MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA
KATEDRA GEOGRAFIE
Komplexní geografická charakteristika správního obvodu Moravský Krumlov
Bakalá řská práce
Brno 2007
Vedoucí diplomové práce: Vypracovala: RNDr. Josef Me čiar Kate řina STRNADOVÁ
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatn ě a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykov ě univerzit ě, v knihovn ě Pedagogické fakulty a zp řístupn ěna ke studijním ú čel ům.
- 2 -
POD ĚKOVÁNÍ Na tomto míst ě bych cht ěla pod ěkovat RNDr. Josefu Me čiarovi, za odborné vedení, konzultace a za ochotu, se kterou zodpovídal všechny mé dotazy. Rovn ěž d ěkuji Zuzan ě Karbašové z odboru školství a kultury v Moravském Krumlov ě.
- 3 - OBSAH
1. ÚVOD 6 2. STANOVENÉ CÍLE PRÁCE 7 3. DISKUZE PRAMEN Ů A LITERATURY 8 4. DISKUZE METODOLOGIE 10 5. POLOHA A VYMEZENÍ STUDOVANÉHO ÚZEMÍ 11 6. FYZICKOGEOGRAFICKÁ CHARAKERISTIKA ÚZEMÍ 13 6.1 Geologie 13 6.1.1 Český masiv 13 6.1.2 Karpaty 14 6.2 Reliéf 14 6.3 Klima 15 6.3.1 Teplá klimatická oblast T 2 16 6.3.2 Teplá klimatická oblast T 4 16 6.3.3 Mírn ě teplá klimatická oblast MT 11 17 6.4 Vodní složka 17 6.5 P ůdní složka 18 6.6 Biota 19 6.6.1 Rostlinstvo 19 6.6.1.1 Moravské podh ůř í Vyso činy 19 6.6.1.2 Znojemsko-brn ěnská pahorkatina 20 6.6.2 Živo čišstvo 20 6.6.2.1 Hmyz 20 6.6.2.2 Plazi 20 6.6.2.3 Ptactvo 21 6.6.2.4 Savci 21 6.7 Ochrana p řírody 22 6.7.1 NPR Rokytenské slepence 22 6.7.2 PR Miroslavské kopce 23 6.7.3 P řírodní park Rokytná 23
- 4 - 7. SOCIOEKONOMICKÁ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ 24 7.1 Obyvatelstvo 24 7.1.1 Základní údaje 24 7.1.2 Bilance obyvatelstva 26 7.2 Sídla 29 7.3 Zem ědělství 29 7.3.1 Rostlinná výroba 29 7.3.2 Živo čišná výroba 30 7.4 Pr ůmysl 30 7.5 Doprava 32 7.5.1 Silni ční doprava 32 7.5.2 Železni ční doprava 33 7.6 Obslužná sféra 33 7.6.1 Terciér 34 7.6.2 Kvartér 35 7.7 Rekreace, cestovní ruch a sportovní za řízení 36 7.8 Politická sféra 36 7.9 Kultura 37 7.10 Historie 38 7.10.1 P řehled od po čátku po sou časnost 38 7.10.2 Historické a kulturní památky 40 8. DIDAKTICKÁ TRANSFORMACE 46 9. ZÁV ĚR 47 10. RESUME 49 11. SEZNAM POUŽITÝCH PRAMEN Ů A LITERATURY 51 12. PŘÍLOHY ZA TEXTEM 54
- 5 - 1. ÚVOD Pro svoji bakalá řskou práci, jsem si vybrala téma, které je spjaté s mým bydlišt ěm, st řední školou a také studijním oborem zem ěpis. Tato práce zachycuje ve 3 hlavních kapitolách geografickou polohu a geografickou charakteristiku fyzickogeografických a socioekonomických složek správního obvodu Moravský Krumlov. Seznamuje čtená ře s geologií, reliéfem, klimatem, hydrologií, pedologií, biotou, ochranou přírody, obyvatelstvem, sídly, zem ědělstvím, pr ůmyslem, dopravou, obslužnou sférou, rekreací, historií, kulturou a politikou. Touto prací bych cht ěla p řisp ět k širšímu seznámení lidí se správním obvodem Moravský Krumlov, protože m ě mrzí, že spousta lidí České republiky ani neví, kde tato studovaná oblast vlastn ě leží. Mé zkušenosti jsou takové, že když se n ěkoho zeptám, kde leží Moravský Krumlov, m ěsto reprezentující tento správní obvod, v ětšina lidí mimo znojemského okresu odpoví, že asi n ěkde u českého. Také z tohoto d ůvodu jsem se rozhodla k volb ě daného tématu.
- 6 - 2. STANOVENÉ CÍLE PRÁCE Cílem práce je podat komplexní geografickou charakteristiku správního obvodu Moravský Krumlov. - z hlediska polohy a vymezení správního obvodu Moravský Krumlov - z hlediska popisu obcí ve správním obvodu Moravský Krumlov - z hlediska fyzickogeografických složek správního obvodu Moravský Krumlov - z hlediska socioekonomických složek správního obvodu Moravský Krumlov
Tato práce by m ěla být nezbytnou základnou pro provedení syntézy a pro tvorbu map v navazující magisterské práci.
- 7 - 3. DISKUZE PRAMEN Ů A LITERATURY Pro mé téma komplexní geografická charakteristika správního obvodu Moravský Krumlov se domnívám, že jsem využila dostatek literatury a pramen ů. K danému tématu je literatury nejen na trhu, ale i v knihovnách celá řada. Dostupnost z hlediska kvantity a kvality je dobrá. Literatury týkající se historie, kulturních památek a p řírodních památek správního obvodu Moravský Krumlov je dost a je neustále vydávána. Naopak je tomu u knih zam ěř ených na fyzickogeografickou charakteristiku správního obvodu Moravský Krumlov, které vyšly už p řed n ěkolika lety nap ř. v roce 1965, 1976, 1988 atd. Musím také podotknout, že knihy, které vyšly p řed n ěkolika lety se opravdu věnují danému tématu, kterému autor rozumí a jejich text je p řehledný a srozumitelný. Ucelený p řehled o p řírod ě ve studovaném území podávají: Turistický pr ůvodce ČSSR, Podyjí-Pojihlaví-Pooslaví (HRÁDEK, M. a kol., 1988); Turistický pr ůvodce ČSSR, Pojihlaví a Pooslaví a povodí Rokytné (SKOPAL, J., 1967) a Turistický pr ůvodce, Podyjí a Jihlavské vrchy (PERNICA, M., 1978). Využila jsem je v kapitolách „Geologie“ a „Vodní složka“. Publikaci Geomorfologie českých zemí (DEMEK, J. a kol., 1965) jsem použila při vypracování kapitoly „Reliéf“. Kniha podává ucelený p řehled geomorfologických pom ěrů studovaného území a její text je čtiví. Kniha Klima jihomoravského kraje (QUITT, E., 1984) nás seznamuje s klimatickými pom ěry v zájmovém území. Publikace je dopln ěna mapovými materiály, které mi pomohly ur čit klimatické oblasti studovaného území. V kapitole „P ůdní složka“ a v kapitole „Biota“ jsem čerpala z práce Biogeografické člen ění České republiky (CULEK, M. a kol., 1996). Tato práce je přehledná a poskytuje základní informace o p ůdách a biogeografických regionech studovaného území a také obsahuje přehlednou mapu biogeografických region ů ČR v měř ítku 1:50 000. V kapitole „Ochrana p řírody“ jsem použila knihu P řírodní památky, rezervace a parky (RUBÍN, J. a kol., 2004). V této knize jsou přehledn ě vysv ětlené pojmy související s ochranou p řírody a jsou zde vyjmenované p řírodní rezervace České republiky, až na p řírodní rezervace a parky správního obvodu Moravský Krumlov, asi na n ě autor zapomn ěl. Proto tato kapitola je ješt ě dopln ěna internetovými zdroji: MŽP ČR, 2004; Moravský Krumlov, 2006.
- 8 - Český statistický ú řad jsem využila pro Socioekonomickou charakteristiku složek studovaného území. P ředevším v kapitole „Obyvatelstvo“. Podává p řehled o po čtu obyvatel, narozených, zem řelých, p řist ěhovalých a vyst ěhovalých za jednotlivé roky. V kapitole „Pr ůmysl“ jsem čerpala z webových stránek závod ů, které se nacházejí v zájmovém území: Proimpex, 1996; AZ-Pokorný, 2004; Jatky Moravský Krumlov, 2004/2006; Miroslavské strojírny, 2005. Stránky jsou p řehledn ě zpracované a vystihují nejd ůležit ější charakteristiky onoho podniku. Pomocí webové stránky Moravský Krumlov, 2006 jsem zpracovala kapitolu „Doprava“. Celá kapitola „Obslužná sféra“ se opírá o Zlaté stránky, 2006/2007. V kapitole „Rekreace, cestovní ruch a sportovní za řízení“ byly použity internetové stránky Kempy ČR, 2004; Ran č u řeky, 2005. Obsahov ě jsou stránky jednoduché. Kapitola „Kultura“ vychází z internetových stránek Moravský Krumlov, 2006; ČSÚ, 2006). Velká encyklopedie m ěst a obcí České republiky (AUGUSTIN, J., 2001), Historie a sou časnost zámku v Moravském Krumlov ě (BRAUNER, J., 2004), Moravský Krumlov a okolí (PRÁŠKOVÁ, M.) a Moravský Krumlov po stopách historie (PROSECKÁ, L., 1995) jsou publikace, které jsem použila v kapitole „ Historie“. Texty publikací jsou nejen p řehledné a čtivé, ale také jsou dopln ěny řadou obrázk ů. Tento vý čet knih potvrzuje to co jsem zmi ňovala na za čátku. Opravdu existuje celá řada knih zabývající se touto problematikou. Uvedené mapy v seznamu použité literatury byly podkladem p ři charakteristice jednotlivých oblastí bakalá řské práce.
- 9 - 4. DISKUZE METODOLOGIE V této bakalá řské práci byly použity metody geografického charakteru . Metody znázorn ění (graf, tabulka) a relativní metoda. Metody znázorn ění se mi osv ědčily v kapitolách „Obyvatelstvo“ a „Obslužná sféra“. Pomocí t ěchto metod jsem mohla podat rychlou a názornou informaci o studovaném jevu. Nap říklad tabulkou a grafem jsem p řehledn ě znázornila po čet obyvatel ve správním obvodu Moravský Krumlov. Protože, kdybych jenom v textu uvád ěla po čty obyvatel v zájmovém území za ur čité roky, tak by se v něm čtená ř jen těžko orientoval, proto jsem zvolila tuto metodu, která text názorn ě doplní. Pomocí této metody jsem vyjád řila i vzd ělávací instituce ve správním obvodu Moravský Krumlov. Vytvo řila jsem pro čtená ře p řehlednou tabulku, ve které najde obce vybavené mate řskou školou, základní školou, um ěleckou školou a st řední školou. Dále tato metoda byla využita pro PS Č správního obvodu Moravský Krumlov. Op ět jsem navrhla tabulku, kterou tvo ří obce mající poštu a obce, které spadají pod tyto pošty. Relativní metodu jsem využila p ři grafickém znázorn ění hustoty zalidn ění ve správním obvodu Moravský Krumlov.
- 10 - 5. POLOHA A VYMEZENÍ STUDOVANÉHO ÚZEMÍ
Správní obvod Moravský Krumlov (zájmové území) leží přibližn ě 25-30 km jihozápadn ě od Brna a 25-30 km severozápadn ě od Znojma, v části jižní Moravy. Leží na st řední cest ě mezi Znojmem a Brnem. Nachází se v severní části okresu Znojma a leží na hranici okres ů Znojmo, Brno-venkov, B řeclav v Jihomoravském kraji a na hranici okresu T řebí č v kraji Vyso čina (MORAVSKOKRUMLOVSKO, 2006). Celková vým ěra obvodu činí 34 778 ha a tvo ří jej 33 obcí (Bohutice, Čermákovice, Damnice, Dobelice, Dob řínsko, Dolenice, Dolní Dub ňany, Džbánice, Horní Dub ňany, Horní Kounice, Host ěradice, Jamolice, Jeze řany-Maršovice, Ji řice u Miroslavi, Kadov, Kubšice, Lesonice, Miroslav, Miroslavské Knínice, Moravský Krumlov, Našim ěř ice, Olbramovice, Petrovice, Rešice, Rybníky, Skalice, Suchohrdly u Miroslavi, Tavíkovice, Trnové Pole, Trst ěnice, Tulešice, Vedrovice a Vémyslice). Centrem správního obvodu je Moravský Krumlov (ČESKÝ STATISTICKÝ Ú ŘAD, 2006). Severní hranice zájmového území za číná obcí Jamolice, jižní hranice za číná obcí Dolenice, východní hranice za číná obcí Jeze řany-Maršovice a západní hranice za číná obcí Tavíkovice. Celé území je propojeno silnicemi II. (392, 396, 398, 400, 413) a III. třídy. Železni ční dopravou disponuje Moravský Krumlov, Miroslav, Bohutice, Dolenice a Našim ěř ice. Zájmové území se vyzna čuje zem ědělstvím, proto velké procento využití krajiny tvo ří zem ědělská p ůda, dále orná p ůda spolu s trvale zalesn ěnými porosty a zahrady. Zbývající části vypl ňuje lesní p ůda s lesními porosty.
- 11 -
- 12 - 6. FYZICKOGEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ
6.1 Geologie Zájmové území tvo ří dv ě základní geologické jednotky – na severozápad ě Český masiv (asi 85%) a na jihovýchod ě Karpaty (asi 15%). Hranice mezi ob ěma jednotkami probíhá nepravideln ě ve sm ěru SV – JZ, zhruba po linii Znojmo – Miroslav – Dolní Kounice (HRÁDEK, M. a kol., 1988).
6.1.1 Český masiv Moldanubikum, Boskovická brázda a Brn ěnský masív pat ří mezi díl čí jednotky Českého masivu. Západní část území se nachází v geologické jednotce Moldanubikum , pat ří sem Tavíkovice, Dobronice, Horní Kounice, Čermákovice, Tulešice, Rešice, Horní Dub ňany, Dolní Dub ňany, Dob řínsko, Jamolice, Džbánice, Trst ěnice, Skalice. Geologická podklad území je tvo řen biotitickými pararulami, amfibolity, granulity, sprašemi, jílovitými písky až pís čitými jíly a št ěrky. V okolí Tulešic se místy vyskytují vltavíny. V geologické jednotce Boskovická brázda , která je obklopena ze západu geologickou jednotkou Moldanubikum a z východu Brn ěnským masivem leží obce Moravský Krumlov, Rybníky, Dobelice, Petrovice, Vémyslice. Boskovická brázda vznikla v období hercynského vrásn ění (mladší prvohory -- karbon, perm) a p řetvá řela se pak už jen minimáln ě. Geologický podklad území je tvo řen mocnými vrstvami na červenalých slepenc ů permského stá ří, táhnoucích se zejména podél východního okraje brázdy. Tyto slepence představují poz ůstatky mohutných náplavových kužel ů dávných řek z konce prvohor. Dále se zde objevují spraše, které tvo ří podklad pro p ůdní složku . Východní část území se nachází v geologické jednotce Brn ěnský masív , který je tvo řen p řevážn ě na červenalými a sv ětle šedými granodioryty, odkrytými v lomu na vrchu Leskoun u Olbramovic. Dále se zde objevují spraše a místy spraše s úlomky hornin (HRÁDEK, M. a kol., 1988).
- 13 - 6.1.2 Karpaty Karpatská oblast vznikla jako poho ří v t řetihorách. Na rozhraní obou geologických soustav leží tzv. karpatská p ředhlube ň, vypln ěná p řevážn ě nezpevn ěnými nebo málo zpevn ěnými mladot řetihorními mo řskými jíly a písky. Předhlube ň odděluje Český masív od Karpat . V Dyjskosvrateckém úvalu s nížinným reliéfem leží jihovýchodní část zájmového území. Geologický podklad zde tvo ří spraše, sprašové hlíny, vápnité jíly, písky, št ěrky a k řemenné písky (HRÁDEK, M. a kol., 1988).
6.2 Reliéf Dle geomorfologického člen ění ČR se správní obvod Moravský Krumlov nachází v následné struktu ře:
- 14 - Provincie Česká vyso čina, subprovincie Česko-moravská vrchovina, oblast Brn ěnská vrchovina. Celek Boskovická brázda tvo ří protáhlou sníženinu, která se v terénu za číná projevovat u Moravského Krumlova. Jižní část Boskovické brázdy, kde se nachází část zájmové oblasti (Moravský Krumlov, Rybníky, Dobelice, Petrovice, Vémyslice), se nazývá Oslavanská brázda , kterou tvo ří Moravskokrumlovská kotlina s charakteristickými zaklesnutými meandry řeky Rokytné a se stopami t ří terasových úrovní.( JAROŠ, J., 1958). Celek Bobravská vrchovina. Pocelek Leskounská vrchovina se d ělí na vyšší Krumlovský les a jižn ěji ležící Bohutický les . Mezi Krumlovským a Bohutickým lesem stojí izolovan ě nejvyšší bod území - vrch Leskoun (388 m). Nejjižn ější část Bohutického lesa u Miroslavi tvo ří nápadn ě vystupující skupina kopc ů, ozna čovaná jako Miroslavské kopce . V Leskounské vrchovin ě leží Suchohrdly u Miroslavi, Miroslav, Miroslavské Knínice, Bohutice, Vedrovice, Lesonice, Kadov, Host ěradice (HRÁDEK, M. a kol., 1988). Západní část správního obvodu Moravský Krumlov se nachází ve Znojemské pahorkatin ě, která se vyzna čuje plochostí reliéfu (Horní Kounice, Čermákovice, Tulešice, Rešice, Horní Dub ňany, Dolní Dub ňany, Dob řínsko, Jamolice, Džbánice, TavíkovIce, Trst ěnice, Skalice), (HRÁDEK, M. a kol., 1988). 9 východních obcí zájmové oblasti leží v provincii Karpaty , v subprovincii Dyjskosvratecký úval , který má plochý reliéf s mělkými tvary, jehož povrch leží ve výškách 160-354 m n. m. (Trnové Pole, Našim ěř ice, Olbramovice, Kubšice, Jeze řany- Maršovice, Damnice, Dolenice, Ji řice u Miroslavi), (DEMEK, J., 1965; HRÁDEK, M. a kol., 1988).
6.3 Klima Z klimatického hlediska spadá zájmové území podle E. Quitta (1984) do klimatické oblasti teplé T2 (Bobravská vrchovina – Miroslavská oblast, Boskovická brázda – Moravskokrumlovská oblast), T4 (Dyjskosvratecký úval) a mírn ě teplé MT11 (Znojemská pahorkatina).
- 15 - 6.3.1 Teplá klimatická oblast T2 Podnebí v oblasti T2 je charakterizováno dlouhým, teplým a suchým létem, velmi krátkým p řechodným obdobím s teplým až mírn ě teplým jarem a podzimem, krátkou, mírn ě teplou, suchou až velmi suchou zimou s velmi krátkým trváním sn ěhové pokrývky. Nejchladn ějším m ěsícem je obvykle leden a nejteplejším červenec. V lednu se ◦ pr ůměrná teplota pohybuje kolem -2 až -3 C a pr ůměrný po čet ledových dn ů je zde 30 ◦ až 40. V nejteplejším m ěsíci se pr ůměrná teplota pohybuje kolem 18 – 19 C a pr ůměrný po čet letních dn ů je 50 až 60. Letní období ur čuje pr ůměrná denní teplota ◦ 15 C a více. Velké vegeta ční období, jehož nástupem za čínají jednoduché projevy života vegetace na polích za číná 21. b řezna. Správní obvod Moravský Krumlov pat ří mezi suchá místa naší republiky. Nejvíce srážek spadne v červenci a minimum p řipadá na b řezen. Množství srážek rok od roku zna čně kolísá. Pr ůměrný po čet dn ů se srážkami 1mm a více je 90 až 100 dn ů, srážkový úhrn ve vegeta čním období je 350 – 400 mm a srážkový úhrn v zimním období je 200 – 300 mm. Pr ůměrný po čet dn ů se sn ěhovou pokrývkou se pohybuje kolem 40 – 50. Po čet jasných dn ů je 40 až 60 a po čet zamra čených dn ů je 120 až 140 (QUITT, E., 1984).
6.3.2 Teplá klimatická oblast T4 Tato oblast se vyzna čuje velmi dlouhým, teplým a suchým létem s pr ůměrným ◦ po čtem 60 – 70 letních dn ů (tj. dn ů s maximální teplotou 25 C a vyšší) v roce a ◦ s pr ůměrnou červencovou teplotou 19 – 20 C, dále velmi krátkým p řechodným ◦ obdobím s teplým jarem a podzimem (pr ůměrná teplota v dubnu i v říjnu 9 – 10 C) a kone čně mírnou teplou a suchou až velmi suchou zimou s minimálním trváním sn ěhové ◦ pokrývky (pr ůměrný po čet ledových dn ů, tj. dn ů s maximální teplotou pod 0 C, je 30 až ◦ 40 v roce a pr ůměrná lednová teplota je zde -2 až -3 C). ◦ Pr ůměrná ro ční teplota vzduchu je kolem 9 – 10 C. Pr ůměrný ro ční úhrn srážek se pohybuje mezi 300 a 350 mm., (ONDRÁ ČEK, S., 1988).
- 16 - 6.3.3 Mírn ě teplá klimatická oblast MT 11 Pro klimatickou oblast MT 11 je charakteristické dlouhé, teplé a suché léto, s pr ůměrným po čtem 40 – 50 letních dn ů v roce a s pr ůměrnou teplotou v červenci 17 – ◦ 18 C. Má krátké p řechodné období s mírn ě teplým jarem a podzimem (pr ůměrná ◦ dubnová i říjnová teplota vzduchu je 7 – 8 C) a krátkou, mírn ě teplou a velmi suchou zimou, tedy i krátké trvání sn ěhové pokrývky (pr ůměrný po čet ledových dn ů je zde 30 ◦ až 40 a pr ůměrná teplota v lednu -2 až -3 C). Pr ůměrný ro ční úhrn srážek se pohybuje od 350 do 450mm., (ONDRÁČEK, S., 1988).
6.4 Vodní složka Zájmové území náleží do hlavního povodí řeky Moravy , díl čího povodí Dyje . Severozápadní část území odvod ňuje meandrující řeka Rokytná , která má dominantní vliv na utvá ření reliéfu. Jedná se o významný vodohospodá řský tok, jehož čistota vody, ale spadá až do III. t řídy. Řeka Rokytná pramení v Jarom ěř ické kotlin ě u Rokytnice nad Rokytnou, p řibírá ve studované oblasti n ěkolik nevýznamných p řítok ů. Severozápadn ě od Horních Kounic p řitéká do Rokytné zleva Rouchovanka . Dalším levostranným p řítokem Rokytné je Olešná a Dob řínský potok , který pramení západn ě od Dukovan. Má délku 20,1 km, plochu povodí 24,7 km 2 a pr ůměrný pr ůtok u ústí 0,036 m 3 . s -1. Ve st řední části potoka byla pro zem ědělské ú čely vybudována Dolnodub ňabská vodní nádrž . Jihozápadn ě od Moravského Krumlova se rozkládá Týnský rybník , zvaný Slatiny o ploše 21 ha, objemu vody 160 tis. m 3 a je napájen vodou z řeky Rokytné. Od Tavíkovic až po obec Rybníky protéká Rokytná Znojemskou pahorkatinou. Vytvo řila tu hluboké údolí, v němž se dodnes uchovaly n ěkteré bývalé mlýny , nap ř. Bend ův, Val ův, Oulehl ův a Kuchy ňkův. Od Tavíkovic po Tulešice protéká Rokytná oblastí klidu Rokytná , kde je chrán ěn p řirozený vodní tok s břehovými porosty. V poslední čtvrtin ě délky protéká Rokytná Oslavanskou brázdou. Celková plocha odvod ňovaná řekou Rokytnou je 585,4 km 2 a její délka činí 89,3 km. Rokytná ústí do Jihlavy v Ivan čicích, které leží jihozápadn ě od Moravského Krumlova.
- 17 - Jihovýchodní část území odvod ňují dva p řítoky řeky Jihlavy a to Miroslavský potok a Olbramovický potok . Miroslavský potok pramení u Miroslavi ve výšce 290 m n. m. a ústí zprava do Olbramovického potoka u Vlasatic. Délka 16,7 km, plocha povodí 68 km 2, pr ůměrný pr ůtok u ústí 0,07 m 3 . s -1. Jsou na n ěm t ři rybníky. Olbramovický potok pramení u Olbramovic ve výšce 205 m n. m. a ústí zprava do Mlýnské strouhy u Nové Vsi. Délka 13,8 km, plocha povodí 135,7 km 2, pr ůměrný pr ůtok u ústí 0,14 m 3 . s -1 (K ŘÍŽ, H., 1988).
6.5 Půdní složka Půdy jsou zde p řevážn ě hlinitopís čité a pís čitohlinité . V půdním pokryvu studovaného území se st řídají plochy vícemén ě nasycených typických kambizemí s hn ědozem ěmi na spraších a černozem ěmi, které jsou využívány k zem ědělské, rostlinné produkci a zahrádka ření (CULEK, M. a kol., 1996). Půdy, které p řevládají v zájmovém území jsou černozem ě. Vyskytují se především v jihovýchodní části území a v okolí Moravského Krumlova. Zaujímají asi 70 % studovaného území. Půdotvorným substrátem jsou sedimenty obsahující karbonáty, p ředevším spraše, pís čité spraše a slíny. Černozem degradovaná , starší ozna čení pro černozem ovlivn ěnou degrada čním procesem, který snižuje její kvalitu, se nachází v Lesonicích, Petrovi čích a Vedrovicích. Černozem karbonátová je typická pro obce Bohutice, Damnice, Host ěradice, Ji řice u Miroslavi, Kadov a Skalice. Hnědozem ě jsou typické pro nížiny a pahorkatiny. Vyskytují se asi na 25 % území v severozápadní části. Jedná se o obce Čermákovice, Dob řínsko, Dolní Dub ňany, Džbánice, Horní Dub ňany, Jamolice, Miroslavské Knínice, Rybníky, Trst ěnice a Tulešice. P ůdotvorným substrátem jsou hlavn ě spraše a sprašové hlíny. Také se zde objevují m ělké siln ě vysýchavé a kamenité hn ědé p ůdy , které se vyskytují asi na 5 % území nap ř. v Horních Kounicích, Rešicích a Tavíkovicích (CULEK, M. a kol., 1996). V niv ě řeky Rokytné se vytvá řejí nivní p ůdy na nivních uloženinách, které jsou velmi lehké a zpravidla pís čité.
- 18 - 6.6 Biota Studované území je z 80 % sou částí bioregionu Jevišovického a z 20 % sou částí bioregionu Lechovického . Jevišovický bioregion leží v okrajové pahorkatin ě Hercynika na severozápad ě zájmového území a vícemén ě se shoduje s geomorfologickým celkem Jevišovická pahorkatina, zabírá však i jižní výb ěžek Bobravské vrchoviny a Boskovické brázdy. Vyskytuje se zde 1. dubový až 4. bukový vegeta ční stupe ň. V Lechovickém bioregionu se nachází jihovýchodní část zájmového území, která zabírá geomorfologický celek Dyjsko-svratecký úval a na západ ě zahrnuje okraj Jevišovické pahorkatiny. P řevažuje zde 1. dubový a 2. bukovo-dubový vegeta ční stupe ň (CULEK, M. a kol., 1996 ).
6.6.1 Rostlinstvo Zákonitosti složení rostlinstva zájmového území jsou podmín ěny p ředevším kontaktem dvou kv ětenných oblastí. Ze západu a severu sem zasahuje pom ěrn ě jednotvárná hercynská kv ětena st ředoevropských podhorských kraj ů, zato jihovýchod již pln ě pat ří oblasti panonské. Zájmové území náleží do fytogeografické oblasti termofytikum (převládá teplomilná, zejména stepní flóra), a fytogeografického celku – Moravské podh ůř í Vyso činy a Znojemsko-brn ěnská pahorkatina (GRULICH, V., 1998).
6.6.1.1 Moravské podh ůř í vyso činy Zasahuje severozápad zájmového území v němž se již objevuje vliv teplomilné panonské flóry, ke které pat ří nap ř. sesel sivý ( Seseli osseum ), koniklec velkokv ětý (Pulsatilla grandis) či strdivka ( Melica) . Rozmanitost kv ěteny je podmín ěna nejen geomorfologicky – pr ůlomovými údolí, ale i pestrou geologickou stavbou. Složky výživn ějších, bazických hornin, jako jsou vápence, hadce či amfibolity, umož ňují teplomilným rostlinám snáze p řekonávat nep říznivé klimatické podmínky. V lesních porostech se setkáváme p ředevším s hab řinami ( Carpinus betulus ) v jejichž podrostu je typická hájová kv ětena s jaterníkem podléškou ( Hepatica nobilis ), sasankou hajní (Anemonoides nemorosa ), plicníkem (Pulmonaria officinalis ) či brambo říkem evropským ( Cyclamen persicum ) a s kulturními porosty akáty ( Robinia pseudacacia). Místy je zastoupen dub letní ( Quercus robur ) a dub zimní ( Quercus petraea ), b říza bílá
- 19 - (Betula pendula ), lípa srd čitá ( Tilia cordata ), smrk ( Picea abies ), mod řín opadavý (Larix europaea ) a borovice lesní ( Pinus sylvestris) , (GRULICH, V., 1998).
6.6.1.2 Znojemsko-brn ěnská pahorkatina Na Moravské podh ůř í vyso činy navazuje Znojemsko-brn ěnská pahorkatina, která již náleží do oblasti termofytika. Do ní pat ří nap ř. dvou řadec pozdní ( Cleistogenes sirotina ), hadí mord rakouský (Scorzonera austriaca ) či kosatec píse čný ( Iris arenaria ). V lesích se setkáváme vedle hab řin ( Carpinus betulus ) i se šípákovými doubravami s velmi bohatým podrostem teplomilných rostlin, jako jsou t řemdava bílá ( Dictamnus albus) , kakost krvavý ( Germanium sanguineum) nebo smldník jelení ( Peucedanum cervaria ). V širším okolí Miroslavi se hojn ě vyskytuje mod řenec hroznatý ( Muscari neglectum ) a koniklec lu ční ( Pulsatilla pratensis ). Poblíž Moravského Krumlova se táhne pruh permských slepenc ů s velmi bohatou kv ětenou. Ob ěma okres ům je spole čný endemický hvozdík moravský (Dianthus moravicus ), (GRULICH, V., 1998).
6.2 Živo čišstvo Podobn ě jako rostlinstvo je i zví řena zájmového území charakterizována kontaktem st ředoevropské lesní fauny a stepní fauny panonské (GRULICH, V., 1998).
6.6.2.1 Hmyz Vyskytuje se zde kobylka ( Ephippigera ephippiger), saran če ( Omocestus petraeus ) kudlanka nábožná ( Mantis religiosa ), můra ( Odice arcuinna), mravenec (Strongylognathus bulgaricus ), mol ( Ateliotum hungaricellum), zelená ček ( Adscita chloros ) aj. Z nejvýzna čnějších druh ů motýl ů je to nap ř. ohnivá ček ( Lycaena hippothoe ), modrásek rebel ův ( Maculinea rebeli ) a b ělopásek ( Neptis rivularis) . Mezi pavouky se objevuje sklípkánek ( Proatypus muralis ) a pavouk (Alopecosa solitaria ), (SKOPAL, J., 1967).
6.6.2.2 Plazi Z plaz ů se setkáváme se zmijí obecnou ( Čipera berus ), užovkou stromovou (Elaphe longissima ) a ješt ěrkou zelenou ( Lacerta viridis ), (SKOPAL, J., 1967).
- 20 - 6.6.2.3 Ptactvo Pozoruhodná je zde p ředevším druhová mnohotvárnost vodního ptactva . Pat ří k němu divoké kachny ( Anas platyrhynchos ), divoké husy ( Anser platyrhynchos ), labut ě velké ( Cygnus olor ), poláci velcí ( Aythya ferina ) a n ěkteré druhy bah ňák ů (Lariformes ), (SKOPAL, J., 1967). Lesní ptactvo . Ve smr činách je nejhojn ějším druhem p ěnkava obecná ( Fringilla coelebs ), stejn ě tak ve smíšených nebo listnatých lesích. Výlu čně na jehli čnaté lesy je vázána sýkora uhelní ček ( Parus ater ), králí ček ohnivý ( Regulus ignicapillus ) a králí ček obecný ( Regulus regulus), nejmenší ptá ček. V habrových doubravách je nejpo četn ějším druhem p ěnkava obecná ( Fringilla coelebs ), kos černý ( Turdus merula ), sýkora ko ňadra ( Parus major ) apod. V těchto lesích se setkáváme asi s třiceti druhy pták ů. Z dravc ů je b ěžné kán ě lesní ( Buteo buteo ), poštolka obecná ( Falco tinnunculus ) a výr velký ( Bubo bubo ), (SKOPAL, J., 1967).
6.6.2.4 Savci Ze savc ů pat ří k nejvýzna čnějším obyvatel ům všech rozsáhlejších les ů jelen obecný ( Servus capreolus ), srnec obecný ( Capreolus capreolus ) a v ětšina druh ů drobné lesní zv ěř e. S rozmachem myslivosti vznikla na zájmovém území rozsáhlá obora v Moravskokrumlovském lese, kde se chová p ředevším zv ěř jelení, mufloni ( Ovis musimon ) a da ňci skvrnití ( Dama dama ), se kterými se místy setkáme i ve volné přírod ě. Dále se zde m ůžeme setkat s ježkem východním ( Erinaceus concolor ), myšicí malookou ( Apodemus microps ), vydrou říční ( Lutra lutra ) a netopýrem barvitým (Myotis emarginatus ), (GRULICH, V., 1998; SKOPAL, J., 1967).
- 21 - 6.7 Ochrana p řírody Ve studovaném území se nachází Národní p řírodní rezervace Rokytenské slepence , Přírodní rezervace Miroslavské kopce , Přírodní park Rokotná , památné stromy - stará lípa z r. 1680 v Tulešicích a stromo řadí v Tavíkovicích sm ěrem na Horní Kounice. Národní p řírodní rezervace (NPR) je menší území mimo řádných p řírodních hodnot, kde na typický reliéf a typickou geologickou stavbu jsou vázány ekosystémy význa čné v národním pop ř. mezinárodním m ěř ítku. Území v této kategorii vyhlašuje Ministerstvo životního prost ředí ČR. V terénu jsou na přístupových cestách ozna čeny zelenou tabulí s velkým státním znakem a nápisem Národní p řírodní rezervace. Přírodní rezervace (PR) je menší území se soust řed ěním p řírodních hodnot s ekosystémy typickými a významnými pro danou geografickou oblast. Území v této kategorii vyhlašuje p říslušný krajský ú řad. V terénu jsou na p řístupných místech ozna čeny zelenou tabulí s malým státním znakem a nápisem P řírodní rezervace. Přírodní parky nepat ří do žádné kategorie zvlášt ě chrán ěných území p řírody. V České republice jsou to zpravidla větší území sloužící k ochran ě krajinného rázu p řed činností snižující jeho p řírodní a estetickou hodnotu. Mohou je vyhlásit krajské ú řady. V terénu jsou na p řístupných cestách vyzna čeny tabulí, ale bez státního znaku, s individuálním emblémem tohoto parku a s jeho názvem (RUBÍN, J. a kol., 2004).
6.7.1 NPR Rokytenské slepence
Byla vyhlášena Ministerstvem životního prost ředí s ú činností od 1. 6. 2005. Rozkládá se na území obce Moravský Krumlov. Celková vým ěra NPR, kterou z nejv ětší části (75,5 ha) tvo ří lesní pozemky, je 86,5 ha, z toho je 7 ha vyhlášeno jako ochranné pásmo. Hlavním motivem je ochrana unikátních rostlinných a živo čišných spole čenstev, skal, lesostepí, les ů a lesních lem ů, zvlášt ě pak dubohab řin, šípákových doubrav a spole čenstev p řirozených tekoucích vod, která se dochovala v geomorfologicky a mikroklimaticky mimo řádn ě zajímavém členitém údolí řeky Rokytné zahloubeném v permských slepencích. Je zde ov ěř eno na 550 druh ů vyšších rostlin. Mezi nejvýznamn ější zástupce vyšších rostlin pat ří endemický hvozdík moravský ( Dianthus moravicus ).
- 22 - Lokalita hostí rovn ěž řadu chrán ěných druh ů živo čich ů, mezi které pat ří nap ř. kudlanka nábožná ( Mantis religiosa ), tesa řík obrovský ( Cerambyx cerdo ), ješt ěrka zelená ( Lacerta viridis ), ropucha obecná ( Bufo bufo ), strnad lu ční ( Miliaria calandra ) atd., (MORAVSKÝ KRUMLOV, 2006). Krumlovské slepencové skály jsou charakteristickými dominantami, které upoutávají p ři dálkových pohledech na Moravský Krumlov (zejména Floriánek s barokní kaplí z r. 1695).
6.7.2 PR Miroslavské kopce Byla vyhlášena Ministerstvem životního prost ředí s ú činností od 23. 7. 2004. Leží v katastru obce Miroslav a celková vým ěra PR činí 30,81 ha. Hlavním motivem ochrany je výskyt rostlinných a živo čišných spole čenstev skal a stepních lad na slepencovém podklad ě. Významný je p ředevším výskyt kriticky ohrožených druh ů ln ěnky rolní (Thesium dollineri) a pískavice provensálské (Trigonella monspeliaca). Lokalita je významná i z hlediska zoologického. Nezanedbatelná je také krajinotvorná hodnota území. Miroslavské kopce tvo ří charakteristickou dominantu m ěsta a širokého okolí (MŽP ČR, 2004).
6.7.3 Přírodní park Rokytná Rozkládá se na území o celkové rozloze 2 700 ha a zahrnuje údolí řeky Rokytné a Rouchovanky v délce zhruba 20 km. V zájmovém území, leží v katastru obcí Tavíkovice, Horní Kounice, Čermákovice a Tulešice. Předm ětem ochrany je p řirozen ě meandrující tok Rokytné a Rouchovanky s příkrými zalesn ěnými údolními svahy. Cenné jsou b řehové porosty, které tvo ří převážn ě olše ( Alnus ), vrby ( Salix ) a jasany ( Fraxinus ). V kv ěten ě jsou zastoupeny vzácné druhy rostlin nap ř. brambo řík evropský ( Cyclamen persicum ), prvosenka (Primula ) a nejcenn ější sn ěženka p ředjarní ( Cyalanthus nivalis ). Procházka p řírodním parkem je p říjemným zážitkem v každém ro čním období. Návšt ěvník se m ůže obdivovat malebným meandr ům a skalním útvar ům, které na mnoha místech vytvá řejí velmi p ůvabná romantická zákoutí. Celý p řírodní park lze projít po žlut ě zna čené turistické stezce (SPORT V HOTEL).
- 23 - 7. SOCIOEKONOMICKÁ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ
7.1 Obyvatelstvo
7.1.1 Základní údaje Ve správním obvodu Moravský Krumlov je pr ůměrná hustota zalidn ění 52 obyv./km 2. Mezi nejhust ěji osídlené obce pat ří Moravský Krumlov (121 obyv./km 2), Miroslav (112 obyv./km 2), Vedrovice (109 obyv./km 2), Bohutice (85 obyv./km 2), Petrovice (72 obyv./km 2), Jeze řany-Maršovice (69 obyv./km 2), Dob řínsko (68 obyv./km 2) a Dobelice (68 obyv./km 2). Obyvatelstvo ve studovaném území je m ěstského až venkovského typu s odpovídajícím vzd ěláním, p řevažuje zde vzd ělání st ředoškolské. Obyvatelé obcí jsou z 90 % česky mluvící osoby s českou národností. Asi 60 % obyvatel zájmového území jsou ateisté. Teist ů je okolo 40 %, vyznávají katolickou víru. Ekonomicky aktivní osoby jsou zam ěstnány v pr ůmyslových podnicích, v zem ědělství a v soukromých firmách Moravského Krumlova a blízkého okolí. Míra nezam ěstnanosti v zájmovém území k 31. 12. 2005 je 12 %, to je 1554 nezam ěstnaných (HRUŠKA, J., 2007). Celkový po čet obyvatel ve správního obvodu Moravský Krumlov k 31. 12. 2005 je 22 297 (JONÁŠOVÁ, M., 2007).
- 24 -
- 25 - 7.1.2 Bilance obyvatelstva V této části se zabývám zm ěnami obyvatelstva (po čet obyvatel, narození, zem řelí, p řist ěhovalí, vyst ěhovalí) ve správním obvodu Moravský Krumlov za roky 1996, 2001 a 2005, které jsem si vybrala proto, že se nejvíce p řibližují sou časnosti. Údaje z roku 2006 budou zpracované nejd říve v druhém pololetí tohoto roku (2007), proto jsem je nezvolila.
Rok Po čet obyvatel 1996 22 528 2001 22 309 2005 22 297
Tab. 1: Počet obyvatel ve správním obvodu Moravský Krumlov za rok 1996, 2001 a 2005
Po čet obyvatel ve správním obvodu Moravský Krumlov za rok 1996, 2001 a 2005
25000 22 528 22 309 22 297
20000
15000 etobyvatel č 10000 Po
5000
0 1996 2001 2005 Rok
Obr. 1: Po čet obyvatel ve správním obvodu Moravský Krumlov za rok 1996, 2001 a 2005. Z obrázku 1 je patrné, že po čet obyvatel se b ěhem let 1996, 2001 a 2005 tém ěř nezm ěnil. Po čet obyvatel ve správním obvodu Moravský Krumlov je stabilní. (JONÁŠOVÁ, M., 2007).
- 26 - Rok Narození Zem řelí 1996 232 237 2001 175 254 2005 196 227
Tab. 2: Po čet narozených a zem řelých obyvatel ve správním obvodu Moravský Krumlov za léta 1996, 2001 a 2005
Po čet narozených a zem řelých ve správním obvodu Moravský Krumlov za léta 1996, 2001 a 2005
300 254 250 232 237 227
elých obyvatel elých 196 ř 200 175 Narození 150 Zem řelí 100
50 narozených zem a et č 0
Po 1996 2001 2005 Rok
Obr. 2: Po čet narozených a zem řelých obyvatel ve správním obvodu Moravský Krumlov za léta 1996, 2001 a 2005.
Obrázek č. 2 ukazuje, že v každém roce zem řelo více lidí než se narodilo. V roce 1996 bylo o 2,1 % víc zem řelých než narozených. V roce 2001 bylo dokonce o 31,1 % víc zem řelých než narozených. V roce 2005 bylo o 13,7 % víc zem řelých než narozených. Domnívám se, že tento stav je zap říčin ěn nár ůstem obyvatel nad 50 let a nízkou porodností. V roce 1996 je vid ět nepatrný pokles mezi narozenými a zem řelými. Zatímco v letech 2001 a 2005 je pokles mezi narozenými a zem řelými přece jenom výrazn ější. Myslím si, že práv ě po roce 1996 se za čal projevovat trend dnešní doby: uzavíraní s ňatk ů kolem 30 let, plánované rodi čovství, touha po lepším vzd ělání a
- 27 - materiálním bohatství. P ředpokládám, že práv ě tyto faktory zap říčiňují tento stav (JONÁŠOVÁ, M., 2007).
Rok Přistěhovalí Vyst ěhovalí 1996 410 480 2001 360 375 2005 434 440
Tab. 3: Po čet p řist ěhovalých a vyst ěhovalých obyvatel ve správním obvodu Moravský Krumlov za rok 1996, 2001 a 2005
Po čet p řist ěhovalých a vyst ěhovalých
ve správním obvodu Moravský Krumlov za rok 1996, 2001 a 2005
600
480 500 434 410 440 hovalýchobyvatel
ě 375 400 360 Přist ěhovalí 300 Vyst ěhovalí 200 hovalýchvyst a
ě 100 ist ř 0
etp 2001 č 1996 2005
Po Rok
Obr. 3: Po čet p řist ěhovalých a vyst ěhovalých obyvatel ve správním obvodu Moravský Krumlov za rok 1996, 2001 a 2005.
Na obrázku 3 lze vid ět, že v roce 1996 byl nejpatrn ější rozdíl mezi přist ěhovalými a vyst ěhovalými. V tomto roce se vyst ěhovalo o 14,6 % více lidí, než přist ěhovalo. Domnívám se, že se lidé st ěhovali nejen z pracovních d ůvod ů, ale i z důvodu lepšího bydlení. V letech 2001 a 2005 je nepatrný rozdíl mezi p řist ěhovalými a vyst ěhovalými (JONÁŠOVÁ, M., 2007).
- 28 - 7.2 Sídla V zájmové oblasti se nachází 33 obcí. Leží zde 4 města (Host ěradice, Miroslav, Moravský Krumlov a Olbramovice) a 29 vesnic (Bohutice, Čermákovice, Damnice, Dobelice, Dob řínsko, Dolenice, Dolní Dub ňany, Džbánice, Horní Dub ňany, Horní Kounice, Jamolice, Jeze řany-Maršovice, Ji řice u Miroslavi, Kadov, Kubšice, Lesonice, Miroslavské Knínice, Našim ěř ice, Petrovice, Rešice, Rybníky, Skalice, Suchohrdly u Miroslavi, Tavíkovice, Trnové Pole, Trst ěnice, Tulešice, Vedrovice a Vémyslice ).Ve studovaném území je více venkovského obyvatelstva než m ěstského. Městský ú řad Moravský Krumlov je pov ěř eným ú řadem pro obce Bohutice, Čermákovice, Dobelice, Dob řínsko, Dolní Dub ňany, Džbánice, Horní Dub ňany, Horní Kounice, Jamolice, Jeze řany-Maršovice, Kadov, Kubšice, Lesonice, Olbramvice, Petrovice, Rešice, Rybníky, Tavíkovice, Trst ěnice, Tulešice, Vedrovice a Vémyslice. Městský ú řad Miroslav je pov ěř eným ú řadem obcí Damnice, Dolenice, Host ěradice, Ji řice u Miroslavi, Miroslavské Knínice, Našim ěř ice, Skalice, Suchohrdly u Miroslavi a Trnové Pole.
7.3 Zem ědělství Zem ědělská výroba se vyvíjí v podmínkách t ří zem ědělských výrobních typ ů. Jihovýchodní část oblasti p ředstavuje řepa řský typ (Olbramovice, Host ěradice). Tém ěř celé zájmové území spadá pod kuku řičný typ . Zbytek území sm ěrem k západu náleží bramborá řskému typu . Rozoranost je vysoká, podíl luk a pastvin nep řesahuje 10 % zem ědělské p ůdy.
7.3.1 Rostlinná výroba V rostlinné výrob ě se nejv ětší význam p řikládá pšenici , p ěstuje se tém ěř na polovin ě osevní plochy zrnin a ve všech výrobních typech. Pr ůměrné hektarové výnosy se pohybují okolo 5,5 tuny. Je čmenu se v ěnuje více než t řetina plochy zrnin. Hlavní technickou plodinou zájmového zemí je řepka olejka a slune čnice . Ve správním obvodu Moravský Krumlov se dob ře da ří ovoci peckovitému i jadernatému . V jihovýchodní části zájmového území se díky teplé vegetaci da ří meru ňkám (Miroslav, Vedrovice, Jeze řany-Maršovice).
- 29 - Vina řství Réva vinná má vhodné podnebí a p ůdu od obce Rybníky na jih a východ. P ěstují se zde p ředevším jakostní moštové odr ůdy bílých vín, které tvo ří zhruba 80 % révových kultur. K nejrozsáhlejším odr ůdám pat ří Ryzlink vlašský , Veltlínské zelené a Müller- Thurgau . Asi 20 % rozlohy vinic zabírají modré moštové odrůdy, p ředevším Vav řinec , Frankovka a Portugal modrý . Hektarové vinohrady jsou nap ř. v Rybníkách, Host ěradicích, Olbramovicích a Miroslavi.
7.3.2 Živo čišná výroba Živo čišná výroba není dominantní složkou zem ědělství. Opírá se produkci krmné kuku řice a je čmene. V zájmovém území je nejvíce rozší řen chov vep řů a skotu. V dnešní dob ě se chovem dobytka zabývají p ředevším soukromí zem ědělci (GRULICH, V., 1988).
7.4 Pr ůmysl Není v zájmovém území p říliš rozší řen. Nenachází se zde významn ější ložiska nerostných surovin. Správní obvod Moravský Krumlov zastupuje pr ůmysl potraviná řský, textilní, strojírenský a sklá řský. V této kapitole se zmi ňuji o st ěžejních podnicích zájmového území.
Potraviná řský pr ůmysl Jatky Moravský Krumlov spol. s r.o. – zahájily svou činnost už v roce 1956 a byly provozem v ětších závod ů masného pr ůmyslu. Je zde zam ěstnáno p řes 60 zam ěstnanc ů. Jatky mají největší spot řebu vody. Na 1 tunu zpracovaných zví řat je spot řebováno 2000 litr ů vody. Veškerá použitá voda je odpadní. Zne čišt ěná voda vtéká přes čistící stanici do řeky Rokytné (JATKY MORAVSKÝ KRUMLOV, 2004-2006). Pekárna Ivanka – soukromý podnik v Moravském Krumlov ě, který se zam ěř uje na výrobu pe čiva. V sou časnosti zam ěstnává p řes 30 lidí (PRÁŠKOVÁ, M., 2002).
Textilní pr ůmysl Retex a.s. – závod v Moravském Krumlov ě, který se zam ěř uje na výrobu netkaných koberc ů a na zpracování textilních odpad ů (jekor, filc). Je zde zam ěstnáno přes 40 zam ěstnanc ů.
- 30 - Sklá řský pr ůmysl Vertex a.s. Litomyšl divize IV. Moravský Krumlov – je nejvýznamn ějším podnikem, který pat ří k p ředním výrobc ům tkanin ze sklen ěného hedvábí v Evrop ě (elektrotkaniny, filtra ční a izola ční tkaniny). Zam ěstnává p řes150 zam ěstnanc ů. Sklen ěná p říze pot řebná pro výrobu se dováží z Litomyšle. Ekologické problémy jsou zna čné. Vertex je nevhodn ě umíst ěn v blízkosti centra m ěsta a řeky Rokytné, vypouští do ovzduší velké množství fenolformaldehydu, který zp ůsobuje nep říjemný zápach (PRÁŠKOVÁ, M., 2002).
Strojírenský pr ůmysl Hutní montáže a.s. divize 500 Moravský Krumlov – firma, která byla založena v roce 1953, zabývá se výrobou standardních a atypických ocelových konstrukcí pro pr ůmyslovou a ob čanskou výstavbu. V sou časné dob ě je zde zam ěstnáno 100 lidí. Ekologické problémy nejsou tém ěř žádné, závod je umíst ěn za m ěstem v blízkosti železnice (PRÁŠKOVÁ, M., 2002). Miroslavské strojírny spol. s r.o. – vznikly v roce 1994 v Miroslavi. V sou časnosti zam ěstnávají p řes 50 lidí a pat ří mezi významné spole čnosti okolního regionu. Zabývají se výrobou atypických technologii formou zadáním od zákazník ů nebo dle dodané technologie p ř. Dokumentace. Mezi hlavní požadavky pat ří zpracování plech ů, svá řečské práce a obráb ění (MIROSLAVSKÉ STROJÍRNY, 2005). Proimpex spol. s r.o. – existuje od roku 1991 v Moravském Krumlov ě a zam ěstnává asi 200 lidí. Zabývá se montáží elektromechanických spína čů pro automobily a domácí spot řebi če. Orientuje se nejvíce na ru ční práce jako je letování, lisování, montáž a zkoušení spína čů (PROIMPEX, 1996). AZ Pokorný s.r.o. – firma vznikla v roce 1993 v Čermákovicích a zam ěstnává přes 75 zam ěstnanc ů. Specializuje se na výrobky pro rozvod plynu, vody a solárních systém ů. Mezi odb ěratele pat ří: Česká republika, N ěmecko, Velká Británie, Holandsko, Itálie, Rakousko, Řecko … (AZ-POKARNÝ, 2004). Tyto závody ve správním obvodu Moravský Krumlov zaměstnávají p řes 700 obyvatel.
- 31 - 7.5 Doprava V zájmovém území je využívána silni ční a železni ční doprava.
7.5.1 Silni ční doprava Celé území je propojeno silnicemi II. (392, 396, 398, 400, 413) a III. třídy. Ve velké mí ře se zde vyskytují, také lesní a polní cesty využívané zejména místními obyvateli k procházkám. Pravidelnou (linkovou) autobusovou dopravu zajiš ťuje Tredos, spol. s r.o. , Třebí č; Psota, s r.o. , Znojmo; Bítešská dopravní spole čnost, s r.o. a Břežanská dopravní společnost, s r.o. , Božice. Městská hromadná doprava je pouze v Moravském Krumlově a zajiš ťuje ji firma ČAS Service a.s. , Znojmo. Trasa linky: Železni ční stanice – Rakšice – Durdice – Provozovna ČAS – Poliklinika – Nám ěstí – Václavská – Železni ční stanice – Hutní montáže . Linka má na pom ěry malého m ěsta velmi široký rozsah provozu. Provoz pravidelné i m ěstské hromadné dopravy je zajiš ťován autobusy linkového dvoudve řového provedení zna čky Karosa .
Obr. 4: Silnice ve správním obvodu Moravský Krumlov
- 32 - 7.5.2 Železni ční doprava Železni ční dopravou disponuje Moravský Krumlov, Miroslav, Bohutice, Dolenice a Našim ěř ice. Nádraží v Moravském Krumlov ě je od centra vzdálené asi 3 km a spojení zajiš ťuje m ěstská hromadná doprava. Nádraží v Miroslav je vzdálené 5 km, v Bohuticích 1 km, v Dolenicích také 1 km a Našim ěř icích 3 km, lidé se dopravují osobními auty nebo chodí p ěšky. Moravský Krumlov je sou částí železni ční trati č. 244 Brno – St řelice – Moravské Bránice – Oslavany / Moravský Krumlov – Hrušovany nad Jevišovkou . Jsou po ní vedeny osobní a nákladní vlaky.
Obr. 5: Železni ční tra ť č. 244 Brno – St řelice – Moravské Bránice – Oslavany/ Moravský Krumlov – Hrušovany nad Jevišovkou .
Dopravní obslužnost obcí je v celku dosta čující (MORAVSKÝ KRUMLOV, 2006).
7.6 Obslužná sféra Tuto kapitolu jsem si rozd ělila na terciér a kvartér. Terciér p ředstavuje služby, které si hradíme sami zatímco kvartér nám poskytuje služby hrazené státem. Ve správním obvodu Moravský Krumlov jsou služby zastoupeny v omezené mí ře, terciární sféra je obecn ě nerozvinutá. Moravský Krumlov jakožto obec s rozší řenou p ůsobností (ORP) má svou vybavenost nejkomplexn ější.
- 33 - 7.6.1 Terciér Do terciéru jsem za řadila stravování , ubytování , čerpací stanice , banky , pošty a lékárny , protože se domnívám, že práv ě tyto služby jsou obyvateli správního obvodu Moravský Krumlov, ale i turisty nej čast ěji vyhledávány. Jejich jmenovitý seznam čtená ř najde v přílohách za textem. Stravovací za řízení ve studovaném území je dosta čující. Dob ře se najíst a napít můžeme v Moravském Krumlov ě, Miroslavi, Host ěradicích a Olbramovicích. Já osobn ě bych Vám doporu čila Kavárnu v Moravském Krumlov ě, ve které se výborn ě va ří. V zájmovém území je ubytování nedosta čující. V ětší ubytovací za řízení poskytuje pouze Moravský Krumlov, Miroslav a Host ěradice. Doporu čit bych mohla Hotel Epopej v Moravském Krumlov ě, který je nov ě zrekonstruován.V ostatních obcích zájmového území je ubytovací kapacita tém ěř nulová. Čerpací stanice jsou v obcí Moravský Krumlov, Miroslav, Host ěradice a Vémyslice. Banky a sm ěnárny najdeme pouze v Moravské Krumlov ě a Miroslavi. Poštu v zájmovém území mají obce Moravský Krumlov (PS Č 672 01), Olbramovice (671 76), Tavíkovice (671 40), Dolní Dub ňany (671 73), Vémyslice (671 42), Miroslav (671 72), Host ěradice (671 71) a Ji řice u Miroslavi (671 78). Pošta v Lod ěnicích sice nepat ří pod správní obvod Moravský Krumlov, ale musím se o ní zmínit, jelikož pod její PS Č 671 75 spadají dv ě obce zájmového území.
Pošta PS Č Obec 1. Dolní Dub ňany 671 73 Čermákovice, Horní Dub ňany, Rešice, Tulešice 2. Host ěradice 671 71 Džbánice, Skalice, Trst ěnice 3. Ji řice u Mirosalvi 671 78 Damnice, Dolenice, Trnové Pole 4. Miroslav 671 72 Miroslavské Knínice, Suchohrdly u Miroslavi 5. Moravský 672 01 Dobelice, Dob řínsko, Jamolice, Kadov, Lesonice, Krumlov Petrovice, Rybníky 6. Olbramovice 671 76 Bohutice, Kubšice, Našim ěř ice 7. Tavíkovice 671 40 Horní Kounice 8. Vémyslice 671 42 Vémyslice 9. Lod ěnice 671 75 Jeze řany-Maršovice, Vedrovice
Tab. 5: PS Č ve správním obvodu Moravský Krumlov
- 34 - Ve správním obvodu Moravský Krumlov jsou k dispozici 4 lékárny , z toho 3 v Moravském Krumlov ě a 1 v Miroslavi.
7.6.2 Kvartér Do kvartéru pat ří vzd ělání, zdravotnictví, policie a hasi čský záchranný sbor. Vzd ělávací instituce jsou pouze v některých obcí zájmového území. Nachází se zde mate řské školy, základní školy, um ělecké školy a st řední školy (St řední odborná škola obchodní a st řední odborné u čilišt ě řemesel a Gymnázium).
Obec Mate řská Základní Um ělecká St řední škola škola škola škola 1. Bohutice 1 1 - - 2. Dob řínsko 1 - - - 3. Dolní Dub ňany 1 1 - - 4. Host ěradice 1 1 - - 5. Jamolice 1 - - - 6. Jeze řany-Maršovice - 1 - - 7. Ji řice u Miroslavi 1 1 - - 8. Lesonice - 1 - - 9. Miroslav 2 1 1 - 10. Moravský Krumlov 1 2 1 2 11. Olbramovice 1 1 - - 12. Petrovice 1 - - - 13. Rybníky 1 1 - - 14. Skalice 1 1 - - 15. Suchohrdl u Miroslavi 1 1 - - 16. Tavíkovice 1 1 - - 17. Trst ěnice 1 1 - - 18. Vedrovice 1 1 - - 19. Vémyslice 1 1 - -
Tab. 4: Seznam vzd ělávacích institucí ve správním obvodu Moravský Krumlov (KARBAŠOVÁ, Z., 2007)
Dopl ňkem pro výuku jsou samoz řejm ě knihovny. O bezpe čnost a zdraví místních obyvatel se starají policejní složky v Moravském Krumlov ě a Miroslavi, hasi čský záchranný sbor v Moravském Krumlov ě a zdravotnická za řízení v Miroslavi, Moravském Krumlov ě (poliklinika), Host ěradicích, Olbramovicích a Tavíkovicích (MORAVSKÝ KRUMLOV, 2006; ČESKÝ STATISTICKÝ Ú ŘAD, 2006).
- 35 - 7.7 Rekreace, cestovní ruch a sportovní za řízení Podmínky k rekreaci jsou v oblasti dobré. M ěstská informa ční centra v Moravském Krumlov ě a Miroslavi ochotn ě poskytují užite čné informace o možnostech rekreace i kulturního vyžití. A ť se jedná o p ěší či cyklo turistiku má daná oblast příhodné podmínky pro tyto aktivity. Pěší trasy a cyklotrasy vedou po zna čených stezkách, na kterých turisté mohou obdivovat krajinu zájmového území. V obcích turisté navšt ěvují zajímavé historické památky, viz. kapitola 7.10.2. Mezi nejvyhledávan ější památky pat ří Slovanská epopej Alfonse Muchy na zámku v Moravském Krumlov ě.
Sportovní za řízení Správní obvod Moravský Krumlov m ůže turist ům nabídnout celou řadu sportovních za řízení: t ělocvi čny, h řišt ě, koupališt ě a bazény. V zájmovém území je celkem 24 t ělocvi čen, 39 h řiš ť, 4 koupališt ě (Miroslav, Moravský Krumlov, Olbramovice, Vémyslice), 1 venkovní bazén a 1 krytý bazén v Tavíkovicích. K rekreaci mohou turisté využít Kemp a koupališt ě ve Vémyslicích s letních provozem (1.6 – 31.8) a Ran č u řeky v Tavíkovicích s celoro čním provozem (KEMPY ČR, 2004; RAN Č U ŘEKY, 2005).
7.8 Politická sféra Ve správním obvodu Moravský je nejvyšším orgánem obce obecní (m ěstské) zastupitelstvo . Podle velikosti obce v zájmovém území má 5-21 člen ů volených ob čany. Rozhoduje o nejd ůležit ějších záležitostech obce, nap ř. schvaluje její rozpo čet a vyú čtování hospoda ření. Obecní zastupitelstvo si volí členy obecní rady, starostu a jeho zástupce (místostarostu). Obecní radu má Moravský Krumlov a Miroslav, protože jejich obecní zastupitelstvo má více než 15 člen ů. Tj. obecní rada se nevolí v obcích, ve kterých má obecní zastupitelstvo mén ě než 15 člen ů. Starosta zastupuje obec navenek, svolává a řídí sch ůze obecní.
- 36 - 7.9 Kultura V zájmovém území mohou nejen turisté, ale i místní ob čané navštívit tyto kulturní činitele. Krumlovské divadlo Členové divadla každoro čně nastudují hru, kterou p ředstaví široké ve řejnosti. 15. 3. 2007 hráli komedii Klí če na ned ěli . Kino V zájmovém území je kino v Moravském Krumlov ě, které promítá každou st ředu, sobotu a ned ěli a letní kino v Miroslavi. Dům d ětí a mládeže Připravuje d ětem r ůzné kroužky a sportovní aktivity. Je v obcích Moravský Krumlov, Miroslav a Damnice. Galerie Probíhají zde výstavy a prodeje obraz ů. Najdeme ji v Moravském Krumlov ě. Galerie je p řístupná ve řejnosti v dob ě konání výstav: po-pá 9.00 – 12.00, 13.00 – 16.00 so 9.00 – 12.00 ne 13.00 – 16.00 Muzeum Naleznete zde dokumenty o dávném osídlení Moravskokrumlovska a řadu nález ů, které pat ří mezi unikáty, zejména sbírky z archeologických vykopávek. Muzeum je v Moravském Krumlov ě a jeho otvírací doba je stejná jako v galerii. Jezdectví V Moravském Krumlov ě na sout ěž vozataj ů, která probíhá každý rok se jezdí dívat lidé z širokého okolí. Mohou zde vid ět: Drez ůru dvojsp řeží Maratón dvojsp řeží Parkur dvojsp řeží Skokové sout ěže Pěvecký sbor V Moravském Krumlově je smíšený p ěvecký sbor Karla N ěme čka založený v roce 1900. V jeho repertoáru najdeme písn ě lidové, novodobé, mše a koledy. Sbor má 50 zp ěvák ů a zp ěva ček. (MORAVSKÝ KRUMLOV, 2006; ČESKÝ STATISTICKÝ Ú ŘAD, 2006).
- 37 - 7.10 Historie Ve správním obvodu Moravský Krumlov se nachází 33 obcí a každá má svoji historii. První historické zmínky o obcí se váží k 11.-12. století . Z 33 obecních jmen kon čí 25 obcí na -ice. Názvy obcí jsou odvozeny od podstatných jmen, nap ř. název obce Vedrovice pochází od podstatného jména vydra. V této kapitole se budu zabývat Moravským Krumlovem , protože jeho kulturní památky a historii považuji za nejpoutav ější v celém zájmovém území.
7.10.1 P řehled od po čátku po sou časnost Osada zde z řejm ě existoval již po čátkem 12. století, ovšem prokazatelné písemní zprávy o Moravském Krumlov ě pocházejí z po čátku 13. století . Pokud jde o název místa, odvozujeme jej ze složeniny krumm - Aue , tedy nivy při klikatém toku Rokytné. Ta se v krumlovském údolí meandrovit ě zak řivuje. Jméno Moravský Krumlov je n ěmeckého p ůvodu a znamená „zak řivená niva“. P řívlastek „moravský“ (až z poloviny 17. století) byl p řipojován na rozlišení od Českého Krumlova, s nímž však Moravský Krumlov nemá po stránce sídeln ě historické nic spole čného. Nejstarším historickým místem ve zdejší krajin ě byl župní hrad a osada Rokyte ň. Když tato osada ztroskotala roku 1146 v rozbrojích knížete českého Vladislava a Konráda Znojemského, byl založen Krumlov, který byl bu ď zcela nebo částe čně obsazen N ěmci. V roce 1260 povýšil P řemysl Otakar II. Moravský Krumlov na m ěsto. V té dob ě stál na míst ě dnešního zámku hrad, který náležel pán ům z Ob řan, jejich rod vymírá v r. 1312. Poté Moravský Krumlov p řešel pod vládu krále Jana Lucemburského, který jej dal v r. 1312 do zástavy Jind řichovy z Lipé. Rod pán ů z Lipé pat řil k nejvýznamn ějším rod ům v Čechách a na Morav ě, v r. 1319 se Jind řich z Lipé stal nejvyšším maršálkem Českého království. Tento ú řad zastávali páni z Lipé po staletí a Krumlov pat řil k jejich hlavním mocenským a hospodá řským oporám, vlastnili jej až do roku 1621. Roku 1368 byl Moravský Krumlov prodán pán ům z Krava ř (pat řil jim do roku 1434). Jejich rod p řál rozvoji řemesel a obchodu, m ěsto opevnil hradbami. Beneš z Krava ř byl p řítelem Jana Žižky z Trocnova a stoupencem kališník ů. Město dal k dispozici husitské posádce a v tomto období muselo odejít n ěmecké i katolické obyvatelstvo.
- 38 - 1435-1447 drží m ěsto i hrad páni z Cimburka, ale roku 1447 se op ět dostává do majetku rodu z Lipé. Ten ud ělil m ěšťan ům mnoho privilegií jako náhrady za vále čné útrapy. Sám král Ji ří z Pod ěbrad při návšt ěvě Krumlova 1458 povolil m ěstu dva výro ční trhy trvající 14 dní. Roku 1537 povolal Jan III. z Lipé do Krumlova v ěhlasného st ředov ěkého léka ře Theoprasta Bombasta z Hohenheimu, zvaného Paracelsus, aby lé čil jeho choroby. Za pán ů z Lipé dochází také k přestavb ě st ředov ěkého hradu v renesan ční zámek. Přestavba zapo čala roku 1512-13 a pokra čovala tém ěř p ůl století. Při povstání moravské šlechty 1618 byl Pertold z Lipé v prvních řadách. Roku 1620 navštívil zámek Bed řich Falcký. Bitva na Bílé ho ře se stala osudnou jak jemu, tak rodu z Lipé, kterému byl veškerý majetek zkonfiskován. Roku 1624 koupil krumlovský majetek jako pob ělohorský konfiskát za 600 tisíc zlatých Gundakar z Lichtenštejna. Lichtenštejnové dosáhli toho, že krumlovské panství bylo prohlášeno za jejich d ědi čné knížectví. Listinou z 20. června zavedli jednací jazyk němčinu, p řáli však rozvoji řemeslnických cech ů. Po Bílé ho ře byl Krumlov vylidn ěný, vypálený a rozbo řený. V roce 1645 zde drancovala 26 týdn ů švédská vojska. 25. dubna 1690 zachvátil m ěsto požár a Krumlov skoro celý vyho řel. Obnova trvala do roku 1695. Tehdy byl za patrona m ěsta zvolen sv. Florián a nad m ěstem mu Maxmilián z Lichtenštejna nechal postavit kapli. 23. listopadu 1805 navštívil zámek Napoleon Bonaparte. Další t ěžkou zkouškou prošlo m ěsto v letech 1866-67, při prusko-rakouské válce. Válkami m ěsto velmi utrp ělo a trvalo mnoho let, než se zotavilo. Po smrti Karla Rudolfa r. 1901 p řipadlo panství rodu Kinských. Kinští byli posledními majiteli moravskokrumlovského panství. Město se roku r. 1938 dostává do okupa čního pásma. Z města se odst ěhovalo asi 1200 českých obyvatel. 7. a 8. kv ětna 1945 m ěsto bombardovala Rudá armáda a p ři náletu bylo zasaženo 383 dom ů, z toho 113 zni čeno do základ ů. Po válce se do zámku soust ředily úřady z rozbo řeného nám ěstí, pak zde byla kasárna, r ůzné podniky a nakonec v zámku do r. 1991 sídlilo železni ční u čilišt ě. V roce 1950 byla m ěstu zap ůjčena plátna Muchovy Slovanské epopeje. Na náklady m ěsta byla plátna zrestaurovaná a od r. 1963 jsou vystavována na zámku v Rytí řském sále a v kapli.
- 39 - Osud m ěsta Moravského Krumlova je spjat s osudy hradu, pozd ěji zámku a jeho vlastníky. Byly doby, kdy m ěsto zažívalo rozkv ět jako sídlo d ědi čného maršálka Království českého, ale byly i doby, kdy stálo na pokraji úplné zkázy. V roce 2004 byl zahájen projekt na obnovu Zámeckého parku. Tento projekt byl realizován s finan ční podporou Státního fondu životního prost ředí České republiky a města Moravský Krumlov. Celkové náklady činili 8.673.560 K č. Podpora ze SFŽP ČR byla 5.600.000 K č. V roce 2006 byla tato realizace úsp ěšn ě ukon čena (PROSECKÁ, L., 1995; BRAUNER, J., 2004).
7.10.2 Historické a kulturní památky Obce ve správním obvodu Moravský Krumlov mají bohatou historii a nabízí celou řadu historických a kulturních památek, které jsou dominantou celého zájmového území.
Hrady a zámky Zřícenina hradu Templštejn – barokní hrad založili Jamoli čtí templá ři n ěkdy kolem roku 1290. N ěkdy p řed rokem 1600 hrad vyho řel. P ředhradí je dochováno pouze v půdorysu. P řed vlastním hradem je 4 m široká štítová ze ď.
Zámek Moravský Krumlov – sou časnému zámku p ředcházel gotický hrad, který pocházel z roku 1279. V letech 1562-1568 byl p řestav ěn Leonardem Gardem z Bisenu na renesan ční stavbu s arkádovým nádvo řím. Zámecký areál tvo ří dvoupatrová stavba o čty řech k řídlech se schodiš ťovým dvorem a s patrovými výstavbami na jihozápadní stran ě u v ěže. K nejvýznamn ějším majitel ům pat řili páni z Krava ř, Lipé a od 17. století Lichtenštejnové. Posledním majitelem byl rod Kinských. Po roce 1945 se stal zámek státním majetkem, posledním vlastníkem zámku byl a.s. Zámek. Zámek v pr ůběhu let sloužil jako sklady, výrobní prostory a u čilišt ě. Zp řístupn ěna je pouze ta část zámku, ve které je umíst ěna Slovanská epopej Alfonse Muchy. Od roku 1963 je zde vystavována Slovanská epopej Alfonse Muchy . Menší expozice je v ěnována i pobytu st ředov ěkého léka ře Paracelsa na tomto zámku v roce 1537 a ke shlédnutí je zde také expozice nábytku místního léka ře a zakladatele české školy dr. Odstr čila . Nyní je zámek v dezolátním stavu, což vede k přirozeným snahám o p řemíst ění expozice Muchovy epopeje do Prahy. V roce 2002, 2003 a 2005 byl objekt
- 40 - Krumlovského zámku p ředm ětem opakované dražby, cena nemovitosti v dražb ě neustále klesá. Dosud nebyl nalezen zájemce o kdysi nádherné prostory a dnes velkou investici. Zámecký park – p řekrásný park je zasazen do okolí krumlovského zámku, dokonale izolovaný od m ěstské dopravy a typického ruchu ve m ěst ě. Jen málokteré město se m ůže pochlubit takovým bohatstvím, jaké v Moravském Krumlov ě skýtá zámecký park. Roste zde mnoho vzácných druh ů listnatých i jehli čnatých rostlin. Z historie parku: v 17. století byl park spíše tzv. Wildpark – udržovaný a upravovaný les. Po velké povodni roku 1680 byl založen „dolní park“. Celková rozloha zámeckého parku činí 12,4 ha. Park rozd ělujeme na horní a dolní park, první a druhé nádvo ří zámku. Cenné d řeviny se nacházejí ve druhé části parku, jde o 12 jehli čnan ů a 14 listná čů . Zámecký park v Moravské Krumlov ě je nejv ětším parkem v okrese Znojmo, v Jihomoravském kraji se řadí na 25. místo. V sou časné dob ě je park udržován a slouží k procházkám a odpo činku ob čan ů.
Zámek v Miroslavi – renesan ční zámek z 16. století
Zámek v Miroslavských Knínicích – klasicistní zámek. Roku 1840 založili tehdejší majitelé (Bartensteinové) kolem zámku rozsáhlý anglický park, v jehož st řední části vybudovali dva malé rybní čky. Zámek, který je majetkem obce, není v sou časnosti využíván.
Zámek Skalice – klasicistní zámek z 1. čtvrtiny 19. století (dnes domov důchodc ů) s parkem.
Zámek Tavíkovice – renesan ční zámek z 16. století, p řebudován v 19. století. Sou částí areálu je p řírodní zámecký park s 55 druhy d řevin. Dnes jsou v zámku umíst ěny dílny Ústavu sociální pé če.
Zámek Tulešice – barokní zámek z 1. poloviny 18. století. V přírodním parku z 1. poloviny 19. století soubor pozdn ě barokních soch ze 3. čtvrtiny 18. století (MORAVSKÝ KRUMLOV, 2006; PRÁŠKOVÁ, M., 2002; AUGUSTIN, J., 2001).
- 41 - Církevní architektura Knížecí hrobka Lichtenštejn ů – tato památka v Moravském Krumlov ě byla opravena v roce 2002. Najdeme ji u farního kostela Všech svatých. Hrobka byla vybudována v roce 1789 v klasicistním stylu. Po bocích portálu jsou kamenné desky s reliéfními rodovými znaky Lichtenštejn ů a Oetting ů. V pr ůč elí je olejomalba Krista na k říži od Huberta Maurera . Je to krásná barokní stavba, krytá m ěděným plechem s lichtenštejnskými erby a pam ětní deskou.
Farní kostel Všech svatých – pravd ěpodobn ě nestarší církevní stavba v Moravské Krumlov ě. Kostel byl postaven roku 1248 a zasv ěcen sv. Vav řinci. V polovin ě 15. století byl zde pochován husitský hejtman Bohuslav ze Švamberka. V roce 1630 postihl m ěsto zhoubný požár a z původní gotické stavby zbylo jen kn ěžišt ě. Roku 1646 dal kníže Gundakar z Lichtenštejna chrám postavit. Další úpravy byly provedeny r. 1785. Tuto historickou památku rovn ěž poznamenalo baroko.
Klášterní kostel sv. Bartolom ěje – nachází se na Klášterním nám ěstí v Moravském Krumlov ě. Stavba pat ří k významným projev ům vrcholné gotiky na Morav ě. Založení kláštera spadá do 2. poloviny 14. století. Stavba byla zahájena roku 1355 pod p římou patronací císa ře Karla IV. Interiér kostela je barokní, pochází z roku 1701. P řed kostelem stojí barokní sousoší Ecce homo z roku 1965. Dnes je v budov ě kláštera umíst ěn M ěstský ú řad. Kostel po opravách slouží k církevním ú čel ům. Památka je p řístupná ve řejnosti p ři konání mše svaté nebo svolením farního úřadu. Kaple sv. Floriána (Floriánek) – kopec Floriánek s kaplí vysoký 275 m n.m. pat ří neodmysliteln ě k panoramatu m ěsta Moravský Krumlov. Kopci se p řed postavením kaple říkalo Spielberg a lid se tu rozli čným zp ůsobem bavíval. Ke kapli, postavené jako dík ůvzdání sv. Floriánu se vztahuje legenda o záchrann ě knížete Antonína Floriána z Lichtenštejna. Kaple byla postavena z tesaného kamene. Za napoleonských válek v r. 1805 se u Moravského Krumlova utábo řila francouzská vojska. Po odchodu Francouz ů z ůstala kaple řadu let pustá. Teprve v r. 1833 bylo rozhodnuto o obnovení kaple. V 1. polovin ě 19. století se konaly v kapli mše vždy 25. dubna na sv. Marka a 4. kv ětna na sv. Floriána a následující ned ěli poutní mše, jak je
- 42 - zvykem dodnes. V lét ě 1997 byla zahájena nákladná oprava celého objektu. Dnes kaple sv. Floriána, v noci osv ětlená, tvo ří krásné panorama m ěsta Moravského Krumlova.
Mariánská studánka – byla vystav ěna v roce 1848 a zachovala se nám do dnešních dn ů
Kostel sv. Jakuba Staršího v Olbramovicích – pozdn ě gotický kostel přestav ěný koncem 16. století. V roce 1827 p řišel do obce jako do svého prvého působišt ě významný vlastenecký kn ěz, sb ěratel lidových písní, pan František Sušil . Působil zde 8 let.
Farní kostel Narození P. Marie ve Vémyslicích – pozdn ě gotický kostel z 15. století, p řestav ěný v 18. a19. století.
Kaple sv. Jana Nepomuckého v Rešicích – je z roku 1720. Další významnou stavbou je památník významných ob čan ů Rešic ( Adolf Opálka , jeden z aktér ů atentátu na Heydricha). Kulturní d ům nese jeho jméno a je v něm umíst ěna výstava o jeho činnosti.
Kostel sv. Markéty v Rybníkách – p ůvodní farní kostel vesnice zvané Tupanov. Osídlení v Rybníkách je doloženo nálezy pozdn ě hradištní keramiky.
Kostel P. Marie v Tavíkovicích – má architektonicky zvláštní konstrukci kaple a byl postaven v roce 2001.
Kostel sv. Kunhuty ve Vedrovicích – pochází z 1. pol. 13. století, pozd ěji upravený. V kn ěžišti dochovány st ředov ěké nást ěnné malby. Za povšimnutí stojí významná chrán ěná technická památka, jediný komplexní objekt tohoto druhu na jižní Morav ě, zapsaný v seznamu kulturních památek. Jedná se o větrné kolo s čerpadlem vody. Montáž prob ěhla v roce 1912-1914. Ve Vedrovicích je také provád ěn více než t řicetiletý archeologický výzkum – neolitická sídlišt ě, moravská malovaná keramika. Vrcholem bylo nalezení plastiky „Venuše“ pat řící k tzv. s řelickému typu (MORAVSKÝ KRUMLOV, 2006; PRÁŠKOVÁ, M., 2002; AUGUSTIN, J., 2001).
- 43 - Muzea Městské muzeum – nachází se v Moravském Krumlov ě a je pobo čkou muzea ve Znojm ě. Zp řístup ňuje archeologickou expozici a rekonstrukci tradi ční selské jizby.
Galerie – vybudovala se v roce 1993 v Moravském Krumlov ě, slouží pro výstavní ú čely.
Galerie i m ěstské muzeum jsou umíst ěny v Knížecím dom ě Moravský Krumlov. Tato stavba je charakteristická vysokými pilastry a člen ěnou atikou s volutovým ukon čení. D ům založil řád n ěmeckých rytí řů ve 13. století.
Slovanská epopej Alfonse Muchy – je umíst ěna v Zámku Moravský Krumlov. Tato obrazová expozice obsahuje dvacet monumentálních pláten z historie Slovan ů. Pro ve řejnost je zp řístupn ěna: IV. – VI.; IX. – X.: út-ne 9.00 – 12.00, 13.00 – 16.00 Alfons Much maloval obrazy celých 18 let. V roce 1928 byl celý cyklus nazvaný Slovanská epopej, vystaven v Praze ve Veletržním paláci a malí ř v ěnoval toto své dílo českému lidu. P řed p říchodem nacist ů byla plátna ukryta ve sklepích pražských dom ů. V letech 1949-1950 se však zjistilo, že obrazy kdesi v pražských sklepeních chátrají. Mucha Epopej odkázal Praze s tím, že pro ni bude postaven pavilon. Praha však nem ěla na jeho výstavbu finan ční prost ředky a stejn ě tak ani Muchovy Ivan čice. Tak se plátna ocitla na Zámku v Moravském Krumlov ě, kde byla na náklady m ěsta zrekonstruována, vystavena a zp řístupn ěna roku 1963 ve řejnosti (MORAVSKÝ KRUMLOV, 2006; PRÁŠKOVÁ, M., 2002).
- 44 -
- 45 - 8. DIDAKTICKÁ TRANSFORMACE Tato bakalá řská práce, by mohla sloužit jako podklad k výuce zem ěpisu a ob čanské výchovy na druhém stupni základní školy. Je d ůležité, aby d ěti v ěděli n ěco o svém bydlišti a okolí. Nap ř. jaká řeka prochází jejich bydlišt ěm, zda v jejich okolí jsou nějaké p řírodní rezervace, znali p ůdní typ, co se zde p ěstuje, služby, které nabízí jejich obec, historii, do jakého okresu, kraje či správního obvodu spadá jejich obec atd. Mohla bych tady vyjmenovávat celý vý čet geografických charakteristik, o kterých se domnívám, že by d ěti m ěly znát. Geografickou charakteristiku mého bydlišt ě a okolí bych vyu čovala v 8. t říd ě základní školy v hodinách zem ěpisu. Kde by jsme hovo řili o obcí, ve kterých žáci bydlí, čím se tyto obce vyzna čují, kde se nachází, charakterizovali by jsme jejich fyzickogeografické a socioekonomické složky. Samoz řejm ě bych volila i procházky do terénu. P ři, kterých by jsme na vlastní oči poznávali naše okolí. Jeho p řírodní pom ěry, ale i historii a kulturní památky. Pon ěvadž Moravský Krumlov má nejen z přírodního, ale i z historického hlediska co nabídnout. Z hlediska ob čanské výchovy bych se zam ěř ila na procházky po okolí správního obvodu Moravský Krumlov a jeho chrán ěné krajinné oblasti. Zejména proto, aby si žáci uv ědomili jaké prost ředí je obklopuje a vytvá řeli si k němu pozitivní vztah a nezne čiš ťovali ho r ůznými odpady. Aby i další generace mohly navštívit chrán ěné krajinné oblasti správního obvodu Moravský Krumlov. Ve své bakalá řské práci se zmi ňuji i o m ěstském ú řadu Moravský Krumlov, který žáci jednou využijí k vy řízení ob čanského pr ůkazu, cestovního pasu či řidi čského pr ůkazu.
- 46 - 9. ZÁV ĚR V této bakalá řské práci, bylo mým úkolem podat komplexní geografickou charakteristiku správního obvodu Moravský Krumlov. Zájmové území p ředstavují mén ě lesnaté svahy Znojemské pahorkatiny s přechodem do Dyjsko-svrateckého úvalu, chrán ěné krajinné rezervace se vzácnými rostlinnými a živo čišnými druhy vyskytující se v okolí řeky Rokytné a historicko- kulturní památky. Jedná se o zem ědělskou oblast, kde velké procento využití krajiny tvo ří orná p ůda. Rostlinná výroba p řevládá nad živo čišnou. P ěstují se zde p řevážn ě obiloviny a kuku řice . Místy se vyskytují i vinohrady. Území není zatížené velkým pr ůmyslem. V ětší podniky se vyskytují p ředevším v Moravském Krumlov ě. Studované území disponuje železni ční a silni ční dopravou. V omezené mí ře jsou zde zastoupeny služby. Moravský Krumlov jakožto obec s rozší řenou p ůsobností (ORP) má svou vybavenost nejkomplexn ější. Správní obvod Moravský Krumlov sice nepat ří mezi ú ředn ě vyhlášené oblasti cestovního ruchu v České republice, ale podle mého názoru m ůže nabídnout celou řadu historicko-kulturních památek. Mezi nejnavšt ěvovan ější památky pat ří slavná Slovanská epopej Alfonse Muchy, umíst ěna v zámku Moravský Krumlov. Mnou stanovené cíle byly spln ěny. Podala jsem čtená ři geografickou charakteristiku správního obvodu Moravský Krumlov z hlediska jeho polohy a vymezení. Z hlediska popisu obcí, které se vyskytují ve studovaném území. A z hlediska fyzickogeografických a socioekonomických složek. Bakalá řskou práci jsem sestavila na základ ě všech mn ě dostupných materiál ů. Ty jsem získávala z knihovny v Moravském Krumlov ě a ze Zemské knihovny v Brn ě. Dále jsem čerpala z internetu a z map. Velmi p řínosné byly rovn ěž kontakty s pracovníky MÚ v Moravské Krumlov ě a Pracovního ú řadu ve Znojm ě, nebo ť dostupný písemný materiál byl v některých p řípadech nedosta čující. Práce je dopln ěna grafy, tabulkami a fotografiemi, které poskytují čtená ři lepší představu o daném problému. Obecné záv ěry práce, poznatky z literatury, metodologické zkušenosti a především komplexn ě-geografická charakteristika správního obvodu Moravský Krumlov by m ěly být nezbytnou základnou pro provedení jejich syntézy v navazující magisterské práci.
- 47 - Bakalá řská práce m ůže být využita k obsahovému zabezpe čení a aktualizaci příslušné výuky na místních školách. Práce je rozsáhlejší, protože jsem čtená ři cht ěla poskytnout co nejvíce informací o správním obvodu Moravský Krumlov. Věř ím, že tato kniha bude p řínosná lidem, kte ří se budou zajímat o studované území.
- 48 - 10. RESUME Tato práce podává komplexní geografickou charakteristiku správního obvodu Moravský Krumlov z hlediska jeho geografické polohy a fyzickogeografických a socioekonomických složek. V této práci jsem využila dostupnou literaturu zabývající se touto problematikou, informa ční zdroje a mapy. Navštívila jsem také pracovní ú řad v Moravském Krumlov ě, MÚ v Moravském Krumlov ě a ČSÚ v Brn ě. Komplexní geografická charakteristika správního obvodu Moravský Krumlov je dopln ěna grafy a tabulkami pro lepší znázorn ění daného problému a fotografiemi, které čtená ř najde v přílohách za textem. Zájmové území charakterizují mén ě lesnaté svahy a chrán ěné krajinné rezervace s vzácnými rostlinnými a živo čišnými druhy v okolí řeky Rokytné. Správní obvod Moravský Krumlov je typicky zem ědělský, velké procento využití krajiny tvo ří orná p ůda. P ěstují se zde p řevážn ě obiloviny a kuku řice. P ři procházkách m ůžeme spat řit i vinohrady. Mén ě zastoupena je živo čišná výroba. Území není zatížené velkým pr ůmyslem. V ětší podniky se vyskytují p ředevším v Moravském Krumlov ě. Pro dopravní sí ť je charakteristická železni ční tra ť a pozemní komunikace II. třídy, které dopl ňují silnice nižších t říd. V omezené mí ře jsou v zájmovém území zastoupeny služby. Moravský Krumlov jakožto obec s rozší řenou p ůsobností (ORP) má svou vybavenost nejkomplexn ější. Pro správní obvod Moravský Krumlov jsou charakteristické jeho kulturní památky a přírodní rezervace, které jsou vyhledávány nejen místními ob čany, ale především turisty. Mezi nejnavšt ěvovan ější turistické zajímavosti pat ří p ředevším slavná Slovanská epopej Alfonse Muchy, umíst ěna v zámku Moravský Krumlov a zámecký park.
- 49 - RESUME
This work brings a complex geographical characteristics of the administrative district Moravsky Krumlov from the perspective of its geographical location and its physical geografic and social economic factors. For pupose of the work, I have used available literature concerning this topic, information sources and maps. I have also visited the employment office in Moravsky Krumlov, the city office in Moravsky Krumlov and the Czech Statistic Office in Brno. The complex geographical characteristics of the administrative district Moravsky Krumlov is attached with graphs and tables for better problematic presentation, and also some photographs that the reader can find in the attachment section behind the text section. The territory of our interrest is characterized by less wooded downhills and protected landscape area with rare plant and animal species in the Rokytna river neighbourhood. The administrative district Moravsky Krumlov is typically agricultural, big part of landscape is used for arable land. There are mostly cereals and corn planted. Walking round one can see even vineyards. Animal production is less represented. The territory is not occupied with heavy industry. Bigger companies stand in Moravsky Krumlov city itself. The transportation network is characterized by the railway and the second class and lower class motorways. There is a limited degree of services in given territory. Moravsky Krumlov city, being so called Extended Scope Urban Area (ESUA), has the most complex service equipment in the area. Cultural relics and nature preserve are typical for the administrative district Moravsky Krumlov. They are sought after not only by the local people, but especially by tourists. One of the most visited touristic interestingnesses is definitely the famous Slavonian Epopee with the Alfons Mucha paitings located in the castle of Moravsky Krumlov along with the castle park.
- 50 - 11. SEZNAM POUŽITÝCH PRAMEN Ů A LITERATURY
Knižní díla: 1. AUGUSTIN, J. Velká encyklopedie m ěst a obcí České republiky . Sokolov: Argot, 2001. 992 s. ISBN 80-901534-1-0. 2. HLOUŠEK, P. a kol. Autoatlas České a Slovenské republiky. Praha: Kartografie, 1993. 93 s. ISBN 80-7011-242-5. 3. BRAUNER, J. a kol. Historie a sou časnost zámku v Moravském Krumlov ě. Vydala MKHS, 2004. 40 s. 4. CULEK, M. a kol. Biogeografické člen ění České republiky. Praha: Enigma, 1996. 347 s. ISBN 80-85368-80-3. 5. DEMEK, J. a kol. Geomorfologie českých zemí . Praha: Nakladatelství Československé akademie v ěd, 1965. 336 s. 6. GRASGRUBER, P. 55, výro čí atentátu na Reinharda Heydricha . Rešice: Obecní úřad, 1997. 25 s. 7. HA ŇÁK, V. Vlastiv ěda moravská. Moravsko-Krumlovský okres. Brno: Muzejní spolek v Brn ě, 1913. 366 s. 8. HRÁDEK, M. a kol. Turistický pr ůvodce ČSSR: Podyjí-Pojihlaví-Poosslaví . Praha: Olympia, 1988. 294 s. 9. HYNEK, A. a kol. Přírodní krajinné mezochory Československa. Brno: Univerzita J. E. Purkyn ě, 1984. 94 s. 10. KOTKOVÁ, K. a kol. Moravský Krumlov ve fotografii. Moravský Krumlov: Městský ú řad. 2005. 78 s. 11. PERNICA, M. Podyjí a Jihlavské vrchy. Praha: Olympia, 1978. 224 s. 12. PRÁŠKOVÁ, M. Moravský Krumlov a okolí – turistický pr ůvodce. Tel č: Prášková Martina, 2002. 76 s. 13. PROSECKÁ, L. Moravský Krumlov po stopách historie . Moravský Krumlov: Městská knihovna, 1995. 15 s. 14. Pr ůvodce Moravským Krumlovem mapy, trasy, výlety. Znojmo: Nadace pro podporu cestovního ruchu v okrese Znojmo, 1998. 31 s. 15. QUITT, E. Klima jihomoravského kraje. Brno: Kpú, 1984. 165 s. 16. RUBÍN, J. a kol. Přírodní památky, rezervace a parky. Praha: Olympia, 2004. 186 s.
- 51 - 17. SÁDLO, J., STORCH, D. Biotopy České republiky. Praha: Institut d ětí a mládeže MŠMT ČR, 1999. 94 s. ISBN 80-86033-47-3. 18. SKOPAL, J. Turistický pr ůvodce ČSSR: Českomoravská vrchovina, IV. díl, Pojihlaví a pooslaví a povodí Rokytné. Praha: Olympia, 1967. 184 s. 19. Sport V hotel , 27 s. (katalog pro hosty hotelu SORT-V-HOTEL v Hrotovicích). 20. ZLATÉ STRÁNKY-Jihomoravský Kraj . Vydala: Telefónica O2 Czech republic, a.s, 2006-2007. 232 s.
Mapy: 1. Atlas turistických map České republiky , 1 : 75 000, list 123 Moravsko- Krumlovsko. Brno: Geodesie, 1998. 2. CULEK, M. Biogeografické regiony České republiky , 1 : 500 000. Brno: Český úřad zem ěměř ický a katastrální, 1993. 3. HAVLÍ ČEK, P. Geologická mapa ČSR , 1 : 50 000, list 34-12 Poho řelice. Praha: Úst řední ústav geologický, 1988. 4. MAT ĚJOVSKÁ, O. Geologická mapa ČSR , 1 : 50 000, list 34-11 Znojmo. Praha: Úst řední ústav geologický, 1988. 5. MAT ĚJOVSKÁ, O. Geologická mapa ČSR , 1 : 50 000, list 24-33 Moravský Krumlov. Praha: Český geologický ústav, 1991. 6. Mapa základních sídelních jednotek ČSR , 1 : 50 000, list 34-11 Znojmo. Praha: Český ú řad geodetický a kartografický, 1971. 7. Mapa základních sídelních jednotek ČSR , 1 : 50 000, list 24-33 Moravský Krumlov. Praha: Český ú řad geodetický a kartografický, 1971. 8. Mapa základních sídelních jednotek ČSR , 1 : 50 000, list 34-12 Poho řelice. Praha: Český ú řad geodetický a kartografický, 1971. 9. Mapový lexikon obcí ČSSR , 1 : 200 000, list 13 Znojmo. Praha: Kartografické nakladatelství, 1968. 10. TOMÁŠEK, M. Půdní mapa České republiky , 1 : 50 000, list 24-33 Moravský Krumlov. Praha: Český geologický ústav, 1995. 11. TOMÁŠEK, M. Půdní mapa České republiky , 1 : 50 000, list 34-11 Znojmo. Praha: Český geologický ústav, 1995. 12. TOMÁŠEK, M. Půdní mapa České republiky , 1 : 50 000, list 34-12 Poho řelice. Praha: Úst řední ústav geologický, 1991.
- 52 - Internetové zdroje: 1. AZ-Pokorný [online]. c2004 [2007-03-21]. Dostupné z WWW:
Ústní sd ělení 1. KARBAŠOVÁ, Z. Odbor školství a kultury – MÚ Moravský Krumlov, 2007. 2. HRUBEŠ, J. Ú řad práce ve Znojm ě, 2007.
- 53 - 12. P ŘÍLOHY ZA TEXTEM Seznam p říloh za textem: Příloha č. 1: Týnský rybník Příloha č. 2: Da ňci skvrnití ( Dama dama ) Příloha č. 3: Mufloni obecní ( Ovis musimon ) Příloha č. 4: Endemický hvozdík moravský ( Dianthus moravicus ) Příloha č. 5: Sn ěženka p ředjarní ( Cyalanthus nivalis ) Příloha č. 6: Stromo řadí chrán ěné státem v Tavíkovicích Příloha č. 7: Zákoutí řeky Rokytné Příloha č. 8: Okolí řeky Rokytné Příloha č. 9: Panorama Moravský Krumlov a pohled na Floriánek Příloha č. 10: Pohled na Zámek Moravský Krumlov Příloha č. 11: Pohled na Zámek Moravský Krumlov Příloha č. 12: Zámecký park v Moravském Krumlov ě Příloha č. 13: Kostel sv. Bartolom ěje v Moravském Krumlov ě Příloha č. 14: Kostel Všech svatých v Moravském Krumlov ě Příloha č. 15: Lichtenštejnská hrobka v Moravském Krumlov ě Příloha č. 16: Knížecí d ům – muzeum a galerie v Moravském Krumlov ě Příloha č. 17: Městské hradby v Moravské Krumlov ě Příloha č. 18: Bilance obyvatelstva v obcích SO Moravský Krumlov v roce 1996 Příloha č. 19: Bilance obyvatelstva v obcích SO Moravský Krumlov v roce 2001 Příloha č. 20: Bilance obyvatelstva v obcích SO Moravský Krumlov v roce 2005 Příloha č. 21: Hustota zalidn ění v obcích SO Moravský Krumlov Příloha č. 22: Jmenovitý seznam stravovacích za řízení, ubytoven, bank a sm ěnáren a lékáren ve správním obvodu Moravský Krumlov Příloha č. 23: Slavní lidé správního obvodu Moravský Krumlov
- 54 - Příloha č. 1: Týnský rybník
Příloha č. 2: Da ňci skvrnití ( Dama dama )
- 55 -
Příloha č. 3: Mufloni obecní ( Ovis musimon )
Příloha č. 4: Endemický hvozdík moravský ( Dianthus moravicus )
- 56 -
Příloha č. 5: Sn ěženka předjarní ( Cyalanthus nivalis )
Příloha č. 6: Stromo řadí chrán ěné státem v Tavíkovicích
- 57 -
Příloha č. 7: Zákoutí řeky Rokytné
Příloha č. 8: Okolí řeky Rokytné
- 58 -
Příloha č. 9: Panorama Moravský Krumlov a pohled na Floriánek
Příloha č. 10: Pohled na Zámek Moravský Krumlov
- 59 -
Příloha č.11: Pohled na Zámek Moravský Krumlov
Příloha č. 12: Zámecký park v Moravském Krumlov ě
- 60 -
Příloha č. 13: Kostel sv. Bartolom ěje v Moravském Krumlov ě
Příloha č. 14: Kostel Všech svatých v Moravském Krumlov ě
- 61 -
Příloha č. 15: Lichtenštejnská hrobka v Moravském Krumlov ě
Příloha č. 16: Knížecí d ům – muzeum a galerie v Moravském Krumlov ě
- 62 -
Příloha č. 17: M ěstské hradby v Moravské Krumlov ě
- 63 -
Příloha č. 18: Bilance obyvatelstva v obcích SO Moravský Krumlov v roce 1996
Po čet Přirozený Migra ční Přír ůstek Obec Narození Zem řelí Přist ěhovalí Vyst ěhovalí obyvatel přír ůstek přír ůstek celkem k 31. 12.
SO celkem 232 237 410 480 -5 -70 -75 22 528 v tom obce: Bohutice 8 7 46 3 1 43 44 641 Čermákovice 0 3 2 3 -3 -1 -4 100 Damnice 4 6 1 14 -2 -13 -15 316 Dobelice 3 1 20 2 2 18 20 276 Dob řínsko 7 7 13 12 0 1 1 382 Dolenice 0 2 13 0 -2 13 11 158 Dolní Dub ňany 8 8 6 16 0 -10 -10 475 Džbánice 5 3 7 4 2 3 5 174 Horní Dub ňany 0 5 2 3 -5 -1 -6 313 Horní Kounice 0 2 0 8 -2 -8 -10 290 Host ěradice 14 14 17 28 0 -11 -11 1 389 Jamolice 10 6 6 8 4 -2 2 467 Jeze řany-Maršovice 6 7 10 18 -1 -8 -9 705 Ji řice u Miroslavi 7 1 11 15 6 -4 2 431 Kadov 3 2 0 4 1 -4 -3 156 Kubšice 1 3 0 5 -2 -5 -7 167 Lesonice 1 6 1 15 -5 -14 -19 174 Miroslav 29 26 43 57 3 -14 -11 3 003 Miroslavské Knínice 4 7 3 7 -3 -4 -7 333 Moravský Krumlov 53 39 93 105 14 -12 2 6 294 Našim ěř ice 5 2 0 4 3 -4 -1 206 Olbramovice 5 8 20 25 -3 -5 -8 1 044 Petrovice 2 3 2 12 -1 -10 -11 357 Rešice 3 5 0 7 -2 -7 -9 322 Rybníky 6 7 12 15 -1 -3 -4 399 Skalice 7 17 12 9 -10 3 -7 553 Suchohrdly u Miroslavi 9 2 5 19 7 -14 -7 383 Tavíkovice 8 5 8 23 3 -15 -12 512 Trnové Pole 2 2 0 6 0 -6 -6 134 Trst ěnice 8 11 20 11 -3 9 6 562 Tulešice 1 4 22 5 -3 17 14 291 Vedrovice 7 10 7 3 -3 4 1 803 Vémyslice 6 6 8 14 0 -6 -6 718
- 64 -
Příloha č. 19: Bilance obyvatelstva v obcích SO Moravský Krumlov v roce 2001
Po čet Přirozený Migra ční Přír ůstek Obec Narození Zem řelí Přist ěhovalí Vyst ěhovalí obyvatel přír ůstek přír ůstek celkem k 31. 12.
SO celkem 175 254 360 375 -79 -15 -94 22 309 v tom obce: Bohutice 7 8 17 11 -1 6 5 621 Čermákovice 0 1 0 1 -1 -1 -2 90 Damnice 0 5 10 13 -5 -3 -8 318 Dobelice 7 4 3 4 3 -1 2 273 Dob řínsko 4 8 5 4 -4 1 -3 376 Dolenice 3 3 6 5 0 1 1 156 Dolní Dub ňany 4 6 7 6 -2 1 -1 469 Džbánice 3 4 1 1 -1 0 -1 160 Horní Dub ňany 2 4 7 6 -2 1 -1 316 Horní Kounice 1 6 3 5 -5 -2 -7 270 Host ěradice 11 12 12 28 -1 -16 -17 1 454 Jamolice 3 3 4 7 0 -3 -3 440 Jeze řany-Maršovice 4 11 16 8 -7 8 1 714 Ji řice u Miroslavi 3 7 10 10 -4 0 -4 420 Kadov 1 2 2 2 -1 0 -1 146 Kubšice 0 2 0 4 -2 -4 -6 154 Lesonice 0 2 0 2 -2 -2 -4 174 Miroslav 22 35 28 29 -13 -1 -14 2 997 Miroslavské Knínice 1 7 3 6 -6 -3 -9 326 Moravský Krumlov 61 43 72 80 18 -8 10 6 093 Našim ěř ice 1 1 4 8 0 -4 -4 213 Olbramovice 5 12 23 20 -7 3 -4 1 038 Petrovice 1 7 0 17 -6 -17 -23 354 Rešice 1 4 4 10 -3 -6 -9 346 Rybníky 3 4 17 8 -1 9 8 385 Skalice 3 18 25 13 -15 12 -3 551 Suchohrdly u Miroslavi 2 2 0 3 0 -3 -3 414 Tavíkovice 3 11 26 19 -8 7 -1 618 Trnové Pole 3 1 0 2 2 -2 0 131 Trst ěnice 1 2 16 9 -1 7 6 571 Tulešice 1 1 10 6 0 4 4 211 Vedrovice 5 6 14 17 -1 -3 -4 809 Vémyslice 9 12 15 11 -3 4 1 701
- 65 -
Příloha č. 20: Bilance obyvatelstva v obcích SO Moravský Krumlov v roce 2005
Po čet Přirozený Migra ční Přír ůstek Obec Narození Zem řelí Přist ěhovalí Vyst ěhovalí obyvatel přír ůstek přír ůstek celkem k 31. 12. SO celkem 196 227 434 440 -31 -6 -37 22 297 v tom obce: Bohutice 4 13 15 16 -9 -1 -10 609 Čermákovice 2 2 7 3 0 4 4 95 Damnice 5 3 11 13 2 -2 0 334 Dobelice 1 3 3 2 -2 1 -1 270 Dob řínsko 3 3 6 4 0 2 2 375 Dolenice 1 1 2 9 0 -7 -7 157 Dolní Dub ňany 4 6 4 8 -2 -4 -6 465 Džbánice 2 2 5 5 0 0 0 160 Horní Dub ňany 4 3 8 8 1 0 1 318 Horní Kounice 5 2 9 8 3 1 4 265 Host ěradice 14 13 24 37 1 -13 -12 1 471 Jamolice 3 3 6 3 0 3 3 450 Jeze řany-Maršovice 4 11 10 13 -7 -3 -10 740 Ji řice u Miroslavi 3 0 14 15 3 -1 2 429 Kadov 4 0 6 4 4 2 6 140 Kubšice 1 2 4 5 -1 -1 -2 144 Lesonice 2 6 5 8 -4 -3 -7 170 Miroslav 26 24 45 54 2 -9 -7 2 991 Miroslavské Knínice 2 4 4 9 -2 -5 -7 322 Moravský Krumlov 58 51 99 108 7 -9 -2 6 021 Našim ěř ice 0 1 2 10 -1 -8 -9 196 Olbramovice 9 6 26 20 3 6 9 1 059 Petrovice 5 8 3 13 -3 -10 -13 342 Rešice 3 4 4 3 -1 1 0 354 Rybníky 4 5 1 6 -1 -5 -6 411 Skalice 4 18 23 8 -14 15 1 549 Suchohrdly u Miroslavi 2 3 18 3 -1 15 14 447 Tavíkovice 5 6 9 14 -1 -5 -6 608 Trnové Pole 0 2 5 3 -2 2 0 125 Trst ěnice 3 4 7 7 -1 0 -1 556 Tulešice 1 6 6 4 -5 2 -3 201 Vedrovice 6 9 18 10 -3 8 5 826 Vémyslice 6 3 25 7 3 18 21 697
- 66 -
Příloha č. 21: Hustota zalidn ění v obcích SO Moravský Krumlov
Obec Hustota zalidn ění (obyv./km 2)
Bohutice 85 Čermákovice 18 Damnice 43 Dobelice 68 Dob řínsko 68 Dolenice 35 Dolní Dub ňany 57 Džbánice 30 Horní Dub ňany 47 Horní Kounice 21 Host ěradice 54 Jamolice 35 Jeze řany-Maršovice 69 Ji řice u Miroslavi 50 Kadov 22 Kubšice 36 Lesonice 26 Miroslav 112 Miroslavské Knínice 37 Moravský Krumlov 121 Našim ěř ice 32 Olbramovice 62 Petrovice 72 Rešice 36 Rybníky 49 Skalice 58 Suchohrdly u Miroslavi 57 Tavíkovice 60 Trnové Pole 28 Trst ěnice 39 Tulešice 28 Vedrovice 109 Vémyslice 56
- 67 -
Příloha č. 22: Jmenovitý seznam stravovacích za řízení , ubytoven , bank a sm ěnáren a lékáren ve správním obvodu Moravský Krumlov
Stravovací za řízení • Hotel Epopej , nám T.G. Masaryka 27, Moravský Krumlov Tel. 515 322 373 Restaurace: 100 míst, bar 36 míst, salonek, pivnice Kapacita: 60 l ůžek, 2 apartmány • Bufet a kavárna , nám. T.G. Masaryka 45, Moravský Krumlov Tel. 515 322 259 • Hostinec na R ůžku , Smetanova 167, Moravský Krumlov, letní zahrádka Tel. 151 322 746 Kapacita: 50 míst • Restaurace a vinárna u Blondýny , B řízová 25, Moravský Krumlov Tel. 515 322 467 Kapacita: restaurace 70 míst, vinárna 35 míst • Bistro Kolis , Znojemská 389, Moravský Krumlov, letní zahrádka Tel. 515 322 868 • Club U Reberník ů, nám. Svobody 15, Miroslav Tel. 515 333 406 Restaurace: 60 míst Kapacita: 8 l ůžek • Bistro U Zámku , Kostelní 38, Miroslav Kapacita: 40 míst + letní zahrádka • Motorest Markéta , místní část Kašenec, Miroslav restaurace, kavárna Tel. 515 333 584 Kapacita: 70 míst letní zahrádka • Restaurace Cilka , Host ěradice Tel. 515 333 325 • Restaurace Žák Josef , Host ěradice Tel. 515 333 115
- 68 -
• Restaurace Pod v ěží , Olbramovice Tel. 515 336 109
Ubytování • Hotel Epopej , nám T.G. Masaryka 27, Moravský Krumlov Tel. 515 322 373 Kapacita: 60 l ůžek, 2 apartmány Restaurace: 100 míst, bar 36 míst, salonek, pivnice • Ubytovna Černý , Pionýrská 539, Moravský Krumlov Tel. 515 323 341 Kapacita: 30 l ůžek • Městská ubytovna , Pod hradbami 157, Moravský Krumlov Tel. 515 324 248 Kapacita: 16 l ůžek • Benami , Nádražní ulice, Miroslav Tel. 515 333 507 Kapacita: 15 l ůžek • Club U Reberník ů, nám. Svobody 15, Miroslav Tel. 515 333 406 Kapacita: 8 l ůžek Restaurace: 60 míst • Motel LIO , Host ěradice Tel. 515 333 209 Kapacita: 27 l ůžek
Čerpací stanice • A+S, s.r.o. , Znojemská, Moravský Krumlov Tel. 515 322 191 • Čepro a. s. , Ivan čická, Moravský Krumlov Tel. 515 323 331 • A+S, s.r.o. , Malinovského 21, Miroslav Tel. 515 333 630
- 69 -
• Benami Miroslav , Nádražní 1178, Miroslav Tel. 515 333 506 • Čerpací stanice Krch ňavý , Host ěradice Tel. 515 334 049 • Čerpací stanice Lehký , Vémyslice Tel. 515 323 423
Banky a sm ěnárny • Česká spo řitelna a.s. , Komenského 150, Moravský Krumlov Tel. 515 322 455 $ Bankomat • GE Money Bank a.s. , nám. T. G. Masaryka, Moravský Krumlov Tel. 515 266 441 • Komer ční banka a.s. , nám. T. G. Masaryka 35, Moravský Krumlov Tel. 515322 408 $ Bankomat • Česká spo řitelna a.s. , Miroslav Tel. 515 333 110 $ Bankomat
Lékárny • Lékárna Paracelsus , nám. T. G. Masaryka 43, Moravský Krumlov Tel. 515 322 428 • Lékárna na poliklinice , Znojemská 235, Moravský Krumlov Tel. 515 323 027 • Lékárna „ Na Zahradní“ , Zahradní 172, Moravský Krumlov Tel. 515 323 039 • Lékárna U Bílého and ěla, s.r.o. , Kostelní 39, Miroslav Tel. 515 333 600 (ZALTÉ STRÁNKY, 2006-2007)
- 70 -
Příloha č. 23: Slavní lidé správního obvodu Moravský Krumlov
MUDr. Mo řic Odstr čil – vystudoval n ěmecké gymnázium a v dob ě tyfové infekce v Brně se rozhodl pro studium medicíny. Roku 1872 se usadil jako praktický léka ř v okresním m ěste čku Moravský Krumlov. V roce 1890 byl jmenován státním úředním léka řem pro zdravotní okres Moravskokrumlovský. Jednot řídní mati ční škola byla otev řena roku 1887 a chodilo do ní 38 d ětí. Dr. Odstr čil roku 1888 daroval matici školské sv ůj d ům, aby mohla českou školu rozší řit. Na dom ě, kde byla z řízena česká škola – ulice Dr. Odstr čila – je k vid ění pam ětní deska. V zámku Moravský Krumlov je expozice pracovny Dr. Odstr čila.
Theoprast Bombastu z Hohenheimu, zvaný PARACELSUS – st ředov ěk m ěl své léka ře a k těm pat řil Paracelsus. Ten na svých cestách pobýval v mnoha zemích a byl op ředen pov ěstí zázra čného léka ře. V dubnu 1537 jej povolal do Moravského Krumlova t ěžce nemocný nejvyšší maršálek království českého a pán v Moravském Krumlov ě Jan III. Z Lipé, aby jej lé čil. Paracelsus sice úsp ěšn ě lé čil Jana z Lipé, ale jeho syna Pertolda vylé čit nedokázal. M ěl vadu na oku a po Paracelsov ě lé čbě na toto oko oslepl. Skon čila tak Paracelsova krumlovská idyla. Po n ěkolika m ěsících z Krumlova narychlo ujíždí do Bratislavy a pak do Vídn ě. Zem řel roku 1541 v Salzburgu, kde má i sv ůj náhrobek.
Adolf Opálka – narodil se 4. 1. 1915 v Rešicích. Dne 23. června 1936 se dobrovoln ě p řihlásil k vojenské služb ě. V roce 1942 je ur čen za velitele sabotážní skupiny OUT DISTANCE. Cílem této tříčlenné skupiny československé zahrani ční armády (Adolf Opálka, Karel Čurda a Ivan Kola řík) bylo narušení provozu plynárny v Praze, cíl skupiny byl změněn na dopravu rádiového kompletu pro domácí odboj a radiomajáku Eureka, který m ěl navigovat britské letouny do českého prostoru. Letoun skupinu vysadil se zna čnou naviga ční chybou. Kola řík ztratil p ři doskoku své osobní doklady, což umožnilo rychlé vypátrání totožnosti. Opálka rozhodl, aby se parašutisté rozešli ke známým s tím, že je svolá inzerátem v novinách. Opálka odešel do Rešic, kde se skrýval u své tety. Poté co
- 71 - navázal spojení s odbojem odchází do Prahy velet skupin ě parašutist ů. Od nich se dozv ěděl, o jejich p ůvodním úkolu – atentát na Heydricha. Osobn ě se útoku na říšského protektora 27. 5. 1942 nezú častnil, ale zajistil jim úkryt v krypt ě kostela Cyrila a Metod ěje v Resslov ě ulici v Praze a zde se k nim p řipojil. 18. 6. 1942 zran ěný Čurda, z obavy o život p říbuzných, se p řihlásil na gestapu a vyzradil další jména. Gestapo úkryt v kostele vypátralo a po n ěkolikahodinovém nervovém boji nakonec ukon čili vy čerpaní parašutisté sv ůj život vlastní rukou (GRASGRUBER, P., 1997). Alfons Mucha – narodil se 24. 7. 1860. Výtvarné vlohy se u n ěho projevovaly odmali čka. Stal se studentem Slovanského gymnázia v Brn ě, pozd ěji byl písa řem v Ivan čicích. Marn ě se pokoušel o p řijetí do pražské malí řské akademie. Studoval na mnichovské akademii. Potom se živil n ěkolik let jako ilustrátor. V roce 1894-1895 dostal zakázku na plakáty pro here čku Sarah Bernhardtovou a stal se velmi populární. Zasáhl do vývoje sv ětového um ění tak hluboce, že se stal spolutv ůrcem nového slohu secese. Od roku 1904 žil ve spojených státech. 18 let pracoval na dílu Slovanská epopej. Nyní je na zámku v Moravské Krumlov ě. Alfons Mucha je autorem prvních poštovních známek po vzniku Československé republiky a našich prvních bankovek. Alfons Mucha zem řel v Praze, 14. 7. 1939. Je poh řben na vyšehradském Pet řín ě.
Jan Blahoslav – biskup a císa ř Jednoty bratrské, vynikající vzd ělanec a pedagog. Narodil se 1523 v Přerov ě v zámožné rodin ě. Jeho otec byl členem Jednoty. Po studiích p ůsobil v Mladé Boleslavi, kde píše spis „ O p ůvodu jednoty bratrské“ , pozd ěji studuje v Královci a Basileji. Po návratu se stává kn ězem. Ovládal n ěkolik řečí a byl vynikající diplomat. Přeložil Nový Zákon a tak dal podn ět k vydání Bible Kralické , jejíž význam je mimo řádný. Napsal řadu d ěl, nap ř. Gramatiku českou . Zem řel 24. 2. 1571 v Moravském Krumlov ě, poh řben v Ivan čicích.
JUDr. František Palou ček – významn ě se podílel na obnov ě m ěsta po 2. sv ětové válce. Byl režisérem a hercem dramatického odboru, spolku s Otakarem Lerchem. V Moravském Krumlov ě žil od roku 1945, své povolání spojil s divadlem. Svou vitalitu a herecké nadání uplatnil všude, kde se objevil. Zem řel roku 1961 (MORAVSKÝ KRUMLOV, 2006; PRÁŠKOVÁ, M., 2002).
- 72 -