Masarykova Univerzita Filozofická Fakulta Ústav Hudební Vědy
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav hudební vědy Bakalářská práce 2013 Anna Kvášová Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav hudební vědy Sdružená uměnovědná studia Anna Kvášová Současná industriální hudba a její historické kořeny Bakalářská diplomová práce Vedoucí práce: PhDr. Aleš Opekar, CSc. 2013 2 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury. ----------------------------------------------------------------- 3 Ráda bych poděkovala PhDr. Aleši Opekarovi, CSc. za vedení práce, cenné rady a připomínky. 4 Obsah 1) Úvod 6 2) Počátky industriální hudby 7 2.1) Vliv nových hudebních stylů na vznik industriální hudby 8 2.1.1) Kraut-rock 8 2.2) Konceptuální umění a hlavní myšlenka industriální hudby 10 2.3) Zakládající kapely 11 2.3.1) Throbbing Gristle 13 2.3.2) Cabaret Voltaire 17 3) 80. léta 18 3.1) Einstürzende Neubauten 20 3.2) Skinny Puppy 23 4) 90. léta 26 4.1) Industrial metal 26 4.1.1) Ministry 27 4.1.2) Nine Inch Nails 28 5) Současnost 31 5.1) Industriál jako móda a životní styl 32 5.1.1) Rivetheads 32 5.1.2) Industrial dance 33 5.2) Angelspit 34 6) Porovnání industriální hudby jednotlivých dekád 36 6.1) Zvuk 36 6.2) Vizuální stránka 37 6.3) Texty 38 7) Závěr 39 Resumé 41 Seznam použitých pramenů, literatury a zdrojů 42 5 1) Úvod Práce je zaměřena na současnou industriální hudbu, na její historické kořeny a proměny. Jednotlivé kapitoly budou řazeny chronologicky od úplných počátků, s důrazem na období let 1975 – 1985, které byly pro industriál, jeho formu a budoucnost určující, posléze se zaměří na fúzi industriálu s jinými styly v osmdesátých a devadesátých letech. Poslední kapitoly tak budou patřit současné tváři industriální hudby – včetně vlivu na životní styl jejích příznivců, říkajících si rivetheads, a vzniku tance nazvaného industrial dance. Industriální hudba jednotlivých dekád bude po zmapování historie následně porovnána nejen z hlediska zvuku, ale i textů a vizuální stránky. To pomůže zmapovat, v čem a nakolik se tato hudba do současnosti proměnila a které postupy si naopak zachovala. Zároveň si práce klade za cíl vystihnout, co pojem industriální hudba vůbec označuje, neboť tento pojem je už od dob svého vzniku velmi problematický a po zániku původní vlny industriálu a následnému přetváření pod vlivem jiných stylů se dnes jedná o styl velmi rozštěpený a špatně definovatelný, který ani už není původní industriální tvorbě po hudební stránce moc podobný. Někteří autoři proto současný styl označují spíše jako post-industriál, právě v odkazu na to, že už se příliš liší od původního stylu, než aby mohl nést stejné označení. I proto bude srovnána tvorba nejznámějších interpretů industriální hudby ze všech nastíněných období – konkrétně to budou Throbbing Gristle a Cabaret Voltaire, kteří stáli u zrodu industriální hudby, dále Einstürzende Neubauten, kteří spolu s Cabaret Voltaire posunuli industriál více směrem k taneční hudbě. Následovat budou Skinny Puppy, kteří představili nový, moderní zvuk industriálu novému miléniu a k jejichž odkazu se hlásí taková jména, jako jsou Marilyn Manson nebo Nine Inch Nails. Druhé jmenované do svého srovnání zařadím také, neboť se jedná o dobrou ukázku fúze rockové a industriální hudby – té bude patřit kapitola věnovaná industrial metalu, v níž bude zmíněna ještě další kapela, a to Ministry, jelikož tato kapela jako první zaměřila industriální hudbu směrem k tvrdé rockové hudbě. Ze současné scény bude největší prostor věnován australské skupině Angelspit, která navazuje na zajeté tradice industriálu a přidává k nim vlastní, nové invence – především z oblasti cyber punku – čímž styl nadále posouvá ve vývoji dál. Téma industriálu bohužel nebylo ještě zpracované do žádné ucelené publikace, jako zdroje pro práci proto nejčastěji posloužily především jednotlivé příspěvky v knihách a časopisech, internetové zdroje a video záznamy. Velkým přínosem pro všechna období v práci zachycená byly články z projektu České Televize Bigbít autora Petra Hrabalika, který se v jednotlivých dílech věnuje historii industriální hudby až do konce devadesátých let a uvádí odkazy na literaturu, která byla pro práci rovněž využita. Pro kapitolu o počátcích 6 industriální hudby byla společně s Hrabalikovými články největším přínosem publikace Josefa Vlčka Dva eseje o rockové hudbě: ambientní a industriální hudba. Scéna od osmdesátých let do současnosti je pak velmi dobře zachycena v knihách Zdeňka K. Slabého a Petra Slabého Svět jiné hudby I. a Svět jiné hudby II.; dále byly informace pro toto období čerpány především z encyklopedie Rock proti proudu. Pro práci jako celek byl velkou inspirací i článek Historie elektronické taneční hudby – 12. díl – Industriál Františka Kopeckého, zveřejněný na stránkách jazz.cz. Autor v tomto článku vychází z vlastní diplomové práce. Z internetových zdrojů bylo pracováno se stránkami hudebních časopisů, neboť většina těchto časopisů se začíná postupně přesouvat z tištěné podoby na internet. Nejvíce článků pochází ze stránek iReport.cz, které jsou internetovou podobou dnes už v tištěné podobě nevycházejícího časopisu Report (dříve Rock Report). Všechny získané informace byly ověřovány na oficiálních stránkách jednotlivých kapel. 2) Počátky industriální hudby Počátky industriální hudby můžeme datovat relativně přesně – jsou spjaté se vznikem britské skupiny Throbbing Gristle, o níž bude řeč později. Je třeba si ale položit otázku, co vzniku tohoto stylu předcházelo a z jakých kontextů vycházel. Takto počátek industriálu vidí např. Petr Hrabalik: „Industrial hledal a nacházel inspiraci kupříkladu u ‚otce elektronické hudby„, francouzsko-amerického skladatele Edgarda Vareseho, dále u tvůrce konkrétní hudby, francouzského skladatele Pierre H. M. Schaeffera, či od skladatelů elektronické hudby typu Karlheinze Stockhausena. A ono, když si poslechnete třeba Vareseho skladby ‚Hyperprism‘, ‚Ionisation‘ (20. léta 20. století) nebo ‚Poeme Electronique‘ (1958), Schaefferovu ‚Etude oux chemins de fer‘ (1948), či Stockhausenovy věci jako třeba ‚Etude‘ (1952) nebo ‚Gesang der Jünglinge‘ (1956), vlastně v nich už ten ‚industrial„ slyšíte.“1 Na vliv Karlheinze Stockhausena se odvolávají například Irmin Schmidt a Holger Czukay, zakládající členové kapely CAN, kteří byli jeho studenty.2 Kořeny industriálu jsou ale velmi široké a sahají do skutečně široké škály různých stylů nejen hudebních, ale i výtvarných, a dotýkají se nejrůznějších autorů. 1 Hrabalik, Petr. Industriální hudba. [online] 1996-2013 [cit. 2. března 2013]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/specialy/bigbit/clanky/125-industrialni-hudba. 2 Lindaur, Vojtěch. Neznámé slasti – příběhy rockových revolucí 1972 – 2012. Praha: Albatros Media a.s., 2012, s. 92. 7 2.1) Vliv nových hudebních stylů na vznik industriální hudby Se sedmdesátými léty nastupuje do hudby svěží vítr v podobě nových žánrů – rock’n’rolloví interpreti se pomalu stahují z výsluní a na jejich místo se dostávají interpreti z žánru punku a nové vlny.3 Industriální hudba si z novinek, vzniklých na začátku sedmdesátých let, vzala od každého trochu, a vytvořila něco, co v tehdejší hudbě nemělo obdoby. První prvky, které industriál přejal, byly z oblasti psychedelického rocku. Slovy Josefa Vlčka: „Především to byl smysl pro aktivní využití hluku. I dosažení prahu bolesti může mít smysl.“4 Rocková hudba totiž sice vznikla s určitou strukturou, ale její hlasitost se v průběhu let neustále zvyšovala. V tomto prvku tedy lze skutečně kořeny industriálu najít, neboť hluk je pro industriální hudbu jedním z nejtypičtějších prvků a můžeme ho najít ve skladbách všech industriálních interpretů napříč dekádami. Pro punk typický hudební diletantismus je taktéž nedílnou součástí industriálu, i když se v tomto případě jedná o záměr tvůrců, nikoliv o jejich neumětelství.5 Názorný příklad, jak industrialisté zacházeli s hudebními nástroji a elektronikou, můžeme vidět např. na živém záznamu skladby Discipline kapely Throbbing Gristle, který lze najít na youtube.6 Hned v první minutě videa vidíme členku této kapely, Cosey Fanny Tutti, jak má na klíně položenou upravenou elektrickou kytaru, do které buší zápěstím, ve čtvrté minutě pak můžeme vidět záměrné vyvolávání zpětné vazby. A skutečně velký vliv pak měla první vlna německého kraut-rocku, jelikož tento styl byl z podstatné části postaven na – tehdy ještě nedokonalé – elektronice. 2.1.1) Kraut-rock Kraut-rock byl původně hanlivý výraz, kterým posluchačská obec ve Velké Británii označovala nejdříve německou experimentální hudbu, a posléze veškerý německý rock. Undergroundové počátky tohoto směru se datují do roku 1968 a jsou spjaté s hippie scénou a psychedelií. V těchto začátcích se ale většinou jednalo o projekty s krátkou životností, kapely 3 Praha přivítá zakladatele industriální hudby, Throbbing Gristle. [online] 2010 [cit. 29. března 2013]. Dostupné z: http://www.muzikus.cz/tiskove-zpravy/Praha-privita-zakladatele-industrialni-hudby-Throbbing- Gristle~13~zari~2010/. 4 Vlček, Josef. Dva eseje o rockové hudbě: ambientní a industriální hudba. Praha, 1984 – 1987, s. 14. 5 Kopecký, František. Historie elektronické taneční hudby – 12. díl – Industriál. [online] 2010 [cit. 29. března 2013]. Dostupné z: http://www.ejazz.cz/articles/industrial/. 6 [cit. 5. 5. 2013] http://www.youtube.com/watch?v=Y8klW9trVTQ 8 nedokázaly u experimentální hudby dlouho vydržet, neboť to pro ně bylo ekonomicky nevýhodné. Jedněmi z mála, kterým se podařilo dostat do širšího povědomí posluchačů, byla kapela CAN. CAN vznikli v roce 1968 a debutové album vydali o dva roky později. Ve