Analýza a Porovnání Marketingu Formule 1 a Nascaru

MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra společenských věd a managementu sportu

Analýza a porovnání marketingu Formule 1 a NASCARu

Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce: Vypracoval: Ing. Marek Záboj, Ph.D. Bc. Jakub Holešovský Management sportu

Brno, 2018

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v použitých zdrojích.

V Brně dne 2. května 2018 podpis

Děkuji panu Ing. Marku Zábojovi, Ph.D. za odborné vedení mojí diplomové práce a ochotu při konzultacích.

OBSAH

1 ÚVOD ...... 6

2 CÍL PRÁCE A METODIKA PRÁCE...... 7

3 TEORETICKÁ ČÁST ...... 8

3.1 Marketing ...... 8

3.2 Marketingový mix ...... 11

3.2.1 Produkt ...... 12

3.2.2 Cena ...... 15

3.2.3 Propagace ...... 19

3.2.4 Distribuce ...... 23

3.3 Marketing sportu ...... 25

3.4 Marketingový plán ve sportu ...... 27

3.5 Marketingový mix ve sportu ...... 29

3.5.1 Produkt ...... 29

3.5.2 Cena ...... 31

3.5.3 Distribuce ...... 32

3.5.4 Propagace ...... 33

3.6 Sponzorství ve sportu ...... 34

3.7 Digitální marketing ...... 35

4 ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU ...... 37

4.1 NASCAR ...... 37

4.1.1 Historie ...... 37

4.1.2 Současnost ...... 38

4.1.3 SWOT Analýza...... 40

4.1.4 Marketingový mix ...... 41

4.1.5 Sponzoring ...... 50

4.1.6 Konkurence...... 51

4.1.7 Divácká podpora ...... 52

4.1.8 Analýza fanoušků ...... 54

4.2 Formule 1 ...... 55

4.2.1 Historie ...... 55

4.2.2 Současnost ...... 57

4.2.3 SWOT Analýza...... 57

4.2.4 Marketingový mix ...... 60

4.2.5 Sponzoring ...... 72

4.2.6 Konkurence...... 73

4.2.7 Divácká podpora ...... 74

4.2.8 Analýza fanoušků ...... 78

4.3 Sociální sítě ...... 80

4.4 Porovnání NASCARu a Formule 1 ...... 80

4.4.1 Produkt ...... 80

4.4.2 Cena ...... 81

4.4.3 Distribuce ...... 82

4.4.4 Propagace ...... 82

5 NÁVRHOVÁ ČÁST ...... 83

5.1 NASCAR ...... 83

5.1.1 Produkt ...... 83

5.1.2 Cena ...... 84

5.1.3 Distribuce ...... 84

5.1.4 Propagace ...... 85

5.2 Formule 1 ...... 86

5.2.1 Produkt ...... 86

5.2.2 Cena ...... 87

5.2.3 Distribuce ...... 87

5.2.4 Propagace ...... 88

DISKUSE ...... 90

ZÁVĚR ...... 92

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ...... 93

SEZNAM TABULEK ...... 100

SEZNAM OBRÁZKŮ ...... 101

SEZNAM ZKRATEK ...... 102

RESUME ...... 103

1 ÚVOD

Motoristické sporty tvoří podstatnou část sportovního odvětví. Technologie navíc postupují velkým tempem vpřed, a proto dnešní zdroje dosahují takových rychlostí, o kterých si dříve mohli nechat lidé jen znát. Hodně fanoušků tak k motosportu táhne vášeň a vzrušení z rychlosti či nebezpečí a některé také vůně benzín.

Téma této diplomové práce jsem si vybral z toho důvodu, že Formuli 1 sleduji již několik let a závody amerického NASCAR mi přijdou také zajímavé. Proto bych si chtěl rozšířit obzory o fungování obou sérií i mimo závodní dráhy a vlastní názory na jejich zlepšení. Navíc si myslím, že by toto téma mohlo být zajímavé i pro českou populaci. Formuli 1 sice nechybí celosvětová popularita, ovšem Česká Republika se do její historie výrazněji nezapsala. Na druhou stranu americkou závodní sérii NASCAR většina spoluobčanů ani nezná.

Obě série fungují bez přerušení již více než 60 let a prošli řadou změn. Některé z těchto změn přinesli zlepšení, jiné naopak nasměrovali věci k horšímu. Bohužel v poslední době obě série ztratili velké množství fanoušků. Navíc více než o sport jde dnes spíše o business a show. A tak šampionáty s významnou a rozsáhlou historií postupně rok co rok přichází o publikum.

2 CÍL PRÁCE A METODIKA PRÁCE

Cílem této diplomové práce bude analýza vybraných motoristických sérií v oblasti marketingu a následné návrhy na jejich zlepšení. K analýze byly vybrány Formule 1 a NASCAR.

Mezi dílčí úkoly patří:

• Stanovení teoretických základů a zpracování dat z odborné literatury k problematice vztahující se k diplomové práci • Zpracování analýzy marketingu Formule 1 a NASCARu • Porovnání marketingu Formule 1 a NASCARu • Návrhy ke zlepšení marketingu Formule 1 a NASCARu

Práce bude rozdělena do tří částí. V první – teoretické – části uvedu z odborné literatury podstatné údaje, které využiji v další kapitole. V té analyzuji současné stavy obou sérií. Data použitá v této kapitole získám z internetových zdrojů. Navíc využiji SWOT analýzu a metodu 4P. Díky získaným informacím pak budu schopen přednést návrhy ke zlepšení současné situace.

3 TEORETICKÁ ČÁST

3.1 Marketing

Marketing je proces řízení zajišťující poznání, předvídání, ovlivňování a v konečné fázi uspokojování potřeb zákazníka tak, aby byly efektivním a výhodným způsobem dosaženy cíle firmy (především zisk) (Švarcová, 2014).

Marketing je sociálním a manažerským procesem, jehož pomocí získávají lidé to, co buď potřebují anebo po čem touží, a to na základě výroby komodit a jejich směny za komodity jiné anebo za peníze (Kotler, 1989, citoval Foret, 2003)

Většina definic se snaží vyjádřit to, že marketing představuje jakýsi komplex činností s cílem sledovat postoje spotřebitelů a situaci na trhu. Tento komplex je celistvým úsilím mnoha jedinců, kteří usilují o vzájemnou spolupráci a dokonalou kooperaci (Foret, 2003).

Několik charakteristik:

• Na začátku marketingového procesu zjišťujeme potřeby spotřebitelů, následuje poskytování informací seznámení spotřebitele s produktem a končí uspokojením potřeb zákazníka a to i delší dobu po prodeji. • Cílem marketingu je zabezpečit stálý prodej a dosažení zisku. • Úspěšné podnikání se hodnotí podle uspokojení potřeb zákazníků a jejich opakovaných nákupů. • Základem je tedy směna hodnot (Foret, 2003).

Dá se říct, že marketing slouží k zjišťování a uspokojování lidských potřeb prostřednictvím směny. Směna je proces, kde lidé dostanou to, co chtějí, za určitou protihodnotu – jiný produkt, peníze nebo služba. Existují však určitá pravidla směny:

• Účastní se aspoň dvě strany a nabízí protějšku určitý statek nebo službu • Každý se musí chtít směny účastnit • Každý musí mít volnost rozhodování bez jakýchkoliv nátlaků

• Všechny strany musí mezi sebou komunikovat • Všichni musí dodržet dohodnuté smluvní podmínky

Rozdíl marketing X prodej – Tyto dva termíny bývají často zaměňovány. Marketing je široký pojem, zahrnující mnoho činností od průzkumu trhu a samotných potřeb zákazníků, jejich ovlivňování, mapování konkurence, vývoj nových výrobků, volba cest výrobků od zdroje k nakupujícímu a další. Prodej je jen jednou z mnoha činností podniku, v podstatě jedna z částí marketingu (Švarcová, 2014).

Ještě jednodušším vysvětlení nabízí Foret (2003): Zatímco prodej se snaží přimět zákazníky k nákupu toho zboží, které podnik již vyrobil, marketing usiluje o to, aby podnik vyráběl a prodával to zboží, jež zákazník požaduje. Výrobce zjišťuje potřeby a přání zákazníka a poté se jim přizpůsobuje, a to nejen při výrobě produktu, ale také při tvorbě ceny, propagaci či způsobu prodeje.

Proces řízení marketingu – Tvorba marketingu se skládá z pěti po sobě jdoucích kroků:

• Marketingový výzkum – analýza výchozí situace • Segmentace, cílení, prezentace nabídky • Marketingový mix • Realizace • Kontrola

Marketingové makroprostředí

Marketingové makroprostředí představuje skutečnosti, které ovlivňují každého zákazníka, ale mi je nemůžeme téměř vůbec ovlivnit.

Patří sem tyto faktory:

• Politicko-právní – Kotler (2004) uvádí, že jde o „zákony, vládní úřady a zájmové skupiny, které ovlivňují a omezují nejrůznější organizace a jednotlivce v každé společnosti.“ V našich podmínkách se jedná jak o národní legislativu, tak i o legislativu Evropské unie.

• Ekonomické – „Faktory, které ovlivňují kupní sílu a nákupní zvyky obyvatelstva“ (Kotler, 2004). Podle Jakubíkové (2013) patří k těmto faktorům například vývoj HDP, fázi ekonomického cyklu, kupní sílu obyvatelstva, průměrnou mzdu a další • Demografické – vědní obor, který se zabývá změnou počtu obyvatel a sledujeme ji proto, abychom měli povědomí o skladbě populace – počet obyvatel, hustota osídlení, věková struktura, rychlost růstu počtu obyvatel (Boučková, 2003). • Sociokulturní – uchovávání tradic, hodnot a místních specifik (Foret, 2003) • Technologické – poslední dobou stále dominantnější složka marketingového prostředí, stále nové technologie, dynamický segment, na který se vynakládá velké množství financí (Kotler, 2004). • Ekologické – Jakubíková (2013) k těmto faktorům řadí přírodní zdroje, klimatické podmínky a počasí. Jde o přírodní zdroje, které jsou jakkoliv ovlivňovány.

Analýza makroprostředí ukazuje organizacím možné příležitosti na trhu, ale také varuje před jeho nástrahami. Jedná se o analýzu příležitostí a hrozeb, anglicky Opportunities and Threats Analysis, zkráceně O-T (Foret, 2003).

Marketingové mikroprostředí

Jedná se o prostředí, které můžeme většinově ovlivnit. Kotler (2004) mluví o těchto faktorech:

• Organizace – všechna oddělení musí být spolu v symbióze, aby organizace mohla naplno uspokojit zákaznické potřeby (Boučková, 2003 a Kotler, 2004). • Dodavatelé – všechny firmy a osoby, kteří poskytují potřebné zdroje, které organizace potřebuje (Jakubíková, 2013) • Marketingový spotřebovatelé – jedná se o organizace, které pomáhají dodávat produkt konečným spotřebitelům

• Veřejnost – skupiny, které mají zájem na tom, aby organizace dosáhla svých cílů (Jakubíková, 2013 a Kotler, 2004). • Zákazníci – nejvýznamnější faktor hodnocení marketingové strategie. Jedná se o všechny, se kterými je uskutečněn nějaký obchod

Jakubíková (2013) doplňuje ještě jeden faktor:

• Konkurence – důležitý faktor, k zisku konkurenční výhody je potřeba mít co nejvíce informací a správně je analyzovat

Mikroprostředí analyzuje kvalitu podnikového prostředí. V marketingových kruzích se nazývá analýza silných a slabých stránek, anglicky Strenghts and Weaknesses Analysis, zkráceně S-W analýza (Foret, 2003).

Obě analýzy se doplňují, a proto nejčastěji mluvíme o SWOT analýze, která je základem pro vypracování každé marketingové strategie (Foret, 2003).

3.2 Marketingový mix

Marketingový mix je jedním ze základních nástrojů marketingu. Tento mix vymezuje důležité části marketingového plánu (Švarcová, 2014).

Marketingový mix představuje základní marketingové prvky, díky nimž organizace dosahují marketingové cíle. Tyto prvky jsou vzájemně propojeny a vedení podniku s nimi může pracovat a poměrně snadno i měnit. Mix tedy zahrnuje veškeré prostředky, kterými může firma působit na poptávku po svých produktech (Foret, 2003).

Pro tuto práci byl vybrán marketingový mix 4P, který obsahuje 4 základní faktory:

• Produkt (Product) • Cena (Price) • Propagace (Promotion) • Distribuce (Placement)

Obrázek č. 1 – Vztahy mezi prvky marketingového mixu

(Švarcová, 2014)

Důležité je harmonické vedení všech těchto faktorů. Jedna složka nemůže zachránit organizaci, pokud jsou ostatní zanedbány. A také, pokud jednomu jedinému faktoru není věnována patřičná pozornost, ostatní složky nemohou zachránit celé snažení organizace (Foret, 2003).

3.2.1 Produkt

Finální výsledek, kterého se organizace snaží dosáhnout a to buď jako výrobek nebo služba (Fialová, 2007).

Cokoli, co může být nabízeno někomu proto, aby byla uspokojena jeho potřeba nebo přání (Kotler, 1998).

Výrobce či prodejce však nenabízí jen užitek z produktu samotného, ale i další různé vlastnosti. Hovoříme tak o různých úrovních produktu:

• Jádro výrobku – samotný produkt a jeho užitek • První obal – sem patří obal, značka, kvalita a další • Druhý obal – služby, například záruka, servis, rychlost dodávky, instalace a jiné

Obrázek č. 2 – Komplexní výrobek

(Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, 2005)

Obal má tři úrovně – primární drží produkt v celku a zajišťuje ochranu (např. láhev), sekundární a terciární pak slouží k zlehčené manipulaci a skladování (např. přepravka). Většinou bývá obal opatřen nálepkou (etiketou), kde je značka produktu a mnoho dalších informací – od typu produktu, přes jméno a sídlo výrobce, či hmotnosti až k datumu výroby nebo návodu k použití. Na značce můžeme dále nalézt jméno, grafický symbol a barvu výrobce k identifikaci produktu, díky níž se odlišuje od konkurence (Foret, 2003).

Životní cyklus výrobku

Životní cyklus výrobku můžeme definovat jako dobu, po kterou je výrobek schopen na trhu se udržet a být prodáván za přijatelných marketingových podmínek. (Foret, 2003)

Obrázek č. 3 – Životní cyklus výrobku

(Hálek, 2017)

Má tyto fáze:

Zavedení – Velké investice do propagace, zákazníci mají malé povědomí o produktu, firma je ztrátová. Výrobek může být upravován, je potřeba věnovat velkou pozornost a to především vzhledem k ceně, propagaci a distribuci. Ze začátku je typický velmi pomalý růst objemu prodeje a to hlavně z těchto důvodů:

• Nedostatečná propagace • Zákazníci nechtějí měnit své preference • Špatná kvalita produktu • Nedůvěra spotřebitelů (Foret, 2003)

Růst – Zvyšován objem prodeje a tím také tržeb. Začíná se projevovat účinnost propagace. Stále se však musí pracovat na zdokonalování distribučních cest, propagaci a vlastnostech produktu (Foret, 2003).

Zralost – Prodej i zisk jsou maximalizovány a už nerostou, pro firmu je nejlepší, aby tato část trvala co nejdéle (Švarcová, 2014).

Tato fáze má rozhodující význam pro úspěch organizace. Propagace v této fázi má převážně připomínací formu. Důležitá je ovšem stálá kontrola všech složek marketingového mixu (Foret, 2003).

Pokles – Zákazníci ztrácí zájem o výrobek, na trhu se vyskytují nové a většinou i kvalitnější produkty, loajalita tak klesá. Produkt se v této fázi stává nevýdělečným a bez vysokých výdajů na propagaci, či podporou prodeje (slevy) se může stát dokonce neprodejným.

Průběh křivky se liší výrobek od výrobku a na tvar má vliv několik činitelů, fáze poklesu je však neodvratná

3.2.2 Cena

Hodnota produktu v peněžní nebo nepeněžní formě, domluvou kupujícího i prodávajícího při jeho nákupu (Fialová, 2007).

Cena je pro podnik jediným zdrojem zisku, představuje celkovou sumu peněz, výrobků a služeb, které je kupující ochoten směnit prodávajícímu jako protihodnotu za jiný výrobek či službu (Foret, 2003).

„Cena je nejkoncentrovanější podobou tržního prostředí. Vyjevuje vztahy mezi nabídkou a poptávkou a tvoří východisko a základ hodnocení, které provádí tržní subjekty strany poptávky a nabídky. Podle jejího vývoje ovlivňujícího poměřování užitku a oběti, se subjekty rozhodují„ (Fuchs a Tuleja, 2005).

Hlavní podstatou ceny je informační funkce, dává informace obou stranám a to například o potřebách, zálibách, výrobních možnostech, disponibilních zdrojích a další. Cena má také funkci alokační, která je spojena s pohybem cen. Ty jsou způsobeny změnou preferencí – většinou platí, že pokud se zvětší poptávka, tak cena vzroste a naopak. Další funkcí je stimulační funkce. Je posuzována směrem k výrobcům a základem je, že „tatáž cena není stejně výhodná pro všechny výrobce“, což můžeme vidět na příkladu odvozeného od vymezení zisku. Cílová cena (P) se dá vyjádřit jako:

P = AC + z,

15 kde AC značí celkové nákladů a z je vyjádření zisku (Fuchs a Tuleja, 2005).

Jen pro doplnění, poptávka (=poptávané množství) představuje množství výrobků, které jsou kupující ochotni koupit, nabídka (=nabízené množství) představuje množství, které prodávající jsou schopni prodat (Mankiw, 1999)

Při stanovení ceny je důležité si určit, čeho chceme dosáhnout:

• Přežití • Likvidace konkurence • Maximalizace zisku • Rychlá návratnost investic • Růst objemu prodeje a tržního podílu, a další (Švarcová, 2014)

Faktory určení ceny

Stanovení ceny určuje několik vlivů, které se dají rozdělit do dvou skupin:

a) Skupina vnitřních faktorů b) Skupina vnějších faktorů (Foret, 2003)

Vnitřní faktory

• Cíle firmy – firma má většinou více cílů, např.: dosažení určitého zisku, dosažení určitého obratu, udržení svého statusu (image, podíl na trhu…) • Organizace cenové politiky – důležitým činitelem je míra centralizace a decentralizace v rozhodování o cenách • Marketingový mix – cenu je potřeba určovat v harmonii s dalšími prvky marketingového mixu, To znamená, že změna cen musí být doprovázena i změnou ostatních prvků, například změnou propagační kampaně, balení produktu a dalších věcí. • Diferenciace výrobku – čím víc se výrobek liší od produktu konkurence, tím lépe se může cenově odlišit. Pokud nelze dosáhnout viditelného odlišení, je třeba zvolit jiný druh diferenciace (např. poskytování lepších služeb spojené s produktem)

• Náklady – jeden z rozhodujících faktorů, založeno na kalkulaci individuálních nákladů výrobce, krátkodobě však lze přijmout i takové ceny, které nepokryjí náklady, například snaha o proniknutí na nový trh nebo jednorázové zvýšení objemu prodeje. Někdy lze však provést opačný postup, kdy výrobce předpokládá nějakou cenu svého výrobku a od ní odvozuje výši nákladů (Foret, 2003).

Vnější faktory

• Poptávka – má na výši ceny mimořádný vliv, určuje ji celá řada faktorů – substituty, uspokojení potřeby, cena samotná, kupní síla zákazníků a další. Změna některého z faktorů pak může poptávku zcela změnit. • Konkurence – je potřeba mít skvěle zmapovány ceny konkurentů, dobře odhadovat jejich reakce a také posoudit možnost vstupu konkurentů nových. • Distribuční síť – cenové rozhodování je ovlivněno všemi účastníky distribučního systému • Ekonomické podmínky – důležité je označení aktuálního ekonomického cyklu odvětví. Rostoucí poptávka cenu zvyšuje, avšak velký zájem kupujících přitahuje na trh konkurenci, což vede k omezení cenové závislosti původního výrobce. • Opatření centrálních orgánů – na cenu mají vliv i vládní opatření, regulují ceny výrobků, které kontrolují, působí i protimonopolní zákony. (Foret)

Způsoby stanovení ceny

Pro stanovení ceny se nejčastěji používají tyto metody:

• Metoda založená na nákladech – výsledná cena se vytváří z celkových nákladů (variabilní + fixní) - musíme počítat také s obchodními přirážkami na distribuční cestě k nakupujícímu – a marže. Je nejčastěji používána pro její jednoduchost, nevýhodou ovšem může být špatně odhadnutá marže,

kdy zákazník může produkt vnímat jako luxusní a proto by byl ochoten zaplatit i více. • Stanovení ceny na základě poptávky – metoda založena na odhadu objemu prodeje, základem je přiřadit vysoké ceny produktům s velkou poptávkou a nízké ceny produktům s malou poptávkou. Na náklady se zde nebere ohled do doby, kdy by poptávka klesla na takovou hodnotu, která by podniku nepřinášela dostatečný zisk. • Stanovení ceny na základě konkurence – nejjednodušší způsob, máme zde tři možnosti: o Vyšší než konkurence – u značkového zboží o Nižší než konkurence – předpoklad, že na menším zisku za jeden výrobek získáme větší celkový zisk o Stejná jako konkurence – spoléháme na necenovou výhodu, například známější značka, reklama… • Stanovení cen na základě marketingových cílů firmy – cena se určuje podle toho, jaké cíle chce firma díky marketingovému mixu dosáhnout: o Přežití – Zisk je druhořadou záležitostí, prvotní je existence podniku, používá se například při silné konkurenci, rychle klesající poptávce a podobně. Koncepci lze uplatňovat však jen krátkodobě. o Maximalizace běžného zisku – Firma se snaží co nejvíce vydělat, požaduje tak za své výrobky co největší ceny. Toto je ovšem velmi rizikové, protože je dávána přednost okamžité finanční prosperitě před dlouhodobými finančními cíli. Není brán zřetel ani na reakce konkurentů nebo složení marketingového mixu. Výslednou reakcí je nakonec pokles poptávky, což vede k snížení podílu firmy na trhu o Maximalizace běžných příjmů – Je potřeba znát průběh poptávkové funkce. Vychází se z toho, že maximalizace příjmů může vést k maximalizaci zisku i nárůstu tržního podílu. o Maximalizace obratu – snaha o dosáhnutí maximálního obratu na úkor velkého zisku. Předpokládá se, že čím víc se prodá výrobků, tím nižší budou provozní náklady a tím vyšší bude celkový zisk.

o Maximalizace využití trhu – opačná strategie, určení vysoce výnosných cen pro výrobky, které jsou nové nebo výjimečné. Cena je taková, aby byla přijatelná pro dostatečně velký počet zákazníků. • Cena podle hodnoty vnímané zákazníkem – značkové, exkluzivní, prestižní zboží, vychází se ze znalosti psychiky zákazníků a možnosti jejího ovlivňování. Firma musí přesně vědět, kolik jsou nakupující za produkt maximálně zaplatit a jak velký z toho bude mít obrat, aby mohla vyhodnotit, zda to bude možné realizovat touto formou (Foret, 2003).

3.2.3 Propagace

Cílem komunikace je snaha ovlivnit chování lidí na základě procesu prezentace idejí, sdílení myšlenek a šíření marketingových informací (Foret, 2003).

Pokud chce jedna strana druhé předat nějakou informaci, musí vyslat zprávu. Celý komunikační proces se skládá z osmi prvků: odesílatel, zakódování, zpráva, přenosové médium, dekódování, příjemce, odezva (zpětná vazba) a šum. Zjednodušeně se tento proces dá vysvětlit tak, že odesílatel nějakým způsobem zakóduje to, co chce sdělit (napíše, nahraje,…), vybere vhodné médium. Následně příjemce zprávu dekóduje a nějak na ni zareaguje. V procesu je zahrnut i šum, který se dá prezentovat jako vše, co způsobuje narušení celého procesu. Může být vnější (nekvalitní spojení) nebo vnitřní (nepozornost posluchače) (Foret, 2003).

Obrázek č. 4 – Komunikační proces

(Management Mania, 2016)

O čem všem musíme rozhodovat při vysílání zprávy:

• Ujasnit si co, jak, kdy, kde a komu má být sděleno • Obsah • Struktura • Forma • Volba média • Volba mluvčího (Foret, 2003)

Pro marketingovou komunikaci se používá několik nástrojů, díky kterým můžeme efektivně řídit tržní procesy, účelně komunikovat s partnery či ovlivňovat zákazníky. Souhrn těchto nástrojů se nazývá komunikační (propagační) mix (Foret, 2003).

Propagační mix se skládá z pěti elementů:

• Reklama • Podpora prodeje • Práce s veřejností (public relations) • Osobní prodej • Přímý marketing

Úspěšná propagační činnost je závislá na pěti faktorech, které jsou shrnuty v modelu 5M:

• Misson (poslání) – cíle prodeje, úkoly reklamy, image • Message (zpráva) – cíl reklamy by měl být jednoznačný, reklama má informovat, přesvědčit, připomínat či utvrzovat • Money (peníze) – nutnost sestavit rozpočet na reklamu • Media (média) – vhodně umístit a načasovat reklamu • Measurement (měřítka) – souvisí s měřením účinnosti reklamy (Johnová,

Reklama - Reklama se vyznačuje neuvěřitelně intenzivní schopností ovlivňovat nákupní chování a rozhodování velkého počtu lidí ve velmi krátkém časovém úseku a v široké geografické oblasti (Foret, 2003).

Jedná se o neosobní formu propagace skrze média – například televize, noviny, rozhlas, billboardy, plakáty a další. Obrovským kladem je masovost těchto médií, což působí na široký okruh lidí. Důležitým faktorem je správný výběr média a to ať z důvodu oslovení určeného segmentu trhu, tak i z hlediska ceny reklamy v médiích (Švarcová, 2014).

Reklama představuje jednosměrné sdělení k ovlivňování mnoho osob v krátkém čase na velkém území s cílem nákupu výrobku (Foret, 2003).

Typy reklam:

• Primární – reklama produktu • Selektivní – propagace značky • Institucionální – vytvoření kladné představy o firmě (Švarcová, 2014)

Primární reklamu dále dělíme na:

• Zaváděcí – hlavním cílem je kompletně představit produkt (vlastnosti, klady, rozdíl oproti konkurenci,…) veřejnosti při jeho zavádění na trh (zaváděcí fáze výrobku) k vzniku prvotní poptávky. • Přesvědčovací – forma reklamy k přimění spotřebitelů koupit propagovaný a žádný jiný produkt. Může se využít srovnávací reklama, kdy se srovnává produkt s produktem konkurenčním. Vyzdvyhují se klady a zamlčují nedostatky. Nejčastěji se používá ve stádiu růstu k upevnění a zvýšení podílu na trhu. • Připomínací – připomíná zákazníkům, že produkt je stále na trhu, popřípadě představuje určitá vylepšení výrobku (Foret, 2003)

Podpora prodeje - krátkodobé, časově omezené motivační nástroje, jako třeba vzorky, kupóny k odběru zboží se slevou, ochutnávky, předvádění zboží a další (Švarcová, 2014).

Hlavní cíle podpory prodeje:

• Zvýšení tržeb z prodeje • Rozšíření tržního podílu • Zvýšení zisku

Strategické cíle:

• Zvýšení prodeje a spotřeby propagovaného výrobku • Motivování a přesvědčování zákazníků k nákupu propagovaného předmětu a jejich loajálnost • Motivování distributorů k podpoře propagovaného zboží

Taktické cíle podpory:

• Úspěšné soupeření s konkurencí • Zvyšování tržního podílu • Rychlé a výhodné zbavování problémového zboží - poškozené, konec záruční lhůty, plný sklad (Foret, 2003)

Osobní prodej – forma osobní propagace, důležitý je schopný personál. Nevýhodou propagace touto formou je úzký okruh lidí, které můžeme ovlivnit – jde jen o ty, co přijdou přímo do obchodu. Nadruhou stranu jde o nejintenzivnější působení a je zde největší pravděpodobnost úspěchu (Švarcová, 2014).

Práce s veřejností (PR) – nejdůležitějším posláním této formy je tvorba dobrého jména organizace, to znamená pozitivní vztah veřejnosti k firmě. Provádí se většinou skrze publikace, akce, zprávy, projevy, články v novinách, rozhovory v televizi, projevy veřejnosti a jiné. Větší organizace na to mají speciální osoby – tiskové mluvčí (Švarcová, 2014).

Foret (2003) rozlišuje dvě základní složky práce z veřejností:

• Komunikace s vnitřním prostředím firmy – působení na vlastní zaměstnance, k ztotožnění s jejími cíli a zájmy, tedy posílení loajality pracovníků, označována i jako interní marketing

• Komunikace s vnějším prostředím firmy – budování vztahu s okolím (zákazníci, dodavatelé, organizace, média a jiné), tvorba firemního image

Základní nástroje public relations představuje model PENCILS (česky tužky)

• P = PUBLICATIONS – publikace – výroční zprávy • E = EVENTS – akce, události – sponzorování akcí • N = NEWS – tiskové materiály – kladné informace o podniku a výrobcích • C = COMMUNITY INVOLVEMENT ACTIVITIES – angažování do místní komunity – investování peněz a času do místních aktivit • I = IDENTITYY MEDIA – projevy podnikové identity – podnikové uniformy • L = LOBBYING ACTIVITY – lobbovací aktivity – regulační opatření • S = SOCIAL RESPONSIBILITY ACTIVITIES – aktivity sociální odpovědnosti – budování dobrého jména v sociální oblasti (Foret, 2003)

Přímý marketing – Přímá, nezprostředkovaná forma komunikace, s přesným zaměřením na určitý segment trhu. Tato forma je využívaná obvykle na nabídku produktů stávajícím či bývalým klientům – kontaktujeme zákazníky pomocí pošty, telefonu či internetu (Foret, 2003).

Přímý marketing má čtyři základní charakteristiky:

• Neveřejnost – ne všem, jen konkrétním spotřebitelům • Přizpůsobenost potřebám trhu • Aktuálnost • Interaktivnost – sdělení lze rychle měnit na základě reakcí spotřebitelů (Foret, 2003)

3.2.4 Distribuce

Smyslem tohoto procesu je poskytnout kupujícím požadované produkty a služby na vhodných místech ve správném čase a v množství, které zákazníci požadují (Foret, 2003).

Jedná se o veškerou „cestu“ produktu od výrobce k zákazníkovi – tedy veškeré činnosti všech osob a organizací, které se podílejí na zpřístupnění hotových produktů od místa výroby ke konečnému zákazníkovi.

Za základní funkce distribuce Foret (2003) považuje:

• Uspokojování požadavků kupujících, tj. nákup a prodej zboží na transformace sortimentu výrobců v sortimentu spotřebitelů • Přeprava zboží a jeho skladování • Přebírání rizik souvisejících s nákupem, přepravou a skladováním zboží • Navazování kontaktů, tj. Vyhledávání perspektivních partnerů a komunikace s nimi • Propagace produktů a organizace propagačních akcí • Poskytování záruk a vyřizování reklamací, a další

Existují dvě možnosti distribuce:

• Přímá – výrobce dodává zboží přímo zákazníkovi • Nepřímá – skrze jednoho (maloobchod) či více (velkoobchod, maloobchod) prostředníků, kteří si ale určují marži a tím se zvyšuje cena produktu. Také se prodlužuje doba dodání (Foret, 2003).

Máme tři možnosti distribuční strategie:

• Intenzivní distribuční strategie – používaná pro výrobky běžné spotřeby, chceme se dostat co nejblíže k zákazníkovi – co největší počet prodejen (například potraviny, cigarety, alkohol) • Selektivní distribuční strategie – spoléháme na to, že produkt je pro zákazníka dostatečně atraktivní na to, aby vynaložil úsilí navštívit určité prodejní místo (například auto, elektrotechnika) • Exkluzivní distribuční strategie – používáme u luxusních statků, klademe důraz na image výrobku, včetně vyšší ceny (například luxusní automobily, kožešiny, šperky)

3.3 Marketing sportu

Sportovní marketing lze definovat jako prodej statků a služeb pomocí sportu – a to nejen profesionálního. Příkladem mohou být prostory na stadiónech, kde obchodníci chtějí umístit své reklamy, televize prodávající vysílací práva či samotní sportovci, kteří mohou zlepšovat image klubů. Marketéři v oblasti sportu mají obrovskou výhodu, kterou je oddanost fanoušků svému klubu, což pro ně většinou znamená získání jejich důvěry po spojení s týmem. Jediná nevýhoda tkví ve velikosti sportovního průmyslu, kdy může být těžké pro obchodníka vyniknout (Nová, 2016).

Co přináší marketing tělesné výchově a sportu?

Nad touto otázkou se zamyslela Čáslavová (2009) v tabulce č.1:

Tabulka č. 1 - Přínos marketingu tělesné výchově a sportu Pozitiva Negativa

-Ujasňuje, komu je určena nabídka -Finance diktují, co má sport dělat sportovních produktů

-Diferencuje nabídku sportovních -Pozice financí nerespektuje sportovní produktů odbornost

-Promýšlí propagace sportu -Marketing vede ke gigantománii sportu, smluvní vázanost na sponzory omezuje svobodnou volbu

-Určuje proporcionalitu a prioritu -Dosažení určité úrovně sportovního dosažených cílů v rovině cílů výkonu může vést k používání ekonomických, sportovních a zakázaných podpůrných prostředků sociálních

-Získává doplňkové finanční zdroje, -Show (zaměřená např. na reklamu) které umožňují rozvoj neziskových aktivit

Existují dva přístupy k marketingu sportu:

• Marketing sportu – zaměřeno na sportovní produkty a služby – sportovní akce, soutěže, vybavení • Marketing prostřednictvím sportu – mimosportovní organizace využívají sport jako prostředníka k oslovení sportovních fanoušků, například sponzorství (Nová, 2016)

Specifika marketingu sportu

Sportovní management má několik charakteristických odlišností oproti ostatním odvětvím:

• Nejistota výsledku – podstata sportu spočívá v nejistém výsledku • Konkurenční rovnováha – cílem je maximalizovat nejistotu výsledku, to znamená vyrovnané konkurenty, což přináší více vzrušení a napětí • Průmysl ovládaný produktem – ve sportu klíčové jádro produktu, kdežto ostatní odvětví jsou vedeny trhem se zaměřením na zákazníka • Koordinace, spolupráce a kolaborace – samotná existence sportu je závislá na vzájemné spolupráci organizací – spolupráce k vytvoření sportovní soutěže, která se stane konkurence schopnou • Limitovaná organizační kontrola produktu – organizace mají omezený manévrovací prostor, ale to nejen díky mnoha právním a provozním kritériím, ale také specifikaci produktu (doba hry a její formát) • Měření výkonnosti – sport podléhá více výkonnostním měřítkům než ostatní organizace (zisk, obrat,…) – například získané medaile, žebříčky, atd. • Fanoušci (zákazníci) jsou výrobci a spotřebitelé – myšleno tak, že fanoušci se podílí sami na produktu – například vytvářením atmosféry při zápasech. • Symbiotický vztah s médii – Média získávají díky sportu obsah a naopak tak zajišťují neplacenou propagaci (Nová, 2016)

3.4 Marketingový plán ve sportu

Při tvorbě marketingového plánu potřebujeme relevantní data a vytvořit takovou strategii, s níž můžeme reálně dosáhnout zvolených cílů.

Obrázek č.5 – Marketingový plán ve sportu

(upraveno podle Shank, 2009)

V oblasti sportu se objevují některé odlišné vlivy, které je nutno zmínit:

Mikroprostředí sportu – V případě dodavatelů se jedná například o ostatní sportovní kluby, vychovávající mladé hráče či dodavatelé technologií, služeb, náčiní a nářadí. Konkurenci můžeme rozdělit na komoditní (dodavatelé stejného produktu – různá fotbalová utkání) a substituční (dodavatelé produktu různého charakteru – fotbal x hokej)

Makroprostředí sportu – Stejně jako na ostatní průmysl, tak i na sportovní působí všechny složky makroprostředí. Sport je nejvíce dotčen technologickým elementem – přenos utkání přes mobily a počítače, využití internetu, video pro kontrolu gólů a další (Nová, 2016).

Plánování – nejdříve musíme analyzovat mikroprostředí a makroprostředí. Dalším krokem je porozumění potřebám zákazníků. Ve sportovním kruhu můžeme spotřebitele rozdělit na dvě skupiny:

1. Spotřebitele účastníky – aktivní účastníci sportovních aktivit 2. Spotřebitele diváky – pasivní účastníci sportovních aktivit (Nová, 2016)

Tyto dvě skupiny odlišují Fetschko (2013) – účastníci očekávají určité benefity, kdežto diváci jsou založeni na senzorické zkušenosti a ty jim přináší radost či prožitek

Spotřebitelé účastníci – aktivní účastníky ovlivňují tři faktory

• Vnitřní faktory – osobnost, motivace, vnímání • Vnější faktory – kultura, rodina • Situační faktory – fyzické, sociální prostředí, čas

a všechny tyto vlivy vstupují do jejich rozhodovacích procesů, které postupují v těchto krocích: rozpoznání problému -> hledání informací -> vyhodnocení alternativ -> účast -> závěrečné vyhodnocení (Nová, 2016).

Spotřebitelé diváci – Podle Ferreiry a Armstronga (2004) existuje osm faktorů, které ovlivňují návštěvnost:

• Popularita daného sportu • Atraktivita hry (kvalita domácího týmu, kvalita soupeře) • Různé nabídky (volné vstupenky) • Předzápasové a zápasové programy • Stupeň fyzického kontaktu • Pohodlí a dostupnost • Zařízení a jejich úroveň • Cena vstupenky a další náklady

Rozhodování o segmentaci trhu – podle Kotlera (2004) segmentace znamená „rozdělení trhu na různé skupiny kupujících s rozdílnými potřebami, charakteristikami nebo chováním, které mohou vyžadovat odlišné produkty nebo

28 marketingové mixy.“ Poté musíme vybrat vhodný segment (či více segmentů), podle toho, jak se nám jeví atraktivní v souvislosti s produktem.

Výběr marketingového mixu – následuje výběr vhodného marketingového mixu, viz další podkapitola.

Implementace marketingového plánu – po výběru marketingového mixu přichází na řadu implementace marketingového plánu, tedy uvedení strategie nebo provedení plánu. Důležitá je provázanost všech vstupujících faktorů, kterými podle Shanka (2009) jsou komunikace, koordinace, kreativita, marketingový informační systém, motivace a odměňování, rozpočet, personál a dovednosti

Kontrola marketingového plánu – završení marketingového plánu, hodnotíme jeho výsledky, popřípadě organizujeme nápravné akce. Proces marketingové kontroly obsahuje čtyři kroky: stanovení cílů -> měření jejich plnění -> hledání příčin -> podniknutí nápravné akce.

3.5 Marketingový mix ve sportu

Ve sportu mají základní faktory marketingového mixu jisté odlišnosti, které je důležité zmínit.

3.5.1 Produkt

Jako sportovní produkt považujeme všechny statky a služby, které se nacházejí v oblasti sportu (Čáslavová, 2009).

Mezi výsledky sportovních organizací patří několik hmotných i nehmotných produktů, některé z nich uvádějí Pitts a Stotlar (2012):

• Účastnický sport – (aktivní) účast na sportovní aktivitě • Divácký sport – sledování sportovních zápasů a závodů • Vybavení a oblečení – sportovní výrobky – od oblečení až k samotnému sportovnímu náčiní

• Reklamní zboží – výrobek k podpoře sportu, ligy, akce, klubu – čepice, trička s logem, dresy • Sportovní zařízení – místo, kde se dá daná aktivita provádět – tenisový kurt, fotbalové hřiště • Komplexní manažerské nebo marketingové profesionální služby – sportovní produkty jako řízení maratonu či odborná pomoc sportovcům • Sportovní mediální firmy – média zaměřené výhradně na sport – televize, noviny, časopisy, internetové stránky • Servisní firmy – servis ve sportu – vyplétání raket, péče o hřiště • Rekreační aktivity – aktivity realizované jako participační sport – turistika, kempování, vodní sporty, jízda na plachetnici

Sportovní produkt/služba má tři úrovně:

• Základní sportovní produkt/služba – osobní sportovní zážitek • Očekávaný sportovní produkt/služba – složky, které spotřebitel očekává jako součást zážitku • Rozšířený sportovní produkt/služba – funkce ke zlepšení základní nabídky – výtah pro seniory místo schodů, interaktivní tabule se skórem, a další (Nová, 2016)

Sportovní produkt má velmi specifické vlastnosti. Mullin a kol. (2000) je definovali takto:

• Sportovní produkt je nekonzistentní od spotřeby do spotřeby – výkon týmu není nikdy stejný a to i přes to, že místo, vybavení či dovednosti zůstávají stále stejné • Sportovní produkt je charakteristický spontaneitou a nejistotou – pro zachování atraktivity jak pro účastníka, tak i pro diváka • Jádro sportovního produktu – hra nebo sportovní výkon je jedním z prvků většího celku – nejde jen o samotnou hru, ale také atmosféru, vybavení, hudbu

Sportovní organizace nemají téměř žádnou možnost kontrolovat jádro sportovního produktu (jako jsou místo, hráči, pravidla, technika, zařízení či oblečení), a proto musí uvažovat o rozšíření o další prvky - maskot, vstupné, hudba, statistika, video, program a další (Nová, 2016).

Mullin a spol. (2000) popsala devět prvků, které činí sportovní produkt jedinečným:

• Sportovní hra – každý sport má své vlastnosti, které ho dělají zajímavým pro různý okruh lidí, přitažlivost se může také měnit v závislosti na změně pravidel • Přitažlivost sportovních hvězd – účast hvězd zatraktivňuje sportovní událost či organizaci • Výbava a výstroj – nejsou jen jádrem produktu, ale mohou být spojené s okolními prvky • Novinky a nápady – vznikají v návaznosti na marketingovou strategii, například kempy, tábory, kde mají možnost osobního setkání s hráči • Místo – nejen místo k provozování sportu, ale i místo, se kterým si fanoušci spojují své zážitky • Personál a proces – zákazník si spojuje kvalitu produktu s chováním personálu při osobním nákupu • Vstupenky a jiné tiskové materiály – vstupenka nejen jako povolenka vstupu, ale i jako propagační nástroj nebo lístek do tomboly • Elektronické produkty – především televizní vysílání, představující mohutný obnos finančních prostředků za vysílací práva, dále také rozhlas, webové stránky či videoklipy • Organizace – všechny prvky produktu přidávají hodnotu jednotlivým týmům

3.5.2 Cena

Účast každého jednotlivce má odlišnou cenu. Nejde totiž jen o cenu za vstup, ale za parkování, program, občerstvení, nákup předmětů a jiné. Užitek poté závisí na míře spokojenosti zákazníka (Nová, 2016).

Strategie stanovení ceny ve sportu

Blakey (2011) určil následující modely stanovení ceny:

• Diferenciální stanovení ceny – založeno na předpokladu určení odlišných cen v různém čase během dne z důvodu různých segmentů (nižší ceny – studenti, senioři např. • Stanovení ceny nového sportovního produktu/služby – u nového produktu máme dvě možnosti: o Zaváděcí cena – cílem je získat podíl na trhu se silnou konkurencí o Klouzavá cena – cena pro méně citlivé zákazníky, kteří mohou zaplatit co nejvyšší cenu • Psychologická cena – založena na předpokladu, že produkt je jedinečný a exkluzivní (zahajovací ceremoniál olympijských her) • Stanovení mixu ceny pro sportovní produkt/službu – Sportovní produkt/služba považován za celek dílčích produktů, realizuje se prostřednictvím: o Stanovením ceny pro různé cenové skupiny – Stejný produkt s odlišnou kvalitou může mít různou cenu (různá místa na stadiónu) o Stanovení ceny za balík – balík určitého sportovního produktu/služby (sezónní permanentka se kterou jsou následně spjaty další slevy) o Stanovení tzv. vynucených změn – položky se mohou prodávat za odlišné ceny (občerstvení na akcích za vyšší cenu, protože účastníci nemají kde jinde koupit) • Stanovení ceny na základě nákladů – cena je založena na součtu veškerých nákladů souvisejících s produktem/službou a také s přiměřeným ziskem pro určený trh (Nová, 2016)

3.5.3 Distribuce

Nejméně prozkoumaná část marketingového mixu, v případě sportu se jedná hlavně o místo, kde ke konzumaci sportu dochází (Nová, 2016).

Nová (2016) uvádí několik příkladů distribuce ve sportu:

• Prodej vstupenek o Přímo na místě konání o Nepřímo v předprodeji • Sledování sportu o V prostoru, kde se odehrává o Prostřednictvím distributorů (média, televize) • Prodej oblečení, suvenýrů o Přímo, v kamenných obchodech o Přímo, v místě konání sportovní akce nebo zápasu o Nepřímo, prostřednictvím e-prodeje

3.5.4 Propagace

Hlavním úkolem propagace ve sportu je sdělování informací o sportovních i nesportovních produktech a službách vybraným segmentům. K tomu se používá efekt hierarchie a efekt AIDA (Nová, 2016).

Obrázek č.6 – Efekt hierarchie

(Blakey, 2011)

Principy efektu AIDA:

• Povědomí (awareness) – zvýšení povědomí (pomocí sportovních celebrit) • Zájem (interest) – zaujetí sportovním produktem • Touha (desire) – vytvoření pocitu identifikace hodnoty • Akce (action) – iniciace, konzumace sportu (nová)

Média a sport

Média ve sportu mají důležité úlohy a to:

• Podporovat sport mimo místa konání • Generovat příjmy pro sport (využití sportovců k propagaci, sponzoři velkých akcí) • Vytvářet veřejné mínění o sportu • Vytvářet vzor pro mládež (nová)

Současná sportovní média fungují na dvou principech: předplatné a reklama. Divák si je musí předplatit, aby mohl sledovat různé sportovní události. Také kupuje produkty představované v reklamách. Tradiční média mají šanci přitáhnout diváka například mobilními aplikacemi nebo webem. V případě tištěných médií je tu možnost elektronické varianty (Nová, 2016).

3.6 Sponzorství ve sportu

Sponzorství se dá charakterizovat jako právo propojit se s produktem za účelem prospěchu (Mullin, 2000).

Podstata spočívá v poskytnutí služeb a následně získání protislužeb. Sponzor použije své prostředky a očekává nějaké protislužby, například propagaci, reklamu nebo vytváření dobré image (Nová, 2016).

Mullin, Hardy a Sutton (2007) uvádějí výhody sponzorství:

• Právo propojit logo, jméno či obchodní značku s danou sportovní akcí • Právo na exkluzivní propojení s produktem • Právo na spojení jména se sportovní událostí nebo zařízením

• Právo používat různá označení (generální, sponzor, oficiální dodavatel,…) ve spojitosti s produktem • Právo na služby nebo užívání produktu ve spojení se sportovní akcí • Právo provádět propagaci na akci, například soutěže nebo prodejní aktivity v závislosti na sponzorské smlouvě

V oblasti sportu mže docházet také k jednostranné podpoře – dárcovství nebo mecenášství (opakující se dary) – a to díky tomu, že dárci postačuje fakt, že obdarovaný může vykonávat svou práci (Nová, 2016).

Bühler a Nufer (2010) dělí sportovní sponzory do čtyř skupin:

• Titulární sponzoři – většinou mají logo na dresech, jsou spojeni s různými PR aktivitami atd. • Oficiální dodavatelé – poskytují potřebné vybavení, na oplátku používají sportovní subjekty pro svoji reklamu • Komerční partneři – platí nejméně, dostávají také minimální protiplnění • Regionální (lokální) sponzoři – jsou menší, avšak dohromady tvoří podstatnou část příjmů

Novotný (2011) poté dělí typy sponzorství do čtyř kategorií:

• Podíl sponzora na celkovém objemu příspěvků • Typu sponzora • Specializace na určitý sport či klub • Objekt sponzorství

3.7 Digitální marketing

Digitální marketing je v současnosti nedílnou součástí marketingové komunikace. Neobsahuje pouze on-line komunikaci na internetu, ale veškerou komunikaci skrze digitální technologie (Frey, 2008).

V poslední době zaznamenáváme velký vzestup digitálního marketingu. Dříve se tento typ soustředil převážně na webové stránky (pouze nositelé zpráv). Dnes již máme mnoho internetových aplikací, které zvládnou mnohem více. V současné době se tak toto odvětví marketingu nachází v generaci zvané „Web 2.0“. Tímto pojmem vyjadřuje určité vylepšení předešlé generace a to hlavně v možnosti společné, sdílené tvorby obsahu webu (Nová, 2016).

Podstatné změny jsou vysvětleny v tabulce č.2, kterou uvádí Frey (2008):

Tabulka č. 2 - Změny v generacích digitálního marketingu

Web 1.0 Web 2.0

OBSAH Obsah webu je vytvářen Návštěvníci se aktivně podílejí převážně jeho na tvorbě obsahu – vlastník je vlastníkem v roli moderátora

INTERAKCE Interakce vytváří nárok Interakce je vítána, má formu na vlastníka, proto jen diskusí, chatu, propojení v nezbytné míře s Messengery, sociálních profilů

AKTUALIZACE Odpovídá možnostem Web je živí organismus – tvůrců vlastníka obsahu mohou být milióny

KOMUNITA Neexistuje, návštěvník Návštěvník je současně tím, „o je pasivním příjemcem kom web píše“, jednotlivec je informací bez interakcí součástí rozsáhlé komunity

PERSONALIZACE Weby neumožňují Umožňují vytvářet a využívat implicitní personalizaci sociální profily čtenářů

Kotler (2005) vysvětluje jeden z důvodů, proč je digitální marketing na vzestupu: Čím dál více spotřebitelů upřednostňuje přímý nákup. Svědčí o tom rostoucí katalogový marketing, teleshopping a nyní i internetový marketing.

4 ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU

4.1 NASCAR

4.1.1 Historie

NASCAR je americká rodinná společnost založená Williamem Henrym Gettym Francem Sr. v roce 1947 za účelem automobilových závodů. Důležité události se však začali dít o jedno století dříve.

K myšlence vzniku věhlasného amerického podniku přispěli značnou měrou Irové, Skoti a Whisky. V padesátých a šedesátých letech 19. století totiž tyto části Velké Británie postihl hladomor a to hlavně v důsledku velké neúrody brambor z důvodu bramborové plísně. Proto obyvatelé začali migrovat, převážně do zbytku Británie a také do Ameriky.

Ze současnosti víme, že mezi nejznámější a nejchutnější alkoholické nápoje z Irska a Skotska patří právě whisky. Pro americké občany to bylo něco zcela nové a velmi chutné a proto se začala whisky vyrábět v obrovském množství. Vše ovšem bylo nelegální a proto se zde naskytla otázka – jak alkohol distribuovat? Whisky byla převážena během nocí tzv. Moonshine Runners (= měsíční běžci, původně se alkohol transportoval pěšky), toto se ovšem nelíbilo státu a v roce 1920 všechny aktivity Moonshine Runners zakázali. Výrobcům se však nechtělo s tak výdělečným obchodem přestat a tak začali palírny ještě více maskovat. A stejně tak Moonshine Runners modifikovali svá auta.

Jenže policie prokoukla nekalé úmysly Moonshine Runners a tak založila speciální jednotky Revenuers a G-men, které měli za úkol rozbořit tyto nelegální aktivity. Moonshine Runners se však ještě více zdokonalili. Proti silným a rychlým autům ve spojení se schopnými a nebojácnými řidiči to měla policie velmi těžké.

Nedílnou součástí tedy začali být kvalitní automechanici, kteří se neustále pokoušeli zlepšovat výkony aut. A právě v této chvíli začíná handrkování mechaniků a řidičů z konkurenčních týmů. Proto neuplynula dlouhá doba a začali

37 se mezi těmito řidiči konat závody. Většinou se tato klání konala na soukromých pozemcích, a proto mohli majitelé vybírat vstupné. Z důvodu zvyšující se popularity, se o závody začali zajímat organizace, které měli zájem tyto akce sponzorovat – k prvním sponzorům samozřejmě patřili výrobci vozů – Ford či General Motors.

Klíčové roky pro vznik NASCARu jsou 1947-1948. 14. prosince 1947 se sešli ke schůzce „otec“ NASCARu William Henry Getty France Sr. (závodník, pořadatel, organizátor) a další důležité strany k realizaci šampionátu. Veškeré klíčové dokumenty byly podepsány 21. února 1948. Sídlem organizace se stala Daytona, kde byl i v premiérovém ročníku v roce 1949 zahájen první závod. První sezóna čítala osm závodů, druhá devatenáct a třetí čtyřicet jedna. Nejvíce závodů v jedné sezoně se zorganizovalo v roce 1964, kde jich bylo na programu šedesát dva. Mezi legendy NASCARu patří dva sedminásobní šampióni – Richard Petty (1964, 1967, 1971, 1972, 1974, 1975 a 1979) a Dale Earnhardt (1980, 1986, 1987, 1990, 1991, 1993 a 1994) (Holubová, 2014).

4.1.2 Současnost

Pod pojmem NASCAR se objevuje několik různých šampionátů. Mezi 3 největší patří Monster Energy NASCAR Cup Series, Xfinity Series a Camping World Truck Series. Další série jsou buď regionální v rámci USA, nebo pořádány v jedné konkrétní zemi (Kanada, Mexiko) a existuje zde i evropská série.

V této diplomové práce se budeme zabývat jen nejprestižnější sérií - Monster Energy NASCAR Cup Series. Jezdí se pouze na oválných okruzích. V roce 2018 je na programu 36 bodovaných závodů se vzdáleností 300-600 mil. V závodě startuje 40 jezdců. Závodní víkend probíhá od pátku do neděle. V pátek jezdci absolvují jeden trénink a poté kvalifikaci. V sobotu mají jezdci k dispozici dva tréninky a v neděli je na programu samotný závod.

Určení vítěze šampionátu může být pro nezasvěcené velmi složité. Prvních 26 závodů je rozdělování bodů jednoduché – vítěz získá 40 bodů, druhý nejlepší 35 bodů, a dále vždy každý další o jeden bod méně až k závodníkovi na 36. místě, který, stejně jako všichni ostatní startující jezdci, se získá jeden bod. Závod se

38 také rozděluje na tři fáze – první, druhou (každá ¼ celkové vzdálenosti tratě) a závěrečnou (1/2 celkové vzdálenosti tratě). Prvních deset v první i ve druhé fázi dostane 10 až 1 bod podle umístění. Navíc jezdci mohou získat playoff body – pět bodů pro vítěze závodu a jeden za výhru ve fázi 1 či 2.

Po 26 závodech následuje playoff. Do něho postoupí vítězové jednotlivých závodů. Pokud je vítězů víc než 16, dalším rozhodujícím kritériem je počet bodů. Stejně tak, pokud je vítězů méně. Do playoff se body resetují. Zůstávají jen playoff body popsané v předešlém odstavci a také další playoff body za umístění v řádné sezóně – 15 bodů pro nejvýše postaveného jezdce, 10 bodů pro druhého, 8 pro třetího a pak každý další jezdec dostane o bod méně. Bonusové body dostane tedy 10 nejlepších z prvních 26 závodů.

Playoff probíhá ve 4 fázích – první fáze obsahuje tři závody a následně jsou eliminováni nejhorší 4 jezdci. Stejně probíhá i druhá a třetí fáze. V poslední fázi si to 4 nejlepší rozdají v jednom závodě a nejlépe umístěný získá mistrovský titul (Stephen, 2017).

Dále probíhají také další dva šampionáty – vlastníků týmů a konstruktérů. V obou případech vyhrává organizace s nejvyšším počtem vítězství ve všech závodech.

Obrázek č. 7 – Závod NASCAR

(Rodgers, 2017)

4.1.3 SWOT Analýza

• Silné stránky o Vysoké zisky – až 3 miliardy dolarů a to hlavně z důvodů silného merchandisingu (Statistic Brain, 2016) o Vysoké televizní hodnocení v USA (Pucci, 2017) o Délka závodů umožňuje více času k zobrazení reklam sponzorů o Velké množství sponzorů, možnost značky v názvu celé série či závodu o Velká část ženského publika – kolem 40% (Buchanan, 2009) • Slabé stránky o Regionální dopad – závody převážně v USA o Bezpečnost jezdců – velmi kontaktní závody, mnohdy dochází k nepříjemným kolizím o Spory ohledně spotřeby, emisí a znečištění o Podobnost mezi auty a okruhy omezují kreativitu o Snižování TV hodnocení a prodeje lístků (Dawson, 2017) o Délka závodů může některým divákům dělat problém o Stáří jezdců – z nejlepších 16 v sezóně 2017 je sedmi jezdcům pod 35 let a z toho jen 4 pod 30 let (NASCAR, 2018) • Příležitosti o Pořádání závodů mimo USA o Příchod nových automobilek – např. Honda (Tylwalk, 2018) o Účast bývalých jezdců F1 • Hrozby o Progresivní expanze F1 o Týmy Formule 1 dokáží nabídnout nejlepším jezdcům dvounásobně lepší plat (Belden, 2017) o Nejistá ekonomická situace by mohla způsobit ztrátu sponzorů, protože sponzoring není levný

4.1.3.1 Shrnutí SWOT

Silné stránky můžeme rozdělit do dvou kategorií – finanční a divácké. NASCAR získává mnoho finančních prostředků i přes to, že popularita o sport klesá. Může za to především merchandising a velké množství sponzorů. Dalším důvodem může být i dobré televizní hodnocení. Velká výhoda NASCAR tkví v zapojení ženského publika, které čítá více než třetinu celkových fanoušků.

Jako hlavní slabou stránku můžeme vidět pořádání závodů pouze v USA. V době, kdy jak MotoGP, tak Formule 1 pořádají závody v USA a v případě Formule i v okolních státech, je tohle bezpochyby velký nedostatek. Dalším problém už byl zmíněn – klesající popularita sportu. Pokud NASCAR nechce upadnout v zapomnění, tak musí začít něco dělat. Naopak stáří jezdců nemusí být akutně slabou stránkou. Může se stát, že si fanoušci najdou nové, mladší hrdiny, za kterými budou stát.

Pokud se chce NASCAR dostat opět na výsluní, potřebuje expandovat mimo USA. Tento trh je pro sport již moc malý. Další možnost jak přilákat fanoušky může být v účasti bývalých jezdců Formule 1. Dobrou zprávou pro NASCAR představuje zájem automobilek o vstup do šampionátu i přes klesající tendenci ve sledovanosti a návštěvnosti. Například japonský gigant Honda vstoupí do mistrovství během několika let.

Vedení NASCARu musí mít hodně vrásek z Formule 1. Díky jejich expanzivní politika, ve spojitosti s možným rozšířením závodního kalendáře, se skýtají nové lokality na závod a dost z nich je právě v USA. Dalším hrozbu představují platy jezdců. Nejlepší závodníci Formule 1 si můžou vydělat až dvakrát více než TOP jezdci NASCARu.

4.1.4 Marketingový mix

4.1.4.1 Produkt

• Závody – Závody na velmi podobných okruzích s pouze levotočivými zatáčkami. Auta většinu závodu jedou v balíku, jezdec k předjíždění

využívá síly vytvářející autem před ním a dost důležitá je i taktika, proto dochází k několika výměnám pozic během závodu. Proto je velmi obtížné stát se šampionem NASCARu. Za posledních 7 let máme 6 různých šampiónů, naposledy se někomu podařilo získat více titulů v řadě v letech 2006-2010. Závěrečné výsledky šampionátu jsou totiž velmi vyrovnané. Znázornit to můžeme na další tabulce, která ukazuje, kolika závodníkům se podařilo v dané sezóně vyhrát alespoň jeden závod (ze 36):

Tabulka č.3 – Počet závodníků s alespoň jedním vítězstvím v sezóně

2013 2014 2015 2016 2017

Počet závodníků 16 13 10 12 15

(vlastní tvorba, NASCAR, 2018)

O vyrovnanosti vozů hovoří také počet vítězství jednotlivých automobilek:

Tabulka č.4 – Vítězství týmů v sezóně

2013 2014 2015 2016 2017

Chevrolet 16 20 15 12 10

Toyota 14 2 14 16 16

Ford 6 14 7 8 16

(vlastní tvorba, NASCAR, 2018)

• Merchandising – nabídka produktů je zveřejněna na stránkách NASCARu. Mezi hlavní zboží patří z velké části trička, mikiny, kšiltovky, autopříslušenství a kancelářské potřeby. Můžeme zde najít mnoho dalších produktů, například tašky, ponožky nebo pyžama. Pro sběratele nabízí obchod například zmenšené figuríny, modely aut nebo obrazy. Eshop nabízí dokonce příslušenství pro zvířata – vodítka, zvířecí trička a pelechy.

V e-shopu se dají jednoduše hledat produkty podle jednotlivých jezdců, a to nejen současných a také zboží propojené s některými okruhy. Úvodní strana obsahuje několik částí – produkty určitého jezdce, vyobrazení vítěze posledního závodu a aktuální kolekce (NASCAR Shop, 2018). • Videohra – videohra NASCAR vychází téměř každoročně, ovšem dost často se mění její výrobci. Od roku 2016 hry vytváří společnost Monster Games, nejnovější s názvem NASCAR HEAT 2. Společnost vyráběla NASCAR hry již v letech 2000-2002 (Monster Games, 2017). Vydavatelem hry je společnost 704Games.

4.1.4.2 Cena

• Vstupné na závody – Následující tabulka ukazuje ceny vstupného na různých tratích. Zahrnuto je pouze 18 okruhů, a to z několika důvodů - některé závody se již odjely, naopak některým závodům ještě organizátoři neurčili ceny. Několik závodů se také jede na stejných okruzích, každá lokalita je uvedena pouze jednou.

Do tabulky byly zahrnuty nejnižší ceny u všech tří kategorií – vstupné na závod, víkendové vstupné a dětské vstupné.

Tabulka č.5 – Vstupné na jednotlivé závody

Vstupné na závod Víkendový vstup Děti

Fort Worth $89 X $10

Bristol $55 $100 $10

Richmond $40 X $0

Lincoln $65 $60 X

Kansas City $64 $89 $29

Concord $52 $74 $10

Long Pond $45 $90 50%

Vstupné na závod Víkendový vstup Děti

Brooklyn $35 $114 $15

Sonoma $49 $95 $10

Joliet $60 $120 $30

Daytona $60 $80 $20

Sparta $69 $159 $10

Loudon $30 $115 $10

Watkins Glen $90 $100 $10/$20 (13-19let)

Darlington $40 X $25

Indianapolis $35 X $0 (0-15let)

Las Vegas $91 $122 $10

Avondale $47 $67 $20 (0-17let)

(tvorba autora, NASCAR, 2018)

Průměrná cena vstupenky na závod se pohybuje okolo $50. Nejvíce budou muset lidé zaplatit v Las Vegas ($91), Watkins Glen ($90) a Fort Worth ($89). Naopak nejlevnější vstupenky mají v Loundonu ($30), Brooklynu ($35) a Indianapolis ($35).

Většina organizátorů nabízí víkendový vstup. Zde se průměrná cena pohybuje okolo $98. Nejdražší víkendové vstupy nabízí Sparta ($159), Las Vegas ($122) a Joliet ($120). Vstupenku na celý víkend sežene divák nejlevněji v Lincolnu ($60), Avondale ($67) a Concordu ($74). Zajímavostí je, že nejlevnější víkendové vstupné v Lincolnu stojí méně než nejlevnější vstupenka pouze na závod.

Mimo jednoho okruhu organizátoři nabízí slevy pro děti. Na většině tratí se za dítě považuje osoba ve věku 0-12 let. Tato sleva se

nejvíce projevuje v Richmondu a Indianapolis, kde mají děti vstupné zdarma. Na hodně tratích se děti dostanou do hlediště za $10.

Fanoušek si samozřejmě může koupit i VIP lístky – možnost nahlédnout do garáže, rozhovory s jezdci, neomezené jídlo po celý víkend a další (NASCAR, 2018).

• Merchandising – v oficiálním fanshopu mohou fanoušci koupit produkty za následující ceny: o Trička – $8 ($4 ve slevě) - $60 o Mikiny - $30 ($15 ve slevě) - $95 o Čepice - $9 ($4 ve slevě) - $8 o Cennosti - $6 – $900 (replika helmy) • Videohra – oficiální prodejci, nabízení na stránce samotné hry, prodávají hru za cenu okolo $30 (NASCAR Heat, 2017).

4.1.4.3 Distribuce

• Umístění závodů – Sezóna 2018 má na programu 36 závodů. Jak již bylo zmíněno dříve, všechny závody jsou pořádány na území USA a to následovně: o Východ ▪ Florida - 2x Daytona Beach, Homestead ▪ Georgia - Hampton ▪ Virginia - 2x Ridgeway, 2x Richmond ▪ Tennessee - 2x Bristol ▪ Alabama - 2x Lincoln ▪ Delaware – 2x Dover ▪ North Carolina - 2x Concord ▪ Pennsylvania - 2x Long Pond ▪ Michigan - 2x Brooklyn ▪ Illinois - Joliet ▪ Kentucky - Sparta ▪ New Hampshire - Loudon

▪ New York - Watkins Glen ▪ South Carolina - Darlington ▪ Indiana - Indianapolis o Střed ▪ Texas - 2x Fort Worth ▪ Kansas - 2x Kansas City o Západ ▪ Nevada - 2x Las Vegas ▪ Arizona - 2x Avondale ▪ California - Fontana, Sonoma (NASCAR, 2018) Za centrum závodů se dá tedy považovat východní část USA, kde se odehrává více než 70% závodů. Mimo Severní Ameriku se závodilo pouze v Austrálii (1988) a Japonsku (1996-1998) a to pouze v rámci exhibicí (Venosta, 2017). • Televize – Vysílací práva v USA aktuálně vlastní dva televizní kanály – NBC a Fox. Smlouvy s oběma programy byly podepsány na desetileté období 2015-2024. Dohoda mezi NASCARem a Fox se pouze prodloužil. Fox totiž vysílá závody již od roku 2001. Původní dohoda měla trvat pouze do roku 2022 a to za cenu 2,4$ miliard (Pockrass, 2010). Později byla ovšem smlouva prodloužena do roku 2024. Každoročně bude v Monster Energy NASCAR Cup Series vysílat prvních 16 závodů, včetně nejslavnějšího – Daytona 500 (Bromberg, 2013). NBC opět spojila své jméno s NASCARem po několika letech. Vysílací práva měla totiž již v letech 2001-2006. Na NBC bude běžet posledních 20 závodů. Obě strany uzavřeli smlouvu na cenu 4,4$ miliard (Badenhausen, 2013). Závody se vysílají i mimo USA. NASCAR je možno sledovat téměř ve všech částech světa, ale spíše na méně známých kanálech. V Česku a na Slovensku se bohužel fanoušek Monster Energy NASCAR Cup Series nedočká. Má ovšem možnost vidět obě nižší série a to na slovenském programu Arena Sport (NASCAR, 2018).

• Online – NASCAR používá většinu možností ke spojení s fanouškem, které dnešní online svět může nabídnout – webové stránky, vlastní aplikace a sociální sítě, především Facebook, Twitter, YouTube či Instagram.

4.1.4.4 Propagace

• Vlastní propagace – nejvíce se sport propaguje skrze program s názvem „Green NASCAR“, jímž se pokouší o minimalizování dopadu závodů na životní prostředí a zároveň se stará o zeleň. Navíc se tak snaží inspirovat i partner, zaměstnance a fanoušky. • Webové stránky – oficiální web prezentuje klíčové informace o NASCARu. Přináší články, rozhovory, fotografie a videa. Nachází se zde výsledky ze závodů, průběžné pořadí šampionátu i kalendář dalších klání. Na stránkách je možno zakoupit vstupenky na závody nebo se může návštěvník dostat do eshopu k nákupu merchandisingu. • Facebook – analýza sociálních sítí proběhla v týdnu od 18.-25.4., ve kterém se konal závodní víkend v Richmondu ve stát Virginia. Dění na trati se nedrželo obvyklého plánu (pátek – 1. trénink a kvalifikace, sobota – 2. trénink a závěrečný trénink, neděle – závod). Dva tréninky a kvalifikace proběhli v pátek (20.4) a v sobotu (21.4.) byl na programu závod. Ve středu a ve čtvrtek sdíleli provozovatelé články ohledně nového zbarvení některých aut, historické momenty na trati, debut některých jezdců či nominace do síně slávy.

Tabulka č. 6 – Počet příspěvků na Facebooku (NASCAR) Pátek Sobota Články 6 5 Videa 10 20 Infogafika 1 2 Fotky 0 5 (vlastní tvorba, Facebook, 26.4.)

V pátek nebyl facebook moc aktivní co se týče Monster série, některé články a polovina videí se totiž věnuje sérii jiné. Z nejvyšší série zde byly prezentovány výsledky tréninků a kvalifikace a informace o trati. V sobotních příspěvcích převažovali videa. Před závodem se týkaly především minulých let, aktuálním podmínkám na trati. Po závodě obsah zobrazoval sestřihy ze závodů, kolize, oslavu vítěze a velké množství rozhovorů. V dalších dnech Facebook přináší další rozhovory. Více se však zaměřuje již na další závod a také na rekordy a porovnání současných jezdců s těmi minulými. • Twitter – mnohem více příspěvků pak sdílel NASCAR na Twitteru. V předzávodním období se obsah týkal zejména zajímavostmi o konkrétním závodě, rozhovory, kolizemi a novými zbarveními aut.

Tabulka č. 7 - Počet příspěvků na Twitteru (NASCAR)

Pátek Sobota

Články 2 0

Videa 27 87

Infogafika 35 52

Fotky 3 9

(vlastní tvorba, Twitter, 26.4.)

Již v pátek bylo sdíleno několik příspěvků. Mezi ty nejdůležitější patří historie, návrat po zranění a debut, rozhovory, práce v garáži, videa a fotky z trénink a kvalifikace. Sobotní den však poskytnul mnohem více příspěvků. Jako hlavní předzávodní témata můžeme určit historii, a to jak na konkrétní trati, tak i historické postavy, dále soukromí jezdců, závody v počítačové hře a pomoc jezdců se starostí o zeleň. Dost příspěvků se věnovalo fotografiím jezdců s fanoušky, ze kterých většina byly děti. Většina sdílené obsahu

patří k samotnému závodu, nachází e zde snad všechny důležité pasáže závodu. • Instagram – méně příspěvků než na ostatních sociálních sítích, nemožnost vložení článků

Tabulka č. 8 - Počet příspěvků na Instagramu (NASCAR)

18.-19.4. 20.-21.4. 22.-25.4.

Fotky 4 23 25

Videa 1 14 1

Infografika 1 2 0

(vlastní tvorba, Instagram, 26.4.) • Youtube – po otevření kanálu se okamžitě spustí video s upoutávkou na další závod, jinak jsou zde sdílena videa s mnoha tématy – přes historii, souboje kolo na kole, až po rozhovory a reportáže. Ve sledovaném období bylo publikováno 39 videí, z toho 8 před víkendem, 19 během závodního víkendu a 12 po závodě (Youtube, 2018). • Propagace skrze jezdce a týmy – v posledních letech přinesla nejvíce publicity NASCARu Danica Patrick. Neprezentovala se ovšem nijak kvalitními výkony. Za kompletních šest sezón se neumístila nikdy na stupních vítězů. Do Top Ten se dostala sedmkrát a jejím nejlepším výsledkem je 6. místo. Více než svými výsledky tak vynikala svou krásou a skutečností, že je jedinou ženou ve startovním poli (NASCAR, 2018). • Propagace skrze organizátory závodů – pořadatelé závodu se snaží dostat zaplnit sedačky různými způsoby – televize, rádia, noviny a využití jiných prostředků než masmédií, například billboardy, plakáty nebo letáčky. • Propagace skrze sponzory – i sponzoři pomáhají propagovat NASCAR. V poslední době se o to nejvíce stará Coca-Cola, jež sponzoruje NASCAR již od roku 1998. Tato společnost již vydala mnoho reklam.

4.1.5 Sponzoring

NASCAR má aktuálně zhruba přes 50 partnerů. Mezi nejznámější můžeme zařadit automobilky Chevrolet, Ford a Toyota, dále Coca-Cola jakožto oficiální občerstvení pro fanoušky, oficiální pneumatiky GoodYear nebo Microsoft jako oficiální technologický partner. Nechybí ani další partneři nutní zprovoznění závodního auta – sponzoři s benzínem, brzdami či nářadím, a sponzoři poskytující cestovní, letecké nebo hotelové služby (NASCAR, 2018).

Hlavní závodní série nese od loňského roku název Monster Energy NASCAR Cup Series, hlavním partnerem je tak společnost s energetickými nápoji. Dohoda byla aktuálně prodloužena do roku 2019, ovšem poté, podle výkonného ředitele společnosti NASCAR Steva Phelpse, patrně pokračovat nebude (Pockrass, 2018).

NASCAR se aktuálně snaží o změnu struktury sponzorství, pokouší se ji celou zjednodušit. Podle pana Phelpse nebude nést série jméno žádného sponzora, NASCAR se chce vydat cestou jako NHL či NBA, kde to takto funguje (Long, 2018)

Hlavní série nebyla naposledy pojmenovaná podle sponzora v roce 1970. Od tohoto období následovali čtyři etapy poháru. Nejdéle si jméno v názvu udržel cigaretová společnost Winston a to v letech 1971-2003. V letech 2004-2007 nesla série jméno telekomunikační společnosti Nextel. V roce 2006 se společnost spojila s firmou Sprint a projevilo se to i na změně názvu série. Sprint Cup Series bylo jménem hlavní série v rozmezí let 2008-2016. Od roku 2017 se v názvu objevuje již zmíněný Monster (Durr, 2017).

Své sponzory mají přímo i týmy a samotní jezdci. Pokud se sponzor dostane do role hlavního partnera týmu či jezdce, získá obrovskou reklamu díky polepu celého auta. Jako příklad můžeme uvést společnost M&M, která se specializuje na výrobu čokoládových bonbónů. K NASCARu se připojila v roce 1990 a od té doby se stala jednou z nejpopulárnějších značek tohoto sportu. Od roku 1999 sponzorovala několik jezdců, například Kena Schradera, Eliotta Sadlera či Kyle Busche. Posledně jmenovaného sponzoruje již od roku 2008.

V roce 2015 se Busch společnosti odvděčil výhrou v celém šampionátu (Bullock, 2011).

Obrázek č.8 – Ukázka polepu auta

(Proffit, 2011)

Organizace není vidět jen na karosérii auta, ale i na uniformě jezdce a uniformách celého týmu.

Dalšími sponzory v kolotoči NASCARu jsou partneři jednotlivých tratí. Některé mají dokonce pojmenovaný závod podle sponzora – např. Coca-Cola 600, 1000Bulbs.com 500 či GEICO 500. Ostatní sponzoři mají místo například na bariérách či na travnatých plochách.

4.1.6 Konkurence

IndyCar – závody amerických formulí, které se konají od roku 1994. Kalendář závodů nabízí různé specifikace okruhů – klasické závodní okruhy, ovály, či dočasně uzavřené pouliční a silniční cesty.

Série si v letošním ročníku konkurují na 5 okruzích – v Arizoně, Indianě, Texasu, Pensylvánii a Californii. IndyCar dokonce pořádá jeden závod i v Kanadě. Také si často konkurují v datech závodů. NASCAR má ovšem velkou výhodu v tom, že sezóna IndyCar končí 16. září, kdežto NASCAR pokračuje až do 18. listopadu (IndyCar, 2018).

4.1.7 Divácká podpora

4.1.7.1 Sledovanost

Průměrná sledovanost v sezóně 2017 činila 4,07 milionů diváků. Oproti roku 2016 klesla o 9% a oproti roku 2015 o 15%. Ještě více utrpěl finálový podnik z Homesteadu, který sledovalo 4,66 milionu diváků. V roce 2016 to však bylo 5,923 milionu diváků a tak tento závod ztratil 21% televizních diváků (SportsBusiness Daily, 2017).

Čtyři z šestnácti závodů, které odvysílala televize Fox, měla dokonce nejnižší hodnocení od roku 2001 (Gluck, 2016).

Sledovanost nejprestižnějšího závodu – Daytony 500

V novém tisíciletí se závod konal každý rok. Nejvyšší sledovanosti dosáhnul v roce 2006, který sledovalo 19,36 milionů diváků. Neplatí sice, že by poté sledovanost každoročně klesala, ovšem v dlouhodobém horizontu má opravdu klesající tendenci. Největší meziroční rozdíl nastal v letech 2013 – 16,65 milionů - a 2014 – 9,3 milionů, což znamená pád sledovanosti o více než 44% (Statista, 2018).

4.1.7.2 Sociální sítě

Aktuální prezident NASCARu – Brent Dewar – zvolený v červenci 2017, se díky sociálním sítím snaží zlepšit sport. Na twitteru sleduje tisíce fanoušků, zajímá ho, jak reagují na změny. Denně stráví na sociálních sítích až dvě hodiny (NASCAR, 2018).

Tým zabývající se sociálními sítěmi aktuálně čítá asi tucet členů. Ten po každém závodě analyzuje, jaká byla úroveň sentimentu, výkonnost marketingových kampaní a další důležité informace. NASCAR vidí sociální sítě jako velkou příležitost pro zisk fanoušků (Burns, 2016).

4.1.7.3 Návštěvnost

Před sezónou 2013 NASCAR oznámil, že již více nebude zveřejňovat čísla návštěvnosti. V té době totiž 21 z 23 tratí vlastnili úředníky, kteří nechtěli zveřejňovat své příjmy. Ovšem je jasné, že návštěvnost klesá (Dawson, 2017).

Provozovatelé okruhů tak přicházejí o zisky. Za posledních 9 let ztratili 52,7% příjmů. Ve stejném časovém horizontu jiné americké ligy měly značně lepší výsledky. NFL (liga amerického fotbalu) zaznamenala dvou procentní zisk, NBA (basketbalová liga) a NHL (hokejová liga) zůstaly na stejné úrovni a MBL (baseballová liga) ztratil 8 procent. NASCAR se totiž potýká s jednou obrovskou nevýhodou. Neexistuje zde „domácí tým“ jako v kolektivních sportech, ke kterému diváci chovají velkou vášeň a ta jen tak nemizí (ESPN.com, 2017).

Představitelé NASCAR se ptali samotných fanoušků, proč přestávají chodit do ochozů závodních tratí. Podle Glucka (2016) mezi tři nejzásadnější důvody patří:

• Cena výletu – diváci uváděli, že cena lístků není nejzásadnější položkou, ovšem ceny ubytování a dopravy do místa konání ano • Neustálé změny – tyto změny ubírají NASCARu na důvěryhodnosti a pro některé fanoušky to může být až příliš • Různost zkušeností – dříve NASCAR nabízel velkou předzávodní show ve spolupráci s dřívějším hlavním sponzorem – Sprint Corporation a televizí Fox. Dnes zde chybí i více obchodů s merchandisingem a zázemí je nedostatečné.

4.1.8 Analýza fanoušků

V roce 2011 prováděla americká společnost Scarborough Research analýzu fanoušků NASCAR. Rozbor se vztahoval pouze k americkým obyvatelům a přišel s těmito výsledky:

• Poměr muži/ženy – 63%/37% • Věk – společnost rozdělila populaci na šest věkových skupin, ve všech částech se míra fanoušků pohybuje mezi 10-20% vzhledem k celkovému počtu obyvatel USA v konkrétní skupině. Nejvyšší procenta vykazuje skupina mezi 45-54 lety, kde se fanouškem NASCARu cítí 19% těchto lidí. Také představují 22% celkového fanouškovského spektra. Mladší lidé poté tvoří téměř polovinu fanouškovské základny, konkrétně 47%. • Příjmy – obyvatelstvo bylo rozčleněno do pěti skupin podle příjmů za rok. Nejdůležitější segment se skládá z platem mezi 30 až 50 tisíci dolary. Z těchto osob se s NASCARem ztotožňuje 25% a tím tvoří 25% jeho celkové fanouškovské základny. Lidé s větším platem pak představuje 54% celkových fanoušků. • Přítomnost dítěte - dva z pěti fanoušků mají dítě do 18 let. • Geografické rozmístění – 40% fanoušků pochází z jihu, NASCARu tu fandí více než třetina populace. • Menšiny – každý pátý fanoušek pochází z menšiny, konkrétněji 9% Hispánců a 8% Afroameričanů.

4.2 Formule 1

4.2.1 Historie

Historie automobilového závodění sahá až do konce devatenáctého století. K prvním motoristickým soutěžím došlo v roce 1887 ve Francii – v prvním případě, kdy George Bouton nainstaloval motor do své tříkolky (Hay-Nicholls) a také tzv. „zkoušku spolehlivosti“, kterou zorganizovaly noviny Le Velocipede. Bohužel se těchto „závodů“ účastnil vždy jen jeden soutěžící (Selucký).

V následujících letech byl založen výbor s názvem Automobile Club de France, který měl za úkol propagaci automobilů (Selucký). První závod byl zorganizován v roce 1885, kdy soutěžící zápolili na trase z Paříže do Bordeaux a zpět. Závod trval 2 dny a nejvyšší rychlost se pohybovala okolo 24 km/h (Hay- Nicholls).

Závody se konaly také mimo Francii – například v Itálii či Americe. Proto se na přelomu století rozhodlo o pořádání závodů národních týmů. Prvního závodu, konaném 14. června 1900 ve Francii, se zúčastnili čtyři národní týmy: Francie, Německo, Belgie a USA. Tento pohár byl nakonec ukončen v roce 1905 na popud Francie, která nesouhlasila s pravidla, umožňujícím startovat pouze 3 jezdcům z každé země (Selucký).

První Grand Prix neboli Velká cena, byla odjeta 26. června 1906 na okruhu u Le Mans. Startovalo celkem 32 automobilů, závodu přihlíželo zhruba 180 000 lidí (Hay-Nicholls). Soutěžící museli ve dvou dnech urazit celkem 12 okruhů, přičemž celková délka závodu byla 1 238 km. Vozidla mohla vážit maximálně 1 000 kg a na startu se objevila většina významných automobilek – např. Renault, Fiat, Mercedes či De Dietrich. Do cíle dorazilo 11 vozů a vítězem se stal Maďar Ferenc Szisz ve voze Renault. Začátek Grand Prix ale přinesl postupný konec dominance Francie. Těžiště závodů se přeneslo hlavně do Itálie, Německa, Velké Británie a v době ekonomické recese do USA (Selucký).

Dalším důležitým milníkem je vznik Mezinárodní automobilové federace (FIA – Fédération Internationale de l'Automobile) v roce 1946. FIA určila nová

55 pravidla a bylo poprvé použito označení Formule 1. V roce 1949 FIA oznámila, že od příštího roku zorganizuje seriál Grand Prix závodů s názvem Světový šampionát jezdců a také určila tratě a bodovací systém (Selucký).

V první mistrovské sezóně se závodilo v 7 zemích – Velká Británie, Monako, USA, Švýcarsko, Belgie, Francie a Itálie (Formula 1, 2018). Americký závod se konal v Indianapolis a nejel se podle pravidel Formule 1. Do seriálu byl zařazen hlavně k vyjádření „světovosti“ šampionátu. Tohoto závodu se většinou neúčastnili Evropané a naopak Američané nezávodili v ostatních závodech seriálu. Podnik zůstal součástí mistrovství do roku 1960 (Selucký).

V téměř 70leté historii můžeme vidět několik velikánů. Rekordmanem v počtu titulů je Michael Schumacher, který celý šampionát ovládl sedmkrát, následován dvěma závodníky s pěti prvenstvími – Juan Manuel Fangio a Lewis Hamilton. Mezi další skvělé závodníky patřili Alberto Ascari, Nelson Piquet, Niki Lauda, Ayrton Senna či Alain Prost.

Stejně důležité je ovšem zmínit konstruktéry, kteří pro tyto závodníky konstruovali či stále konstruují auta. Neodmyslitelnou součástí Formule 1 je bezpochyby Ferrari. Tato stáj se účastnila všech ročníků šampionátu, vyhrála 15 jezdeckých a 16 konstruktérských titulů (Scuderia Ferrari Formula F1, 2018). Mezi další automobilky, které si ve Formuli 1 udělali dobré jméno, můžeme zařadit Lotus, Renault či Mercedes.

4.2.1.1 Bernie Ecclestone

Klíčovou postavou v historii Formule 1 je Bernie Ecclestone. Začínal jako podnikatel s automobily a motocykly. Sám byl závodníkem, ovšem bez lepších výsledků. V roce 1978 se dostal do čela Asociace konstruktérů F1 a vyjednal získání televizních práv, čímž se Formule 1 stala velice výdělečným podnikem. Postupně začal rozšiřovat závody na Střední východ, do Asii i dalších částí světa (Ray-Nicholls).

V čele Formule 1 vydržel až do ledna 2017, kdy prodal akcie americkému mediálnímu koncernu Liberty Media za 4,4 miliardy dolarů (Forbes, 2018).

4.2.2 Současnost

V roce 2018 se na startovním roštu objeví 10 týmů, které mohou nasadit do závodu 2 jezdce. Závodníci zápolí na 21 okruzích o délce 4-6 km. Celková délka závodu je poté okolo 305 km. Výjimku tvoří městský okruh v Monaku, kde jeden okruh měří 3,3 km a celková vzdálenost k dokončení závodu činí 260 km. Závodní víkend tvoří dva páteční tréninky, dopolední sobotní trénink, po němž odpoledne následuje kvalifikace a samotný nedělní závod. Výjimku opět tvoří Monako, jelikož se zde první dva tréninky jezdí již ve čtvrtek.

Bodový systém je poměrně jednoduchý. Za vítězství v závodě je udělováno 25 bodů, druhý jezdec dostane 18 a třetí 15 bodů. Za následují pořadí se dostává 12-10-8-6-4-2-1. Pilot i tým, kterému se počítají body jako součet obou jezdců, s nejvíce body na konci sezóny se stává mistrem světa.

Obrázek č.9 – Závod Formule 1

(Fair, 2018)

4.2.3 SWOT Analýza

• Silné stránky o „Královna“ motosportu

o Nejlepší a nejnadanější jezdci na světě o Účast několika významných automobilek o Nejvyšší rychlost až 350 km/h o Fanoušci po celém světě o Velice rozšířené TV vysílání (RACEFANS, 2018) o Bitvy rivalů přidávají na atraktivitě (Niki Lauda x James Hunt, Alain Prost x Ayrton Senna, Michael Schumacher x Mika Hakkinen) • Slabé stránky o Závisí spíše na technických parametrech auta než na talentu řidiče o Spory mezi FIA a FOTA (Formula One Teams Association) o Přechod z tradičních tratí na tratě, kde jsou schopni organizátoři zaplatit nemalé částky o Sponzorovaní jezdci zabírají místo těm talentovaným o Špatné finanční podmínky pro vstup a udržení nových týmů o Přerozdělování peněz týmům není založeno jen na výsledcích z konkrétní sezóny, ale i na historických výsledcích, které mají téměř stejnou váhu • Příležitosti o Expanze závodů do dalších zemí – Vietnam, Hong Kong, Dánsko či Argentina • Hrozby o Vytvoření vlastní soutěže současnými týmy Formule 1 o Odchod Ferrari o Rostoucí popularita elektrické Formule E o Finanční podmínky mohou být pro menší týmy neúnosné o Žádná opatření k životnímu prostředí

4.2.3.1 Shrnutí SWOT analýzy

Formule 1 těží především ze své historie, díky níž se může pyšnit velkou prestiží. Toto renomé se v dnešní době snaží udržet automobilky jako Ferrari, Mercedes či Renault. K věhlasu celé série přispívají i jezdci, kteří ve vysoké rychlosti svým

58 uměním zvedají nejednoho diváka ze židlí. Díky faktu, že se v historii závody pořádali po celém světě, tak si Formule 1 získala miliony fanoušků. Pro ty se v dnešní době snaží vyjednávat přístup k závodům skrze televizní práva.

V dnešní technicky pokročilé době se všechny týmy snaží dostat ze svého auta maximum. A tak vozy jednotlivých týmů mají různou kvalitu. To bohužel znamená, že i nejtalentovanější jezdec má velmi malou možnost uspět se slabším vozem. Dalším problémem Formule 1 jsou spory mezi Mezinárodní automobilovou asociací a Asociací týmů Formule 1. Poslední velký spor se datuje k roku 2009, kdy se většina týmů chtěla trhnout od Formule 1 a vytvořit si vlastní sérii, z důvodů nevyhovujících pravidel. Samozřejmě nechybí ani ekonomické nedostatky. Někteří z jezdců se do Formule 1 dostali díky svým sponzorům a ne talentu. Velké týmy dostanou vždy nejvíc peněz, jelikož pořadí v šampionátu není při přerozdělování až tak zohledněné. Vedení Formule 1 se snaží získat i co nejvíce peněz od majitelů okruhů. A tak se závody postupně přesouvají na tratě, které nejsou pro diváka ani závodníky moc zajímavé.

Jako jedinou příležitostí můžeme vidět expanze do nových zemí. Tím, že vedení zamýšlí navýšení na 25 závodů ročně, se otvírá prostor pro nové krajiny. Důležité ovšem bude, aby tratě byly vybírány správně a nedošlo tak k uskutečnění dalších nezajímavých závodů.

K největším hrozbám patří primárně odchody týmů z různých důvodů. Týká se to především odchodu Ferrari, které má své jméno spojené s Formulí 1 již od počátku šampionátu. Ferrari má bezpochyby největší fanouškovskou základnu z týmů F1 a hrozilo by tak, že by Formule přišla o milióny diváků. Dříve však hrozili i další velké týmy odchodem a vytvoření své série. Takový scénář by Formuli zřejmě uvrhl v zapomnění. Problémy mají ovšem i menší týmy. Převážná většina z nic se týká finančního charakteru. V roce 2010 se k Formuli připojili tři nové týmy, všechny ovšem po pár sezónách Formuli 1 opustili. Poslední nový týmem je Haas, který má dobré základy a slušnou finanční stabilitu právě z NASCAR. Hrozbou pro Formuli 1 je také její konkurence, elektronická Formula E. Tato soutěž funguje teprve několik málo let, ale už o ni projevilo zájem několik automobilek i jezdců.

4.2.4 Marketingový mix

4.2.4.1 Produkt

• Závody – O kvalitě závodů se v poslední době vedou velké řeči. Prvním problémem jsou technická pravidla, která poté většinou nedovolují vozům se dostat tak blízko k sobě, aby bylo možno předjetí. V sezóně 2017 došlo k 435 předjetím, což činí 21,8 předjetí na závod. Dokonce, při závodu v ruském Soči, bylo zaregistrováno pouze jedno předjetí (Edmondson, 2017). Proto na řadu přišly dvě vymoženosti – KERS (Systém obnovy kinetické energie) v roce 2009 a DRS (Systém redukce tahu) v roce 2011. Ve zkratce, při použití tlačítka KERS jezdec získá každé kole 80 koňských sil na dobu 6,7 sekund. DRS může jezdec použít pouze v DRS zóně, která se objevuje na každé trati jen na určené rovince (na některých tratích jsou tyto rovinky dvě), v případě, že jen méně než jednu sekundu za vozem před sebou. Použitím tohoto systému se otevře zadní křídlo a auto tak získá výhodu 15-16 km/h (Holt, 2012). Druhou potíž vidím v nevyrovnanosti závodního pole a dominancí jednoho či více týmů. Rád bych uvedl několik klíčových statistik za sezóny 2013-2017: o 1) Tým – počet vítězství

Tabulka č. 9 – Počet vítězství týmů v sezóně

2013 2014 2015 2016 2017

Red Bull 13 3 0 2 3

Mercedes 3 16 16 19 12

Ferrari 2 0 3 0 5

Lotus (od 2016 1 0 0 0 0 Renault)

(tvorba autora, Formula 1, 2018)

Za posledních 5 ročníků se podařilo zvítězit 4 týmům, z toho jediné vítězství týmu Lotus se urodilo hned v prvním závodě ročníku 2013. Touto sezónou také skončila 4letá dominance týmu Red Bull. Od ročníku 2014 totiž začal na poli Formule 1 vládnout tým Mercedes. V letech 2014 i 2015 vyhrál shodně 16 závodů z celkových 19 a v roce 2016 dokonce 19 z 21! Za tyto 3 sezóny má tak úspěšnost vítězství 86,4%. Ročník 2017 nám přinesl mírné vyrovnání, kdy Mercedes vyhrál 12 z 20 závodů, a poprvé od roku 2013 se na nejvyšším stupínku vystřídali více než 2 týmy.

o 2) Tým na stupních vítězů

Tabulka č. 10 – Počet stupňů vítězů v sezóně

2013 2014 2015 2016 2017

Red Bull 17 (7) 10 (2) 2 (1) 14 (2) 11 (2)

Mercedes 9 19 (12) 17 (15) 20 (13) 19 (7)

Ferrari 9 (1) 2 15 (1) 10 (1) 15 (5)

Lotus (od 2016 11 (3) 0 1 0 0 Renault)

Williams 0 8 (1) 4 1 1

McLaren 0 1 (1) 0 0 0

Force India 0 1 1 2 0

(tvorba autora, Formula 1, 2018)

Pozn.: číslo v závorce znamená, že oba jezdci týmu se umístili na pódiovém umístění

Ve zkoumaných ročnících se dostalo na podium celkem 7 stájí. Prvním důležitým faktem je opět dominance Mercedesu v posledních ročnících. V roce 2014 získal tým 81,6% možných pódiových umístění,

v roce 2015 měl úspěšnost 84,2%. V sezóně 2016, kdy získala nejvyšší procento vítězství, se paradoxně v této statistice zhoršili a to na 78,6%.

Jako druhý faktor bych uvedl dominanci 3 nejlepších týmů, kterým se povedlo od sezóny 2015 získat většinu pódiových umístění. V roce 2015 se tam na stupně vítězů dostalo jen 6 jezdců z jiných stájí, v následující sezóně to byli už jen 3 a v sezóně 2017 se mezi nejlepší trojici v závodě dostal jen jeden jezdec – a to při bláznivé VC Ázerbájdžánu.

o 3) Celkový počet bodů v šampionátu - týmy

Tabulka č. 11 – Celkový počet bodů v šampionátu (týmy)

1. místo 2. místo 3. místo

2013 Red Bull 596 Mercedes 360 Ferrari 354

2014 Mercedes 701 Red Bull 405 Williams 320

2015 Mercedes 703 Ferrari 428 Williams 257

2016 Mercedes 765 Red Bull 468 Ferrari 398

2017 Mercedes 668 Ferrari 522 Red Bull 368

(tvorba autora, Formula 1, 2018)

Největší bodové rozdíly v boji o mistrovský titul můžeme vidět v sezónách 2014 a 2016 – 296, resp. 297. Pokud uvážíme, že tým může získat v jednom závodě maximálně 43 bodů, potřebovali bychom dalším 7 závodů, aby se pořadí změnilo! Poslední ročník nám však ukazuje, že by se mohlo blýskat na lepší časy.

o 4) Celkový počet bodů v šampionátu – týmy

Tabulka č. 12 - Celkový počet bodů v šampionátu (jezdci)

1. místo 2. místo 3. místo

2013 S. Vettel 397 F. Alonso 242 M. Webber 199 (Red Bull) (Ferrari) (Red Bull) 2014 L. Hamilton 384 N. Rosberg 317 D. Ricciardo 238 (Mercedes) (Mercedes) (Red Bull) 2015 L. Hamilton 381 N. Rosberg 322 S. Vettel 278 (Mercedes) (Mercedes) (Ferrari) 2016 N. Rosberg 385 L. Hamilton 380 D. Ricciardo 256 (Mercedes) (Mercedes) (Red Bull) 2017 L. Hamilton 363 S. Vettel 317 V. Bottas 305 (Mercedes) (Ferrari) (Mercedes) (tvorba autora, Formula 1, 2018)

Z tabulky se dá vyčíst, že ve většině ročníků bylo rozhodnuto již před posledním závodem. V ročníku 2013 vyhrál Sebastian Vettel s náskokem 155 bodů. Sezóny 2014 – 2016 ovládli kompletně jezdci Mercedesu, kdy ve všech ročnících skončili na prvních dvou místech, v roce 2015 získal Lewis Hamilton titul již 3 závody před koncem šampionátu. V letech 2014 a 2016 se však bojovalo až do posledního závodu. Na sezónu 2014 vedení Formule 1 vytvořilo pravidlo, kde se v závěrečném klání rozdával dvojitý počet bodů. Lewis Hamilton tento závod vyhrál a získal tak 50 bodů, kdežto jeho konkurent skončil na nebodovaném 14. místě. Toto pravidlo se ovšem ihned po konci ročníku zrušilo. V loňském ročníku prolomil šampionátový double jezdec Ferrari Sebastian Vettel, kde v konečném pořadí ztratil na Lewisa Hamiltona 46 bodů.

Dominanci Mercedesu v letech 2014-2016 ukazuje i fakt, že 3. nejlepší jezdci v těchto sezónách ztratili na šampióna více než 100 bodů a ani 2. místo nebylo bodově blízko.

• Merchandising – výběr produktů je na stránkách formule 1. V nabídce můžeme najít převážně trička, mikiny, boty a kšiltovky. Samozřejmě také nechybí další příslušenství jako tašky, hodinky, sluchátka či deštníky, dále

pak suvenýry, ke kterým se řadí hrnky, klíčenky nebo knihy. Pro sběratele nabízí obchod například odznaky, modely aut nebo obrazy. V e-shopu se dá pohodlně vyhledávat produkty podle týmů či podle jednotlivých jezdců. Na úvodní straně jsou zobrazeny aktuální nabídky, novinky či speciální edice (F1store, 2018). • Videohry – Videohry jsou vytvářeny společností Codemasters. Hra vychází každoročně od roku 2009 a je stále zlepšována, nabízí hráčům více a více možností. Aktuální videohra může být hrána na několika platformách – Windows, PlayStation 4, Xbox One, Linux a macOS (Codemaster, 2017). • eSport série – v roce 2017 spustil Formule 1 nový projekt – soutěž ve videohře. Do kvalifikačního kola se přihlásilo více než 60 tisíc hráčů. Kvalifikace probíhala v dvou fázích, první 4.-12. září, druhá 18.-26. září. Z kvalifikace postoupilo 40 hráčů do semifinále, které probíhalo 10. října v Londýně. Hráči byli rozděleni do 4 skupin po 10 a závodili na dvou tratích – Silverstone a Interlagos. Do finále postoupilo 5 nejlepších z každé skupiny. Finále se konalo v Abú Dhabí 24. a 25. prosince, tedy v době, kdy se zde konali i reálné závody. Hráči se utkali na třech okruzích – Circuit Gilles Villeneuve, Spa-Francorchamps a Yas Marina Circuit (F1 Esports Series, 2017).

4.2.4.2 Cena

• Vstupné na závody – do následující tabulky jsou zahrnuty data na sezónu 2018. Vybral jsem tři různé druhy vstupného – na startovní/cílovou rovinka na celý víkend, poté nejlevnější možné vstupné a také vstupné pro děti:

Tabulka č. 13 – Cena vstupného

Cílová rovinka/celý Nejlevnější Děti (věk)

Austrálie víkend135€ 72€/28€vstupné 72€ (15-17)

Bahrajn 370€ závod/pátek146€ 50% (3-12) Čína 139€/240€/399€ 40€ X

Ázerbájdžán 508€/544€ 85€/37€ 70% (3-15)

Španělsko 560€ 115€/62€ 50% (6-18)

Monako 869€ 419€/60€ 50% (6-15), ČT zdarma

Kanada 394€ 68€/31€ 50% (0-11)

Francie 609€ 205€ X

Rakousko 555€ 95€ zdarma (do 15 let)

V. Británie 606€ 210€/94€ rovinka 100%, ostatní tribuny 50% (0- 15), mimo 50% (11-15), zdarma (0-10) Německo 475€ 219€ 52€/58€ (7-15)

Maďarsko 505€ 90€ zdarma (0-13)

Belgie 655€ 139€ 50% (6-15)

Itálie 739€ 96€/56€ 35-45% (0-11)

Singapur 876€ 182€ 50% (0-16)

Rusko Údaje zatím nejsou k dispozici

Japonsko Údaje zatím nejsou k dispozici

USA Údaje zatím nejsou k dispozici

Mexiko 1 378€ 232€ X

Brazílie Údaje zatím nejsou k dispozici

Abú Dhabí Údaje zatím nejsou k dispozici

(tvorba autora, Formula 1, 2018) Pozn.: 21.3., zaokrouhleno na celá eura Nejdražší vstupné v první sledované kategorii zaplatí diváci v Mexiku, kde za možnost pozorovat závod v prostoru cílové rovinky, je tato částka 1 378€ a dále pak na městských okruzích v Singapuru a Monaku, a to 876, resp. 869€. Nejlevněji si naopak diváci prohlédnou závod z nejdůležitějšího místa na trati v Austrálii, a to jen za 135€ a následně v Číně, kde jsou 3 různé druhy lístků za 139/240/399€ a Bahrajnu

za 370€. Po použití mediánu i průměru po odečtení tří nejvyšších a 3 nejnižších hodnot vychází průměrná částka okolo 560€.

Na většině tratí se ovšem dají najít mnohem levnější lístky. Pokud hodláte okusit atmosféru Formule 1, tak nejlevnější možností jsou lístky na páteční tréninky např. v Kanadě za 31€ či Ázerbájdžánu za 37€. Další možností je také čtvrteční lístek v Austrálii za 28€, kdy však neprobíhá žádná akce na trati. Ovšem dost organizátorů poskytuje jen lístky na celý víkend. Zde je jednoznačně nejlevnější možností Čína za 40€. Mimo to se dá závod sledovat nejlevněji v Kanadě (68€) a Austrálii (72€).

Jako třetí část jsem se snažil sledovat podporu prodeje ve formě slev. Téměř všichni organizátoři nabízí slevy pro děti, a proto jsou uvedeny v tabulce. Většinou se cena vstupného pro mládež pohybuje okolo 50% normální vstupenky. Nejvýhodnější vstupné mají pro mládež připravené v Německu, kde lístek stojí buď 52€ nebo 58€, dále pak v Itálii, kde je sleva oproti klasické vstupence 55-65%. Děti mají dokonce volný vstup v Rakousku, Maďarsku, mimo tribuny na sezení ve Velké Británii a na čtvrteční trénink v Monaku.

Na několika tratích poskytují i další možné slevy. Rodinné vstupné je možnost zakoupit v Austrálii, Španělsku a Kanadě. Senioři mohou sledovat závody levněji v Bahrajnu, Španělsku a Kanadě. Belgii jsou nabízeny levnější lístky pro mladé lidi, a to ve věku 17-27 let. Větší skupiny lidí mají možnost prožívat závod spolu a levněji v Singapuru, kde se dá zakoupit více lístků za nižší cenu – a to buď za 4-7 vstupenek nebo poté ještě s vyšší slevou při koupi nejméně 8 lístků.

Nabízeny jsou i luxusnější lístky – VIP tribuny, možnost projet se po trati, projít se v padoku, vyfotit se s trofejí, party se současnými či bývalými jezdci a další (Formula 1, 2018).

• Merchandising – v oficiálním fanshopu mohou fanoušci koupit produkty za následující ceny: o Trička – 24€ (8€ ve slevě) - 65€

o Mikiny - 69€ - 437€ o Čepice - 25€ (10€ ve slevě) - 45€ o Cennosti - 7€ (2€ ve slevě) – 1 199€ (obrazy) • Videohra – na oficiálních stránkách výrobce stojí hra 55€

4.2.4.3 Distribuce

• Umístění závodů - podle webových stránek F1 (2018) se v sezóně 2018 uskuteční 21 závodů – o 11 v Evropě (Ázerbájdžán, Španělsko, Monako, Francie, Rakousko, Velká Británie, Německo, Maďarsko, Belgie, Itálie, Rusko) o 5 v Asii (Bahrajn, Čína, Singapur, Japonsko, SAE) o 3 v Severní Americe (Kanada, USA, Mexiko) o 1 v Jižní Americe (Brazílie) o 1 v Austrálii (Austrálie). V celé historii pořádalo závody ještě dalších 11 zemí. V Evropě se konaly v následujících zemích – Nizozemsko, Portugalsko, Švédsko, Švýcarsko, Turecko, v Asii to pak byly Indie, Malajsie a Jižní Korea, v Jižní Americe zase Argentina a v konečně také závody v Afrických státech – Maroku a Jihoafrické Republice (F1, 2018). Tudíž pokrytí závodů je až na Africký kontinent a částečně v Jižní Americe na velmi kvalitní úrovni. • Televize – Formule 1 se vysílá po celém světě. Jako největší televizní kanály můžeme uvést – Canal+, RTL, Channel 4, Sky Sport F1 a ESPN.

Canal+ je francouzský placený televizní kanál, Formuli 1 vysílá od roku 2013. Současný kontrakt trvá do roku 2020 (Dudley, 2017).

Němečtí fanoušci mají možnost sledovat královnu motosportu na soukromé stanici RTL. Tento kanál patří k historickým televizním partnerům Formule 1, protože vysílal tento motosport již v letech 1984- 1988 a poté nepřetržitě od roku 1991. Na konci minulého roku prodloužili obě strany smlouvu do roku 2020 (Formula 1, 2018).

Ve Velké Británii a Irsku existují aktuálně dva televizní kanály vysílající Formuli 1. Tím prvním je Channel 4, který ovšem vysílá pouze 10 závodů za sezónu, zbytek mohou diváci shlédnout v highlightech (Channel 4, 2018).

Formule 1 ovšem na Channel 4 příští rok skončí. Sky Sports F1 totiž získala na období 2019-2024 exkluzivní balíček pro Velkou Británii a Irsko – budou jediným poskytovatelem přenosu F1 v těchto zemích (Jackson, 2016).

Sky má také výhradní práva v Itálii, a to aktuálně do roku 2020 (Formula 1, 2018).

Posledním gigantem, na kterém diváci mohou vidět Formuli 1 je globální sportovní kanál ESPN. Na konci roku 2017 převzala práva od jiné americké televize – NBC, která dosud Formuli 1 vysílala (Elizalde, 2017).

Za všechny výše zmíněné televizní kanály (s výjimkou RTL) si ovšem diváci musí předplatit. Proto se zde objevují otázky typu – kam se ubírá budoucnost televizních práv Formule 1? Neklesne výrazně sledovanost?

Totéž platí pro Českou Republiku a Slovensko, kde vysílací práva do roku 2014 držely soukromé televizní kanály Nova, resp. Markíza. Od roku 2015 se Formule 1 vysílá na placených televizních programech Sport1 a Sport 2. Aktuální smlouva trvá do roku 2020 (GPF1, 2017).

• Online – Formule 1 komunikuje s fanoušky několika prostředky přes internet – webové stránky, vlastní aplikace a sociální sítě, především Facebook, Twitter, YouTube či Instagram.

4.2.4.4 Propagace

• Vlastní propagace – důležitou roli z hlediska propagace zahrnuje v dnešní době vytváření všech článků, fotografií a videí a celková starost o online propagaci. Další formou jsou televizní spoty, především na programu Sky Sports F1. Loňský rok poté přibyla i velká akce, která měla propagovat

Formuli 1. Konala se před Velkou cenou Velké Británie a to v Londýně. Na Trafalgarském náměstí byli k vidění všichni závodníci. • Webové stránky – stránky Formule 1 představují hlavní zdroj informací. Přináší aktuální články a rozhovory, ale také data o všech závodech, jezdcích a týmech. Nechybí ani informace k lepšímu pochopení závodů, jako jsou pravidla či glosář. Web nabízí aktuální, ale i historické výsledky, v nichž můžeme najít každý závod od první sezóny 1950. Stránka také poskytuje mnoho videí a nalezneme zde i odkaz na novou součást Formule 1 – eSport. V nákupní části se můžeme setkat s nabídkou vstupenek a prodejem merchandisingu. • Facebook – z velké části sdílené odkazy z webové stránky. Facebook Formule 1 byl analyzován v týdnu 11.4.-18.4. V tomto období se konal závodní víkend v Číně, konkrétně 13.4.-15.4., sledované období tak zahrnuje předzávodní, závodní i po závodní část. V předzávodní části se příspěvků vyskytuje méně. Připomíná minulé ročníky konkrétní Velké ceny, minulý závod v aktuálním ročníku či zveřejňuje jubilea, kterých mohou jezdci v daném závodě dosáhnout. V závodním víkendu příspěvků rapidně přibylo, konkrétně se jedná o následující počty:

Tabulka č. 14 - Počet příspěvků na Facebooku (Formule 1)

Pátek Sobota Neděle Články 6 5 4 Videa 6 10 12 Fotky 3 3 3 Infografika 3 3 4 (vlastní tvorba, Facebook, 18.4.)

Závodní víkend začal fotkami s výjezdem aut z garáží do prvního tréninku a aktuálními podmínkami. Následovali příspěvky týkající se prvního a následně druhého tréninku, doplněné článkem a videem k aktuálně zahajující eSport sezóně a dalšími videi z minulého závodu. Páteční den končil článkem s rekapitulací prvního dne a infografikou se startovním časem kvalifikace v různých částech světa.

Sobotní program navázal příspěvky ohledně třetího tréninku a poté hlavně kvalifikace. Z kvalifikace se zde objevuje mnoho videí, např. kvalifikace v 60 sekundách, vítězné kolo či porovnání kol dvou nejlepších. Mezi články nechybí vyjádření dvou nejlepších týmů. Mezi poslední sobotní příspěvky patří poutavé video k závodu, článek vybízející fanoušky ke sledování konkrétních věcí a infografika s časem startu v různých částech světa.

Začátek nedělního programu patří předzávodní show, která byla vysílaná živě, stejně tak jako vystoupení DJ. Začátek závodu dokumentují dvě fotky – startovní rošt a první zatáčka. Po závodě se snaží F1 o sdílení více videí – stupně vítězů, rozhovory, nejdůležitější momenty, závod v 60 sekundách, atd. – a naopak méně článků (více článku mohou fanoušci naleznout na webové stránce).

V pondělí se samozřejmě příspěvky zabývají stále ukončenou Velkou cenou, ovšem jejich počet je dosti nižší. V úterý poté převažují příspěvky týkající se obecně Formule 1.

• Twitter – sledováno ve stejném termínu, podobně aktivní jako Facebook, patrnější rozdíl můžeme vidět ve sdílení mnohem více fotek a infografik. V předzávodním i po závodním období podobné či zcela stejné rubriky. Čísla ze závodního víkendu jsou následující:

Tabulka č. 15 - Počet příspěvků na Twitteru (Formule 1)

Pátek Sobota Neděle

Články 15 6 17

Videa 0 22 5

Fotky 36 37 59

Infografika 12 17 10

(vlastní tvorba, Twitter, 18.4.)

Twitter se používá mnohem více v průběhu tréninků, kvalifikace či závodu, kdy je sdílena fotka některého z vozů s popiskem: Jezdec XY aktuálně zajel zatím nejlepší čas první části kvalifikace a to v hodnotě AB:CD:EF, či jezdec A právě předjel jezdce B.

• Instagram – méně plodný, nevýhodou může být absence článků, statistika příspěvků je takováto:

Tabulka č. 16 - Počet příspěvků na Instagramu (Formule 1)

11.-12.4. 13.-15.4. 16.-18.4.

Videa 7 21 7

Fotky 4 12 7

Infografika 0 1 1

(vlastní tvorba, Instagram, 18.4.)

• Youtube – při otevření kanálu vyskočí sestřih nejdůležitějších momentů ze závodu, jinak povětšinou videa sdílena již na jiných sociálních sítích. Ve sledovaném období se publikovalo celkem 22 videí, z toho 7 před závodním víkendem, 12 v něm a 3 v po závodním období (Youtube, 2018). • Propagace skrze jezdce a týmy – jezdci, potažmo týmy, nepropagují při akcích pouze sebe, ale i celý svět Formule 1. Za příklad lze uvést Red Bull, který se svým vozem absolvoval jízdy na nezvyklých podkladech – písčité cesty v USA či sníh v Rakousku. Nesmíme opomenout ani propagaci nejslavnějšího týmu v F1 – Ferrari. Automobilka má od roku 2010 svůj krytý zábavní park. Velká část je věnována i Formuli. • Propagace skrze organizátory závodů – každý promotér se soustředí převážně na svou akci, to znamená, že se na čas konání závodů snaží přitáhnout co největší počet diváků. Tudíž převážně ovlivňuje publikum z blízkého okolí, ze své a okolních zemí a může tak mimo možností, které

nabízí internet, využít klasická média – národní televize, rádia, noviny a v úvahu připadají i billboardy, plakáty či letáčky. • Propagace skrze sponzory – spolupráce mezi partnery probíhá oběma směry. Z jedné strany Formule 1 poskytuje umisťovat loga svých partnerů do blízkého okolí tratě či na jiná významná místa, aby se dostali do oka jak fanouškovi přímo na trati, ale i divákovi u televize. Na druhou stranu sponzor, při tvorbě své reklamy, může využívat některou ze součástí formulového světa – od samotných vozů a jezdců až po její rychlost a prestiž. Mezi poslední vydařené reklamy se bezesporu zařazuje kampaň Heinekenu s názvem „When you drive, never drink“ (Nikdy neřiď, když piješ). V hlavní roli se představuje trojnásobný mistr světa Sir Jackie Stewart.

4.2.5 Sponzoring

Formule 1 má okolo desítky velkých partnerů. K těm nejvýznamnějším patří:

• Rolex – oficiální časoměřič • Pirelli – jediný dodavatel pneumatik • DHL – oficiální logistický partner • Mercedes Benz – AMG – dodavatel bezpečnostních vozů • Heineken – oficiální občerstvení pro fanoušky

Další sponzory přináší do sportu samotné týmy. Každý tým má nespočet partnerů, uvedeny jsou jen ti nejdůležitější:

• Mercedes – Mercedes, Petronas • Ferrari – pro rok 2018 bez hlavního partnera, dříve Malboro a Santander, nejvýznamnější partner Philip Morris • Red Bull Racing - Red Bull, Aston Martin • Force India – Kingfisher, Sahara • Williams – Martini • Renault – Renault

• Toro Rosso – Red Bull • Haas – Haas Automation • McLaren – bez titulárního sponzora pro rok 2018, posledním hlavním sponzorem Vodafone, aktuálně nejvýznamnějším sponzorem Dell Technologies • Sauber – Alfa Romeo

4.2.6 Konkurence

MotoGP – Seriál závodů silničních motocyklů. Tento šampionát má podobnou historii jako Formule 1. Jeho první ročník se uskutečnil o rok dříve než ve Formuli 1, tedy v roce 1949 a v prvních ročnících také převažovaly evropské tratě (MotoGP.com, 2017).

V současné době existují ještě dvě nižší série závodů, propojených s MotoGP – Moto2 a Moto3, kde motocykly mají menší objem motoru. Závodní víkend těchto sérií je stejný jak u MotoGP.

Sezóna 2018 obsahuje 19 závodů, z toho se tři konají na stejných okruzích jako Formule 1 – Barcelona (Španělsko), Red Bull Ring (Rakousko) a Silverstone (Velká Británie). Podle kalendářů obou sérií se ve stejný víkend budou v obou sériích konat závody letos pětkrát – 1. července, 26. srpna a také 7., 21. a 28. října.

Formula E – poměrně nová hrozba v podobě závodů elektricky poháněných vozů, stejně jako Formule 1 pod hlavičkou FIA.

První ročník se uskutečnil v letech 2014-2015. Závody se konají v centrech měst (při závodech samozřejmě uzavřeny pro ostatní dopravu), a trvají zhruba 45 – 60 minut. Každý závodník má k dispozici 2 auta, s výkonem 200 kilowatt, která během závodu musí obě použít

Závod mohou částečně ovlivnit i fanoušci. Na sociálních sítích mohou hlasovat pro svého oblíbeného jezdce. Nejúspěšnější jezdci poté získají tzv. FanBoost, díky němuž mohou na krátkou chvíli částečně zvýšit výkon (Bhunjun, 2017).

Mezi jezdci účinkuje (či účinkovalo) několik bývalých pilotů Formule 1 – Jarno Trulli, Nick Heidfeld, Jean-Éric Vergne a na tři závody dokonce i formulový mistr světa z roku 1997 – Jacques Villeneuve. Všechny tři dokončené ročníky také vyhráli bývalí závodníci Formule 1 – dvakrát se radoval Nelson Piquet Jr. a jednou Sébastien Buemi

Z velkých automobilek spojili s Formulí E své jméno Renault a Audi. Na následující sezóny již oznámili připojení také Mercedes-Benz, BMW či Porsche.

V kalendáři aktuálního ročníku nalezneme dvanáct závodů – 2 v Hong Kongu, další v Maroku, Chile, Mexiku, Uruguayi, Itálii, Francii, Německu, Švýcarsku a závěrečná dvě zápolení v USA. To znamená zastoupení Evropy, Asie, Severní i Jižní Ameriky a Afriky (Formula E, 2018).

4.2.7 Divácká podpora

4.2.7.1 Sledovanost

Většinovou část z dvaceti největších trhů tvoří evropské státy, konkrétně: Dánsko, Belgie, Finsko, Francie, Itálie, Maďarsko, Německo, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Rusko, Řecko, Španělsko, Švýcarsko a Velká Británie. Mezi zbylých pět patří: Austrálie, Brazílie, Čína, Kanada a USA.

Hlavně díky dramatickému průběhu šampionátu se poprvé od sezóny 2010 zvedla meziroční sledovanost. Minimálně jeden závod vidělo 352,3 miliónu diváků (Dohnal, 2018).

Zlepšení ve sledovanosti zaznamenali všechny čtyři největší trhy. Itálie – hlavně díky zapojení jejich „národního“ týmu Ferrari do boje o titul – zaznamenala nárůst o 19,1%, V Brazílii se sledovanost zvedla o 13,4%. Se zlepšenou sledovaností mohou být spokojeni také ve Velké Británii a Německu, kde její přírůstek činil 3,9%, resp. 0,9%. Z dalších, výše zmíněných trhů, se nejvyšším vzestupem sledovanosti mohou pyšnit Čína – 42,2%, Švýcarsko – 14,3% a Dánsko – 14,1% (Formula 1, 2018).

Tyto zprávy ovšem dementuje Sylt (2018), podle kterého se meziroční návštěvnost nijak nezměnila. Původní údaje sice hovoří o 390 milionech diváků v roce 2016, ale další zprávy tvrdí, že toto číslo bylo maximálně 352,3 milionu a že tento počet se nijak nezměnilo v následujícím roce.

Představitelé královny motorsportu tedy jejich produkt „prodávali“ jako 390 miliónů diváků. Po zprávách o reálné, nižší sledovanosti letos tvrdí, že se meziročně počet diváků nesnížil. Zní to pozitivně, otázkou ovšem zůstává, zda sponzoři zůstanou, pokud jsou do světa vysílány nepravdivé informace.

V dlouhodobém horizontu ovšem i tak celková sledovanost značně klesá. V roce 2008 sledovalo alespoň jeden závod 600 miliónů diváků. Za deset let tedy sledovanost poklesla o téměř 250 miliónů, tedy 25 miliónů za rok. Formule 1 tak za 10 let ztratila 41,3% diváků. Přené údaje lze naleznout v obrázku č. X (Sylt, 2018)

Obrázek č.10 – Počet diváků

(Sylt, 2018)

4.2.7.2 Sociální sítě

Formule 1 dosáhla na sociálních sítích v roce 2017 velkého úspěchu. Na konci tohoto roku měla na čtyřech významných sociálních sítích (Facebook, Twitter, Instagram a YouTube) dohromady 11,9 milionů fanoušků. Díky tomu se stala nejrychleji rostoucích značkou sociálních sítí. Na pomyslném stupni vítězů se vedle Formule 1 prosadila Formula E (43,3%) a španělská fotbalová La Liga (29,2%). NASCAR se v této aktivitě umístil na 8. místě s nárůstem 11,1% (Dohnal, 2018).

Tento úspěch je však důsledkem toho, že Formule 1 má oproti jiným prestižním sportům malou základu fanoušků na těchto sítích a to včetně fanoušků konkrétních jezdců. K 13.4. 2018 má loňský a dohromady čtyřnásobný mistr světa Lewis Hamilton následující počet sledovatelů – 4,1 mil./6,1 mil./5,36 mil. (Facebook/Instagram/Twitter). Na stejných sítích má Cristiano Ronaldo – poslední a zároveň pětinásobný vítěz Zlatého Míče pro nejlepšího fotbalistu světa – následující počet fanoušků – 122 mil./124 mil./72,2 mil. (Facebook/Instagram/Twitter).

Stejný případ můžeme nalézt u týmů. Závodní tým Mercedesu, který ovládl poslední 4 ročníky na svých sociálních kanálech a aktuálně registruje tyto hodnoty – 10 mil./1,8 mil./2,09 mil. (Facebook/Instagram/Twitter). Vítěz posledních dvou ročníků fotbalové Ligy Mistrů - Real Madrid – věnuje své příspěvky tomuto počtu fanoušků – 107 mil./57 mil./30,2 mil. (Facebook/Instagram/Twitter).

Díky sestřihům z kvalifikací a závodů, dosáhly videa Formule 1 na facebooku větší sledovanosti. Konktrétně se jednalo o 390 miliónů minut, což je nárůst o 1 600% oproti roku 2016. Na Twitteru dosáhla Formule 1 díky video obsahu také velkého pokroku. Videa měla přes 64 miliónů zhlédnutí, což představuje meziroční zlepšení o 165%. A v neposlední řadě tato závodní série získala další příznivce na Instagramu. Jejich počet dosáhl téměř 3,8 miliónu, což znamená nárůst zhruba o 93% (Formula1, 2018).

4.2.7.3 Návštěvnost

V roce 2017 navštívilo závody Formule 1 celkem 4 071 400 diváků, což je oproti roku 2016 zlepšení o téměř 330 000 diváků, což představuje zhruba 8,8% všech návštěvníků. V oné sezóně sledovalo závody z tribun 3 743 153 diváků. Průměrná návštěva na jeden závod tedy v roce 2017 činila více než 200 000 lidí (Smith, 2017).

Tabulka č.17 - Návštěvnost

Grand Prix 2016 2017 DIFFERENCE % Australia 271800 296600 24800 9.12% China 140000 145000 5000 3.57% Bahrain 92000 93000 1000 1.09% Russia 158000 150000 -8000 -5.06% Spain 165029 177984 12955 7.85% Monaco 200000 200000 0 0.00% Canada 300000 360000 60000 20% Azerbaijan 30000 71451 41451 138.17% Austria 85000 145000 60000 70.59% Great 350000 344500 -5500 -1.57% Britain Hungary 176000 199000 23000 13.07% Belgium 233730 265000 31270 13.38% Italy 147500 185000 37500 25.42% Singapore 219000 260000 41000 18.72% Malaysia 88828 110604 21776 24.51% Japan 145000 137000 -8000 -5.52% USA 269889 258000 -11889 -4.61% Mexico 339967 337043 -2924 -0.86% Brazil 136410 141218 4808 3.52% Abu Dhabi 195000 195000 0 0.00% Total 3743153 4071400 328247 8.77% (Formula 1, 2018)

Nejvyšší návštěvou se v letošní sezóně mohli chlubit Kanada s 360 000 diváky, Velká Británie s 344 500 diváky a Mexiko s 337 043 diváky. Na opačném pólu poté nalezneme dva závody, které navštívilo méně než 100 000 lidí. Závod v Bahrajnu sledovalo 93 000 a Ázerbájdžánský závod dokonce jen 71 451. Nutno ovšem podotknout, že tato destinace zaznamenala nejvyšší přírůstek diváku oproti minulému roku – 138,17%.

4.2.8 Analýza fanoušků

K analýze fanoušků budeme čerpat ze dvou průzkumů – od Autosportu (2015) a Ipsol MORI Social Research Institute (2017).

Prvně jmenovaného se zúčastnilo skoro 35 tisíc fanoušků a soustředil se na základní otázky, mezi něž hlavně patří (Autosport, 2015):

• Nejoblíbenější jezdec – Hamilton (19,9%) a Räikkönen (18,3%), podle mého názoru se k nim dnes přibližuje Verstappen • Nejoblíbenější stáj – Ferrari (28,2%) a McLaren (21,2%), k dnešku pravděpodobně podobná čísla u Mercedesu • Nejoblíbenější Velká Cena – suverénně největší oblíbenost má Belgie (36%), následuje Monako (14,3%) • Sledování Formule 1 – 64,5% sleduje Formuli více než 15 let, dalších 30,1% pak 4-15 let – lze usuzovat, že přitahuje méně nových fanoušků • Kolik Velkých cen navštívil fanoušek za posledních 10 let – kolem 45% žádnou, dalších 41% jen 1-5 – to znamená, že fanoušci nenavštěvují ani (cenově) nejdostupnější destinaci pravidelně • Pokud nebyl závod navštíven, proč? – buď se to teprve plánuje (39,9%) nebo je návštěva moc drahá (37,6%), popřípadě preference televize (10,5%) – více než třetinu tak omezují finance • Hlavní příčina sledování Formule 1 – nejdůležitější položkou rivalita a soutěživost mezi týmy a jezdci (42,6%), okolo 14% poté tři různé možnosti rychlost a riskování, technologické inovace a historie – zmíněno ve SWOT analýze, aktuálně souboj Hamilton x Vettel a Mercedes x Ferrari

• Ochota k placení za sledování – neochotu k placení vyjádřilo 43,3%, dalších 31,4% by byla ochotna zaplatit maximálně $5 za závod • Má Formule 1 udržet klasické tratě jako Monaco, Itálie, Británie, Německo a Belgie – pro udržení hlasovalo 91,2%, což značí, že osvědčené lokality by měli zůstat • Pohlaví – 92,2% mužů • Věk – věková skupina 18-40 obsahuje 59,3% dotázaných, dále skupina ve věku 41-60 má 27,3% respondentů • Nejoblíbenější dekáda ve Formuli 1 – jako nejpopulárnější byly zvoleny 90. léta s 26,1% a první desetiletí tohoto století s 24,5%. Současná Formule ( 6,8%) v oblíbenosti zaostává i za 70. i 80. léty (7,6% a 19,5%)

Druhý výzkum reponoval 14 tisíc fanoušků na sedmi důležitých trzích – US, Velká Británie, Německo, Itálie, Brazílie, Čína a Rusko. Na těchto trzích dvě třetiny osob podporují Formuli 1 a dokonce jedna pětina z nich jsou velmi zapálení fanoušci. Mezi další podstatná čísla patří:

• Nikdy/zřídka kdy zmešká závod – 9% • Pravidelní diváci – 27% • Občasný zájem o sport, vyhledávání výsledků a zpráv – 15% • Základní zájem a vědomí o Formuli 1 – 12%

V dalším kroku pak hodnotitelé ankety rozdělili respondenty do několika skupin dle angažovanosti:

• Excitables – mladší věkový profil, přitahována k více sportům, pravidelný účastník aktivit, zájem o nákup zboží – 20% • Purists – velmi angažovaná, ale spíše technika sportu, spíše u televize než naživo • Sociables – mladší, digitálně aktivnější, především při diskusích • Habituals – sleduje, ale s pocitem, že sport v poslední době ztratil • Peripherals a Incidentals – nízký vztah se sportem

4.3 Sociální sítě

Tabulka č. 18 – Počet fanoušků na vybraných sociálních sítích

Facebook Twitter YouTube Instagram

Formule 1 4 789 366 3 555 412 996 224 4 098 840

MotoGP 12 831 551 2 442 579 1 396 906 5 152 509

Formule E 449 455 146 187 226 917 199 613

NASCAR 5 135 014 3 378 061 252 016 816 201

IndyCar 746 365 339 342 190 115 143 718

(vlastní tvorba, vybrané sociální sítě, 28.3.)

Z tabulky můžeme vyčíst, že nejvíce ovlivňuje skrze sociální média své fanoušky MotoGP. Jen na Facebooku má více fanoušků než všechny čtyři ostatní motosporty dohromady! Na Youtube i Instagramu ji Formule 1 solidně konkuruje, zatímco NASCAR na těchto sítích nemá velký úspěch. Obě sledované série však sklízí větší úspěch na Twitteru.

V závěrečném souhrnu lze konstatovat, že jak Formule 1, tak NASCAR, musí zlepšit práci se sociálními médii, jelikož číslem jedna v této oblasti, co se týče motoristických sportů, je MotoGP.

4.4 Porovnání NASCARu a Formule 1

4.4.1 Produkt

1) Délka závodů – Průměrný závod Formule 1 trvá okolo jedné a půl hodiny. Navíc existuje pravidlo, které říká, že závod končí, pokud časomíra přesáhne dvouhodinový limit. Na druhé straně závody NASCAR trvají v časovém horizontu od dvou a půl hodin až po čtyři a půl hodiny.

2) Start závodů – Velmi rozdílný – jezdci NASCARu objezdí několik zahřívacích kol a následně ihned, bez zastavení, následuje start, na kterém se až tak moc toho neděje. Závodníci Formule 1 mají na druhou stranu jedno zaváděcí kolo, poté se postaví do svých startovacích pozic. Po zhasnutí všech světel se vydávají z nulové rychlosti vstříc první zatáčce (či zatáčkám), které jsou velmi důležité pro další průběh závodu.

3) Závodění kolo na kolo – Zatímco v NASCARu se většina kontaktů mezi vozy obejde bez újmy, při závodech Formule 1 často dochází k poškození, které velmi ovlivňuje celou aerodynamiku auta.

4) Dosažení vítězství – Ve Formuli 1 dost často závod vyhrává nejrychlejší vůz. Důkazem mohou být výsledky Mercedesu ze sezón 2014-2016, které jsou zmíněny výše. Díky tomu, že auta jednotlivých týmu jsou postaveny odlišně a okruhy mají odlišný profil, tak se může stát, že na jednom okruhu bude dominovat jedno auta a na druhém jiné. Kdežto při NASCARu vítězí spíše zvolené taktika.

5) Klíčové pojmy – Tím, že v NASCARu jsou si auta hodně podobná, se více mluví o jezdcích a jejich charakteru. Na druhou stranu, ve Formuli 1 je více slyšet o autech a technologiích, například o telemetrii, křídlech, přítlaku, zavěšení či DRS.

6) Počet předjížděcích manévru – statistika ze sezóny 2011 – zatímco ve Formuli 1 se uskutečnilo 80 opravdových předjetí za celou sezónu, v NASCARu se uskutečnilo průměrně 88 předjížděcích manévrů za závod (Bhat, 2017).

4.4.2 Cena

Díky celosvětovosti stojí navštívení závodu Formule 1 mnohem vyšší sumu. I přesto však dokáže královna motorsportu dostat do hlediště stále dostatek diváků, kdežto NASCARu se to v poslední době nedaří. Navíc NASCAR dokáže poskytnout i dost levné vstupenky pro děti. Na dost okruhů se děti dostanou za $10, kdežto ve Formuli to bývá většinou 50% z ceny základní vstupenky. To však znamená několikanásobně vyšší cenu.

4.4.3 Distribuce

Mimo skutečnost, že Formule 1 pořádá závody po celém světě, zatímco NASCAR jen na území USA, zde nejsou výraznější rozdíly.

4.4.4 Propagace

Zatímco NASCAR propaguje samo sebe jako sport šetrný k životnímu prostření, Formule 1 se zaměřuje spíše na to, aby si fanoušek mohl prohlédnout vozy a jezdce i mimo okruh.

5 NÁVRHOVÁ ČÁST

5.1 NASCAR

5.1.1 Produkt

Zlepšení zázemí na okruzích

V několika článcích návštěvníci prohlašovali, že na závodě získali negativní zkušenost. Jedním z uváděných důvodů bylo také špatné zázemí okruhů. Myslím si, že tohle není neřešitelný problém a pokud pořadatelé neznají konkrétní nedostatky na svých okruzích, tak by měli vyzpovídat přímo účastníky, co konkrétně by se mělo zlepšit.

Změna bodování

Jednou z překážek pro zisk nových fanoušků může být složité bodování. Jezdci nezískávají body pouze za umístění v cíli, ale i za umístění v „etapách“. Dále má závodník možnost získat body do playoff. Po 26 závodech do něho postupuje 16 jezdců. Přednost ale nemají jezdci s nejvíce body, ale ti, kteří vyhráli alespoň jeden závod. To znamená, že pokud nějaký jezdec skončí ve všech závodech na druhém místě, tak nemusí postoupit do playoff. A naopak jinému jezdci stačí odjet jen jeden závod, vyhrát ho a do playoff postoupí.

Podle mě toto není optimální řešení. Navrhuji změnu, která by oceňovala nejlepší jezdce z každého závodu. Rozdávání bodů za umístění by zůstalo v aktuální podobě, popřípadě lehce změněné, kdy vítěz by získal 40 bodů a každý další o bod méně. Tato část by byla však až jako sekundární. Primární tabulka by se skládala z bodů ze stupňů vítězů. Za první místo by jezdec obdržel 3 body, za druhé 2 a za třetí jeden bod (popřípadě 5-3-1). Pokud by došlo k rovnosti bod, rozhodovala by sekundární tabulka.

Playoff by bylo kompletně zrušeno. Myslím si, že mistr světa by si měl udržovat výkonnost po celý rok a ne jen v poslední třetině závodů. Naopak může přijít ke zranění či nemoci a suverénně nejlepší závodník tak po absenci pár závodů může být ze hry o titul venku.

5.1.2 Cena

Domluva s hotely a transportními společnostmi

V průběhu diplomové práce jsem zmiňoval fakt, že cena lístků není pro diváky vysoká. Větší problém vidí v ceně ubytování či cestování. Proto si myslím, že v oblasti ceny by se měl NASCAR a také provozovatelé tratí zaměřit na zlepšení této situace. Jednou z možností je navázání spolupráce s blízkými ubytovacími prostory a leteckými společnostmi. Poté by mohl být poskytován výhodnější balíček, do kterého by byly zahrnuty náklady na vstupné, cestovné a ubytování.

Sleva pro ženy

NASCAR se musí snažit opět zaplnit ochozy několika způsoby. Dle mého názoru by měl využít velký segment svého fanouškovského spektra – ženy – a nabídnout jim zvýhodněné vstupné.

5.1.3 Distribuce

Závody mimo USA

Největší nevýhodu NASCARu vidím v setrvávání v USA. Tyto závody jsou velmi zajímavé a myslím si, že by nebyl problém oslovit velké množství fanoušků v ostatních světadílech. Povědomí o NASCARu však minimálně v Evropě není moc vysoké a tak by se muselo začít exhibičními závody, či větší propagací Evropské série.

Lepší rozmístění závodů v rámci USA

V jedné sezóně se odjede 36 závodů. Závodí se však pouze ve 20 státech na 23 různých tratích. Navíc většina závodů je situovaná na jihovýchodě. Dle mého názoru není moc moudré soustředit se pouze na jednu lokaci. Proto si myslím, že jen pár závodů by se mělo pořádat vícekrát do roka a spíše by se mělo snažit o vytvoření nových závodů i na jiných místech USA.

5.1.4 Propagace

Více propagovat Evropskou sérii

Jak už bylo zmíněno, pokud chce NASCAR expandovat na nový trh, tak musí více zviditelnit Evropskou sérii závodů. Závody se však konají především v západní Evropě, kde velkou konkurenci tvoří Formule 1 a tak se zviditelňuje velmi těžko. Bylo by vhodné přesunout pár závodů více na východ. Další možností by bylo pozvat na nějaký závod jezdce z americké série NASCAR a vytvořit velkou show. Variantou pro získání většího podvědomí může být i získání nějakého jezdce, který se dřív účastnil Formule 1.

Úprava webových stránek

Na úvodní stránce mnoho článku, na takto slavnou značku mnoho reklam. Navíc se zde dají najít výsledky pouze z posledních 4 sezón. Při hledání Vás to navíc přesměruje na úplně jinou stránku. U nižších sérií mi chybí informace jako kdy série vznikla, kde se jezdí, nebo jaké jsou parametry vozů.

Práce se sociálními sítěmi

Na Facebooku téměř žádné aktuální informace, naopak na Twitteru každý důležitý okamžik ze závodu. Myslím si, že kdo chce vidět jen důležité pasáže závodu, tak může sledovat pouze Twitter. To je možný problém ve sledovanosti.

NASCAR se se sociálními sítěmi musí naučit lépe pracovat. Mohl by si vzít příklad právě z Formule 1 a uvádět aktuálně důležité momenty v rozumném množství. Tím je myšleno dát lidem vědět začátek tréninku/kvalifikace/závodu, poté výsledky a krátké video o konkrétní části víkendu a také rozhovory s jezdci a týmy.

5.2 Formule 1

5.2.1 Produkt

Obrácený startovní rošt

Obrácený startovní rošt by vypadal tak, že by vozy do závodu vyrazily v opačném pořadí oproti umístění v šampionátu. To znamená, že nejlepší jezdci by startovali na konci, kdežto ti nejslabší na začátku. Tento návrh by měl tři dopady.

Jednak by se lehce snížila ekonomická zátěž týmů. Protože by neexistovala kvalifikace, navrhoval bych program zkrátit do dvou dnů. To znamená, že v sobotu by jezdci odjezdili dva tréninky a v neděli závod. Vozy by nebyly tak opotřebovány a tak mi týmy ušetřili na některých komponentách aut.

Zajisté by se zvedla atraktivita závodů. Rapidně by se zvedl počet předjížděcích manévrů, protože silnější vozy by se museli probíjet celým startovním polem a současně bojovat i sami sebou. Na některých tratích, na kterých nejde dobře předjíždět (např. Monako) bychom se mohli dočkat překvapivých vítězů.

Existuje však i negativní dopad. Jelikož by se víkendový program zmenšil ze tří na dva dny, snížili by se jak příjmy z televizních práv, tak příjmy z lístků. Zapomenout se nesmí ani na sponzory, kterým by se zmenšila doba, kdy jejich reklama bude vidět.

Rozpočtový strop

V zákulisí se hodně mluví o rozpočtovém stropu. Před pár týdny byl týmům představen návrh na rozpočtový strop, který by vešel v platnost v roce 2021. Ten by měl činit 150 miliónů dolarů, ovšem bez platů jezdců. Největší týmy však pracují s rozpočtem okolo půl miliardy dolarů a tak je to pro ně zřejmě nereálné.

Dle mého názoru by se měl zavést postupně snižující se strop. Například začít na 350 miliónech dolarů a každých 5 let snižovat tuto hodnotu o 50 miliónů.

Myslím si, že pro velké týmy je nemyslitelné, aby během 3 let snížili svůj rozpočet o více ne 300 miliónů, ale na postupné snižování je možné se připravit dopředu.

5.2.2 Cena

Snížení ceny

Vstupné na Formuli 1 opravdu není levné. I přes plné tribuny však existuje hodně lidí, kteří by chtěli závod navštívit, ale nemají dostatek financí. Dokazuje to fakt, který jsem uváděl v kapitola analýza fanoušků.

Mým návrhem by bylo vytvořit prostor na travnaté ploše pro pět až patnáct tisíc diváků, kde by se cena lístku pohybovala v ceně nejvýše 50€.

Sleva pro studenty

Dle mého názoru hodně opomenutá skupina. Dost studentů nemá takové příjmy jako pracující lidé, přitom v nich by měla Formule 1 vidět budoucnost, jelikož mladí lidé sdílejí větší vášeň pro rychlost či riskování ve vozidle, než například rodiče dětí. Navíc tráví více času na sociálních sítích a mohou tak své zážitky ze závodů propagovat dále a s větším úspěchem.

Podle mého by se tedy jak Formule 1, tak i organizátoři závodů zamyslet nad studentským vstupných. S aktuálními cenami a vzhledem ke slevám pro děti bych viděl adekvátní vstupné ve výši 60% normální vstupenky.

5.2.3 Distribuce

Poloha a výběr závodů

Závody se kromě Afriky a Antarktidy konají na každém kontinentu. Mým návrhem je, aby se konal minimálně jeden závod na území Afriky, jelikož by zde Formule mohla zacílit na nový segment. Dříve se pořádali závody na území Maroka a Jihoafrické Republiky.

Kalendář se má rozšířit na 25 závodů za rok. Poslední dobou se začalo mluvit a přidání dalšího závodu v USA a Číně. Dle mého by se však měl v každé

87 zemi konat jen jeden závod ročně. Navrhuji, aby se tratě střídali po roce. V Německu to tak do nedávna platilo. Při větší poptávce od traťových organizátorů je tohle možná volba. Spekuluje se totiž o několika možných lokalitách. Nahradit by pak měli klasické závody jako Monza nebo Silverstone. O takové závody však nesmí Formule 1 přijít.

V poslední řadě bych zmínil Velkou Cenu Evropy. Aktuálně tento název patří závodu v Ázerbájdžánu, který geograficky leží na hranici Evropy a Asie. Myslím si, že tohle není správná cesta a že by mohla Formule s tímto závodem experimentovat, podobně jako fotbalové či basketbalové mistrovství Evropy, které se konali či budou konat ve více státech. Závod by se mohl stát propagační akcí tak, že by každoročně jel v jiné zemi, hlavně v těch, které ještě žádný závod v historii nepořádali, i za cenu horší organizace.

5.2.4 Propagace

Akce podobné Londýnu

Formule 1 stoprocentně potřebuje akce podobné tomu, co se dělo v letošním roce na Trafalgarském náměstí. Velká show, které se účastnili všichni jezdci, přilákala obrovské množství fanoušků.

Pokud by se tyto akce konali na více místech a několikrát během roku, tak by se z toho mohla stát velmi silná propagační zbraň Formule 1.

Budget pro týmy na propagaci

S propagací Formule jedna pomáhají i týmy samotné. Určitě by bylo dobré, kdyby tuto propagaci prováděli ve větším měřítku. K tomu by mohlo dopomoci i finanční příspěvek od vedení Formule, který by sloužil výhradně k šíření dobrého jména Formule 1.

Propagace nižších sérií

Jak NASCAR a MotoGP, tak i Formule 1 má své nižší série. Myslím si však, že povědomí o těchto šampionátech je však velmi nízká. Přitom z tyto nižší

88 série absolvují téměř všichni budoucí jezdci Formule 1. Navíc tyto závody se často odehrávají ve stejné lokalitě jako Formule 1.

DISKUSE

Téma práce jsem si vybral z důvodu velkého zájmu o motosport. Zvolil jsem dvě závodní série s bohatou historií, které ovšem v posledních letech postupně přichází o fanoušky. Analýza se týkala celosvětového šampionátu Formule 1 a americké série NASCAR.

Před začátkem práce byly určeny čtyři dílčí cíle. V prvním z nich jsem si určil vymezení teoretických základů pro další část práce. Na této kapitole se mi pracovalo bez problémů, jelikož nebyl problém vyhledat dostatek zdrojů, a to jak od českých, tak i zahraničních autorů.

Ve druhé části jsem zpracovával analýzy obou závodních sérií. Bohužel se mi však nepodařilo najít tolik zdroj, kolik jsem doufal. I přes tento handicap si však myslím, že byly dostatečně vysvětleny základy marketingu, jak u Formule 1, tak i NASCARu. Docela mě mrzí fakt, že se mi nepodařilo získat více informací ohledně propagace obou sérií. Tyto klíčové informace mohli práci více obohatit a zřejmě by přinesli i jiné výsledky.

Za další úkol jsem si určil porovnání těchto dvou sérií. Největší rozdíly vidím v hlavním poskytovaném produktu – závodech. Nedá se říct, že by jedna série byla lepší a jedna horší, každá má své výhody a nevýhody. V cenovém porovnání však spatřuji zajímavý rozdíl. Formule 1 i přes několikanásobné ceny oproti NASCARu dokáže udržovat tribuny okruhů plné. Významný rozdíl přináší také distribuční část, kde Formule 1 pořádá závody mimo Afriky a Antarktidy na všech kontinentech, kdežto NASCAR operuje pouze na území USA. Propagační část se nedá kvalitně porovnat z již uvedených důvodů.

V poslední části jsem vytyčil několik návrhů na zlepšení současné situace. Formule 1 sice neztrácí diváky přímo na okruzích, ale přichází o ty za televizními obrazovkami. Dle mého názoru může jít o to, že mnoho fanoušků přímo na tribunách závod navštěvuje pro novou zkušenost, či vidinu toho, že v jejich blízkosti se budou prohánět vozy ve vysoké rychlosti. Ve zkratce, aby si mohli říct, že navštívili závod Formule 1. Kdežto televizní diváci, kteří takto mohou

90 sledovat každý závod více zajímá dění na trati. A právě závody královny motorsportu nejsou v současné době tak poutavé jako kdysi.

Proto se změny týkaly především produktové části. Myslím si, že větší vyrovnanost a více předjížděcích manévrů by mohli přitáhnout část ztracených diváků zpět. Jako další důležitý návrh bych určit pokračování propagační akce z minulého roku. Tato akce přivedla do centra Londýna okolo 100 tisíc diváků a bezesporu si zde Formule 1 zlepšila své jméno a reputaci. Proto si myslím, že by tyto akce měli pokračovat i v dalších letech a na různých místech planety.

Jiné návrhy byly vytvořeny pro NASCAR. Zde se mi zdá produkt kvalitní, ovšem ostatní části marketingového mixu je nutno zlepšit. Diváci přestali navštěvovat okruhy a jedním z důvodů jsou vysoké náklady na cestování ubytování. Proto si myslím, že musí NASCAR získat partnery v těchto oblastech a dohromady s nimi vymýšlet a poskytovat zájezdy cenově vhodné pro všechny zainteresované strany.

Další důležitá změna musí přijít ve formě distribuce. NASCAR by měl expandovat mimo USA. Neříkám, že by měl v každém roce jen jeden závod v USA, stačí zorganizovat několik závodů v Evropě a několik v Asii. NASCAR není TOP úrovní ve svém sportu jako NHL či NBA a proto by bylo setrvání v USA dle mého názoru začátkem konce.

ZÁVĚR

Diplomovou práci jsem zaměřil na marketing dvou slavných motoristických sérií – Formule 1 a NASCAR. Práce byla rozdělena na tři kapitoly - teoretickou, analytickou a návrhovou.

V teoretická části jsem uvedl základní pojmy, důležité pro další část. Zabývá se základními okruhy z marketingu, mezi něž patří - marketing obecně, marketingový mix, marketing sportu, marketingový plán ve sportu, marketingový mix ve sportu, sponzorství a digitální marketing.

Analytická část zkoumá reálná data Formule 1 a NASCARu uvedená v teoretické části. Konkrétně jsem se zaměřil na historii, současnost, SWOT analýzu, marketingový mix, sponzoring, konkurence, analýzu diváků a počty fanoušků. Následně došlo k porovnání marketingového mixu obou sérií.

V návrhové části jsem vytvořil několik nápadů, které by mohli zlepšit konkrétní série. U Formule 1 se návrhy týkaly především produktové části, jelikož v ní vidím největší problém. Naopak NASCAR má své nedostatky především distribuční části, kdy se snaží zůstat věrný pouze jedné destinaci.

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

BLAKEY, Paul. Sport Marketing. Exeter: Learning Matters, 2011. ISBN 978-0857250902.

BOUČKOVÁ, Jana. Marketing. Praha: C.H. Beck, 2003. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 8071795771.

BÜHLER, André W. a Gerd NUFER. Relationship marketing in sports. London: Butterworth-

Heinemann, 2010. Sports marketing series. ISBN 978-0-7506-8495-8.

ČÁSLAVOVÁ, Eva. Management a marketing sportu. Praha: Olympia, 2009. ISBN 978-80-7376- 150-9.

FETCHKO, Michael J., Donald P. ROY a Kenneth E. CLOW. Sports marketing. Boston: Pearson, c2013. ISBN 9780132135467.

FIALOVÁ, Helena. Malý ekonomický výkladový slovník. 8., upr. vyd. Praha: A plus, 2007. ISBN 978-80-903804-0-0.

FORET, Miroslav, Petr PROCHÁZKA a Tomáš URBÁNEK. Marketing: základy a principy. Brno: Computer Press, 2003. Praxe manažera (Computer Press). ISBN 80-722-6888-0.

FREY, Petr. Marketingová komunikace: to nejlepší z nových trendů. 2., rozš. vyd. Praha: Management Press, 2008. ISBN 978-80-7261-160-7.

FUCHS, Kamil a Pavel TULEJA. Základy ekonomie. 2., upr. vyd. Praha: Ekopress, 2005. ISBN 80-86119-94-7.

HAY-NICHOLLS, Adam. F 1: Formula 1 : úplný obrazový průvodce. Praha: Mladá fronta, 2010. ISBN 978-80-204-2237-8.

HILL, Tim. Formule 1: úplná historie. Praha: Naše vojsko, 2012. ISBN 978-80-206-1321-9.

JOHNOVÁ, Radka. Marketing kulturního dědictví a umění: [art marketing v praxi]. Praha:

Grada, 2008. Manažer. ISBN 978-80-247-2724-0.

KOTLER, Philip. Marketing management: analýza, plánování, využití, kontrola. Praha: Grada,

1998. ISBN 80-716-9600-5.

KOTLER, Philip a Gary ARMSTRONG. Marketing. Praha: Grada, c2004. ISBN 978-80-247- 0513-2.

KOTLER, Philip. Marketing v otázkách a odpovědích. Brno: CP Books, 2005. ISBN 80-251- 0518-0.

MANKIW, N. Gregory. Zásady ekonomie. Praha: Grada, 1999. Profesionál. ISBN 80-7169-891- 1.

MULLIN, Bernard James, Stephen HARDY a William Anthony SUTTON. Sport marketing. 2nd ed. Champaign: Human Kinetics, c2000. ISBN 0-88011-877-6.

NOVÁ, Jana, Jiří NOVOTNÝ, Oldřich RACEK, Jaroslav REKTOŘÍK, Aleš SEKOT, Milena STRACHOVÁ a Hana VÁLKOVÁ. Management, marketing a ekonomika sportu. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta sportovních studií, 2016. ISBN 978-80-210-8346-2.

NOVOTNÝ, Jiří. Sport v ekonomice. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011. ISBN 978-80-7357-666-0.

PITTS, Brenda G. Fundamentals of sport marketing. 4th ed. Morgantown, WV: Fitness Information Technology, 2012. ISBN 978-1935412403.

PŘIKRYLOVÁ, Jana a Hana JAHODOVÁ. Moderní marketingová komunikace. Praha: Grada,

2010. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-3622-8.

SELUCKÝ, David. Grand Prix a Formule 1: od r. 1894 do současnosti. Vyd. 3. Brno: Computer

Press, 2011. ISBN 978-80-251-3038-4.

SHANK, Matthew D. Sports marketing: a strategic perspective. 4th ed. Upper Saddle River, N.J.: Pearson Prentice Hall, c2009. ISBN 9780132285353.

ŠVARCOVÁ, Jana. Ekonomie: stručný přehled : teorie a praxe aktuálně a v souvislostech : učebnice : [2014/2015]. Zlín: CEED, 2014. ISBN 978-80-87301-19-7.

VAŠTÍKOVÁ, Miroslava. Marketing služeb: efektivně a moderně. Praha: Grada, 2008.

Manažer. ISBN 978-80-247-2721-9.

Internetové zdroje

Autosport (29.7.2015). Full Formula 1 fan survey results revealed [online]. Dostupné z: https://www.autosport.com/f1/news/120142/full-f1-fan-survey-results-revealed [cit. 2018-04-23].

Badenhausen, K. (24.6.2013). NBC Nabs Nascar TV Rights For $4.4 Billion [online]. Dostupné z: https://www.forbes.com/sites/kurtbadenhausen/2013/07/24/nbc-nabs-nascar-tv-rights-for-4-4- billion/#7090ab713b0f [cit. 2018-03-26].

Belden, S. (14.9.2017). The highest-paid drivers in the world of auto racing [online]. Dostupné z: http://www.businessinsider.com/the-highest-paid-drivers-in-the-world-of-auto-racing-2017-9 [cit. 2018-03-12].

Bhat, V. (5.7.2017). NASCAR VS Formula 1 [online]. Dostupné z: https://heartthatvroom.wordpress.com/2017/07/05/nascar-vs-formula-1/ [cit. 2018-04-16].

Bhunjun, A. (30.11.2017). What is Formula E racing? How is it different from F1? [online]. Dostupné z: http://metro.co.uk/2017/11/30/what-is-formula-e-racing-how-is-it-different-from-f1- 7121807/ [cit. 2018-03-23].

Bromberg, N. (2.8.2013). Fox extends NASCAR TV contract and adds races to broadcast schedule starting in 2015 [online]. Dostupné z: https://sports.yahoo.com/blogs/nascar-from-the- marbles/fox-extends-nascar-tv-contract-adds-races-broadcast-221529120.html [cit. 2018-03-26].

Buchanan, M. J. (18.2.2009). Why Women love NASCAR [online]. Dostupné z: http://bleacherreport.com/articles/125749-why-women-love-nascar[cit. 2018-03-12].

Bullock, L. (2011). M&M NASCAR [online]. Dostupné z: http://nascarsponsorshipmandm.blogspot.cz/p/m-nascar-history-1990-mars-snack-food-m.html [cit. 2018-04-20].

Burns, M. J. (15.11.2016). NASCAR pivots on social media $ finds success [online]. Dostupné z: https://www.si.com/tech-media/2016/11/15/nascar-facebook-twitter-snapchat-social-media[cit. 2018-04-23].

Channel 4 (30.1. 2018). Formula 1 2018 season on Channel 4 [online]. Dostupné z: http://www.channel4.com/4viewers/editors-blog/formula-1-2018-season-confirmed-on-channel-4 [cit. 2018-03-21].

Codemaster (2017). F1 2017 [online]. Dostupné z: http://www.codemasters.com/game/f1-2017/ [cit. 2018-03-16].

Dawson, P. (4.11.2017). How NASCAR is working to put a spark back into races [online]. Dostupné z: http://www.star-telegram.com/sports/nascar-auto-racing/texas-motor- speedway/article182658421.html [cit. 2018-03-12].

Dohnal, J. (8.1.2018). F1 v roce 2017: Poprvé od roku 2010 stoupla sledovanost [online]. Dostupné z: https://svetformule.cz/clanek/6455-F1-v-roce-2017-Poprve-od-roku-2010-stoupla- sledovanost/ [cit. 2018-04-02].

Dudley, G. (5.5.2017). Formula 1 renews with Canal+ [online]. Dostupné z: http://www.sportspromedia.com/news/formula-one-renews-with-canal [cit. 2018-03-21].

Durr, T. (19.6.2017). NASCAR Premier Series names through the years [online]. Dostupné z: https://www.foxsports.com/nascar/gallery/nascar-premier-series-names-through-the-years-120216 [cit. 2018-04-20].

Edmondson, L. (6.12.2017). Data shows number of overtakes nearly halved in 2017 [online]. Dostupné z: http://www.espn.com/f1/story/_/id/21686198/data-shows-number-overtakes-nearly- halved-2017 [cit. 2018-03-14].

Elizalde, P. (4.10. 2017). ESPN replaces NBC as F1 broadcaster in the US [online]. Dostupné z: https://www.motorsport.com/f1/news/espn-f1-rights-tv-nbc-961233/ [cit. 2018-03-21].

ESPN.com (4.5.2017). By appearance alone, NASCAR is in bigger trouble than other sports [online]. Dostupné z: http://www.espn.com/racing/nascar/story/_/id/19301641/nascar-burning- questions-attendance-woes-worse-other-sports-dale-earnhardt-jr-make-playoffs-driver-best- chance-win-first-title[cit. 2018-04-16].

F1 Esports Series (2017). F1 Esports Series [online]. Dostupné z: https://f1esports.com/ [cit. 2018- 03-16].

F1 Store (2018). F1 Store [online]. Dostupné z: http://f1store.formula1.com/ [cit. 2018-03-16].

Facebook (2018). Facebook [online]. Dostupné z: https://www.facebook.com/ [cit. 2018-03- 28],[cit. 2018-04-18],[cit. 2018-04-26].

Fair, A. (2018). Formula 1: Driver Power Rankings after 2018 Chinese Grand Prix [online]. Dostupné z: https://beyondtheflag.com/2018/04/15/formula-1-driver-power-rankings-2018- chinese-grand-prix/ [cit. 2018-04-28].

Ferreira, M. a K. L. Armstrong (2004). An Exploratory Examination of Attributes Influencing Students’ Decisions to Attend College Sport Events [online]. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/273775308_An_exploratory_examination_of_attributes_ influencing_students'_decisions_to_attend_college_sport_events [cit. 2018-08-26].

Forbes (2018). Bernard Ecclestone & family [online]. Dostupné z: https://www.forbes.com/profile/bernard-ecclestone/ [cit. 2018-03-09].

Formula 1 (2018). Formula 1 [online]. Dostupné z: https://www.formula1.com/ [cit. 2018-03-14], [cit. 2018-03-21], [cit. 2018-03-26], [cit. 2018-04-02], [cit. 2018-04-16].

Formula E (2018). Formula E [online]. Dostupné z: http://www.fiaformulae.com/ [cit. 2018-03- 23].

Gluck, J. (1.7.2016). NASCAR looks beyond declining attendance, TV ratings [online]. Dostupné z: https://www.usatoday.com/story/sports/nascar/2016/07/01/nascar-declining-attendance-tv- ratings-fans-social-media/86573130/ [cit. 2018-04-16].

GPF1 (24.3.2017). TV přenosy F1 na Sport 1 & 2 až do roku 2020 [online]. Dostupné z: http://gpf1.cz/tv-prenosy-f1-na-sport-1-2-az-do-roku-2020/ [cit. 2018-03-21].

Hálek, V. (2017). 08. Umíštění produktu na trhu [online]. Dostupné z: http://halek.info/prezentace/marketing-prednasky6/mprp6-print.php?projection&l=08 [cit. 2018- 08-24].

Holt, S. (26.11.2012). Formula for success – Kers and DRS [online]. Dostupné z: http://www.bbc.com/sport/formula1/20496330 [cit. 2018-03-14].

Holubová, R. (19.12.2014). Historie vzniku NASCAR I.[online]. Dostupné z: http://nascar- live.eu/historie-vzniku-nascar-i/ [cit. 2018-03-05].

IndyCar (2018). IndyCar [online]. Dostupné z: https://www.indycar.com [cit. 2018-03-26].

Instagram (2018). Instagram [online]. Dostupné z: https://www.instagram.com/ [cit. 2018-03- 28],[cit. 2018-04-18],[cit. 2018-04-26].

Jackson, J. (23.3.2016). Sky buys exclusive rights to all Formula One [online]. Dostupné z: https://www.theguardian.com/sport/2016/mar/23/sky-buys-exclusive-rights-to-all-formula-one [cit. 2018-03-21].

Long, D. (11.4.2018). Examining what´s next for NASCAR after Monster deal ends in 2019 [online]. Dostupné z: https://sports.yahoo.com/examining-next-nascar-monster-deal- 183705618.html [cit. 2018-04-20].

Management Mania (24.6.2016). Základní model sociální komunikace [online]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/zakladni-model-socialni-komunikace [cit. 2018-08-25].

Monster Games (2017). Monster Games [online]. Dostupné z: http://mgiracing.com/ [cit. 2018-03- 28].

MotoGP.com (2017). History [online]. Dostupné z: http://www.motogp.com/en/Inside%20MotoGP/history [cit. 2018-03-23].

NASCAR (2018). NASCAR [online]. Dostupné z: https://www.nascar.com/ [cit. 2018-03-12].[cit. 2018-03-18],[cit. 2018-03-23],[cit. 2018-03-26],[cit. 2018-04-16],[cit. 2018-04-20].

NASCAR Heat (2017). NASCAR Heat [online]. Dostupné z: http://nascarheat.com/buy/ [cit. 2018- 04-05].

NASCAR Shop (2018). NASCAR Shop [online]. Dostupné z: http://store.nascar.com/ [cit. 2018- 04-05].

Pockrass, B. (15.10.2010). Fox, NASCAR agree to eight-year,$2,4 billion contract extension for Sprint Cup Races [online]. Dostupné z: http://www.sportingnews.com/nascar/news/4269245- nascar-fox-tv-contract-deal-sprint-cup-series-espn-turner-speed [cit. 2018-03-26].

Pockrass, B. (11.4. 2018). Monster Energy highly unlikely to sponsor Cup Series after 2019 [online]. Dostupné z: http://www.espn.com/racing/nascar/story/_/id/23100682/monster-energy- extend-sponsorship-deal-nascar-cup-series [cit. 2018-04-20].

Proffit, A. (10.11.2011). Mars Pulls Sponsorship From Kyle Busch´s Car For Remainder Of 2011 Season [online]. Dostupné z: https://www.motorauthority.com/news/1068499_mars-pulls- sponsorship-from-kyle-buschs-car-for-remainder-of-2011-season [cit. 2018-04-20].

Pucci, D. (28.12.2017). Top 11 sports ratings highlights of 2017 [online]. Dostupné z: http://awfulannouncing.com/ratings/top-11-sports-ratings-highlights-2017.html [cit. 2018-03-12].

RACEFANS (2018). How to watch F1 around the world [online]. Dostupné z: https://www.racefans.net/f1-information/f1-faq/watch-f1-around-world/ [cit. 2018-03-12].

Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje (2005). Marketing [online]. Dostupné z: http://www.rra.cz/rra/zeny_pod/page/page019.htm [cit. 2017-08-23].

Rodgers, J. (13.7.2017). NASCAR playoff picture, standings. Lap leaders entering second half of 2017 season [online]. Dostupné z: http://www.sportingnews.com/nascar/news/nascar-cup- standings-playoff-picture-lap-leaders-2017-season-earnhardt-busch-truex- johnson/12o8veu3riahs10cs4ulpklyqp [cit. 2018-04-28].

Scaraborough Research (2011). NASCAR fan base demographics [online]. Dostupné z: http://www.brentsherman.com/PDFS/NASCAR.pdf [cit. 2018-04-23].

Scuderia Ferrari Formula F1 (2018). Scuderia Ferrari Formula F1 [online]. Dostupné z: http://formula1.ferrari.com/en/ [cit. 2018-03-09].

Smith, L. (10.12.2017). F1 reports eight percent rise in track attendance throught 2017 [online]. Dostupné z: http://motorsports.nbcsports.com/2017/12/10/f1-reports-eight-per-cent-rise-in-track- attendance-through-2017/[cit. 2018-02-04].

SportsBusiness Daily (22.11.2017). Audience Analysis: NASCAR Cup Series Down Again; F1 Up For NBC Headed Into Finale [online]. Dostupné z: https://www.sportsbusinessdaily.com/Daily/Issues/2017/11/22/Media/Audience [cit. 2018-04-10].

Statista (2018). Number of TV viewers of Daytona 500 in the United States from 2000 to 2018 (in million viewers) [online]. Dostupné z: https://www.statista.com/statistics/812572/daytona-500-tv- viewers/ [cit. 2018-04-10].

Statistic Brain (14.7.2016). NASCAR Racing Statistics [online]. Dostupné z: https://www.statisticbrain.com/nascar-racing-statistics/ [cit. 2018-03-12].

Stephen, E. (17.9.2017). How do NASCAR playoff points work [online]. Dostupné z: [online]. https://www.sbnation.com/nascar/2017/9/17/16305526/nascar-playoffs-points-system-format- standings-monster-energy-cup [cit. 2018-03-17].

Sylt, C. (6.1.2018). F1 TV Audience Reverses By 40 Million Under New Measurement System [online]. Dostupné z: https://www.forbes.com/sites/csylt/2018/01/06/f1-tv-audience-reverses-by- 40-million-under-revised-measurement-system/#49b7444d3a52 [cit. 2018-04-02].

Tylwalk, N. (2018). No chance for Dodge, other manufacturers to join NASCAR until 2020 season at earliest [online]. Dostupné z: https://fansided.com/2018/01/10/no-chance-dodge-other- manufacturers-join-nascar-until-2020-season/ [cit. 2018-03-12].

Twitter (2018). Twitter [online]. Dostupné z: https://twitter.com/ [cit. 2018-03-28],[cit. 2018-04- 18],[cit. 2018-04-26].

Venosta, M. (2017). Why NASCAR Should Race In Europe [online]. Dostupné z: https://beyondtheflag.com/2016/07/06/nascar-race-europe/ [cit. 2018-03-26].

Youtube (2018). Youtube [online]. Dostupné z: https://www.youtube.com/ [cit. 2018-03-28],[cit. 2018-04-18],[cit. 2018-04-26].

SEZNAM TABULEK

Tabulka č.1 - Přínos marketingu tělesné výchově a sportu

Tabulka č.2 - Změny v generacích digitálního marketingu

Tabulka č.3 – Počet závodníků s alespoň jedním vítězstvím v sezóně

Tabulka č.4 – Vítězství týmů v sezóně

Tabulka č.5 – Vstupné na jednotlivé závody

Tabulka č. 6 – Počet příspěvků na Facebooku (NASCAR)

Tabulka č. 7 - Počet příspěvků na Twitteru (NASCAR)

Tabulka č. 8 - Počet příspěvků na Instagramu (NASCAR)

Tabulka č. 9 – Počet vítězství týmů v sezóně

Tabulka č. 10 – Počet stupňů vítězů v sezóně

Tabulka č. 11 – Celkový počet bodů v šampionátu (týmy)

Tabulka č. 12 - Celkový počet bodů v šampionátu (jezdci)

Tabulka č. 13 – Cena vstupného

Tabulka č. 14 - Počet příspěvků na Facebooku (Formule 1)

Tabulka č. 15 - Počet příspěvků na Twitteru (Formule 1)

Tabulka č. 16 - Počet příspěvků na Instagramu (Formule 1)

Tabulka č.17 – Návštěvnost

Tabulka č. 18 – Počet fanoušků na vybraných sociálních sítích

100

SEZNAM OBRÁZKŮ

Obrázek č.1 – Vztahy mezi prvky marketingového mixu

Obrázek č.2 – Komplexní výrobek

Obrázek č. 3 – Životní cyklus výrobku

Obrázek č.4 – Komunikační proces

Obrázek č.5 – Marketingový plán ve sportu

Obrázek č.6 – Efekt hierarchie

Obrázek č. 7 – Závod NASCAR

Obrázek č.8 – Ukázka polepu auta

Obrázek č.9 – Závod Formule 1

Obrázek č.10 – Počet diváků

101

SEZNAM ZKRATEK

NASCAR National Association for Stock Car Auto Racing

NBC National Broadcasting Company

NHL National Hockey League

NBA National Basketball Association

NFL National Football League

MBL Major League Baseball

FIA Fédération Internationale de l'Automobile

F1 Formula 1

FOTA Formula One Teams Association

KERS Kinetic Energy Recovery System

DRS Drag Reduction System

VC Velká Cena

BMW Bayerische Motoren Werke

102

RESUME

Tématem této diplomové práce je rozbor marketingu motoristických sportů – Formule 1 a NASCARu. Jako hlavní cíl byla určena analýza marketingu těchto organizací a následný návrh ke zlepšení této oblasti. Práce byla rozdělena do tří částí – teoretická část, analýza současného stavu a návrhová část. V teoretické části najdeme poznatky z odborné literatury. Analýza současného stavu prezentuje, současný marketing obou sérií. Z těchto poznatků jsou následně vytvořeny návrhy ke zlepšení.

SUMMARY

The theme of this diploma thesis is the analysis of marketing of motor sports - Formula 1 and NASCAR. The main objective was to analyze the marketing of these organizations and to suggest the improvement of this area. The thesis was divided into three parts - the theoretical part, the analysis of the current state and the design part. In the theoretical part we find the knowledge from the professional literature. Analysis of the present state is presented by the current marketing of both series. From this knowledge, suggestions for improvement are subsequently created.

103