OKRES RYCHNOV NAD KNùÎNOU CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âR KRÁLOVÉHRADECKO Královéhradecko 1 OKRES RYCHNOV NAD KNùÎNOU Plo‰nû pomûrnû velk˘ (998 km2) hra- Nejv˘chodnûj‰í bod (50° 09’ 12” s. ‰.; niãní okres sahá od nivy Orlice aÏ po 16° 35’ 16” v. d. ) nalezneme v zákru- hfibety Orlick˘ch hor. Na severu dosa- tu fieky Divoká Orlice, 1 km od Zem- huje témûfi k nivû Metuje, na západû ské brány. k âeskému Mezifiíãí a Tfiebechovicím Z geologického hlediska se v˘raznû pod Orebem, jiÏní a jihov˘chodní hra- li‰í pohraniãní horské partie okresu od nice je zhruba vymezena údolím Tiché vnitrozemsk˘ch. Horská oblast (Orlic- Orlice, na v˘chodû údolím Divoké ké hory, ãásteãnû i Podorlická pahorka- 2 Orlice. Nadmofiská v˘‰ka roste plynu- tina) je tvofiena pfieváÏnû metamor- le od jihozápadu k severov˘chodu od fovan˘mi horninami (krystalick˘mi 238 m v údolí Tiché Orlice po více bfiidlicemi) starohorního aÏ prvohorního neÏ 1000 m ve vrcholov˘ch partiích stáfií, které fiadíme k orlicko-kladské- Orlick˘ch hor. Nejvy‰‰ím bodem mu, zábfieÏskému a novomûstskému okresu je nejvy‰‰í kóta Orlick˘ch hor – krystaliniku. Na hfibetu a rozsochách Velká De‰tná (1115,0 m n. m.). Nejse- Orlick˘ch hor pfievaÏují rÛzné typy rul vernûj‰í bod okresu (50° 23’ 03” s. ‰.; amigmatitÛ jádra orlicko-kladské 16° 18’ 33” v. d.) se nachází na hfibetu, klenby se svory, fylity, metabazity (ze- 1 km severnû od obce Ole‰nice v Orlic- jména zelen˘mi bfiidlicemi) a amfiboli- k˘ch horách. NejjiÏnûj‰í bod (50° 02’ ty. Mnohem vzácnûj‰í jsou kfiemence, 1 Orlické hory – ¤íãky, v pozadí 22” s. ‰.; 16° 11’ 55” v. d.) nalezneme krystalické vápence, erlany a serpenti- Anensk˘ vrch. na okraji lesíka, 1,5 km jihojihozá- nity. Men‰ích rozmûrÛ, ale geomorfo- 2 ZOrlick˘ch hor se podél poto- padnû od obce Kostelecké Horky. Nej- logicky v˘razná, jsou tûlesa magmatitÛ, kÛ ‰ífií do niωích poloh devûtsil bíl˘ západnûj‰í bod (50° 18’ 10” s. ‰.; 15° místy otevfiená tûÏbou kamene, napfi. (Petasites albus). 58’ 21” v. d.) leÏí v poli, v údolí gabrodiorit na ·piãáku u Plasnice, gra- Na pfiedcházející stranû: Orlické hory – pohled od Mnichové na obec SmrÏovského potoka 2,5 km západose- nodiorit a kfiemenn˘ diorit u Javornice Jedlová. verozápadnû od obce Králova Lhota. aPot‰tejna, gabro u Pûãína atd. 182 RK 2 Okres Rychnov nad KnûÏnou Z pokryvn˘ch jednotek se v severo- Nejstar‰í jsou cenomanské pískovce západním podhÛfií (na Dobfiansku a slepence peruckého a korycanského aKounovsku) zachovaly zbytky ãerve- souvrství, hojnû se vyskytující i v sever- nohnûd˘ch permsk˘ch usazenin (sle- ní ãásti litické antiklinály (svah Chlu- pencÛ aj.). Mnohem rozsáhlej‰í jsou mu a Jahodové). zdej‰í sedimenty svrchnokfiídového Rozsáhlá oblast Orlické tabule a v˘- stáfií, severov˘chodního okraje ãeské chodního v˘bûÏku V˘chodolabské ta- kfiídové pánve. Zbytky kfiídov˘ch usa- bule je tvofiena pfieváÏnû jemnozrnn˘mi zenin nalezneme i v oblasti Orlick˘ch usazeninami (slínovci, prachovci, jem- hor, napfi. v Orlickozáhorské brázdû pfii nozrnn˘mi pískovci aj.) bûlohorského, horním toku Divoké Orlice a na sníÏe- jizerského a bfiezenského souvrství (tj. ném hfibetu v okolí Barto‰ovic a âiháku. turon aÏ coniak). Tyto horniny, sou- Lokality s ã. 15–34 leÏí v CHKO Orlické hory. RK 3 183 Královéhradecko KRAJINN¯ POKRYV hrnnû oznaãované jako opuky, jsou tinÛ), napfi. u Boleho‰tû (vytûÏené lo- odkryty napfi. v údolích Divoké Orlice, Ïisko), Slatiny nad Zdobnicí aj. Zdobnice (v Pekle), KnûÏné (nad Geomorfologové dûlí území okresu Rychnovem nad KnûÏnou), Zlatého jednak do krkono‰sko-jesenické (su- potoka i jinde. detské) soustavy, jednak do soustavy V podhÛfií a na âeské tabuli jsou âeská tabule. Do krkono‰sko-jese- horniny star‰ích geologick˘ch jedno- nické soustavy patfií – severní polovina tek pokryty pfieváÏnû ãtvrtohorními geomorfologického celku Orlické ho- (vzácnûji tfietihorními) fiíãními usaze- ry, zaujímající podcelek De‰tenská ninami (terasov˘mi ‰tûrkopísky), tûÏe- hornatina a men‰í ãást podcelku n˘mi napfi. ve v˘chodním okolí T˘ni‰tû Mladkovská vrchovina – pfiilehlé pod- nad Orlicí. Místy, napfi. kolem toku hÛfií fiazené do podcelku Podorlická Orlice a Divoké Orlice, se zachovaly pahorkatina, konkrétnû jiÏní ãást okrs- eolické usazeniny (spra‰e a váté písky). ku Náchodská vrchovina a pfiilehlá ãást âtvrtohorního stáfií jsou také drobná okrsku Îamberecká pahorkatina. tûlesa chemogenních vápencÛ (traver- âeská tabule zasahuje na území 184 RK 4 Okres Rychnov nad KnûÏnou okresu dvûma geomorfologick˘mi celky. Severnûj‰í na Dobru‰sku, T˘ni‰t- sku, Rychnovsku, Kostelecku a Vam- bersku náleÏí do Orlické tabule a její- ho okrsku Tfiebechovická tabule, nejjiÏnûj‰í cíp okresu v okolí Pot‰tejna zasahuje do Svitavské pahorkatiny (okrsku âeskotfiebovská vrchovina). Podnebí okresu je v˘raznû závislé na nadmofiské v˘‰ce a mûní se od teplého a suchého v nejniωích polohách v nivû Orlice aÏ po velmi chladné a vlhké ve vrcholov˘ch partiích Orlick˘ch hor. PrÛmûrná roãní teplota vzduchu dosa- huje mimo horské oblasti 7 °C, ve ve- getaãním období 13 °C. Období, kdy se prÛmûrná denní teplota pohybuje pod bodem mrazu, zde zaãíná prÛmûr- nû 1. 12. a konãí 1. 3. Období bez mrazÛ trvá prÛmûrnû 280 dnÛ v roce, poslední mrazové dny se objevují do konce dubna. PrÛmûrné roãní úhrny atmosférick˘ch sráÏek dosahují 650 aÏ 800 mm, pfiibliÏnû polovina z tohoto mnoÏství (400–450 mm) pfiipadá na vegetaãní období. Poãet dnÛ se snûho- vou pokr˘vkou se pohybuje kolem 60, 1 první sníh se objevuje kolem 21. listo- padu, poslední v druhé polovinû bfiez- ver odvodÀuje Ole‰enka ústící do Me- na. Trnky rozkvétají v posledních tuje. dnech dubna nebo poãátkem kvûtna. Horní toky tûchto fiek (kromû Dû- Klimatick˘m podmínkám Orlick˘ch diny) jsou charakteristické hluboce za- hor, které jsou v˘raznû odli‰né od pod- fiezan˘mi údolími a balvanit˘mi fieãi‰ti mínek níÏe poloÏen˘ch ãástí okresu je smnoha pefiejemi. Divoká Orlice od vûnována pozornost v kapitole CHKO Kostelce nad Orlicí a Tichá Orlice od Orlické hory. âermné mají jiÏ charakter níÏinn˘ch ¤íãní síÈ je pomûrnû hustá. V˘chod- fiek s volnû meandrujícím korytem. ní, jiÏní a jihozápadní ãástí okresu pro- Orlice je jednou z posledních témûfi téká Divoká Orlice, pramenící v Pol- neregulovan˘ch ãesk˘ch fiek. Podél sku, nedaleko za státní hranicí, obou jejích bfiehÛ leÏí desítky mrtv˘ch v ra‰elini‰tích Topjeliska. Vût‰ím pfiíto- ramen, vyvinut˘ch pfieváÏnû pfiiroze- kem Divoké Orlice je Bûlá, která pra- nou cestou, s pÛvodní kvûtenou a zví- mení v Orlick˘ch horách pod Sedlo- fienou. Na Orlici lze sledovat vznik Àovsk˘m vrchem u De‰tného. JiÏnû od mrtv˘ch ramen a jejich v˘voj od nej- Uhfiínova v Orlick˘ch horách pramení mlad‰ích, právû vytvofien˘ch, aÏ po nejvût‰í pfiítok Bûlé – KnûÏná. Dal‰ím úplnû zazemnûné a zarostlé ol‰inami pfiítokem Divoké Orlice je Zdobnice, a luÏními porosty. Orlice se tak stává pramenící pod Velkou De‰tnou. Od ji- Ïivou ukázkou v˘voje fiíãních ekosys- hov˘chodu pfiitéká do okresu Tichá témÛ. Orlice a spojuje se s Divokou Orlicí Rozmanitost geologického podloÏí uT˘ni‰tû nad Orlicí, odkud dále po- zpÛsobuje pestré sloÏení pÛd. kraãuje jako Orlice. Ta opou‰tí území PfievaÏují hnûdé pÛdy – kambize- okresu u ·tûnkova. Nejzápadnûj‰í ãást mû. Kambizem typická (nasycená) na okresu odvodÀuje Dûdina, v horním svahovinách pevn˘ch opuk, ojedinûle toku oznaãovaná jako Zlat˘ potok, se- na svorech a fylitech, tvofií samostatné 1 Rybník Velká Houkvice. RK 5 185 Královéhradecko POTENCIÁLNÍ P¤IROZENÁ VEGETACE celky mezi Rychnovem nad KnûÏnou (místy se, na men‰ích plochách, stfiída- aDobru‰kou, také v celém jihov˘- jících s bezkarbonátov˘mi písky). LeÏí chodním aÏ severozápadním okolí mezi nivami Tiché a Divoké Orlice okresního mûsta aÏ k hranicím s Ústec- i po obou bfiezích koryta Orlice kolem koorlick˘m okresem a dále mezi Kos- T˘ni‰tû nad Orlicí, kde se stfiídá s do- telcem nad Orlicí a Opoãnem i jiÏnû provodn˘m podzolem kambick˘m. od Doudleb nad Orlicí a Vamberka. Kyselá varieta kambizemû typické na Mezi Solnicí a Chábory nalézáme svahovinách svorÛ a fylitÛ lemuje celé i men‰í okrsek kambizemû pseudogle- podhÛfií Orlick˘ch hor severozápadnû jové. Kambizem arenická se vyvinula od Rokytnice v Orlick˘ch horách aÏ na terasov˘ch ‰tûrcích a ‰tûrkopíscích kNovému Hrádku (u hranice s okre- 186 RK 6 Okres Rychnov nad KnûÏnou 1 sem Náchod). Kolem Kobylinky v niωích polohách mnohde vystfiídány (666 m n. m.) najdeme tento pÛdní kryptopodzoly (typick˘m, rankrov˘m). typ i na svahovinách bezkarbonáto- Na skalnat˘ch v˘chozech kysel˘ch v˘ch permsk˘ch hornin. hornin leÏí nevelké, nepravidelné plo- Mezi Liticemi a Javornicí (v˘chod- chy rankerÛ (typického a kambické- nû od Vamberka a Rychnova nad ho), místy i litozemû (silikátové varie- KnûÏnou) se vyvinuly na svahovinách ty). V oblasti Semechnice – Kostelec nevápnit˘ch pískovcÛ âeské vysoãiny nad Orlicí – Vamberk – Rychnov nad vût‰í celky kyselé variety kambizemû KnûÏnou a severnû od Opoãna vznikl arenické a ménû zastoupené kyselé va- na pomûrnû velkém území souvisl˘ riety kambizemû typické. V jihov˘- pokryv hnûdozemû luvické (se znaky chodním i severov˘chodním v˘bûÏku slabého oglejení) na spra‰ov˘ch hlí- okresu u hranic s Polskem se nachází nách. Mezi Dobru‰ku a severní hrani- na svahovinách nevápnit˘ch pískovcÛ cí okresu a také jiÏnû od Doudleb nad permsk˘ch hornin silnû kyselá varieta Orlicí zasahuje z Náchodska hnûdo- kambizemû arenické. zem typická s hnûdozemí luvickou PodhÛfií Orlick˘ch hor i jejich a akcesorick˘m pseudoglejem. JiÏnû aÏ stfiední a niωí polohy od hranic s okre- jihozápadnû od Rychnova nad KnûÏ- sy Náchod a Ústí nad Orlicí zaujímá nou smûrem k DoudlebÛm nad Orlicí kambizem dystrická na svahovinách dominuje luvizem pseudoglejová. svorÛ, fylitÛ, rul a granulitÛ. Pseudoglej typick˘ na svahovinách Vlastní masiv Orlick˘ch hor je hornin z opuk a na polygenetick˘ch hlí- v horních a vrcholov˘ch partiích po- nách s eolickou a ‰tûrkovitou pfiímûsí kryt podzolem typick˘m a kambick˘m leÏí na men‰ím území západnû od Sol- 1 PrÛlomové údolí Divoké Orli- na svahovinách uveden˘ch kysel˘ch nice, v˘chodnû a jiÏnû od Dobru‰ky ce ústí u Pot‰tejna do hustû osídlené metamorfick˘ch hornin.