Masarykova Univerzita Filozofická Fakulta Ústav Slavistiky Balkanistika
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav slavistiky Balkanistika Miloslava Vobrubová Maloasijská katastrofa a její důsledky očima potomků maloasijských Řeků Bakalářská diplomová práce Vedoucí práce: doc. PhDr. Václav Štěpánek Ph.D. 2019 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury. ………………………………………………. Miloslava Vobrubová 2 Poděkování Na tomto místě bych chtěla velmi poděkovat vedoucímu mé práce, panu docentovi Václavovi Štěpánkovi, za trpělivé, vstřícné a podnětné vedení, za odborné a praktické rady při konzultaci dané problematiky a dále všem svým respondentům, které jsem oslovila, a kteří mi poskytli cenné informace, na jejichž základě jsem mohla tuto svou práci vypracovat. 3 Obsah Úvod........................................................................................................................................ 6 1 Maloasijská katastrofa v kontextu dějin .......................................................................11 1.1 Historické souvislosti ...............................................................................................11 1.2 Eleftherios Venizelos a Velká myšlenka ...................................................................14 1.3 Mladoturecká revoluce, balkánské války a první maloasijské čistky .........................16 1.4 Řecko-turecké vztahy...............................................................................................19 1.5 První světová válka ..................................................................................................20 1.6 Mustafa Kemal ........................................................................................................22 2 Řecko-turecká válka 1919-1922 a Sèvreská smlouva ...................................................22 2.1 Vnitropolitický vývoj Řecka po Sèvreské smlouvě ...................................................25 2.2 Turecká ofenzíva, masakr Řeků ve Smyrně ..............................................................28 3 Lausannská smlouva 1923 .............................................................................................31 3.1 Dohoda o výměně obyvatel Řecka a Turecka ...........................................................32 4 Systém rozmísťování repatriovaných maloasijských Řeků na řeckém území.............34 5 Situace po příchodu uprchlíků do Řecka a jejich prozatímní umístění ve sběrných táborech .........................................................................................................................35 6 Výstavba nových osad v severním Řecku a srovnání s místy, odkud maloasijští přišli – výpovědi respondentů: ..................................................................................................38 6.1 Nea Roda .................................................................................................................38 6.2 Roda ........................................................................................................................39 7 Odchod z Malé Asie – vlastní prožitky předků respondentů: ......................................40 7.1 Z Andavalu v Kappadokii do Nea Rody ...................................................................40 8 Výstavba nových osad v severním Řecku a srovnání s místy, odkud maloasijští přišli – výpovědi respondentů: ..................................................................................................42 8.1 Stavros.....................................................................................................................42 8.2 Katirli ......................................................................................................................44 9 První roky života maloasijských uprchlíků v nové vlasti od Nea Rody po Stavros .....46 10 Rozvoj podnikání a vznik tradice některých gastronomických produktů v poválečných letech nejen v severním Řecku, jež s sebou přinesli maloasijští křesťané .........................................................................................................................50 11 Válečná léta 1941–1945 nejen na východním pobřeží Chalkidiki a osudy maloasijských Řeků, kteří zažili druhou imigraci za občanské války 1946-1949 ........52 Závěr .....................................................................................................................................57 Résumé ..................................................................................................................................63 Περίληψη...............................................................................................................................66 4 Příloha ...................................................................................................................................69 Seznam respondentů (podle data narození) ..........................................................................69 Přepisy výpovědí respondentů .............................................................................................70 Fotopříloha ............................................................................................................................98 Použitá literatura ................................................................................................................ 115 Internetové zdroje ............................................................................................................... 117 5 Úvod Maloasijská katastrofa, jak už sám název napovídá, je jednou z největších tragedií, které nenávratně zasáhly do osudů statisíců křesťanů i muslimů a jejich celých rodin ve dvacátých letech dvacátého století v Malé Asii na západě Turecka, v Řecku, v Bulharsku a v Arménii. Tato akce byla důsledkem a finálním řešením složitého, několikaletého, řecko-tureckého konfliktu, který vyústil v roce 1922, po podpisu Sèvreské smlouvy v genocidu Řeků v oblasti Malé Asie, a následně ve výměnu obyvatel Řecka a Turecka. Tento počin měl významný vliv na kulturní, politický a duchovní život nejen v Řecku a na Balkáně, ale i v dalších evropských zemích a v Zámoří. Velkou pozornost těmto událostem věnovala i světová média. Americký novinář Ernest Hemingway, korespondent kanadského časopisu Toronto Star, podával očitá, autentická svědectví přímo ze Smyrny (turecky Izmir), kde se odehrál jeden z největších pogromů na křesťanském maloasijském obyvatelstvu, stejně jako zahraniční korespondent britského listu The Daily Mail, G. W. Price, který smyrenské tragedii přihlížel z paluby jedné z britských lodí, které kotvily ve smyrenském přístavu. Den po dni o tamních událostech informovalo mnoho evropských periodik, mezi nimiž nechyběly ani české Národní Listy, sledující kromě Malé Asie i v té době probíhající diplomatická jednání evropských mocností s tureckou Portou a Mustafou Kemalem. Toto periodikum též den po dni sledovalo situaci v Athénách a na řeckých ostrovech a poměrně detailně zmiňovalo i stanoviska ostatních balkánských zemí k těmto událostem. Dění nejen ve Smyrně, ale i v celé Malé Asii v roce 1922 a 1923, ovlivnilo nejen celý Balkánský poloostrov, ale i velkou část Evropy a některé zámořské země, kam se uchýlilo obrovské množství maloasijských křesťanů. Etnicky se docela radikálně změnila mapa severního Řecka a celého balkánského prostoru, odkud odešlo velké množství muslimů do Turecka. Zároveň mnoho Bulharů, převážně z jižní Thrákie, bylo odsunuto do Bulharska, ale zejména bezmála 1, 5 milionu pravoslavných křesťanů bylo nuceno opustit Malou Asii a usadit se z velké většiny v Řecku. Desítky tisíc jich směřovaly do Austrálie, do Ameriky a do Kanady. Početná komunita Řeků našla svůj nový domov i v několika zemích západní Evropy. Cílem této práce je analýza vzpomínek maloasijských Řeků repatriovaných na sever Řecka, do oblasti východního pobřeží poloostrova Chalkidiki, které jsem 6 zachytila prostřednictvím výpovědí jejich potomků ve dvou oblastech. Věnovala jsem se sběru informací ve Stavrosu, malém městečku na západním pobřeží Orfanského zálivu, a v Nea Rodě, obci hraničící s mnišskou republikou Athos. Stavros už dlouhá léta navštěvuji a s některými tamními obyvateli se dobře znám. Neměla jsem tedy problém je oslovit a požádat o rozhovor. Všichni oslovení mi s důvěrou vyhověli, stejně jako pracovníci několika muzeí a archívů zmíněných oblastí, kteří mi poskytli tipy na respondenty z Nea Rody, ale též cenné poznatky a autentický biografický materiál, ze kterého v práci čerpám. Zaznamenala jsem též několik informací o maloasijském osídlení vesnice Asprovalty, nacházející se na východním pobřeží Orfanského zálivu a o jejím následném rozvoji. Kromě zkušeností obyvatel samotných se zabývám také někdejší prací úřadů a institucí, které měly organizaci celé této „akce“ na starost a zajišťovaly její průběh. Na základě informací zpracovaných v řecké literatuře jsem mohla zachytit zmínky o prvotní selekci obyvatel na území Turecka podle náboženského vyznání. Práci jsem rozdělila do několika kapitol. Nejprve uvádím dějinné souvislosti spolu s osvětlením jmen dvou nejvýznamnějších činitelů této epochy. Dále rozebírám znění dvou smluv, na základě kterých došlo ke konfliktu a následným událostem, jež jsou předmětem této práce. Další dvě samostatné kapitoly jsem věnovala výkladu systému, podle kterého byli maloasijští Řekové rozdělováni do jednotlivých, jim vyčleněných regionů Řecka a jejich situaci ve sběrných táborech bezprostředně po příchodu do nové vlasti. V dalších kapitolách věnovaných výstavbě nových osad a srovnání s místy, odkud odešli, již uvádím konkrétní názory