MASARYKOVA UNIVERZITA FILOZOFICKÁ FAKULTA Ústav religionistiky Religionistika Jan Motal Reprezentace religiozity v ceskýchˇ televizích Bakalárskᡠdiplomová práce Vedoucí práce: Mgr. Milan Fujda, Ph.D. 2010 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatnˇes využitím uvedených pramen ˚ua literatury. ..................................................... Podpis autora práce Chtˇelbych podˇekovatvedoucímu práce Milanu Fujdovi za peˇclivéa pozorné vedení a za to, že mne ve volbˇetématu na bakaláˇrskoupráci podpoˇril. Obsah 1 Úvod 1 2 Cíle výzkumu 3 3 Náboženství 5 3.1 Definice náboženství v kontextu výzkumu . 6 3.2 Spolecenskýˇ kontext . 7 3.3 New Age . 8 3.4 Pracovní definice . 9 3.5 Náboženský prostor v Ceskéˇ republice . 10 4 Náboženství a média 13 4.1 Mediální interpretace jako dynamický proces . 15 4.2 Vztah náboženství a médií . 16 4.3 Metodologie výzkumu . 17 4.4 Televize a mediální prostor Ceskéˇ republiky . 18 4.5 Výberˇ vzorku . 19 5 Analýza: Volejte veštceˇ 22 5.1 Produkce . 22 5.1.1 Televizní stanice . 22 5.1.2 Produkce poraduˇ . 23 5.2 Produkt . 25 6 Analýza: EZO.TV 29 6.1 Produkce . 29 6.2 Produkt . 30 6.2.1 Vešteckéˇ metody a výklad . 31 6.2.2 Rituály . 32 6.2.3 Koncepce myšlenkového systému . 33 7 Analýza - Kulatý st ˚ul 35 7.1 Produkce . 35 7.2 Produkt . 36 8 Analýza - Duchovní kuchyneˇ 39 8.1 Produkce . 39 8.1.1 Náboženská redakce a místo náboženského vysílání v programu . 41 8.2 Produkt . 42 9 Vyhodnocení analýz 45 9.1 Diskuse . 45 9.2 Interpretace . 45 10 Záverˇ 48 11 Abstrakt 49 11.1 Resumé a klícovᡠslova . 49 11.2 Resumé and keywords . 49 1 Úvod Jako dominantní médium je televize významnou zprávou o tom, jak spolecnost,ˇ z níž její produkce vychází a do níž se primárneˇ zpetˇ obrací, vnímá sama sebe. Nelze samozrejmˇ eˇ zjednodušeneˇ chápat mediální ob- sahy a formy jako niverzálneˇ platné komplexy význam ˚u.Na druhou stranu otázka po tom, jaká témata zpracovává, jak je modeluje a jak jsou tedy samotným médiem reflektovány, neztrácí na d ˚uležitosti:mediální teorie se shodují, že i když není široký konsensus, jak vliv médií na jed- ince i skupiny konkrétneˇ probíhá a jaká je jeho míra, jsou média pod- statným nástrojem šíreníˇ sociálních norem. A to i tím, že se podílejí na socializaci jedince.1 Cteme-liˇ v novinách a populárních publikacích o „moci médií“, ne- jde jen o moc ekonomickou ciˇ politickou, ale i symbolickou. Tzv. kulturní imperalismus, který je castoˇ diskutován zvlášteˇ v souvislosti vývozu an- gloamerických hodnot do zbytku svetaˇ sveta,ˇ m ˚užeprobíhat globálneˇ i lokálne,ˇ v malém. Televizní média jsou v soucasnémˇ svetˇ eˇ tedy nejen významným socializacnímˇ prvkem, ale i symbolicky konstitutivním: síteˇ význam ˚u,které sprádají,ˇ se stávají vzorci, které mohou získat vlastní „život“, spolecnostˇ je adaptuje do svého diskurzu nebo se v ˚uciˇ nim vymezuje. Predevšímˇ však tyto vzorce díky repetitivnosti médií mode- lují stereotypy, které jsou konstitutivním prvkem sociální konstrukce reality.2 A práveˇ proto nám média, a televize zvlášte,ˇ odkrývají vý- znamný obraz toho, s címˇ spolecnostˇ pracuje a co ji ovlivnuje.ˇ Studovat média lze z mnoha hledisek a jedním z nich je i po- zice religionistická: tj. to, jaký vztah mají média a náboženství. Tato práce se zabývá jedním z konkrétních aspekt ˚utohoto vztahu, a to, jak reprezentují ceskéˇ televize ve svém vysílání3 religiozitu z hlediska pro- gramové výstavby ve významných prvcích vysílacího schématu, cyklic- kých poradech.ˇ Jaké mediální obsahy vstrebávᡠverejnýˇ diskurz, castoˇ odvíjený od všeobecneˇ prijímanéˇ teze, že Cešiˇ jsou „ateistický národ“? Jaké je náboženství v našich televizích, k jakým denominacím je orien- továno, jak je reprezentováno, kým, za jakým úcelem?ˇ Tyto otázky jsou námetemˇ na vycerpávajícíˇ a vlastneˇ i nikdy nekoncícíˇ výzkum toho, jak se religiozita projevuje ve zpravodajství, publicistice, filmech, videoklipech apod. Jsou stejneˇ tak i pobídkou k tomu, premýšletˇ nad tím, jak samy náboženské skupiny média vy- užívají. A práveˇ urcitᡠforma tohoto aspektu bude i tématem této práce: jak televize modelují religiozitu a proc,ˇ tedy jak jejich status produkce 1Graeme Burton — Jan Jirák, Úvod do studia médií. Barrister and Principal: Brno 2003, s. 23. 2Ibid., s. 197. 3Ceskýmiˇ televizemi jsou myšleny ty stanice, které vysílají z CRˇ a jejich program je p ˚uvodní,tj. není vetšinovˇ eˇ prejatýˇ ze zahranicníhoˇ vysílání. 1 souvisí s jejich zp ˚usobemreprezentace religiozity? I když se pokusíme interpretovat úzký vzorek, máme možnost na jeho základeˇ stanovit osy, kolem nichž se m ˚užerozvíjet další studium tématu. A predevším,ˇ náš pr ˚uzkumpom ˚užeodhalit hodnoty, které mé- dia priˇ reprezantaci kódují, a nasvítit tak jednu z cástíˇ recepce nábožen- ství v našem spolecenskémˇ prostoru v ˚ubec. 2 2 Cíle výzkumu V ceskémˇ mediálním prostredíˇ operují r ˚uzneˇ zameˇrenᡠmédia, která mohou mít v zásadeˇ dva statusy produkce: „verejnoprávn퓡 a „soukro- moprávní“ — tedy lépe rozeznáváme média verejnéˇ služby a média privátní. Práveˇ zde se otevírá základní otázka výzkumu: jak tento sta- tus ovlivnujeˇ reprezentaci religiozity, nebo vztah médií k náboženství? A ovlivnujeˇ v ˚ubec? Významný klícekˇ k tomuto vztahu jsou cyklické porady,ˇ tj. takové porady,ˇ kterým stanice zámernˇ eˇ pridˇ elujíˇ pravidelný casˇ ve vysílání a do jejichž produkce jsou ochotny dlouhodobeˇ investovat peníze. Ty jsou však samozrejmˇ eˇ vydávány za nejakýmˇ úcelem,ˇ ocekávᡠse nejakýˇ efekt. A práveˇ tento úcinek,ˇ který televizi umožní zpetnˇ eˇ uspokojit ne-ˇ jakou svoji potrebu,ˇ je zajímavý ve vztahu k náboženství. Je Ceskᡠtele- vize více „vzdelávací“,ˇ jak by se od ní dalo ocekávat,ˇ a privátní stanice „zábavní“? Transponováno k religiozite:ˇ je chápána v médiu verejno-ˇ právní služby jako apologetika, osvetaˇ ciˇ snaží se toto médium podávat nejakýˇ diverzifikovanou interpretaci náboženství, jak bychom i mohli ocekávat?ˇ Nebo naopak toto ciníˇ privátní média a Ceskᡠtelevize vychází spíše z „tradicního“ˇ pohledu na náboženství, tj. chápe je primárneˇ v kon- textu krest’anstvíˇ a judaismu? Vnímají v ˚ubecprivátní média nábožen- ství explicitne,ˇ tematizují je, nebo jejich zameˇreníˇ na zisk otácíˇ chápání náboženských prvk ˚usmeremˇ k zábave?ˇ Tyto otázky otevírají mnoho r ˚uzných cest, kterými lze prostor ceskéhoˇ televizního vysílání studovat, pokud v nemˇ chceme hledat náboženské obsahy a formy. Pokusme se zúžit náš operacníˇ prostor a orientovat se na prehlédnutelnˇ ejšíˇ krajinu, již m ˚užemestudovat kvali- tativne,ˇ se zámeremˇ v ˚ubecprozkoumat náboženské významy a hodnoty, které se v ní skrývají. Smerˇ práce m ˚užoustanovit ocekávání,ˇ s nimiž do výzkumu vstupu- jeme, posílené navíc o poznatky z predvýzkumu,ˇ který na základeˇ po- zorování více cástíˇ programu ze sledovaných televizních stanic odhalil možné interpretace: 1. Náboženské cykly v duálním systému CRˇ odrážejí status pro- dukce. Podle nejˇ se obsahy, témata a formy v domácím vysílání diverzifikují. 2. Verejnoprávníˇ stanice smeˇrujeˇ ke krest’anské,ˇ spíše katolicky zameˇrenéˇ religiozite,ˇ privátní stanice akcentují alternativní náboženské proudy, doktrinálneˇ nestandardizovanou religiozitu. 3. Forma verejnoprávníchˇ cykl ˚usmeˇrujeˇ k apologetice, k akcentu tradicníchˇ hodnot, u privátních stanic tenduje k chápání reli- giozity v médiu jako služby, servisu divák ˚um,který jim poskytne 3 orientaci v živote.ˇ Zameˇreníˇ na cykly vychází z predpokladu,ˇ že cyklus je pravidelnou mediální formou, která je pevneˇ umístenaˇ v programovém schématu a není tedy náhodným ciˇ jednotlivým výstrelkem,ˇ ale vedomouˇ tendencí v programotvorné cinnosti.ˇ Konkrétní metodologie výzkumu, kterou podrobnejiˇ explikuji v kapi- tole o vztahu médií a náboženství, bude postavená na analýze vzorku cy- klických poradˇ ˚uv období ledna až dubna 2010 vždy v stejném pomeru,ˇ tj. jeden týden u denních poradˇ ˚u ciˇ sedm díl ˚uu poradˇ ˚us jinou frekvencí. Výzkum se orientuje na ty cykly, které byly ve sledovaném období skutecnˇ eˇ vysílány, ovšem s vedomímˇ obecné stavby vysílacího schématu, jež rovnežˇ bude soucástíˇ interpretace. 4 3 Náboženství Studium náboženství a tedy religionistika i díky svému historickému p ˚uvodu celíˇ mnoha metodologickým problém ˚um, z nichž ten nejzá- kladnejšíˇ je problém definice náboženství. Jak upozornujíˇ Horyna a Pavlincová, „. fakt, že religionistika prijmeˇ jednou tu, podruhé ji- nou teorii náboženství nebo teorii poznání, z ní ješteˇ nedelᡠotevre-ˇ nou disciplínu, ale spíš ukazuje na její metodologickou nevyzrálost.“4 Definice náboženství, tedy vlastneˇ metodická mrížka,ˇ jíž prosíváme stu- dované fenomény, vždy souvisí s našimi pozicemi, z nichž nábožen- ství zkoumáme. Podobneˇ poznamenává Václavík: „Zd ˚uvodneníˇ toho, procˇ jsme si jako meˇrítkoˇ našeho zkoumání zvolili práveˇ to ciˇ ono, patríˇ k základnímu predpokladuˇ další fundované práce.“5 Pripomínᡠse v této souvislosti výtka Émile Poulata proti univerzalisticky kon- struovaným definicím, že náboženství samo není žádnou empiricky po- zorovatelnou skutecnostíˇ a že jsme schopni zachytit pouze jednotlivosti jako nábožensky oznacované.ˇ 6 Jak je ale možné zkoumat jednotlivosti „náboženskosti“, jestliže sama náboženskost je jako fenomén problema- tická? Pokud navíc, jak William E. Paden ve svém Bádání o posvátnu zd ˚uraznuje,ˇ „[o]becneˇ rozšírenᡠužití výrazu náboženství bývají zatížena pozitivním nebo negativním soudem.“7 Tento pohyb termínu náboženství a fenomén ˚u s ním spojených nemá souvislost pouze s p ˚uvodemreligionistiky a její vazbou na kri- tiku náboženství, která disciplíneˇ umožnila