DOCSLIB.ORG

Bakalářská Diplomová Práce

Total Page：16

File Type：pdf, Size：1020Kb

Download full-text PDF Read full-text
Bakalářská Diplomová Práce Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav evropské etnologie Bakalářská diplomová práce 2011 Tereza Krebsová Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav evropské etnologie Etnologie Tereza Krebsová Balijský tanec, jeho vývoj a historické souvislosti Bakalářská diplomová práce Vedoucí práce: doc. PhDr. Martina Pavlicová, CSc. 2011 1 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury. .................................................... Podpis autorky práce 2 Obsah: Úvod s. 4 1. Ostrov Bali s. 6 2. Kultura a náboţenství 2.1. Vývoj náboţenských hodnot s. 7 2.2. Situace na Bali s. 10 3. Balijský tanec 3.1. Vliv náboţenských, kulturních a politických aspektů na umělecký projev s. 11 3.2. Historické souvislosti s. 13 3.3. Balijský tanec a jeho klasifikace s. 20 3.4. Jeviště s. 37 3.5. Protokol s. 38 3.6. Herecká průprava s. 39 3.7. Taneční pohyby s. 42 3.8. Make-up a kostým s. 45 3.9. Rituály provázející tanečníka s. 48 Závěr s. 50 Resumé s. 51 Summary s. 51 Obrazová příloha s. 52 Literatura s. 63 Seznam příloh s. 65 3 Úvod Téma tance na Bali jsem si nezvolila náhodně. Přispěl k tomu fakt, ţe jsem ve školním roce 2007/2008 získala studijní stipendium z programu ministerstva školství indonéské vlády, Darmasiswa. Rok jsem studovala na Indonéském uměleckém institutu (ISI) na fakultě aplikovaného umění, obor Tanec (Tari), kde jsem měla moţnost se s tancem seznámit i po praktické stránce. Během celého roku jsem poznávala místní kulturu a její zvyky, ale také to, jak je umění prezentováno mezi Balijci a jak vypadá umění interpretované turistům. Tento objektivní náhled jsem získala díky tomu, ţe jsem mnohokrát zastupovala svou kamarádku v cestovní kanceláři Panorama v Denpasaru, kde jsem zajišťovala servis českým turistům. Opírala jsem se o zúčastněné pozorování a rozhovory s místními respondenty. Poznatky uvedené v této bakalářské práci nejsou podloţené pouze pouţitou literaturou, ale také mými zkušenostmi a poznámkami z přednášek. Země bohů, Ostrov světla či Úsvit světa. Všechna tato označení se vztahují k témuţ místu – k indonéskému ostrovu Bali, který se nachází nejzápadněji v souostroví Malé Sundy v jihovýchodní Asii. Ostrov Bali je jedním z nejoblíbenějších míst na světě, coţ potvrzuje i ocenění od ,,The Internetional Travel Magazinu” či od časopisu ,,Travel and Leisure”,1 kdy se Bali stalo „nejlepším“ ostrovem na světě. Bali je jedinečné a fascinující svou kulturou, tradicemi, rituály a celkovým ţivotním stylem místních lidí. Propojenost člověka s přírodou a bohy dělá ostrov mystickým a pro cizince o to atraktivnějším. I přesto, ţe ročně navštíví tento ostrov okolo 2, 5 miliónu lidí,2 si balijská společnost stále udrţuje svou specifickou kulturu. V této práci si kladu za cíl seznámit čtenáře se základními geografickými a historickými fakty a dále přiblíţit kulturu a náboţenskou situaci na Bali, které měli výrazný vliv na vývoj tance, kterým se ve stěţejní části práce zabývám. První část práce seznamuje, jak uţ bylo zmíněno, se základními geografickými a historickými fakty. Poukazuje na vlivy, jeţ poznamenaly balijskou kulturu, kde je třeba zmínit i vliv holandských kolonistů,3 kteří zavedli začátkem 20. století etickou politiku, jejíţ důsledkem byl první větší příliv turistů na Bali. 1 Dostupné z: http://www.novinky.cz/cestovani/173809-indicky-udzajpur-byl-vyhlasen-nejoblibenejsi- turistickou-destinaci.html, cit. 14.02.2011 2 Dostupné z: http://cestovani.idnes.cz/bali-prezilo-zemetreseni-i-teroristy-prezije-i-turisty-p2a- /igsvet.asp?c=A071004_124529_igsvet_tom. cit. 14.02.2011. 3 Pringle, Robert: A short history of Bali: Indonesian´s Hindu Realm . Crows Nest: Allen & Unwin, 2004, s. 103 - 108. 4 Tento trend přivedl i mnoho umělců, či vědeckých pracovníků. Někteří z nich pak měli na místní umění velice významný vliv, jako např. Walter Spies. Druhá část práce věnovaná kultuře a náboţenské situaci na Bali pojednává o historii formování současného náboţenství na Bali nazývaného bali hindu, které je velmi úzce spjato s uměním. Své kořeny nachází v primitivních náboţenských představách (animismus, totemismus…), javánském náboţenství (podobné cíle jako hinduismus - osvobození se od sansáry), indickém hinduismu, který začal pronikat na území Indonésie v 1. století našeho letopočtu, a buddhismu (okolo roku 420 na území Indonésie). Velmi významným prvkem je také kult uctívání předků, který je dodnes základním pilířem balijského náboţenství.4 A konečně se dostáváme k poslední části práce, k tanci na Bali. Zde jsem se opět zaměřila na vlivy související s vývojem umění. Jak uţ vypovídají první dvě kapitoly, tanec byl formován náboţenstvím, politickou situací a z velké části i vlivem turistického ruchu. Snaţím se o ucelené a objektivní vysvětlení vývoje tance na Bali. Existuje mnoho teorií a domněnek, které se pokoušejí zodpovědět základní otázky, ať jiţ se jedná o otázky historické nebo ty, které se zabývají současnou podobou tance a jeho funkcí. Chci věřit, ţe se mi v této práci podařilo objasnit alespoň některé aspekty fenoménu tak zajimavého a neopakovatelného, jakým je balijský tanec. 4 Dubovská, Zorica - Petrů, Tomáš a kol: Dějiny Indonésie. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005, s. 43 - 50. 5 1. Ostrov Bali Ostrov Bali je politicky součástí ostrovního státu Indonéská republika. Je to nejzápadnější ostrov Malých Sund5 a od Jávy jej odděluje úţina široká pouhé 2,5 km. Bali spadá do rovníkové klimatické zóny, tudíţ zde vládnou tropy. Na rozdíl od našich podmínek se zde střídají pouze dvě roční období, a to období sucha a dešťů (monzunu). Severní část je velmi suchá a teplá. Centrem bylo město Singaraja, dříve hlavní město Bali s obchodním přístavem. Jiţní část, oddělená od severu sopečným horským pásmem, tvoří většinu území ostrova. Ta je pokryta převáţně rýţovými poli a samozřejmě zde ţije i většina populace.6 Souhra přírodních a ekonomických příčin způsobila, ţe Bali na dlouhá staletí zůstalo v relativní izolaci od historického vývoje celého souostroví. Nejzřejmějším výsledkem těchto okolností je skutečnost, ţe kultura ostrova se v mnoha aspektech liší od kultury ostatních indonéských ostrovů. Náboţenstvím ostrova je balijský hinduismus, zatím co 95% obyvatelstva Indonésie vyznává islám. Díky tomu se v balijské kultuře zachovaly mnohé starobylé prvky, které na většině území Indonésie v průběhu staletí překryl islám.7 Od 17. století, kdy se datuje počátek kolonizace oblasti Holandskem, začínají na Bali postupně působit i jisté evropské vlivy. I v této době se však zájem kolonistů soustřeďuje spíše na ostatní ostrory a Bali zůstává v poměrném ústraní aţ do začátku 20. století. V této době pod vlivem řady tragických událostí známých jako puputan8 – rituální sebevraţdy příslušníků balijských královských rodů – se holandská okupace ostrova Bali tématem světového tisku. Proto se Holanďané ve snaze sklidnit politickou situaci a upevnit svou mocenskou pozici rozhodli nastolit linii etické politiky. V ní byl mimo jiné deklarován cíl zachovat balijské kulturní tradice. Došlo k rozšíření lodní dopravy společností KPM, která měla vliv na přísun prvních turistů na ostrov. Ti začali přijíţdět ve 20. letech 20. století a ve 30. letech se uţ počet turistů zvýšil na sto za měsíc. Za poznáním sem začali cestovat umělci, hudebníci, antropologové a spisovatelé, kteří se zde většinou i usadili.9 5 de Panthou, Patrick - Müller, Kal: Bali. Paris: Les Éditiones du Pacifique, 1978, s. 4 - 18. 6 Soebadio, Haryati: The Human Environment: Indonesian Heritage. Jakarta: Buku Antar Bangsa, 1996, s. 24 - 25. 7 Reader Lesley - Ridout Lucy: Bali a Lombok. Brno: Nakladatelství Jota, 2005, s. 412 - 423. 8 Balijci nechtěli být pod nadvládou Holanďanů, a tak mnoho z nich volilo radši smrt; Pringle, Robert: A short history of Bali: Indonesian´s Hindu Realm. Crows Nest: Allenn & Unwin, 2004, s. 106. 9 Reader, Lesley - Ridout, Lucy: Bali a Lombok, c.d., s. 420 - 421. 6 2. Kultura a náboţenství 2.1. Vývoj náboţenských hodnot Mezi původní náboţenství v Indonésii patří dynamismus, totemismus a animismus. Místní věřili, ţe kaţdá věc i ţivý tvor má vnitřní sílu, která se nazývá mana. Kaţdý jedinec má hladinu a intenzitu této síly odlišnou. Mana se v určitých částech těla koncentruje a pokud její úroveň přesáhne meze rovnováhy, můţe být i nebezpečná. Tato síla je schopna přecházet i z jednoho objektu na druhý, coţ můţe vést ke snaze ji získávat (základ rituálního kanibalismu – Kalimantan, Sulawesi...). Kaţdý jedinec by měl mít tuto magickou sílu v rovnováze. Nevhodné narušení této rovnováhy vede např. k neblahým zdravotním následkům, nebo k jinému neštěstí.10 Harmonické rozloţení síly mana se vztahuje nejen na jedince, ale i na celé společenství, a prosperita kaţdé komunity je zaloţena právě na této rovnováze. Pokud došlo k narušení, hledal se vţdy způsob, jak tomu předcházet. Prvním krokem bylo pojídání masa ze silného zvířete či statečného nepřítele, pouţívání ochranných amuletů, které tvořily tygří drápy/zuby. Postupem času se vyvinul systém předpisů, zvyků a tabu, který navracel nejen sílu mana do rovnováhy, ale slouţil i jako obrana proti zlým duchům a čarodějnicím.11 Dalším aspektem náboţenských představ této primitivní společnosti byla víra v existenci osobní individuální duše, která člověka provází celý ţivot. Po smrti opouští tělesnou schránku a zůstává v blízkosti zesnulého, a nebo přesídlí do posmrtných sídlišť na vrcholcích hor. Věřilo se na svět, v němţ ţijí jak ţiví tvorové, tak i neviditelné duše předků a duchové - dobří a zejména zlí. Zlé duchy bylo vţdy uţitečné si jakýmkoliv způsobem naklánět a mezi první obětiny patřily menší dary skládající se z květů, jídla a kouře z pryskyřice.12 Tento zvyk přetrval a je kaţdodenní praxí dodnes. Z vlastní zkušenosti mohu říct, ţe kult předků hraje velmi důleţitou roli i v současné době a je jednou z nejdůleţitějších sloţek hindu bali. Je to jakási občanská povinnost řazená na první místo. A proč? Věří se, ţe duše zemřelého stále pečuje o blaho komunity a tedy pokud někdo zanedbá své povinnosti vůči ní, je podle toho také potrestán. 10 Dubovská, Zorica - Petrů, Tomáš a kol: Dějiny Indonésie, c. d., s. 40. 11 Tamtéţ, s. 40. 12 Eisman, B. Fred Jr.: Sekala and Niskala: Essays on Religion, Ritual and Art. Berkeley: Periplus Editions, 1989, s.
Load more

Recommended publications
  • E:\Buku Prosiding\Jurnal Prosid
    STAHN Mpu Kuturan Singaraja Aneka Lovina Villa & Spa, 20th - 21st October 2018 SABHA KUNINGAN CEREMONY IN DESA PAKRAMAN CEMPAGA, KECAMATAN BANJAR, KABUPATEN BULELENG, BALI Ni Luh Ika Windayani STAHN Mpu Kuturan Singaraja E-mail: [email protected] ABSTRACT This study aimed at finding out the clarity of the implementation of Sabha Kuningan ceremony which was held for three days in Cempaga village, the clarity of the Sabha Kuningan ritual system for the people in Cempaga village, and the clarity of the Sabha Kuningan cer- emony function for the people in Cempaga village. Method of study was needed in order to get factual answers and ratio. The steps taken were through a direct approach to the respondents and informants who were supported by the library data, documentation which were combined with non-participation observation data. All of this data were analyzed as carefully as possible. In this study, the result showed that there were three things that could answer the problems that exist, namely: (1) Dudonan/ sequence of Sabha Kuningan ceremony was quite a lot so that it could not be held in one day; (2) The ceremony system consisted of three parts, namely the preparation stage, the top ceremony, and pengelemek; (3) Beside having religious functions, the Sabha Kuningan ceremony also had socio-cultural, psychological and economic functions. From the results of this study, the suggestions could be delivered to the people in Cempaga village. They had to keep preserving their customs because they were part of national culture, so that they could carry out the teachings of the Tri Hita Karana concept properly.
    [Show full text]
  • Performance in Bali
    Performance in Bali Performance in Bali brings to the attention of students and practitioners in the twenty-first century a dynamic performance tradition that has fasci- nated observers for generations. Leon Rubin and I Nyoman Sedana, both international theatre professionals as well as scholars, collaborate to give an understanding of performance culture in Bali from inside and out. The book describes four specific forms of contemporary performance that are unique to Bali: • Wayang shadow-puppet theatre • Sanghyang ritual trance performance • Gambuh classical dance-drama • the virtuoso art of Topeng masked theatre. The book is a guide to current practice, with detailed analyses of recent theatrical performances looking at all aspects of performance, production and reception. There is a focus on the examination and description of the actual techniques used in the training of performers, and how some of these techniques can be applied to Western training in drama and dance. The book also explores the relationship between improvisation and rigid dramatic structure, and the changing relationships between contemporary approaches to performance and traditional heritage. These culturally unique and beautiful theatrical events are contextualised within religious, intel- lectual and social backgrounds to give unparalleled insight into the mind and world of the Balinese performer. Leon Rubin is Director of East 15 Acting School, University of Essex. I Nyoman Sedana is Professor at the Indonesian Arts Institute (ISI) in Bali, Indonesia. Contents List
    [Show full text]
  • An Analysis of the Characteristics of Balinese Costume - Focus On The Legong Dance Costume
    Print ISSN 1229-6880 Journal of the Korean Society of Costume Online ISSN 2287-7827 Vol. 67, No. 4 (June 2017) pp. 38-57 https://doi.org/10.7233/jksc.2017.67.4.038 An Analysis of the Characteristics of Balinese Costume - Focus on the Legong Dance Costume - Langi, Kezia-Clarissa · Park, Shinmi⁺ Master Candidate, Dept. of Clothing & Textiles, Andong National University Associate Professor, Dept. of Clothing & Textiles, Andong National University⁺ (received date: 2017. 1. 12, revised date: 2017. 4. 11, accepted date: 2017. 6. 16) ABSTRACT1) Traditional costume in Indonesia represents identity of a person and it displays the origin and the status of the person. Where culture and religion are fused, the traditional costume serves one of the most functions in rituals in Bali. This research aims to analyze the charac- teristics of Balinese costumes by focusing on the Legong dance costume. Quantitative re- search was performed using 332 images of Indonesian costumes and 210 images of Balinese ceremonial costumes. Qualitative research was performed by doing field research in Puri Saba, Gianyar and SMKN 3 SUKAWATI(Traditional Art Middle School). The paper illus- trates the influence and structure of Indonesian traditional costume. As the result, focusing on the upper wear costume showed that the ancient era costumes were influenced by animism. They consist of tube(kemben), shawl(syal), corset, dress(terusan), body painting and tattoo, jewelry(perhiasan), and cross. The Modern era, which was shaped by religion, consists of baju kurung(tunic) and kebaya(kaftan). The Balinese costume consists of the costume of participants and the costume of performers.
    [Show full text]
  • Event Detail
    SPECIAL EVENT FOR THE ASIA SOCIETY PHILIPPINES FOUNDATION AT THE BALI PURNATI CENTER FOR THE ARTS 1. WELCOME music is played for the arriving guests from Jalan Gunung Abang to the Purnati. 2. In the entrance area a white “wall” of fabric is a stage for a PUPPET SHADOW SHOW and puppet performers with attractions involving about10 children-actors. 3. Single BARIS Dance by a12 years old performer is followed by six KAKANG-KAKANG dancers coming down the stairs and dancing at the entrance area while guests enjoy a welcome drink 4. After finishing Kakang-Kakang the dancers are guiding the guests up the stairs followed by KODOK, twenty FROG DANCERS (wearing frog masks), guiding everyone through the gardens to the pool side for a cocktail party 5. The cocktail party is accompanied by a KERONCONG singer. The guests are then slowly lead by the pavilion to hear instrumental music similar to that composed for I La Galigo 6. Flute music for PAKARENA dance from Makassar and Pencak Silat (of South Sulawesi) is then coming from the amphitheatre, accompanied by traditional drums with new composition for this famous, traditional female dance with fans 7. A male traditional fire dance from Makassar, TUTU-PEPEKA RI MAKKAH is then performing on the wooden covers over the small river as guests are coming down from the amphitheater followed by a procession of musicians 8. Balinese BARONG dance is staged atop a small hill next to the pavilion 9. Barong is followed by BARIS GEDE Dance of ten male dancers at the amphitheater and the show is continued with a grand finale, a contemporary new dance that includes all the PAKARENA dancers 10.
    [Show full text]
  • Performance in Bali
    Performance in Bali Performance in Bali brings to the attention of students and practitioners in the twenty-first century a dynamic performance tradition that has fasci- nated observers for generations. Leon Rubin and I Nyoman Sedana, both international theatre professionals as well as scholars, collaborate to give an understanding of performance culture in Bali from inside and out. The book describes four specific forms of contemporary performance that are unique to Bali: • Wayang shadow-puppet theatre • Sanghyang ritual trance performance • Gambuh classical dance-drama • the virtuoso art of Topeng masked theatre. The book is a guide to current practice, with detailed analyses of recent theatrical performances looking at all aspects of performance, production and reception. There is a focus on the examination and description of the actual techniques used in the training of performers, and how some of these techniques can be applied to Western training in drama and dance. The book also explores the relationship between improvisation and rigid dramatic structure, and the changing relationships between contemporary approaches to performance and traditional heritage. These culturally unique and beautiful theatrical events are contextualised within religious, intel- lectual and social backgrounds to give unparalleled insight into the mind and world of the Balinese performer. Leon Rubin is Director of East 15 Acting School, University of Essex. I Nyoman Sedana is Professor at the Indonesian Arts Institute (ISI) in Bali, Indonesia. Theatres of the World Series editor: John Russell Brown Series advisors: Alison Hodge, Royal Holloway, University of London; Osita Okagbue, Goldsmiths College, University of London Theatres of the World is a series that will bring close and instructive contact with makers of performances from around the world.
    [Show full text]
  • Bali Introduction
    UNIMA CONGRESS & WORLD PUPPETRY FESTIVAL 13-19 APRIL 2020, GIANYAR-BALI INTRODUCTION The official Website of Indonesia Tourism. Bali is a popular tourist destination, which has seen a significant rise in tourists since the 1980s.Tourism-related business marks 80% of its economy. It is renowned for its highly developed arts, including puppetry, traditional and modern dance, sculpture, painting, leather, metalworking and music. In March 2017, TripAdvisor named Bali as the world's top destination in its Traveler's Choice award (source: Wikipedia) For further information, please visit the official website of Tourism Wonderful Indonesia: www.Indonesia.travel MAP OF BALI CONGRESS UNIMA Congress in Bali 2020 will be held at PRIME PLAZA HOTEL in Sanur Bali, 4-Star Hotel with 329 rooms (30 minute-drive from Ngurah Rai airport, Denpasar Bali) I.PROGRAM- CONGRESS –SEMINAR FESTIVAL • 13 April - Executive Committee Meeting • 13 April - Opening Ceremony at Astina Square • 14 to 18 April - Congress • 16 April - Gala Dinner (free of charge for the registered participants) • 17 April - Anniversary of Gianyar (Parade) • 17 April - Excursion • 18 April – 8:00-11:00 Congress 15:00-21:00 Seminar • 19 April: Seminar @ Indonesian Art Institute, Denpasar New Executive Committee meeting • 19th April - Closing Ceremony at Astina Square SEMINAR SEMINAR at Indonesian Art Institute Denpasar{ISI} The seminar theme: - Puppetry Uniting/Unifying People. - Puppetry as an Imagined Community or - Puppetry as Community of Hope . Possible sub themes include: 1. Affiliation, friendship, and love among puppeteers. 2. Conflict negotiation and resolution through puppetry. 3. Formulating and implementing multiculturalism and humanistic values through puppetry. 4. Puppetry in pursuit of world peace and universal communities.
    [Show full text]
  • A Third Balinese Journal 1980 and 1983 Rosemary Hilbery Southeast
    A Third Balinese Journal 1980 and 1983 by Rosemary Hilbery Southeast Asia Paper No. 29 Southeast Asian Studies Center for Asian and Pacific Studies University of Hawaii 1986 ~ 1986 Rosemary Hilbery Published by the Southeast Asian Studies Program Center for Asian and Pacific Studies University of Hawaii at Manoa Honolulu, Hawaii ii Contents List of Illustrations v ~bp of Puri Saren Complex vi Glossary vii Foreword ix Introduction 3 Part I: 1980, The Second Cremation Ceremonies for Tjokorda Gde Agung Sukawati .5 Part II: J983, The Wedding of Tjokorda Gde Putra Sukawati and Tjokorda Istri Sri Tjandrawati. 29 Appendix: The Royal Wedding, Napi Orti Newspaper, Ubud, Bali 89 Hi List of Illustrations PART 1: 1980 The Purl Saren-the main gateway as seen from the outer courtyard 2 Man carrying coconuts 4 Two small offerings made by children 7 The Puri Saren as seen from the wantilan opposite 8 ~~ng molded rice offerings in the temple 10 1be Pergembal offering of rice cakes 13 1~oth filing 17 l)edandas praying on the high 18 Flooded rice fields at Campuan 22 1be back verandah of Agung's palace 24 Pemangku making offerings to the evil spirits 26 PART II: 1983 Pm offering of flowers and cakes 30 1be gateway from Agung's courtyard to the middle courtyard 32 The market at Ubud 34 A very large Balinese pig 40 Temple in the rice fields on the way to Saren 44 1be Baris Gde in the temple at Batur 46 P~gda and the Barong at Batubulan 50 A dancer in the Barong Dance at Batubulan 52 1be Barong displayed in the temple 54 ~Bn carrying a symbol in a cremation procession 58 1be Pura Saraswati at Sangsit 62 1be wedding invitation of Tj.
    [Show full text]
  • SPECIAL ARTICLE OPEN ACCESS the Dynamics of Rejang Renteng
    Linggih & Sudarsana. Space and Culture, India 2020, 7:4 Page | 45 https://doi.org/10.20896/saci.v7i4.580 SPECIAL ARTICLE OPEN ACCESS The Dynamics of Rejang Renteng Dance in Bali as an Intangible Cultural Heritage of the World I Nyoman Linggih† and I Ketut Sudarsana†* Abstract This current study is intended to interpret a Balinese cultural product which has taken root in and connected to the Hindu religious system, namely the Rejang Renteng dance. Apart from becoming a cultural product, it also functions as a social cohesion as it involves a significant number of dancers who are children, women, elderly people and the homemakers who become the members of an organisation known referred to as PKK (Family Welfare Education). They interact with one another. The growth and development of the dance have been used as the icon of every Hindu religious activity in Bali, and also as an icon of different social activities. The question is why the Rejang Renteng dance has developed more rapidly than the other dance forms. This current study is also intended to answer different matters on the Rejang Renteng dance, which cannot be separated from the dynamics of the development of the Balinese society which is changing in the current globalisation era. It is also intended to explore the shift in its meaning, function and, which has taken place from the beginning until the current times. The current study was conducted at Masceti Temple Gianyar, Karangasem and Denpasar. The qualitative method, especially the observation, interview and documentary techniques, were applied to collect the data.
    [Show full text]
  • 59. Gong Kebyar De Sebatu (Bali) Baris Melampahan
    59. Gong Kebyar de Sebatu (Bali) Baris Melampahan (For Unit 6: Further Musical Understanding) Background information and performance circumstances Gamelan Music is deeply embedded in Indonesian (or Javanese) culture. Evidence of the existence of ensembles dates to the eighth-century BCE but it is believed that the Gamelan may have been in use 500 years earlier. In Javanese mythology, a god, Sang Hyang Guru, used a gong to summon other gods and, for more complex messages, he added extra gongs, thereby inventing the Gamelan. There are now three main types of Gamelan music: Javanese, Balinese and Sundanese; it is Balinese Gamelan (from the Indonesian island of Bali) of which Baris Melampahan is an example. Although Gamelan music on Bali is now regularly performed for tourists, it is vital to remember that the principal and original performing circumstances of the music were for ritual and ceremonial purposes. It is also worth noting that Gamelan belongs to the oral (or perhaps more appropriately ‘aural’) tradition of folk music – notation is a tool for analysing the music but the musicians themselves learn by ear and are taught by an instructor (called a sekaha). The term ‘Baris’ means a line or military formation and, in this context, refers to a traditional male war dance of which there are a great many types. The differing titles usually refer to the weapons used in the dance: for example, Baris Bedil uses rifles and Baris Bajra uses clubs. Baris Melampahan, which developed in the early twentieth-century, is an elaborate exception to the norm of Balinese Baris dances.
    [Show full text]
  • Balinese War Gamelan (From the 10Th to the 21St Century) PROGRA
    J.06 GAMELAN PERANG DI BALI (ABAD KE-10 SAMPAI AWAL ABAD KE-21) Balinese War Gamelan (from the 10th to the 21st Century) Oleh: Hendra Santosa NPM. 180130140006 DISERTASI untuk memperoleh gelar Doktor dalam Ilmu Sejarah pada Universitas Padjadjaran Dengan Wibawa Rektor Universitas Padjadjaran Sesuai dengan keputusan Senat Komisi I/Guru Besar Universitas Dipertahankan tanggal 12 Desember 2017 Di Universitas Padjadjaran PROGRAM STUDI ILMU-ILMU SASTRA PROGRAM PASCASARJANA (S3) FAKULTAS ILMU BUDAYA UNIVERSITAS PADJADJARAN BANDUNG 2017 ABSTRAK Judul Disertasi : GAMELAN PERANG DI BALI (ABAD KE-10 SAMPAI AWAL ABAD KE-21) Subjek : 1. Sejarah 2. Bali 3. Gamelan 4. Perang Abstrak Disertasi ini berisi kajian tentang gamelan perang di Bali, abad ke-10 sampai awal abad ke-21. Permasalahan yang diangkat dalam penelitian ini adalah: pertama bagaimana asal-usul gamelan perang di Bali, kedua mengapa terjadi perubahan nama dari mredangga, bedug, dan kemudian menjadi tambur, ketiga apakah instrumentasi gamelan Mrĕdangga sama dengan instrumentasi gamelan Bheri, dan keempat bagaimana proses perjalanan gamelan Banjuran menjadi Adi Merdangga. Metode yang dipergunakan dalam kajian ini adalah metode sejarah, yang dilakukan dengan empat tahapan kerja yaitu heuristik, kritik, interpretasi, dan historiografi. Untuk menganalisa perubahan-perubahan yang terjadi, antara lain menggunakan teori perubahan perubahan yang dicetuskan oleh Claire Holt dimana perubahan dipicu oleh faktor eksternal. Selanjutnya perubahan dari John E. Keamer yang menyebutkan bahwa inovasi bisa berasal dari salah seorang anggota kelompok masyarakat yang bersangkutan (atau senimannya), maka dengan demikian konsep perubahan taksu dan jengah pada masyarakat Bali diterapkan dalam membedah perubahan yang terjadi pada gamelan perang. Untuk melihat perkembangan dan penyebarannya dipergunakan teori dari Bourdieu tentang habitus dimana kebiasaan merupakan pusat tindakan.
    [Show full text]
  • Gamelan Gong Kebyar: a Traditional Balinese Music
    UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FILOZOFICKÁ FAKULTA Katedra muzikologie GAMELAN GONG KEBYAR: A TRADITIONAL BALINESE MUSIC THE BACHELOR DIPLOMA THESIS Gamelan Gong Kebyar: tradi ční balijská hudba Bakalá řská diplomová práce Kate řina Nová The leader of the thesis: Ph.D. Greg Hurworth Olomouc 2008 6 Index 1. Chapter One: The Introduction to the Project ………………………………….. 4 2. Chapter Two: Background to Bali: 2.1 Geography ……………………………………………………………..11 2.2 Economy …………………………………………………………..…12 2.3 History ………………………………………………………………..12 2.4 Culture and Arts : ……………………………………………………15 2.4.1 Society …………………………………………………………....15 2.4.2 Religion …………………………………………………………..16 2.4.3 Arts ……………………………………………………………….16 3. Chapter Three: Music in Bali: 3.1 Balinese Tuning Systems ………………………………………….22 3.2 The Balinese Tonal System ……………………………………….23 3.3 Notation of Balinese Music ……………………….........................24 3.4 Musical Instruments ………………………………………………...25 3.5 The History and Development of Balinese Gamelans ………..25 3.5.1 Gamelan tua group ………………………………………………26 3.5.2 Gamelan madya group ………………………………………… 29 3.5.3 Gamelan baru group ……….………………….………… ..……..32 4. Chapter Four: Gamelan Gong Kebyar 4.1 General Characteristic ……………………………………………35 7 4.2 History of Gamelan Gong Kebyar …………...…………………36 4.3 Musical Instruments: …………………………………...................40 3.4.1 Idiophones ………………………………………………………40 3.4.2 Aerophones ……………………………………………………..45 3.4.3 Chordophones …………………………………………………..46 3.4.4 Metalophones …………………………………………………...47 4.4 What Is a Structure of Balinese Gamelan
    [Show full text]
  • Music As Episteme, Text, Sign & Tool: Comparative Approaches To
    I would like to dedicate this work firstly to Sue Achimovich, my mother, without whose constant support I wouldn’t have been able to have jumped across the abyss and onto the path; I would also like to dedicate the work to Dr Saskia Kersenboom who gave me the light and showed me the way; Finally I would like to dedicate the work to both Patrick Eecloo and Guy De Mey who supported me when I could have fallen over the edge … This edition is also dedicated to Jaak Van Schoor who supported me throughout the creative process of this work. Foreword This work has been produced thanks to more than four years of work. The first years involved a great deal of self- questioning; moving from being an active creative artist—a composer and performer of experimental music- theatre—to being a theoretician has been a long journey. Suffice to say, on the gradual process which led to the ‘composition’ of this work, I went through many stages of looking back at my own creative work to discover that I had already begun to answer many of the questions posed by my new research into Balinese culture, communicating remarkable information about myself and the way I’ve attempted to confront my world in a physically embodied fashion. My early academic experiments, attending conferences and writing papers, involved at first largely my own compositional work. What I realise now is that I was on a journey towards developing a system of analysis which would be based on both artistic and scientific information, where ‘subjective’ experience would form an equally valid ‘product’ for analysis: it is, after all, only through our own personal experience that we can interface with the world.
    [Show full text]