Máchův Kraj – Nová Část CHKO Kokořínsko

Máchův kraj – nová část CHKO Kokořínsko

Ladislav Pořízek, Michal Smrž, Lucie Drhovská, Robert Šenk, Luboš Beran, Jan Procházka

Rozšíření CHKO Kokořínsko o oblast známou jako Máchův kraj je vyústěním několikaleté systematické práce ochrany přírody. Oficiálně by se tak mělo stát během příštího roku. Na mapu chráněných území České republiky přibude přírodovědně cenné území, na němž se v současnosti nachází ptačí oblast Českolipsko – Dokeské pískovce a mokřady a pět evropsky významných lokalit, které jsou součástí soustavy Natura 2000. K rozšíření stávající CHKO je připraveno území o rozloze cca 137 km2. Orientačně jej lze vymezit linií mezi sídly Doksy–Jestřebí–Zahrádky–Srní–Zákupy–Hradčany–Kuřívody–Bělá pod Bezdězem–Bezděz, hranice se však až na výjimky vyhýbá zastavěnému území. Návrh zahrnuje i část bývalého vojenského výcvikového prostoru Ralsko.

Geologický vývoj a historie

Krajina je geomorfologicky poměrně pes- trá, s převahou mírných terénů nad skalna- tými. Jádro oblasti je tvořeno pískovcovými plošinami rozbrázděnými hustou sítí ka- ňonovitých údolí Hradčanské pahorkatiny s okrajovým skalním městem Hradčanských stěn. Jihovýchodní části území dominuje Bezdězská vrchovina s výraznými stejno- jmennými kopci Velký Bezděz (604 m n. m.) a Malý Bezděz (578 m n. m.). Geomorfolo- gickými prvky tvořícími obraz krajiny jsou ploché pánve zejména v povodí páteřních toků Ploučnice a Robečského potoka s ně- kolika rybníky (Hradčanské rybníky na le- vostranném přítoku Ploučnice, Heřmanický rybník, Máchovo jezero a Novozámecký rybník na Robečském potoce) a s rašeliništi, dále kvádrové pískovce, rozčleněné do bizar- ních skalních útvarů, kaňonovitých soutěsek i maloplošných, ale početných skal, a domi- nantní neovulkanické suky. Území je tvořeno převážně druhohorními sedimentárními horninami české křídové ta- bule. Převažujícím podkladem jsou živinami extrémně chudé kvádrové pískovce, složené prakticky z čistého křemene. Povrch území tvoří kyselé pískovce jizerského souvrství a vápnité pískovce Hradčanských stěn, kde se vyvinula skalní města se skalními stěna- mi, skalními hřiby, galeriemi, převisy a dal- šími pseudokrasovými jevy. Málo zpevněné křemenné pískovce jizerského souvrství tvo- ří ložiska písků v okolí Provodína. Na ceno- manské vrstvy je vázáno uranové zrudnění, jehož okraje zasahují na SV až do předmět- né oblasti. Pro oblast jsou typické třetihorní Národní přírodní památka Swamp byla vyhlášena v roce 1972 pro ochranu jedinečné litorální flóry a fauny. Foto Jan Procházka

2 Z naší přírody

vyvřeliny, přestože jsou plošně málo rozsáh- děz (dnešní Bělá pod Bezdězem), uspěl jen a počátkem 20. století nabývá na významu lé. Jedná se o fonolity a čediče tvořící Velký částěčně. rekreace a turistika. V dnešní době je letní a Malý Bezděz, Provodínské kameny a něko- První písemná zmínka o venkovském sezonní rekreace vázána zejména na Doksy lik drobnějších těles. sídle v dokeské části CHKO je z roku 1376 a Máchovo jezero. Území je řazeno převážně do teplé a čás- o Provodíně. Z okolí řeky Ploučnice jsou pí- Snaha lidí o zkulturnění zdejší krajiny tečně (jih území přibližně od Novozámecké- semně doloženy až v 15. století Vlčí Důl (jeho nebyla nikdy stoprocentně úspěšná. Histo- ho a Břehyňského rybníka) do mírně teplé pozdější parcelací v letech 1770–1780 vznikl rická činnost člověka je stírána sukcesí – rá- oblasti. V pánevních polohách a roklích se Vítkov), Heřmaničky, Veselí a Břehyně. zovitost krajiny určují borové lesy, mokřady, projevuje mírná teplotní inverze, některé vr- V historii osidlování širší oblasti Ralska je pískovcové skály, druhotné trávníky a vřeso- choly vykazují vrcholový fenomén. registrováno na dvě stovky rybničních děl, viště po bývalých sídlech, vojenské činnosti která se nedochovala. Největší dochované či těžbě hornin, sídelní enklávy jsou často Tak trochu jiná krajina rybníky – Máchovo jezero (dříve Velký ryb- sevřené v souvislém lesním porostu. ník) a Novozámecký rybník – byly založeny Přestože četnými archeologickými nále- za vlády Karla IV., nejisté je založení Bře- Lesní hospodářství zy je osídlení oblasti doloženo již v pravěku hyňského rybníka (snad také ve 14. století). (mezolitu), jeho hustota byla nízká. Podob- Po třicetileté válce došlo k dosídlení vylid- Jedinou stabilně fungující hospodářskou ný obraz osídlení se předpokládá i v období něné oblasti Němci a k jejímu postupnému aktivitou bylo na většině území lesní hospo- vnitřní kolonizace od 10. století do konce poněmčování. V 18–19. století ovlivňovaly dářství, s nímž souvisely i další činnosti (lov, 12. století. Na přelomu 12. a 13. století bylo osídlení časté prusko-rakouské válečné kon- včelaření, sběr dřeva k otopu či pro opevňo- intenzivně kolonizované pouze zalesněné flikty, které zapříčinily hospodářské potíže. vání hradů, sběr lesních plodin). Na využití hraniční území, sloužící jako panovnická Po 2. světové válce došlo k odsunu většiny dřeva bylo vázáno smolaření, výroba dehtu, honitba. Pokus o velkolepou kolonizaci Bez- obyvatelstva a k vylidnění oblasti. Násled- drasla, popele pro bělidla a rovněž pálení dře- dězska, kdy Přemysl Otakar II. povolal v roce ným zřízením vojenského výcvikového pro- věného uhlí, které v některých částech způso- 1264 německé kolonizátory a byla založena storu Ralsko (rozlohou území přesahující bilo značný úbytek listnáčů. Dostatku dřeva tři královská města (Bezděz, Doksy a Kuřívo- CHKO), zrušeného k 1. 1. 1992 po odchodu využívala i drobná dřevovýroba. Intenzivnější dy), později doplněná (1337) o Nový Bez- sovětských vojsk, se řada sídel a samot již zásahy do lesa a lesní půdy nastaly s rozší- neobnovila (Strážov) či nedosáhla předvá- řením pastvy dobytka na lesních pozemcích lečného významu (Hradčany). a později hrabáním steliva pro ustájený do- Od kolonizačních počátků až po dnešek bytek. V menším rozsahu došlo k odlesnění je ekonomicky více či méně úspěšné pou- převodem na zemědělskou půdu (v součas- ze lesnictví či aktivity využívající les. Přírodní nosti jde zejména o travní porosty). podmínky nikdy nedovolily intenzivnější ze- V průběhu 18. století dochází k postupné mědělskou činnost. Lokálně významná byla změně v dřevinném složení lesů. Například zejména v druhé polovině 18. století těžba na Dokesku byl v důsledku vývozu lodního železné rudy (např. u Hradčan, Havířský dříví plaveného po Labi do Hamburku vytě- vrch) a od konce 19. století intenzivní těžba žen do poloviny 19. století všechen kvalitní kvalitních sklářských písků v okolí Provodí- dub, který byl postupně nahrazován borovi- na, která trvá dodnes. Od konce 19. století cí. Na změnách se podílelo i využívání dřeva

CHRÁNĚNÁ KRAJINNÁ OBLAST NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ REZERVACE (NPR) NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ PAMÁTKY (NPP) 1. NPR Novozámecký rybník 2. NPP Jestřebské slatiny KOKOŘÍNSKO 3. NPP Swamp 22 Kravaře 4. NPR Břehyně-Pecopala Heřmanický r. Stvolínky 5. NPR Velký a Malý Bezděz Zahrádky Novozámecký r. PAMÁTNÉ STROMY 1 23 Ploučnice Holany 1 Blíževedly 2 3 Provodín Jestřebí 4 2 5 3 6 24 Máchovo 4 7 jez. Chlum 3 Ralsko Skalka u Doks Břehyňský r. Vrchovany Dubá Doksy Tuhaň

8 Tachov 5

9 Okna 10 Bezděz Ždírec 11 Liběchovka Luka

Medonosy 13 12

Pšovka Vidim 14 8. PP Deštenské pastviny 9. PR Mokřady horní Liběchovky 16 10. PP Kamenný vrch u Křenova Tupadly 17 15 11. PP Osinalické bučiny 12. PP Špičák u Střezivojic 16 18 19 13. PP Prameny Pšovky 14. PP Černý důl Liběchovka 20 Kokořín 15. PR Kokořínský důl 20 Želízy 16. PR Mokřady dolní Liběchovky Mšeno 17. PP Stráně Hlubokého dolu Vysoká Kanina PŘÍRODNÍ REZERVACE (PR) 18. PP Želízky 0 5 km Harasov PŘÍRODNÍ PAMÁTKY (PP) 19. PP Stráně Truskavenského dolu 21 1. PP Ronov 20. PP Na Oboře Pšovka 15 2. PP Pod Hvězdou 21. PP Mrzínov 22. PP Okřešické louky CHKO KOKOŘÍNSKO 3. PR Vlhošť 4. PP Stříbrný vrch 23. PP Provodínské kameny (současný stav vyhlášení) Nebužely 5. PP Husa 24. PR Hradčanské rybníky Střemy MÁCHŮV KRAJ 6. PP Martinské stěny (návrh rozšíření CHKO Kokořínsko) 7. PR Kostelecké bory Autor mapy Ivan Balák Národní přírodní památka Swamp byla vyhlášena v roce 1972 pro ochranu jedinečné litorální flóry a fauny. Foto Jan Procházka

číslo 5 / 2012 3 Národní přírodní rezervace Břehyně–Pecopala, pohled od Velké Bukové Foto Jan Procházka

pro otop, které ustalo v polovině 19. století, a tvorbou ledovky. Významně se na stavu Značnou ochranářskou hodnotu mají bo- kdy se po vybudování železničních tratí začí- lesů podepsaly mniškové kalamity počátku reokontinentální bory, relikt z časných údo- ná dovážet uhlí. Budování železnice si však 20. století, které zde postihly většinu smrko- bí postglaciálu, které se vyskytují většinou zároveň vyžádalo velké množství bukového, vých skupin. Po porostech zničených mniš- na minerálně chudých silikátových horni- dubového a borového dřeva na výrobu praž- kou vznikly holiny, které byly opět zalesněny nách. Na Dokesku zabírají poměrně rozsáhlé ců a telegrafních sloupů. hlavně smrkem nebo borovicí. rovinaté nebo mírně svažité plochy. Vyzna- Rozloha lesa se ustálila zhruba do kon- Valdštejnské lesy na Mimoňsku byly čují se zde vyšší příměsí listnáčů, zejména ce 18. století. Proti původnímu stavu lesní od roku 1952 převzaty Ministerstvem národ- dubu zimního a letního, nebo alespoň jejich porosty nejvíce ustoupily v úrodných rovina- ní obrany a využívány jako vojenský výcvi- hojnějším zmlazením. Typický je výskyt aci- tých oblastech, zatímco na chudých písčitých kový prostor. Po obsazení vojenského pro- dofilních keříčků (vřesu, borůvky, brusinky) půdách a v terénně složitých podmínkách storu Sovětskou armádou v roce 1968 měly a v různé míře trav (metličky, kostřavy ovčí). pískovcových skal se hranice lesa ustálila již největší dopady na hospodaření v této části Ve vlhčích porostech často v bylinném ve 14.–15. století. legální i nelegální zábory lesní půdy, lesní patře dominuje bezkolenec modrý nebo Toulavý způsob těžby dřeva, který reago- požáry, škody na lesních porostech, na ces- hasivka orličí, na sušších místech omezeně val na okamžité potřeby místního hospodář- tách a na hrázích rybníků, pytláctví, krádeže sedmikvítek evropský, ptačinec dlouholistý ství, byl již od 16. století upravován různými dřeva a zřizování rozsáhlých černých skládek nebo hruštička menší. Ve většině borů je bo- nařízeními. Zlepšení stavu lesů měly zajistit odpadů všeho druhu. hatě vyvinuto mechové a řídce i lišejníkové i císařské patenty z let 1713 a 1729 (mimo patro. Přirozenou součástí vývoje borového jiné zde byl ustanoven zákaz vývozu dřeva Příroda Máchova kraje do Saska, zdůvodněný všeobecným nedo- statkem dřeva po třicetileté válce) a posléze Flóra i Tereziánský lesní řád z roku 1754. Území převážně pokrývají lesy (78 %), Od 2. poloviny 18. století se začíná uplat- v nichž převažuje borovice lesní (cca 68 %). ňovat holosečný způsob hospodaření, který Smrk se vyskytuje na svazích a dnech roklí vyvolal potřebu umělé obnovy, hlad po osivu a na rašelinných půdách, kde byl součástí a budování semenišť a školek. Tehdy se zá- přirozené dřevinné skladby, ale také na kyse- sadně začíná měnit i druhová skladba lesů. lých stanovištích 3. a 4. lesního vegetačního Tento stav trval až do konce 19. století, kdy stupně a na oglejených a podmáčených sta- se holoseče omezují, postupně se přechází novištích, kde nahradil původní jedli. Modřín na úzké seče a na lepších půdách se opět- se vyskytuje jednotlivě i ve skupinách zejmé- ně využívá i přirozené obnovy. Úzké obnovní na na stanovištích 3. a 4. lesního vegetační- prvky však často nevyhovují obnově borovi- ho stupně. Z listnatých dřevin je nejvíce za- ce, takže v té době vznikají potlačené borové stoupen buk (cca 6 %), který se vyskytuje ze- mlaziny, které následně trpí závaly mokrého jména na vyvřelinách buď jako příměs, nebo sněhu. tvoří i jednodruhový porost (Pecopala). Dub Do hospodaření v lesích rušivě zasáh- letní se vyskytuje jako příměs na oglejených ly i kalamitní události, hlavně v průběhu půdách, dub zimní spíše na osluněných sva- 19. století, kdy vznikaly rozsáhlejší stejnoro- zích 2. a 3. lesního vegetačního stupně. Vý- dé porosty smrku a borovice. Vedle větrných znamnějšího zastoupení dosahuje bříza (ne- polomů na smrku, které vzhledem k převaze celých 6 %), která se vyskytuje na chudých borovice nedoznaly většího rozsahu, se více i podmáčených stanovištích a místy vytváří projevovaly škody převážně na mladších bo- celistvé nesmíšené porosty. Olše lepkavá je Popelivka sibiřská (Ligularia sibirica) rovinách v důsledku závalů mokrým sněhem vázána na podmáčená stanoviště. Luboš Beran

4 lesa jsou časté požáry: borovice na požářiš- sibiřské, všivce bahenního, hrotnosemenky níků) obývá a celoevropsky ohrožený vrkoč tích dobře zmlazují a dochází k obnově pod- bílé a hnědé, orchidejí (prstnatce pleťové- bažinný. Drobné a periodické kaluže (obvykle rostu keříčků a bylin. ho a českého) a dvou kapradin – kapradi- na cestách) v bývalém vojenském výcviko- Acidofilní bučiny se vyskytují v NPR Bře- níku bažinného a kapradě hřebenité. Přímo vém prostoru obývají na chemizaci prostře- hyně–Pecopala, na Bezdězu a Bukové hoře, ve vodě lze nalézt vzácný rdest Zizův, bubli- dí citliví listonozí korýši – žábronožka letní v jejichž sousedství se ostrůvkovitě objevují natky (Utricularia minor, U. Bremii, U. aus- a listonoh letní, kteří z naší kulturní krajiny květnaté bučiny. Poměrně hojně se vyskytují tralis) a odemky vodní. již téměř vymizeli. Na řadě tůní v inundacích podmáčené lesy, především rašelinné bory řek v mokřadech a rašeliništích se vyskytují s převahou borovice lesní s příměsí břízy pýři- Fauna dva z našich největších pavouků, lovčík vod- té. V podrostu jsou hojně zastoupeny mechy, Druhové bohatství vychází především ní a Dolomedes plantarius, a množství velmi hlavně rašeliníky (Sphagnum spp.), mokřad- z vysoké diverzity stanovišť. Ve zdánlivě mo- vzácných, často nenápadných druhů. V mok- ní ostřice (např. Carex rostrata, Carex nigra), notónních lesních komplexech žije tesařík řadech, např. u Máchova jezera či Břehyňské- bezkolenec modrý, klikva bahenní, vlochyně, zavalitý, krasec borový i střevlík Carabus ho rybníka, byl prokázán výskyt ohrožených brusinka a borůvka, místy i rojovník bahenní. problematicus. Z obratlovců stojí za zmín- druhů vážek, z nichž nejpozoruhodnější jsou Některé tyto porosty byly v minulosti poško- ku zejména hnízdění sokola stěhovavého, lesklice severská, vážky běloústá, jasnoskvrn- zeny přeoráním nebo odvodněním. lelka lesního a skřivana lesního. Rozsáhlejší ná a podhorní. Na skalách, hřebenech a strmých svazích komplexy lesů vytvořily podmínky pro výskyt Mokřady jsou hodnotnými stanovišti pro se vyskytují specifické typy boreokontinentál- a hnízdění např. čápa černého, lejska ma- výskyt motýlů. V okolí NPR Novozámecký ních borů, které lze hodnotit jako přirozené. lého, kulíška nejmenšího, sýce rousného, rybník jich bylo zjištěno přes 550 druhů, V různověkých porostech s příměsí břízy je příležitostně i luňáka červeného, včelojeda z nichž několik desítek patří mezi vzácné bylinné patro velmi chudé, nejčastěji zastou- lesního nebo holuba doupňáka. (např. klíněnka Phyllonorycter quinquegut- pené borůvkou, brusinkou a vřesem. Nej- Výrazně bohatším, ale zároveň plošně tellus či obaleč Ancylis subarcuana známé zajímavější skalnatou oblastí je pískovcový omezeným typem stanovišť jsou zbytky list- z Čech, respektive ČR, pouze z této lokality). pseudokrasový masiv s vápnitými vložkami natých a smíšených lesů na vyvřelých horni- Na Hradčanských rybnících bylo zjištěno té- Hradčanských stěn, vyznačující se neobvyk- nách. V suťových lesích na svazích Velkého měř 700 druhů motýlů, z toho několik druhů le vysokou rozmanitostí druhů. Rostou zde a Malého Bezdězu se vyskytuje jedna z po- nových pro ČR. společně druhy vápnomilné (např. kavyl Iva- sledních početnějších populací tesaříka alp- Z význačných druhů ryb a kruhoústých se nův, hvězdnice chlumní, jestřábník) s acido- ského v České republice a populace tesaříka v Ploučnici nebo jejích přítocích dosud vysky- filními (např. brusinka). Přítomná je kriticky jilmového. tuje mihule potoční či mník jednovousý. Nej- ohrožená kuřička hercynská. Okolí vodních Cenná společenstva především bezobrat- vzácnější žábou je ropucha krátkonohá, která ploch a vodních toků lemují podmáčené lých živočichů jsou vázána na mokřadní eko- v současnosti pravděpodobně přežívá na po- biotopy, zejména druhově rozmanité mok- systémy v nivách řek, rybnících i na dalších, slední lokalitě. Mizejícími druhy žab jsou ré louky s ostřicemi, sítinou rozkladitou, lip- lidskou činností vytvořených vodních plo- blatnice skvrnitá či rosnička zelená. V pískov- nicí bahenní, skřípinou lesní, blatouchem chách, jako jsou zaplavené pískovny, deprese nách se rozmnožuje především čolek obecný bahenním, pcháči zelinným a bahenním, vzniklé těžbou rašeliny apod. Jde především a méně i čolek velký, v zastíněných kalužích dále rašeliniště a mokřady s častým výsky- o různé druhy měkkýšů, korýšů, pavouků, lesních cest se setkáme s čolkem horským tem šáchorovitých – suchopýru úzkolistého, vážek, pošvatek, střechatek či chrostíků. a velmi vzácně s mlokem skvrnitým. ostřic (Carex lasiocarpa, C. rostrata, C. dian- V Ploučnici se můžeme setkat se vzácnými Rozsáhlé rybníky, navazující mokřady dra), klikvy bahenní, rosnatky okrouhlolisté. mlži, hrachovkami čárkovanou a říční. Bohatě a nivy vodních toků dávají předpoklad výsky- Významný je výskyt vrby plazivé, popelivky zavodněné mokřady (např. na okrajích ryb- tu velkého počtu vodních a mokřadních ptá-

Prstnatec český (Dactylorhiza bohemica) Rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) Moták pochop (Circus aeruginosus), mládě Obě fotografie Ladislav Pořízek na hnízdě Foto Jan Procházka

číslo 5 / 2012 5 ků. Největší hnízdní populace jeřába popela- třebské slatiny. Aktuálně jsou připraveny pod- vého v ČR se vyskytuje právě v tomto území, klady pro přehlášení PR Hradčanské rybníky. kde bylo poprvé v roce 1981 prokázáno jeho hnízdění. Hnízdí zde např. i orel mořský, bu- Současné priority ochrany přírody kač velký, bukáček malý či sýkořice vousatá, především v okolí Novozámeckého rybníka Snahy o rozšíření CHKO Kokořínsko o ob- slavík modráček středoevropský. Jako kurio last Máchova kraje mají svůj začátek v roce zitu lze úvést pozorování cetie jižní, která zde 2006. Postupně byly připraveny podklady byla v roce 2007 zjištěna jako nový druh pro (vymezení, zonace, plán péče) a v září 2009 ČR, či odchycení palašníčka tamaryškového byl pracovní návrh představen samosprávě v hnízdní kondici v roce 2008. (Liberecký a Středočeský kraj, po redukci území 9 obcí) a dalším stěžejním partnerům Ochrana přírody v minulosti v oblasti jako podklad pro diskusi a připo- mínky. V červnu 2011 území navštívil minis- Aktivity vedoucí k ochraně hodnot místní tr životního prostředí Tomáš Chalupa, který přírody jsou doloženy již z období první repub- po setkání se zástupci dotčené samosprávy liky. V roce 1933 byla založena ornitologická dal impulz k finalizaci podkladů pro návrh rezervace Hirnsenský rybník u Jestřebí (dnes vyhlášení CHKO Kokořínsko – Máchův kraj. Novozámecký rybník) a chráněné území Ob- V současné době do vyhlášení chybí mezi- last Dokeská a pohoří Kummer. Územní ochra- resortní projednání, posouzení legislativní nu získal Malý Bezděz (1949), Swamp (1972) radou vlády a konečně vydání nařízení vlády, a v nedávné době další menší lokality (Provo- kterým se CHKO vyhlašuje. dínské kameny, Slunečný dvůr, Konvalinkový Pro úspěšné dokončení celého procesu vrch, Okřešické louky). Po ochodu sovětských hovoří řada argumentů. Samozřejmostí je vojsk byl vypracován návrh rozsáhlé národní koncepční a spojitá ochrana území s vysokou přírodní rezervace Dokeské pískovce a mok- přírodovědnou hodnotou. V území se vyskytu- Aršík známek s tematikou chráněné přírody řady, který spojoval významná jádrová území je 163 chráněných druhů živočichů a 96 chrá- Máchova kraje ochranným pásmem, záměr se však nepo- něných druhů rostlin. Některé z nich jsou ene- Autoři Libuše a Jaromír Knotkovi dařilo realizovat. Se vstupem ČR do Evropské demity (prstnatec český), jiné zde mají dnes unie byla vyhlášena ptačí oblast Českolipsko jediné či stěžejní lokality u nás (tučnice česká, – Dokeské pískovce a mokřady (95 km2), kte- měkkyně bažinná, tesařík alpský atd.). Z po- Rozšíření chráněných území v současné rou doplnilo pět evropsky významných lokalit: hledu státu a veřejných financí bude zajištěna době vyvolává u veřejnosti řadu otázek týka- Jestřebsko–Dokesko na ploše 67 km2, Horní odpovídající a efektivní ochrana a péče o pta- jících se veřejné správy a veřejných financí. Ploučnice, Velký a Malý Bezděz, Slatinné vrchy, čí oblast a evropsky významné lokality. Dojde Troufneme si však tvrdit, že úspěšné dokon- Poselský a Mariánský rybník. ke sjednocení a tím i k výraznému zjednodu- čení vyhlašovacího procesu CHKO Kokořínsko V souvislosti s legislativními změnami šení administrativy na úseku ochrany přírody – Máchův kraj nezatíží veřejné finance ani ne- od roku 2004 v oblasti působí i Správa CHKO (dosud v území působí obce, pověřené obce, znamená omezení soukromých zájmů (více Kokořínsko, která nejdříve zajišťuje péči o ná- obce s rozšířenou působností, krajské úřady, jak tři čtvrtiny území jsou ve vlastnictví státu). rodní kategorie přírodních rezervací a pamá- Správa CHKO Kokořínsko i MŽP). Vyhlášením MŽP, Správa CHKO Kokořínsko i ředitelství tek (včetně tzv. vojenských území) a jako od- CHKO se státní správa zjednoduší na úroveň AOPK ČR odvedly na přípravě podkladů velký borná organizace pro Ministerstvo životního obec – Správa CHKO – MŽP. Odborné záze- kus práce, který byl příznivě hodnocen i míst- prostředí, později již jako orgán státní správy mí Správy CHKO garantuje odpovídající péči ními partnery. Ochrana přírody tedy není v re- pro ptačí oblast a druhovou ochranu a aktu- o území při minimálním navýšení výdajů, pro- gionu vnímána negativně, ale jako partner álně pro národní kategorie PR a PP. Správa tože již nyní v regionu vykonává řadu činností. pro spolupráci na dalším rozvoji regionu. Bylo postupně připravuje podklady pro MŽP pro Nejvyšší předpokládaný výdaj tak představuje by chybou této šance nevyužít. nové vyhlášení NPR Velký a Malý Bezděz zřízení a provoz nového detašovaného praco- a Novozámecký rybník, NPP Swamp a Jes- viště Správy CHKO v Doksech. Autoři pracují na Správě CHKO Kokořínsko

the above act, the term for Site of Community Importance, SCI under SUMMARY the Habitats Directive): among the latter, the Jestřebsko–Dokesko Site of European Importance is the most important. The coverage of the Pořízek L., Smrž M., Drhovská L., Šenk R., Beran L. total area by forest is almost 80%. Fishponds and other wetlands are also of great importance, having been protected as the Wetlands of & Procházka J.: Mácha‘s Region – A New Part of the Kokořínsko Protected Landscape Area, North Bohemia International Importance under the Ramsar Convention. Within the area, more than 250 specially protected wild plant and animal species In 2013, the Kokořínsko Protected Landscape Area (PLA) shall be occur, including those which do not occur elsewhere, e.g. the Bohemian declared again and renamed as the Kokořínsko – Mácha‘s Region PLA. Marsh Orchid (Dactylorhiza bohemica). The PLA shall provide some Thus, the current PLA covering 272 km2 will be enlarged by additional small-size Specially Protected Areas, from a nature conservation 139 km2. A new area named the Mácha‘s Region or Mácha‘s Country point of view considered as key ones (i.e., the Novozámecký rybník after Karel Hynek Mácha, the greatest Czech romantic poet, because Fishpond, Swamp, Břehyně-Pecopala and Malý a Velký Bezděz), with the region inspired him to write his most important works of fiction, connectivity and the rest of the area with appropriate protection. The includes the Českolipsko-Dokeské pískovce/Doksy Sandstones and most area is a property of the Czech Republic. By 1992, a military Wetlands Bird Area (pursuant to Act No. 114/1992 Gazette on the training area was there and the public was not allowed to attend there, Protection of Nature and the Landscape, as amended later, the term because of a no-go zone. Establishing the Kokořínsko-Mácha‘s Region for Special Protection Areas, SPAs under the European Union‘s Birds PLA shall make the State/Public Administration in nature conservation Directive) as well as five Sites of European Importance (pursuant to simpler there and public funds shall be use more effectively.