TRH POČÍTAČŮ A PC ZAŘÍZENÍ, TRH VYSPĚLÝCH TECHNOLOGIÍ V USA

MOŽNOSTI SPOLUPRÁCE MEZI ČESKÝMI A AMERICKÝMI SOFTWAROVÝMI FIRMAMI

OBSAH

Trh počítačů a PC zařízení, ...... 1 trh vyspělých technologií v USA...... 1 Možnosti spolupráce mezi českými a americkými softwarovými firmami ...... 1 Obsah...... 1 1. Úvod...... 1 2. Obecná charakteristika ...... 1 3. Rozdělení průmyslu vyspělých technologií ...... 3 4. Vymezení dle HTS USA/ČR, celní režim ...... 3 5. Dovoz a vývoz počítačových výrobků...... 4 6. High-tech/počítačový průmysl v USA/Kalifornii (Silicon Valley) ...... 7 7. Počítačový software v USA/Kalifornii ...... 14 7.1. Spor firmy Microsoft s U.S. vládou ...... 17 7.2. Počítačové SW pirátství ...... 17 8. Internet a E-Commerce v USA ...... 18 9. Ostatní oblasti high-tech ...... 21 9.1. Technologie na ochranu životního prostředí ...... 21 9.2. Biotechnologie ...... 22 9.3. Průmysl multimédií a informatika ...... 24 10. Demografické údaje - zaměstnanost v oblasti IT...... 25 11. Způsoby prodeje, největší prodejci PC a SW ...... 27 12. Nejvýznamnější veletrhy PC a SW v USA ...... 27 13. Rizikový kapitál v průmyslu IT...... 28 14. Postavení ČR v oblasti informačních technologií...... 29 15. Důležité kontaktní adresy, sdružení a asociace...... 30 16. Závěr...... 32 17. Základní informační zdroje...... 34

1. ÚVOD

Studie popisuje základní informace o rozsáhlém a velmi rozvinutém průmyslu vyspělých technologií v USA. Důraz je přitom kladen především na informační technologie - počítačový průmysl a software. Vzhledem k obrovskému a vysoce sofistikovanému trhu USA je dokument zaměřen více na státy západního pobřeží USA, které spadají do obchodně - ekonomické jurisdikce OEÚ GK ČR v Los Angeles, především pak na stát Kalifornii.

2. OBECNÁ CHARAKTERISTIKA

Informační a komunikační technologie jsou bezesporu z jedním největších fenoménů konce 20. století. Co největší podíl výroby high-tech je vizitkou vyspělosti daného státu. Má značný vliv na zvyšování produktivity práce a na růst HDP dané země. USA/Kalifornie představují centrum světového průmyslu vyspělých technologií. V USA činí podíl na výrobě high-tech v zaměstnanosti 21% (pro srovnání v Japonsku je to 22% a v SRN 20%). ČR jako malá země, které nemá dostatek vlastních surovinových zdrojů, může naopak nabídnout velmi kvalifikovanou a stále nákladově konkurenceschopnou pracovní sílu. Průmysl high-tech není náročný na suroviny (viz příklad Irska nebo Finska). Je proto žádoucí se tomuto odvětví věnovat a podporovat jeho rozvoj ze strany státu např. formou cílené a pečlivě propracované proexportní politiky ČR (účast na specializovaných významných světových high-tech/softwarových veletrzích, výstavách a konferencích), další podporou přílivu přímých zahraničních high-tech investic do ČR formou zavádění flexibilních investičních pobídek především pro střední high-tech firmy.

Trh USA všeobecně představuje obrovský prostor pro uplatnění mnoha zahraničních výrobků, potencionální české výrobky z oboru vyspělých technologií nevyjímaje. Příklad Maďarska ukazuje, ze důležité je v této oblasti nejprve získat U.S./zahraniční investice do ČR a následně tyto komodity s vysokou přidanou hodnotou vyvážet na nejnáročnější trhy světa. Existuje zde pochopitelně obrovská konkurence, nejenom ze strany U.S. výrobců. Důležitá je samozřejmě vysoká kvalita výrobků a velmi dobrá cena. Firemní strategie působení na trhu USA je i v této “nové” oblasti dlouhodobou záležitostí.

USA patří ke světové špičce co se týče rozvoje vědy, vývoje a výzkumu v oblasti vyspělých technologií (PC, HW, SW, telekomunikace, informační technologie a media, biotechnologie, zdravotnické technologie, technologie na ochranu životního prostředí, optika, fotonika, elektronika, letecký a obranný průmysl, filmový průmysl). Růst v oblasti high-tech v 90. letech byl v průměru 4x větší než U.S. hospodářství jako celek, za posledních 20 let high-tech průmysl zdvojnásobil svůj podíl na průmyslové výrobě na úroveň 11%.

Průmysl vyspělých technologií se v USA označuje jako “nová ekonomika” (New Economy). Novou ekonomiku tvoří kromě USA v Evropě také Irsko nebo Finsko. Některý americký tisk ji dokonce označil za třetí průmyslovou revoluci. Jedná se o obrovské změny, které mají fenomenální vliv na ekonomický život v důsledku rozvoje informačních technologií (e-commerce, Internet, intranet a další). Známá oblast Silicon Valley produkuje 65 nových milionářů denně, jedná se o globální a naprosto transparentní přístup k trhu.

Během posledních 8 let USA zaznamenaly pokračující růst ekonomiky (přes 4% HDP ročně, nízká inflace, nízká nezaměstnanost, relativně nízké úrokové sazby), což američtí ekonomové a analytici vidí právě jako přímý důsledek rozvoje této nové ekonomiky. To vše platí navzdory "černému pátku" na newyorkské burze dne 18.4.2000 a dalších turbulencí na americkém a světovém akciovém trhu.

Průmysl vyspělých technologií má i svůj politický podtext, co se týče např. volební podpory G. Bushe, A. Gora, kteří získaly stotisícové částky na podporu svých prezidentských kandidatur. Další zdroje přicházejí z oblasti telekomunikací, biotechnologií, rizikového high-tech kapitálu. Počítačový průmysl jako celek přispěl částkou 8 mil. USD na volební kampaň do Kongresu v roce 1998. Toto odvětví si tak vybudovalo velice vlivnou lobbyistickou cestu. Nedávno byl ve Washingtonu, DC založen think-tank "The New America Foundation", který je financován ze Silicon Valley.

Graf 1: Podíl IT na tvorbě HDP Zdroj: Milken Institute, Santa Monica, CA, květen 2000

Z grafu vyplývá, že podíl informačních technologií na tvorbě HDP se pohybuje kolem 4 - 4.5% u zemí jako jsou Velká Británie, Švédsko nebo USA. Naopak v případě SRN, Japonska se pohybuje kolem 2% HDP.

Zhruba polovina amerických domácností má dnes přístup ke světové informační síti. V tomto ohledu nemůže USA konkurovat žádná jiná země na světě. Je to největší internetový trh na světě. Zhruba 21 mil. domácností vlastní přípojku kabelové televize Time Warner.

Předpokládá se, že v blízké budoucnosti dojde k podstatně rychlejšímu přenosu dat pomocí Internetu, tzv. "broadband" (širokopásmový přenos obrazu a zvuku v reálném čase). To byl jeden z hlavních důvodů nedávné fúze AOL a Time Warner. Podobně se chová např. společnost AT&T, která fúzovala s Tele- Communications a MediaOne Group. AT&T investovala asi 110 mld. USD.

3. ROZDĚLENÍ PRŮMYSLU VYSPĚLÝCH TECHNOLOGIÍ

Průmysl lze podle americké odborné literatury klasifikovat do následujících skupin:

• high-tech, kam se řadí: letecký průmysl, farmaceutický průmysl, přístrojová technika, výpočetní technika, část zbrojní techniky. • middle-tech: průmysl motorových vozidel, převážná část chemického průmyslu, výroba neželezných kovů, ušlechtilých ocelí. • Low-tech: potravinářský a textilní průmysl, těžbu minerálů, jednoduchou výrobu železa a ocelí a další.

Světovým trendem je fakt, že ve vyspělých zemích se zvětšuje podíl zaměstnanosti v odvětvích high-tech, udržuje se na v podstatě stejné výši v odvětvích middle-tech a klesá v odvětvích low-tech, které se přesouvá do zemí třetího světa.

4. VYMEZENÍ DLE HTS USA/ČR, CELNÍ REŽIM

Počítačové výrobky jsou v Celním sazebníku ČR zahrnuty ve třídě XVI, kapitole 84, položka celního sazebníku 8471 - zařízení pro automatizované zpracování dat a jejich jednotky, magnetické nebo optické snímače, zařízení pro přepis dat v kódované formě na pamě ová média a zařízení na zpracování těchto dat, jinde neuvedená nebo nezahrnutá. Dále se jedná o položku 8472 - jiné kancelářské stroje a přístroje a položka 8473 - části, součásti a příslušenství. Clo při dovozu tohoto zboží do ČR činí 6%. Dále se jedná o kapitolu 85, položku celního sazebníku 8542 - elektronické integrované obvody a mikrosoustavy.

V Harmonizovaném Tarifním Systému USA (Harmonized Tarriff Schedule of the United States, dále HTS) se jedná o stejnou třídu a o stejné kapitoly, tj. 8471, 8472 a 8473. V SIC (Standard Industrial Classification) jsou pro skupinu výroby počítačů a periferií vyčleněny následujícími kódy:

3571 Elektronické počítače 3572 Počítačové zařízení na úschovu dat 3575 Počítačové terminály 3577 Počítačové vybavení periferií 3672 Tištěné obvody 3674 Výroba polovodičů (mikroprocesorů)

Mezi tuto skupinu se řadí počítače s velkou obrazovkou, ale také malé mikropočítače a notebooky (např. populární Palm III-VII).

Pozn.: Systém Standard Industrial Classification (SIC) byl zaveden v USA v roce 1937. North American Industry Classification System (NAICS) se začalo rozvíjet v červenci roku 1994 a v USA se používá od roku 1997, kdy de facto tento systém zaměnil SIC. NAICS byl rozpracován společně se statistickými úřady USA, Mexika a Kanady za účelem jednotného propracovanějšího systému členských zemí NAFTA. Harmonized Tarrif System (HTS) jako nomenklaturní strukturu kategorizace zboží v mezinárodním obchodě USA přijaly v roce 1989. V USHTS, kde je na 14 tis. celních položek, spadá do kompetence U.S. Customs Service a U.S. International Trade Commission. Je v podstatně shodný se Standard International Trade Classification (SITC).

Příklad: PC zařízení a SW - Porovnání jednotlivých kódů v různých systémech platných a používaných v USA: SIC: 365 - audio, video zařízení 737 - počítačové programování, zpracování dat a ostatní SW služby NAICS: 334, 443, 51,54, 61 HTS: 3701-3707, 9006-9027, 8523 - média, nahrávky, audio, video, SW SITC: 8984 - 8987

Většina počítačových komodit není podle U.S. Customs Service zařazena do Všeobecného celního systému preferencí USA (General System of Preferences - GSP). Průměrné dovozní clo těchto výrobků do USA u zemí se statutem "Normal Trade Relations" (NTR - dříve "Most Favored Nation") je velmi nízké, většinou nulové (HTS 8471). Vysoké clo (35% - 45%) je uplatňováno vůči zemím nezařazeným do skupiny NTR. U komodit ve skupině HTS 8472 je clo také nulové, nebo nízké a pohybuje je od 1.6% do 2.6%. Podobně je tomu i co se týče skupiny HTS 8473, kde je clo nulové nebo 1.9% až 2.0%.

Nejvíce zaměstnanců pracuje v oblasti výroby mikroprocesorů (SIC 3674), následuje kategorie elektronické počítače (SIC 3571) a kategorie tištěné obvody (SIC 3672). Většina firem je menší a střední velikosti o počtu zaměstnanců do 20 osob.

5. DOVOZ A VÝVOZ POČÍTAČOVÝCH VÝROBKŮ

Z následující tabulky vyplývá, že se neustále zvyšuje výroba PC a přídavných zařízení. Export dosáhl svého maxima v roce 1997, kdy bylo z USA vyvezeno PC zboží v hodnotě 23.2 mld. USD. Zajímavý se jeví dovoz PC do USA, který neustále roste. V roce 1999 dosáhl hranice téměř 50 mld. USD. USA tak vykázaly záporné saldo obchodní bilance v kategorii PC ve výši 26 mld. USD. Zde existují příležitosti pro zahraniční vývozce PC techniky. Velmi dobře se např. daří Maďarsku, které exportovalo do USA PC zboží v hodnotě přes 1 mld. USD a dokonce předčilo tradičního evropského vývozce Irsko. Tabulka 1: Počítačové zařízení - statistika (Pozn.: Počítačové zařízení zahrnuje počítače, periférie a zařízení na networking) 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 Výroba 49,9 53,3 60,6 76,3 77,5 84,3 92,8 97,4 (mld. USD) Export 14,9 15,4 17,6 19,6 21,4 23,2 21,2 21,6 (mld. USD) Import 21,8 25,6 29 33,6 39,3 45 44 49,1 (mld. USD) Obchodní bilance -6,9 -10,2 -11,4 -14-17,9 -21,8 -22,8 -26 (mld. USD) Export/výroba (%) 30 29 29 26 28 27 23 22 U.S. spotřeba 56,7 63,4 72,1 90,3 95,4 106,1115,6 123,4 (mld. USD) Podíl importu (%) 38 40 40 37 41 42 38 38

Počet zaměst. (tis. osob) 221 211 201 210221 246 251 238 Zdroj: Bureau of Census, březen 2000

Export počítačového zařízení z USA zaznamenal mírný 2% růst v roce 1999 a dosáhl hodnoty 21.6 mld. USD. Nejvyšší růst zaznamenaly kategorie počítačové periferie - 4.3% na úroveň 13.3 mld. USD. Vývoz samotných PC mírně poklesl na hodnotu 8.4 mld. USD v roce 1999. Z geografického hlediska největším obchodním partnerem zůstává Evropa se 7.7 mld. USD, což představuje 36% celkového exportu PC a periferií.

Asie na druhém místě představuje trh 6.1 mld. USD, což je 28% celkového exportu. Vývoz do "Emerging Markets" vzrostl o 9% na hodnotu 6.2 mld. USD, podílově je to 28% celkového exportu. Země Latinské Ameriky zaznamenaly 2% pokles podruhé za sebou na úroveň 3.3 mld. USD. Co se týče jednotlivých zemí, nejvíce PC bylo vyvezeno do Kanady (3.7 mld. USD), Japonska (2 mld. USD) Velké Británie (1.7 mld. USD).

Tabulka 2: Americký vývoz PC zařízení do 10 nejvýznamnějších zemí (mil. USD) Země1998 1999 Změna (%)

Kanada 3879 3684 -5

Japonsko 2059 1961 -4,8

Velká Británie 1948 1743 -10,5

Nizozemí 1528 172112,6

SRN 14211388 -2,3

Mexiko 1085 1365 25,8

Singapur 747 824 10,3

Hongkong 630 771 22,4

Irsko 483 759 57,1

Jižní Korea 373 735 97,1 10 Top zemí celkem 1615116950 4,9

Ostatní země 5051 4673 -7,5

Celkem 21202 21623 2 Zdroj: Oficiální statistika U.S. Department of Commerce

USA v roce 1999 vyvezly PC zboží v celkové hodnotě 21.6 mld. USD, což představuje 2% nárůst oproti roku 1998. Největšími odběrateli amerických PC jsou tradičně Kanada, kam bylo v loňském roce vyvezeno PC v hodnotě 3.7 mld. USD. Toto číslo však představuje 5% pokles v porovnání s rokem 1998, kdy USA exportovaly do Kanady PC zboží za téměř 3.9 mld. USD. Podobný pokles byl zaznamenán i v případě Japonska a Velké Británie. Naopak americký export vzrostl do Nizozemí, Mexika (téměř o 26%), Singapuru, Hongkongu a Jižní Koreje (97.1% nárůst).

Tabulka 2: Americký dovoz PC zařízení do 10 nejvýznamnějších zemí (mil. USD) Země1998 1999 Změna (%)

Japonsko 9332 9466 1,4

Singapur 9281 8332 -10,2

Tchajwan 4677 4997 6,8

Mexiko 3596 4990 38,8

Čína 2762 4093 48,2

Malajsie 3007 3695 22,9

Jižní Korea 1783 3687 106,8

Thajsko 2442 2394 -2

Filipíny 1247 1447 16

Maïarsko 780 1040 33,3

10 Top zemí celkem 38907 4414113,5

Ostatní země 5107 4955 -3

Celkem 44014 49096 11,5 Zdroj: Oficiální statistika U.S. Department of Commerce

Naproti tomu import v roce 1999 vzrostl o 11.5% na úroveň 49.1 mld. USD. Obchodní deficit v oblasti PC zařízení tak vyšplhal na 27.5 mld. USD. Došlo k výraznému zvýšení dovozu kategorie PC o 39.6% na hodnotu 10.1 mld. USD. Dovoz periférií vzrostl o 6% na 39 mld. USD. Nejvýznamnějším dodavatelem počítačů do USA zůstává nadále Asie, odkud přichází 79% všech dovozů, což je 38.9 mld. USD. Nejvýznamnějším dodavatelem počítačového zařízení je Japonsko s 9.5 mld. USD, následuje Singapur s 8.3 mld. USD, Tchajwan a Mexiko s 5 mld. USD každý, Čína s 4.1 mld. USD, Malajsie 3.7%. Z regionu Evropy Maïarsko předstihlo v roce 1999 Irsko, když vyvezlo do USA více než za 1 mld. USD.

Růst dovozů předčil vývoz, obchodní deficit tak zaznamenal hodnotu 27.3 mld. USD, což představuje nárůst o 4.5 mld. USD oproti roku 1998. Rok 1999 byl devátým rokem za sebou, kdy bylo dosaženo záporného salda. Poprvé USA zaznamenaly záporné aldo v kategorii počítače (1.8 mld. USD). Periférie zaznamenaly deficit v hodnotě 25.7 mld. USD. USA nadále udržují kladné obchodní saldo s Evropou (3.3 ml.d. USD). Obchodní deficit s Asií se zvýšil z 29.4 mld. USD v roce 1998 na 32.6 mld. USD v roce 1999. Obchodní deficit s Japonskem se zvýšil z 7.3 mld. USD v roce 1998 na 7.5 mld. USD v roce 1999. Deficit v kategorii počítačové zařízení se Singapurem za rok 1999 dosáhl hodnoty 7.5 mld. USD, Tchajwanem 4.6 mld. USD, Čínou a Mexikem shodně 3.6 mld. USD.

Tabulka 4: Export PC zařízení do vybraných zemí střední a východní Evropy (tis. USD) Změna Země1997 1998 1999 1998-1999 (%) Bulharsko 5057 4370 2122 -51,4

ČR 32204 47365 35207 -25,7

Chorvatsko 6199 2871 3913 36,3

Maïarsko 39988 29473 25260 -14,3

Polsko 34556 46385 49804 7,4

Rumunsko 5430 5685 3910-31,2

Slovensko 5065 8093 8138 0,6 Zdroj: U. S. Department of Commerce, Office of Information Technologies, březen 2000

Celkem bylo v roce 1997 do zemí SVE exportováno PC v hodnotě 141,841 tis. USD, v roce 1998 156,165 tis. USD a v loňském roce 146,408 tis. USD, což je pokles o 6.2%. Např. do Albánie USA exportovaly PC v hodnotě 415 tis. USD, což je 280.9% nárůst oproti roku 1998. Do Bosny bylo vyvezeno PC v hodnotě 5,722 tis. USD, což je nárůst 624.9%. Co se týče trh ČR, MR PR, došlo k určitému poklesu, především díky určité saturaci trhů a uspokojení poptávek. ČR si udržuje přední místo, vezmeme-li v úvahu počet obyvatel a srovnáme jej např. s Polskem. Výrobky high-tech se na celkovém českém exportu za 1. polovinu roku 2000 podílely 6.9%

V říjnu loňského roku otevřela společnost AMD (Advance Microelectronic Devices) v Drážïanech nejmodernější výrobní zařízení na světě na výrobu mikroprocesorů. AMD investovala do tohoto projektu pod názvem Fab 30 téměř 2 mld. USD, což je jedna z největších zahraničních investic v bývalém východním Německu. S dodávkami se počítá ve 2. pol. 2000, příští rok se plánuje výroba procesorů schopných pracovat na frekvenci až 1 GHz (100 Mhz). AMD je konkurentem Intelu.

Do ČR bylo v loňském roce vyvezeno samotných PC v hodnotě 9,329 tis. USD, což je 57.8% pokles oproti roku předchozímu, kdy bylo do ČR vyvezeno PC v částce 22,132 tis. USD. Podobní situace je i v případě MR (pokles o 18.7%) Slovenska (pokles o 36.3%). Naopak PR zaznamenala malý nárůst (2.5%). Ohromný nárůst z důvodu dřívějšího nedostatku PC zařízení zaznamenaly dále země jako Albánie, Bosna a Hercegovina, Bulharsko a Makedonie.

Co se týče periferií, do ČR bylo v roce 1999 exportováno zboží v hodnotě 25,787 tis. USD (nárůst 2.6%). Nejvíce USA exportovaly do Polska (38,992 tis. USD, což je 8.8% nárůst oproti roku 1998) a Maïarska (22,122 tis. USD, což je však pokles o 13.6%).

Kalifornie exportovala PC zboží v hodnotě 26.2 mld. USD, což bylo o 8% méně než v roce 1997 (24.1 mld. USD). Zde se projevil vliv asijské krize. Export PC z Kalifornie představuje 21% celkového vývozu z USA, který v roce 1998 činil 125 mld. USD.

6. HIGH-TECH/POČÍTAČOVÝ PRŮMYSL V USA/KALIFORNII (SILICON VALLEY)

Jestliže v roce 1994 výdaje na IS/IT představovaly ve světovém měřítku 500 mld. USD, to v roce 1999 již 900 mld. USD, pro rok 2000 se předpokládá téměř 1000 mld. USD. Trh informačních a komunikačních technologií představuje v USA 34% (408 mld. USD, činí více než 4% HPD v roce 1996), 30% v Evropě (360 mld. USD), 15% v Japonsku (180 mld. USD, tj. 2.5% HDP v roce 1996) a 21% ostatní (252 mld. USD).

V roce 1999 činil trh IT ve světě 2.2 bil. USD, v roce 2002 se očekává 3.3 bil. USD. Např. Čína představuje trh s 24 mld. USD, Japonsko s 51 mld. USD. Počet internetových uživatelů by měl dosáhnout počtu 45 mil. v roce 2003, v roce 1999 činil kolem 95 mil. osob.

Graf 2: Počet high-tech firem v USA

Zdroj: Milken Institute, Santa Monica, CA Květen 2000

Hlavní oblasti high-tech průmyslu v USA (tzv. “Tech-Poles”):

• Silicon Valley, • Dallas, • Los Angeles, • Boston, • Seattle, • Washington, DC, • Albuquerque, • Chicago, • New York, • Atlanta, • Orange County, • Houston, • Boise, • Rochester, • Denver.

Z grafu 2 je patrné, že nejvíce technologických firem působí v Kalifornii, dále v Texasu, New Yorku, Illinois a Massachusetts. Následující tabulka ukazuje růst dynamický růst technologií během posledních 20 let. Jestliže v roce 1977 5.7%, to v roce 1997 činil téměř dvakrát tolik a dosáhl hodnoty 10.8%. Následně vzrostla výroba technologií a technologické služby, především v oblasti telekomunikací.

Tabulka 5: Růst průmyslu vyspělých technologií (% celkového růstu v USA) Odvětví 1977 1987 1997

Technologie celkem 5,7 8,6 10,8

Technologické služby celkem 3,1 4,4 5,8

Výroba technologií celkem 2,6 4,2 5

Služby telekomunikací 1,9 2,2 2,6

Letecký průmysl a náhradní díly 0,9 1,2 0,9

Řízení střely, kosmická vozidla a díly 0,9 1,2 0,9

Počítačové a kancelářské zařízení 0,2 0,6 0,8

Inženýrské a architektonické služby 0,5 0,8 0,7

Komunikační zařízení 0,2 0,4 0,6

Měřící a kontrolní zařízení 0,3 0,3 0,4

Filmový průmysl 0,3 0,4 0,4 Zdroj: BLS, Office of Employment Projections, Milken Institute, Santa Monica, CA

Graf 3 ukazuje poměr podílu mezi vyspělými technologiemi a tradičními obory národního hospdářství na růstu HDP USA. Podíl high-tech roste téměř dvakrát rychleji než podíl low-tech. Zajímavý je fakt, že jestliže náklady surovin a energie v roce 1920 na výrobu osobního automobilu představovaly 60%, to náklady na výrobu mikroprocesoru v roce 1990 představovaly pouhá 2%.

Graf 3: Poměr high-tech odvětví vůči low-tech odvětví v USA Milken Institut Santa Monica

Tabulka 6: Prodej PC v USA (tis. ks) Podíl na trhu Podíl na trhu Společnost 1998 1999 % nárůst (1998) (1999) Dell 4592 12,7 7017 16 52,8

Compaq 5815 16,1 686115,7 18

Gateway 3022 8,4 3985 9,1 31,9 Hewlett- 2703 7,5 3825 8,7 41,5 Packard IBM 2890 8 3168 7,2 9,6

Apple 1651 4,6 1932 4,4 17

Ostatní 15387 42,7 17046 38,9 10,8

Celkem 36060 100 43833 100 21,6 Zdroj: Dataquest Inc., Los Angeles Times, 24.1.2000

Podíl firmy Dell v roce 1999 na trhu USA činil 16%. Následuje druhy Compaq s 15.7%. Firmy Hewlett- Packard a IBM mají poloviční podíl na U.S. trhu. Celkem se v USA v roce 1999 prodalo téměř 44 mil. PC.

Tabulka 7: Prodej PC ve světě (v tis. ks): Podíl na Podíl na Společnost 1998 1999 % nárůst trhu (1998) trhu (1999) Compaq 12785 13,7 15035 13,2 17,6

Dell 7361 7,9 11123 9,8 51,1 IBM 7613 8,2 8932 7,9 17,3

Hewlett-Packard 5288 5,8 7242 6,4 34,4

Packard Bell NEC + NEC 5914 6,3 5936 5,2 0,4

Gateway 3561 3,8 4638 4,1 30,2

Apple 3070 3,3 3821 3,4 24,5

Ostatní 4761951 56795 50 19,2

Celkem 93310 100 113521100 21,7 Zdroj: Dataquest Inc., Los Angeles Times, 24.1.2000

Podobná je situace i ve světovém měřítku, kde Compaq kontroluje 13.2% světového trhu PC, druhý Dell 9.8% a třetí IBM s 7.9% podílem. V celosvětovém měřítku se v roce 1999 prodalo téměř 114 mil. PC, z toho téměř polovina v USA.

Na konci roku 1999 vlastnilo 55% amerických domácností osobní počítač. Ve srovnání s rokem 1998 došlo meziročně k 5,5% nárůstu prodeje osobních počítačů. Hlavními důvody byly Internet a pokles cen počítačů. Domácí počítače jsou však nejčastěji používány ke hraní her. V USA je na Internet napojeno 137 mil. lidí (48.4% obyvatel), což je největší počet na světě vůbec. Následuje Japonsko (26 mil.), Velká Británie (19.4 mil.) A SRN (14.8 mil.), Kanada (13.1 mil. lidí).

Tabulka 8: Vývoj počtu používaných počítačů ve světě (v mil. Ks) Země, Rok 1985 1990 1995 2000

USA 215 620 962 1605

Japonsko 21 92 183 468

Německo 1973142 298

VB 21 72 126 260

Celkem svět3811369 2572 5569

Podíl USA 56,4% 45,3% 37,4% 28,8% Zdroj: Dataquest Inc., Los Angeles Times, 24.1.2000

Celkově v USA vlastní více než 40% domácností svůj počítač (pozn.: je to nejvíce na světě). Osobní počítače vlastní 40 lidí ze 100 osob, za USA pak následuje Austrálie (35 osob ze 100), Kanada (28), SRN (26), UK (25). Pro srovnání v ČR to na začátku roku 2000 bylo 10 osob ze 100.

Informační technologie (podle tržní kapitalizace, v mld. USD, 1999):

Microsoft Corp. 450 Oracle 38 Intel Corp. 197 Xerox 34 Cisco 175 Yahoo 33 IBM 164 Automatic Data Processing 25 Lucent Technologies 142 Electronic Data Systems 24 America Online 136 At Home Corp. 19 Dell Computer Corp. 104 Computer Assocaites Intl. 19 Hewlett-Packard 68 First Data Corp. 18 EMC Corp./MA 64 e-Bay 17 Compaq Computer Corp. 53 Microelectronics NV 13 Sun Microsystems 48 Micron Technology 12 Motorola 43 Solectron Corp. 12 Texas Instrument 39

Tržní kapitalizace firmy Microsoft Corporation činila v loňském roce 450 mld. USD, což je více než 8x než je hodnota HDP celé ČR. Kapitalizace firmy Compaq Computer Corp. je přibližně stejná s HDP ČR.

Největší světové IT firmy (podle tržní kapitalizace, v mld. USD, 4/2000):

Cisco Systems 450 mld. USD Intel 410 mld. USD Microsoft 400 mld. USD Nokia 210 mld. USD Oracle 210 mld. USD IBM 200 mld. USD Lucent Technologies 180 mld. USD Sun Microsystems 160 mld. USD Nortel Networks 150 mld. USD Ericsson 150 mld. USD Hewlett-Packard 140 mld. USD America Online 140 mld. USD Dell Computer 130 mld. USD Texas Instruments 130 mld. USD Motorola 90 mld. USD Yahoo! 80 mld. USD

Dell patří mezi největší prodejce PC na U.S. trhu, očekává zisk 430 mil. USD (0.16 USD/akcii), i když tržby za poslední čtvrtletí loňského roku akcie poklesly na úroveň 30%. Podobně i jeho konkurent Compaq Computer.

Co se týče Kalifornie, ta právem patří ke světové špičce co se týče rozvoje vědy, vývoje a výzkumu v oblasti vyspělých technologií (počítače - dále jen PC, hardware - dále jen HW, software - dále jen SW, telekomunikace, informační technologie - dále jen IT a média, biotechnologie, zdravotnické technologie, technologie na ochranu životního prostředí, optika, fotonika, elektronika, letecký a obranný průmysl). Většina U.S. firem z těchto oblastí působí právě v Kalifornii.

Ekonomika státu Kalifornie patří s téměř 1.3 biliony USD k 6. největší ekonomice na světě, její HDP je větší než HDP Kanady, nebo Brazílie a je srovnatelný např. s Itálií a Čínou. HDP samotného okresu Los Angeles je více než 6x větší než HDP celé ČR a HDP státu Kalifornie je více než 23 krát větší než HDP ČR (51.9 mld. USD). HDP státu Kalifornie představuje 14% celkového HDP USA. Z Kalifornie se exportuje 15% celkového vývozu USA.

Od recese v letech 1990-91 high-tech sektor vzrostl ve státě Kalifornie více než 4x v porovnání s jinými oblasti ekonomiky.

Centrum PC je oblast Silicon Valley v severní Kalifornii u města San Francisco. Dá se říci, že vlastní název "Silicon Valley" vznikl v roce 1971, dnes je v oblasti San Jose na 4,133 high-tech firem, které zaměstnávají 214,445 lidí. Zde působí na 1500 největších U.S. elektronických firem, což je téměř polovina z celkového počtu 2500 firem, které jsou v současné době v USA zaregistrovány. Tato dynamická oblast patří i k nejvíce se rozvíjejícím americkým regionům co se týče exportu zboží. Z oblasti San Jose se v roce 1995 vyvezlo zboží v hodnotě téměř 27 mld. USD, což je 34.5% nárůst oproti roku 1994. Oblast Silicon Valley se tak řadí po městech New Yorku a Detroitu k 3. největšímu U.S. městu co se týče velikosti hodnoty vývozu zboží. Dříve bylo Silicon Valley čistě zemědělskou oblastí. Město se rozvíjelo díky podpoře federální vlády v oblasti zbrojního průmyslu. Jako hlavní zakladatelé technologického průmyslu jsou považováni William Hewlett a David Packard, kteří v roce 1938 založili svoji známou firmu Hewlett - Packard. Ještě předtím v roce 1891 byla založena proslulá Stanford University. V roce 1952 IBM založila svoje výzkumné centrum v San Jose, v roce 1968 byl založen Intel, v roce 1970 Xerox, dále v roce 1975 Nortel, v roce 1982 Sun Microsystems, v roce 1994 Netcom, Yahoo. V současné době je to "... jedinečné světové místo směsice schopných lidí, peněz a nápadů ..." (Zdroj: Office of Economic Development, San Jose City, 1999).

Více než 40% firem z oblasti Silicon Valley působí přímo v San Jose. Město San Jose má 845 tisíc obyvatel, je to 3. největší město v Kalifornii a v pořadí 11. největší město v USA. Průměrný příjem domácností v San Jose činil v roce 1996 49,298 USD, což je více než např. v Los Angeles (32,979 USD) nebo více než průměr USA (32,238 USD). V oblasti Silicon Valley jsou aktivní především země, které zde mají vlastní reprezentační kanceláře, nejvíce vyniká Irsko a Izrael. V nedávné době Finsko přesunulo svůj technologický úřad z Los Angeles do San Jose. Je velmi potěšitelné a důležité, že svoji kancelář nedávno v Silicon Valley v Campbell otevřela i agentura CzechInvest.

Na druhou stranu, oblast se nyní potýká s celou řadou velkých potíží a problémů - hustá silniční doprava, drahé bydlení a především stále rostoucí nedostatek kvalifikované pracovní síly. I když je v okolí Silicon Valley devět univerzit a colleges, je problematické najít ty správné lidi, kteří jsou zruční v oblasti technologií, telekomunikací, počítačů a informačních technologií.

Mezi 20 největších společností v oblasti Silicon Valley patří tyto firmy:

1. Hewlett-Packard 24.9 mld. USD 2. Intel 11.5 mld. USD 3. Apple Computer 9.1 mld. USD 4. Sun Microsystems 4.6 mld. USD 5. Consodilated Freightway 4.6 mld. USD 6. Seagate Technology 3.5 mld. USD 7. Conner Peripherals 2.3 mld. USD 8. National Semiconductor 2.2 mld. USD 9. Advanced Micro Devices 2.1 mld. USD 10. Quantum 2.1 mld. USD 11. Tandem Computers 2.1 mld. USD 12. Oracle Systems 2.0 mld. USD 13. Applied Materials 1.6 mld. USD 14. Amdahl 1.6 mld. USD 15. Varian Associates 1.5 mld. USD 16. Silicon Graphics 1.4 mld. USD 17. Raychem 1.4 mld. USD 18. Solectron 1.4 mld. USD 19. Cisco Systems 1.2 mld. USD 20. Maxtor 1.1 mld. USD.

Možná investice Intelu na výrobu mikročipů v hodnotě 500 mil. USD by přinesla roční obrat kolem 4 mld. USD, firma by zaměstnávala 3-9 tisíc osob. Intel nyní kontroluje 85% světového trhu mikroprocesorů. Jeho konkurenty jsou firmy AMD, Cyrix a Digital Equipment. V roce 1971 stála akcie Intelu na NYSE 23,50 USD, dnes přes 20 tisíc USD.

Charakteristika úspěchu Intelu: neobyčejně rychlé tempo obnovování výrobků, průmyslové investice 4.5 mld. USD, výzkum 2.5 mld. USD, výrobní závody v USA, Irsku, Izraeli, a Malajsii (7 mld. USD), roční výrobní kapacita 70 mil. mikroprocesorů (trh 14.1 mld. USD, v roce 2000 by měl být 33,6 mld. USD), počet zaměstnanců: 52 tisíc (1999).

Závratné rozšiřování Internetu mění priority i průběh konkurenčního boje mezi výrobci softwaru (Microsoft, Netscape, NetManage, Yahoo, Oracle, Sun). V roce 1997 vydala firma Billa Gatese na vývoj Internetu a intranetu 2 mld. USD.

Rovněž výroba počítačů (PC, HW) představuje pro kalifornskou ekonomiku významný přínos (33 mld. USD, údaj z roku 1996). Celkem tržby v USA činí 103 mld. USD (zdroj: Annual Survey of Manufacturers). Zaměstnává téměř 255 tisíc lidí (25% celkového počtu USA). Na vývoz počítačových periferií, stejně jako na celkový vývoz Kalifornie, měla v roce 1998 vliv asijská krize.

Kanceláře středně velkých a malých firem (do 10 zaměstnanců) a domácí kanceláře vynakládají stále větší prostředky za IT výrobky. V současné době zajišťují 24% všech výdajů za IT výrobky v USA:

• r. 1997 - 42,2 mld. USD • r. 1998 - 51,1 mld. USD • r. 1999 - 55,9 mld. USD • r. 2000 - 60,7 mld. USD (celkem 253) • r. 2001 - 65,5 mld. USD • r. 2002 - 71,1 mld. USD

V roce 1998 bylo v USA 5.7 mil. firem s méně než 10 zaměstnanci a 22.2 mil. domácích kanceláří. Předpoklad v roce 2002 - 6 mil. malých firem a 30 mil. domácích kanceláří (tzv. “home office”). Existují 3 hlavní faktory růstu: • technologie osobních počítačů zvýšily konkurenceschopnost malých firem • rostoucí počet firem zadává projekty mimo kvůli růstu produktivity • U.S. společnost si stále více váží svých podnikatelů.

7. POČÍTAČOVÝ SOFTWARE V USA/KALIFORNII

Počítačový SW je největší a nejvíce se rozvíjející oblast služeb. SW se používá de facto v každém odvětví a průmyslu. V USA se začal rozvíjet v polovině 60. let, kdy federální vláda začala investovat do základního SW výzkumu. V té době v USA dominovala IBM. V roce 1968 Ministerstvo spravedlnosti donutilo IBM snížit ceny SW a HW, což umožnilo vzniku a rozvoji konkurence v této oblasti. V dnešní době počítačová SW představuje trh v hodnotě 300 mld. USD, který zaměstnává více než 600 tisíc zaměstnanců. Světové prvenství v PC SW zaujímá Kalifornie díky své dlouhé historii co se týče technologií, vysoce vzdělané pracovní síle z oblasti výpočetní techniky.

V roce 1997 kalifornský průmysl IT generoval tržby v hodnotě 109 mld. USD (17% celkových příjmů USA v této oblasti), z toho 18 mld. USD činil software.

V roce 1995 činily celkové platové nároky v této oblasti ve státě Kalifornie téměř 7 mld. USD. Následovaly státy Massachusetts (2.3 mld. USD) a Virginie 2 mld. USD). Příjmy ze SW činnosti činily ve stejném roce přes 21 mld. USD. V roce 1995 průmysl zaměstnával téměř 105 tisíc zaměstnanců. Největším segmentem trhu jsou programovací služby (43% celkového počtu pracovníků), "pre-packaged" SW (36%) a design PC integrovaných systémů (21%). Celkový počet zaměstnanců představoval 19% U.S. průmyslu. V Kalifornii působí přes 9500 SW firem a mnoho malých soukromých podnikatelů.

Téměř polovina je koncentrována v oblasti San Francisko v tzv. Silicon Valley. V Santa Clara County, které je centrem, působí přes 1700 PC SW firem (30% všech zaměstnanců) s tím, že zaměstnávají přes 43 tisíc osob. Průměrné roční mzdy zde v roce 1998 činily 97 tisíc USD. Los Angeles County zaujímá druhé místo s počtem 1400 společností, které zaměstnávají téměř 21 tisíc pracovníků (14% z počtu SW pracovníků). K dalším významných patří Orange County (9%), San Diego County (7%), San Mateo a Alameda (8%). Průměrné příjmy v jižní Kalifornii v roce 1998 činily od 64 tisíc do 75 tisíc USD.

V roce 1997 vzrostl počet obyvatel od roku 1980 v oblasti San Jose o 1.6 mil. obyvatel, zatímco např. v průmyslovém Detroitu o pouhých 100 tisíc osob. V Kalifornii jsou i vyšší náklady na bydlení v porovnání s ostatními státy a oblastmi USA. Každým rokem se zvyšuje zahraniční imigrace. V roce 1996 25% obyvatel Kalifornie nebylo narozeno v USA (62% imigrantů přišlo z Mexika). Mnoho asijských firem investovalo do kalifornských společností.

V roce 1998 bylo v tomto sektoru v Kalifornii zaměstnáno téměř 150 tisíc lidí, kteří ročně pobírali více než 12 mld. USD. Průměrný roční výdělek tak činí 82 tisíc USD, což je nadále dvakrát více než je americký průměr.

Rozpětí hrubého zisku v SW businessu se pohybuje mezi 70 - 80% hodnoty tržeb firmy, nebo tyto firmy mají relativně nízké náklady. Mezi největší patří náklady na pracovní sílu, která je v tomto průmyslu jedna z největších v celých USA. V roce 1995 průměrná roční mzda činila 66,760 USD, což je více než dvakrát než je národní průměr. Mzdy neustále v důsledku dynamického vzniku nových konkurenčních firem rostou, San Jose dokonce předstihlo New York v kategorii nejlépe placená oblast/město.

Průmysl na obrovský vliv na ekonomiku Kalifornie. V letech 1990 - 1995 pracovní míst v oblasti PC SW rostla ročně o více než 10% a významně tak pomohly státu zažehnat recesi, která vznikla díky konci studené války. Mnoho dříve zbrojních a vojenských specializací se poměrně rychle přeorientovalo na civilní high-tech sféru. V období let 1993 až 1998 pracovní místa ve sféře SW rostla ročně 14% a vytvořila tak 72 tisíc pracovních míst. "American Alliance for Software Exports (AASE)" předpokládá, že vývoz SW z USA bude v roce 2000 činit 160 mld. USD. Průmysl SW také neustále generuje každoročně se zvyšující obchodní přebytek, které v roce 1997 činil 13 mld. USD. Koncem roku 2000 by mělo činit až 20 mld. USD. Globální SW trh by měl růst 15% ročně. Hlavními trhy byly západní Evropa a Japonsko. Další rychle rostoucí trhy představují Jižní Amerika, Asie a východní Evropa. Pozn.: Údaje jsou k dispozici vždy jednou za 5 let, viz Census of Service Industries

Počítačový SW představuje data v psané nebo tištěné podobě, jako jsou např. programy, symbolické jazyky, které řídí a podporují počítač a jeho příbuzné zdroje. Průmysl PC SW je složen z částí, které operují v rámci PC programování a PC segmentů integrovaných systémů:

Computer Programming Services (SIC 7371) - poskytuje programovací služby, SW design a analýzu, modifikace SW na zakázku, školení a trénink. Tzv. "Custom Programming Services" zaměstnávají 45% osob pracujích c´v sektoru s ročním průměrným platem 74 tisíc USD

Prepackaged SW (SIC 7372) - rozvoje designu, výroba SW, příprava SW dokumentace, instalace a trénink. V této sféře je zaměstnáno 36% pracovníků, jejich roční příjmy čini 89 tisíc USD.

Computer Integrated Systems Design (SIC 7373) - rozvoj nebo modifikacePC SW a balení nebo výroba SW při koupi PC HW k vytvoření a realizace integrovaného systému pro jednotlivé specifické aplikace.

Hlavní SW produkty:

• Databázové řídící systémy (DBMS) • Internetový a multimediální SW • Desktop Publisging • Networking, Utility SW • Computer-Aided Systems • Programovací jazyky

Softwarový průmysl patří k nejrychleji se rozvíjejícím nejdynamičtějším sektorům v americké ekonomice. V současné době působilo v roce 1997 v USA podle U.S. Census Bureau 92218 firem v oblasti SW a PC (kapitola SIC 737) . To je více než dvojnásobek v porovnání s rokem 1992. Počet zaměstnanců v sektoru byl 1,457.405, což je 75% nárůst oproti roku 1992. Tržby od roku 1992, kdy činily 95 mld. USD vzrostly na úroveň 231 mld. USD v roce 1997.

SW průmysl tvoří ještě následující podsektory:

• Počítačové programovací služby (SIC 7371), kde působí 30115 firem (32.5%), které zaměstnávají 351377 zaměstnanců (24.2%), tržby 43.6 mld. USD. • "Prepackaged" SW (SIC 7372) s 9946 firmami, kde pracuje 258226 pracovníků (17.7%), tržby činily 56.7 mld. USD. • Design počítačových integrovaných systémů (SIC 7373), kde podnikalo 8578 společností s 166146 zaměstnanci (11.5%) a celkovými tržbami 29.8 mld. USD. • Počítačové zpracování, příprava dat a zpracování (SIC 7374) s 4661 firmami, které zaměstnávají 284889 lidí (19.5%), přrdběžné tržby činí 35.2 mld. USD (15.3%). • Informační služby (SIC 7375) - 4276 subjektů s 67617 osobami (4.6%), tržby 11.4 mld. USD. • Počítačové řídící služby (SIC 7376) - 778 firem (0.8%), 58866 zaměstnanců (4.1%), tržby 14.4 mld. USD. • Půjčovny a leasing počítačů (SIC 7377) - 709 firem (0.7%), 9674 zaměstnanců (0.6%), 5.6 mld. USD tržeb (2.4%). • Počítačový servis a opravy (SIC 7378) - 4733 firem (5.1%), 61552 zaměstnanců (4.2%), očekávané tržby 8.1 mld. USD (3.5%). • Ostatní počítačové služby včetně PC poradců a developerů databází (SIC 7379) - 29248 firem (31.6%), 198051 pracovníků (13.6%), tržby 25.3 mld. USD (11%). Celkový dovoz zboží do USA se v roce 1998 dostal na hranici 945 mld. USD. USA jsou tak největším importérem na světě, stejně jako největším vývozcem na světě. Hodnota celkových vývozů v roce 1998 činila 683 mld. USD.

Průmysl zahrnuje jak podnikatele menší a střední velikosti, kteří se např. specializují na tvorbu a design internetových firemních stránek, tak i velké nadnárodní korporace jako jsou Microsoft, Computer Associates, IBM, Novell, Oracle. Top 25% firem kontrolují většinu prodejů a na trhu zaměstnávají nejvíce pracovníků. Na druhou stranu je třeba zdůraznit, že většina SW firem jsou firmy malé a střední velikosti, které jsou vška velice dravé a flexibilní s počtem zaměstnanců do 10 osob.

Mezi hlavní kalifornské SW firmy patří tyto společnosti: Adobe Systems Inc. San Jose, Hewlett Packard Palo Alto, PeopleSoft, Inc. Pleasanton, Autodesk, Inc. San Rafael, Borland International, Inc. Scotts Valley, Cadence Design Systems San Jose, Informix Corpo. Menlo Park, Netscape Communications Corp. Mountain View, Oracle Corp. Redwood Shore, Sun Microsystems Mountain View, Sybase, Inc. Emeryville, Symantec Corp. Cupertino, Hitachi Ltd. Brisbane.

Mezi nejrychleji se rozvíjející softwarové firmy patří následující U.S. společnosti Acclaim Entertainment Inc. (tržby 326.6 mil.), Siebel Systems Inc., i2 Technologies, PeopleSoft Inc.

K nejziskovějším firmám patří světová jednička Microsoft Corp. (čistý příjem 7,785.0 mil. USD), BMC Software Inc., Oracle Corp. (1,289.8 mil.USD) a Adobe Systems Inc. (105.1 mil. USD).

Firmy z oblasti informačních a komunikačních technologií představují 50% celkové tržní kapitalizace (v Evropě 35%). Evropa nadále zaostává za USA v oblasti používání Internetu. V Evropě má přístup na Internet 12% domácností, což je 20% evropské populace. Naproti tomu v USA je to téměř 3x více. Předpokládá se, že v roce 2003 bude Internet a nová ekonomika generovat 2.8 bil. USD (7% HDP celého světa), e-commerce by měl do roku 2003 vzrůst o 86% (Evropa jako celek poroste 118% ročně)

Desítka největších světových výrobců softwaru (podle obratu v mil USD): 1. Microsoft Corp.* 7271 2. Computer Associates (CA) 3196 3. Oracle 2558 4. Novell Inc. 1990 5. SAP AG 1350 6. Sybase Inc. 786 7. Adobe Systems Inc. 762 9. SASA Institute 536 8. Informix Software Inc.534 10. Symantec Corp. 43

* Microsoft patří k 3.největší firmě v USA po General Elelctric a Coca-Cola Company co se týče tržní hodnoty (157.9 mld. USD).

V USA působí pět největších SW výrobců na světě:

International Business Machines Corp. (IBM) Old Orchard Road Armonk, NY 10504 Tel: 914/765-1900 Fax: 914/288-1147 www.ibm.com

Microsoft Corporation 1 Microsoft Way Redmond, WA 98052 Tel: 206/882-8080 Fax: 206/883-8101 www.microsoft.com

Computer Associates International, Inc. 1 Computer Associates Plaza Islandia, NY 11788 Tel: 516/342-5224 Fax: 516/342-5329 www.cai.com

Novell Inc. 1555 N. Technology Way Orem, Utah 84097 Tel: 888/321-4272 Fax: 801/228-5377 www.novell.com

Oracle Corporation 500 Oracle Parkway Redwood City, CA 94065 Tel: 415/506-7000 Fax: 415/506-7200

Microsoft nyní pracuje na projektu “Nová generaci služeb Windows (NGWS)”. Akcie firmy Microsoft za dobu své existence zhodnotily 770 násobně. Jedná se o fenomenální úspěch této firmy od března roku 1986, kdy byla poprvé kotována na burzovním trhu NASDAQ. Díky tomu Microsoft tak předčil i gigantickou General Electric a loni se stal první společností na světě, jejíž tržní kapitalizace přesáhla 600 mld. USD. Fa byla založena v roce 1975, má svou společnost i ČR. Česká pobočka patří k nejziskovějším v celosvětovém srovnání. MS Office dosahuje podílu na českém trhu ve výši 95%.

Bill Gates je dnes nejbohatším mužem světa. Nedávno oznámil, že odchází z čela Microsoftu, bude působit jako předseda představenstva a hlavní softwarový architekt pro tvorbu programů pro internet. Microsoft by chtěl ovládnout i jiná elektronická zařízení, než jsou PC - především mobilní telefony nebo kapesní počítače. Microsoft má 90% U.S. trhu.

7.1. Spor firmy Microsoft s U.S. vládou

Spory firmy Microsoft s U.S. úřady ohledně jejího postavení na trhu se datují již od roku 1990, kdy americký antimonopolní úřad zahájil šetření, které mělo zjistit, zda Microsoft nemá monopolní postavení na trhu operačních systémů. V roce 1994 se Microsoft s vládou dohodl, že nesmí nutit výrobce instalovat do PC společně s Windows další programy Microsoftu. V říjnu 1997 Ministerstvo spravedlnosti USA zažalovalo Microsoft, že porušilo dohodu tím, že společně s Windows 95 instalovali prodejci i Internet Explorer 2.0. Na jaře 1998 byl Microsoft zažalován kvůli porušování hospodářské soutěže a v listopadu r. 1999 soud došel k závěru, že Microsoft má monopolní postavení v oblasti operačních systémů pro PC a že poškozoval spotřebitele a záměrně ničil své konkurenty.

7.2. Počítačové SW pirátství

Ochrana intelektuálního vlastnictví a práv představuje pro U.S. SW firmy nemalý problém. Průzkum provedený International Planning and Research Corporation ukázal, že USA ztratily díky počítačovému pirátství téměř 11 mld. USD (údaj z roku 1997). Nejvíce padělaného softwaru je v Číně, Brazílii a východní Evropě. SW pirátství tak připraví průmysl téměř o 26% dalších příjmů. Podíl nelegálního SW činí např. v Bulharsku 93%, Rusku 89%, Rumunsku 84%, Polsku 61%, ČR 52%. V USA je používáno 30% nelegálního SW, v západní Evropě pak 35 - 40%. 8. INTERNET A E-COMMERCE V USA

Dá se říci, že Internet již vznikl v roce 1969, kdy americký profesor na UCLA Leonard Kleinrock odeslal ze svého počítače dvě písmena svému kolegovi na Stanfordově univerzitě v Palo Alto. Původně chtěl odeslat slovo "log" (což v češtině znamená připojit se), ale počítač třetí písmeno "g" “nějak nezvládl”. V roce 1969 měly internetovou adresu v USA pouhé 4 PC. V dnešní době Internet používá denně více než 200 mil. lidí (v roce 1989 100 tisíc).

Předpokládá se, že tržby z internetových obchodů v roce 2000 budou v USA činit 161 mld. USD, zatímco v Evropě pouhých 40 mld. EURO (asi 47 mld. USD, kurz: 0.85 EURO/1 USD). V zemích střední a východní Evropy Internet používá přes 3 mil. lidí. V USA 2.3 mil. pracovních míst již závisí od Internetu, 400 tisíc působí v oblasti e-commerce.

V souvislosti s posledním vývojem v oblasti internetových obchodů v USA (pád akcií, krize gigantů jako např. Amazon.com - Jeff Bezos) se hovoří o novém dalším vzestupu s tím, že podle analytiků dojde ještě k větším rozdílům mezi sektory a společnostmi. Vyhráno nemá podle zpráv ani Yahoo.com - Jerry Yang.

Oracle např. přenesl veškerou administrativu firmy na Internet. Technologický ukazatel NASDAQ posiloval nepřetržitě od roku 1994 s tím, že v roce 1999 vzrostl o neuvěřitelných 86% (40% v roce 1998 a 22% v roce 1997).

Vliv na pád akcií technologických firem měla bezesporu také snaha Amerického antimonopolního úřadu rozštěpit Microsoft (jeho akcie v březnu t. r. propadly o 45%), rovněž krachy některých internetových společností, které investovaly obrovské sumy na bombastickou reklamu (např. švédská firma Boo.com nebo Reel.com, kterou však Hollywood Entertainment uzavřel před jeho spuštěním).

V současné době je v USA 136 mil. uživatelů Internetu (48.4% obyvatelstva USA, 36,2% světových uživatelů). Následují Japonsko (27 mil. - 7,2%), Německo (19 mil. - 5,1%), VB, Čína, Kanada, Jižní Korea, Itálie, Brazílie, Francie, Austrálie, Rusko, Tchajwan, Holandsko a Španělsko. Celkový počet uživatelů Internetu ve světě je 375 mil. Počet uživatelů Internetu na 1.000 lidí je v USA 283 lidí. Vyšší je pouze v následujících zemích - Island (320 lidí), Finsko (305), Norsko (304) a Švédsko (290). Dominantní postavení USA v používání Internetu klesá. Dochází k růstu počtu uživatelů hlavně v severní Evropě, Asii a Latinské Americe. V současné době 57% uživatelů Internetu hovoří anglicky, 87% dokumentů na Internetu je nyní v angličtině (pouze 2,3% ve francouzštině a 0,5% v holandštině).

V USA došlo k neuvěřitelně rychlému rozmachu Internetu do všech možných oblastí podnikání. První internetové knihkupectví založil Jeff Bezos - Amazon.com. Vlastní internetová stránka firem je v dnešní době nezbytností a samozřejmostí. Jestliže reklama na Internetu dosáhla v roce 1998 27.6 mil. USD, to údaj z října 1999 činil již 473 mil. USD (Zdroj: Competetive Media Reporting, New York).

Vyhlídky elektronického obchodu ve světě jsou velmi optimistické. Předpokládá se, že odhady rozvoje obchodu vystoupají až na hodnotu 1300 mld. USD.

Nejnavštěvovanější zůstává Yahoo.com. Jeho stránky zhlédne každý měsíc 120 mil. lidí, z nichž 65% žije v USA. Tržní hodnota společnosti nyní představuje částku 94 mld. USD. V současné době existuje ve světovém měřítku skoro 900 mil. internetových adres. V USA dochází v mnoha případech k soudním sporům ohledně copyrightu.

Příjmy vrcholných manažerů e-commerce firem jsou až o 40% vyšší než u manažerů v tradičních oborech. Průměrný roční příjem šéfa e-commerce firmy je 210.000 USD (z toho 40.000 USD tvoří bonusy). Zaměstnanci těchto firem mají značné výhody oproti ostatním - o 67% větší šanci dostat nižší úroky na půjčky, o 50% větší šanci dostat půjčku na auto, o 33% větší šanci dostat dotaci k hypotéce. Na konci roku 2000 vzroste v USA počet lidí připojených k Internetu prostřednictvím mobilního telefonu z 1,8 mil. na 4 mil. Mobilní telefony v USA používá 25% lidí - mnohem méně ve srovnání s Evropou. Počet lidí připojených k Internetu prostřednictvím mobilního telefonu dosáhne do roku 2003 v celém světě 1 mld.

Nejvyšší procento uživatelů Internetu je v následujících 10 amerických městech:

• San Francisco (61% obyvatel), • San Diego (58%), • Washington D.C. (56,1%), • Seatlle (55,9%), • Portland (54%), • Boston (51,7%), • Dallas (47,6%), • Denver (47,3%), • Atlanta (46,1%), • Los Angeles (43,9%).

Zhruba 50,5 mil. domácností v USA je připojeno k internetu. Uživatel v USA stráví průměrně na Internetu 12 dní v měsíci (zahrnuje web, surfing, e-mail, telefonování, a pod.). Evropané využívají Internet méně, např. Velká Británie, Německo (9,9 dne), Francie (9,3).

Stále více lidí v USA nakupuje zboží přes Internet (tzv. on-line nákupy) - především letenky, knihy, časopisy, počítače, software, CD, hračky, oděvy, elektroniku, zájezdy.

Graf 4: On-line tržby (mld. USD, 1999)

Zdroj: [email protected], 11/99, CA

Z grafu je patrné, že tržby Intelu z obchodování prostřednictvím Internetu činily v loňském roce 10.5 mld. USD. Cisco Systems a IBM následovaly s 9.5 mld. USD, respektive 8.8 mld. USD.

Největším rivalem mnohonásobně většího Intelu při výrobě procesorů pro PC je Advanced Micro Devices (AMD). Za prvni čtvrtetí t. r. zaznamenal zisk téměř 190 mld. USD. Ještě loni ve stejné době však hospodařila se ztrátou 119 mil. USD. Tempo růstu obratu se tak zrychlilo na 73%.

10 hlavních měst podle počtu registrací domény: • New York, • Los Angeles, • San Francisco, • Houston, • Chicago, • Dallas, • Miami, • San Diego, • Seattle, • Atlanta (zdroj: Dotcom.com)

Pokračuje rychlejší rozvoj B2B (“Business to Business" - obchod přes Internet mezi firmami) než B2C ("Business to Consumer" - prodej přes Internet jednotlivci - knihy, CD, zájezdy, atd.). Rozvoj B2C je více závislý na logistice (pošta) než B2B. Podíl USA na celosvětových příjmech z e-commerce (233,4 mld. USD) je v letošním roce odhadován na 69% (tj. 161 mld. USD). V dalších letech má docházet k mírnému poklesu tohoto podílu ve prospěch zbytku světa.

Tři nejnavštěvovanější internetové stránky v USA jsou: Amazon.com, Barnesandnoble.com a CDNow.com. Návštěva dalších webových stránek je již značně rozdílná - muži preferují webové stránky specializované na elektroniku, zábavu, potřeby pro domácnost a kancelářské potřeby (počítače). Ženy naopak preferují webové stránky specializované na kosmetiku, oděvy, léčivé přípravky. V USA utratí za nákupy přes Internet nejvíce lidé z Kalifornie (6 mld. USD v roce 1999), následují lidé žijící v Texasu (3,2 mld. USD), New York, Florida a Illinois. Nejméně naopak nakupují přes Internet lidé ze státu Severní Dakota (41,6 mil.USD v roce 1999) a Wyoming (41,5 mil. USD). Je logické, že nejvíc nákupu přes Internet je v lidnatých státech USA. Zajímavé však je, že v méně lidnatých státech je procento připojených domácností k Internetu docela vysoké.

Na světě v dnešní době užívá Internet přibližně 303 mil. lidí (údaje z 3/2000). Z toho v USA a Kanadě 137 mil., Evropě 84 mil., Asii a Tichomoří 67 mil., Latinská Americe 11 mil., Africe 2.6 mil. a na Blízkém východě- 2 mil. lidí.

Průměrné měsíční náklady připojení na Internet jsou velmi rozdílné v USA a v Evropě. Cena za připojení na Internet v USA činí 10 - 20 USD za měsíc, jsou firmy, které nabízí připojení zdarma. Reklama o objemy uzavřených obchodních transakcí pokrývají náklady poskytovatelům, proto si mohou nabídnout zákazníkovi připojení v podstatě zadarmo. Např. v Řecku činí v přepočtu 89 USD, v SRN 77 USD, Francii 62 USD, Británii 49 USD a ve Švédsku 40 USD. Ve Švédsku má přímý přístup k Internetu 40.9% obyvatel, v Británii 18%, Rakousku 5.5%, Maďarsku 5.1%, ČR 4.9%, Polsku 3.2% a v Rusku 0.9%. (Zdroj: NUA, CEEBICnet, Carnation Consulting, 2000).

Světovému e-commerce dominují USA, v roce 2003 by měl obrat překročit hranici 1.3 bil. USD. Nejvíce se v USA v roce 1999 na Internetu prodalo PC HW a SW (7.5 mld. USD), cestování (7.4 mld. USD) a finanční brokerství (5.9 mld. USD). mezi nejoblíbenější patří Amazon.com, e-Bay.com, Etoys.com, Toysrus.com, Ticketmaster.com.

Rovněž banky se zákonitě a rychle sžívají s prostředím Internetu. Srovnání nákladů na transakce bank jednoznačně vyznívají ve prospěch Internetu. Jsou-li náklady v pobočce banky 1.07 USD, to v telefonním bankovnictví 0.54 USD, přes PC dokonce 0.02 USD a přes Internet pouhých 0.01 USD.

V USA se uplatňují rovněž tzv. "Wearable PC" (počítače na tělo). Vynálezce tohoto PC, firma Charmed Technology hodlá investovat i v ČR. S problémem nedostatku odborníků z oblasti internetu, sítí a komunikací se potýkají nejen USA, ale i země EU a koneckonců i ČR. Z výzkumu společnosti International Data Corporation (IDC) vyplývá, že jen v ČR bude chybět za tři roky na 4500 odborníků na síťové technologie.

On-line nákupy v USA (1999):

Hračky Toys R US, www.toysrus.com, tržby 50 mil. USD Oblečení J. C. Penny, www.jcpenny.com, tržby 102 mil. USD Kancelářské potřeby Office Depot, www.officedepot.com, tržby 350 mil. USD Hardware / Software Intel, www.intel.com, tržby 13 mld. USD (44% celkových tržeb) Letecké společnosti United Airlines, www.ua.com, tržby 268 mil. USD

Existují však také některé problémové oblasti. K hlavním problémům při nakupování on-line v USA jsou následující:

• zboží není momentálně na skladě (to se např. projevilo loni o Vánočních svátcích, společnost Toysrus prostě nemohla uspokojit obrovskou poptávku po hračkách) • problémy s připojením na příslušnou webovou stránku prodejce • zboží není doručeno včas • relativně vysoké poplatky za dodávku zboží • užší výběr nabízeného zboží.

I přes výše uvedené problémy hodlá 72% Američanů, kteří začali nakupovat přes Internet, používat Internet pro každodenní nákupy v letošním roce. Hlavní výhody pro on-line nákupy ve srovnání s nákupy na základě katalogů či v klasických obchodech jsou:

• konkurenční ceny • získání všeho z jednoho místa • pohodlnost nákupu • ušetřený čas

V poslední době dochází k poklesu kurzu akcií internetových firem. Ještě před rokem měly některé začínající internetové firmy (tzv. start-up companies) větší zhodnocení než klasické firmy ("brick-and- mortar companies"). Dnes je však situace jiná. Akcie firem specializovaných na prodej přes Internet (tzv. "e-tail companies") meziročně klesly v průměru o 75%, zatímco akcie klasických prodejců sice také klesly, ale mnohem méně. Odborníci předpokládají, že 3/4 evropských "dot.com" firem v blízké budoucnosti zaniknou.

9. OSTATNÍ OBLASTI HIGH-TECH

Krátce je podána charakteristika technologií na ochranu životního prostředí, biotechnologií a multimédií/informatiky.

9.1. Technologie na ochranu životního prostředí

I v této oblasti si v USA udržuje své prvenství Kalifornie, především v oblastech jako jsou technologie na zlepšení ovzduší, kvality vody a země/půdy a využití jiných forem energie. Kalifornská politika v oblasti ochrany životního ovzduší je velice přísná a náročná a ovlivňuje dalších státy.

Průmysl životního prostředí akumuloval v roce 1997 170 mld. USD tržeb a zaměstnával více než 1.7% pracovní síly v USA. Stát Kalifornie patří v této oblasti ke špičce. V roce 1994 tržby v oblasti ochrany životního prostředí dosáhly v Kalifornii více než 21 mld. USD, druhý Texas a New York utržil kolem 13 mld. USD.

Průmysl se obvykle dělí na tyto základní kategorie: služby, zařízení a zdroje. V oblasti služeb působí nejvíce kalifornských firem, které zaměstnávají nejvíce pracovníků. Firmy, podnikající v oblasti zdrojů a zařízení byly zhruba na stejné úrovni. V roce 1994 kategorie zdroje představovala 28% a kategorie služeb 21%. Překvapivě export zůstal poměrně na nízké úrovni, pouze 6% U.S. tržeb z oblasti životního prostředí byl z mezinárodního obchodu. Důvodem je dynamický domácí trh a rostoucí příležitosti na U.S. trhu, který je z ekologického hlediska velice přísný. Většinou se jedná se o menší a středně velké firmy. Naproti tomu např. SRN a Japonsko vykazuje více než 20% jejich příjmů z exportu. V roce 1994 americká administrativa zahájila vládní program tzv. "Environmental Technologies Exports Initiative" jako pokus koordinovat federální programy a zdroje a spolupracovat s privátní sférou za účelem zvýšení exportu technologií životního průmyslu.

Průmysl vyspělých ekologických technologií lze rozdělit na tři hlavní části: 1. Firmy, které se v této oblasti specializují na služby 2. Firmy, které se orientují na výrobu a výrobky ekologických technologií 3. Infrastrukturu průmyslu životního prostředí.

Podle SIC do této kategorie přísluší následující činnosti v oblasti životního prostředí:

1629 Různé těžké stavební činnosti (čistící a odpadové stanice) 2834 Farmaceutické preparáty 2835 Diagnostické náhrady 2836 Biologické produkty, jiné než diagnostické 3564 Průmyslové a komerční fény a vysavače 3589 Různé stroje používané v ekologických službách 3822 Automatická ekologická regulační zařízení pro rezidenční a komerční využití 3825 Přístroje pro měření a testování elektřiny a elektrických signálů 3829 Různé měřící a kontrolní zařízení 4941 Dodávka vody 4952 Drenážní a odvodňovací systémy 4953 Odpadní systémy 5093 Odpadový materiál 8711 Inženýrské služby 8731 Komerční fyzikální a biologický výzkum 8734 Testovací laboratoře.

Asociace " Environmental Business International, Inc." uvádí, že ekologický průmysl zaměstnával v roce 1997 v Kalifornii téměř 203 tisíc pracovníků. Průmysl generoval 22 mld. USD (údaj z roku 1994). Je těžké určit přesný počet firem, které v této oblasti působí a podnikají.

Předpokládá se, že dojde k dalšímu růstu počtu zaměstnanců v oblasti ekologie s tím, že v severní Kalifornii by mělo jít o 10% nárůst a v jižní Kalifornii o 4% nárůst. Průměrná mzda činí 42600 USD. Nejvyšší mzdy mají pracovníci z oblasti výzkumu (65500 USD za rok).

Rovněž expanduje i světový ekologický trh, který je velice konkurence schopný, především japonské technologie v regionu jihovýchodní Asie a také země EU. Měl by přesáhnout hodnotu 400 mld. USD. Podle OECD USA exportovaly přibližně 10% své celkové produkce, to znamená, že většina se prodává na americkém trhu (90%). Většina energetických odpadních technologií používaných v USA byly převzaty z Evropy (licence). Největším konkurentem, ale i trhem v Evropě pro USA jsou země EU (SRN, přes Německo U.S. firmy expandují do zemí střední a východní Evropy).

V USA se specializace technologie životního prostředí přednáší na několika prestižních univerzitách a colleges (University of California v Berkeley, Santa Cruz, San Francisco, California State University).

V současné době se v USA mění trend od čistění špatného ovzduší k zabránění znečišťování ovzduší, vody a půdy. Dlouhodobý růst bude v oblasti vývoje nových materiálů, zařízení a výrobních procesů, které zabrání vzniku znečistění za velmi snížené a efektivní náklady.

9.2. Biotechnologie

Za rodiště biotechnologií se v USA považuje rovněž Kalifornie, kde v současné době působí přes 2500 firem, které přímo zaměstnávají kolem 215 tisíc osob. Vědci z kalifornských univerzit University of California, San Francisco a Stanford University za pomoci Národního institutu zdraví "vynalezli" biotechnologie v roce 1973. V oblasti San Franciska byly v tomto období založeny firmy Cetus Corp a Genentech. Poté zde vzniklo dalších minimálně 18 biotechnologických firem. První zemědělská bio firma ESC Agenetics Corp. vznikla ve městě San Carlos.

Průmysl generoval 20 mld. USD v tržbách , export dosáhl 4.2 mld. USD. Kombinací inženýrských koncepcí s biologických procesem, biotechnologie se široce využívají v medicíně, ale pokračuje trend v jejich uplatnění v zemědělství, výrobě a veterinární medicíně. Biotechnologie se používají na zlepšení kvality zvířat i rostlin, při výrobě potravin a pomáhají i životnímu prostředí.

Biotechnologie - genetické inženýrství - vyvíjející se obor chemoprevence již nyní připravuje léky, které mají odvrátit nejrůznější druhy nemocí rakoviny, diabetes i osteoporózu. Klinické zkoušky např. odhalily, že dva přípravky na bázi estrogenu snižují riziko rakoviny prsu o 50%. Americká společnost klinické onkologie nyní doporučuje denní dávku tamoxifenu jakékoli ženě, která dovrší 35 let. V roce 2002 se předpokládá klonování vlastních buněk, které umožní léčbu leukémie u dětí. V roce 2005 se pomocí domácí ordinace napojené na Internet lze průběžně sledovat zdravotní stav a data přenášet lékaři i do lékárny. V roce 2012 počítače dosáhnou inteligence lidského mozku.

Jedním z nejvýznamnějších projektů je rozluštění lidského genu, který zmapoval celou lidskou buňku. Akcie biotechnologických firem rostou, do tohoto odvětví proudí i rizikový kapitál. Biotechnologie je úzce spojena s živými organizmy a biologickými systémy. Zahrnuje rovněž výzkum genetických a chemických procesů.

U.S. Bureau of the Census nedávno začala měnit kódy SIC na NAICS (North American Classification System). Důvodem je údajná nepřesnost SIC v kalkulacích, rovněž by se měly statistické údaje více přiblížit systému, který používají členské země NAFTA. NAICS je více podrobnější než SIC.

Klasifikace SIC v oblasti biotechnologií: 2819Průmyslové anorganické chemikálie 2834 Farmaceutické preparáty 2835 Diagnostické substance 2836 Biologické produkty, kromě diagnostických 2869 Různé organické chemikálie 3826 Laboratorní analytické přístroje 8731 Fyzický výzkum 8734 Testovací laboratoře

Průmysl biotechnologií se v USA rozvíjí především v oblastech, kde je dostatek (rizikového) kapitálu, rozvinutá infrastruktura, výhodné daňové a ostatní podmínky pro podnikání a dobrá kvalita života. Jenom v Kalifornii působí na 75 výzkumných státních i soukromých institucí, které se specializují na lidskou diagnostiku, farmacii a léčebné aplikace. Cílem výzkumu je výroba high-tech bio produktů. V Kalifornii je tento průmysl soustředěn v těchto následujících oblastech: region San Francisca, Sacramento, Santa Barbara, Los Angeles (California Institute of Technology, USC, UCLA - 467 zaměstnává přes 35 tisíc zaměstnanců), Orange County a San Diego.

Dosažené výsledky - lidský inzulín (Genentech - 1982), polymerasové řetězové reakce - PCR (Cetus - 1985 pozn.: vynálezce Dr. Kary Mullis obdržel Nobelovu cenu, nyní se využívá např. při lékařské diagnostice při testování AIDS a těhotenství, nebo v kriminalistice), "transgenická kráva", která produkuje proteiny lidského mléka pro kojeneckou výživu (GenPharm International, Inc. - 1990), firma Amgen se stala první biotechnologickou společností, která byla zařazena do prestižního žebříčku úspěšných U.S. firem Fortune 500 (1992)

Projekt lidského genu (HGP), lidský genom, 3 mld. jednotek DNA, které obsahuje každá organická buňka (možnost léčit choroby), farmacie (Viagra), rozšifrování tajemství lidského genu.

V roce 1999 Stanford University obdržela od Sillicon Graphics, Inc. grant/dar v hodnotě 150 mil. USD na výzkum biomedicinského inženýrinku a vědy. Více než 400 špičkových vědců a techniků má projekt skončit v roce 2002. Federální zdroje investovaly do Kalifornie přes 1.7 mld. USD, což je vůbec nejvíce z celých Spojených států. V USA je také největší systém státních laboratoří, které provádějí 14% celkových výzkumů a rozvoje v USA. Biotechnologie jsou rovněž velice přísně regulovány a řízeny federální vládou. Nejvíce biotechnologických firem vzniká podle údajů California Healthcare Institute v kalifornských univerzitách - Stanford University, University of California San Diego, University of California San Francisco, University of California Berkeley, California Institute of Technology, UCLA, USC Los Angeles.

Poskytnuté finanční granty do tohoto sektoru v přepočtu na osobu činily téměř 400,-USD/osobu v San Diego County, v oblasti San Franiscka 310,- USD/osobu, ve Washingtonu, D.C. 290,- USD/osobu v Bostonu téměř 200,- USD, v oblasti Bethesdy a Marylandu 120,- USD a v oblasti Los Angeles 90,- USD/osobu.

V roce 1999 investice rizikového kapitálu v Kalifornii představovaly 465 mil. USD, v prvním četvrtletí roku 2000 to bylo 318 mil. USD s tím, že oblast San Diega byla příjemcem č. 1.

Kalifornie zaměstnává 213 tisíc pracovníků v odvětví biotechnologií. Více než 1/4 se zaměřuje na výzkum. Pracovní síla je velice vzdělaná a zručná. Např. University of California získala již 19 Nobelových cen.

9.3. Průmysl multimédií a informatika

Multimédia představují dynamicky se rozvíjející oblast, která je úzce spojena s počítačovými technologiemi, zábavním průmyslem a softwarovými službami. Kalifornie se v USA považuje za vynálezce multimédií. Multimédia podle definice v podstatě představují digitální video, zvuk a text přenášený prostřednictvím internetu, CD-ROMů nebo pomocí interaktivní televize (video hry a PC hry a animace). Je to odvětví s vysoce přidanou hodnotou. Většina firem je v oblasti Los Angeles a San Franciska (Hollywood/Silicon Valley - Hewlett Packard, Intel, NEC).

Multimédia zahrnují následující SIC kategorie: 357 Počítače a kancelářské zařízení 3663 Rozhlas, televize a satelitní komunikační zařízení 3679 Satelitní antény 481 Telefony 483 Vysílání rádia a televize 484 Kabelová a jiná placená televize 4899 Satelitní stanice 5045 Počítače, periférie a SW 7371 Počítačové programovací služby 7372 Software 781 Televizní produkce a služby

V USA v tomto odvětví pracuje kolem 2.8 mil.osob. V Kalifornii sídlí 16% všech multimediálních firem, které působí v USA, což představuje 21% zaměstnanosti v této oblasti (580 tisíc pracovníků). Mzdy se pohybují od 39 tisíc do 74 tisíc USD ročně. Animátoři si přijdou až na 75 tisíc USD za rok.

K největším světovým fúzím v oblasti telekomunikací patří poskytovatel připojení na Internet America Online mediální a zábavní impérium Time Warner Company (183.7 mld. USD). Následuje pak Vodafone Airtouch/Mannesmann (168.9 mld. USD), dále MCI WorldCom/ Sprint (128.9 mld. USD), Bell Atlantic/GTE (85 mld. USD).

Na základě nedávné fúze America Online - Time Warner Company, jsou úvahy i o dalších akvizicích, jako např.:

• Disney/Yahoo (zábavní průmysl & Internet) • Vlacom/CBS/Yahoo (MTV & Nickelodeon & Internet) • Disney /MCI WorldCom (zábavní průmysl & telekomunikace) • Microsoft/NBC (televizní stanice pro B. Gatese, NBC je vlastěna GE) • Excite@Home/Universal Studios (kabelová televize & filmová studia) • News Corp/ s někým (globální satelitní síť, která poskytuje mezinárodní distribuci).

K významnějším firmám lze přiřadit Hewlett Packard Co. Palo Alto, Silicon Graphics Management Mountain View, Sun Microsystems Inc. z Mountain View, Macromedia Co. San Francisko a další.

10. DEMOGRAFICKÉ ÚDAJE - ZAMĚSTNANOST V OBLASTI IT

Geograficky je nejvíce IT pracovníků soustředěno na jihu USA, zatímco v oblasti středozápadu USA (Midwest) je po nich největší poptávka (35% celkové poptávky). Na západě USA je druhá největší poptávka po IT pracovnících (28% celkové poptávky). Největší poptávka po IT pracovnících je v menších firmách, které nejsou v průmyslu IT. Firmy o 50-99 zaměstnancích budou v roce 2001 potřebovat cca 1 mil. IT pracovníků, tj. 70% všech nových IT pracovníků. Počítačové i nepočítačové firmy potřebují především pracovníky se zaměřením na technickou podporu (odstraňování poruch, správci počítačové sítě, zákaznické služby, instalace softwaru a hardwaru).

Podle Department of Labor zaznamená IT průmysl v USA nejrychlejší růst ze všech průmyslových odvětví až do roku 2008 (cca 117%) a stejným tempem bude růst poptávka po IT expertech - počítačoví inženýři (o 108% více), podpůrní specialisté (102%), systémoví analytici (94%), správci databází (77%).

U.S. softwarové firmy chtějí zaměstnat více cizinců a lobují proto v Kongresu kvůli změně v současné legislativě. IT profesionální organizace naopak říkají, že v USA existuje dostatek IT pracovníků. U.S. firmy však chtějí zaměstnávat cizince kvůli snižování nákladů. Zástupci těchto profesionálních IT organizací tvrdí, že zejména starší zaměstnanci jsou diskriminováni. K zajištění vyšší zaměstnanosti Američanů navrhují IT profesionální organizace zvýšit výdaje firem na školení vlastních zaměstnanců a zavést ve větší míře práci doma u počítače.

USA již začaly vydávat speciální víza pro cizí počítačové experty. Jejich držitelé mohou po 6 letech pobytu v USA získat americké občanství. Velký přísun pracovní síly je v současné době z Indie. Do budoucna lze očekávat také zájem ze strany zemí střední a východní Evropy.

Graf 5: Věk pracovní síly v oblasti high-tech

Milken Institut Santa Monica Z grafu vyplývá, že v sektoru technologií pracuje nejvíce osob ve věku do 34 let (42%), zatímco v ostatních odvětvích hospodářství USA pracuje v této věkové kategorii 34%. S vyšším věkem klesá počet zaměstnaných v high-tech.

Existuje poptávka po vyškolené a vzdělané pracovní síle. Platy v této souvislosti neustále rostou. Průměrný roční plat pracovníka z oblasti výroby PC byl 65400 USD. Pro srovnání, průměrný roční plat pracovníka v ostatních odvětvích činil 42500 USD (údaj z roku 1997). Průměrný roční plat v SW odvětví v USA činí 58 tisíc USD, tj. 2x více než federální průměr. V USA pracuje v oblasti SW přes 620 tisíc osob.

Nejvíce si vydělají pracovníci, kteří vyrábí elektronické počítače (SIC 3571). Jejich příjem činí 87400 USD. Následuje výroba polovodičů (SIC 3674), kde je průměr 74400 USD.

V oblasti Los Angeles bylo v roce 1998 zaměstnáno ve sféře high-tech 141 tisíc lidí, v roce 1999 128.3 tis. V roce 2000 došlo k mírnému snížení na hodnotu 117.1 osob (viz tabulka, zdroj: Los Angeles Economic Development Corporation - LAEDC).

Tabulka 9: Výroba PC a ostatních počítačových elektronických produktů v USA Tržby (mld. USD) Počet firem Počet zaměstnanců

Oblast San Franciska 67,5 1729 210661

Dallas - Fort Worth 16,2 448 65994

Chicago 14,6 646 68085

Orange County 12,3 650 49383

Los Angeles County 11,6 856 61598

San Diego 8,7 414 30825

Seattle 5,2 297 33476

Washington, DC 4,3 249 20014

New York 0,6 174 3816 Zdroj: U.S. Census Bureau - 1997 Economic Census

V USA pracuje v současné době 10 mil. lidí v IT průmyslu (celkově pracuje v USA 135 mil. lidí). Toto číslo však nezahrnuje IT pracovníky ve státní správě, neziskových organizacích a malých firmách. To poskytuje důkaz, že IT průmysl se stává motorem americké ekonomiky. Poptávka po IT pracovnících je velká a neustále roste. V letošním roce budou IT firmy potřebovat 1,6 mil. nových pracovníků. Projevuje se velký nedostatek počítačových expertů v USA. Poptávka daleko převyšuje nabídku. Odhaduje se, že v roce 2002 bude v USA chybět 850.000 IT pracovníků (především počítačoví programátoři, systémoví analytici, výzkumní a vývojoví pracovníci).

Kongres schválil dočasné zvýšení počtu pracovních víz pro kvalifikované odborníky ze zahraničí ze 65 tisíc na 115 tisíc pro rok 2000. Pro rok 2001 U.S. Kongres schválil navýšení na 195 tisíc víz. V roce 2002 se počet vrátí opět na původní hranici 65 tisíc neimigračních víz ročně. Jedná se o H-1B vízum s tím, že kvóta byla vyčerpána již v měsíci únoru, loni i dříve. V současné době, se dokonce hovoří o tom, že žádosti se musí podat ještě do konce roku 2000, aby bylo vízum vyřízeno v roce 2001.

International Business Machines Corporation (IBM) nyní plánuje vývoj super rychlého superpočítače. Do tohoto projektu IBM investuje 100 mil. USD. PC se bude jmenovat "Blue Gene" a bude simulovat jednu ze společných základů přirozené biologie - proces kterým se aminokyseliny vnitřně založí do plně obsažitelných proteinů a molekulární pracovní síla těla jejichž chores dosahují od metabolizovaných potravin až po boj s nemocemi. Lidské genetické kódy by měly být známy v roce 2005.

11. ZPŮSOBY PRODEJE, NEJVĚTŠÍ PRODEJCI PC A SW

Široce je rozšířen prodej prostřednictvím internetu, který v podstatě využívají všechny společnosti. Prioritu drží firma Dell. PC zařízení lze v USA koupit ve specializovaných supersítích na PC, SW a elektroniku, např. Comp USA, Fry´s, Best Buy, Costco, Staples, Office Depot, Office Max, Circuit City. Dell Computers www.dell.com Edu.com www.edu.com Comp USA www.compusa.com Egghead.com www.egghead.com Costco www.coscto.com ElLinux www.elinux.com Best Buy www.BestBuy.com Gateway www.gateway.com Fry´s www.frys.com Hewlett-Packard www.hp.com Circuit City www.circuitcity.com Hyperdrive.com www.hyperdrive.com Staples www.staples.com IBM.Com www.ibm.com Office Depot www.officedepot.com Insight.com www.insight.com Office Max www.officemax.com Kazweb.com www.kazweb.com RadioShack www.RadioShack.com Macresq.com www.macresq.com Allstarshop.com www.allstarshop.com Micro Bros Software www.microbro.com The Apple Store www.store.apple.com Microwarehouse www.microwarehouse.com Beyond.com www.beyond.com Outpost.com www.outpost.com Buy.com www.buy.com Palm www.palm.com Chumbo.com www.chumbo.com ParkSherman.com www.parksherman.com Club Computer www.clubcomputer.com PC Connection www.pcconnection.com Compaq www.compaq.com PC Mall www.pcmall.com Computers4sure.com www.computers4sure.com Shop Microsoft www.microsoft.com Cost.com www.cost.com Sony www.sony.com CDW.Com www.cdw.com Techsmart.com www.techsmart.com Cyberrebate.com www.cyberrebate.com Toshiba.com www.toshiba.com EBWorld.com www.ebworld.com Ubid www.ubid.com Ecost.com www.ecost.com Zones.com www.zones.com E-Deals USA www.e-dealsusa.com

12. NEJVÝZNAMNĚJŠÍ VELETRHY PC A SW V USA

Mezi nejdůležitější akce bezesporu patří mezinárodní veletrh informačních technologií, informačních systémů, počítačů a softwaru COMDEX (Computer Dealer Expo), který se každoročně koná v Las Vegas ve státě Nevada. Tohoto významného mezinárodního veletrhu, který se koná v Las Vegas Convention Center a Sands Expo Center každý rok, se zúčastnilo přes 225 tisíc lidí ze 154 zemí světa. Letošní veletrh se nesl ve znamení především bezdrátového spojení, Internetu a softwarové kompatability. Svoje vyspělé technologie zde vystavovalo přes 2100 firem prakticky z celého světa. Vlastními stánky se prezentovaly téměř všechny vyspělé evropské země (SRN, Irsko, Španělsko, Švédsko, Finsko, Francie, Švýcarsko, Velká Británie). Rakousko a Belgie - země srovnatelné s ČR co se týče rozlohy a počtu obyvatel se prezentovaly státním oficiálním stánkem. Státní účasti dále zahrnovaly Tchaj-wan (vůbec největší zahraniční expozice), Korea, Kanada, Egypt, Mexiko, Austrálie, Barbados, Japonsko, Saúdská Arábie, Hongkong, Indie, Singapur. Expozice dalších zemí: Bangladéš, Brazílie, Čína, Dánsko, Dubaj, Nizozemí, Pákistán, Jižní Afrika, Thajsko, Turecko. Vlastní expozice dále měly státy Kalifornie, Illinois, Colorado, Georgia, New York, Tennessee, Utah, Michigan, Virginia, New Mexico, Oklahoma, Louisiana, West Virginia a Alabama. ČR oficiálně nebyla zastoupena, nicméně některé SW a počítačové firmy z ČR se výstavy, podobně jako v minulosti, zúčastnily jako návštěvníci.

Podle informací agentury K3M z Needham, která akci zajišťuje, se letošního Comdexu zúčastnilo 51 účastníků z ČR. GK Los Angeles několikrát doporučoval a doporučuje oficiální účast ČR na tomto veletrhu ve spolupráci MPaO ČR, agenturou CzechTrade a Asociací pro informační společnost ČR, Asociací výrobců elektroniky, Českou společností pro systémovou integraci a českými firmami z oblasti rozvoje softwaru, které působí jak v ČR, tak i v USA.

Comdex se dále koná v Řecku, Francii, Austrálii, Kanadě, Číně, Singapuru, Saudské Arábii, Mexiku, Egyptě, Japonsku, Argentině, Jižní Koreji, Brazílii, Jižní Africe, Izraeli.

Kontakt na organizátora: Mezinárodní veletrh počítačové techniky a informačních technologií "COMDEX 2001" v Las Vegas Datum a místo konání: 12. - 16. listopadu 2001, Las Vegas Convention Center, Sands Expo Center, Nevada Počet návštěvníků: 225000 (2000) Počet vystavovatelů: 2100 (2000)

Organizátor: Key 3 Media Events, Inc., Registration Department, COMDEX Fall 2001, 300 First Ave., Needham, MA 02494-2722, tel.: (781)433-2150, (781)433-1570, 449-5554, fax: (781)444-3322, (781)444- 5991, (781)449-2674, e-mail: [email protected], e-mail: [email protected], [email protected], www.zdevents.com, www.comdex.com, kontakt: Mr. Silvio I. Mandin, International Sales Manager Výstaviště: Las Vegas Convention Visitors Bureau, Convention Schedule, 3150 Paradise Road, Las Vegas, NV 89109-9096, tel.: (702)892-0711, fax: (702)892-2824, www.lasvegas24hours.com.

OEÚ GK Los Angeles má k dispozici materiály pro oficiální účast ČR v příštím roce na tomto prestižním a významném veletrhu.

Jarní část COMDEX-u 2001 se bude konat v Chicagu od 1. do 3. dubna 2001 (www.comdex.com).

13. RIZIKOVÝ KAPITÁL V PRŮMYSLU IT

Průmysl vyspělých technologií má také obrovský vliv na další příbuzná high-tech odvětví, specializující se na multimédia, Internet, biotechnologie, telekomunikace, bankovnictví. Tyto oblasti velice přitahují americký rizikový kapitál. Např. v roce 1999 47% z celkového U.S. rizikového kapitálu směřovalo do Kalifornie, z toho průmysl SW získal téměř polovinu.

Rizikový kapitál (Venture Capital) ve 2. čtvrtletí roku 2000 investovaný v Silicon Valley představoval hodnotu 6,871.1 mil. USD, v Nové Anglii 2,609.1 mil. USD, v Texasu 1,082.8 mil. USD, v oblasti Los Angeles/Orange County 991.7 mil. USD a v Coloradu 816.8 mil. USD (zdroj: PricewaterhouseCoopers LLP).

V loňském roce investovaly firmy rizikového kapitálu v USA více než 21 mld. USD. Z toho 18 mld. USD směřovalo do technologických společností a 10 mld. USD z toho šlo speciálně do internetových firem. V roce 1999 obdrželo venture investice 473 US firem (v roce 1998 to bylo “pouze” 162 firem).

V Sillicon Valley bylo z výše uvedené sumy investována většina - 3,3 mld. USD, následuje Nová Anglie (963 mil. USD). Venture Capital směřoval mnohem více do začínajících firem (start-up companies) než do expanze existujících firem. Obrovská změna v americké ekonomice od těžkého průmyslu a výroby do technologií a služeb.

Do Kalifornie přišlo v roce 1998 41% z celkového investovaného rizikového kapitálu. V první polovině roku 1999 kalifornské PC a periferiální firmy získaly 197 mil. USD, zatímco v první polovině roku 1998 to bylo 143 mil. USD. K dalším high-tech kategoriím úzce spojeným s PC patří SW a informatika , polovodiče, komunikace, elektronika, zdravotnické zařízení a biotechnologie. 14. POSTAVENÍ ČR V OBLASTI INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ

ČR má tradiční vedoucí postavení na trzích IT mezi zeměmi SVE. Celková výše trhu IT zůstává na hodnotě 1.4 mld. USD. V roce 1998 se v ČR prodalo 243.165 ks počítačů, což je 4.3% růst oproti roku 1997. V roce 1999 bylo prodáno 277900 ks PC. K pěti největším prodejcům patří Compaq (14.0%), dále AutoCont (9.9%), Dell (8.0%), ProCa (7.0%) a Comfor (5.1%), zdroj: IDC. Předpokládá se, že v roce 2000 bude na českém trhu prodáno zhruba 320 tisíc počítačů, což je nárůst kolem 15%. V roce 2001 překročí hodnota českého trhu IT 2.1 mld. USD s tím, že většina výdajů bude zaměřena na HW, nicméně stále větší podíl v ročních výdajích budou získávat SW a služby (zavádění nových systémů a technologií, restrukturalizace českých společností, rozvoj Internetu a intranetu, zavádění komerční elektroniky.).

Úroveň českého SW je plně srovnatelná se světovým standardem, v řadě technologických i vývojových řešení jej dokonce předčí. To je i jedním z důvodů, proč je ze strany např. některých U.S. firem zájem o licence na tato řešení. Český trh je však velice malý, proto je třeba se snažit orientovat na zahraniční trhy. Trh USA je nejzajímavější.

Největší český výrobce softwaru v oblasti kancelářských aplikací, komunikací a databází s plnou podporou Internetu a technologiemi intranet/extranet Software 602 rozvíjí on-line obchodování v USA na Floridě (Software 602, Inc., 1 Independent Drive, Suite 3125, Jacksonville, Florida 32202, tel.: 904/356-6020, fax: 904/296-1561, e-mail: [email protected], www.software602.com, kontakt: Mr. Přemysl Pech, President). Strategií firmy je nabízet takové programy, o které je zájem a takovým způsobem, který je pro zákazníky zajímavý (elektronicky distribuovaný software, cena softwaru činí maximálně 10% ceny PC). Nyní firma pracuje na jednotném informačním systému pro státní správu.

Americký trh je důležitý a pro U.S. zákazníky je důležité, že jde o tamní firmu. Proto se některé české SW firmy snaží vstupovat na trh USA. Management U.S. firem v zahraničí (ČR nevyjímaje) očekává růst tržeb o 20 - 30%, jakmile jsou výsledky slabší, hledá většinou chyby ve vedení, méně už bere v úvahu např. ekonomickou recesi země, apod. Důležití jsou institucionální investoři z venture (rizikových) kapitálových fondů. Je třeba však připravit dobrý podnikatelský plán, mít svůj vlastní server v USA, je-li tam více zákazníků, aby si nemuseli stahovat SW z ČR. Je žádoucí, aby tým kvalitních programátorů seděl v jedné místnosti z důvodu ideální komunikace a flexibility.

U.S. firmy z oblasti informačních technologií mají své zvláštní manažery pro vývoj a rozvoj, kteří sledují to, co dělá konkurence. NetBeans se zabývá vývojovými nástroji pro JAVA, což je programovací jazyk budoucnosti. Vyvinula ho firma NetBeans/Sun. Peníze poskytla známá U.S. investorka Esther Dysonová. V USA jsou i přímo v bankách odborníci na informační technologie, kteří dokáží odhadnout, zda investice se vyplatí, či nikoliv. Důležité je také uspět v USA, a následně pak expandovat např. v Evropě. NetBeans s produkty Java Development Tools patří k předním českým SW firmám. Mimo jiné i díky poloze v ČR, kde náklady jsou daleko nižší než např. v Silicon Valley. Nedávno společnost koupila Sun Microsystems.

V Silicon Valley působí i firma Tiny Software Inc. Její výrobní program představuje WinRoute, což je program pro bezpečný přístup na Internet. Klientela: U. S. Naval Aviation Systems Tržby: 2.3 mil. USD (1999)

Kontaktní spojení: Tiny Software, Inc. Attn.: Mr. Roman Kasan 3945 Freedom Circle, Suite 1020 Santa Clara, CA 95054 Tel.: 408/919-7360 Fax: 408/919-7365 E-mail: [email protected] www.tinysoftware.com.

Mezi další české firmy, které zvažují vstup na U.S. trh, patří např.: Datasys Praha, Qbizm, Computer Press Brno. Firma Zoner Software Brno založila pobočku Zoner, Inc. v Atlantě ve státě Georgia. Zoner kontroluje čtvrtinu českého trhu s grafickými systémy. Je důstojným konkurentem Corel Corporation a Adobe Systems. Výrobní program: vývoj a prodej grafického editoru Callisto (4. Verze)

V ČR je také nedostatek vysoce kvalifikovaných matematiků a počítačových inženýrů s daleko nižšími platy než v USA. Statistické údaje ukazují, že plat programátorů v ČR činí 180 - 480 tis. Kč ročně, v USA průměrně 70 tis. USD ročně (tj. více než 2.8 mil. Kč, tj. v průměru 7 x více než v ČR). Je potěšitelné, že ČVUT, Karlova univerzita, VUT Brno i Fakulta informatiky Masarykovy univerzity v Brně zaznamenaly v posledních letech zájem studentů o počítačové vědy a programování.

V ČR se rozvíjí poskytovatelé internetového připojení a také internetové obchody a prodejny (Shop.cz, Autocont.cz, Vltava.cz, Seznam.cz). Je nesmírně důležité, aby byla adresa firmy v Silicon Valley s tím, že veškerý vývoj může zůstat v ČR, kde jsou podstatně levnější náklady. V ČR je však na druhou stranu špatný kapitálový trh, pomalá deregulace telekomunikací a nepružná státní správa. To jsou hlavní oblasti, které by se měly ze strany státu co nejrychleji zlepšit.

Mezi nejrychleji se rozvíjející české technologické společnosti patří firma Praxis (roční složený růst zisků činí 341%), dále SkyNet (119%), TES Media, ViaPVT, Agrodat CZ a PVT. Co se týče střední Evropy prvenství zaujímá maďarská technologická firma Comfort-Netshare (1326%), následována další společností z MR Dunasolar (1313%) a polskou Telecomm Systems (464%).í

Zajímavý je v ČR projekt "Dot.com" a Inkubátor E-konom, který se v posledním době rozvíjí na některých českých VŠ ve spolupráci s firmou IBM. Již proinvestoval 13 projektů v celkové hodnotě přes 10 mil. Kč. Prvním fungujícím projektem z inkubátoru je portál ledního hokeje (www.hokej.cz) a virtuální galerie umění (www.art.cz). Hlavním cílem Inkubátoru E-konom je napomoci v rozvoji nových technologických firem v ČR. Další informace: www.e-konom.com. Společnost Corporate Advisors založila nedávno svůj první inkubátor v ČR IncubEast, který podporuje začínající internetové podnikatele.

V ČR je Technologický park v Praze 9, Černý Most o rozloze 700 ha (1730 akrů) , měl by přilákat západní elektronické a high-tech firmy (150 ha).

15. DŮLEŽITÉ KONTAKTNÍ ADRESY, SDRUŽENÍ A ASOCIACE

American Association of Importers & Exporters 11 West 42nd Street New York, NY 10036, tel.: 212/944-2230, 212/382-2606

Computer & Communications Industry Association (CCIA) 666 11th Street, N. W. Suite 600, Washington, D.C. 20036-4808 tel.: 202/463-2124, 202/783-0070 fax: 202/463-6456, 202/783-0534 kontakt: Mr. David Strachan President, Mr. Greg Minchak

American Electronic Association 5201 Great America Parkway, P.O. Box 54990, Sanat Clara, CA 95056-0990 Tel.: 408/987-4200 Fax: 408/970-8565 www.aeanet.org

American Electronic Association 601 Pennsylvania Ave., NW North Building, Suite 600 Washington, D.C. 20004 Tel.: 202/682-9110 Fax: 202/682-9111

American Electronic Association 222 N. Sepulveda Blvd., Suite 1760 El Segundo, CA 90245 Tel.: 310/563-1060 Fax: 310/563-1019

Computer & Communications Industry Association Ed Black, President 666 11th Street, NW, Suite 600 Washington, DC 20001 Tel: 202/783-0070 Fax: 202/783-0534 Email: [email protected] www.ccianet.org

Information Industry Association 1625 Massachusetts Ave., NW, Suite 700 Washington, DC 20036 Tel: 202/986-0280 Fax: 202/638-4403 www.infoindustries.org

Information Technology Association of America Harris Miller, Presiden 1616 North Fort Myer Drive, Suite 1300 Arlington, VA 22209 Tel: 703/522-5055 Fax: 703/525-2279 Email: [email protected] www.itaa.org

American Electronics Association William T. Archey, President 1225 Eye Street, NW, Suite 950 Washington, DC 20005 Tel: 202/682-9110 Fax: 202/682-9111 Email: [email protected] www.aeanet.org

Consumer Electronics Manufacturers Association Gary Shapiro, President 2500 Wilson Blvd. Arlington, VA 22201-3834 Tel: 703/907-7600 Fax: 703/907-7601 Email: [email protected] www.CEMAcity.org

Electronic Commerce Association Debbie Ashworth, Vice President of Marketing 1201 Pennsylvania Ave NW # 315, Washington, DC 20004 Tel: 202/ 628-9500 Email: [email protected] www.ecassocation.org

International Communications Industries Walt Blackwell, Executive Director, 11242 Waples Mill Road, Suite 200, Fairfax, VA 22030 Tel: 703/273-7200 Fax: 703/278-8082 Email: [email protected] www.usa.net/icia

The Internet Providers Association Cary Root, Executive Director, 30640 Bainbridge Road, Solon, OH 44139 Tel: 216/349-5555 Fax: 216/349-4357 Email: [email protected] www.algohio.c

Business Software Alliance Robert Holleyman, President, 1150 18th Street, Suite 700, Washington, DC 20036 Tel: 202/872-5500 Fax: 202/872-5501 Email: [email protected] www.bsa.org

Software and Information Industry Association Kenneth Wasch, President, 1730 M. Street, NW, Suite 700, Washington, DC 20036 Tel: 202/452-1600 Fax: 202/223-8756 Email: [email protected] www.siia.net

Office of Telecommunications Technologies, U.S. Department of Commerce Herbert C. Hoover Building, Room 4324, 14th Street & Constitution Avenue N.W. Washington, D.C. 20230-0002 Tel: 202/482-4466 Fax: 202/482-5834

Association for the Information Society in the Czech Republic, SPIS, Blanická 16, 120 00 Prague 2, Czech Republic, tel.: +4202/2150-3481, 2150-3483, fax: +4202/2150-3482, e-mail: [email protected], www.spis.cz, kontakt: Mr. Zbyšek Bahenský, President, Ms. Jitka Pavlonová, Director ČVUT Praha, Počítačové a informační centrum, Žižkova 4, 166 36 Praha 6, tel.: 02/2431-0369, 02/2435- 3305, fax: 02/311-7529, e-mail: [email protected], kontakt. doc. ing. Karel Květoň Csc., Information Manager

Česká společnost pro systémovou integraci (ČSSI), VŠE Praha, nám. W. Churchilla 4, 130 67 Prague 3, Czech Republic, tel.: +4202/2422-2101, www.cssi.cz.

16. ZÁVĚR

Přínosné by podle našeho názoru mohlo být např. založení "Sister City" (partnerského města) města San Jose s některým městem v ČR (např. Brno, Pardubice, Plzeň). San Jose má toto partnerství uzavřeno např. s Dublinem (Irsko), Okyamou (Japonsko) nebo Tainanem (Thajsko). Jednou z možností, jak lobovat za získávání U.S. přímých high-tech investic do ČR, je i spolupráce a využití kontaktů s českými krajany, kteří v těchto firmách buď přímo pracují nebo sami mají další vhodné kontakty, které by napomohly k rozhodnutí dané firmy investovat právě v ČR.

České investiční pobídky přilákaly kapitál do ČR ve velmi příznivé výši, nicméně hranice 10 miliónů dolarů je pro menší dravé SW firmy někdy stále příliš vysoká, naprostá většina high-tech firem je malé velikosti. Jde o obor, na jehož rozvoji by měla ČR mít velmi silný zájem; je nutno podporovat hlavně malé podniky a firmy, neboť v souhrnu jejich počtu přinesou a vytvoří více než několik velkých firem. GK se zamýšlel jak vytvořit marketingový program, který by určil, jakým nejvhodnějším a nejefektivnějším způsobem prezentovat ČR v této oblasti; součástí tohoto programu bylo vytvoření brožury s komplexními informacemi o investování a podnikání v ČR v oblasti high-tech a série setkání s šéfy pro zahraniční obchod v perspektivních firmách.

Velice pozitivním krokem je nedávné otevření kanceláře CzechInvestu v Campbell v Sillcon Valley. CzechInvest ve spolupráci s GK ČR v Los Angeles zorganizoval při éto příležitosti investiční seminář spojený s obědem pro U.S. Seminář, kterého se zúčastnilo kolem 70 zástupců U.S. firem a institucí, především z oblasti Silicon Valley, byl velice dobře a profesionálně připraven. Elektronický průmysl, informační technologie, vývoj softwaru a farmaceutický průmysl jsou hlavní oblasti, na které se CzechInvest hodlá v Silicon Valley zaměřovat.

V současné době se v ČR připravují pobídky pro sektor služeb, což zahrnuje i oblast vývoje softwaru. Výdaje ČR na informační technologie ročně představují 3% HDP, což je více než jsou výdaje v zemích EU (2.3%).

Zástupkyně Sun Microsystems z Palo Alto hovořila o velmi pozitivních zkušenostech firmy Sun Microsystems v ČR. Ocenila velmi vysokou odbornou úroveň českých programátorů a specialistů na informační technologie i fakt, že ČR nepatří mezi země, jejíž high-tech odborníci čsto a houfně odcházejí do zahraničí.

Akce měla významnou mediální publicitu. Informaci o konání semináře a o otevření české agentury v Silicon Valley přenášela i televizní společnost Channel 5, rozhlasová stanice KLIV Radio San Jose i agentura Associate Press, z ČR pak ekonomický týdeník Ekonom.

Mnoho českých softwarových firem má zájem proniknout na americký trh, jedná se však většinou o menší firmy, které nemají dostatek prostředků a někdy zkušeností na svou prezentaci na úrovni, jaká je zde běžná, mají však kvalitní produkty a potenciál uspět. Naopak pro americké firmy by mohlo být zajímavé , hlavně z finančního hlediska, získat kvalitní české programátory, kteří by pro ně pracovali přímo v ČR. Další možností je zvážení možnosti pro rozvoj spolupráce ve školství, vědě a výzkumu, neboť to má význam pro budoucnost; na druhé straně kritizován stav české vědy a výzkumu pro jeho neefektivnost, zaostalé vybavení, nízkou produktivitu a podceněné financování. Jak ve výzkumu, tak v průmyslu je ve srovnání s USA největší rozdíl ve technickém vybavení, ale kvalita a intelektuální schopnosti pracovníků jsou na stejné úrovni.

Za proveditelné aktivity za účelem vzbuzení zájmu potenciálních investorů by bylo vhodné:

Uspořádání obchodní mise zástupců místních high-tech firem do ČR, pro kterou by byl zajištěn vysoce odborně kvalitní a společensky zajímavý program a která by byla spolu financována českou stranou.

Reprezentace České republiky na počítačovém veletrhu COMDEX, který je největší akcí svého druhu v USA a koná se každoročně v listopadu v Las Vegas. Veletrhu se na národní úrovni účastní řada zemí z Evropy a Asie. Podrobnější informace o podmínkách účasti jsou k dispozici na našem úřadě (GK Los Angeles doporučuje podporu oficiální účasti ČR v roce 2001)

Dále posilovat kontakty s Čechoameričany, kteří pracují v high-tech a kteří mohou významně pomoci při informování, komunikaci s firmami a obecné propagaci ČR v této oblasti - setkání "Czech/American High- Tech Network" s Čechoameričany působícími v oblasti vyspělých technologií v oblasti Silicon Valley. 17. ZÁKLADNÍ INFORMAČNÍ ZDROJE

• American Electronics Association www.aeanet.org • Consumer Electronics Manufacturers Association www.CEMAcity.org • Los Angeles Regional Technology Alliance www.larta.org • Los Angeles Economic Development Corporation www.laedc.org • Software Council of Southern California, Torrance www.scsc.org • Tech Coast Venture Network, Tustin www.tcvn.org • Business Technology of Los Angeles County www.labtc.org • Bureau of Labor Statistics www.bls.gov • Information Technology Association of America www.itaa.org • Electronic Commerce Association www.ecassocation.org • International Communications Industries www.usa.net/icia • The Internet Providers Association www.algohio.com • Business Software Alliance www.bsa.org • Association of Internet Professionals of California www.association.org • U.S. DoC, ITA www.ita.doc.gov • U.S. International Trade Commission www.dataweb.usitc.gov • Computer & Communications Industry Association www.ccianet.org • Information Industry Association www.siia.net • U.S. Census Bureau www.census.gov/foreigntrade • Thomas Register Database www.thomasregister.com • U.S. Customs Service, Los Angeles Branch www.customs.ustreas.gov • U.S. Harmonized Tarrif Schedule www.census.gov/foreign-trade • Trade Compass www.tradecompass.com • International Trade Data System www.itds.treas.gov • The Online Material Information Resource www.matls.com • American Electronic Association www.aeanet.org • Pacific Technology Center, Santa Barbara www.ptc.santabarbara.com • UCLA Venture Program: Technology Inc. www.anderson.ucla.edu • Software Information Industry Association www.infoindustries.org • Hospodářská komora ČR www.hkcr.cz • Technology/Venture Capital People Network www.czechtech.net • Tiny Software, Inc. www.tinysoftware.com

• www.scsc.org • www.sdforum.org • www.idg.net • www.ccianet.org

• Tuller Lawrence W.: Exporting, Importing and Beyond, Adams Media Corp., 1994 • Kay David N. and Ernest: Trading with America, Gower, 1997 • USA Business: The Portable Encyclopedia for Doing Business with the USA, 1995 • Importers Manual, 1995-1996 Edition • Center for Software Development, 2000 • Facts on Foreign Trade of the Czech Republic, 1997/98, podkapitoly 6901-6914 • U.S. Department of Commerce, Office of Computers and Business Equipment, Washington, D.C., e- mail: [email protected] • U.S. ITC Washington, D.C., Office of Tariff Affairs and Trade Agreements, Craig Houser, tel.: 202/205- 2597, fax: 202/205-2616, e-mail: [email protected] • Government Associations, Office of Telecommunications Technologies, U.S. Department of Commerce • Technology Resources, Information Technology Association of America • Milken Institute, 1250 4th Street, Santa Monica, CA 90401, tel.: 310/998-2600, fax: 310/998-2625, e- mail: [email protected], www.milken-inst.org, kontakt: Mr. Donald Straszheim, President, Mr. Michael R. Milken, CEO • Inkubátor E-konom, www.e-konom.com, leden 2001 • Jaroslav Remeš, OEÚ GK New York, červen 2000 - Informace o průmyslu vyspělých technologií v USA