priloha obalec prytovy new:priloha obalec prytovy 1/22/10 1:23 PM Stránka 1

PŘÍLOHA

Zaschlý terminální výhon po napadení obalečem Lyrovitá deformace jako následek poškození termi- Neodrůstající borovice opakovaně poškozovaná prýtovým nálu žírem obaleče žírem (zničena je většina pupenů)

zde obvykle možné nalézt předivo, kukly či jejich jejich zavedení do lesního provozu v první polovi- v českých zemích. - Lesnický průvodce č. 3/1991, exuvie, případně alespoň otvor, kudy došlo k výle- ně 90. let minulého století se však od této metody 37+30 str. tu imaga (pokud byla housenka parazitována, býva- postupně upustilo. Novotný J. & Zúbrik M. (eds.) 2004: Biotickí jí ve vyžraném prostoru patrné její zbytky, příp. škodcovia lesov Slovenska. - Polnochem, i kokon parazitoida). Bratislava, 208 str. (str. 60–61). Následně se napadení projevuje vznikem defor- OCHRANNÁ OPATŘENÍ Pfeffer A. (ed.) 1954: Lesnická zoologie II. mací, resp. tvorbou bajonetovitých, lyrovitých nebo - SZN, Praha, 622 str. (str. 192–193). hnízdovitých tvarů vrcholků korun. Opakovaným Využití preventivních opatření, např. formou Švestka M. a kol. 1996: Praktické metody poškozováním vznikají v terminálních partiích výsadby jiných dřevin v místech chronického výsky- v ochraně lesa. - Silva Regina, Praha, 309 str. (str. korun zahuštěné kartáčovité shluky výhonů tu obaleče, nebývá možné vzhledem k charakteru 61–64). a dochází k zpomalování růstu a krnění celých poškozovaných lokalit (chudé písčité půdy). Schröder D. 1978: (part) - In napadených stromků. Přímá obrana je velmi náročná a obtížná, zejmé- Schwenke W. (ed.): Die Forstschädlinge Europas. Podobně jako obaleč prýtový poškozují borovi- na pokud jde o přesnou signalizaci (načasování) III. Band. Schmetterlinge. - Paul Parey, Hamburg ce i další druhy rodu , především pak zásahu. Ten by měl být proveden v jarním období und Berlin, 467 str. (str. 109–131). obaleč R. pinicolana, případně i několik jiných v termínu, kdy housenky přecházejí do nových Szujecki A. 1995: Entomologia lesna II. motýlů z rodů Blastesthia a Exoteleia. V jednotli- pupenů. Aby byl zásah dostatečně účinný, je - SGGW, Warszawa, 408 str. (str. 124–126). vých případech může být tedy správné přiřazení potřebné volit dávku přípravku na horní hranici pří- poškození k původci obtížné, při silném výskytu pustnosti a v některých případech jej i opakovat poškození se však v naprosté většině případů jedná (i tak zásah nemusí dosáhnout požadované účin- Autor: o napadení obalečem prýtovým. Do určité míry lze nosti). Při vlastním výběru přípravku a způsobu napadení také zaměnit se sosnokrutem působeným aplikace je potřebné se řídit platným Seznamem Jan Liška rzí Melampsora pinitorqua Rostr. registrovaných přípravků na ochranu rostlin, který vydává Státní rostlinolékařská správa Brno. VÚLHM Jíloviště-Strnady Protože penetrační insekticidy nejsou v současnos- 156 04 Praha 5 - Zbraslav KONTROLNÍ METODY ti schválené k použití, v úvahu připadají především tel.: 257 892 201, 602 298 804 přípravky na bázi pyrethroidů. Zásah insekticidy e-mail: [email protected] Kontrola a prognóza výskytu je u tohoto druhu proti rojícím se imágům není přípustný. V malém velmi obtížná a v současné době se stále praktikuje rozsahu lze také využít mechanické ničení napade- Foto: archiv ochrany lesa VÚLHM především okulárním zhodnocením stupně napade- ných pupenů. (P. Kapitola, J. Liška) ní podle množství poškozených terminálních, popř. K přímé obraně (k vychytávání samečků nebo bočních pupenů na zkoumané ploše. Kritické počty k jejich dezorientaci) lze teoreticky využít také syn- Foto na titulní straně: nelze schematicky stanovit, neboť jsou výrazně tetický pohlavní atraktant, v našich podmínkách se Borová kultura - typické prostředí pro výskyt odvislé od zdravotního stavu napadených výsadeb však k tomuto způsobu zatím nepřikročilo, a tak jej obaleče prýtového; či mlazin. Uvádí se, že za hranici, při jejímž pře- nelze ani prakticky doporučit. dospělec obaleče v klidové poloze. kročení je možné uvažovat o potřebě obranného zásahu, lze považovat napadení více než 10 % ter- minálních pupenů. S ohledem na obtížnost a znač- VYBRANÁ LITERATURA nou problematičnost přímé obrany (viz dále) jde však spíše o teoretický předpoklad. Křístek J. & Urban J. 2004: Lesnická entomo- U obaleče prýtového je znám a uměle produko- logie. - Academia, Praha, 445 str. (str. 177-178). ván pohlavní atraktant, takže je možné tento druh Liška J., Píchová V., Knížek M., Hochmut R. monitorovat také pomocí feromonových pastí. Po 1991: Přehled výskytu lesních hmyzích škůdců

IV LESNICKÁ PRÁCE 9/2004 priloha obalec prytovy new:priloha obalec prytovy 1/22/10 1:23 PM Stránka 2

Obaleč prýtový Rhyacionia buoliana D. & Sch. priloha obalec prytovy new:priloha obalec prytovy 1/22/10 1:23 PM Stránka II

PŘÍLOHA

Dospělci obalečů rodu Rhyacionia:

R. buoliana (Denis & Schiffermüller, 1775) R. pinicolana (Doubleday, 1850) R. pinivorana (Lienig & Zeller, 1846)

R. duplana (Hübner, 1813) R. piniana (Herrich-Schäffer, 1851) R. hafneri (Rebel, 1937)

ÚVOD rozšířen do řady oblastí, takže dnes lze již obtížně Vajíčko je velmi malé, oválné, zhruba 1 mm přesněji rekonstruovat původní areálové hranice. dlouhé a 0,7 mm široké; po vykladení světle žluté, Obaleč prýtový - Rhyacionia buoliana (Denis Byl dokonce zavlečen do Severní i Jižní Ameriky, později hnědne a nabývá barvy podobné pupeno- & Schiffermüller, 1775) náleží mezi motýly kde se adaptoval na domácí druhy borovic a působí vým obalům či pochvám jehlic borovice (krycí () čeledi obalečovitých (). zde citelná poškození. zbarvení). Obalečovití představují u nás i v podmínkách celé V českých zemích je všeobecně rozšířen od Larva (housenka) je po vylíhnutí žlutavě hnědá, Evropy jednu z nejpočetnějších čeledí motýlů, nížin do horských poloh, s těžištěm výskytu v níži- asi 2 mm dlouhá; dospělá je zbarvena tmavěji s čer- obsahující přes 900 druhů (v českých zemích bylo nách a pahorkatinách. Mezi nejvíce ohrožované nohnědou až černou hlavou a štítem; dosahuje až 21 doposud zjištěno kolem 500 druhů). Poměrně znač- oblasti v minulosti náleželo v Čechách především mm délky. ná část z nich se vyvíjí na dřevinách, a proto se mezi středočeské a východočeské Polabí a Třeboňská Kukla je červenohnědá, kolem 18 mm dlouhá, nimi nachází mnoho lesnicky významných druhů. pánev, na Moravě a ve Slezsku pak střední a dolní na hlavové části s drobným trnem, který slouží Samotný rod Rhyacionia (Hübner, 1825) je Podyjí a Pomoraví (Dolnomoravský úval); převáž- k protržení zámotku. v Evropě reprezentován celkem 9 druhy, z nichž ně tedy jde o porosty na písčitých půdách. V sou- Dospělec je v klidové poloze dlouhý 12 až 15 mm, 5 bylo zjištěno u nás a prokázání výskytu dalšího časnosti se poškození objevuje i na dalších mís- rozpětí křídel dosahuje 18 až 23 mm. Přední kříd- lze očekávat (jde o následující druhy: Rhyacionia tech, i když intenzita obvykle není tak vysoká jako la jsou cihlově červená s příčným stříbřitým vln- buoliana Denis & Schiffermüller, 1775; R. pinico- dříve. kováním, zadní hnědavě šedá. Pohlavní dvojtvár- lana Doubleday, 1850; R. pinivorana Lienig & Obaleč prýtový je ve většině středoevropských nost není příliš vyvinuta, samičky jsou obvykle Zeller, 1846; R. duplana Hübner, 1813; R. piniana zemí považován za význačného škůdce borových poněkud větší a mají robustnější zadeček. Herrich-Schäffer, 1851 a o očekávaný druh R. haf- výsadeb a mlazin; z dobových zpráv z minulosti neri Rebel, 1937). vyplývá, že tomu tak bylo i v dřívějších obdobích. Ve starší lesnické literatuře lze nalézt obaleče Největší poškození působí na půdách nižších bonit ZPŮSOB ŽIVOTA prýtového též jako obaleče Buolova, zpravidla pod v oblastech s nedostatečnými srážkami. V našich latinským názvem Evetria buoliana Schiff. podmínkách je možno si učinit rámcovou předsta- Hlavní živnou rostlinou obaleče prýtového je vu o rozsahu jeho škodlivého výskytu v posledních u nás borovice lesní, v menší míře i introdukova- 40 letech na základě hlášení lesního provozu. Z hlá- ná borovice černá. Borovice kleč, borovice blatka ZEMĚPISNÉ ROZŠÍŘENÍ šení vyplývá, že v období 1963–2003 bylo evido- a vysazované exotické druhy trpí napadením mno- A LESNICKÝ VÝZNAM váno kolem 1700 ha silně poškozených ploch hem méně, resp. obvykle napadány nejsou. Jak již (v ročním průměru tedy necelých 50 ha). bylo uvedeno, v oblastech, kde došlo k zavlečení Oblast přirozeného rozšíření obaleče prýtového obaleče prýtového, se tento druh dokázal adapto- zahrnuje většinu evropského kontinentu, chybí pře- vat na domácí borovice a působí na nich značná devším v severnějších oblastech (např. ve POPIS VÝVOJOVÝCH STADIÍ poškození. Skandinávii zhruba od 60. stupně severní šířky), Obaleč prýtový má v našich podmínkách jednu kde je jeho výskyt limitován především abiotický- Obaleč prýtový náleží jako všichni motýli do generaci v roce. Dospělci se líhnou a rojí od začát- mi parametry prostředí (povětrnostními vlivy). Na skupiny hmyzu s proměnou dokonalou - během ku června do konce července, s maximem výskytu východ zasahuje až do prostoru střední Volhy a již- vývoje jedné generace se spolu se stadiem dospěl- na konci června. Samečkové se v průměru líhnou ního Uralu, resp. jihozápadní Sibiře. V důsledku ce (imágem) vystřídají tři nedospělá stadia (vajíč- o několik dní dříve a vyhledávají neoplodněné lesnického hospodaření byl ale jeho výskyt uměle ko, larva a kukla). samičky vydávající feromonový signál. Rojení pro-

II LESNICKÁ PRÁCE 9/2004 priloha obalec prytovy new:priloha obalec prytovy 1/22/10 1:23 PM Stránka III

PŘÍLOHA

bíhá od pozdně odpoledních hodin do počátku noci. parazitoidů a predátorů. Vajíčka jsou napadána lečem často trpí porosty vystavené intenzivní imis- Obě pohlaví nepřijímají během života žádnou potra- drobněnkami rodu Trichogramma (Trichogram- ní zátěži v blízkosti silných zdrojů znečištění. vu. Oplodněné samičky vykladou během dvou až matidae), u larev parazituje mnoho druhů blano- Z hospodářského hlediska spočívá škodlivost třech týdnů 100–150 vajíček. Ke kladení dochází křídlých z čeledí lumkovitých (Ichneumonidae) žírů především v napadání terminálních pupenů jednotlivě, především na šupiny pupenů a báze jeh- a lumčíkovitých (Braconidae), uváděny jsou též a následné tvorbě deformovaných náhradních os. lic. Po zhruba dvou týdnech se z vajíček líhnou hou- dvoukřídlí čeledi kuklicovitých (). Také Vyžírání bočních pupenů fyziologicky stromky senky, které se zavrtávají do bází jehlic a několik jich kukly jsou vystaveny parazitaci, i když zpravidla oslabuje a snižuje jejich růst. K úplnému zastavení vyžírají z trubicovitého vaku, umístěného mezi bází nižší. Celková procenta parazitace a predace se odrůstání však dochází jen výjimečně, a to na jehlice a letorostem. Po druhém svlékání housenky v literatuře značně různí, uváděny jsou až hodnoty nevhodných stanovištích, kde jsou borovice pri- vyhledávají boční pupeny, do kterých se zavrtávají převyšující 50 %. Larvy a kukly postihují také růz- márně silně oslabené. a vyžírají je (proti zalití pryskyřicí se brání tvorbou ná onemocnění, především houbového a virového Žírem obaleče nejvíce trpí porosty ve věku 8–12 jemného přediva). Do podzimu vyžerou obvykle původu. let, později dochází k jeho snižování, což souvisí několik bočních pupenů a v posledním z nich přezi- Důležitější role v omezování populační hustoty mimo jiné i s postupným zmenšováním pupenů mují (ve 3. nebo 4. instaru). Na jaře se koncem břez- obaleče prýtového však bývá připisována povětr- stárnoucích stromků. Více jsou postihovány mezer- na až počátkem dubna přemisťují do prostoru termi- nostním vlivům, především déletrvajícím nízkým naté stejnorodé mlaziny na slunečných a závětrných nálních pupenů, které při jejich růstu vyžírají teplotám během zimního období (uvádí se rozmezí místech rovinatých terénů než zapojené a smíšené a dokončují v nich vývoj (obvykle během konce -20 až -30°C), případně časným nebo pozdním mra- porosty na svazích. května až první poloviny června). V místě požerku zům v podzimním a jarním období. Působení těchto se také kuklí, přičemž kukly jsou orientovány hla- vlivů může způsobovat mortalitu převyšující 90 %. vovou částí směrem k apikální části zasychajícího SYMPTOMY POŠKOZENÍ pupenu či zakrnělého a obvykle i deformovaného výhonu. Po období dvou až třech týdnů se z kukel POPULAČNÍ DYNAMIKA Napadení obalečem prýtovým je charakteristic- líhnou motýli, přičemž při líhnutí dochází k částeč- A ŠKODLIVOST ké. Pupeny v terminálních partiích stromků na jaře nému vysunutí kukly ze substrátu. neraší nebo se rašící výhony opožďují v růstu, zava- Obaleč prýtový má schopnost se výrazně pře- dají, kroutí se a ohýbají. Často je možno přitom množovat a jeho gradace mohou mít chronický cha- pozorovat na bázích výrony pryskyřice. Při jejich PŘIROZENÍ NEPŘÁTELÉ rakter. Gradace se však zpravidla nevyskytují ploš- odlomení je patrné, že jsou uvnitř vyžrány, přičemž A DALŠÍ OMEZUJÍCÍ VLIVY ně, ale jsou vázány na určité, rozsahem omezené nevyrašené pupeny bývají vyžrány celé (někdy lokality, v našich podmínkách nejčastěji v oblas- i více najednou), částečně vyrašené a zavadající pak Komplex přirozených nepřátel obaleče prýtové- tech s výskytem chudých písčitých půd. V literatu- mají vyžranou bazální část. V jarním období je ho je pestrý, v literatuře se uvádějí desítky druhů ře se rovněž uvádí, že chronickým poškozením oba- v požerku možno zastihnout housenky, později je

Vzrostlá housenka ve vyžraném výhonu borovice Kukla v zápředku po odlomení svrchní části napadeného pupenu (výhonu)

Celkový vzhled kukly po vyjmutí z požerku Samička na borové větvičce

9/2004 LESNICKÁ PRÁCE III