Hardbass As a Masculine Ritual: Introduction to Problems

DY Ě REVIEW

HARDBASS JAKO MASKULINNÍ RITUÁL: UVEDENÍ DO PROBLEMATIKY SOCIÁLNÍ V

Ě Hardbass as a masculine ritual: introduction to problems

Josef Smolík1, Alena Kajanová2

1Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií, katedra politologie, oddělení bezpečnostních ZDRAVOTN a strategických studií 2Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, katedra sociální práce

Summary The contribution presented here is aimed at a relatively new phenomenon in the environment of youth subcultures and styles of life – hardbass. It is to state that hardbass – at least partially – is practicized by streams of youth subcultures, which are associated with neonacism or sympathizing with extreme right ideas. Hardbass is thus a further element taken over by the extreme right from the extreme left environment. Visually, this is a dance with electronic music and prevalently Russian texts (by way of analogy to taking over hardbass as a style into Czech Republic from eastern countries) in public areas, such as squares, parks, streets and also shopping centres or restaurants. In the expression of dancers or interprets, there is not only the ideological element, but also elements related to the masculinity and in general to the perception of the body. The target of the article is to describe a new phenomenon on the one hand with the help of theoretical concepts related to general theories of youth subcultures and furthermore based on our own analysis of video records of performances of fans of the hardbass from particular Czech regions. The article describes the post-subcultural attitude in social sciences, delimits hardbass particularly as a specific manifestation of extreme right skinheads and football hooligans (but it shows that the hardbass or some of its components can present a quite different entity) and defines main elements of the hardbass (masculinity, perception of the body, ideology, etc.). It also presents a discussion of the field of medial presentation of this dance manifestation with taking into account mass media as well as the production and presentation itself of the style by its members and sympathisers and also relationship to the safety in public areas in association with the fact that the phenomenon is subjected to monitoring by the Safety Information Service. The authors also mention the concept of moral panic, which is quite characteristic for similar activities.

Key words: skinheads – football hooligans – hardbass – violence – moral panic

Souhrn Tento příspěvek se zaměřuje na relativně nový fenomén v prostředí subkultur mládeže a životních stylů – hardbass. Nutno poznamenat, že hardbass – alespoň částečně – provozují proudy subkultur mládeže, které jsou spojovány s neonacismem či sympatizují s myšlenkami krajní pravice. Hardbass je tak dalším prvkem, který krajní pravice přebírá z prostředí krajní levice. Vizuálně se jedná o tanec na elektronickou hudbu s převážně ruskými texty (v analogii na převzetí hardbassu jako stylu do České republiky z východních států) na veřejném prostranství, jako jsou náměstí, parky, ulice, ale

Submitted: 2011-07-07 ▪ Accepted: 2011-10-04 ▪ Published online: 2011-12-16 KONTAKT: 13/4: 470–477 ▪ ISSN 1212-4117 (Print) ▪ ISSN 1804-7122 (Online)

470 DY Ě také nákupní centra či restaurace. V projevech tanečníků či interpretů je nejenom ideologický prvek, ale i prvky vztahující se k maskulinitě a obecně k vnímání těla. Cílem tohoto článku je popsat nový fenomén jednak pomocí teoretických konceptů, jež se vztahují k obecným teoriím subkultur mládeže, a dále pak na základě vlastní analýzy videí z vystoupení příznivců hardbassu z jednotlivých českých regionů. Článek popisuje postsubkulturní přístup SOCIÁLNÍ V

v sociálních vědách, vymezuje hardbass především jako specifický projev krajně pravicových Ě skinheadů a fotbalových chuligánů (ačkoli poukazuje na to, že hardbass, respektive některé jeho složky, mohou představovat zcela odlišnou entitu) a identifikuje hlavní prvky hardbassu (maskulitinita, vnímání těla, ideologie atp.). Rovněž diskutuje oblast mediálních prezentací tohoto tanečního projevu jak s ohledem na masmédia, tak na vlastní produkci a prezentaci stylu jeho členy a sympatizanty a dále na vztah k bezpečnosti na veřejném prostranství v souvislosti s tím, že fenomén je součástí monitoringu bezpečnostní informační služby (BIS). Stejně tak uvádějí autoři ZDRAVOTN i koncept morální paniky, který je pro podobné aktivity zcela charakteristický.

Klíčová slova: skinheadi – fotbaloví chuligáni – hardbass – násilí – morální panika

ÚVOD kultury mládeže v klasickém slova smyslu

V posledních letech můžeme zaznamenat znač- (Hedbige, 1996), lze konstatovat, že i fenomén ný nárůst jevů, které označujeme jako sociálně- hardbass je poměrně komplikovaný a těžko patologické. Jedná se o variabilní škálu jevů, uchopitelný. I v oblasti taneční scény, kdy pře- které společnost vnímá jako nechtěné, nežá- vládá vliv masových módních trendů, se jedinec doucí nebo až nepřijatelné. Každý takový jev nemusí považovat za člena nebo součást subkul- má svoji míru společenské nebezpečnosti. Čím tury. Na začátku devadesátých let minulého je tato škodlivost a nebezpečnost vyšší, tím století vznikla obrovská škála nových hudebních větší je i zájem o jejich řešení (Fischer, Škoda, stylů a jejich odnoží, že je nebylo možné popsat 2009, p. 13). a přesně definovat jako jednotlivé subkultury Jednou z oblastí, která je charakteristická zvý- (často se hovoří pouze o životních stylech či šenou mírou sociálněpatologických jevů, jsou přímo „supermarketu stylů“) (Muggleton, Wein- subkultury mládeže a nejrůznější životní styly zierl, 2003, p. 3–23). mládeže. Tyto představují významný euroame- K mnoha dalším stylům tak přináleží i hard- rický fenomén již od zhruba druhé poloviny 20. bass coby specifický hudební styl elektronické století. Na území České republiky (dále jen ČR) hudby, ale i projev – taneční produkce na veřej- se pak v průběhu devadesátých let minulého ném prostranství. Pro hardbass je charakteristic- století etablovaly téměř všechny subkultury běž- ké, že uchopuje nová témata heslovitě, kdy tex- né v zahraničí (např. skinheads, punk, fotbaloví tem jsou často pouze jednotlivé proklamace chuligáni, graffiti, taneční scéna atp.). Často jsou a politická hesla. Tematicky se hardbass věnuje právě tyto subkultury mládeže spojovány se nelegální migraci, národní pospolitosti, rasistic- sociálněpatologickými jevy, některé subkultury kým výpadům, kritice společnosti atp. Taneční se stávají synonymem pro násilí, extravaganci, produkce probíhají na veřejných prostranstvích, politickou ortodoxii, užívání drog, ale i pořádání kde při reprodukované hudbě tanečníci předvá- protestů, demonstrací, happeningů či dobročin- dějí jednoduché taneční kreace. ných koncertů (Cohen, 1995; Smolík, 2010). To Hardbass má poměrně velkou pružnost člen- je v současnosti i případ hardbass stylu, který je ství a splňuje tak podmínku pro to, aby se vnímán v českém prostředí jako nový fenomén. o něm hovořilo jako o scéně či stylu, případně Cílem našeho článku je teoreticky vymezit o kulturním vkusu (cultural taste) (Bennet, a popsat styl hardbass na základě teorií subkul- 2002). Zainteresovaní jedinci se přidružují tur a vlastních analýz videí z vystoupení českých k několika různým subkulturám, brání se kate- hardbassových skupin. gorizaci nebo vyjadřují alternativní, neurčitou či Přijmeme-li fakt, že současné životní styly hybridní totožnost. Subkultury, s nimiž se účast- mládeže již nesplňují kritéria pro označení sub- níci identifikují, jsou jednak fotbaloví chuligáni

471 DY Ě

či pravicoví skinheadi, ale i taneční scéna Hardbass je další prvek, který podporuje tezi, že (Kowalska, 2007). Hardbass odpovídá tomu, co současné chápání subkultur a životních stylů lze Muggleton (2000) označuje za estetické kódy, vnímat pouze tzv. postmoderním prizmatem. přičemž je patrné, že tento životní styl (life-style) Tento přístup shrnuje tab. 1. splňuje kritéria pro postsubkulturní přístup. SOCIÁLNÍ V Ě

Tabulka 1 Rozdíl mezi moderním a postmoderním přístupem k subkulturám a životním stylům (Muggleton, 2000; Smolík, 2010) ZDRAVOTN

Moderní éra Postmoderní éra jasná skupinová identita fragmentovaná, roztříštěná identita stylová homogenita stylová heterogenita, pluralita rigidní dodržování subkulturních hranic flexibilní překračování subkulturních hranic subkultura je vnímána jako hlavní identita mnoho stylových identit vysoký stupeň ztotožnění nízký stupeň ztotožnění členství vnímané jako permanentní členství vnímané jako přechodné nízký stupeň subkulturní mobility přechodná náklonnost k subkultuře důraz na přesvědčení a hodnoty fascinace stylem a image politické vyjádření odporu apolitické cítění zaměřenost proti médiím, nedůvěra pozitivní vnímání médií autentické vnímání sebe (self-perceptin) vědomost neautentičnosti

Muggletton (2000) tvrdí, že „rozpouštění“ opoziční vnímání politické oblasti, kritika main- hranic mezi jednotlivými subkulturami jde ruku streamu a hledání pozitivních hodnot v tanci, v ruce s úpadkem většinové společnosti. Jelikož pomyslné jednotě tanečníků i ideologickém – v podstatě žádná majoritní společnost neexistu- krajně pravicovém – ukotvení. Stejně tak je hard- je, nemají se ani subkultury proti čemu vymezo- bass spojen s veřejným prostranstvím měst (se vat. Potřeba odlišení se paradoxně stává pouze zapnutým přehrávačem účastníci „vystupují“ na jakýmsi společenským požadavkem, nikoli vyjá- náměstích, v parcích, na ostrůvcích kruhových dřením svobody. Postmoderní společnost totiž objezdů, ale i v interiérech – restauracích, ná- preferuje individuální nad kolektivním a odliš- kupních centrech a dokonce v kostele), nikoli nost nad konformitou. Otázkou ovšem je, zda produkcemi v přírodě jako například subkultura nedošlo pouze k tomu, že převládla forma nad freetekna. V oblasti image je převzat poměrně obsahem (Muggleton, 2000, p. 47–50). Kolektiv- neoriginální black block styl, který je charakteris- ní jednání se tak často děje ad hoc, nikoli na tický i pro akce příznivců krajní levice základě jasné skupinové identity. I to je typický (anarchistů, trockistů atp.). Oblečení a vizáž tak prvek pro hardbass styl. Příznivci hardbassu se nejsou určujícími prvky, které by něco o jedinci nerekrutují z taneční scény, ale z jiných subkul- vypovídaly. Při hardbass produkcích jsou využí- tur, je zde patrný nízký styl ztotožnění se se vány i masky a nejrůznější doplňky, které zne- subkulturou a vědomost neautentičnosti, která možňují identifikaci tanečníků. Ostatně indivi- vede i k pozitivnímu využívání (alternativních) dualita je při tomto stylu potlačována, přičemž médií, jako je internetová síť (viz níže). Co však dochází k deindividualizaci a uniformitě přízniv- hardbass styl odlišuje od jiných životních stylů, ců hardbass stylu (Nakonečný, 1999, p. 222). je silný důraz na oblast politiky, kde je patrné

472 DY Ě Hardbass jako specifický projev krajně se ztotožňují s extrémní pravicí či tvoří vlastní pravicových skinheadů a fotbalových entitu. Chuligánů Navzdory výše uvedenému má hardbass styl Hardbasss je příkladem konfuze stylů – tj. fotba- i mnoho kritiků z původních subkultur (tj. fot- lového chuligánství1, skinheadské subkultury balových chuligánů i ultrapravicových skinheadů SOCIÁLNÍ V

a prvků taneční scény. I proto se tento specific- stejně jako lidí z taneční scény). Stejně jako Ě ký styl, původem z Nizozemska, rozvíjí přede- v případě využívání hiphopových prvků (graffiti vším ve východoevropských zemích se silnou či rapu) je i v případě hardbass stylu kritizována chuligánskou a ultrapravicovou skinheadskou neautentičnost pro prostředí krajní pravice, kte- scénou2. Hardbass je oblíben především u fotba- rá je spojována s white power rock and rollem lových chuligánů a ultrapravicových skinheadů (Smolík, 2008a). v Ruské federaci, Srbsku, Polsku, Bělorusku, na V případě hardbass stylu není podstatná iden- ZDRAVOTN Ukrajině, na Slovensku a v posledních několika tita jednotlivců, protože velká část příznivců měsících i v ČR. této zábavy ví, že se jedná o pouhou pózu, pro- Hardbass lze definovat hudebně jako tvrdou vokaci či recesi. I proto je časté využívání ma- elektromusic, která se pomocí tvrdých beatů sek, maskování a již zmíněného black block a heslovitých frází snaží oslovit úzce vymezenou stylu, což u veřejnosti, která není seznámena skupinu, která rozumí sdělovaným heslům, často s takovýmto druhem taneční produkce, může ve formě kryptogramů či politických proklama- vyvolávat pocity nejistoty, ohrožení či strachu. cí. Pokud využijeme Cohenův pojem referenční Přesto je třeba upozornit, že hardbass rozhodně rámec (frame of reference), pochopíme, že hard- není a priori o napadání či násilí na kolemjdou- bass styl je souborem specifických hodnot, které cích. Jedná se spíše o zabrání veřejného prosto- jedinec uznává a odmítá, stejně tak jako způso- ru, tak jak jej známe z aktivit radikální levice, bů, jak dosáhnout určitých cílů a překonat pře- která v minulosti prezentovala akce typu kážky, s nimiž se setkává. Hardbass tak odmítá „Reclaim the Streets“ či různé „street- mainstreamovou taneční hudbu, odmítá drogy, parties“ (Wall, 1999). politickou korektnost i tzv. postmoderní hodnoty. Naopak prosazuje pospolitost, spontánnost, Maskulinita subkultur a její projevy radikální řešení a národní soudržnost. Hardbass, stejně jako subkultury, z nichž prav- Hardbass ovšem vznikl jako hudební styl, děpodobně vychází, představuje téměř výhradně v případě Nizozemska není spojován s ultrapra- mužskou aktivitu. Počet žen v subkulturách se vicí, spíše dalšími subkulturami elektronické váže na jejich styl. Některé subkultury jsou tak (taneční) hudby jako například hardcore, gabber genderově prostupnější než jiné. Zároveň posta- či hardcore techno (Reynolds, 1999). vení žen a mužů je odlišné. Zatímco některé Na propojení hardbassu se skinheadskou subkultury tendují k androgynii (emo, ghotic), a chuligánskou subkulturou poukazují využívané jiné (skinheads, hip hop) jsou naopak genderově kryptogramy původem z krajně pravicové poli- binární (Digitalis, 2009; Kolářová, 2010). Obec- tické scény, jako jsou například čísla 14 či 88. ně však mají subkultury spíše mužský podtext Číslo 14 například odkazuje k čtrnácti slovům (McRobbie, Gerber, 2006, p. 179). V maskulin- amerického neonacisty Davida Lanea „We must ních subkulturách ženy zastávají nejčastěji roli secure the existence of our people and a future přítelkyně/partnerky, kterou je ale obvykle opo- for white childern“ („My musíme chránit exis- vrhováno (Kolářová, 2010, p. 194). tenci našich lidí a budoucnost bílých dětí“). Čís- Zastavíme-li se nyní u maskulinity prezento- lo 88 je kryptogram pro nacistický pozdrav vané v subkulturách propojených s hardbassem, „Heil Hitler“ (Mareš, 2006, p. 38). Výše uvedené jedná se o maskulinity hegemonní. Connell kryptogramy hardbass užívá jako jednoduchá (1995) popisuje hegemonní maskulinity v sou- hesla – na videích můžeme například zahlédnout vislosti se splněním podmínky normativní hete- účastníky s tričky s výše popsanými symboly, rosexuality ve třech oblastech genderových vzta- případně v oblečení značek, které jsou spojová- hů: muž jako živitel (rozdělení prací na mužské ny s hooligans a skinheads. a ženské), zákaz homosexuality (především Jak ale sami sebe vnímají samotní tanečníci, mužské, ženská je tolerována) a objektivizace nebylo dosud zkoumáno a je tedy otázkou, zda heterosexuálních žen. Tato pěstovaná forma

473 DY Ě

maskulinity je představována bílými muži, kteří nositele. Skinheadi si svlékají trička a ukazují jsou nezávislí, úspěšní, bohatí a s vysokým spo- tetování na akcích a koncertech, prezentace lečenským statusem a vymezuje ostatní podoby bývá popisována jako pozdrav man to man mužství jako zženštělé a podřadné (Badinterová, (Klein, 2001, p. 195). 2001). SOCIÁLNÍ V

Ě V kulturologickém a sociologickém diskurzu Mediální prezentace hardbassu jsou ztělesněním maskulinity členové subkultury Mediální prezentace aktivit příznivců hardbass hooligans. Extremističtí fanoušci převážně stylu je nutné vnímat ve dvou rovinách. Přede- maskulinního sportu prezentují mužský kult vším se jedná o vlastní videa a videosekvence, těla, stejně jako jej prezentují hráči (Klein, 2001, které účastníci hardbass setkání prezentují na p. 250). Kolektivní identita nebo vůbec identita internetové síti v rámci veřejně přístupných strá- ZDRAVOTN hooligans je pak konstruována na základě budo- nek (např. na youtube.com, vlastních webových vání specifického typu maskulinní identity. Dle stránkách, sociálních sítích atp.). Tato videa jsou typického projevu maskulinní identity, jímž je určena k propagaci hardbass stylu a mají často odhodlanost k násilí, se projevuje i ve stylu bu- i politicko-sociální podtext. Typická videa jsou dování těla, založeného na fyzické síle, pití alko- realizována hardbass skupinami z Ruska, Polska, holu a vtipkování jako zřetelného důkazu muž- Ukrajiny, Srbska a dalších zemí, kde je hardbass nosti (Ervo, Johansson, 2003). Sociogenezi agre- styl propojen částečně s krajní pravicí. Videa sivní maskulinity subkultury popisuje např. Elias umístěná na internetu vyvolávají reakce diváků, a Dunning (1986) ve vztahu k městskému pro- kteří hojně diskutují na daných stránkách, při- středí, nižšímu (dělnickému) socioekonomické- čemž samotné diskuse jsou analyticky zajímavé. mu statusu a relativní volnosti dětí, kdy tato V ČR proběhlo hardbass setkání již několik, kombinace má za následek, že socializace mla- a každá skupina se pokusila vytvořit originální distvých probíhá v rámci vrstevnických skupin video, jehož účelem je propagovat hardbass styl, na ulici. Jedinci tendují k vzájemnému agresivní- fotbalový klub či region. Jednalo se například mu působení a k vypracování systému hierar- o skupiny z Ostravy, Zlína, Poruby, Prostějova, chie, kde je status příslušníků založen hlavně na Prahy, Olomouce a dalších. věku, síle a fyzickém hrdinství. Bez ohledu na Druhou úroveň mediální prezentace je třeba sociální status je propagováno a nošeno značko- vnímat prizmatem masmédií, která o hardbass vé oblečení, a to jak u hooligans, tak u skinheads stylu informují a de facto tímto způsobem styl (níže). Podle Connella (1990) se jedná o demon- propagují. Je nesporné, že média jako velice straci statusu, která je rovněž součástí hegemon- aktivní činitel se spolupodílejí na utváření fotba- ní maskulinity úspěšného bílého muže. lového chuligánství, skinheadské subkultury Zároveň subkultura ultrapravicových skin- i hardbass stylu. Hardbass média zveličují, zkres- heads demonstruje hegemonní maskulinitu lují či přímo iniciují veřejnou diskusi. Hall a Jef- v mnoha svých projevech a hodnotách (ochrana ferson (1976) v minulosti popsali tzv. amplifi- území, žen, etnické hrdosti a cti). Skinhead se kační spirálu (amplification spiral), která je výra- vizáží prezentuje jako „opravdový muž“ a ceně- zem toho, jak nadměrné a nepřesné informová- ny jsou vlastnosti připisované mužům (Klein, ní o problému může samotný problém zhoršo- 2001, p. 248). vat. I téma hardbass stylu vyvolává tzv. morální Nezbytnou podmínkou maskulinity obou paniku, kterou se v minulosti zabýval Cohen popisovaných subkultur je proklamovaná hete- (1972). V principu představuje morální panika rosexualita. Té se dotýká například Antifa veřejnou reakci na určitou skupinu, většinou (antifašistické hnutí), která několikrát na svých z řad mládeže, která se jeví jako hrozby pro webových stránkách prezentovala fotografie obecné sdílené normy, zájmy a hodnoty (Smolík, ultrapravicových skinheadů s homosexuálními 2008b; Tomášek, 2010). Cohen si zvolil jako projevy, přičemž tyto vždy vzbudily ostré reakce příklad mediální interpretace nepokojů, výtrž- protější strany. ností a střetů mezi příznivci subkultur mods Za součást maskulinity lze považovat i tetová- a rockers v Margate či v Brightonu (komentáře ní. Symbolické tetování poukazuje na opravdo- hovořily přímo o „bitvě o Brighton“) (Mareš et vou příslušnost k subkultuře, protože je trvalé al., 2004; Smolík, 2008a). Tisk de facto uměle a zároveň jeho bolestivost definuje maskulinity utvořil sociální problém z malého narušení ve-

474 DY Ě řejného pořádku, začal informovat o zvyšující se Zhodnocení z hlediska bezpečnosti kriminalitě, počtu násilných činů způsobených veřejného prostoru mladými lidmi, spekuloval o nejisté budoucnosti Z výše uvedených důvodů se hardbass stylem a popisoval jednotlivé subkultury v opozici vůči začali zabývat i odborníci z protiextremistických dominantním vrstvám konzervativní britské útvarů Policie ČR, dokonce je styl součástí mo- SOCIÁLNÍ V

společnosti. nitoringu zpravodajské služby BIS (Bez- Ě Média podle Cohena (1972) jednoznačně mají pečnostní informační služba, 2011). Přesto je jen možnost stanovovat veřejná témata. Morální velice obtížné spojovat hardbass styl s neonacis- panika se odehrává v několika na sobě navazují- mem, případně s krajní pravicí. I z důvodu výše cích etapách: popsané mediální prezentace lze vyvodit, že hardbass styl jako určitý prvek provokace a re- U1 ---> U2 ---> U3 ---> U4 ---> U5 ---> U6 belie přitáhne i příznivce mimo subkultury fot- ZDRAVOTN balových chuligánů či ultrapravicových skin-  U1 – Případ, incident, událost. headů.  U2 – Média jsou zaujata touto událostí. Rovněž je poměrně obtížné definovat jednot-  U3 – Případ je médii popsán jako širší livé trestné činy či přestupky, kterých se účastní- a závažnější sociální problém. ci hardbass setkání dopouštějí. I když Policie ČR  U4 – Případ je skandalizován, objevují se při několika hardbass akcích zasahovala, větši- stereotypy, dochází k překroucení problému. nou nedocházelo k významnějšímu narušení  U5 – Veřejné mínění se začne vyjadřovat pořádku na veřejném prostranství (s výjimkou k problému. například používání běžně dostupné pyrotechni-  U6 – Požadavek zaměření politiky na pro- ky). Hardbass akce by podle zákona č. 40/2009 blém (požadavek nápravy) (Hall, Jefferson, Sb., tj. trestního zákoníku, spadaly s ohledem na 1976, p. 77). celkový kontext pod § 358 – výtržnictví. Tento paragraf je definován následovně: „1) Kdo se Stejný postup platí i pro hardbass akce, což dopustí veřejně nebo na místě veřejnosti pří- lze sledovat na tom, jak média o těchto aktivách stupném hrubé neslušnosti nebo výtržnosti informují, jak se projevují stereotypy i jaké jsou zejména tím, že napadne jiného, hanobí hrob, reakce ze strany bezpečnostních složek ČR. historickou nebo kulturní památku, anebo I v případě hardbass stylu lze sledovat, že tisk hrubým způsobem ruší přípravu nebo průběh informace selektuje, emotivně zabarvuje a pre- organizovaného sportovního utkání, shromáž- zentuje často zkresleně. Média tak často kon- dění nebo obřadu lidí, bude potrestán odnětím struují realitu a mají tak de facto vliv na chování svobody až na dvě léta. 2) Odnětím svobody až dalších (potenciálních) příznivců hardbass stylu. na tři léta bude pachatel potrestán, spáchá-li čin I z toho důvodu je třeba vnímat média jako uvedený v odstavci 1 a) opětovně, nebo b) jako významný socializační faktor, který má vliv na člen organizované skupiny.“ dospívající mládež, jež médii prezentované vzor- Zásahy Policie ČR proti vystoupením přízniv- ce chování napodobuje a přijímá za vlastní ců hardbass stylu jsou mediálně prezentovány (Erikson, 1999, p. 36–37). I proto mediální výjimečně, s výjimkou zásahu v nákupním cent- zprávy mohou oslovit mládež, která hledá „nový ru v Ostravě 19. 6. 2011. Videa příznivců stylu styl“, jenž je provokativní a momentálně „in“. zachycují nezřídka rovněž příchod a odchod V této souvislosti se také hovoří o tzv. mediál- policistů, kdy ostatní nepřestávají tancovat, za- ní normě, kdy média prezentují fenomén, který tímco několik účastníků s policisty hovoří. Na je buď označen za normální (žádoucí, standard- videu hardbass Uherské Hradiště probíhá pro- ní), anebo nenormální, tj. patologický (Fischer, dukce před policejní stanicí, na videu hardbass Škoda, 2009, p. 25). Zpravodajství o sociálních Prostějov je pro změnu zachycena policejní hlíd- fenoménech, v našem případě o hardbass stylu, ka pasivně přihlížející produkci. tak často vyvolává dojem, že se jedná o něco nepřirozeného, nenormálního, pobuřujícího či ZÁVĚR a priori patologického. I z toho důvodu jsou Hardbass jakožto nový fenomén v oblasti čes- tyto fenomény řešeny i policejními specialisty či kých subkultur vyvolává bouřlivé reakce veřej- sociálními psychology. nosti, médií i odborníků na problematiku extre-

475 DY Ě

mismu pro své propojení s ultrapravicovou 2. Bennet A (2002). Researching Youth Culture and a hooligans scénou. S podobnými tendencemi se Popular Music: Methodological Critique. The British Journal of Sociology, 53/3: 451–466. setkáváme ve východoevropských zemích, jak- 3. Bezpečnostní informační služba. Informace BIS koli se může jevit být paradoxní to, že hardbass o vývoji na extremistické scéně ve 2. čtvrtletí roku je elektronickým hudebním stylem a vnější pro- 2011. [online]. [cit. 2011-10-04]. Dostupné z: http:// SOCIÁLNÍ V

Ě jev, tanec na veřejném prostranství, by spíše www.bis.cz/2011-2q-zprava-extremismus.html 4. Cohen AC (1995). Deliquent Boys: The Culture of evokoval propojení s některou ze subkultur the Gang. Gloncoe: Free Press. 198 p. taneční hudby. 5. Cohen S (1972). Folk devils and moral panic: the Podobně jako ultrapravicoví skinheads a hoo- creation of Mods and Rockers. London: MacGibbon ligans i tanečníci hardbassu jsou orientováni and Kee, 224 p. maskulinně. Jedná se přitom především o mlá- 6. Connell RW (1990). A WHOLE NEW WORLD: ZDRAVOTN Remaking Masculinity in the Context of the Envi- dež. Hrají zde tedy pravděpodobně významnou ronmental Movement. Gender & Society, 4/4: 452– roli vrstevnické skupiny či jednotlivé party, které 478. realizují tento druh „zábavy“. I z hlediska socia- 7. Connell RW 1995). Masculinities. Cambridge: Polity lizačních prvků hardbass stylu je patrné, že část Press, 376 p. 8. Digitalis R (2009). Goth – Magie v temné kultuře. mládeže bude přebírat normy chování, role, Praha: Volvox Globator, 378 p. postoje a hodnoty vztahující se k tomuto stylu 9. Elias N, Dunning E (1986). Quest for excitement: (tj. například krajně pravicové postoje) (Kraus, sport and leisure in the civilising process. 1. vydání. 2008, p. 90). New York: B. Blackwell, 320 p. S ohledem na to, že absentují výzkumy na 10. Erikson EH (1999). Životní cyklus rozšířený a doplněný. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, popisované téma, lze jen obtížně zodpovědět 128 p. otázky, které se k problematice nabízejí – napří- 11. Ervo S, Johansson T (eds.) (2003). Moulding Mascu- klad jak se vymezují členové hardbassu vůči linities: Among men. Aldershot Ashgate, 203 p. jiným subkulturám, jak sebe sama identifikují 12. Fischer S, Škoda J (2009). Sociální patologie. Analý- za příčin a možnosti ovlivňování závažných sociálně a klasifikují. patologických jevů. Praha: Grada Publishing, 224 p. Pouze budoucnost ukáže, zda je hardbass styl 13. Hall S, Jefferson T (eds.) (1976). Resistance through pouze chvilkovou záležitostí nebo se skutečně rituals: yout subcultures in post-war Britain. New jedná o životaschopný životní styl městské mlá- York: Routledge, 287 p. deže. 14. Hedbige D (1996). Subculture: The Meaning of Style. Routlege, 195 p. 15. Klein MW (ed.) (2001). The eurogang paradox: Vysvětlivky street gangs and youth groups in the U.S. and Euro- 1. Fotbalové chuligánství je založeno na partách, větši- pe. Dordrecht: Kluwer Academic Publisher, 343 p. nou mladých „příznivců“, kteří přicházejí na fotbalo- 16. Kolářová M (ed.) (2010). Revolta stylem. Hudební vé stadiony s primárním cílem vyvolat konflikt či subkultury mládeže v ČR. Praha: Sociologické na- bitku s jinými podobnými skupinami soupeřova kladatelství, v tisku. týmu. Celoevropským trendem patrným od 90. let 17. Kowalska JE (2007) Caly nasz chuligański trud 20. století je střetávání chuligánských skupin několi- wkladamy w nasz kochany klub. In: Dziubinsky Z ka desítek či stovek zainteresovaných aktérů mimo (ed.): Sport a agresja. Warszawa, Akademia Wycho- bezpečnostně zajištěné fotbalové stadiony, většinou vania Fizycznego, 326 p. na sídlištích či na předem vytipovaných místech, 18. Kraus B (2008). Základy sociální pedagogiky. Praha: která jsou pro to ideální (např. místa v přírodě, hřiště, Portál, 216 p. dálniční odpočívadla atp.) (Smolík, 2008a, b). 19. Kupka P, Laryš M, Smolík J (2009). Krajní pravice 2. V současnosti je však asi nejvíce propojená krajní ve vybraných zemích střední a východní Evropy: pravice s fotbalovým chuligánstvím v zemích býva- Slovensko, Polsko, Ukrajina, Bělorusko, Rusko. lého Sovětského svazu. Jedná se především o celky Brno: Mezinárodní politologický ústav, 268 p. z hlavního města (především Spartak, CSKA a Dy- 20. Mareš M, Smolík J, Suchánek M (2004). Fotbaloví namo Moskva) a celek Zenit Petrohrad (Smolík, chuligáni. Evropská dimenze subkultury. Brno: Cent- 2008a). Počet skinheadů v Moskvě a moskevských rum strategických studií, Barrister&Principal, 181 p. předměstích se pohybuje kolem 5 tisíc, v Petrohradu 21. Mareš M (2006). Symboly používané extremisty na spolu s předměstími dosahuje počtu zhruba tří tisíc území ČR v současnosti. Praha: OBP MV ČR, 82 p. atd. (Kupka et al., 2009). 22. McRobbie A, Gerber J (2006). Girls and Subcultu- res. In: Hall S, Jefferson T (eds.): Resistance through Rituals: Youth Subcultures in Post-War Britain. LITERATURA London: Routledge, p. 209–222. 1. Badinterová E (2001). XY: o mužské identitě. Lito- 23. Muggleton D (2000). Inside Subculture: the Postmo- myšl: Paseka, 266 p. dern Meaning of Style. Oxford: Berg, 198 p.

476 DY Ě 24. Muggleton D, Weinzierl R (2003). WHAT is “Post- 29. Smolík J (2010). Subkultury mládeže: uvedení do subcultural Studies” Anyway? In: Muggleton D, problematiky. Praha: Grada Publishing, 288 p. Weinzierl R (eds.): The Post-Subcultural Reader. 30. Tomášek J (2010). Úvod do kriminologie. Jak stu- Oxford: Berg, 324 p. dovat zločin. Praha: Grada Publishing, 214 p. 25. Nakonečný M (1999). Sociální psychologie. Praha: 31. Wall D (1999). Earth First and the Anti-Roads Academia, 288 p. Movement: Radical Environmentalism and Compa- 26. Reynolds S (1999). Generation ecstasy: into the rative Social Movements. London: Routledge, SOCIÁLNÍ V world of techno and rave culture. New York: Rout- 223 p. Ě ledge, 439 p. 32. Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. 27. Smolík J (2008a). Fotbalové chuligánství. Historie, teorie a politizace fenoménu. Karlovy Vary: VNP, 280 p. 28. Smolík J (2008b). Média a fotbalové chuligánství.

In: Slepičková I, Jungmanová O: Média, sport ZDRAVOTN a jejich role v aktivním životným stylu (CD-ROM). Josef Smolík, Alena Kajanová Praha: UK FTVS, 122 p. [email protected]

477