Rusko Na Konci Osmnáctého a Počátku Devatenáctého Století Očima Britských Cestovatelů a Reverendů
Total Page:16
File Type:pdf, Size:1020Kb
Masarykova univerzita Filozofická fakulta Historický ústav Kristýna Jašková Rusko na konci osmnáctého a počátku devatenáctého století očima britských cestovatelů a reverendů Disertační práce Vedoucí práce: doc. PhDr. Radomír Vlček, CSc. Brno 2012 Prohlašuji, ţe jsem disertační práci vypracovala samostatně za pouţití uvedených pramenů a literatury. V Brně 9. dubna 2012 ……………………………………. 2 Na tomto místě bych chtěla poděkovat především svému školiteli doc. PhDr. Radomíru Vlčkovi, CSc. nejen za trpělivou pomoc a odborné konzultace, ale rovněţ za umoţnění zahraničních stáţí spojených s mým studiem. Dále bych ráda vyjádřila svůj dík Dr. Stephenu Lovellovi (z King‟s College London) a Dr. Victoru N. Borisenkovi (z univerzity v Sankt Petěrburgu), kteří mi poskytli podnětné rady. 3 OBSAH 1 ÚVOD ............................................................................................................... 6 1.1 KONCEPCE PRÁCE ............................................................................................................ 7 1.2 ZDROJE A JEJICH ZPRACOVÁNÍ ....................................................................................... 10 2 EVROPSKÁ POLITIKA NA POZADÍ BRITSKO-RUSKÉHO „SBLIŢOVÁNÍ“ ......... 17 2.1 MOCNOSTI NA POČÁTKU EVROPSKÉHO KONFLIKTU ....................................................... 17 2.2 NA CESTĚ K MÍRU V AMIENS .......................................................................................... 20 2.3 ZFORMOVÁNÍ A ROZPAD TŘETÍ PROTIFRANCOUZSKÉ KOALICE ....................................... 25 3 KULTURNĚ-SPOLEČENSKÉ VAZBY ................................................................ 32 3.1 PRVNÍ KONTAKT SE ZÁPADEM ....................................................................................... 34 3.2 RUSKÁ PERCEPCE BRITSKÉHO SVĚTA ............................................................................. 37 4 OBRAZ RUSKA V BRITSKÝCH CESTOPISECH ................................................. 46 4.1 RANÁ FÁZE BRITSKÉHO ZÁJMU O RUSKO ....................................................................... 46 4.2 OBJEVOVÁNÍ VÝCHODU ................................................................................................ 54 4.3 IMPERÁTOR A JEHO ŠLECHTA ......................................................................................... 74 4.3.1 Nová ruská aristokracie ............................................................................................ 74 4.3.2 Car z Boží milosti ...................................................................................................... 80 4.4 RUSKÁ DUŠE .................................................................................................................. 88 4.4.1 Impérium a národní identita ..................................................................................... 91 4.4.2 Rus, tedy pravoslavný ............................................................................................... 96 4.4.3 Ruský člověk ............................................................................................................ 101 4.4.4 Fenomén ruského divadla ....................................................................................... 110 4.5 KOLOS JMÉNEM RUSKO ............................................................................................... 114 4.5.1 Města versus venkov ............................................................................................... 115 4.5.2 Obchod a nevolné hospodářství .............................................................................. 120 5 BRITŠTÍ REVERENDI – ZPROSTŘEDKOVATELÉ VÝCHODNÍ KULTURY ........ 127 5.1 STŘET ZÁJMŮ – VOLBA REVERENDA V SANKT PETĚRBURGU ....................................... 129 5.2 PRAVOSLAVNÁ CÍRKEV ................................................................................................ 134 4 5.3 SPOLEČNOST A HISTORIE RUSKA ................................................................................. 140 5.4 SPISOVATELÉ A EXISTENCE RUSKÉ LITERATURY .......................................................... 145 6 OSOBNOSTI V KULTUŘE A POLITICE NA PŘELOMU OSMNÁCTÉHO A DEVATENÁCTÉHO STOLETÍ ............................................................................... 153 7 ZÁVĚR .......................................................................................................... 182 8 PRAMENY A LITERATURA ............................................................................ 190 8.1 RUKOPISNÉ PRAMENY .................................................................................................. 190 8.2 EDICE PRAMENŮ .......................................................................................................... 190 8.3 PUBLIKOVANÉ CESTOPISY ........................................................................................... 191 8.4 DOBOVÁ LITERATURA ................................................................................................. 193 8.5 DOBOVÁ PERIODIKA .................................................................................................... 194 8.6 ENCYKLOPEDICKÉ PŘÍRUČKY ...................................................................................... 194 8.7 VÝBĚROVÁ LITERATURA ............................................................................................. 195 8.8 INTERNETOVÉ ZDROJE ................................................................................................. 203 9 SUMMARY .................................................................................................... 204 5 1 ÚVOD Velká Británie a Rusko – dvě impéria, dvě hrdé mocnosti ohraničující území Evropy, jedna ze západu a druhá z východu. Z hlediska historického země, které podstatným způsobem spoluvytvářely světové dějiny. Ne jinak tomu bylo v politicky a sociálně přelomovém období – na konci osmnáctého a na počátku devatenáctého století, kdy jejich úloha a vzájemný vztah určovaly chod budoucích událostí, jejichţ dopad se pak projevil nejen na nich samotných, ale zasáhl nesmazatelně do uspořádání celé tehdejší Evropy. Vedle kontaktů diplomatických byly a jsou vţdy na poli mezinárodních vztahů neméně důleţité rovněţ kontakty kulturní. V napjatých či válečných dobách můţe pak vyznívat problematika kulturně-společenských vazeb mnohem kontrastněji neţ ve stavu politické stability a rovnováhy. Z tohoto důvodu se právě přelom osmnáctého a devatenáctého století jeví jako etapa velice příhodná ke studiu kulturních vazeb mezi Ruskem a Británií, zvláště pak britského vnímání carského impéria prostřednictvím konkrétních osobností oné doby. Po celé osmnácté století a během první čtvrtiny devatenáctého století se Rusko diplomacií svých panovníků přiklánělo k západní Evropě. Dělo se tak velmi pozvolna a často i váhavě v duchu politického nepochopení ze strany zástupců ruské šlechty. Seznamování Evropy s carským impériem začínalo nesměle a nesystematicky. Styk Ruska se Západem byl zpočátku nepatrný a země šla svou vlastní cestou, a to velmi pomalou. Sporadické kontakty se omezovaly pouze na oblast politických a mocenských zájmů. Teprve Petr I. Veliký otevřel příslovečné „okno do Evropy“ a nejen v ohledu hospodářském, ekonomickém, ale také kulturním hledal evropské vzory. Se změnou postoje ruského cara nahlédlo nejen Rusko do Evropy, ale také Evropa do Ruska. Naznačený proces trval celé osmnácté století. S východním carstvím se pozvolna hlouběji seznamovaly evropské mocnosti, Británii nevyjímaje. V první polovině osmnáctého století docházelo spíše ke kontaktům ryze diplomatickým či obchodním. Ve druhé polovině a především na sklonku století se jiţ vazby Britů s ruskou říší prohlubovaly. Do značné míry byly podmíněny politickými událostmi a aktuálním vojenským postupem proti společnému nepříteli – Francii. Avšak stále rostoucí počet zpráv o kulturním světě Ruska svědčil rovněţ o skutečné oblibě země neopírající se zdaleka pouze o velmocenské zájmy. 6 Vazby k Rusku se staly dokonce tak silnými, ţe britský reverend London King Pitt mohl v říjnu 1799 ve svém listu prohlásit: „Pouta, která Velkou Británii váţí k ruskému impériu, jsou tvořena přirozeně a neporušitelné spojenectví těchto národů by mohlo čelit skoro celému spojenému světu.“1 Problematika pohledu Británie na Rusko na konci osmnáctého a počátku devatenáctého století právě v onom kulturním a společenském ohledu představuje hlavní úhel pozornosti předkládané práce. Či přesněji: disertační práce zkoumá přínos určitých skupin Britů k utváření a směřování britského vnímání ruského světa. Předmět studia spočívá v hledání odpovědí na definované otázky: Ze kterých konkrétních událostí osmnáctého století vycházel na obou stranách stále rozpracovávaný a rozvíjený obraz britsko-ruských vztahů, jenţ aţ do století devatenáctého rostl a prohluboval se? Za jaké politické situace vznikaly a byly následně publikovány zprávy přicházející z Ruska do Británie? Jakou cestou, ale především s jakým obsahem se tyto informace šířily? A které aspekty ruského ţivota britské návštěvníky upoutaly především a proč? V čem se lišil okruh zájmů britských pozorovatelů a co je naopak spojovalo? Lze informace předloţené britskému čtenáři kriticky ohodnotit či alespoň do určité míry objektivně posoudit? A otázka snad nejpodstatnější: Byl zájem Britů o ruskou společnost, kulturu či literaturu přímo ovlivněn událostmi dané doby a závisel na sloţitých a proměnlivých diplomatických vztazích přelomu osmnáctého a devatenáctého století? 1.1 Koncepce práce Záměrem koncepce a struktury disertační práce bylo co nejpřehledněji