JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ

Hudební fakulta Katedra bicích nástrojů Studijní obor: Hra na bicí nástroje

Využití bicí soupravy v metalové hudbě

Bakalářská práce

Autor práce: Radim Večeřa Vedoucí práce: MgA. Martin Kleibl, Ph.D.

Brno 2020

Bibliografický záznam VEČEŘA, Radim. Využití bicí soupravy v metalové hudbě [The use of drum set in metal music]. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Hudební fakulta, Katedra bicích nástrojů, rok 2020, 47 s., 17 příl. Vedoucí bakalářské práce MgA. Martin Kleibl, Ph.D.

Anotace Bakalářská práce Využití bicí soupravy v metalové hudbě pojednává o používání bicí soupravy v metalové hudbě, seznámení s metalovou hudbou, jejím druhům a rozdílnostem hry na bicí soupravu. Cílem této práce je představit metalovou hudbu širšímu okruhu posluchačů. Ukázat a vysvětlit základní doprovody v hlavních odvětvích metalu. Představit hlavní proudy tohoto stylu a stěžejní kapely.

Annotation The bachelor thesis The use of drum set in metal music deals with use of a drum set in metal music, metal music itself, its genres and differences in playing a drum set. The goal of this thesis is to introduce metal music to wider audience, to show and explain basic grooves in the essential styles of metal and to present the main streams and bands of this genre.

Klíčová slova Bicí souprava. Metal. Trigger. Metalové styly. Velký buben. Dvojšlapka.

Keywords Drums. Metal. Trigger. Metal styles. Bass drum. Double pedal.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci na téma Využití bicí soupravy v metalové hudbě vypracoval samostatně pod odborným vedením konzultanta a s použitím uvedené literatury a informačních zdrojů.

V Brně, dne 11. května 2020 Radim Večeřa

Poděkování Rád bych poděkoval vedoucímu své bakalářské práce MgA. Martin Kleibl, Ph.D. za odborné vedení, připomínky a cenné rady při zpracování mé bakalářské práce. Stejně tak děkuji bubeníkům, kteří mi odpověděli na mé dotazníky a kapele Universe B za zkušenosti s hraním metalové hudby. Poděkování také patří mé rodině, zejména otci, který mě přivedl k metalové hudbě, přítelkyni, která mi pomáhala po celou dobu psaní bakalářské práce a v neposlední řadě přátelům, kteří mi poskytli osobní názor na mojí práci.

Obsah

Úvod ...... 7

1. Počátky metalu ...... 8

1.1 Anglická scéna ...... 8

1.2 Americká scéna ...... 9

1.3 Česká scéna ...... 9

1.4 Druhy metalu ...... 9

2. Bicí souprava v metalové hudbě ...... 11

2.1 Obecné základy hry na bicí soupravu v metalové hudbě ...... 11

2.2 Tvorba bicího partu ...... 12

2.2.1 Vytváření nových skladeb kapely ...... 13

2.2.2 Tvoření nových skladeb v závislosti na mezinárodní vzdálenosti muzikantů ...... 13

2.3 Využití velkého bubnu ...... 14

2.3.1 Výhody a nevýhody používání dvojšlapky ...... 14

2.3.2 Výhody a nevýhody používání dvou velkých bubnů ...... 15

2.3.3 Trigger ...... 15

3. Rudimenty v metalové hudbě...... 19

3.1 Používání rudimentů při hraní ...... 19

3.2 Osobní zkušenost s rudimenty ...... 20

3.2.1 Využití přírazů ...... 21

3.2.2 Další rudimenty ...... 22

4. Bicí souprava v různých odvětví metalu ...... 24

4.1 Heavy metal ...... 24

4.2 Trash metal ...... 25

4.3 Power metal ...... 27

4.4 Glam metal ...... 28 4.5 Death metal ...... 30

4.6 Black metal...... 31

4.7 Progressive metal ...... 32

4.7.1 Rozbor skladby Alter Jesus ...... 34

Závěr ...... 38

Zdroje: ...... 39

Literatura ...... 39

DVD ...... 39

ONLINE ...... 39

Zdroj obrázků ...... 44

Dotazníky ...... 46

Seznam příloh...... 46

Úvod Metal je hudební styl, o kterém se v hudebních školách málo mluví. Můžete si najít pár knih pojednávající o metalu, ale většina z nich je pouze v angličtině. Pokud si chcete najít nějaké informace, musíte si najít knihy různých muzikantů, kteří si napsali vlastní autobiografii. Při hledání bližších informací jsem zjistil, že neexistuje žádná publikace, která by vysvětlovala metal a její druhy z pohledu bubeníka. Můžete si najít videoškoly metalových bubeníků, ale tam najdete pouze informace o stylu, který daný hudebník hraje. Hodně lidí si pod pojmem metal představí drsný styl, řvaní do mikrofonu, satanismus a mnoho dalších podobných věcí. Pokud se člověk začne zajímat hlouběji o tento styl, zjistí, že metal takový není. V první kapitole se dozvíte historii metalu, hlavní proudy a kapely, které jej formovaly. Další kapitola pojednává o využití bicí soupravy v metalové hudbě, možnosti tvoření bicího partu a rozdílech ve hře na dvojšlapku nebo používání dvou velkých bubnů. Následuje kapitola, věnující se rudimentům v metalu a mé osobní zkušenosti při jejich hraní. Poslední kapitola se zabývá hlavními druhy metalu a jejich rozdílností ve hře na bicí soupravu, významnými kapelami a známými bubeníky určitých stylů. K vypracování bakalářské práce jsem vytvořil dotazník, který obsahoval otázky zaměřené na hru na bicí soupravu v metalové hudbě. Bohužel jsem odpovědi dostal pouze od tří bubeníků1, takže jsem zbylé informace hledal v rozhovorech, článcích a videoškolách metalových bubeníků. V přílohách najdete bicí part skladby Alter Jesus od kapely Universe B, který rozebírám v podkapitole 4.7.1 Rozbor skladby Alter Jesus, dále otázky, které jsem posílal v dotaznících, odpovědi zmíněných tří bubeníků a CD s rozebíranou skladbou.

1 Martin Škaroupka, Jaska Raatikaen a Mike Terrana. 7

1. Počátky metalu Před nástupem metalu byl velmi populární rock and roll2 (Elvis Presley, Chuck Berry...). Právě ten měl zásadní vliv na rozvoj rocku a později metalu (Douglas, 2015: kniha, 44). Metal je hudební žánr, který vznikl v druhé polovině 20. století. Hlasitější a energičtější styl, kam se přidaly elektrické nástroje a úderné bicí, které obsahovaly více činelů a přechodů. Někteří bubeníci používali i orchestrální bicí nástroje. Geddy Lee3 k začátkům metalu řekl: „Pokud se chcete zaobírat ranými kapelami, měli byste se mrknout na Blue Cheer. Nemluví se o nich často, zmizeli tak rychle, jak se objevili. Po určitý čas se ovšem stali nehlučnějším a nejmetalovějším triem“ (Metal: A Headbanger´s Journey, 2005: DVD, čas 6:45). Začátky metalu můžeme obecně rozdělit na anglickou scénu a americkou scénu.

1.1 Anglická scéna V Anglii vznikal metal od 60. let. Za největšími průkopníky jsou považování Led Zeppelin, Deep Purple a Black Sabbath (Bowar, 2019: online). Z těchto tří kapel jsou největšími průkopníky Black Sabbath. Kapela měla velmi zásadní vliv na vývoj dalších stylů. Zajímavý je komentář Roba Zombieho4, který o kapele řekl: „Všechny riffy5 vymysleli Black Sabbath. Veškeré další metalové skladby jsou v podstatě obšlehnutí Black Sabbath. Buď riff trochu pozměníte, nebo ho hrajete pozpátku, rychleji, pomaleji, ale Black Sabbath ho prostě vymysleli dřív“ (Metal: A Headbanger´s Journey, 2005: DVD, čas 8:01). Jeden z důvodů, proč měli Black Sabbath tak plný, hodnotný a specifický zvuk, byla nehoda Tonyho Iommiho, při které přišel o konečky dvou prstů. Kvůli svému postižení začal používat tenčí kytarové struny, které si nechal udělat na zakázku6 (Tony Iommi, 2017: video). Další významnou kapelou je Judas Priest, kteří se začali oblékat do kožených kalhot, různých kabátů a vest s kovovými prvky. Kapela měla v rámci svých koncertů zavedeno představení, ve kterém zpěvák Rob Halford přijel na motorce Harley Davidson.

2 Rock and roll = americký hudební styl, který vznikl prolínáním černošské a bělošské lidové taneční hudby. 3 Geddy Lee = člen skupiny Rush, kde zpívá, hraje na baskytaru a klávesy. 4 Rob Zombie = heavy metalový zpěvák kapely Rob Zombie. 5 Riff = melodický nebo rytmický útvar v hudbě, který se opakuje (angl.). 6 V té době se vyráběly pouze tlusté struny na kytaru. Jediná firma, která je chtěla Tonymu vyrobit, byla firma Picasso. 8

V 70. letech vznikl další průkopník heavy metalu, a to kapela Iron Maiden, jejíž maskotem je Eddie7, který byl výtvorem Dereka Riggse (Wall, 2004: kniha, 138). Patří k nejznámějším maskotům na metalové scéně a najdete ho na každém albu kapely.

1.2 Americká scéna V Americe vznikal metal v 70. letech. Tady vznikl pojem „The Big Four“ (v překladu Velká čtyřka), který označuje 4 kapely: Metallica, Slayer, Megadeth, Anthrax. Uvedená čtyřka je označována za průkopníky trash metalu, který je jedním z podstatných druhů metalu (více v kap. 4.2). Mezi další metalové kapely americké scény jsou Manowar, Twisted Sister, Death, Mötley Crue, Alice Cooper a mnoho dalších. Ovšem nejzásadnější rozvoj metalu měla takzvaná „Velká čtyřka“. Poslechem skladeb trash metalové kapely Metallica lze slyšet, že pár hitů, např. píseň „Nothing else matters“ z alba Metallica (Black album), vybočuje z jejich stylu. Na druhou stranu zmíněné album mělo pro kapelu veliký úspěch.

1.3 Česká scéna Na domácí scéně se metalová hudba vyvíjela mnohem pomaleji než kdekoliv jinde. Kvůli politické situaci, která byla v České republice (okupace sovětskými vojsky), měla zásadní vliv na rozvoj hudby všeobecně u nás. Z několika rozhovorů, které jsem vedl s lidmi na českém metalovém festivalu Masters of Rock, jsem se dozvěděl, že díky cenzuře se k nám dostávalo mnohem méně hudby než jinde ve světě. Například kultovní alba kapely Iron Maiden jako jsou Killers (1981), The Number of the Beast (1982) u nás nešly sehnat, jedině v zahraničí. Mezi české hlavní metalové kapely patří: Root, Arakain, Debustrol, Citron, Vitacit, Titanic a další.

1.4 Druhy metalu Metal má, jako jeden z mála stylů, hodně odvětví. Většinou se druhy metalu liší tempem, rychlostí hry, zvukem, stylem zpěvu a celkovou vizáží. Některé kapely mísí více druhů metalu dohromady. Například kapela Children of Bodom, která pochází z Finska, je spojována s více druhy metalu. Jsou označováni kritiky, fanoušky

7 Eddie je vymyšlená komiksová postava, která vypadá jako žijící mrtvola. 9 a společností Nuclear Blast8, jako kapela hrající melodický death metal, trash metal, symfonický black metal a neoklasicistní metal (Children of Bodom, 2019: online). Kapely hrají většinou dva až tři různé metalové styly. Skupiny, které hrají pouze jeden styl, je velmi málo a jsou označovány za průkopníky svého stylu. Například kapela Black Sabbath a heavy metal, Helloween a power metal, Slayer a trash metal, Death a death metal. Modernější kapely9 hrají povětšinou více stylů, protože jsou ovlivněny mnoha různými styly a kapelami, kterých je dnes mnoho. V osmdesátých letech nebylo tolik metalových kapel, jako dnes, a proto mají současní muzikanti mnohem více inspirací, než měli hudebníci tehdy. S kapelou Universe B (ve které hraji na bicí) se označujeme jako moderní progresivní metal. Řadíme se k tomuto stylu, protože je pro nás hlavním žánrem, ačkoliv při hraní našich skladeb lze zaslechnout prvky death metalu, heavy metalu a power metalu. Při skládání písní se každý člen naší kapely něčím inspiruje, ať už přímo (převezme část nějakého doprovodu z jiné skladby, kterou slyšel) nebo nepřímo (poslech jiných kapel je inspirací k vytvoření vlastních námětů a vede k vlastnímu stylu hry). Mezi hlavní druhy metalu patří: glam metal, power metal, death metal, trash metal, progressive metal, nová vlna britského metalu a další (Metal: A Headbanger´s Journey, 2005: DVD, čas 34:00). Jejich rozdíly ve stylu hry si vysvětlíme ve 4. kapitole.

8 Nuclear Blast = jedno z největších hudebních nakladatelství na světě zaměřené na rock a metal. Založeno v roce 1987 Markusem Staigerem v Německu. 9 Kapely 21. století. 10

2. Bicí souprava v metalové hudbě V dané hudbě je bicí souprava jeden z nejdůležitějších nástrojů. S nástupem rocku a metalu, se začala rozrůstat. Místo jednoho velkého bubnu, se začaly používat dva. Počet přechodů se rozšířil a narůstal i počet činelů. Někteří lidé si myslí, že používat velkou soupravu je zbytečné. Ze své vlastní zkušenosti mohu říci, že když máte větší soupravu, máte více barev, které lze využít na obohacení skladby. Například: „Mike Portnoy používá velkou soupravu, aby mohl použít různé rozměry bubnů a činelů, a tak využít zvukových barev, které poskytují.“ (Mike Portnoy, 1996: DVD, kap. Úvod, čas 0:50). Bubeník rockové kapely Styx, Todd Sucherman, odůvodňuje svoji velkou soupravu: „Používám velkou soupravu, protože většinu času hraju se svojí kapelou Styx. Předešlý bubeník měl soupravu se dvěma velkými bubny a hodně tom tomů. Proto je pro mě osobně správné mít podobně obsáhlou soupravu. To je důvod, abych mohl hrát muziku, kterou kapela hraje. A je to pro mě zábava mít tolik tom tomů a gong drum. Ale je to potřeba? Absolutně ne.“ (Todd Sucherman, 2019: video, čas 5:25) Ze živých záznamů, klipů a fotek kapel je možné vidět, že bubeníci často používali větší rozměry přechodů a velkých bubnů. Pár z nich u toho zůstalo dodnes, například Nicko McBrain z kapely Iron Maiden. Bicí souprava je velice rozmanitý nástroj a v metalové hudbě se využívá hojně. Někteří bubeníci používali u své soupravy i orchestrální bicí nástroje, jako jsou tympány, tam tam a další. Například bubeník Scott Columbus z kapely Manowar používal tam tam. Alex Van Halen z kapely Van Halen zase používal rototomy na koncertech.

2.1 Obecné základy hry na bicí soupravu v metalové hudbě Základem metalového hraní na bicí soupravu je dobrá koordinace těla bubeníka. Při tvorbě doprovodu je potřeba mít dostatečnou technickou zdatnost a umět rychle pohybovat končetinami. Zvlášť, když musí bubeník hrát rychlé šestnáctiny nohama a do toho ještě zkoordinovat ruce. Dobrá fyzická kondice je předpokladem pro hraní doprovodu v rychlém tempu a rychlých přechodů. Některé případy hraní metalové hudby na bicí soupravu připomínají spíše běžecký maraton než profesionální hru na bicí. Z vlastní zkušenosti vím, že odehrát tímto způsobem hodinový koncert není vůbec jednoduché. Například při hraní skladby, která má 8 minut, hrát v tempu

11

180bpm10 šestnáctiny nohama bývá velice vysilující. V takovém případě si před každým hraním bubeník musí pořádně zahřát svaly, rozehrát ruce, nohy a mít u soupravy dostatek tekutin. Nutností je být při hraní uvolněný, protože v rychlejších písních nebývá pokaždé čas na oddych. Jestliže hráči začínají tuhnout končetiny je obtížné pro něj hrát dál. Odehrát celý koncert není až tak náročné, ale dělat při hraní show, aby měli posluchači lepší zážitek z koncertu bývá mnohem obtížnější. Není tím myšleno, že v metalu jde pouze o rychlost, ale i o flexibilitu končetin a jejich využití při hraní. Někteří bubeníci vidí v metalu jenom rychlost a snaží se podle toho hrát, ale tím spíš uškodí dané skladbě. Není problém umět rychle hrát, ale mnohem důležitější je využít své schopnosti v místě, kde se to hodí. To dělá rozdíl mezi dobrým a špatným bubeníkem.

2.2 Tvorba bicího partu Při tvorbě bicího partu si musí bubeník uvědomit, do jakého stylu part tvoří. Je velice důležité poslouchat ostatní nástroje, snažit se na ně napojit a tím je podpořit v tom, co hrají. Bubeník by měl tvořit bicí part podle toho, aby byl součástí písně a rytmicky zapadl do kontextu skladby. Je potřeba si dát pozor, aby bicí nevyčnívaly mezi ostatními nástroji. Každý nástroj má v kapele své vlastní hudební opodstatnění. Lze vytvořit určité pasáže, které jsou přímo určené na výraznější hraní, jako sóla na kytaru nebo bicí. Ale dohromady musí mít celá skladba ucelenou formu. Jak říká bubeník Martin „Marthus“ Škaroupka (2019: dotazník, otázka č. 2): „Psaní bicího partu do skladby, je jako skládání puzzle. Bubeník se také musí zaměřit na to, aby byl schopný zahrát skladbu od začátku do konce na jeden zátah. Protože až to bude hrát na koncertě, tak tam není možnost střihu, jak ve studiu.“ Martin svými slovy zdůrazňuje, že bubeník musí složit skladby tak, aby je dokázal zahrát na koncertě bez přestávky. Jaska Raatikaien (2020: dotazník, otázka č. 2) se k tvoření bicího partu vyjádřil: „Záleží na jakémkoli11 nástroji, který má nejsilnější riff/part. Bicí by měly podpořit skladbu a dát jí tělo v pozadí písně.“ Při tvorbě nového partu bývá bubeník hodně ovlivněn i tím co poslouchá, svými vzory, technickými i hudebními dovednostmi a možnostmi vlastní soupravy. Mike Terrana (2020: dotazník, otázka

10 Bpm (beats per minute) = údery za minutu (angl.). 11 Pravděpodobně je tím myšlena kytara, baskytara, nebo klávesy. 12

č. 2) se vyjádřil ke skládání svých bicích partů: „Dávám velkou pozornost kytarám, které hrají určitý rytmus a snažím se netvořit bicí part tak, aby byl nad linkou zpěvu12. Hraji pro skladbu, a ne pro své vlastní potěšení.“ 2.2.1 Vytváření nových skladeb kapely Při tvorbě nových skladeb existují různé možnosti, jak může kapela postupovat. Buď s novou písní přijde jeden člen kapely, který vytvoří strukturu skladby a zbylí členové pouze pozmění pár věcí či přidají něco nového. Nebo kapela tvoří společně. Znám obě možnosti, které si nyní přiblížíme. V kapele, ve které hraji, skládá všechny písně kytarista, který vytvoří strukturu celé skladby a vymyslí okrajově i party ostatních nástrojů. Pošle mi nahrávku nové písně, kterou podle sebe v programu na nahrávání dotvořím. Poté se nahrávka, která zatím není ve finální podobě, i s bicími pošle ostatním členům kapely, kteří dotvoří party svých hudebních nástrojů. Ve druhé kapele tvoříme nové skladby všichni. Jeden člen přijde s novým nápadem nebo částí struktury skladby, a poté na tom všichni pracujeme. Tento způsob skládání je pro mě výhodnější, protože mám více svobody ve své tvorbě. Větší prostor mi umožní diskutovat o mém hraní s ostatními členy a navzájem se hudebně podpořit v tom, co hrajeme. Při prvním způsobu skládání nemám takovou volnost a jsem omezený v tom, co můžu do skladby přispět. 2.2.2 Tvoření nových skladeb v závislosti na mezinárodní vzdálenosti muzikantů Existují kapely, jejíž členové nebydlí ve stejném městě, nebo dokonce zemi. V takovém případě se mění možnosti skládání nových skladeb. Když bydlí členové kapely na jiných kontinentech, není z časového hlediska výhodné dojíždět, nebo létat na zkoušky. V takových případech si kapely mezi sebou posílají přes internet různé demo nahrávky13. K tématu se vyjádřil český bubeník Martin Škaroupka, který žije v Brně a hraje v anglické kapele Cradle of Filth: „Každý skládá hudbu doma. V dnešní době internetu a vcelku levné a dostupné letecké dopravy to není vůbec problém. Jak s oblibou často vtipkuju, z Brna jsem v Londýně letadlem kolikrát dřív než busem v Praze.“ (Škaroupka, 2019: dotazník, otázka č. 7). Pokud hrajete ve dvou či více kapelách (například Mike Terrana, který hraje v kapelách Vision of Divine a Avalanch), je používání internetu naprosto nezbytná

12 Aby bicí nebyly zbytečně komplikované a neubíraly tím prostor zpěvu. 13 Demo nahrávka = předběžná demonstrační ukázka. 13 věc. „Kapelník vám pošle demo nahrávku, poslechnete si kompozici skladby a naučíte se ji. Poté začne skládání bicího partu. Dlouhá vzdálenost není problém, v současné době internetu je příjemné takto pracovat. Některé technologie jsou velmi dobré a dělají vám jednodušší život“ (Terrana, 2020: dotazník, otázka č. 7). Jaska Raatikaien, bubeník kapely Children of Bodom odpověděl: „Dlouhá vzdálenost není problém. Sejdeme se, kdykoliv někdo přijde s novým nápadem. Když tvoříme nový materiál, zkoušíme jednou týdně a snažíme se jen tak hrát. Pokoušíme se, aby každý nástroj zněl dobře a aby to fungovalo po celou dobu skladby“ (Raatikaien, 2020: dotazník, otázka č. 7).

2.3 Využití velkého bubnu Velký buben je základem každé bicí soupravy a v metalové hudbě se využívá mnohem víc než v jiných stylech. V tomto žánru se vyžaduje, aby měl bubeník velice dobrou koordinaci mezi rukama a nohama, s tím že využíváme výhradně obě nohy. „Využití dvou velkých bubnů vám dává více možností hrát po celé soupravě“ (Raatikaien, 2020: dotazník, otázka č. 8). Schopnost hrát rytmy na dva velké bubny se stalo povinnou podmínkou pro hraní metalu (Toilet ov Hell, 2014: článek). Zde se dostáváme ke dvěma různým způsobům hry. Buď mají bubeníci dva velké bubny a používají dva pedály nebo hrají na dvojšlapku14 a jeden velký buben. Mezi těmito způsoby hry máme pár rozdílů. Když jsem začínal cvičit obě nohy, začínal jsem na dvojšlapku. Hrál jsem na ni deset let a poté, co jsem přešel na 2 velké bubny, jsem poznal hlavní rozdíly, které jsou uvedené níže. 2.3.1 Výhody a nevýhody používání dvojšlapky Při hraní na dvojšlapku, je vyvíjena dvakrát větší intenzita na blánu velkého bubnu, protože oba beatery15 na ní hrají. Během hraní jsem zjistil nevýhody používání dvojšlapky. Vždy, když se beater dotkne blány, tak se blána rozechvěje a beater se okamžitě vrátí zpátky do původní pozice. I když se beater vrací za pomocí pružiny, důležitý podíl má i samotná blána. Při rychlém hraní se mění odraz blány, a tím se mění pocit hry. Protože vibrace (nebo chvění), které způsobují úhozy na blánu, se v rychlém střídání dostávají do pedálu a následně do nohy. V pomalém tempu tato situace nenastane, jelikož vibrace už není dostatečně silná u dalšího úhozu.

14 Dvojšlapka = dva pedály spojené hnací hřídelí, oba beatery jsou umístěny odděleně na jednom pedálu, který je přidělán k velkému bubnu. 15 Beater = palička, přidělaná k pedálu, která se dotýká blány (angl.). 14

Dle mého názoru hra na dvojšlapku se však nikdy nevyrovná hře na dva velké bubny. Další problém nastává během zvučení velkého bubnu na koncertech. Je obtížné ozvučit velký buben tak, aby šly slyšet jednotlivé úhozy při rychlém hraní. Ještě se mi nestalo, že bych měl na koncertu velký buben ozvučený tak, aby byl slyšet každý úder v jakémkoliv tempu. Rozdíl nastává, při zvučení velkého bubnu ve studiu. Když se nahrává na jeden velký buben, má naprosto stejný zvuk všech úderů, protože se hraje na jednu blánu. V dnešní době je výhodné hrát na dvojšlapku, protože při půjčování soupravy na koncertě nemáte vždy jistotu, že budete mít dva velké bubny (Terrana, 2020: dotazník, otázka č. 8). Při nahrávání s použitím dvou velkých bubnů, musí být naladěny naprosto stejně, což není vůbec jednoduché. Proto používám k nahrávání ve studiu jeden velký buben. 2.3.2 Výhody a nevýhody používání dvou velkých bubnů Při hře na dva velké bubny již nedochází k problému s rezonancí jednoho velkého bubnu, jelikož na něj není vyvíjena taková intenzita jako při dvojšlapce. Jak jsem již uvedl, problém nastává v přesném naladění obou velkých bubnů. Jelikož se používají oba stejně, musí také stejně znít. „Při dobrém naladění je celkový pocit z hraní a samotný výsledný zvuk naprosto nedostižný“ (Škaroupka, 2019: dotazník, otázka č. 8). Za sebe můžu říci, že od doby, co jsem přešel na hru dvou velkých bubnů, už bych se nevrátil ke dvojšlapce. A jak uvádí Mike Portnoy, drobná výhoda se naskytuje z estetického hlediska: „Jsem obklopen velkou soupravou s hodně tom tomy a činely. Vypadá to velmi dobře.“ (Mike Portnoy, 1996: DVD, kap. Úvod, čas 0:50). Na pódiu vypadá bicí souprava lépe než s jedním velkým bubnem. 2.3.3 Trigger Lepšího a konkrétnějšího zvuku velkého bubnu můžeme docílit používáním triggeru16. Trigger je snímač, který převádí vibraci bubnu do modulu, ze kterého vychází výsledný zvuk, který si sami zvolíme. Všechny triggery používají technologii piezo snímače17. Při úderu na buben nebo ráfek se rozvibruje piezo snímač, který vytvoří malé množství napětí. Piezo snímač je součástí triggeru. Napětí odešle dále do

16 Trigger = spouštěč (angl.). 17 Piezo snímač = tlakový snímač. 15 převodníku MIDI18, který převede MIDI informace dál, aby zdroj zvuku přehrál (viz obr. 1).

Obr. 1: Nastavení triggeru pro bicí modul

Jeden z nejzákladnějších triggerů se nazývá tzv. head contact trigger19, který bývá připevněn přímo na blánu. Lepí se na blánu páskou, kde je neustále umístěn. Tím, že jsou u daného provedení odkryté drátky, dochází k častému poškození. Proto je potřeba se o ně důkladně starat (viz obr. 2).

Obr. 2: Příklad head contact triggeru

18 MIDI (Musical Instruments Digital Interface) = digitální propojení hudebních nástrojů. MIDI je takzvaný komunikační protokol. Jde o systém příkazů a činností definovaných normou tak, aby si rozuměli nástroje různých typů a různých výrobců. 19 Head contact trigger = nemá český název, volně přeloženo jako regulační kontaktní trigger (angl.). 16

Další možností přidělání triggeru je připevnění k ráfku bubnu. Tento typ vyrábějí hlavně firmy Roland, Ddrum a Trigger Perfects. Problém u triggerů zmíněných firem nastává ve výšce ráfku. Pokud je moc vysoký, trigger nemusí dosáhnout na blánu. Při nízkém ráfku zase snímač může blánu příliš tlumit (Mike Snyder: 2012, online). Existují také speciální blány na velký buben, které mají na sobě tlumící kruhy. Při použití uvedených blan nemá trigger možnost dosahu na blánu, protože mu zavazí tlumící kruh. Nejnovější typ triggeru poskytuje firma Roland. Snímač již nepostrádá konstrukční vady, které mají předešlé typy. Jedna z výhod souvisí s kontaktem mezi triggerem a blánou. Obrácený kuželovitý tvar montážního prvku, ve kterém je ukrytý piezo snímač, se dotýká blány kratší částí, tím pádem netlumí blánu (viz obr. 3). Zmíněný typ triggeru používám několik let a jsem s ním nadmíru spokojen. Dříve jsem měl trigger od firmy Ddrum, přestože fungoval dobře nemůže se dle mého názoru vyrovnat funkčností a kvalitou Rolandu.

Obr. 3: Ukázka kuželovitého tvaru montážního prvku uvnitř triggeru

V některých metalových stylech je trigger naprosto nezbytná věc. Ne vždy se hraje v dobrých akustických podmínkách a pokud to muzika vyžaduje, je důležité, aby byly velké bubny čitelné a netvořily se dunivé zvukové stěny. Martin Škaroupka se k používání triggeru vyjádřil takto: „Na koncertech extrémních metalových kapel20 je to z mého pohledu naprosto nezbytná věc. Naprosto ideální, pro extrémnější metalové styly je nazvučení kopáků na koncertech mikrofonama s přidaným zvukem triggeru. Zvukař sám si pak upraví mix podle potřeby. Takhle například využívám triggery na

20 Extrémní metalový styl = tohle označení druhu metalu používá například anglická kapela Cradle of Filth a mnoho dalších. 17 kopáky já“ (Škaroupka, 2019: dotazník, otázka č. 9). Jak napsal Martin Škaroupka, je ideální nabídnout zvukařovi obojí. Dát mu čistý akustický zvuk velkého bubnu získaný pomocí mikrofonů a zvuk získaný z triggeru. Ten si potom sám upraví zvuk podle toho, jak potřebuje a upraví si poměry. Při zvukové zkoušce vyžaduji po zvukařovi 60 % akustického zvuku a 40 % zvuku z triggeru, v závislosti na akustice sálu (každý sál má jinou akustiku, proto se zvuk musí přizpůsobit danému sálu). Několikrát mi lidé na koncertech říkali, že jsem měl nejkonkrétnější zvuk velkých bubnů ze všech kapel, které hrály. Ne všichni bubeníci ale zastávají názor používání triggeru v metalové hudbě. Například Jaska Raatikaien se vyjádřil: „Rozhodně chápu důvod používání triggeru, ale unavuje mě poslouchání natrigerrovaných bicích21, hlavně na koncertech. V některých stylech je používání triggerů umění. Je to výjimečné, ale občas to je stylové. Někteří bubeníci je používají jako podpůrný22 nástroj k jejich hraní a triggery ti pomůžou ve studiu a na pódiu“ (Raatikaien, 2020: dotazník, otázka č. 9). Bubeník z Anthrax, Charlie Benante k triggerování bicích řekl: „Vždycky mě používání elektroniky v hudbě zajímalo. Pro některé rockové hudebníky může být slovo samplování téměř nadávkou, nechápu to!“ (Benante, 2020: online). Názory na triggerování bicích se různí, osobně nejsem zastáncem používání triggeru na celou soupravu. Pokud to tak bubeník udělá, úplně změní zvuk své soupravy a nebude znít živě. Každá souprava má svůj specifický zvuk. Jestliže se přemění na nějaký digitální zvuk z modulu, postrádám smysl používání akustických bicích v metalové hudbě. Za to používání triggeru na velké bubny podporuji. Sám jsem slyšel na živo několik desítek kapel, které triggery používají a vzápětí na to kapely, které triggery neměly. Můžu říct, že rozdíl je markantní. Bez triggeru nebudete mít nikdy konkrétní zvuk v rychlých pasáží.

21 Je tím myšleno, když používáte triggery na celou soupravu, nejen na velké bubny. 22 Při použití triggeru jsou velké bubny čitelnější a konkrétnější, tím pádem bubeník slyší jakoukoliv nepřesnost a nemusí kvůli tomu hrát tak nahlas, aby ji slyšel. 18

3. Rudimenty v metalové hudbě Je těžké říct, jestli metaloví bubeníci používají konkrétní typy rudimentů nebo mají nějaké oblíbené. Ve třetí kapitole rozvedu, zda bubeníci používají výhradně určité rudimenty nebo je hrají, aniž by nad tím přemýšleli. Rudiment je menší určitý patern23 (krátký rytmický útvar), který tvoří základ pro komplexnější a delší rytmickou frázi (Kmotorka, 2019: bakalářská práce, 8). Pomáhají nám, abychom vylepšili nezávislost končetin. Čím více rudimentů a jejich variací se naučíme, tím více si zlepšíme koordinaci rukou. I když má každý svůj rukoklad24, můžeme si jej pro své potřeby upravit, a tak vhodně využít při hraní na soupravu. Bubeníci hrající na soupravu jevili zájem o rudimenty už od samého počátku hraní na bicí. Instinktivně věděli, že jejich hraní pomáhá zdokonalit koordinaci a celkový pohyb těla u soupravy (Beckham: 2020, online).

3.1 Používání rudimentů při hraní Při poslechu metalových bubeníků můžeme zjistit, že se nejčastěji používá rudiment Single Stroke Roll (střídání rychlých úhozů v pravé a levé ruce). V tvrdších odvětví metalu se využívá hlavně při přechodech. Uvedený typ rudimentu, se snažím hrát s různou akcentací not, které používám k frázování skladby. Často se při hraní střídá Single Stroke Roll a Double Stroke Roll. Mike Terrana je často hraje s přidáváním přírazů. K tématu dopsal: „Myslím si, že kdokoliv používá rudimenty v jejich základní formě, ztrácí jejich podstatu. Rudimenty jsou pro bubeníky, jako stupnice pro klavíristy. Bubeníci se musí naučit, jak správně mixovat rudimenty. Tím může přijít na nové frázování a paterny“ (Terrana: 2020, dotazník, otázka č. 3). Rudimenty jsou důležitou součástí hry na bicí, pokud chcete být všestranný bubeník (Portnoy: 2010, článek). Charlie Benante používá při rozehrávání rudimenty v podobě střídavých úhozů, double-stroke roll25 a různé paradiddly jako jsou: Single Paradiddle (viz obr. 4), Double Paradiddle26 a další (Benante, článek).

23 Patern = vzor, model (angl.). 24 Způsoby střídání rukou v určitém rytmickém útvaru, které můžou být napsané. 25 Double-stroke roll = rudiment, který se hraje: dvakrát pravá ruka a dvakrát levá ruka. 26 Double paradiddle = rukoklad PLPLPP, LPLPLL (L – levá, P – pravá). 19

3.2 Osobní zkušenost s rudimenty Rudimenty mně osobně velmi pomáhají ve hře na soupravu. Nepoužívám všech 40, které byly přijaty PAS27 v roce 1984, ale pár jsem si jich vybral a pracoval na nich. Podle mě není potřeba využívat všechny rudimenty, mnohem lepší je si jich pár vybrat, důkladně naučit a pořádně propracovat. Další možností je vymyslet si různé variace, abychom mohli rudimenty flexibilněji využít při hraní. Rudimenty mi usnadňují hrát rychleji po soupravě, a přitom se nenadřít. Například při učení jedné skladby jsem došel k části, kde byl rychlý přechod. Místo toho, abych přechod hrál střídavě, použil jsem rudiment Single Paradiddle.

Obr. 4: Ukázka Single Paradiddle

Nejdříve jsem hrál přechod střídavě, ale nebyl v tom žádný cit. Zněl, jako shluk tom tomů a malého bubnu (viz obr. 5).

Obr. 5: Ukázka přechodu

Ale po změně paternu se zvýraznila melodie, a jelikož má ruka prostor na akcentovanou notu, může být úhoz uvolněnější a plynulejší, což má velký vliv na zvuk (viz obr. 6). Obr. 6: Ukázka změny paternu

27 Percussion Arts Society = největší nezisková bubenická organizace na světě, založená v roce 1961. 20

3.2.1 Využití přírazů Přírazy používám ze všeho nejradši. Myslím si, že místo rychlých šestnáctinových not, je mnohem lepší zahrát například osminové noty s použitím přírazů (viz obr. 8). Poslechem metalových kapel slyšíme, že hodně bubeníků dává přednost rychlému hraní, ale myslím si, že to není správné. Trochu mě unavuje poslouchat stejné přechody stále dokola, je to jako nezastavitelný kolotoč. Jednou jsem měl zahrát rychlý přechod v šestnáctinových notách, v tempu 190 bpm (viz obr. 7).

Obr. 7: Ukázka rychlého přechodu

Místo šestnáctinových not jsem zahrál osminové noty s přírazy a střídal jsem ruce s velkým bubnem (viz obr. 8). Uvedený přechod mi přijde mnohem efektivnější a k dané části se hodí více. Samozřejmě záleží na určité pasáži a umění se rozhodnout, co je lepší použít. Není potřeba hrát jenom rychle, ale hlavně přemýšlet nad tím, co je pro skladbu nejlepší. Často se naskytnou pasáže, které jsou pro jednodušší hraní jak stvořené a přidáním rychlého přechodu může skladbu úplně zničit. Hraní není maraton, proto není potřeba hrát neustále rychle.

Obr. 8: Ukázka přechodů s využitím osminových not

Snažím se rozlišovat hraní přírazů podle toho, kde je využívám. Je rozdíl, jestli přírazy používám v sólové skladbě na malý buben nebo na soupravu v kapele. Když hraji přírazy na malý buben (v rámci sólové skladby na malý buben), je v nižší dynamice než hlavní nota. Ale při hraní přírazu na tom tom a hlavní noty na malý buben (v rámci hry na bicí soupravu) jsou obě noty ve stejné dynamice. I kdybych

21 jednu z not zahrál v nižší dynamice, žádná varianta by nezněla dobře a působila dojmem chyby. Uvedené důvody mě vedly ke hraní přírazů ve stejné dynamice jako hlavní nota. 3.2.2 Další rudimenty Rudimenty jsou podstatnou částí hraní na bicí soupravu. Bohužel spousta lidí je hraje pouze v jejich základu. Takže zahraje určitý rukoklad a tím končí (už jsem takto slyšel spoustu bubeníků hrát naživo). Velmi důležitá je orchestrace rudimentů a jejich variace. Bicí souprava je hodně rozmanitý nástroj, a i když to tak nevypadá, dá se toho hodně vymyslet v rámci jednoho paternu. Například můj oblíbený rudiment Swiss Army triplet (viz obr. 9). Jeho rukoklad lze zahrát několika různými způsoby, akcenty, přírazy a můžeme rozmístit určité noty po tom tomech. Je možné vymyslet spoustu variací a rázem máme z jednoho rudimentu několik paternů, které můžeme využít. Proto je dobré se zabývat rudimenty detailně a přemýšlet nad jejich variacemi.

Obr. 9: Ukázka Swiss Army triplet

Dalším rudimentem, který používám je Flam drag (viz obr. 10) známý též jako „blushda“28 (jeden z nejoblíbenějších licků29 mezi bubeníky) nebo Tony Williams Lick30 (Sucherman, 2008: DVD, kap. Drumset Application of Stickings and Rudiments, čas 16:42). Termín „blushda“ používá zmíněný Todd Sucherman, Gavin Harrison (Harrison, 2017: online), Eric Moore (Moore, 2016: online) nebo Greg Bissonette (Bissonette, 2019: online). U tohoto rudimentu je velmi důležité dodržet akcentaci správných not. Pokud by se hrál ve stejné dynamice, ztratilo by smysl rudiment hrát. Můžeme ho variovat a měnit akcentaci, ale je důležité určité noty dynamicky odstínit. Možností aplikovat flam drag rudiment na soupravu máme nespočet. Můžeme ho hrát po tom tomech nebo naopak na malý buben v kombinaci

28 Blushda = název odvozený od zvuku, který po zahrání Flam drag rudimentu zazní. 29 Lick = přechod (angl.). 30 Tony Williams byl americký jazzový bubeník, který je považován za „otce“ blushda licku. 22 s přírazy na tom tomy. Také ho lze aplikovat v rámci doprovodu a to tak, že pravou rukou hrajeme na hi-hat31 a levou rukou na malý buben.

Obr. 10: Ukázka Tony Williams licku (Flam Drag, „Blushda“)

Rudimenty jsou velmi důležitou součástí bubeníků, a to nejen v metalové hudbě. Pomáhají nám v budování našeho osobitého stylu a svých vlastních paternů, které ukazují originalitu každého z nás bubeníků. Přemýšlením nad variacemi rudimentů si rozvíjíme hráčské schopnosti, kreativitu a techniku. Je lepší vymýšlet si své vlastní paterny, než je bezmyšlenkovitě přehrávat z not a nic si z toho nevzít.

31 Hi-hat = dva činely položené na sobě a upevněné na stojanu, který se ovládá nohou. 23

4. Bicí souprava v různých odvětví metalu Druhů metalu máme mnoho, neexistuje žádná příručka ani učebnice, která by poskytovala informace, jak hrát tyto styly a v čem se liší. Spousta poznatků, níže rozepsaná, o odlišnosti hraní metalových žánrů, je hlavně z poslechu. Stačí si poslechnout několik kultovních kapel z daného stylu a pochopíte v čem jsou rozdíly. Metal má hodně odvětví, které se liší drobnostmi, a proto je zbytečné je zde uvádět. V podkapitolách níže se dozvíte podstatné rozdíly hlavních stylů metalu. Jeden z důležitých aspektů hry na bicí soupravu v metalové hudbě je síla, energie a uvolněnost. Není tím myšleno hrát nahlas, ale otevřeně, aby si bubeník nehrál, jak se říká „sám pro sebe“. V této hudbě jde hlavně o energii a je velmi důležité ji umět dobře využít. Metalové hraní vychází převážně z rockové hudby (Jason Bittner, 2015: video, čas 7:40). Ke každému žánru uvedu hlavní představitele daného stylu metalu a známé bubeníky.

4.1 Heavy metal Heavy metal je asi nejrozšířenější odvětví metalu. U tohoto stylu nejde jen o rychlost, ale hlavně o energii v jednodušších rytmech. Při poslechu např. kapely Iron Maiden jde velmi dobře poznat pulzující doprovody, které mají neskutečnou energii. Při poslechu skladby Where Eagles Dare lze uslyšet, jak funguje souhra mezi bubeníkem a ostatními nástroji. U další kapely Judas Priest je důležité zmínit skladbu Painkiller a její úvod. Jedná se o krátký doprovod, kde bubeník hraje přes tom tomy a velké bubny (viz obr. 11). Mezi další kapely heavy metalu patří Black Sabbath, průkopníci celého žánru.

Obr. 11: Začátek bicího partu skladby Painkiller (tempo 103 bpm, čtvrťová nota32)

32 Jeden úder metronomu je jedna čtvrťová nota. Další obrázky jsou znázorněny stejně. 24

V heavy metalu se často používá doprovod, při kterém bubeník hraje osminové a čtvrťové noty na velký buben, na hi-hat čtvrťové noty a na malý buben čtvrťové noty na druhou a čtvrtou dobu (viz obr. 12). Doprovod uslyšíte například ve skladbě Hail and Kill od americké kapely Manowar.

Obr. 12: Ukázka doprovodu skladby Hail and Kill (tempo 182 bpm)

Mezi dalšími běžnými doprovody, se kterými se setkáte, je velmi podobný doprovodu z obrázku 12. Jediný rozdíl je ve hře na velký buben, na který se hrají osminové noty po celu dobu taktu (viz obr. 13). Doprovod můžete slyšet ve skladbě Paranoid od kapely Black Sabbath.

Obr. 13: Ukázka doprovodu skladby Paranoid (tempo 161 bpm)

Mezi hlavní představitele patří zmíněné kapely, Dio a mnoho dalších. Známí bubeníci heavy metalu jsou Nicko McBrain (Iron Maiden), Scott Columbus (Manowar), Scott Travis (Judas Priest) a Bill Ward (Black Sabbath).

4.2 Trash metal Tento druh metalu je jeden z rychlejších a tvrdších oproti jiným odvětví metalu. Používá se zde mnohem agresivnější zvuk kytar, tvrdší zpěv, který občas hraničí se řvaním. Stačí si například poslechnout skladbu Repentless od kapely Slayer, kde je zmíněný zpěv krásně slyšet. Bicí jsou zde hodně rychlé a často se používá doprovod, kde se v rychlém tempu střídá malý buben s velkým (viz obr. 14). U trash metalu je velmi důležité umět hrát rychle.

25

Obr. 14: Ukázka doprovodu v rychlém tempu (tempo 210 bpm)

Jak jsem již uvedl, skladby jsou většinou v rychlejším tempu. Pomalá tempa se využívají nanejvýš v určitých pasážích skladeb. Není tím myšleno, že se v jedné skladbě mění tempo, ale mění se hodnoty not. Pokud bubeník hraje doprovod v šestnáctinových notách a přejde na osminové noty, vznikne pocit, že hraje pomaleji. Této změně se říká half-time33, v opačném případě užíváme termín double-time34. Pomalá pasáž obzvláštní celou skladbu. Jelikož jsou písně trash metalových kapel velmi rychlé, pomalá pasáž zklidní atmosféru skladby a po ní většinou následuje opět rychlé tempo, které podtrhne rychlou a energickou náladu. Názorným příkladem je skladba od německé kapely Kreator – Totalitarian Terror. V refrénu skladby využívají doprovod, při kterém bubeník hraje na velký buben trioly, na crash činel35 čtvrťové noty a na malý buben druhou a čtvrtou dobu (viz obr. 15).

Obr. 15: Ukázka doprovodu ze skladby Totalitarian Terror (tempo 205 bpm)

Při jednom z dalších doprovodů uvedeného stylu hraje bubeník šestnáctinové noty na velký buben, osminové noty na hi-hat a na druhou a čtvrtou dobu na malý buben (viz obr. 16). Podobný doprovod lze slyšet ve skladbě Violent Revolution od kapely Kreator.

33 Half-time = druh tempa, při kterém se metrum nemění, ale muzikant cítí dvojnásobně pomalejší tempo (při skladbě v tempu 180 bpm muzikant cítí tempo 90 bpm). 34 Double-time = druh tempa, při kterém se metrum nemění, ale muzikant cítí dvojnásobně rychlejší tempo (při skladbě 80 bpm muzikant cítí tempo 160 bpm). 35 Crash činel = činel s velmi pronikavým a silným zvukem. 26

Obr. 16: Ukázka doprovodu ze skladby Violent Revolution (tempo 143 bpm)

Mezi další představitele patří Megadeth, Anthrax, Testament, Metallica a mnoho dalších. Známí bubeníci, kteří hrají trash metal jsou Charlie Benante (Anthrax), Gene Hoglan36 (Testament, Death), Dave Lombardo (Slayer), Lars Ulrich (Metallica).

4.3 Power metal Tento druh metalu se odlišuje především rychlostí. Není tím myšleno, že všechny kapely hrající rychle, hrají power metal. Ovšem většina takových kapel rychle hraje. Další aspekt uvedeného stylu jsou melodické kytary a zpěv ve vysokých polohách. Jeden z největších představitelů je německá kapela Helloween. Při hraní power metalu je potřeba umět hrát rychle nohama. Při poslechu skladeb, například Halloween, Ride the Sky (Helloween), Mirror Mirror (Blind Guardian), Wings of Destiny (Gamma Ray) bubeníci často hrají rychlé šestnáctiny na velký buben a na synkopu malý buben (viz obr. 17).

Obr. 17: Ukázka rychlého doprovodu

Tento doprovod mně osobně přijde nezajímavý, proto jsem si ho pozměnil menší ozdobou na vnitřní části ride37 činelu (viz obr. 18).

Obr. 18: Ukázka vylepšeného doprovodu

36 Známý bubeník také v death metalu. 37 Ride = je doprovodný činel většinou v obvodu kolem dvaceti palců, který bývá umístěn po pravé ruce z pohledu bubeníka za soupravou. Někteří bubeníci používají ride po levé ruce (většinou levorucí bubeníci). 27

V power metalu se můžete setkat se skladbami, kde bubeník hraje základní rytmus v rychlém tempu (viz obr. 19). Občas hudba nevyžaduje hrát šestnáctinové noty na velký buben, proto je důležité dobře přemýšlet nad tím, kdy se takové hraní hodí a kdy ne. Dobrým příkladem vhodného doprovodu je skladba I Want Out od kapely Helloween (se stejným doprovodem se můžete setkat i v glam metalu). V power metalu se nehraje pouze rychle. Najdou se skladby, které jsou i v pomalém tempu. V takových případech se hraje na bicí hodně podobně, jako u heavy metalu.

Obr. 19: Ukázka rytmu ze skladby I Want Out (tempo 180 bpm)

Další představitelé power metalu jsou Rhapsody of Fire, Angra, Sonata Arctica a mnoho dalších. Mezi hlavními bubeníky uvedeného stylu jsou Ingo Schwichtenberg (ex-Helloween), Uli Kusch (ex-Helloween, ex-Gamma Ray, ex-Masterplan), Bruno Valverde (Angra) a Mike Terrana (Vision of Divine, ex-Rage).

4.4 Glam metal Označován též jako hair metal, a to kvůli kapelám, které nosily dlouhé, natupírované vlasy (zvlášť v osmdesátých a devadesátých letech38). Někteří lidé si mohou splést pár kapel, hrající glam metal s rockovou hudbou. Rozdíly lze slyšet v tvrdším zvuku kytar a zpěvu. Potažmo bouřlivým životem, které se odehrávalo na turné. Například kapela Mötley Crue, která devastovala hotely a dělala spoustu jiných nezákonných věcí. Život kapely je možno spatřit ve filmu nazvaném The Dirt (The Dirt39, 2019: film). Poslechem glam metalu lze zjistit, že se v tomto stylu příliš nevyužívají dva velké bubny (spíše jen z estetického hlediska), tak jako v jiných odvětví metalu. Velmi důležitý je pocit, který do hraní bubeník dává. Jelikož nemá tolik hraní, více vynikne

38 Známo z fotek kapel, které hrály tento styl (zmíněné kapely výše). 39 https://www.csfd.cz/film/136278-hnus/prehled/. 28 jeho timing40 a zadělování41 dob. Vhodná ukázka je začátek skladby We´re not gonna take it, od kapely Twisted Sister. Bubeník hraje čtvrťové noty na kravský zvonec, na malý buben hraje na druhou a čtvrtou dobu a velký buben převážně na první a třetí dobu (viz obr. 20).

Obr. 20: Ukázka doprovodu na začátku skladby We´re not gonna take it (tempo 149 bpm)

Další doprovod, který se používá v glam metalu, je hodně podobný doprovodu v power metalu (viz obr. 19). Rozdíl je ve hře na velký buben, na který se hrají čtvrťové noty (viz obr. 21). Doprovod uslyšíte v refrénu skladby Live Wire od kapely Mötley Crue.

Obr. 21: Ukázka doprovodu refrénu skladby Live Wire (tempo 226 bpm)

Jeden z nejzákladnějších doprovodů pro bicí soupravu se hodně používá v glam metalu. Bubeník hraje osminové noty na hi-hat, na druhou a čtvrtou dobu hraje

40 Timing = tempo (angl.), mít dobré tempové cítění a umět s ním pracovat. 41 Zadělování = umět správně zahrát určité noty v tempu. 29 na malý buben a velký buben na první a třetí dobu (viz obr. 22). Doprovod můžete slyšet ve sloce skladby Monkey Business od kapely Skid Row.

Obr. 22: Ukázka doprovodu sloky ve skladbě Monkey Business (tempo 96 bpm)

Další kapely jsou Poison, Cinderella a mnoho dalších. Mezi známí bubeníky hrající glam metal patří Tommy Lee (Mötley Crue), A. J. Pero (Twisted Sister) a Rikki Rockett (Poison).

4.5 Death metal Death metal je jeden z nejtvrdších odvětví metalu. U kapel tohoto stylu slyšíme zkreslenější zvuk kytar než u jiných odvětví metalu. Zpěv, ve kterém se zpívá technikou screaming42 a growling43. Jde hodně o rychlost, takže bubeník musí být schopný hrát rychle velmi dlouhou dobu. Nejvíce informací o hře na bicí soupravu slyšíme z nahrávek kapely Death, která byla založena kytaristou a zpěvákem Chuckem Schuldinerem (je považován za kmotra death metalu44). Často se používá rychlý doprovod střídáním malého bubnu a velkých bubnů (viz obr. 23). Občas se používají i rychlé výměny ve velkých bubnech v podobě přírazů (lze slyšet i v trash metalu). Takový doprovod můžete slyšet ve skladbě 1,000 Eyes od kapely Death.

Obr. 23: Ukázka doprovodu v death metalu

42 Screaming = křičení, ječení (angl.), velmi náročná technika zpěvu, agresivního hrdelního řevu. 43 Growling = vrčivý, bručivý (angl.), typ zpěvu, ve kterém je výška hlasu velmi hluboká a barva hlasu chraplavá. 44 Chuck sám toto označování nepodporoval, spíš poukazoval na kapely, které ho ovlivnily a inspirovaly během formativních let jeho kapely. 30

Doprovod je hodně podobný jako u trash metalu s výjimkou šestnáctinových ozdob ve velkém bubnu. U některých bubeníků byl velký rozdíl v používání dvou ride činelů po levé i pravé straně. Tímto má bubeník ve hře mnohem víc možností a je všestrannější. Gene Hoglan začal používat dva ride činely výhradně v době, kdy hrál v kapele Death. Velké bubny často kopírují kytarový rytmus. Některé kapely mívají časté změny ať už tempové nebo rytmické. Poslechem několika kapel hrající tento styl je možné zjistit, že bubeníci často používají patern blastbeat a jejich typy (Traditional Blastbeat, Hammer Blast a Bomb Blast). Ve svém základu je tento patern Single Stroke Roll mezi činelem a malým bubnem. Velký buben hraje současně s každým úhozem na činel (viz obr. 24). Podrobnější informace o blastbeatech se dozvíte v bubenické škole od Dereka Roddyho – The Evolution of Blast Beats45, kde jsou podrobně popsané všechny typy blastbeatů a návod, jak je cvičit a hrát.

Obr. 24: Ukázka paternu blastbeat

Death metal ale není jen tvrdý zpěv a rychlé riffy na kytaru. Například švédská death metalová kapela Arch Enemy používá ve svých skladbách melodické prvky, to je hlavní důvod, proč se mi tato kapela líbí. Mezi další kapely patří Cannibal Corpse, Obituary, Morbid Angel, Vader a mnoho dalších. Významní bubeníci death metalu jsou Gene Hoglan (Death, Testament), George Kollias (Nile), Sean Reinert (Death, Cynic), Daniel Erlandsson (Arch Enemy) a Jaska Raatikaen (Children of Bodom).

4.6 Black metal Black metal je velmi podobný death metalu. Doprovází jej temná atmosféra, jak zvukem, tak i výrazem na koncertech a videoklipech. Poslechem Falsified and Hated od kapely Mayhem je vše zmíněné znázorněno. Nejčastěji se setkáte s paternem blastbeat ve všech jeho variantách. Také se zde setkáte s doprovodem, kdy bubeník

45 https://hudsonmusic.com/product/the-evolution-of-blast-beats/. 31 v pomalejším tempu hraje rychlé hodnoty not na velké bubny (viz obr. 25). Doprovod není lehké hrát, protože nohy hrají v úplně jiné rychlosti než ruce.

Obr. 25: Ukázka doprovodu v black metalu

Mezi další kapely patří Bathory, Gorgoroth, Darkthrone, Immortal a další. Jedni z nejznámějších bubeníků black metalu jsou Jan Axel Blomberg (Mayhem) a Kjetil-Vidar Haraldstad (Satyricon, ex-Immortal).

4.7 Progressive metal Uvedené odvětví metalu je mi velice blízké, protože s kapelou Universe B hrajeme tento styl (přesněji řečeno Modern Progressive metal). Hlavní progresivní kapely jsou Dream Theater, Queensryche, Opeth, Fates Warning a další. Pro mnoho kapel progresivní metal ukazuje přístup k psaní skladeb, který se zaměřuje na technickou náročnost hry. Tím pádem se dostává daleko za to, co lidé normálně od hudby čekají. Psaním a tvořením takových skladeb se člověk posouvá jak technicky, tak i muzikálně. Obsahuje neuvěřitelná sóla, energické, dynamické bicí a neobvyklé paterny. Některé kapely vytváří dlouhé písně nebo dokonce koncepční alba. Například kapela Dream Theater a jejich album Octavarium. Poslechem celého alba slyšíme jeden určitý motiv, který se ukáže v každé skladbě celého alba. Mezi ně patří i stejnojmenná píseň, která trvá dlouhých 24 minut. Při hraní progresivního metalu musí bubeník umět hrát v lichých dobách, často měnící se předznamenání taktů a změny tempa. Někteří bubeníci používají méně obvyklé bicí nástroje, které jinde v metalové hudbě moc neuslyšíte. Například octobany, timbales, chimes, tamburínu, cowbell, crotales a další46. Já osobně považuji Mikea Portnoye za jednoho z nejlepších bubeníků v oblasti progresivního metalu.

46 Takovéto vybavení používal Mike Portnoy, když hrál v Dream Theater. Měl za ta léta hraní několik různých typů bicí soupravy, kde tyto nástroje používal. 32

Mezi další skvělé bubeníky stejného stylu patří Danny Carey (Tool) a Bobby Jarzombek (Fates Warning). Při hraní s kapelou Universe B používám velký buben, jako podpůrný nástroj elektrické kytary a baskytary. Když hraje kytarista určitý patern (při kterém hraje sekaně, aby nebyl žádný dozvuk), snažím se velký buben přizpůsobit jeho dobám. Tímto podpořím jeho hraní a rukama zvýrazňuji hlavní doby. Pro lepší pochopení je postup hraní znázorněn na obrázku níže. Jedná se o začátek naší skladby Zero Sorrow.

Sedmitaktový patern kytary, který se hraje dvakrát:

Obr. 26: Ukázka paternu kytary

K výše uvedenému paternu jsem vymyslel následující doprovod:

Obr. 27: Ukázka doprovodu ke kytarovému paternu

Na obrázku 27 lze přehledně vidět, jak velký buben a malý buben (který se neustále akcentuje) kopíruje patern kytary, kromě poslední šestnáctinové noty v 5/8 taktu, která připravuje následující takt. Na konci fráze zahraji místo uvedených not tři šestnáctinové noty na malý buben (viz obr. 28).

33

Obr. 28: Ukázka konce fráze

4.7.1 Rozbor skladby Alter Jesus Skladba Alter Jesus (Universe B) byla naše první skladba, kterou jsme nahráli a natočili k ní videoklip. Následuje podrobný rozbor bicího partu této skladby (audio stopa v příloze na CD). Tempo skladby je 179 bpm (jeden úder metronomu značí osminovou notu). Celý bicí part skladby Alter Jesus najdete v příloze č. 1. Skladba začíná čtyřdobým taktem na kytaru a malý buben (viz obr. 29). Jedná se o pochodovou část, proto jsem vytvořil doprovod na malý buben s přírazem na první době. Obr. 29: Začátek skladby

Po čtyřech taktech se přidá zpěv a baskytara. Kvůli mírné gradaci jsem začal hrát doby na velký buben, což přidá na pochodovém charakteru (viz obr. 30).

Obr. 30: Přidání velkého bubnu k doprovodu

Následuje vzestupná gradace až do taktu 13, kde se přidají klávesy a poté přijde osm taktů, které pokračují v gradaci až do taktu 21, kde zahraji společně s kytarou stejný rytmus. Následuje změna taktového označení na 7/8. V tomto doprovodu (viz obr. 31) rytmizuji s kytarou a nad tím hrají klávesy melodický úryvek.

34

Obr. 31: Ukázka 7/8 taktu

Po dvanácti taktech začíná sloka. Zde jsem se snažil hrát co nejméně, aby vynikl zpěv. Proto hraji jednoduchý doprovod postavený z osminových a šestnáctinových not (viz obr. 32).

Obr. 32: Doprovod ve sloce

Po osmi taktech (takt 41) začíná postupná gradace v podobě hraní šestnáctinových not na velký buben až do refrénu. První čtyři takty dávám akcentaci na synkopy hi-hat a malého bubnu a další čtyři takty akcentuji všechny noty. Tímto dynamicky graduji. Poslední takt před refrénem je stopka, ve které hrají klávesy čtvrťové noty a zesilují. V refrénu hraji doprovod podobný death metalu. Na malý buben hraji osminové noty, na hi-hat šestnáctiny a na velký buben synkopy v podobě dvaatřicetinových not, s menšími rytmickými modely (viz obr. 33). Refrén má formu dvou 4/4 taktů a jeden 5/4 takt. Tato forma se opakuje čtyřikrát a na konci refrénu je vložen ještě jeden 5/4 takt, který má stejnou strukturu jako takt předtím (takt 61).

Obr. 33: Doprovod v refrénu

Přechody v refrénu jsou složeny podle rytmického hraní všech nástrojů. Po refrénu nastupuje stopka a pokračuje opět 7/8 fráze, která byla na začátku. Následuje sloka a postupná gradace do refrénu, stejně jako předtím. Po refrénu, který se hraje

35 stejně jako předešlý, nastupuje instrumentální část, kde začínají klávesy. Forma začíná třemi 4/8 takty, pokračují takty 5/8, 6/8, 2/8, 6/8, 2/8. Poprvé formu hrají jen klávesy, až na poslední 2/8 takt, kde zahraji přechod na bicí a celá fráze se opakuje i s ostatními nástroji. Zde rytmizuji malý buben a velký buben podle ostatních nástrojů a na hi-hat hraji osminové noty. Dále se fráze ještě jednou opakuje a končí přechodem se stejnou rytmizací, jako slyšíte v klávesách. Nastupuje pokračování v 3/8 taktech. V této fázi nastává polyrytmus47 2:3 mezi velkým bubnem, a tím co hrají ruce. Akcentace na ride činel a malý buben hraji na pomyslné 2 doby a na velký buben hraji na 3 doby (viz obr. 34). Obr. 34: Doprovod ve 3/8 taktu

Po osmi taktech pokračuji ve stejném doprovodu s obměnou velkého bubnu, na který hraji šestnáctiny a pravá ruka střídá splash48 činel a ride (viz obr. 35).

Obr. 35: Následující doprovod v 3/8 taktu

Následují čtyři 5/8 takty s podobným doprovodem, který vychází z předchozího doprovodu. Dalších osm taktů se opakuje podobný model, jaký hraji na začátku instrumentální části, gradující do refrénu, který je stejný jako předtím. Poté následuje ještě jeden refrén, kde zpěvák zpívá technikou growling a bicí mají stejný doprovod, kromě velkého bubnu, kde se hrají dvaatřicetinové noty (viz obr. 36).

Obr. 36: Doprovod finálního refrénu

47 Polyrytmus = kombinace dvou, nebo více rytmů hraných současně v různém tempu a první doba je jediným společným bodem. 48 Splash činel = efektový činel, který se vyrábí v průměru 6-12 palců. 36

Na konci refrénu jsou přidané dva 5/4 takty, kde hraji přechod se stejnou rytmizací jako klávesy. V notách této skladby můžete vidět časté používání přírazů. Jak jsem uvedl v kapitole 3.2.1, přírazy můžou být vhodnější než rychlé přechody.

37

Závěr Metal je styl, který má velmi specifické rysy a není jednoduché ho hrát. Nejvíce informací ohledně hraní na bicí soupravu v metalu zjistíte poslechem kapel a bubeníků, kteří jej hrají. Vývoj hry na bicí není v dnešní době úplně ideální. Většina lidí se snaží hrát rychle jako stroj a nemyslí na to, aby byla skladba živá. Všechny nahrané stopy se přesně srovnají do tempa, a tím skladba ztratí živost. Při hraní šestnáctinových not v rychlém tempu je samozřejmě potřeba být přesný. V takovém případě srovnání not podporuji, ale když bubeník hraje přechod, při kterém potřebuje hrát živě a lehce hýbe tempem, srovnáním not muzikantův pocit úplně zničí. V osmdesátých letech se nic takového nedělalo. Skupina měla omezené možnosti nahrávání svých skladeb a nemohla stříhat každou část písně, kterou potom poskládala dohromady. Stačí si poslechnout alba metalových kapel sedmdesátých a osmdesátých letech a uslyšíte živost a surovost tehdejšího hraní. Spousta takových alb má úžasný zvuk, který není ani v dnešní době možné vytvořit, přestože zvukaři neměli vybavení, jako mají dnes. Dle mého názoru v česku není moc studií, které by se zaměřovaly na produkci metalové hudby. Přijde mi, že studia, jenž se zabývají metalem sice mají dobré vybavení, ale neumí vytvořit zvuk, který vám vytvoří studia například v Německu, Polsku, Dánsku nebo v Americe. Není mi znám důvod, proč tomu tak je. Nechci tím říci, že česká studia neumí vytvořit kvalitní metalový zvuk, ale se zahraničními se výsledný zvuk nedá srovnat. Myslím si, že pokud chcete mít dobrý metalový zvuk, musíte poslat nahrávku do zahraničního studia. Dnešní doba metalové hudbě příliš nepomáhá, protože v České republice není moc rádií a televizních stanic, které by hrály metal. Kde si můžete poslechnout výhradně metalovou hudbu je rádio Rock Max a televizní stanice Rebel. Jestliže bych měl zmínit české hudební festivaly, jedni z největších jsou Masters of Rock, Brutal Assault a Metalfest. Metalová hudba byla vždy mojí součástí v životě. Touto prací jsem se dozvěděl, jak hrají a myslí jiní metaloví bubeníci a rozdíly ve využívání velkého bubnu. Rád bych dál pracoval na stejném tématu a rozšířil jej o více druhů metalu, zpracoval podrobněji více kultovních skladeb určitých kapel a snažil bych se zjistit vliv metalu na odlišné styly hudby. Myslím si, že metal je žánr, který by mohl být více zkoumán.

38

Zdroje:

Literatura

DOUGLAS, Cohen (2014). Music: Its Language, History, and Culture. New York: Brooklyn College, Conservatory of Music. ISBN 978-0-9913887-0-7.

KMOTORKA, Samuel (2019). Rudimentální hraní na malý buben a jeho použití v sólové a ansámblové literatuře součastnosti [Bakalářská práce]. Brno, Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Hudební fakulta. Vedoucí práce Martin Kleibl.

WALL, Mick (2008). Iron Maiden: run to the hills: autorizovaná biografie. Praha: BB/art. ISBN 978-80-7381-292-8

DVD

PORTNOY, Mike (1996). Progressive Drum Concepts [DVD]. United States: Hudson Music.

DUNN, Sam a MCFADYEN, Scot & WISE JOY, Jessica (2005). Metal: A Headbanger´s Journey [DVD]. Canada: Seville Pictures

SUCHERMAN, Todd (2008). Methods and Mechanics – For Useful Musical Drumming [DVD]. United States: Hudson Music.

TREMAINE, Jeff (2019). The Dirt [online]. United States: Netflix.

ONLINE49

BOWAR, Chad (2019). History and Styles of Heavy Metal [online]. [cit. 11.2.2020]. Dostupné z: https://www.liveabout.com/what-is-heavy-metal-1756179.

49 Uvedené internetové odkazy mohou být aktualizovány, obsahově měněny nebo smazány. 39

SUCHERMAN, Todd (2019). The Biggest Rock Drumming Myths [online]. [cit. 21.1.2020]. Dostupné z: https://www.drumeo.com/beat/rock-drumming-myths/.

MUZIKUS (2004). MIDI pro začátečníky a mírně pokročilé [online]. [cit. 21.1.2020]. Dostupné z: http://www.muzikus.cz/pro-muzikanty-clanky/MIDI-pro-zacatecniky-a- mirne-pokrocile~01~duben~2004/.

IOMMI, Tony (2017). Black Sabbath´s Tony Iommi talks chopping his fingers off [online]. [cit. 4.2.2020]. Dostupné z: https://loudwire.com/black-sabbath-tony-iommi- chopping- fingers-off/.

SNYDER, Mike (2012). All you wanted to know about drum triggers [online]. [cit. 21.1.2020]. Dostupné z: https://drummagazine.com/all-you-wanted-to-know-about- drum-triggers/.

MUSIC BUSSINESS WORLD WIDE (2018). Believe buys again acquiring majority stake in rock and metal label nuclear blast [online]. [cit. 10.2.2020]. Dostupné z: https://www.musicbusinessworldwide.com/believe-buys-again- acquiring-majority-stake-in-rock-and-metal-label-nuclear-blast/.

CHILDREN OF BODOM (2019). Biography [online]. [cit. 10.2.2020]. Dostupné z: https://www.cobhc.com/biography.

BECKHAM, Rick (2020). Developing 4-limb independence with rudiments:paradiddles [online]. [cit.22.3.2020]. Dostupné z: http://www.rudimentaldrumming.com/node/58.

BENANTE, Charlie (2020). Hybridní bubnování hrůzu nenahání #3: Charlie Benante a metalová hudba [online]. [cit.25.3.2020]. Dostupné z: https://frontman.cz/hybridni- bubnovani-hruzu-nenahani-3-charlie-benante-metalova-hudba?fbclid=IwAR2eT- qWnBTt25iXfMoDBghyZM4Hx5W93oT1lx-F-Ig_yzgvLd6rHUwDLqs.

DRUMEO (2013). Tony Williams Biography [online]. [cit.31.3.2020]. Dostupné z: http://www.drumlessons.com/drummers/tony-williams/.

40

HARRISON, Gavin (2017). The „BLUSHDA“ – Left Flam Triplets. [online]. [cit.31.3.2020]. Dostupné z: https://www.drummerworld.com/Videos/gavinharrisonrhythmicdesignsblushda.html.

MOORE, Eric (2016). Adding Cheese To Your Blushda. [online]. [cit.31.3.2020]. Dostupné z: https://www.drumeo.com/beat/blushda-drum-lick.

BISSONETTE, Greg (2019). How To Play A Blushda. [online]. [cit.31.3.2020]. Dostupné z: https://www.drumeo.com/beat/how-to-play-a-blushda/.

PERCUSSIVE ARTS SOCIETY (2014). History [online]. [cit.1.4.2020]. Dostupné z: http://www.rudimentaldrumming.com/node/58.

PERCUSSIVE ARTS SOCIETY. About PAS [online]. [cit.1.4.2020]. Dostupné z: https://www.pas.org/.

BITTNER, Jason (2015). Metal Fundamentals [online]. [cit.10.4.2020]. Dostupné z: https://www.drumeo.com/beat/jason-bittner-drum-lessons/.

RIVADAVIA, Eduardo (2013). 10 Greatest Trash Metal Bands of All Time [online]. [cit.12.4.2020]. Dostupné z: https://loudwire.com/best-thrash-metal-bands/.

HARTMANN, Graham (2016). 10 Greatest Power Metal Bands [online]. [cit.14.4.2020]. Dostupné z: https://loudwire.com/10-greatest-power-metal-bands/.

ANGRA (2018). Biography. [online]. [cit.14.4.2020]. Dostupné z: http://angra.net/ws/biography/#biography.

HARTMANN, Graham (2017). 10 Greatest Hair Metal Bands [online]. [cit.16.4.2020]. Dostupné z: https://loudwire.com/10-greatest-hair-metal-bands/.

TOILET OV HELL (2014). Music as a system: The evolution of metal drumming [online]. [cit.20.4.2020]. Dostupné z: https://toiletovhell.com/music-as-a-system-the- evolution-of-metal-drumming/.

41

HOGLAN, Gene (2018). GENE HOGLAN says CHUCK SCHULDINER was ´Always Uncomfortable´ with being alled ´Grandfather of death metal [online]. [cit.22.4.2020]. Dostupné z: https://www.blabbermouth.net/news/gene-hoglan-says-chuck- schuldiner-was-always-uncomfortable-with-being-called-godfather-of-death-metal/.

HOGLAN, Gene (2018). 10 Metal Drumming Tips by Gene Hoglan [online]. [cit.22.4.2020]. Dostupné z: https://www.drumeo.com/beat/gene-hoglan-drum- lessons/.

SCHLUETER, Brad (2016). 11 Blastbeats to master: Improve your technique with this extreme chops challenge [online]. [cit.22.4.2020]. Dostupné z: https://drummagazine.com/11-blastbeats-to-master-improve-your-technique-with- this-extreme-chops-challenge/.

DIVITA, Joe (2017). 10 Best Death Metal Bands. [online]. [cit.22.4.2020]. Dostupné z: https://loudwire.com/best-death-metal-bands/.

LOUDWIRE (2016). 10 Greatest Black Metal Bands. [online]. [cit.22.4.2020]. Dostupné z: https://loudwire.com/10-greatest-black-metal-bands-watch/.

GORGOROTH. Biography. [online]. [cit.22.4.2020]. Dostupné z: http://www.gorgoroth.info/biography/.

HILL, John (2017). Top 25 Progressive Metal Albums of All Time. [online]. [cit.23.4.2020]. Dostupné z: https://loudwire.com/top-progressive-metal-albums-all- time/.

PORTNOY, Mike. The Purple Monster. [online]. [cit.24.4.2020]. Dostupné z: https://www.mikeportnoy.com/drums/purple/.

PORTNOY, Mike. The Siamese Monster. [online]. [cit.24.4.2020]. Dostupné z: https://www.mikeportnoy.com/drums/siamese/.

42

PORTNOY, Mike. The Albino Monster. [online]. [cit.24.4.2020]. Dostupné z: https://www.mikeportnoy.com/drums/albino/.

PORTNOY, Mike. Mike´s Mirage Monster. [online]. [cit.24.4.2020]. Dostupné z: https://www.mikeportnoy.com/drums/mirage/.

WEST, David (2019). The 7 best prog drummers in the world right now. [online]. [cit.24.4.2020]. Dostupné z: https://www.musicradar.com/news/the-7-best-prog- drummers-in-the-world-right-now.

ANKENY, Jason. Rush Biography. [online]. [cit.24.4.2020]. Dostupné z: https://www.allmusic.com/artist/rush-mn0000203008/biography.

ARCH ENEMY. Bio. [online]. [cit.25.4.2020]. Dostupné z: https://www.archenemy.net/en/band/bio.

TOEWS, Brandon. A Drummer´s Guide To Metal: Blast beats. [online]. [cit.25.4.2020]. Dostupné z: https://www.drumeo.com/beat/a-drummers-guide-to- metal/.

IRON MAIDEN. Studio Albums. [online]. [cit.29.4.2020]. Dostupné z: https://ironmaiden.com/discography/studio-albums.

KOLLIAS, George. Biography. [online]. [cit. 4.5.2020]. Dostupné z: https://www.georgekollias.com/biography/.

JARZOMBEK, Bobby. Bobby Jarzombek. [online]. [cit.4.5.2020]. Dostupné z: https://www.drummerworld.com/drummers/Bobby_Jarzombek.html.

MUSICRADAR (2010). Dream Theater´s Mike Portnoy answers your question. [online]. [cit.5.5.2020]. Dostupné z: https://www.musicradar.com/news/guitars/dream-theaters-mike-portnoy-answers- your-questions-256514.

43

BOSSO, Joe. Charlie Benante´s Top Five Tips for Drummers. [online]. [cit.5.5.2020]. Dostupné z: web.musicaficionado.com/main/article/Charlie_Benante_Top_Five_Tips_for_Drum mers.

METAL INJECTION (2015). 5 Insane Black Metal Drummers. [online]. [cit.6.5.2020]. Dostupné z: https://metalinjection.net/lists/insane-black-metal- drummers-proofed.

Zdroj obrázků

Obrázek č. 1: https://i0.wp.com/drummagazine.com/wp-content/uploads/2016/08/Trigger- Setup.jpg?w=640&ssl=1

Obrázek č. 2: https://i2.wp.com/drummagazine.com/wp-content/uploads/2016/08/Generic-head- contact-trigger.jpg?w=640&ssl=1

Obrázek č. 3: https://www.rainbowguitars.com/imagesproduct/bo/bort30k-xl-01.jpg

Obrázek č. 4: https://vicfirth.zildjian.com/media/amasty/blog/16_1.png

Obrázek č. 5: Vlastní ilustrace (31.3.2020).

Obrázek č. 6: Vlastní ilustrace (31.3.2020)

Obrázek č. 7: Vlastní ilustrace (1.4.2020)

44

Obrázek č. 8: Vlastní ilustrace (1.4.2020)

Obrázek č.9: https://vicfirth.zildjian.com/media/amasty/blog/cache/2/8/415/415/28.png

Obrázek č. 10: https://vicfirth.zildjian.com/media/amasty/blog/cache/3/0/415/415/30.png

Obrázek č. 11: https://i2.wp.com/www.drumstheword.com/images/BlogExercises/Painkiller_JudasP riest.gif?ssl=1

Obrázek č. 12: Vlastní ilustrace (12.4.2020).

Obrázek č. 13: Vlastní ilustrace (12.4.2020).

Obrázek č. 14: Vlastní ilustrace (12.4.2020).

Obrázek č. 15: Vlastní ilustrace (14.4.2020)

Obrázek č. 16: Vlastní ilustrace (22.4.2020)

Obrázek č. 17: Vlastní ilustrace (22.4.2020)

Obrázek č. 18: Vlastní ilustrace (22.4.2020)

45

Obrázek č. 19: Vlastní ilustrace (22.4.2020)

Obrázek č. 20: https://cdn.onlinedrummer.com/2020/02/Were-Not-Gonna-Take-It-Twisted-Sister- Drum-Sheet-Music.png

Obrázek č. 21: Vlastní ilustrace (24.4.2020)

Obrázek č. 22: Vlastní ilustrace (24.4.2020)

Obrázek č. 23: Vlastní ilustrace (24.4.2020)

Obrázek č.24: https://s3.amazonaws.com/drumeoblog/beat/wp- content/uploads/2019/02/25151509/traditional-blast.png

Obrázek č. 25 – č. 36: Vlastní ilustrace (5.5.2020)

Dotazníky

ŠKAROUPKA, Martin (2019) RAATIKAIEN, Jaska (2020) TERRANA, Mike (2020)

Seznam příloh

Příloha č.1: Bicí part skladby Alter Jesus Příloha č.2: Otázky v dotazníku Příloha č.3: Odpovědi – Martin Škaroupka

46

Příloha č.4: Odpovědi – Jaska Raatikaien Příloha č.5: Odpovědi – Mike Terrana Příloha č.6: CD se skladbou Alter Jesus

47

Příloha č.1:

I

II

III

IV

V

VI

VII

Příloha č.2:

Využití bicí soupravy v metalové hudbě (otázky)

1. Jaké metalové styly tě nejvíc baví hrát? 2. Na co se zaměřuješ při tvorbě bicího partu v nové skladbě? 3. Máš nějaké oblíbené rudimenty, které při hraní používáš? 4. Jaké byly/jsou tvé vzory? 5. Máš nějaká oblíbená alba, která ovlivnila tvé hraní v metalové hudbě? 6. Jak vidíš vývoj hraní metalové hudby za posledních 40 let? 7. Jak vymýšlíte s kapelou nové skladby, když každý bydlí někde jinde? Je někdy velká vzdálenost mezi členy kapely problémem? 8. Jaký máš názor na používání dvou kopáků/dvojšlapky? 9. Co si myslíš o triggrování kopáku? 10. Ovlivnili tě jiné žánry ve hraní? Posloucháš i jiné žánry?

VIII

Příloha č.3:

1. Jaké metalové styly tě nejvíc baví hrát? Obecně mě baví hrát všechny metalové a rockové styly. Vyrostl jsem v 80. letech na poslechu víceméně zahraničních kapel, takže mám silnější vztah k melodické metalové hudbě, než například k death metalu a black metalu. K těmto stylům jsem se dostal až v 90. letech. Mnoho lidí si myslí, že například kapela Cradle Of Filth, ve které už mnoho let hraji na bicí a skládám i hudbu, hraje tzv. black metal. Není tomu tak. Kapela sama se spíše označuje za extrémní heavy metal. Takže je zde opět to pojítko mezi 80. roky a kapelami jako Iron Maiden (heavy metal) a 90. roky a kapelami jako například Emperor (extrémní metal). Takže by se dalo říct, že mě nejvíc baví hrát extrémní heavy metal. 2. Na co se zaměřuješ při tvorbě bicího partu v nové skladbě? Určitě na poslech ostatních nástrojů. Snažím se psát bicí party tak, aby byly součástí písničky a do všeho rytmicky zapadly. Je to jako puzzle. A taky na to, aby se každá písnička dala zahrát od začátku do konce na jeden zátah, protože na koncertech nemáš možnost střihu, jako ve studiu. 3. Máš nějaké oblíbené rudimenty, které při hraní používáš? Ne. S každou kapelou a nahrávkou je to jiné.

4. Jaké byly/jsou tvé vzory? Vzory mám pořád stejné už od dětství: Mikkey Dee, Neil Peart, Mike Portnoy, Simon Phillips, Nick Mason, Vinny Appice, Cozy Powell, Alan White, Jeff Porcaro, Phil Collins, Lee Kerslake, Scott Rockenfield, Nicko McBrain, Bill Ward, Ed Warby, Sean Reinert, Gene Hoglan, Igor Cavalera, Charlie Benante, Nicholas Barker, Lars Ulrich – ale pokud bych měl vypíchnout jednoho nebo dva, byli by to určitě Mikkey Dee a Neil Peart a ze zpívajících bubeníků určitě Phil Collins a Lee Kerslake

5. Máš nějaká oblíbená alba, která ovlivnila tvé hraní v metalové hudbě?

King Diamond – Fatal Portrait, Abigal, Them, Conspiracy Rush – Moving Pictures, Exit Stage Left, Signals Dream Theater – Images And Words Yes – 90125, Tales From Topographic Oceans, Talk Mike Oldfield – Discovery Pink Floyd – Live At Pompeii, The Dark Side Of The Moon, Pulse Uriah Heep – Live 1973

IX

Cradle Of Filth – Dusk And Her Embrace Iron Maiden – Live After Death Queensryche – Operation:Mindcrime Death – Human, Symbolic Cynic – Focus Fear Factory - Demanufacture DIO – Holy Diver Black Sabbath – Black Sabbath, Sabotage, Sabbath Bloody Sabbath, Heaven and Hell, Headless Cross, TYR TOTO – Toto, IV, všechny živé nahrávky se Simonem Phillipsem Anthrax – Persistence Of Time Metallica – Master Of Puppets, …And Justice For All, Black Album Sepultura – Beneath The Remains, Arise, Chaos A.D. Emperor – Anthems To The Welkin At Dusk Gorefest – The Eindhoven Insanity

Z Českých kapel to bude určitě kapela Titanic a jejich původní bubeník Stanislav Fric (desky Metal Celebration a Abel) a kapela TAXI fenomenálního kytaristy Miloše Makovského, kde hrál na bicí bubeník Mirek Kern, který hrál i v kapele mého tatínka, Dogma Art. Výborné a velmi nadčasové taky vždycky byly bubenické party Miloslava Nahodila z brněnské kapely SAX a nebo zmíněné kapely Titanic.

6. Jak vidíš vývoj hraní metalové hudby za posledních 40 let? Lidi by si měli uvědomit, že rychlost není všechno. V dnešní době Youtube a Pro Tools si každý myslí, že se stane přes noc hvězdou a nejtechničtějším/nejrychlejším bubeníkem. Opak je pravdou. Takže ten vývoj nevidím moc dobře. Někteří bubeníci mi připadají jako cvičené opice. Důležitější, než ukázat jak hraješ rychle a nebo jak dlouhé sólo dokážeš zahrát, je hraní tzv. pro písničku. V metalové a rockové hudbě je tohle strašně důležitý a posledních pár let se to vytrácí… Sám chodím pravidelně cvičit do zkušebny a věnuji se hodně právě aranžmá a každému rytmu nebo breaku zvlášť.

7. Jak vymýšlíte s kapelou nové skladby, když každý bydlí někde jinde? Je někdy velká vzdálenost mezi členy kapely problémem? Každý skládá hudbu doma. V dnešní době internetu a vcelku levné a dostupné letecké dopravy to není vůbec problém. Jak s oblibou často vtipkuju, z Brna jsem v Londýně letadlem kolikrát dřív než busem v Praze.

X

8. Jaký máš názor na používání dvou kopáků/dvojšlapky? Jako dítě jsem byl nadšený, když mi rodiče koupili v roce 1995 první dvojšlapku, protože jsem konečně mohl přestat používat 18“ tom-tom jako druhý kopák. Posledních 20 let používám výhradně dva kopáky a to jak na koncertech, tak ve studiu. Když pořádně nazvučíš a správně vyladíš dva šlapáky, tak je ten pocit z hraní a samotný výsledný zvuk naprosto nedostižný. A to nejenom v metalové hudbě.

9. Co si myslíš o triggrování kopáku? Na koncertech extrémních metalových kapel je to z mého pohledu naprosto nezbytná věc. Jelikož ne vždy jsou dobré akustické podmínky a pokud to hudba vyžaduje, je duůležité, aby byly kopáky v rychlejších pasážích čitelné a netvořila se dunivá zvuková stěna. Naprosto ideální pro extrémnější metalové styly je nazvučení kopáků na koncertech mikrofonama s přidaným zvukem triggeru. Zvukař sám si pak upraví mix podle potřeby. Takhle například využívám triggery na kopáky já.

10. Ovlivnili tě jiné žánry ve hraní? Posloucháš i jiné žánry? Jelikož jsem vystudoval Konzervatoř, tak mám hodně rád klasickou hudbu. Tu poslouchám velmi často. Dále pak poslouchám hodně elektronické muziky a od malička jsem obrovský fanoušek popových kapel Depeche Mode, ABBA, A-HA a Roxette.

XI

Příloha č.4: 1) Which metal genres do you like to play the most?

-I love -90´s death metal.

2) What do you focus on while composing a drum part for a new piece?

-Usually guitar. Depends on whatever instrument is the most important riff / part – wise. The drums should be supportive for the song and give them body in the background. There are moments when you can do more and color the picture (so to say) e.g. with fills or accents but often it is not necessary.

3) Do you have any favourite rudiments that you like to use in your playing?

-Double stroke rolls or paradiddles I might sometimes use but I think metal nowadays just needs straight 16-notes with accents.

4) Who are your drummer idols?

-There are too many of them but to mention a few I grew up listening to Lars Ulrich, Igor Cavalera, Vinnie Colaiuta, Gary Novak, Dave Weckl, Sean Reinert, Gene Hoglan, Donald Tardy, Paul Mazurkiewicz, Hellhammer.

5) Name your favourite albums that influenced your metal drumming?

-Again this is too hard question but I would say that everything the above mentioned drummers did.

6) What are your opinions on the evolution of metal music in the last 40 years?

-Technically musicians are much better and are concentrated on music as business as usual. Musicians take much better care of their health. They know the competition is very hard. A lot of bands come and go. It is rare to find a good band that really has that something. Musicianship is probably greater than ever but bands XII lack of substance. Would it be the hectic world that makes you to lose your ability to just sit down and think what is essential? Just rhetorically speaking. I believe metal music is still a big world that has places where people have never gone, though.

7) How does your band come up with new music if you live far apart? Is the long distance a problem?

-Not a problem. We used to gather to the rehearsal place whenever somebody had any ideas. When we were making new material we usually had rehearsals every week day. Like going to work. We just played around the new riff and tried to make it sound good with every instrument and make it work with the rest of the song we were composing.

8) What are your opinions on using two bass drums/double pedal?

-Double bass drums or pedals gives you more opportunities to play around your kit.

9) What do you think about using triggers on bass drums?

-I surely understand the point of using them but it makes me tired of listening triggered drums, especially live. In some sub-genres it is even an art of using them. It is rare but sometimes it is stylish. Triggers help you in studio and on stage. Some players use them as a supportive tool for their playing. You don´t have to hit that hard.

10) Are you influenced by other non-metal genres? Do you listen to any?

-I use to listen to lots of classical music and soundtracks, electronic music, jazz. When I grew up I used to listen to a lot of jazz and took inluences from the jazz drummers. I think jazz and metal are totally opposite ends of a line with their musicianship, styles and sub-genres. These two genres can be very extreme and I find it interesting.

XIII

Příloha č.5: 1) Which metal genres do you like to play the most? I am know. Primarily for playing power metal

2) What do you focus on while composing a drum part for a new piece? I pay close attention to the rhythms to the Gtr track bass ...and I also take care not to play drums over the vocal lines. This is important when establishing the basic grooves for the verse chord and bridge sections. I play for the song not for my own gratification

3) Do you have any favourite rudiments that you like to use in your playing? I use a lot of single strikes mixed random doubles and flams I think anybody you uses the rudiments in their basic form in a sling context is missing the point ....the rudiments are to a drummer like scales to a piano player. So if a keyboard player uses a basic scale in a solo ...it sounds boring ....you have to learn how to mix these rudiments or scales to come up with interesting phrases and patterns ...they are building blocks ..nothing more

4) Who are your drummer idols? Almost too many to mentions ...I like to watch all kinds of drummers ad I like all kinds of music. For rock and Metal ..Tommy Aldridge , Cozy Powell , John. Bonham, Neil Peart For Fusion and Jazz Buddy Rich , Loui Bellson , Vinnie Colaiuta , Dave Weckel Dennis Chambers, Terry Bozzio , Steve Smith. But there are so many more great drummers ....and the crazy thing is some of them may never be heard by the masses

5) Name your favourite albums that influenced your metal drumming? Any and All Led Zeppelin Records. Any and all Rush Records. Any and All Black Sabbath Records The Who - Live at Leeds - Keith Moon

XIV

6) What are your opinions on the evolution of metal music in the last 40 years? Its getting Boring ...with the advent of drums samples , auto tune and quantizing ...its all perfect ....its all corrected ...and its cold ...their doesn’t seem to be much of a message anymore ....and all I hear now is COOKIE MONSTER VOCLAS ...even from the female singers ...i think its ridiculous. I listen to music made from the past ....

7) How does your band come up with new music if you live far apart? Is the long distance a problem? The songs for 2 of the bands that I work with are written but the main composer of each group alone ...I get the demos with drum machine tracks ...I learn the arraignment ....then I play along with Click and and music (bass, Gtr , keys and vocals ) and I begin to compose my drums parts. The distance is not a problem ....we use the Internet to send files ....its a nice way to work ...some technology is good and made life more simple and easy

8) What are your opinions on using two bass drums/double pedal? Less channels used on the mixing console and the monitor desk When I record with one bass drum and a double pedal ...the notes from the bass drum are more consistent and the pitch is the same There is no need to use the other bass drum other than for the feeling .....I miss it ...but these days the double pedals are very good and when your playing on rental gear its sometimes difficult to get a 2nd bass drum, so I have adapted my playing for these kinds of touring and recording situations

9) What do you think about using triggers on bass drums? I hate it ..I think its senseless ....it eases the personality of the person playing the drums The problem today is ...many younger drummers cant tune there drums and many younger engineers don't know how to get an acoustic drums sound ...so they use this crap ...then they correct it ....then they try to sell it ...and then they wonder why it doesn’t sell....because its boring mechanical crap that all sounds the same A sample from a trigger is just a well recorded drum sound...why would I want to put someone isles drum sound on MY SOUND. On the last Vision Divine CD ...they made samples of my drums and then put them back on my drums ...haha....why I dont know ...maybe for added volume ...but nothing was corrected ...its me playing with some little human errors that are in everyones playing ...ITS CALLED FEELING ...! XV

10) Are you influenced by other non-metal genres? Do you listen to any? I listen to Bossa Nova, Classical, Pop....I never listen to metal unless I have to learn something that I played on for a tour. Most of the time I don't listen to music, I prefer silence because ...I make a lot of noise! I have been playing drums for over 45 years professionally ...its like sitting on a bomb ....so when I’m not playing I refer a nice quiet break

XVI

Příloha č.6:

XVII