Rozbor Udržitelného Rozvoje Území 2016 - Aktualizace Rozbor Udržitelného Rozvoje Území 2016 Obec S Rozšířenou Působností Písek 4

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace Rozbor udržitelného rozvoje území 2016 obec s rozšířenou působností Písek 4. aktualizace

Zpracovatel:

Městský úřad Písek odbor výstavby a územního plánování Velké náměstí 114/3 39701 Písek e-podatelna: [email protected] telefon: 382 330 111

Datum: prosinec 2016

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

OBSAH

Obsah 2 1 Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území ...... 4 1.1 Úvod ...... 4 1.2 Popis území a širší vztahy ...... 4 1.2.1 Základní charakteristika území...... 4 1.3 Reliéf, horninové prostředí a geologie ...... 14 1.3.1 Geologické podmínky pro umisťování staveb a ostatní geologická rizika ...... 14 1.3.2 Těžba nerostných surovin ...... 15 1.4 Vodní režim ...... 18 1.4.1 Hydrologické a hydrogeologické podmínky ...... 18 1.4.2 Vodní zdroje – jejich význam a ochrana ...... 20 1.4.3 Záplavová území ...... 21 1.5 Hygiena životního prostředí ...... 23 1.5.1 Kvalita ovzduší ...... 23 1.5.2 Staré zátěže, odpady a odpadové hospodářství, brownfields ...... 23 1.5.3 Hlukové zátěže ...... 27 1.6 Ochrana přírody a krajiny ...... 28 1.6.1 Krajina ...... 28 1.6.2 Přírodní potenciál území a jeho ochrana ...... 30 1.7 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa ...... 35 1.7.1 Zemědělský půdní fond ...... 35 1.7.2 Pozemky určené k plnění funkcí lesa ...... 39 1.8 Technická infrastruktura ...... 40 1.8.1 Zásobování pitnou vodou ...... 42 1.8.2 Odvádění a zneškodňování odpadních vod ...... 44 1.8.3 Zásobování plynem ...... 46 1.8.4 Zásobování teplem (CZT) ...... 48 1.8.5 Zásobování elektrickou energií a kapacita přenosové sítě ...... 48 1.8.6 Spoje (pokrytí území signály) ...... 50 1.9 Dopravní infrastruktura ...... 51 1.9.1 Silniční síť ...... 54 1.9.2 Železniční síť ...... 59 1.9.3 Letecká doprava ...... 61 1.9.4 Vodní doprava ...... 61 1.10 Sociodemografické podmínky ...... 62 1.10.1 Demograficko-sociální situace ...... 62 2

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

1.10.2 Občanská vybavenost ...... 71 1.11 Bydlení ...... 72 1.11.1 Bytový fond a jeho struktura ...... 72 1.11.2 Stáří a kvalita bytového fondu ...... 73 1.12 Rekreace ...... 73 1.12.1 Rekreační aktivity ...... 74 1.12.2 Rekreační infrastruktura ...... 74 1.12.3 Individuální rekreace ...... 76 1.13 Hospodářské podmínky ...... 76 1.13.1 Ekonomická funkce území ...... 76 1.13.2 Struktura ekonomických subjektů ...... 77 1.13.3 Trh práce (nabídka, poptávka) ...... 78 1.13.4 Zdroje a užití veřejných rozpočtů ...... 82 2 Rozbor udržitelného rozvoje území ...... 84 2.1. SWOT analýza – horninové prostředí a geologie ...... 84 2.2. SWOT analýza – vodní režim ...... 84 2.3. SWOT analýza – hygiena životního prostředí ...... 85 2.4. SWOT analýza – ochrana přírody a krajiny ...... 85 2.5. SWOT analýza – zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa 86 2.6. SWOT analýza – technická infrastruktura ...... 86 2.7. SWOT analýza – dopravní infrastruktura...... 86 2.8. SWOT analýza – sociodemografické podmínky ...... 87 2.9. SWOT analýza – bydlení ...... 88 2.10. SWOT analýza – rekreace ...... 88 2.11. SWOT analýza – hospodářské podmínky ...... 88 2.12. Metodika aktualizace závad, střetů a problémů a jejich značení...... 89 2.2 Výsledky rozboru udržitelného rozvoje území ...... 90 2.2.3 Záměry v území plynoucí z nadřazené územně plánovací dokumentace ...... 95 2.2.4 Obecné problémy ...... 103 2.2.5 Urbanistické, hygienické, environmentální a ostatní závady ...... 104 2.2.5 Střety se záměry technické infrastruktury ...... 105 2.2.6 Střety dopravních záměrů s limity využití území ...... 105 2.2.7 Střety urbanistických záměrů s limity využití území ...... 106 2.2.8 Střety se záměry dopravními ...... 106 3 PŘÍLOHY ...... 107

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

1 PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

1.1 Úvod

Územně analytické podklady jsou zpracovávány a aktualizovány na základě zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a prováděcích předpisů (dále jen stavební zákon). ÚAP podle § 4 vyhlášky č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti ve znění pozdějších předpisů a prováděcích předpisů obsahují: podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území a rozbor udržitelného rozvoje území. Problematika udržitelného rozvoje území (který dle stavebního zákona spočívá ve „vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucí“) je členěna do tematických oblastí, které jsou vymezené výše zmíněnou vyhláškou.

V rámci sledovaní stavu a vývoje území ORP Písek budou výroky SWOT analýzy barevně odlišeny: Černě – výrok dle původní SWOT analýzy (obsah výroku trvá), Šedě přeškrtnuty - výrok dle původní SWOT analýzy (obsah výroku pominul), Zeleně – výrok byl doplněn v rámci 4. aktualizace Aktualizace územně analytických podkladů správního obvodu obce s rozšířenou působností Písek obsahuje dle výše zmíněné vyhlášky podklady pro RURÚ a samotný RURÚ. Dokument je rozčleněn do kapitol dle sledovaných témat (horninové prostředí a geologie, vodní režim, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, ochrana přírody a krajiny, hygiena životního prostředí, technická infrastruktura, veřejná dopravní infrastruktura, sociodemografické podmínky, bydlení, rekreace a hospodářské podmínky). Každá kapitola začíná zjištěním a vyhodnocením stavu a vývoje území, jeho hodnot a limitů využití území, zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území. V rámci ÚAP jsou také vymezeny problémy k řešení v územně plánovacích dokumentacích a vyhodnocení obcí v rámci SO ORP Písek včetně SWOT analýz za sledovaná témata.

1.2 Popis území a širší vztahy

1.2.1 Základní charakteristika území Správní obvod obce s rozšířenou působností Písek se rozkládá téměř od středu Jihočeského kraje až k jeho severozápadnímu okraji. SO ORP Písek je jedním ze 17 správních obvodů Jihočeského kraje. SO ORP Písek je tvořen 49 obcemi, z nichž 4 mají status města (Mirotice, Mirovice, Písek a Protivín) a celková rozloha činí 74 183,7 ha, což představuje 7,4 % celkové rozlohy Jihočeského kraje. Téměř 55 % z celkové rozlohy zaujímá zemědělská půda, z té více než tři čtvrtiny tvoří orná půda (třetí nejvyšší podíl v kraji). Počet obyvatel v SO ORP Písek k roku 2015 je 54 168, hustota obyvatel je přibližně 73 obyvatel na kilometr čtvereční.

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

Mapa 1.2.1.1: Správní obvod ORP Písek

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

Tabulka 1.2.1.1: Výměra obcí SO ORP Písek (S11 Vymezení území) Výměra obcí SO ORP Písek Obec Celková výměra v ORP (ha) Procenta z ORP

součet 74186,55 Albrechtice nad Vltavou 3674,18 4,95% Boudy 1000,86 1,35% Cerhonice 950,60 1,28% Čimelice 1029,06 1,39% Čížová 3610,49 4,87% Dobev 2125,75 2,87% Dolní Novosedly 851,88 1,15% Drhovle 2326,57 3,14% Heřmaň 705,47 0,95% Horosedly 577,33 0,78% Kestřany 2010,92 2,71% Kluky 1361,03 1,83% Kožlí 433,49 0,58% Králova Lhota 1081,67 1,46% Křenovice 611,98 0,82% Lety 1393,00 1,88% Minice 350,55 0,47% Mirotice 2560,04 3,45% Mirovice 2204,38 2,97% Mišovice 1481,76 2,00% Myslín 415,43 0,56% Nerestce 467,87 0,63% Nevězice 984,34 1,33% Olešná 524,60 0,71% Orlík nad Vltavou 903,69 1,22% Oslov 1940,93 2,62% Ostrovec 2057,16 2,77% Paseky 2517,71 3,39% Písek 6323,02 8,52% Podolí I 896,79 1,21% Probulov 348,29 0,47% Protivín 6143,95 8,28% Předotice 2146,93 2,89% Putim 1040,85 1,40% Rakovice 1047,63 1,41% Ražice 1071,75 1,44% Skály 1774,82 2,39% Slabčice 1748,11 2,36% Smetanova Lhota 1305,45 1,76% Tálín 418,67 0,56% Temešvár 525,99 0,71% Varvažov 2516,04 3,39%

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

Vlastec 751,09 1,01% Vojníkov 1178,53 1,59% Vráž 738,14 0,99% Vrcovice 551,61 0,74% Záhoří 1471,75 1,98% Zvíkovské Podhradí 437,25 0,59% Žďár 1597,15 2,15% zdroj: ÚAP, datum: 28. 4. 2016

Širší vztahy a nadřazené dokumenty

1.2.1.1 Širší vztahy

Území SO ORP Písek náleží pod správu Jihočeského kraje a leží v jeho severní části. Sousedí celkem s šesti SO ORP z Jihočeského kraje (SO ORP Blatná, SO ORP České Budějovice, SO ORP Milevsko, SO ORP Strakonice, SO ORP Týn nad Vltavou a SO ORP Vodňany), na severní hranici SO ORP Písek sousedí také se Středočeským krajem (SO ORP Příbram). Územím prochází pouze krátký úsek rychlostní silnice R4, dále několik silnic I. třídy. Železniční trať je částečně elektrifikována, především ve směru na České Budějovice (jižní část SO ORP). Na rozdíl od většiny Jihočeského kraje vykazuje území SO ORP Písek pozitivní migrační saldo (příbytek obyvatel stěhováním), hlavní zásluhu na tom má samotné centrum Písek.

1.2.1.2 Politika územního rozvoje

Politika územního rozvoje ČR 2015 ve znění aktualizace č. 1 (dále též „PÚR ČR 2015“) je pořízena Ministerstvem pro místní rozvoj v mezích zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon) a schválena usnesením vlády ČR č. 276 ze dne 15. dubna 2015.

PÚR ČR stanovuje rámcové úkoly pro navazující územně plánovací činnost a pro stanovování podmínek pro předpokládané rozvojové záměry s cílem zvyšovat jejich přínosy a minimalizovat jejich negativní dopady.

PÚR ČR, jejíž text je doplněn potřebnými schématy, je v souladu s § 32 stavebního zákona členěna na kapitoly:

► „Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území“, které se uplatňují na celém území České republiky; ► „Rozvojové oblasti a rozvojové osy“, „Specifické oblasti“, „Koridory a plochy dopravní infrastruktury“ a „Koridory a plochy technické infrastruktury a souvisejících rozvojových záměrů“;

Politika územního rozvoje ČR vymezuje oblasti, osy, koridory a plochy s ohledem na prokázané potřeby rozvoje území státu, které odůvodňují v souladu s § 5 stavebního zákona zásah do působnosti orgánů krajů a obcí v záležitostech týkajících se jejich územního rozvoje,

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace a jestliže je důvodné pro tyto oblasti, osy, koridory a plochy stanovit kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v nich;

► „Další úkoly pro ministerstva, jiné ústřední správní úřady a pro územní plánování“.

V rámci PÚR ČR nejsou vymezeny žádné rozvojové oblasti, osy ani specifické oblasti, které by přímo zasahovaly do území SO ORP Písek.

1.2.1.3 Zásady územního rozvoje

Zásady územního rozvoje stanoví zejména základní požadavky na účelné a hospodárné uspořádání území kraje, vymezí plochy nebo koridory nadmístního významu a stanoví požadavky na jejich využití, zejména plochy nebo koridory pro veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření, stanoví kritéria pro rozhodování o možných variantách nebo alternativách změn v jejich využití. Zásady územního rozvoje mohou vymezit plochy a koridory s cílem prověřit možnosti budoucího využití (územní rezerva) nebo plochy a koridory, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu nebo územní studie.

Součástí zásad územního rozvoje je i vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, ve kterém se popíšou a vyhodnotí zjištěné a předpokládané závažné vlivy zásad územního rozvoje na životní prostředí a přijatelné alternativy naplňující cíle zásad územního rozvoje. Zásady územního rozvoje jsou závazné pro pořizování a vydávání územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území.

V současné době byla vydána 2. a 3. aktualizace Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Podle § 42 odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. 3. aktualizace Zásad územního rozvoje nabyla účinnosti dne 6. 1. 2016.

V návaznosti SO ORP Písek na Politiku územního rozvoje České republiky a na Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje jsou definovány následující rozvojové osy a vymezené specifické oblasti nadmístního významu. Rozvojové oblasti a rozvojové osy

Rozvojové oblasti a rozvojové osy jsou vymezovány v územích, v nichž z důvodů soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu existují zvýšené požadavky na změny v území. V rozvojových oblastech a rozvojových osách je nutno vytvářet, udržovat a koordinovat územní připravenost na zvýšené požadavky změn v území a při respektování republikových priorit územního plánování umožňovat odpovídající využívání území a zachování jeho hodnot. Základní kritéria pro rozhodování a posuzování záměrů na změny v území ve všech rozvojových oblastech a rozvojových osách dle PÚR ČR 2015 mají sledovat zejména: ► rozvoj veřejné infrastruktury mezinárodního a republikového významu při současném zachování respektování hodnot území, ► rozvoj bydlení při upřednostnění rozvoje uvnitř zastavěného území a předcházení prostorově sociální segregaci, fragmentaci a záborům ploch veřejně přístupné zeleně,

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

► nové využití nevyužívaných průmyslových, skladových, dopravních a jiných ploch, ► řešení rekultivace a revitalizace opuštěných areálů a ploch (např. předcházející těžbou, průmyslovým využitím, armádou apod.), účelnou organizaci materiálových toků a nakládání s odpady, ► zachování a rozvoj společenské funkce tradičních městských center, ochrana a využití rekreačního potenciálu krajiny.

Rozvojová oblast Písecko - Strakonicko Na území Jihočeského kraje je vymezena rozvojová oblast nadmístního významu N-OB1 Písecko – Strakonicko. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje ji na území SO ORP Písek a) vymezuje do rozsahu katastrálních území Čížová (Bošovice u Čížové, Krašovice u Čížové, Nová Ves u Čížové, Topělec, Zlivice), Dobev (Nepodřice, Oldřichov u Písku, Stará Dobev), Drhovle (Brloh u Drhovle, Drhovle, Mladotice u Drhovle, Pamětice u Drhovle), Kestřany (Staré Kestřany, Zátaví), Písek (Hradiště u Písku, Nový Dvůr u Písku, Písek, Semice u Písku, Smrkovice), Předotice (Kožlí u Čížové, Křešice u Čížové, Malčice u Mirotic, Podolí II, Šamonice, Soběšice u Předotic, Třebkov), Protivín (Maletice, Milenovice, Myšenec, Protivín, Selibov), Putim (Putim), Tálín (Tálín), Žďár (Žďár u Protivína); b) dále stanovuje v rámci vymezení této oblasti zásady pro územně plánovací činnost a rozhodování v území N-OB1: ► podporovat kapacitní dopravní napojení této rozvojové oblasti na významné mezinárodní a vnitrostátní silniční a železniční tahy s vazbou na Středočeský kraj, Plzeňský kraj a Německo, na rychlostní silnici R4 a kapacitní silnici I/4 a dále na silnice I. třídy (zejména I/20 směrem na Plzeň a I/22 na Klatovy) a železnici ČD 190 směrem na Plzeň a řešit jejich územní souvislosti, ► podporovat rozvoj hospodářských aktivit zejména ve vazbě na významné dopravní tahy, dále pak v prostoru Severní písecké průmyslové zóny, Protivína, Strakonic a Drhovle, ► podporovat rozvoj obytných, sportovně rekreačních funkcí a sociálních funkcí nejen při velkých centrech (Strakonice, Písek), která jsou hlavními centry rozvojové oblasti, a ve vazbě na spolupůsobící vedlejší centra, ale i v ostatních částech rozvojové oblasti, přednostně v návaznosti na stávající sídla, ► v přírodně a krajinářsky cenném území nivy řeky Otavy a Blanice a přírodního parku Písecké hory věnovat zvláštní pozornost navrhovaným řešením s ohledem na ochranu přírodních a krajinných hodnot území.

Rozvojová osa Severojižní – Pasovská Na území Jihočeského kraje je vymezena rozvojová osa nadmístního významu N-OS1 Severojižní – Pasovská. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje ji na území SO ORP Písek

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

a) vymezuje do rozsahu katastrálních území Boudy (Boudy), Cerhonice (Cerhonice), Čimelice (Čimelice, Krsice), Horosedly (Horosedly), Lety (Lety), Mirotice (Mirotice, Radobytce), Nerestce (Dolní Nerestce, Horní Nerestce), Rakovice (Rakovice); b) dále stanovuje v rámci vymezení této osy tyto zásady pro územně plánovací činnost a rozhodování v území N-OS1: ► řešit dopravní záměry rychlostní silnice R4, kapacitní silnice I/4, jejich územní souvislosti s ohledem na polohu a technické řešení, a to zejména ve specifické oblasti Šumava, kde je potřeba volit řešení, která budou citlivá k přírodnímu prostředí, ► podporovat rozvoj socioekonomických aktivit v rozvojové ose a rozvojové záměry směřovat především do území s dobrou dopravní dostupností, v dosahu pracovních sil a v návaznosti na veřejnou technickou infrastrukturu, přičemž v části, kde rozvojová osa prochází územím specifické oblasti Šumava, je zároveň nutno zohlednit zásady pro územně plánovací činnost a rozhodování v území stanovené pro tuto specifickou oblast a do specifické oblasti Šumava situovat socioekonomické aktivity šetrné k přírodnímu a krajinnému prostředí, orientované zejména na rozvoj rekreace, turistického a cestovního ruchu, ► respektovat oblastně specifické přírodní, krajinářské a kulturní hodnoty v území krajinné památkové zóny (dále též i „KPZ“) Čimelicko-Rakovicko a NP a CHKO Šumava a zachovat přiměřenou prostupnost krajiny se zvláštním důrazem uvnitř specifické oblasti Šumava, ► zejména v části osy procházející územím specifické oblasti Šumava podporovat řešení, která budou minimalizovat dopady na přírodní, krajinné a kulturní hodnoty v území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví, a budou chránit venkovský ráz sídel9 a jejich převážně obytný charakter, chránit pohledově významná panoramata sídel i krajiny. Rozvojová osa Písecko - Táborská Na území Jihočeského kraje je vymezena rozvojová osa nadmístního významu N-OS4Písecko - Táborsko - Pelhřimovská. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje ji na území SO ORP Písek a) vymezuje do rozsahu katastrálních území Dolní Novosedly (Dolní Novosedly, Chrastiny), Křenovice (Křenovice), Olešná (Olešná nad Vltavou), Podolí I (Podolí I), Temešvár (Temešvár), Vlastec (Vlastec) Záhoří (Horní Záhoří u Písku, Jamný, Svatonice); b) dále stanovuje v rámci vymezení této osy tyto zásady pro územně plánovací činnost a rozhodování v území N-OS4: ► řešit dopravní záměry silnic I/19 a I/29 s ohledem na jejich polohu a plánovaná technická řešení a jejich územní souvislosti, ► rozvojové záměry směřovat především do území s dobrou dopravní dostupností, v dosahu pracovních sil a v návaznosti na veřejnou technickou infrastrukturu, tj. zejména do oblasti Bernartic, přičemž v části, kde rozvojová osa prochází územím specifické oblasti Orlicko, je zároveň nutno zohlednit

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

zásady pro územně plánovací činnost a rozhodování v území stanovené pro tuto oblast a do specifické oblasti Orlicko situovat socioekonomické aktivity šetrné k přírodnímu a krajinnému prostředí, orientované zejména na rozvoj rekreace, turistického a cestovního ruchu.

Specifická oblast Orlicko Na území JČK je vymezena specifická oblast nadmístního významu N-SOB1 Orlicko. Zásady územního rozvoje JČK ji vymezuje do rozsahu katastrálních území: a) Albrechtice nad Vltavou (Albrechtice nad Vltavou, Chřešťovice, Jehnědno, Údraž), Čížová (Borečnice), Kožlí (Kožlí u Orlíka), Lety (Šerkov), Nevězice (Nevězice), Olešná (Olešná nad Vltavou), Orlík nad Vltavou (Orlík nad Vltavou), Oslov (Oslov, Tukleky u Oslova), Ostrovec (Dědovice, Dolní Ostrovec, Horní Ostrovec), Podolí I (Podolí I), Probulov (Probulov), Slabčice (Nemějice, Písecká Smoleč, Slabčice), Smetanova Lhota (Smetanova Lhota), Temešvár (Temešvár), Varvažov (Varvažov, Zbonín), Vlastec (Vlastec)Vojníkov (Držov, Louka nad Otavou, Vojníkov), Vráž (Vráž u Písku), Vrcovice (Vrcovice), Zvíkovské Podhradí (Zvíkovské Podhradí); b) dále stanovuje v rámci vymezení této osy tyto zásady pro územně plánovací činnost a rozhodování v území N-SOB1: ► podporovat řešení směřující k vyváženému využívání krajiny a vodní plochy Orlické přehrady, k únosnému zatížení celé přehrady, koordinující ochranu kvality vod a přírodních hodnot břehových partií se zájmem na rozvoji socioekonomických aktivit a využití rekreačního potenciálu této oblasti, ► stanovit podmínky pro citlivé a přijatelné využití rekreačního potenciálu oblasti s ohledem na únosné zatížení přírody, krajiny a vodní plochy, ► podporovat řešení vytvářející podmínky pro zkvalitnění služeb v oblasti rekreace a cestovního ruchu, řešení upřednostňující zvýšení kvality před navyšováním kvantity, vznik nových ploch individuální rekreace a dalšího zatížení břehových partií a vodní hladiny Orlické přehrady řešit společně s celkovou koncepcí území, ► podporovat řešení, která citlivě využívají a chrání přírodní zdroje v oblasti, ► podporovat a vytvářet podmínky pro rozvoj lázeňství, ► podporovat zkvalitnění a zlepšení dopravní dostupnosti území, vytvořit podmínky pro zkvalitnění dopravních vazeb, a to zejména v oblasti turistického a cestovního ruchu formou doplnění přívozů, cyklotras a přístavišť pro uvažované rekreační využití Vltavské vodní cesty, ► podporovat zkvalitnění a vytvoření koncepčního řešení vodohospodářské infrastruktury, vzhledem ke specifickým problémům oblasti zvláště na úseku čištění odpadních vod a odstraňování fosforu, což jsou faktory, které mají zásadní vliv na kvalitu vody v nádrži a její následné rekreační využití, ► situovat hlavní póly a střediska socioekonomického a hospodářského rozvoje zejména v návaznosti na rozvojové osy Severojižní – Pasovská a Písecko – Táborská,

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

► při návrhu rozvoje území zohlednit podmínky stanovené pro KPZ Orlicko

1.2.1.4 Územně analytické podklady Jihočeského kraje

Poslední aktualizace ÚAP Jihočeského kraje je datována k roku 2015. Pro hodnocení území Jihočeského kraje je použita sada indikátorů, rozdělených do 3 pilířů, které jsou individuálně obodovány na stupnici -2 (velmi špatné) až 2 (velmi dobré). Každý pilíř pak obsahuje součet bodů, ze kterých je odvozeno výsledné ohodnocení. Každá obec i ORP je následně ohodnoceno v rámci těchto tří pilířů a je jí přiřazena nová kategorie, dle dosažených hodnot. SO ORP Písek je celkově hodnocen jako jeden z lepších SO ORP v rámci Jihočeského kraje. Ve srovnání s rokem 2015 zůstaly pilíře přibližně ve stejných hodnotách jako v roce 2013.

1.2.1.5 Stav územně plánovací dokumentace

Aktuální stav územně plánovací dokumentace na území ORP Písek zobrazuje následující mapa.

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

Mapa 1.2.2.1 Stav ÚPD ORP Písek ke dni: 31. 12. 2015

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

1.3 Reliéf, horninové prostředí a geologie Správní území ORP Písek se rozkládá v severní části Jihočeského kraje. Z geologického hlediska patří toto území ke dvěma základním předplatformním krystalinickým jednotkám, jež vytvářejí skalní základ – středočeskému plutonu a českému moldanubiku, které je přímým pokračováním šumavského moldanubika. Zatímco středočeský pluton je petrograficky velmi pestrý, ve sledovaném území se jedná především o žuly, různé typy granodioritů a horniny ortorulového typu, české moldanubikum převážně tvoří pararuly a migmatity. Zvětráváním těchto hornin se vytvářejí na většině území hlinitopísčitá eluvia a štěrkovitopísčité zvětraliny. Zvětralinový plášť je překryt vrstvou převážně kvartérních uloženin malé mocnosti, svahovými sedimenty a v okolí vodních toků nivními sedimenty. Z inženýrsko-geologického hlediska se jedná o zeminy málo stlačitelné, únosné, které umožňují zakládaní staveb již v malých hloubkách. Méně únosné zeminy se nacházejí především v údolních nivách, problémy se stabilitou území se mohou vyskytovat v okolí řeky Vltavy z důvodů existence srázů vltavského údolí.

1.3.1 Geologické podmínky pro umisťování staveb a ostatní geologická rizika Problémem při plánování budoucí zástavby může být výskyt poddolovaných a sesuvných území. Před rozhodováním o jejich využití pro zastavitelné a rozvojové plochy je nutno geologickým průzkumem prověřit jejich stabilitu. Rozloha poddolovaných území v jednotlivých obcích je přehledně zobrazena v tabulce 1.3.1.1.

Tabulka 1.3.1.1: Tabulka plošně poddolovaných území (03 Geologické podmínky) Poddolovaná území - plochy Celková Celková Procenta z Obec Název výměra (ha) výměra (ha) území součet 74186,53 103,57 9,85

Bošovice u Čížové-Nová Ves; Čížová 3610,49 10,55 0,29 Nová Ves u Čížové

Písek 1-Kraví Hora; Písek 3- Písek 6323,02 23,39 0,37 Havírky; Písek 5-Jarník

Heřmaň 705,47 Heřmaň 58,48 8,29 Paseky 2517,71 Paseky-Kloboučky 4,68 0,19 Vrcovice 551,61 Vrcovice 2,42 0,44

Záhoří 1471,75 Svatonice-Brložnice 4,05 0,28

průměr 1514,01 2,11 0,2 zdroj: ÚAP, datum: 27. 4. 2016

Poddolované území zobrazené bodem či plochou jsou zakresleny v mapě č. 1.3.2.1. Největší plochu zabírá poddolované území v obci Heřmaň. Celkově se v řešeném území nachází 9 plošných a 23 bodových poddolovaných území. Další možný rizikový jev, sesuvná území (A062), se ve SO ORP Písek nevyskytuje.

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

1.3.2 Těžba nerostných surovin Území SO ORP Písek není bohaté na nerostné suroviny. Na jeho území se nachází především stavební suroviny (stavební kámen, štěrkopísek a cihlářské suroviny), dále kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu, žáruvzdorné a keramické nežáruvzdorné jíly, křemen, vápenec a polymetalické rudy. Mezi největší dobývací prostory patří Kamenné doly v Písku a Jehnědno v Albrechticích nad Vltavou. Tabulka 1.3.2.1 ukazuje zbytek dobývacích prostorů.

Tabulka 1.3.2.1: Dobývací prostory na území SO ORP Písek

(03 Geologické podmínky) Dobývací prostory Celková Celková Procenta Obec Název DP Organizace výměra Surovina výměra (ha) z území (ha) součet 74186,53 103,61 (JL) Jíly - (JO) Albrechtice 3674,18 Jehnědno LB MINERALS, s.r.o. 25,42 0,69 žáruvzdorné nad Vltavou ostatní HASIT Šumavské (VA) Vápenec - vápenice a Horosedly 577,33 Nerestce 7,53 1,3 (VO) vápence omítkárny, s.r.o.; V. ostatní Hydčice Wienerberger (CS) Cihlářská Lety 1393 Lety cihlářský průmysl, 15,83 1,14 surovina a.s.

HASIT Šumavské vápenice a (CS) Cihlářská omítkárny, s.r.o.; V. Lety; surovina;(VA) Nerestce 467,87 Hydčice; 4,97 1,06 Nerestce Vápenec - (VO) Wienerberger vápence ostatní cihlářský průmysl, a.s.

Kámen a písek, (SK) Stavební spol. s r.o.; Český Ostrovec 2057,16 Jistec II 6,18 0,3 kámen - (DK) Krumlov, Linecká drcené kamenivo 277, PSČ 381 01 Kámen a písek, Písek; spol. s r.o.; Český (SK) Stavební Písek, Krumlov; kámen - (DK) Písek 6323,02 místně 34,6 0,55 Wienerberger drcené Kamenné cihlářský průmysl, kamenivo; nóně Doly a.s. KAMENOLOMY ČR (SK) Stavební Kožlí u Předotice 2146,93 s.r.o.; Ostrava - 9,09 0,42 kámen - (DK) Čížové Svinov drcené kamenivo průměr 1514,01 2,11 zdroj: ÚAP, datum: 27. 4. 2016

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

V důsledku přítomnosti ložisek nerostných surovin je na území SO ORP Písek vymezeno šest chráněných ložiskových území (CHLÚ), která slouží k ochraně ložisek před ztížením nebo znemožněním jejich dobývání. Z hlediska surovin se jedná opět o stavební materiály (stavební kámen a cihlářská surovina). Daná CHLÚ jsou uvedena v tabulce níže.

Tabulka 1.3.2.2: Chráněné ložiskové území na území SO ORP Písek (03 Geologické podmínky) Chráněná ložisková území Výměra obce Chráněné lož. Chráněné lož. Obec Surovina (ha) území (ha) území (%) součet 74186,53 173,99 Albrechtice nad Stavební 3674,18 57,42 1,56 Vltavou kámen Stavební Čížová 3610,49 62,58 1,73 kámen Cihlářská Lety 1393 15,83 1,14 surovina Cihlářská Nerestce 467,87 2,92 0,62 surovina Cihlářská Písek 6323,02 5,14 0,08 surovina Stavební Předotice 2146,93 30,11 1,4 kámen průměr 1514,01 3,55 zdroj: ÚAP, datum: 27. 4. 2016 Ložiska nerostných surovin, dobývací prostory, poddolovaných území a CHLÚ ve SO ORP Písek jsou znázorněny v následující mapě.

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

Mapa 1.3.2.1: Vybrané geologické jevy na území SO ORP Písek

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

1.4 Vodní režim Území SO ORP Písek náleží povodí řeky Vltavy, která protíná východní část jeho území. Převážná část správního území ORP leží na levém břehu Vltavy, pouze obce Křenovice, Podolí I., Olešná a Slabčice leží na jejím pravém břehu. Územím dále protéká řada dalších drobných toků, z nichž nejvýznamnější jsou řeka Otava a její severní přítoky Lomnice a Skalice. Jižní částí území protéká řeka Blanice. Významným vodním dílem na řece Vltavě je vodní nádrž Orlík, která tvoří severozápadní hranici území ORP. Dále se zde nachází i větší počet vodních ploch menších rozměrů. Rovněž se v území vyskytují zdroje podzemních vod.

1.4.1 Hydrologické a hydrogeologické podmínky Vodní zdroje podpovrchových vod se nacházejí na celém zájmovém území. Jejich rozsah a výskyt na území SO ORP Písek znárodňuje mapa A 1 v příloze. Vzhledem k tomu, že z geologického hlediska patří území ke krystalinickým jednotkám, území je relativně málo vodnaté. Existující zdroje podzemní vody je možno v omezeném rozsahu využívat pro místní zásobování (vydatnosti převážně v rozsahu 0,5 – 2 l/s). Dle ÚP VÚC Jihočeského kraje byly vyhodnoceny jako významné oblasti vhodné pro soustředěné jímání podzemních vod miocenní a kvartérní uloženiny v povodí Otavy a Blanice. Mezi sedimenty s největší mocností a příznivými filtračními parametry byla zařazena i část území ORP Písek na území obcí (Vodňany) – Milenovice - Protivín, Myšenec – Heřmaň a Ražice - (Sudoměř), jež patří mezi oblasti perspektivního jímání podzemních vod. ZÚR JČK stanovuje v souladu s Plánem hlavních povodí ČR a se Směrným vodohospodářským plánem lokality pro akumulaci povrchových vod jako územní rezervy. Na území ORP Písek byla vymezena územní rezerva pro lokalitu Myslín. Zahrnuje jednak území obce Myslín, dále i k.ú. sídel Boješice a Ohař na území obce Mirovice. ZÚR pro využití dotčených ploch nenavrhují žádné záměry republikového nebo nadmístního významu, které by znemožnily jejich případnou realizaci a totéž ukládá pro navazující ÚPD obcí v uvedených lokalitách. Ochrana jakosti vod je založena na omezování přístupu znečišťujících látek ze zdrojů znečištění do vod a jejich prostředí a na ochraně zdrojů vod cestou prevence. Mezi hlavní zdroje znečištění patří i plošné znečištění vod zemědělskou činností. Na území SO ORP Písek byla rozsáhlá území vymezena jako zranitelná oblast dle nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech a revidována nařízením vlády č.219/2007 Sb. kterým se mění nařízení vlády č. 103/2003 Sb. Na území ORP Písek zabírají zranitelné oblasti 60,8 % území v celkové rozloze cca 45115,7 ha. Jejich podrobný přehled lze nalézt v tabulce A 6 v příloze. Jak ukazuje následující mapa, sledované území je protkáno sítí převážně drobných vodních toků. Jejich celková délka činí 1107,34 km.

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

Mapa 1.4.1.1: Vodní zdroje, vodní toky, vodní plochy a zranitelná území na území SO ORP Písek

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

Na sledovaném území se nachází velké množství převážně menších vodních nádrží o celkové rozloze cca 2 090,7 ha, což představuje zhruba 2,8 % území. Výskyt ploch vodních zdrojů povrchové vody včetně ochranných pásem a jejich podíl na území jednotlivých obcí v rámci ORP Písek uvádí následující tabulka. Tabulka 1.4.1.1: Vodní útvary povrchové vody stojaté včetně ochranných pásem (07 Vodní režim a jeho ochrana) Vodní útvary povrchové vody

Výměra obce Vodní útvar - povrchové vody Procenta z Obec (ha) stojaté (ha) území

součet 74186,53 1029,04 1,39 Albrechtice nad 3674,18 126,23 3,44 Vltavou Čížová 3610,49 29,6 0,82 Kožlí 433,49 83,13 19,18 Nevězice 984,34 30,92 3,14 Olešná 524,6 27,93 5,32 Orlík nad Vltavou 903,69 136,68 15,12 Oslov 1940,93 144,25 7,43 Ostrovec 2057,16 76,28 3,71 Podolí I 896,79 20,41 2,28 Slabčice 1748,11 43,8 2,51 Temešvár 525,99 45,63 8,68 Varvažov 2516,04 157,77 6,27 Vojníkov 1178,53 14,3 1,21 Vráž 738,14 5,33 0,72 Vrcovice 551,61 0,16 0,03 Zvíkovské 437,25 86,62 19,81 Podhradí průměr 1514,01 21 2,03 zdroj: ÚAP, datum: 28. 4. 2016 Nejrozsáhlejší vodní plochou, jež tvoří hranici v daném území, je Orlická přehrada. Byla napuštěna v roce 1963 a je největší nádrží Vltavské kaskády. Délka a vzdutí na Vltavě je 56 km, na Otavě 22 km a na Lomnici 3 km. Nádrž má kaňonovitý charakter se strmými břehy a je poměrně úzká. Maximální objem nádrže je 704 mil. m3, plocha hladiny je 26,4 km2 a maximální hloubka je 71m. Nádrž plní jednak vodohospodářské funkce, protipovodňové i zvyšování průtoků, chov ryb, jednak plní i významnou rekreační funkci. Tato rekreační funkce je však v posledních letech velmi ohrožena kolabolací nádržového sytému Orlické přehrady, která tak „rozkvetla“ nejznámějším projevem eutrofizace (sinicemi). Je obecná shoda, že příčinou současné nevyhovující kvality vody je přísun sloučenin fosforu z jejího povodí. Jedině výrazným snížením přísunu těchto sloučenin je možné do budoucna zlepšit kvalitu vody v Orlické nádrži, což je zakotveno i v zásadách územního rozvoje kraje.

1.4.2 Vodní zdroje – jejich význam a ochrana V rámci Koncepce protipovodňové ochrany na území Jihočeského kraje (2007) byly zařazeny do seznamu obcí nechráněných nebo nedostatečně chráněných obce Horosedly, Kestřany, Mirotice, Mirovice Myslín, Ostrovec, Písek Protivín, Putim, Smetanova Lhota a Žďár. Pro většinu z nich, s výjimkou obcí Putim a Žďár, byla následně navržena, v rámci možností, protipovodňová opatření. Obec Žďár byla zařazena mezi obce, pro něž nebyla navržena

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace opatření z důvodu komplikovanosti možného řešení a nedostatku podkladů. Pro tyto obce se dále navrhuje zpracování samostatné studie. Na území JČK bylo vymezeno 11 obcí jako nechráněné nebo nedostatečně chráněné před povodněmi, které prakticky nelze technickými prostředky ochránit. Do této skupiny patří i obec Putim. U obcí Čimelice, Heřmaň a Varvažov, jež byly původně zařazeny mezi nechráněné, nebo nedostatečně chráněné bylo zjištěno, že jsou zaplavovány pouze extravilánovými vodami nebo jejich ohrožení záplavami vyhovuje cílovému stavu, a proto byly ze seznamu vyřazeny. V rámci protipovodňové koncepce byla vymezena i řada míst, která omezují průtočnost koryt vodních toků a údolních niv. Na území ORP Písek se jedná především o lokality v povodí řeky Blanice, Otavy a Skalice. Příčiny jsou zpravidla nevhodné mostní konstrukce a úpravy břehů a koryta řek. Stávající objekty protipovodňové ochrany uvádí následující tabulka. Tabulka 1.4.2.1: Objekt/zařízení protipovodňové ochrany (07 Vodní režim a jeho ochrana) Objekt/zařízení protipovodňové ochrany Obec Počet prvků POPIS Počet prvků POPIS součet 5 1 Písek 1 Písek-válcový 1 Levý břeh Otavy Písek

Protivín 3 Maletice; Myšenec; Protivín Skály 1 Skály zdroj: ÚAP, datum: 28. 4. 2016

1.4.3 Záplavová území Významným limitem území, který je nutné při rozvoji území respektovat, jsou záplavová území. Ačkoliv vodní toky, protékající územím nepatří k významným s výjimkou Vltavy a Otavy, vzhledem ke způsobu hospodaření a nevhodným zásahům do území v minulých desetiletích, dochází zde opakovaně k záplavám včetně zastavěných částí území, což znamená limity pro využití řady lokalit. Na území SO ORP Písek byla vymezena záplavová území na katastrálním území 34 obcí z celkového počtu 49 o celkové rozloze 3 681,7 ha, což představuje cca 5 % celkové výměry území. Výměry jednotlivých periodicit záplavových území obsahuje následující tabulka. Záplavové území s periodicitou 100 let je zobrazeno na mapě 1.4.3.1. Tabulka 1.4.3.1: Záplavová území na správním území ORP Písek

(07 Vodní režim a jeho ochrana) Záplavové území Celková Q 005 Procenta z Q 050 Procenta z Q 100 Procenta z výměra ORP (ha) území ORP (ha) území ORP (ha) území ORP (ha) 74186,53 1616,44 2,18 2424,23 3,27 3681,71 4,96 zdroj: ÚAP, datum: 28. 4. 2016

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

Mapa 1.4.3.1: Záplavové území s periodicitou 100 let

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

Sumace jevů A051 a A053 za dané území je zpracována v následující tabulce.

Tabulka 1.4.3.2: Aktivní zóna záplavového území a území zvláštní povodně pod vodním dílem na správním území ORP Písek (07 Vodní režim a jeho ochrana) Aktivní zóna ZÚ a územní zvláštní povodně Celková výměra Aktivní zóna zápl. Procenta Území zvláštní Procenta z ORP (ha) území (ha) z území povodně pod vodním území dílem (ha)

74186,53 1951 2,63 3418,31 4,61

1.5 Hygiena životního prostředí Předmětem hodnocení hygieny životního prostředí je hodnocení kvality jednotlivých složek životního prostředí v daném území, případně negativních faktorů, které ovlivňují nebo mohou ovlivňovat zdraví obyvatelstva a stabilitu ekosystémů v území. Mezi hlavní charakteristiky patří především zdroje znečišťování a kvalita ovzduší, rozsah znehodnocení půd ve formě starých zátěží a kontaminovaných ploch, produkce a způsob nakládání s odpady, případně další faktory s možnými negativními dopady na životní prostředí. Výskyt vybraných jevů na území SO ORP Písek ilustruje mapa 1.5.2.1

1.5.1 Kvalita ovzduší Ovzduší na převážné části území SO ORP Písek je relativně dobré s výjimkou překračování imisních limitů přízemního ozónu O3, které je škodlivé pro zdraví obyvatel na celém území, což platí i pro většinu území ČR a JČK. Horší situace je ve městě Písek, kde jsou překračovány nejen imisní limity pro přízemní ozón (O3), ale i limity pro ochranu lidského zdraví, bez zahrnutí přízemního ozónu. Přesněji byly překročeny limity pro roční průměry benzo(a)pyrenu. Stejně jako v roce 2014 nebyly překračovány limity pro ochranu ekosystémů a vegetace. K nadměrnému znečištění ovzduší dochází rovněž v důsledku rostoucí intenzity dopravy na páteřních komunikacích, ale i silnicích II. třídy zejména v případě, že komunikace prochází zastavěným územím.

1.5.2 Staré zátěže, odpady a odpadové hospodářství, brownfields Nepříznivá situace je z hlediska výskytu starých zátěží a kontaminovaných ploch. Ačkoliv nepatří z hlediska rozsahu a rizik pro prostředí k nejzávažnějším, na území 34 obcí se nachází celkem 88 starých zátěží. Obzvláště v obcích Písek a Protivín je velký počet starých zátěží, konkrétně 13 a 10.

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

Tabulka 1.5.2.1: Staré zátěže území a kontaminované plochy (10 Hygiena prostředí, ochrana území) Staré zátěže v území a kontaminované plochy Počet Obec Název prvků ORP Písek 88 Albrechtice nad skládka Chřešťovice; skládka Jehnědno; skládka 4 Vltavou Údraž; V Jamách Čimelice ACHP Krsice; Čimelice 2 Čížová skládka Bošovice 1 skládka Oldřichov; skládka Velké Nepodřice; V Dobev 3 Pískovně Dolní Novosedly; Serpentýny nad Ptáčkovnou; Dolní Novosedly 4 skládka Horní Novosedly; V Chrastinách Drhovle Chlaponice; skládka Dubí Hora; Vojenský Prostor 3 Horosedly skládka Haj 1 K Sudoměři; Nepovolená skládka; skládka Kestřany 5 Kestřany Kluky skládka Kluky 1 Králova Lhota skládka Probulov 1 Lety Lety- býv.sklad agrochemikálií; U Cihelny 2 Mirotice skládka Lučkovice; Ve Chvalkově 2 Očeraz; skládka Plíškovice; Slomínek; Za Tratí nad Mirovice 4 Kuchařovým Mlýnem Mišovice skládka Slavkovická Hora 1 Myslín skládka Myslín 1 Orlík nad Vltavou U Žďákovského mostu 1 Ostrovec Ouverka; skládka Dolní Ostrovec 2 Paseky skládka Paseky; skládka Tálín 2 E.ON Distribuce, a.s. Písek; Kalová pole; Kovošrot a.s. Písek; MOTOR Písek; Písek, obalovna; Ptáčkovna; skládka Nový Dvůr; skládka Písek; Písek 13 skládka Písek-Nad cihelnou; skládka Písek-Václ. předměstí; skládka Smrkovice; VUSS Purkratice autopark Podolí I JČDZ a.s. Podolí I; skládka Podolí 2 Kukle; Na Vrchu; skládka Krč; skládka Maletice; Protivín skládka Myšenec; skládka Protivín; U Zastávky 10 ČSD;ZEKO Protivín Předotice Na Babě 1 Putim Rozehřívárna živic; skládka Putim 2 Rakovice skládka Rakovice 1 Ražice skládka Ražice; Šálků Pískovna 3 Skály skládka Skály 1 Slabčice skládka Nemějice; skládka Olešná 2 Tálín skládka Kukle 1 Temešvár skládka Temešvár 2 Varvažov skládka Zbonín 1 Vlastec Pod stanicí ČSD 1

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

Vrcovice Ptáčkovna - nově rekultivovaná; skládka Vrcovice 2 skládka Kasina Hora; skládka Pazderna; skládka Záhoří 5 Svatonice; skládka Temešvár; Temešvár Zvíkovské Podhradí U Mostu přes Otavu 1 průměr obce v ORP 1,8 Písek zdroj: ÚAP, datum: 2.5.2016

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

Mapa 1.5.2.1: Hygiena životního prostředí na území SO ORP Písek

Plochy znehodnoceného území k obnově nebo opětovnému využití na území SO ORP Písek zabírají cca 86,34 ha, což představuje 0,116 % území.

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

Na daném území se rovněž vyskytuje 14 starých důlních děl, z toho 12 na území města Písek a zbývající dvě na území obcí Nevězice a Mirovice. Rozsah poddolovaného území činí cca 103 ha, tj. 0,139 % území. Dalším faktorem, který může negativně ovlivnit hygienu prostředí je oblast tvorby a způsob nakládání s odpady. Jejich řešení je povinností a v kompetenci původců odpadů. Základním nástrojem pro řešení problematiky odpadového hospodářství je na úrovni kraje Plán odpadového hospodářství, jenž stanoví cíle v této oblasti v souladu s republikovými cíli. Mezi tyto cíle se řadí i zvyšování podílu separovaného sběru odpadů jako předpokladu jejich dalšího využití. V daném území se nachází celkem 39 zařízení k likvidaci nebezpečného odpadu, sběr a skladování a využívání odpadů. uvedená v tabulce A 11 v příloze. Dále se na území ORP Písek nacházejí dvě skládky. Pozitivní je, že kapacita pro skládkování je dostačující pro příští desetiletí.

1.5.3 Hlukové zátěže Zvyšování intenzity dopravy na hlavních dopravních tepnách vede k překračování hlukových limitů ve městech a obcích. Na daném území se sice vyskytuje letiště (Písek-Krašovice), ale slouží především pouze pro leteckou turistiku a letecké sporty a tak se zde nevyskytuje žádné ochranné pásmo letiště a toto letiště nepůsobí jako výrazný zdroj hluku pro své okolí.

Počet osob a zařízení v jednotlivých hlukových pásmech na silnici I/20 a I/4 Kód obce 549 568 562 157 549 339 562 068 549 584 549 321 509 621 549 347 549 380 549 363 549 240 549 771 598 861 Název obce Lety Nerestce Čimelice Rakovice Mirotice Cerhonice Předotice Čížová Drhovle Dobev Písek Protivín Žďár Číslo úseku 74 74 74 74 74 74 75 75 75 75 75 75 75 Počet oby v atel obce 259 108 977 219 1 197 136 502 1 072 525 866 29 641 4 931 242 Počet osob v pásmu 50-54 dB (den) 31 42 374 11 726 1 0 45 0 53 8 120 1 530 13 Počet osob v pásmu 55-59 dB (den) 6 15 198 15 214 0 3 0 48 0 2 978 840 0 Počet osob v pásmu 60-64 dB (den) 0 0 65 6 16 0 0 0 28 0 1 194 250 0 Počet osob v pásmu 65-69 dB (den) 0 0 32 0 0 0 0 0 2 0 516 51 0 Počet osob v pásmu 70-74 dB (den) 0 0 101 9 0 0 0 0 0 0 1 767 3 0 Počet osob v pásmu nad 75 dB (den) 0 0 11 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Stav by pro by dlení v pásmu 50-54 dB (den) 8 16 77 3 162 1 0 19 0 20 860 294 4 Stav by pro by dlení v pásmu 55-59 dB (den) 4 4 51 3 56 0 1 0 21 0 423 166 0 Stav by pro by dlení v pásmu 60-64 dB (den) 0 0 23 1 5 0 0 0 10 0 127 56 0 Stav by pro by dlení v pásmu 65-69 dB (den) 0 0 12 0 0 0 0 0 1 0 40 16 0 Stav by pro by dlení v pásmu 70-74 dB (den) 0 0 29 3 0 0 0 0 0 0 133 1 0 Stav by pro by dlení v pásmu nad 75 dB (den) 0 0 4 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Školská zařízení v pásmu 50-54 dB (den) 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 10 0 0 Školská zařízení v pásmu 55-59 dB (den) 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 3 1 0 Školská zařízení v pásmu 60-64 dB (den) 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 2 0 Školská zařízení v pásmu 65-69 dB (den) 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 Školská zařízení v pásmu 70-74 dB (den) 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 Školská zařízení v pásmu nad 75 dB (den) 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Zdrav otnická zařízení v pásmu 50-54 dB (den) 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 Zdrav otnická zařízení v pásmu 55-59 dB (den) 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 Zdrav otnická zařízení v pásmu 60-64 dB (den) 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Zdrav otnická zařízení v pásmu 65-69 dB (den) 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Zdrav otnická zařízení v pásmu 70-74 dB (den) 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Zdrav otnická zařízení v pásmu nad 75 dB (den) 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

1.6 Ochrana přírody a krajiny

1.6.1 Krajina Koeficient ekologické stability se počítá jako podíl výměr druhů pozemků v daném území. V čitateli tohoto podílu je součet výměr chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů, trvalých travních porostů, lesní půdy a vodních ploch. Ve jmenovateli podílu je součet výměr orné půdy, zastavěných ploch a ostatních ploch (metodika používaná ČSÚ). Největší koeficient ekologické stability byl v roce 2016 u obce Paseky (5,5), mezi další obce s vysokou hodnotou KES v roce 2016 patří Zvíkovské Podhradí, Temešvár a Varvažov. O těchto obcích můžeme říci, že mají přírodní a přírodě blízkou krajinu s výraznou převahou ekologicky stabilních struktur a nízkou intenzitou využívání krajiny člověkem. Naopak nejnižších hodnot KES dlouhodobě dosahují obce Horosedly, Nerestce, Mirovice a Vlastec. Ve sledovaných letech nedošlo v SO ORP Písek k žádným výrazným změnám v koeficientu ekologické stability, ve všech letech byla hodnota KES 1,3. Kompletní tabulka KES je uvedena v příloze (tabulka A 1). Níže je k nahlédnutí mapa hodnot KES na území SO ORP Písek.

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

Mapa 1.6.1.1: Koeficient ekologické stability na území SO ORP Písek

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

1.6.2 Přírodní potenciál území a jeho ochrana Území SO ORP Písek se řadí k oblastem dlouhodobě ovlivňovaným lidskou činností. Přesto se zde nachází řada menších lokalit, jež jsou významné pro ekologickou stabilitu území a často i specifické (např. povodí Otavy, Blanice) a ojedinělé. Jejich zachování proto patří mezi priority územního plánování a je zajišťováno různými formami ochrany.

Tabulka 1.6.2.1: Maloplošná zvláště chráněná území (02 - Přírodní hodnoty) Maloplošná území Celková výměra Procenta z OBEC Název (ha) území průměr ORP v

kraji součet 349,63 17,9 Boudy přírodní památka (PP) 0,95 0,09 Čimelice přírodní památka (PP) 1,62 0,16 Čížová přírodní rezervace (PR) 78,86 2,18 Drhovle přírodní památka (PP) 2,44 0,11 Horosedly přírodní památka (PP) 3,16 0,55 národní přírodní rezervace (NPR); přírodní Kestřany 142,95 7,11 památka (PP) Nerestce přírodní památka (PP) 2,08 0,45 Oslov přírodní rezervace (PR) 13,09 0,67 přírodní památka (PP); přírodní rezervace Ostrovec 17,25 0,84 (PR) Protivín přírodní památka (PP) 16,09 0,26 Putim národní přírodní rezervace (NPR) 2,42 0,23 národní přírodní rezervace (NPR); přírodní Ražice 32,9 3,07 památka (PP) Skály přírodní památka (PP) 12,8 0,72 Smetanova Lhota přírodní památka (PP) 2,85 0,22 Varvažov přírodní památka (PP) 2,9 0,12 Vojníkov přírodní památka (PP) 1,78 0,15 Vráž přírodní rezervace (PR) 0,14 0,02 Žďár přírodní památka (PP) 15,35 0,96 průměr 7,14 0,37 průměr obce v

kraji zdroj: ÚAP, datum: 1.9.2016

Zvlášť chráněná území zahrnují velkoplošná zvláště chráněná území, kam patří národní parky (NP) a chráněné krajinné oblasti (CHKO). Mezi maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) náleží národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Škálu zvlášť chráněných území rozšířila soustava NATURA 2000. Je to soustava chráněných území na území států EU. Tvoří ji ptačí oblasti (PO) a evropsky významné lokality (EVL). Na území SO ORP Písek se nenachází velkoplošná zvlášť chráněná území ani CHKO. Nalézají se zde však některé maloplošné zvlášť chráněné lokality. Spadají k nim národní přírodní rezervace Řežabinec a Řežabinecké tůně na území obcí Kestřany, Putim a Ražice. Dále sem patří lokality vymezené v rámci evropské soustavy NATURA 2000, jež zahrnují evropsky významné lokality a ptačí oblasti. Další významnou součástí ochrany přírody a

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace krajiny na správním území ORP Písek je přírodní park, jenž byl vyhlášen jako klidová zóna v oblasti Píseckých hor. Mapa zvláště chráněných území, přírodních parků a lokalit soustavy NATURA 2000 je zobrazena níže.

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

Mapa 1.6.2.1: Přírodní parky a NATURA 2000 – ptačí oblasti a evropsky významné lokality

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

V rámci obecně chráněných území přírody a krajiny jsou vymezeny plochy a koridory územního systému ekologické stability, jež zahrnují skladebné části nadregionálního a regionálního ÚSES. Na území ORP Písek se nalézají v rámci ZÚR JČK nadregionální biokoridory (NRBK) a biocentra (NRBC) a regionální biokoridory (RBK) a biocentra (RBC) a lokality s výskytem chráněných rostlin a živočichů. V rámci SO ORP je celková rozloha kompletního ÚSES 14842,96 ha, což tvoří přibližně 20 % území SO ORP. Na mapě níže je znázorněno celkové rozložení jednotlivých prvků ÚSES.

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

Mapa 1.6.2.2: Územní systém ekologické stability na území SO ORP Písek

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

1.7 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa

1.7.1 Zemědělský půdní fond Zemědělství se v SO ORP Písek řadí mezi tradiční hospodářská odvětví, a proto podíl orné půdy na celkové výměře území a jeho vývoj patří k významným sledovaným charakteristikám. Rozloha orné půdy se v SO ORP Písek neustále mírně snižuje, podíl orné půdy na celkové rozloze území v roce 2010 byl 41,5 % a v roce 2013 2015 již pouze 41,2 41,1 %. Nejvýraznější byl úbytek orné půdy u obce Slabčice, ze 41,3 % v roce 2010 na 33,4 % v roce 2013. V absolutních číslech se jednalo o úbytek 138 ha orné půdy. Největší podíl orné půdy na celkové rozloze mají obce Nerestce, Mirovice a Horosedly, kde se jedná o více než 70 % rozlohy. Nejvíce hektarů orné půdy je na území obce Protivín (2 909 ha). Nejmenší podíl orné půdy na celkové rozloze je v obcích Zvíkovské Podhradí (10,6 %) a Kožlí (11,5 %).

Tabulka 1.7.1.1: Rozloha orné půdy a její změna v obcích SO ORP Písek v období 2010 – 2015

Obec Orná půda Podíl orné půdy z celkové plochy obce V % 2012 2014 2015 2012 2014 2015 Albrechtice nad Vltavou 1548,4 1546,5 1546,644 42,2 42,1 42,1 Boudy 384,0 383,8 383,783 38,4 38,3 38,3 Cerhonice 505,8 505,8 505,5335 53,2 53,2 53,2 Čimelice 507,7 507,6 507,6221 49,3 49,3 49,3 Čížová 1115,0 1112,2 1112,216 30,9 30,8 30,8 Dobev 994,8 994,6 994,2641 46,8 46,7 46,7 Dolní Novosedly 532,9 533,0 533,0359 62,6 62,6 62,6 Drhovle 1223,1 1223,0 1222,989 52,5 52,5 52,5 Heřmaň 310,5 310,3 310,1259 44,0 44,0 44,0 Horosedly 405,8 405,2 405,2061 70,3 70,2 70,2 Kestřany 853,6 853,4 853,4923 42,5 42,5 42,5 Kluky 796,8 796,7 797,0656 58,5 58,5 58,6 Kožlí 50,2 50,2 50,209 11,6 11,6 11,6 Králova Lhota 528,0 507,9 507,9346 48,8 47,0 47,0 Křenovice 312,6 312,3 312,255 51,2 51,1 51,1 Lety 650,6 650,6 650,4906 46,8 46,8 46,7 Minice 187,9 187,9 187,9106 53,7 53,7 53,8 Mirotice 1329,8 1327,9 1291,851 51,9 51,9 50,5 Mirovice 1560,2 1560,2 1560,245 70,8 70,8 70,8 Mišovice 841,3 833,5 833,5395 56,8 56,3 56,3 Myslín 261,2 261,2 261,1529 62,9 62,9 62,9 Nerestce 334,0 334,0 333,9516 71,4 71,4 71,4 Nevězice 464,7 464,7 464,6783 47,2 47,2 47,2 Olešná 273,0 273,0 272,9514 52,0 52,0 52,0 Orlík nad Vltavou 145,4 144,8 144,8034 16,1 16,0 16,0 Oslov 705,6 706,2 706,3741 36,4 36,4 36,4 Ostrovec 442,6 441,7 441,7351 21,5 21,5 21,5 Paseky 328,0 328,0 328,0322 13,0 13,0 13,0 Písek 1523,6 1522,0 1517,959 24,1 24,1 24,0 Podolí I 214,2 210,1 210,1453 23,9 23,5 23,5 Probulov 220,1 220,3 220,3321 63,2 63,3 63,3 Protivín 2909,4 2901,6 2901,209 47,3 47,2 47,2

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

Předotice 1063,5 1056,6 1056,081 49,6 49,3 49,2 Putim 433,8 432,2 431,4925 41,7 41,5 41,4 Rakovice 562,5 562,5 562,548 53,7 53,7 53,7 Ražice 635,4 635,4 635,3517 59,3 59,3 59,3 Skály 760,1 760,1 760,0942 42,8 42,8 42,8 Slabčice 583,8 583,6 583,5927 33,4 33,4 33,4 Smetanova Lhota 558,1 557,2 557,162 42,8 42,7 42,7 Tálín 190,6 190,6 190,589 45,5 45,5 45,5 Temešvár 75,9 75,8 75,8404 14,4 14,4 14,4 Varvažov 417,6 418,0 417,8632 16,6 16,6 16,6 Vlastec 515,6 515,5 515,3957 68,7 68,7 68,7 Vojníkov 350,3 350,3 350,3269 29,7 29,7 29,7 Vráž 194,8 194,8 194,8134 26,4 26,4 26,4 Vrcovice 271,6 271,1 271,1297 49,2 49,2 49,2 Záhoří 980,6 980,3 980,2657 66,6 66,6 66,6 Zvíkovské Podhradí 46,5 46,5 46,4387 10,6 10,6 10,6 Žďár 501,0 501,0 500,9684 31,4 31,4 31,4 Zdroj dat: ČSÚ; Data aktuální k 1.1. daného roku Co se týče kvality půdy na území ORP, neřadí se k bonitně nejcennějším půdám, což ilustruje následující tabulka a mapa, kdy podíl půdy nejcennější v 1. třídě ochrany je pouhých 3,1 %, naopak nejvyšší zastoupení nastává u 3. třídy ochrany, tedy půd s převážně průměrnou produkční schopností (28 %).

Tabulka 1.7.1.2: Bonitované půdně ekologické jednotky

Třída ochrany Výměra [ha] Podíl na celkovém území [%]

1. 2264 3,1 2. 9422 12,7 3. 20766 28 4. 4996 6,7 5. 10807 14,6 Zdroj: Datový model ÚAP Písek 2016

Situaci rozložení jednotlivých tříd ochrany znázorňuje následující mapa. Bonitně nejcennější půdy 1. třídy jsou převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. Půdy 1. třídy se nacházejí pouze v blízkosti vodních toků, kde není problém s jejich zavlažováním. Často jsou obklopeny půdami z 2. třídy ochrany s nadprůměrnou produkční schopností. Většinu území však tvoří půdy z 3. – 5. třídy s průměrnou až podprůměrnou produkční schopností.

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

Mapa 1.7.1.1: Bonitované půdně ekologické jednotky na území SO ORP Písek

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

Významnou charakteristikou způsobu využití území (a rovněž složkou ovlivňující výši KES) je podíl zastavěných ploch na celkové ploše daného území. Od roku 2010 do roku 2015 se tento podíl v SO ORP Písek nezměnil a stále zůstává na 1,4 % zastavěného území z celkové výměry. V roce 2015 bylo na území SO ORP Písek 1 047 ha zastavěných ploch, od roku 2010 se tato rozloha zvětšila o 8 ha, což, ale nemělo výraznější vliv na podílu na celkové výměře správního obvodu. Nejvíce zastavěných ploch je na území obce Písek (236,4 ha), kde je i největší podíl na celkové výměře a nejméně v obci Kožlí (2,4 ha).

Tabulka 1.7.1.3: Podíl zastavěného území v obcích SO ORP Písek v letech 2010 - 2015 Podíl zastavěného Zastavěné území [ha] území z celkové výměry Obec [%] 2010 2012 2013 2015 2010 2012 2013 2015 Albrechtice nad Vltavou 37,2 37,3 37 37,2 1 1 1 1,0 Boudy 8,1 8,1 8 8,2 0,8 0,8 0,8 0,8 Cerhonice 11,3 11,3 11 11,1 1,2 1,2 1,2 1,2 Čimelice 27,7 28,6 29 28,7 2,7 2,8 2,8 2,8 Čížová 32,2 32,4 32 32,6 0,9 0,9 0,9 0,9 Dobev 24,7 24,9 25 25,0 1,2 1,2 1,2 1,2 Dolní Novosedly 14,2 14,2 14 14,4 1,7 1,7 1,6 1,7 Drhovle 26,5 27 27 27,4 1,1 1,2 1,2 1,2 Heřmaň 9,7 9,6 10 9,6 1,4 1,4 1,4 1,4 Horosedly 7,6 7,5 7 7,5 1,3 1,3 1,2 1,3 Kestřany 24,2 24,3 25 24,7 1,2 1,2 1,2 1,2 Kluky 23,9 24 24 24,0 1,8 1,8 1,8 1,8 Kožlí 2,4 2,4 2 2,4 0,6 0,6 0,5 0,6 Králova Lhota 13,2 13,3 13 13,1 1,2 1,2 1,2 1,2 Křenovice 7,9 7,9 8 7,8 1,3 1,3 1,3 1,3 Lety 17,3 17 17 17,2 1,2 1,2 1,2 1,2 Minice 2,8 2,8 3 2,8 0,8 0,8 0,9 0,8 Mirotice 38,3 37,9 38 38,0 1,5 1,5 1,5 1,5 Mirovice 41 41,2 41 41,2 1,9 1,9 1,9 1,9 Mišovice 17,5 17,5 18 17,4 1,2 1,2 1,2 1,2 Myslín 7 7 7 7,0 1,7 1,7 1,7 1,7 Nerestce 6,5 6,5 7 6,5 1,4 1,4 1,5 1,4 Nevězice 10,3 10,3 10 10,2 1 1 1 1,0 Olešná 6,6 6,7 7 6,7 1,3 1,3 1,3 1,3 Orlík nad Vltavou 9,8 9,9 10 10,0 1,1 1,1 1,1 1,1 Oslov 14,4 14,4 15 14,5 0,7 0,7 0,8 0,7 Ostrovec 17,9 17,9 18 17,8 0,9 0,9 0,9 0,9 Paseky 8 8 8 8,0 0,3 0,3 0,3 0,3 Písek 231,2 232,4 235 236,4 3,7 3,7 3,7 3,7 Podolí I 11,6 11,7 12 12,0 1,3 1,3 1,3 1,3 Probulov 4,7 4,7 5 4,8 1,4 1,4 1,4 1,4

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

Protivín 105 105,1 105 105,8 1,7 1,7 1,7 1,7 Předotice 25,5 25,6 26 25,6 1,2 1,2 1,2 1,2 Putim 14,2 14,2 14 14,3 1,4 1,4 1,3 1,4 Rakovice 14 14 14 14,0 1,3 1,3 1,3 1,3 Ražice 16,3 16,3 16 16,4 1,5 1,5 1,5 1,5 Skály 14,9 14,9 15 15,0 0,8 0,8 0,8 0,8 Slabčice 18,7 18,8 19 18,6 1,1 1,1 1,1 1,1 Smetanova Lhota 15 15 15 15,0 1,2 1,2 1,1 1,2 Tálín 7,6 7,6 8 8,0 1,8 1,8 1,9 1,9 Temešvár 3,8 3,8 4 3,8 0,7 0,7 0,8 0,7 Varvažov 15,2 15,2 15 15,1 0,6 0,6 0,6 0,6 Vlastec 9,6 9,6 9 9,5 1,3 1,3 1,2 1,3 Vojníkov 7,9 7,9 8 7,9 0,7 0,7 0,7 0,7 Vráž 7,7 7,7 8 7,7 1 1 1,1 1,0 Vrcovice 7 7,1 7 7,3 1,3 1,3 1,3 1,3 Záhoří 22,2 22,2 22 22,2 1,5 1,5 1,5 1,5 Zvíkovské Podhradí 4,8 4,8 5 4,9 1,1 1,1 1,1 1,1 Žďár 11,9 11,9 12 12,0 0,7 0,7 0,8 0,7 SO ORP Písek 1039 1041 1045 1047 1,4 1,4 1,4 1,4 Zdroj dat: ČSÚ; Data aktuální k 1.1. daného roku

1.7.2 Pozemky určené k plnění funkcí lesa Lesní porosty na území SO ORP Písek představují jeho významný přírodní zdroj. Ve srovnání s průměrnou lesnatostí JČK (jež je vyšší než průměr ČR), patří jeho lesnatost k nadprůměrným (40,4 % území). Rozsáhlé lesnaté oblasti na území Píseckých hor a ve střední části území patří mezi lesní ekosystémy, které mají vysokou ekologickou stabilitu (lesy přirozené a přírodě blízké). V roce 2016 (údaje z ÚAP červen 2016) činil podíl lesní půdy na celkové výměře území v SO ORP Písek 40,5 %. Největší podíl lesní půdy na celkové výměře obce je v Pasekách (81,9 %), zároveň se jedná o obec s druhou největší rozlohou lesů v ORP, nejvíce jich je v obci Písek. Nejmenší podíl na celkové výměře mají lesní půdy v obcích Nerestce, kde tvoří pouhých 6 % celkové rozlohy. Kompletní tabulka je k nahlédnutí v příloze (tabulka A2). Ačkoliv na území SO ORP Písek lesní porosty převážně spadají do kategorie lesů hospodářských (23 233,6 ha), důležitá je i jejich funkce ochranná (152,2 ha), jež však zabírá minimální plochu a také funkce mimoprodukční u lesů zvláštního určení. Přesné rozlohy kategorie lesů uvádí následující tabulka. Tabulka 1.7.2.1: Kategorie lesů na území SO ORP Písek Výměra SO Les hospodářský Les ochranný Les zvláštního určení ORP [ha] Výměra [ha] (%) Výměra [ha] (%) Výměra [ha] (%) SO ORP 74 183,70 23 233,56 31,32 152,23 0,21 6 650,19 8,96 Celkem Zdroj: Datový model ÚAP Písek 2016

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

1.8 Technická infrastruktura

Kvalita technické infrastruktury je důležitým kritériem rozvoje území a její prvky významně zasahují do života celé společnosti. SO ORP Písek má zájem na tom, aby bylo na území dosaženo takového stavu, kdy bude zabezpečeno odpovídající napojení (obyvatelstva, průmyslových a zemědělských podniků nacházejících se na obvodu) na všechny inženýrské sítě. Napojení technické infrastruktury však musí respektovat územní omezení a požadavky, které klade koncepce udržitelného rozvoje na další rozvoj SO ORP Písek. Technická infrastruktura zahrnuje vedení, stavby a s nimi provozně související zařízení technického vybavení, jako jsou vodovody, vodojemy, kanalizace, ČOV, stavby a zařízení pro nakládání s odpady, trafostanice, energetické vedení, komunikační vedení veřejné komunikační sítě, elektronické komunikační zařízení veřejné komunikační sítě a produktovody. Mapa 1.8.1 přehledně ilustruje rozmístění základních sítí na území SO ORP Písek.

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

Mapa 1.8.1: Vodovodní, kanalizační, plynovodní a teplovodní síť na území SO ORP Písek

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

1.8.1 Zásobování pitnou vodou V rámci SO ORP Písek je zásobování obyvatel pitnou vodou zajištěno Vodárenskou soustavou Jižní Čechy a individuálním odběrem z domovních studní a vrtů. Zdrojem vody pro Vodárenskou soustavu Jižní Čechy je vodárenská nádrž Římov zajišťující trvalý minimální průtok v toku pod přehradou v množství 650 1 500 l/s a vrt Vidov 40 l/s. V rámci zásobování pitnou vodou na území JČK je úloha této soustavy nezastupitelná. Dalším významným zdrojem pitné vody pro několik obcí na území JČK je Vodárenská soustava Dolní Bukovsko. Město Písek má dva zdroje pitné vody. Vedle přivaděče z nádrže Římov má vlastní úpravnu vody na řece Otavě. Voda z obou zdrojů se míchá, ale jak úpravna, tak Římov mohou zásobovat Písek samostatně. Vlastní úpravnu vody chce město zachovat i do budoucna jako záložní zdroj vody, i když pokrytí města Písek vodou z Římova je 100%, úpravna však musí projít rekonstrukcí. Nová úpravna vody by měla být dokončena v roce 2018. Napojení obcí v SO ORP Písek na veřejnou vodovodní síť je následující Podíl obyvatel v obydlených bytech napojených na vodovod je následující: Albrechtice nad Vltavou (90 99 %), Boudy (98 %) Čimelice (50 99 %), Čížová (95 99 %), Dobev (70 %), Drhovle (70 % domácností), Horosedly (95 100 %), Heřmaň (90 98 %), Kestřany (95 98 % - odběr 85 % domácností), Kluky (95 98 %) Králova Lhota (místní část Laziště 20 %), Lety (5 98,6 %), Mirotice (80 99 %), Mirovice (100 %), Nevězice (100 %), Olešná (25 96 %), Orlík nad Vltavou (místní část Staré Sedlo 70 %), Oslov (100 % - i místní část Svatá Anna), Ostrovec (70 99 % - i místní části Dolní Ostrovec a Horní Ostrovec), Paseky (94 100 %), Písek (100 %), Podolí I (98 99 %), Protivín (100 %), Putim (100 %), Ražice (100 %), Skály (80 98 %), Slabčice (30 99 %), Tálín (napojeno je 85 100 % domácností), Temešvár (90 100 %), Vlastec (9099 %), Vráž (7298 % - Stará Vráž), Záhoří (7598 %), Zvíkovské Podhradí (100 %) a Žďár (9099 %). Obce nenapojené na veřejnou vodovodní síť mají zajištěn odběr vody z domovních studní. Kvalita vody není však vyhovující z důvodu vysokých koncentrací dusičnanů a manganu. Vyskytují se také lokální problémy se zajištěním dostatečného zdroje pitné vody v období sucha, problémy uvádí následující obce: Lety, Nerestce, Ražice, Smetanova Lhota a Zvíkovské Podhradí. Dle ZÚR Jihočeského kraje (2011) byly vymezeny koridory a plochy pro záměry veřejné technické infrastruktury v oblasti vodohospodářské: V16 Vodovod Albrechtice nad Vltavou – záměr napojení sídel Chřešťovice, Jehnědno, Údražské Chalupy, Údraž na vodovod v Albrechticích nad Vltavou, vymezeno koridorem podél silnice II/138, šíře koridoru 100m. Vodovodní síť včetně příslušných zařízení je vyobrazena na mapě níže.

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

Mapa 1.8.1.1: Vodovodní síť na území SO ORP Písek

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

1.8.2 Odvádění a zneškodňování odpadních vod Problematika odkanalizování a čištění odpadních vod je složitá. Odpadní vody v obcích jsou odváděny do kanalizační sítě (dále na ČOV), popř. zachycovány v bezodtokových jímkách a dále jsou likvidovány. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků, popř. jednotnou kanalizační sítí. Často jsou starší kanalizační systémy jednotné, nověji budované kanalizace v obcích jsou většinou pouze pro splaškové odpadní vody, někde podle konfigurace terénu je i tlaková kanalizace (obec Putim). Jednotná kanalizace je zavedena téměř ve všech obcích SO ORP Písek. kromě obcí Králova Lhota a Zvíkovské Podhradí. ČOV jsou vybudovány v obcích Boudy, Čimelice, Čížová, Dobev (kromě Nepodřice je napojeno cca 120 domácností), Drhovle (pouze v domově pro seniory), Heřmaň, Kestřany, Mirotice, Mirovice, Olešná, Orlík nad Vltavou, Oslov, Paseky, Písek, Podolí I (kořenová), Protivín, Předotice (kořenová), Putim, Smetanova Lhota a Zvíkovské Podhradí (zkušební provoz). Obci Kožlí byl vypracován projekt pro vybudování ČOV a nyní žádá o stavební povolení. Zahájení výstavby je závislé na získání dotace. Obec Orlík nad Vltavou uvažuje o výstavbě centrální ČOV. Kanalizační síť včetně ČOV na území SO ORP Písek je k nahlédnutí na mapě uvedené níže.

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

Mapa 1.8.2.1: Kanalizační síť na území SO ORP Písek

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

1.8.3 Zásobování plynem V rámci SO ORP Písek jsou plynem zásobovány obce Boudy (60 %), Cerhonice (15%), Čimelice (40 %), Čížová (80 %), Drhovle (90 %), Horosedly (40 %), Mirotice, Mirovice (80 %), Písek (53,2 %), Předotice (40 %), Putim (100 %), Rakovice (40 %), Smetanova Lhota (70 %), Temešvár (90 %), Vráž (100 %), Vrcovice (75 %) a Záhoří (40 %). Obce, které nemají zavedený plyn, ani do budoucna neuvažují o napojení, z ekonomického hlediska se plyn obyvatelům nevyplatí. Výjimku tvoří obec Olešná, kde občané o zavedení plynu zájem mají. Návrh nového ÚP obce počítá s prověřením možného napojení na plyn. V ZÚR JČK (2011) byl vymezen koridor pro záměry technické infrastruktury nadmístního významu v oblasti zásobování plynem: Ep3 VTL plynovod Strakonice – Písek, záměr funkčního propojení dvou větví vysokotlakých plynovodů, s odbočením a regulační stanicí ve Štěkni. Vymezeno koridorem šíře 200 m. Celková délka všech plynovodů SO ORP Písek činí 348,5 447,3 km. Délka plynovodů v obcích na území SO ORP Písek

Délka plynovodů (km) Obec 2010 2012 2014 2016 Boudy 4,9 4,9 4,9 4,9 Cerhonice 3,1 3,1 3,1 4,3 Čimelice 13,7 13,7 13,7 16,7 Čížová 32,8 32,8 32,8 32,8 Dobev 6,0 5,9 5,9 8,6 Drhovle 15,4 15,4 15,4 15,4 Heřmaň 2,4 2,5 2,4 2,7 Horosedly 5,3 5,2 5,1 5,1 Kestřany 17,2 17,1 17,1 19,1 Křenovice 2,1 2,1 2,1 2,1 Lety 1,2 1,2 1,2 1,4 Mirotice 13,6 13,5 13,5 13,5 Mirovice 9,3 9,4 9,4 9,5 Nerestce 1,1 1,1 1,1 1,1 Písek 69,7 71,5 72,4 72,4 Podolí I 4,1 4,1 4,1 4,1 Protivín 65,6 65,6 66,8 130,4 Putim 6,5 6,5 6,5 6,5 Předotice 10,9 11,0 10,9 13,7 Rakovice 3,9 3,9 3,9 11,9 Ražice 14,0 14,1 14,0 14,0 Skály 12,7 12,7 12,8 12,8 Smetanova Lhota 6,2 6,2 6,2 6,9 Temešvár 3,2 3,3 3,3 3,3 Vráž 4,3 4,4 4,4 4,4 Vrcovice 4,8 4,8 4,8 4,8 Záhoří 10,8 10,6 10,5 10,5 Celkem 344,5 346,4 348,5 447,3 Zdroj dat: ÚAP 2016

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

Mapa 1.8.3.1: Plynová síť na území SO ORP Písek

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

1.8.4 Zásobování teplem (CZT) V SO ORP Písek je zásobováno teplem jen samotné město Písek. Dodávku tepla zajišťuje společnost Teplárna Písek, a.s. Společnost zásobuje teplem přibližně 75 % domácností. V roce 2013 byla provedena náhrada části rozvodů na VS ZŠ Tylova za efektivnější dvoutrubkový rozvod. Dále také úpravy na ulici Tylova, Tyršova a Fügnerovo náměstí. V roce 2014 zahájila Teplárna Písek, a.s. výběrové řízení na zakázku primárního rozvodu na ulici Erbenova. V roce 2015 byla provedena nová horkovodní a teplovodní přípojka v Lesnické ul., horkovodní přípojka v ulici U Výstaviště, rekonstrukce teplovodních rozvodů na sídlišti Jih. Instalace kompaktní předávací stanice a výměna regulačního ventilu TG2.

1.8.5 Zásobování elektrickou energií a kapacita přenosové sítě Distribuce elektrické energie v zájmovém území je realizována vedením vysokého napětí, které pokrývá všechny obce v území. Jednotlivé větve tohoto typu vedení jsou zakončeny transformačními stanicemi. Téměř celá délka vedení elektrické energie v SO ORP Písek je tažena nadzemně. Pouze 96,1 km je taženo pod zemí, převážně v obci Písek Ve většině obcí v rámci SO ORP Písek se nevyskytují vážnější problémy s dodávkou elektrické energie, drobné poruchy za silných větrů, či bouřek udávají obce Čížová, Horosedly, Nerestce, Nevězice, Paseky, Tálín a Žár. Celková délka elektrických sítí na území SO ORP je 960,6 1027 km. Na mapě uvedené níže je k nahlédnutí rozložení elektrického vedení na území SO ORP Písek v roce 2014 2016. K uvedené mapě je nutné poznamenat, že rozvodná síť u nízkého napětí neobsahuje data od poskytovatele E.ON, který do územně analytických podkladů toto napětí nepředává.

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

Mapa 1.8.5.1: Rozvodná síť elektrické energie na území SO ORP Písek

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

1.8.6 Spoje (pokrytí území signály) Níže uvedená tabulka zobrazuje absolutní i relativní hodnoty vybavenosti obcí počítači a připojením k internetu. V celém SO ORP Písek je nadpoloviční většina obydlených bytů (53,1 %) vybavena počítačem. Pouze 7,5 % počítačů z celkového počtu 10 376 není vybaveno internetem, tedy 783. Nejvyšší podíl PC na obydlené byty mají obce Minice a Dobev. Naopak nejnižší mají obce Myslín a Vojníkov.

Tabulka 1.8.6.1: Tabulka vybavenosti obcí počítači a připojením k internetu v roce 2011 Vybavenost PC 2011 Počet Podíl PC s Podíl počítač Obec obydlených počítač s internetem celkem bez bytů 2011 internetem [%] PC [%] internetu Albrechtice nad Vltavou 352 140 8 39,8 42,0 Boudy 70 31 1 44,3 45,7 Cerhonice 67 25 3 37,3 41,8 Čimelice 363 186 12 51,2 54,5 Čížová 413 228 12 55,2 58,1 Dobev 309 175 13 56,6 60,8 Dolní Novosedly 78 37 2 47,4 50,0 Drhovle 192 76 10 39,6 44,8 Heřmaň 96 40 4 41,7 45,8 Horosedly 43 23 3 53,5 60,5 Kestřany 238 118 9 49,6 53,4 Kluky 216 118 3 54,6 56,0 Kožlí 22 9 0 40,9 40,9 Králova Lhota 78 24 1 30,8 32,1 Křenovice 62 28 2 45,2 48,4 Lety 106 32 7 30,2 36,8 Minice 16 11 0 68,8 68,8 Mirotice 480 209 20 43,5 47,7 Mirovice 614 262 13 42,7 44,8 Mišovice 76 25 3 32,9 36,8 Myslín 36 9 1 25,0 27,8 Nerestce 40 17 2 42,5 47,5 Nevězice 60 20 2 33,3 36,7 Olešná 45 20 1 44,4 46,7 Orlík nad Vltavou 130 47 5 36,2 40,0 Oslov 128 61 3 47,7 50,0 Ostrovec 148 59 7 39,9 44,6 Paseky 55 32 0 58,2 58,2 Písek 12 481 6 437 461 51,6 55,3 Podolí I 145 58 8 40,0 45,5 Probulov 23 7 2 30,4 39,1 Protivín 1 915 951 82 49,7 53,9 Předotice 178 82 8 46,1 50,6 Putim 185 88 8 47,6 51,9 Rakovice 82 44 1 53,7 54,9 Ražice 153 76 5 49,7 52,9 Skály 110 43 5 39,1 43,6 Slabčice 140 55 10 39,3 46,4 50

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

Vybavenost PC 2011 Počet Podíl PC s Podíl počítač Obec obydlených počítač s internetem celkem bez bytů 2011 internetem [%] PC [%] internetu Smetanova Lhota 110 40 6 36,4 41,8 Tálín 64 34 2 53,1 56,3 Temešvár 40 18 3 45,0 52,5 Varvažov 82 31 2 37,8 40,2 Vlastec 72 29 3 40,3 44,4 Vojníkov 36 9 1 25,0 27,8 Vráž 119 62 7 52,1 58,0 Vrcovice 53 31 0 58,5 58,5 Záhoří 330 149 13 45,2 49,1 Zvíkovské Podhradí 75 29 4 38,7 44,0 Žďár 100 41 5 41,0 46,0 SO ORP Písek 21 026 10 376 783 49,3 53,1 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2011

1.9 Dopravní infrastruktura

Východiskem pro hodnocení dopravní infrastruktury na správním území obce s rozšířenou působností Písek je řada materiálů a dokumentů, především Politika územního rozvoje ČR 2008 (v roce 2014 probíhá 1. aktualizace), ve znění Aktualizace č. 1. Územně analytické podklady ORP Písek 2014 2016, Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje atd. SO ORP Písek má dobré dopravní napojení na okolní SO ORP s dosahem i do dalších regionů prostřednictvím silničních a železničních sítí, které jsou v SO ORP poměrně hustě rozmístěny. Nejvýznamnějšími komunikacemi jsou zejména silnice I. třídy, např. silnice I/4 přecházející v obcích Mirotice a Předotice v rychlostní komunikaci R4 v dálnici II. třídy a silnice I/20 spojující Písek s Karlovými Vary a Českými Budějovicemi. Mezi významné komunikace lze zařadit taktéž železniční trať č. 190 spojující Plzeň s Českými Budějovicemi. Dopravní spádovost je znázorněna na následující mapě:

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

Mapa 1.8.6.1: Dopravní spádovost na území SO ORP Písek pro rok 2016

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

Stav dopravní infrastruktury zobrazuje následující mapa:

Mapa 1.8.6.2: Dopravní infrastruktura na území SO ORP Písek pro rok 2016

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

1.9.1 Silniční síť K dopravní obsluze území, zajišťované silničními vozidly, jinými vozidly splňujícími technické podmínky provozu na pozemních komunikacích, cyklisty a chodci, slouží síť pozemních komunikací. Tyto se ve smyslu legislativní úpravy dělí na dálnice a silnice I. třídy (v majetku ČR), silnice II. a III. třídy (v majetku krajů), místní komunikace I., II., III. a IV. třídy, (v majetku jednotlivých obcí) a účelové komunikace (v majetku právnických nebo fyzických osob).

Dálnice a rychlostní komunikace dálnice II. třídy Územím SO ORP Písek prochází v úseku mezi obcí Mirotice a křižovatkou Nová Hospoda rychlostní silnice R4 dálnice II. třídy, která je rozšířením stávající silniční komunikace I. třídy I/4 vedoucí z Prahy přes Příbram a Strakonice k hranicím s Německem. Nenachází se zde žádná dálnice.

Silnice I. třídy Na území SO ORP Písek se nachází následující silnice I. třídy: Silnice I/4 Praha – Milín (I/66) – Nová Hospoda (I/20) – Strakonice (I/22) – Strážný (- Německo) spojuje SO ORP Písek s hlavním městem a na jedné straně a Německem na straně druhé. V některých úsecích přechází v rychlostní komunikaci R4 v dálnici II. třídy (na území SO ORP Písek v úseku Mirotice – Nová Hospoda). Silnice I/19 Plzeň - Rožmitál p. Třemšínem (I/18) – Lety (I/4) – Tábor – Pelhřimov slouží jako významná vnitrostátní spojnice mezi západními a jižními Čechy se spojením na další důležité sítě. Prochází severní částí SO ORP Písek obcemi Mirovice, Horosedly, Lety, Králova Lhota a Orlík nad Vltavou. Silnice I/20 Karlovy Vary – Plzeň – Nová Hospoda (I/4) – Písek (I/29) – České Budějovice je významná komunikace spojující Karlovy Vary a České Budějovice, na křižovatce Nová Hospoda se kříží se silnicí I/4. Je také v celé své trase součástí mezinárodního silničního tahu E49. Silnice I/29 Písek – Oltyně (I/19) - Tábor – Pelhřimov začíná u obce Písek a poskytuje spojení s regiony východně od SO ORP Písek. Dle územního plánu SÚ Písek by zde mělo v budoucnu existovat napojení silnice I/29 na silnici I/20 a obchvat na západním okraji města, kde bude vytvořena mimoúrovňová okružní křižovatka. Odtud obchvatem projde komunikace kolem obce Dobev a na konci se napojí na silnici I/4. Silnice II. třídy Na území SO ORP Písek se nachází následující silnice II. třídy: II/121 Milevsko – Zvíkovské Podhradí – Buzice – Blatná II/138 Zvíkovské Podhradí – Záhoří – Albrechtice nad Vltavou – Temelín II/139 Horažďovice – Radomyšl – Písek II/140 Písek – Putim – Drahonice – Bavorov II/159 navazuje na I/20 – Tálín – Paseky – Albrechtice nad Vltavou – Týn nad Vltavou II/604 Předotice – Třebkov – MÚK R4 Nová Hospoda (souběžná komunikace s R4) II/175 Mirovice – Pohoří – hranice okresu Strakonice II/ 175A mezi I/19 a II/175 v Mirovicích

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

Základní kostru silnic I. a II. třídy doplňují silnice III. třídy a místní komunikace.

Rozvoj silniční sítě Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje 3. aktualizace vymezují na území SO ORP Písek následující záměry republikového významu: D4 Rychlostní silnice R4 - na území kraje je koridor pro záměr rychlostní silnice R4, coby veřejné dopravní infrastruktury, kontinuálně vymezen v úseku od hranice se Středočeským krajem po sídlo Radobytce jižně od Mirotic, obvyklá šířka koridoru 600m, u východního obchvatu Mirotic, kde se jedná o doplnění již realizovaného polovičního profilu rychlostní silnice, je šíře koridoru redukována na 200m. Dotčená katastrální území: Horosedly, Lety, Dolní Nerestce, Horní Nerestce, Krsice, Rakovice, Boudy, Mirotice, Radobytce. o V současné době je D4 dálnice II. třídy vybudována v úseku Nová Hospoda – Mirovice. Vymezení koridoru pokračuje dále na sever hranice ORP a zasahuje obce Boudy, Rakovice, Čimelice, Nerestce, Horosedly a Lety a je v souladu se stávajícími či připravovanými územními plány dotčených obcí. D5 Silnice I/4 - na území kraje je koridor pro záměr kapacitní silnice (s kódem S3 dle Politiky územního rozvoje ČR 2008), jako veřejné dopravní infrastruktury, nespojitě vymezen v úseku od mimoúrovňové křižovatky Nová Hospoda (napojení na záměr rychlostní silnice R4 směrem na Prahu) přes Strakonice (řešeno východním obchvatem), Volyni (řešeno východním obchvatem), Vimperk (stávající průtah s úpravou na výjezdu z města směrem na Strážný), aţ po křižovatku Houžná (se silnicí I/39) jižně od Horní Vltavice. Záměr je vzhledem ke své délce a rozdílnému charakteru navrhovaných úprav dělen do těchto samostatných úseků: ► D5/1 úsek Nová Hospoda – Strakonice (severní okraj, Řepice), koridor vymezený pro zlepšení parametrů stávající silnice I/4 od její homogenizace až po řešení novou rychlostní silnicí, obvyklá šíře koridoru 600 m. o Koridor je řešen v ÚP Dobev, Stávající ÚP Drhovle (z roku 2001) koridor neřeší. Koridor je nutné zahrnout do následující ÚPD obce Drhovle.

D6 Silnice I/19 - na území Jihočeského kraje je záměr silnice I/19, úpravy na 4pruhovou komunikaci v úseku Oltyně - Tábor a navržených přeložek v nevyhovujících úsecích nespojitě vymezen od hranice s Plzeňským krajem a hranice s Krajem Vysočina jako koridor veřejné dopravní infrastruktury. Záměr je dělen do samostatných úseků: ► D6/1, úsek hranice Plzeňského kraje – západní okraj Mirovic, pouze homogenizace stávající silnice, koridor navržen v redukované šíři do 100 m. o Vyřazeno ze ZÚR. ► D6/2, úsek východní okraj Mirovic – Lety (východní okraj), navazuje na západě na uvažovanou územní rezervu pro severní obchvat Mirovic, prochází přes navrženou mimoúrovňovou křižovatku Lety (s rychlostní silnicí R4), pokračuje jižním obchvatem obce Lety, koridor je navržen v šíři 100 – 200 m. o Obec Lety nemá schválený ÚP. V ÚPO Horosedly je vymezen

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

► D6/3, úsek Lety (východní okraj) – Hrejkovice (západní okraj), pouze homogenizace stávající silnice, koridor navržen v redukované šíři 100 m, v zastavěném území sídla Orlík nad Vltavou šířka redukována na 50 m. o Vyřazeno ze ZÚR D7 Silnice I/20 - na území Jihočeského kraje je záměr silnice I. třídy, úpravy na čtyřpruh v úseku Češnovice – České Budějovice (křižovatka se silnicí II/105) a navržených přeložek v nevyhovujících úsecích nespojitě vymezen od hranice s Plzeňským krajem po dálnici D3 na území Hlinska východně od Českých Budějovic. Záměr je dělen do těchto samostatných úseků:

► D7/2, úsek Sedlice (jihovýchodní okraj) – mimoúrovňová křižovatka Nová Hospoda, homogenizace ve stávající stopě silnice, úprava výškových poměrů v lesním komplexu Obora, redukovaná šíře koridoru 100 m. Vyřazeno ze ZÚR ► D7/3, křižovatka Nový Dvůr, záměr nové mimoúrovňové křižovatky silnic I/20 a II/159 (případně úprava stávající úrovňové stykové křižovatky) z důvodu využití II/159 pro dostavbu jaderné elektrárny Temelín. o Vyřazeno ze ZÚR D11Silnice I/29 - záměr je nespojitě vymezen na území Jihočeského kraje od křižovatky Kbelnice silnic I/4 a II/139, navrhuje se úsek silnice II/139 Kbelnice – Písek spolu se severním obchvatem města Písek převést do kategorie silnic I. třídy jako pokračování silnice I/29, dále jsou navrženy přeložky stávající silnice I/29 až na křižovatku se silnicí I/19 u Oltyně. Záměr je dělen do dále uvedených samostatných úseků:

► D11/1, úsek Kbelnice – Dobev (západní okraj), nová silnice v parametrech silnice I. třídy, šířka koridoru 200m. o Koridor zpřesněn v ÚP Dobev

► D11/2, úsek Dobev – Písek (západní okraj), úsek zahrnuje severní obchvat sídla Dobev s napojením na stávající silnici západně od sídla Malé Nepodřice a průtahem ve stopě stávající silnice v Malých Nepodřicích mezi zastavěným územím a průmyslovou zónou, proměnná šíře koridoru 100m – 200m. o Koridor zpřesněn v ÚP Dobev

► D11/3, severní obchvat Písku, napojení na úsek v Malých Nepodřicích, koridor veden mezi severním okrajem zastavěného území a severní průmyslovou zónou, nový most přes řeku Otavu, napojení na dnešní I/29 na severovýchodním okraji města Písek, šíře koridoru 200m. o Koridor zpřesněn v ÚP Písek

► D11/4, úsek Písek – Dolní Novosedly, nová silnice, narovnání stávajících serpentin v prostoru u kamenolomu, koridor proměnné šíře 100-450m z důvodu složité morfologie terénu. o ÚP obce Dolní Novosedly ve stádiu schválení zadání (koridor je vymezen)

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

► D11/5, obchvat Záhoří, nová silnice, koridor vymezen jižně od zastavěného území obce Záhoří mezi tímto zastavěným územím a sídlem Třešně, šířka koridoru 200m. ÚP obce Záhoří je ve stádiu schválení zadání (koridor je vymezen).

► D11/7, úsek Podolí i – Bernartice (západ), nová komunikace, jižní obchvat Podolí I, proměnné šíře 200-450m, na něj navazuje severní obchvat Křenovic, obvyklá šíře koridoru 200m, Stávající platné ÚPO Podolí a Křenovice z roku 2007 respektive 2005, počítaly s jižním a severním obchvatem obcí Podolí Křenovice. V následujících ÚPD je nutné tyto koridory zpřesnit. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje dále vymezují koridory a plochy dopravy nadmístního významu. Na území SO ORP Písek se nacházejí následující záměry: D23 Silnice II/105 - jedná se o záměr 2 nových samostatně vymezených obchvatů na silnici II. třídy. Na území SO ORP Písek se jedná o tento úsek: ► D23/1, úsek Bernartice – Veselíčko, vč. napojení silnice III/10555 od Písku, šířka koridoru 100 m. D30 Silnice II/140 – záměr nových 2 úseků přeložky na jihu města Písek a v obci Ražice pro silnici II. třídy, koridor nespojitě vymezen 2 samostatnými úseky: ► D30/1, přeložka Písek, napojení v jižním segmentu Písku na silnici I/20 do stávající mimoúrovňové křižovatky u hypermarketu Albert, na druhém konci nová kruhová křižovatka v lokalitě „Putimská Vysoká“, šíře koridoru 100 m. ► D30/2, Ražice, nové mimoúrovňového křížení železnice Plzeň – České Budějovice na severozápadním okraji obce Ražice, šíře koridoru 100 m. Vyřazeno ze ZÚR

D40 Silnice II/138 - záměr řeší homogenizaci a rozšíření úseku silnice II. třídy od obce Albrechtice nad Vltavou přes Všeteč až po Temelín spolu s vybudováním jižního půloblouku mezi silnicemi II/159 a II/138 v jihozápadním segmentu Albrechtic nad Vltavou, záměr je dělen do 3 navazujících úseků:

► D40/1, jižní půloblouk Albrechtice nad Vltavou, vybudování nové přeložky silnice II/138 v jihozápadní části obce po hranici zastavěného území, šíře koridoru 100m. o Stávající ÚPO neřeší přeložku II/138. V následující ÚPD je nutné koridor převzít ze ZÚR a případně jej zpřesnit.

► D40/2, homogenizace, úpravy a přeložka silnice II/138 v úseku Albrechtice nad Vltavou – Všeteč – Temelín z důvodů zlepšení parametrů silnice, proměnná šíře koridoru 100-260m. Stávající ÚPO neřeší přeložku II/138. V následující ÚPD je nutné koridor převzít ze ZÚR a případně jej zpřesnit. D45 Silnice II/159 – záměr zlepšení parametrů propojení Písek (od křižovatky se silnicí I/20 Nový Dvůr) – Týn nad Vltavou prostřednictvím nového obchvatu obcí Tálín a Paseky.

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

► D45/1, úsek Tálín – Paseky, návrh severního obchvatu obce Tálín kontinuálně přecházející do jižního obchvatu obce Paseky, proměnná šíře koridoru 100 – 300m. Stávající platné ÚPO obcí Tálín a Paseky řeší obchvaty obcí. V následujících ÚPD je nutné tyto koridory upřesnit. ► D45/2, narovnání serpentin u Slavětic a Neznašova, nový úsek silnice II. třídy, šíře koridoru 100 m. Zrušeno v ZÚR ► D45/3, křižovatka Nový Dvůr, záměr nové křižovatky silnic I/20 a II/159 z důvodu využití II/159 pro dostavbu jaderné elektrárny Temelín.

Zatížení silniční sítě na území SO ORP Písek dokládají výsledky z celostátního sčítání v roce 2010. Nejvíce zatíženy jsou silnice I. třídy, zejména silnice I/4 a I/20. Intenzita dopravy je znázorněna pomocí následujícího obrázku:

Obrázek 1.9.1: Intenzita dopravy na území SO ORP Písek

Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic ČR, Sčítání dopravy 2010

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

1.9.2 Železniční síť Na území SO ORP Písek se nachází poměrně bohatá železniční síť, s páteřní tratí č. 190 spojující Plzeň a České Budějovice. Nachází se zde následující železniční tratě: Trať č. 190 Plzeň hl. n. – Strakonice – Ražice (trať 201) – Protivín (trať 200) – České Budějovice je pro SO ORP Písek významnou tratí, poskytuje totiž spojení se západními Čechami (Plzeň) a Českými Budějovicemi. Trať č. 192 Číčenice – Týn nad Vltavou pouze prochází malou částí území obce Protivín a na území SO ORP Písek nedisponuje železničními stanicemi. Trať č. 200 Zdice – Příbram – Březnice – Písek (trať 201) – Protivín (trať 190) je jednokolejná, elektrifikovaná v úseku Písek – Protivín. Trať č. 201 Tábor – Milevsko – Písek (trať 200) – Ražice (trať 190) napojuje území SO ORP Písek na sousední SO ORP Milevsko a Tábor. Délky železnice v jednotlivých obcích SO ORP Písek znázorňuje následující tabulka:

Tabulka 1.9.2.1: Délka železnic v obcích na území SO ORP Písek Obec Délka tratě (km) Čimelice 6,2 Čížová 9,4 Heřmaň 6,7 Horosedly 1,5 Kestřany 1,3 Mirovice 3,7 Myslín 4,0 Nerestce 1,8 Oslov 2,1 Ostrovec 2,4 Písek 21,2 Protivín 18,4 Putim 5,7 Rakovice 0,9 Ražice 9,8 Skály 6,4 Smetanova Lhota 4,4 Vlastec 3,9 Vráž 4,8 Vrcovice 2,7 Záhoří 6,6 SO ORP Písek 123,9 Zdroj: Datový model ÚAP Písek 2016 Na následujícím obrázku je znázorněno schéma železniční sítě na území SO ORP Písek a v okolí:

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

Obrázek 1.9.2: Schéma železniční sítě v okolí ORP Písek pro rok 2016

Zdroj: SŽDC ČR V následující tabulce jsou uvedeny počty železničních zastávek nebo stanic v obcích SO ORP Písek:

Tabulka 1.9.2.2: Počet železničních zastávek nebo stanic na území SO ORP Písek Obec Počet železničních zastávek nebo stanic Čimelice 1 Čížová 1 Heřmaň 2 Mirovice 1 Myslín 1 Nerestce 1 Ostrovec 1 Písek 4 Protivín 4 Putim 1 Ražice 1 Skály 1 Smetanova Lhota 1 Vlastec 1 Vráž 1 Vrcovice 1 Záhoří 1 Zdroj: Idos.cz, platné k 5. 9. 2016

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

Poznámka: Město Písek požádalo Správu železniční dopravní cesty o možnost zřízení železniční zastávky Písek JIH, která by spojila sídliště Písek JIH s obchodní zónou u hřebčince. Vybudování zastávky bude závislé na finančních možnostech Správy železniční dopravní cesty.

Pro rozvoj železniční sítě na území SO ORP Písek existuje záměr republikového významu D14 na železnici na trase Plzeň – České Budějovice, který je nespojitě vymezen na území Jihočeského kraje od Nemanic (severně od Českých Budějovic) po hranici s Plzeňským krajem. Záměr je dělen na 3 samostatné úseky, z nichž na území SO ORP Písek se nachází následující: ► D14/2, úsek Číčenice – hranice Plzeňského kraje, koridor pro zdvoukolejnění stávající železniční trati, spolu se severním obchvatem obce Pracejovice (západně od Strakonic), obvyklá šíře koridoru 200 m, koridor je zúžen od severu v místě dotyku s národní přírodní rezervací Řežabinec a Řežabinecké tůně a v místě dotyku s přírodní rezervací Bažantnice u Pracejovic. ► D14/3, připojení železniční trati Ražice – Písek, navrženo v obou směrech, náhrada za uvažované rušení úseku Protivín – Putim, šíře koridoru 200 m. Dále Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje definují vymezení koridoru nadmístního významu pro elektrifikaci železnice Písek – Březnice (D67). Je vymezen kontinuálně na území Jihočeského kraje od nádraží v Písku po hranici se Středočeským krajem severně do Mirovic, šíře koridoru je 120 m.

1.9.3 Letecká doprava Na území se nachází letiště Písek-Krašovice, přibližně 4 km severně od obce Písek. Slouží zejména pro leteckou turistiku a letecké sporty. Na území obce Písek se nachází heliport. Zásady územního rozvoje vymezují záměr D22, který vymezuje v oblasti letiště Písek plochu pro zařízení, činnosti a děje související s provozem veřejného vnitrostátního letiště nadmístního významu.

1.9.4 Vodní doprava Na území Jihočeského kraje se nachází sledované dopravně významné vodní cesty Vltava a Otava. Plnému využití Vltavy brání nedokončené technické úpravy na vodních dílech v úseku Třebenice – České Budějovice. Plánovaný termín pro dosažení průběžného splavnění je stanoven na rok 2013. Realizací projektu bude zajištěno propojení na nádrž vodního díla Orlík, což výrazně zvýší její rekreační možnosti a případně i možnosti lokální nákladní přepravy. V současnosti jsou řeky Vltava a Otava účelovými vodními cestami, využívanými pro rekreační plavby i pro dopravu místního významu. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje vymezují záměr republikového významu na Vltavské vodní cestě následovně: D 18 Vltavská vodní cesta - záměr splavnění Vltavy pro lodě do 300 t, 45 m délky a šířky 6 m (dle dimenzování plavebních komor), od Jiráskova jezu v Českých Budějovicích po hranici se Středočeským krajem, koridor je nespojitě vymezený do 2 samostatných úseků, kde jsou potřebné úpravy koryta a okolí řeky, tj. prohrábky dna řeky na hloubku 160 cm (130 cm ponor lodí + 30 cm rezerva) a stavby spojené se splavněním, z nichž na území SO ORP Písek je následující úsek: ► D18/2, úsek Hněvkovice nad Vltavou – Týn nad Vltavou, úsek začíná vybavením plavební komory v hrázi Hněvkovické přehrady, navazuje modernizace jezu a

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

výstavba plavební komory na jezu Hněvkovice, prohrábky vodního díla Kořensko a přesun historického mostu v Týně nad Vltavou proti proudu řeky a vybudování nového mostu (s podjezdnou výškou 5,25 m) v místě přesouvaného, šíře koridoru 100 – 200 m. V Týně nad Vltavou bude vybudován osobní přístav na pravém břehu a nákladní přístaviště primárně určené pro přepravu nadměrných nákladů pro dostavbu 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Temelín na levém břehu. Netýká se území ORP Písek Zásady územního rozvoje JČK vymezují záměr D74 pro přívozy na Orlické nádrži. Jedná se o koridor vymezený 3 oddělenými úseky pro 3 navržené přívozy: ► D74/1, přívoz Jistec, koridor vymezený pro zřízení přívozu na Orlické přehradě (řeka Otava) mezi sídly Vráž a Louka u sídla Jistec, vymezeno koridorem šíře 60 m přes přehradu s rozšířením na obou březích. ► D74/2, přívoz Zvíkov, koridor vymezený pro zřízení přívozu na Orlické přehradě (v místě soutoku řek Vltavy a Otavy pod hradem Zvíkov) mezi sídly Zbonín a Varta s mezipřístavištěm uprostřed pod hradem Zvíkov, vymezeno koridorem šíře 60 m přes přehradu s rozšířením na obou březích a v místě mezipřístaviště. ► D74/3, přívoz Orlík, koridor vymezený pro zřízení přívozu na Orlické přehradě (pod zámkem Orlík) mezi sídly Orlík nad Vltavou a Chrást, vymezeno koridorem šíře 60 m přes přehradu s rozšířením na obou březích a v místě mezipřístaviště. Vyškrtnuto ze ZÚR

1.10 Sociodemografické podmínky

1.10.1 Demograficko-sociální situace Mezi roky 2001 a 2011 došlo v Jihočeském kraji k nárůstu počtu obyvatel o 2 %. Dle údajů aktuálních k 1. 1. 2014 31. 12. 2015 žilo v Jihočeském kraji 636 707 637 834 obyvatel, oproti roku 2011 se tak jedná o mírné snížení zvýšení počtu obyvatel. Největší počet obyvatel má SO ORP České Budějovice, kde začátkem tohoto roku žilo 156 207 157 925 obyvatel. Nejméně obyvatel naopak žije ve správním obvodu Vodňany. Při pohledu na rozdíl v počtu obyvatel mezi roky 2001 a 2011 2015, zjistíme, že největší relativní nárůst byl v SO ORP Trhové Sviny (7,9 9,9 %) a Vodňany (7,6 %) České Budějovice (6,9 %). I přes navýšení počtu obyvatel v kraji mezi roky 2001 a 2011 2015 došlo v některých ORP k jejich úbytku, největší byl u SO ORP Milevsko (-3 4,1 %) a Dačice (-2,6 5,4 %).

Tabulka 1.10.1.1: Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Jihočeského kraje mezi lety 2001 a 2015

Rok Rozdíl mezi lety 2001 a 2015 SO ORP 2001 2011 2014 2015 Absolutně Relativně [%] Blatná 13 688 13 916 13 833 13 787 99 0,7 České Budějovice 147 795 154 443 156 207 157 925 10 130 6,9 Český Krumlov 40 684 42 099 41 685 41 700 1 016 2,5 Dačice 20 308 19 778 19 518 19 210 -1 098 -5,4 Jindřichův Hradec 47 138 47 732 47 552 47 377 239 0,5

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

Kaplice 18 885 19 846 19 488 19 426 541 2,9 Milevsko 19 275 18 697 18 486 18 476 -799 -4,1 Písek 51 025 51 964 52 018 52 265 1 240 2,4 Prachatice 33 633 33 602 33 426 33 292 -341 -1,0 Soběslav 22 020 22 124 22 058 21 957 -63 -0,3 Strakonice 45 194 45 309 45 082 45 271 77 0,2 Tábor 80 753 80 664 80 553 80 412 -341 -0,4 Trhové Sviny 17 119 18 477 18 654 18 815 1 696 9,9 Třeboň 25 441 25 239 24 932 24 772 -669 -2,6 Týn nad Vltavou 13 592 14 041 14 104 14 104 512 3,8 Vimperk 17 736 17 711 17 512 17 420 -316 -1,8 Vodňany 10 981 11 818 11 599 11 625 644 5,9 Jihočeský kraj 625 267 637 460 636 707 637 834 12 567 2,0 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011, Běžná evidence obyvatel k 31. 12. 2015 Populační vývoj SO ORP Písek ukazuje následující graf. Je zde vidět období 1997 – 2001, ve kterém došlo ke ztrátě obyvatel. Od roku 2001 2006 dochází ke každoročnímu nárůstu obyvatel, s výjimkou roku 2011, kdy došlo ke snížení počtu obyvatel oproti roku předchozímu.

Graf 1.10.1.1: Vývoj počtu obyvatel v SO ORP Písek v letech 2006 - 2015 52 400

52 200

52 000

51 800

Počet 51 600 obyvatel celkem

51 400 Počeobyvatel ORP Písek 51 200

51 000

50 800 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Zdroj dat: ČSÚ; Běžná evidence obyvatel, Data aktuální k 31. 12. daného roku Dlouhodobý mírně stoupající trend ve vývoji počtu obyvatelstva v SO ORP Písek znázorněný v následujícím grafu je způsoben především zvýšeným počtem nově přistěhovaných. V přirozeném přírůstku obyvatel lze vidět v posledních dvou letech stagnující trend. , v posledních dvou letech spíše směřující k úbytku.

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

Graf 1.10.1.2: Demografické ukazatele v SO ORP Písek v letech 2008 - 2015 300

250

200

150

100 Přirozený přírůstek Migrace 50

0 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 -50

-100

-150

Zdroj dat: ČSÚ; Běžná evidence obyvatel

SO ORP Písek je tvořen 49 obcemi a celkem žije na jeho území 52 018 52 265 obyvatel. Nejvíce obyvatel žije v obci Písek (29 720 29 838 obyvatel), nejméně obyvatel má obec Minice (38 37 obyvatel). Největší relativní nárůst obyvatel mezi roky 2001 – 2011 - 2015 byl zaznamenán v obci Vrcovice (68,9 %), Mišovice (30,6 %) naopak k největšímu poklesu došlo v obci Mišovice (-24,0 %) Ražice (6,9 %). V absolutních číslech přibylo nejvíc obyvatel v obci Čížová (285 117 obyvatel) a největší úbytek byl zaznamenán v obci Záhoří (- 41 obyvatel).

Tabulka 1.10.1.2: Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Písek v letech 2001 - 2015

Rok Rozdíl mezi lety 2011 a 2015 Obec 2001 2011 2015 Absolutně Relativně [%] Albrechtice nad Vltavou 807 831 851 20 2,4 Boudy 180 191 185 -6 -3,1 Cerhonice 127 134 139 5 3,7 Čimelice 1 045 974 958 -16 -1,6 Čížová 820 1 105 1222 117 10,6 Dobev 699 820 866 46 5,6 Dolní Novosedly 193 210 219 9 4,3 Drhovle 595 554 539 -15 -2,7 Heřmaň 216 241 265 24 10,0 Horosedly 112 123 132 9 7,3 Kestřany 641 678 686 8 1,2 Kluky 507 575 624 49 8,5

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

Kožlí 53 52 56 4 7,7 Králova Lhota 209 205 203 -2 -1,0 Křenovice 145 156 162 6 3,8 Lety 282 262 262 0 0,0 Minice 37 39 37 -2 -5,1 Mirotice 1 104 1 149 1203 54 4,7 Mirovice 1 711 1 566 1582 16 1,0 Mišovice 254 193 252 59 30,6 Myslín 90 96 102 6 6,3 Nerestce 92 100 99 -1 -1,0 Nevězice 149 140 143 3 2,1 Olešná 83 103 106 3 2,9 Orlík nad Vltavou 341 288 290 2 0,7 Oslov 288 329 335 6 1,8 Ostrovec 363 372 370 -2 -0,5 Paseky 139 148 172 24 16,2 Písek 29 796 29 706 29838 132 0,4 Podolí I 355 355 358 3 0,8 Probulov 57 51 65 14 27,5 Protivín 4 952 4 811 4876 65 1,4 Předotice 426 497 529 32 6,4 Putim 441 484 531 47 9,7 Rakovice 209 218 214 -4 -1,8 Ražice 415 403 375 -28 -6,9 Skály 264 267 262 -5 -1,9 Slabčice 350 321 356 35 10,9 Smetanova Lhota 265 279 295 16 5,7 Tálín 154 167 173 6 3,6 Temešvár 87 118 134 16 13,6 Varvažov 176 187 190 3 1,6 Vlastec 180 179 216 37 20,7 Vojníkov 75 79 87 8 10,1 Vráž 301 299 309 10 3,3 Vrcovice 106 179 168 -11 -6,1 Záhoří 719 824 783 -41 -5,0 Zvíkovské Podhradí 187 201 197 -4 -2,0 Žďár 228 242 249 7 2,9 SO ORP Písek 51 025 51 501 52 265 764 2,4

Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011, Běžná evidence obyvatel k 31. 12. 2015 Pozn.: Rozdíl je uveden mezi roky 2011-2015

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

Následující mapa ukazuje absolutní hodnoty migračního salda (rozdíl mezi počtem přistěhovalých do obce a vystěhovalých z obce) v jednotlivých obcích v období 2009-2013 2015. Největší přírůstky v obcích zaznamely obce okolo hlavní centra Písku. Konkrétně Kluky, Čížová, Dobev, Drhovle a Předotice. Naopak vzdálenější a hraniční obce (na severu i jihu SO ORP) zaznamenaly největší úbytek migrací. Konkrétně obce Nevězice, Ostrovec, Orlík nad Vltavou, Protivín a Ražice. Celkově SO ORP Písek za posledních 5 6 let získal migrací přesně 805 245 obyvatel.

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

Mapa 1.10.1.1: Migrační saldo v letech 2009-2013 2015

Jednou ze základních charakteristik hodnotící demografický vývoj a naznačující možné budoucí sociální hrozby a problémy je věková struktura obyvatelstva.

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

Věkové složení kraje se za posledních dvanáct třináct let změnilo ve smyslu stárnutí populace, a to především úbytkem obyvatelstva v předproduktivním věku (-2 1,4 %) a rostoucí složkou obyvatelstva v postproduktivním věku (3,3 2,8 %). Na stárnutí populace měla vliv především nižší porodnost v osmdesátých a devadesátých letech. Tento proces bude mít silný vliv v demografickém vývoji kraje v příštích letech. Ztráta obyvatelstva v předproduktivním věku (0-14 let) byla zaznamenána ve všech správních obvodech Jihočeského kraje, nejnižší byla tato ztráta k 1. 1. 2013 v SO ORP České Budějovice (-1 -0,5 %), Písek (-1,3 -1,1 %) a Trhové Sviny (-1,5 -1,1%). Naopak k největší ztrátě došlo v SO ORP Týn nad Vltavou (-4,1 -4,2 %). Celkově došlo v letech 2001 – 20134 ve sledovaném území k mírnému poklesu podílu osob ve věkové kategorii 15-64 let, a to o 1,6 1,4 Věkové složení obyvatel kraje lze dobře vidět také na indexu stáří, který vyjadřuje počet obyvatel starších 65 let na 100 dětí do 14 let. V roce 2001 byl index stáří průměrně za celý kraj 81,9, ale v roce 2013 už dosahoval hodnoty 113,2. Index stáří byl v roce 2013 nejvyšší v SO ORP Milevsko (154,1), nejnižší index stáří byl zaznamenán v SO ORP Kaplice (82,9).

Tabulka 1.10.1.3: Věková struktura v SO ORP Jihočeského kraje [%] 0 - 14 15 - 64 65 a více Index Index Index SO ORP stáří stáří stáří 2001 2011 2014 2001 2011 2014 2001 2011 2014 2001 2011 2014 Blatná 15,8 13,6 14,1 68,8 69 66,1 15,4 17,4 19,8 97,7 128,2 140,1 České Budějovice 16,1 14,7 15,6 70,7 69,5 66,7 13,2 15,8 17,6 82 107,9 113,0 Český Krumlov 17,9 15,8 16,3 71 70,4 67,4 11,1 13,8 16,3 62 87,2 100,1 Dačice 17,4 14,7 14,6 69,2 69,7 67,2 13,5 15,6 18,2 77,5 105,8 124,3 Jindřichův Hradec 16,9 14,8 15,0 69,6 69,8 66,8 13,5 15,4 18,3 80,1 103,4 122,1 Kaplice 18,1 16 16,0 72,4 71,8 69,3 9,5 12,2 14,7 52,9 76 92,1 Milevsko 16 13,1 13,3 69,2 68,1 65,4 14,8 18,8 21,3 92,2 143 160,3 Písek 16,1 14,5 15,0 68,7 68,4 65,9 15,2 17 19,1 94,9 117,1 126,9 Prachatice 17,8 15,3 15,5 70,9 70,7 68,0 11,4 14 16,5 64 91,1 105,9 Soběslav 16 14,1 14,5 68,8 68,3 65,8 15,1 17,6 19,7 94,4 124,2 135,8 Strakonice 16,2 14,1 15,1 69,9 69,6 66,7 13,9 16,3 18,2 85,9 116,1 120,7 Tábor 16,1 14,1 14,9 69,1 69 66,2 14,8 16,9 18,9 92,4 119,5 126,6 Trhové Sviny 16,9 15,1 15,8 69,6 70,3 68,2 13,5 14,6 16,0 79,7 96,6 101,7 Třeboň 16,8 14 14,4 68,4 69 65,9 14,8 16,9 19,7 87,8 120,6 136,2 Týn nad Vltavou 19,6 15,4 15,2 66,8 70,5 68,7 13,6 14,2 16,1 69,5 92,2 105,6 Vimperk 16,7 14,7 15,0 69,6 69,7 67,3 13,7 15,6 17,7 81,6 106,5 117,4 Vodňany 16,6 15 15,1 68,8 69,5 67,5 14,6 15,5 17,4 88,2 103,2 115,5 Jihočeský kraj 16,6 14,6 15,2 69,8 69,5 66,8 13,6 16,5 18,0 81,9 108,3 118,4 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011, Veřejná databáze aktuální k 1. 1. 2014 Věková struktura SO ORP Písek odpovídá situaci v celém kraji, ale index stáří je vyšší než průměrná hodnota za celý kraj (121,8). V rámci SO ORP dosahuje nejvýše index stáří v obci Vojníkov (1033,3) a v obci Minice (650,0), což je dáno především malým počtem obyvatel, kdy i malá změna ve věkovém složení může hodnotu indexu stáří značně změnit. Naopak nejnižší index stáří mají obce Vlastec (56,5), Temešvár (68,8) a Vrcovice (69,7), kde výrazně převažuje počet dětí nad počtem staších 65 let. Největší podíl obyvatel v produktivním věku mají obce Paseky (74,1), Boudy (73,4) a Tálín (73,0). Naopak nejmenší podíl mají obce

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

Nevězice (58,7), Temešvár (58,8) a Minice (59,5). Podrobný přehled lze vidět v příloze (tabulka B 2). V grafu uvedeném níže lze jasně vidět, jak by se měla změnit věková struktura obyvatel za 16 let (prognóza ČSÚ). Vrchol křivky se postupně posouvá doprava, tj. dochází ke stárnutí populace. V roce 2000 bylo nejvíce obyvatel ve věku 20-24 let, kdežto v roce 2030 bude nejvíce obyvatel ve věku 50-54 let. I počet obyvatel nad hranicí 65 let bude výrazně vyšší v roce 2030 (v SO ORP Písek průměrně o 500 obyvatel více). Také by se měl výrazně snížit počet mladších obyvatel (cca do 30 let).

Graf 1.10.1.3: Rozložení obyvatel SO ORP Písek dle věkových skupin v letech 2000, 2010 a 2030 5000 4500

4000

3500 3000 2500 2000

1500 Počet obyvatel Počet 1000 500

90+

<= 4 <=

5 - 5 9

30 - 34 - 30 10 - 14 -10 19 -15 24 -20 29 -25 39 -35 44 -40 49 -45 54 -50 59 -55 64 -60 69 -65 74 -70 79 -75 84 -80 89 -85

Věkové skupiny 2000 2010 2030

Zdroj: ČSÚ, bilance obyvatelstva, stav obyvatel vždy k 1.1. Ještě více vypovídající je následující věková pyramida, která zachycuje stav populace v SO ORP Písek v letech 2010 a 2030. Z pyramidy jsou patrné výrazné posuny počtu obyvatel z nižších věkových kategorií do vyšších. Především výrazný úbytek v kategoriích 0-4 (výrazný úbytek novorozenců) a 24-40. Naopak je patrný nárůst obyvatelstva v kategorii nad 70 let.

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

Obrázek 1.10.1: Věková pyramida SO ORP Písek pro roky 2010 a 2030

90 a více

80 - 84

70 - 74

60 - 64

50 - 54

40 - 44

30 - 34

20 - 24

10 - 14

0 - 4 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 500 1 000 1 500 2 000 2 500

muži 2010 ženy 2010 muži 2030 ženy 2030

Zdroj dat: ČSÚ, bilance obyvatelstva, stav obyvatel vždy k 1.1. Ve vzdělanostní struktuře obyvatel v SO ORP Písek došlo mezi roky 2001 a 2011 k několika patrným změnám. Počet obyvatel se základním či neukončeným vzděláním klesl přibližně o 5,1 %. Dále došlo za posledních deset let k poměrně velkému nárůstu v podílu vysokoškolsky vzdělaných obyvatel, téměř o 3 procentní body. Výrazně pak klesl počet obyvatel bez maturity (o 4,3% méně než v roce 2001). Kromě jedné obce (Zvíkovské Podhradí) klesl počet lidí se základním vzděláním včetně neukončeného a naopak ve všech obcích se zvýšil podíl obyvatel s vysoškolským titulem. V příloze (tabulka B 3) lze vidět přehled nevyššího ukončeného vzdělání v obcích správního obvodu ORP Písek.

Tabulka 1.10.1.4: Vývoj vysokoškolsky vzdělaných lidí v obcích SO ORP Písek Vývoj vysokoškolsky vzdělaných lidí Podíl vysokoškolsky Počet vysokoškolsky Obec vzdělaných na počet vzdělaných lidí obyvatel starších 15let [%] 2001 2011 Rozdíl 2001 2011 Rozdíl Albrechtice nad Vltavou 28 52 24 4,0 7,3 3,3 Boudy 5 11 6 3,1 6,5 3,4 Cerhonice 2 9 7 1,7 7,6 5,9 Čimelice 58 69 11 6,7 8,1 1,4 Čížová 33 119 86 4,8 13,3 8,5 Dobev 14 48 34 2,4 7,1 4,7 Dolní Novosedly 6 15 9 3,5 8,7 5,2 Drhovle 26 33 7 4,8 6,7 1,9 Heřmaň 9 18 9 4,8 8,9 4,0 Horosedly 2 8 6 2,2 8,0 5,8 Kestřany 22 37 15 4,2 6,5 2,4 Kluky 13 28 15 3,1 6,0 2,8 Kožlí 4 9 5 8,7 20,9 12,2

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

Vývoj vysokoškolsky vzdělaných lidí Podíl vysokoškolsky Počet vysokoškolsky Obec vzdělaných na počet vzdělaných lidí obyvatel starších 15let [%] 2001 2011 Rozdíl 2001 2011 Rozdíl Králova Lhota 8 14 6 4,4 8,4 4,0 Křenovice 2 8 6 1,6 5,8 4,1 Lety 8 10 2 3,4 4,6 1,2 Minice 4 4 0 11,8 11,1 -0,7 Mirotice 48 85 37 5,2 8,9 3,8 Mirovice 66 78 12 4,7 5,7 1,0 Mišovice 6 11 5 2,8 6,3 3,5 Myslín 1 2 1 1,3 2,6 1,3 Nerestce 3 7 4 4,1 7,6 3,6 Nevězice 4 3 -1 3,0 2,5 -0,5 Olešná 5 11 6 6,8 12,4 5,6 Orlík nad Vltavou 9 12 3 3,1 4,6 1,4 Oslov 3 14 11 1,2 5,2 4,0 Ostrovec 21 18 -3 6,7 5,8 -0,9 Paseky 1 8 7 0,8 6,3 5,5 Písek 2 781 3 556 775 11,2 14,0 2,8 Podolí I 5 14 9 1,7 4,7 3,0 Probulov 2 1 -1 3,7 2,1 -1,6 Protivín 189 287 98 4,6 7,0 2,4 Předotice 11 25 14 3,0 6,2 3,2 Putim 13 28 15 3,3 7,1 3,8 Rakovice 11 17 6 6,2 9,3 3,2 Ražice 6 20 14 1,7 5,7 4,0 Skály 3 12 9 1,3 5,1 3,8 Slabčice 9 13 4 2,9 4,7 1,7 Smetanova Lhota 11 18 7 4,6 7,6 3,0 Tálín 5 10 5 3,7 6,8 3,1 Temešvár 1 6 5 1,3 6,5 5,2 Varvažov 0 5 5 0,0 2,8 2,8 Vlastec 1 8 7 0,6 5,6 4,9 Vojníkov 2 4 2 2,7 5,3 2,5 Vráž 12 22 10 4,9 8,5 3,5 Vrcovice 7 9 2 7,8 6,4 -1,3 Záhoří 33 52 19 5,5 7,4 1,9 Zvíkovské Podhradí 10 12 2 6,4 7,6 1,2 Žďár 7 26 19 3,6 12,8 9,3 SO ORP Písek 3 530 4 886 1 356 8,2 11,1 2,9 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB2001, SLDB2011

1.10.2 Občanská vybavenost Na území SO ORP Písek se v roce 2013 2016 nacházelo 22 23 mateřských škol, 16 17 základních škol, 12 středních škol (gymnázium, střední odborná školy, střední odborná učiliště, nástavbové studium) a 4 vyšší odborné školy. Nenachází se zde žádná vysoká škola ani konzervatoř. Celkem 17 obcí má ve svém území poštu. Na území SO ORP Písek funguje celkem 19 24 zařízení sociálních služeb a 177 zařízení zdravotních služeb. Nejvíce těchto služeb je koncentrováno v obci Písek, kde funguje 14 20 zařízení sociálních služeb a 130 zařízení zdravotních služeb včetně jedné nemocnice. Zařízení sociální péče jsou také v dalších

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace třech obcích (Drhovle, Mirovice a Protivín) a jedná se o jeden domov pro seniory a čtyři domy s pečovatelskou službou. Zdravotní služby jsou kromě Písku poskytovány v 13 dalších obcích, tady jde především o ordinace praktických lékařů a stomatologů. Hlavní veřejný a kulturní život je koncentrován ve městě Písek, což je město s dlouhou kulturní tradicí a oblíbené letovisko. Je zde řada galerií, divadla, kina, muzea, Koncertní síň Nejsvětější Trojice, Kulturní dům, Městská knihovna a další zařízení nabízející kulturní vyžití. Ve městě je několik hudebních, tanečních, divadelních, sportovních i dalších zájmových sdružení a celků, které pořádají nebo spolupořádají řadu lokálních, ale také mezinárodních festivalů, koncertů, výstav, sportovních akcí nebo akcí pro děti. K nejvýznamnějším patří Mezinárodní folklorní festival, Mezinárodní setkání harmonikářů, Mezinárodní festival studentských filmů, akce „Písek – město filmu 2012“ nebo Mistrovství světa v hokejbalu. Ve městě je také velké množství sportovních zařízení a sportovních oddílů nabízejících širokou škálu sportovního vyžití. V dalších obcích se koná nepřeberné množství akcí na lokální úrovni, jako jsou například plesy, poutě, sportovní turnaje nebo akce pro děti.

1.11 Bydlení

Bydlení je významnou složkou v rozvoji území, je určující pro rozvoj sídel a populační vývoj. Uspokojení potřeby bydlení je klíčovou funkcí samostatné působnosti obcí, jak ji definuje zákon o obcích č. 128/2000 Sb. v § 35, ve 2. odstavci. Dále v tomto zákoně v § 38 je obec povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. Pro územní plánování je stěžejní rozložení domovního fondu a jeho stáří, zejména pro plánování obnovy a nové výstavby domovního fondu. V současné době dochází k transformaci potřeb obyvatel v oblasti bydlení, zejména v souvislosti s nárůstem dopadů staronových sociálních rizik a tím i snížením kupní síly obyvatelstva. Tyto diferencované potřeby se projeví zejména na místní úrovni, kde je úloha obce nezastupitelná právě v realizační fázi. Východiskem je komplexní řešení bytové politiky v území, včetně nastavení systému nízkonákladového či vícestupňového bydlení.

1.11.1 Bytový fond a jeho struktura V Jihočeském kraji byl mezi lety 2001 – 2011 zaznamenán nárůst bytových domů o 9 % a rodinných domů o 10,4 %. Nejvíce přibylo rodinných domů v SO ORP České Budějovice, naopak nejnižší nárůst zaznamenal SO ORP Milevsko (absolutně i relativně). Bytových domů nejvíce přibylo v SO ORP Dačice (relativně). Tabulka 1.11.1.1: Bytový a domovní fond v SO ORP Jihočeského kraje mezi lety 2001 a 2011 Rozdíl mezi lety Rozdíl mezi lety Rok Rok 2001 a 2011 2001 a 2011 SO ORP Rodinné Rodinn Bytové Bytové Absol Relativně Absolu Relativně domy é domy domy 2001 domy 2011 utně [%] tně [%] 2001 2011 Blatná 214 233 19 8,9 2 851 3 006 155 5,4 České Budějovice 2 767 3 023 256 9,3 18 952 23 172 4 220 22,3 Český Krumlov 934 1 033 99 10,6 5 432 6 257 825 15,2 Dačice 253 287 34 13,4 4 200 4 238 38 0,9

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

Rozdíl mezi lety Rozdíl mezi lety Rok Rok 2001 a 2011 2001 a 2011 SO ORP Rodinné Rodinn Bytové Bytové Absol Relativně Absolu Relativně domy é domy domy 2001 domy 2011 utně [%] tně [%] 2001 2011 Jindřichův Hradec 747 835 88 11,8 8 061 8 818 757 9,4 Kaplice 405 437 32 7,9 2 549 2 907 358 14,0 Milevsko 283 305 22 7,8 3 657 3 684 27 0,7 Písek 1 084 1 211 127 11,7 7 680 8 149 469 6,1 Prachatice 758 800 42 5,5 4 921 5 330 409 8,3 Soběslav 321 340 19 5,9 4 427 4 700 273 6,2 Strakonice 800 840 40 5,0 7 039 7 489 450 6,4 Tábor 1 345 1 444 99 7,4 12 531 13 516 985 7,9 Trhové Sviny 249 276 27 10,8 3 613 4 126 513 14,2 Třeboň 454 511 57 12,6 4 758 5 022 264 5,5 Týn nad Vltavou 206 215 9 4,4 2 520 2 609 89 3,5 Vimperk 362 397 35 9,7 2 662 2 831 169 6,3 Vodňany 186 209 23 12,4 2 295 2 504 209 9,1 Jihočeský kraj 11 368 12 396 1 028 9,0 98 148 108 358 10 210 10,4 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011 V SO ORP Písek došlo v porovnání s celokrajskými hodnotami k vyššímu nárůstu v počtu bytových domů (o 11,7 %), zároveň však k menšímu nárůstu rodinných domů (o 6,1 %). Zdaleka největší přírůstek bytových domů zaznamenalo město Písek (98), stejně jako u nárůstu rodinných domů (172). K výraznému zvýšení počtu rodinných domů došlo také v obci Čížová (o 35 %). V některých obcích došlo k úbytku rodinných domů, nejvíce v obcích Mišovice, Orlík nad Vltavou a Vlastec. Kompletní přehled o bytovém a domovním fondu obcí v SO ORP Písek je k nahlédnutí v přílohách (tabulka B 4). Vývoj počtu obydlených bytů kopíruje stav počtu rodinných a bytových domů. Tam, kde probíhá největší výstavba, zároveň narůstá počet obydlených bytů. Naopak, kde klesá počet bytových a rodinných domů, tak klesá počet obydlených bytů. Na území SO ORP vzrostl celkový počet obydlených bytů o 5,4 %. Největší relativní přírůstek zaznamely obce Vrcovice a Čížová a největší relativní úbytek Vlastec a Mišovice. Kompletní tabulka viz příloha (tabulka B 5).

1.11.2 Stáří a kvalita bytového fondu Průměrným rokem výstavby bytového fondu je na území SO ORP Písek rok 1959. Tato hodnota je výsledkem váženého průměru za jednotlivá období (rok je vždy medián daného časového intervalu) výstavby ve všech obcích v SO ORP Písek. Nejmladší výstavba se nachází v obcích Čížová a Zvíkovské Podhradí. Nejstarší výstavba je v obcích Minice a Nerestce. Kompletní tabulka je k nahlédnutí v příloze (tabulka B 6).

1.12 Rekreace

Rekreace označuje čas nebo aktivitu, kterou lidé věnují aktivnímu nebo pasivnímu odpočinku, při němž regenerují tělo či mysl. Rekreace je někdy považována také za synonymum pro oddech nebo osvěžení. Pojem rekreace dále vymezuje prostor umožňující realizaci zálib 73

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace a zájmů, kultivaci vlastních tvořivých sil, schopností atd. Cestovní ruch nebo také turismus je souhrn přechodných pobytů osob (turistů) v cílových oblastech a souhrn služeb, které jejich cestování a pobyty organizují a podporují.

1.12.1 Rekreační aktivity Předností Jihočeského kraje kromě řady kulturních a technických památek je i mnoho přírodních krás a zdravé životní prostředí. SO ORP Písek je atraktivní turistickou destinací především díky historickému městu Písek s řadou kulturních památek a bohatým veřejným životem. Na území správního obvodu jsou dvě památkové zóny (v obcích Čížová a Skály) a také množství kulturních památek, například Kamenný most, Radnice, Královský hrad nebo Zemský hřebčinec v Písku. Také je zde řada přírodních památek, zajímavostí a přírodních rezervací jako třeba Krokodýlí ZOO v Protivíně, Národní přírodní rezervace Řežabinec a Přírodní amfiteátr v Ražicích, nebo krajinářská přírodní památka Zelendárky u Protivína. Nelze opomenout také přírodní park Písecké Hory. Územím vede řada turistických a naučných stezek a cyklostezek s několika rozhlednami. Z technických památek patří k nejvýznamnějším funkční historická městská vodní elektrárna a muzeem osvětlení.

1.12.2 Rekreační infrastruktura Na celém území SO ORP Písek je možné provozovat zejména letní turistiku a cykloturistiku vzhledem k rozsáhlé síti turistických tras a cyklostezek, které jsou zobrazeny na následující mapě. V tabulkách v příloze (tabulky B 7 a B 8) jsou uvedeny celkové délky cyklotras a turistických tras na území jednotlivých obcí SO ORP Písek.

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

Mapa 1.12.2.1: Turistické trasy a cyklotrasy na území SO ORP Písek

Z tabulek uvedených v přílohách pro cyklotrasy i pro turistické trasy je vidět, že celé území SO ORP Písek je protkáno poměrně hustou sítí tras. Celková délka turistických tras je 461

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

756 km, celková délka cyklotras je 416,4 616,5 km a celková délka vybudovaných cyklostezek je 20 km. Během dvou let zaznamenaly velký nárůst jak turistické trasy (přibližně o 46 295 km), tak především cyklotrasy (přibližně o 80 200 km), což kopíruje moderní trend, kdy čím dál více lidí jezdí na kole, případně na kolečkových bruslích.

1.12.3 Individuální rekreace Z hlediska kapacit pro individuální rodinnou rekreaci je největší počet objektů v obcích Protivín (198), Albrechtice nad Vltavou (158) a Mirotice (159). Nejméně objektů individuální rekreace mají obce Minice (3) a Nerestce (5). Údaje za všechny obce jsou uvedeny v příloze (tabulka B 9).

1.13 Hospodářské podmínky

1.13.1 Ekonomická funkce území Daňová výtěžnost obcí je v ČR dána pravidly rozpočtového určení daní a představuje výši daňových příjmů obce vyjádřenou na obyvatele. Výtěžnost je pak ovlivněna především velikostní kategorií, do níž je obec zařazena v závislosti na počtu obyvatel, a dále pak výnosem daní ovlivněných územím příslušné obce. Rozhodující úlohu v daňových příjmech obcí hrají daně z příjmů právnických osob, daně z příjmů fyzických osob, daň z přidané hodnoty a daň z nemovitosti. Průměrná daňová výtěžnost správních obvodů Jihočeského kraje v letech 2010 – 2013 mírně vzrostla, přesně o 2000 Kč na obyvatele. Nejvyšší daňovou výtěžnost má SO ORP Kaplice a SO ORP Týn nad Vltavou. Naopak nejnižší má SO ORP Soběslav a Strakonice. Daňová vytíženost v SO ORP Písek je prakticky totožná s celokrajskou hodnotou (12600 Kč oproti 12700 Kč v kraji).

Tabulka 1.13.1.1: Daňová výtěžnost v SO ORP Jihočeského kraje (v tis. Kč) Daňová výtěžnost na obyvatele Daňová výtěžnost (v tis. Kč) SO ORP (v tis. Kč) 2010 2011 2013 2010 2011 2013 Blatná 138 013,2 134 148,4 167 155,0 9,9 9,6 12,1 České Budějovice 1 697 356,2 1 656 783,5 1 951 571,2 11,0 10,7 12,5 Český Krumlov 458 781,4 450 944,0 554 870,7 10,9 10,7 13,3 Dačice 202 553,2 199 434,8 249 193,5 10,2 10,1 12,8 Jindřichův Hradec 506 453,7 502 280,2 603 496,4 10,5 10,5 12,7 Kaplice 205 638,6 217 272,6 288 229,2 10,4 10,9 14,8 Milevsko 182 646,1 179 752,9 221 340,1 9,7 9,6 12,0 Písek 550 069,2 529 030,4 655 223,8 10,6 10,2 12,6 Prachatice 342 184,3 331 255,6 407 586,3 10,1 9,9 12,2 Soběslav 219 923,0 207 381,5 257 993,5 9,9 9,4 11,7 Strakonice 451 022,8 441 819,7 536 708,8 10,0 9,8 11,9 Tábor 887 635,4 877 993,2 1 058 662,0 11,0 10,9 13,1 Trhové Sviny 173 797,7 179 976,7 229 299,5 9,5 9,7 12,3 Třeboň 270 403,0 271 361,6 340 772,3 10,7 10,8 13,7 Týn nad Vltavou 191 905,0 173 366,3 204 415,3 13,6 12,3 14,5 Vimperk 206 671,5 199 097,7 231 017,4 11,7 11,2 13,2 Vodňany 122 536,0 123 851,6 150 210,3 10,4 10,5 13,0 Jihočeský kraj 6 807 590,1 6 675 750,6 8 107 745,2 10,7 10,5 12,7

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

Zdroj dat: MF ČR; účetní a finanční informace státu. Data aktuální k 31. 12. daného roku

V SO ORP se za 3 roky zvýšila daňová vytíženost přesně o 2000 Kč na obyvatele. Extrémem je obec Kožlí, u které sice došlo ke snížení výtěžnosti, ale stále se drží na extrémně vysoké hodnotě 23700 Kč. Podrobný přehled daňové výtěžnosti v jednotlivých obcích je uveden v tabulce v příloze C 1.

1.13.2 Struktura ekonomických subjektů Počet obsazených míst má zásadní vliv na pozici regionu v rámci kraje. Zvyšující se počet obsazených míst znamená posilování regionu. Celkem na území SO ORP mezi roky 2010 a 2013 došlo k zvětšení počtu pracovních míst o 8,4 %. Mezi obcemi tedy převažují většinou příbytky, nicméně zásadní vliv v tomto ukazateli má samotné město Písek, kde přibyly téměř ¾ všech míst z celého SO ORP. Změnu počtu obsazených míst v obcích správního obvodu nalezneme v příloze C 2. Míra podnikatelské aktivity je definována jako podíl počtu podnikatelských subjektů (fyzických osob) k počtu trvale bydlících obyvatel. Míra podnikatelské aktivity může být jedním z indikátorů úspěšnosti podpory drobného podnikání. Na druhou stranu ji lze považovat za druhou vlnu v případě poklesu pracovních míst a zaměstnanosti. Z důvodu ztráty zaměstnání se jeví začátek podnikání jako jedna z možností, jak si tuto ztrátu kompenzovat. V rámci Jihočeského kraje dochází v průběhu času k navyšování míry podnikatelské aktivity, od roku 2004 došlo do roku 2013 k navýšení o téměř 12‰ na hodnotu 200 podnikatelů na 1000 obyvatel. SO ORP Písek se řadí v tomto žebříčku k průměru mezi SO ORP v Jihočeském kraji (hodnota je 2,7 ‰ nižší než krajská). V rámci SO ORP Písek mají nejvyšší míru podnikatelské aktivity obce Boudy a Dolní Novosedly. Naopak nejnižší míra podnikatelské aktivity je v obcích Horosedly, Lety a Vrcovice. Kompletní tabulky míry podnikatelské aktivity za roky 2004, 2007, 2011 a 2013 pro Jihočeský kraj jsou uvedeny níže. Souhrnnou tabulku pro samotné SO ORP Písek lze nalézt v příloze (tabulka C 3).

Tabulka1.13.2.1: Míra podnikatelské aktivity v SO ORP Jihočeského kraje [‰] Míra podnikatelské aktivity [‰] SO ORP 2004 2007 2011 2013 Blatná 169,3 163,9 173,5 173,6 České Budějovice 198,2 199,4 210,7 216,4 Český Krumlov 193,0 196,9 208,1 209,5 Dačice 142,2 149,7 159,3 159,4 Jindřichův Hradec 166,6 172,5 184,1 189,6 Kaplice 155,6 164,1 179,3 181,0 Milevsko 190,8 194,2 203,3 200,4 Písek 190,1 194,5 193,8 197,0 Prachatice 196,3 201,7 208,8 204,5 Soběslav 196,5 184,2 194,9 184,4 Strakonice 181,8 183,2 181,3 180,2 Tábor 210,8 208,8 222,1 204,5 Trhové Sviny 157,5 164,9 184,3 190,1 Třeboň 161,8 173,7 192,2 196,5 Týn nad Vltavou 171,2 166,4 185,5 187,2 Vimperk 210,8 211,9 211,0 205,9 Vodňany 191,6 187,1 195,6 207,9

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

Míra podnikatelské aktivity [‰] SO ORP 2004 2007 2011 2013 Jihočeský kraj 188,2 190,2 200,0 199,7 Zdroj dat: ČSÚ; Databáze demografických údajů, Registr ekonomických subjektů; Data aktuální k 31. 12. daného roku

1.13.3 Trh práce (nabídka, poptávka) Na trhu práce je práce prodávána jako výrobní faktor. Trh práce je charakterizován poptávkou po práci a její nabídkou. Poptávka je tvořena zaměstnavateli a nabídka je představována potenciálními zaměstnanci. Míra zaměstnanosti je podíl počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním ve skupině obyvatel 15-64 let. Nepoměr mezi mírným poklesem relativního počtu zaměstnaných osob a významně rostoucí mírou zaměstnaných obyvatel 15-64 let je dána postupným odchodem silných poválečných ročníků do ekonomické neaktivity v souběhu s tím, že se dostávají za hranici sledovaného věku 15-64 let. Je pravděpodobné, že tento nepoměr bude působit i v následujících letech. V příloze C 4 lze vidět zaměstnanost pro jednotlivé obce SO ORP Písek.

Tabulka1.13.3.1: Míra zaměstnanosti v SO ORP Jihočeského kraje [%] Míra zaměstnanosti [%] SO ORP 2001 2011 Blatná 67,7 64,4 České Budějovice 70,2 67,0 Český Krumlov 68,3 61,8 Dačice 65,9 61,3 Jindřichův Hradec 68,9 62,7 Kaplice 70,0 62,2 Milevsko 66,1 64,2 Písek 68,7 64,9 Prachatice 68,3 64,3 Soběslav 67,7 62,4 Strakonice 67,3 63,9 Tábor 69,5 64,9 Trhové Sviny 68,3 64,7 Třeboň 69,2 64,8 Týn nad Vltavou 71,0 66,0 Vimperk 66,4 63,7 Vodňany 67,3 61,3 Jihočeský kraj 68,8 64,5 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB2001, SLDB2011 Podíl nezaměstnaných osob udává počet nezaměstnaných registrovaných na úřadu práce k počtu všech obyvatel ve věku 15 – 64 let, kteří žijí na daném území (ČSÚ). V Jihočeském kraji došlo mezi roky 2010 a 2011 k poklesu podílu nezaměstnaných osob z 6,4 % na 5,8 %. Od tohoto roku, ale podíl nezaměstnaných stoupal až na hodnotu 7,1 % v roce 2013 klesl až na hodnotu 5,1 v roce 2015. Dlouhodobě největšího podílu dosahuje okres Český Krumlov (9,7 7,4 % v roce 2013 2015). Naopak nejmenší podíl nezaměstnaných osob byl v roce 2013 2015 v okrese České Budějovice (5,8 4.04 %).

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

Podíl nezaměstnaných osob v okresech Jihočeského kraje [%] Podíl nezaměstnaných osob [%] Okres 2010 2011 2012 2013 2015 České Budějovice 4,8 4,5 5,1 5,8 4,04 Český Krumlov 9 7,8 8,8 9,7 7,40 Jindřichův Hradec 6,1 5,5 6,2 7,4 4,71 Písek 6,2 5,4 5,8 6,5 4,29 Prachatice 5,5 5,2 5,8 6,1 4,41 Strakonice 7,9 6,9 7,5 8,2 5,84 Tábor 7,5 7,1 7,2 7,9 6,20 Jihočeský kraj 6,4 5,8 6,4 7,1 5,1 Zdroj dat: ČSÚ; Veřejná databáze; Data aktuální k 31. 12. daného roku

Ve všech SO ORP Jihočeského kraje došlo mezi lety 2007 až 2011 k nárůstu míry nezaměstnanosti. Průměrná hodnota za kraj vzrostla z 5,3 % na 8 %. Dlouhodobě nejvyšší míra nezaměstnanosti je zaznamenána v SO ORP Vodňany (12,4 % v roce 2011) a Český Krumlov (10,9 % v roce 2011), nadprůměrné hodnoty vykazují ve sledovaném období také správní obvody Dačice, Kaplice či Soběslav. Výrazně pod krajským průměrem se po celé sledované období pohybuje míra nezaměstnanosti v SO ORP České Budějovice. Tabulka 1.13.3.2: Míra nezaměstnanosti v SO ORP Jihočeského kraje [%] Míra nezaměstnanosti [%] SO ORP 2007 2008 2009 2010 2011 Blatná 6,2 5,2 7,8 8,6 8,7 České Budějovice 3,9 3,5 5,4 6,2 6,4 Český Krumlov 8,1 6,9 9,6 10,3 10,9 Dačice 7,8 5,3 10,1 10,8 9,7 Jindřichův Hradec 4,9 3,8 6,4 6,9 6,8 Kaplice 6,5 6,2 10,2 11,3 9,6 Milevsko 6,3 5,6 7,1 7,4 6,9 Písek 5,5 4,3 6,8 7,7 7,5 Prachatice 5,0 4,7 6,7 7,2 6,9 Soběslav 6,0 5,4 8,8 10,3 10,8 Strakonice 6,0 5,6 8,4 9,4 9,2 Tábor 5,1 4,5 7,7 9,3 9,3 Trhové Sviny 4,6 4,1 7,0 7,4 7,5 Třeboň 4,5 3,4 5,8 6,8 6,7 Týn nad Vltavou 5,6 4,5 7,0 8,0 7,9 Vimperk 4,5 4,0 6,1 7,1 6,4 Vodňany 7,7 7,2 9,5 11,5 12,4 Jihočeský kraj 5,3 4,6 7,2 8,1 8,0 Zdroj dat: MPSV Míra nezaměstnanosti v SO ORP Písek od roku 2007 vzrostla o 2 %, což je mírně pod průměrnými hodnotami v kraji. K největšímu nárůstu došlo v obci Vrcovice až na 17,1 % v roce 2011, což je nejvyšší hodnota ve správním obvodu. K největšímu poklesu a zároveň nejmenší hodnoty míry nezaměstnanosti dosahuje obec Minice. Kompletní tabulka pro SO ORP Písek je k nahlédnutí v příloze (tabulka C 5). Podíl nezaměstnaných žen se v Jihočeském kraji v letech 2007 – 2011 snížil, a to z 56,8 % na 50,5 %. SO ORP s dlouhodobě nejvyšším podílem nezaměstnaných žen v kraji jsou Dačice

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace a Milevsko. Nadprůměrných hodnot je dosahováno také v SO ORP Třeboň, Týn nad Vltavou, Vodňany a Jindřichův Hradec. Z hlediska podílu nezaměstnanosti žen je na tom nejlépe SO ORP Blatná, Prachatice a Český Krumlov, kde je dlouhodobě tento podíl nejnižší (viz tabulka níže). Podíl nezaměstnaných žen se v SO ORP Písek pohybuje mírně nad průměrem kraje. Velké výkyvy v této hodnotě ve sledovaném období v některých obcích a extrémní hodnoty jsou dány především malým počtem obyvatel v těchto obcích. Dvě největší obce správní oblasti Písek a Protivín se pohybují v podílu nezaměstnaných žen mírně nad průměrem kraje (52,4 % v obci Písek a 54,8 % v obci Protivín). Tabulku s kompletními údaji pro jednotlivé obce SO ORP Písek nalezneme v příloze (tabulka C 6).

Tabulka 1.13.3.3: Podíl nezaměstnaných žen v SO ORP Jihočeského kraje [%] Podíl nezaměstnaných žen [%] SO ORP 2007 2008 2009 2010 2011 Blatná 54,0 51,7 48,8 44,7 45,0 České Budějovice 55,5 54,8 51,6 50,6 50,4 Český Krumlov 54,7 52,2 48,4 46,5 46,5 Dačice 64,9 62,2 53,8 54,3 57,1 Jindřichův Hradec 61,9 58,2 54,5 54,3 52,3 Kaplice 56,2 56,2 53,1 50,8 50,9 Milevsko 61,3 61,8 55,8 55,3 55,7 Písek 55,9 54,0 51,2 50,2 51,4 Prachatice 55,0 54,3 50,1 47,5 45,3 Soběslav 56,8 57,4 51,0 51,4 51,7 Strakonice 54,8 54,8 48,8 48,1 48,9 Tábor 56,1 56,5 50,6 50,0 51,3 Trhové Sviny 58,5 57,2 56,3 52,1 48,4 Třeboň 60,6 56,3 55,7 53,5 54,5 Týn nad Vltavou 60,0 60,4 59,3 56,1 54,3 Vimperk 49,7 51,4 49,4 44,5 47,6 Vodňany 58,2 59,3 56,3 54,7 53,0 Jihočeský kraj 56,8 55,7 51,7 50,4 50,5 Zdroj dat: MPSV Významným indikátorem trhu práce je podíl dlouhodobě nezaměstnaných (déle než 12 měsíců) na celkovém počtu nezaměstnaných. Dlouhodobá nezaměstnanost představuje vážný sociální problém. U takovéto osoby je velmi těžký návrat zpět do práce a může dojít k negativním psychickým změnám, někdy i trvalým. V SO ORP Jihočeského kraje došlo k nárůstu míry dlouhodobé nezaměstnanosti ze 1,1 % v roce 2009 na 2,2 % v roce 2011. Nejvyšší podíl nezaměstnaných déle než 12 měsíců je v SO ORP Vodňany, Soběslav a Kaplice. Výrazně podprůměrných hodnot je dosahováno v SO ORP Vimperk, České Budějovice, Trhové Sviny a Jindřichův Hradec. Tabulka 1.13.3.4: Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v SO ORP Jihočeského kraje [%] Míra dlouhodobé nezaměstnanosti [%] SO ORP 2007 2008 2009 2010 2011 Blatná 2,3 1,8 1,8 2,8 3,2 České Budějovice 0,8 0,6 0,6 1,1 1,3 Český Krumlov 3,0 2,0 2,0 2,6 3,2 Dačice 3,3 1,8 1,5 2,9 3,0 Jindřichův Hradec 1,4 0,9 0,7 1,2 1,3 Kaplice 2,5 1,8 1,9 3,2 3,6

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

Milevsko 2,3 1,6 1,3 1,7 1,7 Písek 1,7 0,9 0,8 1,4 1,7 Prachatice 1,1 0,9 0,9 1,2 1,4 Soběslav 2,2 1,7 2,0 3,5 4,1 Strakonice 2,2 1,8 1,8 2,7 3,2 Tábor 1,2 0,9 1,2 2,4 3,1 Trhové Sviny 1,0 0,7 0,6 1,0 1,3 Třeboň 1,6 1,0 0,8 1,4 1,6 Týn nad Vltavou 1,8 1,2 1,2 2,1 2,4 Vimperk 0,7 0,4 0,5 0,9 1,1 Vodňany 3,0 2,7 2,7 3,7 5,0 Jihočeský kraj 1,6 1,1 1,1 1,9 2,2 Zdroj dat: MPSV Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v SO ORP Písek se dlouhodobě pohybuje pod průměrem kraje. V několika obcích nejsou žádní nezaměstnaní déle než 12 měsíců. V rámci správního obvodu je nejvyšší podíl dlouhodobě nezaměstnaných v obci Vojníkov (6 %). Přehled míry dlouhodobé nezaměstnanosti v obcích SO ORP Písek je uveden příloze v tabulce C 7. Do roku 2008 v Jihočeském kraji počet nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo klesal, avšak v důsledku ekonomické krize došlo od roku 2009 k prudkému nárůstu tohoto ukazatele až na 13,9 uchazečů na jedno pracovní místo. V následujícím roce se tento počet mírně snížil na 11,9 uchazeče. Dlouhodobě nejnižší počet nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo je v SO ORP Vimperk, nižších hodnot bylo také dosaženo v SO ORP České Budějovice a Kaplice. Jednoznačně nejhorší je situace v SO ORP Dačice, kde v roce 2010 připadalo na jedno volné pracovní místo více než 140 uchazečů (v roce 2011 tato hodnota již klesla na 62,1 uchazečů). Vysoký počet uchazečů na volné pracovní místo byl zjištěn také ve správních obvodech Milevsko či Soběslav. Tabulka 1.13.3.5: Počet nezaměstnaných na jedno pracovní místo v SO ORP Jihočeského kraje Počet nezaměstnaných na jedno pracovní místo SO ORP 2007 2008 2009 2010 2011 Blatná 2,8 1,8 10,8 17,6 19,5 České Budějovice 2,0 1,8 7,6 8,9 7,2 Český Krumlov 5,2 4,7 18,6 26,6 25,9 Dačice 5,3 4,7 59,4 140,7 62,1 Jindřichův Hradec 3,3 2,6 14,6 16,9 15,1 Kaplice 1,6 1,9 20,6 18,5 7,2 Milevsko 3,4 5,0 35,6 35,4 36,3 Písek 1,6 1,3 8,3 13,3 11,5 Prachatice 1,9 2,4 12,3 12,5 11,6 Soběslav 3,2 4,2 43,9 38,4 41,3 Strakonice 2,0 1,6 7,1 8,8 9,4 Tábor 2,3 2,5 15,4 19,9 16,2 Trhové Sviny 6,5 6,0 15,0 18,1 13,3 Třeboň 3,7 3,0 12,1 16,1 16,1 Týn nad Vltavou 4,6 3,4 14,4 12,6 11,8 Vimperk 1,4 1,3 5,6 7,4 5,4 Vodňany 2,0 1,4 4,7 6,8 10,5 Jihočeský kraj 2,4 2,2 11,2 13,9 11,9 Zdroj dat: MPSV; roční průměry

V SO ORP Písek se k 1. 1. 2011 2015 nacházelo 9 ekonomických subjektů s více než 200 zaměstnanci. Všechny tyto subjekty sídlí v obci Písek. K největším zaměstnavatelům (více

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace než 500 zaměstnanců) patří firmy AMTEK PRECISION ENGINEERING CZECH REPUBLIC, s.r.o., Nemocnice Písek, a.s., OTAVA, výrobní družstvo, s. n. o. p. cz, a.s. a Schneider Electric, a.s. Oproti roku 2008 došlo ke zvýšení počtu velkých zaměstnavatelů, především v obci Písek. Díky vzniku nových firem došlo v oblasti k větší diverzifikaci struktury činností, tím je správní obvod méně náchylný k výkyvům ekonomiky. Tabulka 1.13.3.6: Přehled všech ekonomických subjektů s 200 a více zaměstnanci sídlících na území SO ORP Písek Kategorie Obchodní jméno Sídlo Převažující činnost podle počtu zaměstnanců AMTEK PRECISION ENGINEERING Písek Obrábění 500 - 999 CZECH REPUBLIC s.r.o. Nemocnice Písek, a.s. Písek Ústavní zdravotní péče 500 - 999 Výroba elektrických rozvodných a OTAVA, výrobní družstvo Písek 500 - 999 kontrolních zařízení s. n. o. p. cz a.s. Písek Obrábění 500 - 999 Výroba elektrických rozvodných a Schneider Electric, a.s. Písek 500 - 999 kontrolních zařízení AISIN EUROPE MANUFACTURING Výroba ostatních čerpadel a Písek 250 - 499 CZECH s.r.o. kompresorů Faurecia Automotive Czech Republic Výroba ostatních dílů a Písek 250 - 499 s.r.o. příslušenství pro motorová vozidla Výroba ostatních dílů a Faurecia Components Písek, s.r.o. Písek 250 - 499 příslušenství pro motorová vozidla Všeobecné činnosti veřejné Město Písek Písek 200 - 249 správy Zdroj dat: Ústav územního rozvoje Data aktuální k 1. 1. 2011

1.13.4 Zdroje a užití veřejných rozpočtů Většina obcí SO ORP Písek má mírně větší příjmy než výdaje. Nejvyšší rozdíl je v obci Písek a Protivín. Extrémně vyšší výdaje než příjmy má obec Čimelice. SO ORP Písek jako celek má také vyšší příjmy než výdaje (největší vliv má město Písek).

Tabulka 1.13.4.1: Příjmy, výdaje a saldo obcí na území SO ORP Písek

Příjmy a výdaje v roce 2015 (v tis. Kč) Obec Příjmy Výdaje Saldo Albrechtice nad Vltavou 22 815 23 497 -682 Boudy 3 252 2 521 731 Cerhonice 8 941 14 369 -5 428 Čimelice 15 185 14 209 976 Čížová 18 753 15 266 3 487 Dobev 17 832 18 775 -943 Dolní Novosedly 2 956 2 816 140 Drhovle 11 355 9 060 2 295 Heřmaň 18 370 18 070 300 Horosedly 2 358 1 624 734 Kestřany 12 202 9 497 2 705

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

Kluky 9 367 6 496 2 871 Kožlí 2 403 2 798 -395 Králova Lhota 14 683 21 513 -6 830 Křenovice 2 548 2 622 -74 Lety 5 378 4 391 987 Minice 1257 992 265 Mirotice 28 962 36 335 -7 373 Mirovice 37 050 37 336 -286 Mišovice 5 009 5 207 -198 Myslín 1 749 1 645 104 Nerestce 2 074 1 907 167 Nevězice 2 633 2 253 380 Olešná 2 287 2 106 181 Orlík nad Vltavou 8 568 8 165 403 Oslov 24 043 30 127 -6 084 Ostrovec 6 292 5 264 1 028 Paseky 3 614 2 431 1 183 Písek 742 329 678 043 64 286 Podolí I 6 053 5 273 780 Probulov 2 318 2 306 12 Protivín 126 621 122 482 4 139 Předotice 9 902 10 037 -135 Putim 13 752 12 375 1 377 Rakovice 4 487 3 046 1 441 Ražice 22 792 32 093 -9 301 Skály 5 090 4 422 668 Slabčice 7 472 6 824 648 Smetanova Lhota 22 699 32 624 -9 925 Tálín 2 946 3 074 -128 Temešvár 2 402 1 956 446 Varvažov 4 220 3 285 935 Vlastec 3 794 2 643 1 151 Vojníkov 3 222 2 547 675 Vráž 6 027 10 968 -4 941 Vrcovice 3 614 2 664 950 Záhoří 17 282 14 650 2 632 Zvíkovské Podhradí 4 100 10 895 -6 795 Žďár 4 677 3 679 998 Celkem SO ORP 1 307 735 1 267 178 40 557 Zdroj dat: monitor.statnipokladna.cz za rok 2015

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

2 ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

Při zpracování rozboru udržitelného rozvoje území bylo vycházeno ze zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb s využitím SWOT analýzy, v deseti tematických členění. Pro určování problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci jsou slabé stránky a hrozby správních území obcí blíže specifikovány na tzv. kartách obcí a jsou zaneseny do problémového výkresu.

2.1. SWOT analýza – horninové prostředí a geologie

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Výskyt plošných poddolovaných území, jež znamenají určité omezení pro využití území. Zásoby štěrkopísku a stavebního kamene postačující na několik příštích desetiletí. Nepříznivé radonové riziko zejména v oblasti severozápadní části ORP a v okolí obcí Paseky a Kluky Existence dalších, dosud netěžených, ložisek. Výskyt poddolovaných území bodového Žádná sesuvná území v oblasti. charakteru. Převážně dobré podmínky pro zakládání staveb. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Další využití výhradních ložisek nerostných Narušení ekologické stability území v důsledku surovin. povrchové těžby v dalších lokalitách, resp. Revitalizace/asanace území narušených těžbou. v chráněných územích.

2.2. SWOT analýza – vodní režim

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Dostatečné množství zdrojů povrchových a Opakované záplavy v oblasti, včetně zejména podzemních vod. zastavěných území. Existence oblasti perspektivního jímání Nekapacitní úpravy toku, existence řady podzemních vod. zúžených profilů. Vymezení lokality pro akumulaci povrchových vod Zhoršené odtokové poměry, klesající retenční jako územní rezervy. schopnost území v důsledku vodní eroze. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Revitalizace vodních toků a drobných vodních nádrží s cílem omezení rozsahu povodní, Existence řady míst, která omezují průtočnost zadržování vody v území a zlepšení jeho retenční koryt vodních toků a údolních niv. a akumulační schopnosti. Povolení další výstavby v územích ohrožených Realizace protipovodňových opatření. povodní. Ohrožení rekreační funkce Orlické přehrady

kolabolací nádržového sytému.

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

2.3. SWOT analýza – hygiena životního prostředí

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Na hodnoceném území prakticky nedochází k Nižší míra separace a následné využití překračování imisních limitů látek znečišťujících komunálního odpadu ve srovnání s krajem. ovzduší (s výjimkou O3). V obcích jsou zavedeny systémy separovaného Velký počet lokalit evidovaných jako stará zátěž sběru pro základní druhy odpadů a kontaminované plochy. Dostatečná kapacita pro skládkování na příští Překročení ročních limitů výskytu benzo desetiletí. (a)pyrenu na území města Písek. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Možnost využití prostředků z EU pro sanace Omezené využití území a rizika spojená starých ekologických zátěží. s existencí starých ekologických zátěží. Nárůst lokálního znečištění ovzduší z malých

zdrojů v důsledku spalování paliv nízké kvality.

Riziko nárůstu znečištění ovzduší v souvislosti Čerpání prostředků na projekty zaměřené na s neustálým růstem dopravní intenzity na odpadové hospodářství z Operačního programu páteřních komunikacích. ŽP. Pomalé odstraňování starých ekologických zátěží (haldy a odvaly). Nízké zapojení obyvatel do separace odpadů.

2.4. SWOT analýza – ochrana přírody a krajiny

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Řada závad území s různým typem ochrany z důvodu Výskyt a ochrana řady vzácných a jejich narušení zástavbou a komunikacemi. chráněných druhů živočichů a rostlin (národní přírodní rezervace, lokality soustavy NATURA 2000). Vymezení přírodního parku Písecké hory. Nevhodné hospodaření na některých zemědělských pozemcích a některých rybnících. Rozsáhlé vymezení sítě územního systému ekologické stability s dalšími prvky ÚSES. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Rozvoj cestovního ruch, díky výskytu řady přírodních území a prvků cenných Realizace stávajících návrhů a záměrů v rozvoji pro ochranu přírody a krajiny. zastavitelných území a dopravní infrastruktury by znamenala další zásahy do chráněných území a jejich Chráněná území jsou jednoznačně prvků včetně biocenter a biokoridorů. vymezena v ÚPD jednotlivých obcí. Výskyt ložisek nerostných surovin v chráněných územích – riziko budoucí těžby spojené s celkovým nárůstem Využití územního plánování zatížení území. k eliminaci/minimalizaci střetů Schvalování výstavby mimo zastavěná území obcí, v důsledku ekonomického a sociálního degradace krajinného rázu výstavbou nevhodných staveb. rozvoje území. Navyšování intenzity automobilové dopravy na hlavních komunikacích.

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

2.5. SWOT analýza – zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Vysoký podíl lesní půdy na celkové ploše Bonitně méně cenné půdy - půdy nižších bonitních území – s významnými ekonomickými tříd, relativně nízká úrodnost půdy. i ekologickými funkcemi. Nízká míra poškození lesních porostů Nutné odvodňování vysokého podílu území, vzhledem z titulu nadměrného znečištění ovzduší. k charakteru území. Omezené možnosti hospodaření v lesích ochranných Významné funkce lesů zvláštního určení – a ve většině kategorií lesů zvláštního určení. pro zachování biologické rozmanitosti, atd. Nevhodná druhová skladba části lesních porostů. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Rozvoj ekologických forem hospodaření na Pokles kvality půd v důsledku především častých půdě. povodní. Zlepšování skladby lesních porostů při Trvalé odnětí zemědělského půdního fondu v rámci obnově/zakládání nových porostů. modernizace dopravní infrastruktury. Zalesňování dalších pozemků méně Budování zařízení pro rozvoj rekreačních aktivit – vhodných pro zemědělskou činnost. sportovní areály apod. – v lokalitách s významnými mimoprodukčními funkcemi Hospodářský potenciál lesních porostů - rostoucí význam produkce dřevní hmoty.

2.6. SWOT analýza – technická infrastruktura

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Nedostatečná síť jednotné kanalizace napojené na ČOV některých obcí. Dostatečné zásobování elektrickou energií – Špatná kvalita vody domovních studní v obci vzájemná blízkost napájecích bodů. Lety, Nerestce, Ražice, Smetanova Lhota a Zvíkovské Podhradí.

PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Modernizace a rekonstrukce stávající kanalizační Zhoršená kvalita vodních toků a dalších složek sítě a zvyšování napojení domácností na životního prostředí vypouštěním naředěných veřejnou kanalizaci s napojením na ČOV. splaškových odpadních vod do recipientu. Výstavba veřejného vodovodu do dalších částí Zhoršená kvalita ovzduší návratem řady jednotlivých obcí, které nejsou napojeny. domácností k tuhým palivům.

2.7. SWOT analýza – dopravní infrastruktura

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY

Vymezení / stavba rychlostní silnice R4. Špatný technický stav komunikací.

Silnice I. třídy jako významné napojení na Špatný technický stav stávající silnice I/4, pomalá sousední regiony. realizace výstavby rychlostní silnice R4 a s tím spojená absence napojení silniční sítě na dálniční Železniční trať spojující SO ORP s Plzní a síť.

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

Českými Budějovicemi.

Zhoršená dostupnost obce s rozšířenou působností Výhodná poloha na Vltavské vodní cestě pro řadu obcí zejména v odlehlých částech.

PŘÍLEŽITOSTI HROZBY

Zajištění dostupnosti území po silnici i železnici Zpoždění realizace záměrů v rozvoji pozemních a homogenizace silnic pro rozvoj cestovního komunikací. ruchu železniční dopravou šetrnou k životnímu prostředí. Nárůst intenzity tranzitní přepravy.

Omezená dopravní obslužnost veřejnou hromadnou dopravou - nárůst individuálního Realizace plánovaných oprav a údržby silnic III. automobilismu s negativními dopady na zdraví třídy – zlepšení kvality dopravní obslužnosti obyvatel a ekosystémů. území. Absence obchvatů, vedení komunikací průtahem obcemi.

2.8. SWOT analýza – sociodemografické podmínky

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY

Zvyšující se index stáří v SO ORP Písek Růst počtu obyvatel, především v obci Vrcovice, a Čížová a Záhoří. Úbytek lidí v produktivním věku v SO ORP Písek, nejméně jich je v obci Nevězice

Nízký index stáří v obcích Vlastec, Temešvár a Nedostatečné zajištění v oblasti vzdělávání Vrcovice

Nedostatečné zajištění v oblasti Vysoký podíl lidí v produktivním věku v obci Orlík nad zdravotnictví a sociální péče. Vltavou a Tálín

PŘÍLEŽITOSTI HROZBY

Rozvoj sociálních a ubytovacích služeb pro seniory, Stárnutí populace v celém SO ORP Písek. rozvoj terénní péče a středisek trávení volného času.

Přesun obyvatel do zázemí města Písek. Výrazný nedostatek pracovní síly v případě Výstavba nových školských zařízení na území zejména úbytku produktivní složky obyvatelstva. menších obcí.

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

2.9. SWOT analýza – bydlení

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY

Vysoký podíl domů postavených v letech 1981 – 2000 v obcích Olešná, Kožlí a Výrazné stárnutí bytového fondu. Zvíkovské Podhradí. Stagnace nárůstu bytového fondu v některých Nárůst bytového fondu v obcích Čížová, obcích. Olešná a Vrcovice. Nezasíťované pozemky určené k výstavbě v některých obcích. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY

Rozšíření ploch určených k výstavbě nových domů, zasíťování vytyčených území Pokračující stárnutí bytového fondu. inženýrskými sítěmi. Rekonstrukce a revitalizace starší bytové Stagnace rozvoje obcí vzhledem k omezeným zástavby. investicím do bydlení.

2.10. SWOT analýza – rekreace

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY

Z dotazníkového šetření vyplývá, že. V některých Město Písek má vysokou návštěvnost v rámci obcích nejsou žádná veřejná rekreační zařízení celého kraje. (např. Dolní Novosedly, Drhovle, Nerestce)

Velký počet objektů individuální rekreace. Malý podíl ubytovacích kapacit ve městě Písek.

Rozsáhlá síť turistických tras a cyklostezek. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY

Budování nových rekreačních zařízení v menších obcích. Negativní dopady na životní prostředí v souvislosti s rozvojem cestovního ruchu. Zkvalitnění služeb ve stávajících turistických oblastech.

Rozvoj agroturistiky. Snižování délky pobytu v ubytovacích zařízeních.

2.11. SWOT analýza – hospodářské podmínky

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Podprůměrná míra nezaměstnanosti SO ORP Písek v rámci kraje, především v obcích Minice, Vrcovice a Dolní Novosedly. Mírně podprůměrná míra podnikatelské aktivity správního obvodu v rámci kraje.

Míra nezaměstnanosti v obci Olešná a Vrcovice nad 15 %.

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo pod krajským průměrem.

Vysoké zastoupení středních a menších zaměstnavatelů (se 100 – 199 zaměstnanci) s poměrně mnohotvárnou strukturou činností v regionu.

PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Růst dlouhodobé nezaměstnanosti od roku 2009 Podpora drobných živnostníků tvořících diverzifikovanou základnu ekonomických subjektů Velké množství pracovních míst v obci Písek s nízkou ekonomickou zranitelností. v porovnání s okolními obcemi.

Rozvoj cestovního ruchu na celém území Omezená dojížďka do zaměstnání - špatná správního obvodu Písek. dopravní dostupnost prostředky hromadné dopravy z obcí správního obvodu do okolních měst.

Jednostranné průmyslové zaměření většiny velkých zaměstnavatelů snižující ekonomickou stabilitu území.

2.12. Metodika aktualizace závad, střetů a problémů a jejich značení

Závady a střety Konkrétní závady a střety jsou v problémovém výkresu označeny kódem, který je sestaven pomocí kombinace zkratek: s Stav n Návrh z Záměr o Zasahuje do - Prochází x Křižuje / Zatěžuje exhalacemi E2 Evropsky významná lokalita NATURA 2000 P2 Ptačí oblast NATURA 2000 LE Les RC Regionální biocentrum NC Nadregionální bicentrum RK Regionální biokoridor NK Nadregionální biokoridor PP Přírodní park MP Maloplošné zvláště určené území S1 Silnice I. třídy S2 Silnice II. třídy

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

SR Rychlostní komunikace VZ Ochranné pásmo vodního zdroje ZU Zastavěné území TI Technická infrastruktura LO Ložisko nerostných surovin LU Chráněné ložiskové území AZ Aktivní zóna záplavového území ZA Zastavitelné území Např.: kód sS2xVZ znamená, že na daném území silnice II. třídy křižuje ochranné pásmo vodního zdroje.

Problémy Problémy jako např. absence kanalizace nebo vysoká míra nezaměstnanosti jsou označeny jedno- až třípísmennou zkratkou. Ve výkresu jsou problémy obce uvedeny pod jejím názvem ve formě kódu, který obsahuje jednotlivé zkratky problémů v obci.

Např. kód _PČN_ znamená, že v dané obci chybí plynofikace (označeno zkratkou P), ČOV (označeno zkratkou Č) a je zde vysoká míra nezaměstnanosti (označeno zkratkou N). Seznam kódů: P Absence plynofikace K Absence kanalizace Č Absence ČOV V Absence napojení na vodovod B Nedostatek ploch pro bytovou výstavbu U Nedostatek ubytovacích zařízení M Pokles počtu pracovních míst N Vysoká míra nezaměstnanosti A Nízká míra podnikatelské aktivity Mig Nárůst počtu obyvatel migrací a jeho důsledky S Stárnutí obyvatelstva Kom Špatný stav komunikací Dop Problémy plynoucí z vysokého dopravního zatížení Neb Nebezpečné silnice nebo křižovatky

2.2 Výsledky rozboru udržitelného rozvoje území

Vyváženost témat je analyzována dle jejich ohodnocení v jednotlivých tématech. Výsledky pro každou obec jsou uvedeny v dokumentu „Karty obcí“. Celkové vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území za jednotlivé obce znázorňuje následující kartogram, v němž je patrné souhrnné hodnocení obcí za všechny pilíře. Legendou ke kartogramu je tabulka 2.2.1. Souhrnné hodnocení vyjadřuje tabulka 2.2.2.

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

Z environmentálního hlediska není stav žádné obce na nejhorší hodnocené úrovni. Špatný stav environmentálního pilíře je v obcích Lety, Předotice, Drhovle, Heřmaň, Vrcovice, Temešvár a Albrechtice nad Vltavou. V těchto obcích je největší podíl poddolovaných území na celkové rozloze (např. obec Heřmaň) a na katastrálním území obcí jsou situovány dobývací prostory. Podíl chráněných oblastí na celkové rozloze těchto obcí je minimální nebo žádný. Nejlepší situace je v obci Zvíkovské podhradí, kde není žádné poddolované či sesuvné území, dobývací prostory a ani se nejedná o obce se zhoršenou kvalitou ovzduší. Naopak se celá obec nachází v oblasti NATURA 2000. Kladné hodnocení sociálního pilíře mají obce, které disponují vyváženou sídelní strukturou a kvalitním funkčním propojením jednotlivých sídel. V SO ORP Písek se jedná o město Písek a sídla jemu přilehlé. Tato sídla mají příznivou věkovou strukturu obyvatelstva a počet obyvatel zde dlouhodobě roste. Navíc se jedná se o sídla s dobrou dopravní dostupností a občanskou vybaveností. Nejhorší ohodnocení sociálního pilíře mají obce v severní části správního obvodu, konkrétně se jedná o Myslín, Nerestce, Kožlí, Lety a Probulov. Tyto obce vykazují zápornou hrubou míru celkového přírůstku obyvatel, vysoký podíl obyvatel v poproduktivním věku, základní občanská vybavenost je zde minimální nebo zcela schází. Vzhledem k poloze mají tyto obce i špatnou dostupnost do administrativních center. Ohodnocení ekonomické oblasti je ovlivněno velikostí sídla. Nejlepšího stavu dosahuje město Písek, které tvoří nejen ekonomické centrum správního obvodu. Příznivých hodnot dále dosahují obce v jeho nejbližším okolí – Protivín, Putim, Čížová a obec Čimelice, která má vysoce nadprůměrnou míru podnikatelské aktivity a nízké hodnoty nezaměstnanosti a dlouhodobé nezaměstnanosti. Všechny tyto obce disponují silnou a stabilizovanou podnikatelskou základnou a vykazují vyšší ekonomický potenciál. Nejhorší situace je u obcí v severní částí SO ORP, nejhorší potom v obci Myslín. Jedná se o obec s nejvyšší mírou nezaměstnanosti, podprůměrnou daňovou výtěžností a mírou podnikatelské aktivity a s minimálním počtem pracovních míst.

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

Mapa 2.2.1: Vztah území podle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

Tabulka 2.2.1: Kategorie zařazení jednotlivých obcí dle stavu vyváženosti územních podmínek Územní podmínky pro Vyváženost vztahu pro příznivé pro soudržnost územních podmínek kategorie zařazení životní hospodářský společenství pro udržitelný rozvoj Vyjádření v obce prostředí rozvoj obyvatel území kartogramu území dobrý Z H S špatný stav stav 1 + + + Z, H, S žádné 2a + + - Z, H S S 2b + - + Z, S H H 2c - + + H, S Z Z 3a + - - Z H, S H, S 3b - + - H Z, S Z, S 3c - - + S Z, H Z, H 4 - - - žádné Z, H, S Z, H, S Legenda: + dobrý stav - špatný stav

Tabulka 2.2.2: Vztah území podle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území

Sociální Ekonomický Kategorie Obec Environmentální pilíř zařazení obce pilíř pilíř Albrechtice nad Vltavou - - + 3b Boudy - - - 4 Cerhonice + - - 3a Čimelice + + + 1 Čížová - + + 2c Dobev - + + 2c Dolní Novosedly - - + 3b Drhovle - + - 3c Heřmaň - + + 2c Horosedly - - - 4 Kestřany + - - 3a Kluky + - - 3a Kožlí + - - 3a Králova Lhota - - - 4 Křenovice - - - 4 Lety - - - 4 Minice - - - 4 Mirotice - + + 2c

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

Mirovice + + + 1 Mišovice - - - 4 Myslín + - - 3a Nerestce - - + 3b Nevězice + - - 3a Olešná + - - 3a Orlík nad Vltavou + - + 2a Oslov + + + 1 Ostrovec + + + 1 Paseky + - - 3a Písek + + + 1 Podolí I - - - 4 Probulov + - - 3a Protivín + + + 1 Předotice - - + 3b Putim + + + 1 Rakovice - + + 2c Ražice + + - 2b Skály + + - 2b Slabčice + - - 3a Smetanova Lhota - + + 2c Tálín + - - 3a Temešvár - + + 2c Varvažov + - - 3a Vlastec + + + 1 Vojníkov - - - 4 Vráž + + + 1 Vrcovice - + + 2c Záhoří - + + 2c Zvíkovské Podhradí + - + 2a Žďár + - - 3a

Ve správním obvodě obce s rozšířenou působností Písek jsou, dle metodiky vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území, nejlépe hodnoceny obce Mirovice, Čimelice, Ostrovec, Oslov, Vráž, Vlastec, Písek, Putim a Protivín. U všech těchto obcí je Environmentální, Sociální i Ekonomický pilíř hodnocen kladně. Naopak nejhoršího hodnocení dosahuje hned deset obcí, jedná se o Mišovice, Minice, Boudy, Horosedly, Lety, Nerestce, Královu Lhotu, Vojníkov, Podolí I a Křenovice. Tyto obce mají negativní hodnocení u všech pilířů.

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

2.2.3 Záměry v území plynoucí z nadřazené územně plánovací dokumentace

Dotčená katastrální Stav ve III. Kód Záměr Stav v ÚPD obcí a měst území Aktualizaci ZÚR KORIDDOR VEŘEJNÉ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY

V současné době je D4 rychlostní silnice R4 vybudována v úseku Nová Hospoda – Mirovice. Horosedly, Lety, Dolní Vymezení rychlostního pokračuje dále na sever Nerestce, Horní Nerestce, Koridor zůstává beze D4 Rychlostní silnice R4 hranice ORP a zasahuje obce Boudy, Rakovice, Krsice, Rakovice, Boudy, změny Čimelice, Nerestce, Horosedly a Lety a je v souladu Mirotice, Radobytce. se stávajícími či připravovanými územními plány dotčených obcí.

D5 Silnice I/4 Brloh u Drhovle, Drhovle, Koridor je řešen v ÚP Dobev, Stávající ÚP Drhovle Koridor zůstává beze D5/1 úsek Nová Hospoda – Strakonice (severní okraj, Řepice) Pamětice u Drhovle, Stará (z roku 2001) koridor neřeší. Koridor je nutné změny Dobev zahrnout do následující ÚPD obce Drhovle D6 Silnice I/19 D6/1 úsek západní okraj Mirovic Koridor ze ZÚR vyřazen Koridor zůstává beze Obec Lety nemá územní plán. Koridor v ÚPO D6/2 úsek východní okraj Mirovic Lety, Horosedly změny Horosedly je vymezen. D6/3 úsek Lety (východní okraj) Hrejkovice (západní okraj) Koridor ze ZÚR vyřazen D7 Silnice I/20 D7/2 úsek Sedlice mimoúrovňová křižovatka Nová Hospoda Koridor ze ZÚR vyřazen D7/3 křižovatka Nový Dvůr Koridor ze ZÚR vyřazen D11 Silnice I/29 Koridor zůstává beze D11/1 úsek Kbelnice - Dobev (západní okraj) Stará Dobev Koridor zpřesněn v ÚP Dobev změny Koridor zůstává beze D11/2 úsek Dobev - Písek Stará Dobev, Nepodřice Koridor zpřesněn v ÚP Dobev změny

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

Koridor zůstává beze D11/3 severní obchvat Písku Nepodřice, Písek Koridor zpřesněn v ÚP Písek, ÚP Dobev změny Koridor zpřesněn v ÚP Písek, ÚP obce Dolní Písek, Dolní Novosedly, Koridor zůstává beze Novosedly ve stádiu schválení (koridor je D11/4 úsek Písek - Dolní Novosedly Svatonice změny vymezen), ÚP obce Záhoří ve stádiu schválení zadání (koridor je vymezen) Dolní Novosedly, ÚP obce Záhoří ve stádiu schválení zadání (koridor Koridor zůstává beze D11/5 obchvat Záhoří Svatonice, Horní Záhoří, je vymezen), ÚP obce Dolní Novosedly ve stádiu změny Chrastiny schválení (koridor je vymezen) Stávající platné ÚPO Podolí I. A Křenovice z roku 2007 respektive 2005 počítaly s jižním a severním Koridor zůstává beze D11/7 úsek Podolí I - Bernartice (západ) Podolí I, Křenovice obchvatem obcí. V následujících ÚPD je nutné tyto změny koridory zanést do nových ÚP a případně je zpřesnit. D23 Silnice II/105 D23/1 úsek Bernartice - Veselíčko Koridor ze ZÚR vyřazen D30 Silnice II/140 D30/1 přeložka Písek Koridor ze ZÚR vyřazen D30/2 Ražice Koridor ze ZÚR vyřazen D40 Silnice II/138 Stávající ÚPO Albrechtice nad Vltavou neřeší D40/1 jižní půloblouk Albrechtice nad Vltavou Albrechtice nad Vltavou Koridor zpřesněn přeložku II/138. V následující ÚPD je nutné koridor převzít a případně jej zpřesnit. Stávající ÚPO Albrechtice nad Vltavou neřeší D40/2 homogenizace a přeložka silnice II/138 Albrechtice nad Vltavou Koridor zpřesněn přeložku II/138. V následující ÚPD je nutné koridor převzít a případně jej zpřesnit. D45 Silnice II/159 Stávající platné ÚPO obcí Tálín a Paseky řeší Tálín, Paseky, Nový Dvůr u obchvaty obcí. V následujících ÚPD je nutné tyto D45/1 úsek Tálín - Paseky Koridor zpřesněn Písku, Koridory převzít a případně upřesnit, k.ú. Nový Dvůr u Písku se týká jen okrajově D45/2 narovnání serpetin u Slavětic a Neznašova Koridor ze ZÚR vyřazen

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

D14 Železnice Plzeň - České Budějovice Územní plány Protivína, Ražic a Kestřan respektují Protivín, Milenovice, koridor D14/2. ÚPO Heřmaň je z roku 2006, v D14/2 úsek Čičenice - hranice Plzeňského kraje Lhota u Kestřan, Heřmaň, Koridor zpřesněn následující ÚPD je nutné tento koridor zahrnout Ražice, Skály u Protivína do ÚP obce Heřmaň Rozpracovaný ÚP Putimi a platný ÚP Ražice respektují daný koridor. ÚPO Heřmaň je z roku D13/3 připojení železniční trati Ražice - Písek Heřmaň, Putim, Ražice Koridor zpřesněn 2006 - v následující ÚPD je nutné tento koridor zahrnout do nového ÚP obce Heřmaň. Písek, Oldřichov u Písku, Krašovice u Čížové, Bošovice u Čížové, Nová Ves u Čížové, Zlivice, Borečnice, Vráž u Písku, Všechny v současné době platné územní plány Dolní Ostrovec, Koridor zůstává beze D67 Elektrifikace železnice Písek - Březnice obcí a měst, případně rozpracované ÚP respektují Smetanova Lhota, změny daný koridor pro elektrifikaci železnice. Čimelice, Rakovice, Krsice, Horní Nerestce, Dolní Nerestce, Horosedly, Mirovice, Plíškovice, Myslín KORIDOR VEŘEJNÉ TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY Koridor zůstává beze Ep10 Propojení tranzitních plynovodů Záboří u Protivína ÚP města Protivína tento koridor respektuje změny Boudy, Dolní Nerestce, Územní plány Mirotic, Nerestce a Horosedel Horní Nerestce, respektují daný koridor. Obce Rakovice a Boudy V1 Vodovod Severní Písecko Horosedly, Mirotice, Koridor zpřesněn mají ÚPO schválené podle starého SZ. V Rakovice, Stráž u Mirotic, následujících ÚPD je nutné koridor zapracovat. Strážovice u Mirotic ÚZEMNÍ REZERVA VEŘEJNÉ TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY Koridor zůstává beze Územní plány Mirovic a Myslína respektují danou L/F Myslín na Skalici Myslín, Boješice, Ohař změny územní rezervu Plíškovice, Myslín, Územní plány Mirovic, Myslína a Horosedel D/N Silnice I/19 obchvat Mirovic Koridor zpřesněn Mirovice, Horosedly (změna č. 1) respektují daný koridor

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

PLOCHA ÚSES - NADREGIONÁLNÍ BIOCENTRUM Ražice - plocha NBC 37 zpřesněna v ÚP, Kestřany - Štětice, Ražice, Staré vymezen beze změn v ÚP, Heřman - vymezen beze NBC 37 Řežabinec Kestřany, Heřmaň, Putim, Plocha zpřesněna změn v ÚPO, Putim - bude řešeno v Lhota u Kestřan připravovaném ÚP. Borečnice, Dědovice, Dolní Ostrovec, Držov, Čížová - vymezen beze změn v ÚP, Oslov, Horní Ostrovec, Louka Ostrovec, Vojníkov, Vráž - bude řešeno v NBC 25 Dědovické Stráně nad Otavou, Oslov, Plocha zpřesněna připravovaných ÚP, Varvažov - řešeno v ÚPO (v Tukleky u Oslova, následující ÚPD je nutné koridor zahrnout, Varvažov, Vráž u Písku, případně zpřesnit, stávající ÚPO je z roku 2006). Zbonín, Zlivice KORIDOR ÚSES - NADREGIONÁLNÍ BIOKORIDOR Borečnice, Držov, Čížová - převzat, vymezen a upřesněn v ÚP, Dobev Hradiště u Písku, - řešeno v ÚP, Kestřany - převzato do ÚP, Písek - Oldřichov u Písku, Písek, převzato do ÚP, Putim - bude řešeno v NBK 114 Řežabinec - Dědovické Stráně Koridor zpřesněn Putim, Staré Kestřany, připravovaném ÚP, Vojníkov, Vrcovice - zasahuje Topělec, Vojníkov, do území obcí jen okrajově (případné řešení v Vrcovice, Zátaví následující ÚPD).

Oslov, Zvíkovské Podhradí - koridor zasahuje do území obcí jen velmi okrajově (spíše chyba v Oslov, Zbonín, Zvíkovské Koridor zůstává beze NBK 115 Dědovické Stráně-K60 digitalizaci z různých měřítek), Varvažov - řešeno v Podhradí změny ÚPO (v následující ÚPD je nutné koridor zahrnout, případně zpřesnit, stávající ÚPO je z roku 2006).

Brloh u Drhovle, Nepodřice, Pamětice u Koridor zůstává beze Drhovle - bude řešeno v připravovaném ÚP, NBK 116 Velká Kuš-Řežabinec Drhovle, Stará Dobev, změny Kestřany - převzato do ÚP Staré Kestřany, Zátaví Heřmaň - bude řešeno v připravovaném ÚP Heřmaň, Maletice, Koridor zůstává beze (koridor převzat v zadání ÚP), Protivín - vymezen v NBK 119 Řežabinec-K118 Myšenec, Protivín, Putim, změny ÚP, Putim - bude řešeno v připravovaném ÚP, Ražice, Skály u Protivína Ražice - převzato do nového ÚP.

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

Dolní Novosedly - bude řešeno v připravovaném Dolní Novosedly, Držov, ÚP (koridor převzat do zadání ÚP), Paseky - převzít Louka nad Otavou, Koridor zůstává beze NBK 176 Dědovické stráně-K60 koridor, případně upravit v následující ÚPD, Písek - Paseky u Písku, Písek, změny převzat do ÚP bez změn, Vojníkov, Záhoří -bude Svatonice, Vojníkov řešeno v připravovaném ÚP Podolí I. - řešeno v ÚPO obce z roku 2006 (v Podolí I., Olešná nad Koridor zůstává beze následující ÚPD koridor převzít případně upřesnit, NBK 60 Štěchovice-Hlubocká obora Vltavou, Písecká Smoleč změny Olešná - bude řešeno v připravovaném ÚP, Slabčice - řešeno v ÚP. PLOCHA ÚSES - REGIONÁLNÍ BIOCENTRUM Plocha zůstává beze Řešeno v ÚPO Mišovice, plocha však neodpovídá RBC 853 Drahenický vrch Svučice změny ploše ze ZÚR, nutno v následující ÚPD upřesnit. Mirovice - řešeno v ÚP, Myslín - v ÚPO řešeno jako Plocha zůstává beze RBC 832 Vlčava Ohař, Boješice, Myslín RBC 1, v následující ÚPD plochy RBC převzít a změny případně zpřesnit. Čimelice, Rakovice - bude řešeno v připravovaných RBC 830 Větrov Čimelice, Krsice, Rakovice Plocha zpřesněna ÚP obcí. Čížová - řešeno v ÚP beze změn převzato, Vráž - Vráž u Písku, Nová Ves u Plocha zůstává beze RBC 829 Hrby řešeno v ÚPO a bude zpřesněno v připravovaném Čížové, Zlivice změny ÚP Dobev - řešeno v ÚP, Drhovle - v ÚPO řešeno jako Nepodřice, Stará Dobev, Plocha zůstává beze RBC 791 U Stašova RBC 21, v připravovaném ÚP nutno převzít plochu Drhovle, Brloh u Drhovle změny a případně upravit. Plocha zůstává beze Dobev, Kestřany - řešeno v ÚP převzato beze RBC 790 Dobevský rybník změny změn Nepodřice, Hradiště u Plocha zůstává beze Dobev, Písek, Kestřany - řešeno v ÚP převzato RBC 789 Hradiště Písku, Písek, Zátaví změny beze změn

Čížová, Písek - řešeno v ÚP převzato beze změn, Plocha zůstává beze RBC 788 Keřka Topělec, Písek, Vrcovice Vrcovice - řešeno v ÚPO (v následující ÚPD je změny nutné plochu biocentra převzít a případně zpřesnit

Plocha zůstává beze RBC 787 Jarník Písek Písek - řešeno v ÚP převzato beze změn změny

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

Slabčice - řešeno v ÚP převzato beze změn, Písecká Smoleč, Albrechtice, Temešvár - nutno řešit v následující RBC 786 Sv. Jan Chřešťovice, Olešná nad Plocha zpřesněna ÚPD, Olešná - řešeno v ÚPO a bude řešeno v Vltavou, Temešvár připravovaném ÚP Protivín - v ÚP je uveden jako RBC003 (chybí v Nová Ves u Protivína, textové části), Žďár - plocha převzata z ÚP VÚC RBC 785 Vysoký a Malý Kamýk Plocha zpřesněna Těšínov u Protivína, Písecko-Strakonicko, v připravovaném ÚP nutno převzít ze ZÚR. Nová Ves u Protivína, Krč Protivín - řešeno v ÚP, Žďár - plocha převzata z ÚP u Protivína, Žďár u RBC 784 Blanice pod Rabyní Plocha zpřesněna VÚC Písecko-Strakonicko, v připravovaném ÚP Protivína, Protivín, nutno převzít ze ZÚR Myšenec Plocha zůstává beze RBC 783 Hájek Skály u Protivína Skály - vymezen v ÚP změny Záhoří - řešeno v ÚPO, převzít případně zpřesnit v RBC Horní Záhoří u Písku, Svatonický vrch Plocha zpřesněna připravovaném novém ÚP, Vojníkov - nutno řešit v 4017 Vojníkov připravovaném ÚP RBC Nová Ves u Čížové, Kosejřín Plocha zpřesněna Čížová - řešeno v ÚP beze změn převzato 4015 Bošovice u Čížové RBC Horosedly - v následující ÚPD plochu převzít a Horosedly Horosedly, Dolní Nerestce Plocha zpřesněna 4007 případně upravit RBC Milenovice Protivín, Milenovice Paseky u Písku Protivín - plocha převzata do ÚP beze změn 1735 RBC Plocha zůstává beze Němec Paseky u Písku, Písek Písek - řešeno v ÚP převzato beze změn 1734 změny RBC Plocha zůstává beze Heřmaň - bude řešeno v připravovaném ÚP Na Sedlištích Heřmaň 1733 změny (koridor převzat v zadání ÚP) Podolí II, Soběšice u RBC Plocha zůstává beze Předotice - řešeno v ÚPO, je připravován nový ÚP Placka Předotic, Malčice u 1730 změny v zadání převzata plocha ze ZÚR Mirotic, Kožlí u Čížové KORIDOR ÚSES - REGIONÁLNÍ BIOKORIDOR Plocha zůstává beze Mišovice - není řešeno ve stávajícím ÚPO, řešit v RBK 276 Špalková hora - Drahenický vrch Svučice změny následující ÚPD

100

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

Plocha zůstává beze Mišovice - není řešeno ve stávajícím ÚPO, řešit v RBK 277 Drahenický vrch - Hliniční vrch Svučice změny následující ÚPD Plocha zůstává beze Předotice - řešeno v ÚPO, je připravován nový ÚP RBK 280 Placka-Sedlická obora Kožlí u Čížové změny v zadání převzata plocha ze ZÚR

Čimelice, Ostrovec - bude řešeno v připravovaných Čimelice, Smetanova Plocha zůstává beze ÚP, Smetanova Lhota - řešeno v ÚP, koridor byl RBK 306 Větrov-Dědovické stráně Lhota, Horní Ostrovec, změny zpřesněn, Varvažov - řešen v ÚPO jako RBK 108, v Varvažov následující ÚPD je nutné koridor upřesnit.

Cerhonice, Nová Ves u Cerhonice - řešeno v ÚP, koridor zpřesněn, Čížová Čížové, Soběšice u Plocha zůstává beze - koridor řešen v ÚP, převzat beze změn, Předotice RBK 307 Hrby-Placka Předotic, Bořice u Mirotic, změny - bude řešeno v připravovaném ÚP, Mirotice - Malčice u Mirotic, řešeno v ÚP Radobytce, Zlivice

Plocha zůstává beze Čížová - řešeno v novém ÚP, koridor mírně RBK 308 Hrby-Dědovické stráně Zlivice změny zpřesněn Plocha zůstává beze RBK 358 Hrad-Hájek Skály u Protivína Skály - vymezen v ÚP, mírně zpřesněno změny Skály u Protivína, Plocha zůstává beze RBK 359 K 119-Hájek Chvaletice u Protivín, Skály, Protivín - vymezen v ÚP a mírně zpřesněn změny Protivín Plocha zůstává beze RBK 360 Vysoký a Malý Kamýk - Blanice pod Rabyní Nová Ves u Protivína Žďár - vymezen v ÚPO změny Myslín - nutné řešit v následující ÚPD, Mirovice - RBK Myslín, Mirovice, Plocha zůstává beze Vlčava-Horosedly řešeno v ÚP, Horosedly - nutno řešit v následující 4006 Plíškovice, Horosedly změny ÚPD Nerestce - v ÚP je veden pod č. RBK 305, upřesnit RBK Horní a Doní Nerestce, Horosedly-Větrov Plocha zpřesněna v následující ÚPD, Čimelice - bude řešeno v 4008 Krsice rozpracovaném ÚP RBK Plocha zůstává beze Hrby-Kosejřín Nová Ves u Čížové, Zlivice Čížová - řešeno a zpřesněno v ÚP 4014 změny

101

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

Bošovice u Čižové, RBK Dhovle, Mladetice u Plocha zůstává beze Čížová - řešeno v ÚP, Drhovle, Předotice - bude Kosejřín-U Stašova 4016 Drhovle, Nepodřice, změny řešeno v připravovaném ÚP, Dobev - řešeno v ÚP Třebkov RBK Plocha zůstává beze Blanice pod Rabyní Protivín, Krč u Protivína Protivín - řešen v ÚP jako RBK 360 4107 změny

102

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

2.2.4 Obecné problémy Obecné problémy jsou shrnuty v následující tabulce, která je v podstatě sumářem problémů uvedených na jednotlivých kartách obcí, kde je možné se seznámit s možnostmi řešení těchto obecných problémů podrobněji. Jelikož nelze tato řešení zevšeobecňovat na všechny obce, je poznámka v tomto sumáři oproti předchozímu rozboru vyškrtnuta.

Kód Popis problému Poznámka Výpis obcí Albrechtice nad Vltavou, Dobev, Dolní Novosedly, Heřmaň, Kestřany, Kluky, Kožlí, Králová Lhota, Křenovice, Lety, Mišovice, Myslín, Nerestce, Nevězice, _P_ Absence plynofikace Olešná, Orlík nad Vltavou, Oslov, Ostrovec, Paseky, Podolí I, Probulov, Ražice, Skály, Slabčice, Tálín, Varvažov, Vlastec, Vojníkov, Zvíkovské podhradí, Žďár Albrechtice nad Vltavou, Cerhonice, Čimelice, Čížová, Dobev, Dolní Novosedly, Drhovle, Horosedly, Kestřany, Kluky, Kožlí, Králová Lhota, Možným řešením je příprava Křenovice, Lety, Minice, Mišovice, územního plánu na vybudování _Č_ Absence ČOV Myslín, Nerestce, Nevězice, ČOV nebo připojení kanalizačních Ostrovec, Probulov, Rakovice, sítí na již vybudované ČOV. Ražice, Skály, Slabčice, Smetanova Lhota, Tálín, Temešvár, Varvažov, Vlastec, Vojníkov, Vráž, Vrcovice, Záhoří, Žďár Cerhonice, Dolní Novosedly, Kožlí, Absence veřejné Křenovice, Minice, Mišovice, Myslín, _V_ vodovodní sítě Nerestce, Smetanová Lhota, Varvažov, Vojníkov, Vrcovice Je potřeba vytvářet územní Cerhonice, Čížová, Dobev, Kestřany, podmínky pro vybudování Nárůst počtu obyvatel Kluky, Křenovice, Mirotice, Probulov, _Mig_ dostatečné sociální infrastruktury vlivem migrace Předotice, Vlastec, Vojníkov, Vráž, v obci na základě nárůstu počtu Vrcovice obyvatel vlivem migrace. Usilovat o vyšší přehlednost Nebezpečné silnice nebo Dolní Novosedly, Kestřany, Kožlí, _Neb_ vozovky u autobusových čekáren v křižovatky Paseky, Zvíkovské podhradí oblasti Na rozcestí. Drhovle, Křenovice, Minice, Mirovice, Možným řešením je vytváření Mišovice, Myslín, Nerestce, Orlík nad _S_ Stárnutí obyvatelstva územních podmínek pro výstavbu Vltavou, Probulov, Ražice, Slabčice, a zřizování zařízení pro seniory. Smetanová Lhota, Vojníkov Možným řešením je příprava _K_ Absence kanalizace územního plánu na vybudování Drhovle, Kožlí, Myslín kanalizace. Možným řešením je vymezení Vysoká míra nových ploch pro rozvoj podnikání Heřmaň, Myslín, Nerestce, Olešná, _N_ nezaměstnanosti a vytvoření podmínek pro jejich Orlík nad Vltavou, Předotice, Vrcovice zasíťování. Možným řešením je vymezení Nízká míra nových ploch pro rozvoj podnikání Horosedly, Minice, Předotice, Skály, _A_ podnikatelské aktivity a vytvoření podmínek pro jejich Vrcovice, Záhoří, Žďár zasíťování. Problémy plynoucí Při dopravních nehodách a Horosedly, Lety, Oslov, Podolí I, _Dop_ z vysokého dopravního zácpách na R4 projíždějí vozidla Písek, Smetanová Lhota, Temešvár zatížení v obcích. obcí.

103

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

Kód Popis problému Poznámka Výpis obcí Nedostatek ploch pro Možným řešením je vymezení Křenovice, Lety, Myslín, Smetanová _B_ bytovou výstavbu nových ploch pro bydlení. Lhota, Temešvár, Vojníkov, Žďár Možným řešením je vymezení Lety, Orlík nad Vltavou, Probulov, Pokles počtu pracovních nových ploch pro rozvoj podnikání _M_ Skály, Slabčice, Smetanová Lhota, míst a vytvoření podmínek pro jejich Vlastec, Vojníkov, Vráž zasíťování. Možným řešením je vymezení Nedostatek ubytovacích _U_ vhodných ploch pro nové ubytovací Minice, Tálín zařízení kapacity.

2.2.5 Urbanistické, hygienické, environmentální a ostatní závady

Kód Popis problému Výpis obcí Albrechtice nad Vltavou, Dobev, Dolní Novosedly, Kluky, Mirovice, Míšovice, sS2/ZU Silnice II. třídy zatěžuje exhalacemi zastavěné území Oslov, Paseky, Písek, Putim, Ražice, Slabčice, Smetanová Lhota, Tálín, Vlastec, Záhoří, Zvíkovské podhradí Čimelice, Drhovle, Křenovice, Lety, sS1/ZU Silnice I. třídy zatěžuje exhalacemi zastavěné území Mirovice, Orlík nad Vltavou, Písek, Podolí I, Temešvár, Záhoří sSR/ZU Rychlostní silnice zatěžuje exhalacemi zastavěné území Předotice Dobev, Drhovle, Kestřany, Paseky, Zastavěné území zasahuje do ochranného pásma sZUoVZ Písek, Protivín, Předotice, Putim, vodního zdroje Záhoří Zastavěné území zasahuje do chráněného ložiskového sZUoLU Předotice území Dobev, Paseky, Písek, Putim, Vavražov sS2xNK Silnice II. třídy křižuje nadregionální biokoridor Ražice sS2xNC Silnice II. třídy křižuje nadregionální biocentra Putim, Ražice Dolní Novosedly, Drhovle, Písek, sS1xNK Silnice I. třídy křižuje nadregionální biokoridor Podolí I, Protivín sS1xRK Silnice I. třídy křižuje regionálního biokoridor Drhovle, Mirovice, Nerestce, Protivín sS2xRK Silnice II. třídy křižuje regionální biokoridor Minice, Vavražov sSRxRK Rychlostní silnice křižuje regionální biokoridor Minice sS1-ZQ Silnice I. třídy prochází záplavovým území Mirovice, Písek, Protivín sS2-ZQ Silnice II. třídy prochází záplavovým územím Q 100 Písek, Putim Silnice II. třídy prochází ochranným pásmem vodního sS2-VZ Paseky, Putim, Ražice zdroje sS1/VZ Silnice I. třídy zatěžuje exhalacemi zastavěné území Protivín sS2-P2 Silnice II. třídy prochází ptačí oblasti NATURA 2000 Vavražov, Zvíkovské podhradí sS2xLK Vlastec Silnice II. třídy křižuje lokální biokoridor Čimelice, Heřmaň, Horosedly, Kestřany, Minice, Mirovice, Myslín, sZUoZQ Zastavěné území zasahuje do záplavového území Q 100 Nerestce, Ostrovec, Písek, Protivín, Putim, Skály, Smetanová Lhota, Vavražov, Žďár

104

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

2.2.5 Střety se záměry technické infrastruktury

Kód Popis problému Výpis obcí Zastavitelná plocha je v konfliktu se záměry technické nZUxzTI Albrechtice nad Vltavou infrastruktury Čimelice, Horosedly, Králová Lhota, nZUAxznV Návrh zastavitelného území křižuje záměr vodovodu Křenovice, Minice, Nerestce, Nevězice, Orlík nad Vltavou, Rakovice, Slabčice nZUAxznP Návrh zastavitelného území křižuje záměr plynovodu Dobev, Protivín

2.2.6 Střety dopravních záměrů s limity využití území

Kód Popis problému Výpis obcí Dobev, Písek, Podolí I, Temešvár, zS1xZU Záměr silnice I. třídy křižuje zastavěné území Záhoří zS1xVZ Záměr silnice I. třídy křižuje ochranné pásmo vodního zdroje Orlík nad Vltavou, Písek zS1xLE Záměr silnice I. třídy křižuje les Písek zS1xRC Záměr silnice I. třídy křižuje regionální biocentrum Písek zS1xNK Záměr silnice I. třídy křižuje nadregionální biokoridor Podolí I zS2xZU Záměr silnice II. třídy křižuje zastavěné území Tálín zSRxZU Záměr rychlostní silnice křižuje zastavitelné území Drhovle, Horosedly, Nerestce Heřmaň, Horosedly, Myslín, zZExZU Záměr železnice křižuje zastavitelné území Nerestce, Ostrovec, Písek, Vráž zZExoNC Záměr železnice křižuje, zasahuje do nadregionálního biocentra Ostrovec, Vráž zSRxZQ Záměr rychlostí silnice křižuje záplavové území Q100 Nerestce zZExZU Záměr železnice křižuje zastavěné území Protivín, Ražice zZExRC Záměr železnice křižuje regionální biocentrum Protivín zZExZQ Záměr železnice křižuje záplavové území Q100 Nerestce zZExLO Záměr železnice křižuje ložisko nerostných surovin Ražice zZExLC Záměr železnice křižuje lokální biocentrum Skály zZExLK Záměr železnice křižuje lokální biokoridor Smetanová Lhota nZExP2 Záměr železnice křižuje ptačí rezervaci NATURA 2000 Vráž zVCxNK Záměr vodní cesty křižuje nadregionální biokoridor Vavražov zVC-P2 Záměr vodní cesty prochází ptačí oblasti NATURA 2000 Vráž, Zvíkovské podhradí zVCxNC Záměr vodní cesty prochází nadregionálním biocentrem Vráž

105

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

2.2.7 Střety urbanistických záměrů s limity využití území

Kód Popis problému Výpis obcí Albrechtice nad Vltavou, Dobev, nZUAoLE Návrh zastavitelného území zasahuje do lesa Drhovle, Písek, Protivín, Putim, Slabčice, Vráž Návrh zastavitelného území zasahuje do ptačí oblasti Čížová, Ostrovec, Smetanová Lhota, nZUoP2 NATURA 2000 Vavražov, Vráž, Zvíkovské podhradí Návrh zastavitelného území zasahuje do evropsky nZUoE2 Žďár významné lokality NATURA 2000 nZUoPP Návrh zastavitelného území zasahuje do přírodního parku Písek Návrh zastavitelného území zasahuje do ochranného Dobev, Kestřany, Písek, Protivín, nZUoVZ pásma vodního zdroje Putim, Slabčice Návrh zastavitelného území zasahuje do regionálního Dobev, Myslín, Smetanová Lhota, nZUAoRC biocentra Žďár Heřmaň Návrh zastavitelného území zasahuje do nadregionálního Dobev, Protivín, Smetanová Lhota, nZUAoRK biokoridoru Vavražov Nerestce Dobev, Dolní Novosedly, Kestřany, Návrh zastavitelného území zasahuje do regionálního nZUoNK Písek, Protivín, Slabčice, Smetanová biokoridoru Lhota Návrh zastavitelného území zasahuje do nadregionálního nZUAoNC Kestřany, Ostrovec, Vráž biocentra Návrh zastavitelného území zasahuje do lokálního nZUxLK Vlastec biokoridoru nZUxLC Vlastec Návrh zastavitelného území zasahuje do lokálního biocentra Návrh zastavitelného území zasahuje do záplavového Heřmaň, Kestřany, Minice, Ostrovec, nZUoZQ území Q100 Písek, Protivín, Putim Návrh zastavitelného území zasahuje do maloplošného nZUoMP Žďár zvláště chráněného území přírody Návrh zastavitelného území zasahuje do chráněného nZUoLU Albrechtice nad Vltavou, Písek ložiskového území Návrh zastavitelného území zasahuje do ložiska nerostných nZUAoLO Albrechtice nad Vltavou, Protivín surovin nZAoAZ Návrh zastavitelného území zasahuje do aktivní zóny Putim, Heřmaň záplavového území

2.2.8 Střety se záměry dopravními

Kód Popis problému Výpis obcí Drhovle, Dobev, Dolní Novosedly, Orlík nad Vltavou, Písek, Temešvár, nZUAxzS1 Návrh zastavitelného území křižuje záměr silnice I. třídy. Záhoří Záhoří, Podolí I. Křenovice, Vráž Tálín, Paseky, Albrechtice nad nZUAxzS2 Návrh zastavitelného území křižuje záměr silnice II. třídy Vltavou- nZUAxzSR Návrh zastavitelného území křižuje záměr rychlostní silnice Drhovle, Horosedly, Minice, Nerestce Heřmaň, Myslín, Dobev Ostrovec, nZUAxzZE Návrh zastavitelného území křižuje záměr železnice Písek, Protivín

106

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

3 PŘÍLOHY

Příloha A: Enviromentální pilíř

Tabulka A1: Koeficient ekologické stability v obcích SO ORP Písek

Tabulka A2: Podíl lesní půdy v obcích SO ORP Písek v letech 2010 - 2015

Příloha B: Sociální pilíř

Tabulka B 1: Délka plynovodů v obcích na území SO ORP Písek

Tabulka B 2: Věková struktura v obcích SO ORP Písek [%]

Tabulka B 3: Nejvyšší ukončené vzdělání v obcích SO ORP Písek

Tabulka B 4: Bytový a domovní fond v obcích SO ORP Písek

Tabulka B 5: Obydlené byty v letech 2001 a 2011 na území SO ORP Písek

Tabulka B 6: Průměrný rok výstavby bytového fondu v obcích na území SO ORP Písek

Tabulka B 7: Turistické trasy v obcích na území SO ORP Písek

Tabulka B 8: Cyklotrasy na území SO ORP Písek

Tabulka B 9: Počet objektů individuální rekreace v obcích na území SO ORP Písek

Tabulka B10: Zařízení sociální péče v obcí SO ORP Písek

Příloha C: Ekonomický pilíř

Tabulka C 1: Nezaměstnanost v obcích SO ORP Písek

107

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

PŘÍLOHA A: Enviromentální pilíř

Tabulka A 1: Koeficient ekologické stability v obcích SO ORP Písek KES Obec 2008 2010 2012 2014 2015 Albrechtice nad Vltavou 1,1 1,1 1,1 1,1 1,1 Boudy 1,3 1,3 1,3 1,3 1,3 Cerhonice 0,7 0,7 0,7 0,7 0,7 Čimelice 0,6 0,6 0,6 0,6 0,6 Čížová 1,7 1,7 1,7 1,7 1,7 Dobev 0,8 0,8 0,8 0,8 0,8 Dolní Novosedly 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 Drhovle 0,6 0,6 0,7 0,6 0,7 Heřmaň 0,8 0,8 0,8 0,7 0,8 Horosedly 0,3 0,2 0,2 0,3 0,2 Kestřany 1 1 1 1 1 Kluky 0,6 0,6 0,6 0,6 0,6 Kožlí 2 2 2 2 2 Králova Lhota 0,8 0,8 0,8 0,8 0,8 Křenovice 0,8 0,8 0,8 0,8 0,8 Lety 0,8 0,8 0,8 0,8 0,8 Minice 0,7 0,7 0,7 0,7 0,7 Mirotice 0,6 0,6 0,6 0,6 0,6 Mirovice 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 Mišovice 0,6 0,6 0,6 0,6 0,6 Myslín 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 Nerestce 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 Nevězice 0,9 0,9 0,9 0,9 0,9 Olešná 0,7 0,7 0,7 0,7 0,7 Orlík nad Vltavou 2,8 2,8 2,8 2,8 2,8 Oslov 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 Ostrovec 2,9 2,9 2,9 2,9 2,9 Paseky 5,6 5,6 5,6 5,5 5,6 Písek 1,6 1,6 1,6 1,5 1,5 Podolí I 2,2 2,2 2,2 2,2 2,3 Probulov 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 Protivín 0,8 0,8 0,8 0,7 0,8 Předotice 0,7 0,7 0,7 0,7 0,7 Putim 0,9 0,9 0,9 0,9 0,9 Rakovice 0,7 0,7 0,7 0,7 0,7

108

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

Ražice 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 Skály 1,1 1,1 1,1 1,1 1,1 Slabčice 1,2 1,2 1,3 1,2 1,5 Smetanova Lhota 1 1 1 1 1 Tálín 0,8 0,8 0,8 0,8 0,8 Temešvár 4,3 4,3 4,3 4,3 4,3 Varvažov 3,9 3,9 4 3,9 4 Vlastec 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 Vojníkov 2 2 2 2 2 Vráž 2 2 2 2 2 Vrcovice 0,7 0,7 0,7 0,7 0,7 Záhoří 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 Zvíkovské Podhradí 5 5 5 4,9 5 Žďár 1,8 1,8 1,8 1,6 1,8 SO ORP Písek 1,3 1,3 1,3 1,3 1,3 Zdroj dat: ČSÚ; Data aktuální k 1.1. daného roku; ÚAP 2016

Tabulka A 2: Podíl lesní půdy v letech 2010 - 2015

Podíl lesní půdy z Lesní půda (ha) Obec celkové výměry [%] 2010 2012 2013 2015 2010 2012 2013 2015 Albrechtice nad Vltavou 1 349,00 1 348,10 1 349,00 1 349,00 36,7 36,7 36,7 36,70 Boudy 448 448 448 448,00 44,8 44,8 44,8 44,80 Cerhonice 239,4 239,4 239 239,00 25,2 25,2 25,1 25,10 Čimelice 140,5 140,3 140 140,00 13,6 13,6 13,6 13,60 Čížová 1 867,60 1 874,90 1 876,00 1 876,80 51,7 51,9 52 52,00 Dobev 518,5 520,3 521 522,60 24,4 24,5 24,5 24,50 Dolní Novosedly 59,6 59,6 60 60,90 7 7 7 7,00 Drhovle 598,1 601,4 602 604,00 25,7 25,8 25,9 25,90 Heřmaň 199,2 199,2 199 199,20 28,2 28,2 28,2 28,20 Horosedly 53,3 53,3 53 53,90 9,2 9,2 9,2 9,20 Kestřany 380,2 380,2 380 380,20 18,9 18,9 18,9 18,90 Kluky 273,6 273,6 274 273,30 20,1 20,1 20,1 20,10 Kožlí 97,9 97,9 98 97,90 22,6 22,6 22,6 22,60 Králova Lhota 233,5 233,5 232 232,30 21,6 21,6 21,5 21,50 Křenovice 183 183 183 183,10 30 30 30 30,00 Lety 348,4 348,2 348 348,10 25 25 25 25,00 Minice 108,7 108,7 109 108,70 31,1 31,1 31,1 31,10 Mirotice 389 389,3 390 392,80 15,2 15,2 15,2 15,20 Mirovice 204,5 210,4 210 210,40 9,3 9,5 9,5 9,50 Mišovice 400,3 400,3 399 399,10 27 27 26,9 26,90

109

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

Myslín 28,4 28,4 29 29,00 6,8 6,8 7 7,00 Nerestce 27,9 27,9 28 27,90 6 6 6 6,00 Nevězice 320,5 320,5 321 320,80 32,5 32,5 32,6 32,60 Olešná 144,7 144,7 145 144,70 27,6 27,6 27,6 27,60 Orlík nad Vltavou 433 433 433 433,00 47,9 47,9 47,9 47,90 Oslov 831,4 832 832 835,90 42,9 43 43 43,00 Ostrovec 1 243,20 1 245,00 1 245,00 134,70 60,5 60,6 60,6 60,60 Paseky 2 062,50 2 062,50 2 063,00 2 062,50 81,9 81,9 81,9 81,90 Písek 2 981,50 2 981,50 2 982,00 2 982,40 47,2 47,2 47,2 47,20 Podolí I 516,8 517,3 517 522,00 57,7 57,7 57,7 57,70 Probulov 29,7 29,7 30 29,70 8,6 8,6 8,6 8,60 Protivín 1 508,60 1 508,40 1 510,00 1 509,40 24,6 24,6 24,6 24,60 Předotice 374 374 374 375,30 17,4 17,4 17,4 17,40 Putim 185,2 185,1 188 188,60 17,8 17,8 18,1 18,10 Rakovice 299,6 299,9 300 299,80 28,6 28,6 28,6 28,60 Ražice 82,4 82,3 82 82,60 7,7 7,7 7,7 7,70 Skály 589,5 589,5 590 588,50 33,2 33,2 33,2 33,20 Slabčice 647,4 646 645 645,70 37 37 36,9 36,90 Smetanova Lhota 479,4 479,4 479 478,80 36,7 36,7 36,7 36,70 Tálín 54,6 54,6 55 54,60 13 13 13,1 13,10 Temešvár 326,5 326,5 326 326,50 62,1 62,1 62 62,00 Varvažov 1 660,80 1 660,60 1 661,00 1 659,60 66 66 66,1 66,10 Vlastec 91,5 91,7 92 91,90 12,2 12,2 12,3 12,30 Vojníkov 651,1 652,9 653 653,00 55,3 55,4 55,4 55,40 Vráž 364,5 364,5 366 365,60 49,4 49,4 49,6 49,60 Vrcovice 170,5 170,5 170 170,50 30,9 30,9 30,9 30,90 Záhoří 211,4 211,9 212 211,90 14,4 14,4 14,4 14,40 Zvíkovské Podhradí 240,5 240,5 241 240,50 55,1 55,1 55,3 55,30 Žďár 786,7 786,7 787 786,70 49,3 49,3 49,3 49,30 SO ORP Písek 25 433,00 25 455,00 25 466,00 24 371,40 34,3 34,3 34,3 32,85 Zdroj dat: ČSÚ; Data aktuální k 1.1. daného roku

110

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

PŘÍLOHA B: Sociální pilíř

Tabulka B1: Délka plynovodů na SO ORP Písek

Délka plynovodů (km) Obec 2010 2012 2014 2016 Boudy 4,9 4,9 4,9 4,9 Cerhonice 3,1 3,1 3,1 3,1 Čimelice 13,7 13,7 13,7 13,7 Čížová 32,8 32,8 32,8 32,8 Dobev 6 5,9 5,9 5,9 Drhovle 15,4 15,4 15,4 15,4 Heřmaň 2,4 2,5 2,4 2,4 Horosedly 5,3 5,2 5,1 5,2 Kestřany 17,2 17,1 17,1 17,1 Křenovice 2,1 2,1 2,1 2,1 Lety 1,2 1,2 1,2 1,6 Mirotice 13,6 13,5 13,5 13,5 Mirovice 9,3 9,4 9,4 9,4 Nerestce 1,1 1,1 1,1 1,1 Písek 69,7 71,5 72,4 72,1 Podolí I 4,1 4,1 4,1 4,1 Protivín 65,6 65,6 66,8 66,8 Putim 6,5 6,5 6,5 6,6 Předotice 10,9 11 10,9 10,9 Rakovice 3,9 3,9 3,9 3,9 Ražice 14 14,1 14 14,0 Skály 12,7 12,7 12,8 12,8 Smetanova Lhota 6,2 6,2 6,2 6,2 Temešvár 3,2 3,3 3,3 3,3 Vráž 4,3 4,4 4,4 4,4 Vrcovice 4,8 4,8 4,8 4,8 Záhoří 10,8 10,6 10,5 10,5 Celkem 344,5 346,4 348,5 348,7 Zdroj dat: ÚAP 2016

111

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

Tabulka B 2: Věková struktura v obcích SO ORP Písek [%] Inde Inde 0 - 14 65 a více Index Index x x Obec stáří stáří 200 201 201 201 200 201 201 201 stáří stáří 2013 2015 1 1 3 5 1 1 3 5 2001 2011 Albrechtice nad 13,4 13,5 13,9 19,5 20,5 20,7 21,2 145,4 151,8 149,1 137,4 Vltavou 15,4 Boudy 11,1 11,5 11,9 13,5 18,9 15,7 14,7 17,8 170 136,4 123,8 132,0 Cerhonice 9,4 11,9 14,6 14,4 33,1 29,9 24,8 28,1 350 250 170 195,0 Čimelice 17,5 13 12,7 11,3 13,1 18,7 19,7 23,5 74,9 143,3 155,6 208,3 Čížová 15,7 18,6 18,2 19,0 13,4 12,2 13,9 15,1 85,3 65,5 76,2 79,3 Dobev 17 17,2 16,7 17,1 15,6 12,8 13 12,8 91,6 74,5 77,9 75,0 Dolní Novosedly 11,4 17,6 16 16,0 25,4 11 14,6 14,6 222,7 62,2 90,9 91,4 Drhovle 8,6 10,5 11,5 11,1 38,3 28,9 24,6 28,9 447,1 275,9 214,5 260,0 Heřmaň 13,9 15,8 14,5 17,0 19,4 16,6 17,4 15,1 140 105,3 120 88,9 Horosedly 17 16,3 15,4 14,4 21,4 12,2 13,8 13,6 126,3 75 89,5 94,7 Kestřany 17,3 15,9 15,8 15,3 13,7 13,1 13,1 14,9 79,3 82,4 82,9 97,1 Kluky 17,9 18,4 19,2 20,0 18,3 15 15,9 16,8 102,2 81,1 82,5 84,0 Kožlí 13,2 17,3 15,4 14,3 26,4 11,5 15,4 21,4 200 66,7 100 150,0 Králova Lhota 12,9 18 16,3 16,7 19,1 19,5 22,2 20,2 148,1 108,1 136,4 120,6 Křenovice 15,9 10,9 10,6 9,3 19,3 23,1 23,8 22,8 121,7 211,8 223,5 246,7 Lety 16,3 16,8 13,9 13,4 14,5 17,6 19,3 19,1 89,1 104,5 138,9 142,9 Minice 8,1 7,7 5,4 5,4 24,3 28,2 35,1 48,6 300 366,7 650 900,0 Mirotice 16,3 17,1 17,9 17,6 14,9 18,5 18 18,7 91,7 108,1 100,5 106,1 Mirovice 18,5 12,6 12,3 12,9 13,8 16,5 17,9 19,0 74,4 130,8 145,3 147,5 Mišovice 16,5 8,8 9,9 17,1 17,7 20,2 20,3 17,9 107,1 229,4 204,8 104,7 Myslín 16,7 20,8 18,8 21,6 22,2 17,7 20 18,6 133,3 85 106,7 86,4 Nerestce 19,6 8 10,6 10,1 19,6 25 22,1 25,3 100 312,5 209,1 250,0 Nevězice 10,1 12,9 16,7 11,9 18,8 24,3 24,7 30,8 186,7 188,9 148 258,8 Olešná 10,8 12,6 11,9 11,3 21,7 14,6 18,3 19,8 200 115,4 153,8 175,0 Orlík nad Vltavou 15,5 8,7 10,3 10,3 19,4 16,3 17,3 19,7 124,5 188 167,7 190,0 Oslov 13,5 18,5 18,9 18,2 26,7 18,8 18,6 18,5 197,4 101,6 98,4 101,6 Ostrovec 13,5 15,1 16,3 14,6 19,3 18 18,6 24,1 142,9 119,6 114,1 164,8 Paseky 12,9 13,5 12,3 10,5 17,3 13,5 13,6 11,6 133,3 100 110 111,1 Písek 16,5 14,2 14,8 15,4 13,9 17,1 18 19,6 84,4 120,4 121,3 126,7 Podolí I 15,8 15,8 16,9 17,9 13 16,9 16,9 19,3 82,1 107,1 100 107,8 Probulov 5,3 7,8 8,3 9,2 33,3 27,5 31,7 40,0 633,3 350 380 433,3 Protivín 16,7 14,4 14 13,6 13,9 15,8 17,4 19,4 83 110 123,8 142,7 Předotice 14,3 18,1 18,3 19,3 23,7 17,1 18,5 19,1 165,6 94,4 101,1 99,0 Putim 11,1 18,8 18,3 18,8 18,1 16,3 17,4 19,4 163,3 86,8 94,7 103,0 Rakovice 14,8 16,5 15,6 15,0 20,1 17,9 17 22,9 135,5 108,3 108,6 153,1 Ražice 14,5 13,4 10,5 12,3 14,9 22,1 23,1 23,5 103,3 164,8 219,5 191,3 Skály 13,6 12 11,2 13,4 14 18,4 22,4 22,9 102,8 153,1 200 171,4

112

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

Slabčice 12,6 12,8 13,4 15,2 24,3 20,2 21,4 21,6 193,2 158,5 159,6 142,6 Smetanova Lhota 9,8 14,7 14,5 18,0 18,5 22,2 22,8 28,1 188,5 151,2 157,1 156,6 Tálín 13 12,6 12,1 14,5 22,1 13,2 14,9 17,3 170 104,8 123,8 120,0 Temešvár 12,6 22 24,4 20,1 26,4 16,9 16,8 18,7 209,1 76,9 68,8 92,6 Varvažov 9,7 5,3 6,9 7,4 33 24,6 27 29,5 341,2 460 391,7 400,0 Vlastec 11,7 18,4 21,8 18,5 17,8 11,7 12,3 13,4 152,4 63,6 56,5 72,5 1033, 1650, Vojníkov 2,7 3,8 3,5 28 34,2 36 37,9 1050 900 2,3 3 0 Vráž 19,3 13 12,3 12,3 13,3 15,4 17,1 18,1 69 117,9 138,9 147,4 Vrcovice 15,1 21,8 20,1 16,1 13,2 11,7 14 13,7 87,5 53,8 69,7 85,2 Záhoří 16,8 14,6 14 13,0 15,6 17,4 19 21,6 92,6 119,2 135,1 165,7 Zvíkovské 16 20,9 17,2 13,4 15,4 18,2 18,3 83,3 73,8 105,7 105,9 Podhradí 17,3 Žďár 13,6 16,1 15,2 14,9 20,2 20,2 20,9 22,9 148,4 125,6 137,8 154,1 SO ORP Písek 16,1 14,5 14,8 15,2 15,2 17 18 19,6 94,9 117,1 121,8 129,0 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011, Veřejná databáze aktuální k 1.1.2013

113

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

Tabulka B 3: Nejvyšší ukončené vzdělání v obcích SO ORP Písek Nejvyšší ukončené vzdělání (v %) Úplné střední s Obec Základní včetně neukončeného Střední bez maturity Vysokoškolské Bez vzdělání maturitou 2001 2011 Rozdíl 2001 2011 Rozdíl 2001 2011 Rozdíl 2001 2011 Rozdíl 2001 2011 Rozdíl Albrechtice nad 26,9 Vltavou 21,8 -5,1 46,0 39,8 -6,2 22,9 26,0 3,1 4,1 7,2 3,1 0,1 0,4 0,3 Boudy 28,2 23,1 -5,1 44,9 39,1 -5,8 23,7 29,6 5,9 3,2 6,5 3,3 0,0 0,6 0,6 Cerhonice 43,9 28,0 -15,9 36,8 33,9 -2,9 15,8 27,1 11,3 1,8 7,6 5,8 1,8 0,0 -1,8 Čimelice 21,4 19,8 -1,6 44,0 38,0 -6,0 27,7 30,5 2,8 6,8 8,1 1,3 0,1 0,9 0,8 Čížová 23,6 15,0 -8,6 47,5 36,8 -10,7 23,9 32,0 8,1 4,8 13,2 8,4 0,3 0,4 0,1 Dobev 27,7 16,5 -11,2 48,3 40,2 -8,1 21,3 32,7 11,4 2,4 7,1 4,7 0,2 0,1 -0,1 Dolní Novosedly 35,9 16,8 -19,1 45,5 39,9 -5,6 15,0 30,1 15,1 3,6 8,7 5,1 0,0 0,0 0,0 Drhovle 44,2 24,8 -19,4 33,5 36,7 3,2 16,7 22,8 6,1 4,8 6,7 1,9 0,7 0,6 -0,1 Heřmaň 26 18,2 -7,8 45,3 42,4 -2,9 23,8 29,1 5,3 5,0 8,9 3,9 0,0 0,0 0,0 Horosedly 29,3 20,4 -8,9 55,4 39,8 -15,6 13,0 29,1 16,1 2,2 7,8 5,6 0,0 0,0 0,0 Kestřany 24 18,9 -5,1 49,5 41,2 -8,3 21,9 28,8 6,9 4,2 6,5 2,3 0,4 0,2 -0,2 Kluky 30,8 20,5 -10,3 43,4 41,8 -1,6 22,6 28,6 6,0 3,2 6,0 2,8 0,0 0,0 0,0 Kožlí 34,8 20,9 -13,9 43,5 32,6 -10,9 13,0 20,9 7,9 8,7 20,9 12,2 0,0 0,0 0,0 Králova Lhota 40,1 31,5 -8,6 40,1 33,9 -6,2 15,4 20,2 4,8 4,4 8,3 3,9 0,0 1,2 1,2 Křenovice 22,1 21,6 -0,5 51,6 41,7 -9,9 24,6 28,8 4,2 1,6 5,8 4,2 0,0 1,4 1,4 Lety 38 22,5 -15,5 43,2 52,8 9,6 15,4 17,9 2,5 3,4 4,6 1,2 0,0 0,5 0,5 Minice 32,4 27,8 -4,6 32,4 36,1 3,7 23,5 22,2 -1,3 11,8 11,1 -0,7 0,0 0,0 0,0 Mirotice 29 22,2 -6,8 44,2 41,2 -3,0 21,0 25,3 4,3 5,3 8,9 3,6 0,5 0,2 -0,3 Mirovice 26 21,4 -4,6 41,8 36,6 -5,2 27,3 31,3 4,0 4,8 5,7 0,9 0,1 0,3 0,2 Mišovice 33,5 26,1 -7,4 43,5 35,8 -7,7 20,1 23,9 3,8 2,9 6,3 3,4 0,0 0,0 0,0 Myslín 33,8 30,3 -3,5 45,1 38,2 -6,9 18,3 25,0 6,7 1,4 2,6 1,2 1,4 0,0 -1,4 Nerestce 29,7 25,0 -4,7 36,5 40,2 3,7 28,4 26,1 -2,3 4,1 7,6 3,5 1,4 2,2 0,8 Nevězice 35,6 24,6 -11,0 50,0 49,2 -0,8 10,6 18,9 8,3 3,0 2,5 -0,5 0,8 0,8 0,0 Olešná 30,6 16,7 -13,9 37,5 35,6 -1,9 25,0 28,9 3,9 6,9 12,2 5,3 0,0 0,0 0,0 Orlík nad 28,6 Vltavou 22,4 -6,2 46,3 44,1 -2,2 22,0 25,1 3,1 3,1 4,6 1,5 0,0 0,0 0,0 Oslov 32,5 23,5 -9,0 44,3 38,4 -5,9 21,5 30,6 9,1 1,2 5,2 4,0 0,4 0,0 -0,4 Ostrovec 27,3 19,9 -7,4 43,8 46,8 3,0 21,8 20,6 -1,2 6,8 5,7 -1,1 0,3 0,0 -0,3

114

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

Nejvyšší ukončené vzdělání (v %) Úplné střední s Obec Základní včetně neukončeného Střední bez maturity Vysokoškolské Bez vzdělání maturitou 2001 2011 Rozdíl 2001 2011 Rozdíl 2001 2011 Rozdíl 2001 2011 Rozdíl 2001 2011 Rozdíl Paseky 33,6 15,6 -18,0 37,8 39,1 1,3 27,7 32,0 4,3 0,8 6,3 5,5 0,0 0,8 0,8 Písek 18 15,3 -2,7 34,3 29,6 -4,7 36,2 37,2 1,0 11,3 13,9 2,6 0,2 0,3 0,1 Podolí I 28 21,4 -6,6 42,9 42,8 -0,1 27,0 27,8 0,8 1,7 4,7 3,0 0,3 0,7 0,4 Probulov 34 17,0 -17,0 43,4 59,6 16,2 18,9 17,0 -1,9 3,8 2,1 -1,7 0,0 0,0 0,0 Protivín 24,7 19,7 -5,0 43,5 39,8 -3,7 26,9 29,1 2,2 4,6 7,0 2,4 0,3 0,5 0,2 Předotice 36,6 24,6 -12,0 39,1 35,9 -3,2 20,8 31,2 10,4 3,0 6,1 3,1 0,6 0,2 -0,4 Putim 30,4 19,3 -11,1 43,0 40,7 -2,3 22,9 29,8 6,9 3,4 7,1 3,7 0,3 0,5 0,2 Rakovice 33,3 20,3 -13,0 41,8 42,9 1,1 18,6 25,8 7,2 6,2 9,3 3,1 0,0 0,5 0,5 Ražice 31,3 21,8 -9,5 42,3 42,1 -0,2 24,3 28,4 4,1 1,7 5,7 4,0 0,3 1,7 1,4 Skály 31,1 23,4 -7,7 51,1 44,7 -6,4 16,4 26,0 9,6 1,4 5,1 3,7 0,0 1,3 1,3 Slabčice 32,4 24,3 -8,1 42,8 44,3 1,5 21,7 24,6 2,9 3,0 4,6 1,6 0,0 0,0 0,0 Smetanova 25,4 Lhota 22,7 -2,7 44,1 38,2 -5,9 25,0 29,0 4,0 4,7 7,6 2,9 0,8 0,8 0,0 Tálín 33,6 15,8 -17,8 43,3 50,0 6,7 19,4 26,0 6,6 3,7 6,8 3,1 0,0 0,7 0,7 Temešvár 30,3 16,3 -14,0 48,7 41,3 -7,4 19,7 35,9 16,2 1,3 6,5 5,2 0,0 0,0 0,0 Varvažov 32,7 19,8 -12,9 50,9 44,6 -6,3 15,7 26,6 10,9 0,0 2,8 2,8 0,6 1,1 0,5 Vlastec 28,5 21,9 -6,6 50,6 41,8 -8,8 20,3 23,3 3,0 0,6 5,5 4,9 0,0 1,4 1,4 Vojníkov 32,4 21,1 -11,3 49,3 43,4 -5,9 15,5 26,3 10,8 2,8 5,3 2,5 0,0 0,0 0,0 Vráž 24,6 17,3 -7,3 41,3 37,3 -4,0 29,2 34,2 5,0 5,0 8,5 3,5 0,0 0,8 0,8 Vrcovice 21,1 18,6 -2,5 36,7 33,6 -3,1 32,2 34,3 2,1 7,8 6,4 -1,4 2,2 0,0 -2,2 Záhoří 23,4 20,9 -2,5 41,8 36,6 -5,2 28,9 31,4 2,5 5,6 7,4 1,8 0,3 0,7 0,4 Zvíkovské 17,4 Podhradí 20,1 2,7 41,3 39,0 -2,3 34,8 29,6 -5,2 6,5 7,5 1,0 0,0 0,6 0,6 Žďár 29,7 16,7 -13,0 42,1 43,3 1,2 23,6 25,6 2,0 3,6 12,8 9,2 1,0 0,5 -0,5 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011

115

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

Tabulka B 4: Bytový a domovní fond v obcích SO ORP Písek Rozdíl mezi Rozdíl mezi Rok lety 2001 a Rok lety 2001 a 2011 2011 Obec Bytové Bytové Absol Relativ domy domy Rodinné Rodinné Absol Relativ utně ně [%] 2001 2011 domy 2001 domy 2011 utně ně [%] Albrechtice nad Vltavou 9 9 0 0,0 255 276 21 8,2 Boudy 0 0 0 - 63 65 2 3,2 Cerhonice 2 2 0 0,0 53 54 1 1,9 Čimelice 14 16 2 14,3 239 232 -7 -2,9 Čížová 7 9 2 28,6 223 301 78 35,0 Dobev 8 8 0 0,0 194 227 33 17,0 Dolní Novosedly 0 0 0 - 69 75 6 8,7 Drhovle 4 4 0 0,0 150 158 8 5,3 Heřmaň 0 1 1 - 76 79 3 3,9 Horosedly 0 0 0 - 37 39 2 5,4 Kestřany 6 8 2 33,3 158 159 1 0,6 Kluky 1 2 1 100,0 156 171 15 9,6 Kožlí 0 0 0 - 16 19 3 18,8 Králova Lhota 4 4 0 0,0 61 56 -5 -8,2 Křenovice 1 0 -1 -100,0 42 49 7 16,7 Lety 4 4 0 0,0 80 78 -2 -2,5 Minice 0 0 0 - 15 16 1 6,7 Mirotice 21 23 2 9,5 244 280 36 14,8 Mirovice 32 33 1 3,1 319 315 -4 -1,3 Mišovice 2 2 0 0,0 74 61 -13 -17,6 Myslín 1 1 0 0,0 26 27 1 3,8 Nerestce 0 0 0 - 34 34 0 0,0 Nevězice 0 0 0 - 64 59 -5 -7,8 Olešná 0 1 1 - 35 41 6 17,1 Orlík nad Vltavou 12 14 2 16,7 77 69 -8 -10,4 Oslov 2 2 0 0,0 87 94 7 8,0 Ostrovec 2 2 0 0,0 125 118 -7 -5,6 Paseky 0 0 0 - 51 54 3 5,9 Písek 811 909 98 12,1 2 222 2 394 172 7,7 Podolí I 6 8 2 33,3 85 91 6 7,1 Probulov 0 0 0 - 24 22 -2 -8,3 Protivín 97 104 7 7,2 951 993 42 4,4 Předotice 2 3 1 50,0 132 147 15 11,4 Putim 0 0 0 - 148 159 11 7,4 Rakovice 1 0 -1 -100,0 65 66 1 1,5 Ražice 5 6 1 20,0 113 116 3 2,7 Skály 0 1 1 - 90 87 -3 -3,3 Slabčice 2 3 1 50,0 111 104 -7 -6,3 Smetanova Lhota 2 2 0 0,0 89 91 2 2,2 Tálín 1 2 1 100,0 53 48 -5 -9,4 Temešvár 0 1 1 - 36 35 -1 -2,8 Varvažov 0 0 0 - 75 76 1 1,3 116

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

Rozdíl mezi Rozdíl mezi Rok lety 2001 a Rok lety 2001 a 2011 2011 Obec Bytové Bytové Absol Relativ domy domy Rodinné Rodinné Absol Relativ utně ně [%] 2001 2011 domy 2001 domy 2011 utně ně [%] Vlastec 2 3 1 50,0 55 47 -8 -14,5 Vojníkov 1 1 0 0,0 25 30 5 20,0 Vráž 6 6 0 0,0 66 74 8 12,1 Vrcovice 1 1 0 0,0 31 46 15 48,4 Záhoří 9 11 2 22,2 175 188 13 7,4 Zvíkovské Podhradí 3 3 0 0,0 43 47 4 9,3 Žďár 3 2 -1 -33,3 68 82 14 20,6 SO ORP Písek 1 084 1 211 127 11,7 7 680 8 149 469 6,1 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011

Tabulka B 5: Obydlené byty v letech 2001 a 2011 na území SO ORP Písek Rozdíl mezi lety 2001 a Rok Obec 2011 Obydlené byty 2001 Obydlené byty 2011 Absolutně Relativně [%] Albrechtice nad Vltavou 321 343 22 6,9 Boudy 71 70 -1 -1,4 Cerhonice 65 65 0 0,0 Čimelice 388 355 -33 -8,5 Čížová 317 393 76 24,0 Dobev 274 306 32 11,7 Dolní Novosedly 76 77 1 1,3 Drhovle 180 190 10 5,6 Heřmaň 94 96 2 2,1 Horosedly 39 43 4 10,3 Kestřany 224 236 12 5,4 Kluky 196 214 18 9,2 Kožlí 19 21 2 10,5 Králova Lhota 84 78 -6 -7,1 Křenovice 58 62 4 6,9 Lety 108 104 -4 -3,7 Minice 15 16 1 6,7 Mirotice 440 475 35 8,0 Mirovice 630 603 -27 -4,3 Mišovice 88 76 -12 -13,6 Myslín 33 36 3 9,1 Nerestce 36 39 3 8,3 Nevězice 65 60 -5 -7,7 Olešná 37 45 8 21,6 Orlík nad Vltavou 144 127 -17 -11,8 Oslov 121 128 7 5,8 Ostrovec 153 146 -7 -4,6 Paseky 52 55 3 5,8 Písek 11 545 12 373 828 7,2 Podolí I 128 136 8 6,3 Probulov 25 23 -2 -8,0 Protivín 1 866 1 882 16 0,9

117

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

Rozdíl mezi lety 2001 a Rok Obec 2011 Obydlené byty 2001 Obydlené byty 2011 Absolutně Relativně [%] Předotice 162 176 14 8,6 Putim 166 179 13 7,8 Rakovice 80 80 0 0,0 Ražice 154 147 -7 -4,5 Skály 108 109 1 0,9 Slabčice 144 137 -7 -4,9 Smetanova Lhota 104 108 4 3,8 Tálín 62 64 2 3,2 Temešvár 39 40 1 2,6 Varvažov 84 81 -3 -3,6 Vlastec 79 67 -12 -15,2 Vojníkov 29 34 5 17,2 Vráž 114 117 3 2,6 Vrcovice 38 53 15 39,5 Záhoří 270 307 37 13,7 Zvíkovské Podhradí 72 71 -1 -1,4 Žďár 87 99 12 13,8 SO ORP Písek 19 684 20 742 1 058 5,4 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011

Tabulka B 6: Průměrný rok výstavby bytového fondu v obcích na území SO ORP Písek

Průměrné datum výstavby Obec bytového fondu 2011

Albrechtice nad Vltavou 1955 Boudy 1956 Cerhonice 1949 Čimelice 1961 Čížová 1968 Dobev 1965 Dolní Novosedly 1949 Drhovle 1955 Heřmaň 1950 Horosedly 1962 Kestřany 1964 Kluky 1965 Kožlí 1954 Králova Lhota 1943 Křenovice 1964 Lety 1955 Minice 1937 Mirotice 1957 Mirovice 1957 Mišovice 1947 Myslín 1948 Nerestce 1938 Nevězice 1945 Olešná 1961 Orlík nad Vltavou 1955 Oslov 1963

118

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

Průměrné datum výstavby Obec bytového fondu 2011

Ostrovec 1960 Paseky 1947 Písek 1961 Podolí I 1954 Probulov 1948 Protivín 1958 Předotice 1960 Putim 1962 Rakovice 1949 Ražice 1957 Skály 1948 Slabčice 1956 Smetanova Lhota 1953 Tálín 1957 Temešvár 1963 Varvažov 1953 Vlastec 1956 Vojníkov 1942 Vráž 1965 Vrcovice 1964 Záhoří 1961 Zvíkovské Podhradí 1968 Žďár 1952 SO ORP Písek 1959 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011 Pozn.: Průměrný rok stáří bytového fondu se počítá váženým průměrem za jednotlivá období výstavby (rok výstavby je průměrem okrajových hodnot daného intervalu výstavby).

Tabulka B 7: Turistické trasy v obcích na území SO ORP Písek Délka turistických tras 2014 Obec Délka turistických tras 2016(km) (km) Albrechtice nad 11,4 Vltavou 12,3 Boudy 5,2 5,0 Cerhonice 5,8 5,8 Čimelice 5,9 6,8 Čížová 33,9 31,8 Dobev 14,4 15,3 Dolní Novosedly 2,7 2,1 Drhovle 12,6 13,4 Heřmaň 3 3,0 Horosedly 2,1 2,1 Kestřany 13,1 13,7 Kluky 4,9 4,7 Kožlí 6,6 4,7 Králova Lhota 5,8 5,8 Křenovice 0,5

119

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

Lety 5,1 2,8 Minice 2,1 2,4 Mirotice 10,7 12,1 Mirovice 9,3 9,4 Mišovice 3,4 4,1 Myslín 1,9 2,1 Nerestce 0,2 0,2 Nevězice 5,6 11,4 Olešná 2,8 Orlík nad Vltavou 12,1 22,6 Oslov 20,4 23,4 Ostrovec 29,5 30,8 Paseky 9,4 9,5 Písek 78,7 108,6 Podolí I 3,9 5,7 Probulov 1,3 0,5 Protivín 24,4 41,3 Putim 6 8,0 Rakovice 2,6 2,7 Ražice 2,4 2,5 Skály 5,4 13,4 Slabčice 9,7 Smetanova Lhota 9,2 9,7 Tálín 5,2 5,4 Temešvár 3,7 3,5 Varvažov 31,1 42,3 Vlastec 4,2 4,1 Vojníkov 6,9 6,4 Vráž 9 8,7 Vrcovice 8,3 10,3 Záhoří 2 2,8 Zvíkovské Podhradí 9,7 11,0 Žďár 9,8 9,3 Celkem SO ORP 461 Písek 566,6 Zdroj dat: ÚAP 2012, 2014,2016

Tabulka B 8: Cyklotrasy na území SO ORP Písek Obec Délka cyklotras 2014 (km) Délka cyklotras 2016 (km) Albrechtice nad Vltavou 19,6 19,6 Boudy 0,3 0,7 Cerhonice 7 7,0 Čimelice 6,3 6,3

120

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

Čížová 33,3 33,3 Dobev 11,5 11,9 Dolní Novosedly 4,3 4,3 Drhovle 18,3 18,2 Heřmaň 8,2 8,1 Horosedly 1,7 1,7 Kestřany 16,2 16,4 Kluky 11,6 11,6 Králova Lhota 3 2,9 Minice 0,7 0,7 Mirotice 6 6,4 Mirovice 9,6 9,6 Mišovice 7 7,1 Nerestce 2,6 2,6 Olešná 0,1 0,1 Orlík nad Vltavou 3,9 3,6 Oslov 9 9,0 Ostrovec 18,4 18,2 Paseky 13 13,0 Písek 55,6 57,6 Podolí I 4,5 7,4 Probulov 2,4 2,5 Protivín 23 23,0 Předotice 9,7 9,9 Putim 10,3 10,3 Rakovice 3,8 3,8 Ražice 11,3 11,3 Skály 8,1 8,1 Slabčice 12,3 12,3 Smetanova Lhota 3,1 3,2 Tálín 2,7 2,7 Varvažov 9,1 9,1 Vlastec 3,5 3,5 Vojníkov 5,8 5,8 Vráž 5,8 5,8 Vrcovice 10 10,0 Záhoří 10 9,9 Zvíkovské Podhradí 7 7,0 Žďár 7,1 7,1 Celkem SO ORP Písek 416,39 422,6 Zdroj dat: ÚAP 2012, 2014, 2016

121

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

Tabulka B 9: Počet objektů individuální rekreace v obcích na území SO ORP Písek

Obec Počet objektů individuální rekreace Albrechtice nad Vltavou 158 Boudy 13 Cerhonice 72 Čimelice 69 Čížová 97 Dobev 67 Dolní Novosedly 36 Drhovle 108 Heřmaň 37 Horosedly 7 Kestřany 57 Kluky 41 Kožlí 6 Králova Lhota 20 Křenovice 24 Lety 31 Minice 3 Mirotice 159 Mirovice 114 Mišovice 93 Myslín 24 Nerestce 5 Nevězice 56 Olešná 39 Orlík nad Vltavou 66 Oslov 40 Ostrovec 90 Paseky 33 Písek 110 Podolí I 33 Probulov 23 Protivín 198 Předotice 95 Putim 44 Rakovice 43 Ražice 40 Skály 32 Slabčice 78 Smetanova Lhota 85 Tálín 30 Temešvár 22 Varvažov 112 Vlastec 42 Vojníkov 22 Vráž 39 Vrcovice 12 Záhoří 59 Zvíkovské Podhradí 25 Žďár 60 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2011

122

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

Tabulka B 10: Zařízení sociální péče SO ORP Písek Domovy Nízko- Centra pro osoby Domovy Zařízení prahov Sociáln Terapeu- sociáln se Domov se pro á Sociální ě Služby Stacionář Stacionář Chráněn tické ě Obec zdravotní y pro zvláštní krizovo zařízení poradn terapeu- následn e denní e týdenní é bydlení komunit rehabili- m seniory m u pro děti y tické é péče y tačních postižení režimem pomoc a dílny služeb m mládež Albrechtic e nad ------Vltavou Boudy ------Cerhonice ------Čimelice ------Čížová ------Dobev ------Dolní ------Novosedly Drhovle - - - 1 1 ------Heřmaň ------Horosedly ------Kestřany ------Kluky ------Kožlí ------Králova ------Lhota Křenovice ------Lety ------Minice ------Mirotice ------Mirovice ------Mišovice ------Myslín ------Nerestce ------Nevězice ------

123

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

Olešná - - - - 1 ------Orlík nad ------Vltavou Oslov ------Ostrovec ------Paseky ------Písek 2 1 1 3 1 1 1 1 - 4 2 3 1 Podolí I ------Probulov ------Protivín - - - - 1 - - - - - 1 - - Předotice ------Putim ------Rakovice - - - - 1 ------Ražice ------Skály ------Slabčice ------Smetanov ------1 - - - - a Lhota Tálín ------Temešvár ------Varvažov ------Vlastec ------Vojníkov ------Vráž ------Vrcovice ------Záhoří ------Zvíkovské ------Podhradí Žďár ------

124

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

PŘÍLOHA C: Ekonomický pilíř

Tabulka C 1: Nezaměstnanost v obcích SO ORP Písek k 31. 7. 2016 Pracovní Uchazeči o zaměstnání v evidenci Podíl nezaměstnaných místa v Obec úřadu práce - dosažitelní [3] osob (v %) [4] evidenci úřadu práce celkem ženy celkem ženy Albrechtice nad Vltavou 11 6 2,04 2,35 2 Boudy 8 4 6,30 7,14 - Cerhonice 1 1 1,25 2,63 - Čimelice 17 13 2,72 4,31 5 Čížová 19 12 2,36 2,96 3 Dobev 6 4 0,99 1,42 6 Dolní Novosedly 6 3 3,95 4,00 - Drhovle 3 2 0,93 1,34 16 Heřmaň 10 4 5,56 4,82 1 Horosedly 3 2 3,16 4,17 - Kestřany 8 1 1,67 0,47 5 Kluky 10 8 2,54 4,21 - Kožlí 2 2 5,56 10,53 - Králova Lhota 7 5 5,47 8,20 - Křenovice 3 2 2,73 3,77 - Lety 5 3 2,83 3,53 9 Minice - - - - - Mirotice 20 14 2,61 3,93 3 Mirovice 31 21 2,88 4,02 35 Mišovice 3 2 1,83 2,41 - Myslín 5 2 8,20 7,14 - Nerestce 3 1 4,69 3,13 - Nevězice 2 2 2,44 5,13 - Olešná 4 - 5,48 - 3 Orlík nad Vltavou 5 5 2,46 4,95 2 Oslov 5 - 2,36 - 3 Ostrovec 10 4 4,41 4,04 7 Paseky 5 2 3,73 3,08 - Písek 694 416 3,58 4,21 815 Podolí I 7 5 3,11 5,10 - Probulov - - - - - Protivín 105 58 3,21 3,71 42 Předotice 14 8 4,29 5,10 - Putim 4 3 1,22 1,90 1 Rakovice 4 2 3,01 3,23 1 Ražice 5 2 2,08 1,79 - Skály 3 1 1,80 1,27 13 Slabčice 4 3 1,78 2,78 1 Smetanova Lhota 5 2 3,15 2,99 1 Tálín 3 3 2,54 5,36 - Temešvár 2 2 2,44 4,44 - Varvažov 5 5 4,17 8,62 - Vlastec 1 1 0,68 1,33 -

125

ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace

Vojníkov - - - - - Vráž 6 4 2,79 4,21 2 Vrcovice 1 - 0,85 - - Záhoří 11 9 2,15 3,61 3 Zvíkovské Podhradí 2 1 1,58 1,72 7 Žďár 3 2 1,94 2,90 -

Kód: ZAMD004/6 [1] Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí, Úřad práce České republiky [2] SO ORP - správní obvod obce s rozšířenou působností

[3] Dosažitelní uchazeči 15-64 ... Jedná se o uchazeče o zaměstnání ve věku 15-64, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa, tj. evidovaní nezaměstnaní, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí zaměstnání. Za dosažitelné se nepovažují uchazeči o zaměstnání ve vazbě, ve výkonu trestu, uchazeči v pracovní neschopnosti, uchazeči, kteří jsou zařazeni na rekvalifikační kurzy, nebo uchazeči, kteří vykonávají krátkodobé zaměstnání, a dále uchazeči, kteří pobírají peněžitou pomoc v mateřství nebo kterým je poskytována podpora v nezaměstnanosti po dobu mateřské dovolené.

[4] MPSV počínaje lednem 2013 přešlo na nový ukazatel registrované nezaměstnanosti v ČR s názvem Podíl nezaměstnaných osob, který vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 – 64 let ze všech obyvatel ve stejném věku. Tento ukazatel nahrazuje doposud zveřejňovanou míru registrované nezaměstnanosti. Pro potřeby statistik z územního hlediska se vychází z počtu obyvatel v členění podle jednotlivých obcí, který se aktualizuje 1x ročně.

126