DRUHÁ ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2012
Spolufinancováno z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj
www.strukturalni-fondy.cz/iop
DRUHÁ ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2012
TEXTOVÁ ČÁST
Prosinec 2012
1 DRUHÁ ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2012
Zadavatel Město Lovosice Školní 407/2, 410 30 Lovosice
Pořizovatel Městský úřad Lovosice Odbor stavebního úřadu a územního plánování Školní 407/2, 410 30 Lovosice Zodpovědná osoba: Martin Jaroš
Zhotovitel Městský úřad Lovosice Odbor stavebního úřadu a územního plánování Školní 407/2, 410 30 Lovosice Zodpovědná osoba: Martin Jaroš
2 DRUHÁ ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2012
Obsah 1. Základní údaje ...... 4 1.1 Pojetí udrţitelného rozvoje ...... 4 1.2 Podklady ...... 5 1.2.1 Údaje od poskytovatelů ...... 5 1.2.2 Zjištění z průzkumů v území ...... 6 1.2.3 Další dostupné informace ...... 7 2. Stav a vývoj území správního obvodu ORP Lovosice...... 9 2.1 Základní údaje o území ...... 9 2.1.1 Poloha, rozloha, administrativní členění a sídelní struktura ...... 9 2.1.2 Širší vztahy území ...... 11 2.2 Environmentální pilíř ...... 13 2.2.1 Horninové prostředí a geologie ...... 13 2.2.2 Hygienické aspekty ţivotního prostředí ...... 16 2.2.3 Vodní reţim ...... 20 2.2.4 Ochrana přírody, krajiny a památek ...... 24 2.2.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa ...... 28 2.3 Pilíř sociální soudrţnosti ...... 33 2.3.1 Obyvatelstvo ...... 33 2.3.2 Bydlení ...... 40 2.3.3 Dopravní infrastruktura ...... 44 2.3.4 Technická infrastruktura ...... 55 2.4 Ekonomický pilíř...... 58 2.4.1 Regionální ekonomika ...... 58 2.4.2 Trh práce ...... 61 3. SWOT analýzy ...... 65 4. Vyhodnocení vyváţenosti vztahu územních podmínek pro příznivé ţivotní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudrţnost společenství obyvatel území ...... 70 5. Problémy k řešení v územně plánovací dokumentaci ...... 72 5.1 Environmentální pilíř ...... 72 5.2 Sociální pilíř ...... 73 5.3 Ekonomický pilíř...... 74 5.4 Souhrnná SWOT analýza ...... 75
3 DRUHÁ ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2012
1. Základní údaje
1.1 Pojetí udrţitelného rozvoje Udrţitelný rozvoj je v legislativě pro oblast územního plánování vnímán jako „rozvoj spočívající ve vyváţeném vztahu územních podmínek pro příznivé ţivotní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudrţnost společenství obyvatel v území a který uspokojuje potřeby současné generace a generací budoucích” 1 . Tomuto přístupu se podřizuje zpracování územně analytických podkladů a územně plánovací dokumentace po stránce věcné i formální. Uvedená definice udrţitelného rozvoje území vychází zčásti z klasické a široce přijaté definice Komise OSN pro ţivotní prostředí a rozvoj z roku 1987, která povaţuje rozvoj za udrţitelný tehdy, naplní-li potřeby současné generace, aniţ by ohrozil moţnosti naplnit potřeby příštích generací. Definice udrţitelného rozvoje zaloţená na pojmu „potřeby příštích generací“ však naráţí na problém, jak tyto budoucí potřeby při současné dynamice vývoje ve všech oblastech lidského ţivota definovat. Příkladem mohou být představy, které panovaly o realitě první dekády 21. století v šedesátých a sedmdesátých letech století dvacátého ve srovnání se současným stavem. Obsah pojmu udrţitelný rozvoj se během uplynulých dvaceti let vyvíjel. Světový summit o udrţitelném rozvoji (Johannesburg 2002), zdůraznil, ţe cílem je takový rozvoj, který zajistí rovnováhu mezi třemi základními pilíři: sociálním, ekonomickým a environmentálním, jak symbolicky vyjádřilo jeho heslo: lidé, planeta, prosperita. Podstatou udrţitelnosti je naplnění tří základních cílů: - sociální rozvoj, který respektuje potřeby všech; - účinná ochrana ţivotního prostředí a šetrné vyuţívání přírodních zdrojů; - udrţení vysoké a stabilní úrovně ekonomického růstu a zaměstnanosti. Tato definice obsahuje těţko uchopitelný pojem „potřeby všech“, coţ v podstatě znemoţňuje její pouţitelnost. Pro praktické pouţití v oblasti plánování rozvoje bylo nutno nalézt operativní tvar, který by umoţnil jednoduchým způsobem alespoň posuzovat, zda vývoj směřuje k udrţitelnosti, nebo se od ní vzdaluje. Je zřejmé, ţe tento tvar je do značné míry zjednodušením reality, s nímţ je při posuzování udrţitelnosti nutno počítat. Vymezení prakticky pouţitelného tvaru vychází z faktu, ţe prostor, jeţ je předmětem zájmu (město, kraj, země), je dynamickým systémem (resp. jeho součástí). U kaţdého systému je klíčovou charakteristikou rovnováha. Systém, který je schopen zachovat rovnováhu, je udrţitelný, systém, který se vzdaluje od rovnováhy, se dříve či později zhroutí, respektive se přesune do jiného rovnováţného stavu. Nerovnováţné systémy existují pouze díky externí „intervenci“ zajišťující jejich přetrvávání. V oblasti územního plánování a udrţitelného rozvoje území je cílem snaha o dosaţení co nejvyšší dynamické rovnováhy mezi územními podmínkami pro příznivé ţivotní prostředí (dále téţ „environmentální pilíř“), pro soudrţnost společenství obyvatel (dále téţ „sociální pilíř“) a pro hospodářský rozvoj (dále téţ „ekonomický pilíř“). Názorným a snadno srozumitelným vyjádřením ideální rovnováhy je rovnostranný trojúhelník.
Podmínky pro příznivé ţivotní prostředí (environmentálí pilíř)
Podmínky pro hospodářský rozvoj Podmínky pro soudrţnost společenství (ekonomický pilíř) obyvatel (sociální pilíř)
1 § 18 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
4 DRUHÁ ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2012
Podstatným krokem je definovat, co je to vyváţenost vztahu jednotlivých pilířů. Z logiky územního rozvoje a územního plánování vyplývá, ţe není moţné na všechna území pohlíţet stejně a poţadovat jakousi unifikovanou podobu prostoru. Je zřejmé, ţe město Lovosice a sousední obce mají jiné problémy z hlediska udrţitelného rozvoje, neţ např. obec Lkáň. V Lovosicích nepatří mezi základní problémy neexistence kanalizace, či vybavenosti pro vzdělávání. Naopak zde nelze uvaţovat o radikální změně struktury krajiny a dosaţení koeficientu ekologické stability jako ve venkovských sídlech . Je tedy jasné, ţe na rovnováhu či vyváţenost nemůţeme pohlíţet jako na rovnocennost. Rovnostranný trojúhelník uvedený výše je tedy spíše symbolem neţ reálně dosaţitelným stavem. Analýzy stavu a vývoje území a vyváţenosti jednotlivých pilířů, tak jak jasou vyţadovány platnou legislativou v oblasti územního plánování, musí být prováděny vţdy z úhlu poţadovaného ţádoucího stavu území, k němuţ má rozvoj směřovat.
1.2 Podklady Druhá úplná aktualizace územně analytických podkladů pro správní obvod obce s rozšířenou působností Lovosice byla pořízena v souladu s ustanovením § 28 odst. (1) a (2) a ustanovením § 27 odst. (2) zákona č.183/2006 Sb., zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějšíchpředpisů. Pořizovatel územně analytických podkladů: Městský úřad Lovosice. Zpracovatel územně analytických podkladů: Městký úřad Lovosice, odbor stavebního úřadu a územního plánování Územně analytické podklady správního obvodu obcí s rozšířenou působností Lovosice byly zpracovány v souladu s poţadavky: o Zákona č.183/2006 Sb., zákon o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (stavební zákon). o Prováděcí vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Při zpracování druhé úplné aktualizaci byly vyuţity doporučení a závěry z výkladového semináře pořádaného Ministerstevm pro místní rozvoj ve spolupráci s Ústavem územního rozvoje (19.6. 2012 Praha) a další podklady zpracované Ústavem územního rozvoje. Pro zpracování byly pouţity údaje o území od poskytovatelů, zjištění z průzkumů v území včetně údajů z územních plánů obcí a další dostupné informace.
1.2.1 Údaje od poskytovatelů Údaje o území od poskytovatelů představují jevy podle přílohy č. 1a vyhlášky č. 500/2006 Sb. Údaje od poskytovatelů jsou zpracovány v datové podobě v GIS v poţadované struktuře datového modelu. V analytické podobě jsou údaje od poskytovatelů zpracovány ve výkresech č. 1 – 3 (podklady pro rozbor udrţitelného rozvoje území) a ve výkresu č. 4 a v textové části. Poskytovatelé nesou za tyto údaje zodpovědnost (§ 27, odst. 3 stavebního zákona), kterou potvrzují v pasportu údajů o území. Z tohoto důvodu zhotovitel do těchto údajů při jejich zpracování nezasahoval zasahovat. V datech, ve výkresech i v textové části se objevuje několik nedostatků souvisejících s rozsahem a kvalitou dat od poskytovatelů.
5 DRUHÁ ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2012
1.2.2 Zjištění z průzkumů v území Zjištění z průzkumů v území zahrnují údaje nad rámec dat poskytovaných poskytovateli. Jedná se o následující jevy: - zastavěné území; - plochy výroby; - plochy občanského vybavení; - plochy k obnově nebo opětovnému vyuţití znehodnoceného území; - zastavitelná plocha; - ostatní veřejná infrastruktura; - jiná ochranná pásma; - urbanistické hodnoty; - ochranné pásmo hřbitova, krematoria; - region lidové architektury; - historicky významná stavba, soubor; - architektonicky cenná stavba; - významná stavební dominanta; - místo významné události; - významný vyhlídkový bod; - jiné záměry Zjištění z průzkumů jsou shodně jako údaje od poskytovatelů zpracovány v datové podobě v GIS v poţadované struktuře datového modelu. V analytické podobě jsou zjištění z průzkumů obsaţena ve výkresech č. 1 – 3 (podklady pro rozbor udrţitelného rozvoje území) a ve výkresu č. 4 (rozbor udrţitelného rozvoje území) a v textové části.
Přehled o územních plánech a dalších podkladech pro vymezení zastavěného území v jednotlivých obcích uvádí tabulka č. 1.2.2. Tabulka č. 1.2.2 – Přehled dostupných územních plánů a dalších podkladů v obcích v ORP Lovosice v době zpracování 2. aktualizace ÚAP ORP Lovosice Vymezení zastavěného Obec Platný ÚPD ÚP dle nového SZ území Černiv ano ano ano Čiţkovice ano ne (probíhá projednávání) ano Děčany ano ano ano Dlaţkovice ne ne (probíhá projednávání) ano Evaň ano ano ano Chodovlice ne ne ano Chotěšov ano ne ano Chotiměř ne ne (probíhá projednávání) ne Jenčice ano ano ano Keblice ano Ne ano Klapý ne ne (probíhá projednávání) ano Křesín ano ano ano Lhotka nad Labem ano ne (probíhá projednávání) ano Libochovice ano ano ano Lkáň ano ne ano Lovosice ano ano ano
6 DRUHÁ ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2012
Tabulka č. 1.2.2 – Přehled dostupných územních plánů a dalších podkladů v obcích v ORP Lovosice v době zpracování 2. aktualizace ÚAP ORP Lovosice Vymezení zastavěného Obec Platný ÚPD ÚP dle nového SZ území Lukavec ano ne (probíhá projednávání) ano Malé Ţernoseky ano ano ano Podsedice ne ne ano Prackovice nad Labem ano ne (probíhá projednávání) ano Radovesice ano ne (probíhá projednávání) ano Sedlec ano ano ano Siřejovice ano ano ano Slatina ano ano ano Sulejovice ano ne (probíhá projednávání) ano Třebenice ano ne ano Třebívlice ano ne ano Úpohlavy ne ne ano Velemín ano ano ano Vchynice ano ano ano Vlastislav ano ano ano Vrbičany Ano ano ano
1.2.3 Další dostupné informace Jako další podklady pro zpracování 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů (ÚAP) byly vyuţity informace a data z databází a publikací Českého statistického úřadu, Českého hydrometeorologického ústavu, Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky, Ministerstva ţivotního prostředí České republiky, Agentury CENIA, České geologické sluţby, Národního památkového ústavu, Výzkumného ústavu vodohospodářského TGM, Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů a dalších institucí. Cenným zdrojem informací byly téţ publikace vydávané obcemi, www stránky obcí, turistické internetové portály, turistické mapy a v neposlední řadě téţ informace od pořizovatele.
7 DRUHÁ ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2012
ČÁST I. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŢITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
8 DRUHÁ ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2012
2. Stav a vývoj území správního obvodu ORP Lovosice
2.1 Základní údaje o území 2.1.1 Poloha, rozloha, administrativní členění a sídelní struktura Správní obvod obce s rozšířenou působností Lovosice (dále téţ “ORP Lovosice”) leţí v severních Čechách, ve střední části Ústeckého kraje. Severní část ORP Lovosice leţí v chráněné krajinné oblasti České středohoří, jiţní část správního obvodu je součástí Dolního Poohří. ORP Lovosice sousedí se správními obvody ORP Ústí nad Labem (sever), Litoměřice (východ), Roudnice nad Labem (jihovýchod), Louny (jihozápad), Bílina (severozápad) a Teplice (sever). Rozloha ORP Lovosice je 26 160 ha (261,6 km2), coţ představuje 4,9 % celkové rozlohy Ústeckého kraje. Zahrnuje 32 obcí, 71 částí a 68 katastrálních území. Z těchto obcí mají tři statut města - Lovosice, Libochovice a Třebenice. Obcemi v ORP jsou: - Černiv; - Čiţkovice – části obce Čiţkovice a Ţelechovice; - Děčany – části obce Děčany, Lukohořany, Semeč a Solany; - Dlaţkovice; - Evaň – části obce Evaň a Horka; - Chodovlice; - Chotěšov; - Chotiměř; - Jenčice; - Keblice; - Klapý; - Křesín – části obce Křesín a Levousy; - Libochovice – části obce Dubany, Libochovice a Poplze; - Lkáň; - Lovosice; - Lukavec; - Malé Ţernoseky; - Podsedice – části obce – Děkovka, Chrásťany, Obřice, Pnětluky a Podsedice; - Prackovice nad Labem – části obce Litochovice nad Labem a Prackovice nad Labem; - Radovesice; - Sedlec; - Siřejovice; - Slatina; - Sulejovice; - Třebenice – části obce Kocourov, Kololeč, Lhota, Lipá, Medvědice, Mrsklesy, Sutom, Teplá a Třebenice; - Třebívlice – části obce Blešno, Dřemčice, Dřevce, Leská, Skalice, Staré, Šepetely a Třebívlice; - Velemín – části obce Bílinka, Bílý Újezd, Boreč, Březno, Dobkovičky, Hrušovka, Kletečná, Milešov, Oparno, Reţný Újezd a Velemín; - Vchynice – části obce Radostice a Vchynice; - Vlastislav; - Vrbičany.
9 DRUHÁ ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2012
Obrázek č. 2.1.1.a: Administrativní členění ORP Lovosice
Nejvýznamnějším sídlem je město Lovosice, které tvoří přirozené centrum ORP Lovosice. Zde je soustředěno cca 34 % obyvatel ORP a většina ekonomických aktivit a sluţeb správního obvodu. Centrem osídlení jsou kromě Lovosic, také města Libochovice a Třebenice a obce Čiţkovice a Velemín. Poloha centra v území není z pohledu geografického ideální, jelikoţ Lovosice leţí na samém okraji v severovýchodní části území. Vzhledem k dobré dopravní dostupnosti města plní Lovosice dostatečně funkci centra správního obvodu. Vedle obce s rozšířenou působností je přenesena státní pravomoc také na město Libochovice, které je pověřeným úřadem pro deset obcí, jmenovitě: Černiv, Evaň, Chotěšov, Klapý, Křesín, Libochovice, Lkáň, Radovesice, Sedlec a Slatina. Ostatní obce ORP Lovosice spadají do pověřeného úřadu Lovosice. Status města mají Lovosice, Libochovice a Třebenice. Nejmenšími obcemi jsou Dlaţkovice, dále Černiv a Vlastislav. Nejvíce obcí spadá do velikostní kategorie obcí 200 – 499 obyvatel, dále do velikostní kategorie do 199 obyvatel a do velikostní kategorie 500 – 999 obyvatel. Hustota zalidnění činí 102,9 obyvatel/km2 a je niţší neţ průměr kraje (155,8 obyvatel/km2) i České republiky (133 obyvatel/ km2). Podle indexu rozdrobenosti sídlení struktury (IR)2, který činí v ORP Lovosice 61,3 lze sídelní strukturu charakterizovat jako velmi rozdrobenou (IR Ústeckého kraje je 19,8 a IR České republiky je 27,3).
2 Index rozdrobenosti sídelní struktury je váţeným průměrem, zaloţeným na podílech obyvatel v nejmenších obcích (z celkového počtu obyvatel).
10 DRUHÁ ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2012
Tabulka č. 2.1.1.b – Základní charakteristiky obcí v ORP Lovosice Obec Počet částí obce Rozloha (ha) Černiv 1 317,07 Čiţkovice 2 705,01 Děčany 4 1 239,08 Dlaţkovice 1 268,53 Evaň 2 754,9 Chodovlice 1 308,35 Chotěšov 1 781,55 Chotiměř 1 342,44 Jenčice 1 634,61 Keblice 1 508,08 Klapý 1 894,11 Křesín 2 980,09 Lhotka nad Labem 1 301,35 Libochovice 3 1563,8 Lkáň 1 447,33 Lovosice 1 1 189,27 Lukavec 1 335,33 Malé Ţernoseky 1 331,85 Podsedice 5 1523,8 Prackovice nad Labem 2 808,42 Radovesice 1 509,71 Sedlec 1 399,01 Siřejovice 1 615,67 Slatina 1 694,42 Sulejovice 1 371,25 Třebenice 9 2 185,72 Třebívlice 8 1 401,93 Úpohlavy 1 397,17 Velemín 11 4 024,43 Vchynice 2 521,07 Vlastislav 1 564,12 Vrbičany 1 241,03 Celkem 71 26 160,5
2.1.2 Širší vztahy území Území ORP Lovosice je lokalizováno ve východní části Ústeckého kraje v blízkosti města Litoměřice.
Obrázek č. 2.1.2 - Geografická pozice ORP Lovosice v Ústeckém kraji
11 DRUHÁ ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2012
Napojení centra správního obvodu ORP Lovosic na hlavní město Prahu zajišťuje dálnice D8 (E55) končící prozatím v obci Bílinka. Z Bílinky pokračuje jako silnice I/8 umoţňující spojení s regionálním centrem Teplice. Spojení s krajským městem Ústí nad Labem zprostředkovává silnice I/30. Z Teplic a Ústí nad Labem je spojení do SRN (směr Dráţďany). Vazby města Lovosice na sousední regionální centra Litoměřice a Most zprostředkovává silnice I/15 (Zahrádky u České Lípy – Úštěk – Litoměřice – Lovosice – Most), na níţ se u Kozel (ORP Louny) napojuje silnice I/28 do Loun. Město Lovosice je důleţitým ţelezničním uzlem, který je součástí významného koridoru zprostředkující spojení nejen s okolními regionálními centry, ale také umoţňující spojení s Prahou a centry v SRN. Ţelezniční koridor, který je tvořen tratěmi č. 090, 091 a 098 zprostředkovává spojení Praha - Lovosice – Ústí nad Labem - SRN. Další spojení regionálních center umoţňuje ţelezniční trať č. 087 (Lovosice - Litoměřice - Česká Lípa), dále ţelezniční trať č. 114 (Lovosice - Libochovice – Louny – Postoloprty) a ţelezniční trať č. 097 (Lovosice – Úpoříny – Teplice). Osobní doprava trati č. 113 Lovosice – Obrnice – Most není provozována. Vazby na niţší centra osídlení umoţňují silnice II. třídy č. 247 (Ţabovřesky nad Ohří, napojující se na silnici II. třídy č. 246 spojující Roudnici nad Labem – Libochovice – Louny) a silnice II. třídy č. 261 vedoucí (Liběchov – Štětí – Litoměřice – Lovosice – Ústí nad Labem – Děčín). Z hlediska územního plánování je podstatné, ţe území ORP Lovosice je v Politice územního rozvoje ČR z roku 2006 (PÚR 2006) zahrnuta do rozvojové osy republikového významu OS2 Praha – Ústí nad Labem – hranice ČR/Německo (Dresden), která odpovídá propojení západní části ČR s východními oblastmi SRN včetně Berlína. Díky orientaci a atrakčnímu efektu nové dálnice D8 Praha – Ústí nad Labem – SRN a jiţ existujícího průtahu I. tranzitního ţelezničního koridoru má toto území významný potenciál pro mezinárodní inovační a rozvojové podněty. Nová Politika územního rozvoje ČR v roce 2008 tuto osu ponechává pod označením OS2. ORP Lovosice nebyla dle PÚR 2008 součástí specifické oblasti.
12 DRUHÁ ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2012
2.2 Environmentální pilíř
2.2.1 Horninové prostředí a geologie Z geomorfologického hlediska náleţí území k Hercynskému systému, provincii Česká vysočina, subprovincii Česká tabule, oblasti Středočeská tabule, celku Dolnooharská tabule, podcelku Terezínská kotlina, okrsku Lovosická kotlina. Z geologického hlediska náleţí zájmové území k západnímu okraji České křídové tabule, v tomto prostoru tvořené sedimenty středního turonu, tj. prachovitými pískovci a vápnitými jílovci. Kvartér v nadloţí křídových hornin je tvořen písčitými štěrky řeky Labe o mocnosti 8 – 12 m. V nadloţí štěrků se vyskytuje proměnlivá vrstva eolicko-fluviálních uloţenin, tvořená sprašovými hlínami s příměsí štěrků nebo písků o mocnosti cca 3 - 6 m. S geologickým podloţím souvisí faktory ovlivňující moţnost rozvoje obcí. Jedná se zejména o tzv. radonové riziko (míra pravděpodobnosti, s jakou je moţno očekávat úroveň objemové aktivity radonu v dané geologické jednotce). V ORP Lovosice převaţuje nízké radonové riziko. Střední riziko se nachází na jihovýchodě (především v obcích Lovosice, Sulejovice, Siřejovice, Sedlec, Slatina, Radovesice, částečně i v Číţkovicích, Děčanech, Podsedicích, Křesíně a Libochovicích). Vysoké radonové riziko se vyskytuje zejména v obci Malé Ţernoseky, severním okraji Velemína, Třebenic, v jiţní části Chotiměře a v několika dalších ojedinělých lokalitách. Z hlediska nerostného bohatství je v území nejvýznamnějším surovinovým zdrojem vápenec těţený v Úpohlavech. Je zde vymezeno dále několik chráněných loţiskových území. Slinitý vápenec je pouţíván k výrobě cementu a dalších stavebních hmot v cementárně Lafarge Cement v Číţkovicích. Významná je těţba stavebního kamene. V Obřicích (Podsedice) byla těţba ukončena a lom bude rekultivován. Aktivní těţba probíhá v Dobkovickách. Kámen je pouţíván zejména pro stavbu dálnice D8 a loţisko bude po jejím dokončení uzavřeno. Cihlářská surovina je těţena v loţisku nevyhrazených nerostu v Libochovicích. Z dalších surovin je štěrkopísek říčních naplavenin, těţená loţiska jsou v Malých Ţernosekách a Libochovicích. V přípravě je otevření těţby v Lukavci. Specifickou surovinou na území jsou pyroponosné štěrky. Těţba českého granátu probíhá v Podsedicích. Povrchový sběr pyropu je realizován v okolí Kuzovského potoka a Modly.
Těţba nerostných surovin Na území SO ORP Lovosice byly vymezeny dobývací prostory, loţiska nerostných surovin a chráněná loţisková území. Jejich výskyt a rozsah na katastrálních územích jednotlivých obcí je vymezen ve výkresu limitů. Na území SO ORP Lovosice se nachází chráněné loţiskové území suroviny vápenec v obcích Černiv, Číţkovice, Chotěšov, Jenčice, Podsesice, Siřejovice, Třebenice, Úpohlavy, Vlastislav a Vrbičany, polodrahokamů na území obcí Děčany, Dlaţkovice, Chodovlice a Podsedice. Štěrkopísky jsou významné na území obcí Keblice, Lovosice a Lukavec, stavební kámen na území obcí Prackovice nad Labem a Velebín. Území SO ORP Lovosice je dobývací prostor na území 14 obcí v různém rozsahu, největší výměra je na území obce Číţkovice (vápenec) a Podsedlice (pyroponosné štěrky). Na území SO ORP Lovosice se nachází loţiska vápence v lokalitě Úpohlavy – Chotěšova, Úpohlavy – Chotěšov, Radovesice, Obřice, Úpohlavy západ, Dubohlavy, loţiska cementářské sialitické suroviny Rochov a cihlářské suroviny Libochovice. Objevují se polodrahokamy v lokalitách Chrášťany - Podsedice, Poddědice – Dřemčice a Třebívlice. Štěrkopísky jsou v obci Lukavec v lokalitě Bohušovice nad Ohří a Lukavec (netěţeny). Přehled loţisek nerostných surovin se nalézají ve výkresu limitů.
Sesuvná a poddolovaná území Poddolovaná území se nacházejí na území obcí Třebívlice, Podsedlice Evaň, Libochovice, Děčany, Třebívlice, Chodovlice a Dlaţkovice. Na území se nachází jediné staré důlní dílo v obci Třebívlice. Vyskytuje se řada sesuvných míst, tvořících 0,25 aţ 15,00 % výměry obcí zejména v severozápadní části SO ORP Lovosice, jak je zřejmé z grafické části uvedené dále.
13 DRUHÁ ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2012
Výskyt sesuvných území a území geologických rizik (A062) a jejich podíl na celkové ploše jednotlivých obcí je uveden v následující tabulce.
Tabulka č. 2.2.1: Výskyt a rozsah sesuvných území v SO ORP Lovosice Obec výměra ha A062 - ha A062 - % Černiv 314.376 Číţkovice 709.622 3.150 0.44 Děčany 1239.114 3.064 0.25 Dlaţkovice 267.633 Evaň 754.738 4.041 0.54 Chodovlice 308.484 35.958 11.66 Chotěšov 776.472 Chotiměř 343.421 Jenčice 633.945 79.482 12.54 Keblice 510.979 46.370 9.07 Klapý 892.256 59.442 6.66 Křesín 978.079 25.106 2.57 Lhotka nad Labem 302.785 29.926 9.88 Lkáň 448.218 1.291 0.29 Podsedice 1528.359 138.702 9.08 Prackovice nad Labem 814.983 115.306 14.15 Sedlec 397.376 3.405 0.86 Slatina 691.540 5.586 0.81 Třebenice 2184.496 327.593 15.00 Třebívlice 1405.286 179.355 12.76 Úpohlavy 396.784 7.170 1.81 Velemín 4026.593 391.921 9.73 Vchynice 518.166 19.757 3.81 Vlastislav 563.609 10.854 1.93
14 DRUHÁ ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2012
Indikátory Podtémata Horninové Geologicky Obec prostředí a stabilní území Loţiska geologie vhodné pro nerostných Další jevy a komentáře zakládání surovin staveb Černiv 2 0 -1 Číţkovice 1 -1 -2 Děčany 1 -1 -2 Dlaţkovice 0 1 -2 Evaň 2 -1 1 Chodovlice 2 -2 2 Chotěšov 1 1 -2 Chotiměř 2 2 1 Jenčice 1 -1 1 Keblice 1 -2 -1 Klapý 2 -1 2 Křesín 2 0 2 Lhotka nad Labem 2 -1 1 Libochovice 1 2 -1 Lkáň 2 0 2 Lovosice 0 1 0 Lukavec 2 2 -1 Malé Ţernoseky 2 1 1 Podsedice 0 -2 -2 Prackovice nad Labem 1 -2 -1 Radovesice 2 2 1 Sedlec 2 0 2 Siřejovice 2 2 -1 Slatina 2 2 0 Sulejovice 1 1 1 Třebenice 2 -2 0 Třebívlice 1 -2 -2 Úpohlavy 1 0 -2 Velemín 2 -2 0 Vchynice 1 -1 1 Vlastislav 2 0 0 Vrbičany 1 1 -2 SO ORP Lovosice 1 1 1
15 DRUHÁ ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2012
SWOT analýza
SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Relativně dostatečné zásoby stavebního kamene a Existence starých ekologických zátěţí – omezení štěrkopísku – zásoby postačující na několik příštích vyuţití území. desetiletí. Existence dalších loţisek dosud netěţených. Větší rozsah sesuvných území v severozápadní části území. PŘÍLEŢITOSTI HROZBY Revitalizace/asanace území narušených Narušení ekologické stability území v důsledku povrchovou těţbou. povrchové těţby v dalších lokalitách. Sanace starých ekologických zátěţí. Pomalé odstraňování starých ekologických zátěţí. Další vyuţití výhradních loţisek nerostných surovin. Zahájení těţby v chráněných územích.
2.2.2 Hygienické aspekty ţivotního prostředí Předmětem hodnocení hygieny ţivotního prostředí je hodnocení kvality jednotlivých sloţek ţivotního prostředí v daném území, případně negativních faktorů, které ovlivňují nebo mohou ovlivňovat zdraví obyvatelstva a stabilitu ekosystémů v území. Mezi hlavní charakteristiky patří především zdroje znečišťování a kvalita ovzduší, rozsah znehodnocení půd ve formě starých zátěţí a kontaminovaných ploch, produkce a způsob nakládání s odpady, případně další faktory s moţnými negativními dopady na ţivotní prostředí.
Kvalita ovzduší Dle vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (v % území) (Sdělení odboru ochrany ovzduší MŢP o hodnocení kvality ovzduší - vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základě dat za rok 2012) byl na 2 % území překračován imisní limit pro denní koncentrace PM10 a na 1,5 % území pak byla překračována hodnota cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren. Kvalita ovzduší v ORP Lovosice je ovlivňována znečištěním z dopravy, bodových zdrojů, plošných zdrojů, spalováním fosilních paliv. Znečištění ovzduší rovněţ způsobuje dálkové přenášení znečišťujících látek z jiných zdrojů mimo ORP Lovosice. Podle emisní bilance CHMÚ za rok 2006 bylo na území ORP 17 zdrojů znečištění REZZO 1. Čtyři největší reprezentanti znečištění zdrojů REZZO 1 v ORP Lovosice jsou podniky Lovochemie a. s., Glanzstoff - Bohemia s. r. o. , PREOL (v Lovosicích) a Lafarge Cement a. s. (v Číţkovicích).
16 DRUHÁ ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2012
Obrázek č. 2.2.2.a: Vymezení provozoven ohlašovatelů do IRZ (podle OKEČ 2010)
Na celém (100 %) území ORP Lovosice dochází k překračování cílového imisního limitu pro škodlivinu přízemní ozon. Překračování limitu přízemního ozonu je však problémem celorepublikovým.
Staré zátěţe a kontaminované plochy Méně příznivá situace je z hlediska výskytu starých zátěţí a kontaminovaných ploch. Ačkoliv nepatří z hlediska rozsahu a rizik pro prostředí k nejzávaţnějším, na území 11 obcí se nachází celkem 26 starých skládek. V evidenci databáze SEKM – Systém evidence kontaminovaných míst15 je pro zájmové ORP Lovosice vedeno 15 záznamu lokalit ekologických zátěţí. V Národní databázi brownfields16, kterou spravuje CzechInvest je v zájmovém ORP evidována 1 lokalita ekologické zátěţe. Mezi oblasti s velkou koncentrací ekologických zátěţí (kontaminovaných míst) v ORP Lovosice patří k. ú. Vlastislav a okolí, k. ú. Libochovice a k. ú. Lovosice a okolí. Z hlediska rizikovosti je převáţná většina ekologických zátěţí v zájmovém ORP hodnocena stupněm 2 a 3, coţ znamená vysoký a střední stupeň rizika ekologických zátěţí. V seznamu ekologických zátěţí jsou nejvíce zastoupeny komunální skládky (12 ekologických zátěţí), které se vyskytují po celém území ORP. Zemědělské znečištění představují 2 lokality ekologických zátěţí ve Vlastislavi (sklady Agrosonep Skalka s. r. o.) a v Sulejovicích (areál bývalé Fruty). Vysoké lokální riziko představuje průmyslový areál Lovochemie a. s., kde se vyrábí dusíkatá a vícesloţková zemědělská hnojiva v tuhé i kapalné formě (sklady nebezpečných chemických látek, např. NH3). Riziko se týká ohroţení pitné vody a kvality ovzduší. V areálu sídlí řada průmyslových firem.
17 DRUHÁ ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2012
Ostatní negativní faktory v území Dalším faktorem, který můţe ovlivnit hygienu prostředí je oblast tvorby a způsob nakládání s odpady. Jejich řešení je povinností a v kompetenci původců odpadů. Základním nástrojem pro řešení problematiky odpadového hospodářství je na úrovni kraje Plán odpadového hospodářství, jenţ stanoví cíle v této oblasti v souladu s republikovými cíli. Mezi tyto cíle se řadí i zvyšování podílu separovaného sběru odpadů jako předpokladu jejich dalšího vyuţití. K dalším cílům patří i způsob likvidace BRKO – biologicky rozloţitelného komunálního odpadu a jeho vyuţívání pro tvorbu biokompostu nebo výrobu bioplynu. Následující tabulka ukazuje objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými odpady. Všechny jsou umístěny na území obce Lovosice.
Tabulka č. 2.2.2.b: Objekty s nebezpečnými odpady Obec Provoz Lovosice Flexfill s.r.o., výrobní závod, od 24. 7. 2006 Lovosice Glanzstoff - Bohemia s.r.o., sídlo: Terezínská 879/60, od 30. 8. 2004 Lovosice PREOL, a.s., sídlo: Terezínská 47, od 20. 2. 2008 Lovosice Lovochemie, od 26. 10. 2004
Na území ORP Lovosice se nenachází zařízení na zneškodňování odpadů spalováním. Na území SO ORP Lovosice je zatím většina odpadu ve formě směsného (netříděného) odpadu ukládána na skládky. Na území ORP Lovosice je pět skládek – skládka Číţkovice, provoz skládky EUROSUP spol. s r. o. a společnosti Lovochemie, a. s. na území Lovosic. Na území obce Siřejovice je skládka Číţkovice a na území obce Vrbičany skládka společnosti EUROSUP spol. s r.o.
18 DRUHÁ ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2012
Indikátory Podtémata Staré zátěţe, Hygiena kontaminované Obec ţivotního Kvalita plochy, Ostatní rizika a prostředí ovzduší nakládání s komentáře odpadem (skládky) Černiv 1 1 1 Číţkovice -1 -1 -2 Děčany 1 2 1 Dlaţkovice 1 2 -1 Evaň 2 2 1 Chodovlice 0 0 0 Chotěšov 1 1 0 Chotiměř 2 2 0 Jenčice 1 0 -2 Keblice 1 0 1 Klapý 1 2 1 Křesín 2 1 1 Lhotka nad Labem 2 0 1 Libochovice 1 1 -2 Lkáň 2 2 0 Lovosice -1 -2 -2 Lukavec 0 0 -1 Malé Ţernoseky 1 0 1 Podsedice 2 2 1 Prackovice nad Labem 2 0 0 Radovesice 2 0 0 Sedlec 1 1 1 Siřejovice 1 0 -2 Slatina 1 1 1 Sulejovice 1 1 1 Třebenice 1 2 -2 Třebívlice 1 2 0 Úpohlavy 2 0 0 Velemín 2 2 0 Vchynice 0 0 -1 Vlastislav 1 2 -2 Vrbičany 1 1 -2 SO ORP Lovosice 1 1 0
19 DRUHÁ ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2012
SWOT analýza
SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Na území nedochází pouze na malé části území k Míra separace a následného vyuţití komunálního překračování imisních limitů látek znečišťujících odpadu je niţší ve srovnání s krajským průměrem. ovzduší (s výjimkou přízemního ozonu). Většina biologicky rozloţitelného odpadu je ukládána na skládky. V obcích jsou zavedeny systémy separovaného Relativně velký počet lokalit evidovaných jako stará sběru pro základní druhy odpadů. zátěţ a kontaminované plochy.
PŘÍLEŢITOSTI HROZBY Sanace starých ekologických zátěţí – moţnost Omezené vyuţití území a rizika spojená s existencí vyuţití prostředků z EU. starých ekologických zátěţí v důsledku jejich neřešení. Čerpání prostředků na projekty zaměřené na Nárůst lokálního znečištění ovzduší z malých zdrojů odpadové hospodářství z Operačního programu ŢP. v důsledku spalování paliv nízké kvality. Kraj aktivně podporuje zvýšení míry separace i Nízké zapojení obyvatel do separace odpadů. projekty zaměřené na řešení problematiky BRKO (budování bioplynových stanic a kompostáren).
2.2.3 Vodní reţim Povrchové toky v ORP Lovosice patří do oblasti povodí Ohře a Dolního Labe. Území oblasti povodí Ohře a dolního Labe leţí v severozápadní části ČR. Území je rozděleno na dílčí povodí 1-12-00 (povodí vlastního toku dolního Labe a jeho přítoků od soutoku s Vltavou po soutok s Ohří), 1-13-00 (povodí Ohře a povodí Labe od soutoku s Vltavou po soutok s Bílinou) a 1-14-00 (Labe a jeho přítoky od soutoku s Ohří po státní hranici). Jakosti vod v Ohři a Labi jsou rozdílné. Kvalita vody v Ohři je podle ČSN 75 7221 - mírně znečištěná voda, v Labi je podle ČSN 75 7221 - znečištěná voda. Pro oblast povodí Ohře a dolního Labe byl zpracován v letech 2005 aţ 2009 podle zákona č.254/2001 Sb. o vodách, v platném znění ve spolupráci s krajskými úřady Ústeckého, Karlovarského, Libereckého, Středočeského a Plzeňského kraje, ústředními vodoprávními úřady a širokou veřejností Plán oblasti povodí.
Vodní zdroje podzemní a povrchové vody ORP Lovosice spadá k vodnímu útvaru Rosovka po ústí do toku Ohře (ID VÚ 14388070), Modla po ústí do toku Labe (ID VÚ 14405000), Labe po soutok s tokem Bílina (ID VÚ 14418000).
Ačkoliv vodní toky, protékající územím nepatří k významným, vzhledem k extenzívnímu způsobu hospodaření a nevhodným zásahům do území v minulých desetiletích, dochází zde opakovaně k záplavám včetně zastavěných částí území, coţ znamená limity pro vyuţití řady lokalit.
20 DRUHÁ ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2012
Malá část OPR Lovosice zasahuje CHOPAV Severočeská křída.
Situace CHOPAV
Vymezení chráněné oblasti přirozené akumulace vod na území SO ORP Lovosice ukazuje následující tabulka. Tabulka č. 2.2.3.a: Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Obec výměra ha A045 - ha A045 - % Chotiměř 343.421 74.318 21.64 Lhotka nad Labem 302.785 5.327 1.76 Lovosice 1195.491 78.360 6.55 Malé Ţernoseky 334.131 184.991 55.36 Prackovice nad Labem 814.983 19.659 2.41 Velemín 4026.593 15.843 0.39
Na území SO ORP Lovosice není vymezena zranitelná oblast dle nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o pouţívání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech a revidována nařízením vlády č.219/2007 Sb. kterým se mění nařízení vlády č. 103/2003 Sb. V daném území se nenacházejí zdroje přírodní léčivé zdroje, zdroje minerální vody a lázeňská místa.
21 DRUHÁ ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2012
Záplavová území Na sledovaném území je vymezeno záplavové území (území šesti obcí). Největší podíl tvoří záplavové území na území obce Lovosice – 501 ha, coţ tvoří 42 % území obce a na území obce Malé Ţernoseky tvoří plocha záplavového území 74 ha, coţ je 22 % území obce. Aktivní zóna záplavového území je vymezeny na území pěti obcí. Následující tabulky uvádí vymezení záplavového území a aktivní zóny záplavového území dle jednotlivých obcí.
Tabulka č. 2.2.3.b: Záplavové území Obec Výměra - ha Řeka A050 - ha A050 - % Keblice 510.979 Labe 3.010 0.59 Lhotka nad Labem 302.785 Labe 10.383 3.43 Lovosice 1195.491 Labe 501.519 41.95 Lukavec 334.906 Labe 9.103 2.72 Malé Ţernoseky 334.131 Labe 74.307 22.24 Prackovice nad Labem 814.983 Labe 66.520 8.16
Tabulka č. 2.2.3.c: Aktivní zóna záplavového území Obec Výměra - ha Řeka A051 - ha A051 - % Keblice 510.979 Labe 0.111 0.02 Lhotka nad Labem 302.785 Labe 7.744 2.56 Lovosice 1195.491 Labe 68.396 5.72 Malé Ţernoseky 334.131 Labe 64.453 19.29 Prackovice nad Labem 814.983 Labe 47.932 5.88
Pro obec Lovosice jsou řešeny liniové typy protipovodňové ochrany (hráz, mobilní protipovodňová zábrana, stabilní ţb. stěna na hráz) a v obci Lukavec hráz. V obci Velemín je realizována retenční nádrţ nad obcí Hrušovka.
22 DRUHÁ ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2012
Indikátory Podtémata Výskyt Vodní povrchových a Obec Záplavové reţim podzemních Další jevy a komentáře oblasti zdrojů vod a jejich ochrana Černiv -1 0 -1 Číţkovice -1 1 -1 Děčany 0 1 0 Dlaţkovice 1 1 0 Evaň 0 0 -1 Chodovlice 1 0 0 Chotěšov 0 1 0 Chotiměř 1 2 0 Jenčice 1 1 0 Keblice -2 1 -2 Klapý 1 0 0 Křesín -1 0 -1 Lhotka nad Labem -2 2 -2 Libochovice -1 0 -1 Lkáň -1 0 -1 Lovosice -2 2 -2 Lukavec -2 1 -2 Malé Ţernoseky -2 2 -2 Podsedice 0 1 -1 Prackovice nad Labem -2 2 -2 Radovesice -1 1 0 Sedlec 1 1 0 Siřejovice 1 0 0 Slatina 0 0 -1 Sulejovice -1 0 0 Třebenice 1 1 0 Třebívlice 1 1 0 Úpohlavy 1 1 0 Velemín 0 2 0 Vchynice 1 1 0 Vlastislav 2 0 0 Vrbičany 0 0 0 SO ORP Lovosice -1 1 1
23 DRUHÁ ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2012
SWOT analýza
SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Část území vymezená jako CHOPAV. Opakované záplavy zastavěných území. Relativně nízké znečištění vodních zdrojů Klesající retenční schopnost území v důsledku (především podzemních vod). vodní eroze, zhoršování odtokových poměrů. Minimální rozsah plochy se svaţitou ornou půdou se zvýšeným rizikem zrychleného odtoku za přívalových sráţek a vzniku lokálních povodní. PŘÍLEŢITOSTI HROZBY Revitalizace vodních toků, úpravy ke zvýšení Nepřijetí preventivních protipovodňových opatření, retenční a akumulační schopnosti území. neřešení opatření v ORP Lovosice. Obnova/budování drobných vodních nádrţí s cílem Neřešení resp. pomalé odstraňování závad z titulu omezení rozsahu povodní, zadrţování vody v zúţeného profilu vodních toků - míst, která omezují území a zlepšení jeho retenční a akumulační průtočnost koryt vodních toků a údolních niv. schopnosti. Povolení výstavby v územích ohroţených povodní. Další pokles retenční schopnosti území v důsledku vodní eroze území.
2.2.4 Ochrana přírody, krajiny a památek Území SO ORP Lovosice lze charakterizovat jako většinou harmonické a ekologicky stabilní území, v němţ se nachází řada přírodních hodnot. Z hlediska biogeografického členění11 náleţí území ORP do dvou bioregionů hercynské podprovincie - 1.3 Ústecký a 1.14 Milešovský. Výškově zasahuje území do 2. – 4. vegetačního stupně. Na území SO ORP Lovosice byla vymezena řada zvlášť chráněných území a obecně chráněných území přírody a krajiny, nezasahuje sem biosférická rezervace, jsou zde vymezeny lokality evropsky významných lokalit NATURA 2000.
Zvlášť chráněná území a přírodní památky Na území ORP Lovosice se nachází řada zvlášť chráněných lokalit, jeţ zahrnují národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky. Zvláště chráněná území představují zejména CHKO České středohoří zasahující severní část ORP Lovosice - území obcí Podsedice, Třebívlice, Číţkovice, Třebenice, Jenčice, Sulejovice, Vlastislav, Vchynice, Velemín, Chotiměř, Prackovice nad Labem, Lovosice, Lhotka nad Labem, Malé Ţernoseky.
Tabulka č. 2.2.4.a: Chráněné lokality Rozloha ha Kategorie a název Vyhlášeno Popis (celkem) Vyhlášení CHKO bylo vzhledem k středoevropské jedinečnosti krajinného reliéfu mladotřetihorního vulkanického pohoří, pestrosti geologické stavby, CHKO České druhovému bohatství rostlinstva a odpovídajícímu 106 300 1976 středohoří oţivení krajiny charakteristickou faunou. Genové lesní základny v CHKO jsou zaměřeny především na buk, avšak je tu dále udrţován a reprodukován genetický materiál jilmu, javoru, lípy a jeřábu.
24 DRUHÁ ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2012
Nejvýznamnějšími maloplošnými chráněnými územími jsou národní přírodní rezervace Lovoš (74,5 ha, Lhotka nad Labem, Velemín – Oparno) a Milešovka (25,5 ha, Velemín – Milešov) a národní přírodní památka Borečský vrch (11,2 ha, Velemín - Borec). Tato území patří i mezi evropsky významné lokality soustavy Natura 2000. Dalšími chráněnými územími v CHKO jsou přírodní rezervace Březina (11,9 ha, Velemín – Milešov), přírodní památka Koštálov (6 ha, Jenčice), přírodní památka Kuzov (7,1 ha, Třebívlice – Dremčice) a přírodní rezervace Lipská hora (Třebenice – Mrsklesy). Mimo CHKO je jediné chráněné území přírodní rezervace Myslivna (35,4 Libochovice – Poplze) s luţními lesy a mokřady. Vrch Borec je známý výskytem tzv. ventarol, coţ je systém drobných skalních puklin, které protkávají celý vrch.
Následující tabulky vymezují rozsah chráněné přírodní oblasti, národní přírodní rezervace a přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky v jednotlivých obcích. Přírodní park se na území nenachází. Tabulka č. 2.2.4.b: Chráněná krajinná oblast Obec Výměra - ha Název CHKO A026 - ha A026 - % Číţkovice 709.622 České středohoří 86.774 12.23 Děčany 1239.114 České středohoří 301.588 24.34 Chotiměř 343.421 České středohoří 343.421 100 Jenčice 633.945 České středohoří 415.933 65.61 Lhotka nad Labem 302.785 České středohoří 302.250 99.82 Lovosice 1195.491 České středohoří 217.670 18.21 Malé Ţernoseky 334.131 České středohoří 332.684 99.57 Podsedice 1528.359 České středohoří 901.738 59.00 Prackovice nad Labem 814.983 České středohoří 809.003 99.27 Sulejovice 370.751 České středohoří 58.124 15.68 Třebenice 2184.496 České středohoří 1668.976 76.40 Třebívlice 1405.286 České středohoří 1192.231 84.84 Velemín 4026.593 České středohoří 4019.844 99.83 Vchynice 518.166 České středohoří 518.166 100 Vlastislav 563.609 České středohoří 563.609 100
Tabulka č. 2.2.4.c: Národní přírodní rezervace Obec Výměra - ha Název A027 - ha A027 - % Lhotka nad Labem 302.785 Lovoš 17.919 5.92 Velemín 4026.593 Milešovka 60.476 1.50 Velemín 4026.593 Lovoš 33.248 0.83
Tabulka č. 2.2.4.d: Přírodní rezervace Obec Výměra - ha Název A028 - ha A028 - % Třebenice 2184.496 Lipská hora 22.846 1.05 Libochovice 1567.733 Myslivna 35.591 2.27 Velemín 4026.593 Březina 2.413 0.06
Tabulka č. 2.2.4.e: Národní přírodní památka Obec Výměra - ha Název A029 - ha A029 - % Velemín 4026.593 Borečský vrch 18.946 0.47
25 DRUHÁ ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2012
Tabulka č. 2.2.4.f: Přírodní památka Obec Výměra - ha Název A031 - ha A031 - % Jenčice 633.945 Košťálov 6.055 0.96 Třebívlice 1405.286 Kuzov 7.909 0.56
Evropsky významné lokality Na území ORP Lovosice se nacházejí evropsky významné lokality soustavy NATURA 2 000, ptačí oblast zde není vymezena. NATURA 2 000 je soustava chráněných území, v nichţ se vyskytují ohroţené druhy rostlin a ţivočichů a cenné biotopy. Na základě směrnice 79/409/EHS o ochraně volně ţijících ptáků a 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť volně ţijících ţivočichů a planě rostoucích rostlin se ČR zavázala k jejímu vyhlášení v souvislosti se vstupem do Evropské unie. Tabulka č. 2.2.4.g4: Evropsky významné lokality Obec Výměra - ha Název SITECOD A034 - ha A034 - % Klapý 892.256 Vrch Hazmburk CZ0423232 31.239 3.50 Křesín 978.079 Ohře CZ0423510 28.411 2.90 Lhotka nad Labem 302.785 Lovoš CZ0424037 161.789 53.43 Libochovice 1567.733 Ohře CZ0423510 24.385 1.56 Libochovice 1567.733 8.610 0.55 Lovosice 1195.491 Lovoš CZ0424037 0.039 0.00 Malé Ţernoseky 334.131 Lovoš CZ0424037 11.312 3.39 Radovesice 514.859 Ohře CZ0423510 14.001 2.72 Radovesice 514.859 224.636 43.63 Slatina 691.540 Vrch Hazmburk CZ0423232 0.151 0.02 Velemín 4026.593 Milešovka CZ0420416 475.536 11.81 Velemín 4026.593 Březina CZ0423202 3.315 0.08 Velemín 4026.593 Lovoš CZ0424037 119.504 2.97 Velemín 4026.593 Borečský vrch CZ0422075 26.899 0.67
Na území ORP Lovosice jsou vymezeny památné stromy – duby a buky v Myslivně v obci Libochovice a 19 památných stromů na území 11 obcí.
Územní systém ekologické stability V rámci obecně chráněných území přírody a krajiny byly vymezeny prvky územního systému ekologické stability, jeţ zahrnují skladebné části neregionálního, regionálního a lokálního významu. Územní systém ekologické stability krajiny je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udrţují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se lokální, regionální a nadregionální systém ekologické stability.
Koeficient ekologické stability Pro posuzování stavu krajiny je běţně uţívaným integrovaným ukazatelem koeficient ekologické stability (dále téţ „KES“), který vyjadřuje poměr relativně stabilních ploch vůči plochám nestabilním. I kdyţ metodologicky vykazuje jisté nepřesnosti, umoţňuje srovnání situace v obcích. Dle tohoto ukazatele lze vymezit území:
26 DRUHÁ ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2012
Indikátory Podtémata Ochrana Obec přírody a Přírodní Biodiverzita a krajiny prostředí a ekologická Další jevy a komentáře jeho ochrana stabilita území
Černiv 1 0 1 Číţkovice 1 1 0 Děčany 2 2 0 Dlaţkovice 2 0 2 Evaň 1 0 1 Chodovlice 0 0 0 Chotěšov 0 0 0 Chotiměř 2 2 2 Jenčice 2 2 2 Keblice 1 0 1 Klapý 1 1 2 Křesín 1 1 2 Lhotka nad Labem 2 2 2 Libochovice 1 1 0 Lkáň 1 0 1 Lovosice 1 1 1 Lukavec 1 0 2 Malé Ţernoseky 2 2 2 Podsedice 2 2 2 Prackovice nad Labem 2 2 2 Radovesice 2 1 2 Sedlec 1 0 1 Siřejovice 2 2 1 Slatina 1 1 1 Sulejovice 1 0 1 Třebenice 2 2 2 Třebívlice 2 2 2 Úpohlavy 1 0 0 Velemín 2 2 2 Vchynice 2 2 2 Vlastislav 2 2 1 Vrbičany 1 1 0 SO ORP Lovosice 1 1 1
27 DRUHÁ ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2012
SWOT analýza
SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Existence relativně rozsáhlých území chráněných Existence nefunkčních prvků ÚSES, jejich pomalá nějakou formou ochrany přírody a krajiny. realizace. Výskyt a ochrana řady vzácných a chráněných Nevhodné způsoby hospodaření na některých druhů ţivočichů a rostlin (národní přírodní památky zemědělských pozemcích. a rezervace, lokality EVL - součást NATURA 2000, prvky ÚSES – biocentra, biokoridory).
PŘÍLEŢITOSTI HROZBY Jednoznačné vymezení chráněných území v území Negativní dopady aktivit v oblastech cenných pro a v ÚPD jednotlivých obcí. ochranu přírody a krajiny Aktualizace jednotlivých částí ÚSES a realizace Výskyt loţisek v chráněných území – riziko nefunkčních částí ÚSES s cílem zlepšení jeho budoucí těţby spojené s devastací lokalit a fungování (vymezení přesných tras zejména celkovým nárůstem zatíţení území biokoridorů lokálního významu). Zlepšování péče o zvláště chráněná území včetně Povolování výstavby ve volné krajině (mimo zlepšení systému monitorování území. zastavěná území obcí), ovlivnění krajinného rázu výstavbou nevhodných staveb.
2.2.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa V řadě ekonomicky vyspělých zemí, ČR nevyjímaje, dochází dlouhodobě k poklesu podílu zemědělské půdy na jejich území. V ČR je ochrana půdy legislativně zakotvena v zákoně č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a ustanoveními zákona 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů. Jejím cílem je minimalizovat zábory zemědělského půdního fondu, zejména bonitně nejcennější půdy. Přesto lze dlouhodobě sledovat její úbytky jednak z důvodu nové zástavby a v souvislosti s rozvojem především dopravní infrastruktury. Ochrana a způsob vyuţívání lesních porostů je zakotvena v lesním zákoně (zákon č. 289/1995 Sb., ve znění následujících předpisů), který lesy člení do tří základních kategorií. Podle převaţujících funkcí jsou vymezeny lesy ochranné, lesy zvláštního určení a lesy hospodářské.
Zemědělský půdní fond Převaţujícím půdním typem jsou karbonátové černozemně na spraších, které na výchozech křídových slínů přecházejí do mělčích typických pararendzin. Na strmějších skalnatých svazích přecházejí půdy aţ do rankerů. Na zbytcích teras jsou vyvinuty arenické kambizemě s tendencí k podzolizaci. Na čedičích a jejich derivátech jsou vyvinuty ostrůvky eutrofních kambizemí. Místy, zvláště v severní části bioregionu, se vyskytují slané půdy. Zejména ve vyšší a vlhčí jiţní části jsou zastoupeny ostrovy hnědozemí na psraších. Význam mají i typické hnědé, víceméně oglejené fluvizemě na Ohři. Na většině území se nachází asociace černozemí přírodních a zemědělsky zkulturněných, tvořená hlavním půdním typem černozemě na spraších, které se tu vyskytují jako černozemě pravé, ilimerizované a černozemě karbonátové s obsahem CaCO3 v celém půdním profilu aţ do povrchové vrstvy. Mocnost humózního černozemního horizontu je v rozmezí 40 aţ 60 cm, zásoby ţivin jsou velmi dobré. V bezprostředním okolí Labe je vylišena asociace nivních hydromorfních půd, převáţně zemědělsky zkulturněných. Jsou to půdy hlinité, jílovito – hlinité aţ jílovité s dobrými zásobami minerálních ţivin a s dobrými rezervami vody pro vegetaci.
28 DRUHÁ ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2012
Tabulka č. 2.2.5: Rozloha orné půdy a její změna v obcích SO ORP Lovosice v období 2000 – 2010 Rozloha [ha] Podíl z celku [%] Změna Obec 2000 2010 2000 2010 Absolutní [ha] Relativní [%] Černiv 291,85 292,13 92,1 92,14 0,28 0,1 Číţkovice 423,9 423,4 60,13 60,06 -0,51 -0,12 Děčany 1008,39 997,8 81,41 80,52 -10,59 -1,05 Dlaţkovice 197,17 196,64 73,43 73,23 -0,54 -0,27 Evaň 509,5 507,47 67,5 67,22 -2,03 -0,4 Chodovlice 227,97 229,11 73,93 74,3 1,14 0,5 Chotěšov 704,91 704,64 90,19 90,16 -0,27 -0,04 Chotiměř 138,47 133,09 40,44 38,85 -5,38 -3,89 Keblice 389,03 387,9 76,57 76,35 -1,13 -0,29 Klapý 695,87 689,1 77,83 77,07 -6,78 -0,97 Křesín 677,07 675,67 69,08 68,94 -1,4 -0,21 Lhotka nad Labem 92,57 92,46 30,72 30,68 -0,11 -0,12 Libochovice 1021,57 1019,6 65,33 65,16 -1,97 -0,19 Lkáň 410,53 409,5 91,82 91,54 -1,03 -0,25 Lovosice 476,43 442,91 40,06 37,24 -33,52 -7,04 Lukavec 278,36 270,29 83,01 80,61 -8,07 -2,9 Malé Ţernoseky 130,35 128,82 39,28 38,82 -1,54 -1,18 Podsedice 878,1 875,77 57,64 57,47 -2,33 -0,27 Prackovice nad Labem 290,32 283,77 35,91 35,11 -6,55 -2,25 Radovesice 403,54 415,32 79,17 81,49 11,78 2,92 Sedlec 333,13 333,63 83,78 83,63 0,5 0,15 Siřejovice 556,64 540,39 90,41 87,77 -16,25 -2,92 Slatina 561,66 543,45 80,88 78,32 -18,22 -3,24 Sulejovice 211,39 210,81 56,94 56,78 -0,58 -0,27 Třebenice 1070,89 1056,38 48,99 48,34 -14,51 -1,36 Třebívlice 626,09 626,43 44,65 44,68 0,33 0,05 Úpohlavy 334,66 334,65 84,26 84,26 -0,01 0 Velemín 1274,68 1215,27 31,68 30,2 -59,41 -4,66 Vchynice 264,96 255,79 50,85 49,09 -9,17 -3,46 Vlastislav 384,55 383,73 68,17 68,02 -0,82 -0,21 Vrbičany 196,78 196,79 81,64 81,64 0,01 0,01 SO ORP 15061,4 14872,7 59,0 58,3 -188,7 -1,3 Lovosice
Zdroj dat: ÚAP ORP Lovosice 2010
U většiny obcí došlo k úbytku orné půdy) při srovnání roku 2000 a 2010). Největší úbytek orné půdy byl u obce Lovosice (33,52 %, obce Velemín – 59,11 %). Přírůstek orné půdy byl zaznamenán pouze u tří obcí. Významnou charakteristikou způsobu vyuţití území je podíl zastavěných ploch na celkové ploše daného území a jeho vývoj.
29 DRUHÁ ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2012
Pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUFL) Lesní porosty na území SO ORP Lovosice představují jeho významný přírodní zdroj. Ve srovnání s průměrnou lesnatostí JČK (jeţ je vyšší neţ průměr ČR), patří jeho lesnatost k nadprůměrným (41,2% území). Lesy dosahují v ORP velmi nízkého podílu (15 %). Výrazně se koncentrují v severní části území (obec Lhotka nad Labem 53 %, Velemín 45,4 %) Naopak některé obce jsou zcela bezlesnaté (Černiv, Číţkovice, Dlaţkovice, Lukavec, Sulejovice, Úpohlavy). Pozitivní charakteristikou je vysoké zastoupení listnatých lesu (74,5 % PUPFL - dub 39,3 %, jasan 8,7 %). Nejhojnější jehličnatou dřevinu zde představuje smrk ztepilý (13,3 % PUPFL). 76 % PUPFL spadá do kategorie hospodářských lesů, 8 % do lesu ochranných a 16 % do lesů zvláštního určení.
30 DRUHÁ ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2012
Indikátory
Zemědělský Podtémata půdní fond a pozemky Orná půda – Obec Míra zalesnění určené kvalita a Další jevy a komentáře a kvalita lesů k plnění změna rozlohy funkcí lesa Černiv 1 2 -2 Číţkovice 1 1 -2 Děčany 0 -1 1 Dlaţkovice -1 0 -2 Evaň 2 0 2 Chodovlice 2 2 0 Chotěšov 1 0 0 Chotiměř 1 -1 2 Jenčice 2 0 2 Keblice 0 -1 0 Klapý 0 0 0 Křesín 1 0 1 Lhotka nad Labem 2 0 2 Libochovice 1 0 1 Lkáň 1 0 0 Lovosice 1 -2 1 Lukavec -1 -1 -2 Malé Ţernoseky 1 -1 2 Podsedice 1 -1 2 Prackovice nad Labem 1 -1 2 Radovesice 2 2 1 Sedlec 1 1 1 Siřejovice -1 -2 0 Slatina -1 -2 1 Sulejovice -1 0 -2 Třebenice 1 -1 2 Třebívlice 1 0 2 Úpohlavy 0 0 -2 Velemín 0 -2 2 Vchynice 1 -1 2 Vlastislav 1 0 1 Vrbičany 0 0 0 SO ORP Lovosice 1 0 1
31 DRUHÁ ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2012
SWOT analýza
SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Stabilně vysoký podíl lesní půdy na celkové ploše Relativně nízká úrodnost půdy. území – s významnými ekonomickými i ekologickými funkcemi. Nízká míra poškození lesních porostů z titulu Vzhledem k charakteru území nutné odvodňování nadměrného znečištění ovzduší. vysokého podílu území.
PŘÍLEŢITOSTI HROZBY Zlepšování skladby lesních porostů při Poškozování lesních porostů okusem v důsledku obnově/zakládání nových porostů. přemnoţení zvěře. Zalesňování dalších pozemků méně vhodných pro Budování zařízení pro rozvoj rekreačních aktivit – zemědělskou činnost. sportovní areály apod. – v lokalitách s významnými mimoprodukčními funkcemi. Hospodářský potenciál - rostoucí význam produkce dřevní hmoty. Potenciál pro rozvoj individuální rekreace.
32 DRUHÁ ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2012
2.3 Pilíř sociální soudrţnosti
2.3.1 Obyvatelstvo ORP Lovosice patří v rámci Ústeckého kraje k méně početným, k 31. 12. 2011 měl 27 617 obyvatel. Vývoj počtu obyvatel celého ORP Lovosice v současnosti nepatrně získává. Nárůst vývoje obyvatel v roce 2011 za celé ORP je 174 obyvatelů. Největší přírůstek obyvatel za období 2010-2011 zaznamenala obec Lhotka nad Labem (95) dále obec Třebenice (92). Naopak samotné správní středisko Lovosice ztrácí (-29), dále ztrácí menší obce Číţkovice (-27) a Obec Klapý (-12). Věková struktura obyvatelstva je k 26.3.2011 následující: 0 -14 let 3 912 osob, 15-64 let 18 395 osob a 65 a více let 4538 osob. Vzdělanostní struktura odpovídá ekonomickému zaměření oblasti. Nejvíce obyvatel má střední vzdělání bez maturity (vyuční) k 26.3.2011 je to 8 826 odob. Podíl obyvatel se středním, vyšším a vysokoškolským vzděláním z celkového počtu obyvatel starších 15 let je patrně niţší, neţ je v Ústeckém kraji a celé ČR. Nejpříznivější situace z hlediska vzdělanostní struktury je ve městech či ve větších obcích (dle počtu obyvatel), u kterých se podíl obyvatel se středním, vyšším a vysokoškolským pohybuje okolo 30 % (z celkového počtu obyvatel) – správní středisko Lovosice, Libochovice, Třebenice a obec Třebívlice. Naopak nejniţší je tento podíl u menších obcí - Černiv a Lkáň (okolo 10 %). Migrační saldo je poměrně příznivé. Území ORP Lovosice získává migrací v roce 2011 přírústek 179 obyvatel. Přehled demografických údajů obcí ORP Lovosice uvádí tabulka č. 2.3.1.a Tabulka č. 8 – Vybrané demografické údaje ORP Lovosice Počet Migrační Přrozený Obec obyvatel Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí saldo přírůstek 2011 Černiv 154 0 2 -2 5 6 -1 Čiţkovice 1 387 17 19 -2 47 41 6 Děčany 359 3 5 -2 15 9 6 Dlaţkovice 111 3 3 0 1 2 -1 Evaň 280 0 4 -4 5 9 -4 Chodovlice 153 2 0 2 3 4 -1 Chotěšov 490 4 10 -6 27 11 16 Chotiměř 290 1 5 -4 10 11 -1 Jenčice 357 2 4 -2 17 11 6 Keblice 369 7 4 3 9 14 -5 Klapý 493 8 6 2 3 13 -10 Křesín 341 2 0 2 14 12 2 Lhotka n/L. 397 2 5 -3 104 6 98 Libochovice 3 603 43 49 -6 94 99 -5 Lkáň 171 0 3 -3 6 14 -8 Lovosice 8 785 105 103 2 199 230 -31 Lukavec 376 3 3 0 7 10 -3 Malé Ţernoseky 717 5 7 -2 14 17 -3 Podsedice 658 8 7 1 9 14 -5 Prackovice n/L. 586 2 8 -3 14 8 6 Radovesice 455 3 6 -3 18 20 -2
33 DRUHÁ ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2012
Tabulka č. 8 – Vybrané demografické údaje ORP Lovosice Počet Migrační Přrozený Obec obyvatel Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí saldo přírůstek 2011 Sedlec 192 2 3 -1 1 - 1 Siřejovice 283 5 1 4 13 4 9 Slatina 271 1 1 0 9 9 - Sulejovice 813 8 6 2 15 22 -7 Třebenice 1 995 22 12 10 122 40 82 Třebívlice 893 12 10 2 40 18 22 Úpohlavy 258 3 2 1 6 4 2 Velemín 1 553 20 19 1 56 46 10 Vchynice 317 4 2 2 5 6 -1 Vlastislav 175 3 0 3 6 6 - Vrbičany 335 4 3 1 4 3 1 Celkem ORP 27 617 307 312 -5 898 719 179
Školství V SO ORP Lovosice se nachází 18 mateřských škol, které se nacházejí v 15 obcích, a 14 základních škol, které jsou evidovány v 10 obcích. Více mateřských škol je v obcích Libochovice (2), Lovosice (3). Více základních škol se nachází v obcích Libochovice (2) a Lovosice (4). V polovině obcí (16 obcí) chybí mateřské a základní školy. Školské zařízení není v obcích Černiv, Děčany, Evaň, Chodovlice, Jenčice, Keblice, Lhotka nad Labem, Lkáň, Lukavec, Prackovice nad Labem, Sedlec, Siřejovice, Slatina, Úpohlavy, Vlastislav a Vrbičany. Tabulka č. 2.3.1.b: Síť základních a mateřských škol v obcích SO ORP Lovosice Základní škola Název obce Mateřská škola (počet dětí) (počet dětí) Černiv ne ne Základní škola a mateřská škola Základní škola a mateřská škola Číţkovice Číţkovice (60) Číţkovice (160) Děčany ne ne Dětský domov, Základní škola praktická, Praktická škola a Školní Dlaţkovice ne jídelna, Dlaţkovice, příspěvková organizace (96) Evaň ne ne Chodovlice ne ne Chotěšov Mateřská škola Chotěšov p.o. (20) ne Chotiměř Mateřská škola Chotiměř (17) ne Jenčice ne ne Keblice ne ne Základní škola a Mateřská škola Základní škola a Mateřská škola Klapý Klapý (35) Klapý (60) Křesín Mateřská škola Křesín (20) ne Lhotka nad Labem ne ne Libochovice Mateřská škola Libochovice (90) Základní škola praktická, Libochovice, příspěvková
34 DRUHÁ ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2012
Základní škola Název obce Mateřská škola (počet dětí) (počet dětí) organizace (55) Základní škola J. E. Turkyně a Mateřská škola Polze (32) Základní umělecká škola Libochovice (650) Lkáň ne ne Speciální základní škola a Mateřská škola Lovosice (101) Praktická škola, Lovosice, příspěvková organizace (130) Lovosice Mateřská škola Lovosice (112) Základní škola Lovosice (240) Základní škola Lovosice (660) Mateřská škola Lovosice (120) Základní škola Antonína Baráka Lovosice (400) Lukavec ne ne Mateřská škola se školní jídelnou Malé Ţernoseky Malé Ţernoseky, příspěvková ne organizace (33) Základní škola a mateřská škola Základní škola a mateřská škola Podsedice Podsedice (20) Podsedice (60) Prackovice nad Labem ne ne Radovesice Mateřská škola Radovesice (30) ne Sedlec ne ne Siřejovice ne ne Slatina ne ne Základní škola a Mateřská škola Základní škola a Mateřská škola Sulejovice Sulejovice (35) Sulejovice (60) Základní a mateřská škola Základní a mateřská škola Třebenice, Třebenice Třebenice, příspěvková příspěvková organizace (105) organizace (475) Základní škola a Mateřská škola Základní škola a Mateřská škola Třebívlice Třebívlice (37) Třebívlice (195) Úpohlavy ne ne Základní škola a Mateřská škola Základní škola a Mateřská škola Velemín Velemín (46) Velemín (200) Mateřská škola Vchynice, Vchynice ne příspěvková organizace (20) Vlastislav ne ne Vrbičany ne ne
Mezi další školské zařízení patří Základní umělecké školy v obcích Libochovice a Lovosice. Středoškolské zařízení v SO ORP Lovosice, např. Střední odborná škola Libochovice, Střední odborná škola technická a zahradnická Lovosice, Gymnázium Lovosice, Speciální základní škola a Praktická škola Lovosice a Praktická škola Dlaţkovice.
Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče Zdravotnická zařízení vyššího typu se nachází v Litoměřicích (Městská nemocnice), Roudnici nad Labem (Krajská zdravotní, a.s. – Masarykova nemocnice) a Ústí nad Labem (Podřipská nemocnice s poliklinikou). V Lovosicích se nachází ambulantní pohotovostní péče Podřipské nemocnice
35 DRUHÁ ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2012 s poliklinikou, která má sídlo v Roudnici nad Labem. V SO ORP Lovosice se vyskytují zdravotnická zařízení, např. praktičtí a zubní lékaři, viz tab. 2.3.1.c. V SO ORP Lovosice se nachází domovy důchodců, charity, centra pro zdravotně postiţené, pečovatelské sluţby, pečovatelské sluţby, domovy sociální péče, azylové domy, diagnostický ústav sociální péče v obci Číţkovice. Domovy důchodců se vyskytují v obcích Libochovice, Číţkovice a Chotěšov, blíţe viz tab. 2.3.1.c. Obec Lovosice má vytvořený 2. komunitní plán péče na období 2009 - 2013. Mezi oblasti sociální pomoci a péče patří tyto cílové skupiny: děti a mládeţ, osoby ohroţené drogou a péče o seniory a zdravotně postiţené osoby. Komunitní plán je provázán se Strategickým plánem rozvoje města Lovosice na období 2008 - 2013. Mezi cíle komunitního plánu patří podpora a rozvoj stávajících sluţeb, zvýšení informovanosti občanů o sociálních sluţbách a sluţbách souvisejících sluţbách, sníţení vzniku rizik sociálně patologických jevů. Tabulka č. 2.3.1.c Síť zdravotnických zařízení, lékařských sluţeb a sluţeb sociální péče v SO ORP Lovosice Název obce Lékařské a zdravotnické sluţby Sociální sluţby a péče Černiv ne ne 2 detašovaná pracoviště samostatné Domov důchodců ordinace praktického lékaře pro dospělé Dům s pečovatelskou sluţbou Číţkovice Diagnostický ústav sociální detašované pracoviště samostatné ordinace péče praktického lékaře pro děti a dorost Centrum pro zdravotně postiţené Ústeckého kraje Děčany ne ne detašované pracoviště samostatné ordinace Dlaţkovice ne praktického lékaře pro dospělé Evaň ne ne Chodovlice ne ne Chotěšov ne Domov sociální péče Chotiměř ne ne Jenčice ne ne Keblice ne ne Klapý ne ne Křesín ne ne Lhotka nad Labem ne ne 2 samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé Domov důchodců samostatná ordinace praktického lékaře pro Libochovice děti a dorost 2 samostatné ordinace praktického lékaře Centrum pro zdravotně stomatologa postiţené Ústeckého kraje Lkáň ne ne Dům s pečovatelskou sluţbou Sdruţená ambulantní zařízení Klub důchodců Detašované pracoviště nemocnice Občanské sdruţení Šance Lovosice 8 samostatných ordinací praktického lékaře Svaz postiţených civilizačními pro dospělé chorobami 2 detašovaná pracoviště samostatné Svaz tělesně postiţených ordinace praktického lékaře pro dospělé 3 samostatné ordinace praktického lékaře SONS – oblastní pobočka
36 DRUHÁ ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2012
Název obce Lékařské a zdravotnické sluţby Sociální sluţby a péče pro děti a dorost Litoměřicko Domov sociální péče – denní pobyt Sdruţení pro pomoc mentálně 9 samostatných ordinací praktického lékaře postiţeným ČR - stomatologa Farní charita Pečovatelská sluţba Centrum pro zdravotně postiţené Ústeckého kraje Lukavec ne ne Detašované pracoviště samostatné ordinace Malé Ţernoseky ne praktického lékaře pro dospělé Detašované pracoviště samostatné ordinace Podsedice ne praktického lékaře pro dospělé Prackovice nad ne ne Labem Radovesice ne ne Sedlec ne ne Siřejovice ne ne Slatina ne ne Sulejovice ne ne Samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé Samostatná ordinace praktického lékaře pro Třebenice ne děti a mládeţ Samostatná ordinace praktického lékaře – stomatologa Samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé Detašované pracoviště samostatné ordinace Třebívlice ne praktického lékaře pro děti a dorost Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře - stomatologa Detašované pracoviště samostatné ordinace Úpohlavy ne praktického lékaře pro dospělé Detašované pracoviště samostatné ordinace Velemín ne praktického lékaře pro děti a dorost Vchynice ne ne Vlastislav ne ne Vrbičany ne ne
Veřejný a kulturní ţivot obcí Z hlediska vybavení území SO ORP Lovosice zázemím pro trávení volného času sportovními aktivitami je moţné konstatovat, ţe sportovní zařízení jsou koncentrovány převáţně ve větších obcích. V Lovosicích se nachází mnoho příleţitostí pro vyuţití volného času aktivním způsobem. Jedná se především o nově vybudovanou in-line a běţeckou dráhu v prostoru lesoparku "Osmička", která je téţ vhodná k romantickým procházkám, příjemnému odpočinku v blízkosti řeky Labe a dalším nesportovním aktivitám. V Libochovicích je
37 DRUHÁ ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2012 multifunkční oranţové hřiště, které je převáţně vyuţíváno místní základní školou. Dále se v tomto SO ORP se nachází hojný počet turistických tras a cyklostezek a sportovních zařízení (plavecký bazén, hřiště, tenisové kurty a atletické areály). V Libochovicích je v plánu dobudovat Areál zdraví (součástí bude dětské hřiště, skatepark, asfaltový okruh pro in-line brusle) a postavit další sportoviště. V obci Lukavec se nachází víceúčelová hala. Z průzkumu lze spolkový ţivot a veřejné dění v řešené lokalitě celkově povaţovat za pestrý. Lidé v SO ORP Lovosice jsou spíše aktivní, tzn., ţe rádi organizují společenské akce a účastní se jich. Prakticky ve všech obcích existují činné spolky, např. dobrovolných hasičů, fotbalistů, tělovýchovných jednot, svazu ţen, důchodců apod. Mezi kulturní střediska SO ORP Lovosice patří kulturní středisko „Lovoš“ v Lovosicích, kulturní středisko Tři Lípy v Libochovicích. V Lovosicích se pořádá hudební festival rockové hudby Altros Rockfest, kde se účastní především místní skupiny. Kulturní ţivot je spojen s místními kulturními památkami (např. zámek Lovosice, zámek Libochovice, hrad Skalka ve Vlastislavi, hrad Házmburk v Libochovicích).
38 DRUHÁ ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2012
Indikátory
Podtémata Socio- Vybavenost Obec demografické Demo-sociální občanskou podmínky situace a Další jevy a infrastrukturou a sídelní komentáře lokální sociální struktura politika Černiv 0 2 -2 Číţkovice 2 2 2 Děčany -2 -1 -2 Dlaţkovice 0 -1 1 Evaň -1 1 -2 Chodovlice -1 1 -2 Chotěšov 0 1 0 Chotiměř 0 1 -1 Jenčice -1 0 -2 Keblice -2 -1 -2 Klapý 0 -1 1 Křesín 0 1 -1 Lhotka nad Labem -2 -1 -2 Libochovice 1 -1 2 Lkáň -1 0 -2 Lovosice 1 -1 2 Lukavec -1 1 -2 Malé Ţernoseky 0 -1 0 Podsedice 1 0 1 Prackovice nad Labem -1 1 -2 Radovesice -1 0 -1 Sedlec -2 -1 -2 Siřejovice -2 -1 -2 Slatina -2 -1 -2 Sulejovice 0 1 0 Třebenice 2 1 2 Třebívlice 1 1 1 Úpohlavy 0 2 -1 Velemín 1 1 1 Vchynice 0 1 -1 Vlastislav -1 1 -2 Vrbičany -1 1 -2 SO ORP Lovosice 0 1 -1
39 DRUHÁ ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2012
SWOT analýza
SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Rostoucí počet obyvatel v obcích Číţkovice, SO ORP Lovosice má nejvyšší index stáří v celém Velemín, Třebenice a Prackovice nad Labem Ústeckém kraji, největší problémy jsou v obcích způsobených migrací obyvatel. Dlaţkovice, Klapý, Evaň. Velmi příznivá věková struktura je v obcích Černiv, Celkově by se dalo říci, ţe obyvatelstvo v SO ORP Číţkovice, Chotiměř, Lhotka nad Labem, Lukavec Lovosice stárne. Klesá procento obyvatel a Úpohlavy, kde je nízký index stáří (převaţují děti v produktivním věku, ale i procento obyvatel a produktivní obyvatelé). věkové skupiny do 14 let. Výraznější přirozený přírůstek obyvatel za Nejvíce obyvatel ubývá v obcích Lovosice a Lhotka sledovanou dekádu byl naměřen v obcích nad Labem, je to způsobeno odstěhováním Chotiměř a Vrbičany, ale za poslední dva obyvatel. V obci Libochovice dochází k vymírání sledované roky byl výraznější přirozený přírůstek obce. obyvatel v obcích Lovosice, Třebenice a Číţkovice. Dobrá vybavenost občanskou infrastrukturou je Nedostatečná vybavenost občanskou v obcích Číţkovice, Libochovice, Lovosice, infrastrukturou je v obcích Černiv, Děčany, Evaň, Třebenice. Chodovlice, Jenčice, Keblice, Lhotka nad Labem, Lkáň, Lukavec, Prackovice nad Labem, Sedlec, Siřejovice, Slatina, Vlastislav a Vrbičany. PŘÍLEŢITOSTI HROZBY Suburbanizace Lovosic do okolních obcí. Pokračování procesu stárnutí. Je nutné zajistit péči o seniory, jak terénní, tak residenční. Postavit zdravotnické zařízení (chybí v tomto SO Zavření školských zařízení kvůli nedostatečnému ORP). počtu ţáků.
2.3.2 Bydlení V obvodu ORP Lovosice bylo registrováno v roce 2011 celkem 7 510 domů, z čehoţ bylo cca 81 % domů obydlených (celkem 6 072). Významně převyšoval počet rodinných domů (celkem 6 833) nad domy bytovými (celkem 533). Počet bytů v řešeném území dosahoval 12 598, přičemţ obydlených bylo více neţ 83 % (celkem 10 438), z toho podíl bytů v rodinných domech činil cca 62 % a v bytových domech cca 37 %. Objektů individuální rekreace je evidováno 708. Struktura domovního fondu je homogenní ve smyslu převahy rodinných domů v území. Bytové domy jsou v absolutních číslech silněji zastoupeny pouze ve městě Lovosice, v menší míře téţ ve v Libochovicích či Číţkovicích a Třebenicích. Podíl bytových domů dosahuje maxima 34 % ve městě Lovosice, druhé je s 8 % město Libochovice. V řadě obcí jsou zastoupeny jen domy rodinné.
Tabulka č. 2.3.2.a – Vybrané údaje o domovním a bytovém fondu v ORP Lovosice Domy Domy z toho z toho Bytů Byty z toho z toho v Obec celkem obydlené RD BD celkem obydlené v RD BD Černiv 76 54 76 - 79 57 46 - Čiţkovice 316 290 288 23 521 478 259 189 Děčany 191 117 185 6 222 142 115 20 Dlaţkovice 57 42 54 1 68 52 38 8 Evaň 131 88 131 - 148 99 99 - Chodovlice 77 53 75 - 81 56 54 - Chotěšov 162 133 160 - 190 152 132 - Chotiměř 84 78 77 4 124 115 57 24 Jenčice 139 113 138 - 169 134 285 -
40 DRUHÁ ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2012
Tabulka č. 2.3.2.a – Vybrané údaje o domovním a bytovém fondu v ORP Lovosice Domy Domy z toho z toho Bytů Byty z toho z toho v Obec celkem obydlené RD BD celkem obydlené v RD BD Keblice 153 127 152 - 167 141 122 - Klapý 218 159 216 - 240 175 41 - Křesín 176 114 171 3 203 132 99 13 Lhotka nad 90 83 6 140 112 56 27 Labem 84 Libochovice 1 001 814 905 76 1 611 1 320 151 507 Lkáň 80 56 79 1 88 60 89 1 Lovosice 916 862 543 316 4 030 3 689 133 3 026 Lukavec 120 106 115 5 153 130 140 22 Malé Ţernoseky 268 233 263 2 308 261 174 12 Podsedice 323 225 312 6 382 258 119 25 Prackovice nad 183 170 8 260 212 84 33 Labem 157 Radovesice 178 141 176 1 207 159 802 4 Sedlec 86 64 85 - 89 66 59 - Siřejovice 94 82 94 - 116 95 584 - Slatina 127 94 125 1 140 101 108 4 Sulejovice 239 219 227 9 323 287 247 43 Třebenice 714 551 686 24 928 727 228 141 Třebívlice 351 265 329 10 426 327 170 46 Úpohlavy 98 82 94 2 121 98 154 10 Velemín 555 426 524 23 707 528 65 99 Vchynice 122 97 121 - 130 102 95 - Vlastislav 78 50 76 2 94 62 96 8 Vrbičany 107 96 103 4 133 111 243 12 Celkem 7 510 6 072 6 833 533 12 598 10 438 6 013 4 274
Stáří domovního fondu je důleţitým průvodním jevem sociální i ekonomické situace v regionu. Tato charakteristika rovněţ úzce souvisí s demografií obce/regionu. Významný podíl v zastoupení staveb z období do r. 1919 je typický pro obce Dlaţkovice, Lukavec či Prackovice nad Labem (více neţ 40 % zástavby). Intenzita nové výstavby je obecně nízká s výjimkou omezeného okruhu sídel (zejména město Lovosice a některé obce či sídla v jeho zázemí). V těchto oblastech nová výstavba zahrnuje zejména rodinné domy v nově vznikajících rezidenčních zónách na okraji měst. Nejvyšší podíl budov z období 1981–2001 je charakteristický pro obce Jenčice či Lhotka nad Labem (více neţ 35 %). Výstavba nového bytového fondu v porovnání s hierarchicky vyšší krajskou úrovní je v případě Lovosicka úměrná podílu počtu obyvatel na populaci kraje. Bylo dokončeno obdobné mnoţství bytů v ORP Lovosice v porovnání s jinými ORP v poměru k celkovému počtu dokončených bytů v kraji. Intenzita výstavby je v Ústeckém kraji, v porovnání s jinými, stále nízká. Průměrná plocha bytů ve sledovaném období je postupně stále vyšší a překračuje krajský průměr.
41 DRUHÁ ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2012
Obrázek č. 2.3.2.b: Podíl bytů jednotlivých skupin stáří v domovním fondu v obcích ORP Lovosice Obec Tabulka č. 10 - Počet domů obydlených v letech 1919 1920- 1971- 1981- 1991- 2001- Celkem a 1970 1980 1990 2000 2011 dříve Černiv 54 11 17 8 8 4 5 Čiţkovice 290 45 95 38 31 38 41 Děčany 117 27 39 15 17 8 9 Dlaţkovice 42 13 14 7 2 1 5 Evaň 88 20 42 7 10 4 4 Chodovlice 53 19 11 5 7 5 6 Chotěšov 133 22 41 18 18 13 18 Chotiměř 78 14 18 22 2 11 9 Jenčice 113 18 25 14 15 21 16 Keblice 127 34 47 19 6 9 5 Klapý 159 44 37 35 19 14 7 Křesín 114 29 34 17 13 8 8 Lhotka nad Labem 84 11 19 13 12 11 18 Libochovice 812 142 245 157 122 88 47 Lkáň 56 14 18 4 6 5 8 Lovosice 859 85 414 123 75 68 55 Lukavec 106 31 45 4 4 11 8 Malé Ţernoseky 232 28 97 35 14 25 29 Podsedice 225 43 82 31 17 26 18 Prackovice nad Labem 157 59 40 8 11 18 14 Radovesice 141 35 41 22 18 15 8 Sedlec 64 9 21 6 10 12 4 Siřejovice 82 15 20 18 11 7 9 Slatina 94 29 17 10 7 10 18 Sulejovice 218 29 98 26 33 15 15 Třebenice 551 132 195 51 57 45 58 Třebívlice 265 76 71 31 34 17 20 Úpohlavy 82 20 23 3 15 9 10 Velemín 425 119 129 35 42 40 49 Vchynice 97 17 38 11 9 12 10 Vlastislav 50 19 10 6 4 5 4 Vrbičany 96 13 47 12 8 8 5 Celkem 5 720 1 166 1 978 765 618 541 494
42 DRUHÁ ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2012
Indikátory Podtéma Stáří a kvalita Obec Bydlení Vývoj bytového Další jevy a bytového fondu k fondu komentáře 2001
Černiv -1 -2 0 Číţkovice 1 1 1 Děčany 0 -2 2 Dlaţkovice 0 2 -2 Evaň -2 -2 -1 Chodovlice 0 -1 1 Chotěšov 2 2 2 Chotiměř 2 2 2 Jenčice 2 2 2 Keblice -1 -1 0 Klapý 0 -1 1 Křesín 0 -1 1 Lhotka nad Labem 1 1 2 Libochovice 0 -2 2 Lkáň -2 -2 -1 Lovosice 1 0 2 Lukavec 0 2 -2 Malé Ţernoseky -1 -1 -1 Podsedice 1 1 1 Prackovice nad -1 Labem 0 -2 Radovesice 0 -1 1 Sedlec 0 -2 2 Siřejovice -1 -2 0 Slatina 1 2 0 Sulejovice 0 -1 2 Třebenice 0 0 0 Třebívlice -1 -1 -1 Úpohlavy 2 2 1 Velemín 0 2 -2 Vchynice 0 0 -1 Vlastislav 0 2 -2 Vrbičany 0 -1 2 SO ORP Lovosice 0 -1 1
43 DRUHÁ ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2012
SWOT analýza
SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Nadprůměrný nárůst bytového fondu ve srovnání Stagnace bytové výstavby v obcích Černiv, Evaň, s krajským průměrem. Lkáň, Sedlec. Vysoký nárůst bytového fondu, především díky Vysoké zastoupení domů vystavěných do roku individuální výstavbě rodinných domů, zejména 1919 v Dlaţkovice, Lukavec, kde je zároveň velmi v obcích Číţkovice, Dlaţkovice, Chotiměř, Slatina, nízké zastoupení domů vystavěných mezi lety Úpohlavy a Vlastislav (obce jsou v blízkosti větších 1981 aţ 2001. obcí, např. Lovosice, Třebenic a Libochovic). Vysoké zastoupení domů vystavěných mezi lety Stavební parcely nejsou v obcích Chotiměř, Lhotka 1946 aţ 1980, zejména v obci Chotiměř. Mnoho nad Labem, Malé Ţernoseky, Třebenice, Vchynice. novostaveb (stavby postavené v letech 1981-2001) Zájem o pozemky není v obci Děčany. bylo postaveno v obcích Jenčice, Sedlec, Lhotka nad Labem. PŘÍLEŢITOSTI HROZBY Vymezení ploch pro nové byty v rámci ÚPD Pozemky ve vlastnictví soukromníků nebo obcí. pozemkového fondu (špatně se získávají). Odkoupení stavebních parcel od pozemkového Nedostatečná podpora obecní a individuální bytové fondu. výstavby. V řadě obcí se provádí zasíťování pozemků. Stárnutí bytového fondu, např. v obcích Prackovice nad Labem, Dlaţkovice, Lukavec. Výrazně více stavebních parcel pro rodinné domky Stagnace rozvoje obcí zhledem k omezeným je v obcích Číţkovice, Chotěšov, Křesín, Lkáň, investicím do bydlení. Radovesice, Siřejovice, Sulejovice a Velemín.
2.3.3 Dopravní infrastruktura
Návaznost na Politiku územního rozvoje ČR Základním východiskem pro tvorbu územně-plánovací dokumentace je Politika územního rozvoje ČR, jeţ je v souladu s § 32 stavebního zákona členěna na kapitoly: „Republikové priority územního plánování pro zajištění udrţitelného rozvoje území“, které se uplatňují na celém území České republiky; „Rozvojové oblasti a rozvojové osy“, „Specifické oblasti“, „Koridory a plochy dopravní infrastruktury“ a „Koridory, plochy a rozvojové záměry technické infrastruktury“. Politika územního rozvoje ČR vymezuje oblasti, osy, koridory a plochy s ohledem na prokázané potřeby rozvoje území státu, které odůvodňují v souladu s § 5 stavebního zákona zásah do působnosti orgánů krajů a obcí v záleţitostech týkajících se jejich územního rozvoje, a jestliţe je důvodné pro tyto oblasti, osy, koridory a plochy stanovit kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v nich; atd. (PÚR ČR 2008)
Rozvojové oblasti a rozvojové osy Politika Územního rozvoje vymezuje rozvojové oblasti a rozvojové osy v územích, v nichţ existují zvýšené poţadavky na změny v území z důvodů soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu. V takto vymezených územích „je nutno vytvářet, udrţovat a koordinovat územní připravenost na zvýšené poţadavky změn v území a při respektování republikových priorit územního plánování umoţňovat odpovídající vyuţívání území a zachování jeho hodnot“.
44 DRUHÁ ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2012
Územím SO ORP Lovosice prochází republiková rozvojová osa OS2 Praha – Ústí nad Labem – hranice ČR (-Dresden).
Obrázek č. 2.3.3.a: Rozvojové oblasti a rozvojové osy
Při rozhodování a posuzování záměrů na změny v území ve všech rozvojových oblastech a rozvojových osách je nutno sledovat zejména rozvoj veřejné infrastruktury mezinárodního a republikového významu při současném zachování respektování hodnot území. Vymezení rozvojové osy OS2 zahrnuje na území SO ORP Lovosice obce s výraznou vazbou na významnou dopravní cestu, tj. dálnici D8 a ţelezniční trať č. 090. Ve správním obvodu ORP Lovosice nebyly vymezeny ţádné specifické oblasti.
Koridory a plochy dopravní infrastruktury Územím SO ORP Lovosice prochází následující koridory a plochy dopravní infrastruktury. Koridor vysoko-rychlostní dopravy VR1 Vodní cesta mezinárodního významu VD1 Veřejná logistická centra (dále VLC)
Úkoly územního plánování dle PÚR ČR 2008: a) kraje v zásadách územního rozvoje upřesní vymezení ploch a koridorů dopravní infrastruktury, při respektování důvodů vymezení a kritérií a podmínek pro rozhodování, b) příslušné kraje a obce zajistí územní ochranu vymezených koridorů a ploch, případně územní rezervou, c) příslušné kraje a obce postupují při pořizování územně plánovací dokumentace v souladu s kriterii a podmínkami pro rozhodování o změnách v území, d) kraje při pořizování územně plánovací dokumentace řeší územní souvislosti vymezených koridorů a ploch. Pro hodnocení stávajícího stavu a vývoje dopravní infrastruktury na území SO ORP Lovosice byla vyuţita celá řada analytických a koncepčních materiálů, především Politika územního rozvoje ČR 2008, Program rozvoje Ústeckého kraje 2008 – 2013 (2008), Územně analytické podklady pro správní obvod obce s rozšířenou působností Lovosice (2010) a především ÚAP Ústeckého kraje a ZÚR. V rámci analýzy byly dále vyuţity i materiály a data informačních systémů MD ČR a ŘSD ČR.
45 DRUHÁ ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2012
Silniční doprava Pro zajištění dopravní obsluhy území slouţí síť pozemních komunikací. Ta se dle legislativy dělí na dálnice, rychlostní komunikace a silnice I. třídy, které jsou v majetku ČR, silnice II. a III. třídy, které jsou v majetku krajů, místní komunikace I., II., III. a IV. třídy, které jsou v majetku jednotlivých obcí a účelové komunikace, které jsou majetkem právnických nebo fyzických osob.
Koridory a dopravní plochy mezinárodního významu Multimodální koridory
Multimodální koridory jsou charakterizovány tím, ţe jsou v nich soustředěny dva nebo více druhů dopravy s dělbou dopravní práce. V rámci sítě transevropských multimodálních koridorů byl na území ČR vymezen i IV. transevropský multimodální koridor evropské sítě TEN-T vedený v ose Berlin - Praha – Břeclav – Bratislava - Budapešť - Istanbul, jehoţ úsek prochází územím SO ORP Lovosice.
Obrázek č. 2.3.3.b: Transevropské multimodální koridory (TEMMK)
Jeho součástí na území Ústeckého kraje jsou v cílové podobě dálnice D8 - E55, I. tranzitní ţelezniční koridor, výhledově vysokorychlostní trať (VR1), Labská vodní cesta, logistické centrum Lovosice, mezinárodní veřejné letiště Roudnice nad Labem a mezinárodní cyklistická stezka EuroVelo č. 7.
46 DRUHÁ ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2012
Koridory a dopravní plochy mezinárodního a republikového významu Mezi výhledové silniční tahy mezinárodního a celostátního významu procházející územím Ústeckého kraje patří dálnice a navrhované silnice I. třídy dle zákona č. 13/97 Sb. v platném znění. Územím SO ORP Lovosice prochází koridor dálnice D8. Obrázek č. 2.3.1.c: Koridor dálnice D8
Stávající silniční síť na území SO ORP Lovosice Páteřní komunikace silniční sítě na sledovaném území zahrnují jiţ dostavěný úsek dálnice D8 Praha – Lovosice, který dále pokračuje silnicí I. třídy I/8, dále jsou to silnice I. třídy I/15 a I/30. Jejich průběh je následující. Dálnice D8 - Praha (II/243) - hranice hl. m. Prahy (začátek D8) – Lovosice (D8, I/15, I/30)
Silnice I. a II. třídy I/8 Lovosice – Bystřany (I/63) - Teplice (I/13) - Dubí (I/27) - Cínovec - Německo I/15 Most (I/27) - Skršín (I/28) - Lovosice (D8, I/8, I/30) - Litoměřice - Zahrádky u České Lípy (I/9) I/30 Lovosice (D8 km48) - Ústí nad Labem (I/62) - Chlumec (I/13) Správní území ORP Lovosice a město Lovosice jako takové mají zajištěno spojení s hlavním městem Prahou (D8), krajským městem Ústím nad Labem (I/30) i s významnými centry sousedních územních celků – Mostem a Litoměřicemi (I/15). Součástí základní sítě jsou i následující silnice II. třídy. II/237 Libochovice – Třebenice (I/15) II/246 (Louny) – Libochovice – (D8) – Roudnice nad Labem II/247 Libochovice – (D8) – I/15 (Lovosice – Litoměřice) II/261 (Štětí – Litoměřice) – Lovosice – (Ústí nad Labem – Děčín)
47 DRUHÁ ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2012
Tento základní systém je dále doplněn poměrně hustou sítí silnic III. a IV. třídy a účelových komunikací, které zajišťují zpřístupnění ostatních sídel neleţících na hlavních trasách a jejich napojení na vyšší komunikační systém. Zatíţení silniční sítě Dopravní zatíţení silniční sítě na území ORP Lovosice dokládají výsledky z celostátního sčítání dopravy v roce 2005. Výsledky sčítání se vykazují pomocí ukazatele RPDI (roční průměr denních intenzit, údaje v tisících vozidel/24h). Ukazatel RDPI zohledňuje variace hodnot intenzity v průběhu týdne (v pracovních dnech i o víkendech) v průběhu celého roku. Skutečné hodnoty například v pracovních dnech (kupř. v květnu) budou vyšší neţ průměrné hodnoty, a to dle zpracovatelů aţ o 10- 15%. Nejvyšší nárůst zatíţení byl na území ORP Lovosice v období 2000 a 2005 zjištěn na hlavních komunikacích, coţ je v souladu s celorepublikovým vývojem, který dále pokračuje. Tabulka č. 2.3.2.d: Intenzita dopravy na vybraných komunikacích na území SO ORP Lovosice Silnice Sčítací RDPI RDPI Změna Trasa úsek 2000 2005 2005/2000 D8 4-8232 9885 17400 1,76 Praha-Lovosice I/8 4-0090 6542 10257 1,57 Lovosice – Teplice – státní hr. 4-0108 6542 10257 1,57 Lovosice – Teplice – státní hr. I/30 4-2176 12074 18167 1,50 Průtah Lovosicemi 4-2172 8652 11673 1,35 Výjezd z centra Lovosic 4-2188 8652 11673 1,35 Lovosice – Ústí nad Labem I/15 4-0990 6570 8850 1,35 Most – Lovosice – Litoměřice
Z údajů v tabulce vyplývá nárůst intenzity mezi lety 2000 aţ 2005 o cca 35 aţ 75%. Obdobný trend se projevil i na některých úsecích silnic II. třídy (II/247) a niţších tříd. Další sčítání bude provedeno za rok 2010. Jako příklad nárůstu intenzity v uplynulých letech lze uvést údaje z automatických sčítačů na dálnicích v letech 2000, 2005, 2007, 2008 získané v úseku D8 Doksany – Lukavec. V roce 2000 byla hodnota RDPI 9,6 tis.voz/24h, v roce 2005 jiţ 16,7 tis.voz/24h. V roce 2007 vzrostl RDPI na 19,7 a v roce 2008 jiţ dosáhl 21 tis.voz/24h, coţ je nárůst o více neţ 100% od roku 2000. Rozvoj silniční sítě na území SO ORP Lovosice Výchozími dokumenty pro vymezení záměrů v rozvoji silniční sítě byly ÚP VÚC okresu Litoměřice (platnost od 1. 1. 2007), Politika územního rozvoje ČR 2008 (2009) a Územně analytické podklady Ústeckého kraje (2009). Prioritou pro kvalitní propojení území se sousední SRN je dostavba D8, jejíţ koridor byl vymezen v ZÚR ÚK. Na sledovaném území je ve srovnání s republikovým průměrem vysoká hustota silniční sítě. S nárůstem intenzity dopravy jiţ ne vţdy odpovídá současným potřebám. V daném případě se jedná o nezbytnou postupnou přestavbu a modernizaci, především budování obchvatů, přeloţek, mimoúrovňových křiţovatek a zkapacitnění hlavních silničních tahů. Za hlavní prioritní záměry na úseku silniční dopravy vymezuje ZÚR ÚK. ve vazbě na území SO ORP Lovosice následující stavby: výstavba dálnice D8, dálniční přivaděč pro Litoměřice (II. etapa), silniční most přes Labe u Mlékojed pro spojení Lovosic a Litoměřic a pro dálniční přivaděč, vybudování centra dopravních sluţeb pro kombinovanou dopravu s příslušnými odstavnými plochami v Lovosicích. Nejdůleţitější probíhající stavbou na území SO ORP Lovosice republikového a mezinárodního významu, jeţ zkvalitní dopravní propojení nejen sledovaného území, s významnými pozitivními efekty na rozvoj regionu je dostavba dálnice D8 Praha - státní hranice se SRN, jeţ spočívá ve zprovoznění úseku Bílinka – Řehlovice přes České středohoří. Jeho dokončení se předpokládalo dle ŘSD ČR nejdříve koncem roku 2010 za předpokladu definitivního rozhodnutí o vedení trasy a dálničního tunelu a finančního zajištění stavby).
48 DRUHÁ ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2012
Dostupnost ORP Lovosice Hodnocení dopravní obsluţnosti území hromadnou dopravou bylo provedeno na základě zjištění počtu spojů linkové autobusové dopravy do Lovosic ve všedních dnech pro vybrané časové intervaly. Volba časových intervalů podle účelu – moţnosti dojíţďky za prací, dojíţďky do škol a na úřady. Tabulka č. 2.3.3.e: Dostupnost ORP Lovosice Počet spojení na Počet spojení na Obec 6h 8h Počet spojení na 14h Černiv 0 0 0 Číţkovice 3 1 5 Děčany 0 0 1 Dlaţkovice 1 0 2 Evaň 0 0 0 Chodovlice 0 0 0 Chotěšov 2 0 1 Chotiměř 0 0 0 Jenčice 1 1 3 Keblice 1 1 1 Klapý 0 0 0 Křesín 1 0 1 Lhotka nad Labem 1 1 1 Libochovice 2 0 1 Lkáň 0 0 0 Lukavec 3 2 2 Malé Ţernoseky 2 2 2 Podsedice 1 0 3 Prackovice nad Labem 1 1 1 Radovesice 1 0 0 Sedlec 0 0 0 Siřejovice 1 1 1 Slatina 1 0 1 Sulejovice 4 1 5 Třebenice 1 1 3 Třebívlice 0 0 1 Úpohlavy 1 0 1 Velemín 1 0 0 Vchynice 3 0 0 Vlastislav 0 0 0 Vrbičany 1 1 1 Celkový počet spojení 33 13 37
Jak vyplývá z údajů v tabulce z celkového počtu 32 obcí v osmi případech, nebyl nalezen vhodný autobusový spoj. Jedná se o obce Černiv, Evaň, Chodovlice, Chotiměř, Klapý, Lkáň, Sedlec a Vlastislav. Při souhrnném hodnocení dostupnosti Lovosic bude dále zohledněna i moţnost jednotlivých obcí vyuţívat ţelezniční dopravu.
49 DRUHÁ ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2012
Ţelezniční doprava Koridory ţelezniční sítě Územím SO ORP Lovosice prochází I. tranzitní ţelezniční koridor (Kiel – Hamburg – Berlin) – Děčín – Ústí nad Labem – Praha – Česká Třebová – Brno – Břeclav – (Wien), který je součástí IV. transevropského multimodálního koridoru. Koridor je dokončený v celé své délce. Obrázek č. 2.3.3.f: Doprava ţelezniční – koridory konvenční ţeleznice, koridory VRT
Ţelezniční doprava na území SO ORP Lovosice Součástí jiţ uvedeného páteřního koridoru je i důleţitý ţelezniční uzel – ORP Lovosice. Ţelezničním koridorem procházejí trasy následujících ţelezničních tratí č. 090 (Kralupy nad Vltavou – Lovosice – Ústí n. L. –Děčín), 091 (Kralupy nad Vltavou – Praha) a ţelezniční trať č. 098 (Děčín – Dolní Ţleb, st. hranice), které zajišťují spojení Praha – Lovosice – Ústí nad Labem - SRN. Územím SO ORP Lovosice prochází ţelezniční trať č. 090, jejíţ trasa na území SO ORP propojuje obce Prackovice, Litochovice, Malé Ţernoseky, Lovosice město, Lovosice, Lukavec. Tento páteřní koridor je doplněn ţelezničními tratěmi č. 087, 097 a 114, jejichţ průběh je následující: ţelezniční trať č. 087 v trase Lovosice - Litoměřice - Česká Lípa, ţelezniční trať č. 097 v trase Lovosice – Úpoříny – Teplice, ţelezniční trať č. 114 v trase Lovosice - Libochovice – Louny – Postoloprty, jeţ zajišťují jednak spojení ORP Lovosice s dalšími regionálními centry na území Ústeckého kraje, ale současně i dostupnost centra území ORP Lovosice. Poslední ţelezniční trať č. 113 (Lovosice – Obrnice – Most) není vyuţívána pro osobní přepravu. Délka ţelezniční dráhy na území SO ORP Lovosice činí celkem cca 123,14 km, z toho délka celostátní ţelezniční dráhy je cca 14,56 km a regionálních drah cca 54,29 km.
50 DRUHÁ ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2012
Ţelezniční zastávky a stanice Bezprostřední obsluha území je zajišťována prostřednictvím ţelezničních zastávek nebo stanic. Pro hodnocení úrovně obsluhy území ţelezniční dopravou je proto rozhodující jednak jejich počet, ale i jejich vzdálenost od zdrojů a cílů osobní dopravy. Z hlediska dostupnosti ORP Lovosice plní obsluţnou funkci území ţelezniční tratě č. 090, 097 a 114, které, na kterých jsou zastávky/stanice v obcích, uvedených v následující tabulce.
Tabulka č. 2.3.3g: Dopravní obsluţnost území ţelezniční dopravou Trať číslo Stanice/ zastávky 090 Prackovice n/L, Litochovice n/L, Malé Ţernoseky, Lovosice město, Lovosice, Lukavec 097 Lovosice, Lovosice zastávka, Oparno, Chotiměř, Dobkovičky 114 Lovosice, Sulejovice, Číţkovice, Úpohlavy, Chotěšov, Slatina, Libochovice, Libochovice město, Dubany, Křesín 087 Lovosice, (Ţalhostice, Litoměřice)
Na území SO ORP Lovosice se nachází 19 stanic/zastávek, z toho 3 se nachází v Lovosicích, 11 se nachází ve sledovaných městech a obcích, zbývajících 5 se nachází v jejich částech. (Opatrno, Libochovice město, Dobkovičky, Litochovice n/L a Dubany). Četnost vlakových spojení je relativně dostatečná. Četnost vlakových spojení je relativně dostatečná.
Rozvoj ţelezniční sítě na území SO ORP Lovosice Jako územní rezerva je v ose IV. transevropského multimodálního koridoru procházejícího Ústeckým krajem sledován koridor vysokorychlostní tratě (VRT) Berlín – Praha – Brno – Vídeň s návazností na balkánsko-jadranská ramena a na radiálu Vídeň – Ostrava – Katovice – Varšava. (PÚR) Jedná se o dlouhodobě územně hájený koridor vysokorychlostní tratě, jeţ vychází ze zpracované studie vysokorychlostních tratí v ČR. Územní koridor je vymezen v jednotné šířce 600m, aniţ byly detailně zjištěny střety v území. Územní ochrana koridoru tak omezuje funkční vyuţívání území a znemoţňuje rozvoj dotčených obcí včetně realizace záměrů, schválených v ÚPD jednotlivých obcí. Hustota silniční a ţelezniční sítě na území SO ORP Lovosice je dostatečná, její hlavní nedostatky spočívají v kvalitě.
Kombinovaná doprava Lovosice jsou od roku 2006 centrem, jeţ zajišťuje kombinovanou dopravu silnice-ţeleznice3. Probíhá zde nakládka kontejnerů i kamionů na ţelezniční vagony, jeţ jsou směřovány do řady zemí, kupříkladu do Německa, Francie, Belgie, Švédska a dalších.
Veřejná logistická centra (dále VLC) V rámci PÚR ČR 2008 byla oblast Ústí nad Labem – Lovosice zařazena do vymezené sítě veřejných logistických center napojených na ţelezniční, silniční a případně i vodní a leteckou dopravu, budované podle jednotné koncepce. V budoucnosti by měla poskytovat široké spektrum logistických sluţeb. Úkolem příslušných ministerstev a jiných ústředních úřadů je spolupracovat s kraji na výběru konkrétních lokalit.
3 V letech 1994–2004 existovala v trase Lovosice – Dráţďany (ţelezniční trať č. 090/815) kombinovaná doprava systému RO-LA s terminály Lovosice a Dresden-Fridrichstadt. Pro překládku z vody na ţeleznici slouţilo logistické centrum Děčín. (PRÚK)
51 DRUHÁ ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2012
Vodní doprava PÚR vymezuje v rámci IV. transevropského multimodálního koridoru jako koridor dopravní infrastruktury mezinárodního a republikového významu koridor vodní dopravy VD1 v trase Pardubice – hranice SRN. Důvodem jeho vymezení je zabezpečení splavnosti Labe jako vodní cesty mezinárodního významu. Ukládá MD v součinnosti s MŢP do roku 2010: a) Prověřit reálnost a účelnost splavnění a potřeb zlepšování parametrů vodních cest vyuţívaných včetně případného stanovení podmínek pro vytvoření územních rezerv. b) Prověřit moţnosti minimalizace dopadů splavnění na ţivotní prostředí. (PÚR ČR 2008) Labská vodní cesta, jeţ je součástí hlavních vnitrozemských vodních cest mezinárodního významu dle evropské dohody AGN, prochází východní hranicí území SO ORP Lovosice. Délka vodní cesty na území SO ORP Lovosice činí cca 9,8km. V současnosti je vyuţívaná pro nákladní a rekreační osobní dopravu v úseku (Pardubice) – Chvaletice – Ústí nad Labem – Hřensko – státní hranice. Větší vyuţití pro mezinárodní nákladní dopravu je podmíněné zkvalitněním podmínek celoroční splavnosti, coţ by umoţnilo přesun části objemů nákladní dopravy ze silnic na ekologicky šetrnější vodní dopravu. V této souvislosti se předpokládá výrazný rozvoj vyuţití přístavu Lovosice.
Letecká doprava Na území SO ORP Lovosice se nenachází ţádné letiště a ani se výhledově nepředpokládá jeho vybudování.
52 DRUHÁ ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2012
Indikátory Podtéma Veřejná Obec dopravní Dopravní Dostupnost Další jevy a komentáře infrastruktura obsluţnost ORP území Lovosice Černiv 0 0 -2 Dostupnost II/247, ţeleznice Číţkovice 2 2 2 I/15; ţelezniční stanice Děčany -1 -1 -1 Špatné napojení částí obce Dlaţkovice 1 1 1 Dostupnost I/15 Evaň -1 1 -2 II/237 Chodovlice -1 1 -2 II/237 Chotěšov 2 2 1 II/247; ţelezniční stanice Chotiměř 1 2 -2 Dostupnost I/8; ţelezniční stanice Jenčice 1 1 2 I/15 Keblice 1 1 1 Dostupnost D8 Klapý 0 1 -2 II/237 Křesín 1 2 0 II/246, ţeleznice; ţelezniční stanice Lhotka nad Labem 2 2 1 I/30, dostupnost ţeleznice Libochovice 2 2 1 II/46, II/237; ţelezniční stanice Lkáň 0 1 -2 II/237 Dopravní uzel, centrum ORP; ţelez. Lovosice 2 2 - st. Lukavec 2 2 2 II/247; ţelezniční stanice Malé Ţernoseky 2 2 2 I/30; ţelezniční stanice Podsedice 1 1 2 I/15 Prackovice nad Labem 2 2 1 I/30; ţelezniční stanice Radovesice 0 1 -1 II/246 Sedlec -1 0 -2 Dostupnost II/237 Siřejovice 1 1 1 II/247 Dostupnost II/246; ţelezniční Slatina 1 1 0 stanice Sulejovice 2 2 2 I/15; ţelezniční stanice Třebenice 1 1 2 I/15, špatné napojení částí obce Třebívlice 0 1 -1 I/15, špatné napojení částí obce Úpohlavy 1 1 0 Dostupnost I/15; ţelezniční stanice Velemín 1 2 -1 dopravní odlehlost částí obce Vchynice 1 2 1 I/8 Vlastislav -1 0 -2 Dostupnost I/15 Vrbičany 1 1 1 II/247 SO ORP Lovosice 1 1 0
53 DRUHÁ ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2012
SWOT analýza
SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Územím SO ORP Lovosice prochází IV. transevropský Nedostavěný úsek dálnice D8 v trase Lovosice – multimodální koridor Berlín - Praha - Brno -Bratislava - Řehlovice. Budapešť - Sofie – Istanbul. Dálnice D8 zprovozněná v převaţujícím rozsahu. Nevyhovující technický stav převáţné části silnic II. a významných silnic III. třídy. Modernizovaný I. tranzitní ţelezniční koridor - součást Nevyhovující technický stav regionálních ţelezničních transevropské ţelezniční sítě nákladní dopravy (TERFN). tratí a jejich vybavení. Celostátní ţelezniční trať č. 90 – spojení do krajského města a dalších center. Provozovaná labská vodní cesta - součást hlavních Omezené plavební podmínky na dolním toku Labe. vnitrozemských vodních cest (AGN). Hustá silniční síť silnic I., II. a III. třídy. Absence obchvatů, růst intenzity dopravy na průtahu centry obcí a zastavěným územím, růst znečištění ovzduší, hluku. Nedostatečně rozvinutá síť kvalitních cyklis-tických tras a samostatných cyklostezek. PŘÍLEŢITOSTI HROZBY Dokončení dálnice D8 - přímé kvalitní napojení na krajské Zpoţdění dostavby dálnice D8 Řehlovice – Lovosice, město, sníţení zátěţe silnic I. třídy nadměrné zatíţení stávajících silnic I/8 a I/30 včetně I/8 a I/30 mezinárodní kamionovou přepravou. dotčených sídel, růst nehodovosti. Modernizace ţelezničních tratí, zvýšení atraktivnosti veřejné Další růst individuální automobilové dopravy v důsledku dopravy, pokles individuální automobilové dopravy. nízké kvality a obsluţnosti území veřejnou hromadnou dopravou. Zlepšení podmínek splavnosti Labe – (vybudování veřejného Odkládání rekonstrukce a modernizace stávající silniční logistického centra) – vyuţití vodní cesty pro přepravu sítě – další zhoršení technického stavu při rostoucí kontejnerů a kamionů (přístav Lovosice), sníţení zátěţe intenzitě dopravy. pozemních komunikací nákladní dopravou. Tvorba integrovaných systémů veřejné přepravy – zvýšení její Nedostatek finančních prostředků na rekonstrukce a atraktivnosti. modernizace dopravní infrastruktury. Vytvoření propojené sítě kvalitních cyklistických tras a jejich Vedení cyklistických tras společně s motorovou vybavení dalšími sluţbami. dopravou sniţuje bezpečnost provozu, kvalitu a míru vyuţitelnosti pro kaţdodenní i rekreační dopravu. Čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie na rozvoj/modernizaci dopravní infrastruktury.
54 DRUHÁ ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2012
2.3.4 Technická infrastruktura Kvalita technické infrastruktury je především důleţitým kritériem rozvoje území. V zájmu SO ORP Lovosice v oblasti technické infrastruktury je dosáhnout na svém území takového stavu, kdy bude zabezpečeno odpovídající napojení (obyvatelstva, průmyslových a zemědělských podniků nacházejícíse v obvodu) na všechny inţenýrské sítě. Tato napojení však musí respektovat územní omezení a poţadavky, které klade na další rozvoj správního obvodu koncepce udrţitelného rozvoje. Cílem je vytvořit podmínky pro zajištění ţádoucí úrovně technické infrastruktury SO ORP Lovosice. Mezi technickou infrastrukturu zahrnujeme především napojení regionu na rozvod elektrického proudu, stav vodovodních sítí a kanalizace, plynofikaci a rozvody tepla.
Zásobování vodou Všechny obce v rámci SO ORP Lovosice v současné době mají zavedenu vodovodní síť a jsou povětšinou zcela pokryty. Pro lepší přehled jsou zde uvedeny obce a jejich pokrytí území vodovodní sítí: Pokrytí obce vodovodem je následující. Obec Černiv (100 %), Číţkovice (100 %), Děčany (100 %), Dlaţkovice (100 %), Chotiměř (99 %), Jenčice (100 %), Keblice (100 %), Křesín (100 %), Lhotka nad Labem (100 %), Libochovice (100 %), Lovosice (100 %), Malé Ţernoseky (100 %), Podsedice (98,5 %), Sedlec (100 %), Slatina (100 %), Sulejovice (100 %), Třebenice (100 %), Úpohlavy (100 %), Velemín (80 %), Vchynice (100 %), Vlastislav (100 %). Obec Vrbičany je pokryta z větší části vodovodní sítí. Dále dle dotazníkového průzkumu má jiţ obec Lkáň rozvod vody na 98% území. U obcí Dlaţkovice, Evaň, Chodovlice, Keblice, Lkáň, Peckovice nad Labem, Sedlec, Úpohlavy a Prackovice nad Labem není znám přesný podíl pokrytí, ale obce jsou ve značné části území pokryté. V obci Třebívlice mají vodovodní síť jen některé oblasti, neboť některé domácnosti vyuţívají své studny. Větším problémem je situace v odkanalizování a v čištění odpadních vod. Odkanalizování obcí a čištění odváděných odpadních vod mají pouze některé obce a to v různém stupni.
Kanalizační síť Některé obce jsou napojeny na kanalizaci a ČOV pouze částečně a odpadní vody od zbývajících obyvatel jsou zachycovány v bezodtokových jímkách a vyváţeny na polní nebo jiné pozemky. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků. ČOV jsou v obcích Lovosice, Radovesice, Třebenice, Velemín a Vrbičany Jednotná kanalizace je zavedena v 16 obcích Číţkovice, Chotiměř, Keblice, Libochovice, Lovosice, Lukavec, Podsedice, Radovesice, Siřejovice, Slatina, Sulejovice, Třebenice, Třebívlice, Velemín, Vchynice, Vrbičany. Přesnější rozdělení dle typů kanalizace v jednotlivých obcích je v tabulce 2.3.4. V rámci SO ORP Lovosice je 15 obcí bez kanalizace. Avšak obce Černiv a Lkáň mají záměr na vybudování kanalizace a obec Vlastislav čeká na finanční kapitál. Obec Radovesice má v plánu napojení kanalizace na místní ČOV.
Zásobování plynem V rámci SO ORP Lovosice je plynem zásobováno 20 obcí z 31 obcí. Mezi obce, které mají pokryto více neţ 90 % obyvatel plynofikací, patří obce Číţkovice (90 %), Chotěšov (100 %), Chotiměř (99 %), Jenčice (100 %), Křesín (100 %), Lhotka nad Labem (97%), Lukavec (100 %), Malé Ţernoseky (98,5 %), Radovesice (100 %), Siřejovice (100 %), Třebenice (100 %), Třebívlice (100 %), Vrbičany (95 %). Obce, jeţ mají pokryto méně neţ 70 %, jsou Velemín (70 %), Děčany (napojeno asi 40 % domácností). Některé obce jsou napojeny, ale neví, jaké procento domácností je pokryto plynofikací. Mezi tyto obce se řadí obec Libochovice, Podsedice, Keblice, Prackovice nad Labem a Úpohlavy. V obci Sulejovice je území plně pokryto, ale ne všichni obyvatelé jsou napojení. Obcí, které nemají zavedenou plynofikaci, je 10, je to: Černiv, Dlaţkovice, Evaň, Chodovlice, Klapý, Lkáň, Sedlec, Slatina, Vchynice, Vlastislav.
55 DRUHÁ ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2012
Zásobování teplem V ORP Lovosice zajišťuje společnost Tepelné hospodářství Města Lovosice spol. s r.o. zásobování teplem ve městě Lovosice. Obec Lkáň chystá výstavbu bioplynové stanice pro centrální vytápění.
Zásobování elektrickou energií Ve většině obcí v rámci SO ORP Lovosice se nevyskytují problémy s dodávkou elektrické energie, pouze obce Lkáň uvedla 98 % bezproblémovost a Slatina, jeţ uvedla občasné technické problémy při nepříznivém počasí. Tabulka č. 2.3.4: Vybavenost obcí technickou infrastrukturou Jednotná Kanalizace Obec Vodovod Plynofikace kanalizace napojena na Hodnocení * ČOV Černiv A -1 Číţkovice A A A 1 Děčany A A 0 Dlaţkovice A -1 Evaň A -1 Chodovlice A -1 Chotěšov A A 0 Chotiměř A A A 1 Jenčice A A 0 Keblice A A A 1 Klapý A -1 Křesín A A 0 Lhotka nad Labem A A 0 Libochovice A A A 1 Lkáň A -1 Lovosice A A A A 2 Lukavec A A A 1 Malé Ţernoseky A A 2 Podsedice A A A 2 Peckovice nad Labem A A 0 Radovesice A A A A 2 Sedlec A -1 Siřejovice A A A 1 Slatina A A 0 Sulejovice A A A 1 Třebenice A A A A 2 Třebívlice A A A 1 Úpohlavy A A 0 Velemín A A A A 2 Vchynice A A 0 Vlastislav A -1 Vrbičany A A A A 2
56 DRUHÁ ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2012
Pozn.: A = ano, obec je uvedeným vybavena, N= ne, obec není uvedeným vybavena *Jednotná kanalizace pro veřejnou potřebu - stoková síť, která odvádí jednotlivé druhy odpadních vod společně jednou soustavou stok. Zpravidla se odvádí dohromady splaškové a dešťové odpadní vody. Škála: -2…..0x A (obec bez sledované technické infrastruktury) -1…..1x A 0…..2x A 1…..3x A 2…..4x A (obec s kompletním vybavením)
SWOT analýza
SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Dostatečná přenosová kapacita produktovou - Nedostatečné schopnosti a moţnosti vyuţití elektrické sítě, plynovodů. vícezdrojového spolufinancování projektů. Území regionu je vzhledem k vzájemné V části obcí chybí napojení na ČOV. blízkosti napájecích bodů dostatečně zásobováno elektrickou energií. Dobré dopravní napojení Prahy, Ústí nad Ztráta atraktivity veřejné hromadné dopravy ve Labem a dalších regionálních a prospěch individuální automobilové dopravy. subregionálních center. Dobré napojení většiny obcí na veřejnou Přetíţení uzlu Lovosice a silnice a ţeleznice autobusovou dopravu a na ţelezniční dopravu. často tvoří bariéru pro rozvoj obce (zejména silnice I. třídy). Dobré zásobování pitnou vodou u všech obcí. Problematická situace v odkanalizování a v čištění odpadních vod. PŘÍLEŢITOSTI HROZBY Dostavba dálnice D8 pro sníţení stávají zátěţe Pokračující nárůst podílu individuální tranzitní dopravou a realizace uvaţovaných automobilové dopravy vedoucí k přetěţování silničních obchvatů a přeloţek silniční sítě nedostatek finančních prostředků na potřebné úpravy či realizaci infrastruktury. Plynofikace a výstavba oddílné kanalizace s Zhoršující se stav komunikací v důsledku ČOV v obcích, které dosud nejsou na sítě přetěţování a odkladu jejich rekonstrukce. napojeny a centralizace systému vytápění obcí. Vyuţití dotací z programů EU na výstavbu a Nerovnováha finančních zdrojů a výdajů na rekonstrukci veřejné infrastruktury a zlepšení infrastrukturu a obsluhu. obsluţnosti veřejnou hromadnou dopravou.
57 DRUHÁ ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2012
2.4 Ekonomický pilíř
2.4.1 Regionální ekonomika Na trhu práce je práce prodávána jako výrobní faktor. Trh práce je charakterizován poptávkou po práci a její nabídkou. Poptávka je tvořena zaměstnavateli a nabídka je představována potenciálními zaměstnanci.
Nejvýznamnější zaměstnavatelé Lidé jsou nejčastěji zaměstnáni v organizacích zabývajících se průmyslem, zemědělstvím, stavebnictvím a obchodem. Co se týká průmyslu, je nejvýznamněji zastoupen průmysl chemický, automobilový a potravinářský. Mezi nejvýznamnější zaměstnavatele SO ORP Lovosice patří 6 podniků, které mají nad 100 zaměstnanců, jedná se především o průmyslové podniky, které mají dlouholetou tradici v tomto kraji. Mezi největší podniky (nad 500 zaměstnanců) patří Lovochemie, která je největším výrobcem hnojiv v České republice, a TRCZ, která je stoprocentní dceřinou společností japonského podniku Tokai Rika, který je jedním z největších světových výrobců automobilových dílů.
Tabulka č. 2.4.1.a: Přehled subjektů (právnických osob) se 100 a více zaměstnanci, které mají ústředí v obcích SO ORP Lovosice Počet Obchodní jméno Sídlo Zaměření společnosti zaměstnanců Největší výrobce hnojiv v České republice, v současné době je hlavním LOVOCHEMIE, a.s. Lovosice 500 - 999 zaměřením výroba a prodej dusíkatých a vícesloţkových hnojiv v tuhé i kapalné formě. Výrobce automobilových dílů. Současný výrobní sortiment tvoří především multifunkční ovladače, bezpečnostní TRCZ, s.r.o Lovosice 500 - 999 pásy a další komponenty slouţící k zajištění aktivní a pasivní bezpečnosti ve vozidlech. AOYAMA AUTOMOTIVE Výrobce spojovacích součástek pro Lovosice 250 - 499 FASTENERS Czech, s.r.o. automobilový průmysl. Výrobce technického viskozového GLANZSTOFF - BOHEMIA, kordového vlákna pro výrobu pneumatik Lovosice 250 - 499 s.r.o. a hydraulických hadic, kalcinovaný síran sodný. Hlavní výrobce cementu v České republice. Výrobkové portfolio tvoří portlandské cementy, portlandské LAFARGE CEMENT, a.s. Číţkovice 100 - 199 struskové cementy, portlandské směsné cementy, maltovinové pojivo Multibat PLUS a vápenec pro odsíření. Výrobce, prodejce a nákupčí trvanlivého pečiva, trvanlivých OPAVIA - LU, s.r.o. (Deli) Lovosice 100 - cukrovinářských a pekárenských výrobků.
58 DRUHÁ ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2012
Míra podnikatelské aktivity Míra podnikatelské aktivity je definována jako podíl počtu podnikatelských subjektů k počtu trvale bydlících obyvatel. Míra podnikatelské aktivity Ústeckého kraje byla v roce 2005 hodnoty 163, v roce 2008 se zvýšila na 164,7 a v roce 2010 míra podnikatelské aktivity klesla na 162,2. Nejvyšší hodnoty míry podnikatelské aktivity za celé sledované období byly v SO ORP Litoměřice a Roudnice nad Labem, kde je podnikání zaměřeno na zemědělství, především na ovocnářství. Naopak nejniţší hodnoty míry podnikatelské aktivity byly zaznamenány v SO ORP Bílina. Míra podnikatelské aktivity SO ORP Lovosice se pohybuje kolem hodnoty 176. Vývoj míry podnikatelské aktivity se od roku 2005 do roku 2008 mírně zvyšoval, po té nastal mírný pokles naměřené aktivity.
Tabulka č. 2.4.1.b: Míra podnikatelské aktivity v SO ORP Ústeckého kraje Míra podnikatelské aktivity SO ORP 2005 2008 2010 Bílina 121,6 125,5 125,4 Děčín 177,7 189,5 186,7 Chomutov 150,3 148,9 146,1 Kadaň 141,6 138,7 136,7 Litoměřice 199,3 201,9 193,1 Litvínov 139,3 142,1 144,6 Louny 174,4 175,1 170,4 Lovosice 176,2 176,4 174,4 Most 147,2 150,5 151,4 Podbořany 149,4 146,0 140,8 Roudnice nad Labem 202,0 198,9 192,0 Rumburk 147,7 150,2 147,0 Teplice 160,0 162,0 160,6 Ústí nad Labem 167,4 169,1 168,2 Varnsdorf 156,3 153,7 147,1 Ţatec 174,9 165,5 159,3 Ústecký kraj 163,0 164,7 162,2
SO ORP Lovosice měl v roce 2005 míru podnikatelské aktivity 176,2, v roce 2008 klesla míra podnikatelské aktivity 176,4 a v roce 2010 byla naměřena míra podnikatelské aktivity 174,4. Největší míru podnikatelské aktivity v roce 2005 měly obce Radovesice (237), Třebenice (214), naopak nejmenší míru podnikatelské aktivity naměřila obce Dlaţkovice (120). V roce 2008 byla největší míra podnikatelské aktivity opět v Radovesicích (225). Nejmenší hodnota této míry byla naměřena opět v obci Chodovlice (125), Chotěšov (138) a Dlaţkovice (138). V roce 2010 největší míra podnikatelské aktivity byla dosaţena v obcích Třebívlice (222) a Radovesice (221), naopak nejmenší hodnota byla změřena opět v obcích Chodovlice (108) a Lkáň (113). Nejvýraznější růst míry podnikatelské aktivity za celé období nastal v obcích Jenčice (o 26). Nejvýraznější pokles míry podnikatelské aktivity za celé sledované období vznikl v obci Vlastislav (o 79). Míra podnikatelské aktivity stagnovala v obcích Lovosice a Lukavec.
59 DRUHÁ ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2012
Tabulka č. 2.4.1.c: Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Lovosice Míra podnikatelské aktivity [‰] Obec 2005 2008 2010 Černiv 154,4 177,3 154,4 Číţkovice 143,0 143,1 137,9 Děčany 161,1 154,5 154,3 Dlaţkovice 120,4 137,9 145,5 Evaň 192,0 203,6 198,6 Chodovlice 128,4 125,0 108,1 Chotěšov 145,7 137,7 147,0 Chotiměř 184,9 169,1 190,8 Jenčice 176,1 198,8 196,6 Keblice 159,9 151,4 148,7 Klapý 171,3 174,2 162,8 Křesín 146,0 158,2 148,9 Lhotka nad Labem 191,0 187,3 202,5 Libochovice 211,3 208,8 204,2 Lkáň 131,6 146,5 113,2 Lovosice 162,6 164,7 164,9 Lukavec 163,7 160,6 163,7 Malé Ţernoseky 187,3 192,6 191,2 Podsedice 166,9 165,4 176,9 Prackovice nad Labem 144,2 145,4 136,4 Radovesice 237,0 225,0 220,5 Sedlec 182,9 164,9 145,1 Siřejovice 163,0 161,4 176,7 Slatina 152,8 136,5 151,5 Sulejovice 153,7 161,3 157,5 Třebenice 213,6 208,3 202,6 Třebívlice 210,5 202,7 221,7 Úpohlavy 165,9 154,8 118,4 Velemín 192,0 194,9 189,4 Vchynice 148,6 173,8 169,9 Vlastislav 208,3 172,4 129,0 Vrbičany 179,2 193,3 170,7 SO ORP Lovosice 176,2 176,4 174,4
60 DRUHÁ ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2012
2.4.2 Trh práce
Míra nezaměstnanosti Míra nezaměstnanosti ukazuje stav a vývoj nezaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti je podíl nezaměstnaných ke všem osobám schopným pracovat (tedy zaměstnaných i nezaměstnaných). Vyjadřuje se v procentech. Míra nezaměstnanosti od roku 2005 do roku 2008 klesla na 8,3 %, ale v roce 2009 se projevila hospodářská recese (TRCZ Lovosice propouštěl své zaměstnance a Glanzstoff – Bohemia zaznamenal pokles přijímání nových pracovníků) s nárůstem míry nezaměstnanosti na 10,7 %. Za celou sledovanou dobu, tj. od roku 2005 do roku 2011 byly největší mírou nezaměstnanosti SO ORP Lovosice postiţeny obce Černiv, Děčany, Slatina a Lukavec. S výjimkou Děčan (1 396 obyvatel) se jedná o malé obce, kde se podíl nezaměstnanosti nejvíce ukazuje. Nejniţší míru nezaměstnanosti naměřily ve sledovaném období obce Siřejovice, Úpohlavy, Sedlec, Vchynice. Nejvyšší míra nezaměstnanosti byla naměřena v roce 2005 v obci Černiv (26,5 %), naopak nejniţší nezaměstnanost byla v roce 2008 v Siřejovicích (2 %).
Podíl nezaměstnaných ţen V měřítku celého Ústeckého kraje dosahoval podíl nezaměstnaných ţen za celé sledované období vyšších hodnot neţ u muţské sloţky populace. Podíl nezaměstnaných ţen se zvyšuje do roku 2008, v roce 2009 dochází k jeho poklesu. Podíl nezaměstnaných ţen byl v roce 2005 51,1 %, v roce 2006 činil 51,7 %, v roce 2007 se zvýšil na 53,4 %, v roce 2008 dále vzrostl na 54,2 % a v roce 2009 se sníţil na 50,9 %. V roce 2009 se tento podíl vyrovnává dopadem ekonomické recese, která výrazně postihla i muţe. Nejmenší podíl nezaměstnaných ţen v roce 2009 vykazují SO ORP Podbořany (46,7 %), Rumburk (47 %), Ústí nad Labem (48,6 %), dále SO ORP Varnsdorf, Ţatec s hodnotami niţšími neţ 50 %, z čehoţ vyplývá vyšší podíl nezaměstnaných muţů. Nejvyšší hodnoty naopak vykazují SO ORP Bílina (54,3 %), Roudnice nad Labem (53,4 %), Děčín (53,3 %). Vývoj nezaměstnanosti ţen SO ORP Lovosice kopíruje průměr Olomouckého kraje.
Na území SO ORP Lovosice mezi lety 2005 aţ 2011 přetrvávala situace, kdy evidované ţeny tvořily vyšší podíl ve vykazované míře nezaměstnanosti. S příchodem ekonomické krize v roce 2011 se zvýšil mezi uchazeči o práci podíl muţů, propouštělo se totiţ především ve strojírenství a automobilovém průmyslu. Podíl nezaměstnaných ţen tak byl niţší neţ podíl nezaměstnaných muţů. Nejvyšší zastoupení ţen mezi uchazeči o zaměstnání v roce 2011 bylo v obcích Radovesice (79,8 %) a Křesín (75,8 %). Naopak nejniţší zastoupení nezaměstnaných ţen je v obcích Dlaţkovice (32,1 %) a Klapý (27,4 %).
61 DRUHÁ ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2012
Indikátory Podtéma Hospodářské Obec Regionální podmínky Trh práce Další jevy a komentáře ekonomika
Černiv -1 0 -2 Číţkovice -1 -1 0 Děčany -1 0 -2 Dlaţkovice -2 -1 -2 Evaň 0 2 0 Chodovlice 1 -2 1 Chotěšov -1 -1 0 Chotiměř -2 2 -2 Jenčice -2 2 -2 Keblice -2 -1 -2 Klapý 0 0 2 Křesín -2 -1 -2 Lhotka nad Labem 1 2 1 Libochovice 1 2 1 Lkáň -2 -2 -2 Lovosice 0 0 0 Lukavec -1 0 -2 Malé Ţernoseky 1 2 1 Podsedice 0 1 0 Prackovice nad Labem -2 -2 -1 Radovesice -2 2 -1 Sedlec -1 -1 2 Siřejovice 2 1 2 Slatina -1 -1 -2 Sulejovice -1 0 1 Třebenice 0 2 0 Třebívlice -1 2 -2 Úpohlavy 1 -2 1 Velemín 1 2 1 Vchynice 0 0 2 Vlastislav 2 -2 2 Vrbičany -1 1 -2 SO ORP Lovosice -1 1 0
62 DRUHÁ ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2012
SWOT analýza
SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Rozvoj průmyslové zóny v Lovosicích. Zaměření na upadající zemědělskou výrobu. Niţší míra nezaměstnanosti je v obcích Siřejovice, Nevyhovující struktura učebních a studijních oborů. Úpohlavy, Sedlec, Vchynice. Niţší podíl dlouhodobě nezaměstnaných SO ORP Vysoká míra nezaměstnanosti v obcích Černiv, Lovosice v rámci Ústeckého kraje. Děčany, Slatina a Lukavec. Vyšší míra podnikatelské aktivity v obcích Vysoký počet dlouhodobě nezaměstnaných Třebívlice a Radovesice. v obcích Černiv, Jenčice, Chotěšov. Nadprůměrná daňová výtěţnost v obcích Nejmenší daňová výtěţnost SO ORP Lovosice Vlastislav, Siřejovice, Slatina, kde hodnota neklesla v rámci Ústeckého kraje. pod 10 000 Kč. PŘÍLEŢITOSTI HROZBY Moţnost rozvoje cestovního ruchu (České Ukončení činnosti několika významných Středohoří). zaměstnavatelů by měla za následek zvýšení míry nezaměstnanosti. Blízkost Ústí nad Labem, Litoměřic a dalších Nárůst počtu dlouhodobě nezaměstnaných - větších měst pro zajištění dalších pracovních postupná ztráta lidského kapitálu. příleţitostí. Rozvoj drobných i rozsáhlejších podnikatelských Nedostatek pracovních příleţitostí ohroţující aktivit. stabilizaci obyvatelstva.
63 DRUHÁ ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2012
ČÁST II. ROZBOR UDRŢITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
64 DRUHÁ ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2012
3. SWOT analýzy
Rozbor udrţitelného rozvoje území obsahuje SWOT analýzu celého správního území ORP Lovosice. Principem SWOT analýzy je stanovit pro kaţdou oblast formou jednoduchých tvrzení: - silné stránky, tedy pozitivní vnitřní a současné faktory; - slabé stránky, tedy negativní vnitřní a současné faktory; - příleţitosti, coţ jsou vnější a budoucí faktory, které mohou pozitivně ovlivnit vývoj území; - hrozby, kterými jsou vnější a budou faktory, které mohou ovlivnit vývoj území negativně.
SWOT analýzy jsou zpracovány na základě dat od poskytovatelů, vlastních průzkumů a jejich vyhodnocení, výkresů limit, hodnot a záměrů v území a doplňujících analýz a průzkumů.
Pro celý správní obvod ORP je dále zpracována souhrnná SWOT analýza bez vnitřního členění zaměřená na definování silných stránek a příleţitostí, jeţ je nutno vyuţít v oblasti územního rozvoje a slabých stránek a hrozeb, jeţ je nutno pomocí plánování udrţitelného rozvoje eliminovat
Tabulka č. 3 – Vnitřně členěná SWOT analýza správního území ORP Lovosice Horninové prostředí a geologie SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY . výhradní a nevýhradní loţiska nerostných surovin, . výskyt poddolovaných území po ukončené těţbě vymezená CHLÚ a DP . četná území aktivních a potenciálních sesuvů . významné zásoby nerostných surovin - štěrkopísek, . plošné poškození krajiny probíhající těţbou stavební kámen a vápenec . střední aţ vysoké radonové riziko v zastavěných . naleziště pyropu (český granát) částech některých obcí PŘÍLEŢITOSTI HROZBY . rekultivace ploch s ukončenou těţbou a jejich . zpoţdění rekultivace vytěţených ploch integrace do krajiny . negativní dopady těţby na vodní reţim a zvyšování . rozvoj těţby zásob nerostných surovin v souladu rizika sesuvů s poţadavky udrţitelnosti . rozvoj těţby můţe výrazně přispět k zatíţení . šetrné metody vyuţívání zdrojů dopravní sítě a zhoršení kvality ovzduší Vodní reţim SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY . hustá síť vodotečí a vodních ploch . hydrologický deficit – sráţkový stín Krušných hor . vyuţití vodních toků a ploch k rekreaci . nedostatečná péče o drobné vodní toky a plochy . nízká retenční kapacita území daná příliš vysokým procentem zornění půdy . výskyt místních záplav při silných deštích PŘÍLEŢITOSTI HROZBY . zlepšení retenční schopnosti krajiny realizací trvalých . odklad řešení problému záplav travních porostů, lesních porostů a krajinné zeleně . vodní eroze půdy . budování drobných retenčních nádrţí . zvýšení podílu ploch trvalých travních porostů, lesa a krajinné zeleně . realizace protipovodňových opatření . vyuţití řízených rozlivů v krajině
65 DRUHÁ ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2012
Tabulka č. 3 – Vnitřně členěná SWOT analýza správního území ORP Lovosice Hygiena ŢP SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY . dlouhodobě se zlepšující kvalita ţivotního prostředí . nízká kvalita vody v Labi . zlepšení kvality povrchových a podzemních vod . znečištění ovzduší z dopravy, těţby, průmyslové v důsledku redukce uţívání chemických hnojiv výroby (chemický průmysl, cementárna) a lokálních . zavedený systém třídění a recyklace odpadů topenišť (spalování uhlí) . relativně čistá voda v Ohři . nevhodné nakládání s odpady včetně spalování v lokálních topeništích včetně jejich spalování v lokálních topeništích . hluková zátěţ z automobilové a ţelezniční dopravy . skládka Vrbičany – zatíţení dopravní obsluhou, kontaminace PŘÍLEŢITOSTI HROZBY . urychlená dostavba dálnice D8 pro sníţení imisního . kontaminace půdy a podzemních vod vlivem zatíţení výrobních provozů . zvýšení podílu zeleně v krajině . zhoršení kvality ţivotního prostření zvyšování podílu . obecný důraz na zdravý ţivotní styl individuální automobilové dopravy . vyuţití ekologicky vhodnějších zdrojů tepelné energie . zvyšování dopravní zátěţe v Lovosicích budováním pro zlepšení kvality ovzduší (další rozvoj plynofikace dalších komunikací obcí, vyuţití biopaliv) . zvýšení intenzity tranzitní dopravy v důsledku . osvěta v oblasti separace a recyklace odpadu a výstavby křiţovatky Brozany ochrany ţivotního prostředí . zvýšení spotřeby uhlí pro lokální vytápění vlivem nárůstu ceny plynu Ochrana přírody a krajiny SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY . zachovalý přírodní ráz krajiny, zejména v oblasti . převáţně nedostatečná ekologická stabilita území CHKO . nízká retenční schopnost krajiny . atraktivní krajina CHKO České středohoří . těţbou a výrobními provozy lokálně devastovaná . maloplošná chráněná území přírody Březina, Lovoš, krajina Milešov, Borečský vrch, Košťál, Kuzov, Lipská hora a Myslivna . Přírodní park Dolní Poohří zasahující okrajově do území ORP . evropsky významná lokalita Evaňská rokle . jedinečná krajina Porta Bohemica . harmonie krajiny s civilizačními hodnotami . památné stromy PŘÍLEŢITOSTI HROZBY . zlepšení péče o veřejnou zeleň a rozšíření jejich . degradace ploch veřejné zeleně ploch v obcích . poškození krajiny rozvojem těţby a nevhodnou . zlepšení průchodnosti krajiny obnovou polních výstavbou a lesních cest . zvýšení podílu lesních a travních ploch s vyuţitím dotací . realizace ÚSES a zajištění jeho funkčnosti . rekultivace vytěţených ploch a obnova krajiny ZPF a pozemky určené k plnění funkce lesa SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY . poměrně příznivé klimatické podmínky pro . neexistence ekologického způsobu hospodaření zemědělskou výrobu . sráţkový deficit negativně ovlivňující úrodnost půdy . moţnost závlah . dlouhodobé zábory pozemků a degradace půd . tradice ovocnářství a sadařství v souvislosti s těţbou . kvalitní půdy v oblasti Poohří a Polabí . zemědělská druţstva a drobní zemědělci přispívají k péči o krajinu a půdní fond
66 DRUHÁ ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2012
Tabulka č. 3 – Vnitřně členěná SWOT analýza správního území ORP Lovosice PŘÍLEŢITOSTI HROZBY . podpora orientace zemědělství na tvorbu a ochranu . další zábory půdy pro těţbu a výstavbu krajiny . dotace na zatravňování a zalesňování zemědělské půdy . realizace komplexních pozemkových úprav . sanace a obnova vyuţití brownfields . rekultivace vytěţených ploch Dopravní a technická infrastruktura SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY . hustá silniční síť zajišťující dobrou dopravní . ztráta atraktivity veřejné hromadné dopravy ve dostupnost území prospěch individuální automobilové dopravy . vazba na nadřazenou dopravní infrastrukturu – . vysoký podíl tranzitní dopravy dálnice D8, silnice I. třídy č. 8 a 15 a ţelezniční trati . přetíţení uzlu Lovosice č. 090, 091 a 098 . dopravní zatíţení obsluhou skládky Vrbičany . dobré dopravní napojení Prahy, Ústí nad Labem . silnice a ţeleznice často tvoří bariéru pro rozvoj obce a dalších regionálních a subregionálních center (zejména silnice I. třídy) . územím prochází trasa VRT . ţelezniční uzel Lovosice . v části obcí chybí napojení na ČOV . obce jsou napojeny na veřejnou autobusovou . vyuţívání fosilních paliv vede ke znečištění ovzduší dopravu . napojení významné části obcí na ţelezniční dopravu . napojení na distribuční sítě technické infrastruktury . rozvoj informačních technologií PŘÍLEŢITOSTI HROZBY . dostavba dálnice D8 pro sníţení stávají zátěţe . zhoršující se stav komunikací v důsledku tranzitní dopravou přetěţování a odkladu jejich rekonstrukce . realizace uvaţovaných silničních obchvatů a . pokračující nárůst podílu individuální automobilové přeloţek dopravy vedoucí k přetěţování silniční sítě . plynofikace a výstavba oddílné kanalizace s ČOV nedostatek finančních prostředků na potřebné v obcích, které dosud nejsou na sítě napojeny úpravy či realizaci infrastruktury . centralizace systému vytápění obcí . zlepšení obsluţnosti veřejnou hromadnou dopravou . vyuţití dotací z programů EU na výstavbu a rekonstrukci veřejné infrastruktury . podpora spolupráce v rámci Sdruţení obcí pro nakládání s odpady – SONO a Mikroregionu Integro – Západ Českého Středohoří Sociodemografické podmínky SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY . stabilizovaný počet obyvatel . relativně vysoká míra nezaměstnanosti . vyrovnané saldo migrace . málo pracovních příleţitostí v menších obcích . centra (Lovosice, Libochovice, Třebenice) nabízející a vysoké saldo vyjíţďky za prací pracovní příleţitosti a občanskou vybavenost . vysoký index stáří nadmístního významu . omezená dostupnost lékařské péče . dostatečná síť mateřských a základních škol . aktivní spolková a zájmová činnost – obecní sportovní kluby, dobrovolné hasičské sbory PŘÍLEŢITOSTI HROZBY . podpora kulturních a volnočasových aktivit v obci, . rušení škol a prodejen v obcích navázání na kulturní tradice . odliv vzdělaných mladých lidí za lepšími příleţitostmi . podpora vzdělávání do měst . výstavba obecních kulturních zařízení . ztráta vazby obyvatel na obec a region . rozvoj parkových ploch a zřizování nových veřejných . růst nezaměstnanosti pramenící z ukončení činnosti prostranství hlavních zaměstnavatelů v regionu . péče o bezpečnost v obci . podpora zaměstnanosti formou sezónních či veřejně
67 DRUHÁ ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2012
Tabulka č. 3 – Vnitřně členěná SWOT analýza správního území ORP Lovosice prospěšných prací . podpora rozvoje sociální péče ve spolupráci s krajem . podpora sluţeb, zejména ve větších centrech osídlení Bydlení SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY . převaţující bydlení v rodinných domech se zahradou . špatný stavební stav některých objektů . vysoký podíl rekreačních bydlení v menších obcích . opuštěné a chátrající objekty bývalých statků . urbanisticky zajímavé prostory návsí . omezení rozvoje výstavby vyplývající ze stanovených ochranných pásem . realizace architektonicky nevhodných objektů či urbanisticky nevhodných zásahů do původní struktury některých obcí . nevyřešené majetkoprávní vztahy k některým nemovitostem . nedostatek pozemků pro bytovou výstavbu, limity z hlediska ochrany přírody a ZPF PŘÍLEŢITOSTI HROZBY . výstavba RD v plochách vymezených v ÚP . výstavba „satelitního“ bydlení bez vazby na . zvýšení zájmu o bydlení v důsledku zlepšení současně zastavěné území obcí a bez odpovídající dopravní obsluţnosti území (výstavba dálnice D8) vybavenosti . zájem o bydlení ze strany zahraničních investorů . výstavba objektů necitlivých ke stávající zástavbě a . obecný trend zkvalitňování bydlení v důsledku okolní krajině ekonomického růstu . rekonstrukce chátrajících objektů . přestavba rekreačních objektů na objekty trvalého bydlení Rekreace SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY . dobré podmínky pro pěší turistiku a cykloturistiku . nevyuţitý rekreační potenciál regionu . moţnost chalupaření . nedostatečná infrastruktura pro cestovní ruch . relativně vysokých počet nemovitých kulturních (stravování, ubytování) památek (zejména drobné sakrální stavby) . špatný stavební stav některých kulturních památek . silný rekreační potenciál obcí v CHKO České středohoří . četné vyhlídkové body díky morfologii terénu . sportovní zařízení a zázemí v obcích PŘÍLEŢITOSTI HROZBY . rozšíření moţnosti ubytování a stravování . posilování tranzitního charakteru území z důvodu . zlepšení propagace turistických atraktivit jednotlivých chybějící turistické infrastruktury obcí . nedostatečná či nekvalitní péče o nemovité památky . vybudování či rozšíření sítě turistických z finančních důvodů či v důsledku nezájmu vlastníka a cyklistických tras . nedostatečná podpora propagace cestovního ruchu . vyuţití vodních toků a ploch pro vodní sporty . podpora agroturistiky, hipoturistiky a ekologických forem rekreace . zajištění funkčnosti sportovních areálů . zatopení vytěţených lomů a jejich vyuţití k rekreaci . rozšíření sluţeb infocenter . zkvalitnění informačního obsahu na oficiálních internetových stránkách obcí Hospodářské podmínky SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY . tradice zemědělské výroby . oslabení významu ovocnářství a sadařství, pokles . dlouholetá tradice těţby a zpracování granátu kvality a konkurenceschopnosti . prosperující průmyslové závody (Lovosice, . nedostatek veřejných financí Číţkovice) . četné nevyuţité a chátrající zemědělské areály . vyuţití zemědělských areálů pro podnikání
68 DRUHÁ ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2012
Tabulka č. 3 – Vnitřně členěná SWOT analýza správního území ORP Lovosice . různorodá skladba drobných podnikatelů a ţivnostníků . dobré napojení na nadřazenou dopravní infrastrukturu . příznivý podíl podnikatelských subjektů v terciéru PŘÍLEŢITOSTI HROZBY . nové funkční vyuţití brownfields . úplný zánik tradiční zemědělské výroby . podpora drobného podnikání a sluţeb . ukončení provozu průmyslových závodů a ztráta . rozvoj šperkařství pracovních příleţitostí . vyuţití prostředků z rozvojových programů pro . oslabení ekonomického potenciálu obcí po ukončení podporu podnikání těţby . podpora spolupráce v rámci Severočeského sdruţení obcí – SESO, Mikroregionu Integro – Západ Českého středohoří - Poohří a Svazku obcí Mikroregion Labe
69 DRUHÁ ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2012
4. Vyhodnocení vyváţenosti vztahu územních podmínek pro příznivé ţivotní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudrţnost společenství obyvatel území
Vyhodnocení vyváţenosti vychází z pojetí udrţitelnosti uvedeného v kapitole 1.1. Z grafického znázornění rovnováţného vztahu pilířů vyplývají 3 binární vztahy, poskytující rámec pro základní popis rovnováţnosti či nerovnováţnosti vzhledem k pilířům udrţitelného rozvoje. Ve specifických podmínkách územně analytických podkladů jde o vztahy: - územních podmínek pro příznivé ţivotní prostředí a pro hospodářský rozvoj; - územních podmínek pro hospodářský rozvoj a pro soudrţnost společenství obyvatel území; - územních podmínek pro příznivé ţivotní prostředí a pro soudrţnost společenství obyvatel území.
Vzájemnou vyváţenost všech tří pilířů je v prakticky moţné posoudit jen definicí problémů v území, které se dotýkají všech tří pilířů. Hodnocení je provedeno formou SWOT analýzy, v tomto případě představuje definování faktorů a jevů, které: a) přispívají k rovnováze mezi pilíři - silné stránky; b) mohou přispět k rovnováze – příleţitosti; c) vytvářejí nerovnováhu mezi pilíři - slabé stránky; d) mají potenciál k nerovnováze významně přispět – hrozby.
Z pohledu vyváţenosti vztahu jednotlivých pilířů udrţitelnosti je nutné v ORP Lovosice zdůraznit, ţe jde o poměrně různorodé území s koncentrací průmyslu v Lovosicích, zemědělskou oblastí Poohří a s velmi atraktivní krajinou Českého středohoří. Území ORP je tedy různorodé i z pohledu udrţitelného rozvoje.
V oblasti Lovosic je ţádoucí zlepšení stavu ve znečištění ovzduší, důraz musí být kladen na odvedení dopravy a eliminaci vlivů výrob.
V oblasti Českého středohoří bude nezbytné podporovat stabilizaci obyvatelstva a vytvořit podmínky pro příchod nových lidí, pro které je prioritou bydlení v atraktivním a relativně zdravém prostředí. Zároveň je nutné podporovat rozvoj aktivit v oblasti cestovního ruchu. V oblasti Poohří je nutné vytvořit podmínky pro obnovu a rozvoj zemědělských výrob, zejména ovocnářství.
70 DRUHÁ ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2012
Tabulka č. 4.1 – Vyhodnocení vyváţenosti vztahu územních podmínek pro příznivé ţivotní prostředí a pro hospodářský rozvoj SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY . loţiska nerostných surovin . těţba nerostných surovin – vlivy na ţivotní prostředí . kvalitní půdy . poškození krajinného rázu těţbou a objekty . atraktivní krajina Českého středohoří s rekreačním zpracovatelského průmyslu potenciálem . omezení rozvoje vyplývající z ochrany loţisek . omezení rozvoje vyplývající z ochrany půd a krajiny PŘÍLEŢITOSTI HROZBY . vyuţití přírodního potenciálu území pro rozvoj . pokračující útlum tradiční zemědělské činnosti cestovního ruchu . rizika krizových situací, při nichţ můţe dojít . zájem o bydlení v odlehlých sídlech díky zvýšené k poškození ţivotního prostředí mobilitě . nedostatek financí na rekultivaci krajiny . rozvoj ekonomických aktivit s vyšší přidanou hodnotou
Tabulka č. 4.2 – Vyhodnocení vyváţenosti vztahu územních podmínek pro hospodářský rozvoj a pro soudrţnost společenství obyvatel území SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY . stabilní – rostoucí počet obyvatel . vlivy ekonomické činnosti na ţivotní prostředí a na . dobrá dopravní dostupnost centra ORP prakticky zdraví obyvatel z celého území ORP . nedostatečná dopravní obsluţnost odlehlých částí . dobré dopravní vazby na Prahu, Ústí nad Labem a obcí okolní centra v kraji . nepříznivá věková struktura . pracovní příleţitosti a vybavenost v Lovosicích . nepříznivá situace ve vybavenosti menších obcí a a Libochovicích částí obcí sociální a technickou infrastrukturou . nízká intenzita obnovy domovního fondu . nevyuţité nebo nedostatečně vyuţité zemědělské areály PŘÍLEŢITOSTI HROZBY . rozvoj cestovního ruchu . nárůst sociálně problémových skupin obyvatelstva – . mobilita umoţňující bydlení ve venkovském prostoru nezaměstnaní, sociálně slabí . rozvoj komunikačních technologií umoţňujících práci . stárnutí populace a úbytek ekonomicky aktivních doma obyvatel . rozvoj ekonomických činností s vyšší přidanou . nedostatek financí na obnovu domovního fondu hodnotou . nedostatek financí na přestavbu či revitalizaci nevyuţitých nebo nedostatečně vyuţitých areálů
Tabulka č. 4.3 – Vyhodnocení vyváţenosti vztahu územních podmínek pro příznivé ţivotní prostředí a pro soudrţnost společenství obyvatel území SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY . atraktivní krajina umoţňující krátkodobou rekreaci . image průmyslového území . historická stopa v krajině . vyšší nezaměstnanost v oblasti CHKO z důvodu . cenné památky útlumu zemědělství a lesnictví . omezení rozvoje obcí vyplývající z ochrany přírodních zdrojů, přírody a krajiny . špatný stavební stav některých památek PŘÍLEŢITOSTI HROZBY . vhodné vyuţití zanedbaných památek . rizika krizových a havarijních situací, při nichţ můţe . vyuţití přírodního potenciálu území pro rozvoj dojít k poškození ţivotního prostředí cestovního ruchu . omezení vyuţívání krajiny a péče o území . zájem mladých lidí o bydlení ve venkovském . nedostatek financí na obnovu památek prostoru
71 DRUHÁ ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2012
5. Problémy k řešení v územně plánovací dokumentaci
5.1 Environmentální pilíř Vymezená loţiska, dobývací prostory a chráněná loţisková území představují územní limity, jeţ je třeba zohledňovat především při vymezování zastavitelných území a koridorů dopravní a technické infrastruktury. V některých případech jiţ současné záměry jsou situovány v CHLO. V budoucnosti lze předpokládat tlak na zahájení těţby v dalších lokalitách vzhledem k rostoucí potřebě štěrkopísků a stavebního kamene v souvislosti s rozvojovými záměry nejen na území ORP Lovosice. Některá loţiska se nacházejí v chráněných územích, coţ takřka vylučuje jejich budoucí vyuţití. Ačkoliv jejich těţba má zpravidla dopady lokálního charakteru, zahrnuje zejména narušení vodního reţimu v území, nevratné zábory půdy, hlučnost, prašnost, zvýšení intenzity silniční přepravy na místních komunikacích. Přijetí opatření ke zvyšování vodního potenciálu území zejména v souvislosti s omezováním moţných dopadů klimatické změny, spojených s poklesem hladin spodních vod. Působit k hospodárnému vyuţívání vodních zdrojů v území. Lokalizace protipovodňových opatření v krajině, obnova nebo budování nových drobných nádrţí k zadrţování vody v území a omezování rozsahu povodní – posilování retenční a akumulační kapacity území revitalizací vodních toků. Urychlené řešení/asanace starých zátěţí a kontaminovaných ploch. Vymezení ploch vhodných pro umístění bioplynových stanic a zařízení pro kompostování s ohledem na hygienické poţadavky. Vyuţívání a likvidace kalů z ČOV. Řešení optimalizace nakládání s odpady (separace, vyuţívání, likvidace) na území kraje - postupné vytváření regionálního integrovaného systému odpadového hospodářství. Podpora vytvoření sítě regionálních zařízení pro nakládání s KO tak, aby bylo dosaţeno postupného omezení BRKO ukládaných na skládky, podpora výstavby biofermentaních jednotek na zpracování komunálního odpadu. Vymezit prvky ÚSES v podrobnosti ÚPD – redukce nebo rozšíření nebo posunutí s ohledem na vlastnické vztahy a morfologii terénu (při upřesňování tyto prioritně stanovovat mimo plochy zjištěných a předpokládaných loţisek nerostů vzhledem k jejich nepřemístitelnosti). Plánovaný rozvoj (v rámci vymezené nadmístní rozvojové osy) je zpravidla podmíněn zkvalitněním, případně doplněním chybějící infrastruktury a je provázen rozvojem ekonomických aktivit a další zástavby – úkolem je minimalizace negativních dopadů na ekologicky cenné lokality a krajinný ráz. Ochrana přírodních, urbanistických a kulturních hodnot musí být zajišťována v rámci aktualizace územních plánů obcí, v rámci regulačních plánů a během stavebního a územního řízení. Při vymezování a zpřesňování koridorů pro rozvoj dopravní a technické infrastruktury minimalizovat zásahy do lesních porostů v rámci ÚPD. V rámci ÚPD jednotlivých obcí minimalizovat negativní dopady v souvislosti plánovanou zástavbou a rozvojem rekreačních a dalších aktivit ve specifické oblasti České středohoří.
72 DRUHÁ ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2012
5.2 Sociální pilíř Příprava územních plánů v obcích, které ještě nemají vyřešeno čištění odpadních vod (vybudování ČOV nebo připojení kanalizačních sítí v 22 obcích na jiţ vybudované ČOV. Mezi tyto obce patří obec Černiv, Děčany, Dlaţkovice, Evaň, Chodovlice, Chotěšov, Chotiměř, Jenčice, Keblice, Klapý, Lhotka nad Labem, Lkáň, Malé Ţernoseky, Podsedice, Prackovice nad Labem, Sedlec, Siřejovice, Slatina, Sulejovice, Úpohlavy, Vchynice, Vlastislav). Zvýšení stupně vybavenosti v obcích s nejniţším stupněm vybavenosti Lkáň, Vlastislav, Lukavec, Sedlec, Jenčice či Evaň. Modernizace a dobudování kanalizačních sítí v 15 obcích (Černiv, Děčany, Dlaţkovice, Evaň, Chodovlice, Chotěšov, Jenčice, Klapý, Křesín, Lhotka nad Labem, Lkáň, Malé Ţernoseky, Prackovice nad Labem, Sedlec, Vlastislav, Úpohlavy) SO ORP Lovosice. Problémy nedostatečných parametrů některých komunikací, které umoţňují napojení odlehlých částí obcí s jejich centrální částí a s centrem ORP. Navrţení způsobu řešení k odstranění závad a zlepšení parametrů nevyhovujících částí komunikací. Zapracování úprav do ÚP jako VPS. Sem spadají části obce Třebenice (Kocourov, Medvědice, Lhota, Mrsklesy, Lipá a Sutom), Třebívlice (Staré, Leská, Skalice, Drevce) a obce Velemín (části Borec, Kletečná, Hrušova, Zboţná, Dobkovičky a Milešov). Nevyhovující propojení částí obcí Děčany (Děčany – Semeč) a Třebívlice (Dřemčice – Blešno) řešit návrhy na přestavbu polních cest na místní komunikace a zapracování návrhů do ÚP jako VPS. Návrh objízdných tras obcí Chotešov, Radovesice a Vrbičany, u nichţ se očekává nárůst intenzity dopravy v souvislosti s otevřením sjezdu D8 Brozany. Zapracování návrhů do ÚP obcí jako VPS. Navrţení objízdné trasy obce Siřejovice v souvislosti s nárůstem intenzity dopravy v důsledku obsluhy skládky SONO Číţkovice a její zapracování do ÚPD. V rámci ÚP řešit dopravní závady v městě Libochovice a v obcích Slatina, Třebívlice (Skalice), Velemín (Hrušovka, Milešov, Velemín) a Vrbičany. V rámci ÚP obcí řešit nedostatečné podmínky pro cykloturistiku a pěší turistiku (návrh samostatně vedených tras pro cykloturistiku (jejich vyvedení mimo silnice I. i II. třídy), návrh na propojení jednotlivých existujících úseků s cílem vytvoření ucelené sítě. V návaznosti na zpřesnění koridoru vysokorychlostní tratě VR1 jeho zpřesnění v rámci ÚPD dotčených obcí. V návaznosti na zpřesnění vymezení koridoru vodní dopravy VD1 pro zlepšení plavebních podmínek na Labi jeho promítnutí do ÚPD obcí. Podporovat pokrytí území rozvojové osy územními plány, ověřovat a zpřesňovat řešení problémů a vyuţití rozvojových příleţitostí územními studiemi a regulačními plány. Řešit územní souvislosti spojené s výstavbou chybějícího úseku dálnice D8, zejména věnovat pozornost exponovaným plochám při dálnici. Za hlavní prioritní záměry na úseku silniční dopravy vymezuje ÚP VÚC okresu Litoměřice ve vazbě na území SO ORP Lovosice následující stavby: výstavba dálnice D8, dálniční přivaděč pro Litoměřice (II. etapa), silniční most přes Labe u Mlékojed pro spojení Lovosic a Litoměřic a pro dálniční přivaděč, vybudování centra dopravních sluţeb pro kombinovanou dopravu s příslušnými odstavnými plochami v Lovosicích. V rámci demografického vývoje je nutné vybudovat domy pro seniory s pečovatelskou sluţbou. Podpořit výstavbu rodinných domů – pro novomanţele a pro nově přistěhovalé obyvatele. Dalším cílem je udrţení co největšího počtu základních a mateřských škol v menších obcích. Rekonstrukce, modernizace a zvyšování kvality stávajících a výstavba nových zařízení pro trávení volného času. Příprava nových ploch, případně rekonstrukce stávajících objektů pro multifunkční zařízení zaměřená na volnočasové aktivity. V oblasti bydlení je nutné rozšířit a vymezit nové plochy pro bytovou výstavbu či výstavbu nových rodinných domů. Zasíťování pozemků (zavedení inţenýrských sítí) pro novou výstavbu. Výstavba nových rodinných či bytových domů. Podpora bytové výstavby pro seniory. Vymezení vhodných ploch pro nové ubytovací kapacity, zejména v menších obcích. Vybudování doplňkové infrastruktury cestovního ruchu (výstavba parkovacích míst, budování či modernizace sportovních, kulturních a společenských zařízení, atd.). Vytipování a značení dalších turisticky zajímavých tras (pro pěší, cyklotrasy, naučné stezky apod.).
73 DRUHÁ ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2012
5.3 Ekonomický pilíř Vymezení vhodných ploch a příprava (zainvestování, přivedení komunikací) pozemků pro rozvoj podnikatelských aktivit, zejména v obcích Lovosice, Libochovice, Číţkovice a ploch vhodných pro rozvoj podnikání. Zaměřit se na vyuţití nevyuţitých a chátrajících objektů v území pro potřeby rozvoje podnikatelských aktivit. Při vytváření územních plánů respektovat vysoký rekreační potenciál území. Doporučujeme zváţit moţnost změny vyuţití funkčních ploch pro sportovní a rekreační vyuţití, to především v ekonomicky slabší části SO ORP Lovosice, především v obcích Děčany, Lkáň, Klapý v blízkosti CHKO České středohoří.
S ohledem na pokles pracovních míst v souvislosti s ekonomickou recesí doporučujeme zváţit umístění strategické průmyslové zóny nadmístního významu v SO ORP Lovosice v rámci ZÚR. Vymezit plochy pro výrobu převáţně lehkého průmyslu, především v jiţní části SO ORP Lovosice v blízkosti obcí Černiv, Slatina a Sedlec. Závěry rozboru udrţitelného rozvoje území správního obvodu ORP Lovosice.
74 DRUHÁ ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2012
5.4 Souhrnná SWOT analýza Tabulka č. 5.4 – Souhrnná SWOT analýza udrţitelného územního rozvoje ORP Lovosice SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY . stabilní sídlení struktura s dostatečně vybaveným . nedostatečná kvalita vody v Labi centrem ORP a dalšími niţšími centry . nepříliš příznivý stav krajiny z hlediska ekologické . nadregionálně a regionálně významné ekonomické stability mimo CHKO aktivity – těţba, energetika, průmysl . silná zátěţ ţivotního prostředí (ovzduší, voda, hluk) . významné přírodní zdroje - nerostné suroviny, dopravou, výrobami a lokálně těţbou kvalitní půda, lesy . dopravní závady v obcích . atraktivní krajina CHKO České středohoří . přetíţení Lovosic dopravou . republikově významné dopravní koridory . útlum ţelezniční dopravy . dobrá dostupnost Prahy, Ústí nad Labem a dalších . limity územního rozvoje vyplývající z ochrany center v okolí nerostných surovin, ochrany půd a přírody . dostatek pracovních míst v regionu . útlum tradičních zemědělských výrob . dostatečná vybavenost v rámci ORP . špatný stavební stav některých památek a jejich . příznivý vývoj obyvatelstva nedostatečné vyuţití . nedostatečná intenzita nové bytové výstavby . nedostatečné vyuţití a špatný stav některých zemědělských areálů . nedostatečně rozvinutá infrastruktura pro turistiku (gastronomie, ubytování, cyklotrasy) PŘÍLEŢITOSTI HROZBY . revitalizace krajiny s cílem zvýšit její stabilitu, zlepšit . ekonomické otřesy způsobené útlumem výrob odtokové poměry a zlepšit její vzhled v oblasti zpracování surovin a těţkého průmyslu . vytvoření nových moţností pro hospodářský rozvoj . další koncentrace ekonomických aktivit náročných na zejména v oblasti cestovního ruchu dopravu v Lovosicích . rozvoj vinařství . nárůst dopravní zátěţe v souvislosti s ekonomickými . oţivení ovocnářství aktivitami v sousedních ORP (např. těţba . příprava dalších rozvojových území pro bytovou v Brozanech) výstavbu a pro ekonomické aktivity . stárnutí populace . dobudování dálnice D8 a obchvatů sídel . odliv mladých lidí mimo region . zlepšení technických parametrů stávajících silnic a . výstavba „satelitního bydlení“ bez odpovídající ţelezničních tratí občanské vybavenosti . obnova a rozvoj osobní dopravy na ţeleznici . ztráta atraktivity odlehlých sídel pro bydlení . přestavba či obnova zanedbaných zemědělských . pokles zájmu o druhé bydlení areálů . obnova zanedbaných památek . podpora udrţení mladých kvalifikovaných osob v regionu . zatraktivnění sídel z hlediska jejich vzhledu a vybavenosti . zvyšující se zájem mladých lidí o bydlení ve venkovských oblastech díky vyšší mobilitě . zkvalitňování bydlení v důsledku ekonomického růstu . vyuţití rekreačního potenciálu České středohoří . vybudování infrastruktury pro cestovní ruch vč. sítě turistických a cyklistických tras a cyklostezek
75