OKRES RYCHNOV NAD KNùÎNOU

CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âR KRÁLOVÉHRADECKO Královéhradecko

1 OKRES RYCHNOV NAD KNùÎNOU

Plo‰nû pomûrnû velk˘ (998 km2) hra- Nejv˘chodnûj‰í bod (50° 09’ 12” s. ‰.; niãní okres sahá od nivy Orlice aÏ po 16° 35’ 16” v. d. ) nalezneme v zákru- hfibety Orlick˘ch hor. Na severu dosa- tu fieky Divoká Orlice, 1 km od Zem- huje témûfi k nivû Metuje, na západû ské brány. k âeskému Mezifiíãí a Tfiebechovicím Z geologického hlediska se v˘raznû pod Orebem, jiÏní a jihov˘chodní hra- li‰í pohraniãní horské partie okresu od nice je zhruba vymezena údolím Tiché vnitrozemsk˘ch. Horská oblast (Orlic- Orlice, na v˘chodû údolím Divoké ké hory, ãásteãnû i Podorlická pahorka- 2 Orlice. Nadmofiská v˘‰ka roste plynu- tina) je tvofiena pfieváÏnû metamor- le od jihozápadu k severov˘chodu od fovan˘mi horninami (krystalick˘mi 238 m v údolí Tiché Orlice po více bfiidlicemi) starohorního aÏ prvohorního neÏ 1000 m ve vrcholov˘ch partiích stáfií, které fiadíme k orlicko-kladské- Orlick˘ch hor. Nejvy‰‰ím bodem mu, zábfieÏskému a novomûstskému okresu je nejvy‰‰í kóta Orlick˘ch hor – krystaliniku. Na hfibetu a rozsochách Velká De‰tná (1115,0 m n. m.). Nejse- Orlick˘ch hor pfievaÏují rÛzné typy rul vernûj‰í bod okresu (50° 23’ 03” s. ‰.; amigmatitÛ jádra orlicko-kladské 16° 18’ 33” v. d.) se nachází na hfibetu, klenby se svory, fylity, metabazity (ze- 1 km severnû od obce Ole‰nice v Orlic- jména zelen˘mi bfiidlicemi) a amfiboli- k˘ch horách. NejjiÏnûj‰í bod (50° 02’ ty. Mnohem vzácnûj‰í jsou kfiemence,

1 Orlické hory – ¤íãky, v pozadí 22” s. ‰.; 16° 11’ 55” v. d.) nalezneme krystalické vápence, erlany a serpenti- Anensk˘ vrch. na okraji lesíka, 1,5 km jihojihozá- nity. Men‰ích rozmûrÛ, ale geomorfo- 2 ZOrlick˘ch hor se podél poto- padnû od obce Kostelecké Horky. Nej- logicky v˘razná, jsou tûlesa magmatitÛ, kÛ ‰ífií do niωích poloh devûtsil bíl˘ západnûj‰í bod (50° 18’ 10” s. ‰.; 15° místy otevfiená tûÏbou kamene, napfi. (Petasites albus). 58’ 21” v. d.) leÏí v poli, v údolí gabrodiorit na ·piãáku u Plasnice, gra- Na pfiedcházející stranû: Orlické hory – pohled od Mnichové na obec SmrÏovského potoka 2,5 km západose- nodiorit a kfiemenn˘ diorit u Jedlová. verozápadnû od obce Králova Lhota. aPot‰tejna, gabro u Pûãína atd.

182 RK 2 Okres Rychnov nad KnûÏnou Z pokryvn˘ch jednotek se v severo- Nejstar‰í jsou cenomanské pískovce západním podhÛfií (na Dobfiansku a slepence peruckého a korycanského aKounovsku) zachovaly zbytky ãerve- souvrství, hojnû se vyskytující i v sever- nohnûd˘ch permsk˘ch usazenin (sle- ní ãásti litické antiklinály (svah Chlu- pencÛ aj.). Mnohem rozsáhlej‰í jsou mu a Jahodové). zdej‰í sedimenty svrchnokfiídového Rozsáhlá oblast Orlické tabule a v˘- stáfií, severov˘chodního okraje ãeské chodního v˘bûÏku V˘chodolabské ta- kfiídové pánve. Zbytky kfiídov˘ch usa- bule je tvofiena pfieváÏnû jemnozrnn˘mi zenin nalezneme i v oblasti Orlick˘ch usazeninami (slínovci, prachovci, jem- hor, napfi. v Orlickozáhorské brázdû pfii nozrnn˘mi pískovci aj.) bûlohorského, horním toku Divoké Orlice a na sníÏe- jizerského a bfiezenského souvrství (tj. ném hfibetu v okolí Barto‰ovic a âiháku. turon aÏ coniak). Tyto horniny, sou-

Lokality s ã. 15–34 leÏí v CHKO Orlické hory.

RK 3 183 Královéhradecko

KRAJINN¯ POKRYV

hrnnû oznaãované jako opuky, jsou tinÛ), napfi. u Boleho‰tû (vytûÏené lo- odkryty napfi. v údolích Divoké Orlice, Ïisko), Slatiny nad Zdobnicí aj. (v Pekle), KnûÏné (nad Geomorfologové dûlí území okresu Rychnovem nad KnûÏnou), Zlatého jednak do krkono‰sko-jesenické (su- potoka i jinde. detské) soustavy, jednak do soustavy V podhÛfií a na âeské tabuli jsou âeská tabule. Do krkono‰sko-jese- horniny star‰ích geologick˘ch jedno- nické soustavy patfií – severní polovina tek pokryty pfieváÏnû ãtvrtohorními geomorfologického celku Orlické ho- (vzácnûji tfietihorními) fiíãními usaze- ry, zaujímající podcelek De‰tenská ninami (terasov˘mi ‰tûrkopísky), tûÏe- hornatina a men‰í ãást podcelku n˘mi napfi. ve v˘chodním okolí T˘ni‰tû Mladkovská vrchovina – pfiilehlé pod- nad Orlicí. Místy, napfi. kolem toku hÛfií fiazené do podcelku Podorlická Orlice a Divoké Orlice, se zachovaly pahorkatina, konkrétnû jiÏní ãást okrs- eolické usazeniny (spra‰e a váté písky). ku Náchodská vrchovina a pfiilehlá ãást âtvrtohorního stáfií jsou také drobná okrsku Îamberecká pahorkatina. tûlesa chemogenních vápencÛ (traver- âeská tabule zasahuje na území

184 RK 4 Okres Rychnov nad KnûÏnou okresu dvûma geomorfologick˘mi celky. Severnûj‰í na Dobru‰sku, T˘ni‰t- sku, Rychnovsku, Kostelecku a Vam- bersku náleÏí do Orlické tabule a její- ho okrsku Tfiebechovická tabule, nejjiÏnûj‰í cíp okresu v okolí Pot‰tejna zasahuje do Svitavské pahorkatiny (okrsku âeskotfiebovská vrchovina). Podnebí okresu je v˘raznû závislé na nadmofiské v˘‰ce a mûní se od teplého a suchého v nejniωích polohách v nivû Orlice aÏ po velmi chladné a vlhké ve vrcholov˘ch partiích Orlick˘ch hor. PrÛmûrná roãní teplota vzduchu dosa- huje mimo horské oblasti 7 °C, ve ve- getaãním období 13 °C. Období, kdy se prÛmûrná denní teplota pohybuje pod bodem mrazu, zde zaãíná prÛmûr- nû 1. 12. a konãí 1. 3. Období bez mrazÛ trvá prÛmûrnû 280 dnÛ v roce, poslední mrazové dny se objevují do konce dubna. PrÛmûrné roãní úhrny atmosférick˘ch sráÏek dosahují 650 aÏ 800 mm, pfiibliÏnû polovina z tohoto mnoÏství (400–450 mm) pfiipadá na vegetaãní období. Poãet dnÛ se snûho- vou pokr˘vkou se pohybuje kolem 60, 1 první sníh se objevuje kolem 21. listo- padu, poslední v druhé polovinû bfiez- ver odvodÀuje Ole‰enka ústící do Me- na. Trnky rozkvétají v posledních tuje. dnech dubna nebo poãátkem kvûtna. Horní toky tûchto fiek (kromû Dû- Klimatick˘m podmínkám Orlick˘ch diny) jsou charakteristické hluboce za- hor, které jsou v˘raznû odli‰né od pod- fiezan˘mi údolími a balvanit˘mi fieãi‰ti mínek níÏe poloÏen˘ch ãástí okresu je smnoha pefiejemi. Divoká Orlice od vûnována pozornost v kapitole CHKO Kostelce nad Orlicí a Tichá Orlice od Orlické hory. âermné mají jiÏ charakter níÏinn˘ch ¤íãní síÈ je pomûrnû hustá. V˘chod- fiek s volnû meandrujícím korytem. ní, jiÏní a jihozápadní ãástí okresu pro- Orlice je jednou z posledních témûfi téká Divoká Orlice, pramenící v Pol- neregulovan˘ch ãesk˘ch fiek. Podél sku, nedaleko za státní hranicí, obou jejích bfiehÛ leÏí desítky mrtv˘ch v ra‰elini‰tích Topjeliska. Vût‰ím pfiíto- ramen, vyvinut˘ch pfieváÏnû pfiiroze- kem Divoké Orlice je Bûlá, která pra- nou cestou, s pÛvodní kvûtenou a zví- mení v Orlick˘ch horách pod Sedlo- fienou. Na Orlici lze sledovat vznik Àovsk˘m vrchem u De‰tného. JiÏnû od mrtv˘ch ramen a jejich v˘voj od nej- Uhfiínova v Orlick˘ch horách pramení mlad‰ích, právû vytvofien˘ch, aÏ po nejvût‰í pfiítok Bûlé – KnûÏná. Dal‰ím úplnû zazemnûné a zarostlé ol‰inami pfiítokem Divoké Orlice je Zdobnice, a luÏními porosty. Orlice se tak stává pramenící pod Velkou De‰tnou. Od ji- Ïivou ukázkou v˘voje fiíãních ekosys- hov˘chodu pfiitéká do okresu Tichá témÛ. Orlice a spojuje se s Divokou Orlicí Rozmanitost geologického podloÏí uT˘ni‰tû nad Orlicí, odkud dále po- zpÛsobuje pestré sloÏení pÛd. kraãuje jako Orlice. Ta opou‰tí území PfievaÏují hnûdé pÛdy – kambize- okresu u ·tûnkova. Nejzápadnûj‰í ãást mû. Kambizem typická (nasycená) na okresu odvodÀuje Dûdina, v horním svahovinách pevn˘ch opuk, ojedinûle toku oznaãovaná jako Zlat˘ potok, se- na svorech a fylitech, tvofií samostatné 1 Rybník Velká Houkvice.

RK 5 185 Královéhradecko

POTENCIÁLNÍ P¤IROZENÁ VEGETACE

celky mezi Rychnovem nad KnûÏnou (místy se, na men‰ích plochách, stfiída- aDobru‰kou, také v celém jihov˘- jících s bezkarbonátov˘mi písky). LeÏí chodním aÏ severozápadním okolí mezi nivami Tiché a Divoké Orlice okresního mûsta aÏ k hranicím s Ústec- i po obou bfiezích koryta Orlice kolem koorlick˘m okresem a dále mezi Kos- T˘ni‰tû nad Orlicí, kde se stfiídá s do- telcem nad Orlicí a Opoãnem i jiÏnû provodn˘m podzolem kambick˘m. od Doudleb nad Orlicí a Vamberka. Kyselá varieta kambizemû typické na Mezi Solnicí a Chábory nalézáme svahovinách svorÛ a fylitÛ lemuje celé i men‰í okrsek kambizemû pseudogle- podhÛfií Orlick˘ch hor severozápadnû jové. Kambizem arenická se vyvinula od Rokytnice v Orlick˘ch horách aÏ na terasov˘ch ‰tûrcích a ‰tûrkopíscích kNovému Hrádku (u hranice s okre-

186 RK 6 Okres Rychnov nad KnûÏnou

1 sem Náchod). Kolem Kobylinky v niωích polohách mnohde vystfiídány (666 m n. m.) najdeme tento pÛdní kryptopodzoly (typick˘m, rankrov˘m). typ i na svahovinách bezkarbonáto- Na skalnat˘ch v˘chozech kysel˘ch v˘ch permsk˘ch hornin. hornin leÏí nevelké, nepravidelné plo- Mezi Liticemi a Javornicí (v˘chod- chy rankerÛ (typického a kambické- nû od Vamberka a Rychnova nad ho), místy i litozemû (silikátové varie- KnûÏnou) se vyvinuly na svahovinách ty). V oblasti Semechnice – Kostelec nevápnit˘ch pískovcÛ âeské vysoãiny nad Orlicí – – Rychnov nad vût‰í celky kyselé variety kambizemû KnûÏnou a severnû od Opoãna vznikl arenické a ménû zastoupené kyselé va- na pomûrnû velkém území souvisl˘ riety kambizemû typické. V jihov˘- pokryv hnûdozemû luvické (se znaky chodním i severov˘chodním v˘bûÏku slabého oglejení) na spra‰ov˘ch hlí- okresu u hranic s Polskem se nachází nách. Mezi Dobru‰ku a severní hrani- na svahovinách nevápnit˘ch pískovcÛ cí okresu a také jiÏnû od Doudleb nad permsk˘ch hornin silnû kyselá varieta Orlicí zasahuje z Náchodska hnûdo- kambizemû arenické. zem typická s hnûdozemí luvickou PodhÛfií Orlick˘ch hor i jejich a akcesorick˘m pseudoglejem. JiÏnû aÏ stfiední a niωí polohy od hranic s okre- jihozápadnû od Rychnova nad KnûÏ- sy Náchod a Ústí nad Orlicí zaujímá nou smûrem k DoudlebÛm nad Orlicí kambizem dystrická na svahovinách dominuje luvizem pseudoglejová. svorÛ, fylitÛ, rul a granulitÛ. Pseudoglej typick˘ na svahovinách Vlastní masiv Orlick˘ch hor je hornin z opuk a na polygenetick˘ch hlí- v horních a vrcholov˘ch partiích po- nách s eolickou a ‰tûrkovitou pfiímûsí kryt podzolem typick˘m a kambick˘m leÏí na men‰ím území západnû od Sol- 1 PrÛlomové údolí Divoké Orli- na svahovinách uveden˘ch kysel˘ch nice, v˘chodnû a jiÏnû od Dobru‰ky ce ústí u Pot‰tejna do hustû osídlené metamorfick˘ch hornin. Podzoly jsou amezi Rokytnicí v Orlick˘ch horách krajiny Tfiebechovické tabule.

RK 7 187 Královéhradecko

aRychnovem nad KnûÏnou. Kolem sibifisk˘ (Iris sibirica). V luÏních poros- pfiítokÛ Orlice, pramenících v Orlic- tech v nivû Orlice a Dûdiny a v mrt- k˘ch horách (KnûÏná, Zlat˘ potok, ¤íã- v˘ch ramenech Orlice rostou napfi. ka, Zdobnice, Anensk˘ a Hlubok˘ po- ‰mel okoliãnat˘ (Butomus umbellatus), tok aj.) se na nivních bezkarbonátov˘ch Ïebratka bahenní (Hottonia palustris), sedimentech a polygenetick˘ch hlínách ãestec (rozrazil) dlouholist˘ (Pseudoly- vyvinul glej typick˘ (organozemní). Ve simachion longifolium), leknín bûlostn˘ vrcholov˘ch ãástech Orlick˘ch hor se (Nymphaea candida) a stulík Ïlut˘ 1 v ãetn˘ch ostrÛvcích vyskytuje vrchovi‰t- (Nuphar lutea). Z biotopÛ vytvofien˘ch ní organozem typická a glejová (kolem ãlovûkem jsou zajímavé zbytky kvûtna- fiíãky Ole‰enka, Polomského kopce – t˘ch polokulturních luk v podhÛfií 1050 m n. m.), v mnoha maloplo‰n˘ch Orlick˘ch hor (vût‰inu z nich zlikvido- zvlá‰tû chránûn˘ch územích). valy rozsáhlé rekultivace na sklonku Severnû od Doudleb nad Orlicí se éry socialismu). Z vy‰‰ích poloh Orlic- na malém spra‰ovém pokryvu vyvinu- k˘ch hor sem zasahují ãetná údolí po- la ãernozem hnûdozemní. tokÛ s bohat˘mi porosty bledule jarní Severozápadní cíp okresu kolem (Leucojum vernum). Královy Lhoty, Vysokého Újezda a jiÏ- Souãasná lesnatost okresu je velmi 2 nû od Dobru‰ky pokr˘vají samostatné vysoká (37 %). Nejvût‰í lesní porosty, celky i asociace pararendziny pseu- velmi po‰kozené imisemi, leÏí na sva- doglejové, typické, ménû i pararendzi- zích Orlick˘ch hor. PfieváÏnû jde o dru- ny kambizemní. hotné smrkové porosty, neboÈ pÛvodní Toky fiek Tiché a Divoké Orlice, pohraniãní hvozd byl vykácen jiÏ ve Bûlé, Dûdiny, Brodce i dolního úseku stfiedovûku. Dal‰í velké lesní komplexy Zlatého potoka ohraniãují rÛznû ‰iroké se zachovaly na terasách Orlice. Vzhle- pásy fluvizemû typické a glejové na ne- dem k vysokému podílu písãit˘ch pÛd vápnit˘ch nivních sedimentech. zde má velké zastoupení borovice. V záplavovém území Tiché Orlice Lesní celky s pfiirozen˘m dfievin- jiÏnû od âermné smûrem k hranici n˘m sloÏením se zachovaly jen zlom- s okresem Ústí nad Orlicí, se na ne- kovitû. Pro nivu Orlice jsou charakte- 3 vápnit˘ch nivních sedimentech vyvi- ristické luÏní porosty, v podhÛfií nula ãernice glejová s glejem typick˘m Orlick˘ch hor jsou to doubravy a du- (v men‰ím rozsahu i fluvizem glejová). bohabfiiny, ve vy‰‰ích polohách buãiny. Z fytogeografického hlediska patfií V hospodáfisk˘ch lesích pfievaÏuje okres pfieváÏnû k mezofytiku (Orlické smrk, v nivû Orlice je ãastá i borovice. podhÛfií, Orlické opuky, Dolní Poorli- Vût‰ina lesních porostÛ je v˘raznû ãí), hfibet Orlick˘ch hor je fiazen do ob- ovlivnûna prÛmyslov˘mi exhalacemi. lasti horské kvûteny (oreofytikum). Jsou vymezena tzv. pásma ohroÏení, Kromû Orlick˘ch hor, jejichÏ kvûte- která dávají pfiedstavu o stupni zneãi‰- na je popsána v samostatné kapitole tûní ovzdu‰í. Pásmo ohroÏení A v nej- CHKO Orlické hory, patfií mezi nejza- vy‰‰ích polohách Orlick˘ch hor, zaují- jímavûj‰í botanické lokality místa s po- má 1062 ha. Na této plo‰e odumfiou vrchov˘mi v˘chozy opuky. Opuka dospívající a dospûlé lesní porosty do svûdãí sv˘m vysok˘m obsahem vápní- 20 let. Nucené m˘cení lesa znamená ku teplomiln˘m druhÛm; mezi vzác- mj. otevírání cesty vûtrÛm, které roz- nûj‰í fiadíme napfi. stfievíãník pantoflí- vracejí lesní porosty, a tak se zvy‰uje ãek (Cypripedium calceolus), orlíãek mnoÏství kalamitních tûÏeb. 1 Na opukách v Podorlicku ros- obecn˘ (Aquilegia vulgaris), vstavaã na- Pestrost biotopÛ a pfiechod od rovin te napfi. pcháã bezlodyÏn˘ (Cirsium acaulon). chov˘ (Orchis purpurea) a okrotici bí- k horsk˘m hfibetÛm se projevuje na lou . Bo- druhové skladbû obratlovcÛ. V níÏinné 2 Sasanka pryskyfiníkovitá (Cephalanthera damasonium) (Anemonoides ranunculoides) je tanicky zajímavé jsou slatinné louky ãásti toku Orlice hnízdí kulík fiíãní hojn˘ druhem jarního podrostu vytvofiené v inundacích nûkter˘ch ryb- (Charadrius dubius), pisík obecn˘ Chropotínského háje. níkÛ, kde dosud rostou napfi. ostfiice (Actitis hypoleucos) a témûfi po celém 3 V baÏinách na okrajích rybní- kÛ rezervace U Houkvice roste ìáb- Davallova (Carex davalliana), v‰ivec toku ledÀáãek fiíãní (Alcedo atthis), ko- lík bahenní (Calla palustris). bahenní (Pedicularis palustris) a kosatec nipas horsk˘ (Motacilla cinerea) a sko-

188 RK 8 Okres Rychnov nad KnûÏnou rec vodní (Cinclus cinclus). Na Orlici trvale Ïije silnû ohroÏená vydra fiíãní (Lutra lutra), v lesních komplexech ob- vyklá stfiedoevropská fauna: prase divo- ké (Sus scrofa), jelen evropsk˘ (Cervus elaphus), srnec obecn˘ (Capreolus cap- reolus), ale i vzácné ptaãí druhy, napfi. ãáp ãern˘ (Ciconia nigra), holub doup- Àák (Columba oenas), s˘c rousn˘ (Aego- lius funereus), kulí‰ek nejmen‰í (Glau- cidium passerinum) a lejsek mal˘ (Ficedula parva). V podhorsk˘ch ob- lastech narÛstá populace chfiástala pol- ního (Crex crex), kfiepelky polní (Co- turnix coturnix), na podmáãen˘ch 1 lokalitách s vhodn˘mi hnízdními pod- mínkami h˘la rudého (Carpodacus erythrinus). V horsk˘ch lesích hnízdí kos horsk˘ (Turdus torquatus). Tetfiev hlu‰ec (Tetrao urogallus) a tetfiívek obec- n˘ (Tetrao tetrix) patfií mezi vymizelé druhy rychnovského okresu. Dafií se zde vzácnému rejskovi horskému (So- 3 rex alpinus), pozorován byl plch lesní (Dryomys nitedula). Mezi bezobratl˘mi najdeme ‰iroké spektrum druhÛ od teplomiln˘ch step- ních prvkÛ po montánní druhy a gla- ciální relikty. Na vût‰inû území okresu pfievaÏuje podhorská lesní zvífiena. 4 Teplomilná fauna proniká z v˘- chodního Polabí do západní ãásti okre- 2 su a dále údolím Orlice na jihov˘chod. Nejzajímavûj‰ími zoologick˘mi lokali- a fiada lesních druhÛ mot˘lÛ a dvou- tami jsou opukové v˘chozy a svahy kfiídl˘ch. Na písãit˘ch terasách se sta- v údolí fiek a území mezi Tfiebechovice- r˘mi borov˘mi porosty Ïije vzácn˘ mi pod Orebem a Opoãnem. Ve zdej- okáã bûlopásn˘ (Hipparchia alcyone). ‰ích fragmentech pfiirozené vegetace Dosud nedokonale prozkoumána je 5 Ïije mnoho druhÛ mûkk˘‰Û, mj. zápa- psammofilní fauna, nejpoãetnûj‰í na doevropská suchomilka bûlavá (Candi- odlesnûn˘ch plochách velk˘ch písko- dula unifasciata), která u Opoãna tvofií ven (Ra‰ovice, Lípa). V nivû dolního jednu ze dvou izolovan˘ch populací toku Orlice se také dosud nachází zají- v âechách. Velk˘ poãet teplomiln˘ch mavá vodní a mokfiadní fauna. Naleze- druhÛ hmyzu a pavoukÛ byl zji‰tûn ny byly vzácné druhy váÏek, jako klí- napfi. v PR Zámûlsk˘ borek. Pozo- natka rohatá (Ophiogomphus cecilia), 1 ruhodní jsou mj. stfievlíãci Kolonie netop˘ra ãerného (Bar- Ophonus více neÏ 400 druhÛ dvoukfiídl˘ch, bastella barbastellus). stictus a Callistus lunatus, pavouci ce- z nich 33 poprvé na území âech, 2 Nalézt hnízdo Èuh˘ka ‰edého divka ãtyfiskvrnná (Titanoeca obscura), a vzácné druhy pavoukÛ, napfi. slíìák (Lanius excubitor) je velkou vzác- zápfiedník Agroeca cuprea aj. Hygrolycosa rubrofasciata. ností. Nejzachovalej‰í faunu listnat˘ch le- âetná místa s chladnûj‰ím mikro- 3 Pavouãí fauna okresu byla sÛ mÛÏeme nalézt v okolí T˘ni‰tû nad klimatem v nivû Orlice tvofií stanovi‰- zkoumána jen na nûkter˘ch lokali- tách. Orlicí. Byly zde nalezeny také vzácné tû pro nûkteré horské druhy bezobrat- 4 Kovafiík Ampedus sp. Ïije ve druhy broukÛ vázané na staré duté l˘ch, které byly splaveny vodou nebo smí‰en˘ch lesích. stromy, napfi. kovafiík rezav˘ (Elater pronikly lesním komplexem z Orlic- 5 Pestfienka (Xylota sp.) s obli- ferrugineus), kovafiík Lacon quercus k˘ch hor aÏ na Královéhradecko, napfi. bou sedá na ãerstvû poraÏené dfievo.

RK 9 189 Královéhradecko v blízkosti fiíãních brodÛ, lze hledat po- ãátky mûstského osídlení. PfiibliÏnû 1000 let pfi. n. l. Ïil v této oblasti lid luÏick˘, kter˘ své mrtvé spa- loval a jejich popel ukládal v urnách na rozsáhl˘ch pohfiebi‰tích. Z této doby je poprvé doloÏeno osídlení nálezy po- hfiebi‰È v Tfiebe‰ovû, Kostelci nad Orli- cí a Doma‰ínû a hradi‰È ve Velké Led- ské a na Chlumu v Mûlãanech. V dobû kolem pfielomu letopoãtu aÏ do pfií- chodu SlovanÛ bylo území osídleno Kelty (Boleho‰È, Doudleby nad Orlicí, Tfiebe‰ov, Kostelec nad Orlicí). Pfií- chod SlovanÛ kmene CharvátÛ na dne‰ní Rychnovsko je doloÏen v 6. sto- letí. Obsadili nejprve rovinaté povodí Labe a pozdûji postupovali do podhÛ- fií, kde obnovovali stará hradi‰tû a za- kládali nová (Opoãno). Vládla jim kní- Ïata z rodu SlavníkovcÛ, po jejichÏ vyvraÏdûní roku 995 pfiipadlo území 1 PfiemyslovcÛm. Od té doby je území okresu souãástí ãeského státu. Prvním nûkteré druhy epigeick˘ch broukÛ ne- písemnû doloÏen˘m sídlem je Opoãno bo ra‰elini‰tní druhy pavoukÛ, tfieba zroku 1086. plachetnatku Hillhoiusia misera. Také klá‰tery zakládané na neplod- Horská fauna bezobratl˘ch se ãásteã- né pÛdû byly ve sv˘ch poãátcích nû dochovala ve zbytcích pfiirozen˘ch ohnisky nového osídlení. V roce 1149 porostÛ, na ra‰elini‰tích a v zachoval˘ch byl cisterciáck˘mi mnichy zaloÏen luãních porostech Orlick˘ch hor. Z v˘- klá‰ter Svaté Pole (dnes Klá‰ter nad znaãn˘ch horsk˘ch druhÛ lze jmenovat Dûdinou), aby organizoval vym˘cení napfi. pÛvodem v˘chodoalpského plÏe pralesa a lep‰í vyuÏití zemûdûlské pÛ- fiasnatku tmavou (Macrogastra badia), dy. Patfiily k nûmu vsi Vysok˘ Újezd, slíìáka Alopecosa pinetorum, hojného Jílovice, Oãelice a Mûstec. Ve 13. sto- horského okáãe ãernohnûdého (Erebia letí, v dobû velk˘ch spoleãensk˘ch ligea), glaciální relikt lesklici alpskou a hospodáfisk˘ch zmûn, vzniká i v této (Somatochlora alpestris) a vzácné brouky oblasti vedle dûdin, trhov˘ch osad jedlobuãin Epuraea terminalis, E. varie- a feudálních hradÛ nov˘ sídli‰tní útvar gata a Ipidia binotata z ãeledi lesknáã- – mûsto. V témÏe století ustoupil les kovit˘ch (Nitidulidae). Horská fauna civilizaci. PodhÛfií kolonizují mocné bezobratl˘ch je popsána v kapitole vû- feudální rody. To platí o feudální drÏa- nované CHKO Orlické hory. vû opírající se o hrady Litice, Pot‰tejn I kdyÏ první známky po lidském aKostelec nad Orlicí. osídlení podhÛfií lze na základû archeo- V˘razn˘ vliv na hustotu osídlení logick˘ch nálezÛ datovat do star‰í do- krajiny mûla v pozdûj‰í dobû hlavnû by kamenné, tj. do doby pfied více neÏ tfiicetiletá válka. Po vestfálském míru 25 000 lety, souvislá historie kulturní vroce 1648 zÛstala mûsta i vesnice vy- krajiny zde zaãíná aÏ na poãátku 2. tisí- pálena a opu‰tûna a poãet obyvatel kle- ciletí n. l. Tehdy se na vût‰inû území sl na tfietinu. rozprostíral pohraniãní prales, jen na Ve tfiicát˘ch letech 20. století zaãalo nûkolika místech pfieru‰en˘ obchodní- budování pevnostní linie proti hitle- mi stezkami vedoucími do Kladska, rovskému Nûmecku. Tuto linii tvofiily které zabezpeãovala soustava stráÏních jednak malé sruby, jednak velké pev- 1 Zbytky hradu Pot‰tejn. hradÛ. Pfii tûchto stezkách, zejména nosti, napfi. Dobro‰ov, Haniãka, Adam

190 RK 10 Okres Rychnov nad KnûÏnou

1 a Bouda a na nû navazující síÈ zákopÛ Kromû CHKO Orlické hory bylo a pfiístupov˘ch komunikací, jejichÏ v okrese zfiízeno 14 maloplo‰n˘ch chrá- zbytky jsou v porostech dodnes patrné. nûn˘ch území pro zachování pfiiroze- Po roce 1948 a následné kolektivi- n˘ch biotopÛ – nivy Orlice s tÛnûmi zaci zemûdûlství bylo aÏ 96 % pÛdy (PP Orlice, PP Vodní tÛÀ), pfiirozen˘ch vdruÏstevním a státním majetku. lesních porostÛ (PR Zámûlsk˘ borek, V krajinû vyrostla gigantická betonová PP U âernoblatské louky, PP U Glo- sila, velkokapacitní kravíny, sklady rietu, PR Chropotínsk˘ háj, PR Mod- anové farmy pro zemûdûlskou velko- liv˘ dÛl, PR Ve Slatinské stráni, PR v˘robu. Roz‰ifiovaly se osevní plochy Skaleck˘ háj) a rybníkÛ se slatinn˘mi kukufiice jako hlavní souãásti krmiv. loukami (PR U Houkvice, PP Brou- V rámci zvy‰ování zemûdûlské produk- marské slatiny). ce se do pÛdy dodávalo neúmûrné Na ochranu jednotliv˘ch druhÛ mnoÏství umûl˘ch hnojiv. Provádûlo se rostlin byly zfiízeny pfiírodní památka plo‰né odvodnûní pozemkÛ a likvidace Na hadovnû se vstavaãem obecn˘m volnû rostoucí zelenû v rámci náhrad- (Orchis morio) a pfiírodní památka ních rekultivací. Tento zpÛsob hospo- U âtvrteãkova ml˘na s bledulí jarní dafiení negativnû ovlivnil v˘voj krajiny (Leucojum vernum). Zámeck˘ park a naru‰il pfiírodní podmínky pro v˘voj vKostelci nad Orlicí je chránûn pro arozmnoÏování vût‰iny druhÛ Ïivoãi- svou dendrologickou hodnotu a mnoÏ- chÛ i rostlin. ství hnízdícího ptactva. Krajina v nivû Vroce 1969 byla zfiízena Chránûná Orlice je chránûna formou pfiírodního krajinná oblast Orlické hory. Její parku. ochrann˘ reÏim je stanoven tak, aby V okrese je také chránûno 44 stro- 1 bylo dosaÏeno souladu mezi pfiírodní- mÛ a skupin stromÛ. Kosteleck˘ zámeck˘ park je pfiíkladem chránûného území na mi a krajinn˘mi hodnotami. BIBLIOGRAFIE 108, 426, 458 okraji mûstské zástavby.

RK 11 191 Královéhradecko

GEOLOGIE Mírnû sklonû- n˘ v˘chodní svah návr‰í je sou- ãástí Tfiebechovické tabule ve stfiední ãásti Orlické tabule. Podkladem jsou slínovce tep- lického souvrství (svrchní turon aÏ coniak) pokryté zvûtralina- mi, na kter˘ch vznikly para- rendziny (typická a kambi- zemní). V nivû Chropotínského potoka leÏí men‰í okrsky fluvi- zemû glejové a ãernice typické.

KVùTENA LuÏní dubové porosty mají bohaté kefiové a by- linné patro, pfieváÏná vût‰ina porostÛ (pfies 90 %) se sv˘m slo- Ïením blíÏí pfiirozenému stavu. Jednotlivû zde rostou mohutné staré duby. Rezervace je zná- mou a floristicky dobfie pro- zkoumanou botanickou lokali- tou jiÏ od 19. století. Proto zde 1 lze dobfie sledovat v˘voj kvûteny a pozorovat úbytek rostlinn˘ch druhÛ (asi 50). Jedná se o dru- ZVͤENA BûÏnû zde hníz- hy slatinné, které zde dnes dí strakapoud velk˘ (Dendro- nemohou rÛst pro nedostatek copos major), brhlík lesní Chropotínsk˘ vhodn˘ch biotopÛ, protoÏe (Sitta europaea), s˘kora luÏní Pfiírodní slatinné louky v háji byly (Parus caeruleus), zvonek zele- rezervace zalesnûny. Dále vymizely pfie- n˘ (Carduelis chloris) aj. Na háj chodnû sem zavlékané plevele, okrajích rezervace se vyskytuje Lesní porost západnû od Ïelezniãní trati mezi zastávka- z nichÏ napfi. koukol polní slep˘‰ kfiehk˘ (Anguis fragilis). (Agrostemma githago) nebo Entomofaunu tvofií typické dru- mi Boleho‰È a Oãelice. ‰tûniãník paprskující (Bifora ra- hy luÏních a listnat˘ch lesÛ. dians) patfií k obecnû vyhy- Z nápadn˘ch druhÛ zde Ïijí Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: nul˘m nebo kriticky ohroÏen˘m. napfi. mot˘li batolec duhov˘ Ledce 253–268 m Dodnes v‰ak v rezervaci rostou (Apatura iris), hojnû baboãka napfi. piÏmovka mo‰usová síÈkovaná (Araschnia levana), V˘mûra: 18,70 ha Vyhlá‰eno: 1955 (Adoxa moschatellina), ãesnek bûlásek fiefiichov˘ (Anthocharis ofie‰ec (Allium scorodoprasum), cardamines) apod. Sporé nálezy Smí‰en˘ les s bohat˘m bylinn˘m podrostem je sasanka hajní (Anemonoides dvoukfiídl˘ch (Diptera) potvr- typick˘m pfiirozen˘m lesem této oblasti a patfií nemorosa) as. pryskyfiníkovitá zují v˘znam CHÚ pro dochová- (A. ranunculoides), lopuch ní typické fauny pfiirozen˘ch les- k nejstar‰ím rezervacím vyhlá‰en˘m v okrese hajní (Arctium nemorosum), ních celkÛ v Podorliãí. Nalezeny Rychnov nad KnûÏnou. áron plamat˘ (Arum macula- byly napfi. vzácn˘ teplomiln˘ tum), ostfiice chlupatá (Carex druh Calliopum simillium pilosa), konvalinka vonná z ãeledi váhalkovit˘ch (Lauxa- (Convallaria majalis), dymniv- niidae) a spí‰e horsk˘ druh ãí- ka dutá (Corydalis cava) ad. halky Rhagio maculatus z ãele- plná (C. solida), l˘kovec jedova- di ãíhalkovit˘ch (Rhagionidae). t˘ (Daphne mezereum), svízel SchultesÛv (Galium schulte- LESNICTVÍ V plánu péãe sii), jaterník trojlaloãn˘ (Hepa- o lesní porosty se pfiedpokládá tica nobilis), kosatec Ïlut˘ (Iris pfiirozená obnova, jen v pfiípadû pseudacorus), zapalice ÏluÈu- neúspûchu umûlá obnova. TûÏe- chovitá (Isopyrum thalictroi- ny budou smrky a duby napade- des), prvosenka vy‰‰í (Primula né tracheomykózou. elatior), violka divotvárná (Viola mirabilis) aj. BIBLIOGRAFIE 9, 10, 14, 15, 61, 115, 116, 118, 121, 122, 123, 125, 166, 169, 173, 262, 263, 302, 306, 313, 318, 1 PR Chropotínsk˘ háj je v˘- 320, 321, 323, 324, 365, 403, znamn˘m biocentrem v témûfi 405, 407, 429, 430, 436, 438, bezlesé krajinû. 439, 440, 575 2 Na okrajích pfiírodní rezervace 2 Ïije slep˘‰ kfiehk˘ (Anguis fragilis). MAPA ÚZEMÍ strana 210 192 RK 12 Okres Rychnov nad KnûÏnou

3

druhÛ hub zde byly nalezeny muchomÛrka Beckerova (Ama- nita beckeri), dosud známá ve V˘chodních âechách jen odtud, lesklokorka Pfeifferova (Gano- derma pfeifferi), mimofiádnû vzácn˘ druh znám˘ z V˘chod- ních âech pouze ze dvou lokalit, ‰Èavnatka ‰arlatová (Hygrocy- be coccinea) arezavec dubov˘ (Inonotus dryadeus).

ZVͤENA Hnízdí zde dru- hy s vazbou na hajní a parkové 1 prostfiedí: Ïluna zelená (Picus viridis), strakapoud velk˘ (Den- GEOLOGIE Podklad tvofií drocopos major), brhlík lesní kfiídové usazeniny (svrchní tu- (Sitta europaea) a sedmihlásek Kosteleck˘ ron – coniak), slínovce a jílovce, hajní (Hippolais icterina). Pfiírodní místy vápnité. Vytvofiily se na V podzemních prostorách hospo- rezervace zámeck˘ park nich pÛdy typu pararendzin dáfiské budovy zimuje kriticky (kambizemní a typická). V nivû ohroÏen˘ vrápenec mal˘ (Rhi- Park kolem zámku v Kostelci nad Orlicí. Divoké Orlice pfievaÏují nivní nolophus hipposideros). pÛdy – fluvizem typická a glejo- Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: vá, ojedinûle s pseudoglejem ty- VYUÎITÍ Rezervace byla Kostelec nad Orlicí 267–291 m pick˘m. pÛvodnû zfiízena k ochranû hnízdícího ptactva, pozdûji by- KVùTENA Pfiirozen˘ rost- la tato ochrana zru‰ena, po na- V˘mûra: 29,58 ha Vyhlá‰eno: 1995 linn˘ kryt zÛstal zachován pou- vrácení pÛvodním majitelÛm ze v okrajov˘ch ãástech parku, znovu obnovena v roce 1995, DÛvodem zfiízení pfiírodní rezervace byla ochra- v jeho lesní ãásti, kde rostou há- tentokrát v zamûfiení na staré na star˘ch v˘sadeb stromÛ, pfieváÏnû cizího pÛ- jové druhy bylin, a na loukách stromy v areálu parku. Plán pé- vodu. Parkové porosty jsou biocentrem pro drob- v nivû Orlice s bohat˘m poros- ãe, zpracovan˘ pro nov˘ pfied- né hnízdící ptactvo. Louky v nivû Orlice mají tem bledule jarní (Leucojum mût ochrany, navrhuje opravné vernum). Vzhledem k umûlému zásahy na jednotliv˘ch stromech pfiirozenou bylinnou skladbu. biotopu v‰ak lze tûÏko posoudit, a moÏnosti úprav a dosadeb které divoce rostoucí byliny zde v porostech. jsou pÛvodní a které sem byly k obohacení porostÛ pfieneseny BIBLIOGRAFIE 61, 166, umûle. Ke druhé skupinû patfií 169, 241, 302, 437, 575 napfi. kandík psí zub (Erythro- nium dens-canis). Z umûl˘ch MAPA ÚZEMÍ strana 211 v˘sadeb dnes jiÏ mohutn˘ch sta- r˘ch stromÛ stojí za zmínku to- pol WilsonÛv (Populus wilso- 1 Souãástí Kosteleckého parku je nii), donedávna jedin˘ strom irozsáhlé alpinum. tohoto druhu v âR, dále mohut- 2 aV3 Kosteleckém zámec- ní jedinci jedlovce kanadského kém parku roste nápadná vzácná (Tsuga canadensis), liliovník houba ‰Èavnatka ‰arlatová (Hygro- 2 tulipánokvût˘ (Liriodendron cybe coccinea) a smrÏ polovoln˘ tulipifera) aj. Ze vzácnûj‰ích (Mitrophora semilibera). RK 13 193 Královéhradecko

1

GEOLOGIE Podklad tvofií nivní naplaveniny Je‰tûtického (Zlatého) potoka s pokryvem fluvizemû glejové, ménû i pseu- dogleje kambického. V severní ãásti lemuje rybník pás ãernice typické. Naplaveniny pfiekr˘va- jí jílovité sedimenty (slínovce) jizerského souvrství (stfiední aÏ svrchní turon), na kter˘ch se vy- vinuly pararendziny (kambi- zemní, místy i typická).

KVùTENA Druhové bohat- ství slatinn˘ch luk na v˘chod- ním okraji rybníka je podmínû- no jednak prosakováním vody zrybníka, jednak minerálnû bo- 2 hat˘mi prameny z podloÏí. Zdej‰í spoleãenstva fiadíme ke svazu Caricion davallianae. vernus), sasanka hajní (Ane- Rostou tu kriticky a silnû ohroÏe- monoides nemorosa) aj. né druhy kosatec sibifisk˘ (Iris si- Broumarské birica), v‰ivec bahenní (Pedicu- ZVͤENA BûÏná je je‰tûrka Pfiírodní laris palustris), prstnatec pleÈov˘ Ïivorodá (Zootoca vivipara) památka slatiny (Dactylorhiza incarnata), hlí- auÏovka obojková (Natrix zovec LoeselÛv (Liparis loeseli), natrix). Hnízdí strnad rákosní Louky na v˘chodním okraji rybníka Broumar severnû od z ohroÏen˘ch druhÛ vachta (Emberiza schoeniclus), cvrãil- obce Semechnice u Opoãna. trojlistá (Menyanthes trifolia- ka zelená (Locustella naevia), ta), upolín nejvy‰‰í (Trollius rákosník zpûvn˘ (Acrocephalus Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: altissimus), palustris) ìáblík bahenní aj. Semechnice 280 m (Calla palustris), prstnatec má- (Dactylorhiza majalis) VYUÎITÍ jov˘ Slatinné louky V˘mûra: Vyhlá‰eno: avemeník dvoulist˘ (Platanthe- není ekonomické v souãasné 1,69 ha 1984 ra bifolia). Dále zde byly naleze- dobû hospodáfisky vyuÏívat, tfie- ny napfi. kosatec Ïlut˘ (Iris pseu- baÏe jejich porosty pÛvodnû hos- Pfiedmûtem ochrany jsou slatinné louky se vzác- dacorus), suchop˘r úzkolist˘ podáfiskou ãinností, tj. obdûlá- n˘mi a ohroÏen˘mi druhy rostlin, které zÛstaly (Eriophorum angustifolium) váním zamokfien˘ch ploch, zachovány jako zbytek pfiirozen˘ch luãních po- (Carex afiada druhÛ ostfiic vznikly. Pro udrÏení rostlinné- rostÛ po velkoplo‰n˘ch melioracích v 80. letech diandra, C. davalliana, C. ho bohatství je nezbytné udrÏo- disticha, C. elata). Na okraji vat bezlesé plochy, nejlépe pra- 20. století. slatiny v dubovém porostu roste videln˘m kosením jednou za mj. okrotice bílá (Cephalanthe- 2roky, nebo alespoÀ odstraÀo- ra damasonium), zapalice Ïlu- váním náletu dfievin (vrby, ol‰e). Èuchovitá (Isopyrum thalictroi- Pafiízky po vyfiezan˘ch ol‰ích je des), hrachor jarní (Lathyrus nutno o‰etfiit prostfiedkem k za- mezení nového zmlazování, ji- nak je vyfiezan˘ porost za nûkolik let hust‰í, neÏ byl pÛvodní nálet. 1 Ostfiice Davallova (Carex da- valliana). BIBLIOGRAFIE 54, 61, 166, 2 Nejcennûj‰í ãást chránûného 232, 262, 270, 404, 405 území tvofií slatinná louka s rozpt˘- len˘mi kefiov˘mi vrbami. MAPA ÚZEMÍ strana 210 194 RK 14 Okres Rychnov nad KnûÏnou

2

ZVͤENA Îije zde mlok skvrnit˘ (Salamandra sala- mandra), hnízdí tu typické les- ní druhy, napfi. holub hfiivnáã (Columba palumbus), pu‰tík obecn˘ (Strix aluco), straka- poud velk˘ (Dendrocopos ma- jor), brhlík lesní (Sitta euro- paea), lejsek mal˘ (Ficedula parva) aj. Okolí potoka a lesní porosty jsou 1 stanovi‰tûm lesního a vodního hmyzu. K nápadnûj‰í epigeické GEOLOGIE Zaujímá ãást faunû zde patfií mj. stfievlíci ro- Pfiírodní v˘chodního svahu hfibetu pot- du Carabus, napfi. stfievlík ko- rezervace Modliv˘ dÛl ‰tejnské antiklinály zv˘raznûné Ïit˘ (Carabus coriaceus) as. údolním záfiezem levého pfiítoku vrásãit˘ (C. intricatus). Po- Zalesnûn˘ svah jiÏnû od zfiíceniny hradu Pot‰tejn, asi Divoké Orlice. Podkladem jsou drobnûj‰í prÛzkum ov‰em dosud 1,5 km jiÏnû od obce Pot‰tejn. krystalické horniny pot‰tejnské- nebyl proveden. V 70. letech by- ho masivu, zejména kfiemenné la v CHÚ zkoumána fauna pa- Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: diority a granodiority místy pro- voukÛ, kter˘ch bylo nalezeno Pot‰tejn 340–480 m stoupené pegmatitov˘mi (Ïivco- 44 druhÛ. Pozoruhodn˘ je v˘- v˘mi a kfiemenn˘mi) Ïílami. skyt napfi. ‰estioãky Harpactes V˘mûra: 6,45 ha Vyhlá‰eno: 1956 Vystupují ve v˘razn˘ch skalních hombergi. útesech (hfiebenech a srubech) Kvûtnaté buãiny na prudk˘ch svazích údolí Di- oddûlen˘ch roklemi, jejichÏ dno LESNICTVÍ Lesní hospoda- pokr˘vají hranáãe a balvanové fiení bude podle plánu péãe voké Orlice jsou od Pot‰tejna k Sopotnici mno- proudy. Hlavní roli pfii vzniku usmûrÀováno k zachování stá- hem hojnûj‰í, neÏ vymezuje pfiírodní rezervace. povrchov˘ch tvarÛ sehrála eroze vající dfievinné skladby. TûÏit se Její název pochází od zdej‰ího shromaÏdi‰tû âes- amrazové zvûtrávání. Na bude pouze nahodile z dÛvodÛ k˘ch bratfií, ktefií se zde scházeli k modlitbám zvûtralinách kysel˘ch hornin se pûstebních a ochrann˘ch. vyvinuly hnûdé pÛdy (kambi- v dobách pronásledování. O tom svûdãí i kamen- zem typická, ojedinûle i kambi- BIBLIOGRAFIE 165, 166, n˘ památník na pfiístupové cestû k rezervaci. zem luvická a pseudoglejová). 302, 424, 426, 437, 556, 575 Kolem men‰ích vodních tokÛ se vyskytují hydromorfní pÛdy – MAPA ÚZEMÍ strana 211 glej a pseudoglej typick˘.

KVùTENA Lesní porosty fia- díme ke kvûtnat˘m a suÈov˘m buãinám podsvazu Eu-Fage- nion. Bylinn˘ podrost je charak- teristick˘ pro tento typ spoleãen- stev. Roste zde napfi. samorostlík klasnat˘ (Actaea spicata), fie- fii‰nice nedÛtklivá (Cardamine impatiens), kyãelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), k. ci- bulkonosná (D. bulbifera), zimolez ãern˘ (Lonicera 1 nigra), kapradina laloãnatá PR Modliv˘ dÛl leÏí na svahu (Polystichum aculeatum), údolí Divoké Orlice v tûsné blízkos- vrbina hajní (Lysimachia ti Pot‰tejna. nemorum), rozrazil horsk˘ 2 Na star˘ch bucích roste hlíva (Veronica montana), pryskyfi- plicní (Pleurotus pulmonarius). 3 3 ník kosmat˘ (Ranunculus Granodioritová suÈ na svahu lanuginosus) aj. vrchu Kapráì v PR Modliv˘ dÛl. RK 15 195 Královéhradecko

1

Pfiírodní památka Na Hadovnû Louka v západní ãásti obce u kfiiÏovatky Nové Litice – Malá Lhota – Proruby.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Proruby u Pot‰tejna 410 m

V˘mûra: 0,39 ha Vyhlá‰eno: 1985

Chránûné území je jedinou chránûnou lokalitou, na níÏ se v okrese dosud vyskytuje silnû ohroÏen˘ vstavaã obecn˘ (Orchis morio). Tato rostlina byla v minulosti ve v˘chodních âechách velmi hojná, v souãasné dobû zde roste na asi 10 lokalitách.

2

GEOLOGIE âást pravého (spodní turon). PÛdní pokryv (Orchis morio), kter˘ ve v˘- ZVͤENA Podrobn˘ zoolo- svahu Prorubského potoka tu tvofií typické kambizemû chodních âechách témûfi vyhy- gick˘ prÛzkum nebyl proveden. v pot‰tejnské ãásti âeskotfie- v asociacích s hnûdozemí lu- nul. Zde se pravidelnû vyskytuje bovské vrchoviny. Podkladem vickou. asi 10 kvetoucích rostlin. Dále VYUÎITÍ Podle plánu péãe jsou cenomanské pískovce (kory- zde rostou prstnatec májov˘ probíhá pravidelné kosení a od- canské a perucké souvrství), na KVùTENA Na malé sla- (Dactylorhiza majalis), fiebfií- straÀování pokosené trávy. Na které zde nasedají jílové sedi- tinné louãce uprostfied fiídké zá- ãek bertrám (Achillea ptarmi- louce není povoleno hnojení menty bûlohorského souvrství stavby obce roste vstavaã obecn˘ ca), pcháã potoãní (Cirsium ri- prÛmyslov˘mi hnojivy, rozorá- vulare), kuklík potoãní (Geum vání, zalesnûní a zásahy do vod- rivale), prvosenka vy‰‰í (Primu- ního reÏimu. la elatior), violka psí (Viola ca- 1 PP Na Hadovnû – celkov˘ pohled. nina) a dal‰í luãní druhy. MAPA ÚZEMÍ strana 210 2 Vstavaã obecn˘ (Orchis morio). 196 RK 16 Okres Rychnov nad KnûÏnou

2

znamná je rozpt˘lená zeleÀ. Nû- které staré duby dorÛstají úcty- hodn˘ch rozmûrÛ.

ZVͤENA Charakteristick˘- mi hnízdícími druhy tohoto úze- mí jsou pisík obecn˘ (Actitis hypoleucos), kulík fiíãní (Cha- radrius dubius), ledÀáãek fiíãní (Alcedo atthis), chfiástal vodní (Rallus aquaticus) abfiehule fiíã- ní (Riparia riparia), jejíÏ kolo- nie v tomto prostfiedí jsou ojedi- nûlé na území v˘chodních âech. Vbfiehov˘ch porostech nacházejí vhodné hnízdní podmínky kru- 1 tihlav obecn˘ (Jynx torquilla), slavík obecn˘ (Luscinia me- GEOLOGIE Podkladem garhynchos), moudivláãek luÏ- Pfiírodní jsou holocenní naplaveniny ní (Remiz pendulinus), Ïluva památka Orlice Orlice, místy promísené s po- hajní (Oriolus oriolus) aj. Îije vodÀov˘mi hlínami. Pfievládá zde vydra fiíãní (Lutra lutra). Niva Orlice od hranic okresÛ Hradec Králové a Rychnov zde fluvizem glejová (typická), Na mokfiadních loukách v nivû nad KnûÏnou u Petroviãek ke ·tûpánovsku u T˘ni‰tû nad na zamokfien˘ch místech nalez- Orlice mezi Petrovicemi a T˘- Orlicí. neme glej organozemní – ni‰tûm nad Orlicí bylo nalezeno zbahnûl˘, místy i ostrÛvky orga- 438 druhÛ dvoukfiídl˘ch z 46 Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: nozemû glejové. Okolí chránû- ãeledí, z nich mnohé poprvé na Petrovice nad Orlicí, 243–248 m ného území tvofií kambizem území âR nebo âech. ·tûpánovsko, arenická. T˘ni‰tû nad Orlicí VYUÎITÍ Krajina kolem KVùTENA Lokalita zahr- Orlice je v˘sledkem hospodáfiské nuje nejzachovalej‰í ãást nivy ãinnosti ãlovûka, je Ïádoucí V˘mûra: 280,63 ha Vyhlá‰eno: 1992 Orlice s pozÛstatky mrtv˘ch ra- udrÏovat ji vhodn˘m hospoda- men a rozpt˘lené zelenû mezi fiením. ProtoÏe v 80. letech Chránûné území je tvofieno ãástí nivy Orlice, kte- fiíãní terasou a hlavní silnicí T˘- do‰lo k velkoplo‰nému niãení rá je jednou z posledních neregulovan˘ch ães- ni‰tû–Hradec Králové. Niva by- pfiirozen˘ch luãních porostÛ k˘ch fiek. Dodnes se zachovalo meandrující ko- la v minulosti intenzivnû kulti- vrámci tzv. náhradních re- ryto s píseãn˘mi náplavy i strm˘mi bfiehy a mrtvá vována a pfiirozen˘ch porostÛ se kultivací, pfieváÏnou vût‰inu nezachovalo mnoho. Vût‰ina jich chránûného území tvofií dnes ramena v loukách s rozpt˘lenou zelení. zÛstala soustfiedûna kolem mrt- kulturní louky. Nejsou jiÏ pra- v˘ch ramen, kde rostou kosatec videlnû v nûkolikaletém cyklu Ïlut˘ (Iris pseudacorus), stulík orány jako dfiíve, n˘brÏ jen ko- Ïlut˘ (Nuphar lutea), leknín bû- seny, takÏe postupnû dochází lostn˘ (Nymphaea candida) k obohacení pÛvodnû jednodru- aÏebratka bahenní (Hottonia hov˘ch travních porostÛ o ‰iro- palustris). Na zbytcích sla- kolisté druhy bylin. tinn˘ch luk v bezprostfiedním sousedství ramen dodnes rostou MAPA ÚZEMÍ strana 213–4 ãestec dlouholist˘ (Pseudolysi- machion longifolium), krtiãník 1 kfiídlat˘ (Scrophularia umbro- Pfiirozené koryto Orlice. sa), ÏluÈucha lesklá (Thalictrum 2 Îebratka bahenní (Hottonia lucidum), violka slatinná (Vio- palustris). la stagnina), rozpuk jízliv˘ 3 PP Orlice je jedním z mála 3 (Cicuta virosa), ãesnek hranat˘ míst, kde úspû‰nû hnízdí kulík fiíãní (Allium angulosum) aj. V˘- (Charadrius dubius). RK 17 197 Královéhradecko

1

2

GEOLOGIE Mírnû sklonû- n˘ prav˘ svah údolí Zlatého po- toka na svahovinách ze spongi- litick˘ch slínovcÛ bûlohorského souvrství (spodní turon). Pokryv tvofií hnûdé pÛdy – kambizem typická a pseudoglejová (místy i jejich kyselé variety). Kolem fiíãky Dûdiny a jejího pfiítoku v severní ãásti území se vyvinu- la fluvizem glejová. 3 KVùTENA Lesní porost s pfii- rozenou dfievinnou skladbou rum thalictroides), prvosenka spfievahou dubu letního jarní (Primula veris), zvonek Pfiírodní (Quercus robur) a habru obec- broskvoÀolist˘ (Campanula rezervace Skaleck˘ háj ného (Carpinus betulus), persicifolia), violka divotvárná s vtrou‰en˘m introdukovan˘m (Viola mirabilis), jaterník Zalesnûn˘ svah nad potokem mezi obcemi Chábory modfiínem a smrkem na svahu trojlaloãn˘ (Hepatica nobilis), aPodbfiezí. avnivû potÛãku, v létû vysycha- podbílek ‰upinat˘ (Lathraea jícího. Rostlinná spoleãenstva squamaria) aj. Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: fiadíme do svazu Carpinion Podbfiezí 310–319 m (dubohabfiiny), v nejníÏe polo- ZVͤENA Zoologick˘ prÛ- Ïen˘ch ãástech nivy potÛãku zkum lokality nebyl dosud pro- V˘mûra: 3,16 ha Vyhlá‰eno: 1984 jsou vyvinuta spoleãenstva ol‰in veden. (Alnion incanae). Bohatství Smí‰ená dubohabfiina s bohat˘m bylinn˘m pod- bylinného podrostu je dáno ze- LESNICTVÍ Na dubech se jména opukov˘m podkladem. místnû vyskytuje tracheomykóza, rostem v nivû Zlatého potoka pfiedstavuje typic- Ze vzácnûj‰ích druhÛ zde rostou smrky jsou napadeny václavkou. k˘ pfiirozen˘ lesní porost v Podorliãí. Bohat˘ by- napfi. kru‰tík polabsk˘ (Epi- linn˘ podrost je podmínûn pÛdami s vysok˘m pactis albensis) v nivû potÛãku VYUÎITÍ Pro zachování obsahem vápníku. Lokalita je rovnûÏ dÛleÏit˘m pod svahem, áron plamat˘ bohatého bylinného patra je (Arum maculatum), lilie zla- nutno v porostech zachovat stá- biocentrem v otevfiené krajinû. tohlávek (Lilium martagon), vající skladbu listnat˘ch dfievin. zapalice ÏluÈuchovitá (Isopy- Jehliãnany musejí b˘t z porostÛ postupnû odstraÀovány. RovnûÏ je nutno v˘bûrov˘m zpÛsobem 1 V lesních porostech hnízdí odstraÀovat duby napadené - stfiízlík obecn˘ (Troglodytes troglo- tracheomykózou, aby nedo‰lo dytes). k masovému ‰ífiení choroby. 2 Na jafie v PR Skaleck˘ háj rozkvétá prvosenka jarní (Primula BIBLIOGRAFIE 262, 269, veris). 271, 326 3 Nejniωí ãástí PR Skaleck˘ háj protéká Zlat˘ potok. MAPA ÚZEMÍ strana 211 198 RK 18 Okres Rychnov nad KnûÏnou

2

3

ta), kapradiník baÏinn˘ (The- lypteris palustris), tfiezalka ãtyfikfiídlá (Hypericum tetra- pterum), fiefii‰nice hofiká (Car- damine amara), ãarovník alp- sk˘ (Circaea alpina) aã. prostfiední (C. × intermedia), l˘kovec jedovat˘ (Daphne me- zereum) arozrazil ‰títkovit˘ (Veronica scutellata).

ZVͤENA Objevuje se tu kuÀka obecná (Bombina bom- bina), hnízdí typické lesní dru- hy ptákÛ, napfi. pu‰tík obecn˘ (Strix aluco), kánû lesní (Buteo buteo), s˘kora uhelníãek (Parus 1 ater) aj. BûÏná je veverka obec- ná (Sciurus vulgaris). GEOLOGIE Mírnû sklonû- n˘ svah Orlické tabule na LESNICTVÍ Porost byl po- U âernoblatské pleistocenních fiíãních naplave- ‰kozen vûtrn˘mi kalamitami Pfiírodní ninách (‰tûrkopíscích) terasové- a ãásteãnû obnoven z pfiirozené- památka ho systému Orlice (riss-mindel, ho náletu borovice a ãásteãnû louky ãásteãnû würm-riss), promíse- umûlou obnovou smrkem. Plán Lesní porost u kóty 257 m n. m. dva kilometry severose- n˘ch s holocenními hlinit˘mi péãe o lesní porosty pfiedpokládá sedimenty. V podloÏí jsou ochranu kultur pfied zvûfií verozápadnû od T˘ni‰tû nad Orlicí. svrchnokfiídové sedimenty bfie- a útlakem bufienû, profiezávky zenského souvrství. Fluvizem a intenzivní probírky ve stfiednû Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: typickou a glejovou doprovází star˘ch porostech k usmûrnûní T˘ni‰tû nad Orlicí 257–264 m glej typick˘ (organozemní) s oje- druhové skladby porostu a dopl- dinûl˘mi vloÏkami organozemû nûní bukov˘ch sazenic pro sta- V˘mûra: 5,77 ha Vyhlá‰eno: 1954 glejové. Na nû navazuje ve sva- bilizaci porostu. hov˘ch polohách kambizem Hlavním motivem ochrany je zachování starého arenická. BIBLIOGRAFIE 302, 365, porostu místního ekotypu borovice lesní s pfiiro- 575 zen˘m v˘skytem smrku na ra‰elinn˘ch pÛdách KVùTENA Památka leÏí na velmi chud˘ch písãit˘ch pÛdách MAPA ÚZEMÍ strana 212 v pomûrnû nízké nadmofiské v˘‰ce. Pfiírodní pa- a jen díky protékajícímu potÛã- mátka je souãástí vût‰ího lesního celku tzv. T˘- ku ji lze oznaãit jako stfiednû ni‰Èské obory. bohatou. Porosty lze podle 1 Mokfiina v PP U âernoblatské geobotanické rekonstrukce pfii- louky. fiadit k borov˘m doubravám, 2 V dutinách star˘ch dubÛ PP bezkolencov˘m doubravám Uâernoblatské louky hnízdí straka- (Molinio arundinaceae-Quer- poud mal˘ (Dendrocopos minor). cetum) ara‰elinn˘m bfiezinám 3 Na vlhk˘ch místech PP (Betulion pubescentis). Rostou Uâernoblatské louky budí v létû zde vlhkomilné druhy, jako po- pozornost plodn˘ l˘kovec jedovat˘ toãník vzpfiímen˘ (Berula erec- (Daphne mezereum). RK 19 199 Královéhradecko

1

GEOLOGIE Horninov˘m podkladem jsou z vût‰í ãásti fy- lity a metadroby novomûstské skupiny, místy prostoupené zele- n˘mi bfiidlicemi. V nivní ãásti území se vyvinula fluvizem gle- jová, na svahovinách se vytvofii- la kyselá kambizem typická aÏ kambizem dystrická. 2

KVùTENA Nejnápadnûj- ‰ím druhem v jarním období hieracioides), vemeník dvou- je bledule jarní (Leucojum list˘ (Platanthera bifolia), vernum), která zde tvofií boha- starãek potoãní (Tephroseris Pfiírodní U âtvrteãkova té porosty spolu s prvosenkou crispa), upolín nejvy‰‰í (Trol- památka vy‰‰í (Primula elatior) ade- lius altissimus), udatna lesní ml˘na vûtsilem lékafisk˘m (Petasites (Aruncus vulgaris), zvonek ‰i- hybridus). Roste zde také ‰est rolist˘ (Campanula latifolia), Chránûna je niva Zlatého potoka pod severozápadním druhÛ kontryhelÛ, z nichÏ ÏluÈucha orlíãkolistá (Tha- svahem vrchu Kobylinka (666 m n. m.), u kfiiÏovatky kontryhel lys˘ (Alchemilla lictrum aquilegifolium) a k˘- silnic Dobfiany – Bystré – SedloÀov, asi 2 km severnû od glabra) patfií mezi ohroÏené chavice bílá Lobelova (Verat- obce Dobfiany. druhy, ‰karda mûkká ãertkuso- rum album subsp. lobelianum) listá (Crepis mollis subsp. sem byly splaveny z vy‰‰ích po- Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: loh Orlick˘ch hor. Dobfiany v Orlick˘ch 570–580 m horách, SnûÏné ZVͤENA Na Zlatém poto- ce hnízdí konipas horsk˘ (Mo- tacilla cinerea) askorec vodní V˘mûra: 2,20 ha Vyhlá‰eno: 1985 (Cinclus cinclus), za potravou sem zalétá ledÀáãek fiíãní (Alce- Ochrana bohatého nalezi‰tû bledule jarní (Leuco- do atthis). Mezi kofieny bfie- jum vernum) v nivû potoka – v krajinném prvku hov˘ch porostÛ staví hnízda typickém pro nejbliωí podhÛfií Orlick˘ch hor. stfiízlík obecn˘ (Troglodytes troglodytes).

VYUÎITÍ Podle plánu péãe budou luãní porosty v nivû poto- ka pravidelnû koseny, aby neza- rÛstaly dfievinami, zejména ol‰í. Stávající vzrostlé nálety budou ponechány, neboÈ neomezují 1 ZOrlick˘ch hor je do PP rÛst bledule jarní. U âtvrteãkova ml˘na splaven zvo- nek ‰irolist˘ (Campanula latifolia). MAPA ÚZEMÍ strana 212 2 PP U âtvrteãkova ml˘na, aspekt s bledulí jarní (Leucojum vernum). 3 Louky v okolí potoka Dûdina jsou souãástí PP u U âtvrteãkova ml˘na a nejsou jiÏ mnoho let obhos- 3 podafiovány.

200 RK 20 Okres Rychnov nad KnûÏnou

2

3

brusinka obecná (Rhodo- coccum vitis-idaea), na boro- vicích je hojné jmelí bílé borovi- cové (Viscum album subsp. austriacum).

ZVͤENA Na okraji lokali- ty byla pozorována je‰tûrka obecná (Lacerta agilis). BûÏnû tu hnízdí napfi. strakapoud vel- k˘ (Dendrocopos major), brhlík lesní (Sitta europaea), s˘kora babka (Parus palustris), lejsek ãernohlav˘ (Ficedula hy- poleuca) aj.

LESNICTVÍ Autochtonní ekotyp borovice roste na celé plo- ‰e pfiírodní památky. Plán péãe o lesní porosty pfiedpokládá 1 ochranu náletÛ a v˘sadeb pfied bufiení, pfiirozenou obnovu, GEOLOGIE âást mírnû umûlou obnovu listnat˘ch dfie- Pfiírodní sklonûného západního svahu vin, v mlad‰ích porostech inten- památka UGlorietu plochého návr‰í Orlické tabule, zivní probírky k usmûrnûní pokrytého pleistocenními fiíãní- druhové skladby. Lesní porost 1,5 km severnû od T˘ni‰tû nad Orlicí. mi naplaveninami (‰tûrkopís- ky) terasového systému Orlice BIBLIOGRAFIE 302, 575 Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: (riss-mindel aÏ würm-riss). MAPA ÚZEMÍ strana 212 T˘ni‰tû nad Orlicí 260–270 m PodloÏím jsou jemnozrnné svrchnokfiídové sedimenty bfie- V˘mûra: 11,43 ha Vyhlá‰eno: 1954 zenského souvrství. PÛdní pokryv je tvofien kambizemí Hlavním pfiedmûtem ochrany jsou pfiirozené les- arenickou, na deluviích se vy- tvofiily hydromorní pÛdy (glej ní porosty. Znaãn˘ podíl v nich tvofií místní eko- arenick˘). typ borovice lesní s charakteris- (Pinus sylvestris) 1 tick˘m habitem a deskovitû odlupãivou borkou – KVùTENA Chud˘ rostlinn˘ Star˘ smí‰en˘ porost v PP UGlorietu. je oznaãován jako t˘ni‰tská nebo novohradecká podrost je podmínûn velmi chu- d˘mi such˘mi písãit˘mi pÛda- 2 V mechu mÛÏeme najít zají- borovice. mi. Rostou zde napfi. konva- mavou houbu – lÏiãkovec ‰i‰kovit˘ linka vonná (Convallaria (Auriscalpium vulgare). majalis), hasivka orliãí (Pteri- 3 V lesním porostu hnízdí dium aquilinum), borÛvka budníãek lesní (Phylloscopus sibi- ãerná (Vaccinium myrtillus), latrix). RK 21 201 Královéhradecko

smrcích. Solitérní mohutné staré duby jsou pozÛstatkem nûkdej‰í T˘ni‰tské obory, dal‰í rostou na hrázích rybníkÛ.

ZVͤENA RozmnoÏují se zde ãolek horsk˘ (Triturus alpestris) a ã. obecn˘ (T. vulga- ris), ropucha obecná (Bufo bu- fo) a skokan zelen˘ (Rana kl. esculenta). BûÏná je uÏovka obojková (Natrix natrix). Hnízdí zde pisík obecn˘ (Acti- tis hypoleucos), rákosník velk˘ (Acrocephalus arundinaceus), chfiástal vodní (Rallus aquati- cus) a za potravou sem zaletu- je ledÀáãek fiíãní (Alcedo att- his). Druhovû bohatá fauna vodních a mokfiadních mûkk˘‰Û (Mollusca) zde byla studována v letech 1959–76. Nalezeno bylo napfi. dvanáct druhÛ hra- chovek (Pisidium), coÏ je nej- více z jedné lokality v rámci 1 âech. Byly mezi nimi i velmi vzácné Pisidium hibernicum, Poorliãí díky rÛznorodosti sta- P. tenuilineatum a P. pseu- Pfiírodní novi‰È. Najdeme zde vodní dosphaerium. Aktuální stav rezervace UHoukvice a mokfiadní spoleãenstva, rákosi- malakofauny v‰ak neznáme. ny (Phragmition communis), Také o faunû hmyzu nebyly do- Porosty v okolí soustavy lesních rybníkÛ Malá, Velká ol‰iny (Alnion glutinosae), les- sud Ïádné ucelené informace aProstfiední Houkvice, západnû od Ïelezniãní tratû asi ní porosty v rÛzném stupni pod- publikovány. Lépe je známa jeden kilometr severnû od Petrovic nad Orlicí. máãení aj. V nich rostou napfi. pomûrnû bohatá arachnofauna. ìáblík bahenní (Calla pa- Z celkem 69 druhÛ pavoukÛ Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: lustris), mnoÏství druhÛ ostfiic patfií k nejvzácnûj‰ím slíìák Petrovice nad Orlicí 250 m (Carex sp.), vrbovka bahenní Hygrolycosa rubrofasciata, (Epilobium palustre), pfiesliãka ra‰elini‰tní druh plachetnatky V˘mûra: 24,94 ha Vyhlá‰eno: 1954 luãní (Equisetum pratense), Hillhoiusia misera a bûÏník Ïebratka bahenní (Hottonia Tibellus maritimus. palustris) (Iris Území pfiírodní rezervace tvofií komplex biotopÛ , kosatec Ïlut˘ pseudacorus) a stulík Ïlut˘ LESNICTVÍ Podle lesnické lesních rybníkÛ a pfiilehl˘ch rákosin, vlhk˘ch luk (Nuphar lutea). V roce 2000 typologie pfiedstavují lesní po- a ol‰in. Na rybníky navazují podmáãené lesní po- byl opût nalezen leknín bûlostn˘ rosty podmáãenou dubovou rosty, souãást velkého lesního celku tzv. T˘ni‰tské (Nymphaea candida). Nalez- ol‰inu a svûÏí reliktní smrãinu obory. neme zde také ptaãinec dlouho- s ol‰í, bfiezovou doubravu a vlh- list˘ (Stellaria longifolia), kou habrovou doubravu. Tyto kapradinu baÏinnou (The- lesní typy jsou charakteristické GEOLOGIE Podkladem shydromorfními pÛdami – lypteris palustris), masoÏravou pro pfiirozené lesy oblasti jsou holocenní hlinité slatiny glejem arenick˘m (na ãásti bublinatku jiÏní (Utricularia Poorliãí a zaujímají více neÏ a pleistocenní fiíãní naplaveni- území organozemním aÏ zbah- australis), violku bahenní (Vio- 80 % plochy rezervace. Zbytek ny (‰tûrkopísky) spodní terasy nûl˘m) a pseudoglejem glejo- la palustris), v lese l˘kovec jedo- tvofií vysazené druhotné po- (würm-riss) Orlice. LeÏí na v˘m (stagnoglejov˘m). vat˘ (Daphne mezereum), ky- rosty. jemnozrnn˘ch svrchnokfiído- ãelnici cibulkonosnou (Dentaria Lesní hospodafiení bude smûfio- v˘ch sedimentech bfiezenského KVùTENA Rezervace patfií bulbifera) abyla zde zji‰tûna váno k pfiirozené event. umûlé souvrství. Vyvinula se na nich mezi floristicky dobfie prozkou- ihorská kapradina Ïebrovice obnovû. Kultury budou ochra- kambizem arenická v celcích mané a pomûrnû bohaté lokality rÛznolistá (Blechnum spicant). Àovány pfied bufiení a ‰kodami Pfii mykologickém prÛzkumu pÛsoben˘mi zvûfií. Nebude se byly nalezeny nûkteré vzácné provádût ani odvodnûní, ani ji- druhy hub, napfi. slizeãka porce- ná úprava vodního reÏimu. lánová (Oudemansiella muci- da) rostoucí na bucích, ryzec li- BIBLIOGRAFIE 46, 47, 64, lákov˘ (Lactarius lilacinus), 166, 169, 237, 263, 267, 302, ohroÏen˘ druh doprovázející ol- 318, 319, 323, 393, 395, 401, ‰e a znám˘ pouze ze dvou loka- 426, 575 lit ve V˘chodních âechách, nebo 1 Centrem pfiírodní rezervace U Houkvice je soustava tfií lesních bûlochoro‰ seversk˘ (Climaco- MAPA ÚZEMÍ strana 212 rybníkÛ. cystis borealis) rostoucí na 202 RK 22 Okres Rychnov nad KnûÏnou

2

topteris fragilis), sleziník ãerve- n˘ (Asplenium trichomanes) a s. zelen˘ (A. viride).

ZVͤENA BûÏnû zde hníz- dí budníãek men‰í (Phyllosco- pus collybita) ab. vût‰í (P. tro- chilus), ãíÏek lesní (Carduelis spinus), ‰oupálek dlouhoprst˘ (Certhia familiaris) aj. 1 LESNICTVÍ Les na lokalitû v‰ak v˘raznû na ústupu. Mezi má v˘raznou protierozní funk- mlad‰ími dfievinami pfievládají ci, jeho tûÏbu bude nutno vzhle- Ve slatinské listnáãe, zejména javor klen dem k prudkému svahu, ná- Pfiírodní (Acer pseudoplatanus), buk chylnému k sesuvÛm a erozi rezervace stráni lesní (Fagus sylvatica), dub let- provádût velmi opatrnû. ní (Quercus robur) a lípa Plánované lesní hospodafiení Prudká, zalesnûná stráÀ nad fiekou Zdobnicí na jiÏním velkolistá (Tilia platyphyllos). povede ke zv˘‰ení podílu listna- okraji obce Slatina nad Zdobnicí. Na okrajích porostÛ je vytvofien t˘ch dfievin, tj. dubu, buku, ja- lesní plá‰È. Bohatost bylinného voru klenu a lípy a k postupné Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: krytu je zpÛsobena hlavnû opu- likvidaci pfiestárl˘ch smrkov˘ch Slatina nad Zdobnicí 390–445 m kov˘m podloÏím, které svûdãí porostÛ. teplomiln˘m druhÛm a dru- V˘mûra: 4,71 ha Vyhlá‰eno: 1956 hÛm nároãn˘m na minerální BIBLIOGRAFIE 158, 159, Ïiviny. Rostou zde napfi. orlíãek 302, 382, 398, 426, 558, 575 Lesní porosty v rezervaci pÛvodnû tvofiil suÈov˘ obecn˘ (Aquilegia vulgaris), okrotice bílá (Cephalanthera MAPA ÚZEMÍ strana 213 les s vysok˘m podílem jedle bûlokoré a bohatou damasonium), l˘kovec jedovat˘ kvûtenou. Postupem ãasu vût‰ina star˘ch jedlí (Daphne mezereum), kru‰tík odumfiela a v˘raznû se zv˘‰il podíl smrku. tmavoãerven˘ (Epipactis atro- rubens), lilie zlatohlávek (Li- lium martagon), mûsíãnice vy- GEOLOGIE âást levého blokového typu, které zapfiíãini- trvalá (Lunaria rediviva), svahu údolí Zdobnice, zv˘- ly stupÀovit˘ profil svahu v ji- hru‰tiãka men‰í (Pyrola mi- raznûného Slatinsk˘m potokem. hov˘chodní ãásti rezervace. Pfii nor), prvosenka vy‰‰í (Primula Území je geomorfologicky sou- úpatí leÏí v˘razn˘ pramenn˘ elatior) ahru‰tice jednostranná ãástí Litického hfibetu a geolo- horizont. Severozápadnû od (Orthilia secunda), z vy‰‰ích gicky náleÏí k v˘chodnímu hranice pfiírodní rezervace je ge- poloh Orlick˘ch hor sem byla kfiídlu litické antiklinály. Pfie- morfologicky v˘razn˘ v˘skyt splavena rÛÏe pfievislá (Rosa váÏná ãást svahu je tvofiena pís- sladkovodního vápence (pûnov- pendulina), silenka dvoudomá ãit˘mi a spongilitick˘mi slínovci ce) na lokalitû Vápenka. PÛdní (Silene dioica), ãarovník alpsk˘ aÏ jemnozrnn˘mi pískovci pokryv tvofií kambizem typická. (Circaea alpina), ã. prostfiední spodního turonu, západní okra- (C. x intermedia) a kerblík je téÏ granodioritem. Hornino- KVùTENA Lesní porosty leskl˘ (Anthriscus nitida). vé v˘chozy jsou vût‰inou pfiekry- náleÏí k suÈov˘m lesÛm svazu V nivû Zdobnice, pod strání, ty svahovinami a skeletovou Tilio-Acerion. Porosty rezerva- rostou hojnû bledule jarní kambizemí. Horniny vystupují ce jsou tvofieny smí‰en˘m listna- (Leucojum vernum) aãesnek 1 Porost na severním okraji pfií- ve vy‰‰í ãásti svahu skalní stûnou t˘m lesem s vysok˘m podílem medvûdí (Allium ursinum). rodní rezervace Ve slatinské stráni. rozãlenûnou erozními r˘hami jehliãnanÛ, zejména smrku zte- V˘chozy opuk svûdãí vápno- 2 Nápadnou rostlinou v podros- do srubovit˘ch útvarÛ. V˘razné pilého (Picea abies) a jedle miln˘m kapradinám – rostou tu lesa PR Ve slatinské stráni je mû- jsou tvary svahov˘ch pohybÛ bûlokoré (Abies alba), která je zde puch˘finík kfiehk˘ (Cys- síãnice vytrvalá (Lunaria rediviva). RK 23 203 Královéhradecko

1

GEOLOGIE Podkladem 1987 vyhrnuto a zprÛtoãnûno; jsou holocenní nivní naplaveni- nyní je bûÏnou ukázkou tohoto Pfiírodní ny (hlíny, písky), na kter˘ch se typu biotopu v Poorliãí. Jeho památka Vodní tÛÀ vytvofiila fluvizem glejová. rostlinná spoleãenstva se po Okolí PP tvofií arenosoly – vyhrnutí teprve stabilizují. Mrtvé rameno Tiché Orlice mezi Borohrádkem a âer- kambizem arenická stfiídavû mnou nad Orlicí. s podzolem kambick˘m. ZVͤENA RozmnoÏují se zde rosniãka zelená (Hyla arbo- Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: KVùTENA Ochrana území rea) aropucha obecná (Bufo Borohrádek 258 m byla vyhlá‰ena pro zachování bufo), bûÏná je uÏovka obojko- porostÛ leknínu bûlostného vá (Natrix natrix). Za potravou V˘mûra: 0,31 ha Vyhlá‰eno: 1948 (Nymphaea candida) a stulíku sem zaletuje ledÀáãek fiíãní (Nuphar lutea) (Alcedo atthis) Ïlutého . Oba . V bfiehov˘ch Chránûné území patfií mezi nejstar‰í ve V˘chod- druhy v‰ak odtud vymizely porostech hnízdí slavík obecn˘ následkem postupujícího za- (Luscinia megarhynchos), pû- ních âechách. Je tvofieno mrtv˘m ramenem Ti- zemnûní. Rameno bylo v roce nice slavíková (Sylvia borin), ché Orlice s regenerujícími porosty a typickou sedmihlásek hajní (Hippolais faunou. Podobná ramena lemují tok Orlice v je- icterina) aj. Pravidelnû se zde jím celém níÏinném úseku. objevuje vydra fiíãní (Lutra lutra).

VYUÎITÍ TÛÀ patfií rybáfi- ské organizaci, která zde provo- zuje sportovní rybolov. Po vyhrnutí je nutno ponechat bio- top je‰tû alespoÀ pût let samo- volnému v˘voji a po této dobû je tfieba zhodnotit potfieby zásahÛ 1 Pfiírodní památka Vodní tÛÀ na základû v˘sledkÛ biologické- je pfiíkladem ochrany starého fiíãní- ho prÛzkumu. ho ramene v nivû Tiché Orlice. 2 Lyska ãerná (Fulica atra) patfií k bûÏn˘m druhÛm star˘ch fiíãních BIBLIOGRAFIE 302, 575 2 ramen. MAPA ÚZEMÍ strana 213 204 RK 24 Okres Rychnov nad KnûÏnou

2

3

Pfiíãinou je zfiejmû poloha loka- lity na rozhraní termofytika a mezofytika s mnoÏstvím eko- tonov˘ch stanovi‰È.

LESNICTVÍ Smí‰en˘ listna- t˘ porost vznikl pÛvodnû jako 1 nálet na tûlese Ïelezniãní trati. âasem se z nûho vyvinul v˘‰ko- vû avûkovû nevyrovnan˘ porost (Lilium martagon), smldník habru, javoru klenu, dubu Pfiírodní jelení (Peucedanum cervaria), a buku s dal‰ími vtrou‰en˘mi rezervace Zámûlsk˘ borek vítod chocholat˘ (Polygala co- dfievinami, z nichÏ vût‰ina má mosa), medovník velkokvût˘ pokroucené kmeny a nepravi- Zalesnûná opuková stráÀ nad Ïelezniãní tratí severnû od (Melittis melissophyllum), ho- delné koruny. obce Zámûl. fiec brvit˘ (Gentianopsis cilia- ta), zvonek klubkat˘ (Cam- VYUÎITÍ Spoleãenstva jsou Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: panula glomerata) aj. Ze ponechána samovolnému v˘vo- Zámûl 290–320 m vzácn˘ch druhÛ hub zde byla ji. Dosud zachovalé bezlesé plo- nalezena vláknice Godeyova chy rychle zarÛstají dfievinami V˘mûra: 7,12 ha Vyhlá‰eno: 1946 (Inocybe godeyi), známá pou- a tím se potlaãuje jejich le- ze ze tfií lokalit ve v˘chodoãeské sostepní charakter. Na pfiíkré opukové stráni, která nebyla po desít- oblasti. BIBLIOGRAFIE 1, 166, 167, ky let obhospodafiována, vznikla na místû pastvi- ZVͤENA V rezervaci hnízdí 168, 169, 170, 171, 172, 173, ny spontánnû dubohabfiina, v jejímÏ podrostu se napfi. strakapoud velk˘ (Dend- 323, 372, 392, 426, 434, 435, dafií fiadû teplomiln˘ch druhÛ. rocopos major), brhlík lesní 438, 476 (Sitta europaea), pûnice hnû- dokfiídlá (Sylvia communis). MAPA ÚZEMÍ strana 213 Mezi zdej‰ími bezobratl˘mi na- GEOLOGIE Podkladem jsou (Carpinion), zbytky bezles˘ch lezneme fiadu teplomiln˘ch dru- slínovce a písãité prachovce jizer- spoleãenstev fiadíme ke svazu hÛ. Z fauny broukÛ je nejlépe ského souvrství (stfiední turon), Bromion erecti. Z teplomiln˘ch známo druhové spektrum vût‰inou pfiekryté svahovinami. druhÛ zde rostou napfi. váleãka stfievlíkovit˘ch, kter˘ch zde bylo Kpovrchu vystupují skalní hor- prapofiitá (Brachypodium pin- zachyceno 32 druhÛ; mj. vzác- niny v nevelké skalní stûnû v zá- natum), pcháã bezlodyÏn˘ (Cir- ní suchomilní a teplomilní padní ãásti svahu, ve v˘chodní sium acaulon), srpice barvífiská stfievlíãci Ophonus stictus ãásti je svah stupÀovit˘, patrnû (Serratula tinctoria), bukvice a Callistus lunatus. v dÛsledku gravitaãních pohybÛ lékafiská (Betonica officinalis), DoloÏeno je 35 druhÛ pavoukÛ, horninov˘ch blokÛ. Kolem Di- hrachor ãern˘ (Lathyrus niger), z nichÏ teplomilné jsou napfi. voké Orlice se vyvinuly nivní okrotice bílá (Cephalanthera cedivka ãtyfiskvrnná (Titanoeca pÛdy – fluvizem typická a glejo- damasonium), jetel horsk˘ (Tri- obscura), zápfiedník Agroeca 1 vá, na svazích kambizem typic- folium montanum), pamûtník cuprea a skákavka Heliopha- PR Zámûlsk˘ borek od v˘- ká s kambizemí luvickou. rolní (Acinos arvensis), zvonek nus cupreus. Mezi velmi vzác- chodu. broskvoÀolist˘ (Campanula né druhy patfií zápfiedník Mica- 2 Na bezlesé ãásti stránû PR Zá- KVùTENA Bohat˘ bylinn˘ persicifolia), pupava bezlo- ria decorata. mûlsk˘ borek roste pupava bezlo- podrost je podmínûn jiÏní expo- dyÏná (Carlina acaulis), ja- Pfii v˘zkumu hálkotvorn˘ch dyÏná (Carlina acaulis). zicí a opukov˘m podkladem. terník trojlaloãn˘ (Hepatica dvoukfiídl˘ch z ãeledi bejlo- 3 KnûÏice páskovaná (Grapho- Lesní spoleãenstvo lze charakte- nobilis), hrachor jarní (Lathy- morkovit˘ch (Cecidomyiidae) soma lineata) Ïije na such˘ch tep- rizovat jako dubohabfiinu rus vernus), lilie zlatohlávek zde bylo nalezeno 76 druhÛ. l˘ch lokalitách. RK 25 205 Královéhradecko

1

Pfiírodní park Les Vãeln˘

Byl zfiízen v roce 1996 na území lesa Vãeln˘ se- verov˘chodnû od Rychnova nad KnûÏnou. Roz- sáhl˘ lesní komplex leÏí v povodí Javornického potoka v bezprostfiední blízkosti mûsta. SlouÏil vÏdy jako jeho krátkodobé rekreaãní zázemí. Geologické podloÏí tvofií starohorní krystalické bfiidlice Litického hfibetu (rozpadavé novomûst- ské fylity, ruly a svory zábfieÏské série mlad‰ích starohor) proraÏeného prÛlomov˘m údolím Ja- vornického potoka, a sousední, mírnû zvednuté opukové plo‰iny (slínovce spodního turonu). Hlavním vodním tokem, kter˘ protéká cel˘m pfiírodním parkem je Javornick˘ potok. V severo- v˘chodní ãásti je na nûm vybudován rybník (Ivanské jezero). Kolem Javornického potoka zÛ- staly zachovány nivní louky. Svahy a náhorní ro- viny jsou pokryty lesními porosty. Nadmofiská v˘‰ka území se pohybuje od 320 m v nivû Ja- vornického potoka po 450 m v jihov˘chodní ãás- dosud jsou doprovázeny charakteristick˘mi dru- ti parku. Minerálnû pestr˘ geologick˘ podklad je hy rostlin. Botanick˘ v˘zkum území probíhá pfiíãinou bohatého rostlinného krytu. PÛvodními jiÏ skoro 200 let a za tuto dobu zde bylo naleze- porosty byly v minulosti dubohabrové háje no kolem 400 druhÛ rostlin, coÏ je pfiibliÏnû (odtud zfiejmû pochází i název nejbliωí obce – ãtvrtina druhového bohatství Orlick˘ch hor Mûstská Habrová, dnes souãást Rychnova nad aPodorlicka. V podrostu zde dodnes najdeme KnûÏnou). Na v˘chozech opuky se objevovaly napfi. okrotici bílou (Cephalanthera damaso- vápnomilné buãiny, na severních svazích a na ky- nium), stfievíãník pantoflíãek (Cypripedium selém podkladû rul a svorÛ stfiídané acidofilními calceolus), lilii zlatohlávek (Lilium martagon), buãinami a doubravami. V údolí Javornického hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis), l˘kovec potoka tvofiily pÛvodní vegetaci ol‰iny, po odles- jedovat˘ (Daphne mezereum), orlíãek obecn˘ nûní následované slatinn˘mi loukami. Oba typy (Aquilegia vulgaris), kyãelnici devítilistou lesÛ se v území zachovaly fragmentárnû dodnes, (Dentaria enneaphyllos) aj.

206 RK 26 Okres Rychnov nad KnûÏnou

2

Vzhledem k charakteru biotopÛ pfievaÏují vpfiírodním parku lesní druhy obratlovcÛ. Na mokfiinách a v okolí rybníka se vyskytuje nûko- lik druhÛ obojÏivelníkÛ – ropucha obecná (Bu- fo bufo), skokan hnûd˘ (Rana temporaria), z pla- zÛ je‰tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipara), slep˘‰ kfiehk˘ (Anguis fragilis), uÏovka obojková (Nat- rix natrix) a kriticky ohroÏená zmije obecná (Vipera berus). V porostech hnízdí lesní druhy ptákÛ, napfi. kánû lesní (Buteo buteo), pu‰tík obecn˘ (Strix aluco), s˘kora parukáfika (Parus 1 Orlíãek obecn˘ (Aquilegia vulgaris) se vyskytuje na slunn˘ch okrajích cristatus), budníãek lesní (Phylloscopus sibi- lesa. latrix), králíãek ohniv˘ (Regulus ignicapillus) aj. 2 Rybník Ivanské jezero je vybudován na Javornickém potoce v západní ãásti pfiírodního parku. RK 27 207 Královéhradecko

1

Pfiírodní a star˘ch mrtv˘ch ramen. Od soutoku obou zdroj- park Orlice nic Orlice proti proudu se charakter obou fiek i je- jich bezprostfiedního okolí mûní. Zatímco Tichá Byl zfiízen v roce 1996 na území okresÛ Ústí nad Orlice si zachovává níÏinn˘ ráz, pomal˘ proud a stá- Orlicí, Hradec Králové a Rychnov nad KnûÏnou le ãetné meandry a mrtvá ramena na bfiezích aÏ podél tokÛ Divoké a Tiché Orlice s v˘jimkou ob- khranicím okresu, vût‰í sklon terénu v podloÏí lasti chránûné v CHKO Orlické hory. Divoké Orlice zpÛsobuje rychlej‰í proudûní a zmû- V okrese Rychnov nad KnûÏnou leÏí jen ãást plo- nu charakteru koryta i nivy. Tato zmûna se nejv˘raz- chy parku. Sahá od hranic s okresem Hradec Krá- nûji projevuje u Pot‰tejna, kde fieka protíná litickou lové u Tfiebechovic pod Orebem, kde zahrnuje nivu antiklinálu, v˘razn˘m meandrem obtéká hrad Liti- Orlice k soutoku obou jejích zdrojnic (Tiché a Di- ci a vytváfií balvanité fieãi‰tû, doprovázené granodio- voké) v T˘ni‰ti nad Orlicí. Dále pokraãuje nivou ritov˘mi v˘chozy v hlubokém Anenském údolí pod obou tûchto tokÛ aÏ po hranice okresu s okresem hradem Pot‰tejnem. Ústí nad Orlicí u âermné nad Orlicí (Tichá Orli- Rovinná ãást pfiírodního parku byla jiÏ popsána ce) a Litice nad Orlicí (Divoká Orlice). Charakter v kapitole o okrese Hradec Králové. Charakter jeho nivy Orlice je podobn˘ jako v okrese Hradec Krá- biotopÛ v okrese Rychnov nad KnûÏnou je podob- lové a zaujme hlavnû mnoÏstvím Ïiv˘ch meandrÛ n˘. V˘raznû odli‰ná je ãást pfiírodního parku

208 RK 28 Okres Rychnov nad KnûÏnou v pohorské oblasti jihov˘chodnû od Pot‰tejna. Prudké svahy Anenského údolí jsou porostlé kvûtnat˘mi a suÈov˘mi buãinami, v˘raznû odli‰- n˘mi od zbytkÛ luÏních lesÛ, které doprovázejí tok Divoké Orlice do 300 m n. m. Nadmofiská v˘‰ka hrany svahÛ dosahuje 540 m, zatímco nad- mofiská v˘‰ka hladiny Divoké Orlice se v tûchto místech pohybuje mezi 315–330 m. Zde se se- tkáváme s podhorsk˘mi a horsk˘mi druhy rost- lin, které sem splavuje fieka z vy‰‰ích poloh a kte- ré zde díky inverznímu klimatu nacházejí vhodné podmínky. Patfií k nim napfi. vranec jedlov˘ (Huperzia selago), violka dvoukvûtá (Vio- la biflora), pryskyfiník platanolist˘ (Ranunculus platanifolius) a silenka dvoudomá (Silene dioica). V lesních porostech buãin se na svazích objevují napfi. kyãelnice cibulkonosná (Dentaria bulbife- ra), k. devítilistá (D. enneaphyllos), kapradina laloãnatá (Polystichum aculeatum), mûsíãnice vytrvalá (Lunaria rediviva), hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis), l˘kovec jedovat˘ (Daphne mezereum), na prameni‰tích i bledule jarní (Leucojum vernum). Podobnû jako rostlinn˘ kryt se mûní i charakter fauny. MÛÏeme se tu 2 setkat napfi. s ãápem ãern˘m (Ciconia nigra), krkavcem velk˘m (Corvus corax), v˘rem velk˘m (Bubo bubo), holubem doupÀákem (Columba oenas) a dal‰ími druhy obratlovcÛ horsk˘ch a podhorsk˘ch biotopÛ. U vody mÛÏeme po- zorovat pisíka obecného (Actitis hypoleucos), kulíka fiíãního (Charadrius dubius), ledÀáãka fiíãního (Alcedo atthis), konipasa horského (Motacilla cinerea) a skorce vodního (Cinclus cinclus). V níÏinné ãásti toku Orlice Ïije vydra fiíãní (Lutra lutra). Na území pfiírodního parku se stfietávají sna- 3 hy o ochranu pfiírodního a krajinného bohatství s potfiebami ekonomick˘mi. Neobydlené a ne- vyuÏívané ãásti krajiny se stfiídají s osídlen˘mi a hospodáfisky vyuÏívan˘mi. Hospodafiení je usmûrÀováno tak, aby nedocházelo k naru‰ová- ní pfiírodních hodnot.

4

1 Vodní proud Orlice pfii zv˘‰eném prÛtoku podemílá i star‰í stromy. 2 V nivû Orlice se zachovalo mnoÏství mrtv˘ch fiíãních ramen s fiíãními jezery. 3 Mlynafiík dlouhoocas˘ (Aegithalos caudatus) hnízdí v nenápadn˘ch kulovit˘ch hnízdech. 4 Kukmák bûlovlnn˘ (Volvariella bombycina) je vzácn˘ druh houby rostoucí na listnat˘ch dfievinách napfi. v nivû Orlice. RK 29 209 Královéhradecko

BROUMARSKÉ SLATINY STR. 194 02 08 1993

NA HADOVNù STR. 196 11 07 1994

CHROPOTÍNSK¯ HÁJ STR. 192 02 08 1993

210 RK 30 Okres Rychnov nad KnûÏnou

KOSTELECK¯ ZÁMECK¯ PARK STR. 193 14 07 1994

MODLIV¯ DÒL STR. 195 11 07 1994

SKALECK¯ HÁJ STR. 198 02 08 1993

RK 31 211 Královéhradecko

U âERNOBLATSKÉ LOUKY (1) STR. 199, U GLORIETU (2) STR. 201 02 08 1993

U âTVRTEâKOVA ML¯NA STR. 200 02 07 1993

U HOUKVICE STR. 202 02 08 1993

212 RK 32 Okres Rychnov nad KnûÏnou

VODNÍ TÒ≈ STR. 204 14 07 1994

VESLATINSKÉ STRÁNI STR. 203 14 07 1994

ZÁMùLSK¯ BOREK STR. 205 14 07 1994

ORLICE – B STR. 197 14 07 1994

RK 33 213 Královéhradecko

ORLICE – C STR. 197

06 07 1989

214 RK 34 Okres Rychnov nad KnûÏnou Památné stromy

1. Javor babyka, k. ú. âerníkovice, p. ã. 511, po levé stranû silni- ce z âerníkovic do Doma‰ína. O: troják, kmeny 146 cm, 187 cm, 238 cm, Vs: 16 m, S: 100 let. 2. Lípa malolistá, k. ú. Jámy, p. ã. 68/1, poslední ze 4 „svícnov˘ch“ lip u hospodáfiské usedlosti Bezdûkov v místû zvaném „Na hra- dû“. O: 450 cm, Vs: 28 m, S: 400 let. 3. Lípa malolistá, k. ú. Kostelec nad Orlicí, p. ã. 13/1, u památ- níku „Obûtem“ naproti sokolovnû. O: 236 cm, Vs: 20 m, S: 100 let. 4. Lípa malolistá, 4 exempláfie, k. ú. Kostelec nad Orlicí, p. ã. 17, na Palackého námûstí. O: 136-182 cm, Vs: 18 m, S: 80 let. 5. Lípa malolistá, k. ú. Kostelec nad Orlicí, p. ã. 1809, u Orlice ve Stradinské ulici. O: 506 cm, Vs: 32 m, S: 250 let. 6. Platan javorolist˘, k. ú. Kostelec nad Orlicí, p. ã. 19, v parãíku 1 naproti po‰tû. O: 272 cm, Vs: 26 m, S: 150 let. 7. Platan javorolist˘, 20 ks, k. ú. Kostelec nad Orlicí, p. ã. 526/1, stromofiadí v Pelclovû ulici. O: 260–300 cm, Vs: 20–23 m, S: 100 let. 8. Lípa velkolistá, k. ú. , p. ã. st. 105/8, uvnitfi obce nad strojírnami. O: 500 cm, Vs: 24 m, S: 200 let. 9. Lípa malolistá, k. ú. Kvasiny, p. ã. st. 92, v intravilánu obce po pravé stranû od do Skuhrova. O: 560 cm, Vs: 29 m, S: 200 let. 10. Buk lesní zv. „HorákÛv buk“, k. ú. Lhoty u Pot‰tejna, p. ã. 408, Malá Lhota, v lesním porostu asi 1,5 km v˘chodnû od obce. O: 750 cm, Vs: 37 m, S: 400 let. 11. Ka‰tanovník jedl˘, k. ú. , p. ã. 74/2, v zahradû na jiÏním okraji obce. O: 390 cm, Vs: 22 m, S: 200 let. 12. Dub letní, k. ú. Lipovka, p. ã. 530, v baÏantnici u dvora Ka- rolín v jiÏní ãásti lesa. O: 685 cm, Vs: 28 m, S: 500 let. 13. Dub letní, k. ú. Malá âermná, p. ã. 270/1, v intravilánu obce 2 po levé stranû silnice do Borohrádku. O: 630 cm, Vs: 35 m, S: 300 let. 14. Dub letní, k. ú. Opoãno, p. ã. 1008, v urnovém háji na mûstském hfibitovû v Dobru‰ské ulici. O: 325 cm, Vs: 20 m, S: 150 let. 15. Dub letní, buk lesní ãervenolist˘, k. ú. Opoãno, p. ã. 37, na b˘- valém hfibitovû u kostela p. Marie. O: 315 cm (dub), 215 cm (buk), Vs: dub 22 m, buk 23 m, S: 150 let. 16. Lípa malolistá, k. ú. Opoãno, p. ã. 1673, v parku na Kupkovû námûstí. O: 138 cm, Vs: 14 m, S: 80 let. 17. Lípa malolistá, k. ú. Opoãno, p. ã. 1672, poslední exempláfi z li- pové aleje lemující námûstí. O: 200 cm, Vs: 18 m, S: 100 let. 18. Lípa malolistá, 9 exempláfiÛ, k. ú. Opoãno, p. ã. 1681, skupi- na vzrostl˘ch lip kolem souso‰í sv. Floriana na Trãkovû námûstí. O: 140–260 cm, Vs: 18-25 m, S: 150 let. 19. Lípa malolistá, k. ú. Opoãno, p. ã. 1009, na hfibitovû u sochy mezi hfibitovem a urnov˘m hájem. O: 415 cm, Vs: 32 m, S: 200 let. 20. Lípa malolistá, k. ú. Peklo nad Zdobnicí, p. ã. 10/1, v blízkos- ti hospodáfiské usedlosti „U Barto‰Û“. O: 400 cm, Vs: 35 m, S: 350 let. 21. Dub letní, k. ú. Pot‰tejn, p. ã. 88, v obci u silnice pod zámkem. O: 380 cm, Vs: 28 m, S: 200 let. 3 22. Hru‰eÀ planá, k. ú. Pot‰tejn, p. ã. 317/5 a 996, vpravo od sil- nice z Pot‰tejna do Kostelce nad Orlicí na západním okraji ob- ce na konci Doudlebské ulice. O: 300 cm, Vs: 25 m, S: 130 let. 1 Dub letní v intravilánu Malé âermné, po levé stranû silnice do Bo- 23. Lípa malolistá, alej, k. ú. Pot‰tejn, p. ã. 1, 2, 114, 163, 165, rohrádku. 938, 981, alej podél Divoké Orlice pod hradem Pot‰tejn. 2 „Svídnická borovice“ roste na okraji obce Svídnice nad silnicí do Krch- O: max. 500 cm, Vs: 25 m, S: max. 300 let, mlad‰í dosadby po- leb. Je jednou z nejvût‰ích borovic ve V˘chodních âechách. cházejí z let 1870–1877. 3 Hru‰eÀ planá u silnice mezi Opoãnem a Dobru‰kou. RK 35 215 Královéhradecko

24. Lípa malolistá, k. ú. Proruby u Pot‰tejna, p. ã. 610, v dolní ãásti 35. Lípa velkolistá, k. ú. SedloÀov, p. ã. 256/1, za kfiiÏovatkou na obce u kfiiÏovatky do Zámûlu. O: 350 cm, Vs: 30 m, S: 200 let. Ole‰nici a na Bystré. O: 420 cm, Vs: 25 m, S: 150 let. 25. Hru‰eÀ planá, k. ú. Pulice, p. ã. 710, pfii silnici z Dobru‰ky do 36. Lípa velkolistá, k. ú. Skuhrov nad Bûlou, p. ã. 324, v poli po Opoãna. O: 365 cm, Vs: 12 m, S: 200 let. pravé stranû silnice z Hra‰tic do Svinné naproti kravínu. 26. Jilm vaz, k. ú. Radostovice u Liãna, p. ã. 229/1, na návsi u stud- O: 310 cm, Vs: 25,5 m, S: 160 let, vysazena v roce 1840. ny. O: 310 cm, Vs: 20 m, S: 200 let. 37. Borovice lesní zv. „Svídnická borovice“, k. ú. Svídnice, p. ã. 27. Javor klen, k. ú. Rybná nad Zdobnicí, p. ã. 692/2, u domu ãp. 151/1, na okraji obce nad silnicí do Krchleb. O: 280 cm, 26. O: 430 cm, Vs: 25 m, S: 150 let. Vs: 14 m, S: 200 let. 28. Lípa malolistá, k. ú. Rybná nad Zdobnicí, p. ã. 957/3, Rybná 38. Dub letní, k. ú. T˘ni‰tû nad Orlicí, p. ã. 1776/2, sídli‰tû „U du- nad Zdobnicí, místní ãást „Dvorek“. O: 310 cm, Vs: 30 m, bu“ v severov˘chodní ãásti mûsta. O: 525 cm, Vs: 20 m, S: 150 let. S: 200 let. 29. Lípa malolistá, k. ú. Rybná nad Zdobnicí, p. ã. st. 94, v odleh- 39. Buk lesní, k. ú. Vamberk, p. ã. 1203/2, tfiíkmenn˘ strom na ná- lé ãásti obce u ãp. 12. O: 285 cm, Vs: 30 m, S: 100 let. mûstí dr. Lutuzowa. O: 155 cm, 165 cm, 235 cm, Vs: 24 m, 30. Lípa malolistá, 3 exempláfie, dub letní 1 exempláfi, k. ú. Rybná S: 100 let. nad Zdobnicí, p. ã. 153/1, 2064/1, u domu ã. p. 62 u cesty ke 40. Lípa malolistá, k. ú. Vamberk, p. ã. 1344/1, u kapliãky ve Vam- kravínu. O: 530 cm (dub), 265 cm, 330 cm, 375 cm (lípy), berku – Sebranicích. O: 475 cm, Vs: 18 m, S: 300 let. Vs: 33 m (dub), 28 m (lípy), S: 150 let. 41. Lípa malolistá, k. ú. Vamberk, p. ã. 50/1, ve mûstû u hfii‰tû. 31. Lípa malolistá, 12 exempláfiÛ, k. ú. Rychnov nad KnûÏnou, O: 390 cm, Vs: 25 m, S: 200 let. p. ã. 1443/1, stromofiadí v horní ãásti hfibitova. O: 160–280 cm, 42. Lípa malolistá, 2 exempláfie, k. ú. Vamberk, p. ã. 2003, 2257, Vs: 23 m, S: 130 let. uboÏích muk v poli pfii cestû z Podfiezova do Rovnû. O: 370 cm, 32. Lípa malolistá, 2 exempláfie, k. ú. Rychnov nad KnûÏnou, p. ã. 380 cm, Vs: 17 m, S: 200 let. 1635, na Ïidovském hfibitovû u kaple. O: 305 cm, 410 cm, 43. Tis obecn˘, k. ú. Velk˘ Uhfiínov, p. ã. 2024, v údolí Polanky Vs: 30 m, 28 m, S: 100 let. 200 m od silnice Kaãerov – Velk˘ Uhfiínov. O: 196 cm, 33. Javor babyka, k. ú. Rychnov nad KnûÏnou, p. ã. 2093/1, Vãel- Vs: 12 m, S: 400 let. n˘, u silnice Jaroslav – Rychnov n. K. pfied Javornick˘m poto- 44. Lípa velkolistá, k. ú. Velk˘ Uhfiínov, p. ã. st. 5, v obci za kfiiÏo- kem. O: 365 cm, Vs: 14 m, S: 250 let. vatkou ke kostelu. O: 585 cm, Vs: 27 m, S: 200 let. 34. Lípa velkolistá, k. ú. SedloÀov, p. ã. 1178, u obchodu u odboã- ky na Dobfiany. O: 500 cm, Vs: 32 m, S: 200 let.

1

1 Lípa velkolistá v poli po pravé stranû silnice z Hra‰tic do Svinné. 216 RK 36