Rájec-Jestřebí

Územní plán Rájec-Jest řebí, okr. Blansko – SEA zá ří 2020 ______Rájec-Jest řebí okr. Blansko

ÚZEMNÍ PLÁN

Vyhodnocení vlivu územního plánu na životní prost ředí pro ú čely posuzování vliv ů územních plán ů na životní prost ředí dle zákona č. 100/2001 Sb. v rozsahu p řílohy č. 1 zákona č. 183/2006 Sb.

Po řizovatel: Městský ú řad Blansko, Odbor ÚP a RR SÚ M ěÚ Blansko

Objednatel: Obec Rájec-Jestřebí

Projektant: ATELIER URBI, spol. s r. o. Chopinova 9, 623 00 Brno Tel.:+420 547 221 410 E-mail: [email protected] ing. arch. Martina Kabelková

Vedoucí projektant: Ing. arch. Jana Benešová

Datum zpracování: 09/2020

Zpracovatelka vyhodnocení vliv ů na životní prost ředí: Ing. Pavla Žídková (osvědčení č.j.094/435/OPVŽP/95, prodlouženo rozhodnutím č.j. 33369/ENV/16)

Územní plán Rájec-Jest řebí, okr. Blansko – SEA zá ří 2020 ______

OBSAH

1 Stru čné shrnutí obsahu a hlavních cíl ů územn ě plánovací dokumentace, vztah k ji- ným koncepcím. 3 2 Zhodnocení vztahu územn ě plánovací dokumentace k cíl ům ochrany životního prost ředí p řijatým na vnitrostátní úrovni 15 3 Údaje o sou časném stavu životního prost ředí v řešeném území a jeho p ředpokláda- ném vývoji, pokud by nebyla uplatn ěna územn ě plánovací dokumentace. 21 4 Charakteristiky životního prost ředí, které by mohly být uplatn ěním územn ě plánovací dokumentace významn ě ovlivn ěny. 30 5 Sou časné problémy a jevy životního prost ředí, které by mohly být uplatn ěním územ- ně plánovací dokumentace významn ě ovlivn ěny, zejména s ohledem na zvlášt ě chrán ěná území a pta čí oblasti. 41 6 Zhodnocení stávajících a p ředpokládaných vliv ů navrhovaných variant územn ě plá- novací dokumentace, v četn ě vliv ů sekundárních, synergických, kumulativních, krát- kodobých, st ředn ědobých a dlouhodobých, trvalých a p řechodných, kladných a zá- porných; hodnotí se vlivy na obyvatelstvo, lidské zdraví, biologickou rozmanitost, faunu, floru, p ůdu, horninové prost ředí, vodu, ovzduší, klima, hmotné statky, kulturní dědictví v četn ě d ědictví architektonického a archeologického a vlivy na krajinu v čet- ně vztah ů mezi uvedenými oblastmi vyhodnocení. 42 7 Porovnání zjišt ěných nebo p ředpokládaných kladných a záporných vliv ů podle jed- notlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení v četn ě jejich omezení. 72 8 Popis navrhovaných opat ření pro p ředcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjiš- těných nebo p ředpokládaných závažných záporných vliv ů na životní prost ředí. 72 9 Zhodnocení zp ůsobu zapracování vnitrostátních cíl ů ochrany životního prost ředí do územn ě plánovací dokumentace a jejich zohledn ění p ři výb ěru variant řešení. 73 10 Návrh ukazatel ů pro sledování vlivu územn ě plánovací dokumentace na životní prost ředí. 73 11 Návrh požadavk ů na rozhodování ve vymezených plochách a koridorech z hlediska minimalizace negativních vliv ů na životní prost ředí. 74 12 Netechnické shrnutí výše uvedených údaj ů. 75

Územní plán Rájec-Jest řebí, okr. Blansko – SEA zá ří 2020 ______

1. STRU ČNÉ SHRNUTÍ OBSAHU A HLAVNÍCH CÍL Ů ÚZEMN Ě PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE, VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM.

Platný Územní plán m ěsta Rájec-Jest řebí byl schválen zastupitelstvem m ěsta dne 17.12.2003. Po řízení nového Územního plánu Rájec-Jest řebí schválilo, dle § 6, odst. 5, písm. a) a §44 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen stavební zákon) v plat- ném zn ění, Zastupitelstvo m ěsta Rájec - Jest řebí na zasedání konaném dne 24.01.2011, usnese- ním č.12. Po řizovatelem byl v b řeznu 2012 zpracován návrh Zadání, který byl vystaven po dobu 30 dn ů ode dne vyv ěšení oznámení o projednání návrhu Zadání. Zadání nového územního plánu bylo schváleno dne 20.06.2012 usnesením č. 8. Z důvodu novely stavebního zákona, platné od 01.01.2013, podle které se prodloužila platnost územních plán ů do 31.12.2020, dne 06.03.2013 schválilo Zastupitelstvo m ěsta Rájec-Jest řebí usnesením č. 10 přerušení po řizování nového územního plánu s tím, že budou po řizovány pouze zm ěny platného Územního plánu m ěsta Rájec-Jest řebí (ÚPm). Od doby jeho schválení, tj. od roku 2003 do sou časnosti, bylo schváleno 17 zm ěn tohoto ÚPm. Po řizování zm ěn ozna čených jako RJ1 (p řeložka silnice II/374 – řešeno zm ěnou RJ16), RJ4 (Karo- lín - víceú čelový hospodá řský objekt) a RJ11 (Bydlení v rezervních plochách v severní části Rájce) bylo přerušeno, nebo zastaveno. ÚPm Rájec-Jest řebí, podle ust. § 188 zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon), v platném zn ění, nyní pozbývá platnosti do 31.12.2022. Úpravy tohoto ÚPO podle platné legislativy nejsou reálné. Územní plán se nyní nachází ve stavu, kdy je t řeba aktualizovat koncepci ve řejné infrastruktury, urbanistickou koncepci v četn ě p řehodnocení vymezení zastavitelných ploch. Dalším d ůvodem po- řízení bylo schválení nad řazené územn ě plánovací dokumentace Zásad územního rozvoje Jiho- moravského kraje (ZÚR JMK) 05.10.2016 s nabytím ú činnosti 03.11.2016. Pokra čování po řizování schválilo zastupitelstvo m ěsta usnesením č. 17 p řijatém zastupitelstvem města na svém zasedání dne 08.03.2017. Město Rájec-Jest řebí požádalo MěÚ Blansko, Stavební ú řad, Odd ělení územního plánování a re- gionálního rozvoje (p říslušný ú řad územního plánování) o zajišt ění po řízení územního plánu dopi- sem ze dne 31.03.2003. Zadání ÚP Rájec-Jest řebí bylo po řizovatelem vydáno 17.6.2019.

Hlavním cílem a obsahem ÚP Rájec-Jest řebí (dále jen ÚP) je podle Zadání územního plánu: • zajistit soulad ÚP s dokumenty republikové a krajské úrovn ě a republikovými a krajskými koncepcemi, zejména prioritami územního plánování a požadavky z nich vyplývajícími, • respektovat dopravní koridory nadmístního významu (DS26 – přeložka silnice II/374 Rájec- Jest řebí-Doubravice nad Svitavou – Lhota Rapotina a DS 28 – přeložka silnice II/374 Spe- šov – Rájec-Jest řebí, územní rezervu pro konven ční celostátní železni ční tra ť RDZ07 tra ť č. 260 Brno – Letovice – hranice kraje (– Česká T řebová) o ší řce 200 m mimo zastav ěná území a zastavitelné plochy Rájec-Jest řebí a v zastav ěném území o šířce minimáln ě 120 m, a dále prvky vyššího ÚSES RBC1537 – Bukovice, RBC 279 Pod Hamrem, RK 1415, RK 1416b, RK 1419 – regionální biokoridory, krajský cyklistický koridor „Brno – Blan- sko – Skalice nad Svitavou – Letovice (– Svitavy – Česká T řebová – Ústí nad Orlicí)“, • zapracovat priority územního plánování, • zp řesnit vymezení rozvojových oblastí a rozvojových os a center osídlení stanovených v ZÚR JMK v platném zn ění – rozvojové osy Brno – Svitavy / Moravská T řebová ozna čené OS9 s výraznou vazbou na významné dopravní cesty (v tomto p řípad ě železni ční tra ť č. 260),

Územní plán Rájec-Jest řebí, okr. Blansko – SEA zá ří 2020 ______

• v centrech osídlení vytvá řet podmínky pro stabilizaci a rozvoj ve řejné infrastruktury; v p ří- pad ě vybraných center (Rájec-Jest řebí) podporovat stabilizaci a rozvoj pracovní funkce,

• podporovat rozvoj ekonomických aktivit p ředevším v plochách brownfields a plochách s vazbou na silnice nad řazené sít ě a železnice,

• vytvá řet a udržovat územní p řipravenost na p řípadné zvýšené požadavky na zm ěny v území,

• zpřesnit a vymezit jednotlivé koridory pro p řestavbu krajských tah ů silnic II. t řídy diferenco- van ě s ohledem na jejich p řepravní funkci, požadované technické parametry, optimalizaci trasy v rámci koridoru s cílem minimalizace dopad ů na obytnou zástavbu, minimalizaci rozsah ů zábor ů ZPF, minimalizaci d ělícího efektu komunikace (DS26), minimalizaci rozsahu vliv ů na odtokové pom ěry (DS26), zachování funkcí skladebných prvk ů ÚSES, • respektovat a zp řesnit územní rezervu pro konven ční celostátní železni ční tra ť RDZ07 tra ť č. 260 Brno – Letovice – hranice kraje (– Česká T řebová) o ší řce 200 m mimo zastav ěná území a zastavitelné plochy Rájec-Jest řebí a v zastav ěném území o ší řce minimáln ě 120 m,

• respektovat a chránit plochy pro RBC1537 – Bukovice, RBC 279 Pod Hamrem, RK 1415, RK 1416b, RK 1419 – regionální biokoridory,

• respektovat a zp řesnit mezinárodní cyklistický koridor „Svitavská stezka“ a krajský cyklistic- ký koridor „Brno – Blansko – Skalice nad Svitavou – Letovice (– Svitavy – Česká T řebová – Ústí nad Orlicí)“,

• zapracovat podmínky koncepce ochrany a rozvoje kulturních hodnot území kraje,

• respektovat požadavky na ochranu a rozvoj civilizačních hodnot území kraje,

• zapracovat cílové charakteristiky krajiny, v četn ě územních podmínek pro jejich zachování nebo dosažení významné prvky civiliza čního dědictví kraje,

• zapracovat územní vymezení a koordinaci cyklistických tras a stezek nadmístního význa- mu,

• zapracovat požadavky vyplývající z krajských koncepcí a požadavky dot čených orgán ů a ve řejnosti,

• zapracovat problémy, hrozby a p říležitosti vyplývající z ÚAP ORP Blansko.

Územní plán Rájec-Jest řebí, okr. Blansko – SEA zá ří 2020 ______

Vztah ÚP k nad řazeným koncepcím

A. Politika územního rozvoje ČR ve zn ění pozd ějších aktualizací č. 1, 2 a 3:

Dle PÚR ČR se m ěsto Rájec-Jest řebí nachází na rozvojové ose OS9 Brno - Svitavy/Moravská Třebová, s výraznou vazbou na dopravní cesty, zde je to koridor železni ční trati č. 260 (I. tranzitní železni ční koridor). Z PÚR ČR nevyplývají pro ÚP požadavky na vymezení ploch a koridor ů nadmístního významu.

Návrh ÚP respektuje obecné zásady územního plánování, kterými jsou zejména:

(14) ve ve řejném zájmu dále chránit a rozvíjet p řírodní, civiliza ční a kulturní hodnoty území, včetn ě urbanistického, architektonického a archeologického d ědictví, zachovává ráz urbanistické struktury území, struktury osídlení a kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho histo- rie a tradice. Toto území má zna čnou hodnotu i jako turistická atraktivita. Jeho ochrana je v souladu s principy udržitelného rozvoje provázána s pot řebami ekonomického a sociálního rozvoje. Je zde nutná cílená ochrana zejména nemovitých kulturních památek, alejí a urbanistických hodnot, stejně jako charakter a obnova okolní krajiny. Krajina je živým v čase prom ěnným celkem, který vyžaduje tv ůrčí, avšak citlivý p řístup k vyváženému všestrannému rozvoji tak, aby byly zachovány její st ěžejní kulturní, p řírodní a užitné hodnoty. Územní plán chrání zem ědělský charakter krajiny návrhem n ěkolika ploch zelen ě soukromé a vyhrazené, nep řipouští rozvoj zástavby na plochách zem ědělských. Kulturní i p řírodní hodnoty krajiny jsou chrán ěny a posilovány zejména návrhem přestavbových ploch, a dále návrhem ploch zastavitelných v návaznosti na zastav ěné plochy. Vy- mezením stabilizovaných a návrhových ploch tak ÚP brání upadání venkovské krajiny jako d ůsled- ku nedostatku lidských zásah ů; (14a) dále dbát na rozvoj primárního sektoru p ři zohledn ění ochrany kvalitní zem ědělské, p řede- vším orné p ůdy a ekologických funkcí krajiny p ři plánování rozvoje území venkovského charakteru v rámci řešeného území. Jsou v n ěm vymezeny plochy pro snížení erozivity p ůd, plochy omezující povod ňové riziko, plochy výroby a skladování – zem ědělské výroby a to stabilizované i návrhové, a také dv ě plochy lesní jako podpora reten čních schopností území; (15) předchází prostorov ě sociální segregaci s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel, předchází vzniku prostorové nebo sociální segregace, zastavitelné plochy jsou vymezeny v těsné vazb ě na zastav ěné území, jsou navrženy takové zp ůsoby využití, které rozvíjejí nebo dopl ňují využití sousedních ploch. Stejným zp ůsobem jsou vymezeny plochy p řestavby, které stejným zp ů- sobem umožní rozvoj nedostate čně využitých ploch; (16) up řednost ňuje komplexní řešení p řed uplat ňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých d ůsledcích zhoršují stav i hodnoty území, zejména p ři stanovování zp ůsobu využití území; (16a) při řešení vychází z principu integrovaného rozvoje území, zejména m ěst a region ů, který představuje objektivní a komplexní posuzování a následné koordinování prostorových, odv ětvo- vých a časových hledisek; (17) město vytvá ří podmínky k odstra ňování d ůsledk ů hospodá řských zm ěn lokalizací zastavi- telných ploch pro vytvá ření pracovních p říležitostí v t ěch částech m ěsta, které jsou ovlivn ěny po- tenciálními negativními vlivy z dopravy, tedy mez železni ční dráhou a silnicemi II. t řídy. Dále je v rámci ploch smíšených obytných umožn ěno situovat nerušící objekty ob čanského vybavení, drob- né výroby a služeb a jsou vymezeny plochy p řestavby pro možnost využití nedostate čně využitých výrobních areál ů, které se pro intenzifikaci výroby nehodí; (18) podporuje polycentrický rozvoj sídelní struktury a vytvá ří p ředpoklady pro posílení partnerství mezi m ěstskými a venkovskými oblastmi lokalizací zastavitelných ploch pro vytvá ření pracovních příležitostí a rozvoj ve řejné infrastruktury zejména v městských částech centra, tedy v Rájci a Jest řebí, a plochy pro rekreaci v částech odlehlejších. Plochy pro bydlení jsou navrženy rovnom ěr- ně, intenzivn ější využití je navrženo v blízkosti center, ale je navrženo i bydlení ve venkovských

Územní plán Rájec-Jest řebí, okr. Blansko – SEA zá ří 2020 ______

částech, kde je podporován charakter venkovského bydlení spojeného s hospoda řením. Dále je v rámci ploch smíšených obytných umožn ěno situovat nerušící objekty ob čanského vybavení, drobné výroby a služeb; (19) vytvá ří p ředpoklady pro polyfunk ční využívání opušt ěných areál ů a ploch (tzv. brownfields pr ůmyslového a zem ědělského p ůvodu). Proto jsou tato území ur čena k p řestavb ě. Zastav ěné území je nutno využívat hospodárn ě a zajistit maximální ochranu nezastav ěného území (zejména zem ědělské a lesní p ůdy) a zachování ve řejné zelen ě, v četně minimalizace její fragmentace. Cí- lem je ú čelné využívání a uspo řádání území úsporné v nárocích na ve řejné rozpo čty na dopravu a energie, které koordinací ve řejných a soukromých zájm ů na rozvoji území omezuje negativní d ů- sledky suburbanizace pro udržitelný rozvoj území. Vymezené plochy p řestaveb zintenzivní využití zastav ěného území, jak výnosn ějším využitím ploch pro komer ční využití, tak pro bydlení; (20) s výjimkou p řeložky silnice II/374 neumís ťuje rozvojové zám ěry, které by mohly významn ě ovlivnit charakter krajiny. P řeložka silnice (obchvat) je řešena na základ ě podrobn ější dokumentace tak, aby byla co nejmén ě konfliktní a v krajin ě jsou navržena pot řebná kompenza ční opat ření, zejména vodohospodá řská. ÚP vytvá ří územní podmínky pro respektování a implementaci nad- místního územního systému ekologické stability a jeho dopln ění na lokální úrovni, tím p řispívá k udržování a zvyšování ekologické stability a k zajištění ekologických funkcí i v ostatní volné kraji- ně. Je zajišt ěna ochrana krajinných prvk ů p řírodního charakteru v zastav ěných územích a jsou vytvo řeny p ředpoklady pro zvyšování a udržování rozmanitosti venkovské krajiny. V rámci územn ě plánovací činnosti byly vytvo řeny podmínky pro obecnou ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a rovn ěž jsou vytvo řeny podmínky pro využití p řírodních zdroj ů, viz kap. II.9.5; (20a) vytvá ří územní podmínky pro zajišt ění migra ční propustnosti krajiny pro voln ě žijící živo čichy a pro člov ěka, zejména p ři umís ťování dopravní infrastruktury (p řeložka silnice II/374 je koordino- vána s návrhem ÚSES) a jsou navržena ve řejná prostranství provedení ú čelových cest na zp ří- stupn ění krajiny. V rámci územn ě plánovací činnosti omezuje nežádoucí sr ůstání sídel s ohledem na zajišt ění p řístupnosti a prostupnosti krajiny, proto jsou rozvojové plochy vymezeny s ohledem na celistvost místních částí; (21) vymezuje plochy zelen ě, které v souvislosti s jejich podrobn ějším ur čením, nap ř. plochy zele- ně p řírodní, zajiš ťují zachování souvislých ploch ve řejn ě p řístupné zelen ě (zelených pás ů), zp ůso- bilých pro krátkodobou rekreaci. Takovéto prostory jsou vymezeny a chrán ěny zejména kolem řeky Svitavy. Pro stejný ú čel jsou vymezeny i plochy ve řejných prostranství s převahou zelen ě, viz kapi- toly II.9.3.3 a II.9.4.2; (22) vytváří podmínky pro rozvoj a využití území pro r ůzné formy cestovního ruchu, zde se jedná zejména o poznávací turistiku a cykloturistiku, jsou však vymezeny i plochy pro pobytovou rekreaci, s cílem zachování a rozvoje hodnot území. Podporuje propojení atraktivních míst, která jsou cílem turist ů (zde zejména zámek a Moravský kras) s železni ční zastávkou, která je často výcho- zím místem, turistickými cestami, které umož ňují celosezónní využití pro r ůzné formy turistiky, zde zejména pěší, a cykloturistiky. Proto stabilizuje a navrhuje zejména plochy ve řejných prostranství pro vedení cest v krajin ě, viz kapitola II.9; (23) vytvá ří předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitn ění dopravní infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. Územní plán zmír ňuje vystavení obytných oblastí nep říznivým ú čin- kům tranzitní železni ční dopravy vymezením koridoru územní rezervy pro drážní dopravu a vyme- zením ploch a koridor ů pro přeložku silnice II. t řídy, p řitom dbá na zachování prostupnosti krajiny i podél p řeložky silnice I/50, a to v místech p řemost ění a navržených mimoúrov ňových k řížení. V intenzívn ě zem ědělsky obhospoda řované krajin ě jsou navržena ve řejná prostranství – nové cesty. Plochy, vymezené pro novou obytnou zástavbu, jsou v dostate čném odstupu od vymezeného koridoru pro železnici tak, aby se předešlo možnému nežádoucímu p ůsobení negativních ú čink ů provozu dopravy na ve řejné zdraví obyvatel (bez nutnosti budování nákladných technických opat- ření na eliminaci t ěchto ú čink ů). Technická infrastruktura, která by fragmentovala krajinu není na- vržena;

Územní plán Rájec-Jest řebí, okr. Blansko – SEA zá ří 2020 ______

(24) vytvá ří podmínky pro zlepšování dostupnosti území rozši řováním a zkvalit ňováním dopravní infrastruktury s ohledem na pot řeby ve řejné dopravy a požadavky ochrany ve řejného zdraví, zejména návrhem ploch ve řejných prostranství, ale také vymezením koridor ů pro dopravní infrastrukturu silni ční a železni ční. Rozvojové plochy jsou navrhovány pouze v souvislosti s dostate č- nou ve řejnou infrastrukturou, a to jak dopravn ě, tak technicky obsloužené. Pokud tato infrastruktura chybí, je nov ě navržena. Územní plán vytvá ří podmínky pro zvyšování bezpe čnosti a plynulosti dopravy, ochrany a bezpe čnosti obyvatelstva a zlepšování jeho ochrany p řed hlukem a emisemi (zejména vymezením ploch a koridor ů pro přeložku silnice II. t řídy), vytvá ří v území podmínky pro environmentáln ě šetrné formy dopravy (nap ř. železni ční, cyklistickou) a to návrhem ve řejných pro- stranství pro vedení cest v intenzívn ě zem ědělsky využívané krajin ě a vymezením územní rezervy pro drážní dopravu; (24a) vhodným vymezením rozvojových ploch vytvá ří podmínky pro minimalizaci negativních vliv ů koncentrované výrobní činnosti na bydlení. Plochy pro novou obytnou zástavbu jsou vymezeny v dostate čném odstupu od výrobních areál ů, které mají potenciální negativní vlivy na okolní území. Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování jsou vymezeny v dostate čném odstupu od ploch pro bydlení a v území, které tvo ří p řechod mezi t ěmito dv ěma zp ůsoby využití území, jsou případn ě vymezeny plochy smíšené obytné; (25) vytvá ří podmínky pro preventivní ochranu území p řed potenciálními riziky a p řírodními katastrofami v území, zde zejména proti záplavám a erozi, s cílem minimalizovat rozsah p řípadných škod, zejména zajiš ťuje ochranu zastav ěného území před povodn ěmi a to návrhem ploch pro vý- stavbu hrází, vymezuje plochy zelen ě ochranné a izola ční pro vybudování protierozních opat ření, dále plochy zem ědělské – louky a pastviny k zatravn ění údolnic, a vymezuje území, ur čené k možnému rozlivu povodní (v ploše RBC Pod Hamrem). Dále vytvá ří podmínky pro zvýšení p řiro- zené retence srážkových vod v území, vymezením ploch pro zalesn ění v ochranném pásmu vod- ních zdroj ů a s ohledem na strukturu osídlení stanovuje koeficient zelen ě v zastavitelných plo- chách a vymezuje plochy ve řejných prostranství s převahou zelen ě pro zajišt ění možnosti zasako- vání i v zastav ěném území, to vše s ohledem na kulturní krajinu, jako alternativu k um ělé akumula- ci vod; (26) vymezuje plochy v záplavovém území v kontextu s vymezením ploch pro budování hrází. Ně- které zastavitelné plochy jsou vymezeny v záplavových územích, jedná se nap ř. o plochy p řesta- veb v zastav ěném území, anebo zastavitelné plochy s návazností na stávající výrobní areály. Celý areál výroby kerami čky p ři ul. Spešovská je v záplavovém území a je vymezena plocha pro vý- stavbu hráze takovým zp ůsobem, že ochrání i ur čitou část nezastav ěného území, kde je vymezena zastavitelná plocha pro výrobu a skladování, kam bude možné p řesunout stavby a za řízení do- tčená výstavbou hráze. V zastavitelných plochách, vymezených v záplavovém území, jsou stanoveny podmínky, za jakých je možno plochy využít (tj. p řednostní realizace protipovod ňových opat- ření); (27) vytvá ří podmínky pro koordinované umís ťování ve řejné infrastruktury v území a podmínky pro zkvalitn ění dopravní dostupnosti tak, aby se zlepšovala dopravní dostupnost i okolních obcí. Proto je navržena p řestavba okolí železni ční zastávky, kde bude vytvo řen vyhovující prostor pro p ře- stupní uzel veřejné hromadné dopravy, v četn ě vybudování mimoúrov ňového k řížení železnice a místní komunikace; (28) pro zajišt ění kvality života obyvatel zohled ňuje nároky dalšího vývoje území, řeší jeho rozvoj v dlouhodobých souvislostech, v četn ě nárok ů na ve řejnou infrastrukturu, proto jsou vymezeny územní rezervy a území u železni ční stanice je řešeno komplexn ě i s napojením na dopravní infrastrukturu a pro zbývající části p řeložky silnice II/374 (krom ě ploch vymezených pro obchvat Rájce) jsou vymezeny koridory dopravy silni ční; (29) zajiš ťuje dobrou návaznost r ůzných druh ů dopravy, je navržen dopravní systém, který rozvíjí všechny druhy dopravy a navrhuje p řestavbu v okolí železni ční zastávky, kde bude nov ě vybudo- ván p řestupní uzel v četn ě zrušení úrov ňového p řejezdu, návrhu mimoúrov ňového k řížení s místní komunikací, bezbariérového p řístupu na nástupišt ě pro pěší a cyklisty, p řestavba zastávek auto-

Územní plán Rájec-Jest řebí, okr. Blansko – SEA zá ří 2020 ______busové dopravy v návaznosti na zastávku vlaku a dostavba parkovišt ě P+R v těsné blízkosti. Sí ť pěších a cyklistických cest je dopln ěna o návrhy cest v krajin ě a plochy pro výstavbu cyklostezek; (30) pro zajišt ění kvality života obyvatel řeší rozvoj technické infrastruktury zejména v rozvojových plochách, které napojuje na stávající vodovodní sí ť a kanalizaci. V odlehlých částech území není ekonomické v blízké dob ě budovat novou infrastrukturu, pro její vybudování proto byly vymezeny územní rezervy; (31) vytvá ří podmínky pro rozvoj výroby energie z obnovitelných zdroj ů, kv ůli ochran ě krajinného rázu jsou však preferovány pouze fotovoltaické panely na st řechách; (32) vymezuje plochy p řestavby pro zajišt ění kvalitního bytového fondu v centru Rájce.

B. Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje (dále jen ZÚR JMK)

Územní plán respektuje priority stanovené ZÚR JMK, zejména:

(1) vytvá ří podmínky pro napl ňování vize Jihomoravského kraje jako ekonomicky prosperujícího regionu otev řeného v ůč i mezinárodním výzvám a impulz ům, a poskytujícího svým obyvate- lům prostor pro kvalitní život tím, že vymezuje rozvojové plochy pro bydlení, ve řejná pro- stranství, dopravu, výrobu a skladování a zele ň takovým zp ůsobem, že umož ňuje obyvate- lům zvýšit kvalitu bydlení, rozvíjet pracovní p říležitosti a zkvalitnit dopravní dostupnost města vůč i okresními i krajskému m ěstu a i dalším region ům;

(3) podporuje polycentrický rozvoj sídelní struktury kraje, vyvažující silnou pozici Brna vytvo ře- ním územních podmínek pro rozvoj dalších významných center osídlení kraje, tedy rozvojem města Rájec-Jest řebí, kdy vymezením rozvojových ploch pro bydlení, ve řejná prostranství, dopravu, výrobu a skladování a zele ň dotvá ří lokální centrum, zejména podporou p řestavby dopravního uzlu umož ňuje rozvoj okolních obcí;

(5) vytvá ří podmínky k podpo ře principu integrovaného rozvoje území, zejména m ěst a obcí (p ředstavujícího objektivní a komplexní posuzování a následné koordinování prostorových, odv ětvových a časových hledisek), proto jsou v ÚP vymezeny zastavitelné plochy rozli čného využití, a to v návaznosti na dosavadní ÚPD, stav využití území a ekonomicky a časov ě do- sažitelné možnosti nabízí řešení rozvojových ploch jako zastavitelné, p řestavbové a zm ěny v krajin ě, které jsou dopln ěny vymezením územních rezerv pro ochranu zám ěrů do budoucna;

(6) v urbanistických koncepcích zohled ňuje rozdílné charakteristiky jednotlivých částí Jihomo- ravského kraje i specifické podmínky pro využívání území, p ředevším v území s převahou přírodních hodnot nebo v území s vysokou koncentrací socioekonomických aktivit. Územní plán zakládá urbanistickou koncepci na respektování a vzájemném rozvíjení dvou skute č- ností, jednak jako turisticky atraktivní výchozí místo do Moravského krasu s lokálním cílem zámku, jako národní kulturní památky, jednak polohou na po čátku Boskovické brázdy v široké niv ě Svitavy, která je dosti urbanizovaným územím s výskytem socioekonomických aktivit. Oba tyto fenomény rozvíjí nap ř. návrhem cest v krajin ě, cyklostezek, dopravních pře- ložek, rozvojových ploch pro výrobu a skladování, přestavbu areál ů na ob čanské vybavení komer ční, rozvoj ploch pro rekreaci přestavbou dopravního uzlu apod.;

(7) vytvá ří územní podmínky pro kvalitní dopravní napojení Jihomoravského kraje na evropskou dopravní sí ť v četn ě zajišt ění požadované úrovn ě a parametr ů procházejících multimodálních koridor ů. Vytvá ří podmínky pro zajišt ění kvalitní dopravní infrastruktury pro propojení Jihomo- ravského kraje s okolními kraji, státy a dalšími evropskými regiony. To vše zejména návrhem přestavby okolí železni ční zastávky, vymezením zastavitelných a p řestavbových ploch a ná-

Územní plán Rájec-Jest řebí, okr. Blansko – SEA zá ří 2020 ______

vrhových koridor ů pro p řeložku silnice II. t řídy a také vymezením územní rezervy pro drážní dopravu v ose I. tranzitního koridoru;

(8) vytvá ří územní podmínky pro rozvoj a zkvalitn ění provázané dopravní infrastruktury zajiš ťují- cí dostupnost všech částí kraje a dosažení optimální obslužnosti území integrovaným do- pravním systémem a individuální dopravou. Za tímto ú čelem vymezuje plochy pro přestavbu okolí železni ční zastávky, kde je navrženo parkovišt ě P+R a vymezuje návrhové plochy pro umíst ění místních komunikací, které lépe napojí železni ční zastávku na silni ční sí ť, což by mělo zrychlit obsluhu dopravními spoji, dále jsou vymezeny plochy pro obchvat Rájce silnicí II. t řídy;

(9) vytvá ří územní podmínky pro zajišt ění a podporu optimalizované obslužnosti technickou infrastrukturou všech částí kraje (v rámci řešeného území). U zastavitelných ploch dbá na dostate čnou kapacitu ve řejné technické infrastruktury i v souvislosti s širšími vazbami v území, je navržena koncepce zásobování vodou, energiemi, odkanalizování, spoj ů pro území obce, dálkové sít ě jsou stabilizovány v sou časném vedení, jejich rozvoj není navržen;

(10) podporuje p řístupnost a prostupnost krajiny, zejména d ůsledn ě p ředchází znepr ůchodn ění území a fragmentaci krajiny, proto jsou navržena veřejná prostranství, místní a obslužné komunikace, cyklostezky, zám ěry, které by zp ůsobovaly fragmentaci krajiny nejsou navrženy;

(11) pro zajišt ění a podporu optimalizované obslužnosti ob čanským vybavením stabilizuje plochy stávající ob čanské vybavenosti v rámci řešeného území, a to i v souvislosti s širšími vazbami v území. Nové plochy ob čanského vybavení jsou navrženy v souvislostí s přesunutím fotba- lového h řišt ě, dot čeného výstavbou silni čního obchvatu, komer ční vybavenost je plánována jako p řestavba areálu v blízkosti železni ční stanice a výstavby mimoúrov ňového k řížení s tratí, a pro výstavbu nové hasi čské stanice, která bude lépe vyhovovat požadavk ům na za- jiš ťování požární bezpe čnosti ve měst ě a jeho okolí;

(12) vytvá ří územní podmínky pro zlepšení kvality životního prost ředí a ochranu zdraví lidí, územní plán vymezuje plochy sídelní zelen ě, plochy zahrad a sad ů, kteréžto zkvalit ňují ži- votní prost ředí v zastav ěném území a zastavitelných plochách, zám ěry s potenciálním nega- tivním vlivem na okolní plochy jsou umís ťovány v dostate čném odstupu od ploch pro bydlení;

(14) podporuje pé či o p řírodní, kulturní a civiliza ční hodnoty kraje, které vytvá řejí charakteristické znaky území, p řispívají k jeho identifikaci a posilují vztah obyvatelstva k území kraje. Územní plán vymezuje prvky ÚSES, stanovením podmínek pro využití ploch v nezastav ěném území přispívá k ochran ě p řírodních hodnot, chrání civiliza ční hodnoty území, neumís ťuje žádné zám ěry které by negativn ě ovlivnily kulturní, p řírodní a civiliza ční hodnoty území (nap ř. ně- kdejší rozvojová plocha pro bydlení Pod Zámkem byla zrušena), je chrán ěna a návrhem dopln ěna zele ň okolo řeky Svitavy, čímž se chrání p řírodní hodnota významného krajinného prvku, civiliza ční hodnoty, zejména dopravní stavby železnice a silnic II. t řídy jsou chrán ěny a návrhem p řeložky dále rozvíjeny;

(16) podporuje stabilizaci a rozvoj hospodá řských funkcí a sociální soudržnosti v území kraje, v návaznosti na situaci v rozvojové ose OS9 vymezuje plochy pro rozvoj podnikatelských a pracovních p říležitostí návrhem ploch pro výrobu a skladování, ob čanské vybavenosti komer ční a také ploch smíšených obytných m ěstských, to vše v koordinaci s environmentálními požadavky na rozvoj území;

(18) vytvá ří územní podmínky pro preventivní ochranu p řed p řírodními katastrofami (záplavy, eroze, sesuvy, sucho apod.) a potenciálními riziky s cílem minimalizovat rozsah p řípadných škod z působení p řírodních sil v území. Územní plán vymezuje protierozní opat ření, zejména na svazích se zem ědělskou činností v návaznosti na provedené komplexní pozemkové

Územní plán Rájec-Jest řebí, okr. Blansko – SEA zá ří 2020 ______

úpravy, navrhuje plochy pro umíst ění hrází, které ochrání zastav ěné území a zajistí potenci- ální rozliv povodn ě mimo zastavitelné plochy a zastav ěné území;

(19) vytvá ří územní podmínky pro využívání ekologicky šetrn ějších primárních energetických zdroj ů nebo obnovitelných zdroj ů energie, jsou stanoveny podmínky využití, které sice zne- mož ňují výstavbu rozsáhlých fotovoltaických elektráren kdekoliv na nezastav ěném území a ochra ňují tak krajinný ráz a zem ědělskou p ůdu, na st řechách budov je však umís ťování foto- voltaiky umožn ěno a podporováno;

(21) vytvá ří územní podmínky k zabezpe čení ochrany obyvatelstva a majetku (zejména ve řejné dopravní a technické infrastruktury), k zajišt ění bezpe čnosti území (zejména z hlediska zá- jm ů obrany státu a civilní obrany) a k eliminaci rizik vzniklých mimo řádnou událostí zp ůsobe- nou činností člov ěka. Z tohoto d ůvodu jsou vymezeny návrhové plochy a koridory silniční dopravy, které v budoucnu zkrátí vzdálenosti a dojezdové časy složek IZS, dále návrhová plocha pro výstavbu nové hasi čské zbrojnice a navrženo dopln ění technické infrastruktury, zejména vodovodu, který bude zaokruhován a je požadováno zajistit dostate čné množství požární vody, požadavky ochrany obyvatelstva jsou řešeny v kap. II.9.1Územní podmínky koncepce ochrany a rozvoje civiliza čních hodnot území kraje

Správní území m ěsta Rájec-Jest řebí bylo dle ZÚR JMK za řazeno do rozvojové osy Brno – Svitavy / Moravská T řebová ozna čené OS9 s výraznou vazbou na významné dopravní cesty (v tomto případ ě železni ční tra ť č. 260), pro kterou vyplývají požadavky na uspo řádání a využití území: • V centrech osídlení vytvá řet podmínky pro stabilizaci a rozvoj ve řejné infrastruktury; v případ ě vybraných center (Rájec-Jest řebí) podporovat stabilizaci a rozvoj pracovní funkce: v ÚP jsou vymezeny rozvojové plochy výroby a skladování, smíšené obytné a plochy pro rozvoj ve řejné infrastruktury. • Podporovat rozvoj ekonomických aktivit p ředevším v plochách brownfields a plochách s vazbou na silnice nad řazené sít ě a železnice: V ÚP jsou vymezeny rozvojové plochy výroby a skladování přímo navázané na silnice II. t řídy a na železnici a plochy pro přestavbu nedostate čně využitých výrobních areál ů. • Vytvá řet a udržovat územní p řipravenost na p řípadné zvýšené požadavky na zm ěny v území: V ÚP jsou rozvojové plochy pro výrobu a skladování navrženy v dostate čné mí ře a s velkou plošnou rezervou. Město Rájec-Jest řebí je dle ZÚR JMK lokálním centrem. ÚP napl ňuje požadavky na uspo řádání a využití území: • je podporován rozvoj obslužných funkcí nadmístního významu (školství, zdravotnictví, kultura) pro spádové území, • jsou stabilizovány a v dostate čné mí ře navrženy plochy ob čanského vybavení; • je zohledn ěna silná územní vazba na m ěsto Blansko, nap ř. je navržena cyklostezka sm ěrem na Blansko; Územní plán vytvá ří podmínky pro rozvoj ve řejné infrastruktury a ekonomických aktivit – je vymezeno množství zastavitelných ploch pro rozvoj všech uvád ěných využití území. Město Rájec-Jest řebí není za řazeno do žádné specifické oblasti.

V ÚP jsou respektovány plochy a koridory nadmístního významu: • DS26 – přeložka silnice II/374 Rájec-Jest řebí-Doubravice nad Svitavou – Lhota Rapotina,

Územní plán Rájec-Jest řebí, okr. Blansko – SEA zá ří 2020 ______

• DS 28 – přeložka silnice II/374 Spešov – Rájec-Jest řebí, • jsou vymezeny podmínky pro umíst ění a vedení plochy a koridory pro p řestavbu krajských tah ů, • plochy i koridory jsou vymezeny v dostate čné ší ři a jsou řešeny jejich návaznosti takovým zp ůsobem, aby v budoucnu mohly být výhledov ě p řeřazeny do silni ční sít ě republikového významu, • ÚP vymezuje územní rezervu pro konven ční celostátní železni ční tra ť RDZ07 tra ť č. 260 Brno – Letovice – hranice kraje (– Česká T řebová) o ší řce 200 m mimo zastav ěná území a zastavitelné plochy Rájec Jest řebí a v zastav ěném území o ší řce minimáln ě 120 m, • jsou p řevzaty a zp řesn ěny prvky vyššího ÚSES RBC1537 – Bukovice, RBC 279 Pod Hamrem, RK 1415, RK 1416b, RK 1419 – regionální biokoridory, a to mimo stanovené do- bývací prostory, chrán ěná ložiskový území a výhradní a významná ložiska nerost ů, st řety s liniovými stavbami dopravní infrastruktury jsou minimalizovány, pro křížení zám ěru dopravy silni ční a regionálního biokoridoru jsou zvolena mimoúrovňová k řížení, ÚSES je vymezen mimo zastav ěné území a zastavitelné plochy, • v ÚP je územn ě vymezen mezinárodní cyklistický koridor „Svitavská stezka“ a cyklotrasy místního významu 5085A Sloup – Bo řitov a 5202 Skalice nad Svitavou - Rájec-Jest řebí.

V ÚP jsou zapracovány požadavky na uspo řádání a využití území pro vytvá ření územních podmínek ochrany a rozvoje p řírodních hodnot, je podporováno zachování p řírodních hodnot a přírodních zdroj ů na území kraje, šetrné formy jejich využívání a jejich obnovu a dopln ění za účelem zadržování vod v krajin ě, nap ř. zalesn ění ploch v ochranném pásmu vodního zdroje. Dále je navržen ÚSES a systém sídelní a krajinné zelen ě, pomocí ploch zm ěn v krajin ě je navržena stabilizace a posílení zelen ě v území. Ze sledovaných přírodních hodnot se na území m ěsta nachází pouze významné krajinné prvky ze zákona (nap ř. niva Svitavy) a zasahuje sem malou částí registrovaný VKP V ětrník. Jsou respektována a vytvá řena opat ření zlepšující podmínky pro šetrné využívání území a zvyšování biodiverzity, zvyšování reten ční schopnosti území, kultivaci vodních tok ů, vodních ploch a ochranu zdroj ů podzemní vody. V ÚP jsou respektovány prvky kulturního d ědictví kraje - území s archeologickými nálezy a území významných urbanistických hodnot. Jsou respektovány cílové charakteristiky krajiny - centrální část řešeného území spadá do krajinného typu 29 – Boskovicko-blanenský, východní okraj ( část k. ú. Holešín a k. ú. Karolín) do krajinného typu 26 – Sloupsko-ko řenecký a západní okrajová část k. ú. Jest řebí spadá do krajinného typu 27 - Ho řicko-sob ěšický.

C. Územn ě analytické podklady obce s rozší řenou p ůsobností (dále jen ÚAP ORP) Blansko:

V roce 2016 byla provedena kompletní aktualizace ÚAP správního území ORP Blansko. V nich byly aktualizovány limity, hodnoty a zám ěry území, které návrh jako navazující územn ě plánovací dokumentace respektuje. K jejich řešení má ÚP pouze omezený prostor, řeší ale následující pro- blémy:

- brownfields k využití pro jiné ú čely, - pr ůmyslové objekty v centru m ěsta, - chyb ějící ČOV a splašková kanalizace omezující rozvoj obytné zástavby, - dopravní závady spo čívající v kolizi silni ční a železni ční dopravy,

Územní plán Rájec-Jest řebí, okr. Blansko – SEA zá ří 2020 ______

- nestabilní území, - záplavové území Svitavy zasahující zástavbu, - ohrožení zvláštní povodní z havárie vodního díla Letovice, - vymezené zóny havarijního plánování ohrožující zástavbu, - staré ekologické zát ěže.

ÚP podle svých omezených možností uvedené detekované problémy z části řeší a v každém p ří- pad ě je nezhoršuje.

D. Generel dopravy Jihomoravského kraje

Oborový dokument obsahující komplexní návrh řešení rozvoje dopravy a dopravní infrastruktury v kraji s návrhem priorit. Jeho požadavky p ředložená ÚP respektuje. Řešeným územím prochází tra ť Brno – Česká T řebová č. 260. Požadavky na řešení jejího zkapacitn ění pro ÚP nejsou vymezeny. Silni ční tahy procházející řešeným územím byly prov ěř eny a jejich p řeložky zapracovány do ÚP. Bylo prov ěř eno za řazení silnic III/37725 (Karolín), III/37432 (Holešín) a III/37435 (úsek procházející městem Rájec-Jest řebí) do místních komunikací. Přeřazení silnice III/37432 (Holešín) do místních komunikací se nejevilo jako vhodné, napojuje tuto místní část na Doubravici nad Svitavou a z hlediska obsluhy m ěsta se nejedná o místní komunikaci, ta je vedena do Holešína z druhé strany od východu ze silnice II/377. Přeřazení silnice III/37725 (Karolín) do místních komunikací se nejevilo jako vhodné, napojuje tuto místní část na silnici II/377 a jedná se o jedinou silnici, která tuto odlehlou část zp řístup ňuje ve sm ěru od Petrovic, navíc z části se tato silnice nenachází na řeše- ném území. Je vymezena ú čelová komunikace, propojující tuto m ěstskou část s Rájcem od zám- ku, avšak tato komunikace nemá dostate čné parametry, aby mohla být plnohodnotnou místní ko- munikací. Úsek silnice III/37435 (procházející m ěstem Rájec-Jest řebí) je navržen k za řazení do místních komunikací.

E. Plán rozvoje vodovod ů a kanalizací Jihomoravského kraje

Stávající systém zásobování vodou i odkanalizování je zachován, je navrženo dopln ění vodovodní a kanaliza ční sít ě na základ ě požadavk ů týkající se problematiky zásobení pitnou vodou a odkana- lizování. Správcem sít ě je samotné m ěsto.

F. Územn ě energetická koncepce Územní energetická koncepce vychází ze státní energetické koncepce, obsahuje cíle a principy řešení energetického hospodá řství na úrovni kraje a vytvá ří podmínky pro hospodárné nakládání s energií v souladu s pot řebami hospodá řského a spole čenského rozvoje v četn ě ochrany životního prostředí a šetrného nakládání s p řírodními zdroji energie.

Požadavky a zásady uvedené v těchto koncepcích nejsou s návrhem ÚP ve st řetu, ale z velké části jí nejsou ani řešeny.

G. Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší

Z hlediska Generální rozptylové studie JMK (2011) jsou stanovena opat ření pro snížení imisní zá- těže detekovanými škodlivinami, zejména PM10 – denní, PM2,5 a benzo(a)pyrenu:

1.1. Snížení primárních emisí tuhých zne čiš ťujících látek z bodových a plošných zdroj ů 1.2. Omezení resuspenze emitovaných částic jejich odstran ěním 12

Územní plán Rájec-Jest řebí, okr. Blansko – SEA zá ří 2020 ______

1.3. Vymíst ění zdroj ů emisí tuhých zne čiš ťujících látek mimo obydlené oblasti 1.4. Vzd ělávání a ekologické pov ědomí 1.5. Imisní monitoring V uplynulém období došlo ke zlepšení kvality ovzduší z hlediska p ětiletých klouzavých pr ůměrů, takže řešené území nespadá do OZKO. Obrázek 1 Imisní koncentrace škodlivin

PM10 – ro ční pr ůměr, limit 40 µg/m3

PM2,5, ro ční pr ůměr, limit 20 µg/m3

Územní plán Rájec-Jest řebí, okr. Blansko – SEA zá ří 2020 ______

PM10 – 36. nejv. hodnota, limit 50 µg/m3

Benzo(a)pyren ro ční pr ůměr, limit 1 ng/m3

ÚP navrhuje zám ěry, které by potenciáln ě mohly p řispívat ke zhoršení kvality ovzduší, avšak zvý- šení imisních koncentrací nad úrove ň imisních limit ů se nep ředpokládá.

Územní plán Rájec-Jest řebí, okr. Blansko – SEA zá ří 2020 ______

2. ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMN Ě PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍL ŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROST ŘEDÍ P ŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI.

Ekologická problematika legislativy České republiky a Evropské unie se v relevantních požadav- cích promítá do platných obecn ě závazných p ředpis ů a krajských dokument ů a odráží se v cílech, které jsou v těchto dokumentech uvedeny.

Vztah ÚP k cíl ům ochrany je hodno stupnicí:

0 – bez vztahu 1 – nep římý nebo slabý vztah, koncepce daný cíl neobsahuje, ale m ůže jeho pln ění ovlivnit 2 – silný vztah, koncepce daný cíl p římo obsahuje

Vztah návrhu ÚP cíl ům ochrany byl posuzován zejména ve vztahu k následujícím hlavním koncep čním materiál ům p řijatým na vnitrostátní úrovni:

Koncepce/Cíl Vztah ÚP k danému cíli

Státní politika životního prost ředí ČR pro období 2012/2020 Ochrana a udržitelné využívání zdroj ů - Zajišt ění ochrany vod a zlepšování jejich stavu; - Prevence a omezování vzniku odpad ů a jejich negativního 1 vlivu na životní prost ředí; - Ochrana a udržitelné využívání p ůdního a horninového prost ředí. Komentá ř: ÚP navrhuje zastavitelné nové plochy přednostn ě v místech, kde se nenacházejí p ůdy vyš- ších t říd ochrany. Navrhuje podmínky využívání ploch tak, aby byly minimalizovány negativní vlivy na zadržování vody v území. Ochrana klimatu a zlepšení kvality ovzduší - Snižování emisí skleníkových plyn ů, - Snížení úrovně zne čišt ění ovzduší; 1 - Efektivní a p řírod ě šetrné využívání obnovitelných zdroj ů energie) Komentá ř: ÚP navrhuje zastavitelné plochy výroby a skladování a plochy silni ční dopravy, které mohou vést ke zvýšení úrovn ě zne čišt ění ovzduší nebo přispívat ke zvýšení úrovně emisí skleníko- vých plyn ů. Ochrana p řírody a krajiny - Ochrana a posílení ekologických funkcí krajiny; 2 - Zachování p řírodních a krajinných hodnot; - Zlepšení kvality prost ředí v sídlech Komentá ř: Realizace ÚP nepovede k významným st řet ům s předměty ochrany životního prost ředí, ÚSES, ZCHÚ a lokalitami Natura 2000. Deklarování ochrany p řírodních a krajinných hodnot je v ÚP přímo obsaženo.

Územní plán Rájec-Jest řebí, okr. Blansko – SEA zá ří 2020 ______

Strategický rámec udržitelného rozvoje Česká republika 2030 1. Lidé a spole čnost Rodina a komunita: Spole čenské klima je vůč i rodinám všestran- ně p říznivé, bariéry a spole čenské tlaky jsou minimalizovány. Rodina, rodi čovství a manželství požívají zvláštní zákonné ochrany a jsou spole čensky vysoce oce ňovány. Práce: Technologický a sociální rozvoj rozši řují p řístup k důstojné práci. Nerovnosti: Strukturální nerovnosti ve spole čnosti jsou nízké. Vzd ělávání: Vzd ělávání rozvíjí individuální potenciál jedinc ů a jejich schopnost zvládat i ovliv ňovat zm ěny a podporuje soudrž- nou spole čnost orientovanou na udržitelný rozvoj. Zdraví: Zdraví všech skupin obyvatel se zlepšuje. Kultura: Vyšší ve řejné investice podporují klí čové funkce kultury a rovný p řístup ke kultu ře a kreativit ě. 2. Hospodá řský model Hospodá řské instituce: Ekonomika dlouhodob ě roste a domácí sektor je silný. Výzkum, vývoj a inovace: Česko má dob ře fungující a stabilní instituce pro podporu aplikovaného výzkumu a vývoje a pro identifikaci p říležitostí v této oblasti. Hospoda ření se zdroji: Přírodní zdroje jsou využívány co nejefek- tivn ěji a nejšetrn ěji tak, aby se minimalizovaly e0terní náklady, které jejich spot řeba p ůsobí.

Infrastruktura: Ekonomické aktivity podporuje stabilní a funk ční infrastruktura.

Soustava ve řejných financí: Fiskální systém jako p ředpoklad

úsp ěšného hospodá řství je stabilní.

3. Odolné ekosystémy 2 o Krajina a ekosystémové služby: Krajina ČR je pojímána jako komplexní ekosystém a ekosystémové služby poskytují vhodný rámec pro rozvoj lidské spole čnosti. o Biologická rozmanitost: Česká krajina je pestrá a dochází k ob- nov ě biologické rozmanitosti. o Voda v krajin ě: Krajina je adaptována na zm ěnu klimatu a její struktura napomáhá zadržování vody. o Pé če o p ůdu: Půdy jsou chrán ěny p řed degradací a potenciál krajiny je v maximální možné mí ře využíván k zachycování a ukládání uhlíku.

4. Obce a regiony Suburbanizace a rostoucí prostorová mobilita: Ve řejné služby v území jsou pro všechny obyvatele lépe dostupné. Regionální nerovnosti: Růst kvality života v jednotlivých municipa- litách snižuje regionální nerovnosti. Nár ůst významu nestátních aktér ů a rozvoj komunit: Kvalitní ur- bánní rozvoj sídelních útvar ů je zajišt ěn (M ěsta jsou p řátelská ke všem v ěkovým skupinám; Obce b ěžn ě plánují rozvoje za ú časti ve řejnosti). Kompetence a kvalita územní ve řejné správy pro udržitelný rozvoj sídel: Územní ve řejná správa cílen ě využívá nástroje pro udrži- telný rozvoj municipalit.

Územní plán Rájec-Jest řebí, okr. Blansko – SEA zá ří 2020 ______

Adaptace sídel na zm ěnu klimatu: Města a obce omezila emise skleníkových plyn ů a adaptovala se na negativní dopady zm ěny klimatu. 5. Globální rozvoj o Globální prost ředí podporující udržitelný rozvoj: Česká republika aktivně a s d ůrazem na národní priority spoluutvá ří prost ředí podporující udržitelný rozvoj na globální úrovni a na úrovni Ev- ropské unie. o Koherence politik: Posílením koherence vnit řních politik s vn ěj- ším dopadem podporuje Česká republika globální udržitelný rozvoj. 6. Dobré vládnutí Demokrati čnost vládnutí Dlouhodobá efektivita vládnutí

Hlavní cíle oblasti (spadající pod ob ě podkapitoly zárove ň): . Tv ůrci a tv ůrkyn ě ve řejných politik mají znalosti a dovednosti, které jim umož ňují plnohodnotnou ú čast ve ve řejné rozprav ě. . Ve řejné politiky jsou soudržné ve vztahu k cíl ům strategického rámce Česká republika 2030. . Tv ůrci a tv ůrkyn ě ve řejných politik mají kvalitní a snadno do- stupná data a informace pro pot řeby rozhodování. . Inovace v tvorb ě ve řejných politik jsou progresivním řešením, které zvyšuje demokrati čnost a/nebo dlouhodobou efektivitu ve- řejných politik; takové inovace jsou trvalou sou částí fungování ve řejné správy na všech úrovních. . Zvýšila se kvalita vládnutí z hlediska příjemc ů ve řejných politik

Komentá ř: Realizace ÚP nepovede k významnému zvýšení imisního zatížení škodlivinami ze spalování pohonných hmot ani z technologií; mírn ě navýší dopravu na silni ční síti, ale sou časn ě povede k odleh čení silni ční sít ě v centru zástavby m ěsta, nebude vytvá řet v území významné migra ční bariéry, nepřisp ěje k fragmentaci území, bude vyžadovat zábor ZPF a PUPFL, navrhuje plochy k zalesn ění, navrhuje plochy pro protipovod ňové hráze, deklaruje udržitelný rozvoj území. Dopravní politika ČR pro období 2014 – 2020 s výhledem do roku 2050 Vytvá ření podmínek pro konkurenceschopnost ČR Modernizovat a dobudovat dopravní infrastrukturu v mezinárod- ním kontextu (prioritn ě sí ť TEN-T) s ohledem na konkurence- 2 schopnost ČR a s ohledem na potřeby pr ůmyslu, rozvoje cestov- ního ruchu a ostatních sektor ů hospodá řství ČR se nesmí stát periferií uprost řed Evropy. Vytvá ření podmínek pro soudržnost region ů Modernizovat dopravní infrastrukturu s ohledem na zajišt ění kva- litní dostupnosti všech kraj ů a s ohledem na podporu region ů 1 definovanou ve Strategii regionálního rozvoje. Stav dopravní infrastruktury nesmí být p říčinou zvyšování meziregionálních rozdí- lů ekonomické výkonnosti jednotlivých region ů.

Územní plán Rájec-Jest řebí, okr. Blansko – SEA zá ří 2020 ______

Nákladní doprava jako sou část logistického procesu Hledat ú činná a udržitelná logistická řešení s využitím principu komodality s cílem podpo řit multimodalitu p řeprav, optimalizovat 1 kapacitu dopravní infrastruktury a využití energií a rovn ěž zp řístupnit logistické služby malým a st ředním podnikatelským subjekt ům v sektoru průmyslu, obchodu a zem ědělství. Komentá ř: ÚP navrhuje úpravu silni ční a železni ční sít ě. Respektuje výše uvedené priority, a navrhuje novou trasu pro vedení obchvat ů města. Státní program ochrany p řírody a krajiny ČR

- udržet a zvyšovat ekologickou stabilitu krajiny s mozaikou vzájemn ě propojených biologicky funk čních prvk ů a částí, schopných odolávat vn ějším negativním vliv ům; - udržet a zvyšovat p řírodní a estetické hodnoty krajiny; - zajistit udržitelné využívání krajiny jako celku především 2 omezením zástavby krajiny, zachováním její prostupnosti a omezením další fragmentace s p řednostním využitím ploch v sídelních útvarech, p řípadn ě ve vazb ě na n ě; - zajistit odpovídající pé či o optimalizovanou soustavu ZCHÚ a vymezený ÚSES - obnovit p řirozené hydroekologické funkce krajiny a posílit schopnosti krajiny odolávat a p řizp ůsobovat se o čekáva- ným klimatickým zm ěnám, - zajistit udržitelné využívání vodního bohatství jako celku, 2 - zachovávat a zvýšit biologickou rozmanitost vodních a mok řadních ekosystém ů obnovením volné prostupnosti vodního prost ředí a omezit jeho další fragmentaci - zabezpe čit ochranu p ůdy jako nezastupitelného a neob- novitelného p řírodního zdroje 2 Komentá ř: ÚP respektuje vymezené cíle a deklaruje ochranu krajiny stanovením kritérií a podmínek pro rozhodování a úkol ů pro územní plánování, které mj. vyžadují minimalizovat vlivy vliv ů na přírodní a krajinné hodnoty dot čeného území, zejména zásah ů do zvlášt ě chrán ěných území a lokalit Natura 2000. Realizace ÚP vyžaduje zábor zem ědělské p ůdy včetn ě nejvyšší bonity a může produkovat mírn ě negativní, ale i pozitivní vliv na krajinný ráz.

Územní plán Rájec-Jest řebí, okr. Blansko – SEA zá ří 2020 ______

Opat ření obecné povahy o vydání Programu zlepšování kvality ovzduší zóna Aglome- race Brno - CZ06A

- snížit zát ěž životního prost ředí látkami poškozujícími eko- systémy a vegetaci p ředevším díky podpo ře nových envi- ronmentáln ě šetrných technologií a využití potenciálu energetických úspor, 1 - vytvo řit p ředpoklady pro regeneraci postižených složek ži- votního prost ředí a pro snižování rizik pro lidské zdraví, která plynou ze zne čišt ění ovzduší. ř ě ě č ě - p isp t ke snížení úrovn zne išt ní ovzduší PM 10 pod 1 platné imisní limity.

- přisp ět ke snížení úrovn ě zne čišt ění ovzduší ben- 1 zo(a)pyrenem pod platný cílový imisní limit. - výstavba a rekonstrukce železni čních tratí 2 Komentá ř: Realizace koncepce p řispěje k malému zvýšení intenzity silni ční dopravy a tím následn ě ke zvýšení imisního zatížení území. Sou časn ě p řipravuje územní podmínky pro zkapacitn ění železni ční trati a pro vybudování obchvatu, který vyvede část silni ční dopravy ze zástavby města. Národní strategie ochrany biologické rozmanitosti Podpora obnovy a vytváření ekologicky významných krajinných segment ů (meze, remízky, liniová i mimolesní zele ň, travní poros- 2 ty zvlášt ě pak nivní louky atd.). Zachování nebo zvýšení sou časné vým ěry les ů jako minimálního základu pro uplat ňování pot řeb ochrany lesní biodiverzity p ři za- 2 chování všech ostatních funkcí lesa. Zlepšení reten ční funkce krajiny diverzifikací využívání krajiny a krajinných prvk ů a odstran ěním meliora čních úprav v zem ědělsky 2 neperspektivních částech krajiny. Prosazování ú činných protipovod ňových opat ření s využitím p ři- 2 rozených hydroekologických funkcí. Podpora významu zvlášt ě chrán ěných území a ÚSES zajišt ění 2 prostupnosti krajiny Dokon čení systému ú činného čišt ění odpadních vod na území 2 České republiky. Snížit rizika zne čišt ění podzemních a povrchových vod ze starých 0 ekologických zát ěží a ekologických havárií. Zachování pestrých hydromorfologické útvar ů, umožnit jejich 0 vznik, existenci a ošet řit jejich ochranu Posílení nástroje podporujícího op ětovné využití starých pr ůmys- 1 lových zón (brownfields). Realizace chyb ějících skladebných částí ÚSES. 1 Omezování fragmentace krajiny zp ůsobené migra čními bariéra- 1 mi. Komentá ř: Realizace koncepce bude vyžadovat zábor ZPF, bude vytvá řet v území migra ční bariéru s možností vybudování objekt ů pro zajišt ění migrace fauny územím, přisp ěje ke zv ětšení plochy lesních porost ů návrhem dvou lesních ploch, navrhuje ÚSES, navrhuje plochy pro protipovod ňová opat ření.

Územní plán Rájec-Jest řebí, okr. Blansko – SEA zá ří 2020 ______

Při zpracování ÚP byly také vzaty v úvahu cíle a priority obsažené v dokumentech:

A. Koncepce ochrany p řírody a krajiny Jihomoravského kraje

Stanovené relevantní cíle: - udržení a obnova udržení p řírodní rovnováhy v krajin ě; - udržení a obnova rozmanitosti forem života; - šetrné hospoda ření s p řírodními zdroji; - zachování p řírodních stanoviš ť; - zachování rázu krajiny; - zajišt ění podmínek pro uchování života, jeho evolu čních proces ů a biologické rozmanitosti, podílet se na zajišt ění podmínek pro fyzicky a duševn ě zdravý život člov ěka; udržovat, chránit i vytvá řet esteticky vyváženou ekologicky stabilní a trvale produk ční kulturní krajinu; udržovat v přírodním stavu lokality, které dosud nebyly výrazn ěji narušeny lidskou činností; - zastavení poklesu biodiverzity, udržitelné využívání p řírodních zdroj ů.

S uvedenými zásadními cíli není navrhovaná koncepce ve st řetu. Zásady ochrany evropsky vý- znamných lokalit a zvlášt ě chrán ěných území jsou v předložené zm ěně akceptovány, tato území nebudou její realizací dot čena.

B. Plán odpadového hospodá řství Jihomoravského kraje

Na uvedený koncep ční dokument nemá p ředkládaná ÚP přímou vazbu.

Obecné zásady stanovené pro nakládání s odpady jsou v předloženém návrhu ÚP respektovány.

Územní plán Rájec-Jest řebí, okr. Blansko – SEA zá ří 2020 ______

3. ÚDAJE O SOU ČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROST ŘEDÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A JEHO P ŘEDPOKLÁDANÉM VÝVOJI, POKUD BY NEBYLA UPLATN ĚNA ÚZEMN Ě PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE.

3.1. Informace o sou časném stavu životního prost ředí v dot čeném území

Vymezení území Město Rájec-Jest řebí se nachází v okrese Blansko v Jihomoravském kraji. Leží v údolí Svitavy, severn ě od Brna. Správní území m ěsta se skládá z katastrálních území Rájec nad Svitavou, Jest řebí, Karolín a Holešín.

Obrázek 2 Mapa širšího území

Statistické údaje o obyvatelstvu (k 31.12.2019)

Celkem Muži Ženy

Po čet obyvatel 3 749 1 887 1 862 0-14 580 317 263 v tom ve 15-64 2 394 1 238 1 156 věku (let) 65 a více 775 332 443 Pr ůměrný v ěk (let) 42,9 41,2 44,6

Územní plán Rájec-Jest řebí, okr. Blansko – SEA zá ří 2020 ______

Statistické údaje o území

31. 12. 2018 31. 12. 2019

Celková vým ěra 1 567,07 1 567,07 Zemědělská p ůda 916,23 906,81 Orná p ůda 764,02 750,38 Chmelnice - - Vinice - - Zahrada 71,52 75,92 Ovocný sad 16,94 12,10 Trvalý travní porost 63,76 68,41 Nezem ědělská p ůda 650,84 660,27 Lesní pozemek 404,76 406,80 Vodní plocha 16,88 16,88 Zastav ěná plocha a nádvo ří 45,47 45,76 Ostatní plocha 183,73 190,83

Zdroj: https://www.czso.cz

Klimatické pom ěry Dle Quitta leží část katastrálního území v mírn ě teplé klimatické oblasti MT 11 (centrální a západní část), východní část náleží oblasti MT 7. Charakteristika klimatických jednotek. Klimatické jednotky ozna čené jako mírné teplé (MT) p řeva- žují a plošn ě odpovídají st ředním nadmo řským výškám.

Klimatická jednotka Jaro Léto Podzim Zima mírn ě teplá, velmi suchá, krát- mírn ě teplé, dlouhé, tep- mírn ě teplý, ká, krátké trvání sn ěhové po- MT11 krátké lé, suché krátký krývky mírné, mír- ně suché, krátké, mír- normáln ě krátký, mír- mírn ě chladná, suchá až mírn ě MT7 né dlouhé ně teplý suchá, normáln ě dlouhá

Vybrané klimatické charakteristiky (p řevzato z QUITT, 1971) Klimatická charakteristika mírn ě MT11 MT7 teplé oblasti Po čet letních dní 40–50 30–40 Po čet dní s pr ům. teplotou 10 °C 140–160 140–160 a více Po čet dní s mrazem 110–130 110–130 Po čet ledových dní 30–40 40–50 Pr ům. lednová teplota -2 až -3 -2 až -3 Pr ům. červencová teplota 17–18 16–17 Pr ům. dubnová teplota 7–8 6–7

Územní plán Rájec-Jest řebí, okr. Blansko – SEA zá ří 2020 ______

Pr ům. říjnová teplota 7–8 7–8 Pr ům. po čet dní se srážkami 1 mm 100–120 90–100 a více Suma srážek ve vegeta čním období 350–400 400–450 Suma srážek v zimním období 200–250 250–300 Suma srážek celkem 550–650 650–750 Po čet dní se sn ěhovou pokrývkou 50–60 60–80 Po čet zatažených dní 120–150 120–150 Po čet jasných dní 40–50 40–50

Obrázek 3 Mapa klimatických oblastí

Zdroj: http://webgis.nature.cz , Quitt, 1971

Hydrologie

Povrchová voda Řešené území spadá do povodí řeky Svitavy, která má v řešeném území stanoveno záplavové území. Podle mapy Regiony povrchových vod ČSR 1:500 000 (V. Vl ček,1971) náleží část řešeného území do oblasti nejmén ě vodné se specifickým odtokem 0-3 l.s -1.km -2. Nejvodn ější m ěsíce jsou únor a březen, reten ční schopnost je velmi malá, odtok st ředn ě rozkolísaný, koeficient odtoku nízký. Východní část území náleží do oblasti málo vodné se specifickým odtokem 3-6 l.s -1.km -2. Nejvod- nějším m ěsícem je b řezen, reten ční schopnost je velmi malá, odtok st ředn ě rozkolísaný, koeficient odtoku je dosti vysoký.

Územní plán Rájec-Jest řebí, okr. Blansko – SEA zá ří 2020 ______

Svrchní část souvrství údolní nivy je dosti slab ě propustné až nepatrn ě propustné, spodní část je mírn ě propustné až dosti siln ě propustné, které umož ňují vod ě volný gravita ční ob ěh a jsou p římo hydraulicky spojené s vodou v otev řeném koryt ě řeky Svitavy. Hloubka podzemní vody je v silné závislosti na dynamických zm ěnách (pr ůtocích – na výšce hladiny) v povrchovém toku Svitavy. Nep říznivou vlastností t ěchto vod je obsah provozn ě závadných kationt ů železa manganu, takže vodárenské využití vyžaduje technologickou úpravu.

Podzemní voda Podle mapy Regiony M ělkých podzemních vod v ČSR 1:500 000 (H. K říž, 1971) náleží v ětšina řešeného území do oblasti se sezónním dopl ňováním zásob, s nejvyššími stavy hladin podzem- ních vod a vydatnosti pramen ů v b řeznu a dubnu a s nejnižšími stavy v zá ří až listopadu. Pr ůměrný specifický odtok podzemních vod je 0,51 – 1,00 l.s-1.km-2. Dle Na řízení vlády č. 71/2003 Sb. je sí ť tok ů v lokalit ě p řiřazená k vodám lososovým. Kvalita povr- chových vod dle ČSN 75 7221 je pro řeku Svitava v klasifikaci V - velmi siln ě zne čišt ěná.

Obrázek 4 Záplavová území

Území neleží v chrán ěné oblasti p řirozené akumulace vod (CHOPAV).

Západní část řešeného území spadá do ochranného pásma vodních zdroj ů Spešovské vrty. Celé řešené území náleží ke zranitelným oblastem. 24

Územní plán Rájec-Jest řebí, okr. Blansko – SEA zá ří 2020 ______

Obrázek 5 Ochranné pásmo vodního zdroje Spešov-vrty

Obrázek 6 Zranitelné oblasti

Zdroj: https://geoportal.gov.cz/web/guest/map

Územní plán Rájec-Jest řebí, okr. Blansko – SEA zá ří 2020 ______

Hydrogeologie lokality Posuzované území pat ří podle hydrogeologické rajonizace k rajonu 6570 Krystalinikum brn ěnské jednotky. Rajon je sou části podsoustavy Brn ěnská vrchovina a geomorfologických celk ů Bobrav- ská vrchovina a Adamovská vrchovina. Petrograficky a stratigraficky lze rozd ělit brn ěnský masív na dv ě základní části, magmatity a krystalinický pláš ť. Zástupci magmatit ů jsou zde granitoidní horniny. Krystalinický obal má podstatn ě menší rozší ření a náleží k n ěmu intruziva diorit ů a r ůzné metamorfity. Kolektory hydrogeologického rajonu jedná se o nevymezené kolektory, hladina volná, typ propustnosti puklinová. Chemismus vod tohoto rajónu je charakterizován velkou p řevahou kalcium-hydrogenuhli čitanového typu vod. Výjime čně se vyskytují typy kalcium-sulfátový a magnezi- um-hydrogenuhli čitanový. Celková mineralizace podzemních vod je nízká a pohybuje se obvykle v rozmezí 0,3 – 0,8 g.l -1. Vodárenský význam tohoto hydrogeologického rajónu je malý. Zdroj: https://heis.vuv.cz

Geomorfologie a geologie Brunovistulikum je kadomským krustálním blokem (mikrokontinentem), p ři jeho západním okraji (moravikum a silezikum) varisky p řepracovaným. Jeho v ětší část je skryta pod sedimenty p říkrov ů vn ějších Karpat, karpatské p ředhlubn ě, autochtonních mezozoických a terciérních platformních formací jv. svahu Českého masivu a paleozoických jednotek (kambrium až sv. karbon). Kadomský podklad vystupuje na povrch od jihu k severu pouze v dyjském masivu, brn ěnském masivu a ost- růvcích krystalinika v hornomoravském úvalu. Charakter reliéfu brunovistulika byl ovlivn ěn procesy vytvá ření variského a alpínského akre čního klínu. Reliéf jednotky je však siln ě ovlivn ěn p říčnými sz. - jv. (tzv. sudetskými) zlomy, které byly velmi pravd ěpodobn ě aktivní již b ěhem sedimentace devonu a karbonu. V ětšina z nich z nich však byla však aktivována, resp. reaktivovány i b ěhem mezozoika a terciéru. Často inverzní pohyby na t ěchto zlomech způsobily, že hloubka kadomské- ho patra i mocnost paleozoického a mezozoického pokryvu se liší v jednotlivých jeho úsecích. Metabazitová zóna je pouze n ěkolik km široký pruh p řevážn ě bazických intruzivních i efuzivních hornin p řibližn ě S-J sm ěru sledovatelný od sz. okolí města přes Brno sm ěrem k B řeclavi. V podří- zeném množství jsou však zastoupeny ultrabazické ale i kyselé horniny. Pokra čování pod sedimenty boskovické brázdy na SZ i pod jednotky Západních Karpat na JV je dosud nejasné. Meta- bazitová zóna je nejstarší částí brunovistulika a zárove ň p ředstavuje nejstarší bazický komplex inkorporovaný do stavby st ředoevropských variscid. Česká k řídová pánev. Zastoupena korycanským souvrstvím (313), druhá fáze vypl ňování pánve zapo čata ve svrchním cenomanu transgresí generovány lagunární sedimenty, které do nadloží přecházejí do facii marinních často glaukonitických pískovc ů. Kvarterní pokryv tvo ří především nivní sedimenty nezpevn ěné (okolí páte řních tok ů), zonáln ě dopln ěné eolickými sedimenty nezpevn ěnými.

Územní plán Rájec-Jest řebí, okr. Blansko – SEA zá ří 2020 ______

Obrázek 7 Geologická stavba území

Zdroj: http://geologie.vsb.cz/reg_geol_cr ; www.geology.cz

Geomorfologicky náleží sledované území: - Soustav ě: Česko – moravská soustava - Podsoustav ě: Brn ěnská vrchovina - Celku: Drahanská vrchovina - Podcelku: Adamovská vrchovina - Okrsku: Blanenský prolom

Územní plán Rájec-Jest řebí, okr. Blansko – SEA zá ří 2020 ______

Obrázek 8 Geomorfologické okrsky

Zdroj: https://geoportal.cuzk.cz ; http://webgis.nature.cz/mapomat/

Ložiska nerostných surovin

V řešeném území se nenacházejí žádná ložiska nerostných surovin, ani dobývací prostory, ani zde nejsou vymezena chrán ěná ložisková území. Na řešené území zasahuje malá část poddolovaného území Spešov 3-Jest řebí. Je vymezeno jako stabilizovaná plocha zem ědělská, územní plán jej respektuje. V podmínkách pro využití ploch s rozdílným zp ůsobem využití území není povolena t ěžba.

Sesuvná území Do řešeného území nezasahují.

Staré ekologické zát ěže V řešeném území se nacházejí evidované staré ekologické zát ěže:

Katastrální úze- Typ původce Charakteristika kontaminované Momentální využití Název lokality Typ mí znečištění lokality lokality

IND_7585 Karolín

Územní plán Rájec-Jest řebí, okr. Blansko – SEA zá ří 2020 ______

Skládka slévárenských písků se nachází na JV okraji obce Rájec- Jestřebí, východně od silnice III. třídy spojující Rájec-Jestřebí se Sloupem.

ČKD Blansko a.s. je zřizovatelem a provozovatelem skládky slévá- renských písků na okraji obce ČKD Blansko "Ve Rájec nad Svita- průmyslová hutnictví a Rájec - Jestřebí. ES vypovězena. žlebě" vou skládka,3 slévárenství ES byla ukončena dne 30.6.1999. jiná krajinná zeleň Rájec nad Svita- IND_7499 vou navážka min. od 2003 Rájec nad Svita- IND_7492 vou min. od 2001, skládka u silnice

Obrázek 9 Staré ekologické zát ěže

Zdroj: https://www.sekm.cz

Územní plán Rájec-Jest řebí, okr. Blansko – SEA zá ří 2020 ______

Půdy

Struktura p ůdního fondu v hektarech (ha):

celková ZPF ce l- orná p ůda trvalý zahrada sad lesní vodní zastav ěná ostatní vým ěra kem travní pozemek plocha plocha plocha k.ú. porost Rájec - 1567 907 750 68 76 12 401 17 46 191 Jest řebí

Struktura p ůdního fondu v %: celková ZPF ce l- orná p ůda* trvalý zahrada* sad* lesní vodní zastav ěná ostatní vým ěra kem travní pozemek plocha plocha plocha k.ú. porost*

Rájec - 100 58 83 7,5 8,4 1,3 25,6 1,1 2,9 12,2 Jest řebí

Pozn.: * procento jednotlivých kultur v rámci zemědělského půdního fondu Z uvedeného přehledu vyplývá, že zemědělský půdní fond (ZPF) tvoří 58 % výměry řešeného území, zastavěné a ostatní plochy (tedy velká část aktuálně zastavěného území a navazující infrastruktury) tvoří cca 3 %, lesy zabírají asi 26 %, velmi slabé je zastoupení vodních ploch - pouhé 1 %. Zemědělská půda je z 83 % vedena jako orná půda, pouze 7,5 % tvoří trvalé travní porosty, zahrady zabírají cca 8 %, sady přes 1 %, vinice a chmelnice nejsou zastoupeny vůbec.

Agronomická kvalita p ůd Výchozím podkladem pro ochranu zem ědělského p ůdního fondu p ři územn ě plánovací činnosti jsou bonitované p ůdn ě ekologické jednotky (BPEJ). P ětimístný kód p ůdn ě ekologických jednotek vyjad řuje: 1. místo - Klimatický region. 2. a 3. místo - Hlavní p ůdní jednotka - je syntetická agronomická jednotka charakterizovaná p ůd- ním typem, subtypem, substrátem a zrnitostí v četn ě charakteru skeletovitosti, hloubky p ůdního profilu a vláhového režimu v p ůdě. 4. místo - Kód kombinace sklonitosti a expozice. 5. místo - Kód kombinace skeletovitosti a hloubky půdy. Pomocí tohoto p ětimístného kódu se p řiřazuje jednotlivým BPEJ třída ochrany zem ědělské p ůdy (I. – V.) dle Metodického pokynu odboru ochrany lesa a p ůdy MŽP ČR ze dne 1. 10. 1996 č. j. OOLP/1067/96 k odnímání p ůdy ze zem ědělského p ůdního fondu podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochran ě zem ědělského p ůdního fondu ve zn ění zákona ČNR č. 110/1993 Sb. Podle klimatického regionu a hlavní p ůdní jednotky je rovn ěž stanovena základní sazba odvod ů p ři záboru zem ěděl- ské p ůdy ve smyslu p řílohy A zákona ČNR č. 334/1992 Sb. Přehled dot čených BPEJ: třída ochrany I. I. II. II. II. II. II. III. III. III. III. III. III. III. III. III. IV. IV. IV.

BPEJ 3.10.00 3.10.00 3.56.00 3.08.10 3.10.10 3.12.10 3.58.00 5.29.11 3.08.50 3.19.11 3.25.11 3.29.11 3.46.10 5.08.50 5.29.14 5.47.10 5.64.11 3.08.40 3.19.41 3.19.51

Územní plán Rájec-Jest řebí, okr. Blansko – SEA zá ří 2020 ______třída ochrany IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. V. V. V. V. V. V. V. V. V.

BPEJ 3.20.11 3.20.11 3.20.14 3.20.51 3.25.14 3.29.14 3.29.51 3.31.01 3.47.12 5.29.51 5.47.12 3.20.54 3.29.54 3.31.51 3.31.54 3.37.15 3.37.56 3.38.16 3.40.68 3.40.77 třída ochrany V. V. V. V. V. V. V. V. V. V. V. V. V. V. V. V. V. V. V.

BPEJ 3.40.78 3.40.78 3.40.89 3.40.99 3.41.89 3.77.89 3.78.89 5.29.44 5.29.54 5.32.14 5.32.44 5.37.15 5.37.16 5.37.55 5.40.68 5.40.78 5.40.99 5.67.01 5.68.11 5.75.43

Klimatické regiony Řešené území leží p řevážn ě v klimatickém regionu 3 - (kód BPEJ za číná číslicí 3) – region teplý, mírn ě vlhký (T3); pr ůměrné ro ční teploty se pohybují v rozmezí 8-9°C, srážkový úhrn činí 550-650 mm ro čně. Východní část řešeného území náleží do klimatického regionu 5 - (kód BPEJ za číná číslicí 5) – region mírn ě teplý, mírn ě vlhký (MT2); pr ůměrné ro ční teploty se pohybují v rozmezí 7- 8°C, srážkový úhrn činí 550-650 mm ro čně.

Třídy ochrany zem ědělských p ůd I. t řída: Bonitn ě nejcenn ější půdy, které je možno odejmout ze zem ědělského p ůdního fondu pouze výjime čně, a to p řevážn ě na zám ěry související s obnovou ekologické stability krajiny, p řípadn ě pro liniové stavby zásadního významu. II. t řída: Zem ědělské p ůdy, které mají nadpr ůměrnou produk ční schopnost. Jde o p ůdy vysoce chrán ěné, jen podmín ěně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmín ěně zastavitelné. III. t řída: Půdy s pr ůměrnou produk ční schopností a st ředním stupn ěm ochrany, které je možno v územním plánování využít event. pro výstavbu. IV. t řída: Půdy s p řevážn ě podpr ůměrnou produk ční schopností s jen omezenou ochranou, vyu- žitelné pro výstavbu. V. t řída: Půdy s velmi nízkou produk ční schopností, u nichž lze p ředpokládat efektivn ější neze- mědělské využití.

Půdy I a II. t řídy ochrany zabírají více než polovinu území, převážnou část zastav ěného území (zejména v Rájci a v Jest řebí) a jeho nejbližší okolí. P ůdy III. – V. t řídy ochrany se nacházejí p ře- vážn ě v severní a východní části řešeného území, severn ě a severovýchodn ě zastav ěného území centra Rájce.

Krajina

Typologie české krajiny z hlediska jejích p řírodních, socioekonomických a kulturn ě historických vlastností je hodnocena s použitím t řech rámcových krajinných typologických řad (Rámcové krajin- né typy, Löw a kol., 2006):

Územní plán Rájec-Jest řebí, okr. Blansko – SEA zá ří 2020 ______

Obrázek 10 Typologie krajiny

I. rámcové sídelní krajinné typy: 3 - Krajiny vrcholn ě st ředov ěké kolonizace Hercynika II. rámcové typy využití krajin: M – lesozem ědělské krajiny L – Lesní krajiny III. rámcové typy reliéfu krajin: 2 – krajiny pahorkatin a vrchovin Hercynika 12 – krasové krajiny 13 – krajiny výrazných svah ů a skalnatých horských h řbet ů 15 – krajiny za říznutých údolí rámcové typy sídelních krajin 3 Vrcholn ě st ředov ěká sídelní krajina Hercynika • tvo ří ji 3. a v ětšina 4. vegetačního stupn ě • sídelní typy vesnic jsou v naprosté v ětšin ě tvo řeny návesními (a návesními ulicovými) vse- mi s pravou tra ťovou plužinou, • pro oblast je typický český a moravský roubený d ům, • jde o oblast nep řetržit ě osídlenou od vrcholného st ředov ěku, tj. od 13. a 14. století • georeliéf je v naprosté v ětšin ě tvo řen členitými pahorkatinami a plochými vrchovinami, • typ je tvo řen v drtivé většin ě lesopolní krajinou, lesní a polní krajina tvo ří pouze enklávy. • rámcové typy využití krajin

L. Lesní krajiny s charakteristikou

Územní plán Rájec-Jest řebí, okr. Blansko – SEA zá ří 2020 ______

Lidskými zásahy mén ě pozm ěněný, vzácn ě až p řírodní, typ krajin. Lesní krajiny jsou charakteris- tické velkou p řevahou lesních porost ů (nejmén ě 70 % plochy). Až na výjimky jsou základním typem matric potenciální vegetace u nás. Mají pohledov ě uzav řený charakter.

M. Lesozem ědělské krajiny s charakteristikou: Z pohledu vnit řní struktury se jedná o heterogenní, p řechodový krajinný typ, charakteristický st ří- dáním lesních a nelesních stanoviš ť. Zastoupení ploch porostlých d řevinnou vegetací kolísá mezi 10 % až 70 %. Krajiny mají charakter p řevážn ě polootev řený. rámcové typy georeliéfu krajin 2. Krajiny členitých pahorkatin a vrchovin Hercynika 3. Krajiny vrchovin Karpatika 15. Krajiny za říznutých údolí

Zdroj: https://geoportal.gov.cz; Typologické člen ění krajin České republiky, Ji ří Löw, Jaro- slav Novák, Urbanismus a územní rozvoj – ro čník XI – číslo 6/2008. Dle „Výkresu typ ů krajiny podle stanovených cílových charakteristik“ ZÚR JMK spadá správní území Rájec-Jest řebí do oblastí se shodným krajinným typem: centrální část řešeného území spa- dá do krajinného typu 29 – Boskovicko-blanenský, východní okraj ( část k. ú. Holešín a k. ú. Karo- lín) do krajinného typu 26 – Sloupsko-ko řenecký a západní okrajová část k. ú. Jest řebí spadá do krajinného typu 27 - Ho řicko-sob ěšický.

Obrázek 11 Vý řez ze ZÚR JMK, výkresu I.3: Výkres typ ů krajiny podle stanovených cílových charakteristik

Územní plán Rájec-Jest řebí, okr. Blansko – SEA zá ří 2020 ______

29 - Boskovicko-blanenský krajinný typ je charakterizován jako: • pohledov ě p řehledná krajina s mírn ě zvln ěným reliéfem ohrani čená okolními lesnatými kra- jinnými celky bohatá na rozptýlenou krajinnou zele ň podél drobných vodních tok ů; • pest řejší struktura využití ve svažit ějších polohách na okrajích krajinného celku; • pohledov ě se uplat ňující kulturn ě-historické architektonické dominanty. ZÚR JMK stanovují tyto požadavky na uspo řádání a využití území: • podporovat opat ření pro zachování krajiny s pestrou strukturou využití; • podporovat člen ění velkých blok ů orné p ůdy prvky rozptýlené krajinné zelen ě pro posílení ekologické stability a prostorové struktury krajiny; • podporovat zachování a obnovu p řirozeného vodního režimu vodních tok ů. ZÚR JMK stanovují následující úkoly pro územní plánování: • vytvá řet územní podmínky pro ekologicky významné segmenty krajiny (meze, remízky, lini- ová i mimolesní zele ň, trvalé travní porosty atd.) s cílem členění souvislých ploch orné p ů- dy; • vytvá řet územní podmínky pro revitaliza ční opat ření na vodních tocích a jejich nivách; • vytvá řet územní podmínky pro ochranu krajiny p řed umis ťováním výškov ě, plošně a obje- mov ě výrazných staveb; 26 – Sloupsko-ko řenecký krajinný typ je charakterizován jako: • dynamická lesní až leso-zem ědělská krajina s četnými údolními zá řezy, st ředn ě velké až velké lesní porosty, st ředn ě velké až malé bloky orné p ůdy, malé bloky travních porost ů; • harmonická krajina enklávy sídel s okolní zem ědělsky obhospoda řovanou krajinou v prosto- rovém rámci lesních porost ů. ZÚR JMK stanovují tyto požadavky na uspo řádání a využití území: • podporovat opat ření pro zachování krajiny s pestrou strukturou využití; • podporovat opat ření k rozvoji tzv. m ěkkých forem rekreace (turistika, cykloturistika, hipotu- ristika apod.); • podporovat člen ění velkých blok ů orné p ůdy prvky rozptýlené krajinné zelen ě pro posílení ekologické stability a prostorové struktury krajiny; • podporovat zachování a obnovu p řirozeného vodního režimu vodních tok ů. ZÚR JMK stanovují následující úkoly pro územní plánování: • vytvá řet územní podmínky pro ekologicky významné segmenty krajiny (meze, remízky, lini- ová i mimolesní zele ň, trvalé travní porosty atd.) s cílem člen ění souvislých ploch orné p ů- dy; • vytvá řet územní podmínky pro revitaliza ční opat ření na vodních tocích a jejich nivách; • vytvá řet územní podmínky pro ochranu krajiny p řed umis ťováním výškov ě, plošn ě a obje- mově výrazných staveb; 27 - Ho řicko-sob ěšický krajinný typ je charakterizován jako: • lesní až leso-zem ědělská členitá krajina s ekologicky cennými lesními porosty, st ředn ě vel- kými a malými bloky orné p ůdy a travních porost ů. ZÚR JMK stanovují tyto požadavky na uspo řádání a využití území:

Územní plán Rájec-Jest řebí, okr. Blansko – SEA zá ří 2020 ______

• podporovat opat ření pro zachování krajiny s pestrou strukturou využití; • podporovat opat ření k podpo ře měkkých forem rekreace (turistika, cykloturistika, hipoturisti- ka apod.). ZÚR JMK stanovují následující úkoly pro územní plánování: • vytvá ření územních podmínek pro zlepšení rekrea ční kvality prost ředí;

Flóra Fytogeograficky spadá území: - Fytogeografická oblast – Mesophyticum - Fytogeografický okrsek: o Moravské podh ůř í Vyso činy

Obrázek 12 Potenciální p řirozené vegetace:

1 St řemchová jasenina, 7 Černýšová dubohtab řina (v území p řevažuje), 18 Bu čina s ky čelnicí devítilistou, 36 Bukova a/nebo jedlová doubrava

Zdroj: http://webgis.nature.cz/mapomat/

Územní plán Rájec-Jest řebí, okr. Blansko – SEA zá ří 2020 ______

Zvlášt ě chrán ěná území

Do řešeného území nezasahují. Nejbližšími ZCHÚ jsou NPR Výv ěry Punkvy a CHKO Moravský kras.

Obrázek 13 Chrán ěná území

Natura 2000. Do JV okrajové části nezasahuje. Nejbližší naturovou lokalitou EVL Moravský kras. Obsahuje dva nejv ětší jeskynní systémy v České republice: Amatérské jeskyn ě a systémy Bý čí skála – Rudické propadání. Moravský kras je naším nejvýznamn ějším krasovým územím. Specifickou hydrologií je oblast krasových žleb ů a plošin s jádrem tvo řeným NPR Výv ěry Punkvy zapsaná v listin ě Ramsarských mok řad ů. Evropský význam Moravského krasu je umocn ěn výskytem řady druh ů z p řílohy II Sm ěrnice o stanovištích.

Obrázek 14 Natura 2000

Územní plán Rájec-Jest řebí, okr. Blansko – SEA zá ří 2020 ______

Památné stromy V řešeném území se nenacházejí.

Významné krajinné prvky (VKP) Významnými krajinnými prvky (VKP) jsou dle ustanovení § 3 písm. b) zákona č. 114/1992 Sb., v platném zn ění: lesy, rašeliništ ě, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy, resp. jiné části krajiny zaregistrované podle § 6 výše citovaného zákona. V řešeném území se vyskytuje řada z těchto zákonem vymezených VKP, zejména vodní plochy a lesní porosty. Do řešeného území zasahuje registrovaný významný krajinný prvek č. 274 Větrník.

ÚSES Územní systém ekologické stability (ÚSES) je obecn ě tvo řen soustavou biocenter vzájemn ě propo- jených biokoridory. Principiáln ě je rozlišován územní systém ekologické stability ve t řech úrovních – nadregionální, regionální a lokální ÚSES.

Nadregionální úroveň: není v území zastoupena Regionální úroveň: • biocentrum RBC 279 Pod Hamrem • biocentrum RBC 1537 Bukovice • biokoridor RK 1419 • biokoridor RK 1416B Místní (lokální) úroveň: V území se nachází či do něj zasahuje 10 lokálních biocenter, z toho 4 jsou lokální biocentra vlože- ná v ose regionálního biokoridoru a jsou tak de facto součástí nadmístní sítě: • LBC 1 Na Horních loukách • LBC 2 Před Vsí • LBC 3 Čtvrtky • LBC 4 Hrubé dílce Dalších 6 je pak součástí čistě lokální úrovně: • LBC 5 Rozsochy • LBC 6 Holešínka • LBC 7 Nad Křížkem • LBC 8 Rusalka • LBC 9 Prostřední • LBC 10 V Zatáčce lokální biokoridory: celkem 13 lokálních biokoridorů.

Funk čnost a návaznost navrženého ÚSES je třeba zajistit návaznost v ÚPD obce Černá Hora, Spešov a Ráje čko, kde jednotlivé skladebné prvky v okolních obcích na sebe nenavazují.

Zákres ÚSES v četn ě lokální části je sou částí návrhové části ÚP.

Územní plán Rájec-Jest řebí, okr. Blansko – SEA zá ří 2020 ______

Nemovité kulturní památky, architektonicky významné stavby, místní památky

V řešeném území se nacházejí evidované nemovité kulturní památky:

23626/7-463 boží muka (k. ú. Karolín), 34613/7-581 litinový kříž (k. ú. Rájec nad Svitavou), 27056/7-580 socha sv. Floriána (k. ú. Rájec nad Svitavou), 86975/7-579 socha archanděla Rafaela (k. ú. Rájec nad Svitavou), 28518/7-582 litinový kříž (k. ú. Rájec nad Svitavou), 26545/7-462 kaple (k. ú. Karolín), 24793/7-578 kostel Všech svatých (k. ú. Rájec nad Svitavou); 30112/7-574 – zámek, Blanenská č. p. 1 (k. ú. Rájec nad Svitavou).

Nemovitá národní kulturní památka: 279 – areál - zámek Rájec nad Svitavou, Blanenská 1 (k. ú. Rájec nad Svitavou).

Tyto památky jsou vymezeny jako architektonicky nebo urbanisticky významné stavby, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt. Toto ustanovení zaru čí ochranu nemovitých kulturních památek v rámci možností příslušejících územ- nímu plánu.

Řešené území územím s archeologickými nálezy.

Zdroj: https://pamatkovykatalog.cz

3.2. P ředpoklad vývoje území, pokud by nebyla uplatn ěna územn ě plánovací dokumentace.

Vývoj jednotlivých složek životního prost ředí bez realizace ÚP se p ředpokládá následující:

- Klimatologická charakteristika – beze zm ěny - Kvalita ovzduší – mírn ě lepší (s realizací ÚP dojde k navýšení intenzity dopravy a ke vzniku stacionárních zdroj ů zne čiš ťování ovzduší - plochy pro výrobu a skladování), ale i mírn ě horší (nebyly by realizovány plochy pro obchvat – přesun komunikací II. t řídy) - Hluková situace – mírn ě lepší (s realizací ÚP dojde k navýšení intenzity dopravy a ke vzniku stacionárních zdroj ů hluku (plochy pro výrobu a skladování), ale i mírně horší (nebyly by realizovány plochy pro obchvat – přesun komunikací II. t řídy) - Ve řejné zdraví – beze zm ěny - Voda povrchová, podzemní, v četn ě záplavových území a vodních zdroj ů – negativní zm ěna, nebyla by realizována protipovod ňová opat ření (plochy pro protipovod ňové hráze) - Geologie, geomorfologie – beze zm ěny - Krajinný pokryv, p ůdní fond – bez realizace ÚP by nedošlo k záboru půdy pro nové za- stavitelné plochy a k převodu dvou ploch do ploch lesních - Ochrana p řírody, krajina – horší – nebyla by definována ochrana p řírody a krajiny - Flóra, fauna – bez významné zm ěny, mírn ě lepší (realizace ÚP povede k zábor ům půdy a tedy i malému poškození flóry a fauny s ní spojené) - Archeologická nalezišt ě, historické památky – beze zm ěny

Územní plán Rájec-Jest řebí, okr. Blansko – SEA zá ří 2020 ______

4. CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROST ŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATN ĚNÍM ÚZEMN Ě PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMN Ě OVLIVN ĚNY.

Významné ovlivn ění složek životního prost ředí se p ředpokládá zejména v oblasti záboru ZPF. Částe čně se mohou projevit potenciální, nyní blíže nespecifikovatelné negativní vlivy u hlukové a imisní zát ěže.

Půda V okolí obce se nachází p ůdy zejména nižších třídy ochrany.

Půdy v řešeném území náleží ke klimatickému regionu 5 a k následujícím hlavním půdním jed- notkám:

20 Pelozem ě modální, vyluhované a melanické, regozem ě pelické, kambizem ě pelické i pararendziny pelické, v četn ě slab ě oglejených variet, vždy na velmi t ěžkých substrátech, jílech, slínech, flyši, tercierních sedimentech, t ěžkých zv ětralinách bazických hornin a podobn ě, t ěžké až velmi těžké, p ůdy s malou vodopropustností, p řevážn ě bez skeletu, ale i st ředn ě skeletovité. 25 Kambizem ě modální a vyluhované, eubazické až mezobazické, výjime čně i kambizem ě pelické, včetn ě slab ě oglejených variet na opukách a tvrdých slínovcích, vápnitých pískovcích, jílových sedimentech mo řského neogénu, st ředn ě t ěžkém flyši, permokarbonu, st ředn ě t ěžké, až st ředn ě skeletovité, p ůdy s dobrou vodní kapacitou. 29 Kambizem ě modální eubazické až mezobazické, v četn ě slab ě oglejených variet, na rulách, svorech, fylitech, amfibolitech, gabrech, gabrodioritech, nerozlišeném st řídání hornin bazických, neutrálních, kyselých, pop řípad ě žulách, st ředn ě t ěžké až st ředn ě t ěžké leh čí, bez skeletu až st ředn ě skeletovité, s převažujícími dobrými vláhovými pom ěry. 31 Kambizem ě arenické, eubazické až mezobazické, pararendziny arenické, pararendziny kam- bické arenické, v četn ě slab ě oglejených variet, na sedimentárních, mineráln ě chudých substrátech - pískovce, k řídové opuky, permokarbon, vždy však lehké, bez skeletu až st ředn ě skeletovité, málo vododržné, výsušné. 32 Kambizem ě modální eubazické až mezobazické, kamBI Zem ě arenické, v četn ě slab ě ogleje- ných variet, na hrubých zv ětralinách, propustných, mineráln ě chudých substrátech, žulách, syeni- tech, granodioritech, gabrodioritech, k řemenných dioritech, mén ě ortorulách, lehké s vyšším obsahem grusu, bez skeletu až st ředn ě skeletovité, propustné, výsušn ější, vláhově p řízniv ější ve vlh čím klimatu. 37 Kambizem ě litické, kambizem ě rankerové, rankery modální, pararendziny litické na pevných substrátech bez rozlišení, v podorni čí od 0,3 m siln ě skeletovité nebo s pevnou horninou, lehké až leh čí st ředn ě t ěžké (v 9. KR i st ředn ě t ěžké a t ěžké), do 0,3 m slab ě až st ředn ě skeletovité, výji- me čně siln ě skeletovité, p řevážn ě výsušné, závislé na srážkách. 38 P ůdy jako p ředcházející HPJ 37, zrnitostn ě však st ředn ě t ěžké až t ěžké, vzhledem k zrnitost- nímu složení s lepší vododržností. 40 P ůdy se sklonitostí vyšší než 12 stup ňů , na všech substrátech, zrnitostn ě st ředn ě t ěžké leh čí až lehké, s r ůznou skeletovitostí, vláhov ě závislé na klimatu a expozici. 41 P ůdy se sklonitostí vyšší než 12 stup ňů , zrnitostn ě st ředn ě t ěžké až velmi t ěžké, s r ůznou ske- letovitostí, s pon ěkud p řízniv ějšími vláhovými pom ěry. 47 Pseudogleje modální, pseudogleje luvické, kambizem ě oglejené a glejové na svahových (poly- genetických) hlínách, st ředn ě t ěžké, ve spodin ě t ěžší, bez skeletu až st ředn ě skeletovité, se sklo- nem k do časnému zamok ření. 67 Gleje, pseudogleje glejové na r ůzných substrátech často vrstevnat ě uložených, v polohách ši- rokých depresí a rovinných celk ů, leh čí st ředn ě t ěžké, st ředn ě t ěžké až velmi t ěžké, bez skeletu až 39

Územní plán Rájec-Jest řebí, okr. Blansko – SEA zá ří 2020 ______slab ě skeletovité, p ři vodních tocích závislé na výšce hladiny toku, t ěžko odvodnitelné. 68 Gleje v četn ě zrašelin ělých, gleje histické, černice glejové zrašelin ělé na píscích, jílech, slínech, svahovinách, (nivních uloženinách) v okolí menších vodních tok ů, p ůdy úzkých depresí včetn ě svah ů, obtížn ě vymezitelné, p řevážn ě bez skeletu až st ředn ě skeletovité, leh čí st ředn ě t ěžké, st ředn ě t ěžké až velmi t ěžké, nep říznivý vodní režim. 75 Kambizem ě oglejené, kambizem ě glejové, pseudogleje i gleje, katény p ůd dolních částí svah ů, obtížn ě vymezitelné p řechody, na deluviích hornin a svahovinách, leh čí středn ě t ěžké až velmi těžké, až st ředn ě skeletovité, rozdílné vlhkostní pom ěry. 77 M ělké strže do hloubky 3 m s výskytem koluvizemí, regozemí, kambizemí a dalších, s erozními smyvy ornic, r ůzné zrnitosti, bezskeletovité až siln ě skeletovité, s rozdílnými vláhovými pom ěry, pro zem ědělské využití málo vhodné. 78 Hluboké strže p řesahující 3 m, s nemapovatelným zastoupením hydromorfních p ůd - glej ů, pseudoglej ů a koluvizemí všech subtyp ů s rozdílnými, spíše nep říznivými vlhkostními pom ěry, pro zem ědělství nevhodné. Při uplatn ění ÚP dojde zábor ům zem ědělské p ůdy včetn ě p ůd vyšší bonity.

Hluková a imisní situace

Hlavním zdrojem hluku a emisí v území jsou liniové zdroje II. t řídy – komunikace procházející zá- stavbou města. Krom ě toho se v řešeném území nacházejí pom ěrn ě rozsáhlé plochy pro pr ůmysl a skladování.

Při uplatn ění ÚP lze p ředpokládat mírné navýšení intenzity obslužné dopravy a s tím spojené mír- né navýšení hlukové a imisní zát ěže území.

Obrázek 15 Hluková mapa (2017)

Územní plán Rájec-Jest řebí, okr. Blansko – SEA zá ří 2020 ______

5. SOU ČASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROST ŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATN ĚNÍM ÚZEMN Ě PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMN Ě OVLIVN ĚNY, ZEJMÉNA S OHLEDEM NA ZVLÁŠT Ě CHRÁN ĚNÁ ÚZEMÍ A PTA ČÍ OBLASTI.

Významný vliv na evropsky významné lokality a pta čí oblasti byl stanoviskem KÚ JMK vylou čen . Zvlášt ě chrán ěná území se zde nevyskytují.

V řešeném území jsou detekovány následující problémy – slabé stránky a hrozby:

Problémy – slabé stránky - dosavadní zp ůsob obhospoda řování zem ědělské p ůdy - přírodní i technické limity rozvoje - dopravní zát ěž ze silnice II/374 a II/377 - hluk z provozu železni ční trati č. 260 - nestabilní části krajiny - intenzivn ě zem ědělsky využívané plochy - neúplné odkanalizování a čišt ění odpadních vod z některých částí zástavby - zát ěž plynoucí z provozu pr ůmyslové výroby - zem ědělská p ůda je ohrožena vodní i v ětrnou erozí - dopravní závady na silni ční síti - pot řebná ochrana území p řed povodn ěmi - zranitelné oblasti - hluk a zne čišt ění ovzduší tranzitní dopravou m ěstem - staré ekologické zát ěže - nízká lesnatost území

Problémy – hrozby v území

- nekoordinovaný rozvoj obce, nekoncep čnost p ři vymezování zastavitelných ploch pro byd- lení - rozvoj individuální rekreace na úkor volné krajiny - nevhodná zem ědělská výroba, ohroženost území erozí, snížená reten ční schopnost - st řet turistického ruchu (p ředevším cykloturistiky) s ochranou p řírody - neregulovaný rozvoj obce, zábor volné krajiny - riziko záplav v d ůsledku narušení p řirozené sorp ční kapacity území - zne čišt ění povrchových vod vodní erozí - nedostate čná protipovod ňová ochrana - zát ěž území z pr ůmyslové výroby na stávajících i navrhovaných plochách - hluková zát ěž ze silnice II/374, II/377 - hluk z železni ční dopravy v p řípad ě její intenzifikace (mezinárodní koridor)

Územní plán Rájec-Jest řebí, okr. Blansko – SEA zá ří 2020 ______

6. ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A P ŘEDPOKLÁDANÝCH VLIV Ů NAVRHOVANÝCH VARIANT ÚZEMN Ě PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE včetn ě vliv ů sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, st ředn ědobých a dlouhodo- bých, trvalých a p řechodných, kladných a záporných (vlivy na obyvatelstvo, biologickou rozmanitost, faunu, floru, p ůdu, vodu, ovzduší, klima, hmotné statky, kulturní dědictví v četn ě d ědictví architekto- nického a archeologického a vlivy na krajinu v četn ě vztah ů mezi uvedenými oblastmi vyhodnocení).

Návrh ÚP je p ředkládán v jedné variant ě.

Používané zkratky zp ůsobu využití ploch Plochy bydlení BH bydlení hromadné BI bydlení individuální BV bydlení venkovské Plochy rekreace RI rekreace individuální RZ rekreace – zahrádkové osady RH rekreace hromadná – rekrea ční areály Plochy ob čanského vybavení OV ob čanské vybavení ve řejné OS ob čanské vybavení – sport OK ob čanské vybavení komer ční OH ob čanské vybavení – hřbitovy Plochy ve řejných prostranství PP vybraná ve řejná prostranství s p řevahou zpevn ěných ploch PZ vybraná ve řejná prostranství s p řevahou zelen ě Plochy smíšené obytné SM plochy smíšené obytné m ěstské SV plochy smíšené obytné venkovské Plochy dopravní infrastruktury DS doprava silni ční DD doprava drážní DX doprava jiná Plochy technické infrastruktury TW technická infrastruktura – vodní hospodá řství TE technická infrastruktura – energetika TS technická infrastruktura – spoje, elektronické komunikace TO technická infrastruktura – nakládání s odpady TX technická infrastruktura jiná Plochy výroby a skladování VD výroba drobná a služby VL výroba lehká VZ výroba zem ědělská a lesnická Plochy vodní a vodohospodá řské WT vodní plochy a toky Plochy zem ědělské AL plochy zem ědělské – louky a pastviny AZ plochy zem ědělské Plochy lesní

Územní plán Rájec-Jest řebí, okr. Blansko – SEA zá ří 2020 ______

LE plochy lesní Plochy p řírodní NP plochy p řírodní Plochy zelen ě ZS zele ň sídelní ZZ zele ň - zahrady a sady ZO zele ň ochranná a izola ční ZU zele ň - parky a parkov ě upravené plochy ZP zele ň p řírodního charakteru

6.1 Hodnocení vliv ů jednotlivých ploch

Sekundární vlivy realizace koncepce

Sekundární vlivy realizace ÚP se projeví zejména u záboru zem ědělské p ůdy potenciálním sníže- ním reten čních schopností území, zrychlením odtoku deš ťových vod a snížením vlhkosti v ovzduší. Potenciálním sekundárním vlivem záboru p ůdy bude také narušení p řirozených biotop ů fauny a flóry, zvýšení riziko eroze, snížení pr ůchodnosti krajiny, narušení organizace obhospodařování ZPF a narušení sít ě polních a lesních komunikací.

Sekundárním vlivem realizace staveb v plochách pro bydlení i podnikání je zvýšení intenzity cílové dopravy s doprovodnými negativními vlivy na kvalitu ovzduší a hlukovou situaci.

Všechny uvedené sekundární vlivy se výrazn ě projeví nikoliv u jednotlivých ploch, ale v kumulaci vliv ů všech ploch, resp. p ři jejich postupné realizaci bude jejich ú činek postupn ě nar ůstat.

Ani p ři realizaci všech navržených ploch se ale nep ředpokládá natolik výrazné zhoršení kvality jednotlivých složek životního prost ředí, aby p ředložená koncepce nemohla být realizována.

Kumulativní vlivy zám ěru mohou v území nastat zejména se stávajícími stabilizovanými plochami, avšak ani p ři zvážení kumulace vliv ů (p ředevším v oblasti hlukové a imisní zát ěže) se neo čekávají významné zm ěny proti sou časnému stavu.

Přechodné, st ředn ědobé a dlouhodobé vlivy realizace koncepce

Všechny vlivy uvedené v tomto hodnocení se považují p ři realizaci ÚP za vlivy trvalé.

Za p řechodné vlivy jsou považovány pouze vlivy fáze výstavby jednotlivých objekt ů z hlediska hlu- kové a imisní zát ěže, tj. vliv výstavby konkrétních staveb, které již nejsou p ředm ětem tohoto po- souzení.

Hodnocené plochy jsou doprovázeny ilustrativními výřezy koordina čního výkresu pro lepší orienta- ci v umíst ění plochy v území. Tyto vý řezy nejsou číslovány.

Územní plán Rájec-Jest řebí, okr. Blansko – SEA zá ří 2020 ______

Lokalita Hradisko

V lokalit ě jsou navrženy plochy:

BI Z1, 9983 m2: Plocha je vymezena na pozemcích IV. a V. t řídy ochrany, na míst ě n ěkdejší návr- hové plochy B1 pro bydlení v RD spíše venkovského charakteru. Nově se jedná o návrh bydlení charakteru spíše m ěstského RD, kde se nep ředpokládá umís ťování staveb hospodá řského záze- mí. V návaznosti na sousední stabilizovanou plochu bydlení se doporu čuje umís ťovat řadovou zástavbu, požaduje se hlavní objekty situovat podél místní komunikace, zahradami ke stávající zástavb ě, aby byl chrán ěn stávající obraz m ěsta v krajin ě a koncepce sídelní zelen ě.

BI Z2, 1329 m2 : Plocha je vymezena na pozemcích V. t řídy ochrany na míst ě n ěkdejší návrhové plochy pro ve řejnou zele ň a sport. Nov ě se jedná o návrh bydlení charakteru m ěstského RD, kde se p ředpokládá ukon čení stávající zástavby - bu ď dostavbou koncového objektu nebo rozší řením soukromé zahrady stávajícího RD. V návaznosti na sousední stabilizovanou plochu bydlení se doporu čuje umís ťovat samostatn ě stojící RD.

BI Z3, 7724 m2: Plocha je vymezena na pozemcích IV. a V. t řídy ochrany na míst ě n ěkdejší plochy územní rezervy R4 pro bydlení v RD. Nov ě vymezená plocha vhodn ě dopl ňuje sousední roz- vojovou plochu Z1, p řičemž bude obestav ěna nová ulice v ploše Z36 z obou stran, což znamená lepší návratnost investi čních náklad ů na budování ve řejné infrastruktury. Požaduje se hlavní objekty situovat podél místní komunikace, podružnými objekty a zahradami do krajiny, aby byl chrán ěn stávající obraz m ěsta v krajin ě a koncepce sídelní zelen ě.

Územní plán Rájec-Jest řebí, okr. Blansko – SEA zá ří 2020 ______

BI Z4, 3717 m2: Plocha v lokalit ě Za humny je vymezena na pozemcích IV. t ř. ochrany na míst ě někdejší plochy územní rezervy R2 pro bydlení v RD. Nov ě vymezená plocha dopl ňuje sousední stabilizovanou plochu bydlení. Z d ůvod ů jejího napojení na obslužné komunikace ze dvou stran, po čítá se zde s umíst ěním pouze 2 RD s v ětší zahradou. Pro umís ťování obslužné komunikace je plocha p říliš úzká a v ětšímu rozvoji plochy pro bydlení brání nevhodné terénní podmínky a p řítom- nost limit ů využití území (vzdušné vedení VN). Požaduje se zajistit obsluhu plochy ve řejnou infrastrukturou, tedy umístit v rámci plochy tuto infrastrukturu, vymezovat ji samostatn ě v ÚPD nebylo z výše zmín ěných d ůvod ů vhodné

Uvedené plochy pro bydlení jsou vymezeny v návaznosti na stávající zástavbu. Vykazují mírn ě negativní vliv na ZPF a s tím související mírn ě negativní vliv na epigeické druhy fauny. Ostatní negativní vlivy realizace jednotlivých ploch (na kvalitu ovzduší, na povrchové a podzemní vody, na hlukovou situaci) jsou zanedbatelné a jsou zahrnuty do kumulativních vliv ů.

Plochy Z61 PZ, Z88 ZS a Z55 PP jsou ur čeny pro zele ň, jejich vliv je (krom ě záboru zem ědělské půdy) jen pozitivní – snižují prašnost a hlukovou zátěž území, zvyšují sorp ční kapacitu území, pozitivn ě p ůsobí na krajinný ráz a podporují biodiverzitu.

Plochy jsou doporu čeny k realizaci bez dalších podmínek nad rámec výrokové části ÚP.

Lokalita V Úzkých a Nad Skalou

V lokalit ě jsou navrženy plochy

Územní plán Rájec-Jest řebí, okr. Blansko – SEA zá ří 2020 ______

BI Z5, 2282 m2 : Plocha je vymezena na míst ě n ěkdejší návrhové plochy B1 pro bydlení v RD vy- mezené zm ěnou RJ13. Požaduje se zajistit obsluhu plochy veřejnou infrastrukturou, tedy umístit v rámci plochy tuto infrastrukturu, vymezovat ji samostatn ě v ÚPD nebylo vhodné, protože se jed- ná o plochu velmi úzkou na okraji zástavby a stávající ve řejné prostranství v sousedství plochy musí být zachováno pro obsluhu napojených území (zastav ěných ploch rekreace). Plocha vyžadu- je zábor 0,23 ha ZPF IV. t řídy ochrany. BI Z6, 4530 m2 : Plocha je vymezena na míst ě n ěkdejší návrhové plochy B14 pro bydlení v RD spíše venkovského charakteru. Nov ě se jedná o návrh bydlení charakteru spíše m ěstského RD, kde se nep ředpokládá umís ťování staveb hospodá řského zázemí. Jedná se o zbytkovou plochu, kdy v ětšina p ůvodní návrhové plochy byla již zastav ěna. Plocha vyžaduje zábor ZPF II. třídy ochrany. BI Z7, 1425 m2 : Plocha je vymezena na míst ě n ěkdejší návrhové plochy B18 pro bydlení v RD vymezené zm ěnou RJ18. Jedná se o zbytkovou plochu, v ětšina n ěkdejší návrhové plochy byla již zastav ěna. Využití je omezeno v d ůsledku situování v ochranném pásmu 50 m od okraje lesa. Plo- cha vyžaduje zábor ZPF II., III. a V. třídy ochrany. BIP19, 6425 m2 : Plocha je vymezena na míst ě n ěkdejší p řestavbové plochy BR - rekrea ční zá- stavby na bydlení v RD. P řevzato v p ůvodní velikosti. Požaduje se zajistit obsluhu plochy ve řejnou infrastrukturou, tedy umístit v rámci plochy tuto infrastrukturu, stávající ve řejné prostranství v sousedství plochy musí být zachováno pro obsluhu napojených území (zastav ěných ploch rekreace). Požadavek je uplatn ěn proto, aby tato ú čelová komunikace mohla být rozší řena na komunikaci místní, aby nevznikla dopravní závada, tedy p říliš úzké veřejné prostranství pro obsluhu této plochy, zárove ň vymezovat samostatn ě návrhovou plochu ve řejných prostranství není vhodné, byla by p říliš úzká a v požadovaném m ěř ítku nezobrazitelná. Vyžaduje zábor 0,62 ha pozemk ů II. a III. t ř. ochrany.

Uvedené plochy pro bydlení jsou vymezeny v návaznosti na stávající zástavbu. Vykazují mírně negativní vliv na ZPF a s tím související mírn ě negativní vliv na epigeické druhy fauny. Ostatní negativní vlivy realizace jednotlivých ploch (na kvalitu ovzduší, na povrchové a podzemní vody, na hlukovou situaci) jsou zanedbatelné a jsou zahrnuty do kumulativních vliv ů.

Plochy jsou doporu čeny k realizaci bez dalších podmínek nad rámec výrokové části ÚP.

9. kv ětna

BI Z8, 3119 m2 : Nov ě vymezená plocha, předpokládá se umíst ění max. 2 RD na konci stávající zástavby - doplní zastav ěné území. Omezeno limity využití území - ochranné pásmo silnice II. t řídy a OP vodní- ho zdroje II. stupn ě. Plocha vyžaduje zábor ZPF IV. třídy ochrany. Plocha nevykazuje žádné významné nega- tivní vlivy. Plocha je doporu čena k realizaci bez dal- ších podmínek nad rámec výrokové části ÚP.

Územní plán Rájec-Jest řebí, okr. Blansko – SEA zá ří 2020 ______

Jest řebí – K Vodojemu, V Humnech

BI Z9, 1028 m2: Plocha vymezená na míst ě n ěkdejší stabilizované plochy pro bydlení v RD spíše venkovského charakteru. Nov ě se jedná o návrh bydlení charakteru spíše m ěstského RD, kde se nep ředpokládá umís ťování staveb hospodá řského zázemí. Dle stanovených pravidel pro vymezo- vání zastav ěného území nyní nelze plochu zahrnout do zastav ěného území, avšak existuje zde zájem na stavební využití plochy, proto je za řazena mezi plochy zastavitelné pro bydlení. Vhodn ě zde uzav ře zástavbu obce na jejím p řechodu do krajiny, obsluha ve řejnou infrastrukturou je zajiš- těna. Na část plochy zasahuje plocha odvodn ění. Vyžaduje zábor p ůdy 0,1 ha v I. tř. ochrany.

BI Z10, 11254m2: Plocha vymezená na míst ě n ěkdejší plochy územní rezervy R5 pro bydlení v RD. Nov ě vymezená plocha vhodn ě dopl ňuje sousední stabilizovanou plochu bydlení a rozši řuje zastavitelnou plochu B1 (vyplývající ze zm ěny ÚPRJ17). Vznikne tak souvislý blok zástavby podél nov ě navržené ulice v ploše Z35, protože p řilehlé ve řejné prostranství, kudy vede obslužná komunikace, není z plochy dob ře p řístupné, je situováno v zá řezu a plocha nad ním je v prudkém svahu. Požaduje se zajistit obsluhu plochy ve řejnou infrastrukturou, což prakticky znamená nejprve vybudovat ve řejnou infrastrukturu (nap říklad v rámci plochy Z35), a to proto, že zajistit obsluhu plochy ze stávajícího ve řejného prostranství není možné (zejména dopravní obsloužení). Vyžaduje zábor půdy II. a V. tř. ochrany 0,8 ha.

BI Z11, 7851 m2: Nov ě vymezená plocha vhodn ě dopl ňuje prostor mezi sousední stabilizovanou plochu bydlení a nov ě navrženou plochou ve řejných prostranství pro umíst ění místní komunikace

Územní plán Rájec-Jest řebí, okr. Blansko – SEA zá ří 2020 ______

Z35, p řičemž vznikne souvislý blok zástavby podél nov ě navržené ulice. Požaduje se zajistit obsluhu plochy ve řejnou infrastrukturou, což prakticky znamená nejprve vybudovat ve řejnou infrastrukturu (nap říklad v rámci plochy Z35), a to proto, že zajistit obsluhu plochy ze stávajícího ve řej- ného prostranství není možné (zejména dopravní obsloužení). Vyžaduje zábor půdy II. a III. t řídy ochrany.

BI Z12, 6504 m2: Nov ě vymezená plocha vhodn ě dopl ňuje prostor mezi sousedními stabilizova- nými plochami bydlení a nov ě navrženou plochou ve řejných prostranství pro umíst ění místní komunikace Z35, p řičemž vznikne souvislý blok zástavby z druhé strany nov ě navržené ulice, takže bude zhodnocena investice do ve řejné infrastruktury. Požaduje se zajistit obsluhu plochy ve řejnou infrastrukturou, což prakticky znamená nejprve vybudovat ve řejnou infrastrukturu (nap říklad v rám- ci plochy Z35) a to proto, že zajistit obsluhu plochy ze stávajícího ve řejného prostranství není možné (zejména dopravní obsloužení). Vyžaduje zábor půdy II. a III. t ř. ochrany.

BI Z13, 11483 m2 : Zčásti vymezena na míst ě n ěkdejší plochy územní rezervy R5 pro bydlení v RD. Nov ě vymezená plocha vhodn ě dopl ňuje prostor mezi sousedními stabilizovanými plochami bydlení, p řičemž vznikne souvislý blok zástavby podél druhé strany nov ě navržené ulice v ploše Z35. Požaduje se zajistit obsluhu plochy ve řejnou infrastrukturou, což prakticky znamená nejprve vybudovat ve řejnou infrastrukturu (nap říklad v rámci plochy Z35) a to proto, že zajistit obsluhu plochy ze stávajícího ve řejného prostranství není možné (zejména dopravní obsloužení). Vyžaduje zábor p ůdy II. a IV. t ř. ochrany.

Uvedené plochy jsou dopln ěny ve řejnými prostranstvími s plochami zpevn ěnými, zelení, plochami pro umíst ění místních komunikací a parkovacích ploch PPZ34, PZZ63, PZZ64, PZZ65 a ZSZ89.

Plochy jsou doporu čeny k realizaci bez dalších podmínek nad rámec výrokové části ÚP.

Územní plán Rájec-Jest řebí, okr. Blansko – SEA zá ří 2020 ______

BI Z14, 3563 m2, Na Rybní čku Nov ě vymezená plocha vhodn ě rozši řuje zástavbu na okraji zastav ěného území v návaznosti na sousední sportovní areál a plochy bydlení situované p řes obslužnou komunikaci. Vznikne tak sou- vislý blok zástavby z druhé strany ulice, kudy jsou vedeny inženýrské sít ě, takže bude zhodnocena investice do ve řejné infrastruktury. Požaduje se zajistit v rámci plochy dostate čné rozší ření obsluž- né komunikace od ul. B. N ěmcové po ul. Jana St říže tak, aby zde mohla být umíst ěna parkovací místa, vjezdy a chodník. Požadavek je uplatn ěn proto, aby toto úzké hrdlo místní komunikace mohlo být rozší řeno, aby nevznikla dopravní závada, tedy p říliš úzké ve řejné prostranství pro obsluhu navržené plochy, zárove ň vymezovat samostatn ě návrhovou plochu ve řejných prostranství není vhodné, byla by p říliš úzká a v požadovaném m ěř ítku nezobrazitelná. Plocha vyžaduje zábor ZPF I. t ř. ochrany, ostatní vlivy plochy jsou zanedbatelné a jsou zahrnuty do hodnocení kumulativ- ních vliv ů koncepce jako celku.

Plocha je doporu čena k realizaci bez dalších podmínek nad rámec výrokové části ÚP.

Územní plán Rájec-Jest řebí, okr. Blansko – SEA zá ří 2020 ______

Plochy U železni ční stanice

PP P58, 267 m2: Nov ě vymezená plocha pro ve řejné prostranství v souvislosti s vymezením ploch pro přestavbu dopravního uzlu u železni ční stanice. V rámci p řestavby dopravního terminálu se předpokládá demolice objektu nádraží, které již není pot řeba a p řestavba nástupiš ť tak, aby byla bezbariérová a byly zkráceny docházkové vzdálenosti pro p řestup mezi železni ční a autobusovou dopravou.

DS P75, 1677 m2: Nov ě vymezená plocha pro p řestavbu p řestupního uzlu BUS - železnice. Plo- cha je vymezena v míst ě stávající zástavby, která bude, dle zvolené varianty, částe čně nebo zcela zbourána a místo ní vznikne prostor autobusové smy čky pro otá čení autobus ů, nástupiš ť, anebo rozší ření parkovišt ě P+R (park and ride).

ZS Z91 3660 m2, ZS Z90 4721 m2: Plocha Z90 pro sídelní zele ň, nov ě vymezené v souvislosti s vymezením ploch pro vybudování mimoúrov ňového k řížení místní komunikace se železnicí. Nová komunikace odd ělí část sou časn ě obd ělávaného pole od ostatních souvisle obhospoda řených ze- mědělských ploch. Vzhledem k tomu, že se jedná o zbytkovou plochu v prostoru mezi železnicí a novou cestou, je navrženo využití, které ponechává pozemky v ZPF a využívá jejich vysoké bonity. Obslužnost je zajišt ěna výše zmín ěnou komunikací. Vymezeno na p ůdách ZPF vysoké t řídy ochrany BPEJ. Plocha Z91 je nov ě vymezená v souvislosti s vymezením zastav ěného území a zastavitelných ploch pro výrobu a jejich obsluhu místní komunikací. Nová komunikace odd ělí část zahrad, které se ocitnou v zastav ěném území. Jejich využití se sice nezm ění, ale vzhledem k tomu, že je k zastav ění, a tedy k umíst ění do zastav ěného území vymezena celá lokalita, není mož- né plochu za řadit pouze jako stav zelen ě zahrad a sad ů, ale zastavitelnou pro zele ň sídelní. Je navrženo využití, které ponechává p ůdy v ZPF a využívá jejich vysoké bonity. Obslužnost je zajiš- těna výše zmíněnou komunikací. Vymezeno na p ůdách ZPF vysoké t řídy ochrany BPEJ. Ob ě plochy mají jen pozitivní vliv na kvalitu ovzduší, krajinný ráz, sorp ční kapacitu území a ná- sledn ě také na ve řejné zdraví.

VD Z86, 27929 m2 : Plocha na ul. 9. kv ětna je vymezena v návaznosti na dosavadní ÚPD, kde byla plocha navržena pro výrobu a skladování, zm ěnou RJ20 na části plochy vymezila podnikatelské aktivity. Plocha byla oproti n ěkdejšímu návrhu mírn ě zmenšena kv ůli návrhu ve řejných prostranství pro zajištění její obsluhy. Situováno na p ůdách ZPF vysoké t řídy ochrany BPEJ (2,7 ha II. t ř. ochrany). Jedná se o rozší ření výroby v návaznosti na zastav ěné území a silnici II. t řídy. Vzhledem k blízkosti dopravního uzlu je vhodné situovat výrobu s vyšší pot řebou lidských zdroj ů a d ělnických profesí, avšak konkrétní zám ěr byl specifikován pouze na části plochy. Dopravní i technická obsluha plochy je navržena. Potenciální negativní vliv plochy m ůže nastat v oblasti zejména hlukové a imisní zát ěže, jak z vlastních aktivit v ploše, tak z obslužné dopravy. Realizace staveb v ploše mů- že vést ke zrychlení odtoku deš ťových vod v území a ke zvýšení produkce splaškových i technolo- gických odpadních vod a odb ěr vody.

Všechny uvedené plochy jsou doporu čeny k realizaci bez podmínek nad rámec výrokové části ÚP.

Územní plán Rájec-Jest řebí, okr. Blansko – SEA zá ří 2020 ______

Holešín, Na Stráni

BI Z15, 3171 m2 : Vymezena na míst ě n ěkdejší návrhové plochy B1 pro bydlení v RD venkovského charakteru, nov ě rozd ělené návrhem ve řejných prostranství pro obsluhu lokality. Nov ě se jedná o návrh bydlení charakteru spíše městského RD, kde se, s ohledem na charakter okolní zástavby, nep ředpokládá umís ťování staveb hospodá řského zázemí. Vymezeno v p ůvodní velikosti, p řipoje- na menší část plochy, která byla vymezena v platné ÚPD jako stabilizovaná, p řičemž nyní ji nem ů- žeme zahrnout do zastav ěného území, takže je p řipojena k zastavitelné ploše pro bydlení. Vyžadu- je zábor půdy I. t ř. ochrany, vlivy na ostatní složky životního prost ředí jsou zanedbatelné a jsou zahrnuty do hodnocení koncepce jako celku.

BI Z16, 3528 m2 : Vymezena na míst ě n ěkdejší návrhové plochy B1 pro bydlení v RD venkovského charakteru, nov ě rozd ělené návrhem ve řejných prostranství pro obsluhu lokality. Nov ě se jedná o návrh bydlení charakteru spíše m ěstského RD, kde se, s ohledem na charakter okolní zástavby, nep ředpokládá umís ťování staveb hospodá řského zázemí. Vymezeno v p ůvodní velikosti. Plocha vyžaduje zábor půdy V. t ř. ochrany, vlivy na ostatní složky životního prost ředí jsou zanedbatelné a jsou zahrnuty do hodnocení koncepce jako celku.

BI Z17, 4217 m2: Vymezena na míst ě n ěkdejší návrhové plochy B1 pro bydlení v RD venkovské- ho charakteru, nov ě rozd ělené návrhem ve řejných prostranství pro obsluhu lokality. Nově se jedná o návrh bydlení charakteru spíše m ěstského RD, kde se, s ohledem na charakter okolní zástavby, nep ředpokládá umís ťování staveb hospodá řského zázemí. Vymezeno v p ůvodní velikosti. Plocha vyžaduje zábor p ůdy V. t řídy ochrany, vlivy na ostatní složky životního prost ředí jsou zanedbatelné a jsou zahrnuty do hodnocení koncepce jako celku.

Územní plán Rájec-Jest řebí, okr. Blansko – SEA zá ří 2020 ______

PP Z39, PP Z38, celkem 1414 m2: Nov ě vymezené plochy v souvislosti s vymezením ploch pro bydlení v Holešíně. V rámci plochy je navržena obslužná komunikace, která zajistí dopravní obsluhu navržených ploch pro bydlení. V dosavadní ÚPD vymezeno jako zastavitelná plocha pro bydle- ní. Plochy vyžadují zábor p ůdy V. třídy ochrany, vlivy na ostatní složky životního prost ředí jsou zanedbatelné a jsou zahrnuty do hodnocení koncepce jako celku.

Všechny uvedené plochy jsou doporu čeny k realizaci bez podmínek nad rámec výrokové části ÚP.

Holešín – SZ okraj

BI Z18, 1683 m2: Plocha vymezená na míst ě n ěkdejší návrhové plochy B2 pro bydlení v RD ven- kovského charakteru. Nov ě se jedná o návrh bydlení charakteru spíše m ěstského RD, kde se, s ohledem na charakter okolní zástavby, nep ředpokládá umís ťování staveb hospodá řského zázemí. Vymezeno v p ůvodní velikosti, jedná se o zbytkovou plochu, kdy větší část již byla zastav ěna. Plo- cha vyžaduje zábor p ůdy V. t řídy ochrany, vlivy na ostatní složky životního prost ředí jsou zanedba- telné a jsou zahrnuty do hodnocení koncepce jako celku.

Plocha je doporu čena k realizaci bez podmínek nad rámec výrokové části ÚP.

Územní plán Rájec-Jest řebí, okr. Blansko – SEA zá ří 2020 ______

Karolín – SZ okraj

V severozápadní části Karolína jsou navrženy plochy pro venkovské bydlení:

BV Z20, 1928 m2: Nov ě vymezená plocha vhodn ě rozši řuje zástavbu na okraji zastav ěného území v návaznosti na sousední plochy bydlení a rekrea ční areál situovaný p řes obslužnou komunikaci. Vznikne tak souvislý blok zástavby z druhé strany ulice, kudy jsou vedeny inženýrské sít ě, takže bude zhodnocena investice do ve řejné infrastruktury. Využití je omezeno v d ůsledku situování v ochranném pásmu 50 m od okraje lesa. Vyskytuje se zde novostavba RD. Plocha vyžaduje zábor půdy V. t řídy ochrany, vlivy na ostatní složky životního prost ředí jsou zanedbatelné a jsou zahrnuty do hodnocení koncepce jako celku.

BV Z21, 9936 m2: Plocha vymezená na míst ě n ěkdejší návrhové plochy B2 pro bydlení v RD ven- kovského charakteru. Část n ěkdejší plochy byla již zastav ěna, zbývající část tvo ří proluku v zasta- věném území a je v návaznosti na požadavek vlastníka pozemk ů rozší řena o plochu pro další 2 RD v zadním plánu stávající zástavby. Nachází se v ochranném pásmu 50 m od okraje lesa, avšak dá se p ředpokládat, že využití nebude omezeno, jedná se o okrajové zasažení. Plocha vyžaduje zábor p ůdy V. t řídy ochrany, vlivy na ostatní složky životního prost ředí jsou zanedbatelné a jsou zahrnuty do hodnocení koncepce jako celku.

BV Z22, 3831 m2: Vymezena na míst ě n ěkdejší p řestavbové plochy BR - rekrea ční zástavby na bydlení v RD, nebylo však možné na v ětšin ě plochy vymezit zastav ěné území. P řevzato v p ůvodní velikosti, krom ě již zastav ěné části. Plocha vyžaduje zábor p ůdy V. t řídy ochrany, vlivy na ostatní složky životního prost ředí jsou zanedbatelné a jsou zahrnuty do hodnocení koncepce jako celku. Plocha vyžaduje zábor p ůdy V. t řídy ochrany, vlivy na ostatní složky životního prost ředí jsou zane- dbatelné a jsou zahrnuty do hodnocení koncepce jako celku. Na plocha navazuje plocha PP Z43 8010 m2 pro místní komunikaci, bez významných negativních vliv ů.

Územní plán Rájec-Jest řebí, okr. Blansko – SEA zá ří 2020 ______

BV Z23, 766 m2: Nov ě vymezená plocha vymezená na základ ě pr ůzkumu v území, nachází se zde objekt RD, p řičemž zastavitelná plocha v ÚP dosud nebyla vymezena. Plocha nep říliš vhodn ě rozši řuje zástavbu na okraji zastav ěného území v návaznosti na sousední plochy bydlení, vybíhá do volné krajiny. Není napojeno na obslužnou komunikaci. Plocha vyžaduje zábor p ůdy V. t řídy ochrany, vlivy na ostatní složky životního prost ředí jsou zanedbatelné a jsou zahrnuty do hodnoce- ní koncepce jako celku.

K uvedeným plochám náleží obslužné komunikace PP Z40, PP 43, bez významných negativních vliv ů, na pozemcích V. t řídy ochrany.

Všechny uvedené plochy jsou doporu čeny k realizaci bez podmínek nad rámec výrokové části ÚP.

Rájec – Ve Žleb ě

V této lokalit ě jsou v prostoru sousedství bývalé skládky, za silnicí a terénním zlomem naproti zámku navrženy rozvojové plochy pro rekreaci individuální.

RI Z24, 1023 m2: Vymezená na základ ě dosavadní ÚPD, která v rámci zm ěny RJ14 vymezila zastavitelnou plochu pro individuální rekreaci. Plocha vhodn ě rozšiřuje plochy pro pobytovou rekreaci v míst ě, které není pohledov ě exponováno, je dob ře obsloužené ú čelovou komunikací, není vý- znamné pro ochranu p řírody a krajiny a využívá plochu okolí bývalé skládky. Navazuje na stávající plochy individuální rekreace.

Územní plán Rájec-Jest řebí, okr. Blansko – SEA zá ří 2020 ______

RI Z25, 4447 m2 : Vymezená na základ ě dosavadní ÚPD, která zde částe čně vymezila plochy ur- banizované pro sport a rekreaci, částe čně nov ě navržená plocha vymezená na základ ě pr ůzkumu v území. Plocha vhodn ě rozši řuje plochy pro pobytovou rekreaci v míst ě, které není pohledov ě exponováno, je dob ře obsloužené účelovou komunikací, není významné pro ochranu p řírody a krajiny a využívá plochu okolí bývalé skládky. Navazuje na stávající plochy individuální rekreace

RI Z26, 2519 m2: Vymezená na základ ě dosavadní ÚPD, která zde částe čně vymezila plochy ur- banizované pro sport a rekreaci, částe čně nov ě navržená plocha vymezená na základ ě pr ůzkumu v území. Plocha vhodn ě rozši řuje plochy pro pobytovou rekreaci v míst ě, které není pohledov ě exponováno, je dob ře obsloužené ú čelovou komunikací, není významné pro ochranu p řírody a krajiny a využívá plochu okolí bývalé skládky. Navazuje na stávající plochy individuální rekreace.

RI Z27, 3207 m2: Vymezená na základ ě dosavadní ÚPD, která zde vymezila stabilizované plochy urbanizované pro sport a rekreaci. Plocha není zastav ěna, vhodn ě rozši řuje plochy pro pobytovou rekreaci v míst ě, které není pohledov ě exponováno, je dob ře obsloužené ú čelovou komunikací, není významné pro ochranu p řírody a krajiny a využívá plochu okolí bývalé skládky. Navazuje na stávající plochy individuální rekreace.

PZ Z66, 13386 m2: Plocha je vymezená na základ ě dosavadní ÚPD, která zde vymezila stabilizo- vané plochy urbanizované pro sport a rekreaci. Plocha není zastav ěna, vhodn ě rozši řuje plochy pro nepobytovou rekreaci v míst ě, které není pohledov ě exponováno, je dob ře obsloužené ú čelo- vou komunikací, není významné pro ochranu p řírody a krajiny a využívá plochu okolí bývalé sklád- ky. Je zde umožn ěno umístit h řišt ě a další za řízení krátkodobé rekreace na plochách ve řejné zele- ně, navazuje na stávající i navržené plochy individuální rekreace, které zp řístup ňuje. Plocha Z66 nevyžaduje zábor ZPF. K ploše je navržena ú čelová komunikace PP Z45, 4387 m2, bez význam- ných negativních vliv ů.

Všechny plochy individuální rekreace mají krom ě záboru p ůdy III. a V. t řídy ochrany (velmi malý rozsah I. t ř. ochrany) minimum negativních vliv ů na ostatní složky životního prost ředí. Všechny uvedené plochy jsou vhodn ě umíst ěny ve vizuálním kontaktu se stabilizovanými plochami stejného zp ůsobu užívání, nenarušují krajinný ráz, nezp ůsobí zhoršení pr ůchodnosti území a jsou vhodným využitím prostoru bývalé skládky. Plochy nemají negativní vliv na kvalitu ovzduší a vod a s ohledem na zp ůsob využití nezp ůsobí snížení sorp ční kapacity území.

Všechny uvedené plochy jsou doporu čeny k realizaci bez podmínek nad rámec výrokové části ÚP.

Územní plán Rájec-Jest řebí, okr. Blansko – SEA zá ří 2020 ______

Karolín - jižní okraj PP Z44 , 6238 m2 : Plocha nov ě vymezená v k. ú. Jest řebí. Je ur čena pro umíst ění účelové komunikace, která zlepší prostupnost krajiny.

Plocha vyžaduje zábor p ůdy II. a V. t ř. ochrany, ostatní vlivy plochy jsou zanedbatelné.

Plocha je doporu čena k realizaci bez pod- mínek nad rámec výrokové části ÚP.

Holešín – Nad Křížem RI Z28, 1191 m2: Nov ě navržená plocha vyme- zená na základ ě průzkumu a požadavku na zm ěnu v území. Plocha vhodn ě rozši řuje plochy pro pobytovou rekreaci v míst ě, které je dobře obsloužené ú čelovou komunikací, není vý- znamné pro ochranu p řírody a krajiny a bezprost ředn ě navazuje na stávající plochy individuál- ní rekreace. Plocha vyžaduje zábor p ůdy II. třídy ochrany, což je s ohledem na návaznost na plochy stejného využití a zajišt ění dostupnosti plochy akceptovatelné. Vlivy na ostatní složky životního prost ředí jsou zanedbatelné.

Plocha je doporu čena k realizaci bez pod- mínek nad rámec výrokové části ÚP.

Územní plán Rájec-Jest řebí, okr. Blansko – SEA zá ří 2020 ______

Okolí ul. Spešovské - pr ůmyslové plochy

Pr ůmyslová část m ěsta mezi ul. Ol. Blažka II/377 (9. kv ětna) zahrnuje plochy: OV Z29, 2749 m2: Plocha je vymezená na základ ě dosavadní ÚPD, která zde zm ěnou RJ19 vymezila zastavitelnou plochu ob čanského vybavení pro umíst ění nové hasi čské zbrojnice, namísto staré nevyhovující. Plocha není zastav ěna, vhodn ě rozši řuje plochy ob čanského vybavení v míst ě, které je dob ře obsloužené ú čelovou komunikací a bezprost ředn ě napojeno na sil. II. t řídy. Plocha vyžaduje zábor p ůdy 0,27 ha v I. tř. ochrany, vlivy na ostatní složky jsou zanedbatelné.

OS Z30, 11889 m2 : Plocha pro sport vymezená na základ ě dosavadní ÚPD, která zde zm ěnou RJ16 zrušila vedení koridoru silnice II. t řídy a vymezila zastavitelnou plochu pro sport a rekreaci pro přesunutí fotbalového h řišt ě, výhledov ě zasaženého výstavbou obchvatu Rájce. Plocha není zastav ěna, vhodn ě rozši řuje plochy ob čanského vybavení v míst ě, které je bezprost ředn ě napojeno na sil. II. t řídy, nachází se v rovinatém terénu v blízkosti řeky, takže je pro umíst ění fotbalového hřišt ě velmi vhodné. Částe čně se nachází ve 2. a 3. kategorii vyhodnocení rizika povod ňového ohrožení, v t ěchto místech směrem k řece nelze umís ťovat objekty a za řízení, umožňující shro- maž ďování v ětšího po čtu osob (nap ř. šatny, hygienická za řízení, tribuny). Plocha vyžaduje zábor pozemk ů I. t ř. ochrany -1,19 ha. Vlivy na ostatní složky životního prost ředí jsou zanedbatelné, po- tenciáln ě m ůže provoz plochy p řinášet ob časnou zvýšenou dopravní zát ěž a s tím související zá- těž hlukovou a imisní.

OK P31, 24739 m2 : Nov ě vymezená plocha v souvislosti s vymezením ploch pro vybudování mi- moúrov ňového k řížení místní komunikace se železnicí. Nová komunikace je navržena tak, že zp ří- stupní část výrobního areálu, která je nedostate čně využívána a nabídne tak zintenzivn ění využití

Územní plán Rájec-Jest řebí, okr. Blansko – SEA zá ří 2020 ______a možnost p řestavby části areálu mezi výrobou, bydlením a plochami smíšenými obytnými. Ob- služnost je zajišt ěna výše zmín ěnou komunikací. Je v zastav ěném území. Realizace plochy m ůže přinést zvýšení hlukových vliv ů z dopravy s dopadem na sousední individuální obytnou zástavbu a druhotn ě i z podpory rozvoje podnikání v ploše pr ůmyslového areálu, a také zvýšení imisní zát ěže území. Sou částí projektové p řípravy zám ěru v ploše musí být hluková studie, což je zákonný po- žadavek, který se nebude promítat jako požadavek SEA. Vizuální dopad mimoúrov ňového k řížení v lokalit ě nelze v sou časném stupni poznání stanovit, lze ale p ředpokládat, že s ohledem na stáva- jící stav lokality nebude významn ě negativní.

PP Z32, 394 m2: Plocha vymezená na základ ě dosavadní ÚPD, která zde zm ěnou RJ19 stanovila návrhovou plochu ve řejného prostranství p řed návrhovou plochou pro umíst ění nové hasi čské zbrojnice. Z této plochy je již část zastav ěna, zbytek je vymezen pro umíst ění parkovišt ě a části pozemní komunikace, bezprost ředn ě napojeno na sil. II. t řídy. Parkovací plochy mohou být obecn ě zdrojem hluku, proto je nutné zajistit jejich hlukové posouzení (zákonný požadavek, který se dále nepromítá jako požadavek SEA). Potenciáln ě m ůže docházet i ke zhoršení imisní zát ěže a k odtoku srážkových vod zne čišt ěných provozními kapalinami z vozidel s následkem zne čišt ění povrchových nebo i podzemních vod. Vlivy na ostatní složky životního prost ředí jsou považovány za zanedbatelné.

PP Z33, 649 m2: Vymezená na základ ě dosavadní ÚPD, která zde zm ěnou RJ16 vymezila návr- hovou plochu dopravní pro umíst ění nové k řižovatky, kterou za číná obchvat Rájce silnicí II. t řídy. Plocha byla zp řesn ěna dle podrobn ější dokumentace (DÚR) a vymezena jako ve řejné prostranství, protože se jedná o p řipojení místní komunikace. Dopravní plochy mohou být obecn ě zdrojem hluku, proto je nutné zajistit jejich hlukové posouzení (zákonný požadavek, který se dále nepromítá jako požadavek SEA). Potenciáln ě m ůže docházet i ke zhoršení imisní zát ěže a k odtoku srážko- vých vod zne čišt ěných provozními kapalinami z vozidel s následkem zne čišt ění povrchových nebo i podzemních vod. Vlivy na ostatní složky životního prost ředí jsou považovány za zanedbatelné.

PP P56, 2169 m2: Nov ě vymezená plocha pro umíst ění parkovišt ě. Plocha je v mírném svahu, lze vybudovat parkovací stání jak z ul. Školní, tak z prostoru za poštou od zahradnictví. Parkovací plochy mohou být obecn ě zdrojem hluku, proto je nutné zajistit jejich hlukové posouzení (zákonný požadavek, který se dále nepromítá jako požadavek SEA). Potenciáln ě m ůže docházet i ke zhor- šení imisní zát ěže a k odtoku srážkových vod zne čišt ěných provozními kapalinami z vozidel s následkem zne čišt ění povrchových nebo i podzemních vod. Vlivy na ostatní složky životního prost ředí jsou považovány za zanedbatelné.

PP P57, 10775 m2: Nov ě vymezena v souvislosti s vymezením ploch pro vybudování mimoúrov- ňového k řížení místní komunikace se železnicí. Nová komunikace napom ůže zpřístupn ění vnitřní část výrobního a skladovacího areálu. Dopravní plochy mohou být obecn ě zdrojem hluku, proto je nutné zajistit jejich hlukové posouzení (zákonný požadavek, který se dále nepromítá jako požada- vek SEA). V tomto případ ě nelze vylou čit i zvýšené vizuální vlivy mimoúrov ňového křížení. Poten- ciáln ě m ůže docházet i ke zhoršení imisní zát ěže a k odtoku srážkových vod zne čišt ěných provoz- ními kapalinami z vozidel s následkem zne čišt ění povrchových nebo i podzemních vod. Vlivy na ostatní složky životního prost ředí jsou považovány za zanedbatelné.

PZ P67, 1502 m2: Nov ě vymezená plocha v souvislosti s vymezením ploch pro vybudování silni č- ního obchvatu, které odd ělí část ploch sou časn ě využívanou pro bydlení a jako zahrada od plochy stávajícího ve řejného prostranství. Vzhledem k tomu, že se jedná o zbytkovou plochu v prostoru mezi silnicí a řekou, je navrženo využití, které využívá stávající kvalitní zele ň podél řeky. Je navr- žena plocha pro umíst ění ve řejné zelen ě parku, který zatraktivní říční b řeh a nabídne místo pro krátkodobou rekreaci obyvatel v blízkosti centra Rájce, zp řístupn ěno m ůže být od nové hasi čské zbrojnice pod silni čním mostem po b řehu řeky. Plocha vyžaduje zábor 0,1 ha půd II. tř. ochrany. Plocha má jen pozitivní vliv na kvalitu ovzduší, krajinný ráz, zachování sorpční kapacity území a následně i na veřejné zdraví. 58

Územní plán Rájec-Jest řebí, okr. Blansko – SEA zá ří 2020 ______

SM Z68, 2373 m2 : Nov ě navržená plocha na základ ě požadavku na prov ěř ení využití území. Plo- cha uzavírá stávající plochy pro bydlení, vhodn ě doplní zastav ěné území. Protože se nachází v blízkosti silnice II. t řídy a je omezena limity využití území vyplývajícími z vedení ve řejné infrastruktury (OP silnice, vzdušné vedení VN), není vhodné za řadit ji dle požadovaného prov ěř ení jako plochu pro bydlení. Jedná se o intenzifikaci využití ploch v p římé návaznosti na zastav ěné území v lokalit ě, kde je vybudována ve řejná infrastruktura. Jsou navrženy podmínky využití – zajistit obsluhu plochy z ul. Spešovská, a to v dostate čné vzdálenosti od k řižovatky se silnicí II. t řídy, z důvodu zajišt ění bezpe čnosti na komunikacích. Je požadováno v následném řízení dle SZ doložit opat ření prokazující eliminaci negativních vliv ů z blízkých ploch silni ční dopravy na chrán ěné prostory, aby byla zajišt ěna ochrana zdravých životních podmínek. Vzhledem k tomu, že plocha je ze dvou stran obklopena dopravou a proti ploše se nenachází plocha pr ůmyslu, nedoporu čuje zpracovatelka SEA její využití pro bydlení.

SM P69, 8124 m2 : Nov ě navržená plocha vymezená na základ ě pr ůzkumu v území a v souvislosti s vymezením navazujících ploch přestavby v dané lokalit ě. Plocha vhodn ě dopl ňuje stávající sou- sední plochy, vymezené jako smíšené obytné, protože je zde vhodné ve vyšší mí ře kombinovat různá využití území, jak pro bydlení, tak pro podnikatelské aktivity. Jedná se o p řestavbu n ěkdejší- ho areálu výroby a skladování, který je nedostate čně využit a lze jej proto považovat za brownfield. Dopravní obsluha plochy je navržena, technické sít ě se nacházejí na okrajích plochy. Vlivy realizace této plochy jsou zanedbatelné a jsou zahrnuty do kumulativních vliv ů koncepce.

SM P70, 1376 m2 : Nov ě navržená plocha vymezená na základ ě pr ůzkumu v území, kdy v dosa- vadní ÚPD vymezená plocha pro výrobu a skladování není využívána a lze ji proto považovat za brownfield. Plocha p řestavby je navržena pro možnost kombinovat zde r ůzná využití, jak pro byd- lení, tak pro podnikatelské aktivity, vhodné pro p řestavbu na byty, penzion, služby či jiné podnika- telské aktivity bez negativních vliv ů na okolní obytnou zástavbu. Jedná se o p řestavbu n ěkdejší sýpky nevysoké stavební a historické hodnoty. Dopravní i technická obsluha plochy je zajišt ěna, jedná se o zintenzivn ění využití zastav ěného území. Vlivy realizace této plochy jsou zanedbatelné, teoreticky se mohou v závislosti na zp ůsobu konkrétního využití projevit na hlukové zát ěži z dopravy, u ostatních složek jsou zahrnuty do kumulativních vliv ů koncepce.

SM P71, 15798 m2: Vymezena v návaznosti na dosavadní ÚPD, kde byla plocha vymezená pro výrobu a skladování navrhovaná k p řestavb ě na plochu smíšenou pro bydlení a ob čanské vybave- ní. Jedná se o historický areál pivovaru, který již dlouho slouží podniku zem ědělského družstva, je částe čně devastován a není dostate čně využit. P řitom se nachází v samotném centru Rájce a sousedí s areálem zámku a nov ě vybudovaným areálem škol. Plocha p řestavby je navržena pro možnost kombinovat zde r ůzná využití, jak pro bydlení, tak pro podnikatelské aktivity, vhodné pro přestavbu na byty, penzion, služby či jiné podnikatelské aktivity bez negativních vliv ů na okolní obytnou zástavbu. Dopravní i technická obsluha plochy je zajišt ěna, jedná se o zintenzivn ění vyu- žití zastav ěného území. S ohledem na nedostate čný stupe ň poznání není možno konkretizovat míru negativních vliv ů, které se projeví zejména na hlukové a imisní zát ěži a na zvýšení množství odebírané vody a produkci splaškových a technologických vod. Lze p ředpokládat, že dojde ke zlepšení vzhledu objekt ů v ploše, a tedy ke zlepšení krajinného rázu.

DS Z72, 11080 m2 : Nově vymezená plocha pro vedení obchvatu Rájce silnicí II/374. Plocha je vymezena od plánované nové křižovatky po levém břehu Svitavy za fotbalovým hřištěm a areálem historického cukrovaru. Část plochy za hřištěm by měla sloužit jako protipovodňová hráz, od místa, kde se napojuje návrh hráze je vedena přes náhon do prostoru mezi náhonem a řekou, v této části je naopak třeba zajistit pokud možno prostupnost tělesa silnice pro přívalové vody, tedy souhrnně funkčnost protipovodňových opatření. Pochází ze ZÚR JMK, kde je vymezena pod označením DS 26. Plocha vyžaduje zábor 0,51 ha půd II. tř. ochrany. Dopravní plocha může být zdrojem hluku, proto je nutné zajistit její hlukové posouzení (zákonný požadavek, který se dále nepromítá jako

Územní plán Rájec-Jest řebí, okr. Blansko – SEA zá ří 2020 ______požadavek SEA). Pozitivním vlivem je její protipovod ňové p ůsobení a také přísp ěvek k odvedení dopravy z centra města. Potenciáln ě m ůže docházet ke zhoršení imisní a hlukové zát ěže podél nového vedení dopravy a k odtoku srážkových vod znečišt ěných provozními kapalinami z vozidel s následkem zne čišt ění povrchových nebo i podzemních vod. Může se rovn ěž projevit zhoršující přísp ěvek k postupu povod ňových vod vlivem silni čního náspu. Minimalizace t ěchto vliv ů je zákon- ným požadavkem, který bude aplikován v projektové fázi přípravy zám ěru v ploše a není dále spe- cifikován jako požadavek SEA.

DS P74, 3047 m2 : Nov ě vymezená plocha pro vedení obchvatu Rájce silnicí II/374. Plocha je vymezena od plánované nové k řižovatky po levém b řehu Svitavy p řes stávající zástavbu - rodinný dům, který bude demolován, kapli čka v blízkosti se p řenese do sousední plochy ve řejného pro- stranství. Pochází ze ZÚR JMK, kde je vymezena pod ozna čením DS 26. Plocha vyžaduje zábor 0,14 ha půd II. tř. ochrany. Pro vyhodnocení plochy platí shodně to, co pro plochu P72.

TX P81, 1682 m2 : Nov ě vymezena pro výstavbu hráze. Plocha je vymezena v dostate čné ší řce 8 m podél západního okraje pr ům. areálu u řeky Svitavy na ul. Sportovní. Plocha navazuje z obou stran na zvýšené t ěleso obchvatu silnice II. t řídy, které v navazujícím úseku zajistí následnou ne- propustnost v ůč i povod ňovým vodám. Umožní výstavbu hráze, která ochrání podnikatelský areál, fotbalové h řišt ě a zástavbu bytových a rodinných dom ů až k budov ě pošty v ulici Sportovní, v úze- mí, které je ohroženo povod ňovými vodami. Vliv realizace této plochy je pozitivní z hlediska ochrany ve řejného zdraví i majetku, plocha nemá negativní vlivy na ostatní složky životního prost ředí.

TX P82, 3384 m2: Nov ě vymezená plocha pro výstavbu hráze. Plocha je vymezena v dostate čné ší řce 8 m podél pravého b řehu Býkovky v Rájci. V užších místech se p ředpokládá výstavba protipovod ňové zdi, p řičemž tato místa jsou vymezena v dostate čné vzdálenosti od b řehu toku (6 m). Plocha navazuje z jedné strany na t ěleso železni ční dráhy, z druhé strany na silnici, která pokra ču- je již realizovaným protipovod ňovým opat řením v ul. Nová. Umožní výstavbu hráze, která ochrání zástavbu bytových a rodinných dom ů v ulici Ol. Blažka v území, které je ohroženo povod ňovými vodami. Plocha vyžaduje zábor 0,2 ha půd II. ochrany. Vliv realizace této plochy je pozitivní z hlediska ochrany ve řejného zdraví i majetku, plocha nemá negativní vlivy na ostatní složky život- ního prost ředí s výjimkou uvedeného záboru p ůdy.

VL Z85, 40464 m2 : Plocha vymezena v návaznosti na dosavadní ÚPD, kde byla plocha navržena pro výrobu a skladování. Plocha byla oproti n ěkdejšímu návrhu mírn ě zmenšena kv ůli návrhu ve- řejných prostranství pro zajišt ění obsluhy ploch. Částe čně je situována na p ůdách ZPF vysoké třídy - vyžaduje zábor 3,7 ha půd II., III. a V. tř. ochrany. Jedná se o rozší ření výroby v návaznosti na zastav ěné území, plochu železnice a silnici II. třídy. Vzhledem k blízkosti dopravního uzlu je vhodné situovat výrobu s vyšší pot řebou lidských zdroj ů a d ělnických profesí, avšak konkrétní zá- měr nebyl specifikován. Dopravní i technická obsluha plochy je navržena. Realizace plochy m ůže vést ke zvýšení hlukové a imisní zát ěže jak z aktivit v samotné ploše, tak z obslužné dopravy. Plo- cha ale nenavazuje na obytnou zástavbu, vlivy hluku a emisí tedy budou akceptovatelné. Lze rov- něž o čekávat zvýšenou produkci odpadních vod a zvýšený odb ěr energií a pitné vody.

Všechny výše uvedené plochy jsou doporu čeny k realizaci bez podmínek nad rámec výro- kové části ÚP s výjimkou plochy Z68, kde není doporu čeno umíst ění objekt ů bydlení v uvedené ploše.

Územní plán Rájec-Jest řebí, okr. Blansko – SEA zá ří 2020 ______

Pr ůmyslové plochy jižn ě od ul. 9.kv ětna

VL Z83, 30809 m2 : Plocha je vymezena v návaznosti na dosavadní ÚPD, kde byla plocha navrže- na pro výrobu a skladování. Plocha byla oproti n ěkdejšímu návrhu mírn ě zmenšena kv ůli aktivní zón ě záplavového území a situaci na souvislém celku ZPF, kde plocha vyžaduje zábor III. t ř. ochrany v rozsahu 3,08 ha. Jedná se o rozší ření výroby v návaznosti na zastav ěné území, plochu železnice a silnici II. t řídy. Vzhledem k velkému odstupu od ploch pro bydlení je vhodné situovat i výrobu s možnými negativními vlivy, p řesahujícími hranice plochy, avšak konkrétní zám ěr nebyl specifikován. Dopravní i technická obsluha plochy je zajišt ěna, ve řejná infrastruktura se nachází v ploše nebo p ři jejích hranicích. Plocha je vhodn ě umíst ěna v návaznosti na stabilizované plochy stejného zp ůsobu užívání, bez kontaktu s obytnou zástavbou. Potenciálními negativními vlivy realizaci plochy je přísp ěvek k hlukové a imisní zát ěži aktivit v ploše a související dopravy, dále produkce splaškových a technologických odpadních vod. Vlivy na ve řejné zdraví z aktivit v ploše Z83 nenastanou.

VL Z84, 10935 m2: Nov ě vymezená plocha v souvislosti s vymezením ploch pro vybudování hrází, které mají ochránit zástavbu kerami čky proti záplavám. Vzhledem k tomu, že bude t řeba na míst ě některých sou časných staveb vybudovat hráze, je ohrázování navrženo v jednodušším (ne lome- ném) profilu a prostor, který tímto vznikne je navržen k umíst ění rušených budov a za řízení kerami čky, částe čně omezené i možnou p řestavbou silnice II. t řídy v návrhovém koridoru. Vymezeno v bezprost řední návaznosti na zastav ěné území, na souvislém celku ZPF vysoké t řídy ochrany – vyžaduje zábor 1,09 ha pozemk ů II. t řídy ochrany. Dopravní i technická obsluha plochy je zajišt ě- na, jedná se o rozší ření stávajícího areálu. Plocha je vhodn ě umíst ěna v návaznosti na stabilizo- vané plochy stejného zp ůsobu užívání, bez kontaktu s obytnou zástavbou. Potenciálními negativ- ními vlivy realizaci plochy je přísp ěvek k hlukové a imisní zát ěži aktivit v ploše a související dopravy, dále produkce splaškových a technologických odpadních vod. Vlivy na ve řejné zdraví z aktivit v ploše Z84 nenastanou. Pozitivním vlivem plochy na ve řejné zdraví a hmotný majetek je možnost umíst ění protipovod ňových opat ření.

Uvedené plochy jsou doporu čeny k realizaci bez podmínek nad rámec výrokové části ÚP.

Územní plán Rájec-Jest řebí, okr. Blansko – SEA zá ří 2020 ______

Sí ť ú čelových komunikací PP Z48, 23990 m2

Nov ě vymezena v souvislosti s Aktualizací plánu spole čných za řízení v k. ú. Jest řebí. Je ur čeno pro umíst ění celé sít ě ú čelových komunikací v jižní části k. ú. Jest řebí, která zlepší prostupnost krajiny. Vlivy této plochy p řes její pom ěrnou rozsáhlost jsou zanedbatelné a jsou zahrnuté do ku- mulativních vliv ů koncepce jako celku.

Plocha je doporu čena k realizaci bez podmínek nad rámec výrokové části ÚP.

Územní plán Rájec-Jest řebí, okr. Blansko – SEA zá ří 2020 ______

PP Z46, 8223 m2 PP Z50, 5252 m2

Plochy jsou ur čeny ke zvýšení prostupnosti území v jeho severní části. Plochy jsou bez význam- ných negativních vliv ů

Plochy je doporu čeny k realizaci bez podmínek nad rámec výrokové části ÚP.

PZ Z62, 27631 m2 : Nov ě vymezená plocha v souvislosti s vymeze- ním ploch pro vybudování silni čního obchvatu, které odd ělí část sou časn ě obd ělávaného pole od ostatních souvisle obhospoda řených zem ě- dělských ploch. Vzhledem k tomu, že se jedná o zbytkovou plochu v prostoru mezi silnicí a řekou, je navrženo využití, které využívá zna č- nou úrodnost nivních p ůd a stávající kvalitní zele ň podél řeky. Je navržena plocha pro umís- tění ve řejné zelen ě parku, který zatraktivní říční břeh a nabídne místo pro krátkodobou rekreaci obyvatel v blízkosti centra Rájce. K propojení s prot ějším b řehem bude využit most z ul. Ko- menského, na druhém konci plochy by m ěla být vybudována lávka pro p ěší a cyklisty v prostoru za hasičskou zbrojnicí. Plocha má jen pozitivní vliv na kvalitu ovzduší, sorp ční kapacitu území, podporu biodiverzity, na hlukovou situaci v území a na ve řejné zdra- ví. Plocha je doporu čena k realizaci bez pod- mínek nad rámec výrokové části ÚP.

Územní plán Rájec-Jest řebí, okr. Blansko – SEA zá ří 2020 ______

Silni ční plochy

DS Z73, 39798 m2 : Nov ě vymezená plocha pro vede- ní obchvatu Rájce silnicí II/374. Plocha je vymezena od p řemost ění Svitavy po pravém b řehu řeky až na severní okraj Rájce, kde p řechází p řes Svitavu t ěsn ě nad jejím soutokem s Hlavni čkou a p řemost ěním se dostává op ět na levý b řeh Svitavy, kde se napojuje na stávající t ěleso silnice II. t řídy. Část plochy na levém břehu řeky by m ěla sloužit jako protipovod ňová hráz, mezi mosty na celém pravém b řehu řeky by m ělo být těleso silnice naopak propustné pro záplavové vody. Pochází ze ZÚR JMK, kde je vymezena pod ozna če- ním DS 26. Plocha vyžaduje zábor půdy I. a II. tř. ochrany v rozsahu 3,7 ha. Je potenciálním nositelem hlukové a imisní zát ěže, které p řenáší mimo zástavbu obce do nové stavby. Snížení hlukové a imisní zát ěže v centru města je pozitivním vlivem zám ěru. Technické řešení nové komunikace bude minimalizovat odtok a retenci nebo však deš ťových vod a zajistí pr ůchodnost území pro faunu. Vzhledem k tomu, že plocha je vedena po- dél vodote če a dále navazující zástavby, lze o čekávat migraci fauny podél toku a opat ření pro migraci budou u silnice jen omezená. Rovn ěž fragmentace území je v tomto případ ě zanedbatelná.

Plocha je doporu čena k realizaci bez podmínek nad rámec výrokové části ÚP.

Územní plán Rájec-Jest řebí, okr. Blansko – SEA zá ří 2020 ______

ÚP navrhuje koridor dopravní infra struktury CNZ1 v šířce 150 m mimo zastavěné území a zastavitelné plochy, a v šířce 30 m v zastavěném území pro vedení přeložky silnice II/374 v úseku Rájec-Jestřebí - Spešov. Koridor je veden v ose stávající silnice, jedná se o úpravu stávající silnice, její rozšíření, mírný po- sun či přestavbu. Pochází ze ZÚR JMK, kde je vymezen pod označením DS 28. Negativní vlivy realizace tohoto koridoru jsou zanedbatelné – v návaznosti na koridor se nenachází obytná zástavba, navíc se jedná o stávající stopu komunikace bez vyčíslených záborů půdy. Souběžně s touto komunikací je vedena cyklostezka DX Z76, bez významných negativních vlivů kromě záboru 0,43 ha pozemků v II. třídě ochrany. Dále je v území vedena trasa pro cyklostezku DX Z77 (bez významných negativních vlivů), podél silnice III/37436 od vjezdu do areálu ze- mědělské výroby sm ěrem na Ráje čko. Je vymezeno v dostate čné ší ři, umož ňující vedení

cyklostezky v p řilehlém pásu anebo za zábra- nou, alejí apod. Plochy jsou doporu čeny k realizaci bez podmínek nad rámec výrokové části ÚP.

Územní plán Rájec-Jest řebí, okr. Blansko – SEA zá ří 2020 ______

ÚP navrhuje koridor dopravní infrastruktury CNZ2 v šířce cca 150 m s plochou 1,1 ha v I. a II. třídě ochrany, mimo zastavěné území a za- stavitelné plochy, a v šířce 30 m v zastavěném území, pro vedení přeložky silnice II/374 v úseku Rájec-Jestřebí – Doubravice nad Svita- vou. Koridor navazuje na zastavitelnou plochu návrhu obchvatu Rájce a je veden v mírném oblouku k hranici s Doubravicí nad Svitavou. Přeložka v tomto úseku musí maximálně zo- hlednit vymezený ÚSES a návrh přírodní plochy a zejména zajistit ohrázování této plochy. Po- chází ze ZÚR JMK, kde je vymezen pod označe- ním DS 26. Negativní vlivy realizace tohoto koridoru na obyvatelstvo jsou zanedbatelné – v návaznosti na koridor se nenachází obytná zástavba. Plocha přispěje k fragmentaci území a bude nutné zajistit realizaci migračních objektů, může rovněž hrozit zvýšené riziko kolize se zvě- ří.

Plocha je doporu čena k realizaci bez pod- mínek nad rámec výrokové části ÚP.

Protipovod ňové hráze

V řešeném území jsou vymezena protipovod ňová opat ření v rámci ploch

VK1 – protipovod ňová hráz (v rámci plochy Z78 /TX), VK2 – protipovod ňová hráz (v rámci plochy Z79 /TX), VK3 – protipovod ňová hráz (v rámci plochy Z80 /TX), VK4 – protipovod ňová hráz (v rámci plochy P81 /TX), VK5 – protipovod ňová hráz (v rámci plochy P82 /TX).

Zabezpe čení území p řed povodn ěmi a jinými přírodními katastrofami je ve řejným zájmem, který převažuje nad zájmem ochrany ZPF, navíc se jedná o změny v území, které do budoucna zvyšují kvalitu i okolních p ůd, a zárove ň ve v ětšin ě p řípad ů nadále umož ňují zem ědělské využití území a nenarušují plochy ZPF. Celkový zábor ploch Z78-Z80 činí 1,12 ha pozemk ů II. t řídy ochrany. Další vlivy protipovod ňových hrází jsou jen pozitivní, a to na veřejné zdraví (ochrana zdraví a život ů), půdu (snížení rizika vodní eroze) a ochrana majetku.

Plochy jsou doporu čeny k realizaci bez podmínek nad rámec výrokové části ÚP.

Plochy lesní Le K118, Le K119

Nov ě vymezené plochy pro posílení reten čních schopností území v ochranném pásmu vodního zdroje. Jsou ur čeny k zalesn ění a stabilizaci údolnice a stabilizaci svahu nad vodním zdrojem. Plochy vyžadují zábor p ůdy celkem 0,82 ha IV. a V. t ř. ochrany. Plochy jsou doporu čeny k realizaci bez podmínek nad rámec výrokové části ÚP.

Územní plán Rájec-Jest řebí, okr. Blansko – SEA zá ří 2020 ______

Plochy zde výslovn ě neuvedené

Plochy v tomto hodnocení výslovn ě neuvedené nemají samy o sob ě významný negativní vliv na žádnou ze složek životního prostředí. Jedná se zejména o menší plochy ve řejných prostranství ur čené pro dopravní napojení návrhových ploch, ve řejná prostranství s převahou zelen ě a s převahou zpevn ěných ploch, koridory pro splaškovou kanalizaci vedenou pod zemí, ply- novody a další inženýrské sít ě.

Dále na tomto míst ě nejsou jednotliv ě hodnoceny plochy přírodní, plochy pro zele ň přírodního charakteru, pro ochrannou a izola ční zele ň, pro plochy zem ědělské – louky a pastviny, pro zahrady a sady . Jedná se o plochy, které generují jen pozitivní vlivy na složky životního prost ředí a na ve řejné zdraví. Jedná se o plochy zvyšující sorp ční kapacitu území, pozitivn ě ovliv ňující kra- jinný ráz, podn ěcující biodiverzitu území, zachycující prach, zlepšující prostupnost území a tlumící ší ření hluku. Všechny tyto plochy jsou doporu čeny k realizaci bez podmínek nad rámec výrokové části ÚP.

Územní rezervy Pro dlouhodobé hájení n ěkterých ploch vymezuje návrh územního plánu územní rezervy. Touto formou jsou hájeny plochy a koridory obsažené v Zásadách územního rozvoje Jihomoravského kraje v platném zn ění.

Vzhledem k tomu, že ú čelem vymezení územních rezerv je pouze zamezit takovému užívání krajiny, které by bránilo realizaci ploch, pro n ěž je územní rezerva zřizována, a že není známo, zda, kdy a v jakém rozsahu budou územní rezervy p řevád ěny do návrhových ploch, nejsou územní rezervy podle metodiky posuzovány. Zpracovatelka SEA tedy na tomto míst ě pouze konstatuje, že výhledová realizace ploch s relevantním způsobem využití je v míst ě navrhovaných územních rezerv možná, aniž by p řinášela nep řim ěř ené negativní vlivy na kteroukoliv ze složek životního prost ředí s výjimkou ZPF.

Kumulativní vlivy realizace koncepce

Kumulativní vlivy se u předloženého ÚP projeví prakticky v t ěch hodnocených složkách, u kterých byly p ři hodnocení jednotlivých ploch zjišt ěny negativní vlivy.

Jedná se zejména o kumulativní vliv postupné zástavby území na úbytek zem ědělské p ůdy a na postupné zvýšení intenzity dopravy v území s doprovodným zvýšením hlukové a imisní zát ěže. Sou časn ě dojde k posílení vlivu na krajinný ráz, protože realizace ÚP povede k zahušt ění zástav- by.

Vzhledem k velikosti a struktu ře sídla a vým ěř e navrhovaných ploch se nep ředpokládá, že by i s přihlédnutím ke kumulativním ú čink ům realizace ÚP nastaly okolnosti, které by bránily realizaci předložené koncepce.

Synergické vlivy realizace koncepce

Synergické vlivy jsou vlivy, jejichž sou časným p ůsobením vzniká ne čekan ě velká reakce neodpo- vídající prostému sou čtu daných vliv ů.

U p ředloženého ÚP může dojít k takovému synergickému p ůsobení zejména u postupného mírné- ho zhoršení kvality ovzduší a hladiny hluku, k němuž bude postupně docházet vlivem zvýšení po- čtu staveb, a tedy i intenzity pr ůjezd ů vozidel zam ěstnanc ů či trvale bydlících obyvatel v řešeném 67

Územní plán Rájec-Jest řebí, okr. Blansko – SEA zá ří 2020 ______

území.

Výsledkem tohoto synergického p ůsobení m ůže následn ě být vyšší narušení pobytové pohody obyvatel, než p řísluší prostému p ůsobení jednotlivých vliv ů, které samy o sob ě budou s nejv ětší pravd ěpodobností podlimitní a nerozší ří území ani nezvýší po čet obyvatel, na n ěmž jsou p řekra čo- vány hlukové a imisní limity. U zám ěrů, které mohou být potenciálními nosi či hlukové a imisní zá- těže, je v podmínkách realizace ploch vyžadováno doložení rozptylové a hlukové studie jako pod- mínka následného správního řízení.

Přestože tyto synergické vlivy nelze zcela vylou čit, je zpracovatelka SEA názoru, že u p ředložené- ho ÚP se tyto vlivy sledovatelným zp ůsobem neprojeví a nebudou mít významný negativní vliv na veřejné zdraví.

Kumulativní a synergické vlivy ploch obsažených v navrhovaném ÚP jsou prezentované v následujícím shrnutí vliv ů na jednotlivé složky životního prost ředí.

6.2 Vlivy na p ůdu

Jak vyplývá z od ůvodn ění návrhu ÚP i p ředchozího hodnocení jednotlivých ploch, k pom ěrn ě vý- znamným negativním vliv ům navrhované koncepce pat ří zábor ZPF. Podrobné vyhodnocení vliv ů na ZPF je uvedeno v od ůvodn ění návrhu. Celkov ě navrhovaná varianta vyžaduje zábor 39,85 ha zem ědělské p ůdy, z toho 3,35 ha p ředstavují p ůdy I. t řídy ochrany, 19,06 ha pozemky II. t řídy ochrany, 7,14 ha pozemky III. t řídy ochrany, 5,14 ha pozemky IV. t řídy ochrany a 5,16 ha pozemky V. t řídy ochrany. Částe čně jsou zabírány i plochy meliorované. V případ ě realizace plochy, která by se mohla dostat do kolize s meliora čním systémem, je p řed zahájením realizace nutné prov ěř it funk čnost za řízení, aby p ři jeho narušení nedošlo k podmá čení širšího okolí, případn ě zajistit ná- hradní napojení. Převážná část zábor ů pro upravované nebo m ěněné plochy již byla schválena v platném ÚP. Nové rozvojové plochy jsou řešeny v návaznosti na stabilizované plochy. P ři navrhovaném uspo řádání ploch nebude docházet k významné fragmentaci území nebo ke zhoršení p řístupu ke zbytkovým plochám ZPF a k narušení investic do p ůdy. Krom ě vlastního úbytku zem ědělské p ůdy je sekundárním vlivem záboru ZPF také částe čné zpev- nění ploch a s tím související zrychlení odtoku deš ťových vod, riziko bleskových povodní, skrytí biotopu epigeického hmyzu i n ěkterých vyšších živo čich ů a snížení sorp ční kapacity území. Zmen- šuje se také pobytová pohoda, protože dochází k rychlému oh řevu zastav ěných ploch v letním období a snižuje se vzdušná vlhkost. Naopak realizace ploch, které je ur čeny pro rozší ření ve řejné zelen ě, napom ůže snížení rizika v ě- trné eroze ve srovnání s intenzivním využíváním orné p ůdy. Vlivy na p ůdu jsou považovány za nevratné, trvalé, st ředn ě významné.

Zábor PUPFL

Navrhované plochy až na výjimky nevyžadují zábor PUPFL. Návrhem územního plánu nejsou dot čeny pozemky k pln ění funkcí lesa. Jediné zám ěry, vymezené na lesních plochách, jsou plochy pro vedení účelových komunikací (Z48/PP – dot čení nedosahuje ani 0,01 ha) a plochy pro vymezený ÚSES (K123/NP). Některé zastavitelné plochy jsou vymezeny ve vzdálenosti menší než 50 m od okraje lesa, jedná se o tyto plochy: Z7/BI, Z8/BI, Z15/BI, Z16/BI, Z17/BI, Z20/BV, Z21/BV, Z39/PP, Z41/PP, Z39/PP, Z41/PP, Z46/PP, Z48/PP, Z52/PP, Z53/PP, Z54/PP, Z78/TX. V zastavitelných plochách, kde podmínky využití umož ňují umís ťování staveb s pobytovými míst- nostmi, jsou stanoveny podmínky využití – stavby s pobytovými místnosti neumís ťovat do vzdále- nosti menší než 20 m od okraje lesních pozemk ů, u plochy Z20/BV je podmínka stanovena na 10 m, jinak by byla zastavitelná plocha nevyužitelná. Zábor p ůdy podle jednotlivých druh ů ploch je uveden v následující tabulce: 68

Územní plán Rájec-Jest řebí, okr. Blansko – SEA zá ří 2020 ______

Souhrn Výměra záboru podle tříd ochrany [ha] Způsob využití ploch výměry záboru [ha] I. II. III. IV. V.

plochy bydlení 10,72 0,46 2,27 1,57 3,39 3,03

plochy smíšené obytné 0,24 0,00 0,24 0,00 0,00 0,00

plochy rekreace 0,81 0,01 0,12 0,14 0,54 0,00

plochy občanského vybavení 1,46 1,46 0,00 0,00 0,00 0,00

plochy veřejných prostranství 7,89 0,49 4,24 0,69 0,84 1,63

plochy dopravní infrastruktury 6,02 0,93 5,10 0,00 0,00 0,00

plochy technické infrastruktury 1,31 0,00 1,31 0,00 0,00 0,00

plochy výroby a skladování 10,58 0,00 5,79 4,74 0,00 0,05

plochy lesní 0,82 0,00 0,00 0,00 0,38 0,44

navržené plochy územním plánem 39,85 3,35 19,06 7,14 5,14 5,16

6.3 Vlivy na ovzduší a klima Celkový dopad realizace koncepce bude z hlediska ovlivn ění ovzduší mírn ě negativní. Návrh ÚP obsahuje i plochy pro pr ůmysl, drobnou výrobu a komer ční využití, které mohou p řinést lokální zhoršení kvality ovzduší jak z nápln ě t ěchto ploch, tak ze související obslužné dopravy. Krom ě t ěchto ploch je nutno p ředpokládat mírn ě negativní vliv i z ploch pro bydlení (z vytáp ění a obslužné osobní dopravy). P řesto se podle dosavadních znalostí území a vývoje podnikání ne- předpokládá, že by p ředložený návrh ÚP vedl ke sledovatelnému zhoršení kvality ovzduší. Mírn ě pozitivní vliv na kvalitu ovzduší budou mít plochy pro ve řejnou zele ň, soukromou a ochrannou zele ň, a také plochy a koridory ur čené pro p řeložku zatížených silnic z centra města.

Klima v území nebude realizací ÚP ovlivněno.

6.4 Vlivy na dopravní zát ěž území

Jak již bylo vše uvedeno, může i sekundární dopad zvýšených nárok ů na obslužnost nových ploch pro bydlení, výrobu a skladování a ploch ve řejných prostranství znamenat mírné zvýšení intenzity dopravy v území, která bude v území p ůsobit obt ěžujícím vjemem a p řispívat k hlukové a imisní zát ěži. P řes zna čný p ředpokládaný nár ůst zastavitelných ploch se nep ředpokládá, že by tyto vlivy byly natolik významné, že by vedly k neprovedení koncepce. Pozitivn ě se projeví realizace ploch pro obchvatové komunikace.

6.5 Vlivy na hlukovou zát ěž Návrh ÚP přináší při p ředpokladu uplatn ění všech rozvojových ploch potenciální mírné navýšení hlukové zát ěže v území pocházející zejména z kumulace p ředpokládaného zvýšení intenzity ob- služné dopravy jak u ploch pr ůmyslu, tak u ploch bydlení. 69

Územní plán Rájec-Jest řebí, okr. Blansko – SEA zá ří 2020 ______

U ploch pro pr ůmysl lze očekávat zvýšení hlukové zát ěže i ze stacionárních zdroj ů. Platí zde tedy stejné záv ěry, jako u vliv ů na ovzduší, kumulativní p ůsobení navrhovaných zastavitelných ploch navzájem i kumulativní p ůsobení s plochami stabilizovanými se z hlediska hlukové zát ěže projeví mírn ě negativn ě.

6.6 Vliv produkce odpadních vod

Návrh ÚP nebude mít významný negativní vliv na kvalitu povrchových vod v území, naopak odka- nalizování části ploch dosud nenapojených na ČOV se projeví pozitivn ě. U zastavitelných ploch pro bydlení i ploch pro pr ůmysl se sice o čekává zvýšení produkce odpadních vod, ale negativní vliv tohoto navýšení se na kvalit ě povrchových nebo podzemních vod významn ě neprojeví.

Zvýšení rizika havárií

V území jsou navrhovány i plochy pro pr ůmysl, které by mohly mít významný vliv na zvýšení rizika havárií proti sou časnému stavu. Toto riziko lze minimalizovat vhodným technickým řešením staveb v plochách.

6.7 Vliv na zm ěnu odtokových pom ěrů

ÚP navrhuje zna čný přír ůstek zastavitelných ploch, u kterých lze p ředpokládat jejich částe čně zastav ění, a tedy zm ěnu zp ůsobu jejich odvodn ění. Při řešení odvád ění deš ťových vod je nutno vy- cházet ze sou časn ě platných právních p ředpis ů, nyní z vyhlášky č. 501/2006 Sb., ve zn ění pozd ěj- ších p ředpis ů, dle které je zneškod ňování srážkových vod ze zastav ěného území nutno řešit v následujícím p řednostním po řadí: • přednostn ě jejich vsakováním • není-li možné vsakování, jejich zadržování a regulované odvád ění oddílnou kanalizací do vod povrchových • není-li možné odd ělené odvád ění, pak jejich regulované vypoušt ění do jednotné kanalizace Přednostní řešení zasakováním je nutno v území důsledn ě vyžadovat, aby nedocházelo k p řísp ěv- ku t ěchto vod z hlediska vzniku povodní nebo ke zvýšení rozsahu záplav. V případ ě řešené koncepce je navrženo důsledné vyžadování zasakování nebo retence deš ťových vod. Vlivy na odtokové pom ěry se při spln ění podmínky zasakování nebo retence deš ťových vod jeví jako akceptovatelné.

ÚP navrhuje rovn ěž protipovod ňová opat ření – plochy pro hráze, a umož ňuje jejich umíst ění i v plochách pro pr ůmysl. Realizace protipovod ňových opat ření se projeví pozitivn ě z hlediska vlivu na ve řejné zdraví i vlivu na hmotný majetek.

6.8 Vlivy na čerpání podzemních nebo povrchových vod

V předloženém ÚP jsou navrženy zastavitelné plochy, které po zapln ění přinesou zvýšené nároky na odb ěry vody z ve řejného vodovodu. Podle dostupných údaj ů prezentovaných v ÚAP ORP Rá- jec-Jest řebí jsou zdroje vody pot řebné pro pokrytí rozvoje města dostatečné.

6.9 Vliv na krajinu a krajinný ráz

Předkládaný ÚP nemění obecn ě podmínky pro umis ťování staveb v území z hlediska jejich mož- ného dopadu na pohledov ě ovlivnitelné prvky krajiny. Jsou do n ěj zapracovány některé podrobnos- ti týkající se požadavk ů na ochranu krajinného rázu v souladu s prioritami územního plánování.

Územní plán Rájec-Jest řebí, okr. Blansko – SEA zá ří 2020 ______

Při spln ění požadavk ů na vzhled a umíst ění staveb v území a s přihlédnutím k jejich lokalizaci v těsné návaznosti na již zastav ěnou část území jsou vlivy na krajinu a krajinný ráz považovány za akceptovatelné, a to p řes nár ůst zastav ěných ploch v okrajových částech města.

6.10 Vlivy na čerpání neobnovitelných zdroj ů Vlivy realizace ÚP na čerpání neobnovitelných zdroj ů (nap ř. paliv, el. energie, vody aj.) nastanou v rozsahu p řim ěř eném vým ěř e návrhových ploch a nebudou neakceptovatelné velikosti a rozsahu.

6.11 Vlivy na ve řejné zdraví Obsahem ÚP jsou navrhovány i plochy pro pr ůmysl, které by v případ ě realizace mohly p řinášet potenciální negativní vlivy na zdraví obyvatelstva. Tyto plochy jsou navrhovány v návaznosti na stabilizované plochy obdobného nebo stejného zam ěř ení, a subjektivn ě zaznamenatelné vlivy na objekty bydlení se u nich nep ředpokládají. Je z řejmé, že není možné eliminovat postupn ě se mírn ě zvyšující hlukovou a emisní zát ěž v okolí ve řejných komunikací, a to ani tam, kde jsou již dnes překračovány hlukové limity. U jednotlivých potenciáln ě problematických ploch bude nutno před realizací zám ěrů prokázat, že budou spln ěny požadavky na hygienickou ochranu obytné zástavby proti hluku ve smyslu Na řízení vlády č. 272/2011 Sb. Významné pr ůmyslové zám ěry budou podlé- hat posouzení vliv ů na životní prost ředí, kde budou hodnoceny v četn ě dopravy. Obdobn ě podléhají projektové EIA také nové trasy p řeložek zatížených komunikací, které mají odvést dopravu z hlukov ě zatíženého centra m ěsta. Ochrana obyvatelstva p řed p řípadnými nep říznivými ú činky elektromagnetického zá ření z kabelo- vých sítí a hluku z provozu pr ůmyslových podnik ů je dostate čně ošet řena jejich ochrannými pásmy. U žádné z navrhovaných ploch se neo čekává významná produkce emisí škodlivin nebo vypoušt ění odpadních vod s obsahem zne čiš ťujících látek, které by mohly poškozovat ve řejné zdraví. V sou časné dob ě jsou v řešeném území p řekra čovány imisní limity pro benzo(a)pyren, PM10- denní a PM2,5, což je částečně snižována zvýšením podílu ploch pro p řírodní i m ěstskou zele ň a lesy. Nebezpe čím jsou z tohoto pohledu zejména synergické vlivy zne čišt ění v ovzduší a vysoké hluko- vé zát ěže, které spolu s narušením pobytové pohody mohou vést ke zvýšené nervozit ě, poruchám spánku, snížení imunity a jiným obdobným p říznak ům. Tyto vlivy se nebudou projevovat u jednotli- vých navrhovaných ploch, ale teoreticky mohou nastat p ři kumulaci s dosavadním hlukovým a imisním zatížením území podél zatížených dopravních tah ů.

6.12 Vlivy na biologickou rozmanitost, faunu, flóru, ÚSES a zvlášt ě chrán ěná území Negativní vlivy realizace posuzovaného ÚP na zvláště chrán ěná území, faunu a flóru se významn ě negativn ě neprojeví neprojeví, lokáln ě a se ale mohou projevit vlivy realizace jednotlivých ploch na biologickou rozmanitost. Žádná z ploch není navrhována ve zvlášt ě chrán ěném území, v lokalitách Natura 2000 nebo v přírodním parku – tato území se ve správním obvodu m ěsta Rájec-Jest řebí nenacházejí. Nejsou navrhovány plochy, které by m ěly vést ke ztrátám nebo poškození ochraná řsky význam- ných druh ů rostlin nebo živo čich ů. Jen výjime čně jsou navrhovány plochy, které by byly v kolizi s ÚSES nebo významnými krajinnými prvky. Z hlediska fauny, flóry a ekosystém ů je návrh ÚP ak- ceptovatelný a bez významných negativních vliv ů.

6.13 Vlivy na hmotné statky, kulturní d ědictví v četn ě d ědictví architektonického a archeolo- gického Negativní vlivy realizace ÚP na hmotné statky a kulturní d ědictví nebo archeologické a architekto- nické památky se nep ředpokládají, naopak, je pln ě respektována ochran významných nemovitých a kulturních památek a krajinného rázu. Pozitivním vlivem ÚP na hmotné statky je návrh ploch pro protipovod ňové hráze.

Územní plán Rájec-Jest řebí, okr. Blansko – SEA zá ří 2020 ______

6.14 Záv ěr Vzhledem k sou časnému stavu znalostí aktivit, jejichž umíst ění je možno v území o čekávat, je uvedený vý čet možných dopad ů na životní prost ředí a ve řejné zdraví kone čný a nepředpokládají se zde významn ější odchylky od uvedených p ředpoklad ů. Umis ťování konkrétního typu zám ěru do krajiny bude podléhat samostatnému posouzení jejich vliv ů v rámci projektové p řípravy.

V pr ůběhu hodnocení nebyly shledány takové významné negativní vlivy, které by realizaci návrhu3ÚP jako celku bránily nebo ji výrazn ě omezovaly. Vzhledem k tomu, že zpracovatelé ÚP v pr ůběhu jeho zhotovení konzultovali jeho obsah se zpracovatelkou vyhodnocení SEA, není t řeba navrhovat individuální podmínky realizace jednotlivých ploch s výjimkou plochy SM Z68, v níž není doporu čeno z důvodu vysoké hlukové zát ěže umis ťovat objekty bydlení.

Vliv návrhu ÚP jako celkové koncepce je i p ři zahrnutí kumulativních vliv ů dosavadních aktivit v území akceptovatelný.

7. POROVNÁNÍ ZJIŠT ĚNÝCH NEBO P ŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIV Ů PODLE JEDNOTLIVÝCH VARIANT ŘEŠENÍ A JEJICH ZHODNOCENÍ. SROZUMITELNÝ POPIS POUŽITÝCH METOD VYHODNOCENÍ VČETN Ě JEJICH OMEZENÍ.

ÚP je p ředkládán v jedné variant ě, jejíž vlivy byly hodnoceny v kapitole 6.

V daném stupni p řípravy a poznání možného ovlivn ění území a částe čné obecnosti územního plá- nu bylo p ři hodnocení návrhu koncepce a jednotlivých ploch použito slovního hodnocení bez zvláštních postup ů a metod. Využito bylo zejména vlastních pochůzek po terénu a archivních dat jak z vlastní činnosti zpracovatelky, tak z dostupných rešerší.

8. POPIS NAVRHOVANÝCH OPAT ŘENÍ PRO P ŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZJIŠT ĚNÝCH NEBO P ŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁVAŽNÝCH ZÁPORNÝCH VLIV Ů NA ŽIVOTNÍ PROST ŘEDÍ.

Pro p ředcházení, snížení nebo kompenzaci vliv ů zjišt ěných závažných záporných vliv ů na životní prost ředí je koncepcí navrženo:

8.1 Vlivy na p ůdu – Nejsou navrhována opat ření nad rámec výrokové části návrhu ÚP.

8.2 Dopravní zát ěž v území – Nejsou navrhována opat ření nad rámec výrokové části návrhu ÚP.

8.3. Hluková a imisní zát ěž – V případ ě realizace ploch pro dopravu, ploch pro pr ůmysl a plochy pro sport v kontaktu s plochami pro bydlení zajistit nejpozd ěji ve stavebním řízení prov ěř ení pln ění hlukových limit ů a zajišt ění pot řebné protihlukové ochrany. Jedná se o zákon- ný požadavek, který není dále prezentován jako podmínka SEA.

8.4. Zvýšení produkce odpad ů a odpadních vod, zvýšení rizika havárií – Nejsou navrhována opat ření nad rámec výrokové části návrhu ÚP.

Územní plán Rájec-Jest řebí, okr. Blansko – SEA zá ří 2020 ______

8.5 Zm ěny odtokových pom ěrů a ochrana vod – Nejsou navrhována opat ření nad rámec výrokové části návrhu ÚP.

8.6. Vlivy na čerpání podzemních a povrchových vod – Nejsou navrhována opat ření nad rámec výrokové části návrhu ÚP.

8.7 Vliv na flóru, faunu, ÚSES a krajinný ráz v četn ě vliv ů na zvlášt ě chrán ěná území – Nejsou navrhována opat ření nad rámec výrokové části návrhu ÚP.

8.8 Vlivy na ve řejné zdraví – Nejsou navrhována opat ření nad rámec výrokové části návrhu ÚP.

8.9 Vlivy na čerpání neobnovitelných zdrojů – Nejsou navrhována opat ření nad rámec výrokové části návrhu ÚP.

9. ZHODNOCENÍ ZP ŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ VNITROSTÁTNÍCH CÍL Ů OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROST ŘEDÍ DO ÚZEMN Ě PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ P ŘI VÝB ĚRU VARIANT ŘEŠENÍ.

Při zpracování návrhu ÚP byly zvažovány relevantní stanovené cíle p řijaté na vnitrostátní úrovni. Cíle a priority v dostupných krajských koncepcích a další dokumentaci byly zhodnoceny a promítly se do konečného řešení p ředkládané koncepce. Tyto cíle byly zohledn ěny zejména v řešení od ůvodn ění nárok ů na zábor ZPF a omezení situování ploch do pozemk ů s vysokou bonitou a mimo PUPFL, na ochranu ploch před hlukem z dopravy a z ploch výroby, na minimalizaci negativních vliv ů na sorp ční kapacitu ploch, ochranu krajinného rázu a zajišt ění pot řebné vým ěry rozvojových ploch.

Vyhodnocení souladu s cíli a prioritami uvedenými v republikových a krajských koncepcích a zp ů- sob zapracování vnitrostátních cíl ů ochrany životního prost ředí do ÚP byly uvedeny v kapitole 2.

10. NÁVRH UKAZATEL Ů PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU ÚZEMN Ě PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROST ŘEDÍ.

Zpracovatelka SEA navrhuje pokra čovat v monitorování ukazatel ů stanovených v platném ÚP:

Oblast Krajina - využití území: indikátor - zastav ěná plocha, jednotka - % podílu zastav ěné a nezastav ěné plochy Krajina – zele ň: indikátor – realizovaná zele ň, jednotka - m2 Vodní hospodá řství a jakost vod: indikátor – podíl obyvatel p řipojených na kanalizaci a ČOV, jednotka - % p řipojených objek- tů/obyvatel

Územní plán Rájec-Jest řebí, okr. Blansko – SEA zá ří 2020 ______

Biodiverzita: indikátor – realizované skladebné části ÚSES, jednotka – ha nových realizovaných biocenter a biokoridor ů Půda a horninové prost ředí: indikátor - zábory p ůdy ZPF, jednotka %/m 2 nových zábor ů p ůdy Ovzduší a klima: indikátor - míra zne čišt ění ovzduší (nap ř. PM10, PM2,5, benzo(a)pyren). Poznámka: monitorovací měř ení mohou být navržena mimo jiné i na základ ě stížností a požadavků obyvatel (nap ř. p ři nadm ěrném hluku z provozu areál ů výroby a podnikání, z nadm ěrné dopravy, p ři neukázn ěnosti rekreant ů apod.).

11. ZÁV ĚR A NÁVRH POŽADAVK Ů NA ROZHODOVÁNÍ VE VYMEZENÝCH PLOCHÁCH A KORIDORECH Z HLEDISKA MINIMALIZACE VLIV Ů NA ŽIVOTNÍ PROST ŘEDÍ

Zpracovatelka SEA konstatuje, že není nutno požadovat podmínky realizace jednotlivých ploch nad rámec výrokové části ÚP, a to i s ohledem na to, že u jednotlivých hodnocených ploch nebyl shledán významný negativní vliv na některou ze složek životního prost ředí. Za p ředpokladu realizace dle navržených podmínek využití pro jednotlivé druhy ploch a při respek- tování obecn ě platných požadavk ů na výstavbu lze o čekávat zachování sou časného stavu životní- ho prost ředí, nebo i jeho zlepšení po realizaci plocha koridor ů pro p řeložky zatížených silni čních tah ů.

Požadavek z hlediska minimalizace vliv ů na ve řejné zdraví je stanoven pouze pro plochu Z68: neumis ťovat v ploše objekty bydlení.

Zpracovatelka SEA návrh ÚP Rájec-Jest řebí doporu čuje k realizaci.

Územní plán Rájec-Jest řebí, okr. Blansko – SEA zá ří 2020 ______

12. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJ Ů.

Podstatou p ředkládaného návrhu Územního plánu Rájec-Jest řebí je pot řeba navrhnout novou územn ě plánovací dokumentaci, která spl ňovala požadavky platného zákona o územním plánová- ní a stavebním řádu. Dosavadní územní plán s řadou zm ěn již neposkytoval dostate čný podklad pro rozvoj území a ochranu p řírodních, historických, kulturních a architektonických hodnot.

V rámci nového ÚP jsou řešeny zejména plochy p řevzaté ze dosud platného územního plánu, dopln ěné o plochy nové, Pro všechny druhy ploch je navržen zp ůsob využití. Územní plán rovn ěž akceptuje a upřes ňuje plochy a koridory převzaté z vyšší územn ě plánovací dokumentace, p řede- vším Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje. ÚP Rájec-Jest řebí respektuje obecné priority územního plánování a požadavky na řešení uvedené ve vyšší územn ě plánovací dokumentaci (Zásadách územního rozvoje Jihomoravského kraje, Poli- tice územního rozvoje ČR – vše v platném zn ění) a zohled ňuje cíle životního prost ředí obsažené v celorepublikových nebo krajských koncepcích. Jeho p ředm ětem je zna čný po čet ploch zastavitelných (p ředevším plochy pro bydlení, ale i plochy pro pr ůmyslové využití, i ploch nezastavitelných ur čených pro podporu zeln ě. Navrhovány jsou rovn ěž plochy pro protipovod ňové hráze a plochy pro p řeložky silnic II. třídy ochrany.

Žádná z navrhovaných ploch ani koncepce jako celek nemají významný vliv na n ěkterou ze složek životního prost ředí. Nejvíce se realizace zm ěny ÚP projeví na záborech p ůdy, které p řesahují 39 ha, z toho představují více než 22 ha p ůdy I. a II. třídy ochrany. Napln ění navrhovaných ploch povede ke zvýšení obslužné dopravy v území, což znamená, že se mírn ě zvýší také hluková a imisní zát ěž podél komunikací. Zastav ění nebo zpevn ění velké vým ěry ploch m ůže negativn ě ovlivnit odtokové pom ěry v území a snížit jeho sorp ční kapacitu, proto jsou navrženy úpravy podmínek využití sm ěř ující k vyžadování vsaku deš ťových vod. Vzhledem k tomu, že u žádné z ploch nebyly shledány významné negativní vlivy, nebyly ani vymezeny další podmín- ky pro jejich realizaci nad rámec výrokové části ÚP. Jedinou výjimkou je plocha SM Z68 pro smí- šené bydlení, v níž se z důvodu vysoké zát ěže hlukem z dopravy a p řesahu ochranných pásem technického charakteru nedoporu čuje umis ťovat objekty bydlení. Z hlediska vliv ů na životní prost ředí má realizace ÚP nejv ětší negativní vliv na p ůdu z důvodu zá- boru vysokého podílu p ůdy nejvyšší bonity. Vlivy na ostatní složky životního prost ředí jsou zane- dbatelné až nulové. Předložený návrh ÚP je z hlediska dopad ů na životní prost ředí při spln ění navržených podmínek akceptovatelný.

Celkov ě zpracovatelka SEA konstatuje, že ÚP Rájec-Jest řebí v předložené podob ě spl ňuje nároky kladené právními p ředpisy na pot řebnou úrove ň ochrany p řírodních a historických hodnot i ve řejného zdraví při zajišt ění podmínek pro další rozvoj bydlení a výroby a doporu čuje její realizaci.

Datum zpracování vyhodnocení vliv ů na životní prost ředí: 29.9.2020

Územní plán Rájec-Jest řebí, okr. Blansko – SEA zá ří 2020 ______

Zpracovatelka vyhodnocení:

Ing. Pavla Žídková, Polní 293, 747 62 Mokré Lazce, tel. 777 807 191, e-mail: [email protected] Osv ědčení č.j. 094/435/OPVŽP/95, prodlouženo rozhodnutím č.j. 33369/ENV/16.

Podpis zpracovatele vyhodnocení: ……………………………………………..

Seznam nejd ůležit ějších zkratek používaných v textu

EVL evropsky významná lokalita ORP obec s rozší řenou p ůsobností OZKO obec se zhoršenou kvalitou ovzduší PRVKÚK Plán rozvoje vodovod ů a kanalizací na území kraje PM 10 tuhé zne čiš ťující látky frakce pod 10 µm ÚP územní plán ÚSES územní systém ekologické stability VKP významný krajinný prvek