Reprezentace Religiozity V Českých Televizích

MASARYKOVA UNIVERZITA FILOZOFICKÁ FAKULTA Ústav religionistiky Religionistika

Jan Motal Reprezentace religiozity v ceskýchˇ televizích Bakalárskáˇ diplomová práce

Vedoucí práce: Mgr. Milan Fujda, Ph.D. 2010 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatnˇes využitím uvedených pramen ˚ua literatury.

......

Podpis autora práce Chtˇelbych podˇekovatvedoucímu práce Milanu Fujdovi za peˇclivéa pozorné vedení a za to, že mne ve volbˇetématu na bakaláˇrskoupráci podpoˇril. Obsah

1 Úvod 1

2 Cíle výzkumu 3

3 Náboženství 5 3.1 Deﬁnice náboženství v kontextu výzkumu ...... 6 3.2 Spolecenskýˇ kontext ...... 7 3.3 New Age ...... 8 3.4 Pracovní deﬁnice ...... 9 3.5 Náboženský prostor v Ceskéˇ republice ...... 10

4 Náboženství a média 13 4.1 Mediální interpretace jako dynamický proces ...... 15 4.2 Vztah náboženství a médií ...... 16 4.3 Metodologie výzkumu ...... 17 4.4 Televize a mediální prostor Ceskéˇ republiky ...... 18 4.5 Výberˇ vzorku ...... 19

5 Analýza: Volejte veštceˇ 22 5.1 Produkce ...... 22 5.1.1 Televizní stanice ...... 22 5.1.2 Produkce poraduˇ ...... 23 5.2 Produkt ...... 25

6 Analýza: EZO.TV 29 6.1 Produkce ...... 29 6.2 Produkt ...... 30 6.2.1 Vešteckéˇ metody a výklad ...... 31 6.2.2 Rituály ...... 32 6.2.3 Koncepce myšlenkového systému ...... 33

7 Analýza - Kulatý st ˚ul 35 7.1 Produkce ...... 35 7.2 Produkt ...... 36

8 Analýza - Duchovní kuchyneˇ 39 8.1 Produkce ...... 39 8.1.1 Náboženská redakce a místo náboženského vysílání v programu ...... 41 8.2 Produkt ...... 42 9 Vyhodnocení analýz 45 9.1 Diskuse ...... 45 9.2 Interpretace ...... 45

10 Záverˇ 48

11 Abstrakt 49 11.1 Resumé a klícováˇ slova ...... 49 11.2 Resumé and keywords ...... 49 1 Úvod

Jako dominantní médium je televize významnou zprávou o tom, jak spolecnost,ˇ z níž její produkce vychází a do níž se primárneˇ zpetˇ obrací, vnímá sama sebe. Nelze samozrejmˇ eˇ zjednodušeneˇ chápat mediální obsahy a formy jako niverzálneˇ platné komplexy význam ˚u.Na druhou stranu otázka po tom, jaká témata zpracovává, jak je modeluje a jak jsou tedy samotným médiem reﬂektovány, neztrácí na d ˚uležitosti:mediální teorie se shodují, že i když není široký konsensus, jak vliv médií na jedince i skupiny konkrétneˇ probíhá a jaká je jeho míra, jsou média pod- statným nástrojem šíreníˇ sociálních norem. A to i tím, že se podílejí na socializaci jedince.1 Cteme-liˇ v novinách a populárních publikacích o „moci médií“, nejde jen o moc ekonomickou ciˇ politickou, ale i symbolickou. Tzv. kulturní imperalismus, který je castoˇ diskutován zvlášteˇ v souvislosti vývozu an- gloamerických hodnot do zbytku svetaˇ sveta,ˇ m ˚užeprobíhat globálneˇ i lokálne,ˇ v malém. Televizní média jsou v soucasnémˇ svetˇ eˇ tedy nejen významným socializacnímˇ prvkem, ale i symbolicky konstitutivním: síteˇ význam ˚u,které sprádají,ˇ se stávají vzorci, které mohou získat vlastní „život“, spolecnostˇ je adaptuje do svého diskurzu nebo se v ˚uciˇ nim vymezuje. Predevšímˇ však tyto vzorce díky repetitivnosti médií mode- lují stereotypy, které jsou konstitutivním prvkem sociální konstrukce reality.2 A práveˇ proto nám média, a televize zvlášte,ˇ odkrývají vý- znamný obraz toho, s címˇ spolecnostˇ pracuje a co ji ovlivnuje.ˇ Studovat média lze z mnoha hledisek a jedním z nich je i pozice religionistická: tj. to, jaký vztah mají média a náboženství. Tato práce se zabývá jedním z konkrétních aspekt ˚utohoto vztahu, a to, jak reprezentují ceskéˇ televize ve svém vysílání3 religiozitu z hlediska pro- gramové výstavby ve významných prvcích vysílacího schématu, cyklic- kých poradech.ˇ Jaké mediální obsahy vstrebáváˇ verejnýˇ diskurz, castoˇ odvíjený od všeobecneˇ prijímanéˇ teze, že Cešiˇ jsou „ateistický národ“? Jaké je náboženství v našich televizích, k jakým denominacím je orien- továno, jak je reprezentováno, kým, za jakým úcelem?ˇ Tyto otázky jsou námetemˇ na vycerpávajícíˇ a vlastneˇ i nikdy nekoncícíˇ výzkum toho, jak se religiozita projevuje ve zpravodajství, publicistice, ﬁlmech, videoklipech apod. Jsou stejneˇ tak i pobídkou k tomu, premýšletˇ nad tím, jak samy náboženské skupiny média vy- užívají. A práveˇ urcitáˇ forma tohoto aspektu bude i tématem této práce: jak televize modelují religiozitu a proc,ˇ tedy jak jejich status produkce

1Graeme Burton — Jan Jirák, Úvod do studia médií. Barrister and Principal: Brno 2003, s. 23. 2Ibid., s. 197. 3Ceskýmiˇ televizemi jsou myšleny ty stanice, které vysílají z CRˇ a jejich program je p ˚uvodní,tj. není vetšinovˇ eˇ prejatýˇ ze zahranicníhoˇ vysílání.

1 souvisí s jejich zp ˚usobemreprezentace religiozity? I když se pokusíme interpretovat úzký vzorek, máme možnost na jeho základeˇ stanovit osy, kolem nichž se m ˚užerozvíjet další studium tématu. A predevším,ˇ náš pr ˚uzkumpom ˚užeodhalit hodnoty, které mé- dia priˇ reprezantaci kódují, a nasvítit tak jednu z cástíˇ recepce nábožen- ství v našem spolecenskémˇ prostoru v ˚ubec.

2 2 Cíle výzkumu

V ceskémˇ mediálním prostredíˇ operují r ˚uzneˇ zameˇrenáˇ média, která mohou mít v zásadeˇ dva statusy produkce: „verejnoprávní“ˇ a „soukro- moprávní“ — tedy lépe rozeznáváme média verejnéˇ služby a média privátní. Práveˇ zde se otevírá základní otázka výzkumu: jak tento status ovlivnujeˇ reprezentaci religiozity, nebo vztah médií k náboženství? A ovlivnujeˇ v ˚ubec? Významný klícekˇ k tomuto vztahu jsou cyklické porady,ˇ tj. takové porady,ˇ kterým stanice zámernˇ eˇ pridˇ elujíˇ pravidelný casˇ ve vysílání a do jejichž produkce jsou ochotny dlouhodobeˇ investovat peníze. Ty jsou však samozrejmˇ eˇ vydávány za nejakýmˇ úcelem,ˇ ocekáváˇ se nejakýˇ efekt. A práveˇ tento úcinek,ˇ který televizi umožní zpetnˇ eˇ uspokojit ne-ˇ jakou svoji potrebu,ˇ je zajímavý ve vztahu k náboženství. Je Ceskáˇ televize více „vzdelávací“,ˇ jak by se od ní dalo ocekávat,ˇ a privátní stanice „zábavní“? Transponováno k religiozite:ˇ je chápána v médiu verejno-ˇ právní služby jako apologetika, osvetaˇ ciˇ snaží se toto médium podávat nejakýˇ diverziﬁkovanou interpretaci náboženství, jak bychom i mohli ocekávat?ˇ Nebo naopak toto ciníˇ privátní média a Ceskáˇ televize vychází spíše z „tradicního“ˇ pohledu na náboženství, tj. chápe je primárneˇ v kontextu krest’anstvíˇ a judaismu? Vnímají v ˚ubecprivátní média nábožen- ství explicitne,ˇ tematizují je, nebo jejich zameˇreníˇ na zisk otácíˇ chápání náboženských prvk ˚usmeremˇ k zábave?ˇ Tyto otázky otevírají mnoho r ˚uzných cest, kterými lze prostor ceskéhoˇ televizního vysílání studovat, pokud v nemˇ chceme hledat náboženské obsahy a formy. Pokusme se zúžit náš operacníˇ prostor a orientovat se na prehlédnutelnˇ ejšíˇ krajinu, již m ˚užemestudovat kvali- tativne,ˇ se zámeremˇ v ˚ubecprozkoumat náboženské významy a hodnoty, které se v ní skrývají. Smerˇ práce m ˚užoustanovit ocekávání,ˇ s nimiž do výzkumu vstupu- jeme, posílené navíc o poznatky z predvýzkumu,ˇ který na základeˇ po- zorování více cástíˇ programu ze sledovaných televizních stanic odhalil možné interpretace:

1. Náboženské cykly v duálním systému CRˇ odrážejí status produkce. Podle nejˇ se obsahy, témata a formy v domácím vysílání diverziﬁkují.

2. Verejnoprávníˇ stanice smeˇrujeˇ ke krest’anské,ˇ spíše katolicky zameˇrenéˇ religiozite,ˇ privátní stanice akcentují alternativní náboženské proudy, doktrinálneˇ nestandardizovanou religiozitu.

3. Forma verejnoprávníchˇ cykl ˚usmeˇrujeˇ k apologetice, k akcentu tradicníchˇ hodnot, u privátních stanic tenduje k chápání religiozity v médiu jako služby, servisu divák ˚um,který jim poskytne

3 orientaci v živote.ˇ

Zameˇreníˇ na cykly vychází z predpokladu,ˇ že cyklus je pravidelnou mediální formou, která je pevneˇ umístenaˇ v programovém schématu a není tedy náhodným ciˇ jednotlivým výstrelkem,ˇ ale vedomouˇ tendencí v programotvorné cinnosti.ˇ Konkrétní metodologie výzkumu, kterou podrobnejiˇ explikuji v kapi- tole o vztahu médií a náboženství, bude postavená na analýze vzorku cy- klických poradˇ ˚uv období ledna až dubna 2010 vždy v stejném pomeru,ˇ tj. jeden týden u denních poradˇ ˚u ciˇ sedm díl ˚uu poradˇ ˚us jinou frekvencí. Výzkum se orientuje na ty cykly, které byly ve sledovaném období skutecnˇ eˇ vysílány, ovšem s vedomímˇ obecné stavby vysílacího schématu, jež rovnežˇ bude soucástíˇ interpretace.

4 3 Náboženství

Studium náboženství a tedy religionistika i díky svému historickému p ˚uvodu celíˇ mnoha metodologickým problém ˚um, z nichž ten nejzá- kladnejšíˇ je problém definice náboženství. Jak upozornujíˇ Horyna a Pavlincová, „. . . fakt, že religionistika prijmeˇ jednou tu, podruhé jinou teorii náboženství nebo teorii poznání, z ní ješteˇ nedeláˇ otevre-ˇ nou disciplínu, ale spíš ukazuje na její metodologickou nevyzrálost.“4 Definice náboženství, tedy vlastneˇ metodická mrížka,ˇ jíž prosíváme stu- dované fenomény, vždy souvisí s našimi pozicemi, z nichž nábožen- ství zkoumáme. Podobneˇ poznamenává Václavík: „Zd ˚uvodneníˇ toho, procˇ jsme si jako meˇrítkoˇ našeho zkoumání zvolili práveˇ to ciˇ ono, patríˇ k základnímu predpokladuˇ další fundované práce.“5 Pripomínáˇ se v této souvislosti výtka Émile Poulata proti univerzalisticky kon- struovaným definicím, že náboženství samo není žádnou empiricky po- zorovatelnou skutecnostíˇ a že jsme schopni zachytit pouze jednotlivosti jako nábožensky oznacované.ˇ 6 Jak je ale možné zkoumat jednotlivosti „náboženskosti“, jestliže sama náboženskost je jako fenomén problema- tická? Pokud navíc, jak William E. Paden ve svém Bádání o posvátnu zd ˚uraznuje,ˇ „[o]becneˇ rozšírenáˇ užití výrazu náboženství bývají zatížena pozitivním nebo negativním soudem.“7 Tento pohyb termínu náboženství a fenomén ˚u s ním spojených nemá souvislost pouze s p ˚uvodemreligionistiky a její vazbou na kri- tiku náboženství, která disciplíneˇ umožnila osamostatnit se od teolo- gie a zacítˇ vlastní život. Jde o obecnou zkušenost interpretace: „Ve- škerá zkušenost svetaˇ je ovlivnenaˇ procesem výberu,“ˇ vysvetlujeˇ Paden. „Každý organismus díky tomu, že cteˇ své okolí jistým zp ˚usobem,na ne-ˇ které podnetyˇ reaguje, na jiné ne, a zažívá svetˇ prostrednictvímˇ urcitéhoˇ schématu.“8 Tato schémata, která se nevyhýbají ani akademickému studiu, jsou urcujícíˇ pro naši interpretaci. Metodická kritika nám tak znemožnujeˇ prihlásitˇ se k univerzálnímu prizmatu, jímž bychom náboženství pojímali, protože je ze své podstaty jen jedním z mnoha možných výberˇ ˚u. Prestožeˇ neexistuje jedna definice náboženství, existují paralelneˇ mnohé, které nám mohou pomoci studium osvítit z r ˚uzných stran. Žádná z techtoˇ definic však sama však nekonstituuje reálneˇ existující

4Bretislavˇ Horyna — Helena Pavlincová, Dˇejinyreligionistiky. Antologie. Olomouc: Olomouc 2001, s. 75. 5David Václavík, „Deﬁnice náboženství“ In: Zdenekˇ Nešpor — David Václavík et al., Pˇríruˇckasociologie náboženství. SLON: Praha 2008, s. 120. 6Ibid. 7William E. Paden, Bádání o posvátnu. Náboženství ve spektru interpretací. Masarykova univerzita: Brno 2002, s. 20. 8William E. Paden, Bádání o posvátnu. . . , s. 21.

5 jev. Je vždy jen priblíženímˇ se k jevu, je ideálním typem:

[Ideální typ je] . . . získáván jednostranným stupnovánímˇ jednoho ciˇ nekolikaˇ hledisek a sloucenímˇ množství jed- notlivých difusních a diskrétních jev ˚u,které se vyskytují tu více, tu méne,ˇ místy v ˚ubecne, a které se spolu s jedno- stranneˇ zd ˚uraznenýmiˇ hledisky spojují ve vnitrnˇ eˇ jednotný myšlenkový obraz. 9

Tento obraz má ale co do obsahu charakter utopie,10 je jen konstruktem. Ostatneˇ sám Max Weber zaujímal postoj, že deﬁnice náboženství by nemelaˇ predcházetˇ jeho studiu, ale být spíše jeho výsledkem.11 Jak však stanovit alesponˇ pracovní koncept tak, abychom metodicky neomezili obzor našeho zkoumání príliš,ˇ nebo naopak jej nerozšíriliˇ i na jevy, které do nejˇ nepatrí?ˇ

3.1 Definice náboženství v kontextu výzkumu Vyjdeme-li napríkladˇ ze známé definice Émila Durkheima — „. . . náboženství je jednotný systém víry a praktik vztahující se k posvátným vecem,ˇ to jest k vecemˇ odtažitým a zakázaným; systém víry a praktik, které sjednocují všechny své prívrženceˇ v jediném morál- ním spolecenstvíˇ nazývaném církev“ 12 — m ˚užemedo ní zahrnout autory poradˇ ˚uTV Noe, kteríˇ takovéto spolecenstvíˇ tvoríˇ jakožto clenovéˇ katolické církve a m ˚užemepredpokládat,ˇ že se tato množina protíná i s diváky. Podobneˇ mnoho tv ˚urc˚uz Ceskéˇ televize participuje v ne-ˇ jakých náboženských skupinách této definici vyhovujících, v nábožen- ské redakci CTˇ Brno predevšímˇ krest’anských.ˇ Na druhou stranu, jak v tomto smyslu budeme chápat „spolecenství“ˇ veštkyˇ nˇ a jejich divák ˚u ve Volejte vˇeštce na Prima TV? Jen sotva lze predpokládat,ˇ že se osobneˇ stýkají a vyvíjejí spolecnouˇ cinnostˇ k vecemˇ odtažitým a zakázaným. Na druhou stranu nem ˚užemepominout fakt, že urcitéˇ spolecen-ˇ ství tvoríˇ a že toto spolecenstvíˇ sdílí urcitéˇ religiózní významy. Ty jsou predáványˇ poradem,ˇ u nehožˇ se virtuálneˇ setkávají, co více — fakticky na nemˇ participují telefonáty, a tak v jistém smyslu ve vzájemném styku jsou. Nem ˚užemeprehlédnout,ˇ že když veštkynˇ eˇ zvedne obeˇ ruce dlanemiˇ do kamery a posílá energii, tato cinnostˇ zasahuje urcitou,ˇ sice r ˚uznorodoua místneˇ rozdelenou,ˇ nicméneˇ casovˇ eˇ spjatou skupinu lidí. V cemˇ se liší energie veštkynˇ eˇ od požehnání rímskokatolickéhoˇ kneze?ˇ

9Max Weber, Metodologie, sociologie a politika. OIKOYMENH: Praha 1998, s. 44. 10Ibid., s. 43. 11David Václavík, „Deﬁnice náboženství“ In: Zdenekˇ Nešpor — David Václavík et al., Pˇríruˇckasociologie náboženství. . . , s. 120. 12Émile Durkheim, Elementární formy náboženského života. Systém totemismu v Au- strálii. OIKOYMENH: Praha 2002, s. 55-56.

6 Abychom pochopili reálný kontext, v nemžˇ se náš výzkum nachází, je potrebaˇ prehlédnoutˇ širší krajinu, než jen tu tradicnˇ eˇ oznacovanouˇ jako „náboženství“ — všímat si promenyˇ vnímání a chování jednotlivce v soucasnéˇ spolecnosti.ˇ

3.2 Spolecenskýˇ kontext Manuel Castells charakterizuje soucasnáˇ spolecenstvíˇ pomocí bipolární opozice mezi Sítí (The Net) a já (Self),13 kolem níž se stále silnejiˇ struk- turují. Identita, tedy proces, v nemžˇ sociální aktér rozpoznává sama sebe a konstruuje významy na základeˇ daných kulturních atribut ˚unebo souboru atribut ˚u,aby se odlišil od širších nebo jiných sociálních struk- tur,14 je utvárenaˇ v dynamickém prostoru, který už nelze charakterizovat pouze etnicky ciˇ historicky. Dušan Lužný charakterizuje situaci rozpadem konceptu identity jako pevného, vnitrnˇ eˇ konzistentního a nemennéhoˇ celku:

Identita dnešního jedince (. . . ) je vystavena každoden- nímu zpochybnování.ˇ Spíše než stabilní, komplexní a pevná je dnešní identita identitou neidentity, fragmentárnosti a diskontinuity (. . . ) Klícovéˇ procesy dnešní spolecnostiˇ — racionalizace, byrokratizace, medializace a posilování konzumní životní orientace — posilují tendenci k vytváreníˇ mnohovrstevnatých identit se silným sklonem ke zmenˇ eˇ a inovaci.15

Tato „tekutost“, vytvárenáˇ neustálým stretávánímˇ Sítˇe a já, je akcelerována technologickou dynamikou. Castells upozornuje,ˇ že tech- nologické revoluce mají persvazivní charakter a zasahují totálneˇ do všech vrstev lidské cinnosti.ˇ 16 Nejde pouze o adaptaci na mest-ˇ ské prostredíˇ nebo na principy tržního hospodárství,ˇ které klade d ˚uraz na individualitu, jde o postupující promenuˇ tohoto prostredíˇ smeremˇ k zvýznameníˇ informace. Nový techno-ekonomický systém, který Castells nazývá informaˇcníkapitalismus,17 zasahuje široké spektrum oblastí a rovnežˇ je utvárenˇ množstvím obor ˚u. Címˇ dál tím vý- znamnejšíˇ (a pro otázky identity zvlášte)ˇ je vzr ˚ustajícíd ˚uležitostbiolo- gie, nikoliv jen proto, že pracuje s genetickou informací, ale protože kon- verguje s elektronikou a informatikou v ˚ubec.18

13Manuel Castells, The Information Age: Economy, Society and Culture: Volume I: The Rise of the Network Society. Second edition. Oxford: Blackwell 2000, s. 3. 14Ibid., s. 22. 15Dušan Lužný, Nová náboženská hnutí. Masarykova univerzita: Brno 1997, s. 144. 16Ibid., s. 29–30. 17Manuel Castells, The Information Age. . . , s. 18. 18Ibid., s. 29.

7 Zjišt’ujeme, že nástroje kolem nás nejsou pouze vzešlé z vývoje, ale jejich používáním je zárovenˇ tento vývoj prováden.ˇ 19 Typickým prí-ˇ kladem m ˚užebýt prostredíˇ internetu, které de facto zcela stírá rozdíl mezi tv ˚urcema uživatelem, protože tv ˚urcijsou všichni.

3.3 New Age Typickým projevem tohoto posunu jsou hnutí oznacovánaˇ nekdyˇ jako New Age, jež Janet M. Klippensteinová charakterizuje jako „. . . témeˇrˇ náhodnou kolekci nesourodých praktik, verˇ a životních styl ˚u.“20 Prestoˇ se tento termín používá k oznaceníˇ výše popsaným pohybem nejvýznam- nejiˇ ovlivnenýchˇ smerˇ ˚u.Ty nevytvárejíˇ žádnou jasneˇ uchopitelnou orga- nizaci21 a castoˇ v sobeˇ zahrnují i rozporné postoje ciˇ chování.

Jde (. . . ) o široké seskupení jednotlivc ˚ua skupin, které nemá zcela jednoznacnˇ eˇ deﬁnovanou spolecnouˇ nauku ani praxi, které nevytvárejíˇ jasneˇ vymezenou organizaci, nemá zakladatele a nemá jasné v ˚udce. Spíše jde o sít’, jejíž uzlové body (jedinci a skupiny) jsou naprosto autonomní, mají však prestoˇ necoˇ spolecného,ˇ bez cehoˇ by nebylo možno o New Age v ˚ubecmluvit, neco,ˇ co urcujeˇ základní perspektivu New Age.22

Prestoˇ se dostáváme do blízkosti jevu, který je chápán nábožensky ciˇ re- ﬂektován ve vztahu k náboženství — a to zvlášteˇ kritikou. Typickým prístupemˇ je vymezení New Age v ˚uciˇ náboženství, jak to ciníˇ napr.ˇ Richard Kyle, jenž hnutí oznacujeˇ za „kvazináboženství“ na základeˇ nedostatku víry príznivcˇ ˚uNew Age.23 Klippensteinová podotýká, že New Age je deﬁnováno velmi podobneˇ jako náboženství a „. . . rozdíl mezi temitoˇ dvemaˇ kategoriemi je z velké cástiˇ imaginární.“24 Onen „rozdíl“ je totiž castoˇ tvarován zámeryˇ a postoji tech,ˇ kteríˇ argumentují. Tak je tomu napr.ˇ u clenˇ ˚utzv. antikultovních hnutí:

Nekteréˇ teologicky orientované autory vede studium nových náboženství (. . . ) k presvˇ edˇ cení,ˇ že jde o dílo d’áblovo,

19Ibid., s. 31. 20Janet M. Klippenstein, „Imagine no religion: On deﬁning ‚New Age‘“ Studies in Religion/Scienses Religieuses 34 / 3—4 (2005), s. 391. 21Luther Gerlach a Virginia Hine tyto skupiny nazývají „SPINová hnutí“, segmented polycentric integrated network. David Václavík, „New Age a spiritualita“ In: Zdenekˇ Nešpor — David Václavík et al., Pˇríruˇckasociologie náboženství. SLON: Praha 2008, s. 366. 22Dušan Lužný, Nová náboženská hnutí. . . , s. 89. 23Janet M. Klippenstein, „Imagine no religion: On deﬁning ‚New Age‘“. . . , s. 392. 24Ibid., s. 399.

8 a proto není možná jiná spolupráce se clenyˇ techtoˇ hnutí než snaha obracet je na krest’anskouˇ víru . . . 25 Navíc samotné New Age v sobeˇ ukrývá vnitrníˇ rozpor: na jednu stranu je m ˚užeme (jako to ciníˇ Paul Heelas) popsat jako sebe-náboženské (self- religiosity) nebo sebe-duchovní (self-spirituality),26 jako hnutí, které poznává, že život není takový, jaký by melˇ být, a které se snaží znovu na- jít duchovnost. Na stranu druhou New Age vyr ˚ustápráveˇ z techˇ korenˇ ˚u, k nimž se staví negativne,ˇ a je bytostneˇ spojené s konzumní spolecností.ˇ Vychází totiž ze schopností príslušníkˇ ˚ustredníchˇ nebo vyšších trídˇ tržní spolecnosti,ˇ kteríˇ vybírají prvky z r ˚uzných kultur a chovají se tedy kul- turneˇ imperialisticky.27 Z tohoto úhlu pohledu New Age není v opozici proti soucasnémuˇ rádu,ˇ ale naopak radikalizuje soucasnéˇ kulturní a spolecenskéˇ trajektorie, aniž by je opustilo. A to vcetnˇ eˇ vykorist’ova-ˇ telských aspekt ˚uv nich uložených. Extrémním názorem pak m ˚užebýt charakterizace New Age podle Davida Lyona jako postmoderního hnutí zcela oddelenéhoˇ od náboženství, protože se tocíˇ pouze kolem sebe a schopnosti vedomˇ eˇ vybírat a volit náboženské elementy pro sv ˚ujr ˚ust.28 New Age je tedy symptomatickým jevem, který v sobeˇ slucujeˇ zá- kladní problémy, které jsou i úskalími našeho konkrétního výzkumu: nedostatecnostˇ deﬁnice, nejasnost relace k náboženství, zakotvenost v pohyblivém magmatu soucasnéˇ technické, spolecenské,ˇ ekonomické a politické dynamiky a v neposlední radˇ eˇ rozporuplnost jevu samotného, který v sobeˇ m ˚užezahrnovat vzájemneˇ se vylucujícíˇ elementy.

3.4 Pracovní deﬁnice Rekonstruujme tedy složky náboženství spíše než jeho deﬁnici, tj. za- meˇrmeˇ se na to, jak se konkrétneˇ projevuje. Jacques Waardenburg nabízí triˇ základní momenty: 1. nábožensky vykládané skutecnostiˇ 2. nábožensky vykládané zkušenosti 3. nábožensky vykládané normy29 „Jiné“ skutecnosti,ˇ at’ už je to Hospodin, Buddha, cakraˇ nebo skrítci,ˇ jejichž existenci veštkynˇ eˇ s pseudonymem Alenka Pastelka obhajuje ve vysílání EZO.TV, souvisí se zkušenostmi, které jsou nábožensky in- terpretované, a na tomto základeˇ jsou vytvárenaˇ pravidla a zákony, jež

25Dušan Lužný, Nová náboženská hnutí. . . , s. 14. 26Janet M. Klippenstein, „Imagine no religion: On deﬁning ‚New Age‘“. . . , s. 393. 27Ibid., s. 397. 28Ibid. 29Jacques Waardenburg, Bohové zblízka. Systematický úvod do religionistiky. Masarykova univerzita — Georgetown: Brno 1997, s. 12–14.

9 se v nich legitimizují. To vše jsou jevy, které mají sv ˚ujempirický zá- klad, který m ˚užebýt predmˇ etemˇ zkoumání: „[t]o vše musí být empiricky prozkoumáno dríve,ˇ než lze cinitˇ obecné výpovediˇ o náboženství jako takovém.“30 Tato metodická skepse k definicím náboženství vyr ˚ustáz poznání, že zatímco se vztahujeme k cemusi,ˇ co oznacujemeˇ jako náboženství, cinímeˇ tak na základeˇ naší interpretace cehosi,ˇ co pro nás má reálnou hodnotu (je zkušeností, skutecností,ˇ normou), a tento celek tak pro nás m ˚užebýt predmˇ etemˇ zájmu i v tak kritických prípadech,ˇ jako je New Age, jímž jsme problematizovali v príkladuˇ Durkheimovu definici. Vycházíme-li z Waardenburgových analýz, povšimnemeˇ si i dvou základních kategorií aplikované hermeneutiky, a to implicitního a ex- plicitního náboženství. Zatímco reˇ cenoˇ analogií u prvního „. . . hraje po- jem ‚náboženství‘ roli gramatického predikátu . . . , v druhém zaujímá místo gramatického subjektu . . . “31 Explicitní náboženství se jako náboženství chápe vedomˇ e,ˇ implicitní nevedomˇ e.ˇ Obratem ke kategoriím zkušeností, skutecnostíˇ a norem vidíme, že toto „nábožensky vykládané“ nemusí znamenat, že a priori k nám promlouvá nekdoˇ vedomˇ eˇ „nábožensky“, ale že tuto náboženskost rozeznáme. Samozrejmˇ e,ˇ že tak m ˚užeme cinitˇ na základeˇ predchozíˇ striktní definice náboženství (ale pak se pohybujeme v kruhu), anebo m ˚užemena tuto definici metodicky rezignovat a vycházet z toho, co se protíná s explicitními náboženstvími a kde m ˚užemerozpoznat souvislosti. Jakkoliv tedy napr.ˇ v doktríneˇ rímskokatolickéˇ církve nenajdeme výklad karet, najdeme zde relaci k mimosvetskémuˇ rádu,ˇ který urcujeˇ naše životy a s kterým m ˚užeme, a to je d ˚uležité,nejakˇ komunikovat ciˇ s ním navázat styk (modlitbou, veštbou,ˇ meditací, rituálem).

3.5 Náboženský prostor v Ceskéˇ republice Tradicníˇ interpretací ceskéhoˇ náboženského prostoru je jeho sekulárnost, vyjádrenáˇ predevšímˇ nízkou úcastíˇ na bohoslužbách a relativneˇ nižším poctemˇ lidí, kteríˇ se hlásí k velkým církevním institucím, jako je katolická církev nebo r ˚uznéevangelické církve.32 Nejde však jen o ceskéˇ speciﬁkum: Hubert Knoblauch upozornuje,ˇ že náboženství v tomto smyslu výkladu je v recesi v celém evropském prostoru, je „neviditelné“.33 Fakt, že podle výzkumu Detradicionalizace

30Ibid., s. 11. 31Ibid., s. 123. 32Dana Hamplová, „Cemuˇ Cešiˇ veˇrí:ˇ dimenze soudobé ceskéˇ religiozity.“ Sociologický ˇcasopis/SociologicalReview, 2008, Vol. 44, No. 4, s. 703. 33Hubert Knoblauch, „Europe and Invisible Religion“ Social Compass 2003, 50, s. 267.

10 a individualizace náboženství (DIN, 2006)34 uvádí až 64% muž ˚u a 46% žen, že se nehlásí k žádnému náboženskému vyznání, však ješteˇ nemusí implikovat nenáboženskost. Jak jsme videliˇ již u príkladuˇ New Age, struktura náboženského života v globální spolecnostiˇ doznává velké zmenyˇ — již nelze chá- pat náboženskost pouze jako identiﬁkaci s konkrétní, jasneˇ citelnouˇ církevní institucí. Tuto tezi jasneˇ demonstruje rostoucí císloˇ Evropan ˚u, kteríˇ se hlásí k tomu, že meliˇ neobvyklý transcendentální zážitek, jako kontakt s duchy, mimotelníˇ zkušenost, vize. Zatímco toto císloˇ v roce 1970 bylo 20%, v soucasnostiˇ je jich více než 60%. 35 Knoblauch zárovenˇ poznamenává, že v evropském kontextu chápe jen minimum lidí tyto zkušenosti jako náboženské. Podobneˇ i v ceskémˇ prostoru je potrebaˇ prejítˇ od explicitních význam ˚uk implicitním s veškerým rizikem, které s tím souvisí — jako m ˚užebýt precenˇ eníˇ religiózního významu nek-ˇ terých fenomén ˚u.Lze konstatovat, že obecneˇ v Evropském prostoru dochází k erozi náboženství. Knoblauch uvádí triˇ omezení této chara- kteristiky:

1. i presˇ proces evropské uniﬁkace je Evropa stále r ˚uznorodýkonti- nent s rozlicnýmiˇ tradicemi

2. ve vetšinˇ eˇ evropských spolecnostíˇ mají vliv na urcováníˇ toho, co je ciˇ není chápáno jako náboženství, jedna nebo více náboženských organizací, a proto toto „smršt’ování“ nem ˚užemevždy ztotožnovatˇ se sekularizací

3. d ˚urazna zkušenost a emoci je i v evropském chápání náboženství, avšak mimo církve36

V bodeˇ triˇ nabízí Knoblauch termín alternativní formy náboženství pro oznaceníˇ práveˇ techtoˇ proud ˚u,které jsme poznali z jiné strany jako New Age. Nevhodnost konotacemi zatíženého termínu jsme již diskutovali, jakkoliv alternativní religiozita m ˚užebýt oznaceníˇ rovnežˇ nepresné.ˇ 37 Vzhledem k tomu, že jej však používá shodneˇ i Dana Hamplová a jde o termín, který neztotožnujeˇ tyto individualizované náboženské proudy s nejakýmˇ celosvetovýmˇ hnutím ciˇ nezavádí pozornost k hypotéze exi- stence takovéhoto hnutí, je i pro nás výhodný a budeme se jej v této práci držet. Z DIN 2006 vyplývá mj., že v náboženské zázraky, peklo nebo nebe veˇríˇ méneˇ Cechˇ ˚unež v existenci nadprirozenéˇ síly, úcinekˇ amulet ˚u,

34Výzkum citován dle: Dana Hamplová, „Cemuˇ Cešiˇ veˇrí:ˇ dimenze soudobé ceskéˇ religiozity“. . . Zde pokud není uvedeno jinak zaokrouhleno vždy na celé jednotky. 35Hubert Knoblauch, „Europe and Invisible Religion“. . . , s. 271. 36Ibid., s. 270–271. 37Dana Hamplová, „Cemuˇ Cešiˇ veˇrí:ˇ dimenze soudobé ceskéˇ religiozity“. . . , s. 705.

11 horoskopy nebo že veštciˇ mohou predvídatˇ budoucnost.38 K této al- ternativní religioziteˇ tendují více ženy než muži a je populárnejšíˇ mezi mladými lidmi; i když vysokoškolské vzdeláníˇ implikuje ned ˚uveruˇ k temtoˇ jev ˚um,jde o pomernˇ eˇ slabý efekt.39Zajímavým poznatkem je, jak dokládá Hamplová, že „. . . návštevnostˇ bohoslužeb v detstvíˇ vý- znamneˇ ovlivnujeˇ pravdepodobnost,ˇ že respondent veˇríˇ ‚alternativním‘ fenomén ˚um.“Tato víra je bežnˇ ejšíˇ u lidí, kteríˇ nechodili do kostela pravidelne,ˇ což by ukazovalo na fakt, že je tato zkušenost sice privedlaˇ ke vztahu k nadprirozenu,ˇ ale nedokázala je dostatecnˇ eˇ motivovat pro identiﬁkaci s církví.40 Teze je však ješteˇ upravena:

Zvýšenou inklinaci k „alternativní“ religioziteˇ m ˚užemena- jít pouze mezi temi,ˇ kteríˇ vyr ˚ustaliv prostredíˇ Ceskosloven-ˇ ské církve husitské, což odpovídá liberálnímu a teologicky promennémuˇ charakteru této náboženské spolecnosti.ˇ 41

Dále lze charakterizovat príslušnostˇ k „tradicním“ˇ religiozním formám opacnýmˇ vektorem u veku;ˇ vyšší popularita u žen z ˚ustává.I když je efekt vzdeláníˇ obecneˇ malý, lze ríci,ˇ že tradicníˇ formy pritahujíˇ více osoby s nižším vzdeláním.ˇ K vekuˇ je d ˚uležité zd ˚uraznitfakt, že tito lidé byli více než mladší do techtoˇ spolecenstvíˇ socializováni.42 M ˚užemetedy na základeˇ DIN 2006 a citované studie Hamplové shrnout, že v Ceskéˇ republice je více lidí, kteríˇ veˇríˇ v alternativní religiozitu, než tech,ˇ kteríˇ se hlásí k tradicnímˇ formám náboženství, priˇ cemžˇ v obou skupinách prevažujíˇ ženy. Alternativní religiozita více pritahujeˇ mladé lidi, zatímco krest’anstvíˇ starší. Vztah k religioziteˇ je pozitivneˇ ovlivnenˇ návštevnostíˇ bohoslužeb v detstvíˇ s tím, že obcasnýˇ styk s nadprirozenemˇ se u cástiˇ neprohlubuje k církvi a ti potom inkli- nují k horoskop ˚um,veštcˇ ˚umatpod. Ti, kteríˇ chodí pravidelne,ˇ se identi- ﬁkují s konkrétní církví.

38Ibid., s. 710. 39Ibid., s. 714. 40Ibid., s. 714–715. 41Ibid., s. 715. 42Ibid., s. 715–720.

12 4 Náboženství a média

Mediální komunikace je vždy predevšímˇ proces.43 Tato základní vlast- nost je pro studium nejen vztah ˚u náboženství a médií klícová:ˇ nem ˚užeme se pouze spolehnout na odrazy spolecenskýchˇ fenomén ˚u v televizi, rozhlase ciˇ tisku, ale musíme chápat celý komunikacníˇ akt jako proces, který zahrnuje celou cestu mezi zdrojem a príjemcemˇ i s vedomímˇ zpetnéˇ vazby a prípadnýchˇ šum ˚u.44 Pro popsání tohoto kontextu mediální studia používají neko-ˇ lik navzájem komplementárních model ˚u,z nichž nejrozšírenˇ ejšímˇ je pˇrenosovýmodel, který „. . . vykládá proces komunikace z pohledu produkce sdelení,ˇ tedy — obrazneˇ reˇ cenoˇ — ze strany nabídky.“45 Tento vektor však není jednosmernýˇ a je potrebaˇ jej chápat jako soucástˇ širších komunikacníchˇ i spolecenskýchˇ pohyb ˚u.Nejen zdroj ovlivnujeˇ komunikát, ale i príjemce,ˇ prípadnˇ eˇ kontext ciˇ situace. Zásadní roli v celém procesu hraje i médium samotné, médium jako technologie a jeho konkrétní promenaˇ komunikace. Typickým príklademˇ promenyˇ zp ˚usobukomunikace a ovlivneníˇ jejích obsah ˚ua význam ˚uje vynález knihtisku. Jak shrnuje Václavík, Gutenberg ˚uvvynález i v kontextu náboženství melˇ spolu s Lutherovým požadavkem sola scriptura zásadní význam: Interpretace posvátného slova prestalaˇ být dostupná jen úzké skupineˇ kneží,ˇ ale stala se neˇcím,ˇ co bylo urcenoˇ všem; knežíˇ tím prišliˇ o své exkluzivní postavení jedi- ných zprostredkovatelˇ ˚u posvátna. Zárovenˇ s tím se však promeniloˇ i chápání samotné Bible, která se z posvátného a tabuizovaného božího slova stala každodenneˇ p ˚usobícím božím slovem . . . 46 Nástup nového média znamená „znovuzpracování starého prostredí“,ˇ jak upozornujeˇ Marshall McLuhan, „. . . stejneˇ radikálne,ˇ jako televize zpracovává ﬁlm.“47 Význam techtoˇ promenˇ je o to zásadnejší,ˇ že „[r]ozsah, formu a jednání lidské spolecnostiˇ tvoríˇ a rídíˇ média.“48 Na druhou stranu však je nutné odmítnout technokratický model, který spojuje následky prímoˇ s technologií samotnou. Jestliže Neil Postman ve své knize Ubavit se k smrti49 upozornujeˇ na práveˇ tuto promenuˇ sdeleníˇ

43Graeme Burton — Jan Jirák, Úvod do studia médií. . . , s. 60. 44Ibid. 45Ibid. 46David Václavík, „Náboženství a média“ In: Zdenekˇ Nešpor — David Václavík et al., Pˇríruˇckasociologie náboženství. . . , s. 322. 47Marshall McLuhan, Clovˇek,médiaˇ a elektronická kultura. Výbor z díla. Jota: Brno 2000, s. 255. 48Ibid., s. 252. 49Neil Postman, Ubavit se k smrti. Mladá fronta: Praha 1999.

13 v závislosti na promenˇ eˇ technologie, John Hartley oponuje, že technologie není rozhodujícím faktorem:

Francouzská revoluce, napríklad,ˇ pravdepodobnˇ eˇ nej- presvˇ edˇ civˇ ejiˇ zakládající událost politické modernity, byla propagována a rozširovánaˇ na Gutenbergoveˇ drevˇ enémˇ lisu, predmoderníˇ technologii založené na zemedˇ elskémˇ mecha- nismu v té chvíli starém 300 let.50

Mediální teorie temtoˇ mechanistickým prístupˇ ˚umke studiu vzdoruje alternativními modely, jako je napr.ˇ Newcomb ˚uvmodel z roku 1953.51 Tento tzv. rituálový model je „. . . nelinární a zd ˚uraznujeˇ príjemceˇ a interpretaci sdeleníˇ a interaktivitu a subjektivitu úcastníkˇ ˚ukomunikace a jejich vázanost na komunikacníˇ situaci a existující ocekávání.“ˇ 52 Hartley se pokouší vztah spolecenskýchˇ zmenˇ a vývoj médií demonstrovat na hodnotovém retˇ ezciˇ význam ˚u(„value chain of meaning“). V tomto smyslu popisuje vývoj médií a soucasnýˇ kontext v triádeˇ autor — text — ˇctenáˇr (tedy základních bodech prenosovéhoˇ modelu) jako posun od stredovˇ ekuˇ presˇ modernu k postmoderne.ˇ 53 Významným poznatkem je pak problematizace interpretace — významy totiž nejsou v konzumní kultureˇ vecemˇ imanentní, ale jsou vytvárenyˇ kontextem jejich spotreby.ˇ 54 Promenaˇ význam ˚uje podle Hartleye charakterizo- vaná posunem od d ˚urazuna autora (božské, posvátná písma interpreto- vaná úzkou skupinou kneží,ˇ autorita), presˇ text (významy jsou vecemˇ imanentní, studují se na základeˇ vedeckéhoˇ paradigmatu skupinou vzdelancˇ ˚u/profesionál˚u)po ctenáˇ reˇ (veciˇ neobsahují významy, dokud nejsou konzumovány55). Tento komplexní pohled je d ˚uležitý zvlášteˇ pro pochopení dy- namicnostiˇ celého procesu. Podobneˇ jako ve výkladu úcinkˇ ˚umédií již není udržitelná „teorie podkožní injekce“ ciˇ „teorie zázracnéˇ strely“,ˇ která odkazovala k predstavˇ e,ˇ „. . . že se lidem ‚vstríkneˇ pod k ˚uži‘ne-ˇ jaký mediální materiál a všichni reagují stejneˇ . . . “,56 je potrebaˇ re- vidovat i celý proces komunikace, který není jednosmernýˇ a probíhá komplexneji.ˇ Jak upozornujeˇ McLuhan, „. . . d ˚uležitáje spíše partici- pacníˇ povaha televizní zkušenosti samé než obsah urcitéhoˇ televizního obrazu, který se nám neviditelneˇ a nesmazatelneˇ vpisuje do k ˚uže.“57

50John Hartley, Television Truths. Blackwell: Oxford 2008, s. 50. 51Graeme Burton — Jan Jirák, Úvod do studia médií. . . , s. 61. 52Ibid. 53John Hartley, Television Truths. . . , s. 20–21. 54Ibid., s. 16. 55Ibid. 56Graeme Burton — Jan Jirák, Úvod do studia médií. . . , s. 357. 57Marshall McLuhan, Clovˇek,médiaˇ a elektronická kultura. . . , s. 227.

14 4.1 Mediální interpretace jako dynamický proces Tyto poznatky lze demonstrovat v kontextu religiozity v médiích na tzv. televenangelismu. Jeho asi nejznámejšíˇ predstavitelé,ˇ Jerry Falwell a Pat Robertson,58 apelovali prostrednictvímˇ televizních poradˇ ˚una kon- zervativní krest’anskéˇ hodnoty a ovlivnili i politickou situaci ve Spo- jených státech. Falwell ˚uv význam díky vítezstvíˇ Ronalda Reagana, kterého podporoval, po roce 1980 nesmírneˇ vzrostl.59 Tento radikální vzestup však nem ˚užemevysvetlitˇ jednoduchým modelem postaveným napr.ˇ na zvýšení sledovanosti a tedy i popularity jejich poradˇ ˚u,pro- tože, jak upozornujeˇ Václavík, i „. . . v dobeˇ nejvetšíhoˇ rozkvetuˇ teleevangelismu (. . . ) se [pomerˇ pravidelných divák ˚unáboženského vysílání s celkovou populací] pohyboval nekdeˇ mezi 5 až 10% . . . “60 Jeho funkce byla spíše posilující smeremˇ k náboženskému presvˇ edˇ ceníˇ už tak ak- tivních veˇrících,ˇ zvlášteˇ v kontextu tzv. biblického pásu — jižních cástíˇ Spojených stát ˚u. Na zmínenémˇ príkladuˇ vidíme hned nekolikˇ aspekt ˚u,které soucasnýˇ kontext prináší:ˇ jednak nelze komunikát (tedy samotný obsah teleevan- gelizace) hodnotit pouze na základeˇ jeho samého, jelikož jeho konkrétní dopad souvisí s presvˇ edˇ cenímiˇ príjemcˇ ˚ua i to jen v omezené míreˇ (nižší sledovanost); navíc zásadními faktory dynamiky celého hnutí nebyla technologie samotná, jako vnejšíˇ aspekty (jižanské politické názory, vítezstvíˇ Ronalda Reagana, vnitrníˇ souperení,ˇ sexuální aféry), jakkoliv i ty byly mediované. Více než prímýˇ dopad autorem produkovaného textu na ctenáˇ reˇ je potrebaˇ celý proces chápat jako neuzavrený,ˇ neustále se promeˇnujícíˇ dynamický proces. Významným bodem konkrétních úcinkˇ ˚umédií je i fakt, že — jak jsme to videliˇ i na príkladuˇ teleevangelismu — neovlivnujíˇ pouze di- váky (a média nejsou ovlivnovánaˇ pouze svými diváky). Teorie dvou- a vícestup ˇnovéhotoku komunikace akcentuje vícefázovost prenosuˇ vý- znam ˚u:v první fázi p ˚usobímédia na názorové v ˚udce, což jsou „. . . cle-ˇ nové skupiny, kteríˇ mají v dané skupineˇ uznávané postavení a jejich názory a postoje zbytek skupiny prejímáˇ nebo alesponˇ bere v úvahu.“61 V dalších fázích pak prevládáˇ interpersonální komunikace a interpretace mediálních sdeleníˇ jsou prenášenyˇ mezi clenyˇ skupiny a dále. Dostáváme se tak do situace, kdy neprímoˇ jsou ovlivneniˇ médii i ti, kteríˇ nebyli jejich bezprostrednímiˇ príjemci.ˇ To je možné proto, že „[c]lenovéˇ skupiny naslouchají a d ˚uveˇrujíˇ více své názorové autoriteˇ než

58David Václavík, „Náboženství a média“ In: Zdenekˇ Nešpor — David Václavík et al., Pˇríruˇckasociologie náboženství. . . , s. 330. 59Ibid., s. 331. 60Ibid., s. 332. 61Graeme Burton — Jan Jirák, Úvod do studia médií. . . , s. 358.

15 samotným médiím.“62 Tato situace m ˚užei predcházetˇ mediální komunikaci, jako to m ˚užemepredpokládatˇ i u poradˇ ˚u,jimž se budeme veno-ˇ vat — divák, který pricházíˇ k poraduˇ Volejte vˇeštce ciˇ EZO.TV ovlivnenˇ názorem, že veštˇ eníˇ z karet je nesmysl a jde jen o vydeláváníˇ penezˇ na d ˚uveˇrivých,ˇ predevšímˇ starších lidech, bude tento mediální produkt takto interpretovat víceméneˇ nezávisle na nemˇ samém. A priori i a posteriori zde hraje podobnou roli: opetˇ pripomeˇ nmeˇ tezi Johna Hartl- eye, že text získává význam až je-li konzumován.63

4.2 Vztah náboženství a médií Na základeˇ techtoˇ poznatk ˚um ˚užeme ríci,ˇ že náboženství se v médiích m ˚užeprojevovat na všech úrovních. Náboženské skupiny mohou být zdrojem mediálních obsah ˚u,produkovat je, mohou být jejich príjemci,ˇ konzumovat je, mohou být ale i kontextem prenosuˇ a komunikace samotné se úcastnitˇ nemusí, príp.ˇ mohou proces komunikace ovlivnovatˇ na úrovni zdroje i príjemceˇ neprímo.ˇ Príkladˇ zdroje mediálních obsah ˚u jsme již uvedli, dalším a zrejmˇ eˇ i jedním z nejcastˇ ejšíchˇ vstup ˚udo komunikace jsou intervence náboženských skupin do vysílání na základeˇ interpretace mediovaných obsah ˚ua snaze je ovlivnit. Nejprímˇ ejšíˇ cestou je cenzura, tedy prímýˇ zásah64 na základeˇ mo- cenského postavení napr.ˇ církve. V našem mediálním prostredí,ˇ v nemžˇ prímáˇ cenzura neexistuje, je však pravdepodobnˇ ejšíˇ a castˇ ejšíˇ spíše omezování ciˇ ovlivnováníˇ médií, jakási „neoﬁciální cenzura“.65 Silným nástrojem pak je tlak zájmových skupin, castoˇ apelující na morální hodnoty. Príklademˇ m ˚užebýt stažení poraduˇ Ceskéˇ televize Detektor v roce 2009 na základeˇ stížností, že interpretuje sledované fenomény nevedeckýmiˇ metodami a dává prostor „záhadolog ˚um“.66 Jiným prí-ˇ kladem m ˚užebýt hodnocení poradˇ ˚uprímoˇ náboženskými skupinami, jako napr.ˇ v Christianity Today.67 Zajímavým aspektem techtoˇ castoˇ známých intervencí je opetˇ dy- namika celého procesu. V roce 1991 PBS oznámila zrušení jednoho z díl ˚ucyklu názorových dokument ˚u Point of View, který natociloˇ gay aktivistické hnutí AIDS Coalition to Unleash Power o demonstraci proti

62Ibid., s. 359. 63V globální, konzumní kulture.ˇ 64Ibid., s. 140. 65Ibid., s. 141. 66„CTˇ pozastavila poradˇ Detektor“ Novinky.cz [On-line]. 19. 3. 2008 [Cit. 15. 4. 2010] Dostupné z: . 67Philippe Perebinossoff — Brian Gross et al., Programming for TV, radio and the Internet. Strategy, development and evaluation. Second edition. Focal press — Elsevier: Oxford 2005, s. 167.

16 katolické církvi a jejich postoj ˚umke kondom ˚uma homosexualite.ˇ 68 Oﬁ- ciálním d ˚uvodemzastavení dílu Stop the Church byla nízká úrovenˇ príspˇ evku,ˇ nekteréˇ menší stanice, jako napr.ˇ KCET, se však rozhodly díl skutecnˇ eˇ odvysílat. Kardinál Roger M. Mahony obvinil stanici z vy- dírání církve gay aktivisty a vyzval veˇrícíˇ k bojkotu stanice, címžˇ vyvolal presnˇ eˇ opacnouˇ reakci aktivist ˚u.KCET prestoˇ poradˇ odvysílala i spolu s následnou besedou, na níž pozvala zástupce církve. Zajímavým projevem této kauzy byla na jednu stranu ﬁnancníˇ ztráta média v hodnoteˇ až 55000 dolar ˚u,na druhou stranu velký vzr ˚ustsledovanosti — zatímco predtímˇ melˇ cyklus rating 1,2 a share 2,3, Stop the Church vyvolalo zá- jem v hodnoteˇ ratingu 4,5 a share 9,0. Intervence náboženské skupiny tedy pozitivneˇ ovlivnila sledovanost, ale negativneˇ zisky stanice. Mediální prostor m ˚uže sloužit náboženským skupinám ciˇ jednotlivc ˚umtaké jako útocištˇ eˇ — když byl biskup Jacques Galliot v roce 1995 zbaven svého episkopátu ve francouzském Evreux pro neprijatelnéˇ chování a prezentaci uceníˇ katolické církve, na základeˇ kanonického práva se prohlásil biskupem in partibus infedelium v Paternii, která v té dobeˇ neexistovala.69 Problém s reálnou neexistencí místa vyrešilˇ práveˇ díky médiu: vytvorilˇ na internetu virtuální „diecézi bez hranic“. Nešlo však jen o technologickou pom ˚ucku v nouzi, Gaillot internet in- ternalizoval i do své eklesiologie.70

4.3 Metodologie výzkumu Z hlediska cíl ˚unašeho výzkumu, tedy interpretace mediálního produktu z hlediska jeho religiozních myšlenkových dominant, je nejprijatelnˇ ejšíˇ již prve zmínenýˇ prenosovýˇ model, ovšem s vedomímˇ jeho dynamicnostiˇ a kontextu. Jádrem našeho zájmu jsou mediální instituce a jejich pro- dukty, tedy v této fázi metodicky ignorujeme príjemce/ˇ ctenáˇ re.ˇ Jestliže jsme konstatovali, že významy se utvárejíˇ v konzumní spolecnostiˇ teprve ctením,ˇ je tímto ctenáˇ remˇ pro potrebyˇ této studie výzkumník sám, a tak se metoda blíží svého druhu zúcastnˇ enémuˇ pozorování: sám jako príjemceˇ mediálního obsahu provádí jeho analýzu. Predchozíˇ explikace byla nutná pro uvedomˇ eníˇ si rizik, které z toho plynou, a jasné zasazení pozice medií do kontextu komunikace a vztahu s náboženstvím. Tato fáze je nezbytná predevšímˇ jako první krok k další fázi výzkumu, která není soucástíˇ této práce, nicméneˇ by mohla — a melaˇ — následovat: dokonceníˇ retˇ ezceˇ prenosovéhoˇ modelu a výzkum publika, tj. interpretací a promenˇ význam ˚uu príjemcˇ ˚u.71 Aby však mohl

68Ibid., s. 176–177. 69David Václavík, „Náboženství a média“ In: Zdenekˇ Nešpor — David Václavík et al., Pˇríruˇckasociologie náboženství. . . , s. 327–8. 70Ibid., s. 328. 71Jakkoliv pro tento výzkum m ˚užebýt výhodnejšíˇ napr.ˇ rituálový model, srv. Graeme

17 být i pro tento výzkum stanoven aparát a aby mohl mít jasnejšíˇ kon- tury, stejneˇ jako pro první ohledání religiozity v prostoru ceskýchˇ tele- vizí je potrebaˇ provést první, na mediální zdroje a produkt orientovanou analýzu.

4.4 Televize a mediální prostor Ceskéˇ republiky Mediální prostor Ceskéˇ republiky je urcovánˇ tzv. duálním systémem. Pokud se budeme soustreditˇ pouze na média našeho zájmu, tedy televize, v našem prostoru operuje médium verejnéˇ služby Ceskáˇ televize, zrízenéˇ zákonem a odpovednéˇ volenému orgánu — Radeˇ Ceskéˇ tele- vize72 Speciﬁcnostˇ postavení vysilatele vyplývá z nutnosti ríditˇ se nejen obecným legislativním rámcem platným pro všechny ostatní provozovatele, ale ješteˇ speciálním zákonem a kodexem, z nehožˇ vyplývají urcitáˇ speciﬁka. Ostatní televize, které budeme nazývat soukromé nebo privátní, rovnežˇ nejsou nezávislými ekonomickými solitéry — castoˇ do nich vstu- pují zahranicníˇ ciˇ nadnárodní spolecnosti,ˇ které zásadneˇ ovlivnujíˇ nejen jejich stabilitu, ale i program (napr.ˇ Prima TV — MTG Broadcast- ing A. B. a GES MEDIA EUROPE B. V. atd.). Zámeryˇ privátní sféry m ˚užemecharakterizovat opacnýmˇ vektorem než v prípadˇ eˇ médií ve- rejnéˇ služby, které se orientují podle svých zákonem daných povinností (jakkoliv otázka sledovanosti ciˇ popularity je pro neˇ rovnežˇ existencnˇ eˇ d ˚uležitá).„Mediální organizace si (. . . ) cení predevšímˇ zisku,“ vystihuje Burton–Jirák: „. . . vetšinaˇ techtoˇ spolecnostíˇ funguje na komercnímˇ zá- kladeˇ a je odpovednáˇ svým akcionárˇ ˚um,takže je zcela nevyhnutelné, že se starají predevšímˇ o zisk jako nejvyšší prioritu.“73 Pokud mluvíme o zisku, pak to jsou príjmyˇ z reklamy, která je u médií verejnéˇ služby znacnˇ eˇ omezená. Jde tedy o „. . . obchod s predpokládanouˇ pozorností príjemcˇ ˚u.“74 Pro komercníˇ prostor tak platí v zásadeˇ dveˇ základní formy výroby programu, na které se orientují: silný formát a silná hvezdaˇ (star). 75 Poradˇ musí mít dostatecnˇ eˇ silný koncept, aby pritáhlˇ diváka, a tomuto konceptu se musí úcinkujícíˇ podrídit,ˇ což cásteˇ cnˇ eˇ platí i pro poradyˇ postavené na hvezdˇ eˇ samotné. Automatická úcastˇ známé osobnosti ne- znamená úspech.ˇ Populární Bill Cosby jako host v devadesátých letech upadajícího poraduˇ You Bet Your Life jeho sledovanost nespasil.76

Burton – Jan Jirák, Úvod do studia médií. . . , s. 95. 72 Zákon 483/1991 Sb. 73Graeme Burton — Jan Jirák, Úvod do studia médií. . . , s. 103. 74Ibid. 75Philippe Perebinossoff — Brian Gross et al., Programming for TV, radio and the Internet. . . , s. 130. 76Ibid., s. 131.

18 Komunikace vyžaduje príjemce,ˇ a proto je nutné si uvedomit,ˇ že „[k]aždé mediované sdeleníˇ prinášíˇ ctenáˇ ri,ˇ posluchaciˇ ciˇ divákovi ne-ˇ jaký druh potešeníˇ ciˇ uspokojení.“77 Jakkoliv se toto potešeníˇ liší, v globále mediální instituce nevysílají proto, že vysílání je jejich vnitrníˇ potreba,ˇ ale uspokojují svoje potrebyˇ vysíláním, protože mediovaná sdeleníˇ uspokojují príjemceˇ — at’ už jde o evangelizaci, zisk nebo verej-ˇ nou službu. Vždy vytvárejíˇ produkt, který veˇrí,ˇ že se setká s divákem. Tento produkt si hledá cestu k divákovi na základeˇ vedoméˇ a zámernéˇ cinnostiˇ autor ˚u,a to v zásadeˇ v dvou nejcastˇ ejšíchˇ podobách: broad- castingu a narrowcastingu. Zatímco broadcasting se snaží zasáhnout co nejvetšíˇ masu publika, narrowcasting, bežnýˇ zvlášteˇ u kabelových televizí, je zameˇrenˇ na jasneˇ vymezenou cílovou skupinu.78 Zvlášteˇ i z hlediska našeho výzkumu je tento poznatek zásadní napr.ˇ v prípadˇ eˇ TV Noe, která je bezesporu práveˇ institucí praktikující narrowcasting. V mediovaném produktu jsou významy a obsahy reprezentovány, jak uvádí Richard Dyer, nekolikaˇ zp ˚usoby: re-prezentací, reprezentativností, pˇrevedením a pochopením.79 Zatímco re-prezentace souvisí s výrazovými prostredky,ˇ reprezentativnost, nebo-li typizace, odkazuje k tomu, jak jsou osoby v produktu charakteristické pro urcitéˇ skupiny. Pˇrevedení akcentuje toho, kdo je za sdeleníˇ zodpovednýˇ a jak ovlivnujeˇ mediovaný text a pochopení se obrací k publiku, k tomu, jak signály vložené do ko- munikátu príjemceˇ „cte“.ˇ Samozrejmˇ e,ˇ že toto cteníˇ m ˚užebýt naprosto odlišné od zámerˇ ˚uautora. Vidíme tedy, že priˇ výzkumu reprezentací religiozity v ceskýchˇ tele- vizích se musíme soustreditˇ na instituci samotnou, tj. na její produkci, všímat si její role v celém systému vysílání a na její zrejméˇ zájmy, na to, jak konkrétneˇ operuje sledovaný poradˇ v programu a jak celkoveˇ se instituce staví k náboženství. Naše metoda by nemelaˇ opomenout dominanty poraduˇ — osoby, které jím provází, moderují jej, ani obra- zovou složku, tedy výrazové prostredky,ˇ které konstituují pro významy a myšlenky urcujícíˇ rámec.

4.5 Výberˇ vzorku V soucasnéˇ dobeˇ mají licenci na celoplošené televizní vysílání tyto subjekty: Barrandov Televizní Studio a. s. (TV Barrandov), CET 21, spol. s. r. o. (NOVA, Nova Cinema, Nova Sport), EBD, s. r. o. (TV 7), FTV Prima, spol. s. r. o. (Prima TV, R1, Prima Cool, Prima Family), První zpravo- dajská, a. s. (Z1), Regionální Televizní Agentura a. s. (RTA), Carolinas Corporation (Fashion TV), HELP FILM, s. r. o. (FILMBOX HD), Meteo-

77Graeme Burton — Jan Jirák, Úvod do studia médií. . . , s. 179. 78Philippe Perebinossoff — Brian Gross et al., Programming for TV, radio and the Internet. . . , s. 125. 79Graeme Burton — Jan Jirák, Úvod do studia médií. . . , s. 194.

19 press, s. r. o. (MeteoTV), OCT Network, s. r. o. (OCT.TV), PK 62, a. s. (LEO TV), SAT Plus, s. r. o. (FUN), dále TELEPACE (TV NOE), MTV NETWORKS, s. r. o., Ceskáˇ programová spolecnost,ˇ s. r. o., Ceskosloven-ˇ ská ﬁlmová spolecnost,ˇ s. r. o., FILM EUROPE, s. r. o., HBO Ceskáˇ re- publika, s. r. o., HE TV, s. r. o., Hudební televize, s. r. o., Chello Central Europe, s. r. o., InzertMax s. r. o., Mina Media, s. r. o., SPORT 5, s. r. o., Stanice O, a. s., TOTALPRESS, s. r. o. 80 Je o p ˚uvodní ceskéˇ provozovatele, tedy nikoliv o prejatéˇ programy, jakkoliv to neimplikuje výhradneˇ ceskýˇ kapitál, rízeníˇ ciˇ p ˚uvodnífor- mát. Pohledem do programových schémat a explikací zámerˇ ˚ustanic ob- jevíme pouze jedinou televizi zameˇrenouˇ na náboženství, a to TV Noe; speciﬁcké místo má náboženství rovnežˇ ve vysílání Ceskéˇ televize, která disponuje prímoˇ náboženskou redakcí. Ostatní televize ve svém vysílání nemají explicitneˇ náboženský obsah nebo se k nemuˇ nehlásí. Na základeˇ pr ˚uzkumujednotlivých televizních stanic a teze, že cyklický porad,ˇ tj. stabilní a dlouhodobeˇ vysílaný obsah, utváríˇ charakter stanice a odráží její zámery,ˇ byly vy- brány tito zástupci, v nichž byly v predvýzkumuˇ 81 nalezeny prvky religiozity v takové míre,ˇ že se poradyˇ dají považovat za náboženské:

1. Prima TV – Volejte vˇeštce

2. TV Barrandov – EZO.TV

3. TV Noe – Kulatý st ˚ul

4. Ceskáˇ televize – Duchovní kuchynˇe

U ostatních televizí byla míra religiozity výrazneˇ nižší, proto nejsou za- stoupeny v ˚ubec, u jednoho ze subjekt ˚u,který v predvýzkumuˇ do koncepce zapadnul — TV Public a poradˇ Astrozprávy — byl do zacátkuˇ výzkumu poradˇ zrušen a smazán z verejnéhoˇ archívu. U televizních stanic, které vysílají více poradˇ ˚us podobným obsa- hem nebo jsou zcela zameˇrenéˇ na náboženství (TV Noe), byly vybrány ty porady,ˇ u nichž je predpoklad,ˇ že se v nich budou autoriˇ vymezovat v ˚uciˇ jiným náboženským smerˇ ˚um(Duchovní kuchynˇe) nebo se v nich zásadním zp ˚usobemprojeví myšlenková struktura náboženské skupiny,

80Údaje vychází ze seznam ˚u Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Srv. „Seznamy provozovatel ˚u vysílání“ RRTV [On-line]. 2010 [Cit. 4. 5. 2010] . 81Predvýzkumˇ probíhal v druhé polovineˇ roku 2009 metodou diagnostiky vysílacích schémat, v nichž prípadníˇ kandidáti, tedy cyklické porady,ˇ které nazancovalyˇ tendence k religioznímu obsahu, byly sledovány v jednom dílu, aby byla oveˇrenaˇ míra religiozních obsah ˚uv nich. Z predvýzkumuˇ byly vyloucenyˇ ﬁlmové programy, zpravodajské stanice, hudební stanice a sportovní stanice, protože cílem výzkumu není analyzovat obsah religiozity ve zpravodajství a publicistice, ﬁlmových, príp.ˇ sportovních nebo hudebních mediálních artefaktech.

20 která televizi provozuje (Kulatý st ˚ul). Všechny poradyˇ byly sledovány bud’ v týdenním cyklu ciˇ odpovídajícím poctuˇ díl ˚uv delším cyklu, jde-li o týdeníky, vždy ve stejném vysílacím case,ˇ a v období od 1. 1. 2010 do 30. 4. 2010. Konkrétní casovéˇ rozpetíˇ sledování vzorku je vždy uvedeno u analýzy. Analýza byla provádenaˇ na základeˇ rozboru obrazu poradu,ˇ znelkyˇ a príp.ˇ i reklamních spot ˚u,pokud poraduˇ predcházely,ˇ a rozboru obsahu, kdy byl zaznamenán pr ˚ubehˇ poraduˇ a jeho tematické dominanty s príp.ˇ citacemi a z nich potom vybrány reprezentativní složky a ty inter- pretovány ve vzájemných vztazích. Sledovány jsou predevšímˇ významy související s religiozitou a hodnotící postoje, které jak moderátori,ˇ tak i autoriˇ prostrednictvímˇ použitých výrazových prostredkˇ ˚uzaujímají.

21 5 Analýza: Volejte veštceˇ

5.1 Produkce 5.1.1 Televizní stanice Prima TV zacalaˇ vysílat jako první soukromá stanice v CRˇ již v roce 1993 pod názvem Premiéra TV na území Prahy a stredníchˇ Cech.ˇ Na zá- kladeˇ licence z roku 1994 rozšírilaˇ svoji p ˚usobnostcelostátne,ˇ a to v pozemním analogovém i digitálním signálu. Od roku 1997 používá název TV Prima. Je provozovatelem celkem tríˇ program ˚u,zameˇrenýchˇ na r ˚uznécílové skupiny: „rodinná“ Prima TV, v jejímž vysílacím sché- matu je i Volejte vˇeštce, na mladé muže a predevšímˇ mimoevropskou produkci zameˇrenáˇ Prima Cool, která od roku 2009 vysílá na základeˇ tzv. kompenzacníˇ licence, a na ženy cílený program R1, rovnežˇ od roku 2009.82 Provozovatelem je spolecnostˇ FTV Prima, jejímž spolecníkemˇ je FTV Prima Holding, do nehožˇ na podzim roku 2005 vstoupila s 50% podílem mezinárodní spolecnostˇ MTG Broadcasting A. B.; zbytek akcií vlastní p ˚uvodníakcionár,ˇ GES MEDIA EUROPE B. V. Podle vlastní prezentace stanice zámeremˇ techtoˇ partner ˚uje posílit postavení na trhu predevšímˇ „. . . nákupem atraktivních zahranicníchˇ poradˇ ˚ua nových televizních formát ˚u.“83 Prima TV tak z ˚ustáváorientována na základní cílovou skupinu, jíž je rodina. V charakterizaci vysílání stanice používá termíny jako „atraktivita“, „lifestylové porady“,ˇ „zábavná show“ ciˇ „zábava“,84 címžˇ vymezuje sv ˚ujprostor akcentem na odpocinekˇ a zábavu, vzdelávacíˇ role není komunikována a projevuje se pouze jako infotainment. Podobneˇ ne- nalezneme ani ve struktureˇ poradˇ ˚u85 explicitní tematizaci náboženství. I když je m ˚užemenalézt jako soucástˇ obsah ˚ujinak zameˇrenýchˇ segment ˚u(zpravodajství, obrazoveˇ ve spotech, ﬁlmy atd.), nemá vyclenˇ enéˇ samostatné místo ve schématu a žádný z cyklických poradˇ ˚utelevize není jako náboženský uváden.ˇ Televize sama se nehlásí k žádnému náboženskému diskurzu a v ˚ubecnáboženství není soucástíˇ její oﬁciální komunikace, pouze v licenci nalezneme direktivu, podle níž vysílání bude „. . . odrážet názorovou pluralitu demokratické spolecnostiˇ ze- jména tím, že vysílání nebude jednostranneˇ prihlížetˇ pouze k jednot- livým názorovým orientacím, k jednomu náboženskému vyznání nebo

82„Predstaveníˇ spolecnosti“ˇ Prima TV [On-line]. 24. 7. 2009 [Cit. 6. 4. 2010] Dostupné z: . 83Ibid. 84Srv. i „Historie spolecnosti“ˇ Prima TV [On-line]. 23. 7. 2009 [Cit. 6. 4. 2010] Do- stupné z: . 85Ty jsou ve schématu charakterizovány jako zpravodajství, publicistika, ﬁlmy, p ˚uvodnía zahranicníˇ seriály, dokumentární a zábavné porady.ˇ

22 svetovémuˇ názoru. . . “86 Prima TV tedy formálneˇ neprekraˇ cujeˇ sv ˚ujvztah k náboženství rám- covaný obecnou legislativou a nikterak náboženství ve smyslu vedoméˇ programotvorné cinnostiˇ nepojímá. Prestoˇ v jejím schématu nalezneme poradyˇ jako Volejte vˇeštce nebo Výklad sn ˚u, v nichž m ˚užemenalézt prvky religiozity již v samotném tematickém vymezení cyklu.

5.1.2 Produkce poraduˇ Porad,ˇ 87 vysílaný každý den po p ˚ulnoci, pripravujeˇ TV Prima ve spolupráci s ﬁrmou Media Support, která „. . . se orientuje prede-ˇ vším na rozvoj technického zajišteníˇ soutežíˇ a her po telefonu. Jedná se o loterie, znalostní souteže,ˇ kvízy, zábavné poradyˇ atd.“88 Tato ﬁrma za- jišt’uje podporu i dalších relací, jako napr.ˇ Ber nebo neber, 5 proti 5 aj.89 Z hlediska témat, kterým se Media Support venuje,ˇ není i z hlediska naší analýzy bezpredmˇ etnéˇ všimnout si v dobeˇ dokoncováníˇ této práce pripravovanýˇ poradˇ Za kaˇckusvlíkaˇcku, postavený na principu erotické telefonické souteže:ˇ

Hrajte o kusy oblecení,ˇ o odhalení ladných krivekˇ nebo hrajte o jiné vnady a sice zajímavé dárky, hracky,ˇ po kterých každý chlap touží, ale vetšinouˇ si je sám nekoupí!90

Nový produkt je koncepcí podobný Volejte vˇeštce: jde o samostatnou, celodenní službu na telefonním císleˇ („Naše ostatní sexy krásky jsou neustále pripravenéˇ u svých telefon ˚u,tešíˇ se jen na to, aby teˇ potešilyˇ a obšt’astnily!“), která v urcitémˇ caseˇ intervenuje do média, avšak pouze v nemˇ se její funkce nevycerpává.ˇ Jde tak o symbiózu samostatné tele- fonické služby za úplatu a audiovizuálního produktu. U Volejte vˇeštce je navíc jeho mediální funkce rozšírenáˇ o spolupráci s dalšími médii, jako Hey rádiem (denneˇ mimo streduˇ od 22:00 do 24:00) nebo Frekvencí 1 (všední dny od 22:00 do 24:00). Nejde tedy o p ˚uvodní produkt TV Prima ani prostý nákup ho- tového audiovizuálního díla (ﬁlmu, seriálu), ale o svého druhu outsourc- ing ﬁrme,ˇ která tu stejnou službu poskytuje i dalším stranám, címžˇ umožnujeˇ poskytovat klientovi svoje služby levneji,ˇ než kdyby každému služby poskytovala zvlášt’. Nejde však o kumulaci mediálních produkt ˚u,

86Rozhodnutí o udeleníˇ licence, c.ˇ j. Ru/93/94, ze dne 28. 4. 1994, odstavec 2. 87Volejte vˇeštce bylo sledováno od 5. do 10. 1. 2010. 88„O nás“ Mediasupport [On-line]. 2008 [Cit. 6. 4. 2010]. Dostupné z: . 89„Klienti“ Mediasupport [On-line]. 2008 [Cit. 6. 4. 2010] Dostupné z: . 90„ZA KACKUˇ SVLÍKACKU“ˇ Mediasupport [On-line]. 2009 [Cit. 6. 4. 2010] Dostupné z: .

23 ale spíše o prenosˇ cástiˇ komplexního mediálního produktu jednoho typu (telefonie) do jiného mediálního prostredíˇ (televize). Volejte veštceˇ funguje jako telefonní linka vnitrnˇ eˇ strukturovaná na oddelenéˇ služby. Podrobneˇ komunikacníˇ schéma približujeˇ diagram 1.

Diagram 1, komunikaˇcníschéma Volejte vˇeštce. Zdroj: Mediasupport [On-line]. [Nedatováno] [Cit. 6. 4. 2010]. Dostupné z: .

Cena za hovor je 70 Kcˇ za každou zapocatouˇ minutu, priˇ cemžˇ posky- tovatelem služby je prímoˇ ﬁrma Media Support, nikoliv TV Prima. Souvislost s chystaným produktem Za kaˇckusvlíkaˇcku není náhodná, demonstruje prístupˇ spolecnostiˇ k mediální komunikaci — na základeˇ i ostatních jejích produkt ˚use lze domnívat, že ji chápe predevšímˇ jako zdroj zisku priˇ poskytování služeb zákazník ˚um,priˇ cemžˇ tyto služby jsou postaveny na principu soutežíˇ nebo rad.

24 5.2 Produkt Ve sledovaném období provázeli porademˇ ve studiu celkem petˇ „veštkyˇ n“:ˇ Jana Skálová, Martina Bohácová,ˇ Ivana Regina Sádlová, Jana Demeterová a Helena Kubešková s tím, že pravidelné strídáníˇ po dnech bylo narušeno pouze Janou Demeterovou, která poradˇ uvádelaˇ hned dvakrát za sebou (8. a 9. 1. 2010). Na základeˇ dostupného ma- teriálu lze vyvozovat, že porademˇ provádí výhradneˇ ženy. Charakter každé z veštkyˇ nˇ se lišil jak v jejich chování, prístupuˇ k volajícím, úpraveˇ studia, které se meniloˇ spolu s jejich stylem. Ten byl navíc podporenˇ i rozdílným oblékáním a sebeprezentací, každá z veštkyˇ nˇ má na stole, u nehožˇ ve studiu sedí, speciﬁcké doplnky.ˇ

Veštkynˇ eˇ Rekvizity Jana Skálová bílý hrnícekˇ s kvetinovýmˇ vzorem, sova Martina žlutá kytice, r ˚užová Bohácováˇ novohistorická váza, žlutý hrnícekˇ Ivana Regina kalich s tmavou Sádlová tekutinou, vácekˇ Jana andílek, váza, Demeterová drevˇ enýˇ kruciﬁx Helena solný kámen, Kubešková cervenáˇ koule, svíckaˇ a káva

Tabulka 1: Rekvizity vˇeštkyˇnVolejte vˇeštce

Metoda, jíž veštkynˇ eˇ používají, vetšinovˇ eˇ používá karty (velmi omezeneˇ jsou ukázány rozložené i v obrazovém detailu), nekdyˇ je to i numerologie, castoˇ se vztahují k astrologii, ale i k jiným koncept ˚um(reiki atd.). Sebeprezentace veštkyˇ nˇ odkazuje spíše ke snaze nebýt výstrední.ˇ Napr.ˇ zrejmˇ eˇ služebneˇ i vekovˇ eˇ nejstarší Jana Skálová, která se sama uvádí slovy „provázím vás již dlouho“, vystupovala velmi decentním stylem; jednoduchý cervenýˇ chlupatý svetr, ne prílišˇ zaujatý výklad a neprítomnýˇ výraz evokovaly spíše než veštkyniˇ stereotypy spojené se staršími ucitelkamiˇ z nižších stupnˇ ˚uzákladní školy.

25 Zásadní zmenouˇ byla Ivana Regina Sádlová, ve výrazném cervenémˇ topu s bílým trickemˇ zaujímala dominantní postoj, ruku ležérneˇ opre-ˇ nou o operadloˇ kresla.ˇ I svým mladistvejšímˇ vzezrením,ˇ uhrancivýmˇ pohledem, hlubokým, ostrým hlasem a mnohem ráznejšímˇ stylem komunikace prozrazovala stylizaci do ženy–vedmy.ˇ Projev Sádlové evoko- val mystiku, životní zkušenosti a tajemství, mnohem více než u spíše funkcionálního projevu predchozíchˇ veštkyˇ n.ˇ Vztah, který navazovala Sádlová s volajícími, byl prímˇ ejší,ˇ nejen v pr ˚ubehuˇ telefonát ˚uzabíhala do osobních zkušeností a svého vlastního života a celkoveˇ vytvárelaˇ at- mosféru chápající a prátelskéˇ ženy. Sádlová se i více než ostatní snaží navazovat s volajícími bližší kontakt, jako napr.ˇ v typickém rozhovoru: Sádlová: „Zkoušku jste obstáli, to vidím ráda (. . . ) Bežteˇ k doktorovi, urcitˇ e,ˇ hm, jo?“ Volající: „Já vám potom za- volám!“ Sádlová: „No jasne,ˇ že jo!“ Podobneˇ Jana Demeterová, navazující na konzervativnejšíˇ mód pred-ˇ chozích veštkyˇ nˇ (jejíž zvláštností byl výrazný krížˇ kolem krku), udržo- vala kontakt s volajícími ciˇ diváky na velmi osobní rovineˇ i mimo tele- fonáty. Charakteristickou byla situace, kdy necekanˇ eˇ zvedla levou ruku s „božím okem“ (modrý amulet s bílým kruhem a cernouˇ teckou):ˇ Já chci pozdravit paní Martu, paní Marta má veliký zdravotní problémy, beru do ruky boží oko, takže paní Marto, vy se nebojte a na tu operaci bežte,ˇ protože vám vyšla vyšší karta! Struktura poraduˇ je postavená na volajících, tedy dotazech a odpovedíchˇ veštkyˇ n,ˇ a v mezicaseˇ na výkladech vztahujících se k obecným té- mat ˚um.91 Systém „veštˇ ení“ˇ je postaven na základních informacích — jméneˇ a datu narození — jež vetšinouˇ veštkynímˇ stací,ˇ aby na jeho základeˇ vyložily karty a následneˇ v komunikaci, v níž upresˇ nujíˇ svoji odpoved’,ˇ poskytly volajícím výklad. Neodkrývají žádný systém, na je- hož základeˇ rady ciˇ vysvetleníˇ udílí, vetšinouˇ z ˚ustávajíu velmi obecných vysvetlení:ˇ Sádlová: „Karty nelžou, je to práce s podvedomím,ˇ nadve-ˇ domím a vedomím.“ˇ Veštkynˇ eˇ castoˇ operují s „informacemi“, které k nim proudí, dokonce se objevují i „informacníˇ útoky“, mluví o „karme“,ˇ „karmickém zadání“,

91Celý poradˇ vychází z jednoho celkového záberuˇ na st ˚ul,za nimž sedí veštkynˇ e.ˇ Stu- dio není konkrétním pokojem ciˇ evokací nejakéhoˇ reálného místa, je klícovanýmˇ pros- torem, do nejžˇ se promítají znaky zodiaku. Spodní polovineˇ obrazu dominuje telefonní císlo,ˇ vedle nehožˇ vidíme symboly použité již ve znelceˇ – oko s kalichem, ruka, hlava clovˇ eka.ˇ Velice sporadicky se obraz meníˇ na diagonální detail na st ˚ulveštkynˇ eˇ s detailem karet ciˇ poznámek. Poradˇ je vysílán – s výjimkou detailu na st ˚ul– beze strihu.ˇ

26 nadvládách planet ve znameních i v delších casovýchˇ obdobích. Karmické zadání je nejcastˇ ejiˇ chápáno jako urcitýˇ životní údel,ˇ kterému je však možné se i vzeprít,ˇ neznamená to, že se naplní automaticky, ale je to úkol, jakýsi vektor lidského života: Bohácková:ˇ „Vašim karmickým zadáním je, abyste pro svoji rodinu vybudovala pevné zázemí, d ˚um,p ˚uda,rodinné koreny,ˇ ten vztah bude fungovat pouze pokud v nemˇ bude plynout dostatek ﬁnancí a vy se budete moci shodnout s vaším karmickým zadáním.“ Energie clovˇ ekaˇ vedou, mohou ho „nutit“, veštbaˇ ale prinášíˇ i konkrét- nejšíˇ indicie, jako jsou pohlaví ciˇ typ clovˇ eka,ˇ s nímž se volající setká, „zpráva“, která m ˚užeprijít,ˇ charakter období (procišt’ování)ˇ apod. I když se ve vetšinˇ eˇ prípadˇ ˚uveštkynˇ eˇ nevyhýbají odpovedí,ˇ zvlášteˇ jde-li o problémy související s lekárskouˇ pomocí, jsou zdrženlivé. Ve sledovaném vzorku se neobjevil žádný explicitní vztah k nábožen- ství nebo verbální tematizace religiozity. Nicméneˇ prestoˇ zdroj „infor- mací“, z nichž veštkynˇ eˇ cerpají,ˇ je podle jejich vlastních slov jedno- znacnˇ eˇ mimosvetský,ˇ prípadnˇ eˇ jde o síly, které z ˚ustávajíracionálnímu prístupuˇ ke svetuˇ neviditelné — síly, energie. Systém skutecnosti,ˇ který veštkynˇ eˇ interpretují, je postaven na svetˇ eˇ provázaném energiemi a silami, které se projevují skrze naše životy, jež ovlivnují.ˇ Lze je ale i na dálku cístˇ r ˚uznýmivešteckýmiˇ metodami a ovlivnovatˇ tím, že se posílají i skrze amulety, talismany atd. — i presˇ obrazovku — energie. Veštkynˇ eˇ fungují jako profesionálky v tom smyslu, že komunikace s mimosvetskýmˇ ciˇ neviditelným není dána každému, ale je potrebaˇ k ní být urcitýmˇ zp ˚usobemvybaven. Velmi d ˚uležitýmmomentem je zd ˚uraznováníˇ podpory, akcent toho, že veštkynˇ eˇ jsou tu pro vás vždy, vyzdvihování vnitrníˇ síly clovˇ eka.ˇ Typickým príklademˇ je rozhovor s že- nou (rocníkˇ 1959), která má ﬁnancníˇ problémy a ptá se na vztah s part- nerem: Sádlová: „Nebudeme ríkat,ˇ že nám je padesát, teprve nám je padesát, protože se vám otevírá nový život (št’astný smích volající). — Budete hodneˇ zamilovaná.“ Nekteréˇ informace, které veštkynˇ eˇ poskytují, mají tak konkrétní charakter, že se lze domnívat, že zásadneˇ ovlivní postoje clovˇ eka,ˇ jako tomu bylo u opakovaneˇ volající ženy, jejíž vnuckaˇ je na léceníˇ z drogové závislosti: Skálová: „Ona je bezdetná?ˇ Já tady vidím díte.“ˇ Volající: „Cože?“ Skálová: „Já tady vidím, že tady pozdejiˇ bude miminko!“ Volající: „Ano?“ Skálová: „No.“ Volající: „A bude partner? (. . . ) Jé, paní Jano (. . . ) to jste hodná, víte co, mneˇ

27 jde taky, aby žila jednou plnohodnotným životem (. . . ) To jste hodná (. . . ) já se vám zase jednou ozvu a budu vám dekovat,ˇ veˇrímˇ tomu.“

Pokud bychom se pokusili typologizovat myšlenkový systém Volejte vˇeštce na základeˇ popsaných náboženských spolecenství,ˇ m ˚užemejej zaraditˇ do eklektických proud ˚unové religiozity. Podle typologie J. G. Meltona bychom podobné motivy našli u skupin ze spiritualistické, psy- chické a New Age rodiny,92 predevšímˇ samotné veštˇ ení,ˇ mimosmyslové vnímání, jež veštkynˇ eˇ ke svému výkladu používají, i snahu o psychickou kultivaci volajících. Jen velmi težkoˇ lze spojit myšlenkovou strukturu Volejte vˇeštce s konkrétním hnutím. Podle Roye Wallise bychom pak mohli najít stycnéˇ body s myšlenkami a postoji príznivcˇ ˚u nových náboženství potvrzujících svˇet (world-afﬁrming new religion),93 kteríˇ nekladou d ˚urazna kolektivní církevní život, bohoslužbu nebo propracovanou teologii. I když kritika, která je v techtoˇ smerechˇ obsažena a která se snaží lidstvo kultivovat, není prímoˇ v poraduˇ traktována, pomoc, kterou veštkynˇ eˇ poskytují, má smeˇrovatˇ k odhalení skrytých životních tenzí a odstraneníˇ negativních proces ˚upráveˇ osvojením si urcitýchˇ postoj ˚u ciˇ technik v tom slova smyslu, že se naucímeˇ urcitéˇ energie „vnímat“ ciˇ s nimi „pracovat“. Tato linie je však, oproti tomu, co uvidíme napr.ˇ u EZO.TV, atrofovaná, a Volejte vˇeštce je tak velice funkcionalneˇ zameˇrenýˇ servis na pozadí motiv ˚unové religiozity.

92Dušan Lužný, Nová náboženská hnutí. . . , s. 45. 93Ibid., s. 43.

28 6 Analýza: EZO.TV

6.1 Produkce TV Barrandov zacalaˇ vysílat 11. ledna 2009 jako stanice provozovaná spolecnostíˇ Barrandov Televizní Studio, a. s., vzniklé z transformace Barrandov Studio a. s. navazující na AB BARRANDOV, a. s., dríveˇ CINEPONT, a. s., operující na ceskémˇ mediálním trhu jako produkcníˇ spolecnostˇ již od roku 1991. 94 Specifickou roli hraje u televize napo- jení na televizní studia Barrandov, v tomto smyslu stanice podobneˇ jako Ceskáˇ televize navazuje na již predtímˇ existující produkcníˇ subjekt, v tomto prípadˇ eˇ filmové ateliéry. Majoritní podíl ve stanici má spolecnostˇ Moravia Steel. 95 Programové zameˇreníˇ stanice je smeˇrovanéˇ k plnoformátovému programu postaveném na širokém spektru žánr ˚ua p ˚uvodnítvorby. 96 Ak- centy programu mají být podle licence na podporeˇ interaktivity s di- vákem, ceskéˇ dokumentární a hrané tvorby, prací student ˚uumeleckýchˇ škol a živých kontaktních poradˇ ˚u.Zvlášteˇ podíl ceskéˇ tvorby je v kontextu vzniku stanice logický i proto, že jako subjekt propojený s fil- movými ateliéry Barrandov operuje s významnými kontakty na ceskéˇ tv ˚urcei velkým archivem. Náboženská tvorba není v programovém schématu ani licencníˇ explikaci podobneˇ jako u Prima TV nijak zas- toupena, termín „náboženský porad“ˇ se ve výctuˇ vysílaných žánr ˚uv ˚ubec neobjevuje a obecneˇ se televize k náboženství explicitneˇ nijak nestaví. Z charakteru programového schématu lze urcitˇ základní zameˇreníˇ stanice na zábavu a p ˚uvodnífilmovou a seriálovou tvorbu se zatím ne prílišˇ velkým podílem publicistiky a zpravodajství.97 Podobneˇ jako v prípadˇ eˇ Volejte vˇeštce je EZO.TV outsourcovaný poradˇ v podobném systému, který tedy není potrebaˇ blíže explikovat. Specifické však je, že EZO.TV je samostatná mediální instituce specializující se na tento druh programu ve 14 zemích. Je soucástíˇ skupiny Telemedia, která je svetovýmˇ výrobcem telefonických televizních poradˇ ˚u,a EZO.TV se v je- jím rámci specializuje vždy na známé, „d ˚uveryhodné“ˇ veštce.ˇ 98 Tím se EZO.TV významneˇ liší od Volejte vˇeštce — jde o nadnárodní produkt vyrábenýˇ institucí, která se zameˇrujeˇ na jeden a tentýž formát ve více

94Úplný výpis z obchodního rejstríku,ˇ vedeného Mestskýmˇ soudem v Praze, oddíl B, vložka 892. 95„TV Barrandov sází na Duška, Kristelovou a Hrachovcovou“ Týden.cz [On-line]. 25. 8. 2009 [Cit. 15. 4. 2010]. Dostupné z: . 96Rozhodnutí o udeleníˇ kompenzacníˇ licence, sp. zn.: 2008/153/reh/BAR.ˇ 97„TV Program“ TV Barrandov [On-line]. 2010 [Cit. 15. 4. 2010]. Dostupné z: . 98„Co je EZO.TV?“ EZO.TV [On-line]. [Nedatováno] [Cit. 12. 5. 2010]. Dostupné z: .

29 zemích, což jí umožnujeˇ vytváretˇ složitejšíˇ formu a obsahy, než v prípadˇ eˇ lokálneˇ produkovaného poradu.ˇ

6.2 Produkt V sledovaném týdnu99 uvádeliˇ poradˇ pouze dva veštci,ˇ a to Vlastík Plamínek a Alenka Pastelka. Pseudonymy (u Alenky Pastelky priz-ˇ naný) podobneˇ jako propracovanejšíˇ studio100 evokují domáckost, prá-ˇ telskost. Tak se snaží oba i p ˚usobit— i když tvoríˇ r ˚uznorodoudvojici. Za- tímco Plamínek p ˚usobíuklidnujícím,ˇ konzervativním dojmem, Pastelka je energictˇ ejší,ˇ výraznejší,ˇ ovšem rovnežˇ v decentních mezích, jimž odpovídá i její obleceníˇ a vizáž — šedá košile a cernýˇ svetr, jednoduché, prírodníˇ korále a cervenéˇ drevˇ enéˇ náušnice. Podobneˇ jako ve Volejte vˇeštce i zde každý z veštcˇ ˚umá své speciﬁcké rekvizity, které však — na rozdíl od poraduˇ na Prima TV — aktivneˇ využívá ke své cinnosti.ˇ

Veštecˇ Rekvizity Vlastík Plamínek r ˚užev kvetináˇ ci,ˇ pohár, zelené knihy, krišt’álováˇ koule, andílek, mandala . . . Alenka Pastelka velká oranžová svíce, knihy, pastelky, andílek, papíry

Tabulka 2: Rekvizity vˇeštc˚uEZO.TV

Rekvizity mají castoˇ i sv ˚ujúcel,ˇ jako napr.ˇ Plamínkova kvetina:ˇ „. . . donesl jsem tuto r ˚užicku,ˇ posel jara, jmenuje se Andrea, bude nám vytváretˇ pohodu a dobrou energii.“ Plamínka m ˚užemeinterpre- tovat jako klidného mudrce (knihy, schovává se za karty, udílí rady, zná mantry atd.), Pastelku jako živocišnéˇ médium, které dokáže do své

99EZO.TV bylo sledováno v období 23. až 29. 3. 2010 ve vysílání po p ˚ulnoci. 100Poradˇ je postaven na širším celkovém záberu,ˇ než Volejte veštce,ˇ odhaluje decentneˇ zarízenýˇ pokoj s výraznou knihovnou, kvetinouˇ v rohu. Vše je v klidných barvách, dominuje drevoˇ a jemné, uklidnujícíˇ tóny, studio pripomínáˇ domov nebo útulnou pra- covnu psychoanalytika. Témeˇrˇ celá tretinaˇ obrazu je venovánaˇ informacnímuˇ panelu s telefonním císlem,ˇ které je doplnenoˇ mimo obrázk ˚udalších veštcˇ ˚una lince vlevo a vpravo dalšími sdeleními,ˇ jako „Urcitˇ eˇ se dostanete k veštci“ˇ nebo „Láska, práce, peníze“. I když je EZO.TV opetˇ jednolitou sekvencí prakticky bez strihu,ˇ mnohem castˇ ejiˇ zde vidíme detaily na st ˚ul,na konkrétní výklad karet, pyramidu, mandalu. Vysílání poraduˇ provází permanentní hudební podkres a zvuk zvonku v prípadˇ e,ˇ že se do studia dovolá divák.

30 automatické kresby prenéstˇ silné, utajené energie. Oba používají priˇ veštˇ eníˇ více metod, od r ˚uzných karet presˇ automatickou kresbu, sypání morskéhoˇ písku na pyramidu, mandalu, numerologii až po prijímáníˇ zprávy ze sádrového andílka. Mimo veštcˇ ˚uve studiu jsou v poraduˇ tematizováni i ostatní na telefonu formou malých obrazových reklam. Objevuje se grafologie, tarot, jasnovidec, „shaman“ (sic!), numerologie, andelskéˇ zprávy aj. V levém rohu je videoobraz veštkynˇ e,ˇ která je zrovna na lince (u Plamínka Svetlana,ˇ u Pastelky Johana), s níž casˇ od casuˇ do videorámeckuˇ veštciˇ komunikují a umožnujíˇ jim tak vstupovat do vysílání a na zacátkuˇ poraduˇ se uvést. Volajících je oproti Volejte vˇeštce méne,ˇ a tak mají veštciˇ více prostoru pro vlastní komentáre.ˇ Telefonát však koncíˇ hned po otázce vola- jícího. Na jednu stranu je tuto metodu možné interpretovat jako snahu uchránit volající od velkých výdaj ˚u,na druhou stranu se tak veštciˇ zbavují možnosti rozhovoru s volajícími, což je zvlášteˇ priˇ mnohem konkrétnejšímˇ charakteru výkladu pozoruhodné. Systém, myšlenky i techniky, které oba veštciˇ ve sledovaném vzorku provádeli,ˇ jsou mno- hovrstevnaté a pro prehlednostˇ je m ˚užeme rozdelitˇ do tríˇ oblastí: vešteckéˇ metody a výklad, rituály, koncepce myšlenkového systému.

6.2.1 Vešteckéˇ metody a výklad Konkrétní metody veštˇ eníˇ jsou castoˇ ukázány velmi podrobneˇ a jsou strukturovanejší,ˇ než ve Volejte vˇeštce. Napr.ˇ Antonii (narozena 1954) podává Plamínek výklad na základeˇ kroužení „difúzní koulí“,101 kterou pak pokládá na lotosovou mandalu: Vnímám drobnou citlivost v oblasti dvanácterníku a slinivky na nekteréˇ druhy jídel (. . . ) v oblasti srdíckaˇ drobná arytmie (. . . ) psychosomatická zátež,ˇ náhlý výkyv, který vás neohrozí, je možné to lécitˇ bylinnou terapii — a ukazuje se v koulicceˇ 150g kozlíku a 80g medunkyˇ a 20g hermánkuˇ dvakrát denneˇ ráno a predˇ spaním. Varíteˇ minutu a louhujete deset minut. Další metodou veštˇ eníˇ u Plamínka je využívání morskéhoˇ písku, napr.ˇ priˇ dotazu Jarmily (rocníkˇ 1978) na vztah s manželem: jednou rukou mne písek ve sklenenéˇ nádobce a druhou drží dlaní nad papírem, pak písek vysype na pyramidu uprostredˇ papíru a nakonec krátce priložíˇ obeˇ ruce k difúzní kouli. Zajímavou metodu aplikuje Plamínek se sádrovým andílkem, kdy presˇ nejˇ prijímáˇ poselství — drží sošku, pravou ruku dlaní na jeho tele,ˇ naslouchá a mluví ponekudˇ zmenˇ enýmˇ hlasem, jako by mluvil andílek jeho ústy:

101Plamínek doslova používá termín „koulicka“ˇ — zdrobnelinyˇ jsou velmi charakteri- stické pro oba sledované poradyˇ s veštci.ˇ

31 Chceš-li žít život ve svém zralém veku,ˇ užívej si jej, dej ži- votu radost (. . . ) Pamatuj, není pro tebe nic d ˚uležitejšíhoˇ než pohoda, vyrovnanost a dobrá mysl. Pak budeš pod boží ochra- nou (. . . ) Tak se stan.ˇ

Když odkládá sochu, pokracujeˇ Plamínek už civilním hlasem: „Tohle poselství nemám dovoleno dál rozkódovat, abych nenarušil energii toho, co vám bylo sdeleno.ˇ Já veˇrím,ˇ že to, co vám bylo sdeleno,ˇ jste vnímala.“ Celkoveˇ je komunikace, i když bez príméhoˇ verbálního kontaktu s di- váky, traktována jako velmi intenzivní styk, smyslový, citový i energe- tický.

6.2.2 Rituály Oba veštciˇ mimo komunikace energiemi a posílání energií rozvíjejí vztah s diváky speciﬁckou formou blízkou rituálu, chápeme-li jej dle Turnera jako usporádanýˇ dejˇ v caseˇ odlišném od bežnéhoˇ režimu, za- meˇrenýˇ castoˇ na mystické bytosti ciˇ síly.102 Plamínek doporucujeˇ di- vák ˚um„mantry“, jejichž pravidelné vyslovování m ˚užesloužit k zlepšení života:

Jsem zdravý, celé moje teloˇ je zdravé, rozdávám lidem lásku, štestíˇ a hojnost, láska štestíˇ a hojnost pricházíˇ ke mne.ˇ Tak se stan.ˇ

Plamínek doporucujeˇ i tantrická cviceníˇ aj., vše je však smeˇrovánoˇ nikoliv k uctívání nebo k usmirováníˇ mimosvetskýchˇ entit, ale k prohloubení vztahu s nimi, zkvalitnováníˇ vlastního psychického a telesnéhoˇ života na základeˇ praktikování manter, cviceníˇ atd. U Pastelky navíc rituál slouží k prenosuˇ energie a není jen doporucením,ˇ ale probehlˇ ve sle- dovaném poraduˇ prímo:ˇ

Chci vám dát dárek, aby vám bylo dobre,ˇ otevrenéˇ cakry,ˇ kdo máte chut’ a casˇ to delat,ˇ zujte se, posad’te se na židle nebo gauce,ˇ nesmíte se opírat, nikde nic nesmí být zkríženýho,ˇ nohy rovné, zlaté retízkyˇ nebo prsteny sundat, ubírá nám to energii, posadit se a natáhnout páterˇ (. . . ) máme zavrenéˇ oci,ˇ zhluboka se nadechneme (. . . ) úplneˇ budeme cítit sv ˚uj dech až v korunní cakˇ re,ˇ to je temeno hlavy, levou rukou si sáhneme na temeno hlavy, opetˇ to opustíme to místo, a tam, kde jsme si sáhli, tam si vizualizujeme, neboli predstavíme,ˇ trychtýrˇ (. . . ) ruce na kolenou dlanemiˇ vzh ˚uru,bosé nohy se

102Gregor Goethals, „Escape from time: Ritual Dimensions of Popular Culture.“ In: Stewart M. Hoover — Knut Lundby (eds.). Rethinking media, religion and culture. Thousand Oaks — London — New Delhi: Sage Publications 1997, s. 118.

32 dotýkají podlahy nebo koberce a vy pravidelneˇ dýcháte, a ted’ já do vás zacínámˇ posílat energii reiki, univerzální života- dárnou energii ﬁalové barvy, pridávámˇ zlatou a zelenou (. . . ) ted’ práveˇ pocit’ujete první stupenˇ reiki presˇ dálkový symbol a vnímáte lehounké teplo, lehounké brnení,ˇ a je to velice prí-ˇ jemné a celá ta energie jde presˇ ten trychtýrˇ do vašich caker.ˇ Pridávámˇ energii reiki dveˇ (. . . ) dávám vám symbol cokurejˇ cokurejˇ cokurej,ˇ je to zesilovacˇ (. . . ) všechny tyto symboly (. . . ) vám budou lécitˇ na buneˇcnéˇ úrovni traumata, která máte hluboko zakorenˇ enáˇ . . .

I když byl rituál prerušenˇ zvonkem a telefonátem, Pastelka instruo- vala diváky, aby otevreliˇ oci,ˇ a navázala po telefonátu a posílání ener- gií dokoncila.ˇ Po celou dobu melaˇ vztycenéˇ ruce dlanemiˇ k divák ˚um. Dalších volajících se pak Pastelka ptala, zda rituál provádeliˇ a dostala i pozitivní odpoved’ˇ od volající Jany (narozená 1981), která za energii podekovalaˇ a podle svých slov cítila brneníˇ a melaˇ zpocené ruce. Úcinkyˇ se projeví až v dalších dnech a energie, která díky nemuˇ do clovˇ ekaˇ vstoupila, jej „bude menit“.ˇ Zmínenéˇ rituály tedy operují s energiemi ciˇ s „universem“, v prípadˇ eˇ konkrétních rituál ˚uprovádenýchˇ prímoˇ ve vysílání vytváríˇ speciﬁcký kolektivní zážitek — jsou na jednu stranu komunikací mezi veštkyní,ˇ která rituál vede, a divákem, který jej provádí u obrazovky, na druhou stranu spojují praktikováním stejných cinnostíˇ i diváky mezi sebou navzájem. Posiluje se tak vztah mezi všemi úcastníkyˇ vysílání a pre-ˇ tavuje zkušenost masového média do nové roviny — vzniku neosobního kolektivu navzájem neznámých praktikujících toho stejného rituálu. D ˚uležitéje zmenaˇ v zp ˚usobukomunikace s divákem, oddeleníˇ prostoru speciálním uložením tela,ˇ zavrenímˇ ocí,ˇ oddelenímˇ od ostatního vysílání (rituál musel být predˇ prerušenímˇ telefonátem pozastaven), což odkazuje k povaze rituálu jako cehosiˇ „ohraniceného“.ˇ 103 Rituál však nemá charakter hry ciˇ nápodoby božského, nevychází ze zhodnocování tran- scendentálního obrazu,104 je spíše využitím sil, jejich ovládnutím.105

6.2.3 Koncepce myšlenkového systému Narozdíl od Volejte vˇeštce veštciˇ EZO.TV venujíˇ více pozornosti explikaci systému, na jehož základeˇ svoji cinnostˇ provádí. K cemuˇ svoji cinnostˇ Pastelka vztahuje, podala ve formeˇ vysvetlení,ˇ procˇ nem ˚užeodpovedˇ etˇ na budoucnost zdravotního stavu vážneˇ nemocného muže: 103Ibid., s. 119. 104Ibid., 130–131. 105Zajímavé je v této souvislosti tematizování carodˇ ejnictvíˇ v EZO.TV i Volejte vˇeštce, kde se dokonce Sádlová za carodˇ ejkuˇ neprímoˇ prohlásila.

33 Dostáváme do informacníhoˇ pole jenom to, co je nám posláno (. . . ) my jsme napojeni na centrální databázi univerza, ano, ale ty vysoký svetelnýˇ bytosti, mistriˇ svetla,ˇ nám posílají jen takový info, který mámeˇ vedˇ etˇ (. . . ) funguje to tak, že já se zeptám na zdraví nebo neco,ˇ ale oni nám sami reknou,ˇ co je potrebaˇ . . .

Veštciˇ v EZO.TV se tedy vztahují ke struktureˇ rádu,ˇ v níž jsou nejen uloženy informace o stavu vecíˇ a jejich budoucnosti, ale je zárovenˇ i „osudem“, urcitýmˇ rámcem, v nemžˇ se clovˇ ekˇ pohybuje a který jej ovlivnuje.ˇ Není však fatální v tom slova smyslu, že by byl determin- istický. Zárovenˇ potvrzují existenci osob, bytostí duchovního charakteru, které jsou oddelenéˇ od našeho pozemského života a operují s tímo rádem.ˇ Jsou to práveˇ ony svetelnéˇ bytosti, i když terminologie není jednotná. Pastelka potvrzovala i existenci dalších bytostí, tentokrát v pozemských dimenzích, napr.ˇ obhajovala existenci skrítkˇ ˚u,kteríˇ kradou drobné veciˇ v domácnosti. Tento transcendentální systém je prodchnut energiemi, které lze posílat a prijímatˇ a které p ˚usobído caker,ˇ zde se Pastelka odvolává na reiki. S energiemi se ale pracuje globálne,ˇ lze predpokládat,ˇ že samotný systém veštˇ eníˇ je postaven práveˇ na techtoˇ energiích. Eklektický sys- tém, využívající i napr.ˇ motiv ˚uz angeologie, lze popsat v intencích al- ternativních forem náboženského života, kde by platila podobná teze jako v prípadˇ eˇ Volejte vˇeštce.

34 7 Analýza - Kulatý st ˚ul

7.1 Produkce TV Noe je privátní televizní stanice provozovaná spolecnostíˇ Telepace s. r. o. Jakkoliv vzhledem k nutnosti pro udeleníˇ licence je zapsaná v obchodním rejstríkuˇ 106 a má tedy právneˇ komercníˇ základ, její postavení v kontextu ceskýchˇ soukromých stanic je specifické, protože se otevrenˇ eˇ hlásí k nekomercnostiˇ a její príjmyˇ plynou z dar ˚u a grant ˚u.107 Organizacníˇ systém je postaven na struktureˇ obcanskéhoˇ sdružení, které porádáˇ kulturní a vzdelávacíˇ aktivity, spolecnostiˇ Telepace, která je produkcníˇ firmou a zajišt’uje mj. i príspˇ evkyˇ do vysílání Kˇrest’anského magazínu Ceskéˇ televize, a nadacníhoˇ fondu, jenž zajišt’uje televizi príjmy.ˇ Televize vysílá na základeˇ licence z roku 2006,108 a to presˇ satelit ASTRA 3A. Základní televizní specifikace ostreˇ odlišuje TV Noe od ostatních televizních subjekt ˚u:

TV NOE je nekomercníˇ televizní program s etickým rozmeremˇ stavejícíˇ na tradicníchˇ krest’anskýchˇ hodnotách — kulturní, informacní,ˇ vzdelávacíˇ a zábavný pro celou rodinu.109

Rámec je konkretizován kodexem, který si stanice sama urcilaˇ a v nemžˇ deklaruje své základní hodnoty a cíle, jimiž je šíreníˇ evangelia, zá- vaznost Katechismu katolické církve, konfesnost s vedomímˇ ekumeni- ckého kontextu, absence reklam a apoliticnost,ˇ aktivní zapojování di- vák ˚udo vysílání.110 D ˚uležitýmmomentem je evangelizující charakter stanice. I když zde nejde o jev teleevangelismu, protože nemá aktivi- stický rozmer,ˇ pracovníci televize sami se v Kodexu hlásí k apoštolské horlivosti. Tento rozmerˇ je však jiný, než napr.ˇ u polské stanice TRWAM, propo- jené s Radiem Maryja. Zakladatel stanic Tadeusz Rydzyk má snahu in- tervenovat do spolecnostiˇ a prosazovat vlastní interpretaci krest’anstvíˇ až tak, že adaptuje hnutí „mohérových baret ˚u“. Tento termín, zpo- pularizovaný Donaldem Tuskem, p ˚uvodneˇ sloužil k oznaceníˇ starších návštevníkˇ ˚u mší,111 prenesenˇ eˇ však oznacujeˇ Rydzykovy príznivce,ˇ

106Zákon 231/2001 Sb. 107„Kodex TV Noe“ TV Noe [On-line]. 1. 11. 2006 [Cit. 2. 5. 2010]. Dostupné z: . 108Rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání ze dne 26. 1. 2006, c.ˇ j. Ru/1/2006. 109Ibid. 110„Kodex TV Noe“ TV Noe [On-line]. 1. 11. 2006 [Cit. 2. 5. 2010]. Dostupné z: . 111Michał Pietniczka, „Słownik IV RP“ Gazeta.pl [On/line]. 21. 3. 2006 [cit. 6. 4. 2010]. Dostupné z: .

35 silneˇ konzervativní politickou sílu.112 Rydzykovy aktivity vzbuzují nevoli i v samotné církvi a je kritizován za to, že si klade nárok na exkluzivní pravdivost, považuje své spolecenstvíˇ samo za „pravou církev“.113 TV Noe se však nachází ve zcela jiné situaci. Otevrenˇ eˇ se hlásí k subordinaci katolické církvi (jakkoliv je samostatným subjektem) a ani církev sama nevyvíjí žádné protiakce. Cílem stanice není aktivizo- vat masy, ale „prinášetˇ dobré zprávy“, TV Noe sama sebe deklaruje jako „zdroj informací o dobrém díle dobrých lidí“.114 D ˚uležitýmmomentem stanice je i spolecnáˇ modlitba, jíž je nejcastˇ ejiˇ pravidelneˇ každodenní Andˇelpánˇe, ciˇ prenosˇ mší, doprovázených rovnežˇ výzvami ke spolecnémuˇ modlení. I když jsme pro naši analýzu vybrali jiný porad,ˇ který umožní hloubejiˇ analyzovat myšlenkovou strukturu stanice, je tento poznatek významný ve srovnání s rituálním charakterem nekterýchˇ cástíˇ vysílání EZO.TV. Podobneˇ jako na TV Barrandov i zde vzniká virtuální spolecenstvíˇ na základeˇ participace na spolecnéˇ aktivite,ˇ jakkoliv je provádenaˇ samostatne,ˇ navzájem od sebe odd- elenýmiˇ jednotlivci. Její rituální charakter se tedy vztahuje k božskému, obsahuje radostný i tragický moment, radostný z jejího úcinkuˇ a tra- gický v obsahu utrpení Ježíše Krista,115 címžˇ se zásadneˇ liší od rituálu v EZO.TV. Nepatríˇ však mezi dominantu programu a je spíše jeho do- plnkem.ˇ

7.2 Produkt Kulatý st ˚ul116 je besední poradˇ vysílaný v pátecníˇ prime time (20:05) a funguje na formálneˇ jednoduchém principu: ve studiu mimo moderá- torky nebo moderátora sedí hosté, od dvou po ctyˇ ri.ˇ Zvláštností je, že každé vysílání poraduˇ má speciální znelku,ˇ která vizuálneˇ i hudebneˇ odráží téma: 60 let od Barbarské noci využívalo archivního materiálu z období prvních let totality, Setkání mládeže s biskupy meloˇ modreˇ ladenou,ˇ moderní graﬁckou znelkuˇ se siluetami aktivních mladých lidí, Ekvádor využíval materiál natocenýˇ na cesteˇ host ˚udo Ekvádoru. Otázky, které moderátorka klade, rozvíjí sice stanovené téma,

112Arkadiusz Klimczak, „MOHEROWE SZALENSTWO,´ CZYLI CO UWIERA PO- LAKÓW W GŁOWY“ Ekumenizm.pl [On-line]. 19. 12. 2005 [cit. 6. 4. 2010]. Dostupné z: . 113„Prymas Glemp: Radio Maryja rozbija Kosciół“´ Gazeta.pl [On-line]. 23. 12. 2005 [cit. 6. 4. 2010]. Dostupné z: . 114„Smysl TV Noe“ TV Noe [On-line]. 2008 [Cit. 2. 5. 2010]. Dostupné z: . 115Gregor Goethals, „Escape from time: Ritual Dimensions of Popular Culture“ . . . , s. 130–131. 116Poradˇ sledován v období od 29. 1. 2010 do 16. 4. 2010.

36 na druhou stranu mají silneˇ informativní charakter, podobneˇ hosté sami více informují, než diskutují. Typickým príklademˇ m ˚užebýt díl Setkání mládeže s biskupy, v nemžˇ se moderátorka páter ˚uKamila Obra a Kamila Straky a mladého laika Lukáše Matyse dotazovala na his- torii jejich práci s mládeží v rámci predvelikonoˇ cníchˇ diecézních setkání, na jejich úspechyˇ a informovala servisneˇ o tom, kdy která setkání budou probíhat i v jiných diecézích. Zcela pomíjela možná konﬂiktní té- mata, nevstupovala do debaty, byla silneˇ submisivní, vždy nechala re- spondenta domluvit a její rízeníˇ debaty tedy spocívaloˇ v podstateˇ pouze v kladení otázek. Zajímavá je i velmi formální expozice, kdy se velmi castoˇ hosté predstavujíˇ velmi detailne,ˇ tím, jak se k práci, kterou delají,ˇ dostali atpod. Stanislava Vidumská, která Setkáním mládeže s biskupy provádela,ˇ se snažila o uvolnenouˇ atmosféru, neustále se usmívala a projevovala host ˚umvelký respekt. Tento charakter debaty nalezneme ve vetšinˇ eˇ sledovaných díl ˚ua dá se tedy ríci,ˇ že je charakteristický pro celý cyklus. Všichni z ˚ucastnˇ eníˇ vytváríˇ atmosféru spolecnéˇ veci,ˇ spolecnéhoˇ zájmu, což odpovídá i charakteru stanice, který bychom mohli nazvat jako ko- munitní. Poradˇ je navíc kontaktní, tedy mohou do nejˇ vstupovat diváci, jakkoliv telefonáty jsou spíše minimální. Moderátoriˇ využívají castoˇ emailové dotazy a velmi hojneˇ i práníˇ všeho dobrého ciˇ príslibyˇ mod- litby a potvrzení úcastiˇ na cinnostiˇ respondent ˚u,jako tomu opetˇ bylo v Setkání mládeže s biskupy. Výzvy k modlitbeˇ za aktivity respondent ˚u i za cinnostˇ televize jsou však soucástíˇ prakticky celého vysílání. Vztah s diváky je prohlubován i jinak, napr.ˇ v díle Ekvádor prvním volajícím byla jako odmenaˇ slíben suvenýr, který štáb ze zemeˇ privezl.ˇ Tematicky se ve sledovaném období poradˇ vzhledem k výrocíˇ protire-ˇ holní akce komunistického režimu venovalˇ ve trechˇ dílech práveˇ této události s tím, že 14. 4. 2010, v den výrocí,ˇ byl zarazenˇ do vysílání výjimecnˇ e.ˇ 117 Dalšími tématy mimo predvelikonoˇ cníchˇ diecézních setkání s mládeží bylo ješteˇ materstvíˇ s akcentem na prirozenéˇ porody a dvakrát Ekvádor, jednou jako soukromá cesta dvou manžel ˚ua podruhé jako cesta štábu TV Noe, který se vypravil za krest’anyˇ v Ekvádoru. Jednou byl hostem kardinál Vlk. Jako host bývá vždy preferován krest’an,ˇ príp.ˇ clovˇ ek,ˇ který je v tématu odborník, nejsou zde napr.ˇ odp ˚urci ciˇ jiné, alternativní ná- zorové skupiny. Myšlenková struktura je tak koherentní a drží se linie bezkonﬂiktní „televize dobrých zpráv“: hodnotou je materství,ˇ prirozenýˇ porod, rodina, manželství, komunikace, spolecenství,ˇ aktivní mládež, církev a konformnost s jejím životem a názory. Církví je zde myšlena katolická církev, sledovaný materiál vpodstateˇ odpovídal deklarované snaze o konfesijnost s tím, že v nemˇ prakticky nebyl prostor pro argu-

117Zde je i videt,ˇ jaký význam poraduˇ sama stanice prisuzuje.ˇ

37 menty jiných konfesí, než katolických. Knežíˇ jsou d ˚usledneˇ oslovováni „otce“ˇ a moderátorka ciˇ moderátor (sám knez)ˇ s nimi hovoríˇ s náležitou úctou. Zajímavým poradem,ˇ který sice nespadá do sledovaného vzorku, ale jeho charakter dokresluje, byl díl Otazník ˚u (formát prakticky totožný s Kulatým stolem) ze dne 29. 2. 2008 na téma Okultismus. Hostem byl kazatel a exercista Vojtechˇ Kodet a biblista a rovnežˇ knezˇ Jaroslav Brož. Expozice poraduˇ byla postavena na otázce „kde se vzalo zlo?“, priˇ cemžˇ Brož vyložil katolickou doktrínu o zle jako nedostatku víry a o Zle v podobeˇ inteligentní duchové bytosti, Satana. Tím bylo téma, zahrnu- jící z pohledu naší terminologie alternativní náboženské smery,ˇ ex- ponováno jako problematika styku se Satanem, a i takto bylo dále trak- továno. I když Kodet prohlásil, že „. . . nikdo nikoho nechce presvˇ edˇ co-ˇ vat, brát názor, ale naší povinností, kteríˇ známe boha, je na to upozornit . . . “, beseda se nesla v duchu výkladu církevní dogmatiky a její demon- strace na konkrétních príkladech.ˇ Tato tendence byla castoˇ doplnovánaˇ drobnými emocionálními detaily, jako když napr.ˇ Kodet prirovnávalˇ boj se zlem okultismu k boji se zlem drog, heroinem nebo pervitinem, a tak de facto spojoval drogy a okultismus. Prímoˇ tematizované bylo napr.ˇ New Age, reiki, karty, hovory s andelyˇ ciˇ novopohanství, priˇ cemžˇ poslední ze zmínenýchˇ bylo vysvetlenoˇ jako obdoba „pronárod ˚u“v Bibli a oznacenoˇ za prevládajícíˇ zp ˚usobživota. Zajímavostí diskuse bylo i to, že telefonické vstupy do studia byly vylouceny,ˇ mohl se pouze nadikto- vat vzkaz. Na príkladuˇ Kulatého stolu TV Noe doplnenéhoˇ o kv ˚ulitématu, souvisejícím s výzkumem, zámernˇ eˇ sledovaného jednoho dílu Otazník ˚u lze demonstrovat religiozní charakter TV Noe — ta vychází striktneˇ z církevní doktríny rímskokatolické,ˇ vyhýbá se v diskusi konﬂikt ˚uma alternativním názor ˚uma p ˚usobí spíše jako výklad než diskuse. Moderá- toriˇ i hosté sice neprovádí žádné konkrétní rituály (k temˇ je urcenˇ napr.ˇ poradˇ Andˇelpánˇe), ale snaží se utužovat komunitu televize apelem na diváky, aby se za ni modlili a používat modlitbu a výzvy k ní v ˚ubec jako stmelovací prvek mezi diváky a stanicí. I ze zameˇreníˇ stanice tak m ˚užemekonstatovat, že acˇ je TV Noe soukromoprávní, z našeho výberuˇ vybocujeˇ svým komunitním charakterem a je jediným prípademˇ ze zkoumaných vzork ˚u,který se otevrenˇ eˇ hlásí k nejakémuˇ nábožen- skému smeru.ˇ

38 8 Analýza - Duchovní kuchyneˇ

8.1 Produkce Ceskáˇ televize je médium verejnéˇ služby,118 tj. je zrízenaˇ zákonem119 a ﬁnancována je prevážnˇ eˇ z koncesionárskýchˇ poplatk ˚u.Burton–Jirák poznamenávají, že „[t]eoreticky platí, že jsou Croˇ a CTˇ díky konce- sionárskýmˇ poplatk ˚ummédia více nezávislá na komercníchˇ tlacích.“120 Tímto by melaˇ být zajištenaˇ nezávislost na jedné straneˇ na zájmech komercníchˇ subjekt ˚u,na druhé straneˇ však nejde o státní médium a jako takové by meloˇ být nezávislé i na tlacích politických. Práveˇ proto má i samostatný, volený orgán, Radu Ceskéˇ televize, která chod této instituce kontroluje a rídí,ˇ jakkoliv management CTˇ je samostatný. Je však potrebaˇ zd ˚uraznit,že i práveˇ proto jsou média verejnéˇ služby pod znacnýmˇ spolecenskýmˇ tlakem, a to nejen u nás, ale napr.ˇ i v Británii v prípadˇ eˇ BBC: „. . . musí preceˇ jen usilovat o znacnýˇ zájem publika a slušnou sledovanost, aby dokázala, že verejnostˇ nevynakládá ﬁnancníˇ prostredkyˇ nadarmo, a aby se melaˇ o koho oprítˇ v prípadˇ e,ˇ že by potre-ˇ bovala žádat o zvýšení koncesionárskýchˇ poplatk ˚u. . . “121 Problém verejnéˇ podpory není možné nikterak podcenovat,ˇ o to více v kontextu naší analýzy — jde totiž o pomernˇ eˇ bežnýˇ jev, kdy vyvíjí tlak nejen r ˚uznézájmové skupiny, ale i komercníˇ subjekty, které mohou chá- pat médium verejnéˇ služby jako svého druhu neprimˇ eˇrenouˇ konkurenci. Opakovaneˇ se podobné stížnosti dostávají na poradˇ jednání Evropské komise.122 Existuje názor, „. . . že by melaˇ [média verejnéˇ služby] obsluho- vat jenom ty segmenty publika, které nejsou zajímavé pro komercníˇ vysílatele. Obvykle se tím myslí vysílání pro menšiny (. . . ) a potom zpravodajství . . . “ 123 Tuto debatu je nutné chápat jako permanentní tlak, který nejen znejist’uje formát stanice, ale i její samotnou existenci. Príkladem,ˇ který souvisí i s námi studovaným problémem, je z nedávné doby zrušení poraduˇ Detektor, proti kterému se zvedla vlna odporu.124 Tento poradˇ nebyl vydáván za náboženský, ale za populárne–ˇ

118Graeme Burton — Jan Jirák, Úvod do studia médií. . . , s. 105. 119Zákon o Ceskéˇ televizi, 483/1991 Sb. 120Graeme Burton — Jan Jirák, Úvod do studia médií. . . , s. 106. 121Ibid., s. 106–107. 122Jan Puncocháˇ r,ˇ „Verejnáˇ služba: plný formát, nebo vyplnováníˇ tržních nik?“ In: Rozhlas veˇrejnéslužby: stojí na rozcestí? Sborník pˇríspˇevk˚uz Jarního semináˇrepoˇrá- daného Sdružením pro rozhlasovou tvorbu a Katedrou žurnalistiky FSV UK 27. dubna 2009 v Karolinu. SRT Praha: Praha /nedatováno/, s. 4. 123Ibid., s. 6. 124„CTˇ pozastavila poradˇ Detektor“ Novinky.cz [On-line]. 19. 3. 2008 [Cit. 15. 4. 2010]. Dostupné z: .

39 naucný,ˇ melˇ odhalovat tajemství ze svetaˇ „vedy,ˇ umeníˇ a spolecenskéhoˇ života“; prestoˇ jeho obsah se castoˇ minimálneˇ dotýkal ciˇ prímoˇ byl tvarován religiozními prvky známými z alternativních náboženských smerˇ ˚u,jako je UFO, telepatie, mimotelníˇ zkušenosti atd. Proti poraduˇ se vzedmula silná kritika, v jejímž celeˇ stáli pred-ˇ stavitelé sdružení Sysifos125 i Rada pro popularizaci vedyˇ AV CR,ˇ která Radeˇ CTˇ zaslala otevrenýˇ dopis. V nemˇ mj. bylo poraduˇ vycítáno,ˇ že „. . . zcela neguje metodu kritického myšlení a predkládáˇ divák ˚umnes- myslná tvrzení r ˚uzných esoterik ˚ua psychotronik ˚u. . . “, respondenti byli oznaceniˇ za „pseudovedce“ˇ a záhady castoˇ za jimi umeleˇ vymyšlené. Po- zoruhodná je formulace, že „[s]eriál Detektor je smesíˇ výmysl ˚ua lží, které nemají s reálným svetemˇ nic spolecnéhoˇ a zámernˇ eˇ klamou di- váky.“126 Autoriˇ dopisu rovnežˇ upozornujíˇ na oblíbenost „pseudozáhad“ u spolecnosti.ˇ I vzhledem napr.ˇ k aktivitám sdružení Sysifos, napr.ˇ udelováníˇ tzv. Bludných balvan ˚u,a v ˚ubec cinnostiˇ této organizace, která by se dala oznacitˇ jako „antikultovní“, lze tuto diskusi chápat jako obecný apel a snahu vytesˇ novatˇ z „verejného“ˇ prostoru urcité,ˇ castoˇ religiozneˇ inter- pretovatelné, myšlenkové smery.ˇ Ceskáˇ televize, která poradˇ následneˇ stáhla, má však ze své zákonné pozice jinou roli, než vycházet vstrícˇ zájmovým skupinám: Programový prostor venovanýˇ náboženství se opírá o rozvrstvení spolecnostiˇ a její aktuální vztah k duchovní oblasti. Pom ˚uckou jsou údaje posledního scítáníˇ lidu, ale také odborné analýzy aktuální migrace nových duchovních smerˇ ˚uv evropském prostoru.127 Z hlediska svého legislativního rámce má CTˇ dávat prostor nábožen- skému vysílání a je taky (mimo TV Noe) jedinou ceskouˇ televizní sta- nicí, která prímoˇ kategorii „náboženský porad“ˇ používá. Mimo zmínenýˇ príkladˇ obecných tlak ˚uzájmových skupin na Ceskouˇ televizi lze zmínit i další bod z Kodexu CT,ˇ který prímoˇ akcentuje krest’anskéˇ paradigma: Ceskáˇ televize priˇ vedomíˇ evropské kulturne–historickéˇ tradice venujeˇ v r ˚uzných žánrech a poradechˇ pozornost bibli- ckým témat ˚uma jejich významu pro kulturní vývoj a mravní postoje vcetnˇ eˇ r ˚uzných úhl ˚upohledu na jejich historické i soucasnéˇ interpretace (krest’anskéˇ církve, judaismus).128

125Srv. napr.ˇ Jiríˇ Hert,ˇ „Detektor – mýtický televizní hybrid“ [On-line] [Cit. 6. 5. 2010] Dostupné z: . 126„Otevrenýˇ dopis Rady pro popularizaci vedyˇ AV CRˇ Radeˇ CT:ˇ Detektor je smesíˇ výmysl ˚u a lží“ Britské listy [On-line]. 21. 2. 2008 [Cit. 6. 5. 2010]. Dostupné z: 127Kodex Ceskéˇ televize, Cl.ˇ 7, odst. 2. 128Ibid., Cl.ˇ 7, odst. 3.

40 Jakkoliv se tak na první pohled médium verejnéˇ služby má pohybovat v urcitémˇ diverzitním náboženském prostoru, jeho konkrétní program je vektorován už na úrovni norem s vedomímˇ príslušnostiˇ k urcitéˇ reli- giozní interpretaci a je ovlivnovánˇ prevážnˇ eˇ antikultovním diskurzem.

8.1.1 Náboženská redakce a místo náboženského vysílání v programu Stejneˇ jako v jiných televizích i v Ceskéˇ televizi se religiozita objevuje v mnoha podobách ve zpravodajství, publicistice, ﬁlmové tvorbeˇ apod., nicméneˇ speciﬁcké místo zaujímá prímoˇ v programu stanicí deklarovanou kategorií „náboženských poradˇ ˚u“,což v dobeˇ provádeníˇ analýzy byly predevšímˇ tyto cykly: Cesty víry, Kˇrest’anský týdeník a Sváteˇcníslovo ... 129 Mimo cyklické poradyˇ se ve vysílány velmi castoˇ objevují bohoslužby nebo pohrebníˇ mše (napr.ˇ Svatodušní bohoslužba nebo Tomáš kardinál Špidlík – poslední rozlouˇcení). Tím se však pen- zum náboženských poradˇ ˚unevycerpává.ˇ Nadhlédneme-li totiž nad žánrovou typologii deklarovanou samou televizí, objevíme množství poradˇ ˚u silneˇ religiozneˇ zameˇrenýchˇ i v jiných kategoriích, jako je napr.ˇ Duchovní kuchynˇe nebo Bojová umˇeníaneb Jednota osobnosti („vzdelávacíˇ porad“).ˇ Náboženské tvorbeˇ se venujeˇ Ceskáˇ televize systematicky a z posledních let to jsou v rámci cykl ˚ureprezentativní zástupci jako Prolínání svˇet˚u, Za ob- zorem nebo Exit 316. Již na první pohled vidíme, že jádro programu v posledních letech tvoríˇ zásadneˇ katolická setkání (mládež, papež) a svátky, ekumenické a pravoslavné bohoslužby a explicitneˇ deklarované krest’anskéˇ cykly pro mládež. Zcela chybí podobné poradyˇ zameˇrenéˇ na príznivceˇ buddhismu, islámu aj. Pokud se tato témata objevují, pouze jako soucástˇ poradˇ ˚utraktovaných krest’anskyˇ orientovaným pr ˚uvodcem (Tomáš Halík — Prolínání svˇet˚u) nebo jako soucástˇ jiné tematiky (Bo- jová umˇeníaneb Jednota osobnosti).130 CTˇ byla s krest’anskouˇ optikou spojena od svých pocátkˇ ˚u.První porevolucníˇ cyklus výlucnˇ eˇ zameˇrenýˇ na náboženství byl totiž Kˇrest’an- ský magazín, který zacaloˇ pripravovatˇ Televizní studio Brno po nástupu Veryˇ Mikuláškové v roce 1990.131 Podobneˇ první významnou s nábožen- stvím spojenou akcí, kterou televize prenášela,ˇ byl prímýˇ prenosˇ z návštevyˇ Jana Pavla II. na Velehrade.ˇ V roce 1995 vzniká v Brneˇ nová tv ˚urcíˇ skupina Jiríhoˇ Floriana, která se zameˇrujeˇ na náboženské

129„Poradyˇ A — Z: Aktuální náboženské porady“ˇ Ceskáˇ televize [On-line]. 2010 [Cit. 6. 5. 2010]. Dostupné z: . 130Autor této práce vychází z dlouhodobého sledování programotvorné cinnostiˇ Ceskéˇ televize a vlastních analýz všech zmínenýchˇ cykl ˚u. 131Petr Malý, 45 let brnˇenského studia Ceskéˇ televize. Diplomová práce. Katedra mediálních studií a žurnalistiky FSS MU: 2006, s. 43.

41 poradyˇ 132 a po zániku systému tv ˚urcíchˇ skupin vzniklo dramaturgické centrum náboženské tvorby, které existuje dodnes.133 D ˚uležitéje, že je stále vedeno Jirímˇ Florianem, jehož tým de facto od roku 1995 má oﬁciální monopol na poradyˇ s náboženskou tema- tikou, není-li outsourcována, jako Bojová umˇení... nebo Detektor. Tento fakt je o to významnejší,ˇ že napr.ˇ i poradyˇ nevydávané za nábožen- ské, jako Duchovní kuchynˇe, produkuje práveˇ toto centrum. Stejneˇ pro pochopení produkcníchˇ mechanism ˚u CTˇ d ˚uležitý fakt je to, že Jiríˇ Flo- rian patríˇ mezi predˇ revolucí tajneˇ vysvecenéˇ krest’anskéˇ kneze.ˇ Vysve-ˇ cení probehloˇ ve skupineˇ Felixe Davídka, který v dobeˇ totality budoval paralelní církevní struktury. Obecnou náboženskou tvorbu Ceskéˇ televize lze tedy už po analýze programu a institucionálního systému charakterizovat jako deklara- tivneˇ diverzitní, nicméneˇ vnitrnˇ eˇ silneˇ krest’anskyˇ a antikultovneˇ cíle- nou.

8.2 Produkt Poradˇ Duchovní kuchynˇe134 vznikl v centru náboženské tvorby v Brneˇ a signiﬁkantní pro nejˇ je i náboženské smeˇrováníˇ autor ˚u:scenárista Josef Nerušil pripravovalˇ již dríveˇ poradˇ Cesty víry, jeden z pr ˚uvodc˚ua „mistr“ Aleš Rolecekˇ dokonce p ˚usobilv Rímˇ eˇ jako redaktor Radia Vaticana, poté v nakladatelství Vyšehrad. Martin Putna se úcastnilˇ predrevoluˇ cníchˇ náboženských aktivit v disentu a byl jedním z iniciátor ˚u Ceskéˇ krest’an-ˇ ské akademie. Oba moderátoriˇ se rovnežˇ podíleli na námetuˇ poradu.ˇ Duchovní kuchynˇe je uzavrenýˇ cyklus reportáží o stravovacích návy- cích jednotlivých náboženství, rámcovaný prípravouˇ konkrétního jídla. Na zacátkuˇ každého z dílu mistr (Rolecek)ˇ vyšle žáka (Putna) na zá- kladeˇ jeho dotazu po „nejlepším náboženství“ ochutnat jeho kuchyni, na konci se pak — castoˇ za veselého hudebního podkresu — vrací žák prírodouˇ do mistrovy chaty, a ten mu uvaríˇ desert se speciálním, castoˇ parodickým výkladem. Poradˇ je vetšinouˇ (ve sledovaném období s výjimkou dílu Judaismus) proložen vstupy odborníka, vedceˇ z Ústavu religionistiky FF MU. Mistr, žijící v prírodˇ e,ˇ je jaksi vydelenˇ z okolního deníˇ a je v poraduˇ traktován jako vnejšíˇ autorita, k níž žák utíká, je mu vždy dáno poslední slovo a je rucitelemˇ výkladu. Každé náboženství paroduje

132Ibid., s. 50. 133Ibid., s. 82. 134Analýza byla provedena na základeˇ vzorku od vysílání 1. 4. 2010 do 29. 4. 2010, který byl pro nereprezentativnost (vetšinaˇ sledovaných díl ˚utematizovala „tradicní“ˇ náboženské smery)ˇ doplnenˇ díly Ateismus a New Age z 30. 12. 2007 a 23. 12. 2007. Lze navíc predpokládat,ˇ že se tyto díly objeví i ve vysílání v roce 2010, vzhledem k tomu, že jsou soucástíˇ pevného, uzavrenéhoˇ cyklu.

42 svým moucníkem,ˇ jako napr.ˇ u Judaismu symbolikou každého úkonu a prísadyˇ a filosofickým výkladem, který demonstruje nárocnostˇ predpisˇ ˚u judaismu. Formálneˇ je poradˇ vždy ješteˇ doplnenˇ skeciˇ Martina Putny, kdy v pr ˚ubehuˇ výkladu respondent ˚u ciˇ vareníˇ i on sám paroduje dané náboženství. Zatímco u Roleckaˇ lze považovat úrovenˇ parodování za víceméneˇ konstantní, i v díle Katolicismus, Putna mnohem více ve svých sekvencích diverzifikuje: zatímco New Age alegoricky inscenuje textoveˇ upravenou koledou jako narození nového, falešného (postmoderního, ne- viditelného) spasitele nebo v Antickém Reckuˇ specificky ze symboliky vzdelanosti,ˇ vína a homosexuality nakonec z ˚ustávájen víno a homosex- ualita, v Protestantství pouze t’uká velikonocnímiˇ vejci a v Katolicismu se dokonce objeví v parodické roli jen na chvíli na zacátkuˇ jako asketický mnich, který se vrhá po koríncích.ˇ Príkladˇ Katolicismu i vzhledem k naší hypotéze je signifikantní i v tom, jak je celý poradˇ formálneˇ složen. Zmínenáˇ parodická sekvence je ješteˇ otupena následnou scénou s bratrem Norbertem, který sám mluví o asketickém ideálu jako extrému. Jestliže vidíme mnicha, který rela- tivizuje rigoróznost svého stavu, žertuje o „odrezáváníˇ biskupa“, které se prý „také dejeˇ v nekterýchˇ církvích“, prípadnˇ eˇ proklamuje, že ka- tolictví je natolik liberální, že i na rozdíl od nekterýchˇ protestantských církví dovoluje jíst prakticky vše, to vše navíc ve chvíli, kdy jako postní jídlo peceˇ kachnu a její religioznost spatrujeˇ v tom, že bude „absolutneˇ peknˇ eˇ vypecená“,ˇ dostáváme se do styku s velice uvolnenouˇ interpretací katolictví. Tento komunikacníˇ mód jako by vycházel vstrícˇ predpoklá-ˇ danému hedonismu a pohodlí diváka. Mnich jako by reprezentoval typ sice vzdelanéhoˇ a zbožného muže, jehož zbožnost však neomezuje jeho život. Expozice Norberta je navíc obrazoveˇ spojena s knihovnou a glóbusem a další rozhovory probíhají v místnostech plných nejen barokních artefakt ˚u.Historicismus evokuje predevšímˇ urcitouˇ úroven,ˇ tradici a všeobecné kulturní povedomí:ˇ toto je evropská historie, toto jsou evropské koreny.ˇ Kosmopolitismus se objevuje i v narážkách na cešství,ˇ když Norbert instruuje pomocnou sílu, aby pozorneˇ pripravovalaˇ knedlíky: „[Když se to nepovede, n]ebude z toho krásný nadýchaný rakousko-uherský knedlík, ale zcela ceskýˇ blemt.“ V ostré opozici stojí díl o New Age, v nemžˇ respondentka nejen nemá konkrétní instituci, která by ji zaštítila, ale není pro diváka jedno- znacnˇ eˇ citelnáˇ a pohybuje se v profánním prostoru obývacího pokoje v paneláku. Tento „amatérismus“ je ješteˇ doplnenˇ nesmelostíˇ respondentky a podivným „tancem“ na konci, do kterého je zatažen i celý štáb. Omezený prostor, absence konkrétních, specifických obrazových detail ˚u, ale i verbální distanc respondentky od termínu New Age vytváríˇ prostor, v nemžˇ se komplexní náboženské hnutí prezentuje pouze presˇ jídlo. Jeho prípravaˇ je však iniciována výberemˇ na základeˇ pohybu kyvadélka, a

43 tak jako by i jeho prípravaˇ byla vzhledem k obecným kulturním hod- notám diváka, jež m ˚užemeocekávat,ˇ problematizována. Tuto interpretaci podporuje Putna inscenovanou scénkou se dvemaˇ pastýri.ˇ Ti se zastavují po narážkách na „postmodernost“ u kolébky, v níž „spasitel“ není videt.ˇ Pastýrˇ Putnovi vysvetluje,ˇ že New Age je preceˇ cítit ve veškeré prírodˇ e,ˇ ptá se: „Cítíš ho?“ A Putna s dvojznac-ˇ ným výrazem odpovídá „Cítím“. Závereˇ cnéˇ prikládáníˇ vajec do podpaží jako procíteníˇ energie (navíc u katolické sakrální stavby!) nebo neprí-ˇ jemné, až jedovaté barevné pozadí výkladu odborníka, Dušana Lužného, celkové relativizující ciˇ zpochybnujícíˇ vyzneníˇ podtrhuje. Podobný interpretacníˇ mód náboženství m ˚užemedoložit i u dílu Antické Reckoˇ anebo u Ateismu, v nemžˇ lze navíc nalézt odkazy na zed- nárskouˇ symboliku a ateismus je spojen s nevýraznou chutí. Odborník, David Václavík, je dokonce v jednu chvíli vyklícovánˇ — „zmizí“. Katoli- cismus, Protestanství i Judaismus jsou naproti tomu postaveny na po- zornejšíˇ práci s detailem a prostredímˇ a rozhovor je veden ve více pub- licistické rovine,ˇ Putna je submisivnejšíˇ a spíše jen poslouchá. Navíc v Judaismu zcela chybí odborník, jeho roli — ovšem formálneˇ zcela jinak, bez statického záberuˇ ... obstarává brnenskýˇ rabín Moše Chaim Koller. Putna ve svých skecíchˇ prochází turistickými místy židovské Prahy s velkou žlutou nafukovací rybou, která na jednu stranu odkazuje ke geﬁlte ﬁš, na druhou stranu k pout’ovým dárk ˚uma zbytecnýmˇ su- venýr ˚um,které se na turistických místech Prahy prodávají. „Pout’ový“ charakter však nijak neakcentuje. Výjimecnýˇ je cyklus oproti ostatním analyzovaným i v tom, že jako jediný je bezkontaktní, nevstupují do nejˇ prímoˇ diváci. Systém religiozních význam ˚u Duchovní kuchynˇe je zahlušenejšíˇ než v prípadˇ eˇ Kˇrest’anského magazínu, Exitu 316 nebo Cest víry snahou o odstup. Je v posledních letech druhým pokusem Ceskéˇ televize mapo- vat r ˚uznánáboženství, tím „serioznejším“,ˇ tj. traktovaném v d ˚uvery-ˇ hodnejšímˇ módu, bylo Prolínání svˇet˚u. I zde však byl pr ˚uvodcema oso- bou, s níž je výklad náboženství spojen, katolický knezˇ Tomáš Halík. Duchovní kuchynˇe je tedy na úrovni reprezentativnosti a predvedeníˇ zcela v intencích ostatní náboženské tvorby Ceskéˇ televize: pr ˚uvodcii autory jsou minimálneˇ sympatizanti, ne-li prímoˇ knežíˇ katolické církve. Prostredky,ˇ které k interpretaci ostatních církví Duchovní kuchynˇe volí, jsou postaveny na nadsázce a parodii. Ta je u judaismu nebo krest’anstvíˇ citelneˇ slabší, než u antického Recka,ˇ New Age nebo ateismu.

44 9 Vyhodnocení analýz

9.1 Diskuse Základním problémem výzkumu je samozrejmˇ eˇ míra jeho spolehlivosti, která souvisí s vybraným vzorkem. Výzkum zcela pominul nábožen- ské obsahy ve zpravodajství, publicistice, hudbe,ˇ filmech aj., a tak nelze jeho výsledky chápat jako odpoved’ˇ na otázku po obecné orientaci médií a po forme,ˇ jak s religiozitou u nás televize pracují v celku. Jeho výsledky je potrebaˇ vnímat v intencích zámeru:ˇ podívat se na cyklické, tj. pravidelné poradyˇ a v nich nalézt religiozní prvky. Dalším problémem je metodické pominutí posledního clánkuˇ prenosovéhoˇ modelu, a to príjemce.ˇ Jakkoliv byl jeho význam argu- mentován v první cástiˇ práce, v tomto konkrétním výzkumu byl zcela pominut. Práveˇ proto byl do práce zarazenˇ teoretický exkurz do vý- znamu publika, aby mohly být výsledky chápány v kontextu kompletní mediální komunikace. Nebylo však možné tuto cástˇ výzkumu provést, protože by byla nad rámec cíl ˚ua možností této práce, melaˇ by však být logickým dalším krokem. Specifický problém toho, jak definovat a vnímat religiozitu v impli- citneˇ religiozních poradech,ˇ je potrebaˇ bez dat z publika vnímat v kontextu obecného náboženského prostoru u nás. Jak bylo demonstrováno na studii Hamplové, prvky alternativních náboženských formy u nás mají vyšší popularitu, než tradicníˇ koncepce. Prestoˇ zde vzniká speci- fický problém konotací slova náboženství, které neumožnujíˇ ve výzkumu tuto kategorii používat automaticky a je nutné ji vždy chápat ve speci- fickém kontextu. Ve výzkumu publika by proto bylo nutné sledovat specifické parametry a snažit se vyhnout používání tohoto zatíženého termínu.

9.2 Interpretace Na základeˇ našich ocekáváníˇ m ˚užemesledovaný vzorek interpretovat a zhodnotit takto: Mimo Ceskouˇ televizi jde o formálnˇe a tedy i produkcnˇ eˇ nenárocnéˇ tvary, u soukromých televizí mimo TV Noe outsourcované, tj. produko- vané samostatnými subjekty. Obsahy lze rozdelitˇ do dvou kategorií: první lze charakterizovat jako publicistickou a jejím jádrem je mapo- vat predevšímˇ krest’anskéˇ svedectvíˇ o svetˇ eˇ (TV Noe, vetšinaˇ poradˇ ˚u CT),ˇ explikovat pokud možno nekonﬂiktneˇ predevšímˇ krest’anskyˇ orientovanou interpretaci religiozity a udržovat od alternativních nábožen- ských smerˇ ˚uodstup. Tato kategorie je vetšinovˇ eˇ explicitnˇenáboženská a bud’ se prímoˇ hlásí ke krest’anskéˇ religioziteˇ (TV Noe), nebo se snaží stavetˇ do objektivní pozice. Ta je však urcenaˇ vetšinovˇ eˇ katolicky orien-

45 tovanou produkcí. Druhou kategorií jsou poradyˇ urcenéˇ jako servis ciˇ služba a jejich typickými zástupci jsou EZO.TV nebo Volejte vˇeštce. Smyslem techtoˇ poradˇ ˚uje v kontaktním prostoru s divákem vytváretˇ konkrétní náboženskou, ciˇ implicitneˇ náboženskou zkušenost formou telefonát ˚u. Poradyˇ se orientují na odhalování skrytého a praktické rady, vyhýbají se otevrenˇ eˇ náboženské naraci a uzavírají se do kategorie „zábavných“ poradˇ ˚u.M ˚užemeje tedy oznacitˇ za implicitnˇenáboženské a nalezneme je na komercníchˇ stanicích. Explicitneˇ náboženské poradyˇ chápou náboženství jako systém ve smyslu „tradicních“ˇ forem, jako je krest’anství,ˇ judaismus, is- lám, problematizují, parodují ciˇ prímoˇ oponují alternativní nábožen- ské smery.ˇ Pokusy o jejich integraci do vysílání ztroskotaly i díky záj- movým skupinám, které zvlášteˇ na verejnoprávníˇ televizi útocí.ˇ Vztah k náboženství lze v techtoˇ poradechˇ charakterizovat dektretem Nostra aetate:

Katolická církev neodmítá nic, co je v techtoˇ nábožen- stvích pravdivé a svaté. S uprímnouˇ vážností se dívá na jejich zp ˚usobychování a života, pravidla a nauky. Ackoliˇ se v mno- hém rozcházejí s tím, co ona veˇríˇ a k veˇreníˇ predkládá,ˇ preceˇ jsou nezrídkaˇ odrazem Pravdy, která osvecujeˇ všechny lidi. Sama však hlásá a je povinna neustále hlásat Krista, který je „cesta, pravda a život“ . . . 135

M ˚užemetedy ríci,ˇ že explicitneˇ náboženské poradyˇ mají blízko ke ka- tolické pozici vztahu k jiným náboženstvím, implicitneˇ ciˇ explicitneˇ ob- sahují krest’anskéˇ významy a hodnoty a svými postoji se mohou blížit ciˇ splývají s tzv. antikultovním hnutím, a to jak náboženským (TV Noe, ale implicitneˇ i v Ceskéˇ televizi, jako napr.ˇ u relativizace spasitelské hodnoty New Age), tak i sekulárne-racionálním.ˇ 136 Práveˇ sekulárne-ˇ racionální antikultovní hnutí zárovenˇ mají na produkci Ceskéˇ televize výrazný vliv. Implicitneˇ náboženské poradyˇ v ˚ubeckategorii náboženství nepouží- vají, jakkoliv využívají symbol ˚ua význam ˚us tradicnˇ eˇ náboženskými systémy spojenými (andelé).ˇ Jejich religiozní systém lze popsat jako al- ternativní náboženskou formu, využívající prvky novopohoanství ciˇ New Age (skrítci).ˇ

135Nostra aetate [On-line]. 23. 8. 2007 [Cit. 7. 5. 2010]. Dostupné z: . 136Deleníˇ antikultovních hnutí na náboženské a sekulárne-racionálníˇ pochází od Davida G. Bromleyho a Ansona Shupeho, viz. Dušan Lužný, Nová náboženská hnutí. . . , s. 132.

46 Pohlédneme-li do institucionálního podloží poradˇ ˚u,nabízí se otázka, procˇ tomu tak je. Jak jsem se pokusil demonstrovat na výzkumech Ham- plové, v Ceskéˇ republice se obrušuje vztah k „náboženství“ — na jedné straneˇ je „tradicní“ˇ u techˇ osob, kteríˇ se hlásí ke krest’anskýmˇ církvím, na straneˇ druhé je privátní, který nemusí vždy operovat s nejakýmˇ jas- ným systémem nebo príslušnostiˇ ke skupine,ˇ ale je spojen s výraznými religiozními postoji a predstavami.ˇ Veštci,ˇ amulety, horoskopy aj. jsou zrejmˇ eˇ prijatelnˇ ejšíˇ pro mnohem vetšíˇ skupinu Cechˇ ˚u,než kategorie první, i proto mohou privátní televize zhodnocovat práveˇ tento segment. Je jen logické, že tak ciníˇ implicitne,ˇ tj. nedeklarují své vysílání jako náboženské. „Zábavní“ charakter techtoˇ mediálních produkt ˚u umožnujeˇ tele- vizím zasáhnout velkou šíriˇ r ˚uzných náboženských predstav,ˇ protože nevyžaduje deklarativneˇ se prihlásitˇ k nejakéˇ konkrétní náboženské skupineˇ a poskytovat exkluzivní interpretaci, jako TV Noe. To by ani nebylo výhodné, jakkoliv se to m ˚užezdát z hlediska konstrukce cílové skupiny racionální: jestliže smyslem privátních televizí je generovat zisk, je potrebaˇ vynaložit co nejmenší prostredkyˇ na to, abych zasáhl co nejvetšíˇ pocetˇ divák ˚u.Zvlášteˇ v nocnímˇ case,ˇ kdy je ztrátové investovat vetšíˇ financníˇ cástky,ˇ privátní televize outsourcují do samostat- ných, telefonii využívajících subjekt ˚u,které však nepripravujíˇ pouze daný porad,ˇ ale poskytují dlouhodobou službu svým klient ˚uma takto vlastneˇ jen v urcitémˇ caseˇ intervenují do dalšího média. Práveˇ to, že divák konzumuje, tj. divák ocekává,ˇ že mu médium poskytne nejakouˇ službu, servis, která uspokojí jeho potreby,ˇ je základní orientacníˇ prvek techtoˇ poradˇ ˚u.Vytváretˇ zisk na základeˇ reklamy v neprofitním caseˇ je ekonomické sci-fi, zajistit tedy prísunˇ penezˇ na základeˇ platby za službu je ideálním rešenímˇ potrebˇ subjekt ˚u,které v daném caseˇ vysílání za- jišt’ují: televize a telefonických spolecností.ˇ Naproti tomu TV Noe a dokonce i Ceskáˇ televize vytváríˇ své poradyˇ predevšímˇ v okruhu krest’anskyˇ orientovaných tv ˚urc˚u, ne-li prímoˇ kneží.ˇ To zásadneˇ ovlivnujeˇ jejich produkci — zatímco u TV Noe explicitne,ˇ u Ceskéˇ televize bez vnejšíˇ reflexe. Cílem stanic není zisk: u TV Noe je to evangelizacníˇ cinnost,ˇ u média verejnéˇ služby jsou cíle defino- vané legislativneˇ a mají se zameˇrovatˇ na celé spektrum ve spolecnostiˇ prítomnýchˇ interpretací náboženství. To však prímoˇ neciní,ˇ a to i díky vlivu dalších, vnejšíchˇ zájmových skupin, jako je klub skeptik ˚uSysi- fos nebo vedeckáˇ obec, které si kladou nárok na to, ovlivnovatˇ interpretaci reality ve verejnoprávnímˇ médiu z pozice svého spolecenskéhoˇ postavení. Naopak, Ceskáˇ televize se v cyklech orientuje spíše ve smyslu dekretu Nostra aetate k jiným náboženstvím s vedomímˇ krest’anskýchˇ korenˇ ˚uevropského vnímání toho, co to je „náboženství“.

47 10 Záverˇ

Bylo by jisteˇ zajímavé výše vyslovené teze proveˇritˇ na vetšímˇ vzorku a s kvantitativním aparátem, a to nejen na cyklických poradech,ˇ ale i na další tvorbeˇ — nabízí se predevšímˇ hlavní publicistické a zpravoda- jské relace. Zároveˇnˇ výzkum objevil zajímavé prvky reprezentace religiozity v ceskýchˇ televizích, které by si zasloužily samostatné studie: napríkladˇ formy rituálu v EZO.TV, analýza používání „reiki“ nebo jiných systém ˚uve vysílání, aj. Zde by se mohlo uplatnit i publikum, které je, jak se domnívám, v globále priˇ vyslovení obecných hypotéz vpodstateˇ nesledovatelné, príp.ˇ by šlo o tak nárocnýˇ výzkum, že by jeho efektivita nemusela být velká. Presto,ˇ že práce obsáhla jen malý vzorek, je výzkum reprezenta- tivní v tom slova smyslu, že zohlednujeˇ nejen studované cykly, ale i další poradyˇ a celkový programový rámec sledovaných stanic. V tomto smyslu jsou interpretace relevantní a naznacují,ˇ že televizní prostor u nás vytváríˇ dva rozdílné kontexty religiozity: jeden je formován verejnoprávnímˇ médiem a komunitní televizí, druhý vychází z in- tencí komercníchˇ stanic. Zatímco ten první je explicitneˇ náboženský a najdeme v nemˇ antikultovní prvky ciˇ prímoˇ dominanci krest’anskéˇ religiozity, druhý se náboženství vyhýbá a zpracovává ho v podobeˇ služby divák ˚um.Prestoˇ vytváríˇ speciﬁcký, implicitneˇ náboženský sys- tém, který — pokud bychom pokracovaliˇ v naší analýze a vykrociliˇ smeremˇ k publiku a to zvlášteˇ na speciﬁckých poradechˇ ciˇ motivech (ri- tuály) — m ˚uževytváretˇ svébytné religiozní vedomí.ˇ Další rozpracování poslední z tezí je však úkolem pro jinou práci, napr.ˇ magisterskou diplomovou.

48 11 Abstrakt

11.1 Resumé a klícováˇ slova Diplomová práce „Reprezentace religiozity v ceskýchˇ televizích“ ana- lyzuje ctyˇ riˇ cyklické nábožensky zameˇrenéˇ poradyˇ v ceskýchˇ televizích. Výsledky této analýzy interpretuje jako dvojí formu reprezentace religiozity ve vysílání: v prípadˇ eˇ verejnoprávníˇ Ceskéˇ televize a komu- nitní TV Noe jde o explicitneˇ náboženské porady,ˇ v prípadˇ eˇ ostatních privátních stanic o poradyˇ náboženské implicitne.ˇ Soukromé stanice s výjimkou TV Noe chápou náboženské poradyˇ jako zábavní a za- meˇrujíˇ se v nich na proﬁt na základeˇ poskytování služeb, Ceskáˇ televize chápe svoji funkci prevážnˇ eˇ jako vzdelávacíˇ a podává výklad, TV Noe má funkci evangelizacní.ˇ Práce popisuje konkrétní formy religiozity ve sledovaných poradech,ˇ a to v „tradicním“ˇ chápání pojmu nábožen- ství u TV Noe a Ceskéˇ televize a ve formeˇ alternativní religiozity u komercníchˇ televizí. Práce se nejen snaží výsledky interpretovat, ale nalézt i odpoved’,ˇ procˇ tomu tak je.

Klícováˇ slova: New Age, alternativní religiozita, krest’anství,ˇ mé- dia, televize, Ceskáˇ televize, TV Noe, TV Barrandov, Prima TV

11.2 Resumé and keywords The diploma thesis „Representation of Religion in Contemporary Czech TV Broadcasting“ aims to analyze four periodic religious programmes in the czech television broadcasting. Results of the analyses are inter- preted as the dichotomy in forms of religiosity representation in the broadcasting: in the case of the public service institution (Czech television) and the community oriented television (TV Noe) the religiosity is represented explicitly, in the commercial media implicitly. The proﬁt- oriented broadcasters understand the religious programmes as enter- taining shows, Czech television aims to educate and provides explana- tion, TV Noe is evangelistic. The thesis describes particular forms of religiosity in the broadcasting, focusing on the „traditional“ interpretation of the religion in the case of the Czech television and TV Noe and the alternative religiosity presented in the shows of the proﬁt-oriented broadcasters. The goal of the thesis is to provide interpretation of the causes of this dichotomy.

Keywords: New Age, alternative religiosity, christianity, media, television, Czech television, TV Noe, TV Barrandov, Prima TV

49 Reference

[1] Graeme Burton — Jan Jirák, Úvod do studia médií. Barrister and Principal: Brno 2003.

[2] Manuel Castells, The Information Age: Economy, Society and Cul- ture: Volume I: The Rise of the Network Society. Second edition. Oxford: Blackwell 2000.

[3] Émile Durkheim, Elementární formy náboženského života. Systém totemismu v Austrálii. OIKOYMENH: Praha 2002.

[4] Gregor Goethals, „Escape from time: Ritual Dimensions of Popular Culture.“ In: Stewart M. Hoover — Knut Lundby (eds.). Rethink- ing media, religion and culture. Thousand Oaks — London — New Delhi: Sage Publications 1997

[5] Dana Hamplová, „Cemuˇ Cešiˇ veˇrí:ˇ dimenze soudobé ceskéˇ religiozity.“ Sociologický ˇcasopis/Sociological Review, 2008, Vol. 44, No. 4: 703-723.

[6] John Hartley, Television Truths. Blackwell: Oxford 2008.

[7] Bretislavˇ Horyna — Helena Pavlincová, Dˇejinyreligionistiky. An- tologie. Olomouc: Olomouc 2001.

[8] Janet M. Klippenstein, „Imagine no religion: On deﬁning ‚New Age‘“ Studies in Religion/Scienses Religieuses 34 / 3 – 4 (2005), s. 391 – 403.

[9] Hubert Knoblauch, „Europe and Invisible Religion“ Social Com- pass 2003, 50, s. 267 – 274.

[10] Dušan Lužný, Nová náboženská hnutí. Masarykova univerzita: Brno 1997.

[11] Petr Malý, 45 let brnˇenského studia Ceskéˇ televize. Diplomová práce. Katedra mediálních studií a žurnalistiky FSS MU: 2006.

[12] Marshall McLuhan, Clovˇek,médiaˇ a elektronická kultura. Výbor z díla. Jota: Brno 2000.

[13] Zdenekˇ Nešpor — David Václavík et al., Pˇríruˇcka sociologie náboženství. SLON: Praha 2008.

[14] William E. Paden, Bádání o posvátnu. Náboženství ve spektru in- terpretací. Masarykova univerzita: Brno 2002.

50 [15] Philippe Perebinossoff — Brian Gross et al., Programming for TV, radio and the Internet. Strategy, development and evaluation. Sec- ond edition. Focal press — Elsevier: Oxford 2005.

[16] Neil Postman, Ubavit se k smrti. Mladá fronta: Praha 1999.

[17] Jan Puncocháˇ r,ˇ „Verejnáˇ služba: plný formát, nebo vyplnováníˇ tržních nik?“ In: Rozhlas veˇrejnéslužby: stojí na rozcestí? Sborník pˇríspˇevk˚uz Jarního semináˇre poˇrádaného Sdružením pro rozhlasovou tvorbu a Katedrou žurnalistiky FSV UK 27. dubna 2009 v Karolinu. SRT Praha: Praha /nedatováno/.

[18] David Václavík, „Deﬁnice náboženství“ In: Zdenekˇ Nešpor — David Václavík et al., Pˇríruˇcka sociologie náboženství. SLON: Praha 2008, s. 119–129.

[19] David Václavík, „Náboženství a média“ In: Zdenekˇ Nešpor — David Václavík et al., Pˇríruˇcka sociologie náboženství. SLON: Praha 2008, s. 321–341.

[20] David Václavík, „New Age a spiritualita“ In: Zdenekˇ Nešpor — David Václavík et al., Pˇríruˇcka sociologie náboženství. SLON: Praha 2008, s. 360–367.

[21] Jacques Waardenburg, Bohové zblízka. Systematický úvod do religionistiky. Masarykova univerzita — Georgetown: Brno 1997.

[22] Max Weber, Metodologie, sociologie a politika. OIKOYMENH: Praha 1998.

Internet

1. „Co je EZO.TV?“ EZO.TV [On-line]. [Nedatováno] [Cit. 12. 5. 2010]. Dostupné z: .

2. „CTˇ pozastavila poradˇ Detektor“ Novinky.cz [On-line]. 19. 3. 2008 [Cit. 15. 4. 2010]. Dostupné z: .

3. „Historie spolecnosti“ˇ Prima TV [On-line]. 23. 7. 2009 [Cit. 6. 4. 2010] Dostupné z: .

4. „Klienti“ Mediasupport [On-line]. 2008 [Cit. 6. 4. 2010]. Dostupné z: .

51 5. „Kodex TV Noe“ TV Noe [On-line]. 1. 11. 2006 [Cit. 2. 5. 2010]. Dostupné z: .

6. Nostra aetate [On-line]. 23. 8. 2007 [Cit. 7. 5. 2010]. Dostupné z: .

7. „O nás“ Mediasupport [On-line]. 2008 [Cit. 6. 4. 2010]. Dostupné z: .

8. „Otevrenýˇ dopis Rady pro popularizaci vedyˇ AV CRˇ Radeˇ CT:ˇ Detektor je smesíˇ výmysl ˚ua lží“ Britské listy [On-line]. 21. 2. 2008 [Cit. 6. 5. 2010]. Dostupné z:

9. „Poradyˇ A — Z: Aktuální náboženské porady“ˇ Ceskáˇ televize [On-line]. 2010 [Cit. 6. 5. 2010]. Dostupné z: .

10. „Prymas Glemp: Radio Maryja rozbija Kosciół“´ Gazeta.pl [On-line]. 23. 12. 2005 [cit. 6. 4. 2010] Dostupné z: .

11. „Predstaveníˇ spolecnosti“ˇ Prima TV [On-line]. 24. 7. 2009 [Cit. 6. 4. 2010]. Dostupné z: .

12. „Seznamy provozovatel ˚uvysílání“ RRTV [On-line]. 2010 [Cit. 4. 5. 2010]. .

13. „Smysl TV Noe“ TV Noe [On-line]. 2008 [Cit. 2. 5. 2010]. Dostupné z: .

14. „TV Barrandov sází na Duška, Kristelovou a Hrachovcovou“ Týden.cz [On-line]. 25. 8. 2009 [Cit. 15. 4. 2010]. Dostupné z: .

15. „TV Program“ TV Barrandov [On-line]. 2010 [Cit. 15. 4. 2010]. Dostupné z: .

16. „ZA KACKUˇ SVLÍKACKU“ˇ Mediasupport [On-line]. 2009 [Cit. 6. 4. 2010]. Dostupné z: .

17. Jiríˇ Hert,ˇ „Detektor – mýtický televizní hybrid“ [On-line]. 1. 2. 2008 [Cit. 6. 5. 2010] Dostupné z: .

52 18. Arkadiusz Klimczak, „MOHEROWE SZALENSTWO,´ CZYLI CO UWIERA POLAKÓW W GŁOWY“ Ekumenizm.pl [On-line]. 19. 12. 2005 [cit. 6. 4. 2010] Dostupné z:

19. Michał Pietniczka, „Słownik IV RP“ Gazeta.pl [On-line]. 21. 3. 2006 [cit. 6. 4. 2010]. Dostupné z: .

Úredníˇ dokumenty, normy a zákony

1. Kodex Ceskéˇ televize.

2. Rozhodnutí o udeleníˇ kompenzacníˇ licence, sp. zn.: 2008/153/reh/BAR.ˇ

3. Rozhodnutí o udeleníˇ licence, c.ˇ j. Ru/93/94, ze dne 28. 4. 1994, odstavec 2.

4. Rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání ze dne 26. 1. 2006, c.ˇ j. Ru/1/2006.

5. Úplný výpis z obchodního rejstríku,ˇ vedeného Mestskýmˇ soudem v Praze, oddíl B, vložka 892.

6. Zákon 483/1991 Sb.

7. Zákon 231/2001 Sb.