Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav hudební vědy Teorie interaktivních médií

Interpretace a reflexe severské mytologie prostřednictvím tzv. viking metalových kapel

Karel Podlena

Bakalářská práce

Vedoucí práce: PhDr. Aleš Opekar, CSc. 2015 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury.

………………………………………... Karel Podlena Rád bych poděkoval všem, kteří mi pomáhali s realizací mé bakalářské práce, především vedoucímu práce PhDr. Aleši Opekarovi, CSc., za vstřícnost a ochotu, odborné i metodické rady. Poděkování za podporu patří i mé rodině a přátelům. Obsah 1. Úvod...... 5 2. Historie metalové hudby...... 7 2.1 Vývoj...... 7 2.2 Skandinávie a metal...... 9 2.3 Black Metal...... 10 2.4 Burzum a Mayhem...... 11 3.Viking metal...... 13 3.1 Kdo byli vikingové...... 13 3.2 Vzestup viking metalu...... 14 3.3 Viking metal definice...... 17 3.4 Hudební prezentace viking metalu...... 18 4. Přední představitelé viking metalu: Enslaved, Einherjer a Amon Amarth...... 21 4.1 Enslaved...... 21 4.2 Einherjer...... 22 4.3 Amon Amarth...... 22 5. Inspirace viking metalu...... 24 5.1 Eddy...... 24 5.1.2 Starší a Nová Edda...... 24 6. Interpretace a reflexe...... 28 6.1 Ikonografie...... 28 6.2 Texty skladeb...... 30 6.2.1 Lokiho uvěznění a Ragnarök...... 30 6.3 Lokiho uvěznění...... 32 6.3.1 Enslaved – I Linker Til Ragnarök...... 32 6.3.2 Einherjer – Ironbound...... 33 6.3.3 Amon Amarth – Deciever of the Gods...... 35 6.4 Ragnarök...... 37 6.4.1 Enslaved – One Thousand Years of Rain...... 37 6.4.2 Einherjer – Inferno...... 39 6.4.3 Amon Amarth – Destroyer of the Universe...... 41 7. Závěr...... 44 Resumé...... 49 Seznam vyobrazení...... 50 Bibliografie...... 55 Diskografie...... 56 1. Úvod

Tato práce si klade za cíl zmapovat původ subžánru viking metal a nastínit, jakým způsobem viking metalové kapely čerpají inspiraci ze severské mytologie, jak vybrané mytologické příběhy interpretují v písňových textech, jak využívají mytologickou symboliku v prezentaci – při koncertech a vystoupeních nebo na obalech svých alb. Zároveň bych chtěl popsat i vliv těchto kapel na hudební scénu jako takovou, co přinesly nového, jak ovlivnily hudební svět. Na základě specifických znaků chci zdůvodnit, proč je viking metal vymezován v rámci metalové hudby jako samostatný subžánr. K dosažení vytčeného cíle mi posloužilo několik informačních zdrojů, které jsou převážně v anglickém jazyce. Česky psaná sekundární literatura téměř neexistuje. Hlavním zdrojem mi byla kniha Keitha KahnHarrise Extrem Metal: Music and Culture on the Edge. Je to jeho doktorská práce upravená pro širší publikum. Hojně jsem využil záznamy z přednášek z konferencí na Oxfordské univerzitě, kde se výzkumníci z celého světa věnují metalové problematice v několika směrech. Podobně příspěvek Alekse Pluskowskiho a Simona Trafforda, kteří se věnují hlavně viking metalové hudbě. Skandinávskou black metalovou scénu mi pomohl dokreslit dokumentární film Until the Light Takes Us a k popisům mytologických textů jsem využil české překlady severských Edd Heleny Kadlečkové a Ladislava Hegera. Metalová hudba je jedním z mnoha hudebních stylů, které současná scéna nabízí, a bezpochyby se řadí k těm poněkud osobitějším. Týká se to především nejen samotného vystupování skupin, vzhledu (tedy obecně prezentace), ale i samotného hudebního projevu, který již mnoho let pomáhá nacházet nové zvukové možnosti a zavádí nové trendy do dalších, často diametrálně odlišných, hudebních žánrů, a tím napomáhá utvářet hudební dějiny. Metal si za dobu své existence získal velmi rozsáhlou fanouškovskou základnu, jejíž popis by byl zajímavým námětem pro jinou práci. Podobně je tomu i s mytologií severskou, která nepatří ve srovnání například s mytologií antických Řeků k všeobecnému kulturnímu rozhledu běžného Středoevropana. Severská mytologie však svou unikátností ovlivnila a stále ovlivňuje kulturu možná více, než bychom mohli očekávat. Když J. R. R. Tolkien psal jednu z nejúspěšnějších knih minulého století Pána prstenů, často hledal inspiraci právě v těchto bájích. Z hudební oblasti můžeme uvést nejvýznamnějšího představitele německého romantismu Richarda Wagnera a jeho čtyřdílnou operu Prsten Nibelungův (Der Ring des Nibelungen). Výčet děl, která jsou inspirována severskou mytologií by mohl pokračovat dále, ale jmenujme ještě alespoň dva příklady z moderní literatury a jeden z oblasti filmového umění: Odysseu Jamese Joyce,

5 román Neila Gaimana Američtí bohové a populární filmovou komiksovou adaptaci boha hromů a blesku Thóra. Zájem o severská božstva neměl vždy jen kladný dopad. Musíme připomenout bohužel i stín nacistické ideologie třetí říše. Mnohé zvrácené nacistické názory nacházely svou oporu v některých severských bájích vyprávějících o čisté rase. Třetí říše se se svými ideály o germánské rasové nadřazenosti upnula právě k severu. Ale i tato stinná stránka historie pomáhala a stále pomáhá šířit povědomí o tom, že na severu existovaly národy s velmi zajímavou starobylou kulturou uctívající poměrně rozsáhlý panteon božstev. Největší vliv měla především kultura švédská, což se odráží i v trendech moderní metalové hudby. Metalová hudba, tak jako ostatní hudební styly, má také mnoho subžánrů, které jsou často hraniční s jinými žánry, zejména rockovými. Metalových subžánrů je opravdu velké množství, definice jednotlivých odnoží je často nejednoznačná, někdy dokonce přímo zmatečná. Podobně tomu je i u definice subžánru, pro který se vžil název viking metal. Jakkoli je období vikinských válečníků záležitostí minulého a hlavně předminulého tisicíletí, na moderní hudební metalové scéně se jedná o jednu z mladších odnoží. Geograficky lze hledat původ tohoto subžánru na stejném místě jako původ vikingů samotných, ve Skandinávii. Ačkoliv je dnes viking metalových skupin mnoho po celém světě, do širšího povědomí se dostávají a špičkové umělecké úrovně dosahují především ty skandinávské.

6 2. Historie metalové hudby

V první kapitole si ukážeme, co přivedlo hudebníky k severské mytologii a co dělá skandinávskou metalovou scénu tak unikátní.

2.1 Vývoj Za počátek metalové hudby jsou obecně považovány rockové potažmo tedy heavy metalové skupiny z let šedesátých a sedmdesátých jako Led Zeppelin, Deep Purple, ale především skupina Black Sabbath, která svým vystupováním a vzhledem inspirovala mnohé další hudebníky včetně těch viking metalových. Největší úspěch zaznamenal metal během druhé poloviny let sedmdesátých a na začátku let osmdesátých, kdy se heavy metal začal definitivně rýsovat jako hudební styl. V této době vznikaly zejména ve Velké Británii kapely tzv. New Wave of British Heavy Metal (NWBHM). Mezi nimi vynikla asi nejvlivnější metalová skupina všech dob Iron Maiden, dále to byly například Saxon, Def Leppard nebo skupina, která nasadila trend koženého oblečení a okovaných doplňků, jenž se od té doby s metalovou scénou nadobro spojil, Judas Priest. Zatímco Black Sabbath a Led Zeppelin vycházely z rocku a také často z rhythm and blues, heavy metalisté vycházeli čistě z metalové hudby, která jim byla právě těmito kapelami zprostředkována. Ze sociologického hlediska byl heavy metal původě hudbou pracující nižší střední a nižší třídy, díky čemuž získal masovější oblibu i přes nedostatek prostoru na mainstreamových hudebních kanálech.1 Hudebníci se také sami ztotožňovali s třídním postavením svých posluchačů například tím, že nosili stejné oblečení. Typické pro ně byly také dlouhé vlasy. V druhé polovině osmdesátých let se na úspěchy NWBHM kapel pokusily navázat glam metalové2 skupiny jako Motley Crue, Poison, nebo méně barevní Van Halen, které se snažily předložit pro širší publikum stravitelnější a méně vážnou, až komickou formu heavy metalu s veselými texty. Tito interpreti vystupovali také například ve spandexových elastických kostýmech křiklavých barev, s trvalou ve vlasech – působili často až zženštilým dojmem a rozdělovali tak metalisty, fanoušky metalové hudby, na dva tábory.3 Glam metalové kapely často mazaly hranici mezi heavy metalem a hard rockem a jejich vysoká úspěšnost u publika

1 WEINSEIN, Dana. Heavy Metal: The Music and Its Culture. 2. vyd. USA: Da Capo Press, 2000, str. 50 2 Někdy se pro glam metal používají též názvy jako pop-metal nebo lite-metal. 3 WEINSEIN, Dana. Heavy Metal: The Music and Its Culture. 2. vyd. USA: Da Capo Press, 2000, str. 46

7 dala vznik mnoha dodnes zvučných jmen jako Bon Jovi nebo KISS. Pro tyto kapely byly také typické texty o alkoholu, drogách a sexu, čímž na sebe upoutaly pozornost mladých lidí, zejména ženského pohlaví a negativní hodnotící postoje starších generací, zejména katolicky založených. Proti NWBHM během osmdesátých let stojí skupiny jako Venom nebo Motörhead, jejíž členové neměli téměř žádné hudební teoretické základy. Jejich hudba byla proto syrovější, zaměřená na jednodušší postupy v podobě tvrdých kytarových riffů. Hudebním východiskem pro ně byl nejen metal, ale také punk a hardcore punk (Black Flag), což mělo za následek výrazné zrychlení tempa hudby. Tyto skupiny našly ohlas u hudebníků z Kalifornie, která se tehdy stala hlavním střediskem thrash metalu. Nová odnož thrash metal se držela podobného konceptu jako skupina Motörhead, vyznačovala se nakřáplými vokály a ještě větším zrychlením tempa, díky čemuž se některé kapely vydělily do dalšího subžánru speed metal. Na rozdíl od ostatních amerických kapel té doby, které byly výrazně ovlivněny jednodušší punkovovu muzikou (Misfits), thrash metal se inspiroval i v NWBHM a snažil o určitý návrat k virtuozitě hudby, i když zvuk jako takový byl záměrně zkreslován do lehce nečistého nádechu, kdy bicí zněly jako z plechu. Odtud pochází i název, anglické sloveso thrash znamená mlátit.4 Thrash metalové texty byly často politicky angažované nebo řešily každodenní problémy obyčejných lidí. Tematika drog se také objevuje, ale spíše v negativním smyslu. Díky skupinám jako Metallica, Slayer, Megadeath a Anthrax zaznamenal thrash metal nečekaný celosvětový úspěch a odstartoval doslova lavinu dalších extrémnějších metalových subžánrů: ještě rychlejší grindcore (Siege, Repulsion, Napalm Death), death metal (Cannibal Corpse, Obituary, Morbid Angel, Sepultura), black metal (Bathory, Burzum, Darkthrone), proti němu stojí v opozici white metal, zvaný též christian metal (Bloodgood, Whitecross). Dalším výrazným stylem je doom metal, který se hlásí hlavně ke kapelám jako Black Sabbath a Pentagram, ale jeho hudba je pomalejší a melancholičtější. Doom metal byl později, během devadesátých let, redefinován skupinami jako My Dynig Bride nebo Paradise Lost do značně depresivnějšího ražení. Inspirace heavy metalem se nese hudební historií i nadále, v průběhu devadesátých let vzniká žánr grunge (Nirvana) a nu-metal, který kombinuje tvrdé riffy s rapovou muzikou (Limp Bizkit, Linkin Park). S počátkem nového tisíciletí přichází éra tzv. emo kapel, které přispěly k jakémusi zjemnění prapůvodního smyslu této tvrdé muziky.

4 WEINSEIN, Dana. Heavy Metal: The Music and Its Culture. 2. vyd. USA: Da Capo Press, 2000, str. 49–51

8 Jsou to ale zejména black metal s death metalem, které se staly velmi oblíbenými ve Skandinávii a jsou základem viking metalu.5

2.2 Skandinávie a metal Extrem metal je spíše okrajovým žánrem, a proto si drží svoji popularitu hlavně mimo velká centra hudebního průmyslu jakými jsou Anglie nebo USA. Těší se oblibě zejména v zemích, které nejsou od britského hudebního centra příliš vzdálené, mezi takové země patří především Norsko, Švédsko a Finsko, které jsou považovány za extrem metalové velmoci.6 Na počátku byla důležitá zejména švédská metalová scéna, která se soustředila hlavně ve dvou městech a jejich okolí, Stockholmu a Gothenburgu. Tato scéna vyprodukovala nespočet black metalových, ale také death metalových kapel. Oproti skupinám hrajícím death metal například v Americe, posunuli švédští hudebníci hranice těchto žánrů mnohem dále zejména díky melodičtější a technicky dokonalejší práci s kytarou. Jejich zvuk se stal natolik odlišným, že se začalo mluvit dokonce o stockholmském zvuku (například Enombed, Dismember) a gothenburském zvuku (například In Flames a Dark Tranquility).7 Drsné životní podmínky, velká národní hrdost a pohnutá historie severských národů – zejména pak události související s druhou světovou válkou – se staly ideální živnou půdou pro vznik mnoha dalších, spíše extrémnějších metalových kapel, zejména black metalových a death metalových. To vše bylo navíc ještě umocněno i charakterem místní folklórní hudby a folkloru jako takového, který některé skupiny silně ve své produkci reflektovaly. Tradiční národní prvky dodávají místní scéně punc originality, jenž ovlivňuje nejen metalové hudebníky po celém světě. Velké množství skupin, nadprůměrná produktivita a kvalita místních hudebníků způsobuje, že je Švédsko třetím největším vývozcem produktů hudebního průmyslu na světě hned po USA a Velké Británii.8 Díky velké oblibě a široké posluchačské základně mají v zemích evropského severu metalové skupiny poměrně významné kulturně-společenské postavení. Například kapela In Flames byla nominovaná na švédskou verzi Zlatého slavíka a kapela Hammerfall natočila

5 KAHN-HARRIS, Keith. Extrem Metal: Music and Culture on the Edge. Oxford – USA: Berg, 2007, str. 3–4 6 KAHN-HARRIS, Keith. Extrem Metal: Music and Culture on the Edge. Oxford – USA: Berg, 2007, str. 97 7 KAHN-HARRIS, Keith. Extrem Metal: Music and Culture on the Edge. Oxford – USA: Berg, 2007, str. 106 8 KAHN-HARRIS, Keith. Extrem Metal: Music and Culture on the Edge. Oxford – USA: Berg, 2007, str. 100

9 videoklip se švédským národním curlingovým týmem žen – je nutno podotknout, že curling je ve Švédsku národní sport oblíbenější než třeba hokej.9

2.3 Black Metal Jak již bylo výše zmíněno, jedná se o hudební styl, který se těší velké přízni posluchačů zejména ve skandinávských zemích. Není proto překvapivé, že se stal jedním z pilířů viking metalu. Tento vývoj skandinávské hudební scény odstartovalo souborné album Skandinavian Metal Attack, které v roce 1984 vydala švédská nahrávací společnost Tyfon Grammofon. Sešli se zde hudebníci a skupiny ze Švédska a z Finska, byla mezi nimi i tehdy ještě naprosto neznámá švédská čtyřčlenná formace Bathory, které se díky tomuto albu podařilo probojovat se do žebříčku nejúspěšnějších skandinávských kapel. Black metalisté hledají pro své texty inspiraci hlavně v okultních vědách, typická je též protikřesťanská tematika, gradující ve vyznávání různých démonů včetně samotného vládce pekel. Toto je způsobeno jistou zakořeněnou nevraživostí vůči křesťanství a celkovou nespokojeností s mezilidskými vztahy, stavem moderní společnosti a směrem vývoje, kterým se společnost ubírá. Cílem hudebníku bylo sdělovat své obavy – strach, chaos a bolest – prostřednictvím své hudby, textů, a dokonce sebepoškozováním přímo uprostřed vystoupení.10 Proto se tento žánr svou produkcí vymykal tehdejším trendům a i dnes je spíše okrajovou záležitostí. Samotný název subžánru black metal pochází z roku 1982, kdy kapela Venom vydala album, které neslo název Black Metal. Venom se tedy často klasifikuje jako první black metalová kapela vůbec a přeneseně dala vzniknout názvu celého metalového subžánru.11 Kapela využila hrubé a nevybíravé podstaty metalu, více se však zaměřila na extrémní okultní tématiku než jiné kapely té doby.12 Lze konstatovat, že způsob vystupování a ikonografii převzal black metal od kapely Venom, jen je dovedl ještě do větších extrémů, což lze pozorovat například na prvních třech albech skupiny Bathory. Kromě kapely Bathory byli jednimi z průkopníků black metalu také jejich krajané Hellhammer a norští Burzum, Mayhem nebo Death Throne, kteří ve svých textech jako první

9 KAHN-HARRIS, Keith. Extrem Metal: Music and Culture on the Edge. Oxford – USA: Berg, 2007, str. 109 10 MULVANY, Aron Patrik. Reawakening Pride Once Lost: Indigenity and European Folk Metal. Connecticut: Wesleyan University. 2000, str. 29 11 MULVANY, Aron Patrik. Reawakening Pride Once Lost: Indigenity and European Folk Metal. Connecticut: Wesleyan University. 2000, str. 24 12 KAHN-HARRIS, Keith. Extrem Metal: Music and Culture on the Edge. Oxford – USA: Berg, 2007, str. 2

10 otevřeně hlásali nacionalistické až nacistické a fašistické názory a opravdu silně protikřesťanskou tématiku13. To vedlo často k extrémnímu chování některých fanoušků, jsou dokumentovány trestné činy jako vypalování kostelů, otevřené projevy homofobie nebo dokonce vraždy. Nejen kvůli tomu, ale i kvůli temně hrozivé vizáži příznivců se black metal stal ve společnosti zatracovaným stylem. Na jedné straně black metalového spektra tedy stojí tyto extrémní kapely, které se držely stále jednoduché produkce, kvůli jejichž excesům byl black metal často většinou společnosti odsuzován. Na druhé straně ale také vznikaly skupiny, jež black metal zjemnily, aby byl přijatelnější pro širší publikum. Z nich uveďme jako příklad skupiny Cradle of Filth, Dimmu Borgir14 nebo Gorgoroth, jejíž frontman se nedávno přiznal k homosexualitě, což u ortodoxní black metalové komunity vyvolalo velkou nevraživost vůči této kapele.

2.4 Burzum a Mayhem To nejčernější, co lze v black metalu najít, prezentuje skupina Mayhem a samostatný projekt norského hudebníka Verga Vikernese Burzum. Pentagramy, krev, pomalované obličeje takzvaným corps paint stylem (tj. bílý makeup na obličeji, doplněný o černé oblouky kolem očí a černé rty) – to vše neodmyslitelně patřilo k jejich image. Zpěvák skupiny Mayhem šokoval navíc tím, že praktikoval krvavé sebepoškozující rituály přímo na pódiu, Verga Vikernes, jeden z nejdůležitějších reprezentantů tehdejší norské black metalové scény, při koncertech i nahrávání zase záměrně používal tu nejhorší aparaturu, téměř nevyužíval postprodukci. K rozporuplnému pohledu veřejnosti na tento žánr kromě extrémní image hudebníků, excesů při vystupování přispěla i záměrně špatná kvalita zvuku výsledného produktu. Bohužel reputaci black metalu ještě zhoršily skutečně tragické události. Byla to především sebevražda zpěváka kapely Mayhem Pera Yngve Ohlina (Dead) v roce 1991 a reakce ostatních členů skupiny na tento čin: zpěváka našel s prostřelenou hlavou kolega z kapely, nejdříve si však z místa nálezu pořídil fotografie, až poté přivolal policii. Ona fotografie mrtvého zpěváka byla později použita na obálce alba Down of The Black Hearths (1995).

13 VON HELDEN Imke, Barbarians and Literature: Viking Metal and It’s Links to Old Norse Mythology. In SCOTT, W. R. Niall. The Metal Void: First Gathering. Oxford: Inter-Discipinary Press, 2010, str. 259 14 KAHN-HARRIS, Keith. Extrem Metal: Music and Culture on the Edge. Oxford – USA: Berg, 2007, str. 4

11 Další tragické události způsobil samotný Verga Vikernes, který byl roce 1994 za tyto zločiny odsouzen na dvacet jedna let do vězení. Nakonec byl ale po patnácti letech na podmínku propuštěn. Vikernes byl zodpovědný za vypálení tří kostelů a usvědčen z vraždy člena skupiny Mayhem, kytaristy Øysteina Aarsetha, přezdívaného Euronymous. To byl ten, který pořídil výše zmiňované fotografie svého mrtvého kolegy. Podle názoru mnoha lidí Vikernes zapálil kostelů daleko víc, on sám se k těmto činům nikdy přímo nepřiznal, ale vždy našel pohotově odůvodnění, proč byly právě ty konkrétní kostely vypáleny. Bez podezření nezůstal ani zbytek skupiny Mayhem, neboť celá skupina k vypalování kostelů přinejmenším své příznivce vybízela. Tyto události byly ve své době velmi medializované a téměř vždy se v médiích o nich hovořilo jako o činech satanistického hnutí, v jehož čele stála kapela Mayhem. Je tedy logické, že sympatie větší části společnosti vůči black metalové hudbě byly na bodu mrazu a negativní postoje se přenesly do hodnocení celé metalové hudební scény. Sami black metaloví hudebníci se však za satanisty nepovažovali. Extrémní satanistickou symboliku v uměleckém vyjadřování zvolili čistě jen z důvodu jasného vymezení se vůči křesťanství, v němž viděli svět současných morálních hodnot, vůči nimž vedli svou revoltu. Používání satanistických symbolů i samotné zapalováni kostelů považovali za odvetu křesťanskému světu, který kdysi zničil starobylou (pohanskou) skandinávskou kulturu, což širší publikum mělo jasně pochopit. Vikernes například odůvodňoval jeden svůj žhářský akt jako očistu posvátné půdy svých předků, neboť kostel Fantoft Stave, který byl zapálen v roce 1992, byl vystavěn přímo na kopci uprostřed posvátného pohanského kruhu, kde se kdysi pořádaly rituály na oslavu slunečního božstva. Nicméně tato kontroverze byla to, co dostávalo black metal do stále širšího povědomí. Negativní reklama zafungovala. Přicházeli další a další fanoušci a z původně spíše undergroundového statusu skandinávského black metalu se lavina obdivu začala šířit do celého světa. Z původně víceméně skandinávské hudební zvláštnosti se stal hudební fenomén s milióny fanoušků po celém světě. Black metalové skupiny se začaly umisťovat i ve světových hudebních žebříčcích a staly se novým trendem.15 Nová popularita se postupně přenesla i na další extrémní metalové subžánry. Na trend návratu ke kořenům kultur, k pohanským počátkům, potom v pozitivním směru navázala i řada skupin jiných hudebních žánrů.

15Until The Light Takes Us [film]. Režie Aaron AITES – Audrey EWELL. USA. 2008

12 3.Viking metal

Třetí kapitola popisuje historii viking metalu, co ho definuje a jak se projevuje.

3.1 Kdo byli vikingové Původ slova viking je poněkud nejasný a je stále spíše etymologickou záhadou. V dobových pramenech nacházíme toto slovo velmi zřídka, a pokud, tak většinou ve formě a-viking, což lze přeložit jako „ten, který dal přednost životu na moři“. Další možnou interpretací původu slova viking jsou slova staroseverského původu: víg – označení pro boj, nebo bitvu; vík, což znamená zátoku, záliv nebo fjord; dále v úvahu přichází i sloveso vikja – vyhýbat se a dokonce i slovo wikan, tuleň. Slovo viking se nachází na několika skandinávských runových kamenech, lze jej nalézt také v islandských ságách ve spojení fara i viking, znamenající jít na výpravu. Z toho vyplývá, že viking byl nejspíše bojovník nebo mořeplavec, který se účastnil nějaké výpravy. Z historického hlediska se termínem vikingové označuje severská větev germánského etnika, sídlící nejpozději od počátku raného středověku na území dnešních států Švédska, Norska, Finska a Dánska. Vikingové dlouho vzdorovali christianizaci. Vikingové se proslavili jako velmi zdatní mořeplavci, kteří ve druhé polovině devátého století našeho letopočtu objevili a osídlili Island, pak Grónsko a odtud se dostali kolem roku tisíc našeho letopočtu až do severní Ameriky, tedy téměř o pět set let dříve, něž se to znovu podařilo Kryštofu Kolumbovi na počátku novověku. Díky unikátní konstrukci svých lodí, drakkarů, se dokázali plavit stejným plavidlem jak po moři, tak po řece. Stavba lodi byla dokonce vikingy považována za posvátný úkon. Vikingové byli velmi zdatnými obchodníky, obchodní styk udržovali například i s Dálným východem. Nejvíce se ale proslavili jako nelítostní ale výborní válečníci, kteří na svých námořních výpravách drancovali vesnice, města, ale i bezbranné kláštery. Od sklonku osmého do jedenáctého století našeho letopočtu se stali silou, která formovala rané středověké evropské státy. Normani, muži severu, jak byli vikingové označováni ve středověké západní Evropě, se ve svých výbojích zaměřili například na severozápadní pobřeží franské říše, kde založili i vlastní stát Normandii. Dodnes po nich zde toto zeměpisné označení zůstalo. Normané dále výrazně ovlivnili počátky anglického státu (normanský král Vilém Dobyvatel), v Irsku zase například založili město Dublin. Vikinská expanze raného středověku zasáhla i země východní Evropy. Zde byli vikingové označováni jako Varjagové. V oblasti dnešního Ruska vytvořili první státní útvar, Kyjevskou Rus, jejímiž vládci se stali Rurikovci, dynastie varjažského původu. Vikinské stopy vedou

13 podél pobřeží Evropy do Středomoří (do Španělska, Itálie, dokonce až do dnešního Turecka, kde byli vikingové často najímáni za žold do osobní stáže sultána). Historické záznamy o vikinzích se poprvé objevují zhruba okolo roku šest set našeho letopočtu, kdy ovládli obchod v Baltském moři; první záznam o nájezdech do západní Evropy se vztahuje k roku 793, kdy Normané vyplenili na severovýchodě Anglie klášter Lindisfarne. Za konec tzv. vikinské expanze je považován rok tisíc, kdy Island přijímá křesťanství.16

3.2 Vzestup viking metalu Zde je potřeba ohlédnout se opět trochu do minulosti, konkrétně na konec šedesátých a do sedmdesátých let dvacátého století, kdy se začíná těšit obrovské popularitě Tolkienova série Pán prstenů, základní pilíř literatury fantasy. Ve stejné době přichází též tzv. bronzová doba komiksové literatury. Z prostředí fantasy literatury a komiksu začínají o něco později vyrůstat i počítačové hry na hrdiny (například Dungeons and Dragons a další). V této době se začíná rodit metalová hudba. Autoři všech těchto nových žánrů měli jeden důležitý společný znak, a tím byl věk. Mladí tvůrčí lidé se začali scházet nejen na koncertech oblíbených skupin, ale také na festivalech zaměřených na nové žánry. Došlo k vzájemnému ovlivňování, prolínání, působení jednoho směru na druhý, skrze celé kulturní spektrum. Setkaly se tak rocková a metalová hudba s fantaskními literárními příběhy. Vzájemné ovlivnění je například vidět hned v prvním plánu – v názvech metalových skupin. Například název skupiny Burzum je přejat z tolkienovské řeči říše zla Mordoru a znamená temnotu. Verg Vikernes, autor projektu Burzum, si dal přezdívku Count Grishnackh podle skřeta z druhého dílu Tolkienova Pána prstenů. A podobných příkladů bychom našli více. Tolkien, oxfordský profesor starého anglického jazyka a severské literatury, ačkoli to nebyl záměr, s nímž se do psaní Pána Prstenů pustil, obrátil tímto dílem pozornost mnoha mladých lidí k původním starogermánským příběhům, z nichž sám čerpal inspiraci. A tak se začaly střípky vikinského dávnověku objevovat v mladé popkultuře. V této době se těšilo velké oblibě hnutí hippies. Hnutí hippies, projev vzpoury mladé generace proti konzumní společnosti, jakkoli nejednotné, vysoce si cenilo přirozenosti a života v souladu s přírodou. Poměrně výrazným znakem hnutí hippies byl příklon k mysticismu, a tak mnozí příznivci znovu objevili hodnotu náboženství (přesněji hodnotu duchovního rozměru lidského života). Nebylo to však většinou tradiční křesťanství, ale spíše náboženství východní. Došlo k nebývale rozsáhlému propojování doposud neznámých či zapomenutých kultur a zvyků a jejich propojování s kulturou soudobou. Na této vlně vzniklo

16 LANTOROVÁ, Petra. Kdo byli Vikingové? [heslo]. Vikingové (JARO 2015) [online kurz]. [cit. 25.4.2015]. Dostupné z

14 nové náboženské hnutí Ásatrú, které se hlásí ke starobylému severskému pohanství, věří ve staré severské bohy. Název tohoto náboženství vznikl spojením slov Aesir, což bylo božstvo odvozené od Ódina a slova tru, které znamená pravda (podobně vznikl název dalšího náboženského hnutí podobného zaměření Vanatru, kde Vanir je jiná skupina severských bohů, odvozená od boha Njörda). Dnes je toto náboženství dokonce oficiálně státem uznáno například na Islandu, v Norsku, Dánsku a Švédsku. Trošku paradoxní je, že nová náboženská hnutí hlásící se pohanství severní Evropy vznikla v americkém Texasu.17 Někteří z viking a black metalových hudebníků se k tomuto náboženství přihlásili, včetně již několikrát zmiňovaného Verga Vikernese. Ačkoli je Ásatrú především náboženstvím tolerance, bývá poměrně často chybně interpretováno jako neonacistické. Hnutí se však od rasismu a nacismu výslovně distancovalo. První odkazy ke skandinávské historii a mytologii lze najít již u rockových, potažmo metalových skupin sedmdesátých letech dvacátého století. Jako příklad uveďme Led Zeppelin, konkrétně jejich píseň Immigrant Song (1970) a No Quarter (1973). Slovo viking v nich sice neuslyšíme, ale aluze na vikinské témata (plavby po moři, objevovaní nového a násilí) jsou zde zřejmé. Další zmínku o vikinzích lze najít u Iron Maiden v písni Invaders (1983), kde jsou reminiscence na vikinské nájezdníky zjevně potvrzeny slovem Norsemen (anglicky seveřané). Američtí Manowar pokročili ještě dále, mají větší množství písní na toto téma, jde ale spíše o fantaskní, smyšlené příběhy připomínající vyprávění o Barbaru Conanovi, než o mytologické příběhy severských Edd. V tomto období se jednalo o spíše jednorázové reminiscence vikinských témat v písňových textech. Z dalších inspiračních okruhů uveďme ještě například oblibu středověké tematiky. Pokud se soustředíme na opravdový viking metal, musíme se posunout o několik let dopředu. Zlom přišel na konci osmdesátých a na počátku devadesátých let dvacátého století, kdy u některých kapel přešel black metalový nacionalismus a fašizující názory do méně vyhrocené polohy. Jako první s tímto posunem přišel zpěvák a textař kapely Bathory Quorthon Tomas Forsberg, kterému se, dle jeho vlastních slov: „… zdála celá ta omáčka okolo satanismu falešná jako křesťanská církev sama”.18 Jelikož byl příznivcem historie, začal se ve svých textech inspirovat skutečně původní skandinávskou kulturou. V roce 1988

17 TRAFFORD, Simon – PLUSKOWSKI, Aleks. Antihrist Superstars: The Viking in Hard Rock and Heavy Metal. In MARSHALL, David W.. Mass Market Medieval: Essays on the Middle Ages in Popular Culture. New York: McFarland & Co Inc, 2007, str. 63 18MULVANY, Aron Patrik. Reawakening Pride Once Lost: Indigenity and European Folk Metal. Connecticut: Wesleyan University. 2000, str. 25

15 vydala skupina Bathory album Blood Fire Death, které je považováno za první viking metalové album, nicméně písně s vikinskou tématikou i zde zatím tvořily jen menší část alba (jsou to pouhé tři skladby z devíti). Právě tyto tři vikinské skladby ale zaznamenaly mezi fanoušky největší ohlas, a proto na ně kapela navázala albem Hammerhearth (1990), kde již byly texty výlučně s vikinskou tematikou. Třetím albem, které završilo vikinskou trilogii, pak bylo Twilight of the Gods (1992). Na dalších dvou albech se Bathory opět vrátila ke svým původním hudebním kořenům. Od satanismu v textech se tehdy skupiny většinou odvrátily, ale fašistické a národně-socialistické názory stále přetrvávaly. Také hudební složka se na počátku devadesátých let dvacátého století pozměnila. Hudba se stala podstatně méně kakofonní, více se prosazovala melodičnost, zpěv se stal více srozumitelný, často byl doprovázen i chorály.19 Původ kapely Bathory vysvětluje, proč se s vikinskou tematikou tolik ztotožnila. Na rozdíl od předchozích kapel v něm mohla reflektovat svoje nacionálně směřované politické názory méně invazivní, více filosofickou až náboženskou formou.20 Zatímco ostatní tehdy aktivní black metalové skupiny pokračovaly v dalším rozvoji tohoto metalového subžánru, myšlenkový posun kapely Bathory vyvolal reakci u některých dalších hudebníků v severských zemích: zvedl se nečekaný zájem o vlastní kulturní dědictví severských národů. Tehdy vznikly kapely jako Enslaved, Einherjer nebo Amon Amarth, které kolem sebe šířily kulturu starých vikingů. Většina zmiňovaných kapel pochází ze Švédska a Norska ale podobné vznikaly i ve Finsku. Finské skupiny se mnohdy soustřeďují na poměrně velmi omezený okruh severské mytologie. Za všechny jmenujme alespoň kapely Moonsorrow, Korpiklani nebo Fintroll. Tyto skupiny zpívají často v mateřském jazyce nebo dokonce v jeho starší podobě, používají tradičních nástrojů, jako je akordeon nebo flétna. Mísí black metal, power metal s prvky tradičních lidových písní a starých finských balad zvaných Humppa a Yoik. V jejich textech se hojně vyskytují postavy trollů požírajících dobré křesťany, což je způsob, jak se tito hudebníci vymezují vůči křesťanství, někdy vyjadřují svoji nevraživost vůči křesťanství i ostřeji. Kvůli orientaci jejich textů tímto směrem bývají často zařazování do dalšího subžánru s poněkud obskurnějším názvem, takzvaného troll metalu. Z množství severských metalových skupin ještě vyčnívá kapela Unleashed, která je stejně jako Amon Amarth zaměřena spíše na death metal a bývá také s ní často srovnávána. Unleashed však nedosáhla ani zdaleka takového věhlasu.

19 VON HELDEN Imke, Skandinavian Metal Attack. In HILL Rosmary. SPRACKLEN, Karl. Heavy Metal Fundametalism: Music, Metal, Politics. Oxford: Inter-Discipinary Press, 2010, str. 33 20 TRAFFORD, Simon – PLUSKOWSKI, Aleks. Antihrist Superstars: The Viking in Hard Rock and Heavy Metal. In MARSHALL, David W. Mass Market Medieval: Essays on the Middle Ages in Popular Culture. New York: McFarland & Co Inc, 2007, str. 63

16 Skandinávské metalové kapely jsou obecně považovány za třetí vlnu metalové hudby. To vše díky popularizaci viking metalu, potažmo pegan a heathan metalu, pro které jsou pořádány tématické festivaly po celém světě jako Ragnarök a Fimbul fest v Německu nebo Pegan Fest v USA.21 Viking metal ale není jen výsadou skandinávských kapel. Vzhledem k oblibě u publika začaly vznikat viking metalové kapely nebo kapely inspirované severskou mytologií také v jiných zemích, především ve Velké Británii (Ragnarkok), v Německu (Wolfchant), v Belgii (Ancient Rites), Nizozemí (Slechtvalk), na Ukrajině (Holyblood), ale také v České Republice (Trollech, Tears of Styrbjørn).

3.3 Viking metal definice

"It's weird to label a band after the lyrical content because, in that case, Iron Maiden is a viking metal band, Black Sabbath is a viking metal band, Led Zeppelin is a viking metal band.”22 Johan Hagg (Amon Amarth)

Viking metal jako takový nelze definovat podle hudby, spíše ho lze definovat a definujeme podle textů písní, podle projevu a vzhledu jednotlivých kapel. Tato definice může být často o poněkud zavádějící, k nejednoznačnosti přispívá i fakt, že jednotliví hudebníci se často nemohou shodnout třeba i v rámci své vlastní kapely, co to vlastně hrají za hudební styl. Co tedy odlišuje viking metal od ostatních druhů metalu? Je to především důraz, který je kladen na kult odvážného a silného válečníka, jenž se po smrti na bitevním poli odebere do Vallhaly a tam bude hodovat a pít medovinu s bohy. Ale také na drsný život, který válečník vedl v nehostinném prostředí ledové Skandinávie, ve které se ovšem nachází jedinečná příroda, se kterou žili staří obyvatelé v symbióze. Častým výjevem bývá také alkohol, kterému před prohibicí seveřané také zdatně holdovali, zejména tedy medovině a pivu. Náměty mytologické jsou kapitolou samou o sobě, neboť uctívaní božstva patřilo k životu vikingů a hudebníci se k nim obracejí více než k jakémukoliv z ostatních námětů.

21 LUCAS, Caroline. White Power, Black Metal and Me: Reflections on Compocing the Nation. In Skandinavian Metal Attack. HILL Rosmary. SPRACKLEN, Karl.. Oxford: Inter-Discipinary Press, 2010, str. 48 22 Frontman Hegg on his role in viking film and the "lazy" tag given to his band [online]. c. 2014, poslední revize 2014[cit. 28.4.2015]. Dostupné z: .

17 Tomuto všemu přizpůsobují viking metaloví muzikanti nejen svoje texty ale i vystupování a vzhled, propagaci a marketing. Vystupují často se symboly pohanských bohů, jako je přívěšek ve tvaru Thórova kladiva, havraní hlavou, symbolem boha Ódina nebo s kravským rohem u pasu, který se dříve používal na pití.23 Co se hudebního projevu týká, bývají kapely spíše nežli jinam, řazeny do různých subžánrů metalové hudby. Zejména je to tedy již zmiňovaný black metal a death metal, ale lze najít také například folk metal, který používá tradičních nástrojů a vychází ze starých lidových písní. Nebo bývá také často spojován se subžánry pegan a heathan metal (pegan, heathan znamená anglicky pohan), které se nesoustřeďují jen na skandinávskou mytologii ale také na mytologii keltskou, na historii pohanských národů obecně a dále na pohádková témata a folklór.24

3.4 Hudební prezentace viking metalu Hudební prezentace má samozřejmě své základy v heavy metalové hudbě, a tudíž jsou zde využívány některé elementy hudebního projevu stejného principu. Nicméně se jedná o extrémnější subžánry, které se vyznačují specifickými rozdíly. Maskulinita metalové hudby se projevuje především vysokou hlasitostí, se kterou je interpretována. Hudebníci se tím snaží navodit pocit síly v posluchači, snaží se ho takto hlouběji vtáhnout do děje textu, a to zejména při živých vystoupeních, kde je nadměrnému hluku fanoušek vystaven prostřednictvím velkých reproduktorových soustav. Vzhledem k prapůvodu v rockové, tedy i bluesové hudbě, je zde dominantním prvkem kytara, respektive její eklektická verze. U kytaristů je kladen důraz zejména na precizní provedení složitějších technik, přičemž se ve skladbách snaží zachovat punc punkové jednoduchosti, jež má v posluchačích vyvolat dojem, že se skladbu lze naučit během pár hodin hraní. To opět přispívá notným dílem k oblibě žánru. Precizní ovládání techniky samotné ale není vše. V metalové hudbě je také důležité zvládnout ovládaní elektrických zesilovačů, efektů a podobně, které pomáhají kapelám vytvářet zvláštně zkreslený zvuk, tolik charakteristický pro tento žánr. Zároveň se očekává nalezení něčeho nového, neotřelého, osobitého, čím se jeden kytarista odliší od ostatních. Pro death a black metal je také typické podladění kytar o půltón nebo i více půltónů, aby se dosáhlo hutnějšího, hlubšího

23 VON HELDEN, Imke. Barbarians and Literature: Viking Metal and It’s Links to Old Norse Mythology. In SCOTT, W. R. Niall. The Metal Void: First Gathering. Oxford: Inter-Discipinary Press, 2010, str. 259 24 VON HELDEN, Imke. Barbarians and Literature: Viking Metal and It’s Links to Old Norse Mythology. In SCOTT, W. R. Niall. The Metal Void: First Gathering. Oxford: Inter-Discipinary Press, 2010, str. 257

18 a temnějšího zvuku. Charakteristickým znakem kytarového projevu jsou zde tzv. sóla, kdy je kytaristovi ponechána zcela volná ruka. Podle Erica Claptona přišla se sóly ve druhé polovině šedesátých let dvacátého století kapela Cream, která tak kompenzovala nedostatek připraveného materiálu. Od té doby se kytarová sóla stala vítanou, v případě metalové hudby neodmyslitelnou součástí kytarového projevu. Zde se nejvíce projevuje důležitost zvládnutí oněch složitých technik. Prvním doprovázejícím nástrojem je bicí souprava, která bývá často znatelně větší a složitější než u rockové nebo punkové hudby. I zde ale hraje často důležitou roli elektronika, neboť bubny a činely bývají nazvučeny mikrofony jednotlivě, což umožňuje bubeníkům lépe pracovat s výsledným zvukem. Vzhledem k rychlému tempu metalové hudby zaměstnává bicí souprava obě bubeníkovy ruce i nohy naráz. Tím se dostáváme k dalšímu typickému prvku bicí soupravy – dvojšlapce na basovém bubnu nebo rovnou dvěma basovým bubnům, které pomáhají stupňovat tempo, doplněné o rychlé střídaní s vířivým bubnem a činely. Na podporu bicích, zejména tedy basového bubnu se používá basová kytara. Ta má zejména v metalové hudbě mnohem podstatnější roli než třeba v hudbě rockové. Je to možná dáno opět časovou shodou okolností. Bylo to teprve okolo šedesátých let dvacátého století, kdy byla vynalezena elektricky zesílená basová kytara, tedy zhruba ve stejné době, kdy začínali hrát na nástroje členové prvních metalových kapel. Díky tomu, že je baskytara zesílena tak, aby byla dobře slyšet, vynikne více jako rytmický instrument doprovázející podladěné kytary. Samotná baskytara bývá také často podladěna. V neposlední řadě je tu i produkce hlasová. Zde je opět metal unikátní v tom, že hlasová produkce je stavěna na stejnou úroveň jako hudební, konkrétně kytarová. Ani jedna složka zde není podřízena té druhé, jak tomu často u jiných žánrů bývá. To se projevuje zejména v živé produkci, kdy by zvukaři měli dbát na to, aby nebylo slyšet pouze jedno nebo druhé.25 V případě extrémní metalové hudby je onen zmiňovaný maskulinní projev na hlasové lince znát možná ještě více než u podladěných kytar. Typické pro death metal jsou hluboké, nakřáplé vokály doplňované o stejně nakřáple znějící středy, kdy většinou jeden nebo druhý dokreslují emotivní dění v textu či hudbě. Black metal zase využívá spíš středů a výšek s občasným dokreslením hluboko. Obecně se pro tento typ hlasového projevu vžily anglické názvy growl (vrčet, mručet, bručet) pro hluboké a scream (ječet, jekot, křičet, křik) pro vysoké a střední. Vzhledem k nízkému posazení na notové lince se jedná spíše o doménu mužů, ale

25 WEINSEIN, Dana. Heavy Metal: The Music and Its Culture. 2. vyd. USA: Da Capo Press, 2000, str. 25

19 lze najít výjimku jako Angela Gossow (Arch Enemy) nebo Alissa White-Gluz (Agonist, Arch Enemy), které patří ve svém žánru k elitě, a to i v porovnání s muži.

20 4. Přední představitelé viking metalu: Enslaved, Einherjer a Amon Amarth

Tyto tři kapely, které jsem si do své práce vybral, podstatně zasáhly do metalového světa, jedná se o přední kapely viking metalové scény co do kvality i kvantity produkce. Zvolil jsem si je proto, že se již od svého prvopočátku ve svých textech věnují vikinské tematice a severské mytologii a nejsou tolik nebo vůbec ovlivněny satanismem ani nacionalismem potažmo nacismem, jako jiné skandinávské skupiny. Dalším důvodem je však i to, že v literatuře zabývající se metalovou tematikou se jedná o nejčastěji zmiňované kapely, právě kvůli rozdílnosti hudební formy a přístupu k interpretaci mytologických textů, bájí a historických událostí.26

4.1 Enslaved V tomto případě jde o pravděpodobně první opravdu viking metalovou kapelu, která je z čistě hudebního hlediska klasifikovaná jako black metal s občasnými, ale vskutku minoritními prvky folkového metalu. Zpěvák kapely Grutle Kjellson ale konstatuje, že jsou to právě jejich texty, které z nich dělají viking metal a které určují to, že oni nejsou black metal, čímž stojí v opozici vůči svému protějšku z kapely Amon Amarth (viz níže). Enslaved je norská skupina založená v roce 1991, která až o tři roky později vydává svoje první album Vikingligr Veldi (1994). Toto album rozpoutalo zájem o viking metal jako žádné jiné předtím, ani ta od kapely Bathory. Jejich texty jsou nejvíce inspirovány starými mytologickými texty, ze kterých velmi často přímo citují. V pozdějším albu Monumension (2001) byly mytologické texty do jisté míry nahrazeny více filosofickými úvahami o dopadu křesťanství na jejich předky a o návratu ke kořenům a jak říká sám zpěvák a kytarista Grutle Kjellson: „...hlavně k přírodě...“.27 Kapela bývá často v norských médiích označována za nositele národního kulturního dědictví.28 To je opravdu pozoruhodný obrat v pohledu společnosti na black metal, v souvislosti s tím, co se dělo dříve okolo kapel jako Darkthrone a hudebníka Verga Vikernese.

26HEESCH, Florian. Metal for Nordic Man? Amon Amarth’s Representation of Vikings. In SCOTT, W. R. Niall. The Metal Void: First Gathering. Oxford: Inter-Discipinary Press, 2010, str. 71 27MULVANY, Aron Patrik. Reawakening Pride Once Lost: Indigenity and European Folk Metalecticut: Wesleyan University. 2000, str. 34 28 VON HELDEN, Imke. Barbarians and Literature: Viking Metal and It’s Links to Old Norse Mythology. In SCOTT, W. R. Niall. The Metal Void: First Gathering. Oxford: Inter-Discipinary Press, 2010, str. 262

21 4.2 Einherjer Tato původně čtyřčlenná, dnes pouze tříčlenná norská kapela začala své působení v roce 1993 a již od samého počátku bylo jejich záměrem šířit severskou kulturu prostřednictvím metalové hudby. Stejně jako v případě Enslaved se řadí většina jejich tvorby do black metalu. Oproti Enslaved u nich ale můžeme mnohem častěji slyšet i folkové a folk metalové prvky, zejména v podobě používání starších akustických nástrojů. Jiné jejich písně však lze zařadit zase do jasně heavy metalové škatulky. Takže i hlasový projev je často čistě zpívaný a není použito některé ze řvavých technik. Ze všech tří mnou zvolených kapel je tato nejméně komerčně úspěšná, ale díky velké snaze udržet si co největší historickou věrohodnost si získala velké množství fanoušků a dobré jméno, které postupem času nabírá stále více na popularitě. Své dobré jméno si začala kapela více budovat v roce 1996, kdy podepsala smlouvu se známou nahrávací společností Napalm Records, u níž vydala album Dragons of the North, které získalo nečekaně kladný ohlas ze strany kritiků po celém světě. Ještě větší úspěch přišel o dva roky později s albem Odin Owns Ye All, se kterým se pak hudebníci účastnili turné po Evropě jako předkapela Cradle of Filth. Jedenáct let po svém vzniku však kapela oznámila ukončení činnosti, ale v roce 2008 se vrátila a znovu začala koncertovat na festivalech po celém světě.29 Název kapely je staronorského původu a znamená „ti, kteří bojují sami“ nebo „ti, kteří patří k armádě“, je to nejvyšší vojenský titul, kterým bůh Ódin vyznamenal všechny padlé bojovníky, které si vybral do Vallhaly.30

4.3 Amon Amarth Ačkoliv sám frontman této švédské kapely Johan Hagg nemá rád výraz viking metal, do obecného povědomí se tato kapela dostala právě pod touto definicí. Kapela začala vystupovat jako deathcorová formace jménem Scum již v roce 1988. Ale až po příchodu nového zpěváka Johana Hagga začala kapela produkovat texty inspirované vikinskou kulturou. Kvůli odchodu starých členů z původní sestavy Scum a příchodu nových členů se kapela přejmenovala na Amon Amarth. To je další příklad vlivu Tolkienových knih, neboť se jedná jen o jiný název pro Horu Osudu. První album, které bylo současně také prvním death metalovým albem, kapela nahrála již v roce 1993, ale do většího povědomí

29 Einherjer: About Us [online]. c2015 [cit. 25. 4. 2015] dostupné z 30 KADLEČKOVÁ, Helena. Soumrak bohů: Severské mýty a báje. 2. vyd. Praha: Aurora, 2008, str. 42

22 veřejnosti se dostala až o třináct let později albem With Oden on our Side, které se jako první jejich album umístilo v žebříčku Billboard. Po tomto úspěchu si kapela již jen upevňovala svoje místo mezi metalovou elitou. Dnes koncertují na největších světových festivalech po celém světě a podle statistik se jedná o nejúspěšnější evropskou death metalovou skupinu současnosti.31 Tato kapela se od předešlých dvou liší hlavně svou romantickou představou o vikinzích, jež má kořeny v poetických básních z osmnáctého století. Tyto básně vykreslují vikingy jako nebojácné bojovníky a plenitele, kteří se nikdy nezaleknou smrti. Amon Amarth jen zřídka používá jako inspiraci nějakou skutečnou historickou událost, v drtivé většině textů se inspiruje samozřejmě v mytologií, ale do značné míry jsou texty spíše reinterpretované s notnou dávkou domyšlených pasáží. Často se objevuje motiv válečníků na výpravách a strastech či radostech s tím spojených. Na rozdíl od Enslaved a Einherjer se úplně vyhýbá klasickým obrazům ze života severských osadníků.32 Nutno podotknout, že i v tomto tkví její úspěch, neboť model je léty prověřený jako nejvíce úspěšný. To vidíme ostatně i v hojné filmové produkci stejného ražení, která se setkává s poměrně kladným ohlasem publika, jsou to například filmy Vikingové (1958), Třináctý válečník (1999) nebo Beowulf (2007), které všechny patří do hollywoodské produkce. Zpěvák skupiny si dokonce zahrál roli vikinského válečníka ve filmu Northmen: Viking Saga (2014), což jen podtrhuje popularitu této kapely i mimo hudební svět. Jejím jediným hudebním jazykem je angličtina a díky tomu se stala dostupnější pro široké mezinárodní publikum. Skupina si vysloužila mnohá ocenění hudební, ale také další, zdánlivě nesouvisející vyznamenání, jako je třeba čestné členství v největší historické skupině se severskou tématikou Jomswikinger, která na jejich koncertech také často vystupuje a připojuje tak další výrazný ikonografický prvek.33 Zejména u kapely Einherjer a Enslaved je charakteristické, že většina textů je napsána ve staré norštině. Touto formou jazyka se hovoří již jen na Islandu, drtivá většina publika tedy textům nerozumí. Obdivuhodný je fakt, že fenomén těchto kapel přivedl mnohé posluchače k hlubšímu zájmu o starou norštinu a ke snaze se tomuto jazyku naučit, jen proto, aby jejich textům lépe porozuměli.34

31 Amon Amarth: About [online]. c2015 [cit. 25. 4. 2015]. Dostupné z 32 VON HELDEN, Imke. Barbarians and Literature: Viking Metal and It’s Links to Old Norse Mythology. In SCOTT, W. R. Niall. The Metal Void: First Gathering. Oxford: Inter-Discipinary Press, 2010, str. 260 33 HEESCH, Florian. Metal for Nordic Man? Amon Amarth’s Representation of Vikings. In SCOTT, W. R. Niall. The Metal Void: First Gathering. Oxford: Inter-Discipinary Press, 2010, str. 74 34 VON HELDEN, Imke. Scandinavian Metal Attack: The Power of Norther Europe in Extreme Metal. In SCOTT, W. R. Niall. The Metal Void: First Gathering. Oxford: Inter-Discipinary Press, 2010, str. 44

23 5. Inspirace viking metalu

Nyní se podíváme na to, co je hlavním zdrojem inspirací pro viking metalové hudebníky, odkud tyto prameny pocházejí.

5.1 Eddy To, co je nejvýraznější inspirací všech viking metalových (a často i pegan metalových) kapel a co je v tomto případě spojuje, jsou právě sbírky islandských písní a hrdinských eposů s náměty ze severské mytologie zvané Starší a Mladší Edda. Eddy vznikly ve středověku, v úplné nebo většinové podobě se zachovaly pouze dvě rozsáhlé skladby. Jedná se v podstatě tedy o jeden z mála dochovaných textů, z něhož lze čerpat poznatky o skandinávské mytologii a hrdinských příbězích. Oba texty pocházejí z Islandu, originály se nacházejí v ústavu Árnniho Magnússona v hlavním městě Reykjavíku. Jedná se o unikátní literární dílo, neboť kvůli izolovanosti Islandu nebylo tolik dotčeno vlivem křesťanství jako ostatní středověká literární díla na kontinentu. Na Islandu nedošlo ve středověku k tak výraznému zlomu kulturní tradice s nástupem křesťanství. Island byl christianizován až kolem roku tisíc našeho letopočtu, Islanďané přijali křesťanství nikoliv pod vyhrůžkami a nátlakem, jako tomu bylo v jiných zemích, ale z vlastní vůle. Nicméně ani místními křesťansko-náboženskými autoritami nebyli obyvatelé nikterak omezováni a mohli uctívat staré bohy bez strachu z jakýchkoliv persekucí. Umělecký projev, a hlavně ten básnický, tak získal atypickou formu.35 Atypická byla zejména proto, že pro severské národy byla tehdy stále charakteristická ústně tradovaná poezie a nikoli psaná, jak tomu bylo ve zbytku Evropy. Toto vedlo k určitým autorským deformacím písní, v některých pasážích je i zde patrná kontaminace křesťanstvím.

5.1.2 Starší a Nová Edda Jedním z hlavních tvůrců islandských ság, které se nám dochovaly, je šlechtic Snorri Sturluson (1178–1241), politik, vzdělanec, spisovatel a vypravěč, který v pokusu zachovat skaldské umění (skaldové byli severští potulní básníci, něco jako v křesťanské Evropě minessängři),36 sepsal příručku, kterou nazval Edda. Název zřejmě pochází ze staroseverského slova odd, báseň, básnické umění. Protože již tehdy pohanské zvyky 35 STURLESSON, Snori. Edda. 1. vyd. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury a umění, 1962, str. 8 36 KADLEČKOVÁ, Helena. Soumrak bohů: Severské mýty a báje. 2.vyd. Praha: Aurora, 2008, str. 225–223

24 postupně upadaly, věnoval svoje básně právě této tématice. Inspiraci čerpal hlavně ze starých mytologických a hrdinských básní, které stále ještě tu a tam mezi lidem kolovaly, jejich původ a stáří už byly nejasné. Stojí zde otázka, do jaké míry byly tyto zdroje deformované. Snorri Sturluson čerpal ze dvou sbírek básní, které pocházejí z doby kolem devátého až jedenáctého století – jak vidíme, časové zařazení je poněkud vágní. Ani jedna sbírka již tehdy nebyla kompletní, některé příběhy a motivy tedy autor zřejmě domýšlel.37 Dalším zdrojem inspirace mu byly staré rytiny, které byly již tehdy archeologickými nálezy. Byly to runové kameny, zobrazující části jednotlivých mytologických příběhů, dále staré zdobené štíty, z nichž pravděpodobně čerpal inspiraci pro příběh o Thórovi na lovu hada Midgardsorma,38 dále to byly například staré tapiserie, které se dochovaly pouze částečně, doslova v útržcích.39 Snorri byl ale zavražděn a jeho poznatky sebral pro nás neznámý Islanďan, zřejmě Snorriho žák, který je zkomletoval a vydal jako sbírku, kterou nazýváme Mladší Edda (také Prozaická Edda nebo Snorriho Edda). Jeho poznámky ani rukopis se nezachovaly. Když pak byl ve třináctém století nalezen mladší opis originálu, domnívali se tehdejší učenci, především biskup Brynjólfur Sveinsson, že se jedná o předchůdce Snorriho Eddy a nově nalezené dílo tedy a nazvali Sasmundova (Saemundova) Edda podle Sasmunda Učeného. Dnes ale víme, že to byl jen učenecký omyl: sbírka pochází z období osmého až desátého století, ale Seamund žil až na přelomu století jedenáctého a dvanáctého (✝ 1133).40 Proto této sbírce říkáme dnes Starší (Poetická nebo Písňová Edda). Při porovnání je zřejmé, že z ní Snorri čerpal a roztříštěné příběhy a informace doplnil a uspořádal.41 Časový původ této sbírky je nejasný i vzhledem k rozmanitosti stavby veršů. Obě Eddy jsou veršované, je použit v tzv. neslovesný verš neboli fordislang, což je typicky germánská forma verše.42 Je třeba znovu připomenout, že sbírky vznikaly v pozdní fázi pohanské doby, musíme tedy předpokládat i jisté ovlivnění křesťanskou kulturou. Na druhou stranu, vzhledem k nápadné podobnosti severských a germánských bohů (historikové se domnívají, že pravlastí Germánů

37 O’DONOGHUE, Heather. From Agard to Valhalla: The Remarkable History of The Norse Myths. 1.vyd. Londýn: I. B. Tauris, 2008, str. 16. 38 O’DONOGHUE, Heather. From Agard to Valhalla: The Remarkable History of The Norse Myths. 1.vyd. Londýn: I. B. Tauris, 2008, str. 36 39 O’DONOGHUE, Heather. From Agard to Valhalla: The Remarkable History of The Norse Myths. 1.vyd. Londýn: I. B. Tauris, 2008, str. 12 40 STURLESSON, Snori. Edda. 1. vyd. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury a umění, 1962, str. 9 41 KADLEČKOVÁ, Helena. Soumrak bohů: Severské mýty a báje. 2.vyd. Praha: Aurora, 2008, str. 224 42 STURLESSON, Snori. Edda. 1. vyd. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury a umění, 1962, str. 1

25 byla právě Skandinávie), lze také najít ovlivnění křesťanské kultury severskou.43 Vzhledem k nedostatku dochovaného písemného materiálu zůstává tato teorie nepodloženou. Snorriho tvůrčí zásah je nejvíce patrný na porovnání s básní Völuspá. Je to pravděpodobně nejsložitější text Poetické Eddy, který líčí vznik světa, bohů, obrů, lidí a jiných bytostí. Popisuje zlatý věk bohů, který končí první vraždou mezi bohy, dále konec světa neboli Ragnarök a na závěr i nalezení nového klidu a pokoje na troskách světa starého. Celá píseň je vedena formou rozhovoru mezi bezejmennou vědmou a Ódinem, nejvyšším bohem skandinávského panteonu, jenž je zde oslovován jako Valföðr (význam jména ve staré norštině je otec zabitého). Valföðr se přišel poradit, jak zabránit konci světa, ale odchází zklamaný, s vědomím, že tomu zabránit nelze. Text Völuspá nenese příliš mnoho dějových informací. Dalo by se říci, že se jedná spíše o prolog sbírky. Události, o nichž se zde vypráví, jsou potom dále rozvedeny v jiných částech této Eddy. Například příběh o původu obrů, bohů, lidí, země je dále rozvinut v písni o Váftrudnim (Vafþrúðnismál), obrovi, k němuž se Ódin vydal po hádce se svou ženou Frigg. Píseň je opět zpracována formou rozhovoru, ve kterém se obr a bůh předhánějí ve vědomostech. Vyprávějí o vzniku obra Ymiho, z něhož se zrodili bohové a další bytosti, o tom, kterak ho bohové zabili a z jeho masa uhnětli zemi, z kostí hory, z lebky nebe. V písni o Grímnim (Grímnismál) se zase dozvídáme, kterak Ódin mučený králem Grímnim, vypráví o vzniku mraků z Ymiho mozku. O tom, kde se vzal obr Ymir se dozvídáme na konci písně o Váftrudnim, který líčí svou nejstarší vzpomínku na Ymiho otce. Zajímavé je, že není jednoznačné, zda to byla jeho smrt nebo narození – vzhledem k nejasnosti původu slova lúðr, které může znamenat kolébku nebo hrob, je interpretace celého úseku dvojznačná.44 Snorri zřejmě všechny tyto poznatky a své vlastní nápady poté spojil do úvodní kapitoly Gylfaginning. Vystupuje v ní opět Ódin v převleku. Je koncipována jako rozhovor Ódina s bytostmi Æsir, které jsou původem z Asie, nikoliv božské podstaty, jako v jiných textech. Ty zase popisují vznik Ymiho jako reakci, když se setkaly elementy vody a ohně ze světa Nilfheimu a Múspellu. Na rozdíl od Poetické Eddy se Sturlesson snaží zjemnit tragičnost některých příběhů ironickou nadsázkou, někdy až komickým zlehčováním, ale především zlidšťováním božských bytostí. To nijak neodporuje původním mytologickým představám a je to v souladu

43 KADLEČKOVÁ, Helena. Soumrak bohů: Severské mýty a báje. 2.vyd. Praha: Aurora, 2008, str. 226 44 O’DONOGHUE, Heather. From Agard to Valhalla: The Remarkable History of The Norse Myths. 1. vyd. Londýn: I. B. Tauris, 2008, str. 14

26 se starší předlohou, neboť severští bohové nebyli nesmrtelní, jen měli dar dlouhověkosti. Jinak měli stejné duševní a psychické nedokonalosti jako lidé.45 Hudebníky nejvíce inspiruje skladba Vědmina píseň, z níž nejčastěji citují. Tato kombinace způsobila, že se z této Eddy stalo něco jako bible vyznavačů starých bohů a z viking metalových písní se stala obdoba gregoriánských chorálů.

45 KADLEČKOVÁ, Helena. Soumrak bohů: Severské mýty a báje. 2. vyd. Praha: Aurora, 2008, str. 225

27 6. Interpretace a reflexe

V této kapitole se zaměřím na hlavní prostředky, pomocí nichž hudebníci reflektují severskou mytologii na obalech svých alb, při vystupování a také na to, jak interpretují eddycké texty ve své hudbě.

6.1 Ikonografie V dnešní době souvisí s hudební produkcí i vizuální prezentace. To se děje především prostřednictvím obalů a artbooků alb, vystupováním hudebníku a různých reklamních předmětů. Velmi důležité jsou v dnešní době také internetové stránky. Kapely se nejčastěji soustředí na obrazy ze života svých předků, na předkřesťanskou mytologickou tématiku nebo na obrazy severské krajiny, hor a hlavně pro sever typických fjordů. Z obalů alb často čiší vyloženě hypermaskulinní temné obrazy spojené s pozemským nebo nadpozemským bojem, kde ovšem inspirace vikingským obdobím není zcela přímá a korektní.46 Dominantní barvou prezentací je černá, podobně jako tomu je u většiny heavy metalových a hardrockovych předchůdců viking metalu.47 Nejvíce se soustředí na vyloženě vikingskou tématiku kapela Einherjer, které může po této stránce konkurovat snad jen Enslaved. Obě kapely používají v symbolice i reálně existující původní artefakty, jako je například přívěšek symbolizující Thórovo kladivo na obalech alb Leve Vikingånden (1995) a Far Far North (1997) (obr. 1 a 2), vyřezávaná hlava draka z přídě lodi nalezené v lodním hrobě v Osebergu v Norsku na obalu alba Dragons of the North (1996) (obr. 3). Poněkud originálněji se Einherjer projevili na obalu alba Odin Owns Ye All (1998) (obr. 4). Zde se jedná již o stylizaci, je tu vyobrazena jakoby vyřezávaná hlava Ódina s jedním okem, dvěma havrany Huginem a Muninem, okolo ní jsou ornamenty zvířat a výhonků připomínajících ty, které zdobí například roubený kostel v Urnes v Norsku. Kromě tradičních výtvarných symbolů a motivů se skupiny snaží využít svoji vlastní kreativitu, která se projevuje především ve zvýrazňování zmiňované maskulinity, agrese a stylu vikinských válečníků. Osobní stylizace členů skupin jde dokonce často tak daleko, že by se mnozí dali snadno zaměnit za tisíc let starého vikinského válečníka.

46TRAFFORD, Simon – PLUSKOWSKI, Aleks. Antihrist Superstars: The Viking in Hard Rock and Heavy Metal. In MARSHALL, David W.. Mass Market Medieval: Essays on the Middle Ages in Popular Culture. New York: McFarland & Co Inc, 2007, str. 65 47 WEINSEIN, Dana. Heavy Metal: The Music and Its Culture. 2. vyd. USA: Da Capo Press, 2000, str. 29

28 Na albu Eld (1997) (obr. 5) se zpěvák kapely Enslaved Grutle Kjellson stylizuje jako vikinský náčelník sedící na trůně zdobeném dračími hlavami ve stylu nálezů v hrobě v Gokstad v Norsku. V jedné ruce má meč, v druhé roh na pití a na krku velké Thórovo kladivo a kroužkovou zbroj. Ostatní členové kapely jsou vyobrazeni podobně v přiloženém v bookletu. Za povšimnutí na tomto albu stojí také název skupiny, graficky zpracovaný v zoomorfním stylu, který byl pro staré vikingy typickým. Opět se opakují i symboly Thórova kladiva a dračích hlav zakomponovaných do nápisu. Protože kapely často vyházejí z black metalu, dalším typickým motivem pro obaly alb viking metalových kapel je opozice vůči křesťanství. Za jedno z nejvýraznějších zpracování tohoto motivu lze vybrat přebal alba kapely Månegarm Vredens tid (2005) (obr. 6), kde je vyobrazen troll vybíhající z lesa a ničící roubený křesťanský kostelík. Tento troll má zřejmě symbolizovat boj proti vtírající se křesťanské víře. Uveďme ještě obal alba Hevets Vargar (2000) (obr. 7), kde je vyobrazen vikinský válečník vystupující z lodi a útočící na dva mnichy. Dalším často používaným motivem je konec světa neboli Ragnarök. Například na albu kapely Bathory Blood on Ice (1996) (obr. 8) můžeme vidět vyobrazení jednotlivých postav z této severské apokalypsy. Einherjeři vyjíždějí z Valhaly za doprovodu Ódina a Thóra, aby se utkali s armádou monster v čele s obrem Surturem vládnoucím ohnivému meči. To vše je na pozadí severské krajiny, která je barevně laděna do chladné modři, neboť podle severské mytologie konci světa předchází tříletá zima.48 Ragnarök je také oblíbeným námětem u skupiny Amon Amarth, objevuje se hned na několika jejich albech. Nejvýrazněji je motiv ztvárněn na albu Twilight of the Thunder God (2008) (obr. 9), kde je vyobrazení boha Thóra při osudovém souboji s hadem Midgardsormem na rozbouřeném moři, pozadí je zahaleno v ohni poslední bitvy. Následující album Surtur’s Rising (2010) má na přebalu boj posledních bojovníků s obrem Surturem, který drží obrovský planoucí meč, jímž má podle legend zapálit celý svět. Také na reklamních předmětech podporujících prodej alb, jako jsou různá trička, mikiny, nášivky, kšiltovky a další, se vikinská ikonografie využívá.49 Bývají nejčastěji použity přímo obrazy z obalů alb, nebo výrazný nápis – jméno skupiny – ve spojení s nějakým dalším vikinským nebo mytologickým výjevem, jako je Thórovo kladivo, Mjöllnir, vikinský válečník s lebkou místo hlavy, a podobně.

48 TRAFFORD, Simon – PLUSKOWSKI, Aleks. Antihrist Superstars: The Viking in Hard Rock and Heavy Metal. In MARSHALL, David W.. Mass Market Medieval: Essays on the Middle Ages in Popular Culture. New York: McFarland & Co Inc, 2007, str. 70–71 49 WEINSEIN, Dana. Heavy Metal: The Music and Its Culture. 2. vyd. USA: Da Capo Press, 2000, str. 29

29 6.2 Texty skladeb Deena Weinstein ve své práci rozděluje metalová témata na dva typy. První skupinu tvoří tematika dionýsovská (dyonisian themes), tedy ta, která oslavuje lásku, zejména fyzickou, alkohol, opiáty a podobně. Častější ale bývá skupina druhá, tematika chaosu (themes of chaos), která prezentuje nějakou formu konfliktu, násilí, destrukce, smrti nebo nějaké projevy společenských anomálií.50 Je logické, že vzhledem k povaze viking metalu se dionýsovským tématům hudebníci spíše vyhýbají a využívají ve svých textech ve větší míře témat druhé skupiny. Z mnoha možností jsem do této práce vybral texty kapely Enslaved, Einherjer a Amon Amarth, zejména proto, že každá z kapel přistupuje k interpretaci severské mytologie svým vlastním a jedinečným způsobem, jak již bylo výše zmíněno. Nyní se pokusím demonstrovat rozdílnosti přístupů na několika příkladech textů, jež jsou založeny na jednom stejném mytologickém příběhu. Nejprve si představíme vybrané části z eddyckých příběhů: bude stručně popsán mytologický příběh, pak bude rozebrán text metalové skladby.

6.2.1 Lokiho uvěznění a Ragnarök Tento příběh má dvě verze, které zásadním způsobem ovlivňují další dění v příběhu o konci světa. První verze uvěznění Lokiho je ze Starší Eddy. Ægi připravoval pro bohy pivo. Při jedné z hostin v jeho síni, která měla být místem klidu a míru, Loki zabil jednoho z Ægiho služebníků, protože se mu nelíbilo, jak ho ostatní bohové vychvalují. Pobouření bohové vyhnali Lokiho do hlubokého lesa. Ten se však vrátil, lstí se vkradl zpět na hostinu a obořil se na všechny ostatní bohy. Bohyně osočoval z cizoložství, nevynechal ani Ódina. Dobíral si všechny kvůli jejich nedostatkům. Přítrž těmto slovním útokům učinil až přicházející Thór, z něhož jediného měl Loki strach. Loki raději utekl, proměnil se v losa a ukryl se ve Frángském vodopádu. Ale tam ho bohové našli a připoutali ho ke skále v jeskyni střevy jeho vlastního syna Nara, druhého syna pak proměnili ve vlka. Nad hlavu Lokiho bohové umístili jedovatého hada tak, aby mu jed z hadových zubů kapal přímo do obličeje. Lokiho žena Sygin se nemohla dívat na utrpení svého muže, a tak u něj stála s miskou, do které lapala jed z hadích zubů. Když byla miska plná, musela běžet ven

50 WEINSEIN, Dana. Heavy Metal: The Music and Its Culture. 2. vyd. USA: Da Capo Press, 2000, str. 38

30 z jeskyně misku vyprázdnit, v té chvíli kapal Lokimu jed do obličeje a způsoboval mu takovou bolest, že sebou zmítal, až se země otřásala. Druhá verze příběhu je Snorri Sturlessonem zpracována jinak: Loki je připoután ke skále z naprosto jiného důvodu. Ten souvisí s koncem světa a Loki je v podstatě jeho strůjcem. Úvodní událostí Ragnaröku je smrt jednoho z asgårdských bohů. Jedná se o druhorozeného syna Ódina a Frigg jménem Baldr, jenž byl lidmi oslavován zejména díky své laskavosti a rozvážnosti jako bůh dobra a míru. Jeho smrt předcházejí sny, ve kterých Baldr vidí sebe sama na cestě do podsvětí. Baldr je těmito vidinami velmi zkroušený. Vševědoucí Ódin věděl, že události nelze zabránit, ale starostlivá matka Frigg, patronka mateřství, rodiny a manželství, se s tím nechtěla smířit, a tak požádala vše živé i neživé, aby dalo slib, že Baldrovi neublíží. Loki byl severským bohem lsti. Baldrovi nesmírně záviděl zdánlivou nesmrtelnost, a proto převlečen za stařenku přiměl Frigg, aby mu prozradila, zda opravdu není nic, co by Baldrovi ublížilo. Zjistil, že pouze jmelí Frigg nezavázala slibem, vyřezal z něj tedy šíp. Bohové se každý večer bavili tím, že Baldrovi nelze ublížit, házeli na něj různé předměty a zbraně. Loki využil příležitosti a podstrčil šíp ze jmelí slepému Baldrovu bratrovi Hödovi, aby se také pobavil a pomohl slepému zamířit. Tak byl Baldr zahuben. Lokiho však ostatní bohové odhalili jako strůjce podvodu. Loki utekl, skrýval se u vodopádu, kde byl polapen a spoután. Dále příběh pokračuje stejně jako ve Starší Eddě. Baldrova smrt byla pro obry důkazem, že bohové jsou zranitelní, a proto se rozhodli zaútočit. Hlavnímu útoku obrů předcházela tříletá zima bez slunce. Obrovská armáda obrů vedená obrem Surturem, jenž vládl ohnivým mečem, kterým má zapálit všech sedm světů i celý strom života, se vydala společně s armádou Podsvětí, vlkem Fenrirem a jeho bratrem hadem Midgradrsormem na poslední tažení proti bohům v Asgårdu. Ódin je zabit vlkem Fenrirem, Thór zahyne uštknut hadem a téměř celý panteon je pobit. Tak zanikl starý svět bohů. Z popela starého světa ale povstal nový život. Z bezpečného úkrytu v lese vyšli poslední dva lidé, Líf a jeho žena Lífþrasir. Vrátili se také Ódinovi přeživší synové Vídar a Válí, kteří se ujali obnovy země. Thórovi synové Magni a Módi se chopili otcova kladiva, ochrany rovnováhy. Slepý Hód se společně s Baldrem, který našel cestu z podsvětí, vrátili do Valhally, odkud budou na všechno dohlížet jako dříve jejich otec.

31 6.3 Lokiho uvěznění

6.3.1 Enslaved – I Linker Til Ragnarök51 Jedná se o druhou píseň z alba Blodhemn (1998). Název lze přeložit jako Spoután v řetězech, dokud nenastane Ragnarök. Autorem textu je zpěvák Grutle Kjellson a jedná se o jeden textů napsaných ve staré norštině. Text je složen formou monologu spoutaného Lokiho k bohům. Loki bohům vyhrožuje a upozorňuje je na nevyhnutelnost konce světa, kterou také ve stručnosti popisuje. Kjelson se při tvorbě textu evidentně inspiroval Sturlesonovou verzí příběhu, jen přidává severským bohům navíc lidské vlastnosti jako šílenství spojené se zoufalstvím mučeného muže. Eiteren drypp, jorda skakar Éter kape, země se třese Eg vrir meg i smerte, lenka til berget Třesu se v agonii, připoutaný k hoře

Eg er din angst, eg er din pine. Jsem tvůj strach, jsem tvoje utrpení Tema meg du freista, du fanga meg i garn. Zkusili jste mě zkrotit, chytili jste mne do sítě.

Eg let meg ikkje rokka, eg er kaos Já neustoupím, já jsem chaos, jsem vaším eg er din skam. zahanbením.

Eg er din øvste visdoms bror, Jsem vaše největší moudrost a váš nepřítel, og din fiende til din døyande dag. až do vašich posledních dnů.

Bunden eg er, men eg ler av deg. Spoután jsem, ale směji se vám. Tru ikkje eg er til for å tena deg. Nemyslete si, že jsem tu, abych vám sloužil. Eg er av ei verd du aldri (i ditt liv) kan skjøna, Jsem ze světa, který nemůžete pochopit, for eg er vondskap, eg er urkraft. protože já jsem Zlo, jsem hnací silou.

Úvod prvních dvou slok a konec poslední je zpíván mužským chorálním jednohlasem, který v prvních dvou případech přechází v black metalový řev, který dodává Lokiho výhrůžkám nádech opravdového hněvu. Text vychází spíše z rozšířené verze příběhu z Mladší Eddy, kde se Loki skrýval jednak ve vodopádu jako losos, ale také v rybářské chýši, kde pro ukrácení dlouhé chvíle splétal rybářskou síť. Když ale nastala noc a neviděl na práci, rozdělal si oheň, čímž se prozradil. 51 Enslaved. I Linker Til Ragnarök. In Blodhemn. Norsko: Osmose Productions. 1998

32 Když viděl, že se bohové blíží, hodil síť do ohně a proměnil se v rybu. Bohové ovšem podle jeho sítě upletli novou a do ní Lokiho chytili.

Ein dag skal me møtast på Vigridsletta. Jednoho dne se setkáme na planině Vígríd. Ein dag er eg fri for lenker og eiter. Jednoho dne, až budu zbaven pout a jedu. Den dagen vil du skjøna kvifor eg blei til, Toho dne pochopíte kvifor latteren gjallar i natta. důvod mého bytí. Den dagen skal me kjempa vår siste kamp, Proč můj smích se nese nocí og ta kvarandre av dage. toho dne naší poslední bitvy, na konci našich dnů. Sola svartnar, jord sig i hav på hummelen bleiknar bjarte stjerner Slunce zčerná a země upadne do něj Røyken velatr fra veldige bål statečné hvězdy utíkají z oblohy Høgt leikar flammen Kouř se valí z obrovských ohňů mot himmelen sjøl Plameny šlehají převysoko až k samotným Nebesům

Poslední sloka odkazuje k poslednímu boji mezi bohy a obry, který se odehraje na planině Vígrid. Zde téměř vše, co nezahyne v bitvě, zahyne v obrovských plamenech.

6.3.2 Einherjer – Ironbound52

Text napsal zpěvák kapely Frode Glesnes pro album Blot (2003).

Feel the taste of hate release its bitterness Cítit tu příchuť vzteku, vypustit tu hořkost Caught up in a place to face the fate Uvězněn na místě, abych čelil svému osudu From below taken, trapped and tied in chains Z podzemí vyloven, uvězněn a spoután Serpent spewing venom from above řetězy Had shora chrlí na mne jed The serpent never stop spitting out its searing venom Ten had nikdy nepřestane plivat svůj spalující Not for a minute, not for a moment jed Striving not to gasp Ani na minutu, ani na jediný moment Striving to surmount the pain Snažit se ani nedýchat

52 Einherjer. Ironbound. In Blot. Norsko: Tabu Recordings. 2003

33 Striving not to let the woman Snažit se překonat tu bolest know how much her brief run costs Snažit se nedat ženě najevo jak moc, moc mne její krátký běh stojí Ironbound – The Torture never stops Ironbound – Held hard, held in horror Spoután řetězy – Mučení nikdy nepřestává Ironbound – The Torture never stops Spoután řetězy – Držený pevně, držený Ironbound – Through bonds of blood hrůzou Spoután řetězy – Mučení nikdy nepřestává Spoután řetězy – Skrze pokrevní pouto

V tomto textu autor z příběhu akcentuje spíše stránky Lokiho uvězní spojené s utrpením. Nacházíme tu i více detailů o způsobu jeho uvěznění. Zmiňuje se zde úděl Lokiho ženy Sygin a více se upozorňuje na bolest, kterou hadův jed způsobuje.

Bound I am with bowels Torn from my kin Spoután jsem střevy svého rodu To bring the Torment closer to my eyes abych utrpení měl stále na očích Writhing in pain, causing quakes in chains Kroutím se v bolestech, způsobují Prepare the fall of all, I call to arms zemětřesení Připravuji se na pád všeho, povolávám do By my hand come the end and the chaos zbraně At my touch the green leaves withers Hurry to your end Mojí rukou nastane konec a chaos You who ween yourself so strong Pod mým dotykem i zelený list zbledne I feel a luring lust Pospěš ke svému konci to consume the ones who tamed me once Ty, který opěvuješ svoji sílu Cítím lákavý chtíč Oath-bound to Odin in blood but beware strávit ty, co mne svázali If in truth I am gut-bound to rocks Know that first and last I am Přísahou zavázaný Ódinovi v krvi, ale měj se Bringer of death and of doom na pozoru Pokud svázán střevy k skále jsem

Ironbound věz, že první a poslední jsem Nositel smrti a zkázy Spoután řetězy

34 Aluze na úděl Lokiho syna je poměrně zřejmá. Text opět pokračuje připomínkou konce světa – zmiňuje se, že Loki bude jedním ze strůjců Ragnaröku. Konec světa je v tomto případě tedy spíše jen naznačen.

6.3.3 Amon Amarth – Deciever of the Gods53 Jedná se o první píseň ze stejnojmenného alba (2013) a text je kolektivní prací celé skupiny.

Since I was born they have kept me down, Od narození mne drželi při zemi, They have forced me to conform. nutili mne přizpůsobit se. I will tear down their holy crown in a vengeful Já strhnu jejich svatou korunu ve thunder storm, mstivé bouři, pohrdám jejich krvavými spravedlivými I loathe their bloody righteous ways způsoby. It fills me with despise, Naplňuje mne to pohrdáním. Fuelling flames of violent rage, Pohaní to plameny zuřivého násilí, I will be their world's demise. stanu se smrtí jejich světa.

R R Asgård's always been my home Asgård byl vždy mým domovem But I'm of different blood Ale jsem jiné krve I will overthrow the throne Já svrhnu jejich trůn Deceiver Podvodník Deceiver of the gods Podvodník bohů

Loki se nikdy se zákony askårdských bohů příliš nesžil, což je v první sloce písně osvětleno aluzemi na jeho minulost. Text zmiňuje Lokiho časté problémy a neshody s bohy. Loki byl často strůjcem problémů, za které musel draze zaplatit. Například když se pokoušel kupčit s bohyní Freyou, aby zachránil vlastní kůži před silnějšími obry. Refrén potom zdůrazňuje další původ těchto konfliktů, že ačkoliv byl přijat mezi Ásy, byl pořád obr.

All this rage, and all this hate, Všechen ten hněv a všechna ta nenávist, It burns me deep inside, spaluje mne zevnitř, And still it is, the only thing, keeping me alive. ale pořád je to ta jediná věc držící mne při

53 Amon Amarth. Deciever of the Gods. In Deciever of the Gods Švédsko: Metal Blade. 2013

35 Dark ambition within my heart and it's aching životě. to break free Temná touha uvnitř srdce, The one true nature of my soul, the giant lives touží po svobodě. in me. Ta jediná pravá podstata mé duše, že obr žije ve mně.

Zde se jedná opět o připomínku Lokiho výhrůžek z jeskyně, kde byl uvězněn. Jak bylo již výše zmíněno, skupina Amon Amarth se ve svých textech eddyckými příběhy inspiruje jen volně. Spíše se snaží dát textům syrovější a brutálnější nádech, aby více korespondovaly s jejich hudebním projevem. Motiv Lokiho výhrůžek zcela této koncepci vyhovuje, ale není již dále rozvíjen – nenajdeme tu již žádné detaily o tom, kde a jak byl uvězněn. Akcentován je spíše Lokiho hněv a jeho charakter podvodníka, který pád Asgårdu plánoval již dlouho.

I I Kneel! Poklekněte! You all shall kneel to me! Vy všichni přede mnou pokleknete! Or death will set you free! Nebo vás stihne smrt! You all shall kneel to me! Vy všichni přede mnou pokleknete!

Fall! Padněte! You all shall fall to me! Vy všichni přede mnou padnete! Vengeance will be sweet! Pomsta bude sladká! You all shall fall to me! Vy všichni přede mnou padnete!

R R

Intermezzo evokuje proud invektiv uvězněného boha, připomíná scénu z mytologií lehce inspirovaného filmu Avengers, kde Loki vyhrožuje smrtí všem, kteří před ním nepokleknou.54

54 Avengers [film]. Režie Joss Whedon. USA. 2012

36 6.4 Ragnarök

6.4.1 Enslaved – One Thousand Years of Rain55 Autorem textu je opět zpěvák Grutle Kjelsson. Píseň je uvedena na nejnovějším albu In Times (2015).

Son of the earth, father of despair, lurking Syn země, otec zoufalosti, číhá. And ever searching to end his thirst Do nekonečna pátrá po konci své žízně Strength reborn in the streams of cold blood Síla znovuzrozená v proudech studené krve Son of the earth, father of rage, beneath Syn země, otec hněvu, schovaný dole hiding donekonečna se směje, když zasazeno je And ever smiling when the seed is planted sémě Hate paving the streets of gold Nenávistí dláždí ulice ze zlata

R R Long gone is the golden grace Dávno je pryč zlatý půvab Feeble beats from a frozen heart Slabě buší zmrzlé srdce Now glowing eyes in the pale face Teď září oči v prázdném obličeji The blind man cries in vain Zbytečně pláče slepý muž Long gone is the light of day Dávno je pryč světlo dne Searching the borders of sanity Pátrá po hranicích rozumu The children of tomorrow they slay Pobijí děti zítřka Their spirits entombed in rotten soil Ve shnilé zemi jejich duše je pohřbena

Tento text je spíše ukázkou nejnovějšího, filosofičtějšího přístupu kapely Enslaved k mytologii a vztahu ke křesťanství. Lokiho rodný původ je nejasný. Bývá považován za obra, někdy pouze za napůl obra. Někdy je synem obrů ledových, jindy zas obrů obyčejných. Proto se v textu zmiňuje syn, země se srdcem z ledu, který ve zlatých ulicích Asgårdu rozséval svojí zlobu. Motiv boje v tomto textu není myšlen jako zápas fyzický, jde tu o boj duševní, o boj víry. Loki představuje víru, která utiskovala po tisíc let vyznávání Ódina, a Ragnarök není myšlen jako konec světa jako takového, ale konec světa severských bohů. Slepý Ódin tedy pláče zbytečně, neboť tisíciletý déšť přinese potopu, po které přijde zima.

55 Enslaved. One Thousand Years of Rain. In In Times. Norsko: Nuclear Blast. 2015

37 Son of the earth, father of anxiety, amongst Syn země, otec úzkosti, us mezi námi And ever telling the tales of the righteous Do nekonečna vypráví příběhy Licking drops of sorrow from the lake of tears o spravedlnosti Son of the earth, father of treason, envy the Olizuje kapky zármutku z jezera slz beauty Syn země, otec zrady, závidí krásu And ever embracing the desperation Donekonečna přijímá zoufalství Hiding from the moonbeams, afraid to face Před měsíčním svitem se schovává, bojí se the wrath čelit hněvu

I I Wandering down the icy path Ledovou stezkou dolů prochází The sun is dying Slunce umírá No sadness found in the jester’s face Nelze najít smutek v obličeji šaška The sun is dying Slunce umírá The mother is crying Matka pláče

R R

Druhá sloka má opět podobný nádech jako ta první, ale následuje intermezzo, které opět zmiňuje příchod zimy, ztrátu slunce a matku Frigg plačící nad smrtí syna.

The winter is closing in Zima se blíží Like the grip of a war within Jako stisk války uvnitř Absence of light turning flesh to stone Světlo je pryč a tělo mění se v kámen A cosmic war and you stand alone Kosmická válka a ty stojíš sám

Brother killing brother Bratr zabíjí bratra Tales of honor becoming myth Děsivé příběhy mění se v mýty History written with axes and blood Dějiny psané sekerami a krví The wolf is howling at the gate Vlk už vyje u brány I I Breach the walls, relieve the pain, or be left in Prolom hradby, zbav se bolesti a nebo buď one thousand years of rain na pospas tisíciletému dešti

38 Třetí sloka má trochu jinou hudební strukturu. Textová stránka opět ohlašuje Ragnarök, opět připomíná zimu Fimbul a následnou válku, z jejíž hrůznosti se dnes stal již pouhý mýtus.56

6.4.2 Einherjer – Inferno57 Skladba pochází z již zmiňovaného alba Odin Owns Ye All (1998), je zařazena jako sedmá. Text je složen v angličtině.

Cold this night as you feel your fright Studený je nos když cítíš svůj strach The horns of doom resound Roh zkázy znovu zní White knight shines and you know why Bíle rytíř září a ty víš proč The sky burns the giants light Oblaka hoří světlem obrů Winter ends but what will come Zima končí, ale co přijde dál The wolf the serpent the end Vlk had konec This the time for You and I Toto je čas můj i tvůj All Einherjer are gathered to fight Všichni Einherjeři se scházejí do boje

R R See the ship from Helheim comes Vidím loď připlouvat z Helhaimu See the dead with Hel in front Vidím smrt s Hel na přídi I can't believe – Then the sun went down Nemohu uvěřit – pak padlo slunce Hear the roar – The wolves age Poslyš ten štěkot – věk vlčí The clink of sword – death's rage Skřípění mečů – smrti vztek Brothers shall be brothers bane Bratři budou bratrům prokletím In the end you kill in vein Nakonec bojuješ stejně pro nic Do you believe Věříš?

Zde jsou odkazy na konec světa mnohem jasnější. Příběh je vyprávěn v první osobě (vypravěč, zpěvák ztotožňujícího se jedním z Einherjerem) druhé osobě. Tento postup účinně vtahuje posluchače do děje.

56 Ivar Bjørnson[online]. c2015, poslední revize 2015 [cit. 28. 4. 2015]. Dostupné z 57 Einherjer. Inferno. In Odin Owns Ye All. Norsko: Century Media Records. 1998

39 První sloka opisuje, kterak jsou bojovníci ve Valhalle probuzeni tím, jak Heimdallr troubí na svůj roh Gjallarhorn a oznamuje tak útok na bohy, kterým končí tříletá zima. Bíle zářící rytíř je Ódin v plné zbroji, který je povede bohy do poslední bitvy. V refrénu společně s vlkem a hadem přijíždí i paní podsvětí Hel na svém korábu Naglfar, který postavila z nehtů nebožtíků. Znovu se objevuje připomínka konce světa, tedy konce světla, pádu slunce.

An old oak shakes and its wisdom too Starý jasan se třese a jeho moudrost též Waves are eager to feed Vlny jsou hladové Gods falls as men so do men Bohové umírají s lidmi stejně jako oni The children of Loke the same Stejně tak Lokiho děti Some will be missed some will not Někteří budou chybět jiní ne Some live forever in memory Někteří budou žít věčně jako vzpomínka The sun turns black as our mother drowns Slunce zčerná když se naše matka utopí The sky is touched by flames Plameny se dotýkají oblak

R R

Druhá sloka popisuje, jak pomalu skonává strom světů Yggdrasil, který se třese v kořenech, jak přichází velká voda, která pomohla Naglfaru vyplout z podsvětí, a jak utápí matku zem. Následuje souboj vedoucí k smrti asgårdskýh bohů, Lokiho dětí Fenrira a Midgardsorma i mužů. Zbytky světa hoří v obrovských plamenech.

Now death is the portion of all doomed men Teď smrt je porcí všem ztraceným mužům Shields clash and sharp swords bleed Štíty praskají a meče krvácejí Yggdrasil trembles it groans in woe Yggdrasil se třese sténá v neštěstí Red with spilt blood giants as gods Rudí jsou krví bohové i obři Garm howls at Gnipaheller Garm vyje v jeskyni Gnipaheller Fumes reek, into flames burst Páchnoucí výpary, v plamen propuknou The heavens split open Nebesa se rozestoupí Well, would you like to know more… Tak, chtěl bys vědět víc…

R R

40 Třetí sloka je víceméně opisem stejných událostí jen je přidána zmínka o psu Garmovi strážícímu podsvětí, jenž podléhá zraněním ve své jeskyni, kde ho zabil bůh Týr. Zajímavý je odkaz k Vědmině písni, konkrétně jejímu anglickému překladu, kde některé strofy anglického překladu končí právě větou: “Would you like to know more?”, což je v českém překladu Ladislava Hegera přeloženo slovy: „Ví někdo víc?”

6.4.3 Amon Amarth – Destroyer of the Universe58 Text písně z desátého alba s názvem Surtur Rising (2011) složil zpěvák Johan Hegg.

I rise up from muspelheim Povstanu z Muspelu My fury is sublime Moje zuřivost se vznáší The sword I bring burns violently Meč který nesu násilím plane With wild and lethal flames divokými a smrtícími plameny

I march against the asagods Pochoduji proti asgardským bohům To bring the end of time abych přinesl konec časů I am pure and endless pain Jsem čistá a nekonečná bolest And Surtur is my name A Surtur je moje jméno

R R See me rise, the mighty Surt Pohleďte, jak povstanu, mocný Surtur Destroyer of the universe Ničitel vesmíru Bringer of flames and endless hurt Nositel ohně a nekonečné bolesti Scorcher of men and earth Zapálím zemi a lid

Amon Amarth opět volí osvědčenou formu vyprávění v první osobě, což je pro jejich texty typickým znakem. V tomto případě je použit příběh o ohnivém obru Surturovi, který by se dal přirovnat k biblickému líčení jezdců Apokalypsy. Surturův příběh je ve zkratce popsán v úvodní části této kapitoly. První sloka i refrén textu písně vychází ze stejného základu.

Swordless Frey with horn in hand Frey bez meče jen s rohem vyzbrojen Rises to his final stand povstane k poslednímu boji He doesn't stand a single chance Nemá nejmenší šanci I'll split his living corpse in half Já rozetnu jeho živoucí tělo vedví

58 Amon Amarth. Destroyer of the Universe. In Surtur Rising. Švédsko: Metal Blade. 2011

41 And yet he stabbed me in the eye Ale přesto on bodnul mne hluboko He drove the horn in deep roh do oka mi vrazil The overwhelming, raging pain Ta zdrcující zuřivá bolest Is driving me insane mne dohání k šílenství

The waves of flames that Ty vlny ohně které I've unleashed will eat us all alive já jsem rozpoutal nás všechny sežerou The rage that burns within my heart zaživa Is uncontrolled and wild Ten vztek který hoří v mém srdci And now everything shall die je nekontrolovatelný a divoký Massive waves consume us all, the ocean is A všechno teď zemře released Obrovská vlna je vypuštěna a oceán nás Our dying world quakes underneath pohltí And sinks into the sea Náš umírající svět se třese zevnitř And now nothing will survive! a potápí se do moře Extinction waits for everyone A nic už nepřežije For gods and men alike Vyhubení čeká každého When all are gone of the old world stejně tak bohy i muže A new one will arise Když všichni budou sprovozeni ze starého pak svět nový povstane 2xR 2xR

Obrovi se stane osudným souboj s bohem Freyem, patronem plodnosti a prosperity, který daroval svůj meč jako věno obryni, do které se bezhlavě zamiloval. Tento meč byl vedle Thórova kladiva a Ódinova oštěpu jednou s nejmocnějších zbraní bohů, ale i bez něj dokázal Frey obra skolit rohem, který mu vrazil do oka. Obr však také Freye smrtelně zranil a zapálil ohnivým mečem celý svět. Oheň uhasil až příchod velkého přílivu. V tomto textu vycházel Hegg zřejmě z kombinace obou eddyckých povídek. Ani v jedné se nedočteme o smrti ohnivého obra ale pouze o tom, že jeho plameny budou uhašeny mořem, před tím, než se několik přeživších bytosti vrátí do světa lidí i bohů. Je tedy vidět, že přístup ke kulturnímu dědictví a k mytologii je u některých kapel v něčem diametrálně odlišný, jako je přístup k interpretacím textů, ale v jiných věcech zase velmi podobný jako je reprezentace kultury formou vystupování, obalů alb a podobně. Nicméně

42 laickému posluchači dávají všechny poměrně jasný a víceméně přesný náhled na to, co se nám ze severské mytologie dochovalo. Jen těžko lze dokázat, co z mytologických Edd je domyšlené, jaké byly původní příběhy. Viking metalové skupiny se vesměs drží těchto předloh a snaží se je nedeformovat více, než je potřeba v rámci lyrického projevu, v některých případech dokonce aplikovat mytologické výjevy na jejich vizi problémů moderní doby a společnosti.

43 7. Závěr

Hudební žánry jsou vymezovány a určovány spíše nahrávacími společnostmi a konzumenty hudby. Sama skupina může jen málo ovlivnit, do jakého žánru bude zařazována. Viking Metal je hudební subžánr, který je nejčastěji začleňován k black metalu, ale jsou zde i jiná zařazení, například k folk metalu a heavy metalu. Komerčně nejúspěšnější skupina současného viking metalu Amon Amarth je po čistě hudební stránce death metal. Viking metal je odnož, která se vyděluje na základě nikoli složky hudební, ale jde spíše o rozlišení v oblasti písňových textů a vnějškové prezentace skupiny. Je to především inspirace severskou mytologií a odkazem dávné pohanské kultury. To vedlo ze začátku k zařazování těchto kapel do heathen metalu nebo pegan metalu. Jejich vliv na hudební scénu byl ale natolik významný a jejich projevy tak osobité, že se pro ně vžilo označení viking metal. Počátky viking metalu lze sice hledat již u prvních heavy metalových kapel jako byly Led Zeppelin, nebo u mladších heavy metalových Iron Maiden. Tyto a další skupiny se čas od času inspirovaly spíše ojediněle severskou mytologií, nebyl to zatím zájem hlubší, nejednalo se stále, abych tak řekl, o programové směřování skupiny. V tomto období ještě nemůžeme hovořit o specifickém subžánru. Opravdové počátky viking metalu jako subžánru se váží ke Skandinávii a jsou úzce propojeny se skandinávskou black metalovou scénou. Black metal sice svou tvorbou definovala americká skupina Venom (a dala mu i název svým stejnojmenným albem), ale v zemích severní Evropy se tomuto hudebnímu stylu dařilo a stále daří daleko lépe než kdekoliv jinde na světě. Zde vzniklé kapely začaly postupně dávat black metalu takovou podobu, jakou známe dnes, a to jak po hudební stránce, tak textové, obecně určily i způsob prezentace (vizáž hudebníků a jejich vystupování). To vše bylo provázeno také vyznáváním Satana. Tímto způsobem se black metalová scéna distancovala od křesťanství. Typické pro black metal je používání extravagantního makeupu, nebo dokonce sebepoškozování při vystoupeních. Svým vystupováním mimo koncertní scénu, různými společenskými excesy, mezi něž patřily i závažné trestné činy jako pálení kostelů a vraždy, se vyznačovala zájmena kapela Mayhem. Její členové představovali ve své době jedny z předních black metalových umělců. Do značné míry ovlivnili nejen názory svých posluchačů, ale i mínění věřené, které si vytvořilo k black metalu velmi negativní vztah. Tato extrémní, negativní pověst však rozšířila obecné povědomí o skandinávské metalové scéně i za hranice skandinávských zemí a díky ní se začali zdejší hudebníci více prosazovat nejprve v Evropě a později po celém světě.

44 Metaloví hudebníci podlehli také silnému sociálně národnímu uvědomění, ke kterému se přiznávali někdy až v extrémně pravicových formách. Příliš nedobrá pověst a extrémní projevy spojované s black metalem nakonec způsobily i to, že švédská kapela Bathory začala hledat jiné inspirační zdroje. Našla je národní historii. Do opozice s křesťanstvím u nich vstoupil panteon severských germánských bohů, zejména nejvyšší bůh Ódin. Tím byl sice odstraněn extrémní satanistický výraz, ale zároveň se otevřel prostor pro jinou formu šíření pravicové filosofie. Prvních několik písniček skupiny Bathory inspirovaných severskou mytologií na albu Blood Fire Death z roku 1988 rozpoutalo nečekaný zájem o národní kulturní dědictví severu. Po nečekaném úspěchu navázala skupina na tento nový výrazný trend dvěma dalšími alby s podobnou tematikou. Ačkoliv se mělo jednat pouze o jednu trilogii, tlak fanoušků byl takový, že se k tematice kapela vrátila ještě několikrát. Největší boom viking metalu je spojen s norskou formací Enslaved, která se od samého počátku inspiruje téměř výhradně starými severskými příběhy, ve středověku sepsanými do sbírek zvaných Mladší a Starší Edda. V případě Enslaved můžeme tedy hovořit o první čistě viking metalové skupině. Vikinské tematice kapela Enslaved přizpůsobovala nejen texty svých písní. Vikinská ikonografie se u ní objevuje v celé prezentaci. Jsou to nejen o živá vystoupení, ale také webové stránky pro fanoušky, obaly alb, dále celá škála podpůrných marketingových prostředků jako drobné fanouškovské předměty a módní doplňky. Po vydání alba Vikingligr Veldi v roce 1994 se rozpoutala ještě větší vlna zájmu o severskou mytologii, někteří fanoušci přešli dokonce z původně povrchního zájmu k hlubšímu studiu starých forem severských jazyků a historie. Kapely se projevují nejen prostřednictví textů a hudby ale své názory a historickou vikinskou ikonografii uplatňují zejména na obalech svých alb. Typickými symboly v tomto ohledu bývají věrná vyobrazení autentických nálezů z doby vikinských válečníků, nejčastěji to je přívěsek ve tvaru Thórova kladiva nebo dračí hlava z přídí drakkarů, také se často používají ornamenty původních vikinských ozdobných dřevořezeb, rytiny z runových kamenů a štítů. Typická je stylizace členů kapel do podob vikinských válečníku nejen na fotkách alb, ale také na pódiích. Hudebníci se zdobí replikami vikinských přívěsků, používají repliky rohů na pití zavěšovaných u pasu, chrániče předloktí nebo drátěné košile. Dalším charakteristickým rysem viking metalu je používání motivu boje s cizím náboženstvím, což je tedy především křesťanství. V historii skutečně docházelo při christianizaci k boření pohanských svatyň a zakazování pohanských praktik pod trestem smrti. Tato témata jsou viking metalovými kapelami také často interpretována a dále posouvána do polohy souboje současnosti, kdy stará náboženství vedou odvetný úder proti křesťanství.

45 Co se samotné severské mytologie týká, není mnoho původních pramenů, z nichž by mohli hudebníci čerpat. V podstatě se dochovaly pouze dva spisy, které nějakým způsobem zachycují mytologické příběhy tohoto náboženství a báje o hrdinech ze starých dob. Jedná se o Starší neboli Poetickou Eddu a Mladší neboli Prozaickou, též Snorriho Eddu, pojmenovanou podle jejího autora Snorriho Sturlesona. Původ té první je kladen do osmého až desátého století našeho letopočtu, druhá sbírka je díky jiným historickým záznamům o autorovi datována do třináctého století. Obě dvě sbírky pocházejí z Islandu, který byl, jak známo objeven a osídlen norskými vikingy. Vzhledem k velké izolovanosti tohoto ostrova se zde více a lépe něž jinde podařilo zachovat severskou pohanskou kulturu a náboženství. Také Island byl christianizován, bylo to však později než na kontinentu. Islandští křesťané byli vůči vůči vyznavačům starých pohanských božstev mnohem tolerantnější a nevedli proti nim větší represe. Příběhy se tedy mohly šířit dále, ale většinou pouze formou ústní lidové slovesnosti. Docházelo k deformaci příběhů, kolovaly různé varianty, jednotlivé složky příběhů se vzájemně mísily a ovlivňovaly, takže je dnes už téměř nemožné určit jejich stáří. Středověký učenec Snorri Sturleson vyprávěné příběhy sebral, doplnil o další, které se zachovaly jiným způsobem (na runových kamenech, válečnických štítech, tapisériích a podobně) a zapsal. Měl pravděpodobně k dispozici i takzvanou Poetickou Eddu, starší dílo neznámého autora. (Poetická Edda se též nazývá Edda Seasmundova). Ačkoli bylo Snorriho dílo zamýšleno jako příručka, studijní materiál pro skaldy, potulné islandské pěvce, má vysokou uměleckou hodnotu. Autor nepořídil jen prostý zápis slyšeného, ale sám do příběhů dal mnoho ze své vlastní fantazie. Ani v tomto díle nemůžeme vyloučit vliv křesťanství, neboť autor osobně křesťanství vyznával. Není už patrné, co (a zda vůbec) si autor vypůjčil z bible, neboť jeho původní poznámky se nedochovaly. Po Sturlesonově smrti zřejmě některý z jeho žáků mistrovy poznámky utřídil a zapsal. Tak vznikla takzvaná Prozická Edda. Hudebníci jako jsou třeba Enslaved nebo Einherjer se v Eddách často inspirují, dokonce z nich přímo citují. Otevírají tak svému publiku úplně jiný svět než jejich black metaloví kolegové. Skupina Enslaved byla nejednou označena norskými médii jako nositelé kulturního dědictví. Toto dědictví se nyní kapelám daří šířit nejen ve skandinávských zemích, dnes se viking metal stal celosvětovým fenoménem. Tento subžánr stačil zakořenit například v Anglii, Německu, Itálii, Španělsku ale také v České republice. Viking metal přijali za své i mnozí lidé, kteří se snaží o návrat některých starých hodnot, typických pro život ve Skandinávii před více než tisíci lety. Znovu začali uctívat staré bohy

46 jako Frey, Ódin a Thór, kteří tvoří nejvyšší trojici, vracejí se k některým již téměř zapomenutým tradicím a pohanským rituálům. Toto nové náboženské hnutí vzniklo v Americe v šedesátých letech dvacátého století v souvislosti s hippies a je pro něj charakteristická touha po návratu k přírodě, snaha žít život v souladu s přírodou a jejími zákony. Podobné hodnoty jsou blízké i mnohým viking metalovým kapelám. Ty se sice brání jakémukoli náboženskému podtextu, ale ódinismus zcela nezavrhují. Kultura viking metalových kapel je spojena s činností skupin historického šermu a dalších fantasy zájmových skupin, které se inspirují často v knihách J.R.R. Tolkiena, jenž se sám při při tvorbě Pána prstenů obracel do světa severské mytologie a staré germánské literatury. Této provázanosti vděčí mnozí metaloví hudebníci za svůj vzestup, protože právě tyto skupiny lidí jim pomáhají tvořit show ve vikinském stylu na různých festivalech. Viking metalový hudební projev je do velké míry ovlivněn heavy metalovou hudbou, z níž se vydělily i jiné subžánry jako black metal a death metal. Hudební složka se vyznačuje velkou rolí elektrické kytary. Chce-li být viking metalový kytarista úspěšný, musí především zvládnout náročné kytarové techniky,a také si musí dobře osvojit ovládání elektronických kytarových zesilovačů a jejich kombinaci se zkreslujícími efekty. Každá skupina se snaží nalézt unikátní výsledný zvuk kytary, pomocí něhož ji lze snadno identifikovat mezi jinými. K typickým prvkům patří také nestandardní podladění kytarových strun o několik půltónů níže oproti klasickému ladění. Kytara je obvykle doprovázena zpěvem a tyto obě složky mají stejně důležitý význam. Až na výjimky je zpěv ve viking metalových kapelách doménou mužů. Pro způsoby hlasového projevu se vžily anglické názvy growl a scream, tedy bručení a křik. Oba jsou často hluboko posazené, můžeme hovořit až o hrdelního charakteru zpěvu. Doprovodnou linku kytaře a hlasu tvoří elektrická basová kytara a bicí souprava. Bicí souprava bývá poměrně složitá. Bubeník musí zvládnout typické metalové postupy: rychlé používání dvou basových bubnů nebo dvojšlapky a velmi rychlé střídání vířivého bubnu s činely. Způsob interpretace viking metalových skupin je různý, ale v zásadě můžeme stanovit tři modely. Tyto modely lze porovnat na základě výkladu několika textů a eddyckých básní s námětem, Ragnaröku, konce světa. První je model kapely Enslaved, která se snaží zůstat co nejvíce věrná předlohám, a proto ve svých textech často přímo cituje (většinou z Poetické Eddy). Skupina používá i starou norštinu. Mytologické příběhy interpretují více skrytým způsobem, písně mívají nějakou skrytou myšlenku, či smysl. Většinou se tyto skryté myšlenky dotýkají konfliktu s názory

47 křesťanských církví, reflektují negativa dneška jako pád do stereotypů moderní doby nebo ztráta zájmů o vyšší morální hodnoty. Druhým modelem je kapela Einherjer. Ta se stejně jako Enslaved snaží co nejvíce držet předlohy, také u ní lze najít texty, které jsou přímo úryvkem z Eddy. Texty nenesou obvykle hluboké myšlenky ani nevyjadřují politické názory – jsou to jen parafráze eddyckého textu. Skupina sama osobě nemá zájem vyjadřovat se ke společenským hodnotám současnosti, pouze se snaží navodit atmosféru starých časů. U posluchačů kapel Einherjer a Enslaved se předpokládá určitá znalost mytologie, hrdinských příběhů a historie vikinských národů. Je nezbytná pro pochopení určitých reflexí a hlavně přirovnání, která ve své tvorbě kapely využívají. Posledním a nejednodušším modelem je přístup švédské skupiny Amon Amarth. Tato kapela se nesnaží předávat posluchačům nějaká moudra, ale ani se nesnaží navodit atmosféru staré doby. Jejich texty jsou více agresivní, nejvíc korespondují s death metalovým projevem. Atmosféra vikinských výprav, bojů, bohů je ideální pro chaoticky vystavěné texty, kterých se kapela drží celou svou kariéru. Jejich texty jsou lépe uchopitelné i pro nezasvěceného posluchače, neboť se vyhýbají detailu. Široké mezinárodní publikum má kapela také proto, že všechny texty jsou v angličtině s minimálním množstvím vsuvek ve švédštině. Amon Amarth je komerčně nejúspěšnější kapelou tohoto subžánru na světě a stala se v podstatě synonymem viking metalu.

48 Resumé

Vikinskou tématiku v hudbě lze najít od Richarda Wagnera přes Led Zeppelin až po Iron Maiden. Viking metal jako takový má ovšem kořeny ve skandinávském black a death metalu, kde hudebníci postavili, namísto Satana, do opozice vůči Kristu mytologického boha Ódina. Hlavní inspirací těchto kapel jsou mytologické texty Poetická a Prozaická Edda pocházející z 8. až 12. století. První takovou kapelou byla švédská black metalová skupina Bathory, ale prvním čistě viking metalovým počinem byli norští Enslaved, kteří svým unikátním přístupem rozpoutali o tento subžánr metalové hudby, jenž je definován nikoli hudebním projevem, ale čistě po lyrické stránce, nečekaný zájem. Předmětem mého zkoumání kapel byli právě Enslaved, kteří předlohu interpretují buď doslovně a často v původním znění, nebo reflektují problémy moderní doby pomocí výjevů ze severské mytologie. Skupina Einherjer čerpá ve svých textech také pokud možno co nejpřesněji z předlohy, jen s občasnými parafrázemi a s více detaily, zatímco Amon Amarth dodržují spíše postup vymýšlení, domýšlení a romantizování doby severských válečníků a jejich bohů.

Resume EN The origins of the Viking based topics in music could be found in Richard Wagner's, Led Zeppelin's or Iron Maiden's lyrics. Viking metal has it's origins in Scandinavian black and death metal music, where the local musicians, instead of Satan, placed the mythological god Ódin as the opposition against Christ. The main inspiration of those bands are mytological texts called Poetic and Prose Eddas from around 8th to 12th century. The first of those bands was Swedish black metal band Bathory, but first truly Viking matel band was Norwegian band Enslaved, whose unique approach to their music ignited an unexpected interest in Viking metal, which is defined by its lyrics and not by musical aspects. The subject of this research was Enslaved, whose interpretation is often literal and even in the original language, or they reflect problems of moder age through the instances from Nordic mythology. Another band Einherjer has a similar precise approch to their lyrics with more details, whereas Amon Amarth stick more to their own imagination and romantic attitude towards the worriors of the north and their gods.

49 Seznam vyobrazení

Obr. 1

Einherjer. Leve Vikingånden. Norsko: Necromatic Gallery/Damnation, 1995

Obr. 2

Einherjer. Far Far North. Norsko: Century Media, 1997

50 Obr. 3

Einherjer. Dragons of the North. Norsko: Napal Records, 1996

Obr. 4

Einherjer. Odin Owns Ye All. Norsko: Century Media, 1998

51 Obr. 5

Enslaved. Eld. Norsko: Osmose, 1998

Obr. 6

Månegarm. Vredens Tid. Švédsko: Displeased Records, 2005

52 Obr. 7

Månegarm. Hevets vargar. Švédsko: Displeased Records, 2000

Obr. 8

Bathory. Blood On Ice. Švédsko: Black Mark Production, 1996

53 Obr. 9

Amon Amarth, Twilight of the Thunder God. Švédsko: Metal Blade Records, 2008

54 Bibliografie

Until The Light Takes Us [film]. Režie Aaron AITES – Audrey EWELL. USA. 2008

HEESCH, Florian. Metal for Nordic Man? Amon Amarth’s Representation of Vikings. In SCOTT, W. R. Niall. The Metal Void: First Gathering. Oxford: Inter-Discipinary Press, 2010

KADLEČKOVÁ, Helena. Soumrak bohů: Severské mýty a báje. 2.vyd. Praha: Aurora, 2008

KAHN-HARRIS, Keith. Extrem Metal: Music and Culture on the Edge. Oxford – USA: Berg, 2007

LANTOROVÁ, Petra. Kdo byli Vikingové? [heslo]. Vikingové (JARO 2015) [online kurz]. [cit. 25.4.2015]. Dostupné z

LUCAS, Caroline. White Power, Black Metal and Me: Reflections on Compocing the Nation. In Skandinavian Metal Attack. HILL Rosmary. SPRACKLEN, Karl.. Oxford: Inter-Discipinary Press, 2010

MULVANY, Aron Patrik. Reawakening Pride Once Lost: Indigenity and European Folk Metal. Connecticut: Wesleyan University. 2000

O’DONOGHUE, Heather. From Agard to Valhalla: The Remarkable History of The Norse Myths. 1.vyd. Londýn: I. B. Tauris, 2008

STURLESSON, Snori. Edda. 1. vyd. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury a umění, 1962

TRAFFORD, Simon – PLUSKOWSKI, Aleks. Antihrist Superstars: The Viking in Hard Rock and Heavy Metal. In MARSHALL, David W.. Mass Market Medieval: Essays on the Middle Ages in Popular Culture. New York: McFarland & Co Inc, 2007

VON HELDEN Imke, Barbarians and Literature: Viking Metal and It’s Links to Old Norse Mythology. In SCOTT, W. R. Niall. The Metal Void: First Gathering. Oxford: Inter-Discipinary Press, 2010

VON HELDEN Imke, Skandinavian Metal Attack. In HILL Rosmary. SPRACKLEN, Karl. Heavy Metal Fundametalism: Music, Metal, Politics. Oxford: Inter-Discipinary Press, 2010

WEINSEIN, Dana. Heavy Metal: The Music and Its Culture. 2. vyd. USA: Da Capo Press, 2000

55 Diskografie

Amon Amarth. Deciever of the Gods. Švédsko: Metal Blade. 2013

Amon Amarth. Surtur Rising. Švédsko: Metal Blade. 2011

Einherjer. Blot. Norsko: Tabu Recordings. 2003

Einherjer. Odin Owns Ye All. Norsko: Century Media Records. 1998

Enslaved. Blodhemn. Norsko: Osmose Productions. 1998

Enslaved. In Times. Norsko: Nuclear Blast. 2015

56