdlant odd dílec psk etáž plocha* zakm* věk* rok* 271 A 2a/ 1a 1a 4,56 5 9 1993 271 A 2a/ 1a 2a 3,65 4 14 1988 271 A 2b 2b 3,85 10 14 1988 271 A 17 / 1b 1b 0,26 4 8 1994 271 A 17 / 1b 17 0,39 6 164 1838 271 B 3 / 1b 1b 0,47 1 7 1995 271 B 3 / 1b 3 3,77 8 25 1977 271 B 4 4 1,92 10 31 1971 271 B 9 / 2 / 1a 1a 3,61 3 7 1995 271 B 9 / 2 / 1a 2 2,41 2 17 1985 271 B 9 / 2 / 1a 9 4,82 4 84 1918 *Vysv ětlivky: plocha – parciální plocha etáže, zakm – zakmen ění, v ěk – st řední v ěk porost nebo etáže dle LHP (k r. 2002/2003), rok – rok vzniku porostu/etáže odvozený z v ěku uvád ěného v LHP

Strana 31 Plán pé če o PR Bukovec psk 271 A2a/1a, 2b: v r. 1950 dva velké porosty, v menší západní části etážovitý porost 139/34 let (založení v r. 1811/1916), ve v ětší st řední a východní části v ěk 99 let (tj. r. 1851), jako d řevina uvád ěn jen smrk. psk 271 B9/2/1a: dle údaj ů v LHP z r. 1950 jde o dva p řibližn ě stejn ě velké porosty (a t ři menší), jejichž v ěk byl tehdy 44 let (tj. založeno 1906) a 24 let (tj. založeno 1926). Hlavní d řevina smrk, místy p řím ěs je řábu.

Tabulka 12: V ěk porost ů a etáží dle LHP – LHC Jablonec odd dílec psk etáž plocha* zakm* věk* rok* 22 A 5a 5a 0,36 9 42 1961 22 A 10 10 1,38 8 100 1903 22 A 13 / 5 / 1 1 0,17 1 5 1998 22 A 13 / 5 / 1 5 0,52 3 41 1962 22 A 13 / 5 / 1 13 0,87 5 130 1873 23 A 2 2 0,19 7 14 1989 23 A 5 5 0,31 9 41 1962 23 A 5a 5a 0,51 7 42 1961 23 A 6 6 0,3 9 51 1952 23 A 7 7 5,88 9 70 1933 23 A 10 / 1 1 0,42 1 5 1998 23 A 10 / 1 10 3,4 8 100 1903 23 A 13 13 0,41 9 130 1873 c) zem ědělské hospoda ření Louky pod Bukovcem jsou již po staletí udržovány sečením a pastvou. Hospodá řský vliv sahá nejmén ě do 17. století, s intenzivn ější pé čí lze po čítat až od cca r. 1829, kdy byla na Jizerce zprovozn ěna sklárna a postupn ě pak p řibývalo obyvatelstva. V roce 1884 stálo na Jizerce 42 dom ů a žilo zde tém ěř 430 obyvatel (NEVRLÝ , SIMM & PIKOUS 2006). S tím jist ě souvisely vysoké stavy dobytka, jimž ovšem zdejší louky, zejména v dolní části osady, skýtaly jen pod- pr ůměrný výnos nep říliš hodnotné píce. Nejpozd ěji v této dob ě byly zamok řené louky pod Bukovcem povrchov ě odvodn ěny, nebo ť byla jist ě snaha zužitkovat maximum volných ploch. Běžn ě se provozovala pastva, z níž snad byly vy ňaty nejmok řejší plochy. Se zánikem sklá řství na po čátku 20. století ubylo na Jizerce lidí a z řejm ě i dobytka. Pon ěkud tak klesla intenzita využití luk, ty však nep řestaly být využívány, pouze východní část pralouky (dnes lesní dílec 22A) byla patrn ě zalesn ěna. Na dobových fotografiích z 1. poloviny 20. století je patrná udržovanost krajiny, díl čí pokosené plochy a systém odvod ňovacích stružek. Se čení luk v zájmovém území zcela neustalo ani po 2. sv ětové válce, kdy Jizerka prod ělala další demografický útlum. Louky pod Bukovcem se kosily každoro čně, pravd ěpodobn ě až někdy do 70. až 80. let, pak po ur čité období z ůstaly ležet ladem. V letech 1990-1996 o porosty pe čovaly státní lesy, získané seno sloužilo ke krmení tažných koní. Po rozší ření rezervace na sou časnou rozlohu (1994) p řešla údržba luk do režie správy CHKO, L ČR o seno již ne- jevily zájem. Se čení v dalších letech probíhalo s jistými nepravidelnostmi, v r. 1998, 2000 a 2002 se patrn ě nekosilo v ůbec, v r. 1999 bylo pose čeno vše, v r. 2001 jen Upolínová louka, od r. 2003 se pravideln ě kosí vždy jen polovina z každé louky. Na dalších loukách na Jizerce (mimo území rezervace) lze v posledních cca deseti letech pozorovat ur čité oživení pé če o travní porosty, spo čívající zejména v extenzivní pastv ě ovcí. Se čeny jsou i louky v horní části osady západn ě od silnice, ne však již zrašelin ělé partie blíže lesnímu okraji. Se čením je pod- porována druhová rozmanitost lu čních spole čenstev, porosty však (zejména oligotrofní typy) jeví pom ěrn ě zna čnou rezistenci v ůč i degradaci v d ůsledku vynechání pravidelné údržby; díky tomu lze provozovat extenzivní management, aniž by to zásadn ě ohrozilo biodiverzitu. Ze sledování na výzkumných plochách v sv. části Pralouky vyplývá, že se čení nevede k významn ějším kvalitativním zm ěnám v botanickém složení porostu, ale jen ke zm ěnám

Strana 32 Plán pé če o PR Bukovec v pokryvnosti druh ů. Čast ější se čení nicmén ě prospívá n ěkterým ohroženým rostlinám, jako jsou prstnatce, p ětiprstka či všivec lesní, v jisté mí ře snad i arnika, naopak spíše negativní vliv má na upolín a kropená č vytrvalý (u n ěj je t řeba se č provád ět až v pozdním lét ě). V p řípad ě sušších luk jist ě došlo ke zm ěnám druhového složení a struktury porost ů v d ůsledku zániku pastvy; dokladem toho m ůže být vymizení ho řečku ladního, který je na trvalém pastevním vlivu existen čně závislý a z tohoto d ůvodu celostátn ě na pokraji vyhynutí. d) myslivost Jizerské hory jsou významnou chovnou oblastí jelení zv ěř e, jejíž stavy jsou zde od druhé poloviny 20. století vysoké. S tím souvisí i zna čné škody na lesních porostech, které se týkají jak obnovy (okus listnatých kultur a nárost ů, p řípadn ě výsadeb jedle, v malé mí ře i dalších jehli č- natých d řevin), tak i porost ů st ředního v ěku (loupání a ohryz ve smrkových ty čovinách). Vy- soké škody p ůsobené zv ěř í jsou velmi nápadné i v PR Bukovec. Jde p řitom o vliv chronický, jak lze vysledovat z p řítomnosti mnoha deformovaných vícekmenných buk ů, které zjevn ě přežívaly pod silným tlakem zv ěř e. Zmlazení a po četná um ělá obnova buku, ale i další d řevin (klenu, jilmu, je řábu, jedle) je vystavována intenzivnímu okusu, po němž bu ď p řežívá v zakrslých okusových formách anebo postupn ě zcela hyne. Patrn ě nikde jinde v Jizerských horách není vid ět tolik krnících buk ů deformovaných okusem, často jde o stromky více než 20 let staré a jen p řibližn ě metr vysoké, porosty ješt ě vyššího v ěku stagnují ve výšce dvou metr ů. Tento stav je p řitom jen z části vyvolán extrémními podmínkami stanovišt ě (porost ve vrcholových partiích je p řirozen ě zakrslého vzr ůstu). Situace se v poslední dob ě mírn ě lepší, jak p řibývá v lesích Bukovce p řirozené i um ělé obnovy a sou časn ě se pon ěkud snižují stavy vysoké zv ěř e (jako šk ůdci na mladých porostech jsou z minulosti uvád ěni i zajíci a myšovití). Překvapiv ě relativn ě málo je poškozována vysazená jedle b ělokorá, která je proti zv ěř i často jen nedokonale chrán ěna. Zvýšenou odolnost zv ěř e v ůč i okusu ostatn ě ukazují i ty čoviny v západní části rezervace, založené v r. 1969. P řestože zde bylo vysázeno více buk ů než jedlí, z bukových výsadeb nez ůstalo nic, zatímco jedle jsou zde dosud řádov ě stovky jedinc ů. Do- date čné zalesn ění ale bylo provedeno smrkem, který je zde dnes výrazn ě p řevažující d řevi- nou. Jako relativn ě odolný se ukázal i je řáb, na rozdíl od jiných lokalit v Jizerských horách, kde je zv ěř í poškozován více než buk. D ůvodem je zde z řejm ě vysoký reproduk ční potenciál je řábu, který i d říve tvo řil významnou složku porost ů. Nicmén ě poškozován je i je řáb, zejmé- na v místech, kde má jen okrajové zastoupení. V současnosti se již menší část obnovy buku a klenu dostává do výšky, kdy má nad ěji odr ůst zv ěř i, pozitivn ě by v tomto sm ěru mohla zap ů- sobit kvantita obnovy, p řevyšující poptávku zv ěř e. Dosavadní vývoj ale zatím dovoluje jen velmi mírný optimismus. Na území rezervace se nenacházejí žádná myslivecká za řízení. To jist ě souvisí i s velkou tu- ristickou návšt ěvností, která na jedné stran ě má za následek rušení zv ěř e, na druhé stran ě činí lov vysoce rizikovým. e) rekreace a sport PR Bukovec pat ří k turisticky nejvíce navšt ěvovaným rezervacím v CHKO Jizerské hory. Již- ní částí rezervace je po široké svážnici vedena červen ě zna čená turistická cesta, po níž je nyní vyzna čena i cyklostezka (ta je vedena v celé délce po svážnici sledující dále jižní hranici ZCHÚ, zatímco turistická cesta zde p ěšinou zkracuje serpentinu). Výše je vedena po jižním, východním a severním úbo čí vrstevnicová nau čná stezka, její druhá v ětev stoupá kolem lomu na vrcholový h řbítek a sestupuje p ři okraji Upolínové louky. Na pom ěrn ě malém území rezervace je tak soust řed ěna dosti hustá sí ť zna čených cest. Sousedství osady Jizerka podmi ňuje vysokou návšt ěvnost Bukovce, situaci částe čně vylepšuje skute čnost, že krom ě zhutn ěné spodní cesty nejsou další cesty v území p říliš využitelné pro cyklistiku, která je dnes domi-

Strana 33 Plán pé če o PR Bukovec nantním vyžitím návšt ěvník ů hor (totéž lze říci o zimním období a b ěhu na lyžích). P řesto je možné na okružní cest ě ob čas potkat cyklisty. Cyklostezka procházející jižní částí rezervace je v posledních letech siln ě frekventovaná, a to v obou sm ěrech, p řestože je zde dosti svažitá. Vliv po četné návšt ěvnosti na p ředm ěty ochrany ovšem není nijak zásadní. Projevuje se zejména hlukem, a rušením zv ěř e, v malé mí ře i zne- čišt ěním bezprost ředního okolí cest. P ři vrcholu se ve v ětší mí ře projevuje vliv sešlapu vegetace a s tím související ruderalizace, ovšem jen na celkem zanedbatelné ploše. Neoficiáln ě je uvažována obcí Ko řenov výstavba nízké vyhlídkové plošiny na vrcholu, která by zatížení vr- cholové části a stezky p řecházející p řes h řbítek ješt ě zvýšila. f) t ěžba nerostných surovin V minulosti byla na n ěkolika místech na Bukovci t ěžena čedi čová hornina. Ze starší doby to je malý l ůmek p ři cest ě na SZ, uvád ěna je ješt ě další lokalita, bez up řesn ění lokalizace. Tato lokální t ěžba nezanechala v území v ětší stopy. Jinak tomu je v p řípad ě v ětšího lomu v jižním až jihovýchodním úbo čí. Ten byl v provozu v blíže nezjišt ěném období mezi 1. a 2. sv ětovou válkou. Lom zasáhl do p řírodov ědn ě velmi exponované polohy s p ředpokládanými p řiroze- nými bezlesími založenými na menších skalních výchozech či sutích. V podstat ě jde o pokra- čování biotopu su ťového lesa, který je v malém fragmentu zachován severn ě od plochy lomu. Nelze vylou čit že v prostoru lomu zanikla nejcenn ější spole čenstva lesního masivu Bukovce (cf. SCHUSTLER 1918). Sou časné bezlesí lomu má vým ěru cca 0,4 ha, t ěžbou však byla zasa- žena podstatn ě v ětší plocha. Pod lomem se nachází stup ňovitý odval porostlý p řípravným lesem. Velmi pravd ěpodobn ě došlo i ke smýcení lesa v širším okolí lomu. Vznik porostní skupiny 23 A7 spadá dle v ěku uvedeno v LHP do r. 1933, tedy do období p ředpokládaného ukon čení t ěžby. Tato psk je ovšem výrazn ě v ětší než kamenolom. Je význa čná vysokým po- dílem buku, zejména ve své západní části: v sou časnosti jde o nejv ětší p řevážn ě bukový porost v území, jenž ovšem vykazuje z řetelné známky biologické degradace. V r. 1964 projevil podnik státních les ů zájem o obnovení t ěžby v kamenolomu, s cílem získat stavební kamen na budování a rekonstrukce lesních cest. Tento zám ěr byl ze strany státní ochrany p řírody kategoricky odmítnut.

2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní p ředpisy CHKO Jizerské hory vyhlášená výnosem Ministerstva kultury a informací čj. 13.853/67 dne 8. 12. 1967. Chrán ěná oblast p řirozené akumulace vod (CHOPAV) Jizerské hory vyhlášena na řízením vlády č. 40/1979. Evropsky významná lokalita (EVL) Bukovec, vyhlášená na řízením vlády č. 132 ze dne 22. prosince 2004. Lesní hospodá řské plány pro LHC Frýdlant, platnost 1. 1. 2002 – 31. 12. 2011 a LHC Jablo- nec, platnost 1. 1. 2003 – 31. 1. 2012. Vesnická rezervace Jizerka vyhlášená na řízením vlády 127/1995 Sb. (v zájmovém území zahrnuje parcely č. 1795, 1799/1, 1800/1, 1808/2, 1812/3 a 2159). Územní plány obcí. Všechny územní plány jsou odsouhlasené Správou CHKO JH, která v nich uplatnila požadavky na zapracování zákonných limit ů OPK – hranice CHKO v četn ě zonace, hranice MZCHÚ v četn ě OP, ÚSES, VKP, lokality zvlášt ě chrán ěných rostlin a živo- čich ů, resp. EVL a pta čí oblast.

Strana 34 Plán pé če o PR Bukovec

Ko řenov - územní plán obce schválen obecním zastupitelstvem dne 17.4.96 usnesením č.j.20/1996, v sou časné dob ě je projednáván nový ÚPO. Bílý Potok - územní plán schválen obecním zastupitelstvem vyhláškou ze dne 31.7.2000.

2.4 Sou časný stav ZCHÚ a p řehled díl čích ploch 2.4.1 Základní údaje o lesích Tabulka 13 Přírodní lesní oblast 21 – Jizerské hory a Ješt ěd Lesní hospodá řský celek / za řizovací obvod LHC Frýdlant Vým ěra LHC v ZCHÚ 29,76 ha Období platnosti LHP (LHO) 1. 1. 2012 – 31. 12. 2021 Organizace lesního hospodá řství Lesy České republiky, s. p., LS Frýdlant Nižší organiza ční jednotka revír Jizerka Tabulka 14 Přírodní lesní oblast 21 – Jizerské hory a Ješt ěd Lesní hospodá řský celek / za řizovací obvod LHC Jablonec Vým ěra LHC v ZCHÚ 15,51 ha Období platnosti LHP (LHO) 1. 1. 2013 – 31. 12. 2022 Organizace lesního hospodá řství Lesy České republiky, s. p., LS Jablonec Nižší organiza ční jednotka revír Polubný

Lesní p ůda, v četn ě vymezených bezlesí, zaujímá celou vým ěru rezervace, v četn ě nevymeze- ného ochranného pásma. Jedná se o celá lesní odd ělení 341 a 342, každé se t řemi dílci A, B, C. Typologické hodnocení. Dle platné typologické mapy jsou v území rozlišeny lesní typy 6Z8, 6S4, 6A3, 6V2, 6R1, 7G3, 8K2 a 8G3. Plošn ě zcela p řevažuje lesní typ 6A3 (84 % území rezervace), významn ější zastoupení má ješt ě LT 6Z8 (vrcholové partie) a podmá čená stanovišt ě při jižním okraji území (LT 6V2, 6R1 a 7G3). P ři severozápadním okraji rezervace zasahuje ješt ě LT 8K2, naproti tomu zbylé dva lesní typy (6S4 a 8G3) se rezervace dotýkají pouze okrajov ě a jejich podíl na území je zcela zanedbatelný. Z uvedeného vý čtu a p řipojené tabulky je z řejmé, že cca 95 % území je za řazeno do 6. smr- kobukového lesního vegeta čního stupn ě, pouze 3,3 % území jsou za řazena do 7. a 8. LVS. Dle tohoto pojetí na území rezervace zcela p řevažují listnaté formace, zatímco porosty s p řevažujícím smrkem (k nim musíme p řičíst i rašelinný LT 6R1 na jihu území s cca 2 %) mají vcelku nepatrné zastoupení. P řevaha buku i v pom ěrn ě klimaticky nep říznivých polo- hách má vysv ětlení v mineráln ě silném podloží. Typologické za řazení území je v p říkrém rozporu se sou časnou druhovou skladbou, v níž je stále hlavní d řevinou smrk (v minulosti byla ovšem jeho dominance mnohem výrazn ější).

S tímto pojetím pon ěkud polemizuje SÝKORA (1976), který v dolní části severních svah ů p ředpokládá souvislé rozší ření papratkové smr činy as. Athyrio alpestris-Piceetum . Vychází p řitom z botanického složení porostu (i ze stanovištní charakteristiky), které ovšem bylo již do jisté míry ovlivn ěno hospodá řsky. P řesto se jeví velmi prav- děpodobné, že v dolní části severního svahu již nemá buk výrazn ější potenciál r ůstu p ředevším z d ůvod ů teplotní inverze, která sem zasahuje z pánve Jizerky. Tato skute čnost se jeví zvýrazn ěna p řítomností horské kv ěteny, včetn ě hojných nivových prvk ů (t ř. Mulgedio-Aconitetea ) – nap ř. Aconitum plicatum roste na Bukovci (a v celých Jizerských horách) pouze zde. Tyto výskyty se ovšem vícemén ě kryjí s vylišeným LT 8K2. Níže po proudu Jizerky již není vliv mrazové pánve tak silný (výrazný svah a zahlubující se údolí usnad ňují odvod

Strana 35 Plán pé če o PR Bukovec chladného vzduchu), takže otázka p říslušnosti tohoto prostoru k 8., 7. či 6. LVS není jednozna čná. Ve výše leží- cích mírných svazích jsou ovšem pom ěrn ě časté podmá čené až zrašelin ělé partie, které buku nevyhovují.

Tabulka 15: P řehled vým ěr a zastoupení lesních typ ů v rezervaci Přírodní lesní oblast: 21 – Jizerské hory a Ješt ěd Lesní typ Název LT Přirozená d řevinná skladba* Vým ěra Podíl (%) (LT) (ha) 6Z8 zakrslá smrková bu čina živná bk 5, sm 3, kl 1, jd 1 3,57 7,90 6S4 sv ěží smrková bu čina ochuzená bk 4, sm 3, jd 3 0,01 0,03 6A3 klenosmrková bu čina kapradinová bk 3-4, sm 2, jd 2, kl 1-2, jlh +-1 37,84 83,63 (s mlé čivcem) 6V2 vlhká smrková bu čina dev ětsilová bk 3, jd 3, sm 3, kl 1, js, ol , jlh 0,42 0,94 6R1 sv ěží rašelinná smr čina š ťavelová sm 10, jd , ol , b řp 0,98 2,18 7G3 podmá čená jedlová smr čina t řtinová sm 8, jd 2, ol 0,97 2,15 8K2 kyselá smr čina t řtinová sm 10, j ř , bk , jd 1,40 3,10 8G3 podmá čená smr čina t řtinová sm 9-10, ol +-1, b řp +-1 0,04 0,08 Celkem 45,25 100,00 *) údaje v desítkách procent, druhová skladba dle OPRL, vým ěry LT stanoveny digitalizací; procentický podíl lesních typ ů se vztahuje pouze na lesní p ůdu; vým ěra nelesní p ůdy činí 6,56 ha

Porovnání p řirozené a sou časné skladby lesa V další tabulce je výše uvedená p řirozená skladba p řepo čtena na vým ěru lesních typ ů v území a k ní je pro srovnání p řipojena úhrnná sou časná skladba vypo čtená na základ ě vlastního te- rénního šet ření. P ři porovnání je ovšem t řeba mít na mysli, že jde o souhrnné údaje, které nic ne říkají o potenciálním či aktuálním smíšení díl čích porost ů. V p řirozené skladb ě (dle typologického pojetí) mají nejv ětší zastoupení buk, smrk, jedle a klen v uvedeném po řadí dle klesajícího podílu, pom ěrn ě významné je i zastoupení jilmu hor- ského (4 %). Na sou časné skladb ě se z tém ěř poloviny podílí smrk ztepilý, jeho zastoupení je oproti p řirozené skladb ě tém ěř dvojnásobné, naproti tomu podíl buku není ani polovi ční. Dru- hou nejb ěžn ější d řevinou je ovšem je řáb pta čí (21 %), s jehož v ětším podílem model p řiroze- né druhové skladby v ůbec nepo čítá. P řestože model je v tomto p řípad ě zna čně nep řesný, nebo ť je řáb je p řirozen ě významnou složkou porost ů na skeletovitých p ůdách, není pochyb o tom, že jeho sou časný podíl v porostech je citeln ě navýšen a plní zde roli p řípravné d řeviny (částe čně byl i um ěle zavád ěn). Také zastoupení klenu dosti zaostává za p řirozeným stavem, v p řípad ě jilmu horského je již výrazn ě fragmentární. T řetí nejhojn ější d řevinou p řirozené skladby je jedle b ělokorá. Ta se sice v lesích PR Bukovec dosud vyskytuje, ovšem jen jako vysazená, p řičemž v p řípad ě staršího porostu v západní části území jde o jedli zcela nevhod- ného (karpatského) p ůvodu. Podíl jedle i tak z ůstává zhruba na úrovni desetiny jejího potenci- álního rozší ření. Nep ůvodní d řevinou je v severní části území mod řín opadavý, jehož zastou- pení zde není zanedbatelné. Dále se v sou časné druhové skladb ě v nepatrném podílu vyskytují javor mlé č, vrba jíva a b říza b ělokorá, p ři lesních okrajích i b říza karpatská. Z ke řů je botanicky významný výskyt vrby slezské a zimolezu černého, uvád ěna je i meruzalka alpská a r ů- že alpská. Okrajov ě roste i st řemcha obecná.

Strana 36 Plán pé če o PR Bukovec

Tabulka 16: P řirozená a sou časná skladba v území Zkratka Název d řeviny Sou časné Sou časné Přirozené Přirozené zastoupení (ha) zastoupení (%) zastoupení (ha) zastoupení (%) Jehli čnaté SM smrk ztepilý 21,34 48,0 11,87 26,24 JD jedle b ělokorá 0,85 1,9 8,25 18,24 MD mod řín opadavý 1,21 2,7 – – Listnaté BK buk lesní 7,81 17,6 17,05 37,69 KL javor klen 3,82 8,6 6,08 13,43 JR je řáb pta čí 9,39 21,1 + + JLH jilm horský 0,04 0,1 1,89 4,18 OL olše lepkavá + + 0,10 0,22 Celkem 44,45 100,0 45,24 100,00 v sou časné skladb ě navíc: jv, jiv, b ř; rozdíl ve vým ěř e celkové plochy d řevin je zp ůsoben zahrnutím bezlesí do plochy typologických jednotek

Stupn ě p řirozenosti lesních porost ů. V souladu s p řílohou č. 2 Vyhlášky MŽP ČR č. 60/2008 Sb. byly lesy zájmového území za řazeny do jednoho z p ěti stup ňů p řirozenosti (A – les p ůvodní, prales, B – les p řírodní, C – les p řírod ě blízký, D – les kulturní, E – les nep ůvod- ní). Vyzna čená bezlesí nebyla hodnocena, a to i v p řípad ě, že se na nich vyskytuje nesouvislý stromový porost. Na území PR Bukovec byly rozlišeny stupn ě p řirozenosti B až E, p řičemž zcela p řevažují stupn ě C (les p řírod ě blízký) a D (les kulturní) ve zhruba vyrovnaném zastoupení. Podíl dal- ších dvou stup ňů (B – les p řírodní a E – les nep ůvodní) je vcelku zanedbatelný. Hodnocení je ovšem vztaženo na díl čí plochy (porostní skupiny či jejich samostatné části) rozdílné velikosti, které nemusí být kvalitativn ě homogenní. P ředstavuje tak vlastn ě „vážený pr ůměr“ v n ěmž snadnou zaniknou lokální specifika. K jednotlivým stup ňů m p řirozenosti lze uvést následující: A) Les p ůvodní – prales. Tento stupe ň nelze na území PR vylišit, prakticky u všech porost ů je t řeba p ředpokládat jejich minulé ovlivn ění lidskou činností (v ětšinou dosud velmi zřetelné). B) Les p řírodní. Do této kategorie je za řazen jediný menší porost jižn ě od vrcholového hřbítku. Jedná se z části o starou acidofilní bu činu (jednu z nejvýše položených v Jizerských horách), z části o pozoruhodný, avšak velmi maloplošný fragment su ťového lesa s klenem a jilmem. Pokud bychom ovšem postupovali p řísn ě podle metodiky, nebylo by z řejm ě možné ani tento porost hodnotit jako p řírodní, nebo ť lze p ředpokládat, že porost byl v minulosti vyt ěžen (kritérium zám ěrné obnovní zásahy na mén ě než ¼ plochy v minulosti tak není spln ěno, by ť následná obnova byla alespo ň ve svém výsledku p řiro- zená), dále pak je zna čný vliv spárkaté zv ěř e na p řirozenou obnovu hlavních d řevin. Kva- litativn ě srovnatelná je podmá čená smr čina p ři jižním okraji rezervace, kde však v rámci porostní skupiny (22 A13/5/1) vystupují i úseky s výrazn ějším hospodá řským vlivem. S výhradami by pod les p řírodní bylo možno za řadit ješt ě enklávy kv ětnatých bu čin a kle- nových bu čin v sv. svazích, které však tvo ří jen menší sou části rozsáhlých díl čích ploch s celkov ě vyšším antropickým zatížením. C) Les p řírod ě blízký. Jedná se o porosty s částe čně zachovalou p řirozenou druhovou skladbou a mén ě výrazným hospodá řským ovlivn ěním z poslední doby. Probíhá zde sice um ělá obnova, tu lze však shrnout pod „rekonstruk ční managementová opat ření“, která

Strana 37 Plán pé če o PR Bukovec

nejsou v rozporu s definicí této kategorie. V minulosti byly lesy pom ěrn ě intenzivn ě hos- podá řsky ovliv ňovány, probíhaly zde holose če a um ělá obnova smrku, s výjimkou men- ších ploch p řirozen ějšího charakteru. Les p řírod ě blízký tvo ří asi 44 % všech porost ů v rezervaci, jsou sem však agregovány i díl čí části porost ů s výrazn ě p řevažujícím kultur- ním smrkem, které již mají znaky lesa kulturního. D) Les kulturní. Jde o nejb ěžn ější typ lesa v území (52 %), jeho skute čný podíl je ješt ě o něco vyšší, než je zde uvedeno. Jedná se o porosty hospodá řsky výrazn ě p řem ěněné a na velkých plochách holose čně t ěžené, by ť ve 2. polovin ě 20. století šlo o t ěžby nahodilé. Rozhodujícím kritériem je zde „p řítomnost stanovištn ě nep ůvodních d řevin od 10 % do 50 % v zastoupení“. Za stanovištn ě nep ůvodní d řevinu je zde považován i smrk ztepilý, jehož přirozený podíl by byl výrazn ě podpolovi ční. Metodika tyto v praxi zcela b ěžné situace dostate čně nepokrývá, principiáln ě ale nelze klást rovnítko mezi porosty s hospodá řsky zásadn ě pozm ěněnou druhovou skladbou, by ť tvo řenou d řevinu p řirozen ě v ur čité mí ře zastoupenou (smrkem) a porosty, v nichž se klí čové d řeviny p řirozené skladby (zde ze- jména buk) udržely ve významném podílu. V PR Bukovec je t řeba p řihlédnout i k vícemén ě stejnov ěké struktu ře porost ů, která odkazuje na intenzivní formy hospoda ření v minulosti. V sou časnosti jsou sice provád ěna „rekonstruk ční managementová opat ření“, jejich efekt je ale vzhledem k rozsahu hospodá řské p řem ěny a silnému tlaku zv ěř e zatím dosti omezený. V p řípad ě psk 23 A10/1 je druhová skladba pom ěrn ě p říznivá (v části porostu je vysoký podíl buku), jsou zde ale založeny pom ěrn ě rozlehlé se če (by ť s výstavky), které navzdory svému „managementovému“ za řazení odpovídají spíše hos- podá řskému lesu. E) Les nep ůvodní. Toto hodnocení bylo vztaženo na dv ě nevelké díl čí plochy v jižní části území. Jedná se o smrkové kmenoviny s pouze malou přím ěsí buku a klenu, zjevn ě na stanovišti bu činy. Smrk je zde op ět nahlížen jako „d řevina stanovištn ě nep ůvodní“, jejíž podíl je zde navíc výrazn ě nadpolovi ční. Porosty podobné fyziognomie pokra čují i pod cestou, kde však částe čně pokrývají podmá čené polohy, na nichž je smrk do jisté míry p ři- rozen ě rozší řeny – proto jsou tyto porosty za řazeny do kategorie lesa kulturního.

Tabulka 17: Zastoupení stup ňů p řirozenosti lesních porost ů stupe ň p řirozenosti plocha podíl A – les p ůvodní (prales) – – B – les p řírodní 0,41 ha 0,90 % C – les p řírod ě blízký 20,08 ha 44,37 % D – les kulturní 23,33 ha 51,57 % E – les nep ůvodní 0,61 ha 1,35 % bezlesí – nehodnoceno 0,81 ha 1,80 % Celkový sou čet 45,25 ha 100,00 %

Příloha T1: Popis lesních porost ů a vý čet plánovaných zásah ů v nich Příloha M3: Mapa díl čích ploch a objekt ů Příloha M4: Lesnická mapa typologická Příloha M5: Mapa stup ňů p řirozenosti lesních porost ů Příloha M6: Lesní porostní mapa Příloha S1: Podrobn ější popisy díl čích ploch (les)

Strana 38 Plán pé če o PR Bukovec

2.4.2 Základní údaje o útvarech neživé p řírody Nejvýrazn ějším útvarem je samotný neovulkanický suk Bukovce, v rámci Jizerských hor zcela ojedin ělý geologický a geomorfologický jev. V nejsvažit ějších polohách, zejména blíz- ko vrcholu, se nacházejí nevelké skalky a su ťová pole. Zjevn ějším útvarem je v ětší kamenolom v jihovýchodním úbo čí. T ěžba kamene (olivinického nefelinitu) zde probíhala v období mezi 1. a 2. sv ětovou válkou a dosáhla pom ěrn ě zna čného rozsahu. Výsledkem t ěžební čin- nosti je více jak 100 metr ů dlouhá lomová st ěna o výšce až 26 m a otev řená plocha (bez sou- vislého stromového porostu) na ploše cca 0,4 ha. Vnější část lomového plata je zarostlá nále- tovými d řevinami. Pod lomem se nachází členitý odval tvo řený zahlin ěnou sutí a porostlý smíšeným lesem, z části z řejm ě um ěle založeným. Jsou zde i nevelké zbytky technologického zařízení lomu, zachovány jsou p ůvodní obslužné komunikace.

2.4.3 Základní údaje o nelesních pozemcích Nelesními pozemky jsou louky vystupující ve dvou enklávách na SZ (tzv. Upolínová louka) a JZ (tzv. Pralouka a Louka nad cestou). V dolní části Pralouky se nacházejí hlou čky až skupiny smrk ů, které však nejsou evidovány jako lesní p ůda. V ětšina nelesních pozemk ů je výraz- ně podmá čená (celá Upolínová louka a v ětší část Pralouky), již z historických dob částe čně povrchov ě odvodn ěná. Louky jsou extenzivn ě se čené, dolní části Pralouky mají do jisté míry přirozený charakter a jsou se čeny jen nepravideln ě nebo v ůbec. Lu ční porosty jsou tvo řeny složitou mozaikou spole čenstev s po četným výskytem ohrožených a vzácných druh ů rostlin. Jde o nejcenn ější ukázky t ěchto nelesních biotop ů v celé CHKO Jizerské hory. Bližší popis porost ů je uveden v popisu díl čích ploch v p říloze T2.

2.5 Zhodnocení výsledk ů p ředchozí pé če a dosavadních ochraná řských zásah ů do území a záv ěry pro další postup Již v dob ě vyhlašování SPR Bukovec bylo jasné, že p řes nespornou atraktivitu a p řírodní vý- jime čnost se toto území nenachází zdaleka v ideálním stavu. Řečené platí o lesní části území, která byla dle d řív ějšího vymezení také zcela dominantní částí rezervace. Nesoulad vyplýval již z místního jména Bukovec a stavu lesa, v n ěmž tehdy zcela p řevažoval smrk. P řesv ědčení o nutných zm ěnách (aktivním managementu v lesích) sílilo od poloviny 70. let kdy nar ůstalo poškození les ů imisemi a na n ě navazujícími hmyzími šk ůdci. Ve Sm ěrnici řízení vývoje... (p ředch ůdce dnešních plán ů pé če) z r. 1981 je požadovaná „p ře- měna druhotných smrkových monokultur, postupné nahrazení porosty se zastoupením odol- ných, stanovištn ě a provenien čně vhodných druh ů. P ři výchovných zásazích protežovat ma- ximální zastoupení listná čů v porostní skladb ě, Podpora semen ění, diferenciace porostní skladby.“ V následujících letech pak byla aktivn ě řešena obnova rychle prosychajících smr- kových kmenovin v severním svahu (dílec 271 B). Byla zde provedena (v r. 1986) nadstan- dardní protierozní opat ření, související s ukládáním nakrácených souší po vrstevnici a jejich vypln ění donesenou zeminou, do ní pak byly provád ěny výsadby je řábu, buku a klenu. Tato opat ření v menší mí ře pokra čovala i v dalších letech, vzhledem k nedostate čné ochran ě podsadeb p řed zv ěř í byla ale jejich velká část zni čena.

Strana 39 Plán pé če o PR Bukovec

Tabulka 18: Opat ření provedená v dílci 271B (LHC Frýdlant) v r. 1983-1988 rok psk opat ření plocha objem/po čet 1983 271 B1 zalesn ění 1 ha 4800 ks smrk 1984 271 B1 zalesn ění 2 ha 11050 ks smrk zalesn ění 0,32 ha 3200 ks buk ochrana kultur 1,2 ha 3300 ks 1985 271 B7 zalesn ění na holin ě 1,02 ha 10 200 ks buk ochrana kultur 7,40 ha 49 200 ks úklid klestu 0,10 ha 50 m 3 1986 271 B1 ochrana kultur ožínáním 7,20 ha 18 000 ks ochrana kultur ošlapáváním 2,50 ha 8000 ks 271 B7 zalesn ění na holin ě 0,30 ha 1600 ks buk vylepšování 1,50 ha 9000 ks je řáb vylepšování 0,31 ha 2000 ks javor vylepšování 0,59 ha 5940 ks buk úklid klestu 2 ha ochrana kultur ošlapáváním 3 ha 12 000 ks nát ěr proti zv ěř i 2 ha 8000 ks ochrana proti myším 3 ha 1987 271 B2 vylepšování 0,30 ha 2400 ks bk ochrana kultur ošlapáváním 2 ha 6000 ks 271 B7 ochrana kultur ožínáním 7,50 ha 32 000 ks 1988 271 B1 vylepšování 0,12 ha 1200 ks buk ochrana kultur ošlapáváním 1 ha 3000 ks ochrana kultur ožínáním 4 ha 6000 ks Celkem bylo v letech 1983-1988 v části tehdejší SPR Bukovec v p ůsobnosti LZ Frýdlant (dnes dílec 271 B) vysazeno 24540 ks buku, 15850 ks smrku, 9000 ks je řábu pta čího a 2000 ks javoru klenu.

V r. 1994 byla rezervace rozší řena o cenné louky v západní části území a v lesní části o dolní část severního svahu, kde ú čelem bylo zahrnutí populace geneticky hodnotného smrku, tehdy ale již jen v podob ě mlazin uvoln ěných velkoplošnou nahodilou t ěžbou. Význam porostu spo- čívá v tom, že jde z řejm ě o jediný geneticky p ůvodn ější smrkový porost v území (s výjimkou podmá čené smr činy p ři jižním okraji rezervace) a v ůbec jediný v Jizerských horách, který se vyvíjí na deluviu z čedi čové horniny. V up řesn ěném plánu pé če z r. 1994 se pro jednotlivé porostní skupiny uvádí následující: 22 A3: pro řezávka s podporou bk. Dopln ění mezernatého podrostu smrku klenem a bukem (2:1) s využitím indi- viduální či skupinové ochrany. P řibližná pot řeba sazenic (pps): kl 300, bk 150; 0,15 ha. 22 A4: probírka, cca 9 m 3. 22 A9: bez zásahu. 23 A0: zalesn ění bk (0,02 ha) a kl (0,03 ha), z části individuální či skupinová ochrana. Pps: bk 150, kl 100. 23 A0v: zalesn ění bk (0,04 ha), kl (0,01 ha), jl (0,01 ha) za využití úplné individuální ochrany pro jilm a částe čně pro bk a kl; pps: bk 400, kl 100, jl 100. 23 A1: pro řezávka s podporou zastoupení bk, podíl j ř ale snížit jen nevýrazn ě, max na 25-30 %. 23 A3: pro řezávka a podporující zastoupení kl a nesnižující zastoupení b ř a j ř (vše na úkor sm). 23 A4: výchovná t ěžba v sm. 23 A4x: probírka s podporou zastoupení bk a kl v četn ě netvárných jedinc ů na úkor zastoupení sm; zalesn ění bk (0,03 ha), pps 120 ks bk. 23 A6: probírka s cílem zvýšení zastoupení a uvoln ění bk a kl, v četn ě netvárných jedinc ů na úkor sm.

Strana 40 Plán pé če o PR Bukovec

23 A9: bez zásahu, pouze asanace k ůrovce, odklizení d řevní hmoty p ředem objednat. Pod usychající smrkové skupiny, p řípadn ě do ploch po asanovaném sm provést výsadbu jl, kl, bk (1:1:2). 23 A12: bez zásahu(viz podrost – po. sk. 3). Pouze pod proschnuté sm skupiny (k ůrovec) podsadba individuáln ě nebo ve skupin ě ochrán ěného bk a kl, odklizení zasanované d řevní hmoty p ředem projednat. 271 A1: zalesn ění do mezer na 2,0 ha bk a kl v pom ěru 1:1. Pps: bk 8 tis., kl 7 tis., částe čná individuální či sku- pinová ochrana výsadeb. 271 A16: podsadba bk na 0,3 ha, kl na 0,1 ha a jlh na 0,1 ha. Částe čná individuální či skupinová ochrana, vým ě- na jl a kl nezbytná! Pps: bk 2000, kl 1000, jl 750-1000. 271 B2: výsadba do mezer, bk 0,5 ha, kl 0,3 ha, j ř 0,2 ha, u kl individuální ochrana. Pps: bk 4000, kl 2000, j ř. 1500. 271 B5: výsadba do mezer bk na ploše 0,1 ha. Částe čná individuální ochrana. Pps: 800 ks bk. 271 B8: podsadby do prosychajících skupin smrku: bk 1,3 ha, kl 0,4 ha, jl 0,3 ha. Snaha vytvá řet pruhy kolmé na vrstevnice. Individuální či skupinová ochrana. Pps: bk 10 tis., kl 3 tis., jl 1,5-2 tis. Celková p řibližná pot řeba sazenic z p ůvodních jizerskohorských populací d řevin za decenium: bk 25 tis., kl 13,5 tis., jlh 3 tis., j ř 1,5 tis. Přehled realizovaných prací do r. 1998 (údaje za další roky nebyly zadavatelem poskytnuty) je shrnut do následujících dvou tabulek. Z celkového sou čtu vyplývá, že byl použit zhruba polovi ční po čet sazenic, zcela nenapln ěn z ůstal plán zalesn ění v p řípad ě jilmu. Je však prav- děpodobné, že zales ňování pokra čovalo i v druhé polovin ě decenia, pro což zde chybí dokla- dy). Tabulka 19: Opat ření provedená v části PR na LHC Frýdlant v r. 1992-1998 rok psk opat ření plocha objem/po čet 1993 271 B8 těžba 25 m 3 sm 1994 271 A1 zalesn ění 0,6 ha 4800 ks bk zalesn ění 0,5 ha 400 ks jv 1994 271 A2 zalesn ění 0,1 ha 400 ks sm 271 B2 zalesn ění 0,5 ha 4000 ks jv 271 B8 zalesn ění 0,25 ha 2000 ks bk 1995 271 B5 zalesn ění 0,1 ha 800 ks bk 271 B8 těžba 4,5 m 3 sm zalesn ění 1,0 ha 8000 ks bk zalesn ění 0,4 ha 3200 ks jv 1998 271 B8 těžba 8,7 m 3 sm Tabulka 20: Opat ření provedená v části PR na LHC Harrachov v r. 1992-1998 rok psk opat ření plocha objem/po čet 1992 23 A0 první zalesn ění 0,05 ha 380 ks bk 23 A4x opakované zalesn ění 0,03 ha 300 ks bk 1993 23 A9 těžba nahodilá 2 m 3 23 A0v první zalesn ění 0,04 ha 400 ks bk první zalesn ění 0,02 ha 200 ks kl 23 A0v první zalesn ění 0,04 ha 40 ks jl 1995 23 A9 těžba nahodilá 14 m 3 sm 23 A0 podsadba 0,03 ha 170 ks bk podsadba 0,03 ha 100 ks kl 1996 23 A3 pro řezávka 0,37 ha 23 A4 těžba výchovná 0,54 ha 13 m 2 sm 23 A4x těžba výchovná 0,49 ha 14 m 3 sm těžba výchovná 0,49 ha 4 m 3 bk 1998 23 A6 těžba výchovná 6,03 ha 6 m 3 bk

Strana 41 Plán pé če o PR Bukovec

Celkem je na území rezervace za r. 1992-1998 evidována výsadba 17 050 ks buku, 7700 ks javoru (patrn ě jen klenu), 400 ks smrku a 40 ks jilmu.

Pro sou časné deceniu jsou v plánu pé če uvedena následující opat ření (vzhledem k zam ěř ení dokumentu jsou v obecn ější rovin ě než v p ředchozích „zásadách řízení vývoje“): 271 A1 (12,41 ha): Pro řezávka 2x za období, vylepšování. Postupné uvol ňování kl, bk i sm i v podúrovni. Místy ochra ňovat proti okusu, bk chránit i proti myším. V ětší sv ětliny než 2 ary, zejména ve spodní části vylepšit dle obnovního cíle a ochránit, zejména bk a kl, v nižších polohách místy i jd a jl. 271 A16 (0,87 ha): Pokra čovat v IO a p řípadn ě podsadb ě chyb ějících d řevin cílové druhové skladby. Stromové patro ponechat samovolnému vývoji, pouze p řípadný sanitární zásah. 271 B1 (2,15 ha; dolní etáž pod 8): Pro řezávka 1-2x za období. Ochrana cílových d řevin proti bu řeni a zv ěř i. Místy uvol ňování cílových d řevin v p řehoustlých skupinách j ř. P řehoustlé skupin j ř bez cílových d řevin zatím nepro řeďovat. 271 B2 (4,51 ha): Výrazná preference bk, kl a jd na úkor sm a j ř. U sm siln ější podúrov ňový zásah. Siln ě prosv ětlenou jv. část psk vylepšit poloodrostky bk a kl, j ř skupiny podsázet jd, ochránit i okusem siln ě poškozené cílové listnaté d řeviny. 271 B3 (2,00 ha; horní etáž nad 2): Pro řezávka 1x za období. Siln ější kombinovaný a sanitární výb ěr u sm. Po- stupn ě mírné snížení podílu j ř. Dále aplikovat metodu cílových strom ů. Preference vtroušeného kl. 271 B5 (0,37 ha): Pouze sanitární zásah. Siln ě prosv ětlená místa podsázet bk a kl, ochránit p řed zv ěř í. 271 B8 (7,67 ha): Pouze sanitární výb ěr, výrazná preference bk a kl a p řípadn ě uvol ňování odr ůstajících nárost ů bk a kl. Siln ě prosv ětlené části bez dostate čné přir. obnovy podsázet bk, kl, jl a jd, ochránit nálety cílových d ře- vin. V místech nevitálních sm skupin za čít se skupinovou obnovou porost ů – postupné uvol ňování náletu. 22 A3 (0,30 ha; dolní etáž pod 12): Mén ě naléhavá pro řezávka 1x za období. Mírné skupinovité uvol ňování, sil- nější podúrov ňový výb ěr, Listnaté skupiny ochránit p řed zv ěř í. 22 A4 (0,34 ha): Mén ě naléhavá probírka 1x za období. Sanitární zásah – výb ěr kosterních strom ů v porostu. Uvol ňování vtroušených listná čů , Zkrácení doby obmýtí na 80 let, s obnovou za čít v 61 letech. Podpora a ochrana p řirozené obnovy kl a bk. 22 A9 (1,33 ha): výrazné uvol ňování vtroušených listná čů pro možnost p řirozené obnovy. Podpora vertikální struktury, aplikovat metodu cílových strom ů. 22 A12 (1,22 ha): uvol ňování p řimíšených listná čů . Siln ě prosv ětlená místa podsázet bk, jd a kl. P řirozená obnova, p řípadn ě dopln ění dle obnovního cíle. Individuální až skupinový výb ěr. 23 A0 (0,05 ha): Pro řezávka 1x za období, mén ě naléhavá. Ochrana proti bu řeni a zv ěř i. Doplnit bk a kl a řádn ě ochránit proti zv ěř i. 23 A0v (0,06 ha; dolní etáž pod 9): Zajistit ochranu nárost ů i výsadeb proti bu řeni a zv ěř i. V p řípad ě pot řeby vylepšit. 23 A1 (0,18 ha): P řípadný výchovný zásah u sm a výrazná preference a ochrana bk a kl proti zv ěř i. 23 A3 (0,37 ha; dolní etáž pod 12): Mén ě naléhavá probírka. Výrazná preference bk a kl na úkor sm a j ř, u sm siln ější kombinovaný zásah. 23 A4 (0,54 ha): Mén ě naléhavá probírka. Sanitární zásah, kombinovaný výb ěr a aplikace cílových strom ů. Vý- razná preference vtroušených listná čů . 23 A4x (0,49 ha): Mén ě naléhavá probírka. Aplikovat metodu cílových stromů s výraznou preferencí bk a kl, u sm sanitární zásah. 23 A6 (6,03 ha): Naléhavá probírka. Sanitární zásah u sm. Aplikovat metodu cílových strom ů s výraznou prefe- rencí bk a kl i jl. 23 A9 (3,76 ha): Naléhavá probírka. Aplikovat metodu cílových strom ů s výraznou preferencí bk a kl. Ve skupi- nách bk a kl pé če o rozvoj korun. P říprava porostu na p řirozenou obnovu. 23 A12 (0,36 ha): Stromové patro bk a kl ponechat samovolnému vývoji, pouze p řípadný sanitární zásah. Aplikace navržených opat ření na p ředpis LHP je patrná z níže p řipojených tabulek ( číslování porostních skupin bylo oproti p ředchozímu textu aktualizováno). Vyplývá z nich, že návrh

Strana 42 Plán pé če o PR Bukovec managementu byl zohledn ěn pouze do ur čité míry, zna čně omezen byl zejména rozsah zales- nění (vylepšení, podsadeb), ve v ětší mí ře byly zohledn ěny návrhy výchovných zásah ů, často však s nízkou naléhavostí. Tato konstatování nelze chápat jako výtku, nebo ť plán pé če byl ve své návrhové části koncipován dosti maximalisticky, p ředpokládal pom ěrn ě intenzivní p ěs- tební zásahy, typické spíše pro hospodá řsky atraktivní výnosový les než pro maloplošné chrá- něné území, kde je strategickým cílem dosažení co nejv ětší míry autoregulace a omezení lid- ských vstup ů na nezbytn ě nutnou míru. S tím souvisí i užívání pojm ů jako je metoda cílových strom ů, pé če o korunu či sanitární výb ěr, zvlášt ě jsou-li tyto pojmy adresovány porostu provenien čně nevhodného smrku, který je z hlediska ochrany p řírody neperspektivní (a nežádou- cí) složkou porostu.

Tabulka 21: P ředpis LHP na decénium 2002-2011 – LHC Frýdlant odd dílec psk etáž druh výkonu dřevina naléh. objem plocha proc. 271 A 2b 2b pro řezávka 0 1 3,85 271 B 3 / 1b 3 pro řezávka 0 1 3,77 271 B 4 4 těžba výchovná SM 1 19 1,92 0 271 B 4 4 těžba výchovná JR 1 4 0 0 271 B 9 / 2 / 1a 2 pro řezávka 0 1 2,41 271 B 9 / 2 / 1a 9 podsadba BK 0,12 40 271 B 9 / 2 / 1a 9 podsadba KL 0,09 30 271 B 9 / 2 / 1a 9 podsadba JLH 0,09 30

Tabulka 22: P ředpis LHP na decénium 2002-2011 – LHC Jablonec odd dílec psk etáž druh výkonu dřevina naléh. objem plocha proc. 22 A 5a 5a těžba výchovná SM 0 5 0,36 0 22 A 10 10 podsadba BK 0,06 60 22 A 10 10 podsadba KL 0,04 40 22 A 13 / 5 / 1 5 těžba výchovná SM 0 2 0,52 0 22 A 13 / 5 / 1 5 těžba výchovná BK 0 0 0 0 22 A 13 / 5 / 1 13 podsadba SM 0,06 40 22 A 13 / 5 / 1 13 podsadba BK 0,06 40 22 A 13 / 5 / 1 13 podsadba KL 0,03 20 23 A 2 2 vylepšení BK 0,05 100 23 A 2 2 pro řezávka 0 1 0,14 23 A 5 5 těžba výchovná SM 0 1 0,31 0 23 A 5 5 těžba výchovná JR 0 0 0 0 23 A 5 5 těžba výchovná KL 0 0 0 0 23 A 5 5 těžba výchovná BR 0 0 0 0 23 A 5a 5a podsadba KL 0,06 60 23 A 5a 5a podsadba BK 0,04 40 23 A 5a 5a těžba výchovná BK 0 1 0,35 0 23 A 5a 5a těžba výchovná SM 0 1 0 0 23 A 5a 5a těžba výchovná KL 0 0 0 0 23 A 6 6 těžba výchovná SM 0 5 0,3 0

Souhrn za celé území rezervace: vylepšení bukem 0,05 ha, podsadby bk 0,28 ha, kl 0,22 ha, jlh 0,09 ha, sm 0,06 ha, t ěžba výchovná sm 33 m 3 na 3,41 ha, j ř 4 m 3 bez up řesn ění plochy, bk 1 m 3 na 0,35 ha, kl a b ř v neup řesn ěném rozsahu, pro řezávka na 10,17 ha.

Strana 43 Plán pé če o PR Bukovec

Pln ění p ředpisu na LHC Frýdlant lze dokumentovat níže p řipojeným výpisem z lesní hospo- dá řské evidence za r. 2002-2010. Z porovnání je z řejmé, že nebyla dosud provedena pro ře- závka v psk 271 A2b a s výjimkou 15 ks jedlí nebyly provád ěny žádné podsadby v psk 271 B9/2/1a. V této porostní skupin ě byly provedeny zejména v r. 2006 a 2007 nahodilé těžby smrku v celkovém objemu 62 m 3.

Tabulka 23: Výpis z lesní hospodá řské evidence pro část území na LHC Frýdlant odd dílec psk etáž pl1 rok měs výkon dřev pl2 objem 271 B 03/01b 03 3,77 2008 9 pro řezávka 3,77 0 271 B 03/01b 03 3,77 2008 9 těžba, hroubí z pro řezávek SM 3,77 75 271 B 04 04 1,92 2003 10 těžba výchovná, probírky do 40 SM 1,92 1 let 271 B 04 04 1,92 2008 9 pro řezávka 1,92 0 271 B 04 04 1,92 2008 9 těžba, hroubí z pro řezávek SM 1,92 58 271 B 09/02/01a 01a 3,61 2009 11 zalesn ění sadbou JB 0,01 0,015 271 B 09/02/01a 02 2,41 2005 9 pro řezávka 2,41 2,41 271 B 09/02/01a 09 4,82 2002 7 těžba nahodilá, živelná, napa- SM 0,00 2,5 dená k ůrovci 271 B 09/02/01a 09 4,82 2003 6 těžba nahodilá, živelná, napa- SM 0,00 1,4 dená k ůrovci 271 B 09/02/01a 09 4,82 2003 7 těžba nahodilá, k ůrovcová SM 0,00 1,45 271 B 09/02/01a 09 4,82 2003 8 těžba nahodilá, k ůrovcová SM 0,00 1,34 271 B 09/02/01a 09 4,82 2004 5 těžba nahodilá, živelná, napa- SM 0,00 0,81 dená k ůrovci 271 B 09/02/01a 09 4,82 2005 8 těžba nahodilá, k ůrovcová SM 0,00 0,83 271 B 09/02/01a 09 4,82 2006 7 těžba nahodilá, živelná, napa- SM 0,00 20,14 dená k ůrovci 271 B 09/02/01a 09 4,82 2007 6 těžba nahodilá, živelná, nena- SM 0,00 1 padená k ůrovci 271 B 09/02/01a 09 4,82 2007 6 těžba nahodilá, živelná, nena- SM 0,00 8,51 padená k ůrovci 271 B 09/02/01a 09 4,82 2007 7 těžba nahodilá, k ůrovcová SM 0,00 20,09 271 B 09/02/01a 09 4,82 2008 5 těžba nahodilá, k ůrovcová SM 0,00 3,59 271 B 09/02/01a 09 4,82 2008 8 těžba nahodilá, lapáky SM 0,00 0,4 Vysv ětlivky: odd – odd ělení, psk – porostní skupina, pl1 – skute čná plocha etáže (ha), měs - m ěsíc provedení, dřev – d řevina, pl2 – plocha výkonu (ha), objem – t ěžby v m 3 nebo zalesn ění v tisících sazenic

Dokumentaci provedených opat ření na LHC Jablonec nem ěl autor plánu pé če k dispozici. Z hlediska objektivních pot řeb se jeví být nedostate čná obnova listnatých d řevin a jedle ze- jména v dílci 271 A, a v jižní části dílce 271 B, problematická je rozsáhlá paseka v jižním cí- pu psk 271 B 9/2/1a, kde z řejm ě nebylo v ůbec zales ňováno. V dalších porostech je obnova cílových d řevin vesm ěs v p řijatelném po čtu p řítomna, její odr ůstání je však trvale konfronto- váno s okusem jelení zv ěř í (CIPRA /2001/ poukazuje i na okus zajícem). Individuální ochrany jsou vesm ěs nedostate čné (jak po čtem, tak i kvalitou, údržba je nedostate čná), skupinová ochrana zcela chybí. Částe čně je tento nedostatek řešen repelentními nát ěry, jejich ú činnost je však časov ě omezená a nepokrývá celý mladý stromek. Problémem jsou i zapojené smrkové skupiny r ůzného v ěku, kde chybí prostor pro p řípadnou obnovu jiných d řevin; tyto porosty mají v rezervaci pom ěrn ě velké zastoupení a v pr ůběhu nejbližších decenií by m ělo být p ři- stoupeno k jejich rekonstrukci. Jakýkoliv siln ější zásah má ale smysl teprve za situace, kdy lze o čekávat odr ůstání vysazených či zmlazených listnatých d řevin a jedle. To bylo jist ě i d ů- vodem ur čité zdrženlivosti v zavád ění t ěchto d řevin a roz čleňování smrkových monokultur.

Strana 44 Plán pé če o PR Bukovec

V nelesní části území se provádí vícemén ě každoro čně se čení luk, vždy zhruba na polovin ě plochy, v dalším roce je pokosena druhá polovina. Vzhledem k zamok ření je nutno v ětšinu porost ů kosit ru čně (tj. křovino řezem), pro sušší okrajové partie Pralouky lze využít mechani- zaci. Pose čená hmota je z porost ů vyklizena a odvezena mimo území rezervace. Dále se opakovan ě provád ěl vý řez náletových d řevin a um ěle založené mlaziny smrku na ne- lesním pozemku č. 1806/1 v ochranném pásmu rezervace. Jedná se o dlouhodob ě neudržova- nou a z části i um ěle zalesn ěnou louku s hodnotnou kv ětenou (mj. hojný výskyt upolínu). Po vy řezání náletu byly v porostu ponechány solitérní smrky a jsou zde založeny výzkumné plochy. Opakovaným zásahem je ru ční vytrhávání invazního druhu lupiny mnoholisté (vlčího bobu) z prostoru bývalého lomu. Dále se provádí pr ůběžná údržba nau čné stezky, která je v režii Správy CHKO Jizerské hory. V r. 2003 byla provedena „opat ření sm ěř ující k úprav ě druhové skladby na LS Frýdlant“ spo- čívající v uvol ňování cílových d řevin. K tomu je t řeba poznamenat, že jde o principiáln ě velmi d ůležité úkony, které by v ideálním p řípad ě m ěly být opakovány každoro čně nebo alespo ň jednou za 2 roky. Dle poskytnuté ochraná řské dokumentace nebyl ale v rámci Programu pé če o krajinu podobný zásah již pozd ěji uskute čněn.

2.6 Stanovení prioritních zájm ů ochrany území v p řípad ě jejich možné kolize Vznik konfliktních situací z hlediska napl ňování díl čích p ředm ětů ochrany se nep ředpokládá. Pé či o lu ční porosty je t řeba v detailech upravit tak, aby neohrožovala populace nejvzácn ěj- ších rostlin, tj. zejména kropená če vytrvalého ( Swertia perennis ), vrati čky m ěsí ční ( Botrychi- um lunaria ) a vrati čky he řmánkolisté ( B. matricariifolium ). Toto je v sou časnosti dodržováno. Blíže viz popis pracovních ploch.

3. P LÁN ZÁSAH Ů A OPAT ŘENÍ

3.1 Vý čet, popis a lokalizace navrhovaných zásah ů a opat ření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady pé če o území nebo zásady jeho jiného využívání a) pé če o lesy Zásady využití les ů jsou shrnuty do dvou rámcových sm ěrnic, z nichž každá je dále člen ěna na t ři porostní typy. Tabulky mají platnost jak pro vlastní rezervaci, tak i pro její ochranné pásmo. Sm ěrnice č. 1 pokrývá území LHC Frýdlant, sm ěrnice č. 2 má platnost pro LHC Jab- lonec. Pom ěrn ě velká diferenciace zásad hospoda ření vyplývá z r ůznorodosti stanovištních a porostních rozm ěrů, které si vyžadují odlišný p řístup. Rámcové sm ěrnice pé če o les (na dalších stranách)

Strana 45 Plán pé če o PR Bukovec

Sm ěrnice č. Kategorie lesa Soubory lesních typ ů 1 les ochranný, les zvláštního ur čení 6A, 6Z (8K) Cílová druhová skladba d řevin ( desítky %) p ři obnov ě lesa SLT základní d řeviny meliora ční a zpev ňující d řeviny ostatní d řeviny 6A, 6Z – nad cestou sm 3-5, bk 3 jř 2, kl 1, jd, jlh, j ř, jvm 6A, 8K – pod cestou sm 7 bk 2, jd 1, kl, j ř A – porostní typ B – porostní typ C – porostní typ smíšený etážovitý nad cestou mladé porosty pod cestou (sm+) smrkový v západním svahu Základní rozhodnutí Hospodá řský zp ůsob (forma) výb ěrný jednotlivý nebo skupinový podrostní a výb ěrný podrostní a výb ěrný Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba fyzický v ěk nep řetržitá fyzický v ěk nep řetržitá fyzický v ěk nep řetržitá Dlouhodobý cíl pé če o lesní porosty bohat ě diferencovaný etážovitý po- nerovnom ěrn ě zapojený, místy až smíšený porost s menšinovým za- rost, nerovnom ěrn ě smíšený, hlou čkovit ě rozvoln ěný porost stoupením smrku, mírn ě nestejno- s nejvýše polovi čním podílem smr- s p řevahou smrku, v horní části věký, s tolerancí menších sv ětlin ku, s preferencí bezzásahového vý- s vyšším podílem listnatých d řevin, voje s tolerancí menších sv ětlin Zp ůsob obnovy a obnovní postup, v četn ě doporu čených technologií pomístné prosv ětlovací se če ve v dalekém výhledu obnova skupi- v p ředstihu zahájit rekonstrukci té- zbylých smrkových kmenovinách, novými clonnými se čemi s cílem měř stejnov ěkého porostu skupino- s ponecháním v ětší části porost ů na diverzifikace vícemén ě rozsáhlého vým prosv ětlováním dožití, listnaté (p řevážn ě je řábové) stejnov ěkého porostu, další části partie ponechat samovolnému roz- ponechat na dožití padu Zp ůsob zalesn ění, stanovení druh ů a procento meliora čních a zpev ňujících d řevin p ři obnov ě porostu přirozená obnova všech d řevin, u v mezerách výsadba bk, kl, jd a j ř výsadba bk, kl a j ř v mezerách sm vzhledem k nejisté provenienci s výjimkou podmá čených míst, na spíše nežádoucí, dosadba chyb ějí- větších sv ětlinách výsadba do stin- cích d řevin jen za p ředpokladu je- ných okraj ů jich kvalitní ochrany p řed zv ěř í; zalesn ění velké sv ětliny jižn ě od vrcholového h řbetu Pé če o nálety, nárosty a kultury a výchova porost ů, v četn ě doporu čených technologií dle pot řeby uvol ňovat perspektivní pro řezávky, resp. probírky siln ější úrov ňové probírky nárosty cílových d řevin, jinak bez v souvisle zapojených úsecích, v ty čovinách, prosv ětlování okraj ů výchovy uvol ňování všech nedostatkových pro podporu zmlazení bk, kl, j ř a dřevin, postupná redukce md jejich um ělé vnášení, tyto d řeviny dále uvol ňovat Opat ření ochrany lesa v četn ě doporu čených technologií bez opat ření bez opat ření bez opat ření Provád ění nahodilých t ěžeb v četn ě doporu čených technologií ponechávat souše, jednotlivé vý- v závislosti na rozsahu poškození a jednotlivé stromy bez zpracování, vraty a zlomy nezpracovávat, likvi- rizicích nechat bez zásahu nebo větší objemy vyt ěžit, část hmoty po dovat pouze v ětší ohniska k ůrovce, asanovat nezbytných asana čních opat řeních alespo ň část odkorn ěné hmoty ponechat v porostu nechat v porostu Poznámka PR Bukovec – část na LHC Frýdlant (severní a západní svahy); typologické mapování nep řesné, nerozlišuje chladn ější a místy podmá čené dolní partie svah ů na p řechodu do smr činy

Strana 46 Plán pé če o PR Bukovec

Sm ěrnice č. Kategorie lesa Soubory lesních typ ů 2 les ochranný 6A, 6Z, 6V, 6R, 7G Cílová druhová skladba d řevin ( desítky %) p ři obnov ě lesa SLT základní d řeviny meliora ční a zpev ňující d řeviny ostatní d řeviny 6A, 6Z bk 5-8, sm 1-4 (dle expozice) kl 1-2, jd, jlh, j ř 6V, 6R, 7G bk 5, sm 4 kl, jd, j ř A – porostní typ B – porostní typ C – porostní typ bukový (+ sm, kl, jl) smrkový ve východním svahu smrkový podmá čený na jihu Základní rozhodnutí Hospodá řský zp ůsob (forma) podrostní a výb ěrný podrostní a výb ěrný podrostní a výb ěrný Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba fyzický v ěk nep řetržitá fyzický v ěk nep řetržitá fyzický v ěk nep řetržitá Dlouhodobý cíl pé če o lesní porosty smíšený bukový porost, nestejnov ě- smíšený porost s p řevahou buku, strukturn ě bohatý porost s místn ě ký, s místn ě probíhající p řirozenou prostorov ě rozr ůzn ěný, schopný prom ěnlivým podílem buku a smrku obnovou všech d řevin přirozené obnovy a s p řím ěsí klenu, alespo ň v dolní části p řírodního (bezzásahového) charakteru Zp ůsob obnovy a obnovní postup, v četn ě doporu čených technologií pomístné prosv ětlení v rozsahu pokra čovat s proclo ňovacími se čemi pomístné prosv ětlení sm kmenoviny hlou čků až skupinek (mj. s cílem i v mladším porostu (psk 7), šet řit (mimo výrazn ě zamok řené úseky), podpo řit rozvoj bylinného patra), buk a další p řimíšené d řeviny, po- s uvoln ěním listnaté p řím ěsi, net ěžit v úsecích s p řevažujícím smrkem nechání části hmoty v porostu staré sm p ři dolním okraji rezervace siln ější zásah; staré části porostu ponechat samovolnému vývoji Zp ůsob zalesn ění, stanovení druh ů a procento meliora čních a zpev ňujících d řevin p ři obnov ě porostu přednostn ě p řirozená obnova, která přirozená obnova bk, p řípadn ě kl, j ř přirozená obnova bk a kl, um ěle by v t ěchto polohách m ěla pln ě do- a sm, dle pot řeby vylepšení a dopl- doplnit jd, p řípadn ě kl a bk sta čovat (nutnost řešit škody zv ěř í) nění vzácn ějších d řevin (jd, jl) Pé če o nálety, nárosty a kultury a výchova porost ů, v četn ě doporu čených technologií zmlazení v p řípad ě nutnosti chránit ind., p řípadn ě skupinové ochrany dtto před zv ěř í ind. i skupinovými výsadeb a dle pot řeby i zmlazení ochranami či alespo ň nát ěry Opat ření ochrany lesa v četn ě doporu čených technologií bez zvláštních požadavk ů dtto dtto Provád ění nahodilých t ěžeb v četn ě doporu čených technologií omezení zásah ů na nezbytn ě nutné těžba aktivních k ůrovcových strom ů dtto, net ěžit souše, poškozené staré případy s ponecháním části hmoty sm nechat na dožití a k rozpadu v porostu, jednotlivé vývraty a zlomy asanovat jen v p řípad ě výskytu aktivního k ůrovce Poznámka PR Bukovec – část na LHC Jablonec (jižní a východní svahy); rozlišení porostních typ ů je nejednozna čné, nej- větší psk 23 A7 odpovídá v západní části typu A, ve východní typu B

Příloha M4: Lesnická mapa typologická Příloha M5: Mapa stup ňů p řirozenosti lesních porost ů

Strana 47 Plán pé če o PR Bukovec b) pé če o nelesní pozemky Převážná v ětšina nelesní části rezervace vyžaduje pravidelnou údržbu kosením, pouze díl čí plochy (zejména dolní, prameništní okraj Pralouky) je možné ponechat samovolnému vývoji. Intenzita se čení m ůže být nižší, v ětšina ploch by m ěla být pose čena alespo ň jednou za dva roky. Pouze oligotrofní úseky (které jsou p ři praktické pé či ale jen obtížn ě vymezitelné) lze kosit v delším intervalu. Intenzita se čí je stanovena kompromisn ě tak, aby na jedné stran ě za- mezila degradaci travních porost ů a ústupu konkuren čně slabých druh ů vyžadujících siln ější disturbance, na stran ě druhé ale nevedla k regresi druh ů ( či spole čenstev), která siln ější disturbance nesnášejí. Ideálním řešením by jist ě bylo nastavit optimální management pro každé jednotlivé spole čenstvo či lokalitu vzácného druhu, v praxi je to ale jen obtížn ě proveditelné a nakonec to ani neodpovídá tradi čním formám hospoda ření, které sledují jiné než ochraná řské cíle a p řesto mají p říznivé efekty na biodiverzitu. Všechny vlhké až mokré plochy mohou být sekány pouze ru čním zp ůsobem (kosy, motorové kosy – křovino řezy) nebo lehkou ru ční mechanizací (bubnové, lištové seka čky). K posekání suchých částí lokality (sv. Violion caninae a Polygono-Trisetion ) m ůže být použita t ěžší me- chanizace (traktor s nesenou bubnovou seka čkou). Veškerá pokosená biomasa musí být z pozemk ů odstran ěna a odvezena mimo území PR. Optimální termín se če: pr ůběh m ěsíce července, na díl čí ploše č. 18 je možné tento termín prodloužit do p ůlky srpna (zem ědělské dotace) Pastevní využití by bylo vhodné pouze v sušších partiích luk (sv. Polygono-Trisetion a Violi- on caninae ). Na podmá čených pozemcích je nevhodné. Hnojení porost ů se zatím nedoporu čuje. Jakékoliv zásahy vedoucí ke zm ěně vodního režimu jsou nevhodné. Nastín ěný návrh zásah ů z finan čních a provozních d ůvod ů nevystihuje optimální zp ůsob obhospoda řování (zárove ň se však neuchyluje k minimalizaci zásah ů), ale je jakýmsi kompro- misním řešením se snahou o zachování co nejv ětší možné diverzity spole čenstev a populací chrán ěných druh ů rostlin.

Příloha M7: Mapa díl čích ploch na nelesní p ůdě Příloha M8: Mapa pracovních ploch na nelesní p ůdě Příloha T2: Popis díl čích ploch a objekt ů na nelesních pozemcích a vý čet plánovaných zása- hů v nich c) pé če o rostliny Stanovený management pro jednotlivé biotopy odpovídá i zásadám pé če o významné druhy rostlin na lokalit ě, žádný speciální management pro zachování jednotlivých druh ů není pot ře- ba dodržovat. Pouze ohrožený kropená č vytrvalý, který kvete v navrženém termínu pro management, je t řeba z kosení vynechat, tyto plošky se pak dokosí na konci srpna nebo v zá ří. Ve spodní části díl čí plochy č. 17 (a v lomu) se rozr ůstá lupina mnoholistá ( Lupinus polyphyllus ), tyto rostliny je nutné likvidovat (nejlépe vytrháváním). Doposud se tento zásah provád ěl tém ěř každoro čně, výsledkem je zna čná redukce lupiny, nikoliv však její definitivní likvidace. d) pé če o živo čichy Pro zachování pestré fauny fytogágního hmyzu je nezbytné udržení fytocenologické pestrosti jak v podrostu r ůzných typ ů lesa, tak v okolních hodnotných lu čních biotopech, ale také za-

Strana 48 Plán pé če o PR Bukovec chování lesních sv ětlin a porost ů podél cest s výskytem charakteristických rostlin (Gentiana asclepiadea, Stellaria nemorosa, Veratrum album subsp. lobelianum, Cardamine sp. aj.), kte- ré jsou hostiteli významných monofágních druh ů motýl ů, dvouk řídlých, mer aj. V opušt ěných lomech jak na západní, tak na východní stran ě je pot řeba p říležitostn ě zajiš ťovat odstra ňování náletových d řevin, aby postupn ě nedošlo k úplnému uzav ření porost ů a vymizení sv ětlomil- ných rostlin (ve východním lomu nap ř. Thalictrum, Campanula, Fragaria, Rosa aj.). Rovn ěž je možné uvažovat i o kosení alespo ň části p řevážn ě dev ětsilového porostu na dn ě východní- ho lomu v intervalu l x za dva až t ři roky. P řiléhající kulturní smr činy by bylo vhodné postup- ně nahradit smíšeným lesem s vyšším zastoupením buku a klenu, což by posílilo i vytvo ření kvalitativn ě bohatšího bylinného a keřového podrostu. Ve vrcholové části Bukovce je t řeba zachovat polovyvrácené a pomalu zasychající je řáby, ve kterých probíhá vývoj xylofágního hmyzu. V dolní části (v opušt ěném lomu, podél vrstevnicové cesty) neodstra ňovat p řestárlé vrby jívy, st řemchy apod., které jsou rovn ěž významné jako živné d řeviny pro n ěkteré cenné druhy hmyzu (nap ř. tesa řík pižmový). Porosty ke řů v návaznosti na vysokobylinnou vegetaci jsou důležité i pro hnízd ění pták ů, nap ř. hýla rudého. V žádném p řípad ě nezales ňovat sut ě na východním svahu s porosty kapradin – ponechat sa- movolnému vývoji se sou časným stavem jednotlivých jilm ů a klen ů. Sut ě jsou biotopem re- liktních druh ů bezobratlých a úplné zalesn ění (zastín ění) by mohlo mít negativní vliv na mik- roklimatické podmínky. Ponechat sušší okraje luk (p řechody mezi okrajem lesa a louky), zejména na západním svahu nezalesn ěny – výskyt majky fialové ( Meloe violaceus ) a hnízd divokých v čel, d ůležitých pro její vývoj. V n ěkolikaletých intervalech (cca za 2–3 roky) vy čistit t ůň ky na východním a jižním úbo čí od spadaného listí a v ětví – možnost rozmnožování obojživelník ů. V p řípad ě trvajícího nedostatku p řirozených hnízdních dutin je vhodné pokra čovat v údržb ě a obnov ě hnízdních budek pro sýce rousné.

3.1.2 Podrobný vý čet navrhovaných zásah ů a činností v území a) lesy Nyn ější stav les ů v rezervaci není uspokojivý, nelze jej však významn ěji napravit v krátké dob ě. Vedle zna čného podílu stanovištn ě nep ůvodní smr čin je zcela zásadním limitem další pěstební pé če vliv zv ěř e na obnovu listnatých d řevin a částe čně i jedle. Tato situace znejis ťuje další rozsáhlé zavád ění t ěchto požadovaných cílových d řevin a sou časn ě činí rizikovou rekonstrukci smrkových skupin. Dokud se stav odr ůstání listnaté obnovy výrazn ě nezlepší, je na míst ě ur čitá zdrženlivost v plánování a realizaci p ěstebních opat ření. Z tohoto d ůvodu jsou v tomto plánu pé če navrhovány je umírn ěné zásahy. Nepo čítá se s v ětším objemem um ělé obnovy, ale jen s pomístným vylepšením za p ředpokladu, že výsadby budou ú činn ě chrán ěny před zv ěř í. K vysazování jsou vhodné v ětší sazenice, poloodrostky a odrostky (zejména v p řípad ě jilmu), které je nutno dob ře ochránit p řed zv ěř í a ukotvit, aby nedošlo k jejich vy- vrácení či zlomení. Stav výsadeb je zapot řebí pr ůběžn ě sledovat a dle pot řeby opravovat indi- viduální ochrany nebo alespo ň aplikovat repelent. V p řístupn ějších polohách zvážit výstavbu malých oplocenek o velikosti kolem 1 aru a v nich zavád ět sm ěs buku, klenu a jedle. Tímto zp ůsobem by bylo možné vytvo řit jádra budoucí obnovy na velké pasece jv. od vrcholu: po- třebný materiál by sem ale bylo nutné vynosit. Je ovšem možné ochránit výsadby individuál- ně. V každém p řípad ě je vhodn ější provést zalesn ění formou hlou čků nebo skupinek než plošn ě, nebo ť tím bude zajišt ěna pozd ější bohatší struktura porostu.

Strana 49 Plán pé če o PR Bukovec

Nejhorší stav obnovy je v severní části území, v psk 271 A 2a/1a. Zde se krom ě vlivu zv ěř e projevuje i pomístné silné zamok ření a chladn ější inverzní poloha. Obnova zde bude patrn ě probíhat ješt ě nejmén ě po další dv ě decenia, což však nemusí být na závadu. Tohoto času lze využít k zavád ění p řím ěsi dalších d řevin (v podmá čených partiích zejména jedle), výsledkem bude i v ěkov ě r ůznorod ější porost. Z mladých porost ů by m ěl být postupn ě zcela vyt ěžen mod řín, který je zde d řevinou geograficky nep ůvodní. Redukce mod řínu ovšem nesmí vést ke vzniku holiny. V p řípad ě výše ležící části severního svahu (271 B9/2/1a) není vhodné p říliš sp ěchat s odt ěžováním zbytk ů smrkové kmenoviny. Okolní porost je totiž dosud mladý a tvo řený p ře- vážn ě je řábem, který však nem ůže být hlavní cílovou d řevinou. U t ěchto pionýrských porost ů, které ovšem zaujímají zna čnou plochu v prostoru severn ě od vrcholu, nelze patrn ě o čekávat životnost p řes 50 let. D říve, než se za čnou rozpadat, m ěly by v nich již být p řipraveny v dostate čném po čtu klimaxové d řeviny (buk, klen, p řípadn ě smrk a jedle), což zatím v ětšinou neplatí. Z tohoto d ůvodu je smysluplné zachovat zbytky smr čin, i když jsou geneticky nekva- litní. V severních svazích dnes p ředstavují jediný souvislejší porost vyššího v ěku, který zde plní ur čité ekologické funkce. Nejvýše lze za čít s postupným odt ěžováním t ěchto smr čin od- spodu, naproti tomu málo vhodné jsou prosv ětlovací se če. Zvlášt ě neuspokojivý je stav lesa v západní části vrchu. Mladé smrkové porosty (místy s po četn ější jedlí) jsou v ětšinou již zapojené, tak řka stejnov ěké a bez listnaté p řím ěsi. Stano- višt ě je výrazn ě degradováno po p ředchozí holin ě z r. 1966 a z d řív ější doby i v d ůsledku dlouhodob ějšího odlesn ění, které tu z řejm ě trvalo po celou 1. polovinu 19. století a možná za- sahovalo i do dávn ější minulosti (ve stabilním katastru je plocha dokonce evidovaná jako pastvina). Výhledov ě lze uvažovat opatrné rekonstruk ční zásahy (vkládání bukových žeber atd.), zatím je t řeba se pokusit alespo ň o vnesení malé p řím ěsi buku a klenu do zbývajících mezer. Na LHC Jablonec panují celkov ě p řízniv ější pom ěry, což má jist ě i historické souvislosti. Jsou zde sice porosty staršího v ěku a pov ětšinou zapojené, celkov ě v nich ale p řevažuje smrk, což neodpovídá p řírodním podmínkám. V bukových částech posta čí snižovat podíl smrku p ři probírkách, v částech p řevážn ě smrkových bude nevyhnutelná postupná (nep římá) p řem ěna. Zapo čato s ní bylo (v rámci nahodilých t ěžeb) již v psk 23 A 10/1, následovat by m ěla i psk 23 A7 (východní úsek) a mladší smrkové skupiny okolo hlavní cesty. Tyto porosty lze nerovnom ěrn ě prosv ětlit (ohrožení v ětrem je zde malé), čímž se vytvo ří podmínky pro zmlazování buku, p řípadn ě klenu. Již dnes je v okolních sv ětlinách dosti bohaté zmlazení buku a lze o če- kávat, že s jeho rozší řením na další plochy se zmírní i tlak zv ěř e a zvýší šance na odr ůstání listnaté obnovy. V podobném duchu lze pracovat i v jižní části území, s výjimkou ploch vý- razn ě podmá čených, kde snadno dochází k vývrat ům (západní část psk 22 A10). V t ěchto prosv ětlených polohách jsou naopak vhodné podsadby jedle, p řípadn ě i klenu. Nejjižn ější po- rostní skupina 22 A 13/5/1 by m ěla být d ůsledn ě šet řena, zejména nesouvislá horní smrková etáž, v níž jsou zna čně staré smrky patrn ě p ůvodního genofondu. Tento porost má velmi p ěk- nou etážovitou strukturu p řírodního charakteru (d říve louka s rozptýlenými stromy), místy dob ře zachovalé bylinné patro (ješt ě bohatší je v porostu jižn ě, již za hranicí rezervace) v řad ě ohled ů tak jde vlastn ě o nejlepší porost v celé rezervaci, bohužel ale jen nepatrné rozlohy. V psk 23 A7 je vhodné prosv ětlení (probírka) i v západní, p řevážn ě bukové části, z d ůvodu podpory bylinného patra. Jedná se o floristicky hodnotný porost s bohatou bylinnou vegetací, ta je však v d ůsledku vysokého zápoje stromového patra vyvinuta jen velmi nesouvisle a místy zcela chybí. Aby bylo do budoucna dosaženo vhodné porostní struktury, je t řeba zásah provád ět neschematicky, tj. nerovnom ěrn ě po ploše a bez prosazování produk čních kritérií (tj. ponechávat i podúrov ňové a netvárné jedince).

Strana 50 Plán pé če o PR Bukovec

Příloha T1: Popis lesních porost ů a vý čet plánovaných zásah ů v nich Příloha M3: Mapa díl čích ploch a objekt ů b) nelesní pozemky Pracovní plochy s managementem se čení 1 x za rok (minimální interval se čení: 1 x za 4 roky) díl čí plochy č. 18 a 21 Díl čí plocha č. 18 je dlouhodob ě každý rok se čena místním zem ědělcem, který je v sou časné dob ě k se čení pravd ěpodobn ě smluvn ě vázán v rámci zem ědělských dotací. Pravidelné každo- ro ční se čení t ěchto mezofilních luk pravd ěpodobn ě zp ůsobuje jejich inklinaci k oligotrofním smilkovým trávník ům. Populaci vrati ček ( Botrychium lunaria ) na tomto stanovišti tento management z řejm ě vyhovuje.

Díl čí plocha č. 21 – tato nelesní plocha v minulosti (cca p řed 40 až 50 lety) za čala vlivem dlouhodobého neobhospoda řování zar ůstat náletovými d řevinami (p ředevším smrkem a b ří- zou), které místy vytvo řily až zapojený „lesní“ porost. Ten byl v pr ůběhu let 2005 až 2007 odstran ěn. Stávající vegetaci je nutno udržovat každoro čním kosením, aby toto stanovišt ě ne- zarostlo spole čenstvo pasek. Vykácená plocha leží z v ětší části v ochranném pásmu rezervace, kde by m ěl být stanovený management také dodržován. (minimální interval se čení: 1 x za 2 roky) Na této lokalit ě jsou umíst ěny stabilní čtverce (2 m x 2 m), kde je sledován vývoj vegetace po odstran ění d řevin ve srovnání s vývojem sousední louky sv. Polygono-Trisetion ( část t ěchto ploch se kosí, část se ponechává samovolnému vývoji, sledován je i vývoj vegetace na mís- tech, kde se pálily v ětve a nehroubí). Plochy ponechané samovolnému vývoji (v terénu jsou vyzna čeny k ůly s páskou) budou z režimu se čení vynechány.

Pracovní plochy s managementem se čení 1 x za 3 roky (minimální interval se čení: 1 x za 4 roky) díl čí plochy č. 6, 7, 8, 9, 10, 12, 24 – 34 Tento typ managementu se týká v ětšiny všech nezdegradovaných typ ů lu čních spole čenstev a všech jejich p řechodných stádií. Pro optimální vývoj všech výše uvedených typ ů spole čenstev by bylo nejlepší každoro ční se čení (s odstran ěním biomasy), ale výsledky dosavadního managementu (se čení 1 x za 2 roky) za období posledního plánu pé če ukazují, že ve vegetaci za toto období neprob ěhly žádné zásadní negativní zm ěny a že porost je v ůč i degrada čním pro- ces ům rezistentní. Interval se čení je proto možné prodloužit na 3 roky, s tím, že se bude vegetace pravideln ě sledovat a v p řípad ě nežádoucích zm ěn se interval se čení op ět zkrátí. Nezbytnou podmínkou tohoto periodického kosení je fázový posun se čí (tj. každý rok se na Upolínové louce i na Pra- louce pokosí práv ě 1/3 z takto navržených porost ů). D ůvodem je nejen ochrana populací hmyzu, ale i možnost generativního rozmnožování nepose čených rostlin. Na díl čích plochách č. 12 a 28 (pop ř. ojedin ěle i č. 30) se vyskytují po četné populace siln ě ohroženého druhu kropená če vytrvalého ( Swertia perennis ), který zde za číná kvést až v pr ůběhu července a v doporu čované dob ě se čení bývá v plném kv ětu. Tyto porosty je žá- doucí p ři se čení vynechat a umožnit dozrání semen (což se, nutno podotknout, v posledních letech pe čliv ě dodržuje). Dose čení lze provést až ke konci vegeta ční sezóny (p řelom srpna a zá ří) a není nutno je provád ět pravideln ě.

Strana 51 Plán pé če o PR Bukovec

Prodloužení intervalu kosení ve sv. Polygono-Trisetion je podpo řeno výsledky dlouhodobého (12-letého sledo- vání) vegetace na kosených a nekosených paralelách provád ěných na Pralouce (díl čí plocha č. 10). Na této ploše je umíst ěno 5 stabilních párových ploch o velikosti 5 m x 5 m, kde je každoro čně mj. sledována pokryvnost všech druh ů. Za sledované období nedošlo k vymizení žádného druhu v kosených ani nekosených plochách, po- čet druh ů s pokryvností v ětší než 1% v obou variantách z ůstal stejný, po čet všech druh ů bez ohledu na jejich pokryvnost byl významn ě vyšší u kosených variant. Nutno ovšem podotknout, že druhy s pokryvností menší než 1 % mohly být p ři botanickém pr ůzkumu p řehlédnuty (v kosených plochách byly lépe viditelné) a že jejich vý- skyt byl často pouze do časný. Záv ěry vyplývající z celkového po čtu druh ů bez ohledu na jejich pokryvnost by proto mohly být nep řesné a zavád ějící. Významná zm ěna však byla sledována v pokryvnosti častých druh ů, v kosených variantách došlo k podpo ření trav – Agrostis capillaris , Festuca rubra , Briza media , Anthoxanthum odoratum , naopak k potla čení bylin Geranium sylvaticum , Cirsium heterophyllum , Hypericum maculatum , na pokryvnost n ěkterých druh ů nem ěl management prakticky žádný vliv – Bistorta major , Veronica chamaedrys , Achillea millefolium , Vicia cracca , Potentilla erecta , Crepis mollis subsp. hieracioides . Obecn ě lze konstatovat, že kosení podpo řilo skupiny nízkých bylin, vysokých a nízkých trav, v neobhospoda řovaných plochách se vý- znamn ě zvýšila pokryvnost vysokých bylin. Zm ěny v pokryvnostech však probíhaly pomalu, k významným zm ěnám za čalo docházet až po 3 letech odlišného managementu. V letech 2008 a 2009 byly založeny další plochy, na kterých bude sledován vývoj vegetace s intervalem kosení 1 x za 2 a 1 x za 4 roky.

Pracovní plochy s managementem se čení 1 x za 5 let (minimální interval se čení: 1 x za 10 let, pouze u díl čích ploch č. 22 a 27 interval 1 x 5 let vždy dodržet) díl čí plochy č. 5, 13, 15, 16, 19, 22, 27 S výjimkou díl čí plochy č. 27 se jedná o mezofilní porosty v r ůzných stupních degradace. Díl čí plochy č. 5, 13 a 15 zar ůstá expanzivní tráva t řtina chloupkatá ( Calamagrostis villosa ), plochu č. 19 bršlice kozí noha ( Aegopodium podagraria ) a svízel p řítula ( Galium aparine ), plochu č. 22 star ček ( Senecio nemorensis agg.), bršlice kozí noha ( Aegopodium podagraria ) a srha řízna čka ( Dactylis glomerata ), na ploše č. 16 se p ředevším v horní části krom ě t řtiny chloupkaté za číná rozši řovat star ček ( Senecio nemorensis agg.) a po celé ploše se ojedin ěle objevuje smrkový nálet. Pro takto zdegradované porosty by bylo ideální každoro ční se čení, avšak s ohledem na nákla- dy spojené se se čením a s úklidem biomasy je v sou časné dob ě posta čující se čení 1 x za 5 let, které by mohlo porost „zakonzervovat“ v sou časném stavu a které by m ělo zabránit zar ůstání ploch náletem a nevratné degradaci porostu. Diskutabilní je pouze plocha č. 22, kde dlouhodobé neobhospoda řování z řejm ě vyhovuje vi- tální populaci upolínu a kde interval kosení 1 x za 5 let bude pravd ěpodobn ě (ale nejspíš pouze do časn ě) vyhovovat tomuto chrán ěnému druhu více než zmín ěnému spole čenstvu. Plochu je t řeba v pr ůběhu tohoto plánu pé če sledovat a v p řípad ě pot řeby navržený management upravit. Vegetaci na ploše č. 27 lze za řadit do podsv. Filipendulenion s dominantním tužebníkem ( Fi- lipendula ulmaria ). Tyto porosty se s nástupem pravidelného se čení obvykle m ění na spole- čenstva podsv. Calthenion . Ponechá-li se však tento typ porostu bez dlouhodob ějšího zásahu, tužebník se za čne rozvol ňovat a postupn ě zar ůstá nej čast ěji olší. P řestože se tužebníkové porosty jeví z ochraná řského hlediska jako mén ě hodnotné, z d ůvodu zachování co nejv ětší dru- hové a vegeta ční rozmanitosti na lokalit ě bude vhodné, z ůstane-li tento porost zachován. K zachování tohoto typu spole čenstva je se čení 1 x za 5 let posta čující. Je nutné, aby i pro tento typ managementu platila zásada, že plochy za řazené do této periody kosení se budou kosit postupn ě v pr ůběhu celého období, ne všechny najednou.

Strana 52 Plán pé če o PR Bukovec

Pracovní plochy bez zásah ů díl čí plochy č. 1, 2, 3, 4, 11, 14, 17, 20 Mezi bezzásahové plochy jsou za řazena lesní prameništ ě (díl čí plochy č. 1,2,3), které je mož- no považovat za primární bezlesí a které není t řeba nijak udržovat. Nutné je nezasahovat do jejich vodního režimu. Ostatní díl čí plochy ( č. 4, 11, 14, 17, 20) jsou v sou časné dob ě porostlé pasekovou vegetací, v rezervaci se vyskytují pouze maloplošn ě a nemají zásadní význam pro ochranu p řírody. Bez zásahu by m ěly z ůstat také skupiny vzrostlých strom ů (p řevážn ě smrk ů, mén ě javor ů klen ů a je řáb ů) pop ř. jejich vzrostlé solitéry, vyskytující se roztroušen ě na Pralouce (v ětší skupiny jsou na mapách díl čích a pracovních ploch zakresleny, menší skupinky a solitérní jedinci ne).

Pracovní plocha v pokusném režimu Na této ploše jsou umíst ěny stabilní čtverce, ve kterých je stanoven režim obhospoda řování podle jednotlivých pokusných variant.

V tabulce T2 jsou popsány jednotlivé díl čí plochy, vzhledem k mozaikovitému charakteru porostu a vzájemnému prolínání jednotlivých spole čenstev je jejich lokalizace na map ě (p říloha M7) pouze orienta ční a ani p řiřazení spole čenstev k jednotlivým typ ům luk není vždy jednozna čné. Na plochách, které nejsou na map ě popsány, se vyskytují solitérn ě nebo ve v ětších či menších skupinách p řevážn ě smrky, ojedin ěle javory kleny a je řáby.

Příloha T2: Popis díl čích ploch a objekt ů na nelesních pozemcích a vý čet plánovaných zásahů v nich Příloha M8: Mapa pracovních ploch na nelesní p ůdě

3.2 Zásady hospodá řského nebo jiného využívání ochranného pásma v četn ě návrhu zásah ů a p řehledu činností Většinu ochranného pásma tvo ří lesní porosty, p ři západním okraji rezervace navazují louky. Lesní část OP. Obecn ě platí, že by zp ůsob hospoda ření v ochranném pásmu nem ěl žádným zp ůsobem ohrožovat existenci p ředm ětů ochrany rezervace. Na hranicích rezervace by ne- měly být umis ťovány v ětší holose čné obnovní prvky, aby nedocházelo k nežádoucímu odclo- nění porost ů v rezervaci, nem ěly by zde být zakládány porosty nevhodného druhového slože- ní a provenien čního p ůvodu, které by mohly ovlivnit vývoj porost ů v rezervaci. Naopak je žádoucí, aby se zde hospoda řilo p řírod ě blízkým zp ůsobem, tj. s menšími obnovními prvky a s d řevinami p řirozené druhové skladby. Požadavek na šetrné hospoda ření je zvlášt ě naléhavý při jižním okraji rezervace, zejména v porostní skupin ě 25 A8/2a, která zde p ředstavuje velmi pěknou ukázku kv ětnaté bu činy. V tomto porostu je vhodné pracovat pouze s jednotlivým vý- běrem a minimalizovat narušení p ůdního povrchu, p řípadn ě vodního režimu. Nelesní část OP. Pro ochranné pásmo s lu čními spole čenstvy platí v podstat ě stejné zásady jako pro lu ční spole čenstva v rezervaci. V ětšina luk v ochranném pásmu je ± bez v ětších známek degradace. P řesto by bylo vhodné tyto louky (nebo alespo ň níže uvedená degradova- ná místa) p říležitostně pokosit. První degradovaný porost se nachází na kontaktu s parkovišt ěm Na Mo řin ě. Zde do lu čních dlouhodob ě nekosených spole čenstev, která p řísluší p řevážn ě do sv. Calthion a Polygono - Trisetion (pop ř. jejich p řechodných fází) mohou pronikat druhy z okrajových partií parkoviš- tě. Kombinace dlouhodobého neobhospoda řování spolu s okrajovým efektem parkovišt ě by mohla vytvo řit dobré podmínky pro rozší ření ruderálních pop ř. i invazních druh ů. V sou časné dob ě zde lze nalézt z ruderálních prvk ů ve v ětší mí ře kop řivu, vlivem nekosení je zde vysoká

Strana 53 Plán pé če o PR Bukovec pokryvnost pchá č r ůznolistý ( Cirsium heterophyllum ) a zvýšený výskyt srhy řízna čky (Dactylis glomerata ) a star čku hajního ( Senecio nemorensis agg.), částe čně sem zasahuje i šťovík alpský ( Rumex alpinus ). Druhou zdegradovanou plochou v ochranném pásmu je plocha za vodárnou, kde je jasn ě patr- ná dlouhodobá absence kosení. V eutrofním porostu převládají bršlice kozí noha ( Aegopodi- um podagraria ), kop řiva dvoudomá ( Urtica dioica ), srha řízna čka ( Dactylis glomerata ), star- ček hajní ( Senecio nemorensis agg.), pchá č r ůznolistý ( Cirsium heterophyllum ), z nep ůvodních druh ů se zde vyskytují všedobr horní ( Imperatoria ostruthium ), vl čí bob ( Lu- pinus polyphyllus ). Tato plocha není našt ěstí v bezprost ředním kontaktu s cennými lu čními spole čenstvy na Pralouce u Upolínové louce. Velmi cenné porosty se nacházejí u objektu „staré celnice“, již za hranicí ochranného pásma. Na zarostlém starém rameni Jizerky je vyvinuto velmi kvalitní spole čenstvo as. Caricetum rostratae s bohatým výskytem Menyanthes trifoliata a Potentilla palustris , na svahových prameništích výše je hojná Swertia perennis . Tento velmi kvalitní biotop dokládá, že cenné porosty se neomezují pouze na území rezervace, ale v r ůzné mí ře p řesahují i do jejího okolí. Proto je nutné náležit ě pe čovat i o toto širší zájmové území.

3.3 Zam ěř ení a vyzna čení území v terénu Rezervace je v terénu vyzna čena obvyklým zp ůsobem – pruhovým zna čením a tabulemi s malým státním znakem. Zna čení je v pom ěrn ě dobrém stavu, pon ěkud nejednozna čná je hranice p ři jižním okraji území. Obnovu zna čení je t řeba provád ět v závislosti na jeho stavu, obvykle 1x za 5 let, spadlé, p ří- padn ě zcizené hrani ční tabule opravit nebo nahradit co nejd říve po zjišt ění závady. Zam ěř ení rezervace bylo provedeno pouze na nelesní p ůdě, kde byl v r. 1996 vyhotoven geo- metrický plán pro odd ělení čty ř pozemk ů. Dle KN ale k odd ělení došlo jen v jediném p řípad ě (Upolínová louka). Nedostatky ve vymezení je t řeba odstranit, žádoucí je zam ěř ení v lesní části rezervace.

3.4 Návrhy pot řebných administrativn ě-správních opat ření v území Do řešit nedostatky parcelního vymezení, zejména nejednozna čné zahrnutí parcely 1812/2 (k. ú. Jizerka), z níž byla v r. 1996 odd ělena parcela č. 1812/3 a vymezení rezervace na lesní p ůdě a následn ě provést nové vyhlášení rezervace. Na úrovni MŽP prosadit zrušení neaktuálního (ale formáln ě stále platného) ministerského výnosu z r. 1987, toto řešit sou časn ě s dalšími ZCHÚ, kde dosud platné výnosy již neodpovídají dnešní, zatím nedostate čně legalizované situaci.

3.5 Návrhy na regulaci rekrea čního a sportovního využívání území ve řejností PR Bukovec je v sou časnosti velmi siln ě zatížena turistickým ruchem, což platí zejména o její jižní části. Jde o d ůsledek velké atraktivity Jizerky, na níž v posledním období proudí tak řka celoro čně tisíce návšt ěvník ů. Dokladem toho je p řepln ěné parkovišt ě na Mo řin ě (údajn ě 70 parkovacích míst, aut zde ale n ěkdy bývá i více), ležící jen n ěkolik desítek metr ů od hranice rezervace. P řestože v ětšina p řijížd ějících pokra čuje dále na Jizerku, řada lidí využívá nau čnou stezku na Bukovci, další zástupy proudí po cest ě sm ěř ující do údolí Jizery. Tato cesta je nyní pom ěrn ě hojn ě masov ě využívána i cyklisty. Regulace turistického ruchu se zatím nejeví nut- ná, nebo ť lidé se obvykle nevzdalují od cest a celkový vliv na území je tak pom ěrn ě nevý- znamný. Nejvíce zranitelné jsou lu ční biotopy, po jejich okrajích jsou vedeny frekventované cesty. Ani zde však nebyly pozorovány významn ější negativní jevy související s turistickým

Strana 54 Plán pé če o PR Bukovec ruchem. Žádoucí je nicmén ě nezvyšovat atraktivitu rezervace, bez sou časných úprav p řístu- pové cesty (stabilizace, díl čí odvodn ění), která není dimenzována na zvýšenou úrove ň ná- všt ěvnosti.

3.6 Návrhy na vzd ělávací využití území Rezervací prochází od roku 1971 nau čná stezka, která byla prvním za řízením tohoto druhu v tehdejším Severo českém kraji. Stezka je vybavena informa čními tabulemi, exponovan ější úseky jsou upraveny povalovými chodníky a sch ůdky se zábradlím. Sou časný stav pln ě vyhovuje a není zapot řebí jej nijak zásadn ě vylepšovat.

3.7 Návrhy na pr ůzkum či výzkum a monitoring p ředm ětu ochrany území Území p řírodní rezervace je pom ěrn ě dob ře prozkoumáno. Další pr ůzkumy tudíž nejsou nalé- havé a lze je plánovat a realizovat dle zájmu badatel ů či aktuálních pot řeb. Pokra čovat v mo- nitoringu vzácných druh ů pták ů v rámci monitorování p ředm ětu ochrany pta čí oblasti Jizerské hory.

4. Z ÁV ĚRE ČNÉ ÚDAJE

4.1 P ředpokládané orienta ční náklady hrazené orgánem ochrany p řírody podle jednotlivých zásah ů (druh ů prací) Druh zásahu (práce) a kvantifikace Orienta ční náklady Orienta ční náklady za rok (K č) za období platnosti plánu pé če (K č) Jednorázové a časov ě omezené zásahy geodetické zam ěř ení (lesní část ZCHÚ) 150 000,- obnova hranic ZCHÚ (tabule, pruhové zna čení) 100 000,- zpracování nového plánu pé če 50 000,- Jednorázové a časov ě omezené zásahy celkem (K č) 300 000,- Opakované zásahy se čení luk 50 000,- 500 000,- odstra ňování lupiny z lomu, pop ř. z dalších míst 5 000,- 50 000,- likvidace náletových d řevin z luk 20 000,- 200 000,- údržba nau čné stezky 50 000,- 500 000,- nadstandardní lesnické zásahy* 100 000,- 1 000 000,- pta čí budky 5 000,- 50 000,- Opakované zásahy celkem (K č) 2 300 000,- Náklady celkem (K č) 2 600 000,- *) podpora cílových d řevin p ři obnov ě a výchov ě, dopl ňující výsadby, ochrana proti zv ěř i

4.2 Použité podklady a zdroje informací ANDRÉE A. (1868): Ausflüge im Isergebirge. – Verh. Bot. Provinz Brandenburg, Berlin, 10: 139-143. ANONYMUS (2009): Osnova plán ů pé če o národní p řírodní rezervace, p řírodní rezervace, národní p ří- rodní památky, p řírodní památky a jejich ochranná pásma. – MŽP ČR, Praha. BALÁTOVÁ -T ULÁ ČKOVÁ E. (1983): Feuchtwiesen des Landschaftschutzgebietes Jizerské hory. I.,II. – Folia Geobot. Phytotax., Praha, 18: 113-136 et 247-285. BALÁTOVÁ -TULÁ ČKOVÁ E. (1984): Hochstaudengesellschaften des Landschaftsschutzgebietes Jizer- ské hory. – Folia Geobot. Phytotax., Praha, 19: 5-27.

Strana 55 Plán pé če o PR Bukovec

BEZD ĚČ KA P. (2003): Výsledky determinace mravenc ů (Hymenoptera: Formicidae) z CHKO Jizerské hory z roku 2003. – Nepubl. strojopis, 7 pp., depon. in AOPK – Správa CHKO Jizerské hory a krajské st ředisko Liberec a Severo české muzeum v Liberci. CIPRA Z. (2001): Plán pé če o PR Bukovec 2002-2011 – posouzení. – Ms., 10 p. [depon. in: Správa CHKO Jizerské hory, Liberec] DEMEK J. [ed.] et al. (1987): Zem ěpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. – Academia, Praha, 584 pp. DOBRORUKA L. J. (1958): Neue Chilopoden aus Böhmen. – Zoologische Anzeiger, Leipzig, 160(1-2): 25-28. ENGLER A. (1865): Ueber die Vegetation des Isergebirges. – Jahresber. Schles. Ges. Vaterl. Cult., Breslau, 42 (1864): 65-69. FARKA Č J., K RÁL D. & Š KORPÍK M. [eds] (2005): Červený seznam ohrožených druh ů České republiky. Bezobratlí. – Agentura ochrany p řírody a krajiny ČR, Praha, 760 pp. FIRBAS F. (1929): Die Pflanzendecke des Friedländischen. – Heimatkunde des Bezirkes Friedland in Böhmen, Friedland, 155-246. HOUŠKOVÁ E. (1989): Botanický inventariza ční pr ůzkum SPR Bukovec. – Ms., 24 p. [depon. in: Správa CHKO Jizerské hory, Liberec] CHALOUPSKÝ J.[red.] (1989): Geologická mapa ČR (1:50 000). List 03-23 Harrachov. – Úst ř. Ústav Geol., Praha. CHALOUPSKÝ J.[red.] (1989): P řehledná geologická mapa Krkonoš a Jizerských hor. (1:100 tis.) – Úst ř. Ústav Geol., Praha. CHVÁLA M. & V ONI ČKA P. (2008): Lovilkovití (Diptera: Hybotidae) Jizerských hor a Frýdlantska. In: VONI ČKA P. & PREISLER J. [eds.]: Výsledky entomologického výzkumu Jizerských hor a Frýd- lantska I. – Sborn. Severo čes. Muz., Přír. V ědy, Liberec, 26: 237-251. CHYTRÝ M. [ed.] (2007): Vegetace České republiky. 1. Travinná a ke říčková vegetace. – Academia, Praha. CHYTRÝ M., K UČERA T. & K OČÍ M. [eds.] (2001): Katalog biotop ů České republiky. – Agentura ochrany p řírody a krajiny ČR, Praha. JENÍK J. (1961): Alpinská vegetace Krkonoš, Králického Sn ěžníku a Hrubého Jeseníku. – Nakl. ČSAV, Praha. JEŽEK J., V ONI ČKA P. & PREISLER J. (2008): Koutulovití (Diptera: Psychodidae) Jizerských hor. a Frýdlantska. In: VONI ČKA P. & PREISLER J. [eds.]: Výsledky entomologického výzkumu Jizer- ských hor a Frýdlantska I. – Sborn. Severo čes. Muz., Přír. V ědy, Liberec, 26: 129-151. KOCOUREK P. (1999): Mnohonožky (Diplopoda) Chrán ěné krajinné oblasti Jizerské hory. – Nepubl. strojopis, 5 pp., depon. in AOPK – Správa CHKO Jizerské hory a krajské st ředisko Liberec. KOCOUREK P. (2000): Mnohonožky (Diplopoda) Chrán ěné krajinné oblasti Jizerské hory. – Nepubl. strojopis, 3 pp., depon. in AOPK – Správa CHKO Jizerské hory a krajské st ředisko Liberec. KOCOUREK P. (2001): Mnohonožky (Diplopoda) Chrán ěné krajinné oblasti Jizerské hory. – Nepubl. strojopis, 3 pp., depon. in AOPK – Správa CHKO Jizerské hory a krajské st ředisko Liberec. KOCOURKOVÁ J. (2000): Zpráva z výzkumu lichenoflóry Jizerských hor za rok 2000. – Ms. KOŘISTKA C. (1877): Das Riesen- und Isergebirge und seine östlichen Vorlagen. – Arb. Topogr. Abt. Landesdurchforsch. in Böhmen, Prag, II/1. KOSEK M. (1989): Státní p řírodní rezervace Bukovec. Lesnický inventariza ční pr ůzkum. – Ms., 4 p. [depon. in: Správa CHKO Jizerské hory, Liberec] KRAMPL F. & M AREK J. (1999): P řísp ěvek k poznání sou časné fauny motýl ů (Lepidoptera) Jizerských hor. – Sborn. Severo čes. Muz., P řír. V ědy, Liberec, 21: 145-188. KRAMPL F. & M AREK J. (2003): Faunisticky významné nálezy motýl ů (Lepidoptera) v Jizerských ho- rách, Česká republika, v letech 1999-2003 a ekologicko-geografické poznámky k ší ření n ěkte- rých druh ů. – Sborn. Severo čes. Muz., P řír. V ědy, Liberec, 23: 127-174.

Strana 56 Plán pé če o PR Bukovec

KRAMPL F. & M AREK J. (2005): Inventariza ční pr ůzkum motýl ů (Lepidoptera) p řírodní rezervace Bu- kovec. – Nepubl. strojopis, 52 pp., depon. in AOPK Praha a AOPK – Správa CHKO Jizerské hory a krajské st ředisko Liberec. KUBÁT K. (1986): Výsledky botanických exkursí po Jizerských horách (okolí Jizerky) ve dnech 14.- 18. 7. 1986. – Ms., 5 p. [depon. in: správa CHKO Jizerské hory, Liberec] KUBÁT K., H ROUDA L., C HRTEK J. jun., K APLAN Z., K IRSCHNER J. & Š TĚPÁNEK J. [eds.] (2002): Klí č ke kv ěten ě České republiky. – 928 p., Academia, Praha. KUČERA J. & V ÁŇA J. (2003): Check- and Red List of the bryophytes of the Czech Republic. – Preslia, Praha, 75: 193-222. KŮRKA A. (1999): Pavouci (Araneida) Chrán ěné krajinné oblasti Jizerské hory. – Sborn. Severo- čes. Muz., Přír. V ědy, Liberec, 21: 119-136. KŮRKA A. (2005): Inventariza ční pr ůzkum pavouk ů (Araneae) p řírodní rezervace Bukovec. – Nepubl. strojopis, 17 pp. + nálezová databáze (*xls), depon. in AOPK Praha a AOPK – Správa CHKO Jizerské hory a krajské st ředisko Liberec. LAUTERER P. (2001): Mery (Sternorrhyncha, Psylloidea) Jizerských hor. – Sborn. Severo čes. Muz., Přír. V ědy, Liberec, 22: 85-99. MÁCA J. (2009): Octomilkovití (Diptera: Drosophilidae) Jizerských hor a Frýdlantska. In: VONI ČKA P. & PREISLER J. [eds.]: Výsledky entomologického výzkumu Jizerských hor a Frýdlantska I. – Sborn. Severo čes. Muz., Přír. V ědy, Liberec, 27: 173-184. MACEK J. (2009): Širopasí blanok řídlí (Hymenoptera: Symphyta) Jizerských hor a Frýdlantska. In: VONI ČKA P. & PREISLER J. [eds.]: Výsledky entomologického výzkumu Jizerských hor a Frýd- lantska II. – Sborn. Severo čes. Muz., Přír. V ědy, Liberec, 27: 199-237. MACKOV ČIN P., S EDLÁ ČEK M. & K UNCOVÁ J. [eds.] (2002): Liberecko. In: Mackov čin P. & Sedlá ček M (eds.), Chrán ěná území ČR, svazek III. – Agentura ochrany p řírody a krajiny ČR a Ekocent- rum Brno, Praha, 331 pp. MAZÁNEK L., V ONI ČKA P. & PREISLER J. (2009): Pest řenkovití (Diptera: Syrphidae) Jizerských hor a Frýdlantska. In: VONI ČKA P. & PREISLER J. [eds.]: Výsledky entomologického výzkumu Jizer- ských hor a Frýdlantska II. – Sborn. Severo čes. Muz., Přír. V ědy, Liberec, 27: 3-46. MENZEL G. (1868): Physiographie des Isergebirges. – Reichenberg-Friedland. MÍCHAL I. & PET ŘÍČEK V. [eds.] (1999): Pé če o chrán ěná území II. Lesní spole čenstva. – Praha, 714 p. MIKYŠKA R. et NEUHÄUSLOVÁ Z. (1969): Geobotanická mapa ČSSR 1:200 000. 1. České zem ě. List M-33-X Liberec. – Academia a Kartografické nakladatelství, Praha. MORAVEC J. et al. (1995): Rostlinná spole čenstva České republiky a jejich ohrožení. 2. vydání. – Se- vero čes. Přír., Litom ěř ice, Příl. 1995, 1–206. NEUHÄUSLOVÁ Z. et al. (1998): Mapa potenciální p řirozené vegetace České republiky (1:500 000). – Academia, Praha. NEVRLÝ M. (1981): Kniha o Jizerských horách. Severo české nakladatelství, Ústí nad Labem. NEVRLÝ M., SIMM O. & PIKOUS J. (2006): T ři iseriny. Jizerka – Velká Jizera – Orle. – Liberec, 152 p. PAVL Ů L. & B URDA J. (1999): P řísp ěvek k floristickému poznání Bukovce v Jizerských horách. – Sborn. Severo čes. Muz., Přír. V ědy, Liberec, 21: 95-117. PILOUS V. (2006): Pleistocénní glacigenní a niva ční modelace Jizerských hor. – Opera Corcontica, 43: 21-44. PLESNÍK J., H ANZAL V. & BREJŠKOVÁ L. (2003): Červený seznam ohrožených druh ů České republiky. Obratlovci. – P říroda, 22: 1-183. PLOCEK A. (1974): Nástin kv ěteny Jizerských hor. – Ms. [Dis. Pr., depon. in: Bibl. Kat. Bot. P řírod. Fak. UK, Praha ] PLOCEK A. (1982-1986): Kv ětena Jizerských hor. 1-4. – Sborn. Severo čes. Muz., P řír. V ědy, Liberec, 12: 5-44, 13: 5-24, 14: 5-39 et 15: 5-52 [nedokon čeno].

Strana 57 Plán pé če o PR Bukovec

PROCHÁZKA F. [ed.] (2001): Černý a červený seznam rostlin České republiky (stav v roce 2000). – Příroda, Praha, 18: 1-166. QUITT E. (1971): Klimatické oblasti ČSSR. – Stud. Geogr., Brno, 16: 1-74 (mapa). RŮŽI ČKA J. & V ONI ČKA P. (1999): Brouci (Coleoptera) su ťových ekosystém ů Jizerských hor a Ješt ědu (severní Čechy). – Sborn. Severo čes. Muz., Přír. V ědy, Liberec, 21: 189-201. SCHLEGER E. (1970): Oblastní elaborát historického pr ůzkumu lesa pro oblast Jizerské hory zpracova- ný podle elaborát ů pro jednotlivé lesní hospodá řské celky této oblasti. – Ms., 114 str. SCHUSTLER F. (1918): Krkonoše. Rostlinozem ěpisná (fytogeografická) studie. – Archiv P řír. Výzk. Čech, Praha, 16/4: 1-181. SKALICKÝ V. (1988): Regionáln ě fytogeografické člen ění ČSR. – In: Kv ětena ČSR, díl 1., Academia, Praha, 103-121. SKŘIVÁNEK F. (1967): Zpráva o základním inventariza čním výzkumu SPR Bukovec. (Geologie a geomorfologie) – Ms., 3 p. [depon. in: Správa CHKO Jizerské hory, Liberec] STRAKA J., D VO ŘÁK L. & BOGUSCH P. (2009): Žahadloví blanok řídlí (Hymenoptera: Aculeata) Jizer- ských hor a Frýdlantska. In: VONI ČKA P. & PREISLER J. [eds.]: Výsledky entomologického vý- zkumu Jizerských hor a Frýdlantska II. – Sborn. Severo čes. Muz., Přír. V ědy, Liberec, 27: 239- 275. SÝKORA T. (1971): Lesní rostlinná spole čenstva Jizerských hor. In: Knižnice Jizerských hor, 11: 1-60, ed. Severo čes. Mus., Liberec. SÝKORA T. (1976): Botanický inventariza ční pr ůzkum chrán ěného území Bukovec. – Ms., 33 p. [depon. in: Správa CHKO Jizerské hory, Liberec] ŠEV ČÍK J. & V ONI ČKA P. (2008): Dvouk řídlí (Diptera: Nematocera) čeledí Mycetophilidae (bedlobyt- kovití), Keroplatidae, Bolitophilidae, Diadocidiidae, Sciaridae (smutnicovití) a Anisopodidae (stružilkovití) Jizerských hor. In: VONI ČKA P. & PREISLER J. [eds.]: Výsledky entomologického výzkumu Jizerských hor a Frýdlantska I. – Sborn. Severo čes. Muz., Přír. V ědy, Liberec, 26: 95- 127. ŠIFNER F. (2008): Three new species of the family Scathophagidae (Diptera) from the Palaearctic region with a redescription of the male of Amaurosoma longicorne. – Acta Entomol. Mus. Nat. Pragae, 48(1): 103-109. ŠIFNER F. (2009): Výkalnicovití (Diptera: Scathophagidae) Jizerských hor a Frýdlantska. In: VONI ČKA P. & PREISLER J. [eds.]: Výsledky entomologického výzkumu Jizerských hor a Frýdlantska II. – Sborn. Severo čes. Muz., Přír. V ědy, Liberec, 27: 185-197. ŠIME ČEK J. (1986): Rozší ření obojživelník ů a plaz ů na území Chrán ěné krajinné oblasti Jizerské hory. – Fauna Boh. Septentr., Ústí n. L., 11: 61-63. TKO Č M. & VAŇHARA J. (2008): Stla čenkovití (Diptera: Opetiidae a Platypezidae) Jizerských hor a Frýdlantska. In: VONI ČKA P. & PREISLER J. [eds.]: Výsledky entomologického výzkumu Jizer- ských hor a Frýdlantska I. – Sborn. Severo čes. Muz., Přír. V ědy, Liberec, 26: 255-260. TOLASZ R. [ed.] (2007): Atlas podnebí Česka. – Český hydrometeorologický ústav a Univerzita Pa- lackého, Praha a Olomouc. TOMANDL M. (1957): Zpráva o historickém pr ůzkumu lesního hospodá řského celku Jablonec nad Ni- sou. – Ms., 47 str. TOMANDL M. (1958): Historický pr ůzkum les ů pro lesní hospodá řský celek Frýdlant. – Ms., 83 str. TOMANDL M. (1967): historie les ů pro lesní hospodá řský celek Frýdlant, lesní závod Frýdlant. Doda- tek k elaborátu historického pr ůzkumu LHC Frýdlant v. Č. – Ms., 37 str. TOMANDL M. (1972): D ějiny lesního hospodá řství v Jizerských horách. – Knižnice Jizerských hor, Severo čes. Mus., Liberec, 12: 1-68. TOMANDL M. (19xx): Význam d řeva pro sklá řské hut ě v Jizerských horách. – Separát bez uvedení edice, 32 str. TOMÁŠEK M. (1992): Půdní mapa ČR. List 03-23 Harrachov. – Český Geol. Ústav, Praha.

Strana 58 Plán pé če o PR Bukovec

VACEK S. (2001): Plán pé če o p řírodní rezervaci Bukovec na období 2002-2012. – Ms., 46 p. [depon. in: Správa CHKO Jizerské hory, Liberec] VESECKÝ A. [ed.] et al. (1958): Atlas podnebí Československé socialistické republiky. – Praha. VESECKÝ A. [ed.] et al. (1961): Podnebí Československé socialistické republiky. Tabulky. – Praha. VONI ČKA P. & ČTVRTE ČKA R. (1999): Inventariza ční pr ůzkum brouk ů (Coleoptera) p řírodní retervace Bukovec v Jizerských horách. – Sborn. Severo čes. Muz., Přír. V ědy, Liberec, 21: 213-222. VONI ČKA P. & PREISLER J. (1999): Nálezy vzácn ějších drobných savc ů (Mammalia: Insectivora, Ro- dentia) v Chrán ěné krajinné oblasti Jizerské hory. – Sborn. Severo čes. Muz., Přír. V ědy, Libe- rec, 21: 243-245. VONI ČKA P. & PREISLER J. [eds.] (2008): Výsledky entomologického výzkumu Jizerských hor a Frýdlantska I. – Sborn. Severo čes. Muz., Přír. V ědy, Liberec, 26: 1-287. VONI ČKA P. & PREISLER J. [eds.] (2009): Výsledky entomologického výzkumu Jizerských hor a Frýdlantska II. – Sborn. Severo čes. Muz., Přír. V ědy, Liberec, 27: 1-278. Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., kterou se provád ějí n ěkterá ustanovení Zákona ČNR č. 114/1992 Sb. Vyhláška MŽP ČR č. 60/2008 Sb., o plánech pé če, ozna čování a evidenci chrán ěných území.

4.3 Seznam používaných zkratek CHKO – chrán ěná krajinná oblast, EVL – evropsky významná lokalita, IO – individuální ochrana, LHC – lesní hospodá řský celek, LHE – lesní hospodá řská evidence, LHP – lesní hospodá řský plán, LT – lesní typ, LZ – lesní závod, OP – ochranné pásmo, PR – p řírodní rezervace, psk – porostní skupina, SLT – soubor lesních typ ů, SPR – státní p řírodní rezervace, ÚSES – územní systém ekologické stabi- lity, VÚRV – Výzkumný ústav rostlinné výroby, ZCHÚ – zvlášt ě chrán ěné území, další použité zkratky (pokud nejsou všeobecn ě srozumitelné) jsou vysv ětleny na p říslušných místech textu. Zkratky d řevin užívané zejména v tabulkách: bk buk lesní ( Fagus sylvatica ) bř bříza b ělokorá ( Betula pendula ) břk bříza karpatská ( Betula carpatica ) jd jedle b ělokorá ( Abies alba ) jl(h) jilm horský ( Ulmus glabra ) jř je řáb pta čí ( Sorbus aucuparia ) jvm javor mlé č ( Acer platanoides ) kl javor klen ( Acer pseudoplatanus ) md mod řín opadavý ( Larix decidua ) sm smrk ztepilý ( Picea abies ) smp smrk pichlavý ( Picea pungens )

4.4 Plán pé če zpracoval

RNDr. Richard Viš ňák, Ph.D. biologické a ekologické pr ůzkumy Mlýnská 271, 471 27 Stráž pod Ralskem listopad 2010 Kapitoly v ěnované nelesní části rezervace zpracovala ing. Lenka Pavl ů. Podklady k zoologii p řipravili ing. Pavel Voni čka a mgr. Martin Pudil.

Strana 59 Plán pé če o PR Bukovec

PŘÍLOHY

Tabulky:

Příloha T1 – Popis lesních porost ů a vý čet plánovaných zásah ů v nich (Tabulka k bodu 2.5.1 a k bodu 3.1.2). Příloha T2 – Popis díl čích ploch a objekt ů na nelesních pozemcích a vý čet plánovaných zásah ů v nich (Tabulka k bod ům 2.5.2, 2.5.3 a 2.5.4 a k bodu 3.1.2).

Mapy:

Příloha M1 – Orienta ční mapa s vyzna čením území Příloha M2 – Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ Příloha M3 – Mapa díl čích ploch na lesní p ůdě Příloha M4 – Lesnická mapa typologická Příloha M5 – Stupn ě p řirozenosti lesních porost ů Příloha M6 – Lesní porostní mapa Příloha M7 – Mapa díl čích ploch na nelesní p ůdě Příloha M8 – Mapa pracovních ploch na nelesní p ůdě Příloha M9 – Historické mapy

Ostatní:

Příloha S1 – Podrobn ější popisy díl čích ploch (les) Příloha S2 – Floristický p řehled

Strana 60 Příloha T1 Popis lesních porost ů a vý čet plánovaných zásah ů v nich

Bukovec – LHC Frýdlant JPRL díl čí vým ěra RS/PT zastoupení d řevin pr ům. stupe ň doporu čený zásah nal. poznámka plocha v ha výška přir. 271A2a/1a 1 8,21 1B sm 4, md 1,j ř 2, kl 2, 7/1 D důsledná ochrana listnatých výsadeb, ná- 1 rozsáhlá a nep řehledná skupina, na JV bk 1, jd rost ů a jd p řed zv ěř í, dle pot řeby prosad- snad sm z p řirozené obnovy po genetic- by, ve vlh čích úsecích pouze jd; ky p ůvodním sm porostu v zapojených částech pro řezávka 271A2b 2 3,85 1B jř 5, sm 3, md 1, bk +, 8 D ve 2. pol. decenia pro řezávka v zapoje- 1 nehomogenní skupina, na části smrk, na kl + nějších sm částech, postupná redukce md, většin ě plochy je řáb, místy bohaté by- uvol ňování cílových d řevin a jejich linné patro ochrana p řed zv ěř í 271A17/1b 3 0,65 1A bk 8, kl 1, sm 1/sm 5, 28/2 C pouze uvol ňování bk a kl proti sm 2 malá skupina, na J souvislejší zbytek bk 3, kl 1, j ř 1 staré bk nadúrovn ě 271B3/1b 4 4,24 1C sm 8, jd 2, j ř, kl, bk, b ř, 12/1 D probírka 1x za decenium, uvol ňovat jd, ve 1 jí sv ětlinách výsadba bk, kl s kvalitními ochranami 271B4 5, 6 0,35 1B jř 8, sm 2 9 D bez zásahu – dv ě odlehlé části na SZ (je řábiny) 271B4 7, 8, 9, 1,57 1C sm 10 18 D nepravidelné probírky s cílem prosv ětlení 2 6 samostatných díl ů (smr činy) 10, 11, porostu pro vnášení listnaté p řím ěsi, vý- 12 sadba bk a kl s IO 271B9/2/1a 13 10,85 1A sm 3, j ř 5, bk 1, kl 1, 22/8/1 C zalesnit velkou sv ětlinu jv. od vrcholu, 1 rozsáhlý porost nestejného charakteru, jlh vysadit v n ěkolika hlou čcích bk, sm, kl, v obtížn ě sch ůdném terénu jd s ú činnými ochranami proti zv ěř i, zbytek psk bez zásahu (ev. uvol ňování bk a kl), sm skupiny zatím ponechat 271B101 14 0,04 – bezlesí – bez zásahu – malé bezlesí – l ůmek Bukovec – LHC Jablonec JPRL díl čí vým ěra RS/PT zastoupení d řevin pr ům. stupe ň doporu čený zásah nal. poznámka plocha v ha výška přir. 22A5a 15, 16 0,36 2C sm 9, kl 1 20 D postupná p řem ěna na porost s p řevahou 3 dv ě části odd ělené prameništním bezle- bk a kl sím 22A10 17 1,38 2C sm 10, kl, bk 26 D podsadba jd do podmá čených sv ětlin na 2 západ ě, na V pomístné prosv ětlení (ob- novní t ěžba) 22A13/5/1 18 1,56 2C sm 6-7, bk 2-3, kl 1 28/16/ C bez zásahu, staré sm ponechat na dožití, – vedle psk 23 A13 nejcenn ější porost 1 šet řit níže ležící porost za hranicí rezerva- v rezervaci – patrn ě autochtonní sm ce (v OP) 22A101 16 0,13 – bezlesí – bez zásahu – svahové prameništ ě 22A658 20 0,28 – bezlesí – zachovat stávající charakter cesty – bezlesí – nezpevn ěná cesta 23A2 21, 22 0,19 2A sm 7, bk 3 8 D bez zásahu – dv ě části, malá skupina u cesty 23A5 23 0,31 2A bk 5, sm 4, kl 1, jvm, j ř 14 C bez zásahu – 23A5a 24 0,51 2A bk 6, sm 2, kl 2 16 C bez zásahu – zčásti charakteru parkového lesa 23A6 25 0,3 2B sm 10 20 E prosv ětlení porostu (probírka), nejlépe 2 porost k p řem ěně v horní části, jednotliv ě podsadit bk a kl 23A7 26 5,88 2A bk 5-6, sm 4-5, kl, jvm, bk 22, C siln ější probírka ve smrkové části – cca 2 větší porost nestejného charakteru – na 2B jř, jí sm 28 20 % zásoby (podpora zmlazení bk), Z p řevážn ě bk, na V sm; na V nezbytná v bukové části nerovnom ěrn ě prosv ětlit, přem ěna přednostn ě vybírat sm, obecn ě šet řit kl a vtroušené d řeviny 23A10/1 27 3,19 2B sm 7, bk 3, kl, jlh, jvm 28 D probírka v jižním výb ěžku (ve sm části), 2 východní (nejv ětší) část postupná redukce sm 23A10/1 28 0,32 2A bk 6, sm 3, kl 1, jlh 26 C probírka ve smrkové části 3 st řední část 23A10/1 29 0,32 2B sm 9, kl +, bk + 26 E probírka 2 západní část 23A13 30 0,41 2A bk 7, kl 2, jlh 1, sm bk 22, B bez zásahu nejzachovalejší porost v PR kl 15 23A101 31 0,37 – bezlesí – dle pot řeby likvidace lupiny mnoholisté 3 bezlesí – starý kamenolom Vysv ětlivky: JPRL – jednotka prostorového rozd ělení lesa; díl čí plochy – po řadové číslo díl čí plochy; RS/PT – rámcová sm ěrnice / porostní typ; zastoupení d řevin – údaj v desítkách procent, dle terénního zjišt ění; pr ům. výška – pr ůměrná výška (hlavního) porostu v metrech; stupe ň přir. – stupe ň p řirozenosti dle metodiky (A – les p ůvodní, B – p řírodní, C – přírod ě blízký, D – kulturní, E – nep ůvodní); nal. – naléhavost, zásah: 1 – naléhavý, nezbytný pro p ředm ět ochrany, 2 – vhodný, 3 – možný, zbytný. Bližší popis díl čích ploch je obsažen v p říloze S1. Příloha T2

Popis díl čích ploch a objekt ů na nelesních pozemcích a vý čet plánovaných zásah ů v nich díl čí název vým ěra stru čný popis charakteru plochy nebo objektu a dlouhodobý cíl pé če doporu čený nal. termín interval plocha (ha) zásah 1 Pralouka 0,09 prameništ ě s dom. Carex rostrata , dále Chaerophyllum hirsutum , Carex nigra , Crepis pa- bez zásahu – –– (část) ludosa , ojedin ěle – Carex echinata , C. canescens , Juncus effusus , Equisetum sylvaticum , Myosotis nemorosa , Bistorta major , Cirsium palustre , Galium palustre , Potentilla erecta , Rumex acetosa 2 Pralouka 0,01 prameništ ě se Stellaria alsine , Epilobium palustre , Carex echinata , C. nigra , C. canescens , bez zásahu – –– (část) Glyceria fluitans , Viola palustris , Myosotis nemorosa ; na okrajích C. ovalis , C. rostrata , Equisetum sylvaticum , Juncus filiformis , Deschampsia cespitosa 3 Pralouka 0,05 prameništ ě s dom. Carex rostrata , dále C. echinata , C. nigra , Galium palustre , Juncus fi- bez zásahu – –– (část) liformis , J. effusus , Glyceria fluitans , Epilobium palustre (desítky), Crepis paludosa , Chae- rophyllum hirsutum ; na okrajích Equisetum sylvaticum 4 Pralouka 0,05 paseková vegetace – Senecio nemorensis agg., Calamagrostis villosa , atd. bez zásahu – –– (část) 5 Pralouka 0,22 poz ůstatek zdegradované louky (p ůvodn ě z řejm ě as. Geranio-Trisetetum ); dnes dom. Ca- kosení 3 VII 1 x za 5 let (část) lamagrostis villosa , roztroušen ě – Cirsium heterophyllum , Deschampsia cespitosa , Hyperi- cum maculatum , Campanula patula , Luzula luzuloides , Rumex acetosa , Carex pallescens , Hieracium laevigatum , Senecio nemorensis agg., ojedin ěle – Arnica montana , Trollius altissimus 6 Pralouka 0,04 smilkový trávník s druhy – Festuca rubra , Nardus stricta , Carex pilulifera , C. pallescens , kosení 2 VII 1 x za 3 (část) Potentilla erecta , Campanula rotundifolia . Nekosený porost za číná p řer ůstat Cirsium hete- roky rophyllum a Hypericum maculatum , ojedin ěle se vyskytuje Trollius altissimus , z lesních lem ů proniká Melampyrum sylvaticum 7 Pralouka 0,39 smilkový trávník s druhy – Festuca rubra , Anthoxanthum odoratum , Nardus stricta , Carex kosení 2 VII 1 x za 3 (část) pilulifera , Luzula multiflora , L. luzuloides , Galium saxatile , Hieracium pilosella , Carlina roky acaulis , Polygala vulgaris , Rhinanthus minor , Cardaminopsis halleri , Campanula rotundifolia , C. patula , Potentilla erecta , Trifolium spadiceum , spole čenstvo místy jeví náznaky přechodu ke sv. Polygono-Trisetion – s vyšší pokryvností se zde uplat ňují Cirsium heterophyllum , Geranium sylvaticum , dále také Hypericum maculatum , Leontodon hispidus , Leu- canthemum ircutianum , Antennaria dioica . Hojný výskyt Arnica montana (stovky jedinc ů), Gymnadenia conopsea (desítky), ve spodní části hojn ě Trollius altissimus . Ojedin ěle Veratrum album subsp. lobelianum díl čí název vým ěra stru čný popis charakteru plochy nebo objektu a dlouhodobý cíl pé če doporu čený nal. termín interval plocha (ha) zásah 8 Pralouka 0,83 sv. Polygono-Trisetion (místy as. Geranio-Trisetetum ), strukturu porostu tvo ří trávy, nap ř.: kosení 2 VII 1 x za 3 (část) Agrostis capillaris , Festuca rubra , Trisetum flavescens , Anthoxanthum odoratum , Briza roky media , Luzula luzuloides , místn ě Poa chaixii , z bylin pravideln ě Cirsium heterophyllum , Geranium sylvaticum , Hypericum maculatum , Cardaminopsis halleri , Veratrum album subsp. lobelianum , Meum athamanticum , Dactylorhiza majalis , ojedin ěle Gentiana asclepiadea , v sušších partiích p řechod ke sv. Violion caninae – Polygala vulgaris, Hieracium pilosella, Gymnadenia conopsea (ojedin ěle), Arnica montana , ojedin ělý výskyt Botrychium lunaria , v horní části zajímavý výskyt druhu Campanula rhomboidalis a jeho k říženc ů s C. rotundifolia ( Campanula x iserana ) 9 Pralouka 0,06 běžná garnitura druh ů místních smilkových trávník ů + Gymnadenia conopsea (ojedin ěle), kosení 2 VII 1 x za 3 (část) Hieracium aurantiacum roky 10 Pralouka 0,49 přechodná fáze mezi krátkostébelným oligotrofním trávníkem a trojšt ětovou loukou, porost kosení 2 VII 1 x za 3 (část) podobný díl čí ploše č. 7, mén ě však Polygala vulgaris , Nardus stricta , Carex pilulifera , roky Galium saxatile , místy po četn ě Cirsium heterophyllum , Hypericum maculatum a Geranium sylvaticum , ojedin ěle Meum athamanticum , Phyteuma spicatum . Roztroušen ě Arnica montana a Trollius altissimus , Gymnadenia conopsea (ojedin ěle), Platanthera chlorantha (pouze 3 ks) 11 Pralouka 0,02 paseková vegetace – Senecio nemorensis agg., Calamagrostis villosa , atd. bez zásahu – (část) 12 Pralouka 0,36 sv. Calthion prolínající se zejména ve spodní části s fragmenty as. Caricetum goodenowii ,; kosení 2 VII 1 x za 3 (část) Dactylorhiza majalis , D. fuchsii (ojedin ěle), Trollius altissimus , Epilobium palustre , Bis- roky torta major , Caltha palustris , Crepis paludosa , Viola palustris , Potentilla erecta , Carex nigra , C. echinata , C. canescens , Eriophorum angustifolium , Juncus filiformis , J. effusus , Equisetum sylvaticum , Swertia perennis , Pedicularis sylvatica , místy dom. Deschampsia cespitosa , ojedin ěle Veratrum album subsp. lobelianum . 13 Pralouka 0,09 expanze Calamagrostis villosa do porostu sv. Calthion (b ěžné druhy), roztroušen ě skupiny kosení 3 VII 1 x za 5 let (část) nebo solitéry smrku 14 Pralouka 0,03 fragmenty smrk ů a je řábu + zbytky pa řez ů v pasekovém spole čenstvu – dominují Cala- bez zásahu – (část) magrostis villosa , Senecio nemorensis agg., dále Deschampsia cespitosa , Cirsium heterophyllum , Hypericum maculatum , Vaccinium myrtillus , na okraji menší porost (3 m x 1 m) Gentiana asclepiadea 15 Pralouka 0,05 úzký pruh dlouhodob ě nekosené louky situovaný mezi smrkovými porosty, dominantní kosení 3 VII 1 x za 5 let (část) Calamagrostis villosa , mén ě Cirsium heterophyllum , Luzula luzuloides , Hypericum maculatum , Geranium sylvaticum , Silene dioica , Melampyrum sylvaticum , Trollius altissimus (cca 2 desítky) díl čí název vým ěra stru čný popis charakteru plochy nebo objektu a dlouhodobý cíl pé če doporu čený nal. termín interval plocha (ha) zásah 16 Nad cestou 0,11 dlouhodob ě nekosený zdegradovaný porost as. Geranio-Trisetetum – v horní části louka kosení 3 VII 1 x za 5 let (část) zar ůstá Calamagrostis villosa a Senecio nemorensis agg., ojedin ěle nálety smrku, jinak Cirsium heterophyllum , Hypericum maculatum , Agrostis capillaris , Ranunculus acris , Achillea millefolium , Phyteuma spicatum , Plantago lanceolata , Alchemilla sp.,; ojedin ěle náznak p řechodu k oligotrofním trávník ům – Nardus stricta , Galium saxatile , Potentilla erecta , Campanula rotundifolia , Carlina acaulis 17 Nad cestou 0,06 spole čenstvo pasek – Senecio nemorensis agg. (dom.), Calamagrostis villosa (dom.), mén ě likvidace vl čí- 2 dle pot řeby (část) Hypericum maculatum , Holcus mollis , ve spodní části u cesty zavle čený Lupinus poho bobu lyphyllus 18 Nad cestou 0,99 kosená louka s výskytem druh ů as. Geranio-Trisetetum – Festuca rubra , Agrostis capilla- kosení 2 VII 1 x ro čně (část) ris , Anthoxanthum odoratum , Trisetum flavescens , Cirsium heterophyllum , Geranium sylvaticum , Meum athamanticum , Cardaminopsis halleri , Bistorta major , Phyteuma spicatum atd. Pravd ěpodobn ě vlivem pravidelného kosení zde místy porost p řechází do smilkových trávník ů s druhy Nardus stricta , Galium saxatile , Potentilla erecta , Campanula rotundifolia + výskyt Botrychium lunaria (stovky), B. matricariifolium (1 -3 ks). Vrati čky zde byly více než 100 let nezv ěstné, v r. 2004 zde byla nalezena v. m ěsí ční, v r. 2005 v. he řmánko- listá. 19 Nad cestou 0,26 degradovaná as. Geranio-Trisetetum ; nesekaná louka – vlivem dlouhodobého neobhospo- kosení 3 VII 1 x za 5 let (část) da řování zde krom ě b ěžných druh ů trojšt ětových luk mají zna čnou pokryvnost i Aegopodi- um podagraria a Galium mollugo . Také vysoká pokryvnost Hypericum maculatum potvrzuje, že porost se delší období nekosí. Na kontaktu s díl čí plochou č. 18 ojedin ělý výskyt Botrychium lunaria 20 Nad cestou 0,01 siln ě degradovaný porost s dominancí Rubus idaeus a Senecio nemorensis agg. bez zásahu – (část) 21 Upolínová 0,04 vegetace po vykáceném cca 40 až 50 let starém náletovém porostu (p řevážn ě smrkovém), kosení 2 VII každoro čně louka ( část) který byl v letech 2005 až 2007 vykácen, p řestože se zde vyskytují n ěkteré lu ční druhy p ře- vážn ě ze sv. Polygono-Trisetion ( Cirsium heterophyllum , Bistorta major , Phyteuma spicatum , Silene dioica , Deschampsia cespitosa , Ranunculus platanifolius , hojn ě – Agrostis capillaris ), zar ůstá plocha vlivem absence hospoda ření pasekovými druhy ( Rubus idaeus , Senecio nemorensis agg., + nálety Sorbus aucuparia , Salix sp., Acer platanifolius ) 22 Upolínová 0,09 as. Geranio-Trisetetum , Trollius altissimus (hojn ě), Epilobium alpestre , Cirsium hetero- kosení 3 VII 1 x za 5 let louka ( část) phyllum (dom.), Hypericum maculatum , po čínající degradace Senecio nemorensis agg., Rubus idaeus , Dactylis glomerata , Aegopodium podagraria ; ve spodní části (sz okraj) p ře- chod spole čenstva do sv. Calthion – Scirpus sylvaticus , Juncus effusus , Geum rivale díl čí název vým ěra stru čný popis charakteru plochy nebo objektu a dlouhodobý cíl pé če doporu čený nal. termín interval plocha (ha) zásah 23 Upolínová 0,20 sv. Calthion – vlhká plocha podél komunikace, s druhy Cirsium palustre , Caltha palustris ., kosení 2 VII 1 x za 3 louka ( část) Myosotis nemorosa ., Cirsium heterophyllum , Juncus effusus , J. filiformis (místy hojn ě), roky Bistorta major , Trollius altissimus (hojn ě) + místy dominance druh ů Carex nigra , C. rostrata 24 Upolínová 0,37 mezofilní louka sv. Polygono-Trisetion s hojným výskytem Trollius altissimus , ojedin ělým kosení 2 VII 1 x za 3 louka ( část) výskytem Gentiana asclepiadea (podél lesa na východním okraji), Epilobium alpestre (pod roky cestou), Veratrum album subsp. lobelianum , místy inklinace k oligotrofním smilkovým trávník ům, zde ojedin ěle Gymnadenia conopsea 25 Upolínová 0,003 oligotrofní druhov ě chudý trávník – Avenella flexuosa , Agrostis capillaris , Galium saxatile , kosení 2 VII 1 x za 3 louka ( část) Holcus mollis , Potentilla erecta roky 26 Upolínová 0,04 as. Caricetum goodenowii – Carex nigra (dom.), Eriophorum angustifolium a Viola palust- kosení 2 VII 1 x za 3 louka ( část) ris (oba druhy místy hojn ě), Potentilla erecta , Galium palustre , Anthoxanthum odoratum , roky Equisetum fluviatile 27 Upolínová 0,01 porost s dominantní Filipendula ulmaria a Equisetum fluviatile , mén ě Chaerophyllum hir- kosení 3 VII 1 x za 5 let louka ( část) sutum , Juncus effusus , Carex rostrata , Cardamine amara , Geum rivale , Myosotis nemorosa 28 Upolínová 0,13 sv. Calthion – místy s dom. Carex nigra a Juncus filiformis s p řechodem do as. Caricetum kosení 2 VII 1 x za 3 louka ( část) goodenowi i ( juncetosum filiformis ), výskyt Bistorta major , Myosotis nemorosa , Cirsium roky palustre , C. heterophyllum , Potentilla erecta , Geum rivale , Crepis paludosa , Deschampsia cespitosa , Galium palustre , C. canescens , C. ovalis , Lychnis flos-cuculi ; v horní části cent- rum výskytu Swertia perennis 29 Upolínová 0,18 louka na rozhraní sv. Polygono-Trisetion a Calthion , Deschampsia cespitosa (dom.), Cirsi- kosení 2 VII 1 x za 3 louka ( část) um heterophyllum (dom.), Trollius altissimus , Bistorta major , Agrostis capillaris , Holcus roky mollis , Geranium sylvaticum , Phyteuma spicatum , Ranunculus acris , místy Potentilla erecta , Carex nigra 30 Upolínová 0,16 nejvlh čí část Upolínové louky – mozaika sv. Calthion a Caricion fuscae + p řechodné typy kosení 2 VII 1 x za 3 louka ( část) mezi ob ěma svazy; Carex nigra , C. echinata , C. canescens , C. flava , ojedin ěle i C. rostra- roky ta , Eriophorum angustifolium , Juncus filiformis , Bistorta major , Crepis paludosa , Epilobi- um palustre , Caltha palustris , Equisetum sylvaticum , Lychnis flos-cuculi , Cirsium palustre , Myosotis nemorosa , místy Juncus effusus , Filipendula ulmaria , Chaerophyllum hirsutum , Geum rivale , Equisetum fluviatile díl čí název vým ěra stru čný popis charakteru plochy nebo objektu a dlouhodobý cíl pé če doporu čený nal. termín interval plocha (ha) zásah 31 Upolínová 0,43 prolínání sv. Calthion s fragmenty as. Caricetum goodenowii , Cirsium palustre , Crepis kosení 2 VII 1 x za 3 louka ( část) paludosa , Myosotis nemorosa , Filipendula ulmaria , Equisetum sylvaticum , Galium uligi- roky nosum , Geum rivale , Epilobium palustre , E. alpestre (n ěkolik jedinc ů), Caltha palustris , Chaerophyllum hirsutum , Cirsium heterophyllum , Bistorta major , Juncus effusus , J. articulatus , J. filiformis (místy hojn ě); Carex nigra , C.echinata , C. canescens , v horní části hojný výskyt Equisetum fluviatile ; v horní zarostlé části kanálu – malá populace Menyan- thes trifoliata 32 Upolínová 0,06 sv. Calthion – v místech s dom. Cirsium palustre as. Polygono-Cirsietum palustre , ojedi- kosení 2 VII 1 x za 3 louka ( část) něle dom. i Anthoxanthum odoratum a Juncus filiformis , jinak Crepis paludosa , Filipen- roky dula ulmaria , Potentilla erecta , Galium uliginosum , Festuca rubra , Cirsium heterophyllum , Equisetum fluviatile , Juncus effusus 33 Upolínová 0,33 as. Caricetum goodenowii – Carex nigra (dom.), po četn ě i Juncus filiformis a místn ě i Eri- kosení 2 VII 1 x za 3 louka ( část) ophorum angustifolium , dále Anthoxanthum odoratum , Potentilla erecta , Equisetum fluvia- roky tile , Crepis paludosa , Deschampsia cespitosa , Cirsium palustre , ojedin ěle Trollius altissimus , Juncus effusus , Carex echinata , Viola palustris , Bistorta major ; ve spodní části p ře- chod k vlhkému oligotrofním trávníku s druhy Nardus stricta , Avenella flexuosa , Potentilla erecta , Luzula multiflora nal. – naléhavost, zásah: 1 – naléhavý, nezbytný pro p ředm ět ochrany, 2 – vhodný, 3 – možný, zbytný øíloh2wI

yrientèní2mp2s2vyznèením2území

odkldX2turistiká2mpD2wwwFmpyFz

H QHH THH WHH IPHH weters

IXPSHHH øíloh2wP

utstrální2mp2se2zákresem2grÚ22jeho2ohrnného2pásm

H SH IHH ISH PHH weters

IXSHHH øíloh2wQ

wp2dílèíh2ploh2n2lesní2pùdì

T U

V W

R II

PT PR QI

PS IS

IT PW PV IW

PP PI IU

H SH IHH ISH PHH weters

IXSHHH øíloh2wR

vesniká2mp2typologiká

VqQ

VuP

TeQ

VqQ

UqQ

H SH IHH ISH PHH weters

IXSHHH øíloh2wR

vesniká2mp2typologiká

hrnie2územíX

grÚ

zákldní2vrstevnieX

IHH2m

PH2m

IH2m

stupnì2pøirozenostiX

e2E2les2pùvodní

f2E2les2pøírodní

g2E2les2pøírodì2lízký

h2E2les2kulturní

i2E2les2nepùvodní

H SH IHH ISH PHH weters

IXSHHH Mapa vlastnického separátu Frýdlant, LHC: 410000 platnost : od 1.1.2002 do 31.12.2011 odd ělení : 271

Vlastník 10001 : *

M 1 : 5000 .... øíloh2wU

wp2dílèíh2ploh2n2nelesní2pùdì

PV PR

QH QP

PQ PT

H PH RH TH VH weters

IXPHHH øíloh2wU

wp2dílèíh2ploh2n2nelesní2pùdì

PH IV

IT W IU

V IH

IS U

H PH RH TH VH weters

IXPHHH øíloh2wV

wp2provníh2ploh2n2nelesní2pùdì

fukoveD2provní2plohy2neles

kosit2kdoroènì

I2x2z2Q2roky

I2x2z2S2let

pokusná2ploh

ez2záshu

H RH VH IPH ITH weters

IXRHHH Příloha S1

PODROBN ĚJŠÍ POPISY DÍL ČÍCH PLOCH Díl čí plochy (DP) mají vždy jednozna čné ohrani čení v obrysové map ě. Jsou to bu ď celistvé porostní skupiny, jejich samostatné části anebo bezlesí (i ta mohou být n ěkdy rozd ělena na více částí). Každá takto ohrani čená plocha má své číslo v mapové vrstv ě. V tabulkách jsou uvedeny charakteristiky k jednotlivým DP, v p řípad ě malých DP s podobnými vlastnostmi je v jedné tabulce pojednáno více takových DP, ovšem pouze tehdy, náležejí-li ke stejné porost- ní skupin ě či stejn ě ozna čenému bezlesí. Vymezení díl čích ploch je tedy „formální“, DP mohou být n ěkdy velmi malé, jindy naopak rozsáhlé a zna čně nehomogenní. T ěmto komplikova- nějším p řípad ům odpovídá obsáhlejší popis a p řípadné vnit řní člen ění textu na díl čí úseky, které ovšem nejsou mapov ě vylišené. Legenda: ZCHÚ – název ZCHÚ bez uvedení kategorie, v p řípad ě vymezeného ochranného pásma za názvem ZCHÚ ná- sleduje zkratka „OP“ DP: po řadové číslo díl čí plochy v rámci p říslužného ZCHÚ. DP jsou řazeny dle čísla porostní skupiny, p řípadn ě bezlesí. Pokud má ZCHÚ vymezené ochranné pásmo, jsou díl čí plochy v n ěm za řazeny až za DP ve vlastní rezervaci. Rozloha: vým ěra díl čí plochy v hektarech, s p řesností na setiny. Údaj vychází z digitální obrysové mapy (ve výjime čných p řípadech se neshoduje s údajem v LHP). LHC: p říslušnost DP k lesnímu hospodá řskému celku (LHC). Odd.: číslo lesního odd ělení. Dílec: ozna čení lesního dílce. Por. sk.: ozna čení porostní skupiny nebo bezlesí dle platného LHP (2002-2011 pro LHC Frýdlant a 2003-2012 pro LHC Jablonec). Část: v p řípad ě, že se porostní skupina rozpadá na více odd ělených částí, je v tomto poli uvedena lokalizace po- pisované části (nap ř. „severní část“). U celistvých porostních skupin není vypln ěno nic. Stanovišt ě: stru čný popis stanovištních pom ěrů – svažitost, p řípadn ě orientace svah ů, zamok ření a p řítomnost horninových výchoz ů, p řípadn ě další významné skute čnosti. Charakteristika porostu: stru čný popis druhového složení a struktury lesního porostu, vzr ůstu d řevin, jejich vitality, výskytu zmlazení atd. Složení porostu: druhová skladba lesního porostu, v p řípad ě pot řeby rozlišená na etáže. Člen ění etáží nemusí vždy odpovídat údaj ům v LHP (ozna čení porostní skupiny), k čemuž dochází zejména v t ěchto p řípadech: a) horní etáž je již bez živých strom ů, tvo řená pouze zbytkovými soušemi, v krajním p řípad ě i zcela chybí; b) etáže nelze jednozna čně rozlišit; c) porost má více etáží, než uvádí LHP, zpravidla jde o nepodchycené zmlazení. Výška porostu: pr ůměrná výška porostu, v p řípad ě pot řeby s rozlišením na etáže a d řeviny. Jde o souborný údaj, bližší údaje jsou obsaženy v poli „charakteristika porostu“. Zde je t řeba upozornit, že porosty ve sledova- ných lokalitách jsou často výškov ě velmi nejednotné a z tohoto d ůvodu mají uvád ěna čísla pouze orienta ční vý- znam. Výšky porost ů byly zjiš ťovány v terénu s použitím laserového výškom ěru. Botanické pom ěry: stru čná botanická charakteristika bylinného, p řípadn ě mechového patra. Jsou zde uvedeny významn ější zastoupené druhy, druhy s nejvyšší pokryvností jsou zpravidla řazeny na prvních místech, p řípadn ě je frekvence výskytu uvedena slovn ě, nap ř. zkratkami dom. (dominantní), hoj. (hojný), roztr. (roztroušený), z ř. (z řídkavý), vz. (vzácný), lok. (místy). Botanické popisy jsou pouze orienta ční a neplní úlohu inventarizace. Vy- cházejí z v ětšinou krátkodobých šet ření v r. 2010, s částe čným dopln ěním poznatk ů z p ředchozích let.

Vědecké názvosloví cévnatých rostlin je sjednoceno podle Klí če ke kv ěten ě České republiky (KUBÁT et al. 2002), v p řípad ě mechorost ů se řídí p řehledem KUČERA & VÁŇA (2005). Mechové patro je ovšem dokumento- váno jen ve stru čnosti, s uvád ěním dominant a makroskopicky snadno poznatelných druh ů. Z technických d ůvo- dů nejsou v ědecká jména rostlin, pop ř. syntaxon ů vyzna čena kurzívou. Návrh opat ření: Zde jsou v krátkosti uvedena navrhovaná opat ření pro danou díl čí plochu. Vzhledem ke stavu území a jeho poslání jde o zásahy omezené.

– 1 – Poznámka: dopl ňující údaje nap ř. k lokalizaci, vymezení díl čí plochy, p řípadn ě jiné významné skute čnosti. Stupe ň p řirozenosti: stupe ň p řirozenosti lesních porost ů pro danou díl čí plochu dle metodiky ve stupnici A až E (A – les p ůvodní, B – les p řírodní, C – les p řírod ě blízký, D – les kulturní, E – les nep ůvodní). V nejednozna čných p řípadech je uvedeno hrani ční hodnocení (nap ř. B-C). Hodnocení je hrub ě orienta ční a na- mnoze diskutabilní. Podrobn ěji je tato problematika diskutována v textu (kap. 2.4.1).

ZCHÚ: Bukovec DP: 1 Rozloha: 8,21 ha LS: Frýdlant Odd.: 271 Dílec: A Por. sk.: 2a/1a Část: Stanovišt ě: st řední severní a sv. svah, na Z nad tokem Jizerky velmi p říkrý, s pramennými zá řezy, na V svahy pon ěkud mírn ější, s v ětšími podmá čenými úseky Charakteristika porostu: skupinkovit ě a hlou čkovit ě zapojené mlaziny sm, podružn ě i md s přím ěsí j ř, bk, kl, v ětšinou 6-10 m vys., často s v ětšími, obtížn ě zalesnitelnými sv ětlinami, v mezerách vylepšení sm, kl, bk, jd, siln ě poškozováno zv ěř í ( částe čně ind. chrán ěno, natíráno, ale s omezeným ú činkem) Složení porostu [x 10%]: sm 4, md 1,j ř 2, kl 2, bk 1, Výška porostu [m]: 7/1 jd Botanické pom ěry (podrost): Calamagrostis villosa (dom.), Senecio hercynicus & S. decipiens (hoj.), Athyrium filix-femina, Cirsium heterophyllum, Digitalis purpurea, Epilobium palustre, Gentiana asclepiadea (roztr.), Chaerophyllum hirsutum (lok.), Juncus effusus, Lysimachia nemorum, Myosotis nemorosa, Oxalis acetosella, Petasites albus, Phegopteris connectilis, Rubus idaeus, Silene dioica, Stellaria nemorum, Viola palustris aj.; na SZ v prameništích mj. Aconitum plicatum, Alchemilla glabra, Cardamine amara, Carex canescens, Carex flava, Cirsium heterophyllum, C. palustre, Crepis paludosa, Epilobium alsinifolium, Filipendula ulmaria (lok. dom.), Geum rivale, Chaerophyllum hirsutum, Chrysosplenium alternifolium, Petasites albus, Phyteuma spicatum, Rumex arifolius, R. longifolius, Trollius altissimus, Veratrum album subsp. lobelianum aj. Návrh opat ření: důsledná ochrana listnatých výsadeb, nárost ů a jd p řed zv ěř í, dle pot řeby prosadby, ve vlh čích úsecích pouze jd, pravidelná kontrola stavu ind., p řípadn ě skupinových ochran Poznámka: rozsáhlá a nep řehledná skupina, na JV snad sm z Stupe ň p řirozenosti: D-E přirozené obnovy po geneticky p ůvodním sm porostu

ZCHÚ: Bukovec DP: 2 Rozloha: 3,85 ha LS: Frýdlant Odd.: 271 Dílec: A Por. sk.: 2b Část: Stanovišt ě: st řední až strm ější severní a sv. svah, místy kamenitý, na Z též prameništ ě Charakteristika porostu: nesourodé mladé porosty p řevážn ě rázu ty čkovin – v západní části převážn ě sm, též s p řím ěsí md, na v ětšin ě plochy j ř, do 8-10 m, sm až do 12 m, dále p řím ěs bk a kl – obojí poškozováno zv ěř í Složení porostu [x 10%]: jř 5, sm 3, md 1, bk +, kl + Výška porostu [m]: 8 Botanické pom ěry (podrost): Calamagrostis villosa (dom.), Athyrium filix-femina, Daphne mezereum (lok.), Dryopteris dilatata, D. filix-mas, Gymnocarpium dryopteris, Maianthemum bifolium, Oxalis acetosella, Petasites albus, Phegopteris connectilis, Polygonatum verticillatum, Prenanthes purpurea, Rubus idaeus, Senecio ovatus, Stellaria nemorum, Vaccinium myrtillus aj. Návrh opat ření: ve 2. pol. decenia pro řezávka v zapojen ějších sm částech, redukce md Poznámka: Stupe ň p řirozenosti: D-E

– 2 – ZCHÚ: Bukovec DP: 3 Rozloha: 0,65 ha LS: Frýdlant Odd.: 271 Dílec: A Por. sk.: 17/1b Část: Stanovišt ě: příkrý sv. svah, kamenitý, nezamok řený Charakteristika porostu: na J vícemén ě zapojená stará bu čina s p řím ěsí kl, sm (jlh) a místy masivním zmlazením sm 1 m, na v ětšin ě plochy horní etáž velmi nesouvislá (po odt ěžení sm), s různ ě pokro čilou obnovou sm, kl, bk, j ř, dílem již neprostupnými mlazinami Složení porostu [x 10%]: bk 8, kl 1, sm 1/sm 5, bk 3, Výška porostu [m]: 28/2 kl 1, j ř 1 Botanické pom ěry (podrost): E1 bohat ě vyvinuto: Senecio ovatus, Dryopteris filix-mas, Stellaria nemorum, Oxalis acetosella, Athyrium filix-femina, Calamagrostis villosa, Festuca altissima, Galeobdolon montanum, Galium odoratum, Gymnocarpium dryopteris, Lunaria rediviva (lok.), Lysimachia nemorum, Milium effusum, Milium effusum, Petasites albus, Prenanthes purpurea... Návrh opat ření: bez zásahu Poznámka: Stupe ň p řirozenosti: C

ZCHÚ: Bukovec DP: 4 Rozloha: 4,24 ha LS: Frýdlant Odd.: 271 Dílec: B Por. sk.: 3/1b Část: Stanovišt ě: st řední sz. svah, místy kamenitý, maloplošn ě slabá prameništ ě Charakteristika porostu: nerovnom ěrn ě zapojená ty čovina sm s p řím ěsí jd slovenského p ůvodu, por. 10-15 m vys., místy, zejména v horní části sv ětlinatý, místy vtroušený bk, b ř, j ř, jí, ve sv ětlinách výsadby bk, kl a jd poškozené zv ěř í, sporadické zmlazení bk a j ř; na S v návaznosti na psk 4 ty čkovina j ř, po probírce Složení porostu [x 10%]: sm 8, jd 2, j ř, kl, bk, b ř, jí Výška porostu [m]: 12/1 Botanické pom ěry (podrost): E1 v zapojených úsecích potla čeno, ve sv ětlinách Calamagrostis villosa (dom.), dále Senecio ovatus (S. decipiens; lok. dom.), Cirsium heterophyllum (lok. hoj.), Oxalis acetosella, Maianthemum bifolium, Silene dioica, Dryopteris dilatata, Petasites albus, Trientalis europaea, Athyrium filix-femina aj. Návrh opat ření: probírka 1x za decenium, ve sv ětlinách výsadba bk, kl Poznámka: Stupe ň p řirozenosti: C-D

ZCHÚ: Bukovec DP: 5, 6 Rozloha: 0,35 ha LS: Frýdlant Odd.: 271 Dílec: B Por. sk.: 4 Část: dv ě odlehlé části na SZ (je řábiny) Stanovišt ě: výrazný západní svah Charakteristika porostu: ty čkovina až ty čovina j ř, cca 9 m vys., ležící probírková hmota, v jižní části podúrove ň sm do 7 m, též v etáži 2 m, v sev. části sm jen řídce, nesouvislé zmlazení j ř (okus), okrajov ě podsadby jd v IO Složení porostu [x 10%]: jř 8, sm 2 Výška porostu [m]: 9 Botanické pom ěry (podrost): dom. Calamagrostis villosa, dále Senecio ovatus-decipiens, Athyrium filix-femina, Silene dioica, Prenanthes purpurea, Melampyrum sylvaticum, Polygonatum verticillatum, Agrostis capillaris Návrh opat ření: bez zásahu Poznámka: dv ě odlehlé části na SZ (je řábiny) Stupe ň p řirozenosti: C-D

– 3 – ZCHÚ: Bukovec DP: 7, 8, 9, 10, 11, 12 Rozloha: 1,57 ha LS: Frýdlant Odd.: 271 Dílec: B Por. sk.: 4 Část: 6 samostatných díl ů (smr činy) Stanovišt ě: st řední sz. svah, místy kamenitý Charakteristika porostu: ten čí sm kmenovina v n ěkolika částech odd ělených pon ěkud mladším porostem (psk 3/1b), porost 15-20 m vys., po probírce (množství ležící hmoty), p řevážn ě zapojený, jen místy rozvoln ěný, bez p řím ěsi Složení porostu [x 10%]: sm 10 Výška porostu [m]: 18 Botanické pom ěry (podrost): E1 v d ůsledku zástinu a ležící probírkového hmoty potla čeno, jen řídce (a ve sv ětlinách souvisleji) Calamagrostis villosa, Senecio ovatus (S. decipiens), Oxalis acetosella, Dryopteris dilatata, Maianthemum bifolium, Petasites albus, Trientalis europaea, Silene dioica Návrh opat ření: nepravidelné probírky s cílem prosv ětlení porostu pro vnášení listnaté p řím ěsi, výsadba bk a kl Poznámka: 6 samostatných díl ů (smr činy) Stupe ň p řirozenosti: C-D

ZCHÚ: Bukovec DP: 13 Rozloha: 10,85 ha LS: Frýdlant Odd.: 271 Dílec: B Por. sk.: 9/2/1a Část: Stanovišt ě: dosti p říkrý severní až sv. svah, výrazn ě kamenitý, výše i se skalními stupni a drobnými su ťovými poli, psk zahrnuje i vrcholový h řbítek v délce cca 300 m a menší část jz. svahu Charakteristika porostu: rozsáhlý porost po neúplném rozpadu kulturní smr činy, sm na v ětšin ě plochy odum řelý (zbytky souší), živé sm jednotliv ě, v nepravidelných hlou čcích i v ětších skupinách, zejména ve st řední a jihovýchodní části psk, místy vzrostlý sm zcela chybí, sm 20-25 m vys., jednotlivé k ůrovcové t ěžby (odkorn ěné kmeny ponechány v porostu); celkov ě p řevažuje j ř cca 9 m vys. (hojn ě však v mladší výplni, řídce i starší stromy cca 15 m vys., dále velmi nepravideln ě starší kl a bk (z řídka v souvislejším porostu), ob ě tyto d řeviny hojn ě zmlazují, nárosty jsou však intenzivn ě poškozovány zv ěř í, často zmlazuje i sm (cizí genofond); p ři vrcholu též n ěkolik nižších, ale vitálních jlh; vrcholové partie: siln ě prosv ětlený porost po odum ření sm (místy ješt ě souše), p řevážn ě mlazina jř do 5 m, dále i starší j ř, kl, bk, sm, jlh; v jižní části dosti rozsáhlá sv ětlina, snad pasekového původu, okrajov ě kl, j ř, sm, v ploše ojedin ělé zmlazení kl; na Z u cesty malopl. podsadba jd; porost pěstebn ě ovlivn ěný – podsadby bk, kl, jlh s donáškou zeminy po p ředchozí erozi Složení porostu [x 10%]: sm 3, j ř 5, bk 1, kl 1, jlh Výška porostu [m]: 22/8/1 Botanické pom ěry (podrost): dom. Calamagrostis villosa, ale bohatá p řím ěs dalších druh ů: Athyrium distentifolium (lok.), A. filix-femina, Daphne mezereum (lok.), Dryopteris dilatata, D. filix-mas, Galeobdolon montanum (lok.), Gentiana asclepiadea (z ř.), Homogyne alpina, Chaerophyllum hirsutum, Impatiens noli-tangere (lok.), Lysimachia nemorum, Maianthemum bifolium, Melampyrum sylvaticum, Mercurialis perennis (lok.), Oxalis acetosella, Petasites albus (lok.), Phegopteris connectilis, Polygonatum verticillatum, Prenanthes purpurea, Pulmonaria obscura (z ř.), Rubus idaeus, Rumex arifolius (lok.), Senecio hercynicus, S. ovatus (hoj.), Silene dioica, Stellaria nemorum, Thalictrum aquilegiifolium (lok.), Vaccinium myrtillus, vz. též Aconitum variegatum; ve vrcholových partiích podobné, dále Agrostis capillaris, Galeopsis bifida, na sešlapávaných místech též Deschampsia cespitosa, Poa pratensis, Hypericum maculatum, Plantago major, Carex ovalis, Rumex acetosella aj. Návrh opat ření: zalesnit velkou sv ětlinu jv. od vrcholu: vysadit v n ěkolika hlou čcích bk, sm, kl, jd s účinnými ochranami proti zv ěř i, zbytek psk bez zásahu Poznámka: Stupe ň p řirozenosti: C-D

– 4 – ZCHÚ: Bukovec DP: 14 Rozloha: 0,04 ha LS: Frýdlant Odd.: 271 Dílec: B Por. sk.: 101 Část: Stanovišt ě: bývalý l ůmek v severním svahu Bukovce Charakteristika porostu: Složení porostu [x 10%]: Výška porostu [m]: Botanické pom ěry (podrost): Návrh opat ření: bez zásahu Poznámka: plocha nebyla blíže sledována, rozlohou nevýznamná Stupe ň p řirozenosti:

ZCHÚ: Bukovec DP: 15, 16 Rozloha: 0,36 ha LS: Jablonec Odd.: 22 Dílec: A Por. sk.: 5a Část: Stanovišt ě: st řední svah jižní orientace, vlhké svahové deluvium s p řechody do pramenných poloh Charakteristika porostu: nestejnov ěká sm kmenovina, p řevážn ě zapojená, jen místy prosv ětlená, na Z cca 23 m vys., ve východní části 20-22 m, dále mladší etáž do 20 m a n ěkolik sm 8 m, okrajov ě též vícekmeny kl Složení porostu [x 10%]: sm 9, kl 1 Výška porostu [m]: 20 Botanické pom ěry (podrost): druhov ě dosti bohaté, mj. Senecio ovatus (lok. hoj.), Athyrium filix- femina, Calamagrostis villosa, Cardaminopsis halleri, Circaea alpina, Digitalis purpurea, Dryopteris dilatata, Galeobdolon montanum, Gymnocarpium dryopteris, Chaerophyllum hirsutum (lok. hoj.), Chrysosplenium alternifolium, Impatiens noli-tangere, Lamium maculatum, Lysimachia nemorum, Milium effusum (lok.), Myrrhis odorata, Oxalis acetosella, Phyteuma spicatum, Polygonatum verticillatum, Rubus idaeus, Silene dioica, Stellaria nemorum, Urtica dioica, Vaccinium myrtillus, Veronica montana Návrh opat ření: postupná p řem ěna na porost s p řevahou bk a kl Poznámka: dv ě části odd ělené prameništním bezlesím Stupe ň p řirozenosti: C-D

ZCHÚ: Bukovec DP: 17 Rozloha: 1,38 ha LS: Jablonec Odd.: 22 Dílec: A Por. sk.: 10 Část: Stanovišt ě: st ředn ě sklonitý jižní svah, v západní části výrazn ě podmá čený, p ři vých. okraji dva soub ěžné pot ůč ky s prameništi, jinak ale vých. část relativn ě sušší Charakteristika porostu: na Z porost od louky po sm souších a vývratech místy zna čně prosv ětlený, s roztr. obnovou kl, mén ě sm a bk, okus, dále prosv ětlená starší sm kmenovina 26 m vys., ve východní části voln ě zapojená sm kmenovina 25-30 m, staré zpracované vývraty, místy podúrov ňové souše, vesm ěs padlé, slabá p řím ěs kl, řídce i mladší bk, místy dosti bohaté zmlazení bk (okus), mén ě sm 1 m, klest na hromadách, p ři potocích sv ětlinatý pruh Složení porostu [x 10%]: sm 10, kl, bk Výška porostu [m]: 26 Botanické pom ěry (podrost): Calamagrostis villosa (hoj.), Senecio ovatus (hoj.) (též S. decipiens, S. hercynicus), Athyrium filix-femina, Dryopteris dilatata, Equisetum sylvaticum, Galeopsis bifida, Maianthemum bifolium, Oxalis acetosella, Rubus idaeus, Silene dioica, Stellaria nemorum, Vaccinium myrtillus; mok řiny: Cirsium heterophyllum, Crepis paludosa, Deschampsia cespitosa, Equisetum sylvaticum, Festuca gigantea, Galium palustre, Glyceria fluitans, Chaerophyllum hirsutum, Chrysosplenium alternifolium, Lysimachia nemorum, Myosotis nemorosa, Prunella vulgaris, Rumex crispus, Stellaria nemorum Návrh opat ření: podsadba jd do podmá čených sv ětlin na západ ě Poznámka: Stupe ň p řirozenosti: C-D

– 5 – ZCHÚ: Bukovec DP: 18 Rozloha: 1,56 ha LS: Jablonec Odd.: 22 Dílec: A Por. sk.: 13/5/1 Část: Stanovišt ě: deluviální svah s pramennými úseky, výrazn ější mok řiny p ři západním a východním okraji Charakteristika porostu: heterogenní porost p řírodního charakteru, na v ětšin ě plochy (od východu) zapojená etážovitá smr čina s menší p řím ěsí bk a kl spíše v dolní úrovni, staré sm až 34 m vys. a až 1 m tl., hluboce zav ětvené, patrn ě p ůvodního genofondu (jediné starší na Bukovci), dále mladší sm ve skupinkách, bk často vícekmenné, ovlivn ěné pastvou zv ěř e; na Z menší bk skupina, 26 m vys., okrajov ě staré sm podobné výšky, nižší kl, v podúrovni mladé bk a sm, na JZ okrajov ě pramenná sv ětlina (sm souše, po obvodu sm 28 m, řídce bk, v ploše sporadická obnova sm), p ři dolním okraji před potokem mladá bu čina (již vn ě PR) Složení porostu [x 10%]: sm 6-7, bk 2-3, kl 1 Výška porostu [m]: 28/16/1 Botanické pom ěry (podrost): Calamagrostis villosa (lok. dom.), Vaccinium myrtillus, Senecio ovatus, Oxalis acetosella, Actaea spicata (z ř.), Ajuga reptans, Athyrium filix-femina, Carex sylvatica (lok.), Cirsium heterophyllum, Crepis paludosa, Daphne mezereum (lok.), Galeobdolon luteum, Galium odoratum (lok.), Gymnocarpium dryopteris, Impatiens noli-tangere, Lysimachia nemorum, Maianthemum bifolium, Milium effusum, Petasites albus, Phegopteris connectilis, Polygonatum verticillatum, Prenanthes purpurea, Primula elatior, Pulmonaria obscura (lok.), Stachys sylvatica, Stellaria nemorum, Viola reichenbachiana; ve sv ětlin ě na Z: dom. Scirpus sylvaticus, Juncus effusus a Carex nigra, dále Deschampsia cespitosa, Senecio ovatus, Cirsium palustre, Equisetum sylvaticum, Galium palustre, Lysimachia nemorum, Myosotis nemorosa, Rumex arifolius... Návrh opat ření: bez zásahu, staré sm ponechat na dožití! Poznámka: vedle psk 23 A13 nejcenn ější porost v rezervaci, cenné Stupe ň p řirozenosti: B-C porosty p řesahují za hranici rezervace

ZCHÚ: Bukovec DP: 16 Rozloha: 0,13 ha LS: Jablonec Odd.: 22 Dílec: A Por. sk.: 101 Část: Stanovišt ě: výrazné prameništ ě s potokem v jižním svahu, p řirozené bezlesí Charakteristika porostu: vzhledem k extrémnímu zamok ření je plocha p řirozen ě bezlesá, pouze p ři okrajích roste ojedin ěle mladý kl, bk, oll Složení porostu [x 10%]: Výška porostu [m]: Botanické pom ěry (podrost): hoj. Chaerophyllum hirsutum a Scirpetum sylvatici, dle Myosotis nemorosa, Epilobium obscurum, Juncus effusus, Cirsium heterophyllum, Chrysosplenium alternifolium, Impatiens noli-tangere, Rumex arifolius, Equisetum sylvaticum, Stellaria nemorum, Urtica dioica, Crepis paludosa Návrh opat ření: bez zásahu Poznámka: Stupe ň p řirozenosti:

ZCHÚ: Bukovec DP: 20 Rozloha: 0,28 ha LS: Jablonec Odd.: 22 Dílec: A Por. sk.: 658 Část: Stanovišt ě: široká odvozní cesta, zhutn ěná, intenzivn ě turisticky využívaná, zna čená i jako cyklostezka, p ři cest ě upravená studánka Charakteristika porostu: Složení porostu [x 10%]: Výška porostu [m]: Botanické pom ěry (podrost): Návrh opat ření: ponechat v sou časném stavu, neasfaltovat! Poznámka: Stupe ň p řirozenosti:

– 6 – ZCHÚ: Bukovec DP: 21, 22 Rozloha: 0,19 ha LS: Jablonec Odd.: 23 Dílec: A Por. sk.: 2 Část: Stanovišt ě: st řední svah jižní orientace, psk tvo ří 2 části, nejednozna čně odlišené od okolního porostu Charakteristika porostu: nesourodý porost: z části hustá ty čkovina až ty čovina sm, podružn ě bk, dále malá sv ětlina s roztr. sm a bk prosázená bk v opl ůtcích, dále ty čkovina sm s p řím ěsí bk Složení porostu [x 10%]: sm 7, bk 3 Výška porostu [m]: 8 Botanické pom ěry (podrost): dom. Calamagrostis villosa a Vaccinium myrtillus, dále Maianthemum bifolium, Oxalis acetosella aj. Návrh opat ření: bez zásahu Poznámka: Stupe ň p řirozenosti: D

ZCHÚ: Bukovec DP: 23 Rozloha: 0,31 ha LS: Jablonec Odd.: 23 Dílec: A Por. sk.: 5 Část: Stanovišt ě: příkrý jižní až východní svah, na V p řechází do su ťových poloh Charakteristika porostu: nehomogenní porost nejednozna čného ohrani čení, mladší sm kmenovina, na Z s nadúrovní starých bk, dále na V s mladším bk a kl, poté sv ětlinatý porost bk, kl, jvm... Složení porostu [x 10%]: bk 5, sm 4, kl 1, jvm, j ř Výška porostu [m]: 14 Botanické pom ěry (podrost): E1 dosti potla čeno: Athyrium filix-femina, Dryopteris dilatata, Oxalis acetosella, Dryopteris filix-mas, Senecio ovatus, Vaccinium myrtillus, Galium odoratum (lok.), Polygonatum verticillatum Návrh opat ření: bez zásahu Poznámka: Stupe ň p řirozenosti: C

ZCHÚ: Bukovec DP: 24 Rozloha: 0,51 ha LS: Jablonec Odd.: 23 Dílec: A Por. sk.: 5a Část: Stanovišt ě: dosti p říkrý kamenitý svah jižní orientace, na Z mírn ější, voln ě p řechází do louky Charakteristika porostu: porost na Z nejasn ě ohrani čen proti louce – zde jen volné shluky mladých sm (p řevažuje), kl, j ř, bk, p řevážn ě do 12 m, okousané nízké bk (kl), kolem paseková lada, dále na V voln ě zapojený porost nižších kl, bk, sm, porost pr ům. 16 m vys., drobné sv ětlinky, okousané mladé bk, n ěkdy i zna čného stá ří Složení porostu [x 10%]: bk 6, sm 2, kl 2 Výška porostu [m]: 16 Botanické pom ěry (podrost): v západní mezernaté části Calamagrostis villosa (dom.), Senecio sp., Cirsium heterophyllum, Stellaria nemorum, Gentiana asclepiadea, Melampyrum sylvaticum, Hypericum maculatum, Silene dioica, Stellaria nemorum, Luzula luzuloides, Galeopsis bifida, Vaccinium myrtillus; v zapojeném úseku dom. Calamagrostis villosa, Senecio ovatus a Petasites albus, dále Stellaria nemorum (hoj.), Athyrium filix-femina (hoj.), Daphne mezereum, Dryopteris filix-mas, Galeobdolon montanum, Gentiana asclepiadea, Lysimachia nemorum, Molinia caerulea, Oxalis acetosella, Prenanthes purpurea, Silene dioica, Veronica montana, výše též Cicerbita alpina (vz.), Festuca altissima, Festuca gigantea, Galium odoratum, Mercurialis perennis, Pulmonaria obscura, Viola reichenbachiana Návrh opat ření: bez zásahu Poznámka: Stupe ň p řirozenosti: C

– 7 – ZCHÚ: Bukovec DP: 25 Rozloha: 0,3 ha LS: Jablonec Odd.: 23 Dílec: A Por. sk.: 6 Část: Stanovišt ě: st řední svah jižní orientace, nezamok řený, porost p řetnutý cestou na dv ě zhruba rovnocenné části Charakteristika porostu: převážn ě dob ře zapojená sm kmenovina, kulturního p ůvodu, nez řeteln ě rozlišené dv ě etáže, porost 18-22 m vys., jednotlivé stromy ještě vyšší, porost po probírce, klest v hromadách, na Z menší sv ětlina Složení porostu [x 10%]: sm 10 Výška porostu [m]: 20 Botanické pom ěry (podrost): E1 slab ě vyvinuto, na v ětšin ě plochy prakticky chybí: Ajuga reptans, Athyrium filix-femina, Avenella flexuosa, Calamagrostis villosa, Circaea alpina, Cirsium heterophyllum, Dryopteris dilatata, Epilobium montanum, Oxalis acetosella, Phyteuma spicatum, Rubus idaeus, Senecio ovatus, Vaccinium myrtillus Návrh opat ření: prosv ětlení porostu (probírka), nejlépe v horní, jednotliv ě podsadit bk a kl Poznámka: Stupe ň p řirozenosti: D-E

ZCHÚ: Bukovec DP: 26 Rozloha: 5,88 ha LS: Jablonec Odd.: 23 Dílec: A Por. sk.: 7 Část: Stanovišt ě: dosti p říkré jižní a východní svahy, vesm ěs kamenité, na JV dosti rozsáhlý antropogenní reliéf – odval starého kamenolomu s cestní sítí a stavební sutí, pod odvalem um ělá t ůň 6x3 m Charakteristika porostu: dosti rozsáhlý porost (mladší kmenovina) nejednotných vlastností; v záp. části p řevážn ě bukový porost, místy s vyšším podílem až p řevahou smrku, porost 20-25 m vys., většinou dob ře zapojený, místy nápadn ě nestejnov ěký (s mladší výplní), též menší sv ětlina po odum řelém sm; na J (kolem odvalu) smíšený por. bk, sm, kl, jvm (jí); na V na velké ploše zapojená sm kmenovina 25-30 m vys., s vtroušeným bk, kl, na S též s dožívajícím j ř a s nepo četnými soušemi, místy zmlazuje bk Složení porostu [x 10%]: bk 5-6, sm 4-5, kl, jvm, j ř, Výška porostu [m]: bk 22, sm 28 jí Botanické pom ěry (podrost): st řídají se chudší (ale stále ješt ě relativn ě mezotrofní) a bohatší partie, na Z v bu čin ě E1 v ětšinou dosti potla čeno, ale flor. pestré, mj. Cicerbita alpina, Dentaria bulbifera (lok.), Dryopteris dilatata, Dryopteris filix-mas, Galeobdolon montanum, Galium odoratum, Gymnocarpium dryopteris, Mercurialis perennis, Milium effusum, Oxalis acetosella, Petasites albus, Polygonatum verticillatum, Prenanthes purpurea, Pulmonaria obscura, Senecio ovatus, Silene dioica, Stellaria nemorum, Veronica montana (lok.); v jižní části (odval) deluviální polohy s bujným E1, mj. Actaea spicata (na SV), Campanula latifolia (z ř.), Carex sylvatica, Cicerbita alpina, Corydalis cava (hoj.), Dryopteris filix-mas, Festuca gigantea, Galeobdolon montanum (hoj.), Galium odoratum, Impatiens noli-tangere, Lamium maculatum, Lunaria rediviva (na SV), Lysimachia nemorum, Mercurialis perennis, Milium effusum, Petasites albus (lok. dom.), Prenanthes purpurea, Primula elatior, Pulmonaria obscura, Ranunculus lanuginosus, Stachys sylvatica, Stellaria nemorum; na V (smr čina) p řevážn ě chudší partie s Calamagrostis villosa (hoj.), Athyrium filix-femina, Dryopteris dilatata, Dryopteris filix-mas, Oxalis acetosella, Rubus idaeus, Senecio ovatus, Prenanthes purpurea, Stellaria nemorum, Lysimachia nemorum, Vaccinium myrtillus, shora zasahují náro čnější druhy: Actaea spicata, Cicerbita alpina, Daphne mezereum, Festuca altissima, Impatiens noli-tangere, Lunaria rediviva, Mercurialis perennis... Návrh opat ření: lokální prosv ětlení v zapojených sm partiích na V – podpora p řirozené obnovy bk Poznámka: Stupe ň p řirozenosti: C

– 8 – ZCHÚ: Bukovec DP: 27 Rozloha: 3,19 ha LS: Jablonec Odd.: 23 Dílec: A Por. sk.: 10/1 Část: východní (nejv ětší) část Stanovišt ě: st řední až p říkrý svah východní orientace, často výrazn ě kamenitý Charakteristika porostu: nerovnom ěrn ě smíšená kmenovina sm, bk a kl, místy vtroušen ě jlh, celkov ě p řevažuje sm, ale níže po svahu již z velké části vyt ěžený – zde pom ěrn ě rozsáhlá paseka a navazující siln ě prosv ětlený porost s ponechaným bk a kl, místy též souše, ve vrcholové poloze porost siln ě prosv ětlený (rozpadlý); souvislejší sm úseky v jižním výběžku (porost až 32 m vys.), dále pak na SZ ve svahu, zde však ve sm ěsi s bk a kl, p ři sev. a jižním okraji listnaté porosty s dom. bk; na pasece nízká mlazina (nárosty) bk, kl, sm cca 1 m vys., zna čně poškozená zv ěř í, v okolních prosv ětlených porostech místy bohaté zmlazení bk, sm, méně kl Složení porostu [x 10%]: sm 7, bk 3, kl, jlh, jvm Výška porostu [m]: 28 Botanické pom ěry (podrost): Athyrium filix-femina, Calamagrostis villosa, Dryopteris dilatata, Dryopteris filix-mas, Festuca altissima (lok.), Galeobdolon montanum, Galium odoratum (lok.), Gymnocarpium dryopteris, Lysimachia nemorum, Milium effusum, Oxalis acetosella, Petasites albus (lok.), Phegopteris connectilis, Rubus idaeus, Senecio ovatus, Stellaria nemorum, na SZ vzácn ě i Polystichum aculeatum Návrh opat ření: probírka v jižním výb ěžku (ve sm části) Poznámka: východní (nejv ětší) část Stupe ň p řirozenosti: C-D

ZCHÚ: Bukovec DP: 28 Rozloha: 0,32 ha LS: Jablonec Odd.: 23 Dílec: A Por. sk.: 10/1 Část: st řední část Stanovišt ě: st řední svah jv. orientace, kamenitý, na V živn ější poloha; hranice psk nejednozna čné Charakteristika porostu: nerovnom ěrn ě zapojená kmenovina bk, s p řím ěsí sm kl a ojedin ělým jlh; na Z výrazná p řevaha bk, na V více sm a kl, porost cca 26 m vys., zdola zasahují vložky hustých odrostlých mlazin sm Složení porostu [x 10%]: bk 6, sm 3, kl 1, jlh Výška porostu [m]: 26 Botanické pom ěry (podrost): na Z dom. Calamagrostis villosa, dále Gymnocarpium dryopteris, Prenanthes purpurea, Dryopteris filix-mas, Senecio ovatus, Avenella flexuosa, Athyrium filix- femina, na V též Carex sylvatica, Festuca altissima, Galium odoratum, Lysimachia nemorum, Milium effusum, Oxalis acetosella, Stellaria nemorum, Veronica montana Návrh opat ření: probírka ve smrkové části Poznámka: st řední část Stupe ň p řirozenosti: C

ZCHÚ: Bukovec DP: 29 Rozloha: 0,32 ha LS: Jablonec Odd.: 23 Dílec: A Por. sk.: 10/1 Část: západní část Stanovišt ě: st řední svah jižní orientace, deluviáln ě obohacený, kamenitý, mezi cestami, místy prameništ ě Charakteristika porostu: voln ě zapojená vyšší kmenovina sm s menší p řím ěsí kl a bk, por. 26 m vys., kl 18 m; hromady klestu Složení porostu [x 10%]: sm 9, kl +, bk + Výška porostu [m]: 26 Botanické pom ěry (podrost): E1 bujné, s dom. Senecio ovatus, dále s Carex sylvatica, Galium odoratum, Lysimachia nemorum, Mercurialis perennis, Oxalis acetosella, Petasites albus, Pulmonaria obscura, Rubus idaeus, Stachys sylvatica, Viola reichenbachiana, na prameništích: Chaerophyllum hirsutum (hoj.), Cirsium heterophyllum, Crepis paludosa, Chrysosplenium alternifolium, Impatiens noli-tangere, Lysimachia nemorum, Myosotis nemorosa, Oxalis acetosella, Petasites albus, Plagiomnium undulatum, Stellaria nemorum, Veronica montana Návrh opat ření: probírka Poznámka: západní část Stupe ň p řirozenosti: D-E

– 9 – ZCHÚ: Bukovec DP: 30 Rozloha: 0,41 ha LS: Jablonec Odd.: 23 Dílec: A Por. sk.: 13 Část: Stanovišt ě: terénní zlom p ři hran ě vrcholového h řbetu – dosti p říkrý jižní a východní svah, na V místy su ťové polohy a nízké skalky Charakteristika porostu: v západní části stará, voln ě zapojená bu čina, 22 m vys., zmlazení sm, kl, mén ě bk a j ř; na V z části taktéž bu čina, která p řechází do su ťového lesa s kl a jlh, p ři dolním okraji i malé su ťové bezlesí (kapradinová niva) Složení porostu [x 10%]: bk 7, kl 2, jlh 1, sm Výška porostu [m]: bk 22, kl 15 Botanické pom ěry (podrost): v západní části druhov ě chudé, s dom. Calamagrostis villosa, dále s Vaccinium myrtillus, Prenanthes purpurea, Maianthemum bifolium, Oxalis acetosella, Polygonatum verticillatum, Solidago virgaurea, Calamagrostis arundinacea, ve východní části hojn ě Dryopteris filix-mas (na bezlesí dom.), dále Actaea spicata, Corydalis intermedia, Daphne mezereum, Galeopsis pubescens, Galium odoratum, Impatiens noli-tangere (hoj.), Lamium maculatum, Mercurialis perennis, Milium effusum, Paris quadrifolia, Petasites albus, Pulmonaria obscura, Stellaria nemorum aj. Návrh opat ření: bez zásahu Poznámka: nejzachovalejší porost v PR Stupe ň p řirozenosti: B

ZCHÚ: Bukovec DP: 31 Rozloha: 0,37 ha LS: Jablonec Odd.: 23 Dílec: A Por. sk.: 101 Část: Stanovišt ě: starý čedi čový lom otev řený k JV, lomová st ěna 26 m vys., tém ěř kolmá, se stabilizovanými úpatními osypy, dno lomu ploché, zahlin ěné, bez výrazn ějšího zamok ření Charakteristika porostu: ve st ěně dosti řídce mladý kl, podružn ě jvm, jí, sm, j ř, dno lomu ve vyzna čeném bezlesí prakticky bez d řevin (okrajov ě jí) Složení porostu [x 10%]: Výška porostu [m]: Botanické pom ěry (podrost): ve st ěně, na teráskách a osypech: Agrostis capillaris (hoj.), Poa nemoralis, Epilobium collinum (hoj.), Hieracium murorum, Solidago virgaurea, Fragaria vesca, Campanula rotundifolia, Prunella vulgaris, Lupinus polyphyllus, Veronica officinalis, Hieracium laevigatum, Thlaspi caerulescens, Geranium robertianum aj.; na dn ě lomu: Petasites albus (hoj.), Senecio ovatus (hoj.), Chaerophyllum hirsutum, Cirsium heterophyllum, Daphne mezereum, Festuca gigantea, Dactylis glomerata, Stachys sylvatica, Cirsium oleraceum, Geum urbanum, Carex sylvatica, Prunella vulgaris, Lysimachia nemorum, Cirsium palustre, Geranium sylvaticum, Hypericum maculatum, Alchemilla sp.; sporadicky Lupinus polyphyllus – opakovan ě likvidován v rámci managementu Návrh opat ření: dle pot řeby likvidace lupiny mnoholisté Poznámka: Stupe ň p řirozenosti:

– 10 – Příloha S2

FLORISTICKÝ P ŘEHLED Bukovec pat ří k nejlépe prozkoumaným botanickým lokalitám v Jizerských horách, první údaj o výskytu jedné z nejv ětších zdejších cenností – Swertia perennis – je již z konce 16. století (FRANKE 1594)! Mnoho údaj ů pochází z 19. a po čátku 20. století, často jde p řitom o druhy dnes již na Bukovci dlouhodob ě nezv ěstné a s nejv ětší pravd ěpodobností vyhynulé. První podrobné vyhodnocení kv ěteny (a vegetace) v rámci SPR Bukovec provedl SÝKORA (1976). Uvádí, že na území rezervace zaznamenal 222 druh ů cévnatých rostlin, ve floristic- kém p řehledu uvádí 203 druhy jako vlastní nálezy a 27 dalších druh ů p řevzatých z literatury, tj. Sýkorou neov ěř ených. Není zcela jasné, na jak ohrani čené území se tato kv ětena váže: Sý- kora sice píše o rezervaci (ta byla tehdy zna čně menší než dnes a mj. nezahrnovala louky), v seznamu však zjevn ě uvádí druhy rostoucí mimo tehdejší rezervaci.

Pom ěrn ě detailní kv ětenu zapsal o deset let d říve VESELÝ (1966), jeho práci jsem však nevid ěl. Pozd ěji provád ěl na Bukovci floristické šet ření KUBÁT (1986), který zde zapsal 104 druhy cévnatých rostlin. Již z tohoto po čtu je z řejmé, že šlo o pr ůzkum spíše nahodilý. pokrývající jen díl čí části území (zejména kolem turistických cest) a pouze letní aspekt. Další inventariza ční pr ůzkum uskute čnila nedlouho poté HOUŠKOVÁ (1989). Na Bukovci za- psala krom ě dvanácti fytocenologických snímk ů i 115 druh ů cévnatých rostlin, a to nejen na území rezervace, ale i na p řilehlých loukách, vícemén ě v hranicích dnešní rezervace. S p řihlédnutím k této skute čnosti je uvedený po čet druh ů až p řekvapiv ě nízký. Dosud nejobsáhlejší vyhodnocení kv ěteny Bukovce zpracovali PAVL Ů & BURDA (1999). Ve floristické části práce shrnují výsledky řady exkurzí z r. 1997 a 1998 a své nálezy dopl ňují údaji p řevzatými z literatury. Auto ři uvád ějí, že dosud bylo na Bukovci zaznamenáno 339 taxon ů (druh ů a poddruh ů) cévnatých rostlin, p řičemž se jim poda řilo ov ěř it 264 taxon ů, z toho je 23 nových. Autor tohoto textu provedl na území rezervace vlastní, ovšem jen dosti povšechné floristické šet ření. Kv ětena byla sledována p řevážn ě v lesní části území, louky nebyly ve v ětším detailu zachyceny (zpracování části plánu pé če pro nelesní pozemky se laskav ě ujala ing. Lenka Pavl ů). Celkov ě bylo p ři tomto orienta čním pr ůzkumu zjišt ěno 206 druh ů cévnatých rostlin, z toho 180 v lesní části rezervace a 62 v nelesní části, kv ětena nelesní části je ale zjevn ě za- chycena dosti nedokonale. Bylo zjišt ěno n ěkolik nových druh ů, z nichž nejvýznamn ější je Trifolium spadiceum (Pralouka), dosud uvád ěny nebyly dále druhy Carex flava , Epilobium obscurum , Galeopsis bifida a Rumex longifolius . Druh Epilobium collinum , hojn ě por ůstající skalní st ěny v lomu p ři jižním úbo čí, uvád ěl pouze VESELÝ (1966). Celkov ě je tak z území uvád ěno 342 taxon ů vyšších rostlin, v tom jsou zahrnuty i druhy vyhynulé či nezv ěstné a patrn ě i ur čitý po čet chybných údaj ů. Úplná kv ětena území, excerpovaná z citovaných prací a dopln ěná o vlastní krátkodobá šet ře- ní, je obsažena v tabulce níže. Z p řehledu byly vypušt ěny zjevn ě pochybné údaje, jako nap ř. Ranunculus aconitifolius (HOUŠKOVÁ 1989), Crepis mollis subsp. mollis (PAVL Ů & BURDA 1999 s odkazem na Sýkoru, ten ale uvádí pouze C. mollis bez subspecie). Ponechán byl Pedi- cularis palustris (KUBÁT 1986, HOUŠKOVÁ 1989), kde se s velkou pravd ěpodobností jedná o zám ěnu (oba auto ři uvád ějí pouze tento druh všivce). Tam, kde byla chyba zjevná, byla provedena taxonomická korekce – nap ř. Senecio nemorensis subsp. jaquinianus = S. germanicus (PAVL Ů & BURDA : celé porosty, obecn ě) je ve skute čnosti S. hercynicus , tento mylný údaj (snad p řevzatý z Schustlera) se ocitl i v Kv ěten ě ČR. V p řípad ě již vyhynulé Gentianella

– 1 – campestris se jedná spíše o subsp. campestris než subsp. baltica , jak je tradováno. U violky trojbarevné (cf. Viola saxatilis subsp. saxatilis , sec. PAVL Ů & BURDA 1999), není jisté, zda se jedná práv ě o tuto subspecii (v sou časnosti hodnocenou v rámci druhu V. tricolor ). V p řípad ě druh ů Botrychium lunaria a B. matricariifolium jde o druhy z území potvrzené od r. 2005 a tedy zde recentn ě rozší řené, avšak vzhledem k tomu, že nebyly žádným z autor ů uvedených v tabulce v terénu zjišt ěny, jsou zde ozna čeny pouze jako literární údaje. vědecké jméno české jméno Sý HouKubP-B V1 V2 V12 čs vyhl Abies alba jedle b ělokorá x . . x x . xC4 Abies grandis jedle obrovská . . . x . . . Abies nordmanniana jedle kavkazská . . . x . . . Acer platanoides javor mlé č x . . x x . x Acer pseudoplatanus javor klen x x x x x . x Aconitum plicatum om ěj šalamounek x . . x x . x C3 §3 Aconitum variegatum om ěj pestrý x . . x x . x C3§3 Actaea spicata samorostlík klasnatý x x . x x . x Aegopodium podagraria bršlice kozí noha x x . x x . x Agrostis canina psine ček psí x.xx. . . Agrostis capillaris psine ček tenký x x x x x x x Achillea millefolium řeb říček obecný . x x x x . x Ajuga reptans zb ěhovec plazivý x . . x x . x Alchemilla cymatophylla kontryhel číšolistý lit . . x . . . Alchemilla glabra kontryhel lysý x . . x x . x Alchemilla monticola kontryhel pastvinný x . . x . . . Alchemilla plicata kontryhel řasnatý . . . lit . . . C3 Alchemilla sp. kontryhel . x x . x x x Alchemilla subcrenata kontryhel vroubkovaný lit . . x . . . Alchemilla vulgaris kontryhel ostrolalo čný . . . x . . . Alnus glutinosa olše lepkavá x . . x x . x Alopecurus pratensis psárka lu ční x x x x x . x Anemone nemorosa sasanka hajní x x . x x . x Anemone ranunculoides sasanka prysky řníkovitá x . . x . . . Antennaria dioica kociánek dvoudomý x . . x . . . C2 Anthoxanthum odoratum tomka vonná x x . x x x x Anthriscus nitida kerblík lesklý x . . lit . . . Anthriscus sylvestris kerblík lesní . . . x x . x Aquilegia vulgaris orlí ček obecný . . . lit . . . C3 Arabidopsis thaliana husení ček polní . . . lit . . . Arnica montana prha arnika . x x x . x x C3§3 Asarum europaeum kopytník evropský . . . lit . . . Asplenium trichomanes sleziník červený . . . lit . . . Athyrium distentifolium papratka horská x . . x x . x Athyrium filix-femina papratka samice x x . x x . x Avenella flexuosa metli čka k řivolaká x x . x x x x Ballota nigra měrnice černá . . .lit. . . Bellis perennis sedmikráska chudobka . x . lit . . . Betula carpatica bříza karpatská x . . x x . x C4 Betula pendula bříza b ělokorá x . . xx . x Bistorta major rdesno hadí ko řen x x x x x x x Blechnum spicant žebrovice r ůznolistá x x x x . . . C4 Botrychium lunaria vrati čka m ěsí ční lit . . lit . . . C2 §3 Botrychium matricariifolium vrati čka he řmánkolistá . . . lit . . . C1 §1 Botrychium multifidum vrati čka mnohoklanná lit . . lit . . . A §1 Briza media třeslice prost řední xxxx.xx Bromus benekenii sve řep Beneken ův x . . lit . . .

– 2 – vědecké jméno české jméno Sý HouKubP-B V1 V2 V12 čs vyhl Calamagrostis arundinacea třtina rákosovitá . . . x . . . Calamagrostis villosa třtina chloupkatá x x x x x . x Caltha palustris blatouch bahenní x x . x x x x Campanula latifolia zvonek širokolistý x . . x x . x C3 Campanula patula zvonek rozkladitý x . . x . . . Campanula rhomboidalis zvonek koso čtvere čný lit . . lit . . . Campanula rotundifolia zvonek okrouhlolistý x x x x x x x Campanula trachelium zvonek kop řivolistý . . . lit . . . Cardamine amara řeřišnice ho řká x . . x x . x Cardamine flexuosa řeřišnice k řivolaká x . . x . . . Cardamine hirsuta řeřišnice chlupatá . . . lit . . . C4 Cardamine impatiens řeřišnice ned ůtklivá . . . lit . . . Cardamine pratensis řeřišnice lu ční x x . x x . x Cardaminopsis halleri řeřišni čník Haller ův x x x x x x x Carex brizoides ost řice t řeslicovitá . . . x x . x Carex canescens ost řice šedavá x x x x x . x Carex echinata ost řice ježatá x . x x x . x Carex flava ost řice rusá . . . . x . xC4 Carex chabertii ost řice Chabertova . . . x . . . C4 Carex nigra ost řice obecná x x x x x x x Carex ovalis ost řice zaje čí . . x x x . x Carex pallescens ost řice bledavá x . x x x . x Carex panicea ost řice prosová . . . x . . . Carex pilulifera ost řice kulkonosná x . x x . x x Carex remota ost řice řídkoklasá . . . x . . . Carex rostrata ost řice zobánkatá x x x x . x x Carex sylvatica ost řice lesní x . . x x . x Carlina acaulis pupava bezlodyžná x . x x . x x Carum carvi kmín obecný . . x lit . . . Cerastium holosteoides rožec obecný . . . x x . x Cicerbita alpina mlé čivec alpský x x x x x . x C4 Circaea alpina čarovník alpský x . . x x . x C4 Circaea lutetiana čarovník pa řížský . . . lit . . . Cirsium arvense pchá č rolní (oset) . . . x . . . Cirsium heterophyllum pchá č r ůznolistý x x x x x x x Cirsium oleraceum pchá č zelinný x . . x x . x Cirsium palustre pchá č bahenní x x x x x x x Coeloglossum viride vemení ček zelený lit . . lit . . . C2 §2 Corallorhiza trifida korálice trojklaná lit . . lit . . . C2 §2 Corydalis cava dymnivka dutá x . . x x . x Corydalis intermedia dymnivka bobovitá x . . x x . x C4 Crepis mollis subsp . hieracioides škarda m ěkká čertkusolistá x x x x . x x C3 Crepis paludosa škarda bahenní x x x x x x x Cynosurus cristatus pohá ňka h řebenitá . . . x . . . Cystopteris fragilis puchý řník k řehký ...x... Dactylis glomerata srha lalo čnatá xx.xx.x Dactylorhiza fuchsii prstnatec Fuchs ův pravý x . . x . x x C4 §3 Dactylorhiza majalis prstnatec májový x x . x . x x C3 §3 Daphne mezereum lýkovec jedovatý x x x x x . x C4 Dentaria bulbifera ky čelnice cibulkonosná x . . x x . x Dentaria enneaphyllos ky čelnice devítilistá x . . x x . x C4 Deschampsia cespitosa metlice trsnatá x x x x x . x Dianthus deltoides hvozdík kropenatý . x x x . . . Digitalis purpurea náprstník červený x . . x x . x Dryopteris carthusiana kapra ď osténkatá . . . lit . . .

– 3 – vědecké jméno české jméno Sý HouKubP-B V1 V2 V12 čs vyhl Dryopteris dilatata kapra ď širolistá x x . x x . x Dryopteris filix-mas kapra ď samec xx . xx . x Elytrigia repens pýr plazivý . . . x . . . Epilobium alpestre vrbovka alpská x . . lit . . . Epilobium alsinifolium vrbovka žabincolistá . . . x x . x C3 Epilobium angustifolium vrbovka úzkolistá x . . . . x x Epilobium collinum vrbovka chlumní . . . lit x . x Epilobium montanum vrbovka horská x . . x x . x Epilobium nutans vrbovka nicí x . . lit . . . C2 Epilobium obscurum vrbovka tmavá . . . . x . x C3 Epilobium palustre vrbovka bahenní x x x x x x x C4 Epipactis helleborine kruštík širolistý x . . x . . . C4 Epipogium aphyllum sklenobýl bezlistý lit . . lit . . . C1 §1 Equisetum fluviatile přesli čka mok řadní .x.x.xx Equisetum palustre přesli čka bahenní . x . x . . . Equisetum sylvaticum přesli čka lesní . . x x x x x Erigeron acris turan ostrý . . . lit . . . Eriophorum angustifolium suchopýr úzkolistý x x x x . x x Eriophorum vaginatum suchopýr pochvatý x . . x . . . Euphrasia caerulea sv ětlík modrý lit . . lit . . . C2 Euphrasia rostkoviana sv ětlík léka řský x . x x . . . Fagus sylvatica buk lesní x x . x x . x Festuca altissima kost řava lesní x . . x x . x Festuca gigantea kost řava obrovská x x . x x . x Festuca heterophylla kost řava r ůznolistá . . . lit . . . Festuca pratensis kost řava lu ční . x x x x . x Festuca rubra kost řava červená x x x x x x x Filipendula ulmaria tužebník jilmový x x x x x x x Fragaria vesca jahodník lesní x x . x x . x Frangula alnus krušina olšová . . . x . . . Gagea lutea křivatec žlutý x . . x . . . Galeobdolon luteum pitulník žlutý . . . lit . . . Galeobdolon montanum pitulník horský x . . x x . x Galeopsis bifida konopice dvouklaná . . . . x . x Galeopsis speciosa konopice zdobná . . . lit . . . Galeopsis tetrahit konopice polní x . x x x . x Galium album svízel bílý . . . x . . . Galium odoratum svízel (ma řinka) vonný x x . x x . x Galium palustre svízel bahenní x . x x x . x Galium rotundifolium svízel okrouhlolistý . . . lit . . . Galium saxatile svízel hercynský x x x x x x x Gentiana asclepiadea ho řec tolitovitý x x x x x x x C4 §3 Gentianella campestris ho řeček ladní pravý lit . . lit . . . A §1 subsp . campestris Geranium robertianum kakost smrdutý . . . x x . x Geranium sylvaticum kakost lesní x x x x x x x Geum rivale kuklík poto ční x x x x x x x Geum urbanum kuklík m ěstský .x.xx.x Glechoma hederacea popenec b řečť anový . . . x . . . Glyceria fluitans zblochan vzplývavý . . x x x . x Gnaphalium norvegicum prot ěž norská . x x x x . x C4 Gnaphalium sylvaticum prot ěž lesní . . . x . . . Goodyera repens smrkovník plazivý lit . . lit . . . C1 §1 Gymnadenia conopsea pětiprstka žežulník x . x x . x x C3 §3 Gymnocarpium dryopteris bukovník kapra ďovitý x x . x x . x Heracleum sphondylium bolševník obecný x x . x . . .

– 4 – vědecké jméno české jméno Sý HouKubP-B V1 V2 V12 čs vyhl Hieracium aurantiacum jest řábník oranžový x . . x . x x C3 Hieracium glomeratum jest řábník klubkatý lit ...... Hieracium lactucella jest řábník myší ouško lit . . x . . . C3 Hieracium laevigatum jest řábník hladký x . x x x . x Hieracium lachenalii jest řábník Lachenal ův x . . x . . . Hieracium murorum jest řábník zední x . . x x . x Hieracium piloselloides jest řábník úzkolistý lit . . lit . . . Holcus mollis medyn ěk m ěkký . x x x x x x Homogyne alpina podb ělice alpská x x x x x . x Huperzia selago vranec jedlový x . . x x . x C3 §3 Hypericum maculatum třezalka skvrnitá x x x x x x x Hypericum perforatum třezalka te čkovaná . . . lit . . . Hypochaeris uniflora prasetník jednoúborný lit . . lit . . . C3 Chaerophyllum hirsutum krabilice chlupatá x x x x x x x Chrysosplenium alternifolium mokrýš st řídavolistý x . . x x . x Impatiens noli-tangere netýkavka ned ůtklivá x x . x x . x Impatiens parviflora netýkavka malokv ětá . . . x . . . Imperatoria ostruthium všedobr horní . . . x . . . C4 Juncus articulatus sítina článkovaná . . . x x . x Juncus bufonius sítina žabí . . . x . . . Juncus effusus sítina rozkladitá x . x x x . x Juncus filiformis sítina ni ťovitá xxxxxxx Juncus squarrosus sítina kostrbatá . . . x x . x Juncus tenuis sítina tenká . . . x x . x Knautia arvensis chrastavec rolní . . . x . . . Lamium maculatum hluchavka skvrnitá x x . x x . x Lamium purpureum hluchavka nachová . . . lit . . . Larix decidua mod řín opadavý . . . . x . x Lathraea squamaria podbílek šupinatý lit . . x x . x Lathyrus pratensis hrachor lu ční x . . x . . . Leontodon autumnalis máchelka podzimní . . x x . . . Leontodon hispidus máchelka srstnatá x x x x . x x Leucanthemum ircutianum kopretina časná .xxx.xx Listera cordata bradá ček srd čitý lit . . lit . . . C1 §1 Listera ovata bradá ček vej čitý . . . lit . . . C4 Lonicera nigra zimolez černý x..xx.x Lotus uliginosus štírovník bažinný x . x x . . . Lunaria rediviva měsí čnice vytrvalá x x . x x . x C4 §3 Lupinus polyphyllus vl čí bob mnoholistý x x . x x . x Luzula luzuloides bika hajní x . x x x x x Luzula multiflora bika mnohokv ětá x x . x . x x Luzula pilosa bika chlupatá x x . x x . x Luzula sudetica bika sudetská x . . x x x x C3 Lycopodium annotinum plavu ň pu čivá x . . x . . .C3§3 Lychnis flos-cuculi kohoutek lu ční x . x x . x x Lysimachia nemorum vrbina hajní x x x x x . x Maianthemum bifolium pstro ček dvoulistý x x . x x . x Malus domestica jablo ň domácí . . . . x . x Malva sylvestris sléz lesní x . . lit . . . Melampyrum sylvaticum černýš lesní x x x x x x x Melica nutans strdivka nicí x . . x . . . Melica uniflora strdivka jednokv ětá . . .lit. . . Menyanthes trifoliata vachta trojlistá . . x x . . . C3 §3 Mercurialis perennis bažanka vytrvalá x x . x x . x Meum athamanticum koprník št ětinolistý x x x x . x x C4 §3

– 5 – vědecké jméno české jméno Sý HouKubP-B V1 V2 V12 čs vyhl Milium effusum pšení čko rozkladité x . . x x . x Molinia caerulea bezkolenec modrý x . . x x . x Moneses uniflora jednokvítek velkokv ětý lit . . lit . . . C1 §2 Monotropa hypopitys hnilák smrkový . . . x . . . C3 Mycelis muralis mlé čka zední x x . x x . x Myosotis nemorosa pomn ěnka hajní x x x x x x x Myosotis sylvatica pomn ěnka lesní x . . x . . . Myrrhis odorata čech řice vonná x . . x x . x Nardus stricta smilka tuhá x x x x . x x Neottia nidus-avis hlístník hnízdák x . . x x . x C4 Orthilia secunda hruštice jednostranná lit . . lit . . . Oxalis acetosella šťavel kyselý x x . x x . x Paris quadrifolia vraní oko čty řlisté x . . x x . x Pedicularis palustris všivec bahenní . x x lit . . . C2 §2 Pedicularis sylvatica všivec lesní x . . x . x x C3 §2 Petasites albus dev ětsil bílý x x x x x . x Phegopteris connectilis bukovinec osladi čovitý x x x x x . x Phleum pratense bojínek lu ční . . . x . . . Phleum rhaeticum bojínek švýcarský x . . x . . . C4 Phyteuma spicatum zvone čník klasnatý x x x x x x x Picea abies smrk ztepilý x x x x x . x Pimpinella major bedrník v ětší ...lit... Plantago lanceolata jitrocel kopinatý x . x x . . . Plantago major jitrocel v ětší . . . x x . x Platanthera chlorantha vemeník zelenavý . . . x . . . C3 §3 Poa annua lipnice ro ční . . . x . . . Poa humilis lipnice namodralá . . . x . . . Poa chaixii lipnice širolistá . . . lit . . . Poa nemoralis lipnice hajní x . . x x . x Poa pratensis lipnice lu ční . . x x x . x Poa remota lipnice oddálená x . . x . . . C3 Poa supina lipnice nízká x . . x . . . Poa trivialis lipnice obecná x . . x x . x Polygala vulgaris vítod obecný x . . x . x x Polygonatum verticillatum koko řík p řeslenitý x x x x x . x Polypodium vulgare osladi č obecný x . . x x . x Polystichum aculeatum kapradina lalo čnatá x . . x x . xC4 Populus tremula topol osika x . . x . . . Potentilla erecta mochna nátržník x x x . x x x Potentilla palustris záb ělník bahenní . x . x . . . C4 Prenanthes purpurea věsenka nachová x x x x x . x Primula elatior prvosenka vyšší x x x x x x x Prunella vulgaris černohlávek obecný . . x x x . x Prunus padus st řemcha obecná x . x x x . x Pseudorchis albida běloprstka b ělavá lit . . lit . . . C2 §2 Pteridium aquilinum hasivka orli čí lit . . lit . . . Pulmonaria obscura plicník tmavý x x . x x . x Pulsatilla alpina subsp . austriaca koniklec alpinský bílý . . . lit . . . C3 §3 Pyrola minor hrušti čka menší . . . x . . . Pyrola rotundifolia hrušti čka okrouhlolistá . . . lit . . . C2 Pyrola sp . hrušti čka (bez ur čení) x . . . x . x Ranunculus acris prysky řník prudký x x x x . x x Ranunculus lanuginosus prysky řník kosmatý x x . x x . x Ranunculus nemorosus prysky řník hajní . . . lit . . . Ranunculus platanifolius prysky řník platanolistý x x x x x x x C4

– 6 – vědecké jméno české jméno Sý HouKubP-B V1 V2 V12 čs vyhl Ranunculus repens prysky řník plazivý x . x x x . x Rhinanthus minor kokrhel menší . x x x x x x Ribes alpinum meruzalka alpská x . . x . . . Ribes petraeum meruzalka skalní . . . lit . . . C1 Rosa canina růže šípková . . . x . . . Rosa pendulina růže alpská x . . x . . . Rubus idaeus ostružiník maliník x x . x x . x Rubus saxatilis ostružiník skalní lit . . lit . . . C3 Rubus sp . ostružiník (bez ur čení) . . . x . . . Rumex acetosa šťovík kyselý . x x x x . x Rumex acetosella šťovík menší x . . x x . x Rumex alpinus šťovík alpský . . . x . . . Rumex arifolius šťovík árónolistý x x . x x . x Rumex crispus šťovík kade řavý . . . x . . . Rumex longifolius šťovík dlouholistý . . . . x . x Rumex obtusifolius šťovík tupolistý x . x x . . . Sagina procumbens úrazník položený x . . lit x . x Salix aurita vrba ušatá lit . . x x . x Salix caprea vrba jíva x . . x x . x Salix silesiaca vrba slezská x x x x x . x Salix x subaurita vrba (k říženec) . . . x . . . Salix x subcaprea vrba (k říženec) . . . x . . . Sambucus racemosa bez hroznatý x x . x x . x Sanicula europaea žindava evropská lit . . x . . . Scirpus sylvaticus sk řípina lesní x . . x x . x Scrophularia nodosa krti čník uzlinatý x . . x x . x Sedum alpestre rozchodník alpský . . . lit . . . C3 Sedum sexangulare rozchodník šesti řadý lit . . lit . . . Senecio hercynicus star ček hercynský x . . x x . x Senecio ovatus star ček Fuchs ův x x x x x . x Senecio x decipiens star ček (k říženec) . . . . x . x Silene dioica silenka dvoudomá x x x x x . x Silene vulgaris silenka nadmutá . . . x . . . Solidago virgaurea celík zlatobýl x . x x x . x Sorbus aucuparia je řáb pta čí x . . x x . x Spergularia rubra ku řinka červená x . . lit . . . Stachys sylvatica čistec lesní x . . x x . x Stellaria alsine pta činec mok řadní x. .xx.x Stellaria graminea pta činec trávovitý . x x x x . x Stellaria media pta činec žabinec . . . x . . . Stellaria nemorum pta činec hajní x x x x x . x Streptopus amplexifolius čípek objímavý x x x x x . x C4 Swertia perennis kropená č vytrvalý x . x x . x x C2 §2 Symphytum officinale kostival léka řský . . .lit. . . Tanacetum vulgare vrati č obecný x . . x . . . Taraxacum sect. Ruderalia pampeliška léka řská . x x x . . . Tephroseris crispa sta řinec poto ční x..x...C4 Thalictrum aquilegiifolium žlu ťucha orlí čkolistá x x x x x . x Thlaspi caerulescens penízek namodralý lit . . x x . x Traunsteinera globosa hlavuška horská . . . lit . . . C2 §2 Trientalis europaea sedmikvítek evropský x x . x x . x Trifolium pratense jetel lu ční x x x x . x x Trifolium repens jetel plazivý x x x x x . x Trifolium spadiceum jetel kaštanový . . . . . x x C3 Trisetum flavescens trojšt ět žlutavý x x x x . x x

– 7 – vědecké jméno české jméno Sý HouKubP-B V1 V2 V12 čs vyhl Trollius altissimus upolín nejvyšší x x x x x x x C3 §3 Tussilago farfara podb ěl léka řský . . .lit. . . Ulmus glabra jilm horský x x . x x . x Urtica dioica kop řiva dvoudomá x x x x x . x Vaccinium myrtillus brusnice bor ůvka x . x x x x x Vaccinium uliginosum brusnice vlochyn ě x . . lit . . . Vaccinium vitis-idaea brusinka obecná x . . x . . . Valeriana excelsa kozlík výb ěžkatý bezolistý x . . x x . x C4 subsp . sambucifolia Veratrum album kýchavice bílá Lobelova x x x x x x x C4 subsp . lobelianum Veronica beccabunga rozrazil poto ční . . . x . . . Veronica chamaedrys rozrazil rezekvítek . x . x x . x Veronica montana rozrazil horský x . . x x . x C4 Veronica officinalis rozrazil léka řský x . x x x . x Vicia cracca vikev pta čí x x x x x . x Vicia sylvatica vikev lesní . . . lit . . . Vincetoxicum hirundinaria tolita léka řská .. .lit... Viola biflora violka dvoukv ětá lit . . lit . . . C4 Viola palustris violka bahenní x x x x x . x Viola reichenbachiana violka lesní x . . lit x . x Viola tricolor cf. maceška trojbarevná x . . x x . xC3 subsp . polychroma mnohobarevná Vysv ětlivky:

Sý – SÝKORA (1976); Kub – KUBÁT (1986 ms.); Hou – HOUŠKOVÁ (1989), údaje za lesní a lu ční část území byly slou čeny; P-B – PAVL Ů & B URDA (1999); V1, V2, V12 – VIŠ ŇÁK (2010, hoc loco): V1 – lesní část území (v četn ě sv ětlin a lomu), V2 – lu ční část území (pouze velmi zb ěžný pr ůzkum), V12 – souhrn za ob ě části. Vý- skyt druhu ozna čen symbolem „x“. Symbol „lit“ ozna čuje citované literární údaje, které nebyly v daném pr ů- zkumu potvrzeny (pouze SÝKORA 1976 a PAVL Ů & BURDA 1999).

čs – kategorie červeného seznamu (C1-C4, cf. PROCHÁZKA 2001; A – vyhynulý či nezv ěstný taxon); zch – zvlášt ě chrán ěné druhy dle p řílohy Vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. (§1 – druh kriticky ohrožený, §2 – druh siln ě ohrožený, §3 – druh ohrožený).

– 8 –