Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav filmu a audiovizuální kultury

Jana Kučeříková (Teorie a dějiny filmu a audiovizuální kultury, bakalářské prezenční studium)

Transformace neo-orientalistických prvků v rámci distribučních cest Případová studie izraelského seriálu Fauda

Bakalářská diplomová práce

Vedoucí práce: Mgr. Kateřina Šardická Brno 2020

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a využila jsem všech uvedených pramenů.

V Brně dne: ………………………. …………………………………………

Jana Kučeříková

Poděkování

Děkuji své vedoucí práce Mgr. Kateřině Šardické za cenné a podnětné rady ve chvílích, kdy jsem se při psaní této práce dostala do úzkých.

OBSAH

1 ÚVOD ...... 5

2 TEORETICKO-METODOLOGICKÁ ČÁST ...... 6

2.1 Orientalismus ...... 6

2.2 Neo-orientalismus ...... 7 2.2.1 Islámofóbie ...... 8

2.3 Moderní reprezentace muslimů v západním kontextu ...... 9

2.4 Reprezentace konfliktu ...... 11

3 PRAKTICKÁ ČÁST ...... 13

3.1 Úvod do případové studie seriálu Fauda ...... 13

3.2 Fauda jako lokální izraelská TV show ...... 13 3.2.1 Lokální diskurz ...... 14 3.2.1.1 Užití arabského jazyka v izraelské TV show ...... 14 3.2.1.2 Propaganda ...... 15 3.2.1.3 Reprezentace palestinské kultury...... 15 3.2.1.3.1 Palestinský pohled ...... 16

3.3 Fauda jako globální hit na Netflixu ...... 17 3.3.1 Cesta k Netflixu ...... 17 3.3.2 Globální diskurz ...... 18 3.3.2.1 Kulturně-politický přístup ...... 19 3.3.2.2 Nový Homeland? ...... 21 3.3.2.3 Napínavý thriller ...... 21

3.4 Klíč k popularitě: Fauda versus Homeland ...... 23 3.4.1 Práce s napětím ...... 24 3.4.2 Orientalistické a neo-orientalistické prvky ...... 27

3.5 Transformace významu prvků orientalismu ...... 31

4 ZÁVĚR ...... 32

5 ABSTRACT ...... 33

6 ZDROJE...... 33

6.1 Bibliografie ...... 33 6.1.1 Knihy ...... 33 6.1.2 Periodika ...... 34 6.1.3 Internetové zdroje ...... 36

6.2 Filmografie ...... 39 6.2.1 Analyzované seriály ...... 39 6.2.2 Citované filmy a seriály ...... 40 1 Úvod

Ve své práci se budu zabývat izraelským seriálem Fauda (2015-?), který i přes snahu tvůrců o nestrannost představuje převážně izraelskou stranu izraelsko-palestinského konfliktu.1 Fauda se dočkala kladného přijetí jak u lokálního, tak globálního publika a kritiků, pro svou upřímnou, sebekritickou prezentaci přetrvávajícího konfliktu, kde se vyvarovala jednostranného pohledu,2 ale zároveň byla obviněna především palestinským publikem z rasismu a nepřesného, neuctivého zobrazení jejich kultury.3 I přes tuto spornou kritiku byl seriál zakoupen službou Netflix, 4 která jej představila globálnímu publiku, u kterého Fauda dosáhla velké popularity. 5 Mým záměrem je zkoumat přijetí Faudy v rámci této distribuční změny a spolu s analýzou samotného seriálu vysvětlit proměnu tohoto přijetí na základě orientalistických prvků. Hlavní teorií, od které se bude práce odvíjet, je orientalismus,6 přesněji neo-orientalismus,7 a jeho využití pro vytváření napětí. Chci pracovat s tímto fenoménem a zkoumat, jakým způsobem se může význam orientalistických prvků přetvářet na základě produkčního a distribučního procesu a kontextu zapojení do konfliktu, který je prezentován v tomto případě pomocí televizního seriálu. Svou teorii se pokusím demonstrovat na případové studii izraelského seriálu v kontrastu s americkým seriálem, jelikož tyto dvě produkce užívají odlišné přístupy k prezentaci terorismu s odlišnou mírou zapojení do konfliktu, kontextem produkčního postupu a rozdílnými distribučními cestami.

Fauda zastává v této studii prvotní místo, jelikož u ní můžeme pozorovat signifikantní změnu působení orientalistických prvků během její distribuční cesty od lokálního izraelského publika, pro které je seriál původně tvořen, k publiku globálnímu, které se liší svou mírou zapojení do Izraelsko-palestinského konfliktu, tedy i jeho vnímání orientalistických prvků tak nabývá odlišných rozměrů. Homeland (2011-2020), americký seriál, který bude v mé práci také výrazně figurovat, zastává spíše roli sekundární. Představuje jiný postup prezentace teroristického konfliktu a střetu s arabskou kulturou, a zde slouží především jako nástroj k pochopení vnímání arabské kultury západní společností a k porozumění globální popularitě seriálu Fauda u západního publika.

1 SHABI, Rachel. The next Homeland? The problems with Fauda, Israel's brutal TV hit. The Guardian. Pub. 23.5.2018. Dostupné z: https://www.theguardian.com/tv-and-radio/2018/may/23/the-next-homeland-problems- with-fauda-israel-brutal-tv-hit. Přel. JK. 2 RIBKE, Nahuel. Fauda television series and the turning of asymmetrical conflict into television entertainment, Media, Culture & Society, s.1, 2019. Přel. JK. [Online databáze SAGE journals] 3 RIBKE, Nahuel. Fauda television series and the turning of asymmetrical conflict into television entertainment, Media, Culture & Society, 1–16, 2019. Přel. JK. [Online databáze SAGE journals] 4 SHECHNIK, Raz. Netflix buys Israeli thriller Fauda. Ynet. Pub. 11.8.2016. Dostupné z: https://www.ynetnews.com/articles/0,7340,L-4876301,00.html. Přel. JK. 5 RIBKE, Nahuel. Fauda television series and the turning of asymmetrical conflict into television entertainment, Media, Culture & Society, s.10, 2019. Přel. JK. [Online databáze SAGE journals] 6 SAÏD, Edward. W. Orientalismus: Západní koncepce Orientu. Praha: Paseka, 2008. Přel. JK. [Online databáze SAGE journals] 7 KERBOUA, Salim. From Orientalism to neo-Orientalism: Early and contemporary constructions of Islam and the muslim world. Intellectual Discourse, 24(1), 2016. Přel. JK. [Online databáze Research Gate]

5

2 Teoreticko-metodologická část

2.1 Orientalismus

První autor zabývající se teorií orientalismu byl Edward Saïd, jenž ve své knize Orientalismus: Západní koncepce Orientu píše:

„Počátky orientalismu i orientalistiky lze hledat zhruba na konci 18. století. Od této doby je možné uvažovat o daném oboru a zároveň o širším diskurzu v oblasti mocenských vztahů jako o společenské instituci zabývající se Orientem – tedy instituci, který zkoumá výroky o Orientu, autorizuje názory na něj, popisuje Orient a učí o něm, objasňuje ho a řídí; stručně řečeno, orientalismus je postupem, jímž Západ Orientu vládne, restrukturalizuje jej a spravuje.“8

Podle Saïda je orientalismus diskurz metodologicky založený na hierarchických vztazích mezi binárními opozicemi a esencialismu; umožňuje tak pozitivní definici evropské kultury ve vztahu k zemím ležícím od Evropy na východ a zároveň legitimizuje její nadvládu vůči této oblasti. To znamená, že „Orient“, jak ho nazval Saïd, je strukturován západní terminologií a představou o východu. Zatímco Raymond W. Barker ve své knize Islam Without Fear tvrdí, že Orientalismus je předurčený západní diskurz moci, který ukazuje dominanci Západu, 9 Saïd naopak vysvětluje, že jde spíše o ideologii, nadřazenost, rasismus a imperialismus Evropanů. Dokonce nazývá orientalismus systémem reprezentací, které byly importovány do západní kultury. 10 Tvrdí, že orientalismus je ve skutečnosti „lidská produkce“, kterou nazval „imaginativní geografie“, jenž jasně rozděluje prostor na „náš“ a „jejich“. 11

Dominantní pozice Evropana dovolovala promítnout vztah silný - slabší do komparativního hodnocení: Orientálec je iracionální, nemravný, dětinský, jiný; z toho jaksi vyplývá, že Evropan je racionální, počestný, vyzrálý, normální. Vlastnosti jako zaostalost, lenost, intelektuální a kulturní nevyzrálost a nekompetentnost ve věcech správy vlastní společnosti se tak etablují jako základní charakteristiky všech Orientálců.12

Poprvé bylo možné vidět zobrazení Orientu a konkrétněji arabsko-muslimského světa světem evropským během arabsko-izraelského konfliktu v roce 1967, jehož následky stojí také na pozadí seriálu Fauda. Zde bylo vítězství Izraele, prohlašující se za zemi západního světa v arabsko-muslimském světě, představeno v populárních médiích jako vítězství Západu a jeho hodnot. 13 To zapříčinilo vnímání arabsko-muslimského světa jako exotický a zaostalý.

Salim Kerboua tvrdí, že orientalismus je spíše pevně ukotvený koncept s několika rámci myšlení, založený na představě východních kultur jako „Ti druzí“ (podle Saïdovy definice) a jak se domnělé znalosti o nich využívají v produkci a jaké jsou motivace za jeho distribucí na Západě. Vysvětluje, že orientalismus pocházející z počátku osmnáctého a devatenáctého století, stejně jako neo-orientalismus po 11. září, je rekonstrukcí islámu a jeho komunity v západních kulturách. Kerboua zkoumá sociologický a antropologický pohled na esencialismus a tvrdí, že

8 SAÏD, Edward. W. Orientalismus: Západní koncepce Orientu. Praha: Paseka, 2008, s13. 9 BAKER, Raymond. W. Islam Without Fear: Egypt and the New Islamists, Harvard Univeristy Press, 2003, s. 266. Přel. JK. 10 SAÏD, Edward. W. Orientalismus: Západní koncepce Orientu. Praha: Paseka, 2008. 11 SAÏD, Edward W. Orientalism Reconsidered, Race&Class, Vol. 27, Issue 2, 1985, s. 2. Přel. JK. 12 SAÏD, Edward W. Orientalism Reconsidered, Race&Class, Vol. 27, Issue 2, 1985, s. 1-15. Přel. JK. 13 KERBOUA, Salim. From Orientalism to neo-Orientalism: Early and contemporary constructions of Islam and the Muslim world. Intellectual Discourse, 24(1), s. 9. Přel. JK.

6 jde o formu redukcionismu, což znamená, že skupina lidí bude zobecněna a zpráva bude pro hromadné sdělovací prostředky zjednodušena.14

Kerboua dochází k závěru, že došlo k „historickému posunu paradigmatu“, ve kterém se vyvinuly tři různé teorie orientalismu.15 Tvrdí, že první dvě paradigmata orientalismu vytvořila zvláštní povědomí o arabských a muslimských komunitách. Třetí teorie podle něj dochází k závěru, že je „méně založen na teritoriích a více na neo-orientalismu 21. století.“16

François Chevaldonné se domnívá, že na orientalismus lze také nahlížet z hlediska produkce. Zdůrazňuje, že ve třicátých letech byly sektory televizního a filmového průmyslu nastaveny na formování a obsah západních kulturních odvětví. Také uvádí, že v padesátých letech 20. století byly ve filmovém průmyslu vytvořeny specifické „orientální“ produkty a později v sedmdesátých letech převedeny na televizní průmysl. Přestože došlo k velkému zlomu pro „orientální“ publikum, dle Chevaldonného si západní film a programy v tomto odvětví udržovaly dominantní stav. 17

Teorie orientalismu je důležitou součástí mé práce, především při identifikaci problematických prvků ve zkoumaném seriálu. Za nejrelevantnější pro mou práci považuji teorii neo- orientalismu, která z původní teorie orientalismu vychází, je ovšem aktuálnější vzhledem k současné debatě o arabském světě a jeho vztahu k Západu, a pro mou práci, která se zabývá moderním seriálem s tématem terorismu, nejpřínosnější.

2.2 Neo-orientalismus

Mohammad Samiei vysvětluje, jak se vzdalujeme od orientalismu a přecházíme do éry „za orientalismem“, k post-orientalismu, lépe známému jako neo-orientalismus. 18 Neo- orientalismus může být považován za poslední transformaci orientalismu vůči islámu a arabsko-muslimskému světu. Kerboua popisuje formu tohoto orientalismu, nazvanou po 11. září neo-orientalismus, jako „konstrukci sociálního existenciálního ohrožení toho, co pravice a neokonzervativci nazývají západní svět a civilizaci.“19 Tato konstrukce je řízena „logickou dedukcí, zjednodušením směrem k fundamentalismu (redukcionismu), kdy je arabsko- muslimský svět považován za „monolitickou kulturu“. Zjednodušuje toto poselství pro publikum bez ohledu na existující kulturní rozmanitost muslimských komunit.20

Pohled na terorismus a zaostalost arabské mysli se zdají být úzce spojeny a vysvětlují terorismus jako iracionální násilí, pouhý produkt zaostalé kultury.21 Tuto představu zaostalé kultury posilují stereotypy, k nimž dochází v amerických filmech.22 Původní orientalistické pohledy na islám a muslimský svět se změnily po posunu paradigmatu v důsledku 11. září 2001,

14 KERBOUA, Salim. From Orientalism to neo-Orientalism: Early and contemporary constructions of Islam and the muslim world. Intellectual Discourse, 24(1), 2016, s 9-11. Přel. JK. 15 KERBOUA, Salim. From Orientalism to neo-Orientalism: Early and contemporary constructions of Islam and the Muslim world. Intellectual Discourse, 24(1), 2016, s 9. Přel. JK. 16 KERBOUA, Salim. From Orientalism to neo-Orientalism: Early and contemporary constructions of Islam and the Muslim world. Intellectual Discourse, 24(1), 2016, s. 20. Přel. JK. 17 CHEVALDONNÉ, F. Globalisation and Orientalism: The Case of TV Serials, Media, Culture and Society, 1987. Přel. JK. 18 SAMEI, Mohammad. Neo-Orientalism? The relationship between the West and Islam in our globalised world. Third World Quarterly, 31(7), 2010, s. 1145-1160. Přel. JK. 19 KERBOUA, Salim. From Orientalism to neo-Orientalism: Early and contemporary constructions of Islam and the Muslim world. Intellectual Discourse, 24(1), 2016, s. 8-12. Přel. JK. 20 HERZFELD, M. Essentialism. In A. Barnard., & J. Spence (Eds.), Routledge encyclopaedia of social and cultural Anthropology. London: Routledge, 2010, s. 234-236. Přel. JK. 21 GLEDHILL, J. Power And Its Disguises-: Anthropological Perspectives on Politics. Pluto Press, 2000. Přel. JK. 22 SAEED, A. Media, racism and Islamophobia: The representation of Islam and Muslims in the media. Sociology Compass, 1(2), 2007, s. 443-462. Přel. JK.

7 kdy Al-Káida havarovala do věží World Trade Center v New Yorku dvě osobní letadla. Tato krize byla začátkem války proti teroru zapříčiněné strachem z terorismu. 23 Způsob, jakým západní, a především americká média zobrazují arabsko-muslimský svět, se změnil. Arabsko- muslimský svět nebyl vnímán pouze jako zaostalý a podřadný, ale intenzivněji jako násilný zdroj hrozby.24 Dag Tuastad uvádí, že západní média popisují násilí na Středním východě jako „novodobé barbarství“. Namísto kontextového zaměření pozornosti na možné politické nebo ekonomické pozadí jako důvod násilí, se odkazují na inherentní povahu násilí v místních kulturách. Neo- orientalismus tak úzce souvisí s islámofóbií či anti-muslimismem. 25

Při šíření takovéto ideologie ve prospěch kulturního imperialismu, jak ve své studii Revisiting Binarism: Hollywood’s Representation of Arabs uvádí Chadi Chahdi, „[patří] mezi nejjednodušší nástroje filmař a vyprávění, to vše podepřeno obrovským rozpočtem. Filmař čerpá ze svých filmových zkušeností a vytváří filmy, do nichž zapracovává jeho/její vlastní realitu. Tato „realita“ se stává diskurzem připraveným k šíření. Samotný diskurz je zatížen různými ideologiemi, které cílí na divácké vnímání reality.“ Dle Chahdi „Hollywood pracuje v rámci svého diskurzu kulturního imperialismu na neo-kolonizaci jiných národů prostřednictvím různých filmových produkcí,“ především však na oblast Středního východu.26

Hollywood vždy hrál výraznou propagandistickou roli v amerických imperiálních zájmech, zejména na Středním východě, a má velký vliv na západní média. Dle studie Sulaimana Artiho, byl vývoj arabsko-muslimské reprezentace silně ovlivněn politickými událostmi, jako je založení Izraele, Íránsko-islámská revoluce a zánik Sovětského svazu.27 Události 11. září tento systém reprezentací opět proměnily, v tomto případě pozitivním i negativním způsobem (viz. Kapitola 2.3),28 stejně jako následující události spojené s Východem, jako například boj proti Islámskému státu nebo uprchlická krize.

Je možné se domnívat, že dopad událostí 11. září 2001 na západní kulturu spolu se změnou mediálního zájmu o Střední východ zapříčinili mimo jiné i výhodnou pozici pro izraelskou produkci a zvýšení jejího exportního potenciálu, což může být jedním z vysvětleních globálního úspěchu seriálů, jako je například Hatufim (2009-2012), jehož remakem je americký seriál Homeland, se kterým budu v následujících kapitolách pracovat. V současné době, následkem boje proti Islámskému státu a uprchlické krize, je zájem o dění na Středním východě ještě vyšší, stejně jako o původní izraelské produkce. Právě Fauda je nyní ve středu tohoto zájmu.29

2.2.1 Islámofóbie

Po 11. září vidíme výrazný nárůst toho, čemu říkáme „Islámofóbie“,30 která úzce souvisí s teorií neo-orientalismu. Islámofobie je srovnatelná s xenofobií a označuje způsob vyjádření strachu

23 KERBOUA, S. From Orientalism to neo-Orientalism: Early and contemporary constructions of Islam and the Muslim world. Intellectual Discourse, 24(1), 2010, s. 21-26. Přel. JK. 24 KERBOUA, S. From Orientalism to neo-Orientalism: Early and contemporary constructions of Islam and the Muslim world. Intellectual Discourse, 24(1), 2016, s. 25. Přel. JK. 25 TUASTAD, Dag. Neo-Orientalism and the new barbarism thesis: aspects of symbolic violence in the Middle East conflict (s). Third World Quarterly, 24(4), 2003, s. 594-599. Přel. JK. 26 CHAHDI, Chadi. Revisiting Binarism: Hollywood’s Representation of Arabs. International Letters of Social and Humanistic Sciences. Vol. 83, 2018, s. 29, DOI:10.18052/www.scipress.com/ILSHS.83.19. Přel JK 27 ARTI, Sulaiman. The evolution of Hollywood's representation of Arabs before 9/11: the relationship between political events and the notion of 'Otherness'. Journal of the MeCCSA Postgraduate Network, Vol 1, No 2, s 1. 2007. Přel.JK. [Online databáze Research Gate] 28 ALSULTANY, Evelyn. Arabs and Muslims in the media after 9/11: Representational strategies for a “postrace” era. American Quarterly, 65, 1, 2013, s. 161-169. 29 KIMCHEV, Stanislav. Yes Studios-Secrets of Success of Israeli Drama. TVBIZZ Magazine. Dostupné z: https://www.tvbizzmagazine.com/yes-studios-secrets-of-success-of-israeli-drama. Přel JK. 30 SHERIDAN, Lorraine. P. Islamophobia pre–and post–September 11th, 2001. Journal of interpersonal violence, 21(3), 2006, s. 317-336, Přel. JK.

8 nebo nenávisti k islámu, tedy strach a odpor k muslimům.31 Bryan D. Byers & James A. Jones ve své studii na základě zpravodajských zdrojů porovnaných s údaji FBI uvádí, že nenávist vůči arabsko-americkým občanům a těm vyznávajícím islámskou víru v USA po 11. září vzrostla až o 83.3 %.32 Lorraine Sheridan ve svém výzkumu týkajícího se 222 britských muslimů zjistila, že implicitní nebo nepřímá diskriminace vůči islámu vzrostla v Británii po 11. září o 82,6 %.

Fred Halliday uvádí, že bychom měli upustit od tohoto termínu, který byl poprvé použit v roce 1991 v USA,33 a pracovat s novým termínem: anti-muslimismus. Anti-muslimismus není tak nepřátelský vůči islámu jako náboženství, ale vůči muslimům, vůči komunitám lidí, jejichž jediným nebo primárním náboženstvím je islám a jehož islámský charakter, ať už skutečný nebo fikční, tvoří jeden z objektů předsudků. Anti-muslimismus je téměř nová forma rasismu, která diskriminuje nejen fyzické rysy, ale také náboženské charakteristiky, zatímco islamofobie je strach z islámu jako náboženství a nikoli kvůli muslimům. Halliday uvádí, že pojem islamofobie je příliš jednotný a nepřesný. 34 Právě z těchto důvodů budu v pozdějších kapitolách s tímto novým, přesnějším pojmenováním.

2.3 Moderní reprezentace muslimů v západním kontextu

David Miller ve své knize Promotion and Power tvrdí, že náš obraz reality závisí na tom, jak média prezentují fakta. Od začátku dvacátého století se ztvárnění muslimů a Arabů ve filmech a televizních pořadech stalo škodlivými. 35 Tato negativní ztvárnění vytvářejí v mysli diváků stereotypy.36 Podle Jacka Shaheena se však reprezentace muslimů, kterou média ukazují světu, ani zdaleka nepodobá realitě. Shaheen spolu s Laurencem Michalakem uvádějí způsoby, jakými jsou Arabové a muslimové negativně vylíčeni. Arabové a muslimové jsou často prezentováni jako šejkové. Filmaři a televizní pořady zobrazují šejky jako mocné a chtíče plné muže s harémem žen, ale ve skutečnosti je šejk osoba, muž nebo žena, která si získala pověst a lidé ji respektují. Ve fantasy filmech a televizních pořadech je arabský svět zastoupen jako magická země s létajícími koberci, přeplněnými tržišti atd. Arabské postavy v těchto fantasy filmech jsou obecně chtivé, drzé, líné a násilné. Jak vidíme v novějších televizních pořadech, Arabové a muslimové mohou být také vylíčeni jako teroristé, kteří chtějí zaútočit na západní svět. Tyto negativní interpretace muslimů a Arabů se obvykle vztahují pouze na muže. Arabská žena je obecně stereotypní jako erotizovaná břišní tanečnice s velkým poprsím nebo jako dívka, která nepracuje, zůstává doma, aby potěšila svého manžela. 37 Převážně je reprezentace muslimů a Arabů negativní, což divákovi poskytuje zkreslený obraz reality.

Pro příklad těchto tendencí se můžeme ohlédnout za způsobem, jakým bylo a stále je k arabské kultuře přistupováno v Hollywoodu. „Whitewashing“, tedy ztvárnění etnických postav bílými herci, je jež dobře známým hollywoodským hříchem, který je navzdory rostoucímu povědomí o této problematice stále přítomný, i když ne v tak extrémní formě, v současných hollywoodských produkcích. V případě arabských rolí můžeme například vzpomenout na němý snímek The Sheik (1932) a jeho pokračování The Son of the Sheik (1926), kde v obou případech hlavní roli šejka ztvárnil italský herec Rudolph Valentino. Ve filmu Lawrence of

31 Islamophobia: A challenge for us all. The Runnymede Trust. London: Author, 1997, s. 76. Přel. JK. 32 BYERS, Bryan D. & JONES, James A. The Impact of the Terrorist Attacks of 9/11 on Anti-Islamic Hate Crime. Journal of Ethnicity in Criminal Justice, 5:1, 2008, s. 43-56, DOI: 10.1300/ J222v05n01_03. Přel. JK. 33 SHERIDAN, Lorraine P. Islamophobia pre–and post–September 11th, 2001. Journal of interpersonal violence, 21(3), 2006, s. 324. Přel. JK. 34 HALLIDAY, Fred. ‘Islamophobia” Reconsidered.’ Ethnic and Racial Studies, 22, 1999, s. 892–900, Přel. JK. 35 MILLER, David.“Promotion and power.“ In: Briggs & P. Cobley (Eds.), The media: An introduction. London: Longman, 2002, s. 1-8. Přel. JK. 36 SHAHEEN, Jack G. Reel Bad Arabs: How Hollywood vilifies a people. The annals of the American Academy of Political and Social Science, Vol. 588, Issue 1, 2003, s. 171-193. Přel. JK. 37 MICHALAK, Laurence. The Arab in American cinema: From bad to worse, or getting better? Social Studies Review, 42, 1, 2002, s. 11-17. Přel. JK.

9

Arabia (1962) se podobně silně nalíčený Alec Guinness, původem Brit, objevuje v roli arabského prince Faisala. Z modernějších případů je možné vybrat například Prince of Persia (2010), Exodus: Gods and Kings (2014) nebo Gods of Egypt (2016).38 V případě filmu Exodus, kde žádný z obsazených herců neodpovídá příslušné rase a původu postav, se jeho režisér Ridley Scott stroze vyjádřil k následné vlně kritiky: „Nemohu organizovat film tohoto rozpočtu, ve kterém se musím spoléhat na slevy na daních ve Španělsku a říct, že mým hlavním herce je Mohammad ten a ten, odtud a odtud. Takhle ty finance nedostanu. Tato otázka proto ani nevyvstává.“39

Můžeme se ptát, pokud všechny tyto stereotypní reprezentace neodpovídají skutečnosti, tak proč stále existují? Mimo problému financování produkce je to nejspíš i proto, že také sami filmaři vyrůstali sledováním těchto reprezentací muslimů a Arabů a opakují stejné stereotypy, aniž by si to uvědomovali. V průběhu let se stereotypy ve filmech a seriálech zhoršovaly. Obraz muslimů a Arabů jako „špatných lidí“ se v 90. letech změnil na muslimy a Araby jako teroristy.40

Po 11. září se stereotypní reprezentace znovu proměnila. Dle Evelyn Alsultany to ovšem byla změna spíše pozitivní. Od 11. září většina filmů a televizních pořadů rozlišuje mezi arabskými a muslimskými „přáteli“ a „nepřáteli“.41 Tuto pozitivní změnu ve své eseji Arabs in Post-9/11 Hollywood Films: a Move towards a More Realistic Depiction? potvrzuje i Ouidyane Elouardaoui, která přichází s možným vysvětlením tohoto vývoje v Hollywoodu:

„[P]ředpojaté zobrazení arabského etnika a islámského náboženství již není považováno za bezproblémové, jako dříve. Toto silně souvisí s úlohou, kterou násilné útoky 11. září sehrály v podněcování profesionálů jak z akademické obce, tak z mediálního průmyslu ve Spojených státech, aby přistoupili k arabsko-islámské kultuře se zájmem a bez zaujetí, se zaměřením na lepší porozumění jeho obyvatelům a principům.“42

Dle Evelyn Alsultany by možným vysvětlením mohla být také skutečnost, že stále více muslimů a Arabů se odvažuje vystoupit proti diskriminaci a rasismu. Četné televizní pořady a filmy nechtějí riskovat obvinění ze stereotypizace nebo rasismu a raději používají odlišné přístupy. Jako příklad možné strategie lze uvést zastoupení muslimů nebo Arabů jako pěšců evropských teroristů. Tím pádem si divák uvědomí, že ne každý terorista musí být nutně muslim nebo Arab. Navzdory těmto pozitivním změnám se v západních filmech a televizních pořadech stěží objevují reprezentace Arabů a muslimů, které nemají nic společného s terorismem. 43 Zdá se však, že se tyto reprezentační tendence pomalu posouvají pozitivnějším směrem.

38 LOOCH, Cassam. 20 Worst Examples of Whitewashing in Movie History. Culture Trip. Pub. 2.12.2016. Dostupné z: https://theculturetrip.com/europe/united-kingdom/articles/20-worst-examples-of-whitewashing-in- movie-history/ 39 SHAW-WILLIAMS, Hannah. Ridley Scott on 'Exodus: Gods and Kings' Whitewashing Controversy. Screen Rant. 26.10.2014. Dostupné z: https://screenrant.com/exodus-gods-kings-race-controversy-ridley-scott/. Přel.: JK. 40 SHAHEEN, Jack G. Reel Bad Arabs: How Hollywood vilifies a people. The annals of the American Academy of Political and Social Science, Vol. 588, Issue 1, 2003, s. 171-193. Přel. JK. 41 ALSULTANY, Evelyn. Arabs and Muslims in the media after 9/11: Representational strategies for a “postrace” era. American Quarterly, 65, 1, 2013, s. 161-169. 42 ELOUARDAOUI Ouidyane. Arabs in Post-9/11 Hollywood Films: a Move towards a More Realistic Depiction?Revisioning Conference,c10.9.2011.Dostupné z: http://docs.lib.purdue.edu/revisioning/2011/910/4/. Přel. JK. 43 ALSULTANY, Evelyn. Arabs and Muslims in the media after 9/11: Representational strategies for a “postrace” era. American Quarterly, 65, 1, 2013, s. 161-169. Přel. J.K.

10

2.4 Reprezentace konfliktu

V rámci své studie jsem se rozhodla aplikovat také teorii Kevina Smetse Cinemas of conflict44 neboli kinematografii konfliktu, jelikož se domnívám, že v případě Faudy zastává míra zapojení do konfliktu zásadní roli. Smets kinematografii konfliktu obecně definuje jako kolektivní název filmů, které se zabývají nesnadno řešitelnými konflikty, ať tvoří hlavní téma nebo jen příběh na pozadí. Tyto filmy mohou mít určité podobnosti, jako styl nebo produkční mód, přesto nejsou nutně stejné. V rámci této široké škály každý film a jeho tvůrce přistupuje ke konkrétním konfliktům z jiné perspektivy. Kinematografie konfliktu se nejlépe studují napříč mediálními studii, studii konfliktů a kulturními studii, protože jsou zakořeněná v modelu, který zohledňuje produkční kontext, povahu konfliktu a dopad konfliktu na každodenní život, situaci filmaře a štábu, stejně jako postavení, které vůči konfliktu zaujímají. Kinematografie konfliktu se jako koncept mnohem méně zabývají geografickými podmínkami, avšak neignorují dopad fyzického vysídlení a složitosti nadnárodní kulturní produkce.

Podle Smetse (2015) úroveň zapojení filmařů do konfliktů je zásadní. Definuje model v rámci kinematografií konfliktu, jenž obsahuje čtyři kulturní sféry, z nichž každá odpovídá odlišné úrovni zapojení, jakožto i odlišnému kontextu filmového jazyka a produkce: (1) kultura smrti/bitevní kinematografie; (2) kultura násilí/kinematografie obětí; (3) kultura vyjednávání/kinematografie lidských práv; (4) kultura lhostejnosti.

(1) Kultura smrti je sférou nejblíže k násilnému jádru konfliktu, kde najdeme filmaře, kteří jsou do něj úplně ponořeni. Jejich přítomnost je věcí života a smrti, protože oni sami jsou bojovníky. (2) Filmaři v oblasti kultury násilí jsou do konfliktu zapojeni z náboženských, politických nebo etnických důvodů, ale nejsou v průběhu filmové tvorby aktivní v násilné přední linii. Jejich život mohl být také v nebezpečí, ale méně než filmařů z předchozí kategorie. (3) V kultuře vyjednávání jsou filmaři vnímáni jako kritičtí pozorovatelé, kteří používají médium kinematografie k vyjednávání a reflexi životních podmínek různých aktérů zapojených do konfliktu. Často se zabývají otázkami lidských práv lidí zasažených násilnými konflikty. Tyto filmy mají tendenci mít více diplomatický a politický charakter. (4) Ve sféře kinematografie lhostejnosti je filmařovo zapojení do konfliktu kontakt s jeho aktéry minimální. Filmy vytvořené v kultuře lhostejnosti používají konflikt jako pozadí nebo prvek zápletky, často z pohledu západních outsiderů, kteří mají profesionální důvod cestovat do konkrétní oblasti konfliktu. Konflikt sám hraje v sekundární, zaměnitelnou roli v mainstreamových akčních, romantických nebo melodramatických filmech a stanovisko filmařů má minimální důležitost.45 (5)

V kontextu tématu mé práce se budu nejdetailněji soustředit na sféru kultury násilí neboli kinematografii obětí. Ústředním bodem Smetsova navrhovaného modelu jsou přímé a nepřímé oběti konfliktů a kinematografie, které mohou vycházet ze zkušeností oběti. Podle něj tato kulturní sféra odpovídá tomu, co Bar-Tal nazývá kulturou násilí.46 Vzhledem k pokračující konfrontaci s násilím a zkušenostmi s traumatem lze říct, že filmaři sdílejí společenské přesvědčení „o viktimizaci vlastní skupiny, jenž spojuje přesvědčení o vlastenectví“. Toto přesvědčení může přesáhnout více než jednu generaci. Tato kritéria vytváří, co Smets nazývá

44 SMETS, K. Cinemas of Conflict: A Framework of Cinematic Engagement With Violent Conflict, Illustrated With Kurdish Cinema. International Journal of Communication 9, 2015, s. 2434–2455. Přel. J.K. 45 SMETS, K. Cinemas of Conflict: A Framework of Cinematic Engagement With Violent Conflict, Illustrated With Kurdish Cinema. International Journal of Communication 9, 2015, s. 2440–2449. Přel. J.K. 46 SMETS, K. Cinemas of Conflict: A Framework of Cinematic Engagement With Violent Conflict, Illustrated With Kurdish Cinema. International Journal of Communication 9, 2015, s. 2436. Přel. J.K.

11 kinematografií obětí,47 jenž je tvořena stranami dotčenými a přímo ovlivněnými konfliktem. Zobrazen může být fikční i non-fikční příběh. Na rozdíl od bitevní kinematografie nejsou tyto filmy vázány na fyzické umístění ani na časové období násilného konfliktu. Tyto filmy, mnohem více než filmy v rámci bitevní kinematografie, zobrazují vnitřní a kulturní boj. To je v některých aspektech paralelní s teorií akcentovaných kinematografií, jenž používá některých společných prvků a témat jako například hraniční přechody, narativ putování, trauma a problémy s asimilováním v hostitelské zemi. Navíc se často klade důraz na každodenní život, rituály a rutiny, protože tato „automatická znalost“ v sobě nese prvky nostalgie. Smets hledá vysvětlení v práci Johana Galtunga a v jím nabídnutých modelech konfliktu, jenž tuto dynamiku popisují: „Jakmile zmizí strach o vlastní život, stává se v příběhu dominantní frustrace a odcizení.“48 Zatímco Naficy předpokládá striktní geografickou polohu, kinematografie obětí klade větší důraz na vztah k a zapojení do konfliktu. To znamená, že kinematografie obětí tak může mít daleko širší geografický rozsah. 49

Fauda je v jak lokálních, tak globálních médiích často vyzdvihována pro svůj „realismus“, který je především spojován s autobiografickými zkušenostmi jeho tvůrců a herců. Lior Raz, jeden ze dvou tvůrců, jenž také ztvárňuje hlavní postavu Dorona, v minulosti působil v tajné jednotce izraelské armády Duvdevan spolu s dalšími dvěma herci, kteří si v seriálu zahráli Doronovy kolegy. Právě tato kontroverzní proti-teroristická jednotka inspirovala seriál Fauda.50 Lior Raz se při propagaci seriálu často vyjadřuje ke svému osobnímu vztahu k Faudě, kdy mu tvorba seriálu pomohla zotavit se z posttraumatického stressu, kterým po odchodu z armády trpěl. „Nemohl jsem sedávat zády ke dveřím ... Zatímco jsem vedl rozhovor, jsem si představoval, že se terorista dostane do baru s Kalašnikovem a všechny postřílí; co bych měl udělat v tom okamžiku, jestli je v místnosti něco, co bych mohl použít k jeho zastavení. Takto jsem přemýšlel, dokud jsem nenapsal tento seriál. Psaní seriálu pro mě bylo jakýmsi léčebným procesem, protože jsem o těchto problémech začal mluvit a řešit je.“ Kromě jeho armádních zkušeností Raz také veřejně sdílel traumatizující zážitek ze soukromého života, kdy byla jeho mladá přítelkyně smrtelně ubodána při teroristickém útoku, což Raz začlenil do pilotního dílu. 51

Moshe Zonder, jeden ze scenáristů Faudy a investigativní reportér, který strávil roky vyšetřováním pro Mossad a Shin Bet, izraelskou tajnou a bezpečnostní službu, se také odvolává na realističnost seriálu: „Svět, který popisujeme, je samozřejmě zcela realistický, ačkoli postavy jsou z naší představivosti"52

Tento autobiografický aspekt Faudy je pro tento seriál a jeho vliv velmi důležitý, jelikož jej etabluje do pozice kinematografie obětí. Vzhledem k tomu, že je Fauda tvořena osobami přímo ovlivněnými Izraelsko-palestinským konfliktem, z nichž někteří působili jako jeho přímí aktéři a následkem toho si nesou životní trauma, jenž je reflektováno jejich tvorbou, zapojení do konfliktu se stává neoddělitelnou součástí seriálu. Fauda je tvořená „oběťmi“ konfliktu pro

47 SMETS, K. Cinemas of Conflict: A Framework of Cinematic Engagement With Violent Conflict, Illustrated With Kurdish Cinema. International Journal of Communication 9, 2015, s. 2434–2455. Přel. J.K. 48 SMETS, K. Cinemas of Conflict: A Framework of Cinematic Engagement With Violent Conflict, Illustrated With Kurdish Cinema. International Journal of Communication 9, 2015, s. 2442. Přel. J.K. 49 SMETS, K. Cinemas of Conflict: A Framework of Cinematic Engagement With Violent Conflict, Illustrated With Kurdish Cinema. International Journal of Communication 9, 2015, s. 2441–2445. Přel. J.K. 50 The chaos and complexity of the Israeli-Palestinian conflict. Mission of Israel to the EU and NATO. Pub. 22.2.2016. Dostupné z: https://embassies.gov.il/eu/NewsAndEvents/Newsletter/Pages/FAUDA-%E2%80%93- The-chaos-and-complexity-of-the-Israeli-Palestinian-conflict.aspx. Přel. JK. 51 RIBKE, N. Fauda television series and the turning of asymmetrical conflict into television entertainment, Media, Culture & Society, 2019, s. 5. Přel. J.K. 52 SCHLEILER, Curt. ‘Fauda’ screenwriter wanted to depict terrorists as ‘real human beings’. The Times of Israel. Pub. 28.9.2018, Dostupné z: https://www.timesofisrael.com/fauda-screenwriter-wanted-to-depict- terrorists-as-real-human-beings/. Přel.JK

12 diváky ovlivněné stejným konfliktem, konkrétně pro jeho izraelskou stranu. Právě zapojení do konfliktu sehrává významnou roli v transformaci významu orientalistických prvků, jelikož se míra tohoto zapojení prostupně snižuje v rámci distribuční cesty seriálu od lokálního publika ke globálnímu. Čím nižší je tedy míra zapojení do konfliktu, tím generalizovanější a povrchnější bude význam (neo)orientalistického prvku. 3 Praktická část 3.1 Úvod do případové studie seriálu Fauda

Vzhledem k jazykové bariéře se mým hlavním zdrojem lokálního diskurzu stala studie Nahuela Ribkeho Fauda television series and the turning of asymmetrical conflict into television entertainment,53 kde poskytuje průzkum produkčního procesu a přijetí seriálu Fauda v Izraeli a v Palestině v anglickém jazyce. Především se zaměřím na první dvě série Faudy, i přesto že její třetí série měla na Netflixu premiéru již 16. dubna 2020, má práce byla již v procesu dokončování a neměla jsem tedy čas se jí dostatečně věnovat. Třetí série Faudy je také první, která byla vytvořena již s globálním publikem v potaz, což se jistě zajímavě projevilo na tvůrčím a produkčním procesu, a jistě by bylo zajímavé tuto skutečnost prostudovat a zmapovat změny v přístupu. Tomuto bohužel nemohu v této práci poskytnout dostatek prostor.

Průzkumem lokálního a následně globálního diskurzu spolu s analýzou seriálu Fauda a srovnáním jeho postupů s postupy amerického seriálu Homeland se pokusím prokázat důležitou funkci (neo)orientalistických prvků v seriálu a proměnu významu těchto prvků v rámci distribuční cesty od lokálnímu ke globálnímu publiku na základě míry zapojení do konfliktu.

3.2 Fauda jako lokální izraelská TV show

Poprvé vysílána v roce 2015, původně jako satelitní televizní show, Fauda, zobrazující příběh izraelské tajné jednotky pronásledující nechvalně známého palestinského teroristu, přitáhla velké publikum a široký zájem veřejnosti a kritiků. Seriál se pokusil dle výpovědi tvůrců o empatické zobrazení obou stran konfliktu, jak izraelské, tak palestinské. Jelikož byla Fauda napsaná a produkovaná bývalými izraelskými vojáky sloužícími v tajné protiteroristické jednotce, seriál byl prezentován jako realistické zobrazení izraelsko-palestinského konfliktu na základě zkušeností jeho tvůrců. 54 Dle těchto tvůrců byla produkce Faudy od počátku problematická a od vytvoření scénáře pro první sérii uběhly téměř 4 roky, než se začalo natáčet. Největší komerční televizní producenti projekt odmítli kvůli jeho vysokým výrobním nákladům a obavám z kontroverze, kterou by téma seriálu mohlo vyvolat. Série byla konečně produkována společností YES, poskytovatelem satelitní televize, která byla ochotná riskovat v rámci změny marketingové strategie se záměrem zlepšit své postavení mezi konkurenčními společnostmi.55 Tento tah byl pro YES TV zjevně úspěšným, jelikož Fauda se dle několika různých zdrojů těšila rekordní sledovanosti. 5657

53 RIBKE, N. Fauda television series and the turning of asymmetrical conflict into television entertainment, Media, Culture & Society, 2019, s. 1-16. Přel. J.K. 54 RIBKE, N. Fauda television series and the turning of asymmetrical conflict into television entertainment, Media, Culture & Society, 2019, s. 2. Přel. J.K. 55 RIBKE, N. Fauda television series and the turning of asymmetrical conflict into television entertainment, Media, Culture & Society, 2019, s. 6. Přel. J.K. 56 PICKARD, Michael. Chaos Rules. Drama Quarterly. Pub. 17.4.2020. Dostupné z: https://dramaquarterly.com/tag/yes-studios/. Přel. JK. 57 HALBFINGER, David M. ‘Fauda,’ an Israeli TV Hit, Lets Viewers Escape — Into the Conflict. The New York Times. Pub. 22.5.2018. Dostupné z. https://www.nytimes.com/2018/05/22/arts/television/Fauda-an-israeli-tv-hit- lets-viewers-escape-into-the-conflict.html. Přel. JK.

13

Vzhledem ke svému politicky kontroverznímu tématu nelze očekávat, že by Fauda byla jednohlasně pozitivně přijata. Mimo to i některé tvůrčí postupy a volby se staly terčem kritiky. V následujících podkapitolách se pokusím obsáhnout hlavní body kritiky, které jsou nejrelevantnější pro tuto studii a vymezím lokální diskurz před přesunem produkce Faudy k Netflixu a rozšířením publika, jenž přinese změnu okolností přijetí seriálu.

3.2.1 Lokální diskurz

Diskurz kolem seriálu Fauda je velmi rozporuplný, jelikož každá strana konfliktu je také interně rozdělena. Přirozeně rozděleni na pravici a levici, izraelská společnost není jednotná v rozpoznávání kladů a záporů seriálu. Rozhodla jsem se tedy vymezit tři hlavní body lokálního diskurzu, které byly v reakci s Faudou nejvíce diskutované, a které se především týkají reprezentace Palestinců, jejich života a kultury.

3.2.1.1 Užití arabského jazyka v izraelské TV show

Při svém pokusu o vyvážené zobrazení konfliktu, Fauda šokovala izraelské publikum bezprecedentním užitím arabského jazyka v hlavním vysílacím čase veřejné izraelské televize. Už samotný název Fauda je podle mnoha různých zdrojů arabským slangovým slovem, znamenající 'chaos', které izraelští vojáci v utajení používají, když jsou odhaleni.58 Abychom pochopili míru kontroverze užití arabštiny, je třeba nahlédnout do kontextu izraelsko- palestinského konfliktu.

Velké množství izraelských židovských občanů pochází z arabských zemí. Přestože byla arabština ještě do roku 2018 druhým oficiálním jazykem Izraele, byl na imigranty již od počátku vyvíjen tlak, aby užívali hebrejštinu.59 Arabština tak pomalu mizela z veřejné sféry jako vedlejší produkt procesu systematické anihilace nejen palestinské, ale arabské kultury obecně, což masivně přispělo k ustanovení zdánlivé nadřazenosti izraelských okupantů. Arabština začala být pro Izraelce primárně asociována s teroristickou hrozbou. Je tedy pochopitelné, že Fauda, jenž je z poloviny v arabštině, vyvolala silné reakce. Už sama propagace seriálu, kdy se ve městech objevili billboardy s arabskými frázemi (obr. 1), 60 vyvolala všeobecnou paniku, jelikož si je veřejnost samovolně vyložila jako teroristické výhružky. 61Kampani se podařilo vyvolat strach, kontroverzi a zájem o seriál. Tato taktika byla značně kritizovaná liberálním a levicovým tiskem, kteří kampaň obvinili z posilování stereotypů arabské populace. Po objasnění, že jde pouze o reklamní tah, míra zájmu o seriál rapidně vzrostla a kritika zmírnila. 62

58 RAFKIND, Hugo. Fauda:the drama that gets to the heart of the Israeli-Palestine conflict. The Times. Pub. 26.5.2018. Dostupné z: https://www.thetimes.co.uk/article/Fauda-the-drama-that-gets-to-the-heart-of-the-israel- palestine-conflict-0hd9pd07s. Přel. J.K. 59 SHOHAMY, E. GHAZALEH-MAHAJNEH MA. Linguistic landscape as a tool for interpreting language vitality: Arabic as a ‘minority’ language in Israel, Languages in the Linguistic Landscape. New York: Springer, 2012, s. 89–106. Přel. J.K. 60 APF. New season of Fauda to debut this week on Netflix. The Times of Israel. Pub. 13.4.2019.https://www.timesofisrael.com/new-season-of-fauda-to-debut-this-week-on-netflix/ 61 SHPIGEL, N. STERN, I. 'Fauda' Ads in Arabic Spook Israelis, Spark Calls for Billboards to Be Removed. Haaretz. Pub. 30.12.2017. Dostupné z: https://www.haaretz.com/israel-news/fauda-arabic-ads-spook-israelis- spark-calls-for-removal-1.5630009. Přel. JK. 62 RIBKE, N. Fauda television series and the turning of asymmetrical conflict into television entertainment, Media, Culture & Society, 2019, s. 7. Přel. J.K.

14

Obrázek 1

3.2.1.2 Propaganda

I přes kontroverzní užití arabského jazyka, tradičnější pravicová média a diváci přijali sérii pro „odvahu, sofistikovanost a ostrost našich chlapců“, kterou dle jejich názoru seriál oslavoval.63 Mimo samotných tvůrců a jejich autobiografických zkušeností byli k podpoře propagace seriálu přizváni i bývalí vysoce postavení vojenští důstojníci a generálové z tajných jednotek, kteří působili v duální roli televizního kritika a vojenského poradce / svědka. Ehud Barak, bývalý předseda izraelské vlády, ministr obrany a šéf armády, označil seriál za pravdivou poctu vojákům zvláštních jednotek.64

Nadšené přijetí Faudy vrchními vojenskými důstojníky a politiky vyvolává etické otázky týkající se zneužití probíhajícího asymetrického konfliktu prostřednictvím televizní zábavy. Od premiéry seriálu se objevilo několik izraelských propagačních článků a reklamních kampaní, které využili atraktivnosti seriálu pro nábor mladých vojáků do zvláštních jednotek. Podle autorů seriálu se po vyslání seriálu počet mladých vojáků dobrovolně sloužících v tajných jednotkách výrazně zvýšil.65 Je také velmi problematické, že z Faudy byla kompletně vymazána vojenská okupace a její skutečnosti. V seriálu se neobjevuje „[…] žádná z masivních a viditelných infrastruktur vybudovaných na Západním břehu Jordánu a v Gaze, které mají Palestince utlačovat.“66 To vše vyvolává další pochybnosti o nestrannosti seriálu.

3.2.1.3 Reprezentace palestinské kultury

Tvrdit, že Fauda představuje vyvážené a nezaujaté zobrazení tak hluboko zakořeněného politického konfliktu, jako je konflikt izraelsko-palestinský, je skutečně odvážné tvrzení. Přesně takhle však tvůrci Faudy seriál propagovali. Přestože se o to upřímně snaží, což bylo oceněno mnoha fanoušky i kritiky jako přednost seriálu, nevyhnuli se tvůrci mnoha ostrým výtkám vůči palestinské reprezentaci. Kritici Faudy si stěžovali na přeměnu násilné okupace v

63 RIBKE, N. Fauda television series and the turning of asymmetrical conflict into television entertainment, Media, Culture & Society, 2019, s. 6. Přel. J.K. 64 RIBKE, N. Fauda television series and the turning of asymmetrical conflict into television entertainment, Media, Culture & Society, 2019, s. 5. Přel. J.K. 65 RIBKE, N. Fauda television series and the turning of asymmetrical conflict into television entertainment, Media, Culture & Society, 2019, s. 6-7. Přel. J.K. 66 HAWARI, Yara. Israel's propaganda war waged through TV shows. Aljazeera. Pub. 12.2.2020. Dostupné z: https://www.aljazeera.com/indepth/opinion/israel-propaganda-war-waged-tv-shows-200211150859809.html. Přel. JK.

15 akční seriál, který ignoruje drsné aspekty každodenního života Palestinců, jako jsou checkpointy na hranicích, hrozící rozpory s okupanty a střety s armádou. 67

Nahuel Ribke prezentuje názor, že fascinace izraelského publika Faudou pramení z indexální iluze probíhajícího konfliktu, který se objevuje v televizních ztvárněních. V tomto smyslu argumentuje, že izraelští diváci vnímají Faudu jako realistické zobrazení konfliktu a jako televizní dokument potvrzující jejich vlastní předpojaté názory na izraelsko-palestinský konflikt. 68 Přesto liberální a středo-levicoví izraelsko-židovští televizní kritici a novináři vyzdvihují Faudu a argumentují, že použití arabštiny v izraelské televizní fikci a humanistické zobrazení palestinských nepřátel podkopává současný izraelský diskurz a jeho mravní nadřazenost nad nepřáteli,69což působí proti anihilaci Palestinců z veřejného povědomí.

3.2.1.3.1 Palestinský pohled

Rozhodneme-li se pochybovat o vyváženosti reprezentace izraelsko-palestinského konfliktu v seriálu Fauda, nejpovolanější částí publika, která může tato tvrzení potvrdit či vyvrátit, je přirozeně ta palestinská. V rámci propagování druhé série (tedy po přechodu produkce Faudy k Netflixu) se tvůrci Faudy opakovaně vyjádřili k všeobecně pozitivním ohlasům, které obdrželi od palestinských diváků, čímž se stále úporněji snažili potvrdit nestrannost svého seriálu.70 Jelikož se Fauda touto dobou již těšila přízni globálního publika, objevili se první pochybnosti o pravdivosti tohoto tvrzení. Je to nejspíš proto, že se seriál dostal do rukou světovým kritikům, kteří díky svému odstupu od konfliktu neváhali obrátit se přímo na palestinské zdroje. Tady se poprvé setkáváme s dopadem transformace okolností distribuce tohoto seriálu. V izraelském kontextu se, jako vedlejší dopad izraelské okupace, palestinské kritice poskytuje minimální až nulový prostor vyjádřit se k této problematice, i přes to, že se jich přímo týká.

Palestinsko-izraelským hercům hrajícím ve Faudě tato série nabídla problematickou směs příležitostí, morálních dilemat a nepříjemných situací. Zatímco účast v seriálu jim dala šanci pracovat na televizní show s národním a mezinárodním projevem, byli obsazeni do role „teroristy“ / „nepřítele“. Palestinsko-izraelští herci byli obviňováni některými ze svých krajanů za to, že hráli v pořadu, který znovu potvrzuje izraelský příběh a zároveň čelili neustálému zpochybňování židovským tiskem ohledně jejich názorů na palestinsko-izraelský konflikt.71 Hisham Suleiman, palestinsko-izraelský herec hrající Abu-Ahmeda, vysoce postaveného teroristického vůdce Hamasu, a jeho zkušenost reprezentuje nesnadnou pozici, ve které se tito herci ocitli. Když byl Suleiman konfrontován otázkou na jeho osobní pohled na konflikt, vyjádřil názor, že „napadení izraelského vojáka na okupovaném území není teroristický čin”, což se okamžitě setkalo s kritikou ze strany pravicových židovsko-izraelských politiků a médií, kteří jej obvinili z iniciování útoků na izraelské vojáky. Kritika v jeho případě přišla i o dva roky později v reakci na jeho prohlášení, že v rámci přednášek na vojenských školách učí mladé Izraelce o izraelsko-palestinské společnosti a palestinské identitě. Dle jeho názoru sehrají dnes mladé generace vůdčí roli v tomto konfliktu a je důležité, aby byli vystaveni arabské kultuře a

67 SHABI, Rachel. The next Homeland? The problems with Fauda, Israel's brutal TV hit. The Guardian. Pub. 23.5.2018. Dostupné z: https://www.theguardian.com/tv-and-radio/2018/may/23/the-next-homeland-problems- with-fauda-israel-brutal-tv-hit. Přel. JK. 68 RIBKE, N. Fauda television series and the turning of asymmetrical conflict into television entertainment, Media, Culture & Society, 2019, s. 3. Přel. J.K. 69 RIBKE, N. Fauda television series and the turning of asymmetrical conflict into television entertainment, Media, Culture & Society, 2019, s. 6. Přel. J.K. 70WILLIAMS, Dan. Israeli thriller series 'Fauda' digs in for darker third season. Reuters. Pub. 2.6.2019. Dostupné z: https://uk.reuters.com/article/uk-entertainment-fauda/israeli-thriller-series-fauda-digs-in-for-darker-third- season-idUKKCN1T30KK. Přel. JK. 71 SERHAN, Yasmeen. Watching Israeli TV’s Fauda as a Palestinian. The Atlantic. Pub. 8.6.2018. Dostupné z: https://www.theatlantic.com/international/archive/2018/06/watching-israeli-tvs-fauda-as-a-palestinian/561917/ Přel. JK.

16 arabským lidem. To naopak vyvolalo vlnu nevole ze strany palestinské, jenž Suleimana obvinila z kooperace s nepřítelem. Další nebezpečí pro herce jako je Suleiman popisuje jeho herecký kolega Shadi Maari v roli mladého teroristy Walid el Abeda. Jeho osoba je diváky natolik spojena s postavou, kterou ztvárnil, že jej někteří fanoušci na ulici označují za teroristu. Albeda se vyjádřil, že toto pokřikování může být nesprávně vyloženo lidmi, kteří seriál neviděli a nejsou tak seznámeni s kontextem takového „vtipu”. Také vyslovil obavy, že jej takováto situace může stát i život. 72

I přes tato negativa byla přítomnost izraelsko-palestinských herců přijata s nadšenými ohlasy, především ze strany levicově orientovaných médií a veřejnosti. Diskurz je ovšem, jako ve všech předmětech diskuse o tomto seriálu, značně názorově roztříštěný. To se týká i problematiky mezirasových vztahů, které Fauda nastavuje zrcadlo. Narativní linka zobrazující romantický vztah mezi Doronem Kaviliem, předním tajným vojákem, kterého hraje Lior Raz, a palestinskou lékařkou Shirin EL-Abed, ztvárněnou francouzsko-libanonskou herečkou Laetitií Aido, je také považován za kontroverzní tah. Mezietnické vztahy mezi židy a Araby jsou tabu na obou stranách konfliktu. Fauda tímto způsobem toto tabu napadá a dle liberálních zdrojů, ať už palestinských nebo izraelských, vysílá pozitivně progresivní zprávu. 73

3.3 Fauda jako globální hit na Netflixu

Zatímco předchozí kapitola práce se věnovala především produkci a lokálnímu přijetí seriálu Fauda, v následující kapitole se pokusím nastínit cestu tohoto izraelského seriálu k tak významné platformě, jakou se Netflix během minulé dekády stal. Ten otevřel Faudě dveře ke globálnímu publiku. Nejprve chci popsat změnu podmínek produkce a proces přesunu, a shrnout základní body diskurzu, který se přirozeně po přesunu k Netflixu změnil, což považuji za nezbytné, než se přesunu k detailnějšímu výzkumu přístupu a vnímání seriálu západním publikem a konstrukci své teorie.

3.3.1 Cesta k Netflixu

Nahlédnout pod povrch tak masivní značky, jakou je Netflix, se ukázalo jako nesnadný úkol. Co se týče zveřejnění distribučních plánů a strategií, má Netflix tendenci být spíše vágní. Odhalit jejich motivace pro zakoupení Faudy je tak předmětem spekulací. Dle dostupných informací byla Fauda součástí záměru Netflixu nakoupit několik zahraničních cizojazyčných projektů v rámci plánu na globální expanzi, podmínky výběru jsou však neznámé. Zároveň s Faudou Netflix v lokálním jazyce produkoval projekty v Brazílii a na Filipínách, jež se dočkaly těžké kritiky za zkreslení tamní politické reality.74

I z toho důvodu zastává Fauda nejen u Netflixu výjimečnou pozici. Fauda se odlišuje i vůči jiným izraelským produkcím. V minulosti měly tyto produkce tendenci omezovat se na formáty takzvaně “bez zápachu”, převážně politicky neutrální a bez jasného národně-kulturního zabarvení. V těchto případech byl tento “zápach” odstraněn z formátu před globálním uvedením.75 Ty nejúspěšnější formáty, ke kterým patří například Be-Tipul (2005-2008) nebo Hatufim, byly “kvalitní“ skriptované fikce, které pronikly na globální trh poté, co byly lokálně

72 RIBKE, N. Fauda television series and the turning of asymmetrical conflict into television entertainment, Media, Culture & Society, 2019, s. 8. Přel. J.K. 73 RIBKE, N. Fauda television series and the turning of asymmetrical conflict into television entertainment, Media, Culture & Society, 2019, s. 8-9. Přel. J.K. 74 ROXBOROUGH S AND RITMAN A. As Netflix goes global, can it avoid regional politics? Hollywood Reporter, 16.4. 2018. Dostupné z: https://www.hollywoodreporter.com/news/as-netflix-goes-global-can-it-avoid- regional-politics-1102121. Přel. J.K. 75 LINDSAY B ‘Fauda’ creators call BDS threats against Netflix series ‘ridiculous.’ Hollywood Reporter, 31. 5. 2018. Dostupné z: https://www.hollywoodreporter.com/news/Fauda-creators-bds-protest-netflix-israeli- palestinian-series-is-ridiculous-thr-tv-talks-at-92nd-str-1116195. Přel. J.K.

17 příznivě přijaty. Fauda se přidala do skupiny úspěšných izraelských exportů a tento předchozí úspěch izraelské tvorby byl pravděpodobně jedním z faktorů motivující koupi tohoto seriálu, ovšem svým autobiografickým charakterem a politickou relevancí a kontroverzí je Fauda stále pro Netflix divokou kartou a svým globálním úspěchem na této platformě zaujala unikátní pozici. Další signifikantní odlišností od předchozích izraelských produkcí na světovém trhu je, že Fauda neprošla žádnými post-post-produkčními úpravami, než byla na Netflixu uvedena, aby se přizpůsobila globálnímu trhu a jedná se o stejnou verzi, která byla původně představena lokálnímu publiku. 76

Otázkou tedy stále zůstává, proč se Netflix rozhodl koupit seriál natolik překypující lokální příchutí, který vyvolal svou první sérií vlnu kontroverze a čelí hrozícímu bojkotu iniciovaném palestinskou organizací NGO.77 78

3.3.2 Globální diskurz

Pro vymezení odlišného přístupu globálního, především západního publika k seriálu Fauda bylo klíčové prostudovat články, rozhovory a recenze zahraničních publikací a internetových portálů. Vzhledem k velkému množství zdrojů jsem se rozhodla zaměřit se převážně na diskurz ve Spojených státech, kde zájem o seriál kulminuje. Zmíním ovšem i evropské zdroje, především britské, kde se média Faudou zabývají nejvíce z celé Evropy. Ostatní evropské země, kde má Netflix pokrytí, se k Faudě vyjadřují minimálně a není možné z nich vyvozovat relevantní závěry.

Je třeba zmínit i značný zájem židovských internetových deníků o seriál Fauda, konkrétně například amerických Tablet79 a The Jewish News,80 britského The Jerusalem Post81 nebo i kanadského CJN. 82 I přes vzdálenost těchto diaspor od konfliktu je jejich motivace pro sledování Faudy zjevná a poznatky v těchto recenzích do jisté míry odpovídají izraelskému diskurzu. Zároveň je však nutné dodat, že dle statistik židovské populace v EU a v USA na webových stránkách Pew Research Center 83 a Jewish Telegraphic Agency, 84 je procento obyvatel hlásících se k židovské víře i s přihlédnutím k cílové demografii seriálu zanedbatelné a nepředstavuje tedy signifikantní vliv na globální sledovanost. Tyto zdroje jsou tedy pro mou práci nepřínosné a nebudu jim tedy věnovat přílišnou pozornost.

76 RIBKE, N. Fauda television series and the turning of asymmetrical conflict into television entertainment, Media, Culture & Society, 2019, s. 4, s. 9-10. Přel. J.K. 77 RIBKE, N. Fauda television series and the turning of asymmetrical conflict into television entertainment, Media, Culture & Society, 2019, s. 9-11. Přel. JK. 78Pozn.: NGO je nezisková organizace, která funguje nezávisle na jakékoli vládě, jejichž účelem je obvykle řešení sociálních nebo politických problémů. V Palestině jde například o skupinu The Olive Tree S.A.L., zaměřená na „zlepšování postavení a dobrých životních podmínek lidí v arabském světě i mimo něj tím, že nabízí informace o komunitě, odborné znalosti a nové příležitosti k propojení, spolupráci a kampani“. Dostupné z: https://arab.org/ 79 JOFFE, Josef. What Critics Left and Right Get Wrong abou Fauda. Tablet. Pub. 11.6.2018. Dostupné z: https://www.tabletmag.com/sections/news/articles/what-critics-left-and-right-get-wrong-about-fauda. Přel. JK. 80 WALLENFELS, Lauren. Fauda Review. The Jewish News. Pub. 25.6.2018. Dostupné z. https://thejewishnews.com/2018/06/25/Fauda-review-tv-series/. Přel. JK. 81 Hollywood execs back Netflix over anti-Israel Fauda boycott. The Jerusalem Post. Pub. 5.4.2018. Dostupné z: https://www.jpost.com/BDS-THREAT/Hollywood-execs-back-Netflix-over-anti-Israel-Fauda-boycott-548974. Přel. JK. 82 JTA. Fauda third season opener a big hit in Israel. CJN. Pub. 30.12.2019. Dostupné z: https://www.cjnews.com/culture/entertainment/Fauda-third-season-opener-a-big-hit-in-israel. Přel. JK. 83LIPKA, Michael. The continuing decline of Europe’s Jewish Population. Pew Research Center. Pub. 9.2.2015. Dostupné z: https://www.pewresearch.org/fact-tank/2015/02/09/europes-jewish-population/. Přel. JK. 84 SALES, Ben. America’s 7.5 million Jews are older, whiter and more liberal than the country as a whole. Jewish Telegraphic Agency. Pub. 7.10.2019. Dostupné z. https://www.jta.org/2019/10/07/united-states/americas-7-5- million-jews-are-older-whiter-and-more-liberal-than-the-country-as-a-whole. Přel. JK.

18

Fauda, kterou New York Times zařadil mezi 30 nejlepších zahraničních seriálu poslední dekády,85 získala výraznou pozornost televizních kritiků významných zpravodajských deníků či oblíbených zábavních časopisů. Napříč těmito americkými a evropskými zdroji můžeme sledovat v diskusi tři opakující se přístupy k Faudě. Zpravodajské zdroje volí spíše přístup z kulturně-politického hlediska a dopad jejího zobrazení izraelsko-palestinského konfliktu. Druhým opakujícím se diskusním trendem, který je možné najít v různě orientovaných publikacích, je také srovnání Faudy se známým americkým seriálem Homeland, který sdílí tematické zaměření na terorismus a práci tajných služeb. V neposlední řadě se velké množství zdrojů soustředí na akci a napětí ve Faudě v rámci žánru thriller. Všechny tyto přístupy budou důležitým prostředkem k pochopení zájmu západních diváků o Faudu a celkové popularity seriálu.

3.3.2.1 Kulturně-politický přístup

Je jen logické, že v případě TV show, která je natolik kulturně zabarvená a odvíjí se od skutečné politické situace, autoři kritických esejí, recenzí a reportáží cítí potřebu uvést běžného čtenáře a potenciálního diváka do jejího kontextu. Mnohdy se jedná o velmi základní pokus o vzdělávání v oblasti izraelsko-palestinského konfliktu, se kterým, i přes jeho výrazný dosah, není ve své komplexností součástí znalostí průměrného amerického či evropského občana. Velmi často, především u známých a zavedených časopisů, které mají zmapované své odběratele a cílí na vzdělané čtenáře, můžeme sledovat velmi kvalitní žurnalistické pokusy nejen o bazální shrnutí, ale i pochopení podstaty konfliktu s přihlédnutím k oběma jeho stranám. V tom můžeme vidět jasný rozdíl od lokálních izraelských médiích, které neposkytují téměř žádný prostor palestinskému vyjádření.

Poté, co se Fauda přesunula k Netflixu a dostala se tak do většího povědomí svobodných západních médií, která nejsou svazována politickou situací, určitá tvrzení o tomto seriálu začala být zpochybňována. Především se jedná o onu glorifikovanou nestrannost, kterou tvůrci Faudy prohlašovali. Významné zpravodajské deníky jako jsou americké New York Times a Washington Post nebo britský The Guardian či veřejnoprávní BBC86 se neváhají obrátit na palestinské zdroje a získat různé pohledy a názory na tento seriál.

„Už máte vojenská vítězství a kulturní kontrolu nad marketingem izraelské okupační politiky; dejte Palestincům aspoň možnost nenávidět Faudu. Nestačí jim Netflix, celosvětový úspěch, ekonomický růst a služba izraelskému PR? “, řekl palestinský spisovatel, fejetonista a tvůrce sitkomů a izraelský občan Sayed Kashua pro časopis Guardian. 87 Kashua se také vyjádřil v americkém časopise The New York Times, kde reagoval na výroky Liora Raze a Aviho Issacharoffa, jenž se týkají palestinské reprezentace. „Ve Faudě jsou to plnohodnotné postavy. I když je to zlý terorista, může milovat svou manželku a vy to musíte ukázat, a má děti, musíte to ukázat," říká Raz, "a také klaďasové někdy dělají špatné věci.“ Konfrontováni novými poznatky trvají tvůrci Faudy na vyváženém ztvárnění konfliktu a odkazují se na pozitivní ohlasy. „Dostávám e-maily od Izraelců, kteří poprvé v životě říkají, že cítí empatii a soucit s druhou stranou," tvrdí Raz. "A totéž z Gazy a Kuvajtu a Libanonu a Turecka.“ „Dalo jim to možnost milovat teroristy Hamasu," řekl Issacharoff o divácích seriálu v The New York Times. "Umožňuje ženám přemýšlet o členovi Hamasu, který se stane členem ISIS, jako o sex symbolu. Ale je to show. Pravý terorista nemůže být sex symbol.“ Kashua se vůči tomu ohrazuje. „Pokud

85 HALE, Mike. The 30 Best International TV Shows of the Decade. The New York Times. Pub. 20.12.2019. Dostupné z. https://www.nytimes.com/2019/12/20/arts/television/best-international-tv-shows.html. Přel. JK. 86 CORBIN, Jane. Fauda: The drama lifting the lid on Israeli snatch squads. BBC. Pub. 6.1.2018. Dostupné z: https://www.bbc.com/news/world-middle-east-42566284. Přel. JK. 87 SHABI, Rachel. The next Homeland? The problems with Fauda, Israel's brutal TV hit. The Guardian. Pub. 23.5.2018. Dostupné z: https://www.theguardian.com/tv-and-radio/2018/may/23/the-next-homeland-problems- with-fauda-israel-brutal-tv-hit. Přel. JK.

19 cítí izraelský tvůrce potřebu zlidšťovat Palestince, znamená to, že jeho původní myšlenkou je, že nejsou lidé. A přinutit je plakat nebo se zamilovat není zlidšťování. Je to exotický způsob, jak vylíčit Palestince. Nemůžete zlidštit vraha tím, že ukážete, jak brečí nebo objímá matku.“ Kashua, nyní profesor na Illinoiské univerzitě rovněž tvrdí, že Fauda přikrmuje rozšířenou izraelskou víru, že na palestinské straně neexistuje touha po míru, a dokonce i ty nejhorlivější palestinští militanti jsou motivováni spíše osobní pomstou než politickými přesvědčeními nebo národními ambicemi. "Je to dané," řekl. "Jako by to bylo od Boha. Vraždí se, vždy probíhá boj. Ale není to pravda. Existují důvody této situace a existují dobří lidé, kteří se ji snaží vyřešit. A pokud poukazujete na historické nebo politické důvody, nemluvíte o možném řešení.“88

Dle tvůrců má Fauda představovat unik od každodenní reality konfliktu. "Když vidíte skupinu Izraelců někoho popravovat, není to útěk. Ale pak si řeknete, že je to televizní show, takže to útěk je, “ řekl v The New York Times Issacharoff. "Vidět, jak skupina Izraelců vymlátí duši ze starého muže, je hrozné, je to opravdu hrozné, ale můžete říct, že je to jinde, je to fikce.“ Tímto způsobem vysvětluje Issacharoff rozdíl mezi přijímáním každodenních skutečností konfliktu, kdy Izraelci nemají zájem o Palestincích slyšet, a iluzí fikce, kterou seriál poskytuje. Oba tvůrci ovšem také přiznávají, že Fauda poskytuje tento únik především izraelským, nikoliv palestinským divákům. 8990

Ve výborném článku pro britský časopis The Atlantic, na který odkazují mnozí autoři článků v konkurenčních denících, popsala Yasmeen Serhan, novinářka palestinského původu žijící v Londýně, svůj divácký zážitek při sledování Faudy:

„‘Proč se na to díváš?’, zeptala se mě minulý týden kamarádka, která je také palestinského původu. Pochopila jsem, že její zpráva obsahuje mnoho otázek: ‘Není to izraelská show? Proč se díváš show, která oslavuje izraelskou, po desetiletí dlouhou vojenskou okupaci lidí, našich lidí. To ti to nevadí?’. Tyto otázky byly na pozadí mé mysli, zatím co jsem se propracovávala první a druhou sérií.“ 91

Serhan se plně věnuje palestinské straně věci a konfrontuje tvůrce svými pochybnostmi o nestrannosti Faudy. Ti se v rozhovoru se Serhan přiznali, že při tvorbě seriálu nebrali Palestince tak v potaz, jak se opakovaně nechali slyšet. „Začali jsme jako izraelská show, kterou měli vidět izraelští diváci," řekl Issacharoff. "Kdyby show napsal Palestinec, byla by napsána jinak. Konec konců my nejsme Palestinci.“

I v již zmiňovaném článku v deníku New York Times byl Issacharoff nucen se přiznat k především izraelskému narativu Faudy v reakci na již zmíněný podnětný komentař Sayeda Kashuy. "Jsem Izraelec, jsem žid, jsem sionista," řekl. "Mám izraelský příběh. Ani po 18 letech v terénu nedokážu tyto sebevražedné útoky pochopit. Takže pokud někdo posílá svého chlapa,

88 HALBFINGER, David M. ‘Fauda,’ an Israeli TV Hit, Lets Viewers Escape — Into the Conflict. The New York Times. Pub. 22.5.2018. Dostupné z. https://www.nytimes.com/2018/05/22/arts/television/Fauda-an-israeli-tv-hit- lets-viewers-escape-into-the-conflict.html. Přel. JK. 89 HALBFINGER, David M. ‘Fauda,’ an Israeli TV Hit, Lets Viewers Escape — Into the Conflict. The New York Times. Pub. 22.5.2018. Dostupné z. https://www.nytimes.com/2018/05/22/arts/television/Fauda-an-israeli-tv-hit- lets-viewers-escape-into-the-conflict.html. Přel. JK. 90 HALE, Mike. Review: ‘Fauda’ Returns on Netflix, Guns Blazing. The New York Times. Pub. 23.5.2018. Dostupné z: https://www.nytimes.com/2018/05/23/arts/television/fauda-netflix-review.html. Přel. JK. 91 SERHAN, Yasmeen. Watching Israeli TV’s Fauda as a Palestinian. The Atlantic. Pub. 8.6.2018. Dostupné z: https://www.theatlantic.com/international/archive/2018/06/watching-israeli-tvs-fauda-as-a-palestinian/561917/. Přel. JK.

20 aby jej vykonal, ano, je mu to jedno a je to hrozná lidská bytost.“ „A víte, čím ještě jsem si jistý?" dodal. "Že většina Palestinců, hluboko ve svém srdci, oni to vědí."92

3.3.2.2 Nový Homeland?

Dalším důležitým trendem, který se opakovaně objevuje v globálním diskurzu o seriálu Fauda, je srovnávání s americkým seriálem Homeland, který byl vytvořen podle izraelského seriálu Hatufim. Výše zmíněný článek v britském The Guardian nese název „Příští Homeland? Problémy Faudy, brutálního TV hitu Izraele“.93 Podobné názvy obsahující odkaz na Homeland zvolilo mnoho článků, které se zabývají Faudou. CNN Bussines, francouzská zpravodajská síť France2494 a další také označují Faudu za příští nebo nový Homeland, New York Post ji popsal jako jeho „uvěřitelnější a odvážnější verzi“.95 Většinou se jedná o velmi stručnou zmínku, někdy se přirovnání omezuje pouze na titulek nebo zmínku o sdílené zemi původu těchto dvou seriálů. „Diváci z celého světa budou znát úspěšné americké seriály "Homeland" a "In Treatment", ale ne všichni jsou si vědomi, že jde o adaptace izraelských seriálů "Hatufim" a "Betipul", zmiňuje France24.

Větší prostor pro srovnání těchto dvou seriálů poskytl například The Guardian. „Obě dramata se spoléhají na protagonisty, jenž jsou pověřeni rozhodujícími operacemi navzdory obvyklému nezodpovědnému chování. Obě testují vaši trpělivost. V případě Faudy nejde jen o politiku, ale také o vytrvalý machismus; v polovině druhé série je to jako sledování zaměnitelných místností plných mužů v kulometech a zoufalých denimech, z nichž každý v určitém okamžiku ujistí ženskou postavu: „Neboj se, dostanu nás odsud.“ Oba seriály vás však přimějí „binge- watch“ jedním dechem celé série, i přes „iritující díry v příběhu, politické svatouškovství a zkreslenou reprezentaci muslimů nebo Palestinců. Je to trochu jako prolétnout levným thrillerem, kdy ignorujeme špatné dialogy a vykreslení postav, spolu s narůstajícím nenáviděním sebe sama, zatímco mrháte časem, jen pro tu cukrovou horečku z konce příběhu.“ 96

Toto neustálé přirovnávání si vysvětluji, jako taktiku nalákání běžného západního diváka ke sledování Faudy pomocí asociace se známou značkou. Této paralele se budu detailněji věnovat i v pozdějších kapitolách, jelikož se domnívám, že mi napomůže k pochopení zájmu západního publika o seriál Fauda.

3.3.2.3 Napínavý thriller

Poslední, pro tuto práci důležitý přístup, které se konstantně opakuje v globálním diskurzu a je na něj kladen značný důraz, je vlastnost Faudy jako napínavého thrilleru. Západní média se

92 SERHAN, Yasmeen. Watching Israeli TV’s Fauda as a Palestinian. The Atlantic. Pub. 8.6.2018. Dostupné z: https://www.theatlantic.com/international/archive/2018/06/watching-israeli-tvs-fauda-as-a-palestinian/561917/. Přel. JK. 93 SHABI, Rachel. The next Homeland? The problems with Fauda, Israel's brutal TV hit. The Guardian. Pub. 23.5.2018. Dostupné z: https://www.theguardian.com/tv-and-radio/2018/may/23/the-next-homeland-problems- with-fauda-israel-brutal-tv-hit. Přel. JK. 94 After 'Homeland', Israeli original series go global. FRANCE24. Pub. 29.1.2020. Dostupné z: https://www.france24.com/en/20200129-after-homeland-israeli-original-series-go-global. Přel. JK. 95 STARR, Michael. How ‘Fauda’ takes on the Arab-Israeli conflict. New York Post. Pub. 5.6.2018. Dostupné z: https://nypost.com/2018/06/05/fauda-offers-an-engaging-take-on-the-arab-israeli-conflict/. Přel. JK. 96 SHABI, Rachel. The next Homeland? The problems with Fauda, Israel's brutal TV hit. The Guardian. Pub. 23.5.2018. Dostupné z: https://www.theguardian.com/tv-and-radio/2018/may/23/the-next-homeland-problems- with-fauda-israel-brutal-tv-hit. Přel. JK.

21 tomuto věnují o poznání více než média lokální, kde kulturně-politický vliv seriálu převažuje jeho ostatní aspekty.

Zdá se, že ve Spojených státech a Evropě je slib napětí a akce považován za účinný způsob, jak potenciální diváky nalákat ke sledování Faudy. Většina kritiků zvolila přístup srovnávání Faudy se známými americkými thrillery – jako je například právě Homeland – a vyzdvihla promyšlené postavy, u kterých je linie mezi protagonistou a antagonistou dosti nejasná, a nedostatek jejich morálních zásad. Oceňují také brutalitu Faudy, realisticky zobrazené násilí, a uvěřitelné zachycení postav v nebezpečných bez využití vykonstruovaných zápletek, ke kterým se americké thrillery některých názorů často uchylují.97

Britský deník Guardian se rozhodl kontaktovat také Dianu Buttu, palestinsko-kanadskou právničku v oblasti lidských práv a bývalou mluvčí Organizace pro osvobození Palestiny, která ve svém komentáři k politické kontroverznosti Faudy bere na vědomí i atraktivnost tohoto seriálu, kterou považuje za velmi nebezpečnou. "Pokud si nedáte pozor, najednou se ocitnete fascinováni úkladnými vraždami, vlákáni do hry na kočku a myš. Koncept, co je správné a špatné, je vymazán, nezákonnost je vymazána ... Prostě se z toho stává jen akcí nabitá show."98

Evening Standard líčí seriál jako „poutavý, násilný, nonstop sledovatelný thriller, který jehož zdrojem je realita, to, co se právě děje.“ I zde jsou vlastní zkušenosti tvůrců vyzdvihovány, především v případě Liora Raze, u kterého autor článku velmi dramaticky popisuje jeho ztvárnění Dorona jako „magnetické“. Také je zde přihlédnuto ke způsobu provedení a zvoleným filmovým technikám, což je často kvůli jiným okolnostem seriálu přehlíženo, oceněna je především hrubost kamery a šokující rychlost akce, což také napomáhá tomu, že Fauda je dle jejich názoru „pravděpodobně nejvážnější a zároveň nejnapínavější akční thriller nyní v televizích.“99

Americký kritik Mike Hale ve svém článku pro New York Times oceňuje podobné kvality. „Lior Raz a Avi Issacharoff si uvědomili, že lze určité poměry v jejich světě syntetizovat na zábavné, dokonce i poutavé melodrama-intimní síť sdílené historie a kultury; stálá přítomnost vysokých emocí, nenávisti a nihilismu; rigidní představy o rodině a cti; fotogeničnost poničených palestinských měst ve West Banku, perfektní pro automobilové i pěší honičky.“ Také dodává, že „prostředí je fascinující, alespoň pro ty z nás, kteří v tomto regionu nežijí“, a označuje Faudu za více než „nadprůměrný akční thriller“. Také zmiňuje využití zkušeností tvůrců z izraelské tajné služby, Razovo ztvárnění Dorona a filmařské postupy a celkově vyjadřuje své nadšení ze seriálu. „Nastražené bomby, vražedné pomsty a tajná infiltrace jsou na denním pořádku, zatímco se obě snaží navzájem zaskočit. Natočeno napínavým realistickým způsobem velkého válečného filmu, tato show se také noří do bouřlivého osobního života svých postav, i v rámci vynikajícího narativu ala poldové a banditi.“100

Články, které se spíše soustředí na Faudu jako napínavý thriller, ji líčí s daleko větší fascinací a nadšením než ty, které dávají více prostoru debatě o politických okolnostech seriálu.

97 RIBKE, N. Fauda television series and the turning of asymmetrical conflict into television entertainment, Media, Culture & Society, 2019, s. 10. Přel. JK. 98 98 SHABI, Rachel. The next Homeland? The problems with Fauda, Israel's brutal TV hit. The Guardian. Pub. 23.5.2018. Dostupné z: https://www.theguardian.com/tv-and-radio/2018/may/23/the-next-homeland-problems- with-fauda-israel-brutal-tv-hit. Přel. JK. 99 SEXTON, David. Fauda: Enemies keep each other close in the most gripping action thriller on television now. Evening Standard. Pub. 31.5.2018. Dostupné z: https://www.standard.co.uk/stayingin/tvfilm/fauda-enemies-keep- each-other-close-in-the-most-gripping-action-thriller-on-television-now-a3852431.html. Přel. JK. 100 HALE, Mike. Review: ‘Fauda’ Returns on Netflix, Guns Blazing. The New York Times. Pub. 23.5.2018. Dostupné z: https://www.nytimes.com/2018/05/23/arts/television/fauda-netflix-review.html. Přel. JK.

22

3.4 Klíč k popularitě: Fauda versus Homeland

Doposud jsem se v této práci věnovala pouhému výčtu faktů, které ustanovují kontext a změnu podmínek, kterými seriál Fauda během relativně krátké doby prošel. Vezmeme-li malou izraelskou produkci, kde sociálně-kulturní zabarvení a politické pozadí seriálu a jeho publika je naprosto zásadní, a vložíme ji do rukou amerického produkčního velikána, představíme ji publiku, které naprosto postrádá jakékoliv osobní spojení s tématem a v mnohých případech i jakékoliv povědomí o konfliktu a jeho historii, je třeba určité věci znovu ustanovit a klást si nové otázky. Co činí Faudu tak atraktivní pro západní publikum? Jaké kvality takové diváky nejen přitáhnou, ale také udrží a přimějí je chtít stále víc?

Moderní strukturální podmínky kolem produkce a percepce izraelského televizního obsahu jsou v ostrém kontrastu s podmínkami například prosperujícího amerického kulturního průmyslu. Izraelský televizní trh je výrazně menší než v jiných rozvojových zemích a divácké preference jsou zde formovány kulturním, etnickým a socio-ekonomickým schismatem. 101 V případě globálního, jak amerického, tak evropského publika tyto okolnosti nemůžeme brát v potaz. Také nelze předpokládat, že běžný západní divák je natolik obeznámen s kulturně-politickým pozadím seriálu, historií a vývojem konfliktu a jeho současnou situací. Pokud bychom takového diváka našli, pravděpodobnost, že bude mít emocionální osobní vazbu na izraelsko-palestinský konflikt, nebo jen porozumění jeho skutečnostem, je velmi nízká. Vysvětlení popularity Faudy u globálního publika tedy musíme hledat jinde.

Právě zde je vhodné využít poznatků z předchozích kapitol. Při průzkumu lokálního a globálního diskurzu je zřejmý diametrální rozdíl mezi diváckým přijetím. V případě izraelsko- palestinské debaty je hlavní pozornost věnována kulturnímu, etnickému, politickému a sociálnímu významu seriálu a téměř zpravidla se týká sporu mezi oběma zeměmi. Na toto reagují i americká a evropská média a jak jsem již zmínila, často přistupují ke konfliktu daleko objektivněji, v několika recenzích jsou zahrnuty i palestinské zdroje. Avšak ve většině případů má nastínění kontextu sporu převážně informativní či vzdělávací povahu. To znamená, že poskytují tyto informace za účelem vzdělat běžného západního diváka přinejmenším do té míry, aby získal alespoň základní ponětí potřebné pro sledování seriálu. Jde však o znalosti pouze povrchní, které mohou zájem o seriál posílit, ovšem ne udržet a pravděpodobně ani podnítit.

Ve snaze nalézt skrytou substanci popularity seriálu Fauda jsem se rozhodla použít jako pomůcku americký seriál Homeland. K tomuto postupu mě přimělo několik důležitých faktorů. Očividnými důvodem je sdílené téma obou seriálů, tedy boj tajných služeb proti teroristickým hrozbám, nebo například jejich žánrové zaměření. Tyto dvě show mají ovšem daleko více společného, než může být na první pojem patrné. I přesto, že Homeland pochází z americké produkce, jeho předlohou je úspěšný izraelský seriál Hatufim. Homeland se stejně jako Fauda těší velkému zájmu publika po celém světě, také si však mimo chvály vysloužil i ostrou

101 RIBKE, N. Fauda television series and the turning of asymmetrical conflict into television entertainment, Media, Culture & Society, 2019, s. 3. Přel. JK.

23 kritiku. 102103 Tvůrci Homelandu i Faudy byli obviněni z orientalismu a zavádějícího zobrazování arabské kultury, v prvním případě došlo i na soudní spor. 104 105 106

Homeland, na rozdíl od prvních dvou sérií Faudy, byl od počátků šitý na mírů americkému publiku, což je zásadní. Jak už globální diskurz napovídá, paralela mezi seriály Homeland a Fauda může mít daleko větší význam, který může představovat klíč k porozumění popularitě Faudy na Západě. Neo-orientalismus zde sehrává důležitou roli.

Hlavní postavou Homelandu je Carrie Mathison, agentka CIA s bipolární poruchou, která podezřívá kolegu Brodyho, snipera amerického námořního sboru, který se vrací poté, co byl zajat al-Káidou, že byl obrácen na stranu „nepřítele“, a tak představuje hrozbu pro USA. Další děj seriálu se odvíjí od tohoto předpokladu, kdy se Carrie snaží chránit USA před nepřáteli jak zahraničními, tak domácími. Homeland ukazuje hluboko zakořeněné vlastenectví Američanů a často až paranoidní strach z hrozeb z Východu, především těch teroristických. 107 Americká narativní linie je zde dominantní a východní pohled je ukazován spíše sporadicky. Pokud je nám tento pohled umožněn, jde hlavně o teroristickou linku příležitostně zahrnující stranu „dobrých“ Arabů a muslimů. Seriál tak rozlišuje mezi arabskými a muslimskými „přáteli“ a „nepřáteli“, jak ve své práci o arabsko-muslimské reprezentaci po událostech 11. září uvedla Evelyn Alsultany.108

3.4.1 Práce s napětím

Žánr thriller generuje u svého publika napětí. Toto napětí dle Ortonyho, Clora & Collinse spočívá napětí v oblasti psychologie, strachu, naděje a „kognitivního stavu nejistoty“. Publikum musí mít emocionální spojení s postavami, aby bylo možné ve filmu napětí vytvořit, aby cítili, že ve výsledku příběhu je něco v sázce. 109 Podle Eda S. Tana110 se míra napětí stává úměrná úrovni sympatie diváka s postavou. Soucit a napětí jsou v jistém smyslu propojeny, protože když se sympatie zvýší, pro diváka bude osud této postavy důležitější. Když sázky rostou, napětí také.

Kromě soucitu je pro vytvoření napětí také nejistota, a to kvůli neinteraktivní povaze média. Diváci jsou v bezmocném stavu nejistoty, které vyvíjí napětí. Noel Carroll dále rozvíjí nejistotu

102 BUTCHER, David. Unpredictability: the key to Homeland’s success. RadioTimes. Pub. 17.4.2012. Dostupné z: https://www.radiotimes.com/news/2012-04-22/unpredictability-the-key-to-homelands-success/. Přel. JK. 103 CUMMING, Ed. Homeland, review: Claire Danes manages to breathe more life into a series that should have ended years ago. INDEPENDENT. Pub. 16.2.2020. Dostupné z. https://www.independent.co.uk/arts- entertainment/tv/reviews/homeland-season-8-review-claire-danes-carrie-mathison-brody-a9335731.html. Přel. JK. 104 BLACK, Ian. Homeland: does it give an accurate picture of Middle East politics? The Guardian. Pub. 25.10.2012. Dostupné z: https://www.theguardian.com/tv-and-radio/tvandradioblog/2012/oct/25/homeland- accurate-picture-middle-east-politics. Přel. JK. 105 SHERLOCK, Ruth. Lebanon seeks legal action against Homeland. The Telegraph. Pub. 18.10.2012. Dostupné z: https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/middleeast/lebanon/9618710/Lebanon-seeks-legal-action- against-Homeland.html. Přel. JK. 106 AL-ARIAN, Laila. TV's most Islamophobic show. Salon. Pub. 16.12.2012. Dostupné z: https://www.salon.com/test/2012/12/15/tvs_most_islamophobic_show/. Přel. JK. 107 KERBOUA, S. From Orientalism to neo-Orientalism: Early and contemporary constructions of Islam and the Muslim world., Intellectual Discourse, 24(1), 2016, s. 21-26. Přel. JK. 108 ALSULTANY, E. Arabs and Muslims in the media after 9/11: Representational strategies for a “postrace” era. American Quarterly, 65, 1, 2013, s. 161-169. Přel. JK. 109 ORTONY, A., CLORE, G.L. & COLLINS, A. The Cognitive Structure of Emotions. Cambridge University Press, 1998, s. 131. Přel. J.K. 110 TAN, E. S, & FASTING, B. Emotion and the structure of narrative film: film as an emotion machine. Mahwah (N.J.): Erlbaum, Lawrence, Associates, 1996, s. 178. Přel. J.K.

24 a napětí v rámci toho, čemu říká „paradox napětí“. 111 Uvádí, že: 1) napětí vyžaduje nejistotu, 2) znalost výsledku příběhu předchází nejistotě a 3) cítíme napětí v reakci na některé fikce, pokud získáme znalosti o výsledku. Podle Carrolla, když diváci znají výsledek příběhu, mohou si ještě představit jiný konec. Tvrdí, že pouhé představení si toho, že výsledek je nejistý, stačí k vytvoření napětí.112113

Homeland stejně jako Faudu můžeme zařadit do žánru thriller, kdy se uchylují ke stejným postupům k vytváření napětí, což je možné vysvětlit pomocí pěti přístupů Castrilla & Echarta.114 Prvním z nich je oběť hrající roli hrdiny, kterou v případě Homelandu představují samotné Spojené státy, což zahrnuje i jejich vládu, tajnou službu CIA a s ní tedy i protagonistku Carrie. Ve dvanácté epizodě druhé série je jasné, kdo je obětí, když dojde k bombovému útoku během pohřbu viceprezidenta, kde bylo přítomno několik kongresmanů a členů CIA, kteří následkem útoku zemřeli. U Faudy není určení oběti tak jasné na první pohled jako v případě Homelandu, a je nutné hledat jej hlouběji pod povrchem. Důvodem je daleko větší prostor poskytnutí straně nepřítele a možnosti soucítit s nimi. Zároveň není izraelská strana tak očividně glorifikovaná jako ta americká. Ovšem při bližším pohledu v kombinaci s diskurzem je možné prohlédnout tuto snahu o vyváženost a odhalit jasnou názorovou vyhraněnost pro izraelský narativ, jenž oslavuje práci tajné služby, i přes jejich násilné a často nemorální činy, a upevňuje tak předpoklad nadřazenosti Izraelců a sionistickou ideologii.

V rámci druhého přístupu dále rozeznáváme postavy s intenzivními emocemi, jejichž nejlepším příkladem v seriálu Homeland je opět Carrie, která je vlivem své nemoci, která je často zmiňovaným aspektem show, vypjatými situacemi emočně přetížena. I ve Faudě můžeme do této kategorie s jistotou zařadit hlavní postavu Dorona, u kterého je emoční intenzita jednou z jeho hlavních vlastností a jeho jednání je jí velmi ovlivněno. David Sexton ve svém článku v Evening Standard popisuje Dorona jako zjizveného, vyholeného, rozložitého, věčně rozzuřeného čtyřicátníka, jehož agresivita je „pouze rozšířením drsnosti a přímosti všech v jeho jednotce a v izraelské společnosti obecně“, což dle něj do tohoto thrilleru přináší „mimořádnou sílu“, a obdivuje „způsob, jakým se tito lidé všichni tak snadno přímo konfrontují. Jsou neustále v první linii a vědí to.“115

Za třetí, thrillery představují nejistý, nejednoznačný svět. Napříč sériemi Homelandu přetrvává nejistota, zda jsou Američané v bezpečí před teroristickými útoky či domácími hrozbami, jako je spiknutí v americké vládě. Tento svět však, dle čtvrtého přístupu, nadále zůstává realistický a obyčejný. Homeland je stále založen na skutečných nebo realistických událostech nebo těch, které by se mohly stát ve skutečném světě. I Fauda je velmi podobným, ukázkovým příkladem takového světa, který je založen na probíhajícím konfliktu, do kterého byli její tvůrci aktivně zapojeni a mohou tak nabídnout náhled do každodenní reality tajných služeb.

Pátý a poslední přístup spočívá v tom, že postavy thrilleru zažívají dezorientaci a jsou nuceni navigovat nová prostředí, což opět platí pro postavy obou seriálů. Jasným příkladem tohoto přístupu v Homelandu je například Saul Berenson, jenž je na letišti unesen ve čtvrté sérii a musí se zorientovat v novém prostředí Izraele, zatímco jej Haqqani drží v zajetí. Ve Faudě se do

111 CARROLL, N. Beyond aesthetics: philosophical essays. Cambridge: Cambridge University press, 2001, s. 268. Přel. J.K. 112 CARROLL, N. Beyond aesthetics: philosophical essays. Cambridge: Cambridge University press, 2001, s. 259- 267. Přel. J.K. 113 ORTONY, A., CLORE, G.L. & COLLINS, A. The Cognitive Structure of Emotions. Cambridge University Press, 1998, s. 131. Přel. J.K. 114 CASTRILLO, P., & ECHART, P. Towards a narrative definition of the American political thriller film. Communication & Society, 28(4), 2015, s. 112. Přel. JK. 115 SEXTON, David. Fauda: Enemies keep each other close in the most gripping action thriller on television now. Evening Standard. Pub. 31.5.2018. Dostupné z: https://www.standard.co.uk/stayingin/tvfilm/fauda-enemies-keep- each-other-close-in-the-most-gripping-action-thriller-on-television-now-a3852431.html. Přel. JK.

25 podobné pozice dostává jak hlavní postava Dorona, tak i množství postav vedlejších, pro které je schopnost zorientovat se v cizím prostředí součástí jejich práce v utajení. V osmém díle první série poté, co je svědkem brutální vraždy Boaze, šokovaný a rozzuřený Doron potřísněný krví svého bratra, se bezcílně potuluje po nepřátelském území, kde se velmi snadno může dostat do nebezpečí. S myšlenkou na pomstu a překvapivě bez újmy se dostane až k pohovoru na sebevražedného atentátníka, setkává se se samotným Abu Ahmedem a získává tak možnost infiltrovat jeho teroristickou skupinu. Doron se tak dostává do neznámé situace, do které, jak zmiňuje kapitán Gabi Ayub, ještě žádný z jejich agentů nedostal, a musí jednat přesvědčivě v této výjimečné pozici a neznámém prostředí.116

To vše přispívá k vytvoření napětí, již zmíněného podstatného aspektu žánru thriller. Pokud dle Ortonyho, Clora & Collinse spočívá napětí v oblasti psychologie, strachu, naděje a „kognitivního stavu nejistoty“, 117 právě těmito prvky dosahují tvůrci tohoto stavu pomocí svých konspiračních zápletek, které poskytují zábavné napětí v průběhu celého seriálu. Tvůrcům Homelandu Howardu Gordonovi a Alexi Gansovi se podařilo reflektovat kulturu strachu, která je přítomná mezi americkými lidmi po 11. září, což automaticky podněcuje publikum.118 Rubin říká, že takto jsou využívány emoční stavy napětí, strachu, nadšení nebo vzrušení, pro zajištění pocitů unešení u svého publika.119 Aby tohoto bylo dosaženo, Harper uvádí, že thriller musí umístit svého protagonistu do situace velké krize, kterou můžeme považovat jako kulminaci všech pěti přístupů Castrilla & Echarta, kde boj o kontrolu způsobuje stavy strachu, úzkosti a paranoie. 120 Toto přesně se děje, když má Carrie v posledních epizodách první sezóny krizi. Stane se maniakální a má relaps kvůli všem incidentům, jako je exploze a obvinění Brodyho, a její snaha o udržení kontroly jí způsobují pocity úzkosti a paranoie. Přesvědčivé a intenzivní vykreslení hlavní hrdinky a jejích vnitřních i vnějších bojů vytváří silné propojení s divákem, jenž v něm vyvolávají pocit neklidu, díky němuž se cítí ohrožení a zranitelní. Publikum cítí napětí, protože se bojí nepříznivého výsledku.

Fauda také pracuje s prvky pro vytvoření napětí stejným způsobem. U hlavní postavy Dorona je kognitivní pocit nejistoty nejdůležitějším faktorem, jelikož jde o postavu velmi nevyzpytatelnou a impulzivní, kdy velmi často nesouhlasíme s jeho činy a nemůžeme předpokládat, co udělá, především ve vyhrocených situacích, kdy jsou v nebezpečí jeho blízcí.

Daleko jasněji jsou diváci manipulováni v případě Boaze. U této okamžitě líbivé postavy jsme neustále udržováni na hraně. Nejprve jsou diváci vystaveni nejistotě, jestli Boaz také zemřel při sebevražedném atentátu v první epizodě, kde zemřela jeho partnerka. Poté sledujeme, jak se Boaz těžce vyrovnává se ztrátou své přítelkyně, což jej činí nestabilním a nevyzpytatelným. Když jej Moreno i přes Doronův protest pustí do akce, doufáme, že se nepotvrdí to, co již tušíme. Boaz je unesen (Obr.2). Během výslechu vedeným Walidem, poté i samotným Abu Ahmadem, se Boaz snaží udržet si svou falešnou identitu, kdy se vydává za muslima a člena palestinské bezpečnostní služby. Zdá se, že se mu již podařilo teroristy oklamat a my už začínáme cítit úlevu. Bohužel na poslední chvíli při „přátelském“ potřesení rukou s Abu Ahmadem je Boaz podle tetování identifikován jako ten, kdo zabil Panterova bratra. Shirin je vydíráním přinucena Boaze v jeho cele operovat a implantovat mu do žaludku výbušninu. Čím dál více je nám jasné, že Boazova šance na přežití je malá, je nám ovšem poskytnut ještě jeden okamžik naděje. Doron,

116 CASTRILLO, P., & ECHART, P. Towards a narrative definition of the American political thriller film. Communication & Society, 28(4), 2015, s. 111-133. Přel. JK. 117 ORTONY, A., CLORE, G.L. & COLLINS, A. (). The Cognitive Structure of Emotions. Cambridge University Press, 1998, s. 131. Přel. JK. 118 KERBOUA, S. From Orientalism to neo-Orientalism: Early and contemporary constructions of Islam and the Muslim world. Intellectual Discourse, 24(1), 2016, s. 8-12. Přel. JK. 119 RUBIN, M. Thrillers. Cambridge University Press, 1999, s. 7. Přel. JK. 120 HARPER, R. The World of the Thriller. Baltimore, Maryland; London: Johns Hopkins University Press, 1974, s.80. Přel. JK.

26 který přiměl své kolegy provést neschválenou akci, při které unesli šejka Awadallu, kterého Hamasu nabízejí výměnou za Boaze. Na Abu Ahmada přímo chtějí působit i únosem Panterovy dcery a zdá se, že jejich šance jsou nadějné. Co však Doronův tým netuší, je Abu Ahmadovo odhodlání obětovat cílům Hamasu příliš mnoho. Ve velmi vyhroceném momentu, kdy je výměna téměř dokončena a Boaz už je téměř u svých bratrů (Obr.3)F, zachráněn, výbušnina v jeho žaludku je odpálena. Spolu s Doronem a jeho týmem můžeme jen sledovat, jak se z postavy, které se podařilo navázat intenzivní s diváky, stává pouhý krvavý opar.

Boaz, jakožto od začátku fanoušky oblíbený protagonista, se pohybuje z krize do krize pod silným emočním tlakem a stává se bezmocným v neznámém prostředí.

Obrázek 2 Obrázek 3

I přes prohlašovanou nestrannost seriálu, na druhé straně konfliktu se s postavami takto nezachází. Spojení s publikem není komplexně budováno jako u izraelské strany a pokusy o navození soucitu s postavami Palestinců, kdy vidíme, jak pláčou a milují své rodiny, jsou při nejmenším povrchní, snadno průhledné při bližším pohledu a vytváří jasnou linii mezi protagonisty a antagonisti. Linie, která dle tvrzení tvůrců neexistuje. To vše napovídá tomu, že k Faudě je třeba přistupovat i z jiných úhlů a nenahlížet na ni pouze jako na běžný akční thriller.

Domnívám se, že v případě Faudy je třeba rozlišovat, do jaké míry generuje napětí v divákovi postupy v rámci samotného žánru, a nakolik je toto napětí dílem užití neo-orientalistických prvků. Na základě předchozích odhalení chci poukázat na jinou vlastnost Faudy užitou pro vytváření napětí, která odpovídá kontroverzi samotného tématu, avšak běžnému západnímu divákovi nemusí být na první pohled zřejmá i přesto, že na něj prvotně cílí. Jde o taktiku, která opět spojuje tento izraelský seriál s americkým Homelandem.

3.4.2 Orientalistické a neo-orientalistické prvky

Mimo klasické taktiky žánru thriller, Homeland odpovídá neo-orientalistické teorii, kdy jsou orientalistické prvky systematicky využívány k podnícení napětí u svého publika. Stejně tak i Fauda využívá těchto technik a kultury strachu, ovšem za odlišných okolností. Sdílené téma terorismu, v rámci něhož oba seriály zobrazují arabskou kulturu, je to, co mimo žánr nejvíce spojuje Faudu a Homeland. Toto jde ovšem ruku v ruce i s kontroverzí, kterou reprezentace cizích kultur téměř nevyhnutelně vyvolává, především odehrává-li se na pozadí stále probíhající konflikt. I přesto, že se Fauda dočkala ostré kritiky pro svou spornou reprezentaci Palestinců a skutečností izraelsko-palestinského konfliktu, v případě Homelandu jde o ještě vyhrocenější situaci.

Saïd (1978) říká, že „Orient“ je strukturován terminologií a západní představou o východu.121 V seriálu Homeland, který je vytvořen výhradně Američany, je v tomto duchu představena

121 SAÏD, Edward. W. Orientalismus: Západní koncepce Orientu. Praha: Paseka, s.5, 2008. Přel. JK. [Online databáze SAGE journals]

27 východní kultura skrz americký narativ, který je umístěn do opozice vůči arabskému světu, který je představován jako „jiný“, a jeho lidé jako „ti druzí“. Z literárních zdrojů je jasné, že se reprezentace Arabů a muslimů se po 11. září změnila. Jak argumentovala Gemma Kumaraea, mezi morálním Západem a nemorálním východem je zastoupena dichotomie. Prezentace Arabů v Homelandu je škodlivá, většinu z nich vykresluje jako násilné, nebezpečné a spojené s terorismem. Vyobrazení Západu je mírumilovné a výrazně proti terorismu.122

Tato dichotomie se projevuje již od prvních minut seriálu. V úvodní scéně pilotní epizody ledujeme záběry Bagdádu a Carrie, která řídí auto skrz přeplněnou ulici, spolu se záběry jejího nadřízeného v Americe, se kterým právě telefonuje. Záběry z Bagdádu zahrnují například vojáky připravující lana, která budou později použita k výkonu trestu smrti, což představuje násilnou stranu (Obr. 6). V Americe vidíme kontrastní scenérii formálního sofistikovaného večírku reprezentujícího civilizovanost západní kultury. Poté co je Carrie násilně vyvedena vojáky z vězení, následuje střih na poklidné americké ráno (Obr. 7).

Obrázek 4 Obrázek 5

Vrátíme-li se zpět k literatuře, Saïd uvádí příklad implementace konceptu orientalismu: Ženy nemají hlas a nikdy neukazují emoce, zatímco muži jsou považováni za kruté, autoritativní a nezvládatelné.123 V úvodní scéně se v Bagdádu téměř nezobrazují ženy (Obr.4), naopak při zobrazení Ameriky sena obrazovce se okamžitě objeví atraktivní blondýna (Obr. 5). Podle Gemmy Kumaraea lze každou postavu v Homelandu napříč složitými dějovými liniemi zařadit na Západ či Východ. Kontrast mezi oběma stranami je společným vláknem reprezentace Západu (Amerika) a Východ (Střední východ) v celé televizní show.

Obrázek 6 Obrázek 7

Ve vlasti je jasný západní politicko-kulturní diskurs, jenž je prezentován Americkými tvůrci pomocí mnoha prvků orientalismu (stejně jako neo-orientalismu), který je podle Gemmy

122 KUMARAEA, Gemma. Homeland and Orientalism: An Examination of Arab Muslim Identity and US Nationalism. MURAJ, Vol.1, č.1. Pub. 4.5.2018. Přel. JK. [Online databáze MURAJ] 123 SAÏD, Edward. W. Orientalismus: Západní koncepce Orientu. Praha: Paseka, s.6, 2008. Přel. JK. [Online databáze SAGE journals]

28

Kumaraea zaostalý, útočný a podněcuje stereotypizaci.124 I přes veškerou kritiku se však seriál západní veřejnosti líbí a získal řadu cen. 125

Ve Faudě mohou být orientalistické prvky méně nápadné, a i když snad nejsou takovým klišé, jako v případě Homelandu, jsou stále přítomné. Rozdíl mezi izraelským a palestinským světem je zcela jasný. Právě hranice protínající Západní břeh posetá checkpointy, která dělí Izraelí okupované území, a Palestinu, může být považována za jednu z nejrozeznatelnějších linek oddělující v geografickém, politickém i kulturním smyslu Západ od Východu. Narativ Faudy přes tuto hranici neustále přeskakuje z jedné strany na druhou, a každé je (oproti Homelandu) poskytnuto více méně stejné množství času. Jejich zobrazení ovšem mezi těmito dvěma kulturami vytváří zřejmý rozpor.

Zatímco palestinské postavy se pohybují v poničených a znečištěných prostorách (Obr. 8), ty izraelské očividně žijí na vyšší úrovni. Například hlavní postava Dorona žije ve velkém moderním domě s rozsáhlou přilehlou vinicí (Obr. 9). Izraelští agenti tajných jednotek operují s nejvyspělejším vybavením (Obr. 10), kdežto členové palestinského odboje, se samozřejmě skrývají v rozpadlých domech a skladištích. Jsou představeni jako nepořádní a nekultivovaní.

Obrázek 8 Obrázek 9

Obrázek 10

Také palestinské ženy jsou představovány jinak, ač je jim překvapivě dán značný prostor. Většinou jde o manželky, oddané svým mužům, které své muže však upřímně milují, projevují jim emoce a manželé k nim chovají velkou úctu, což může vytvářet dojem revolučního přístupu

124 KUMARAEA, Gemma. Homeland and Orientalism: An Examination of Arab Muslim Identity and US Nationalism. Minnesota Undergraduate Research & Academis Journal, Vol.1, č.1. Pub. 4.5.2018, s. 1-9 Přel. JK. [Online databáze MURAJ] 125 MACKAY, M. ‘Homeland is racist’ : Artists hide subversive graffiti in hit TV show. CNN. Pub. 16.10.2015. Dostupné z: https://edition.cnn.com/2015/10/15/middleeast/homeland-grafitti-racist/. Přel. JK.

29

(při nejmenším je toto v rozporu se Saïdovou původní teorií). Když se ovšem seznámíme s postavou Shirin (Obr. 11), palestinskou doktorkou, která dlouhá dříve žila ve Francii a mluví plynulou francouzštinou, uvědomíme si, že mluvit o férové reprezentaci je zcela předčasné.

Obrázek 11

Shirin, jakožto vzdělaná žena, působí jako kontrast vůči matkám a manželkám Palestinců a teroristů hnutí Hamas, která o sobě sama prohlašuje, že není nábožensky založená, což vytváří mylný dojem nekompatibility vzdělanosti a islámské víry. Shirin má s Doronem intimní vztah, aniž by věděla jeho totožnost či národnost, zatímco ji Hamas nedobrovolně skrz jejího bratrance Walida využívá ke spolupráci a je to právě ona, kdo zašije Boazovi výbušninu do žaludku, což je důležitým okamžikem v příběhové lince první série. V druhé sérii, poté co byla po Doronově zradě nucená vdát se za svého bratrance pro svou vlastní bezpečnost, se její pozice výrazně změnila, a problematičnost této postavy začala být zřetelnější. Uvězněná v manželství s mužem, kterého se bojí, je Shirin nucena dodržovat náboženské povinnosti pro vdané ženy, jako je například nošení burky a její odpor k tomuto je mnohokrát vizuálně zdůrazňován (Obr. 12 a 13). Walid také vyjadřuje nesouhlas s tím, že jeho žena pracuje v nemocnici s tím, že by byl radši, kdyby zůstala doma. Stále více je zřejmá její nevole vůči zvykům a praktikám islámského světa, například když před ní malá dcera její sousedky zpívá píseň, kterou bude s její školou zpívat na oslavě hrdinských činů Abu Ahmada, o slávě mučedníků a jak má každé dítě doufat v takový osud. To je jedním z důvodů, proč požádá Dorona o pomoc, i přes to, že jí lhal. Stejně jako manželka Abu Ahmada před ní doufá, že jí Izraelci pomohou k útěku do Evropy, do civilizovaného světa.

Obrázek 12 Obrázek 13

30

Mnoho scén podněcuje asociaci odporu vůči okupaci palestinských území s náboženským fanatismem a podporuje izraelskou stranu příběhu. Oproti Homelandu je však orientalismus ve Faudě ve většině případů právě v kontextu aktuálně probíhajícího konfliktu, ve kterém cílové publikum žije a teroristické hrozby, která je v tomto případě skutečným následkem okupace a nástrojem odboje. To znamená, že nespoléhá natolik na strach z cizího a neznámého, jak je zvykem u amerického orientalistického narativu.

3.5 Transformace významu prvků orientalismu

I přesto, že je orientalismus ve Faudě daleko specifičtější, během cesty k západnímu publiku se však tyto prvky zobecňují. To znamená, že se specifické aspekty užité v tomto seriálu, které jsou díky míře zapojení do konfliktu velmi konkrétní pro izraelsko-palestinský kontext, v rámci rozšíření distribuce mění a jejich původní význam oslabuje, ať už je orientalistický nebo ne, a stává se daleko vulgárnějším, než mohlo být původně zamýšleno.

Ukázkou této proměny významu může být například scéna již v pilotním díle. V této epizodě se Doron, který je již několik let mimo službu a věnuje se pěstování vína a své rodině, dozvídá od bývalého kolegy Morena, že takzvaný Panter, nebezpečný terorista Hamasu, kterého měl Doron údajně zabít, je naživu a opět aktivní. Moreno ho požádá, aby se vrátil do služby a dokončil, co před lety začal. Doron je nerozhodný, ale je jasné, že „oživnutí“ Abu Ahmada mu působí neklid. Poté, co má noční můru, vytáhne své staré věci z doby, kdy pracoval v utajení a zkouší si tradiční palestinský šátek kefíja, jenž je považována za symbol palestinského odporu.126 Záběr ukazuje odraz zakrytého Dorona v zrcátku, kdy můžeme vidět pouze jeho oči. Obraz je roztřesený, jelikož Doron drží zrcátko ve svých třesoucích se rukou. Jeho pohled je intenzivní, v pozadí hraje zneklidňující hudba a celá scéna vyvolává pocit úzkosti a napětí (Obr. 14).

Obrázek 14

126BRAMLEY, Ellie Violet. The keffiyeh: symbol of Palestinian struggle falls victim to fashion. The Guardian. Pub. 9.8.2019. Dostupné z: https://www.theguardian.com/fashion/2019/aug/09/the-keffiyeh-symbol-of- palestinian-struggle-falls-victim-to-fashion. Přel. JK.

31

Celý tento obraz naplňuje cíl žánru thriller a vyvolává u diváka napětí pomocí formy zobrazení. Domnívám se však, že mimo formu je zde daleko větším původcem tohoto napětí to, co představuje a implikuje. Je ovšem třeba podívat se na stejnou scénu třemi různými pohledy.

Nejprve chci zmínit pohled palestinský, ze kterého se tato scéna může zdát očividně problematická, jelikož podporuje představu o Palestincích jako nebezpečných nepřátelích, což bylo kritikou velmi vytýkáno a přimělo mnohé Palestince k bojkotu seriálu. V tomto případě tento obraz představuje hrozbu infiltrace izraelských agentů mezi palestinské obyvatele a zneužití tradičního oděvu k tomuto účelu. Jde však jen o jeden z mnoha případů a tato reprezentace se objevuje v průběhu celého seriálu, i přes údajnou snahu tvůrců Faudy zobrazit konflikt nestranně.

Podíváme-li se na stejnou scénu izraelským pohledem, kterým a pro který byl tento seriál vytvořen, její vnímání se mění. Vidíme postavu v kostýmu nepřítele, který představuje teroristickou hrozbu. Toto je ukázkou reality konfliktu a následkem historického vývoje sionistického úsilí o vštípení palestinského antagonismu do izraelského povědomí a systematickou anihilaci této kultury.

V případě palestinského i izraelského pohledu se vytváření napětí opírá o kulturně-politický přesah, který tato scéna implikuje jak pomocí formy, tak obsahu. Důležitým faktorem je přítomnost reálné hrozby a míra zapojení do konfliktu. Využití těchto aspektů pro vyvolání napětí a zvýšení vlivu na diváka odpovídá teorii neo-orientalismu. Jde ale také o velmi specifický způsob neo-orientalistického zobrazení, který takto může existovat pouze v kontextu izraelsko-palestinského konfliktu.

Zamysleme se však nad situací, ve které se Fauda dík globální distribuci ocitla. Bez dostatečné míry zapojení do konfliktu a emocionální vazby s ním spojené nelze předpokládat, že přístup diváka k Faudě bude stejný, tak jako jeho vnímání jejích určitých složek. Právě zde se může srovnání se seriálem Homeland prokázat užitečným. Pomineme-li rozdílné vlastenecké motivace, oba seriály fungují na téměř identickém principu. Homeland i Fauda využívají orientalistických prvků k vyvolání či podpoření napětí u diváka, význam těchto prvků se ovšem liší na základě míry zapojení do konfliktu a vzdálenosti od kultury, kterou prezentují.

Tím, že se Fauda dostala k západnímu publiku pomocí Netflixu, byla tak vyjmuta z kontextu konfliktu, který je pro její skutečný význam naprosto zásadní, a přesunuta do kultury lhostejnosti, což narušilo její status v rámci kinematografie obětí. V rámci tohoto přesunu se orientalistické prvky v tomto seriálu transformovali ve svém významu, staly se vulgárnějšími, jednoduššími a obecnějšími. Také určité kulturní charakteristiky, které ani ve svém vlastním kontextu nemusely být problematické, se účinkem západního vnímání orientalistickými staly, jelikož nabyly exotický charakter.

Vezmeme-li toto v potaz, zmíněná scéna působí zcela jiným dojmem. Například právě kefíja, kterou má Doron na sobě, tak nepředstavuje konkrétní palestinskou hrozbu ani symbol odporu s bohatou kulturní tradicí, ale obecně vnímaný úbor teroristy. Tak dopadá intenzita scény na západního diváka téměř stejnou vahou, jako na izraelského či palestinského, a může vyvolat stejný pocit napětí a strachu i bez pochopení okolností a předchozího zasvěcení do jejího skutečného významu. 4 Závěr

Z průzkumu lokálního a globálního diskurzu seriálu Fauda jasně vyplívá rozdílné vnímání různých aspektů seriálu. Nejčastější téma v izraelském i palestinské diskurzu je postavení Faudy v lokálním kulturně-politickém kontextu. U izraelského publika pozorujeme pozitivnější

32 přijetí, jelikož v izraelských médiích je palestinskému pohledu, odkud u tohoto seriálu pramení největší kritika, poskytnut minimální prostor. V globálním diskurzu se média daleko častěji obracejí na palestinské zdroje a problematičnost seriálu je tak viditelnější.

Největším rozdílem v diváckém přijetí, mimo kontroverznosti seriálu, je větší přístup k Faudě jako akčnímu thrilleru v západních médiích, kdy je často vyzdvihována schopnost Faudy generovat u diváka napětí. Na základě této vlastnosti je Fauda často přirovnávána k americkému seriálu Homeland.

Jak Homeland tak Fauda vytvářejí napětí pomocí klasických postupů v rámci žánru thriller. Ovšem méně zjevnou složkou při tvorbě tohoto napětí je využití (neo)orientalistických prvků. Oba seriály sdílí tematické zaměření na boj tajných služeb proti teroristické hrozbě, což samo o sobě svádí k neo-orientalismu.

Pokud se zaměříme na tuto vlastnost a porovnáme způsob použití (neo)orientalistických prvku v izraelském a americkém seriálu, zjistíme, jak výjimečnou pozici Fauda zastává. Jako izraelská TV show vytvořená pro izraelskou stranu probíhajícího konfliktu, jsou (neo)orientalistické prvky vnímané specifickým způsobem v závislosti na míru zapojení do konfliktu. Vezmeme-li ovšem v potaz změnu publika Faudy v rámci přesunu k americkému Netflixu, míra zapojení do konfliktu se tímto snižuje, tudíž i vnímání (neo)orientalistických prvků se proměňuje. Jejich význam je zobecněn a zjednodušen na úroveň stereotypních prvků stále využívaných v západní kultuře. 5 Abstract

The main interest of my bachelor thesis is an Israeli TV show Fauda (2015-?), which, despite the efforts of its creators for impartiality, represents a predominantly Israeli side of the Israeli- Palestinian conflict. Fauda received positive reviews from both local and global audiences and critics for its honest, self-aware presentation of the ongoing conflict in order to stay unbiased. On the other hand Fauda was accused mainly by Palestinian audiences of racism and inaccurate, disrespectful portrayal of their culture. Despite this controversial criticism, the series was purchased by Netflix, which introduced it to a global audience, where Fauda gained great popularity. My intention is to examine the reception of Fauda in the context of this distributional change and, together with the analysis of the series itself, to explain the transformation of its perception on the basis of Orientalist elements. The main theory I base my thesis on is orientalism, more precisely neo-orientalism, and its use to create tension. I want to work with this phenomenon and examine how the meaning of orientalist elements can be transformed on the basis of the production and distribution process and the context of involvement in the conflict, that is presented in this case by means of a television series. I will try to demonstrate my theory on a case study of an Israeli series in contrast to an American series, as the two productions use different approaches to presenting terrorism with different levels of conflict involvement, production context and different distribution paths. 6 Zdroje

6.1 Bibliografie 6.1.1 Knihy

BAKER, Raymond. W. Islam Without Fear: Egypt and the New Islamists, Harvard Univeristy Press, 2003.

33

CARROLL, N. Beyond aesthetics: philosophical essays. Cambridge: Cambridge University press, 2001.

DERRY, C. The Suspense Thriller: films in the shadow of Alfred Hitchcock. Jefferson, NC: McFarland, 1998.

GLEDHILL, J. Power And Its Disguises-: Anthropological Perspectives on Politics. Pluto Press, 2000.

HĀDĪ, Īlāf Rāǧiḥ. The strategic impacts of US Neo-orientalism on Iraq. Pilsen: University of West Bohemia in Pilsen, 2019.

HARPER, R. The World of the Thriller. Baltimore, Maryland; London: Johns Hopkins University Press, 1974.

Islamophobia: A challenge for us all. Runnymede Trust, London: Author, 1978.

MILLER, David.“Promotion and power.“ Briggs & P. Cobley (Eds.), The media: An introduction. London: Longman, 2002.

ORTONY, A., CLORE, G.L. & COLLINS, A. The Cognitive Structure of Emotions. Cambridge University Press, 1998.

RUBIN, M. Thrillers. Cambridge: Cambridge University Press, 1999.

SAID, E.W. The Question of Palestine, Routledge & Kegan Paul, 1980.

SAID, Edward W. Orientalismus: Západní koncepce Orientu. Praha: Paseka, 2008.

SELBO, J. Film Genre for The Screenwriter. New York; London: Routledge, 2015.

TAN, E. S, & FASTING, B. Emotion and the structure of narrative film: film as an emotion machine. Mahwah (N.J.): Erlbaum, Lawrence, Associates, 1996.

6.1.2 Periodika

ALSULTANY, E. (2013). Arabs and Muslims in the media after 9/11: Representational strategies for a “postrace” era. American Quarterly, 65, 1, 161-169. [Online databáze Research Gate]

ARETXAGA, B. (2001). Terror as Thrill: First thoughts on the ‘War on Terrorism’. Anthropological Quarterly, 75, 1, 138-150. [Online databáze Research Gate]

ARTI, Sulaiman. The evolution of Hollywood's representation of Arabs before 9/11: the relationship between political events and the notion of 'Otherness'. Journal of the MeCCSA Postgraduate Network, Vol 1, No 2, s 1. 2007. Přel.JK. [Online databáze Research Gate]

CASTRILLO, P., & ECHART, P. (2015). Towards a narrative definition of the American political thriller film. Communication & Society, 28(4), 109-123. [Online databáze Research Gate]

BYERS, Bryan D. & JONES, James A. The Impact of the Terrorist Attacks of 9/11 on Anti- Islamic Hate Crime. Journal of Ethnicity in Criminal Justice, 5:1, 2008, s. 43-56, DOI: 10.1300/ J222v05n01_03. [Taylor & Francis Online]

34

FROME, J. & SMUTS, A. (2004). Helpless Spectators: Generating Suspense in Videogames and film. Text Technology, 13(1), 13-34. [Online databáze Semantic Scholar]

HALLIDAY, Fred. ‘Islamophobia” Reconsidered.’ Ethnic and Racial Studies, 22, 1999, s. 892– 900. [Taylor & Francis Online]

CHAHDI, Chadi. Revisiting Binarism: Hollywood’s Representation of Arabs. International Letters of Social and Humanistic Sciences. Vol. 83, 2018, s. 19-30. DOI:10.18052/www.scipress.com/ILSHS.83.19.

CHEVALDONNÉ, F. Globalisation and Orientalism: The Case of TV Serials, Media, Culture and Society, Vol. 9, 1987. [Online databáze SAGE journals]

KERBOUA, Salim. From Orientalism to neo-Orientalism: Early and contemporary constructions of Islam and the Muslim world. Intellectual Discourse, 24(1), s. 1-29, 2016. [Online databáze Research Gate]

MICHALAK, Laurence. The Arab in American cinema: From bad to worse, or getting better? Social Studies Review, 42, 1, 2002, s. 11-17. [Online databáze SAGE journals]

NURULLAH, A. S. Portrayal of Muslims in the media: “24” and the ‘Othering’ process. International Journal of Human Sciences, 7, 1, 2010, s. 1021-1046. [Online databáze Research Gate]

RIBKE, Nahuel. Fauda television series and the turning of asymmetrical conflict into television entertainment, Media, Culture & Society, s. 1–16, 2019. [Online databáze SAGE journals]

SAEED, A. Media, racism and Islamophobia: The representation of Islam and Muslims in the media. Sociology Compass, 1(2), 2007, s. 443-462. [Online databáze Research Gate]

SAÏD, Edward W. Orientalism Reconsidered, Race&Class, Vol. 27, Issue 2, 1985, s. 1-15. [Online databáze SAGE journals]

SAMEI, Mohammad. Neo-Orientalism? The relationship between the West and Islam in our globalised world. Third World Quarterly, 31(7), 2010, s. 1145-1160. [Taylor & Francis Online]

SHAHEEN, Jack G. Reel Bad Arabs: How Hollywood vilifies a people. The annals of the American Academy of Political and Social Science, Vol. 588, Issue 1, 2003, s. 171-193. [Online databáze SAGE journals]

SHERIDAN, Lorraine P. Islamophobia pre–and post–September 11th, 2001. Journal of interpersonal violence, 21(3), 2006, s. 317-336. [Online databáze Research Gate]

SHOHAMY E., GHAZALEH-MAHAJNEH MA. Linguistic landscape as a tool for interpreting language vitality: Arabic as a ‘minority’ language in Israel, Languages in the Linguistic Landscape. New York: Springer, 2012, s. 89–106. [Online databáze Research Gate]

SMETS, K. Cinemas of Conflict: A Framework of Cinematic Engagement With Violent Conflict, Illustrated With Kurdish Cinema. International Journal of Communication 9, 2015, s. 2434–2455. [Online databáze Research Gate]

TUASTAD, Dag. Neo-Orientalism and the new barbarism thesis: aspects of symbolic violence in the Middle East conflict (s). Third World Quarterly, 24(4), 2003, s. 594-599. [Online databáze Research Gate]

35

6.1.3 Internetové zdroje

After 'Homeland', Israeli original series go global. FRANCE24. Pub. 29.1.2020. Dostupné z: https://www.france24.com/en/20200129-after-homeland-israeli-original-series-go-global

AL-ARIAN, Laila. TV's most Islamophobic show. Salon. Pub. 16.12.2012. Dostupné z: https://www.salon.com/test/2012/12/15/tvs_most_islamophobic_show/

APF. New season of Fauda to debut this week on Netflix. The Times of Israel. Pub. 13.4.2019.https://www.timesofisrael.com/new-season-of-fauda-to-debut-this-week-on-netflix/

BEAUMONT, Peter. Homeland is brilliant drama. But does it present a crude image of Muslims? The Guardian. Pub. 13.10.2012. Dostupné z: https://www.theguardian.com/tv-and- radio/2012/oct/13/homeland-drama-offensive-portrayal-islam-arabs

BERNSTEIN, Jonathan. When good TV goes bad: how Homeland became a right Carrie on. The Guardian. Pub. 5.6.2017. Dostupné z: https://www.theguardian.com/tv-and- radio/2017/jun/05/homeland-jump-shark-carrie-brody

BLACK, Ian. Homeland: does it give an accurate picture of Middle East politics? The Guardian. Pub. 25.10.2012. Dostupné z: https://www.theguardian.com/tv-and- radio/tvandradioblog/2012/oct/25/homeland-accurate-picture-middle-east-politics

BOEHMOVÁ, Zuzana. Dopis z Tel Avivu. Respekt. Pub. 4.8.2018, Akt. 4.8.2018. Dostupné z: https://www.respekt.cz/tydenik/2018/32/dopis-z-tel-avivu

BRAMLEY, Ellie Violet. The keffiyeh: symbol of Palestinian struggle falls victim to fashion. The Guardian. Pub. 9.8.2019. Dostupné z: https://www.theguardian.com/fashion/2019/aug/09/the-keffiyeh-symbol-of-palestinian- struggle-falls-victim-to-fashion

BURKE, Samuel. Netflix says it’s found the next ‘Homeland’. CNN Bussiness. Pub. 18.4.2017. Dostupné z: https://money.cnn.com/2017/04/18/technology/netflix-next-homeland- fauda/index.html

BUTCHER, David. Unpredictability: the key to Homeland’s success. RadioTimes. Pub. 17.4.2012. Dostupné z: https://www.radiotimes.com/news/2012-04-22/unpredictability-the- key-to-homelands-success/

Conan Interrogates The Star Of “Fauda”. TeamCoco. Pub. 22.9.2017. Dostupné z: https://teamcoco.com/israel/conan-interrogates-the-star-of-Fauda

CORBIN, Jane. Fauda: The drama lifting the lid on Israeli snatch squads. BBC. Pub. 6.1.2018. Dostupné z: https://www.bbc.com/news/world-middle-east-42566284

DONAGHY, James. Homeland: the show that became a work of genius – after you stopped watching. The Guardian. Pub. 17.2.2020. Dostupné z: https://www.theguardian.com/tv-and- radio/2020/feb/17/homeland-the-show-that-became-a-work-of-genius-after-you-stopped- watching

DONAGHY, James. Why Homeland deserves to go out on top. The Guardian. Pub. 19.4.2018. Dostupné z: https://www.theguardian.com/tv-and-radio/2018/apr/19/why-homeland-deserves- to-go-out-on-top

36

Fauda. Internet Movie Database. Dostupné z: https://www.imdb.com/title/tt4565380/fullcredits/?ref_=tt_ov_st_sm

FONTÁNOVÁ, Anna. Fauda: izraelsko-palestinský konflikt na pokračování. A2larm. Pub. 16.8.2018. Dostupné z: https://a2larm.cz/2018/08/fauda-izraelsko-palestinsky-konflikt-na- pokracovani/

GHANNOUSHI, Soumaya. The propagation of neo-Orientalism. Aljazeera. Pub. 27.1.2011. Dostupné z: https://www.aljazeera.com/indepth/opinion/2011/01/201112611591745716.html

GILAD, Elon. The History of the Kaffiyeh: From Proto-hat to Symbol of Pride. Haaretz. Pub. 26.11.2014. Akt. 10.4.2018. Dostupné z: https://www.haaretz.com/.premium-the-history-of- the-kaffiyeh-1.5334284

HALBFINGER, David M. ‘Fauda’, an Israeli TV Hit, Lets Viewers Escape — Into the Conflict. The New York Times. Pub. 22.5.2018. Dostupné z: https://www.nytimes.com/2018/05/22/arts/television/fauda-an-israeli-tv-hit-lets-viewers- escape-into-the-conflict.html

HALE, Mike. Review: ‘Fauda’ Returns on Netflix, Guns Blazing. The New York Times. Pub. 23.5.2018. Dostupné z: https://www.nytimes.com/2018/05/23/arts/television/fauda-netflix- review.html

HALE, Mike. The 30 Best International TV Shows of the Decade. The New York Times. Pub. 20.12.2019. Dostupné z: https://www.nytimes.com/2019/12/20/arts/television/best- international-tv-shows.html

Hollywood execs back Netflix over anti-Israel Fauda boycott. The Jerusalem Post. Pub. 5.4.2018. Dostupné z: https://www.jpost.com/BDS-THREAT/Hollywood-execs-back-Netflix- over-anti-Israel-Fauda-boycott-548974

JOFFE, Josef. What Critics Left and Right Get Wrong abou Fauda. Tablet. Pub. 11.6.2018. Dostupné z: https://www.tabletmag.com/sections/news/articles/what-critics-left-and-right-get- wrong-about-fauda

JTA. Fauda third season opener a big hit in Israel. CJN. Pub. 30.12.2019. Dostupné z: https://www.cjnews.com/culture/entertainment/Fauda-third-season-opener-a-big-hit-in-israel

KIMCHEV, Stanislav. Yes Studios-Secrets of Success of Israeli Drama. TVBIZZ Magazine. Dostupné z: https://www.tvbizzmagazine.com/yes-studios-secrets-of-success-of-israeli-drama

LINDSAY B ‘Fauda’ creators call BDS threats against Netflix series ‘ridiculous.’ Hollywood Reporter, 31. 5. 2018. Dostupné z: https://www.hollywoodreporter.com/news/Fauda-creators- bds-protest-netflix-israeli-palestinian-series-is-ridiculous-thr-tv-talks-at-92nd-str-1116195.

LIPKA, Michael. The continuing decline of Europe’s Jewish Population. Pew Research Center. Pub. 9.2.2015. Dostupné z: https://www.pewresearch.org/fact-tank/2015/02/09/europes- jewish-population/

LOOCH, Cassam. 20 Worst Examples of Whitewashing in Movie History. Culture Trip. Pub. 2.12.2016. Dostupné z: https://theculturetrip.com/europe/united-kingdom/articles/20-worst- examples-of-whitewashing-in-movie-history/

37

MONTANA, Sammy. This is why Fauda is the New Homeland. Script. Pub. 18.8.2017. Dostupné z: https://scriptmag.com/columns/fauda-new-homeland

MOYLAN, Brian. Homeland season four: the hit show returns to what it does best. The Guardian. Pub. 6.10.2014. Dostupné z: https://www.theguardian.com/tv-and- radio/tvandradioblog/2014/oct/05/homeland-reboot-season-four-good-thing

RIFKIND, Hugo. Fauda: the drama that gets to the heart of the Israel-Palestine conflict. The Times. Pub. 26.5.2018. Dostupné z: https://www.thetimes.co.uk/article/fauda-the-drama-that- gets-to-the-heart-of-the-israel-palestine-conflict-0hd9pd07s

ROXBOROUGH, Scott, RITMAN, Alex. As Netflix Goes Global, Can It Avoid Regional Politics? The Hollywood Reporter. Pub. 16.4.2018. Dostupné z: https://www.hollywoodreporter.com/news/as-netflix-goes-global-can-it-avoid-regional- politics-1102121

ROXBOROUGH, Scott. Why the world is watching Israeli TV series. DW. Pub. 25.3.2019. Dostupné z: https://www.dw.com/en/why-the-world-is-watching-israeli-tv-series/a-48049546

SALES, Ben. America’s 7.5 million Jews are older, whiter and more liberal than the country as a whole. Jewish Telegraphic Agency. Pub. 7.10.2019. Dostupné z: https://www.jta.org/2019/10/07/united-states/americas-7-5-million-jews-are-older-whiter-and- more-liberal-than-the-country-as-a-whole

SERHAN, Yasmeen. Watching Israeli TV’s Fauda as a Palestinian. The Atlantic. Pub. 8.6.2018. Dostupné z: https://www.theatlantic.com/international/archive/2018/06/watching-israeli-tvs- fauda-as-a-palestinian/561917/

SEXTON, David. Fauda: Enemies keep each other close in the most gripping action thriller on television now. Evening Standard. Pub. 31.5.2018. Dostupné z: https://www.standard.co.uk/stayingin/tvfilm/fauda-enemies-keep-each-other-close-in-the- most-gripping-action-thriller-on-television-now-a3852431.html

SHABI, Rachel. Chequered history. The Guardian. Pub. 22.9.2008. Dostupné z: https://www.theguardian.com/lifeandstyle/2008/sep/22/fashion.middleeast

SHABI, Rachel. The next Homeland? The problems with Fauda, Israel's brutal TV hit. The Guardian. Pub. 23.5.2018. Dostupné z: https://www.theguardian.com/tv-and- radio/2018/may/23/the-next-homeland-problems-with-fauda-israel-brutal-tv-hit

SHAW-WILLIAMS, Hannah. Ridley Scott on 'Exodus: Gods and Kings' Whitewashing Controversy. Screen Rant. 26.10.2014. Dostupné z: https://screenrant.com/exodus-gods-kings- race-controversy-ridley-scott/.

SHECHNIK, Raz. Netflix buys Israeli thriller Fauda. Ynet. Pub. 11.8.2016. Dostupné z: https://www.ynetnews.com/articles/0,7340,L-4876301,00.html

SHERLOCK, Ruth. Lebanon seeks legal action against Homeland. The Telegraph. Pub. 18.10.2012. Dostupné z: https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/middleeast/lebanon/9618710/Lebanon-seeks- legal-action-against-Homeland.html

38

STARR, Michael. How ‘Fauda’ takes on the Arab-Israeli conflict. New York Post. Pub. 5.6.2018. Dostupné z: https://nypost.com/2018/06/05/fauda-offers-an-engaging-take-on-the-arab-israeli- conflict/

The chaos and complexity of the Israeli-Palestinian conflict. Mission of Israel to the EU and NATO. Pub. 22.2.2016. Dostupné z: https://embassies.gov.il/eu/NewsAndEvents/Newsletter/Pages/FAUDA-%E2%80%93-The- chaos-and-complexity-of-the-Israeli-Palestinian-conflict.aspx

THORPE, Vanessa. Homeland: Destructive, dynamic, distinctive – Carrie and Brody are back on screen. The Guardian. Pub. 6.10.2013. Dostupné z: https://www.theguardian.com/tv-and- radio/2013/oct/06/carrie-brody-back-homeland

WALLENFELS, Lauren. Fauda Review. The Jewish News. Pub. 25.6.2018. Dostupné z. https://thejewishnews.com/2018/06/25/Fauda-review-tv-series/

WILLIAMS, Dan. Israeli thriller series 'Fauda' digs in for darker third season. Reuters. Pub. 2.6.2019. Dostupné z: https://uk.reuters.com/article/uk-entertainment-fauda/israeli-thriller- series-fauda-digs-in-for-darker-third-season-idUKKCN1T30KK.

6.2 Filmografie 6.2.1 Analyzované seriály

Fauda (Izrael, 2015-?)

Tvůrci: Lior Raz, Avi Issacharoff. Režie: Assaf Bernstein, Rotem Shamir. Scénář: Lior Raz, Avi Issacharoff, Assaf Beiser, Michal Aviram, Leora Kamenetzky, Moshe Zonder, Amir Mann. Hudba: Gilad Benamram. Střih: Omri Zalmona, Boaz Mann, Danny Rafic, Sergio Liberman. Kamera: Moshe Mishali, Nitai Netzer. Produkce: Lior Raz, Avi Issacharoff, Liat Benasuly, Shimrit Yekutieli, David Betzer, Maria Feldman, Zohar Hanuni. Distribuce: Yes TV, Netflix. Hrají: Lior Raz, Tsahi Halevi, Samer Bisharat, Neta Garty, Yaara Benben, Doraid Liddawi, Laëtitia Eïdo, Johnny Arbid, Salim Dau, Tomer Kapon, Yaakov Zada Daniel, Shani Atias, Rona- Lee Shim'on, Hisham Suliman, Shadi Mar´i, Itzik Cohen, Moshe Zonder, Yuval Segal, Hanan Hillo, Boaz Konforty, Doron Ben-David, Rajai Samduca, Mouna Hawa, Khawlah Hag-Debsy, Yarin Bargita, Mel Malka, Ibrahim Saqallah, Meital Berdah, Uri Gavriel, Majd Bitar, Milad Matar, Carlos Gharzuzi, Neta Shermeister, Muhammad Albaz, Rahik Sliman, Nadine Cabub, Adiv Sfadi, Rida Sliman, Mohamed Naama, Jamil Khoury, Qader Harini, Ghassan Ashkar, Dorin Kario, Hilal Kaboub, Yochai Ben Yitzhak, Mussa Zhalka, Mahmoud More, Firas Nassar, Jig'al Na'or, Abdallah El Akal, Rotem Keinan, Luna Mansour, Nadav Nir, Henry Andrawes, Amir Khoury, Imad Mari, Idan Amedi, Moran Rosenblatt, Avi Vardi, Muhamed Salama, Meirav Shirom, Raida Adon, Hadas Reinwald, Muatisam Masalha, Jalal Masrwa, Samira Saraya, Jonathan Avigdori, Fares Hananya. Premiéra: 15.2.2015 (Izrael).

Homeland (USA, 2011-2020)

Tvůrci: Alex Gansa, Howard Gordon. Režie: Lesli Linka Glatter, Michael Cuesta, Daniel Attias, Alex Graves, Keith Gordon, Tucker Gates, Clark Johnson, Seith Mann, Michael Offer, Jeremy Podeswa, Lodge H. Kerrigan, Charlotte Sieling, Jeffrey Nachmanoff, Brad Turner, Guy Ferland, John David Coles, David Nutter, Carl Franklin, Jeffrey Reiner, Daniel Minahan, David Semel, John Dahl, Michael Klick, Nelson McCormick. Scénář: Chip Johannessen, Alex Gansa, Patrick Harbinson, Meredith Stiehm, Alexander Cary, Ron Nyswaner, Henry Bromell, Debora Cahn, Barbara Hall, David Fury, Charlotte Stoudt, William Bromell, James Yoshimura, Ted Mann, Evan Wright, Benjamin Cavell, Howard Gordon, Gideon Raff, Liz Flahive. Kamera:

39

David Klein, Nelson Cragg, Giorgio Scali, Chris Manley, Peter Levy. Hudba: Sean Callery. Střih: Harvey Rosenstock, Terry Kelley, Philip Carr Neel, Jordan Goldman, Joe Hobeck, Michael Ruscio, David Latham, Garret Donnelly. Produkce: Mandy Patinkin, Michael Klick, Claire Danes, Charlotte Stoudt, Evan Wright. Distribuce: Showtime Networks (USA). Hrají: Claire Danes, Mandy Patinkin, Rupert Friend, Damian Lewis, Maury Sterling, F. Murray Abraham, Morena Baccarin, Jackson Pace, Morgan Saylor, Elizabeth Marvel, David Harewood, Diego Klattenhoff, Tracy Letts, Linus Roache, David Marciano, Sarita Choudhury, Navid Negahban, Nimrat Kaur, Costa Ronin, Jamey Sheridan, Nazanin Boniadi, Sebastian Koch, Numan Acar, Miranda Otto, Alexander Fehling, Laila Robins, Sarah Sokolovic, Jake Weber, Morgan Spector, Amy Hargreaves, Hrach Titizian, Nina Hoss, Hill Harper, Andrea Deck, Cliff Chamberlain, Shaun Toub, Sam Trammell, Mark Ivanir, Zuleikha Robinson, Atheer Adel, C.J. Wilson, Dylan Baker, Michael O'Keefe, Sandrine Holt, James Rebhorn, Timothée Chalamet. Premiéra: 2.11.2011 (USA).

6.2.2 Citované filmy a seriály Be-Tipul (Hagai Levi, Izrael, 2005-2008) Exodus: Gods and Kings (Ridley Scott, USA/Velká Británie/Španělské, 2014) Gods of Egypt (Aley Proyas, USA/Austrálie, 2016) Hatufim (Gideon Raff, Izrael, 2009-2012), Lawrence of Arabia (David Lean,Velká Británie, 1962) Prince of Persia (Mike Newell, USA, 2010) The Sheik (George Melford, USA, 1932) The Son of the Sheik (George Fitzmaurice, USA, 1926)

40