UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Využití Obnovitelných

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pírodovdecká fakulta Katedra geografie

Bc. Pavel SCHILL

Využití obnovitelných zdroj energie v okrese Benešov

Diplomová práce

Vedoucí práce: RNDr. Martin JUREK, Ph.D.

Olomouc 2012

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatn a všechny literární a elektronické zdroje použité v této diplomové práci jsem uvedl v seznamu použité literatury.

V Olomouci dne 18. 4. 2012

………………………….. podpis

Chtl bych tímto podkovat RNDr. Martinu Jurkovi, Ph.D. za hodnotné rady, pipomínky a ćas, který mi pi sepisování této práce vnoval. Dále bych chtl podkovat všem starostm a ostatním zástupcm obcí, kteí mi poskytli potebná data v rámci dotazníkového šetení. Mé díky patí také Miroslavu Šmejkalovi, Pavlu Dohnalovi a Jan Macháćkové za poskytnuté informace dležité pro mou práci.

3 4 5 OBSAH 1. ÚVOD...... 7 2. CÍLE PRÁCE ...... 8 3. METODY ZPRACOVÁNÍ...... 9 3.1 Studium literatury...... 9 3.2 Sbr dat ...... 9 3.3 Zpracování získaných dat...... 10 4. POLITIKA OBNOVITELNÝCH ZDROJ ENERGIE NA JEDNOTLIVÝCH REGIONÁLNÍCH ÚROVNÍCH...... 12 4.1 Politika obnovitelných zdroj energie v Evropské unii ...... 12 4.2 Politika obnovitelných zdroj energie v ĆR...... 19 4.3 Politika obnovitelných zdroj energie ve Stedoćeském kraji...... 34 5. ZHODNOCENÍ SITUACE Z HLEDISKA VHODNOSTI VYUŽITÍ OZE V OKRESE BENEŠOV...... 37 5.1 Vymezení zájmového území ...... 37 5.2 Pírodní potenciál ...... 37 5.3 Socioekonomický potenciál ...... 42 6. ZHODNOCENÍ SOUĆASNÉ SITUACE V OBLASTI VYUŽÍVÁNÍ OZE V OKRESE BENEŠOV...... 45 6.1 Postoj obcí v okrese Benešov k problematice využívání OZE ...... 45 6.2 Píklady zaízení využívajících OZE v okrese Benešov...... 69 7. VYUŽITÍ GIS PI HODNOCENÍ POTENCIÁLU ÚZEMÍ A VYHLEDÁVÁNÍ VHODNÝCH LOKALIT PRO UMÍSTNÍ ZAÍZENÍ VYUŽÍVAJÍCÍCH OZE...... 76 7.1 Charakteristika pírodních pomr na území obce Neveklov ...... 77 7.2 Vhodné lokality pro výstavbu fotovoltaické elektrárny v obci Neveklov ...... 79 7.3 Vhodné lokality pro výstavbu vtrné elektrárny v obci Neveklov...... 81 7.4 Vhodné lokality pro využití energie bioplynu v obci Neveklov...... 84 7.5 Vhodné lokality pro využití ostatních druh OZE v obci Neveklov ...... 85 8. ZÁVR...... 88 9. SUMMARY ...... 92 10. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY...... 94 11. SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ...... 101 12. SEZNAM OBRÁZK...... 102 13. SEZNAM TABULEK...... 104 14. SEZNAM PÍLOH ...... 105

6 1. ÚVOD

Podpora a využívání obnovitelných zdroj energie (dále jen OZE) je dnes jednou z klíćových otázek energetické politiky na globální, národní i regionální úrovni. Stále vtší spoteba energie a s tím související stále vtší spoteba fosilních paliv, stejn jako snaha o energetickou sobstaćnost, vede k poteb využívání alternativních zdroj. Výroba energie z obnovitelných zdroj je velmi ušlechtilá myšlenka, která má však adu úskalí a krom výrazných pozitiv s sebou pináší i velké množství problém. Jedním ze zásadních problém je napíklad nekonkurenceschopnost fosilním zdrojm. Politika OZE je tak založena na dotacích a podpoe od státu, což výslednou energii výrazn prodražuje. Výroba energie z obnovitelných zdroj je dnes v oblasti energetiky významným trendem i jistou nutností, pedevším vzhledem ke snižujícím se zásobám fosilních paliv. Významné postavení v této problematice zaujímá pedevším evropský kontinent a Evropská unie. Státy Evropské unie tak mají napíklad stanoveny závazné cíle, které by v oblasti využití alternativních zdroj energie mly splnit. Tato diplomová práce se zabývá otázkou OZE a jejich možného využití v konkrétním území, v tomto pípad na území okresu Benešov. V práci je vnována pozornost pedevším zhodnocení potenciálu, soućasného stavu a možného budoucího vývoje využití OZE na území okresu Benešov, ale také politice OZE na jednotlivých regionálních úrovních. Práce je pak doplnna o pípadovou studii, která se snaží s pomocí GIS analýz zhodnotit potenciál využití OZE na území obce Neveklov. Práce vychází ze studia dostupné literatury a také z dotazníkového šetení, do kterého byly zahrnuty všechny obce okresu Benešov. Výsledky a výstupy práce mohou sloužit jako informaćní a orientaćní materiál pro jednotlivé obce okresu Benešov stejn jako zájemcm z ad veejnosti v otázce OZE, jejich využívání a podpory.

7 2. CÍLE PRÁCE

Hlavním cílem diplomové práce je popis soućasného stavu využívání OZE a zhodnocení potenciálu pro další možné využití tchto zdroj na území okresu Benešov. Hodnocení zahrnuje jak potenciál pírodní tak i socioekonomický, kdy do socioekonomického potenciálu je zahrnuta napíklad politická vle obcí, využívání a dostupnost dotací ći zájem investor v oblasti OZE. K tomuto úćelu bude využito dotazníkového šetení zameného na jednotlivé obce okresu Benešov. Práce pak obsahuje ješt úvodní rešerši na téma „politika obnovitelných zdroj energie na jednotlivých regionálních úrovních“ a pípadovou studii. Rešerše postupn hodnotí politiku OZE na úrovni EU, státu a kraje. Draz je kladen pedevším na popis legislativního rámce, jednotlivých zákon, program a využitelných dotací v oblasti OZE. Cílem pípadové studie je pomocí GIS analýz provést zhodnocení potenciálu pro využití OZE na území konkrétní obce, v tomto pípad na území obce Neveklov. Výstupy diplomové práce, tedy text a mapové výstupy, jsou prezentovány ve form analogové a digitální. Ke zpracování digitálních dat bude využit software Microsoft Office a ArcGIS 9.3.

8 3. METODY ZPRACOVÁNÍ

3.1 Studium literatury

Prvním krokem k vypracování této práce bylo studium literatury, které mi umožnilo blíže se seznámit s problematikou OZE a jejich využíváním. V tomto ohledu velmi pínosné pro m byly diplomové práce student, kteí se již problematikou OZE zabývali. Z tchto prací budu jmenovat napíklad diplomovou práci Lenky Ćoukové s názvem „Soućasný stav a perspektivy rozvoje alternativní energie v obcích olomouckého kraje“ a také diplomovou práci Tomáše Glasera s názvem „Srovnání rurálních a urbánních oblastí v Jihoćeském regionu podle využití podpory EU pro alternativní zdroje energie“. Nejvíce informací jsem však získal z odborné literatury, která se zabývá tématem OZE. Zde bych uvedl pedevším ti tituly, ze kterých jsem ćerpal nejćastji. Jsou to: „Stavby a zaízení pro výrobu energie z vybraných obnovitelných zdroj – metodický pokyn k jejich umísování“ od Ministerstva pro místní rozvoj, „Globální energetický problém a hospodáská politika - se zamením na obnovitelné zdroje“ od P. Musila a kniha „Obnovitelné zdroje energie a možnosti jejich uplatnní v Ćeské republice“ zpracovaná kolektivem autor a vydaná skupinou ĆEZ. Pomrn znaćné množství informací jsem získal také z internetových zdroj. Využíval jsem pedevším ovených zdroj jednotlivých institucí EU, ministerstev a úad. Tyto zdroje mi byly velmi pínosné zejména pi sepisování úvodní rešerše. Statistická data jsem pak ćerpal pedevším ze stránek Energetického regulaćního úadu, Eurostatu, Ćeského statistického úadu a z roćenek a zpráv jednotlivých ministerstev.

3.2 Sbr dat

Další fázi diplomové práce pedstavoval sbr dat. Získaná data lze rozdlit do dvou skupin – prostorová data a data získaná z dotazník. Prostorová data byla získána vlastní digitalizací nad datovou sadou CENIA s využitím WMS služeb v softwaru ArcGIS 9.3 v souadnicovém systému S-JTSK. Tímto zpsobem jsem vytvoil následující vrstvy: chránná ložisková území, klimatické oblasti, významné krajinné prvky, chránná území, rychlost vtru, vhodnost území pro využití energie vtru, vrstevnice po 5 metrech, zastavná území, vodní toky, lesní plochy, geologické zlomy a komunikace. Vrstvy týkající se hranic okresu Benešov a hranic jednotlivých obcí jsem

9 pak získal z datové sady ArcCR 2.0. Z dvod zmn hranic okresu Benešov, které v této datové sad nebyly zaznamenány, jsem však musel tyto vrstvy aktualizovat a doplnit tak chybjící údaje. Pi zpracovávání dat pak byly užitećné i mapy prmrné rychlosti vtru v ĆR, kterou vydal Ústav fyziky atmosféry AV ĆR a mapa úhrnu prmrného slunećního záení, která byla vydána Ćeským hydrometeorologickým ústavem. Takto získaná data mi posloužila k provedení GIS analýz v zájmovém území a k vytvoení nkolika mapových výstup. Druhým typem dat využitých v této práci byla data získaná z dotazníkového šetení, které jsem provedl ve všech obcích okresu Benešov. Dotazník, který obsahoval celkem sedm otázek, byl vytvoen tak, aby postihl aktuální i budoucí stav využití OZE v jednotlivých obcích, vztah tchto obcí k otázce využívání OZE a zkušenosti obcí s již zprovoznnými zaízeními. Cílem tedy bylo pedevším zhodnocení soućasné situace využití OZE v okrese Benešov a zmapování politické vle jednotlivých obcí v otázce OZE. Takto vytvoené dotazníky pak byly elektronickou poštou rozeslány všem obecním a mstským úadm na území okresu Benešov. Z dotazník rozeslaných elektronickou poštou se mi však vrátilo pouze 71 dotazník. Z tohoto dvodu jsem musel využít i telefonních rozhovor se zástupci nkterých úad.

3.3 Zpracování získaných dat

Získaná digitální data jsem dále zpracovával v softwaru ArcGIS 9.3. Vrstva vrstevnic po 5 metrech byla využita k tvorb digitálního modelu reliéfu území obce Neveklov. Na takto vytvoeném digitálním modelu reliéfu jsem provedl další analýzy, jmenovit analýzu sklonitosti a orientace svah. Kolem vybraných vrstev byly také vytvoeny tzv. buffer zóny. Výsledky analýz v kombinaci s ostatními vrstvami mi umožnily rozćlenit území do jednotlivých oblastí podle vhodnosti pro využití konkrétního OZE. Data získaná z dotazník jsem doplnil o nkteré další údaje (pedevším o údaje o instalovaném výkonu jednotlivých zaízení z databáze ERÚ), pevedl do tabulkové podoby, vyhodnotil a dále zpracoval v softwaru Microsoft office 2003. Vtšina vyplnných dotazník se mi vrátila v digitální podob. Dotazníky, které jsem vyploval na základ telefonních rozhovor se zástupci úad však byly ve form rućn psaných poznámek a musely tak být pepsány do digitální podoby. Vyhodnocená data pak byla využita pedevším k sepsání šesté kapitoly této práce a posloužila mi také k sestavení

10 graf a tabulek, které mají vystihovat postoj obcí v okrese Benešov k problematice OZE. Výsledky dotazníkového šetení byly dále zpracovány a vyhodnoceny kartograficky, pedevším metodou kartogramu.

11 4. POLITIKA OBNOVITELNÝCH ZDROJ ENERGIE NA JEDNOTLIVÝCH REGIONÁLNÍCH ÚROVNÍCH

Poteba zvyšování podílu OZE se projevuje na všech úrovních, od celosvtové až po regionální a lokální. V celosvtovém mítku mžeme uvést nap. Kjótský protokol, v kontinentálním mítku nap. Bílou knihu Evropské unie, v národním mítku je problematika OZE ešena nap. ve státní energetické koncepci a na regionálním a lokálním mítku pak v územní energetické koncepci. Politika na jednotlivých úrovních tak více ći mén podporuje využívání OZE, avšak realizace politických rozhodnutí je v tomto sektoru pomrn složitá a stanovené dlouhodobé ći stedndobé scénáe vývoje OZE jsou naplovány vtšinou jen z ćásti a ćasto musí docházet k jejich pehodnocování. V další ćásti této kapitoly bude blíže specifikována politika v sektoru OZE na úrovni EU, ĆR a Stedoćeského kraje.

4.1 Politika obnovitelných zdroj energie v Evropské unii

Evropská unie již po dlouhou dobu klade draz na podporu výroby energie z obnovitelných zdroj. Poćátky se datují k roku 1997, kdy byla publikována tzv. Bílá kniha (Energie pro budoucnost: obnovitelné zdroje energie). V roce 2001 následovalo pijetí smrnice 2001/77/EC o podpoe výroby elektiny z obnovitelných zdroj. Tato smrnice napíklad v rámci pístupových dohod urćila ĆR indikativní cíl 8 % podílu OZE na hrubé spoteb elektiny v roce 2010. Další pijatou smrnicí v oblasti OZE byla smrnice ć. 2003/30 o podpoe biopaliv a dalších obnovitelných zdroj. V roce 2009 pak vstoupil v platnost tzv. klimaticko energetický balík, který obsahuje i smrnici ć. 2009/28 o podpoe energie z obnovitelných zdroj. V kvtnu roku 2002 také EU ratifikovala Kjótský protokol, kterým se EU-15 zavazuje ke snížení emisí skleníkových plyn v letech 2008 – 2012 o 8 % ve srovnání s urćeným výchozím rokem, kterým je u vtšiny stát rok 1990. Zbylé zem, které pistoupily k EU pozdji, mají své individuální závazky na snížení emisí. Jak uvádí Smrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES: „Energií z obnovitelných zdroj se rozumí energie z obnovitelných nefosilních zdroj, totiž energie vtrná, solární, aerotermální, geotermální, hydrotermální a energie oceán, vodní energie, energie z biomasy, ze skládkového plynu, z kalového plynu z ćistíren

12 odpadních vod a z bioplyn.“ V rámci své energetické politiky podporuje EU cíle, zabezpećující dodávky, konkurenceschopnost a ochranu životního prostedí. Jedním z hlavních cíl je pak realizace energetické politiky takovým zpsobem, který není v rozporu s cíli udržitelného rstu. To znamená, že energetická politika by mla být vedena v souladu s myšlenkou udržitelného rozvoje a mla by podporovat využívání OZE (Musil, 2009). Na podporu využívání OZE pak v EU existuje nkolik nástroj. Mezi ty nejdležitjší patí pedevším investićní subvence (nap. podpora mén konkurenceschopných technologií OZE z veejných prostedk), pevné tarify (nap. stanovení minimální garantované ceny za jednotku elektiny) a fiskální opatení (slevy na daních, snížení sazby DPH, atd.). EU má i svou vlastní metodiku, která upesuje jednotlivé druhy OZE a stanovuje jejich limity. Tuto metodiku uvedu na tech konkrétních pípadech, a to pro tepelná ćerpadla, vodní elektrárny a biopaliva a biokapaliny. U tepelných ćerpadel, která využívají aerotermální, geotermální ći hydrotermální teplo k vytápní, se jako výsledné množství energie neuvažuje hodnota celkové vyprodukované tepelné energie tímto zaízením, ale pouze hodnota celkové vyprodukované tepelné energie s odećtem energie použité k pohonu tohoto zaízení. Mla by se tak brát v úvahu pouze ta ćerpadla, u kterých výstupná energie výrazn pevyšuje energii dodanou. V pípad vodních elektráren se do sektoru OZE nezahrnuje elektrická energie vyrobená v pećerpávajících elektrárnách, jelikož k pećerpání vody byla využita dodaná energie. U energie vyrobené vodními a vtrnými elektrárnami se také pihlíží ke klimatickým zmnám, jejichž dsledky by mly být vyrovnány využitím urćitého normalizaćního pravidla. Pomrn složitá situace pak panuje u vymezování biopaliv a biokapalin. Základním požadavkem u tchto paliv je, aby splovala kritéria udržitelnosti. To mimo jiné znamená, že podpora se vztahuje pouze na biopaliva a biokapaliny vyrobené ze surovin nepocházejících z pozemk biologicky rozmanitých (nap. pvodní les). Další podmínkou pro využívání tchto paliv je minimální úspora emisí skleníkových plyn 35 %. Od 1.1.2017 se však tato úspora zvýší na hodnotu minimáln 50 %, od 1.1.2018 pak minimáln 60 %. Biopaliva a biokapaliny dále nesmí pocházet ze surovin, které byly vypstovány na pdách s vysokou hodnotou biologické rozmanitosti, s vysokou zásobou uhlíku ći na pdách, které byly rašeliništm. Zemdlské suroviny využité k výrob biopaliv a biokapalin pak ješt musí být získány v souladu s požadavky a normami, které jsou uvedeny v bod 9 pílohy II naízení Rady ć. 73/2009 pod názvem „Životní prostedí“ (Smrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES, 2009).

13 4.1.1 Bílá kniha – Energie pro budoucnost: obnovitelné zdroje energie

Bílá kniha v EU znamená dokument, který byl vydán Evropskou komisí a který obsahuje návrhy na ćinnost Spolećenství v urćitých, pedem stanovených oblastech. Bílá kniha v oblasti energetiky a využívání OZE, která byla vytvoena organizací ISES1, má název Energie pro budoucnost: obnovitelné zdroje energie. Tento dokument se zabývá jednotlivými druhy OZE, jejich vlastnostmi, stavem vývoje a potenciálem, ale pedevším pak politikou obnovitelných zdroj a její správnou aplikací do národních politik. Hlavním cílem je zavést úćinné vládní politiky v oblasti využívání OZE a poskytnout informace k tomu, jak zavádní tchto politik co nejvíce urychlit. Tato Bílá kniha vychází z myšlenky, že již dnes disponujeme technologiemi, které dokáží dostatećn úćinn využít obnovitelných zdroj, proto hlavní zodpovdnost spoćívá na státní politice a politických pedstavitelích a jejich postoji k této problematice. Bílá kniha tak interpretuje jednu z hlavních myšlenek evropské energetické politiky. Tento dokument také mimojiné poukazuje na fakt, že pokud by vlády jednotlivých zemí pijaly dlouhodobá opatení k urychlení využívání OZE a drazn je prosazovaly, mohla by být v roce 2020 celosvtová produkce elektrické energie z 20 % a v roce 2050 dokonce z 50 % kryta obnovitelnými zdroji. Spolećn s rozvojem OZE by vznikala i nová pracovní místa a roćní úspora energetických náklad by mohla být až 3 miliardy eur.

4.1.2 Smrnice ć. 2009/28/ES o podpoe energie z obnovitelných zdroj

Tato smrnice o podpoe využívání energie z obnovitelných zdroj a o zmn a následném zrušení smrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES Evropského parlamentu a Rady byla vydána 23. dubna 2009 a je soućástí tzv. klimaticko-energetického balíćku. Hlavním cílem je nastavení takových podmínek podpory výroby energie z obnovitelných zdroj, které by byly dlouhodob stabilní a udržitelné a to minimáln do roku 2020. Smrnice stanovuje závazné cíle pro Evropskou unii, které by mly vést k dosažení 20 % podílu energie z obnovitelných zdroj na celkové spoteb energie (energie elektrická, tepelná a energie v doprav) v roce 2020. Z dvodu velmi rznorodého potenciálu využití OZE v jednotlivých zemích, byly pro každý stát

1 International Solar Energy Society (Mezinárodní spolećnost pro solární energetiku)

14 stanoveny minimální podíly, které však pi jejich dodržení povedou ke splnní celkového cíle do roku 2020 (tab. 1). Pouze v sektoru využití OZE v doprav byl stanoven cíl, který je stejný pro všechny státy EU, a to konkrétn 10 % podíl.

Tab. 1 Podíl energie z OZE v letech 2006 a 2009 a cílový podíl energie z OZE v roce 2020 na hrubé konećné spoteb energie ve státech EU dle metodiky EUROSTAT. PODÍL OZE NA PODÍL OZE NA CÍLOVÝ PODÍL OZE CELKOVÉ SPOTEB CELKOVÉ SPOTEB NA CELKOVÉ ENERGIE V ROCE ENERGIE V ROCE SPOTEB ENERGIE 2006 (%) 2009 (%) V ROCE 2020 (%) Belgie 2,7 4,6 13 Bulharsko 9,3 11,6 16 ĆR 6,4 8,5 13 Dánsko 16,5 19,9 30 Estonsko 16,1 22,8 25 Finsko 29,2 30,3 38 Francie 9,8 12,3 23 Irsko 3 5 16 Itálie 5,6 8,9 17 Kypr 2,5 4,6 13 Litva 14,6 17 23 Lotyšsko 31,1 34,3 40 Lucembursko 1,4 2,7 11 Maarsko 5,2 7,7 13 Malta 0,2 0,2 10 Nmecko 7,1 9,8 18 Nizozemí 2,7 4,1 14 Polsko 7 8,9 15 Portugalsko 20,8 24,5 31 Rakousko 25,1 29,7 34 Rumunsko 17,2 22,4 24 ecko 7,2 8,2 18 SR 6,6 10,3 14 Slovinsko 15,5 16,9 25 Španlsko 9,4 13,3 20 Švédsko 42,4 47,3 49 Velká Británie 1,5 2,9 15 Zdroj dat: Eurostat, 2011

15 4.1.3 Fondy a operaćní programy Evropské unie se vztahem k ĆR

Evropská unie uplatuje tzv. politiku soudržnosti. Hlavním cílem této politiky je zabezpećení rovnomrného rozvoje všech stát EU a jejich region a snaha o minimalizaci rozdíl mezi nimi. Ve výsledku by tak mla vzniknout silná Evropa, ve které budou státy z hlediska ekonomické a životní situace na pibližn stejné úrovni a dokáží tak lépe ćelit výzvám 21. století. Souhrnn tuto politiku nazýváme evropskou politikou hospodáské a sociální soudržnosti. Hlavním nástrojem k realizaci této politiky jsou pak evropské fondy (Fondy Evropské unie, 2012). Fondy EU slouží k financování rzných projekt na území stát EU, které by mly vést k naplování cíl politiky soudržnosti. V EU existují dva základní typy fond, a to: Strukturální fondy (ERDF - Evropský fond pro regionální rozvoj a ESF - Evropský sociální fond) a Fond soudržnosti (FS). K tomu, aby bylo možné získávat peníze z evropských fond, slouží operaćní programy. Každý stát EU musí mít vytvoený Národní rozvojový plán a Národní strategický referenćní rámec, což jsou dokumenty, které v daném stát definují strategii rozvoje a systém operaćních program. Na období 2007 – 2013 má ĆR vyjednáno celkem 26 operaćních program, z nichž je osm zameno tématicky a sedm zempisn, zbylé programy pak slouží k peshranićní, meziregionální a nadregionální spolupráci nebo jako opora pro aplikaci politiky soudržnosti. Celková výše finanćních prostedk, které ĆR mže v tomto období ćerpat, je 26,69 miliard eur (Fondy Evropské unie, 2012). Z hlediska podpory využívání OZE v ĆR jsou nejvýznamnjší dva operaćní programy, a to OP životní prostedí a OP podnikání a inovace a dále také Program rozvoje venkova ĆR na období 2007 – 2013.

Operaćní program životní prostedí (OPŽP) Operaćní program životní prostedí na období 2007 – 2013 je, co se týće finanćního objemu, druhým nejvtším operaćním programem v ĆR. Celkem disponuje ćástkou 5 miliard eur, které je možné využít na projekty v sedmi prioritních osách. Z tchto prioritních os je z pohledu podpory využívání OZE nejvýznamnjší prioritní osa 3 – Udržitelné využívání zdroj energie, jejíž podíl v OPŽP je 13,7 %. V rámci této prioritní osy jsou podporovány dv oblasti, a to: oblast podpory 3.1 - Výstavba nových zaízení a rekonstrukce stávajících zaízení s cílem zvýšení využívání OZE pro výrobu tepla, elektiny a kombinované výroby tepla a elektiny a oblast podpory 3.2 – Realizace

16 úspor energie a využití odpadního tepla u nepodnikatelské sféry. Udlená dotace mže být maximáln 90 % z celkových zpsobilých veejných výdaj projektu s tím, že minimální zpsobilé výdaje na projekt jsou stanoveny ve výši 0,3 milionu Kć. Mohou tak být podpoeny napíklad výstavby a rekonstrukce elektráren ći lokálních a centrálních zdroj tepla využívajících OZE, kombinovaná výroba elektiny a tepla, využívání odpadního tepla nebo realizace úspor energie (OPŽP, 2010). Z následujícího grafu (obr. 1) pak vyplývá, že z celkové ćástky, která byla urćena na podporu schválených projekt v rámci 3. prioritní osy OPŽP, pipadá naprostá vtšina (pibližn 94 %) na oblast podpory 3.2. V této oblasti tak bylo podpoeno zatím celkem 1554 projekt celkovou schválenou ćástkou 11 353 746 596 Kć. V oblasti podpory 3.1 pak bylo podpoeno celkem 197 projekt ćástkou 778 118 080 Kć (všechny údaje vyjadují stav k 14.11.2011).

Celková ćástka: Y

Obr. 1 Podíl oblastí podpory 3.1 a 3.2 v rámci 3. prioritní osy OPŽP na financování schválených projekt (stav k 14.11.2011) Zdroj dat: opzp.cz

Operaćní program podnikání a inovace (OPPI) Operaćní program podnikání a inovace je zamen pedevším na prmyslový sektor a rozvoj malého a stedního podnikání a je tetím nejvtším ćeským operaćním programem s objemem financí 3,04 miliard eur. Obsahuje celkem sedm prioritních os. Problematice podpory využívání OZE se vnuje 3. prioritní osa s názvem Efektivní energie, na kterou je vyćlenno celkem 11,7 % z OPPI. Ta má jednu oblast podpory s názvem Úspory energie a obnovitelné zdroje energie. Podpora z této osy si klade za cíl zvýšit úćinnost užití energií v prmyslu a využít obnovitelných, pípadn i

17 druhotných zdroj energie (vyjma podpory spaloven) (Czechinvest, 2010). V rámci 3. prioritní osy byl vytvoen program EKO-ENERGIE, který byl vyhlášen Ministerstvem prmyslu a obchodu ĆR v roce 2007. Tímto programem jsou podporovány aktivity v oblasti výstavby a rekonstrukce zaízení sloužících k výrob a rozvodu energie pocházející z OZE, pebudování již stávajících zaízení na zaízení využívající OZE, ale napíklad i aktivity spojené s výrobou nkterých paliv z OZE, pedevším pak devných briket a peletek (Ústav územního rozvoje a odboru územního plánování Ministerstva pro místní rozvoj, 2008). Z tohoto programu bylo v ĆR podpoeno zatím celkem 711 projekt celkovou ćástkou 7 424 536 000 Kć (stav k 18.1.2012).

ù !" # $ #" ##% # ë!' LLL

ë$) # !*+ $+ !*+ ##%# *,!*+ '-. ë!' LL

Celková ćástka: 7 424 536 000 Kć

Obr. 2 Podíl jednotlivých výzev programu EKO-ENERGIE na financování projekt (stav k 18.1.2012) Zdroj dat: czechinvest.org

Program rozvoje venkova ĆR (PRV) Soućástí osy 3 tohoto programu jsou ti opatení, která se zabývají problematikou OZE. Tmito opateními jsou: Diverzifikace ćinností nezemdlské povahy, Obnova a rozvoj vesnic, obćanské vybavení a služby a Podpora zakládání podnik a jejich rozvoje. První zmínné opatení podporuje mimo jiné výstavbu a modernizaci bioplynových stanic (dále jen BPS), kotelen a výtopen na biomasu vćetn kombinované výroby tepla a elektiny a také výstavbu a modernizaci zaízení na výrobu tvarovaných biopaliv. Druhé opatení podporuje napíklad investice do technické infrastruktury obcí spojené s využitím OZE. Tetí opatení se pak mimo jiné vnuje podpoe výstavby zaízení pro zpracování a využití OZE, která má zajistit energetickou sobstaćnost venkova a dopomoci k plnní závazk ĆR v oblasti OZE. Opatení v rámci osy 1, Modernizace zemdlských podnik, umožuje zemdlským podnikm žádat o dotace

18 na výstavbu zaízení na výrobu biopaliv, tepla a elektrické energie. Podmínkou však je spoteba takto vyrobené energie ve vlastním podniku. Opatení Investice do les, spadající taktéž do osy 1, pak ješt podporuje napíklad nákup stroj na zpracování odpadního deva k energetickému využití (eAGRI, 2009). Z následujícího grafu (obr. 3) vyplývá, že z tchto tí jmenovaných program bylo nejvíce žádostí (celkem 3 397) podpoeno práv v programu Modernizace zemdlských podnik. Vtšina dotací však smovala do projekt, které se netýkaly pímo OZE. Naopak z hlediska podpoených projekt ešících problematiku OZE je na tom nejlépe program Diverzifikace ćinností nezemdlské povahy, který se prakticky celý vnuje práv této problematice a ve kterém bylo podpoeno celkem 500 projekt a program Podpora zakládání podnik a jejich rozvoje s 886 podpoenými projekty. V programu Obnova a rozvoj vesnic, obćanské vybavení a služby bylo podpoeno 994 projekt a v programu Investice do les pak 1630 projekt (všechny údaje vyjadují stav k 18.1.2012).

t ' , ,. -#- *+ '-#

L# *# # . /

5 #' 2 , *# #'#3 "" ,4 +

h '- # * ,4 # $) a # ' *# '#3 "" ,!*+ ,. Celková ćástka: 21 828 794 090 Kć

Obr. 3 Podíl program podporujících OZE v rámci PRV na financování projekt podpoených v tchto programech k 18.1.2012 Zdroj dat: eagri.cz

4.2 Politika obnovitelných zdroj energie v ĆR

Problematikou OZE v Ćeské republice se zabývá pedevším zákon ć. 180/2005 Sb., o podpoe výroby elektiny z obnovitelných zdroj energie a o zmn nkterých zákon (zákon o podpoe využívání obnovitelných zdroj). Dle § 2 tohoto zákona a § 31 zákona ć. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v

19 energetických odvtvích a o zmn nkterých zákon (energetický zákon), ve znní pozdjších pedpis, se „obnovitelnými zdroji rozumí obnovitelné nefosilní pírodní zdroje energie, jimiž jsou energie vtru, energie slunećního záení, geotermální energie, energie vody, energie pdy, energie vzduchu, energie biomasy (biologicky rozložitelná ćást výrobk, odpad a zbytk z provozování zemdlství a hospodaení v lesích a souvisejících prmyslových odvtvích, zemdlské produkty pstované pro energetické úćely a rovnž biologicky rozložitelná ćást vytídného prmyslového a komunálního odpadu), energie skládkového plynu, energie kalového plynu a energie bioplynu. Elektinou z obnovitelných zdroj se pak rozumí elektina vyrobená v zaízeních, která využívají pouze obnovitelné zdroje, a také ćást elektiny vyrobené z obnovitelných zdroj v zaízeních, která využívají i neobnovitelné zdroje energie.“ Samotný zákon ć. 180/2005 Sb., byl vytvoen za úćelem podpory využívání OZE v Ćeské republice. Tento zákon vymezuje jak práva a povinnosti jednotlivých subjekt, které vyrábí elektinu z OZE a dále s ní obchodují, tak i podmínky, za kterých je vyrobená elektina evidována, podporována a vykupována. Pro jednotlivé druhy OZE pak urćuje také výši výkupních cen a zelených bonus za elektinu pocházející z OZE a oćekávané dopady na výslednou cenu elektiny v nadcházejícím kalendáním roce, vyplývající z podpory takto vyrobené elektiny. Soućástí je i stanovení zpsobu, kterým se vyhodnocuje výsledný podíl elektiny z OZE na hrubé spoteb elektiny za minulý kalendání rok a také stanovení zpsobu provádní kontrol a pípadného udlení pokut, jež jsou v kompetenci Státní energetické inspekce (Ministerstvo prmyslu a obchodu, 2006a). Dalšími dležitými zákony, které se úzce týkají sektoru OZE v ĆR jsou: zákon ć. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvtvích a o zmn nkterých zákon (energetický zákon) a zákon ć. 406/2000 Sb., O hospodaení energií. Tyto zákony jsou dále doplovány vyhláškami. Z pohledu OZE jsou nejdležitjší tyto vyhlášky: Vyhláška ć. 475/2005 Sb., kterou se provádjí nkterá ustanovení zákona o podpoe využívání obnovitelných zdroj, Vyhláška ć. 482/2005 Sb., o stanovení druh, zpsob využití a parametr biomasy pi podpoe výroby elektiny z biomasy, Vyhláška ć. 150/2007 Sb., o zpsobu regulace cen v energetických odvtvích a postupech pro regulaci cen a Vyhláška ć. 195/2007 Sb., kterou se stanoví rozsah stanovisek k politice územního rozvoje a územn plánovací dokumentaci, závazných stanovisek pi ochran zájm chránných zákonem O hospodaení energií. Výkon státní správy v energetických odvtvích dle zákona ć. 458/2000 Sb. pak náleží

20 Ministerstvu prmyslu a obchodu, Energetickému regulaćnímu úadu a Státní energetické inspekci. V roce 2010 dosáhla výroba elektrické energie v ĆR 85 910 GWh (z toho OZE 6,87 %). OZE se na hrubé spoteb elektiny v roce 2010 podílely 8,3 %, ćímž byl splnn indikativní cíl 8 %. Podíl OZE na výrob tepelné energie v ĆR pak byl v roce 2010 pibližn 10 %. Podíl OZE na primárních energetických zdrojích v ĆR tak v roce 2010 dosáhl pibližn 6,6 % (Informaćní systém statistiky a reportingu, 2011). Podíly jednotlivých druh OZE na výrob elektiny a tepla z OZE v roce 2010 v ĆR jsou znázornny v následujícím grafu (obr. 4).

7 . 3

. % *, ' ) # . Ç## #

/ { #3 43

Celkem: 53 235 131 GJ

ë # #, ;#' ## -**+< 7 . 3

C *,4 # #,

ë" 4 # #,

. % *, ' ) # ÇYh Celkem: 5 903 GWh

Obr. 4 Podíl jednotlivých druh OZE na výrob tepla a elektiny z OZE v ĆR v roce 2010 Zdroj dat: mpo.cz

21 4.2.1 Státní energetická koncepce

Stžejním dokumentem v oblasti energetické politiky státu je Státní energetická koncepce. Tento strategický dokument, který byl schválen vládou Ćeské republiky 10.3.2004 a aktualizován v únoru roku 2010 popisuje, jakým zpsobem by se ml vyvíjet energetický sektor v ĆR do roku 2030 a následn až do roku 2050. Pravidla pro tvorbu Státní energetické koncepce jsou stanovena v zákonu ć. 406/2000 Sb., O hospodaení energií. Plnní cíl uvedených v koncepci vyhodnocuje Ministerstvo prmyslu a obchodu ve tíletých intervalech, výsledky tohoto hodnocení následn pedává vlád ĆR. Ministerstvo také mže vlád ĆR pedložit návrh na zmnu Státní energetické koncepce (Ministerstvo prmyslu a obchodu, 2010b). Státní energetická koncepce je dokumentem, který zohleduje nejen hledisko energetické, ale také hledisko ekologické, ekonomické a sociální. Ve výsledku má tedy zarućovat takovou energetickou politiku, která zabezpećí dodávky energie za ceny, které jsou pimené a akceptovatelné a která povede k využívání energie zpsobem, zarućujícím co nejmenší ohrožení životního prostedí a dodržujícím zásady udržitelného rozvoje. Státní energetická koncepce pak má šest strategických priorit, kterými jsou:

- Vyvážený mix zdroj založený na jejich širokém portfoliu, pednostním využití všech dostupných tuzemských energetických zdroj a udržení pebytkové výrobní a výkonové bilance v elektrizaćní soustav jako základu stability, energetické bezpećnosti a odolnosti; - Zvyšování energetické úćinnosti ekonomiky a úspory energie v hospodáství i v domácnostech; - Rozvoj síové infrastruktury ĆR v kontextu zemí stední Evropy, posílení mezinárodní spolupráce a integrace trh s elektinou a plynem v regionu vćetn podpory vytváení úćinné a akceschopné spolećné energetické politiky EU; - Podpora výzkumu a vývoje zajišující konkurenceschopnost ćeské energetiky a podpora školství s cílem obnovy a rozvoje technické inteligence; - Zvýšení energetické bezpećnosti a odolnosti ĆR a posílení schopnosti zajistit nezbytné dodávky energií v pípadech kumulace poruch, vícenásobných útok proti kritické infrastruktue a v pípadech déletrvajících krizí v zásobování palivy;

22 - Zajištní šetrného pístupu k životnímu prostedí a minimálních dopad energetiky na životní prostedí a na krajinu.

U každé priority je uveden výchozí stav a dále pak indikativní ukazatele a cílové hodnoty. V koncepci jsou dále uvedeny i nástroje, kterými má být tchto cíl dosaženo. Z pohledu OZE je nejdležitjší první strategická priorita, která mimo jiné klade draz na co nejvyšší využití OZE, ovšem v takové podob, která je v souladu s pírodními a ekonomickými podmínkami v ĆR. Draz je kladen také na podporu energetického zhodnocení druhotných zdroj a odpad. Využití OZE se však výrazn týká i priorita zamující se na podporu výzkumu a vývoje (nap. podpora úćinnjšího využití biomasy a rozvoj biopaliv druhé generace nebo podpora efektivnjších fotovoltaických ći geotermálních zdroj) a samozejm priorita zajištní šetrného pístupu k životnímu prostedí. V koncepci jsou také stanoveny dlouhodobé výhledy na zvyšování podílu OZE v energetice a doprav až do roku 2050. OZE tak mají mít v roce 2030 17 % podíl a v roce 2050 až 23 % podíl na celkové konećné spoteb energie v ĆR. V doprav by mlo (oproti roku 2008) dojít k nárstu alternativních zdroj energie, a to u vodíku o 10 – 15 %, elektrické energie o 15 – 20 % a biopaliv o 15 – 25 % (Aktualizace státní energetické koncepce, 2010). V oblasti OZE je celkov kladen draz na udržitelnou podporu tchto zdroj. Jedná se pedevším o garanci rovných podmínek podpory jednotlivých druh OZE, zajištní rovnováhy mezi zájmy investor a zájmy spotebitel a daových poplatník a stanovení výše výkupních cen energií tak, aby výstavba nových zaízení využívajících OZE maximáln reflektovala pírodní a ekonomické podmínky v ĆR. Soućástí Státní energetické koncepce jsou i scénáe možného vývoje energetiky. Všechny scénáe pedpokládají zvýšení podílu OZE jak na výrob a spoteb elektrické tak i tepelné energie a ve výsledku i na celkové spoteb primárních energetických zdroj (obr. 5).

Obr. 5 Pravdpodobná výše spoteby primárních energetických zdroj v ĆR do roku 2050 Zdroj: Aktualizace státní energetické koncepce Ćeské republiky

4.2.2 Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejich obnovitelných a druhotných zdroj

Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejich obnovitelných a druhotných zdroj je stedndobý, ćtyletý program, který slouží k naplování cíl Státní energetické koncepce a Státní politiky životního prostedí ĆR. Zpracování a odpovdnost za zajištní cíl národního programu má pedevším Ministerstvo prmyslu a obchodu a Ministerstvo životního prostedí. Pravidla pro tvorbu tohoto programu jsou obsažená v zákon O hospodaení energií. Vizí tohoto národního programu je takové energetické hospodáství, které bude podporovat využívání OZE, druhotných zdroj energie a alternativních paliv v doprav a zárove bude hospodárn a k životnímu prostedí ohledupln využívat ostatních zdroj energie. Prioritami programu jsou pedevším: maximalizace energetické a elektroenergetické efektivnosti a využití úspor energie, vyšší využití obnovitelných a druhotných zdroj energie a vyšší využití alternativních paliv v doprav (Ministerstvo prmyslu a obchodu, 2005d).

24 4.2.3 Národní akćní plán ĆR pro energii z obnovitelných zdroj

Na základ evropské smrnice 2009/28/ES o podpoe využívání energie z obnovitelných zdroj byl vytvoen Národní akćní plán ĆR pro energii z obnovitelných zdroj. Dle této evropské smrnice má být v roce 2020 dosažen 20 % podíl energie z obnovitelných zdroj v celé EU, v ĆR pak má být tento podíl 13 %. Národní akćní plán ĆR pedpokládá splnní tohoto cíle a navrhuje podíl energie z obnovitelných zdroj na hrubé konećné spoteb energie ve výši 13,5 % v roce 2020. Národní akćní plán a jeho vyhodnocování, které by mlo probíhat nejmén jedenkrát za dva roky, má na starosti Ministerstvo prmyslu a obchodu. Tento národní akćní plán je tedy dokument, který má zajistit požadovaný vývoj v oblasti využití OZE v ĆR do roku 2020, vyplývající ze stanovených cíl. Hodnotí se zde již realizované projekty, pipravované projekty, ale také predikce budoucího vývoje, vycházející ze statistických šetení, ve kterých je zohlednna i dotaćní politika. Krom tohoto plánu dokument obsahuje i opatení, která mají vést k dosažení stanovených cíl a hodnocení (Ministerstvo prmyslu a obchodu, 2010e). Národní akćní plán poćítá s postupným rstem podílu OZE jak v oblasti výroby elektiny, tak i v oblasti výroby tepla a v doprav. Odhad celkového píspvku technologií vyrábjících energii z obnovitelných zdroj pi výrob elektiny je uveden v následující tabulce (tab. 2). Z tabulky je patrné, že se oćekává výrazný nárst výroby elektrické energie pedevším z biomasy (pevná biomasa + bioplyn). Na celkové hrubé výrob elektiny z OZE by mla mít v roce 2020 podíl pibližn 52 %, tedy nadpolovićní podíl. Na druhém míst se poćítá s energií vodní. V tomto sektoru je plánován nárst pedevším u malých vodních elektráren (dále jen MVE) s výkonem menším než 1MW. Vodní energie by se tak v roce 2020 mla podílet na hrubé výrob elektiny z OZE pibližn 19 %. Následuje výroba elektrické energie ve fotovoltaických elektrárnách s pibližn 15 % podílem a vtrných elektrárnách s pibližn 13 % podílem na výrob elektrické energie z OZE v roce 2020. Nárst oproti roku 2010 je v obou pípadech pomrn znaćný. Ovšem zatímco u vtrné energie má podíl na výrob stále stoupající charakter, u fotovoltaiky se od roku 2011 poćítá pouze s malým nárstem podílu. Podíl geotermální energie je pak zanedbatelný.

25 Tab. 2 Odhad celkového píspvku (instalovaný výkon, hrubá výroba elektiny), jímž podle oćekávání pispje každá technologie vyrábjící energii z obnovitelných zdroj v ĆR k dosažení závazných cíl pi výrob elektrické energie pro rok 2020 v letech 2010, 2011, 2015 a 2020. 2010 2011 2015 2020 MW GWh MW GWh MW GWh MW GWh Vodní: 1 047 2 109 1 056 2 129 1 099 2 220 1 125 2 274 < 1MW 162 575 166 579 191 670 194 724 1MW – 10MW 142 474 147 490 147 490 147 490 > 10MW 743 1 060 743 1060 743 1 060 743 1 060 Geotermální: 0 0 0 0 4,4 18,4 4,4 18,4 Solární: 1 650 578 1 660 1 685 1 680 1 708 1 695 1 726 Fotovoltaická 1 650 578 1 660 1 685 1 680 1 708 1 695 1 726 Vtrná: 243 454 293 558 493 975 743 1 496 Biomasa: 1 930 2 566 4 819 6 165 Pevná - 1 306 - 1 718 - 3 065 - 3 294 Bioplyn 113 624 147 848 267 1 754 417 2 871 Celkem: 5 072 6 939 9 741 11 679,4 Z ćehož pi 1 930 2 566 4 819 6 165 kombinované výrob tepla a elektiny: Zdroj dat: Národní akćní plán ĆR pro energii z obnovitelných zdroj, 2010

Odhad celkového píspvku technologií vyrábjících energii z obnovitelných zdroj pi vytápní a chlazení je uveden v následující tabulce (tab. 3). I zde se poćítá s nejvyšším nárstem u biomasy (pevná biomasa + bioplyn). Ta by v roce 2020 mla mít asi 95 % podíl na konećné spoteb tepelné energie z OZE. Za ní by se pak umístila energie z tepelných ćerpadel, a to konkrétn hydrotermální, která by mla asi 4,5 % podíl na konećné spoteb tepelné energie z OZE. Další zdroje, se kterými se poćítá, tedy geotermální a solární, by mly pouze zanedbatelný podíl. Problematika OZE a zvyšování jejich podílu na celkové výrob energie v ĆR je obsažena i ve státní politice životního prostedí Ćeské republiky a dále napíklad ve Strategii udržitelného rozvoje Ćeské republiky ći Strategii regionálního rozvoje Ćeské republiky pro léta 2007 – 2013.

26 Tab. 3 Odhad celkového píspvku (konećná spoteba energie), jímž podle oćekávání pispje každá technologie vyrábjící energii z obnovitelných zdroj v ĆR k dosažení závazných cíl týkajících se výroby energie pi vytápní a chlazení pro rok 2020 v letech 2010, 2011, 2015 a 2020 (ktoe) 2010 2011 2015 2020 Geotermální (krom geotermálního tepla 0 0 15 15 o nízké teplot vyrábného v tepelných ćerpadlech)

Solární 7 8 15 22 Biomasa: 1 759 1 885 2 248 2 517 Pevná 1 706 1 821 2 137 2 350 Bioplyn 53 64 110 167

Energie z obnovitelných zdroj z tepelných ćerpadel: - Z ćehož aerotermální 0 0 0 0 - Z ćehož geotermální 0 0 0 0 - Z ćehož hydrotermální 45 52 82 118

Celkem 1 811 1 945 2 344 2 657 Zdroj dat: Národní akćní plán ĆR pro energii z obnovitelných zdroj, 2010

Státní politika životního prostedí ĆR je dokument, který si v problematice OZE klade ti základní cíle. Prvním je zajištní 13 % podílu energie z OZE na hrubé konećné spoteb energie k roku 2020. Opatení vedoucí k naplnní tohoto cíle jsou:

1) Zvýšení podílu obnovitelných zdroj na spoteb primárních energetických zdroj prostednictvím dotaćních program podpory využívání OZE (výmny konvenćních zdroj energie za obnovitelné, instalace zdroj na vytápní s využitím OZE ći investice do energetických úspor pi rekonstrukcích i v novostavbách); 2) Zvýšení využití OZE pi výrob elektiny a tepla a efektivnjší využití odpadního tepla; 3) Stanovení reálného potenciálu produkce biomasy (fytomasy, dendromasy, odpadní) do roku 2020, resp. 2030.

Druhým cílem je zajištní 10 % podílu energie z obnovitelných zdroj v doprav

27 k roku 2020 pi soućasném snížení emisí NOx, VOC a PM2,5 z dopravy nejmén o 60 % k roku 2020 oproti roku 2010. Tetím cílem je pak zajištní závazku zvýšení energetické úćinnosti do roku 2020. Mezi opatení vedoucí k naplnní tohoto cíle patí napíklad zvýšení úćinnosti stávajících energetických zdroj, snížení podílu uhlí na výrob elektiny a tepla a zvýšení podílu OZE a energeticky využívaných odpad ći podpora nárstu podílu kombinované výroby tepla a elektiny, pedevším z bioplynu a biomasy (Ministerstvo životního prostedí, 2004). Strategie udržitelného rozvoje Ćeské republiky je dokument, který slouží k tvorb dalších koncepćních dokument a ke zlepšení strategického rozhodování a komunikace se zájmovými skupinami v rámci státní a územní veejné správy. Jejím cílem je zabezpećení rovnováhy tí základních složek udržitelného rozvoje, tedy složky ekonomické, sociální a environmentální. Z pohledu OZE je pak dležitý pedevším princip preferování obnovitelných zdroj ped neobnovitelnými. Tento princip prosazuje myšlenku uplatování obnovitelných zdroj všude tam, kde je to ekonomicky a technicky možné. V energetice pak tato strategie ješt podporuje myšlenku úspor a efektivního využívání energie a zvýšení podílu OZE v energetické bilanci (Ústav územního rozvoje a odboru územního plánování Ministerstva pro místní rozvoj, 2008). Strategie regionálního rozvoje Ćeské republiky pro léta 2007 – 2013 obsahuje kapitolu Šetrné nakládání s materiálovými a energetickými zdroji, ve které jsou stanoveny napíklad tyto cíle:

1) Zvyšování efektivní formy úspor energie a zajišování vhodného pomru spoteby primárních a obnovitelných energetických zdroj; 2) Podpora vývoje a používání nízkoemisních, nízkoodpadových a energeticky nenároćných technologií v prmyslu; 3) Omezování množství vznikajících odpad, zvyšování podílu separovaných složek a podpora jejich materiálového a energetického využití; 4) Podpora výroby ekologicky šetrných výrobk a výrobk z obnovitelných surovin a využitelných odpad (Ústav územního rozvoje a odboru územního plánování Ministerstva pro místní rozvoj, 2008).

28 4.2.4 Státní programy podpory v OZE

Program EFEKT Program EFEKT, neboli Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdroj energie, je programem Ministerstva prmyslu a obchodu, který podporuje pedevším projekty související s úsporou energie a využíváním OZE a který tak vytváí doplnk k programm EU zamených na energii. Podpora je smrována jak do osvtové a informaćní oblasti, tak i na menší investićní akce a pilotní projekty. Program byl poprvé zpístupnn v roce 2000 a od té doby je s obmnami podporovaných akcí vydáván pro každý následující rok. V roce 2011 bylo z programu podporováno celkem šest oblastí, a to:

- Výroba energie z OZE; - Úspory energie; - Energetické poradenství; - Propagace a vzdlávání; - Mezinárodní spolupráce; - Specifické a pilotní projekty (Ministerstvo prmyslu a obchodu, 2010c).

V oblasti podpory výroby energie z OZE pak v roce 2011 byly podporovány následující aktivity: A1 - Kogeneraćní jednotky na skládkový plyn a plyn z biologicky rozložitelných komunálních odpad (žadatelem mohl být podnikatel i obec), A2 - Zaízení k využití tepelné nebo tlakové odpadní energie (žadatelem mohl být podnikatel i obec), A3 - Malé vodní elektrárny (žadatelem mohl být pouze podnikatel). U všech tchto aktivit byla maximální výše podpory 40 %, u A1 a A3 však nejvýše 3 miliony Kć, u A2 pak nejvýše 2 miliony Kć. Celkový rozpoćet programu EFEKT pro rok 2011 byl 30 milion Kć. Poćet aktivit a jednotlivé podporované aktivity se však každým rokem mní. V roce 2010 byla v oblasti výroby energie z OZE podporována pouze jedna aktivita, a to Kogeneraćní jednotky na skládkový plyn a plyn z biologicky rozložitelných komunálních odpad. Naopak v roce 2007 stejný program podporoval celkem 5 aktivit (A1 – Malé vodní elektrárny, A2 – Energetické zdroje využívající biomasu a bioplyn, A3 – Tepelná ćerpadla, A4 – Solární termální systémy, A5 – Zaízení k využití tepelné nebo tlakové odpadní energie) (Ministerstvo prmyslu a obchodu, 2010c).

29 V následující tabulce (tab. 4) je uveden poćet podpoených projekt a celková výše investićních náklad a dotací udlená jednotlivým oblastem podpory v letech 2007 - 2010. Z tabulky je patrné, že nejvíce projekt bylo podpoeno v oblasti propagace (podíl na všech podpoených projektech 37 %), úspory energie (podíl 27 %) a energetického poradenství (podíl 20 %). Nejvyšší investice ale smovaly do podpory výroby energie z OZE (s asi 26 % podílem na celkových investićních nákladech) a úspor energie (podíl 24 %). Nejvyšší dotace pak byly udleny v oblasti úspory energie (podíl na celkových dotacích 24 %), propagace (podíl 21 %) a výroby energie z OZE (podíl 15,5 %). Z pohledu podpory OZE tak dotace tvoily skoro 20 % celkových investićních náklad. Je však teba dodat, že v oblasti podpory výroby energie z OZE programem EFEKT dochází každým rokem k výraznjším obmnám podporovaných technologií. V roce 2010 tak byly podporovány pouze kogeneraćní jednotky s pístovým motorem na skládkový plyn a plyn z biologicky rozložitelných komunálních odpad, pićemž nebyla podána ani jedna žádost o dotaci, zatímco v roce 2007 bylo podporováno celkem pt typ zaízení a podpoeno bylo celkem 12 projekt. Na konci roku 2011 byl vyhlášen program EFEKT 2012. Rozpoćet programu je opt 30 milion Kć, na rozdíl od pedchozí verze však obsahuje dv nové aktivity, které jsou zameny na energetické úspory ve veejné správ. V oblasti výroby energie z OZE však došlo ke snížení poćtu podporovaných aktivit. Dotovány tak jsou pouze MVE.

Tab. 4 Podpoené projekty, celkové investićní náklady a dotace v rámci programu EFEKT v letech 2007 – 2010 OBLAST PODPORY PODPOENÉ CELKOVÉ INVESTIĆNÍ DOTACE (TIS PROJEKTY NÁKLADY (TIS KĆ) KĆ) Výroba energie z OZE 29 154 079 30 732 Úspory energie 220 144 262 47 714 Energetické poradenství 165 34 429 27 578 Energetické plánování a 11 9 566 3 406 management Energetika 18 129 457 17 848 Propagace 302 81 955 42 099 Mezinárodní spolupráce 14 9 745 2 523 Územní energetické plánování 22 6 953 2 634 Specifické a pilotní projekty 28 26 143 24 160 Celkem 809 596 589 198 694 Zdroj dat: mpo.cz

30 Program Zelená úsporám Zelená úsporám je program Ministerstva životního prostedí spravovaný Státním fondem životního prostedí ĆR. Jeho cílem je podpora menších projekt s nižšími náklady, které vedou k úsporám energie a využívání OZE pedevším v bytových a rodinných domech, ale i v budovách veejného sektoru. Finanćní prostedky, kterými program disponuje, byly získány z prodeje tzv. emisních kredit, které vyplývají z úćasti ĆR na Kjótském protokolu. Program zahrnuje celkem pt oblastí podpory, kterými jsou:

- Úspora energie na vytápní; - Výstavba v pasivním energetickém standardu; - Využití obnovitelných zdroj energie pro vytápní a pípravu teplé vody; - Dotaćní bonus za vybrané kombinace opatení; - Dotace na pípravu a realizaci podporovaných opatení v rámci programu (Zelená úsporám, 2009).

Projekty podpoené tímto programem mají vést k úsporám náklad domácností za vytápní a zárove k dalšímu snižování emisí CO2. Píkladem takových projekt mohou být instalace kotl na spalování biomasy ći instalace solárn-termických kolektor k ohevu vody a k vytápní. Za období duben 2009 – kvten 2010 byly tímto programem podpoeny projekty v celkové výši 5,3 miliardy Kć, které byly rozdleny mezi 31 tisíc úspšných žadatel (Zdroj: Zelená úsporám). Poćet celkem schválených žádostí od spuštní programu pak pesahuje 64 tisíc a celková proplacená ćástka ke dni 6.2.2012 ćinila 11 015 602 481 Kć (Zdroj: Zelená úsporám).

Program Zelená energie Tento program vznikl v roce 2006 a je zamen ćist jen na podporu využívání OZE. Projekt je financován skupinou ĆEZ, není to tedy státní dotaćní program. Cílem je podpora takových program, které nejsou primárn urćeny k vytváení zisku a které jsou zameny na využívání energie z obnovitelných zdroj. Podporovány však nejsou pouze projekty zamené na pímé využití OZE, ale i projekty v oblasti výzkumu a vzdlávání. Píspvky jsou udlovány na základ výsledk soutže, do které mohou být pihlášeny projekty neziskového ći veejn prospšného charakteru podporující osvtu ći výzkum v oblasti využití OZE nebo pímo výstavbu zaízení využívající OZE.

31 Výsledky soutže a následné rozdlování finanćních prostedk jsou v rukou Rady Zelené energie. Do roku 2011 bylo z tohoto programu podpoeno celkem 69 projekt v celkové výši 27 110 500 Kć (Zelená energie, 2012).

Dotace výkupních cen elektrické energie z OZE Krom dotaćních titul, které jsou zameny pedevším na samotnou výstavbu zaízení využívajících OZE, existují také dotace, které zvýhodují výkupní cenu elektrické energie vyrobené v tchto zaízeních. V oblasti využití OZE jsou dotace výkupních cen jakousi nutností, protože OZE zatím nejsou bez pomoci státu schopny konkurovat zdrojm fosilním. Dotovaná ćástka se však liší stát od státu a v rámci jednoho státu je rozdílná pro jednotlivé druhy OZE. Výhoda tchto dotací spoćívá v tom, že se sníží doba návratnosti poćátećní investice a zvýší se tak motivace pro další pípadné investory v sektoru OZE. Negativním, ovšem zcela logickým dsledkem, je pak zvýšení ceny elektrické energie. Otázkou však je, jak výrazn se podpora využívání OZE promítá do výsledné ceny elektiny. Problematické je ćasto také samotné stanovení dotované ćástky pro konkrétní druh OZE. V ĆR, ovšem napíklad i v Nmecku, se z tohoto dvodu musely výrazn upravovat výkupní ceny elektiny z nkterých OZE. Jednalo se pak pedevším o sektor fotovoltaiky, který byl velmi štde dotován a umožnil tzv. boom fotovoltaických elektráren v ĆR. Problematiku dotací výkupních cen elektiny z OZE je tak nutné ešit systematicky a vyvarovat se vlivm silných lobbistických skupin, psobících v nkterých oblastech využití OZE. Dotace výkupních cen elektiny a zelené bonusy pro jednotlivé druhy OZE v ĆR pro rok 2012 jsou uvedeny v následující tabulce (tab. 5). Jsou zde však uvedeny pouze dotace týkající se nov budovaných zaízení. Výkupní ceny a zelené bonusy pro všechny kategorie lze vyhledat na stránkách ERÚ. Rozdíl mezi výkupní cenou a zeleným bonusem je pak takový, že za výkupní cenu se prodává veškerá vyrobená elektina distributorovi, který ji musí odkoupit, zatímco zelený bonus je urćen pro investora, který se rozhodne elektinu spotebovávat sám a pípadný pebytek prodat místnímu distributorovi. Výkupní ceny jsou také garantovány na urćitý poćet let, hodnota zelených bonus se však mní každý rok.

32 Tab. 5 Zelené bonusy a výkupní ceny elektiny pro jednotlivé kategorie OZE v roce 2012 Datum uvedení do provozu Výkupní ceny elektiny dodané Zelené bonusy do sít v Kć/MWh v Kć/MWh Elektina z biomasy: Výroba elektiny spalováním ćisté biomasy 4 580 3 530 kategorie O12 v nových výrobnách elektiny nebo zdrojích od 1.1.2008 do 31.12.2012 Výroba elektiny spalováním ćisté biomasy 3 530 2 480 kategorie O23 v nových výrobnách elektiny nebo zdrojích od 1.1.2008 do 31.12.2012 Výroba elektiny spalováním ćisté biomasy 2 630 1 580 kategorie O34 v nových výrobnách elektiny nebo zdrojích od 1.1.2008 do 31.12.2012 Výroba elektiny spalováním ćisté biomasy 2 830 1 780 kategorie O1 ve stávajících výrobnách Výroba elektiny spalováním ćisté biomasy 2 130 1 080 kategorie O2 ve stávajících výrobnách Výroba elektiny spalováním ćisté biomasy 1 460 410 kategorie O3 ve stávajících výrobnách Výroba elektiny spolećným spalováním - 1 370 palivových smsí biomasy kategorie S15 a fosilních paliv Výroba elektiny spolećným spalováním - 700 palivových smsí biomasy kategorie S26 a fosilních paliv Výroba elektiny spolećným spalováním - 10 palivových smsí biomasy kategorie S37 a fosilních paliv Výroba elektiny paralelním spalováním biomasy - 1 640 kategorie P18 a fosilních paliv Výroba elektiny paralelním spalováním biomasy - 970 kategorie P29 a fosilních paliv Výroba elektiny paralelním spalováním biomasy - 280 kategorie P310 a fosilních paliv Elektina z bioplynu: Spalování bioplynu v BPS kategorie AF111 pro 4 120 3 070 zdroje uvedené do provozu od 1.1.2012 do 31.12.2012 splující podmínku výroby a efektivního využití vyrobené tepelné energie

2 Kategorie O1 – spalování a zplyování ćisté biomasy (byliny nebo deviny cílen pstované pro energetické využití a biopaliva z nich vyrobená) 3 Kategorie O2 – spalování a zplyování ćisté biomasy (biomasa vćetn zbytkové biomasy, kterou nelze materiálov využít) 4 Kategorie O3 – spalování a zplyování ćisté biomasy (materiálov využitelná biomasa a biopaliva z ní vyrobená) 5 Kategorie S1 – spoluspalování (byliny nebo deviny cílen pstované pro energetické využití a biopaliva z nich vyrobená) 6 Kategorie S2 – spoluspalování (biomasa vćetn zbytkové biomasy, kterou nelze materiálov využít) 7 Kategorie S3 – spoluspalování (materiálov využitelná biomasa a biopaliva z ní vyrobená) 8 Kategorie P1 – paralelní spalování (byliny nebo deviny cílen pstované pro energetické využití a biopaliva z nich vyrobená) 9 Kategorie P2 – paralelní spalování (biomasa vćetn zbytkové biomasy, kterou nelze materiálov využít) 10 Kategorie P3 – paralelní spalování (materiálov využitelná biomasa a biopaliva z ní vyrobená) 11 Kategorie AF1 – biomasa urćená pro zpracování v procesu anaerobní fermentace s pvodem v energetických plodinách

33 podle bodu 1.6.2.12 Spalování bioplynu v BPS kategorie AF1 pro 3 550 2 500 zdroje uvedené do provozu od 1.1.2012 do 31.12.2012 nesplující podmínku výroby a efektivního využití vyrobené tepelné energie podle bodu 1.6.2. Spalování bioplynu v BPS kategorie AF213 3 550 2 500 Spalování skládkového plynu a kalového plynu 2 580 1 530 z ĆOV po 1.1.2006 vćetn Spalování dlního plynu z uzavených dol 2 580 1 530 Elektina z geotermální energie: Výroba elektiny využitím geotermální energie 4 500 3 450 Elektina z MVE: MVE uvedená do provozu v nových lokalitách od 3 190 2 140 1.1.2012 do 31.12.2012 Elektina z vtrných elektráren: Vtrná elektrárna uvedená do provozu od 2 230 1 790 1.1.2012 do 31.12.2012 Elektina z energie slunećního záení: Výroba elektiny využitím slunećního záení pro 6 160 5 080 zdroj s instalovaným výkonem do 30 kW vćetn a uvedený do provozu od 1.1.2012 do 31.12.2012 Výroba elektiny využitím slunećního záení pro 6 020 4 940 zdroj s instalovaným výkonem 30 - 100 kW vćetn a uvedený do provozu od 1.1.2011 do 31.12.2011 Výroba elektiny využitím slunećního záení pro 5 610 4 530 zdroj s instalovaným výkonem nad 100 kW a uvedený do provozu od 1.1.2011 do 31.12.2011 Zdroj dat: Energetický regulaćní úad, 2011(a)

4.3 Politika obnovitelných zdroj energie ve Stedoćeském kraji

Stžejním dokumentem Stedoćeského kraje v energetických otázkách je Územní energetická koncepce Stedoćeského kraje, která vychází ze Státní energetické koncepce a je zpracovávána na dobu 20 let. Tato koncepce se zabývá hodnocením soućasného stavu energetických systém na území kraje a jejich dalšího rozvoje vćetn hodnocení využitelnosti klasických a obnovitelných zdroj energie. Vytvoení koncepce bylo rozdleno do tí etap, pićemž problematika OZE je ešena pedevším ve druhé etap. Územní energetická koncepce pak má také pispívat k naplování cíl obsažených v Programu rozvoje kraje (napíklad tím, že se zvýší využití OZE na celkové spoteb energií v kraji).

12 Bod 1.6.2. – podmínkou pro poskytnutí podpory je u bioplynových stanic kategorie AF1 uvedených do provozu po 1. lednu 2012 vćetn, výroba a efektivní využití vyrobené tepelné energie minimáln v úrovni 10 % vći vyrobené elektin v daném roce, s výjimkou elektiny pro technologickou vlastní spotebu elektiny a tepla 13 Kategorie AF2 – ostatní biomasa vhodná pro zpracování v procesu anaerobní fermentace než je uvedeno v kategorii AF1

34 V dokumentu jsou uvedeny i strategické priority kraje v oblasti energetiky, které jsou rozdleny do tí skupin. První dv skupiny jsou zameny na zvýšení sobstaćnosti, snížení energetické nároćnosti a na zvýšení podílu využití OZE na celkové spoteb energií. Tetí skupina pedstavuje výrobu tepla a elektrické energie z fosilních paliv a spotebu tradićních pohonných hmot na bázi ropy. Využitím modelovacího programu GEMIS pak byly vytvoeny ti scénáe rozvoje energetiky (BAU – scéná nezasahování, scéná rozvoje sítí, scéná aktivního managementu – podpora OZE). Kapitola s názvem analýza využití obnovitelných zdroj energie poukazuje na potenciál území Stedoćeského kraje v otázce využití OZE. Z výsledk analýzy vyplývá, že pro energetické úćely má z OZE nejvyšší význam biomasa. Potenciál biomasy je zde hodnocen jako znaćný. Pomrn vysoký potenciál je u výroby energie v BPS, jejichž zdrojem jsou zemdlská družstva, ćistírny odpadních vod a skládky. Naopak nižší význam z OZE je pisuzován vtrným elektrárnám (Stedoćeský kraj, 2004a). Z hodnocení, kde byla využita pedevším vtrná mapa Ústavu fyziky atmosféry vyplývá, že z ekonomického hlediska lze na území Stedoćeského kraje budovat prakticky jen vysoké vtrné elektrárny z dvodu nedostatećné rychlosti vtru v nižších výškách. Ve Stedoćeském kraji bylo v roce 2010 vyrobeno celkem 9 453,2 GWh (Energetický regulaćní úad (c), 2011) elektrické energie, což je pibližn 11 % podíl na celkové výrob elektrické energie v ĆR. OZE se pak na výrob elektrické energie podílely pibližn 16 %. Tento pomrn významný podíl je však zapíćinn pedevším výrobou elektrické energie ve velkých vodních elektrárnách ve vlastnictví spolećnosti ĆEZ. Samotné vodní elektrárny se tak na výrob elektrické energie ve Stedoćeském kraji v roce 2010 podílely asi 15 %.

4.3.1 Akćní plány v oblasti energetického hospodáství Stedoćeského kraje

Akćní plány jsou již detailnjší dokumenty, rozvádjící jednotlivé cíle ÚEK do program, které jsou poté realizovány konkrétními projekty. Ve Stedoćeském kraji jsou akćní plány navrhovány na ptileté období a jsou vytváeny pro velké územní celky a vybraná msta. Tyto akćní plány by mly vést ke zlepšení životního prostedí v kraji a ke snížení energetické závislosti kraje. V otázce OZE jsou nejdležitjšími programy:

35 - Teplo sluncem; - Teplo biomasou; - Bioplynové stanice.

Program Teplo sluncem má vést k rozvoji solárních kolektor pro vytápní a teplou vodu a pro technologické úćely. Jeho priorita je nastavena jako vysoká. Program Teplo biomasou má podpoit využívání kotl pro zplyování biomasy a jeho priorita je nastavena také na hodnotu vysoká. Program Bioplynové stanice, jehož priorita je stední až vysoká, má podpoit vznik BPS pro výrobu bioplynu z odpad ze zemdlské ćinnosti, komunálních a prmyslových odpad a z odpad ćistíren odpadních vod. Dále byly definovány další programy k plnní cíl územní energetické koncepce, které vyplývají z hodnocení SEA. Tyto programy se již detailnji zabývají jednotlivými druhy OZE a možnostmi jejich využití na území Stedoćeského kraje a snižováním energetické nároćnosti budov. Z pohledu OZE je nejvtší význam pikládán energetickému využití biomasy, u které je reálný cíl pro rok 2020 odhadován na 350 GWh za rok, využívání energie z MVE s reálným cílem pro rok 2020 210 GWh za rok a energetickému využití bioplynu s reálným cílem pro rok 2020 60 GWh za rok. Rozvíjet by se mly i další oblasti OZE, tedy energie vtru (s reálným cílem 15 GWh za rok v roce 2020), fotovoltaika (reálný cíl v roce 2020 je 5 GWh za rok) a geotermální energie (reálný cíl v roce 2020 je 700 TJ za rok). V celkovém hodnocení je však nejvtší význam vnován snížení energetické nároćnosti budov a šetení s energií, naopak nejmenší význam je vnován energii vtru (Stedoćeský kraj, 2008b).

EFEKT (2008 - 2010) + Zelená energie

0,2% 0,5% 1% PRV - Modernizace zemdlských podnik + Investice do les 1,8% 10,3% Energetické plodiny + podpora pstování bylin pro energetické využití 10,7% PRV - Podpora zakládání podnik a 44,3% jejich rozvoje OPŽP - Udržitelné využívání zdroj energie PRV - Diverzifikace ćinností nezemdlské povahy 31,2% OPPI - EKO-ENERGIE

Celkem: 4 185 265 792 Kć Zelená úsporám

Obr. 6 Podíl dotaćních program majících vztah k OZE na celkové dotované ćástce z tchto program ve Stedoćeském kraji k 1.1.2012 Zdroj dat: mpo.cz, eagri.cz, opzp.cz, czechinvest.cz, zelenaenergie.cz

36 5. ZHODNOCENÍ SITUACE Z HLEDISKA VHODNOSTI VYUŽITÍ OZE V OKRESE BENEŠOV

V této diplomové práci jsem se zamil na hodnocení využívání OZE v okrese Benešov. Hlavním dvodem pro výbr tohoto okresu byl fakt, že zde mám trvalé bydlišt a území je mi tak blízké. Okres se však vyznaćuje i pomrn zajímavými fyzicko-geografickými a socio-ekonomickými ukazateli. I z tohoto hlediska mi tak území okresu Benešov pišlo jako vhodné ke zpracování v rámci mé diplomové práce.

5.1 Vymezení zájmového území

Okres Benešov se nachází v jihovýchodní ćásti Stedoćeského kraje. Svou rozlohou 1 476 km² je druhým nejvtším okresem ve Stedoćeském kraji. Nejvtším a zárove okresním mstem je msto Benešov s pibližn 16 tisíci obyvateli, následované msty Vlašim a Týnec nad Sázavou. Benešovský okres sousedí s celkem osmi okresy, pićemž pt (okres Píbram, Praha-západ, Praha-východ, Kolín a Kutná Hora) spadá do Stedoćeského kraje, dva (okresy Havlíćkv Brod a Pelhimov) do kraje Vysoćina a jeden (okres Tábor) do Jihoćeského kraje. Hranice okresu jsou na západ, severu a východ ćástećn tvoeny temi významnými vodními toky, a to ekou Vltavou (západní hranice), Sázavou (severní hranice) a Želivkou (východní hranice). Na jihu okresu se pak nachází oblast známá jako Ćeská Sibi, která tak byla pojmenována kvli svým specifickým klimatickým podmínkám.

5.2 Pírodní potenciál

5.2.1 Geologické a pdní pomry

Geologické podloží vtšiny území okresu Benešov je tvoeno starohorními až prvohorními hlubinnými vyvelými horninami žulového charakteru (tedy granodiority až diority), které se nachází pedevším v západní ćásti okresu, pemnnými horninami jako jsou svorové ruly, pararuly až migmatity, které vyplují pedevším východní ćást okresu a hlubinnými vyvelými horninami (tmavé horniny žulového charakteru jako jsou tmavé granodiority a syenity) zasahujícími do jižní a stední ćásti okresu.

37 Z hlediska pdních pomr je území tvoeno pevážn kambizemmi. Celková výmra zemdlské pdy je pibližn 94 tisíc hektar, z toho 78 % tvoí orná pda. Území není ohroženo sesuvy pdy. 49,4 % zemdlské pdy však spadá do kategorie siln až velmi siln ohrožené vodní erozí. 10 % zemdlské pdy pak náleží do kategorie extrémního ohrožení vodní erozí.

Obr. 7 Zájmové území okresu Benešov s hranicemi jednotlivých obcí Zdroj dat: ArcCR 2.0

5.2.2 Povrch

Z geomorfologického hlediska patí okres Benešov do Hercynského systému, provincie Ćeská vysoćina, Ćesko-moravská subprovincie. Na území okresu se dále nachází dv oblasti: Stedoćeská pahorkatina a Ćeskomoravská vrchovina; ti celky: Benešovská pahorkatina, Vlašimská pahorkatina a Kemešnická vrchovina a 17 okrsk. Nejvyšší bod okresu, s názvem Mezivrata, se nachází v Mezivratské vrchovin, spadající pod celek Vlašimské pahorkatiny. Jeho výška je 712 m n. m. Dalšími významnými vrcholy v okrese jsou napíklad Velký Blaník (638 m n. m.) a Malý Blaník (564 m n. m.), spadající rovnž do celku Vlašimské pahorkatiny. Nejnižší bod okresu leží na ece Sázav nad Kamenným pívozem a jeho nadmoská výška dosahuje 212 m n. m. Celkové pevýšení tedy ćiní 500 metr. Vtšina území však leží v nadmoské

38 výšce 350 – 550 m n. m.

5.2.3 Hydrologické pomry

Území okresu Benešov spadá do povodí ćty ek, Vltavy (západ území), Sázavy (sever území), Želivky (východ území) a Lužnice (jižní okraje území). Okresem Benešov protéká celkem 15 významných vodních tok (vyhláška Ministerstva zemdlství ć. 470/2001 Sb., 2001), z nichž nejdležitjší jsou eky Vltava, Sázava, Želivka, Blanice a Mastník. eky Vltava a Sázava v krajin vytváejí kaony, pićemž kaon eky Vltavy je využit pro hydroenergetické úćely. Celý tok Vltavy v okrese Benešov je tvoen vodní plochou Slapské pehrady s rozlohou zhruba 1 390 ha. Tokem s nejvtším hydroenergetickým potenciálem tak stále zstává eka Sázava, ovšem s výstavbou ady MVE v minulých patnácti letech se tento potenciál výrazn snížil. Dalším významnjším tokem je eka Želivka, která do území zasahuje vodní nádrží Švihov s rozlohou zhruba 1 400 ha. Okres Benešov je protkán adou malých vodních tok a nachází se zde také pomrn znaćné množství rybník, kdy nejvtším je rybník Podhrázský, rozkládající se nedaleko obce Olbramovice. Vodní plochy pak v okrese Benešov tvoí pibližn 1 % plochy území.

5.2.4 Klimatické pomry

Celé území okresu Benešov spadá do mírn teplé klimatické oblasti, z níž nejvýznamnjší je podoblast MT10, která vypluje znaćnou ćást okresu (Quitt, 1975). Teplejší oblasti, tedy podoblast MT11, se vyskytují podél západní a severovýchodní hranice okresu pi tocích eky Vltavy a Sázavy. Chladnjší oblasti MT3, MT5 a MT7 pak vyplují pedevším jih území. Oblast okolo msta Votice má díky svým odlišným klimatickým podmínkám i svj specifický název „Ćeská sibi“. Prmrná roćní teplota v okrese Benešov se pohybuje mezi 7 – 7,5 °C, prmrné srážky se pohybují mezi 600 – 650 mm. Pro využití OZE, konkrétn fotovoltaiky a vtrných elektráren, jsou dležité i charakteristiky dopadajícího slunećního záení a rychlosti vtru. Roćní úhrn prmrného slunećního záení v okrese Benešov se pohybuje v rozmezí 1 054 – 1 083 kWh/m², jen malý úsek území na jihozápad spadá do kategorie 1 028 – 1 054 kWh/m² (zdroj ĆHMÚ, 2006). Roćní prmrná doba slunećního záení dosahuje na vtšin území hodnot 1 559 – 1 673 h (zdroj ĆHMÚ, 2006), roćní prmrný poćet

39 bezoblaćných dní se pak pohybuje v rozmezí 41 – 51 (zdroj ĆHMÚ, 2006). Podle vtrné mapy ĆR, která byla vytvoena Ústavem fyziky atmosféry AV ĆR v roce 2009, se rychlosti vtru ve výšce 100 metr nad povrchem na vtšin území okresu Benešov pohybují od 5 do 6,5 m/s. Nachází se zde však i místa s rychlostí vtru dosahujících hodnot 6,5 – 7,5 m/s (model VAS, Ústav fyziky atmosféry AV ĆR, 2010a).

5.2.5 Ochrana pírody

Koeficient ekologické stability dosahuje v okrese Benešov hodnoty 0,76. Krajina na tomto území je tak na hranici mezi typem krajiny antropogenní a harmonické. V okrese Benešov se nachází celkem 20 zvlášt chránných území, která zabírají pibližn 3 % plochy okresu. Nejvýznamnjším z nich je chránná krajinná oblast Blaník, která byla vyhlášena v roce 1981 a která má chránit pedevším pírodní zdroje, hodnoty krajiny, její vzhled a její typické znaky (AOPK ĆR, 2012).

5.2.6 Pírodní potenciál a OZE

Z hlediska pírodního potenciálu je území okresu Benešov vhodné pro využití všech typ OZE. Nkteré OZE lze však využít jen s omezením. Benešovský okres má nejvyšší potenciál ve využití biomasy k energetickým úćelm, což vyplývá i z Územní energetické koncepce Stedoćeského kraje. Biomasa (pedevším devo, devní odpad a štpka) je vhodná zejména pro výrobu tepla v domácnostech. Jednou z priorit Stedoćeského kraje v oblasti energetiky je práv rozvoj a podpora využívání kotl spalujících biomasu. Na tato zaízení lze získat i dotace z programu Zelená úsporám ći dotace z OPPI nebo PRV. Dotace lze však získat i na zaízení k výrob paliv z biomasy. Z PRV tak byl na území okresu Benešov podpoen napíklad projekt výstavby linky na výrobu peletek v obci Smilkov (výše dotace byla v tomto pípad 2 820 000 Kć). Velký potenciál spoćívá i v možnostech pstování rychlerostoucích devin (pedevším šovíku) a jiných energeticky využitelných plodin (nap. kukuice, epka). Zámrnému pstování energetických plodin se v okrese Benešov vnuje napíklad ZD Struhaov, které od roku 2001 pstuje na 30 ha energetický šovík UTEUŠA s výnosem pes 10 tun suché hmoty z jednoho hektaru.

40 Okres Benešov má dále i pomrn vhodné podmínky pro využití slunećní energie. Z hlediska hodnot roćní prmrné doby slunećního záení a roćního úhrnu prmrného slunećního záení patí území okresu Benešov v rámci celé ĆR k prmru až mírnému nadprmru. Celé území je venkovského charakteru, z tohoto dvodu je ovlivnní intenzity slunećního záení znećištním velmi malé. Teplotní a povtrnostní podmínky na vtšin území okresu spadají do prmru ĆR, takže by nemly zpsobovat výraznjší tepelné ztráty kolektor. Problémem je však znaćná ćlenitost terénu a zachovalý krajinný ráz, který by mohl být narušen nevhodn umístnou fotovoltaickou elektrárnou. Slunećní kolektory jsou tak vhodné pedevším pro výrobu tepla a ohev vody v bytech ći rodinných domech. Využití vtrné energie v okrese Benešov je problematické. Podmínky jsou spíše podprmrné. Ćeská agentura pro OZE uvádí, že vhodný potenciál pro využití vtrné energie v ĆR je situován v lokalitách s rychlostí vtru vyšší než 5 m/s (Musil, 2009). Na území okresu Benešov dosahuje prmrná rychlost vtru ve výšce 10 m nad zemským povrchem 3 – 4 m/s (model VAS, Ústav fyziky atmosféry AV ĆR, 2010b), nespluje tedy výše uvedené podmínky. Prmrných rychlostí vtru nad 5 m/s (dle stejného modelu) je dosaženo až ve výškách kolem 100 m nad zemským povrchem. Pro energetické úćely by tak bylo poteba stavt vysoké vtrné elektrárny, u kterých je nutno poćítat s výraznjším vlivem na vzhled krajiny. Potenciál velkých vodních tok ke stavb pehrad s energetickou funkcí je v okrese Benešov prakticky vyćerpán. Do území zasahuje Slapská pehrada a také možné vzdutí pehrady Štchovické. Na ece Želivce je vybudována vodní nádrž Švihov, která však slouží pedevším pro vodárenské úćely a na Sedlickém potoku vodní nádrž Nmćice s ochrannou a ćistící funkcí. Výhledov jsou ješt navrhovány 4 vodní nádrže, a to: Hradišt na ece Blanici, Medník a Soušice na ece Sázav a Podolí na potoku Mastník. Pomrn vysoký je však v okrese Benešov potenciál využití energie z vodních tok výstavbou MVE. Nejvýznamnjším tokem s potenciálem pro výstavbu MVE je eka Sázava, dále pak eka Blanice a potok Mastník. Potenciál Sázavy je však již stávajícími zaízeními tém vyćerpán. Z uvedených tok tak nejvyšší potenciál pro výstavbu nových MVE nabízí potok Mastník, kterým po celý rok protéká dostatećné množství vody a na jehož toku se nachází celkem 5 jez, které by mohly být pro výstavbu tchto zaízení využity. Z hlediska využití geotermální energie je území okresu Benešov hodnoceno jako mén vhodné.

41 5.3 Socioekonomický potenciál

5.3.1 Demografie

V okrese Benešov žije nco pes 95 tisíc obyvatel, pićemž hustota zalidnní je pibližn 64 obyvatel na km². Okres Benešov však tží ze své polohy zázemí hlavního msta a má tak kladné migraćní saldo. Míra nezamstnanosti je vzhledem k blízkosti hlavního msta nízká a pohybuje se kolem 5 %. V okrese se nachází celkem 114 obcí, z nichž 9 má statut msta. Za významná centra území lze považovat pedevším dv nejvtší msta okresu, Benešov a Vlašim. Ob msta jsou významnými regionálními centry. Za dležitá stediska lokální úrovn lze považovat msta Votice, Sázavu a Týnec nad Sázavou. Významnou rozvojovou osou v regionu je pak dopravní osa Praha – Benešov – Tábor – Ćeské Budjovice, u které lze oćekávat další rozvoj a posílení významu s pedpokládanou výstavbou dálnice D3.

5.3.2 Hospodáství

Benešovský okres je prmyslov-zemdlským okresem. Prmysl se sousteuje pedevším do vtších mst, zejména do Benešova a Vlašimi. Jednotlivé prmyslové podniky jsou však umístny i v nkterých dalších obcích, napíklad v Týnci nad Sázavou, Bystici ći ve Voticích. Podle pevažující ćinnosti pak prmysl a stavebnictví tvoí pibližn 29,7 % (Zdroj: ĆSÚ, 2011) a je zamen pedevším na strojírenskou a potravináskou výrobu. Zemdlství a lesnictví tvoí pibližn 6,1 % (Zdroj: ĆSÚ, 2011). Zemdlská pda zabírá pibližn 62 % (z toho 78 % orné pdy) a lesy 28 % území. Vtšina území spadá do bramboráské výrobní oblasti, asi 11 % pak do oblasti obilnáské. V posledních letech se v okrese pomrn dobe rozvíjí ekologické zemdlství a s ním související agroturistika, která je významná pedevším na Voticku a v Posázaví. V okrese však nadále pevažují vtší zemdlská družstva s kombinovanou rostlinou a živoćišnou výrobou. V oblasti lesního hospodáství dochází k mírnému zvyšování podílu lesních ploch v území. Zalesovány jsou pedevším zemdlsky nevyužívané plochy ohrožené erozí. Velmi významný je pro okres Benešov cestovní ruch. Dvodem je pedevším plnní funkce rekreaćního zázemí hlavního msta a také pomrn dobrá zachovalost krajiny. Nejvýznamnjšími rekreaćními oblastmi zde jsou stediska u Slapské pehrady

42 a Posázaví. Rozvoj regionu lze pak oćekávat i v dalších letech, nebo se poćítá s výstavbou dálnice D3, která umožní ješt vtší a rychlejší zpístupnní okresu obyvatelm Prahy a která zvýší dopravní potenciál propojením s hlavním mstem a jihoćeským krajem. K zvýšení dopravního potenciálu pomže i probíhající výstavba železnićního koridoru Praha – Ćeské Budjovice.

5.3.3 Socioekonomický potenciál a OZE

Potenciál OZE vyplývající ze socioekonomických charakteristik regionu je pomrn velký. Nižší hustota osídlení snižuje konfliktnost mezi investorskými zámry a místním obyvatelstvem. Nízké procento chránných území pak umožuje rychlejší proces schvalování projekt a samotné výstavby. Blízkost hlavního msta podporuje vtší zájem investor. V tomto ohledu však chybí vtší spolupráce soukromých investor s vedením obcí, napíklad využitím tzv. PPP projekt. Naprostá vtšina stávajících zaízení na výrobu obnovitelné energie je tak v soukromém vlastnictví a tudíž pínos pro obecní rozpoćty není tak výrazný. Výhodou také mže být píklon pedevším vtších mst v okresu k pravicov orientované politice, od které se oćekává podpora investic v území. Investice v regionu jsou však v soućasné dob smrovány pedevším do rozvoje dopravní infrastruktury (dálnice D3, železnićní koridor, výstavba mimoúrovových kižovatek a obchvat mst) a bydlení (nap. výstavba byt a nových rodinných dom v Benešov). Lesní plochy v okrese Benešov zabírají pibližn 28 % území. Urćitá ćást vytženého deva se zpracovává v místních podnicích, které tak produkují devní materiál využitelný pro výrobu energie z biomasy. Na biomasu se orientují i nkteré zemdlské podniky. Píkladem mže být již zmínné zemdlské družstvo Struhaov, které se již nkolik let vnuje pstování rychlerostoucích energeticky využitelných devin. Významn pak v okrese rostou plochy zemdlské pdy osázené epkou olejkou, která se využívá na výrobu biopaliv. Znaćný poćet zemdlských družstev s výrazným podílem živoćišné výroby také vytváí velký potenciál pro výstavbu BPS zpracovávajících odpadní produkty chovaných zvíat a odpadní produkty z rostlinné výroby. Výstavba MVE a využití energie vody je do znaćné míry ovlivnna historicky. V okrese Benešov se nachází ádov desítky objekt, které v minulosti využívaly

43 energii vody. Jedná se pedevším o staré vodní mlýny s náhony nebo jejich pozstatky. Zrekonstruované náhony tchto staveb jsou pak vhodnými lokalitami pro umístní turbín MVE na výrobu elektrické energie. Nejvhodnjší lokality jsou však vázány na jezy, které jsou vybudovány pedevším na vodácky využívaných tocích eky Sázavy a potoka Mastník. Problematický je však postoj samotných obcí a jejich obyvatel. Dotazníkové šetení, které jsem v této práci provedl a které bude vyhodnoceno v následující kapitole, jsem zamil pouze na samotné obce a jejich pedstavitele. Nebylo tedy provedeno šetení na zjištní názor obyvatel. Dle mého názoru je však postoj obcí (pedevším tch menších, kterých je v okrese Benešov naprostá vtšina) znaćn ovlivnn práv veejným mínním. Z výsledk dotazníkového šetení pak vyplývá, že vtšina obcí se k otázce využití OZE a zámr investor v oblasti OZE na jejich území staví spíše kladn. ada obcí však uvedla negativní postoj pedevším v otázkách dalšího využívání a výstavby fotovoltaických elektráren.

44 6. ZHODNOCENÍ SOUĆASNÉ SITUACE V OBLASTI VYUŽÍVÁNÍ OZE V OKRESE BENEŠOV

K tomu, abych zmapoval soućasnou situaci v oblasti využívání OZE v okrese Benešov, jsem využil pedevším dotazníkového šetení, zameného na jednotlivé obce v okrese. Doplující informace jsem získal z databází ERÚ, z databáze projekt, které prošly ízením EIA a z Atlasu zaízení využívajících OZE.

6.1 Postoj obcí v okrese Benešov k problematice využívání OZE

6.1.1 Dotazníkové šetení

Dotazníkové šetení bylo provádno od íjna 2011 do ledna 2012. Samotný dotazník obsahoval celkem sedm otázek a byl sestaven tak, aby jeho vyplnní znamenalo pro obce co nejmenší ćasovou zátž a tedy co nejvyšší návratnost. Otázky v dotazníku jsem tvoil tak, aby postihly jak soućasný stav využívání OZE na území jednotlivých obcí, tak i budoucí plány obcí v oblasti OZE. Soućástí dotazníku byly i otázky zjišující, zdali je vlastníkem obec ći soukromá osoba, zdali byl využit njaký dotaćní titul a jaké klady ći zápory pináší zaízení na výrobu OZE samotné obci. Poslední otázka pak byla zamená na to, jaký postoj zaujímají obce v otázce využití OZE na svém území. Zde jsou uvedeny formulace všech otázek, které byly obsahem dotazníku:

1) Nachází se na území vaší obce zaízení na výrobu obnovitelné energie? 2) Plánuje se na území vaší obce výstavba zaízení na výrobu obnovitelné energie? 3) Provozovatelem zaízení na výrobu obnovitelné energie na území vaší obce je? 4) Zaízení na výrobu obnovitelné energie na území vaší obce hodnotíte kladn/záporn? 5) Byl pi výstavb zaízení na výrobu obnovitelné energie na území vaší obce využit njaký dotaćní titul? 6) Uvete hlavní výhody a nevýhody, které pináší zaízení na výrobu

45 obnovitelné energie vaší obci. 7) Uvete postoj vaší obce k otázce využívání obnovitelných zdroj energie.

Výsledný dotazník byl zaslán všem 114 obcím, které se nacházejí v okrese Benešov. Rozesílání probíhalo formou emailové zprávy s piloženým dotazníkem ve formátu doc. na emailové adresy jednotlivých obcí. Tímto zpsobem se mi z celkového poćtu 114 vrátilo zpt 71 vyplnných dotazník. U obcí, od kterých mi dotazník nebyl dorućen, jsem pistoupil k telefonickému kontaktu. Ve výsledku se mi tak podailo získat potebná data od všech obcí v okrese Benešov. V dotazníku jsem pesn nedefinoval, jak velká zaízení na výrobu obnovitelné energie spadají do mého výzkumu. Nkteré obce mi proto zaslaly kompletní výpis vćetn malých zaízení na stechách ći zahradách jednotlivých dom, vtšina obcí však uvedla jen vtší zaízení s vyšším instalovaným výkonem. Nakonec jsem se rozhodl zohlednit v práci i menší zaízení a chybjící data jsem dohledal v databázi ERÚ. S pomocí této databáze a databáze EIA jsem pak ješt data získaná z dotazník doplnil o údaje týkající se instalovaného výkonu jednotlivých zaízení a vlastník zaízení. Takto získaná a doplnná data mi pak posloužila k analyzování situace v oblasti využití OZE v obcích okresu Benešov. Na jejich základ jsem vytvoil nkolik graf, tabulek a map, ve kterých jsem znázornil výsledky výzkumu.

Výsledky šetení Zásadní otázkou v dotazníkovém šetení byla otázka ć. 1 (Nachází se na území vaší obce zaízení na výrobu obnovitelné energie?), která respondenty dle jejich odpovdi rozdlila na dv základní skupiny, a to na:

1) Skupinu obcí, které mají na svém území zaízení na výrobu energie z obnovitelných zdroj a mají tedy praktické zkušenosti s touto problematikou 2) Skupinu obcí, které zaízení na výrobu energie z obnovitelných zdroj na svém území nemají.

První skupina obcí tak odpovídala na všechny otázky uvedené v dotazníku, druhá skupina obcí pak odpovídala pouze na otázky ć. 1, 2 a 8.

46 Otázka ć. 1: Nachází se na území vaší obce zaízení na výrobu obnovitelné energie? Z celkového poćtu 114 obcí, které tvoí okres Benešov, odpovdlo kladn na tuto otázku 62 obcí, což je pibližn 54 %. Je nutné vzít v potaz, že u velkého množství obcí se jedná spíše o malé zdroje u rodinných dom ći byt. I tak lze však podíl obcí majících na svém území zaízení na výrobu energie z obnovitelných zdroj považovat za pomrn vysoký a lze z toho usuzovat na kladný pístup obcí v okrese Benešov k otázce využití OZE. Pokud bychom jednotlivá zaízení rozdlili podle instalovaného výkonu, napíklad na zaízení s instalovaným výkonem do 0,1 MW a zaízení s instalovaným výkonem vyšším než 0,1 MW, ćímž bychom vyćlenili malá zaízení pro domácí využití, byl by pomr obcí využívajících OZE v okrese Benešov 36:26. Tedy 26 obcí má na svém území alespo jedno zaízení s instalovaným výkonem vtším než 0,1 MW. Pokud bychom se zamili pouze na velká zaízení s instalovaným výkonem vyšším než 1 MW, byl by poćet obcí s alespo jedním takovým zaízením roven dvanácti. Instalovaný výkon jednotlivých zaízení nebyl po obcích v dotazníku požadován. Informace o instalovaném výkonu jsem získal až zptn z databáze ERÚ. Jednotlivá zaízení jsem pak dle instalovaného výkonu rozdlil do 4 kategorií, a to: malá zaízení s instalovaným výkonem do 0,099 MW, zaízení s instalovaným výkonem 0,1 až 0,499 MW, vtší zaízení s instalovaným výkonem 0,5 – 0,999 MW a velká zaízení s instalovaným výkonem nad 1 MW. Výsledný poćet zaízení v jednotlivých kategoriích je následující:

1. kategorie (do 0,099 MW) – 130 zaízení (z toho 1 BPS, 6 kotl na biomasu, 14 MVE, 109 solárních systém) 2. kategorie (0,1 – 0,499 MW) – 25 zaízení (z toho 1 BPS, 1 geotermální systém, 7 MVE, 16 solárních systém) 3. kategorie (0,5 – 0,999 MW) – 4 zaízení (z toho 1 BPS, 1 geotermální systém, 2 solární systémy) 4. kategorie (vtší než 1 MW) – 12 zaízení (z toho 1 kotelna na biomasu, 4 BPS, 7 solárních systém)

U všech kategorií je patrné, že pevažují pedevším solární systémy, zejména fotovoltaické panely na stechách a fotovoltaické elektrárny. Z celkového poćtu 171

47 zjištných zaízení je 134 solárních systém, které tak mají pibližn 78 % podíl na všech zjištných zaízeních. Celkový instalovaný výkon tchto systém je pak 15,805 MW (u dvou termosolárních systém však nebyl zjištn instalovaný výkon). Velké množství solárních systém lze vysvtlit pedevším výhodnými ekonomickými podmínkami, zejména vysokými výkupními cenami elektrické energie, které byly v minulých letech v ĆR nastaveny, zvyšujícím se zájmem obyvatel o ćistší a úspornjší technologie, ale také pomrn výhodnými pírodními podmínkami, kdy území okresu Benešov z hlediska charakteristik slunećního záení spadá v rámci ĆR do prmru až mírného nadprmru. Významný je i fakt, že se okres Benešov rozkládá nedaleko hlavního msta Prahy, ve kterém je soustedn znaćný investićní potenciál. Solárním systémem s nejvyšším instalovaným výkonem je fotovoltaická elektrárna v Trhovém Štpánov s instalovaným elektrickým výkonem 2,010 MW. Toto zaízení je z hlediska instalovaného výkonu také druhým nejvtším ze všech zjištných zaízení na území okresu Benešov.

Obr. 8 Poćet zjištných zaízení na výrobu energie z OZE v obcích okresu Benešov v roce 2012 Zdroj dat: ArcCR 2.0, vlastní dotazníkové šetení

Druhým nejvyužívanjším zdrojem na výrobu energie z obnovitelných zdroj v okrese Benešov jsou MVE, které se vyskytují v prvních dvou kategoriích. Pro stavbu

48 MVE jsou na území okresu pomrn vhodné podmínky. Nejvyšší množství tchto zaízení (celkem 11) je soustedno v obcích, kterými protéká eka Sázava. Potenciál Sázavy pro stavbu MVE je však již z velké míry vyćerpán. Proto se výstavba tchto zaízení soustedí i na menší toky, pedevším pak na eku Blanici, kde je dnes v provozu celkem šest elektráren. Všechny zjištné MVE v okrese Benešov jsou postaveny na pti vodních tocích (Sázava, Blanice, Chotýšanka, Benešovský potok, Kećovický potok). Z dat získaných dotazníkovým šetením vyplývá, že v okrese Benešov se nachází celkem 21 MVE, což je pibližn 12 % ze všech zjištných zaízení na výrobu energie z OZE. Celkový instalovaný výkon tchto zaízení je 2,001 MW (z toho MVE na ece Sázav 91 %). MVE s nejvyšším instalovaným výkonem se nachází na ece Sázav v obci Krhanice. Instalovaný výkon této elektrárny je 0,4 MW. Tetím nejvíce využívaným zdrojem na výrobu energie z obnovitelných zdroj v okrese Benešov jsou BPS. Tato zaízení mají také asi nejvtší potenciál dalšího možného rozvoje. Nejvýznamnjšími provozovateli BPS v okrese jsou zemdlská družstva, která k výrob tepelné i elektrické energie využívají odpadních produkt z živoćišné a rostlinné výroby. Na území okresu se však nachází i stanice založená na procesu anaerobní digesce (obec Neveklov), která zužitkovává biologicky rozložitelné odpady pocházející z místní skládky komunálních odpad, stanice zpracovávající kaly z ćinnosti ćistírny odpadních vod (obec Benešov) a prmyslová BPS v areálu firmy MARS czech, s.r.o. v Poíćí nad Sázavou. Vzhledem k pomrn velkému poćtu zemdlských družstev v okrese a kladné odezvy zemdlských družstev, která BPS již provozují, je možné oćekávat další navýšení poćtu tchto zaízení. V soućasné dob se na území okresu Benešov nachází sedm BPS (z toho ćtyi v areálech zemdlských družstev) s celkovým instalovaným elektrickým výkonem 3,682 MW a tepelným výkonem 4,423 MW. Zaízením s nejvyšším instalovaným výkonem je BPS v zemdlském družstvu Nesvaćily, spadající pod obec Bystice. Její instalovaný elektrický výkon je 0,998 MW a tepelný výkon je 1,064 MW. Podle výsledk dotazníkového šetení se v okrese Benešov nachází také jedna vtší výtopna využívající jako palivo biomasu a dalších šest menších kotl na biomasu zjištných z dotazník a z Atlasu zaízení využívajících OZE. Vtší výtopna na biomasu (v tomto pípad devní odpady) s instalovaným tepelným výkonem 1,8 MW se nachází v obci Netvoice v areálu firmy SIMBA TOYS. Mezi menší zjištné zaízení na spalování biomasy patí kotelna ve Voticích s instalovaným tepelným výkonem 0,05 MW, která slouží k vytápní areálu truhláství, kotelna v areálu ZŠ a MŠ Chotýšany

49 s instalovaným tepelným výkonem 0,048 MW, kotelny v obecních domech v Šetjovicích a Radošovicích a dva kotle v rodinných domech na území obce Jankov a Ćervený Újezd s celkovým instalovaným tepelným výkonem 0,073 MW. Celkový instalovaný tepelný výkon tchto kotl je tak 1,971 MW (u kotle v Radošovicích však tepelný výkon nebyl zjištn). V otázce výroby tepelné energie byly ovšem zjišovány pouze centrální a vtší lokální zdroje, které využívají jen biomasu nebo u kterých je biomasa dominantním palivem. Dá se tedy pedpokládat, že na území okresu Benešov existuje více menších zaízení na spalování biomasy než je uvedeno v této práci (jedná se pedevším o malé domácí kotle na devo). Posledním zjištným zdrojem využívajícím obnovitelnou energii v okrese Benešov jsou geotermální systémy na ohev vody a vytápní. V okrese Benešov byla tato zaízení zjištna ve dvou obcích, v Neveklov a Bystici. V obou tchto obcích jsou zaízení instalována ve školských areálech a slouží k ohevu vody a k vytápní tchto areál. Celkový instalovaný tepelný výkon tchto zaízení je 0,789 MW (z toho bystický areál 0,276 MW, neveklovský areál 0,513 MW). Pilotním projektem v okrese Benešov byla instalace tchto zaízení v areálu nov vybudované ZŠ v Neveklov v roce 1998. Zdejší geotermální systém, který je v provozu celý rok, je založen celkem na 24 hlubinných vrtech a teplem a teplou vodou zásobuje i ostatní objekty školského areálu, tedy stední ekonomickou školu, internát a školní jídelnu s tlocvićnou. Vtšímu rozvoji tchto zaízení však brání vysoké poćátećní náklady, které adu obcí a potenciálních investor odrazují.

{ 43

a ë9

. 4 *#

Y # 3 $

D # #3 43

Obr. 9 Poćet jednotlivých zaízení na výrobu energie z OZE podle druhu v okrese Benešov v roce 2012 Zdroj: vlastní dotazníkové šetení

{ 43

. 4 *# / a ë9

Y # 3 $

D # #3 43 Celkový instalovaný výkon: 28,671 MW

Obr. 10 Podíl jednotlivých druh zaízení na výrobu energie z OZE na celkovém instalovaném výkonu tchto zaízení v okrese Benešov v roce 2012 Zdroj: vlastní dotazníkové šetení

7,183

Elektrický

Tepelný 21,488

Obr. 11 Celkový instalovaný elektrický a tepelný výkon (MW) zaízení na výrobu energie z OZE v okrese Benešov v roce 2012 Zdroj: vlastní dotazníkové šetení

51 Otázka ć. 2: Plánuje se na území vaší obce výstavba zaízení na výrobu obnovitelné energie? Tato otázka byla zamena na zjištní nov plánovaných zaízení na výrobu energie z obnovitelných zdroj na území jednotlivých obcí a tedy na zjištní potenciálu dalšího rozvoje tchto zaízení v okrese Benešov. V úvahu však byly brány pouze vtší projekty (nebyly zjišovány nov plánované instalace malých zaízení na domech ći bytech), které se nachází již ve fázi pípravy a existuje u nich tedy velká pravdpodobnost, že budou skutećn realizovány. Z celkového poćtu 114 obcí odpovdlo kladn na tuto otázku jedenáct obcí, tedy pibližn 10 %. Potenciál dalšího rozvoje zaízení na výrobu energie z OZE na území okresu Benešov tedy existuje, i když není nijak výrazný. Vzhledem k první otázce, kde byla zjištna velká pevaha zaízení využívajících slunećní energii, lze pomrn malé procento nov plánovaných solárních systém vysvtlit stop stavem (ten byl sice na konci roku 2011 perušen, získání povolení pipojení fotovoltaických panel k elektrické síti je však stále pomrn obtížné) a snížením dotací výkupní ceny elektiny u fotovoltaických elektráren a solárních panel. V okrese Benešov je plánována výstavba celkem tinácti nových zaízení na výrobu energie z OZE (z toho jeden malý solární zdroj na steše rodinného domu, který byl uveden v dotazníku a byl tedy zahrnut do výsledného zpracování a jedno zaízení využívající energii slunce k vytápní, tzv. Trombeho stna). Celkový instalovaný elektrický výkon tchto zaízení je 4,712 MW, instalovaný tepelný výkon je pak 4,993 MW. Ze získaných údaj byl zjištn výrazný pesun investic z oblasti solární energie do oblasti využití bioplynu v BPS. Šest ze tinácti nov plánovaných zaízení na výrobu energie z OZE jsou práv BPS. Ty tak tvoí 46 % ze všech nov plánovaných zaízení. Všechny BPS jsou plánovány v areálech zemdlských družstev. V okrese Benešov tak vzniká nový trend, kdy zemdlská družstva investují do tchto zaízení za úćelem využití vlastních lehce dostupných zdroj k výrob tepla a elektiny, což vede k následnému snížení provozních náklad. Instalovaný elektrický výkon plánovaných BPS by ml být 3,037 MW, tepelný pak 3,218 MW. Nejvtší z tchto zaízení se plánují na území obcí Ostedek, Jankov a Kivsoudov. Všechna tato ti zaízení mají shodný instalovaný elektrický (0,537 MW) i tepelný (0,568 MW) výkon. Dalšími pti plánovanými zaízeními na výrobu energie z OZE na území okresu Benešov jsou: centrální výtopna na biomasu v Mezn se dvmi tepelnými zdroji, MVE

52 Kamberk na ece Blanici, MVE Chrást na ece Sázav a vtrná elektrárna u Kozmic. Centrální výtopna na biomasu v obci Mezno, místní ćásti Strupćice, je již schválena a má udleno stavební povolení. Mla by být tvoena dvmi tepelnými zdroji na biomasu o celkovém výkonu 1,775 MW, které budou sloužit k vytápní místní ćásti. V pípad MVE Kamberk na ece Blanici s celkovým instalovaným výkonem 0,03 MW se jedná o pomrn lehce uskutećnitelný zámr s minimem pekážek k jeho realizaci. Celý projekt spoćívá pouze v obnovení staré vodní elektrárny, která se nachází v náhonu již nefunkćního mlýna na ece Blanici. Zámr prošel procesem EIA, v jeho realizaci tedy již nic nebrání. Odlišná situace panuje u zámru výstavby MVE Chrást na území obce Týnec nad Sázavou, který byl sice podpoen zastupitelstvem msta, ale v pipomínkovém ízení k nmu bylo dodáno nkolik námitek. Tyto námitky podal majitel MVE Podlusy, tedy elektrárny nacházející se na opaćném behu eky. Všechny námitky však byly Odborem výstavby Mstského úadu Týnec nad Sázavou zamítnuty. K realizaci projektu by tak mohlo dojít již tento rok. Vtší komplikace se však dají oćekávat u projektu výstavby vtrné elektrárny na území obce Kozmice. Jelikož se jedná o jediné zaízení tohoto typu na území okresu Benešov, snažil jsem se získat informace nejen dotazníkovým šetením, ale i pímým kontaktováním zainteresovaných osob ći studií novinových ćlánk. Na tomto píkladu pak lze také dokumentovat mnohdy odlišný pístup investora, obcí a obyvatel k otázce výstavby a využití zaízení na výrobu energie z OZE. Plánovaná vtrná elektrárna s instalovaným elektrickým výkonem 2 MW a celkovou výškou 150 m má být vystavna na vrcholu Bainy (529,9 m n. m.) asi 0,5 km od obce Kozmice. Vtrné podmínky v této oblasti jsou v rámci okresu Benešov vhodné, ovšem práv jen pro velké vtrné elektrárny s výškou nad 100 m. Obecní úad v Kozmicích zapoćal jednání s investorem (spolećnost Vítr) na zaćátku roku 2008, kdy byl také dotćeným obyvatelm na území obce zaslán nkolikastránkový materiál o plánovaném projektu. Zastupitelstvo obce nakonec investićní zámr schválilo a s investorem byla podepsána smlouva o spolupráci pi budování a provozu elektrárny. Ovšem až nyní, kdy je projekt v konećné fázi povolovacího procesu, se zaćíná ozývat ostrá kritika pedevším ze strany zastupitel sousední obce Teplýšovice a jejich obyvatel. Samotný projekt totiž nebyl s okolními obcemi projednáván, i když se nachází v jejich bezprostední blízkosti. Zásadní výtky mají také orgány ćinné v otázce ochrany životního prostedí a krajinného rázu, které tak daly podnt k doplnní studie vlivu na životní prostedí o požadované údaje. Naopak z hlediska hygienických a hlukových

53 limit byl projekt na základ nkolika studií oznaćen za bezproblémový. Z pohledu investora je tak nejvtší hrozbou názor obce Teplýšovice, která zastupuje dotćené obyvatelstvo na svém území. Zásadní argumenty proti stavb jsou pak tyto: plánovaná vtrná elektrárna svou výškou naruší krajinný vzhled, sníží ceny pozemk v blízkosti stavby, ale i ve vtší vzdálenosti od stavby z dvodu hluku a zhorší kvalitu života místních lidí. Obec Teplýšovice také argumentuje tím, že nebyl naplnn zákon o svobodném pístupu k informacím, tedy že se o zámru dozvdla až v dob již probíhajícího schvalovacího ízení (KELLNER, 2011). Investorský zámr tak proti sob staví dv sousední obce, z nichž jedna s výstavbou souhlasí a schválila tak realizaci projektu, naopak druhá obec se zámrem nesouhlasí a snaží se realizaci projektu zamezit. K celému projektu je pak ješt nutné dodat, že obec Kozmice na základ dohodnuté a podepsané smlouvy, získá v pípad realizace od investora jeden milion Kć a po dobu dvaceti let 200 tisíc Kć roćn. Celková ćástka by tak mla dosáhnout 5 milion Kć, což je pro obec velikosti Kozmic (katastrální výmra 7,96 km²) pomrn významná ćástka. Posledním plánovaným zdrojem jsou solární panely na steše rodinného domu v Kivsoudov. Realizaci tohoto projektu by nemlo nic bránit, jelikož se jedná o malý zdroj na steše. Problémy však mohou nastat pi pipojování zdroje k elektrické síti. Po zrušení stop stavu je totiž tento proces pomrn komplikovaný a s nejistým závrem. Zvláštní postavení pak má projekt v obci Chmelná, který je zamen na využití tzv. Trombeho stny k vytápní místního kulturního domu. Toto zaízení funguje na podobném principu jako skleník. Využívá tedy energie slunećního záení, která je pohlcována ćernou deskou nacházející se vtšinou na jižní stran objektu, ped kterou je sklenná plocha. Vzduch mezi deskou a sklennou plochou se vlivem slunećního záení otepluje a poté prduchy cirkuluje do místnosti, kterou tak vytápí. Vytápní budovy tedy funguje samovoln bez dalších náklad. V okrese Benešov je to první takový projekt. Pokud však toto zaízení naplní oćekávané cíle, je možné jeho rozšíení i do dalších obcí. Po zahrnutí stávajících i plánovaných zaízení na výrobu energie z OZE bude jejich celkový instalovaný výkon na území okresu Benešov 38,376 MW (z ćehož elektrický výkon 26,200 MW, tepelný výkon 12,176 MW).

54 0,212 1,775

Bioplynové stanice

Vtrné elektrárny

2 6,255 Výtopny na biomasu

MVE + solární panely

Obr. 12 Celkový instalovaný výkon (MW) jednotlivých druh plánovaných zaízení na výrobu energie z OZE v okrese Benešov v roce 2012 Zdroj: vlastní dotazníkové šetení

{ 43 . 4 *# a ë9 Y # 3 $ ë" 4 # #, D# #3 43

Celkový instalovaný výkon: 38,376 MW

Obr. 13 Podíl jednotlivých druh zaízení na výrobu energie z OZE (stávajících i plánovaných) na celkovém instalovaném výkonu tchto zaízení v okrese Benešov v roce 2012 Zdroj: vlastní dotazníkové šetení

55 4,712

4,993 Elektrický

Tepelný

Obr. 14 Celkový instalovaný elektrický a tepelný výkon (MW) plánovaných zaízení na výrobu energie z OZE v okrese Benešov v roce 2012 Zdroj: vlastní dotazníkové šetení

Obr. 15 Nov plánovaná zaízení na výrobu energie z OZE v obcích okresu Benešov podle jejich druhu v roce 2012 Zdroj dat: ArcCR 2.0, vlastní dotazníkové šetení

56 Otázka ć. 3: Provozovatelem zaízení na výrobu obnovitelné energie na území vaší obce je. V této otázce jsem se zamil na zjištní vlastník jednotlivých zaízení na výrobu energie z OZE v okrese Benešov. Snažil jsem se zjistit, do jaké míry pevládá soukromé vlastnictví, jak se na výstavb a provozu zaízení podílejí samotné obce a zda v okrese Benešov existují v oblasti využití OZE i tzv. PPP projekty, tedy spolupráce obcí a soukromého investora. Otázka tedy mla ćtyi možné odpovdi (Obec, Obec spolu s jiným subjektem, soukromý provozovatel, jiný subjekt) s možností dopsání doplujícího komentáe. Ze zjištných výsledk podle pedpoklad dominuje soukromé vlastnictví. Jelikož byly do výsledných dat zahrnuty i malé zdroje u dom a byt, tvoí znaćnou ćást investor jednotlivé soukromé osoby. Nejvtší podíl tchto osob je pak pedevším v oblasti využití solární energie ve form solárních panel na stechách rodinných ći bytových dom a v oblasti využití energie vody provozováním MVE. Soukromé firmy vlastní a provozují pedevším vtší zaízení v oblasti využití solární energie, energie vody a bioplynu. Napíklad z celkem tinácti stávajících i plánovaných BPS je jedenáct pímo v rukou soukromých provozovatel a z toho deset je ve vlastnictví zemdlských družstev. Jediné BPS, které nejsou vlastnny ćist soukromým sektorem, jsou BPS na spalování odpadních kal v ćistírn odpadních vod v Benešov a BPS Pibyšice, na jejichž provozu se podílí msto Benešov. Dalším typem soukromého vlastnictví u zjištných zaízení je vlastnictví více osob. Tento typ vlastnictví se vyskytuje pedevším u kotelen na biomasu. Praxe je pak taková, že na samotné zaízení a jeho instalaci se složí obyvatelé (nebo sdružení nájemník) bytového domu ći více bytových dom, pićemž je ćasto využit njaký dotaćní titul. Zaízení pak slouží pro výrobu tepla, které mže být rozvádno i do okolních staveb. Výhradn z veejných zdroj je dotována výstavba a provoz zjištných zaízení využívajících geotermální energii. V rámci dotazníkového šetení byla zjištna dv takováto zaízení a to v obou pípadech v areálech školských zaízení. Na výstavbu obou zaízení pak bylo využito státních dotaćních titul. Spolupráce obcí se soukromými podnikateli v oblasti využití OZE není v obcích okresu Benešov píliš rozšíená. Vtšina obcí spolupracuje jen ve smyslu schválení zámru a pípadn poskytnutí pozemku. Z pronájmu pozemku pak sice plynou peníze do obecního rozpoćtu, ćástka však nedosahuje výrazných hodnot. K pímé spoluúćasti

57 obce na výstavb a provozu zaízení tak v naprosté vtšin pípad nedochází. Jako výjimku mžeme uvést obec Kozmice a její spolupráci s firmou Vítr na realizaci projektu vtrné elektrárny Kozmice. Zastupitelstvo obce projekt schválilo, firm byly poskytnuty požadované pozemky a byla podepsána smlouva o spolupráci na výstavb a provozu vtrné elektrárny. Jak jsem již uvedl výše, v pípad realizace dostane obec od investora ihned jeden milion Kć a po dobu dvaceti let 200 tisíc Kć roćn. Celková ćástka by tak mla dosáhnout 5 milion Kć. Pokud by tento projekt uspl, mohl by být v okrese Benešov prlomovým a mohl by pimt další obce k podobným projektm. Vzhledem k problémm, které doprovází blížící se konec schvalovacího procesu, je však možné oćekávat spíše negativní reakce. Podobn jako v Kozmicích probíhá spolupráce msta a soukromé firmy na výstavb a provozu i v BPS Pibyšice, která zpracovává biologicky rozložitelný odpad z místní skládky. Samotná skládka sice leží na území obce Neveklov, slouží však pro ukládání odpad z celého benešovska. Na jejím provozu se podílejí Technické služby Benešov a ćeská poboćka rakouské firmy Innovation und Technik, která do projektu dodala své know-how. Ob firmy pak vystupují pod spolećným názvem Bio Servis Benešov. Celková struktura vlastník jednotlivých zaízení je znázornna v následujícím grafu (obr. 16).

6 2

soukromý vlastník

obec

spolupráce obce se soukromým subjektem 163

Obr. 16 Vlastníci zaízení na výrobu energie z OZE a jejich poćty v okrese Benešov v roce 2012 Zdroj: vlastní dotazníkové šetení

58 Otázka ć. 4: Zaízení na výrobu obnovitelné energie na území vaší obce hodnotíte: Touto otázkou jsem chtl zjistit, zdali obce hodnotí již existující zaízení na výrobu energie z OZE na svém území kladn ći záporn a z jakého dvodu tak hodnotí. Jelikož však byla tato otázka velmi podobná otázce ć. 6, vtšina obcí ob otázky spojila a dvody pozitivního ći negativního hodnocení uvedla jen u jedné z nich. V naprosté vtšin odpovdí pevažuje kladné stanovisko, u nkterých obcí jsou pípadn uvedena ob stanoviska, tedy kladné i záporné. Jediné ćist záporné stanovisko bylo uvedeno obcí Popovice. Dvodem jsou petrvávající spory mezi majitelem pozemku a vlastníkem technologie na výrobu elektiny ze slunećní energie, které vedou k tomu, že zastupitelstvem obce schválený projekt je realizován jen na 25 % plochy urćené k tomuto zámru. Zbylých 75 % plochy je nevyužito. Nejćastji uvedené klady by se pak daly shrnout do tí kategorií. V první kategorii jsou obce, na jejichž území se nachází pouze malá zaízení, pevážn u rodinných ći bytových dom. Tato zaízení tak nemají výrazný vliv na krajinu a život v obci, svým provozem neomezují vlastníky sousedních nemovitostí, naopak ćasto pispívají ke zkvalitnní ovzduší v obydlených oblastech a z tohoto hlediska jsou hodnocena pozitivn. Do druhé kategorie spadají dvody ochrany životního prostedí. Vtšina obcí hodnotí kladn pedevším snížení poćtu kotl na tuhá paliva a s tím související snížení emisí. Problém emisí z tuhých paliv, které v zim ćasto vede k výraznému zhoršení ovzduší v obydlených oblastech, je jeden z nejvtších problém v oblasti znećišování životního prostedí v okrese Benešov. Proto jakákoliv snaha o zmírnní tohoto problému je obcemi podporována. Ti obce pak ješt v souvislosti s ochranou životního prostedí uvedly ke kladnému stanovisku dvod zhodnocení odpadu spolećnosti. V tchto obcích se totiž nachází BPS, které k výrob elektrické a tepelné energie využívají biologicky rozložitelný odpad pocházející z lidské ćinnosti. V tetí kategorii jsou pak dvody finanćní. V souvislosti s malým podílem obcí na provozu zaízení na výrobu energie z OZE, plyne vtšina pímých financí z pronájmu obecních pozemk investorm. Na území nkterých obcí mají podnikatelské subjekty vlastnící tato zaízení i své sídlo, z ćehož plynou další peníze do rozpoćt obcí. Nutno však dodat, že vtší podnikatelské subjekty vtšinou sídlí mimo okres Benešov. U obce Radošovice je pak ćást píjm obecního rozpoćtu tvoena prodejem pebytećné devní štpky, kterou si obec vyrábí zpracováním deva z vlastních les. Do tetí kategorie je možné zaadit i úsporu za elektrickou energii a teplo. Kladné ohlasy v tomto pípad však pochází

59 pedevším pímo od vlastník zaízení, tedy firem, soukromých osob ći zemdlských družstev, kteí tak zaznamenávají výrazné úspory v oblasti spoteby energií. Úspory související s využitím zaízení na OZE mi však potvrdily i nkteré obce, které k vytápní obecních dom ći jiných obecních zaízení využívají napíklad kotle na devné pelety ći geotermální energii. Obec Vlašim pak ješt jako dvod kladného hodnocení zaízení na výrobu energie z OZE uvedla využití historického potenciálu. Tento dvod byl uveden v souvislosti s výrobou elektiny v MVE, které jsou umisovány do míst, kde v minulosti již bylo využíváno potenciálu vodní energie. Dochází tak k obnov ćasto ponićených jez, náhon a starých historických objekt. Záporn je pak obcemi hodnocen pedevším zásah do krajiny a krajinného rázu a zábor orné pdy, zejména u obcí, na jejichž území se nachází fotovoltaické elektrárny. Nkteré obce jako záporné hledisko uvedly také nárst dopravního zatížení místních komunikací související s výstavbou a provozem BPS a obavy ze zápachu a zvýšené eroze pdy a splachu ornice po zmn struktury osázení zemdlských ploch na území obce. Zemdlská družstva využívají pi výrob bioplynu i kukuici, která se však vysazuje v ádcích a umožuje tak vyšší erozní psobení vody a vtru. V jednom pípad bylo zaízení využívající OZE hodnoceno záporn z dvodu znehodnocení okolních pozemk. Nkolikrát bylo uvedeno také stanovisko zvyšování cen energie. Celkov však lze konstatovat, že obce v okrese Benešov, na jejichž území se nachází zaízení na výrobu energie z OZE, hodnotí tato zaízení kladn, což mže být impuls pro další obce, které takováto zaízení nemají ći jejich výstavbu teprve plánují stejn jako pro další možné investory. Shrnutí všech klad/zápor a výhod/nevýhod je uvedeno v tabulce v rámci otázky ć. 6 (tab. 6).

Otázka ć. 5: Byl pi výstavb zaízení na výrobu obnovitelné energie na území vaší obce využit njaký dotaćní titul? Ćeská republika jako ćlen Evropské unie mže ćerpat finance z evropských fond, které jsou zameny na vyrovnávání regionálních rozdíl. V rámci tchto program, jak jsem již uvedl v úvodní rešerši, jsou i možnosti financování projekt zamených na využití energie z OZE. Na stejném principu, tedy dotování ćásti finanćních náklad, jsou založeny i státní dotaćní programy na podporu tchto projekt v oblasti využití OZE. Investorm se tak nabízí pomrn výhodná možnost financování jen ćásti náklad jinak ćasto velmi drahých a pro investora tžko realizovatelných projekt. Znalost

60 dotaćních program a jejich možností se tak dnes stává pro investora, nejen v oblasti využití OZE, jednou z významných otázek pi plánování svého projektu. Z tohoto dvodu jsem se i ve svém dotazníku zamil na otázku dotací pi realizaci projekt v oblasti využití OZE na území okresu Benešov. Ze zjištných výsledk vyplývá, že vtšina zaízení byla realizována bez využití dotaćních titul, ovšem ada obcí na tuto otázku bu neodpovdla nebo odpovdla slovy „nevím“. Nkteré obce pak k této otázce uvedly, že o dotacích nemají pehled, jelikož záležitosti okolo dotací jsou interní vcí samotných investor. Údaje o pidlených dotací u vtších projekt jsem tak vyhledával a doploval s využitím databází jednotlivých dotaćních titul vtšinou pímo ze stránek ministerstev. Ze zjištných pidlených dotací byly nejćastji využity dotaćní tituly Státního fondu životního prostedí (SFŽP), dále pak dotace z Operaćního programu podnikání a inovace (OPPI), Programu rozvoje venkova (PRV) a Zelená energie skupiny ĆEZ. Dotacemi z programu Zelená úsporám bylo v okrese Benešov podpoeno celkem 1048 žádostí, které byly urćeny napíklad na podporu instalace solárních panel na stechy rodinných ći bytových dom (nap. v obcích Bystice ći Dolní Kralovice) nebo instalaci kotl na biomasu a jejich celková hodnota k 31.12.2011 ćinila 183 722 277 Kć. Vzhledem k poćtu schválených žádostí i celkové schválené ćástce je program Zelená úsporám nejvýznamnjším dotaćním programem týkajícím se využití OZE v okrese Benešov. Podíl okresu Benešov na všech schválených žádostech v rámci programu Zelená úsporám ve Stedoćeském kraji ćinil k 31.12.2011 pibližn 12 %, podíl na celkové schválené ćástce ve Stedoćeském kraji pak ćinil ke stejnému datu pibližn 10 %. Dotacemi z SFŽP byl ješt v roce 1994 podpoen projekt první BPS v okrese Benešov a to v obci Trhový Štpánov ćástkou pti milion Kć. Z OPPI byl ve dvou pípadech využit program EKO-ENERGIE. Tímto programem byla podpoena výstavba MVE v Sázav-Ćerných Budách ćástkou 6 254 000 Kć. Schválena je i dotace výstavby BPS v Chlístov-Žaboveskách v celkové výši 16 500 000 Kć. Z PRV byly podpoeny celkovou schválenou ćástkou 53 469 000 Kć ti BPS na území obcí Bystice, Ćechtice a Netvoice. První dv jmenované stanice byly podpoeny v rámci opatení Osy 3 „Diverzifikace ćinností nezemdlské povahy – bioplynové stanice“, stanice v Netvoících pak získala dotace v rámci opatení Osy 3 „Podpora zakládání podnik a jejich rozvoje“. Další ti projekty dotované z PRV v okrese Benešov již nesouvisí pímo s výstavbou njakého zaízení, ovšem výrazn se dotýkají otázky využití OZE. Ve všech pípadech se jedná o dotaci v rámci opatení Osy 3 „Diverzifikace ćinností nezemdlské povahy – Výstavba a modernizace zaízení na

61 výrobu tvarovaných biopaliv“ na výstavbu linky na výrobu peletek. Tedy paliva, které je využíváno pi výrob tepelné energie v kotlích na biomasu. Tato zaízení byla vybudována v obcích Smilkov, Pestavlky u Ćerćan a Naćeradec a celková schválená hodnota dotací ćiní 5 285 650 Kć. Obci Radošovice pak byla z PRV v rámci opatení Osy 1 „Investice do les“ proplacena dotace na nákup štpkovaće na výrobu devné štpky v celkové výši 290 000 Kć. Poslední uvedenou dotací je dotace z programu Zelená energie, která ćástkou 800 000 Kć podpoila instalaci termosolárního systému na ohev vody v objektu hospice v Ćerćanech. V rámci dotazníkového šetení jsem se však ptal pouze na dotace pímo související s výstavbou zaízení využívajících OZE. Ostatní udlené dotace využité v oblasti OZE na území okresu Benešov byly dohledány z tabulek na stránkách jednotlivých dotaćních titul. V grafu (obr. 17) jsou tak znázornny celkové schválené dotace z jednotlivých program, využité v oblasti OZE v okrese Benešov. Z programu SFŽP byly napíklad zahrnuty všechny dotace v rámci tetí prioritní osy programu OPŽP „Udržitelné využívání zdroj energie“ a stejn tak všechny dotace z programu Zelená úsporám, které byly schváleny subjektm na území okresu Benešov. Dále byly do grafu zaćlenny také dotace týkající se podpory energetických plodin a jejich pstování. V této otázce se ada obcí nevyjádila nebo uvedla pouze stanovisko „nevím“. I tak je ale možné íci, že spíše než pímé dotace na výstavbu zaízení využívajících OZE jsou pro investory vtší motivací pedevším nepímé dotace, tedy dotace, které zvyšují výkupní cenu elektiny vyrobené z OZE. S tím souvisel napíklad výrazný rozvoj fotovoltaiky nejen v okrese Benešov, ale v celé ĆR v minulých letech.

Otázka ć. 6: Uve te hlavní výhody a nevýhody, které pináší zaízení na výrobu obnovitelné energie vaší obci. Tato otázka byla podobná jako otázka ć. 4. Avšak zatímco v otázce ć. 4 jsem zjišoval kladné ći záporné zkušenosti obcí se zaízeními využívajícími OZE, v otázce ć. 6 jsem se zamil na pímé výhody ći nevýhody pro obce, plynoucí z provozu tchto zaízení. Vtšina obcí však ob otázky sloućila, takže interpretace výsledk je prakticky totožná jako v otázce ć. 4. Nejćastji uvádnou výhodou jsou nižší nároky na fosilní paliva a s tím související snížení emisí, které pispívá ke zlepšení ćistoty ovzduší v obcích pedevším v zimních msících. Tato výhoda byla uvedena celkem dvanáctkrát.

62 Je však nutné dodat, že zaízení využívající OZE jsou stále ve výrazné menšin oproti lokálním topeništím na tuhá paliva. Z tohoto dvodu je v otázce ćistoty ovzduší v zimních msících stále nejdležitjší vliv povtrnostních podmínek v dané oblasti. Celkem dvanáct obcí pak jako hlavní výhodu uvedlo finanćní pínosy. Ovšem pouze ti z nich uvedly pímé finanćní pínosy pro rozpoćet obce. Jedná se pedevším o finance z pronájmu pozemk (Struhaov, Lešany) a finance plynoucí z prodeje pebytećné štpky (Radošovice). Zbylých devt obcí považovalo za hlavní výhodu ušetené finance za energii. V tomto pípad se jedná pedevším o obce, které využívají OZE k vytápní svých budov (napíklad obecních úad, škol ći kulturních dom). Devt obcí považuje za hlavní pínos zlepšení stavu životního prostedí a ovzduší. Mén uvádnými výhodami jsou pak: využití odpadu spolećnosti; využití tradićního pírodního zdroje energie u nkterých obcí, na jejichž území se nachází MVE; nekonfliktní využití komerćní zóny; využití historického potenciálu. Celkem ćtrnáct obcí, ve kterých se nachází pedevším malá zaízení, pak za hlavní výhodu uvedlo práv fakt, že se jedná o malé zdroje, vtšinou solární panely na stechách, které jsou šetrné k životnímu prostedí a které svým vzhledem ani provozem nijak neomezují spoluobćany a nenarušují vzhled krajiny. U nevýhod byla rozmanitost odpovdí vtší. Nejćastji uvádnou nevýhodou je narušení krajinného rázu a zábor orné pdy. Práv narušení krajinného rázu je jedna z nejćastji diskutovaných otázek u zámr na výstavbu zaízení využívajících OZE. Problematika krajinného rázu spoćívá pedevším ve výrazné subjektivit pístupu k jeho hodnocení. Vtšina místních obyvatel, pedevším pak starších, kteí se v dané obci narodili nebo zde žijí již dlouhou dobu, se ćasto staví odmítav k jakýmkoli novým zámrm, které by znamenaly zásah do krajiny v jejich okolí. Z hlediska krajinného rázu jsou pak jak veejností, tak ćasto i samotnými starosty a zastupiteli obcí kritizovány a odmítány zámry na výstavbu fotovoltaických elektráren. Tato zaízení jsou nejćastji kritizována i za zábor orné pdy. V tomto pípad je však kritika znaćn rozporuplná a starostové ći jiní zástupci obcí prezentují spíše svj subjektivní názor. Když totiž vezmeme v úvahu fakt, že slunećní elektrárny sice mohou zabírat pomrn velké plochy orné pdy, avšak samotnou pdu nijak výrazn nezatžují ani jinak nedegradují, ba dokonce jistým zpsobem pdu chrání ped erozními vlivy, je možné považovat takový postoj za zavádjící až klamný. K záboru orné pdy tedy dochází, je však omezen pouze na dobu životnosti elektrárny. Po odstranní panel je možné pdu dále zemdlsky využívat. Ćasto uvádnou nevýhodou je také vyšší dopravní zátž, na

63 kterou nejsou uzpsobeny zdejší komunikace. Krom BPS, kde je možné vyšší dopravní zátž oćekávat i pi samotném provozu zaízení, je tento problém spíše doćasn vázán jen na dobu výstavby zaízení. Nkteí investoi se pak dokonce zavazují i k následné oprav poškozených komunikací z vlastních zdroj. K takovému ešení se v okrese Benešov zavázal napíklad investor projektu Vtrná elektrárna Kozmice. Pedevším v souvislosti s výstavbou vtrné elektrárny v obci Kozmice bylo v dotazníku jako nevýhoda uvedeno i znehodnocení okolních pozemk. V tomto pípad se lidé obávají poklesu cen a nezájmu o pozemky v blízkosti elektrárny z dvodu zvýšené hlućnosti. Takový problém se jist dá považovat za negativní, jelikož vytváí urćité limity pro rozvoj obce ći blízkých sousedních obcí, avšak z hodnocení EIA vyplývá, že zvukové efekty uvažované elektrárny spadají do povolené normy a k tomuto problému by tak nemlo docházet. Dvakrát bylo jako nevýhoda uvedeno zvýšení cen energií, což je však spíše obecný problém, který dopadá na všechny obce. Dv obce, které mají na svém území BPS, oznaćily za hlavní negativum zápach a možný splach ornice v dsledku pstování ádkových plodin. Ve dvou pípadech bylo jako nevýhoda uvedeno nevstícné chování žadatel, kteí se vnují pouze svým zájmm a nehledí na zájem veejný respektive spory mezi majitelem pozemku a majitelem technologie, které brzdí zdárné dokonćení již zapoćatého projektu. U dvou obcí pak byly za nejvtší negativum oznaćeny ješt obavy obyvatelstva o své zdraví a vzhled okolí. Celkem tináct obcí k této otázce uvedlo, že zaízení využívající OZE nemají pro obec žádné výhody ći nevýhody. Jsou to pedevším obce, na jejichž území se nachází pouze malé zdroje (pedevším solární panely na domech), které jsou v rukou soukromých osob a slouží výhradn pro jejich vlastní poteby. Pípadné výhody a nevýhody plynoucí z provozu tchto zaízení se tak týkají pevážn tchto soukromých osob.

Tab. 6 Výhody a nevýhody zaízení využívajících OZE uvedené zástupci obcí okresu Benešov Poćet odpovdí Výhody: Malé zdroje šetrné k pírod, nenarušující vzhled 14 krajiny a neobtžující obćany Snížení emisí 12 Finanćní pínos, snížení výdaj za energii 12 Zlepšení stavu životního prostedí a ovzduší 9 Využití odpadu 3 Využití tradićního pírodního zdroje energie 2

64 Nekonfliktní využití komerćní zóny 1 Využití historického potenciálu 1

Nevýhody: Zásah do krajiny a krajinného rázu 9 Zábor orné pdy 3 Nárst dopravy 3 Obavy obyvatelstva 2 Zvýšení cen energie 2 Spory s majiteli a nevstícní žadatelé 2 Znehodnocení okolních pozemk 1 Zápach 1 Splach ornice 1

Pro obec žádné výhody/nevýhody 13 Zdroj: vlastní dotazníkové šetení

7 7/ ù# # ##% # 7 9#%# *,4 A t " ##%# *,4 $) A L# *# # . twë C t ' , '-# ,. twë C 5 #' 2 , *# 7 #'#3 "" ,4 + {Cüt

h ttL C 9Yh C9b 9wD L9 7

ù# # 3 Celkem: 404 405 876 Kć

Obr. 17 Podíl dotovaných projekt podporujících využití OZE v rámci dotaćních program na celkové dotované ćástce tchto projekt v okrese Benešov k 1.1.2012 Zdroj: vlastní dotazníkové šetení, mpo.cz, eagri.cz, opzp.cz, czechinvest.cz, zelenaenergie.cz

65 Otázka ć. 7: Uve te postoj vaší obce k otázce využívání obnovitelných zdroj energie. V odpovdi na poslední otázku byl ponechán prostor pro vyjádení vlastního názoru obcí (tedy starost ći jiných zástupc obce) na využívání OZE na jejich území. I pes pomrn výraznou subjektivitu, kdy zástupci obce mohou odpovídat pouze za sebe a sdlovat pouze svj vlastní názor, který však nemusí být vtšinový v zastupitelstvu obce, lze považovat výsledky za vcelku odpovídající vyjádení postoje obcí v okrese Benešov k této problematice. Z tohoto názoru lze také vyćíst zájem ći nezájem obcí o možné budoucí investice v oblasti využití OZE a tedy další možné smování vývoje v této oblasti v okrese Benešov. Jak jsem již uvedl v kapitole 5, okres Benešov je díky své poloze blízko hlavního msta Prahy a vzhledem k pomrn dobrým podmínkám pro využití nkterých zdroj energie z OZE pro investory v oblasti OZE celkem lákavým místem. To potvrdily i nkteré obce, které v rámci dotazníkového šetení uvedly, že projednávaly zámry investor na výstavbu zaízení využívajících OZE, tyto zámry však z rzných dvod nebyly realizovány. Projednávání takových zámr uvedly celkem ćtyi obce, a to Bukovany, Milićín, Ratmice a Soutice. Krom obce Milićín, bylo dvodem pro ztroskotání projekt vždy odstoupení investora od zámru pedevším kvli zmnám v dotacích cen elektiny ze strany státu nebo vlivem vyhlášeného stop stavu, který výrazn ztížil pipojování nových (pedevším fotovoltaických) elektráren k elektrické síti. Je nutné dodat, že se vždy jednalo o zámr využití slunećní energie výstavbou fotovoltaické elektrárny, tedy zámr z oblasti, ve které došlo k výraznjší regulaci dotovaných cen elektiny. Dležité však je, že zámry byly odsouhlaseny a schváleny zastupitelstvy obcí. Všechny ti obce tak projevily zájem o investice v oblasti využití OZE. Opaćn se k problematice postavila obec Milićín. Zástupce obce v dotazníku uvedl, že obci byly pedloženy návrhy na výstavbu vtrných a fotovoltaických elektráren, zastupitelstvo však tyto návrhy nepodpoilo a vydalo zamítavý posudek. Dá se pedpokládat, že podobné zámry ešilo více obcí, v rámci dotazníkového šetení jsem však pímou otázku na toto téma neuvedl, takže odpov nebyla po obcích vyžadována. Po vyhodnocení odpovdí na otázku ć. 7 je možné konstatovat, že nadpolovićní vtšina obcí v okrese Benešov má k otázce využívání OZE kladný nebo spíše kladný postoj a nebrání se dalšímu rozvoji v této oblasti. Ćist kladný názor však uvedlo pouze ćtyicet obcí. Vtšina obcí tak uvedla sice kladný postoj, ten je však doplnn njakou podmínkou, která musí být splnna nebo se tento názor nevztahuje na všechny zdroje

66 obnovitelné energie. ada obcí tak napíklad podporuje využití OZE, ovšem s výjimkou fotovoltaických elektráren ve volné krajin. Šestnáct obcí dokonce uvedlo zásadní nesouhlas s výstavbou tchto elektráren na svém území, pedevším z dvod narušení krajinného rázu a záboru orné pdy. Potenciální investoi v oblasti využití solární energie výstavbou velkých elektráren tak nejspíše budou narážet na pomrn znaćný odpor nkterých obcí. V okrese Benešov jsou však i obce (Bukovany, Ratmice, Soutice), o kterých jsem se zmínil již výše a které v poslední dob odsouhlasily zámr vybudovat fotovoltaickou elektrárnu na svém území. I když tyto projekty nebyly realizovány z dvodu odstoupení investora, lze u tchto obcí oćekávat kladný postoj i v pípad dalších takových projekt. Dalším zdrojem, ke kterému se nkteré obce staví záporn, jsou vtrné elektrárny. Výrazn negativní stanovisko k vtrným elektrárnám pak zastávají pedevším ćtyi obce, a to: Bystice, Kladruby, Teplýšovice a Xaverov. Tináct obcí dále uvedlo kladné stanovisko k využívání OZE, ale jen u malých zdroj umístných v blízkosti dom ći prmyslových objekt. Z celého dotazníkového šetení pak vyplývá, že v otázce využití malých zdroj, pedevším solárních panel na stechách dom a prmyslových podnik, geotermálních systém a MVE, zastávají prakticky všechny obce v okrese Benešov kladné stanovisko. Z vtších zdroj se obce staví kladn pedevším k BPS (krom obce Teplýšovice, která jako jediná uvedla spíše negativní postoj k tmto zaízením), což je patrné i z poćtu nov plánovaných zaízení zjištných v otázce ć. 2. U ady obcí jsou u kladného stanoviska uvedeny i podmínky, které musí být splnny. Mezi nejćastji uvádné podmínky patí: dodržování veškerých zákonných podmínek provozu (obec Chlístov), minimalizace zásahu do života obćan a krajinného rázu (Chotýšany, Vlašim, Vranov), dobré ekonomické ukazatele projektu (Olbramovice). Podobné podmínky lze však oćekávat i u ostatních obcí s kladným postojem, tyto podmínky pouze nebyly obcemi v dotazníku uvedeny. Obce Stranný a Tisem pak uvedly, že o využití OZE mají zájem, ovšem zatím nebyly kontaktovány žádným investorem. Podobn je na tom i obec Ctibo, na jejímž území se již nachází dv MVE, o další projekty v oblasti OZE má zájem, ovšem žádné další nabídky zatím nebyly podány. Zájem o investice do OZE je i v obci Litichovice, která by sama chtla investovat, brání ji v tom však nedostatek finanćních prostedk, což je ćasto uvádný problém i u jiných obcí. Tyto obce tak lze z hlediska politické vle v otázce OZE považovat za obce se znaćným potenciálem. Spíše záporný postoj uvedlo devt obcí. Z toho výraznjší negativní reakce

67 k využívání OZE jsem zaznamenal pouze ve dvou pípadech a to u obcí Václavice a Milićín. Jako hlavní dvod záporného stanoviska zde bylo uvedeno nekoncepćní ešení problematiky OZE v ĆR, díky kterému vydlávají jen nkteré lobbující skupiny a dochází tak k mrhání veejnými penzi. Osmnáct obcí pak uvedlo ješt neutrální stanovisko vyplývající pedevším z faktu, že tyto obce otázku OZE dosud neešily a tudíž s touto problematikou nemají zkušenosti. Postoj obcí jsem vyjádil v následujícím grafu (obr. 18).

16% 35%

kladný kladný s podmínkou 16% spíše kladný neutrální spíše záporný 26%

Obr. 18 Postoj obcí v okrese Benešov k využívání OZE Zdroj: vlastní dotazníkové šetení

Shrnutí: Na základ vyhodnocení celého dotazníku lze konstatovat, že obce v okrese Benešov mají pomrn znaćné zkušenosti se zaízeními využívajícími OZE, i když u velké ćásti z nich se jedná pouze o menší zaízení. Nejvtší rozvoj je zaznamenán u BPS, kterých se v okrese Benešov plánuje celkem šest. U již stávajících zaízení pevládá spíše kladné hodnocení. Jako hlavní výhoda bylo obcemi oznaćeno snížení emisí tuhých paliv. Naopak nejvtší nevýhodu vidí obce v narušení krajinného rázu a v záboru orné pdy pedevším v souvislosti s výstavbou fotovoltaických elektráren. V šesti pípadech byla pímo pi výstavb zaízení využita njaká dotace, a již z evropských ći státních fond, v celkové schválené výši 82 023 000 Kć. Pokud vezmeme v úvahu dotace všech projekt, které se týkají otázky využití OZE, pak nejvyšší ćástkou byly projekty podpoeny z dotaćního titulu Zelená úsporám. Tato

68 ćástka má 45 % podíl na celkových udlených dotacích podporujících využití OZE v okrese Benešov. Postoj obcí v otázce OZE se pak dá shrnout jako pevážn kladný. U ady obcí se však vyskytuje negativní stanovisko k výstavb fotovoltaických elektráren ve volné krajin a u nkterých také k výstavb vtrných elektráren. Celkov tak lze okres Benešov oznaćit za okres s dostatećným potenciálem pro rozvoj nových zaízení využívajících OZE a to jak z pohledu pírodních tak i socioekonomických podmínek.

6.2 Píklady zaízení využívajících OZE v okrese Benešov

Bioplynová stanice Pibyšice BPS se nachází na území obce Neveklov v areálu skládky komunálního odpadu Pibyšice. S výstavbou bylo zapoćato v roce 2007, do provozu byla stanice uvedena v roce 2009. Její celkový instalovaný výkon ćiní 1,898 MW (z toho elektrický 0,994 MW a tepelný 0,904 MW), celkové výdaje na výstavbu pak byly pibližn 200 milion Kć. Toto zaízení uvádím pedevším z dvodu odlišnosti od ostatních BPS v okrese Benešov, které jsou vtšinou umístny v areálech zemdlských družstev. Tato BPS jako první v ĆR zaćala využívat technologii, která je založena na takzvané anaerobní digesci. Jedná se o technologii zpracování biologicky rozložitelných odpad, které by se jinak bez užitku uložily na skládku. Celý proces zaćíná tídním odpad na tídící lince, kde se separuje biologický odpad od ostatních nerozložitelných ćástí. Takto vytídný odpad smuje do dvou fermentor, které vytváejí ideální podmínky pro kvasný proces. Pi kvašení se pak uvoluje bioplyn, který je následn spalován a slouží tak k výrob elektrické a tepelné energie. Za rok je touto metodou zpracováno pibližn 20 tisíc tun bioodpad. Pevné zbytky jsou poté zkompostovány a využity jako hnojivo. V ĆR se tak jedná o unikátní projekt, který je však v zemích západní Evropy zcela bžný. I z tohoto dvodu je zaízení provozováno spolećenstvím dvou firem, Technickými službami Benešov a ćeskou poboćkou rakouské firmy Innovation und Technik, dodávající patićné know-how, pod spolećným názvem Bio Servis Benešov. Hlavní výhodou této BPS je tedy zpracování biologicky rozložitelného odpadu a s tím související prodloužení životnosti skládky, v pípad Pibyšic pibližn o deset let. Naopak znaćnou nevýhodou je pouze asi 300 metrová vzdálenost zastavné a obydlené ćásti vesnice Pibyšice od areálu skládky a samotné BPS. Lidé v okrajových ćástech vesnice tak ćasto trpí pomrn výrazným zápachem, který mže krom znepíjemnní

69 života zpsobit i snížení cen zdejších nemovitostí a pozemk.

Obr. 19 Bioplynová stanice v areálu skládky komunálních odpad v Pibyšicích Foto: P. Schill, 2012

Fotovoltaická elektrárna Všetice Fotovoltaická elektrárna Všetice se nachází nedaleko vesnice Všetice na území obce Netvoice a je píkladem typické fotovoltaické elektrárny se solárními panely pikotvenými k zemskému pvrchu. Projekt výstavby elektrárny a následná zmna územního plánu byly schváleny zastupitelstvem obce Netvoice v roce 2008. V provozu je pak elektrárna od záí roku 2009. Plocha pozemku ćiní 6,3 ha, samotná zástavba solárními panely, kterých je celkem 4 539 kus, pak zabírá 2,58 ha. Instalovaným výkonem 1,010 MW je elektrárna sedmou nejvtší fotovoltaickou elektrárnou v okrese Benešov. Provozovatelem elektrárny je firma JVM – solar, s.r.o., která sídlí v Praze, tedy mimo okres Benešov. Je to tak píklad v okrese Benešov celkem ćastého jevu, kdy investorem a provozovatelem zaízení využívajícího OZE je pražská firma, pro kterou je území okresu z hlediska investic do OZE velmi lákavé. Za problematické lze však považovat umístní elektrárny. Zaízení je vystavno na pozemku, který je z hlediska zemdlského pdního fondu tvoen ornou pdou se stupnm ochrany V a který díve plnil funkci pole. Dochází tak k záboru pomrn kvalitní pdy. Samotná stavba však svou vahou a technickým ešením pdu výrazn nezatžuje a po ukonćení ćinnosti elektrárny mže být pozemek dále zemdlsky využíván. Zastavná plocha se ovšem nachází na vyvýšeném jižn orientovaném svahu v blízkosti lesa a je viditelná i z vtší vzdálenosti. Došlo tedy k urćitému zásahu do krajinného rázu, který je ješt umocnn umístním zaízení v typicky kopcovité stedoćeské krajin. Posuzování míry zásahu do

70 krajinného rázu je však znaćn subjektivním procesem, proto výše uvedený názor je nutné brát pouze jako vlastní názor autora této práce.

Obr. 20 Fotovoltaická elektrárna Všetice Foto: P. Schill, 2012

Vtrná elektrárna Kozmice V okrese Benešov dosud nebyla realizována žádná vtrná elektrárna. Zatím jediným projektem, který má v této oblasti možnost uspt, je tak projekt vtrné elektrárny v Kozmicích. Projekt spolećnosti Vítr, s.r.o. byl v roce 2008 schválen zastupitelstvem obce Kozmice a nyní prochází ízením EIA. Plánovaná vtrná elektrárna s instalovaným výkonem 2 MW by mla být vysoká 150 m a mla by být umístna na vrcholu kopce Bainy (529,9 m n. m.) ve vzdálenosti asi 0,5 km od obce. Po schválení projektu však byly vzneseny odmítavé postoje pedevším od sousední obce Teplýšovice, jejíž hranice se nachází v tsné blízkosti místa výstavby vtrné elektrárny a také od nkterých obćan žijících na území obce Kozmice. Nejvtší obavy jsou z narušení krajinného rázu a ohrožení hlukem. V otázce krajinného rázu je nejvíce kritizována výška elektrárny, která dosahuje 150 metr a její umístní na vrcholu kopce. Z ízení EIA pak vyplývá, že hluk z provozu elektrárny bude v rámci povolených limit. Lidé se však neobávají pouze samotného hluku, ale také možného znevážení hodnoty pozemk v blízkosti stavby. Naopak znaćnou výhodou je výrazný finanćní píspvek do rozpoćtu obce, který by se ml pohybovat okolo 5 milion Kć. Celá záležitost je také zajímavá z toho dvodu, že by se jednalo o první vtrnou elektrárnu na

71 území okresu Benešov. Pokud by byl projekt úspšn realizován, mohl by vzrst zájem investor ći dokonce samotných obcí o další zámry na využití vtrné energie.

Obr. 21 Zámr vtrné elektrárny v k. ú. Kozmice s vyznaćenými vzdálenostmi od stavby po 1, 3 a 5 km Zdroj: vlastní tvorba s využitím dat z geoportal.gov.cz/CENIA

Geotermální vytápní areálu ZŠ a SŠ Neveklov V roce 1996 byl pi stavb nového školského areálu v Neveklov využit v té dob v okrese Benešov a vlastn i v celé ĆR naprosto ojedinlý systém vytápní pomocí geotermální energie. Tento systém byl spuštn o dva roky pozdji, ale plného výkonu bylo kvli rzným problémm dosaženo až v roce 2000. Výsledná ćástka za výstavbu a zprovoznní zaízení se pohybovala okolo tí milion Kć a pibližn z 80 % byla dotována státem. Geotermální systém vytápní funguje na principu zem voda, kvli ćemuž muselo být vyvrtáno celkem 24 hlubinných vrt. Zaízení slouží k vytápní

72 celého školského areálu, tedy k vytápní ZŠ, SŠ ekonomické, školní jídelny, tlocvićny a internátu, pi celkovém instalovaném tepelném výkonu 0,513 MW. Až na vysokou poizovací cenu nemá toto zaízení prakticky žádné nevýhody ći zápory, což m bylo také potvrzeno zástupci obce. Naopak hlavní výhodou je výrazné ušetení náklad za vytápní. Roćní náklady na vytápní celého areálu ćiní okolo 200 – 300 tisíc Kć, což je pibližn 10krát mén než pi vytápní plynem. Podobné zaízení bylo poté zprovoznno i v ZŠ Bystice.

Obr. 22 Zaízení na geotermální ohev vody pro vytápní školského areálu v Neveklov Foto: P. Schill, 2012

MVE Ćerćany MVE Ćerćany patí z hlediska instalovaného výkonu, který ćiní 0,17 MW, k vtším zaízením tohoto typu v okrese Benešov. Elektrárna, která byla zprovoznna v roce 2002, se nachází na ece Sázav v areálu mlýna v obci Ćerćany. K výrob elektiny využívá Kaplanovy turbíny. Provoz zaízení je pln automatizován, elektrárna je tak schopná bezobslužného provozu. Roćní výroba elektiny je pak v rozmezí 900 tisíc až 1 milion kWh. Celkové náklady na výstavbu a zprovoznní MVE Ćerćany se pohybovaly kolem 12 milion Kć. Investor se dvakrát pokoušel získat dotaci, v roce

73 2000 ve výši 3,5 milionu Kć a v roce 2002 ve výši 1,5 milionu Kć. Ob dotace byly schváleny, ale z dvodu nedostatku penz nebyla ani jedna proplacena. Jediná pomoc byla poskytnuta SFŽP v podob úvru s 5 % úrokem ve výši 4,5 milionu Kć. Výkupní ceny takto vyrobené elektrické energie byly v tomto pípad v roce 2011 na hodnot 2,48 Kć/kWh, návratnost investice je tak podle majitele i více než deset let. Výhodou této, ale i ady jiných MVE, je pedevším nekonfliktnost jejího umístní v krajin. MVE v Ćerćanech napíklad využívá již stávající objekt mlýna, takže odpadla nutnost výstavby nové budovy. Zaízení je navíc svým umístním izolováno od okolních obydlených budov, pípadný hluk z provozu tak neobtžuje obyvatele obce. Nevýhodou je pak pomrn ćasté kolísání hladiny eky Sázavy, pedevším v letních msících, což zpsobuje výkyvy v množství vyrobené energie. Zaízení je však pln automatizováno a dokáže se tak samo pizpsobovat mnícím se podmínkám.

Obr. 23 Zaízení na výrobu elektrické energie v MVE Ćervany Foto: P. Dohnal, 2012

Kotel na biomasu v ZŠ a MŠ Chotýšany Kotel na biomasu byl ve školském areálu v Chotýšanech instalován v roce 2006. Tento kotel využívá jako palivo devné peletky, které jsou automatickým zásobníkem dávkovány pímo do kotle. Zaízení slouží jak k samotnému vytápní budovy, tak

74 v zim i k ohevu vody. Napíklad v sezón 2008/2009 ćinila spoteba pelet 7 350 kg a náklady na vytápní (bez DPH) ćinily 26 975 Kć. Nový zpsob vytápní spolu se zateplením objektu, ke kterému došlo v roce 2008, pomohl snížit náklady na vytápní až o 52 %. Celková ćástka na rekonstrukci budovy spolu se zakoupením a zprovoznním kotle a následným zateplením se pohybovala okolo 17,5 milion Kć. Výhodou je v tomto pípad tedy pedevším finanćní úspora ve výdajích za vytápní, ale také ekologický provoz zaízení.

Obr. 24 Kotel na devné peletky v budov ZŠ a MŠ Chotýšany Zdroj: viadrus.cz

75 7. VYUŽITÍ GIS PI HODNOCENÍ POTENCIÁLU ÚZEMÍ A VYHLEDÁVÁNÍ VHODNÝCH LOKALIT PRO UMÍSTNÍ ZAÍZENÍ VYUŽÍVAJÍCÍCH OZE

V této kapitole jsem se zamil na zhodnocení potenciálu území konkrétní obce v okrese Benešov pro využití OZE a na vyhledání konkrétních lokalit vhodných pro umístní zaízení využívajících OZE. Pro pípadovou studii jsem nakonec zvolil území obce Neveklov, a to z následujících dvod:

a) Obec Neveklov je rozlohou svého území (5 484 ha) druhou nejvtší obcí v okrese Benešov; b) Zdejší krajina je typickou kopcovitou krajinou Benešovska a Podblanicka s dvmi významnjšími vrcholy (Nešttická hora 536 m n. m. a Chlum 505 m n. m.); c) Západní hranice území zasahuje až ke kaonu eky Vltavy se Slapskou pehradou s výrazn sklonnými svahy; d) Pro toto území jsem disponoval zdigitalizovanými vrstevnicemi po 5 metrech, odpadla tedy nutnost tato data obstarávat; e) Msto Neveklov ležící pibližn uprosted území je mým bydlištm, pírodní pomry v této obci tak znám velmi dobe.

Území obce Neveklov tedy reprezentuje jak typické prvky krajiny v okrese Benešov, tak i prvky, které se v benešovském okrese ćasto nevyskytují. Urćitým nedostatkem je fakt, že jediný velký vodní tok na území obce, eka Vltava, je tvoen Slapskou pehradou, která tak vlastn znemožuje výstavbu MVE na tomto úseku eky a ostatní vodní toky jsou z hlediska své velikosti a prtoku pro výstavbu MVE nevhodné. Takové podmínky však panují na vtšin území okresu Benešov mimo obce nacházející se v severní ći východní ćásti okresu. Hodnocení potenciálu území jsem provádl s využitím GIS analýz v prostedí softwaru ArcGIS 9.3. Zamil jsem se na podmínky, které jsou dležité pro vhodné umístní konkrétního zaízení využívajícího OZE a limity, které je nutné pi výstavb takového zaízení splnit. Jako zdroj geodat jsem využil WMS služby geoportálu CENIA, který obsahoval všechny potebné vrstvy k provedení analýz. Požadované vrstvy jsem poté zdigitalizoval a pevedl do rastrové podoby s velikostí buky 5.

76 S využitím vrstvy vrstevnic po 5 m jsem pak pomocí funkce „Topo to raster“ vytvoil ješt jednoduchý DMR, který mi posloužil pro analýzy sklonitosti a orientace svah. Bukám takto vytvoených rastrových vrstev jsem piazoval hodnoty podle toho, zda splovaly (hodnota 1) ći nesplovaly (hodnota 0) dané podmínky. Takto ohodnocené vrstvy jsem poté mezi sebou násobil a díky tomu vyhledával vhodné lokality pro umístní daného zaízení využívajícího OZE. Výsledky jsem poté vizualizoval v podob mapových výstup.

7.1 Charakteristika pírodních pomr na území obce Neveklov

Obec Neveklov se nachází na severozápad okresu Benešov. Území obce je tvoeno typickou kopcovitou krajinou Benešovské pahorkatiny. Nejvyšším vrcholem je Nešttická hora s výškou 536 m n. m. Nešttická hora spolu s horou Chlum (505 m n. m.) jsou pak dva dominující kuželové vrcholy, které dotváejí specifický ráz krajiny. V nižších polohách v údolí potok se nachází ada menších sídel, z nichž nejvýznamnjší je msto Neveklov s 2 404 obyvateli, které je také centrem celé oblasti. Zalesnnost území se pohybuje okolo 37 %, nejvtší lesní plochy se nachází pi hranicích, pedevším pak pi západní hranici na svazích nad Slapskou pehradou. Vnitní ćásti jsou tvoeny pevážn obdlávanými polními pozemky s obćasným výskytem luk ći trvalých travních porost a remízk. Z hydrologického hlediska spadá území obce Neveklov do povodí ek Vltavy a Sázavy, pićemž Vltava tvoí západní hranici obce v délce necelých 4 km. Po Vltav jsou nejvýznamnjšími toky v území Janovický a Tloskovský potok. Délka Janovického potoka na území obce je však pouhých 1,3 km, délka Tloskovského potoka na území obce je pak 6,7 km. Ostatní toky jsou pouze menšími potoky vlévajícími se pímo do Vltavy nebo do Tloskovského ći Janovického potoka a následn do eky Sázavy. Nejvýznamnjší vodní plochou je pak Slapská pehrada na Vltav. Na území obce se nachází také ti vtší a ada menších rybník. Nejvtším z nich je Panský rybník s rozlohou pibližn 8 ha. Z hlediska klimatických podmínek je území obce zajímavé tím, že se rozkládá ve dvou klimatických oblastech, a to v teplé (63 % území) a mírn teplé (37 % území). Mírn teplá klimatická oblast vypluje pedevším centrální ćást území a nachází se v ní i msto Neveklov. Teplá klimatická oblast pak zasahuje západní ćást v blízkosti kaonu eky Vltavy a východní výbžek území. Pevládající klimatický region je mírn teplý,

77 mírn vlhký. Prmrné rychlosti vtru ve výšce 100 m nad zemským povrchem se pohybují v rozmezí 3 – 7 m/s , kdy kategorie 3 – 5,5 m/s zabírá pibližn 53 % území, kategorie 5,51 – 7 m/s pak 47 % území (model VAS, Ústav fyziky atmosféry AV ĆR, 2010a). Na území obce Neveklov se tak nachází i lokality, které by mohly být využity pro výrobu elektrické energie z vtru. Z pdních typ jsou nejćastji zastoupeny kambizem, z geologického hlediska pak pedevším proterozoické horniny assyntsky zvrásnné s rzn silným variským pepracováním, granodiority až diority a vulkanické horniny zćásti metamorfované, proterozoické až paleozoické. V rámci krajinných typ se zde vyskytují zejména krajiny vrchovin hercynika, doplnné o krajiny izolovaných kužel Nešttické hory a Chlumu a kolem Vltavy se rozprostírající krajiny zaíznutých údolí. Územím procházejí také ćtyi biokoridory a dv biocentra. V Území se nachází i ti chránná ložisková území. Nevyskytuje se zde a ani sem nezasahuje žádná velkoplošná ći maloplošná chránná oblast.

Obr. 25 Pírodní pomry na území obce Neveklov v roce 2012 Zdroj dat: geoportal.gov.cz/CENIA

78 7.2 Vhodné lokality pro výstavbu fotovoltaické elektrárny v obci Neveklov

Veliký rozmach výstavby fotovoltaických elektráren k výrob elektrické energie z energie slunce, pedevším díky štdrým dotacím takto vyrobené elektiny v posledních letech, zasáhl prakticky celé území ĆR. Výjimkou nebylo ani území okresu Benešov, ve kterém se k 8.2.2012 nacházelo celkem sedm vtších solárních elektráren s instalovaným výkonem vyšším než 1 MW. I z tohoto ćísla je patrné, že pírodní podmínky v okrese Benešov jsou pro výstavbu tchto zaízení celkem výhodné, i když v rámci celé ĆR patí spíše mezi prmrné. Pro výstavbu fotovoltaické elektrárny jsou z hlediska pírodních podmínek dležité pedevším tyto ukazatele:

a) Poćet hodin slunećního svitu a intenzita slunećního záení, která se mní podle znećištní atmosféry; b) Orientace na jih; c) Sklon panel optimáln 38° vzhledem k vodorovné rovin; d) Množství stínících pekážek (EkoWATT, 2011).

Intenzita slunećního záení se na území obce Neveklov pohybuje kolem hodnot 1 028 – 1 083 kWh/m² za rok (zdroj ĆHMÚ, 2006). V ĆR se tato hodnota pohybuje mezi 944 – 1 138 kWh/m² za rok (zdroj ĆHMÚ, 2006). Území tak v rámci ĆR disponuje prmrnými až mírn nadprmrnými hodnotami intenzity slunećního záení. Podobn je na tom i z hlediska roćní prmrné doby slunećního svitu, jehož hodnota dosahuje prmrn 1 600 h (zdroj ĆHMÚ, 2006). V roćním prmrném poćtu bezoblaćných dní pak území, hodnotou v rozmezí 41 – 46 dn (zdroj ĆHMÚ, 2006), spadá do prmru až mírného podprmru v rámci ĆR. Znećištní ovzduší je na území obce minimální, jelikož se zde nenachází žádné výraznjší zdroje znećištní. Celkov tak lze považovat ukazatele z bodu „a“ na území obce Neveklov za vhodné pro výstavbu fotovoltaických elektráren. V bod „b“ je uveden požadavek jižní orientace solárních panel. Tento požadavek jsem vyhodnocoval v softwaru ArcGIS 9.3 s využitím GIS analýzy orientace svah, kterou jsem aplikoval na vytvoený DMR území obce Neveklov. Výsledné hodnoty orientace svah byly dále reklasifikovány do dvou kategorií, a to na: svahy jižn orientované (tedy jižní, jihovýchodní a jihozápadní orientace) a svahy s orientací

79 na jinou svtovou stranu než jižní. Plochám jižn orientovaným jsem poté piadil hodnotu buky 1, ostatním plochám hodnotu buky 0. Podle bodu „c“ má být ideální sklon panel v rozmezí 33° - 38°. Této hodnoty lze dosáhnout bu naklonním panel nebo umístním panel na již sklonný svah. Výstavba fotovoltaické elektrárny na svahu se sklonitostí vyšší než 30° je však pomrn komplikovaná. Z tohoto dvodu jsou tak nejvýhodnjší svahy se sklonem 0° - 30°. Tyto svahy jsem na území obce Neveklov vyhledával na základ využití analýzy sklonitosti svah, aplikované na DMR a poté jsem je reklasifikoval do dvou kategorií: 0° - 30° (hodnota buky 1), 30°01´ a více (hodnota buky 0). Z posledního bodu vyplývá, že fotovoltaická elektrárna musí být postavena na ploše, která je po celý den pln osvícena sluncem, tudíž v její blízkosti se nesmí nacházet žádná stínící pekážka. Zvolil jsem tedy kritérium alespo 100 metrové vzdálenosti od lesních a zastavných ploch. Krom výše uvedených podmínek jsem pracoval i s pti dalšími podmínkami, a to: dostatećná vzdálenost od sídel (zastavných ploch) a vodních tok, blízkost zpevnné komunikace, nemožnost výstavby na chránných ložiskových uzemích a také dostatećná rozloha uvažovaného pozemku. Dostatećnou vzdálenost od zastavných ploch jsem stanovil na 100 m. Krom Vltavy a na ní vybudované Slapské pehrady se v území nachází pouze malé vodní toky, které však mohou pi tání snhu nebo dlouhodobjších srážkách zaplavit ći podmáćet území v jejich tsné blízkosti. Proto jsem vzdálenost od vodních tok stanovil na 30 metr. Jako maximální vzdálenost od zpevnné komunikace jsem uvažoval hodnotu 1 km. Minimální rozlohu pozemku jsem pak stanovil na hodnotu 0,65 ha, což je rozloha odpovídající areálu fotovoltaické elektrárny o instalovaném výkonu pibližn 0,1 MW. Ve výsledku jsem pracoval se sedmi rastrovými vrstvami, které vyjadovaly sklon a orientaci svah, dostatećnou vzdálenost od sídel, lesních ploch a vodních tok, chránná ložisková území a vodní plochy. S vrstvou vzdáleností od nejbližší zpevnné komunikace jsem dále nepracoval, protože jednotlivé vzdálenosti ve zkoumaném území ani v jednom pípad nepekroćily stanovenou hodnotu 1 km. Vhodná místa pro umístní fotovoltaické elektrárny jsem pak vyhledával pomocí násobení jednotlivých rastrových vrstev mezi sebou a následným vymezením ploch s rozlohou vyšší než 0,65 ha. Ploch, které splovaly všechny zadané podmínky, bylo na území obce Neveklov nalezeno celkem 72. Výsledné plochy jsem ješt rozdlil na plochy, které jsou dobe viditelné z okolních sídel a plochy, které jsou ukryté a tudíž špatn viditelné z okolních sídel. Plochy vhodné pro umístní fotovoltaické elektrárny, které nejsou v krajin tak

80 nápadné, jsou totiž lidmi z okolních obcí pijímány lépe. Vrstvu viditelnosti jsem získal aplikací analýzy „Viewshed“ na DMR v prostedí ArcGIS 9.3, kdy jako bod výhledu bylo stanoveno vždy nejvyšší místo v každém vtším sídle na území obce. Výšku bodu výhledu jsem uvažoval 10 metr, což pibližn odpovídá výšce výhledu z oken jednopatrového domu. Takto rozdlené lokality jsem poté vizualizoval v map (obr. 26), ze které je patrné, že v obci Neveklov se nachází pomrn velké množství vhodných lokalit pro výstavbu jak menších fotovoltaických elektráren, tak i elektráren s výkonem vyšším než 1 MW. S využitím kalkulátoru PGIS (http://re.jrc.ec.europa.eu/pvgis/apps3/pvest.php ) jsem také vypoćetl, kolik elektiny mže vyrobit fotovoltaická elektrárna na území obce Neveklov pi dodržení výše uvedených podmínek. Výsledek je takový, že kdybychom v obci Neveklov postavili fotovoltaickou elektrárnu o výkonu 0,1 MW s využitím bžných solárních panel z krystalického kemíku, se sklonem tchto panel 33° a orientací na jih, mohli bychom vyrobit pibližn 91 900 kWh elektiny za rok. Tato studie se však nezabývá názory starost a zastupitelstva obce a také obyvatel obce. Z provedeného dotazníkového šetení napíklad vyplývá, že soućasné vedení obce Neveklov se staví proti výstavb nových fotovoltaických elektráren. Z hlediska pírodních podmínek lze však území obce Neveklov považovat za vhodné pro výstavbu zaízení vyrábjících elektinu z energie slunce.

7.3 Vhodné lokality pro výstavbu vtrné elektrárny v obci Neveklov

Potenciál pro využití energie vtru k výrob elektrické energie ve zkoumaném území je v porovnání s potenciálem pro využití energie slunce výrazn nižší. Minimální prmrná rychlost vtru, která je zásadním údajem pi hledání vhodných lokalit, je 4 - 5 m/s. Ve své analýze jsem jako styćnou hodnotu uvažoval 5 m/s. Této hodnoty je ve zkoumaném území dosahováno až ve výškách nad 100 m. Plochy s prmrnou rychlostí vtru nad 5 m/s mají v území pibližn 85 % podíl. Území obce Neveklov je tedy možné využít pro výstavbu vtrných elektráren, jejich konstrukce však musí být vyšší než 100 m. Údaje o prmrné rychlosti vtru jsem ćerpal z vrstvy „cenia_vetrne_elektrarny“, která je soućástí geoportálu CENIA. Plochy vyjadující jednotlivé kategorie rychlosti vtru jsem následn zdigitalizoval v prostedí softwaru ArcGIS 9.3. Krom dostatećné rychlosti vtru je výkon vtrných elektráren ovlivován i následujícími faktory:

81 a) Množství a parametry pekážek, které zpsobují turbulenci a brání laminárnímu proudní vtru; b) Chod roćních venkovních teplot ći jiných nepíznivých meteorologických jev; c) Nadmoská výška; d) Vhodné geologické podmínky; e) Dostupnost lokality pro tžké mechanismy, možnosti pro vybudování potebné zpevnné komunikace; f) Vzdálenost od pípojky VN nebo VVN s dostatećnou kapacitou; g) Vzdálenost od obydlí; h) Míra zásahu do okolní pírody; i) Majetkoprávní vztahy k pozemku. (Ústav územního rozvoje a odboru územního plánování Ministerstva pro místní rozvoj, 2008)

Krajina ve zkoumaném území je vyplnna menšími kopci o nadmoské výšce kolem 500 m n. m., jejichž vrcholy jsou vtšinou zalesnny. Lesní plochy pak vyplují pibližn 37 % území. Krajina tedy obsahuje pekážky, které mohou zpsobovat turbulenci a bránit laminárnímu proudní vtru. Pi nutnosti výstavby vysokých elektráren však tento faktor nemá takovou váhu. Chod meteorologických jev v oblasti by také neml výraznji ovlivovat funkćnost elektrárny. Nejvyšší nadmoské výšky dosahuje vrchol Nešttická hora (536 m n. m.), nejnižším místem je pak údolí eky Vltavy pi západních hranicích obce. Prmrná nadmoská výška na území obce se pohybuje okolo 400 m n. m. Nižší nadmoské výšky tak musí být z pohledu rychlosti vtru kompenzovány vyšší konstrukcí elektrárny. Geologické podloží je stabilní a tedy vhodné k výstavb vtrné elektrárny. Jedinými výjimkami jsou: geologický zlom v severovýchodním cípu území a areál skládky Pibyšice, který je tvoen antropogenními vrstvami. Pípadné zastavní této lokality vtrnými elektrárnami po ukonćení provozu skládky tedy není možné, protože vrstvy nejsou stabilní. Z tohoto dvodu jsem tsné okolí zlomu a plochu skládky uvažoval jako plochy nevhodné pro výstavbu vtrné elektrárny. Velmi dležitými kritérii jsou dostatećná vzdálenost od lidských sídel a blízkost zpevnné komunikace. Pesn stanovená minimální vzdálenost vtrné elektrárny od sídla však není v ćeském právním ádu vymezena. Obecn se tak uvádí vzdálenost minimáln 0,6 – 0,7 km, kdy ve své analýze jsem poćítal

82 s hodnotou 0,6 km. Minimální vzdálenost od zpevnných komunikací jsem pak stanovil na 1 km. V pípad nutnosti výstavby nové zpevnné komunikace, která by umožovala vjezd tžké techniky, je vzdálenost 1 km od již existující komunikace pijatelnou variantou. Vzdálenost od pípojky VN nebo VVN, stejn jako majetkoprávní vztahy a postoj obce a jejích obyvatel, jsem v této analýze neešil. Na území obce Neveklov se nenachází žádná zvlášt chránná lokalita, ovšem je zde nkolik biocenter a biokoridor, tedy oblastí nevhodných pro výstavbu vtrných elektráren, které by svými vibracemi a zvukovými efekty mohly narušit migraćní pochody živoćich. Podobn jsem uvažoval i u lesních ploch. Z tohoto dvodu jsem pro tyto plochy stanovil minimální vzdálenost elektrárny 100 metr. Výstavba dále nemže být provedena na chránných ložiskových územích, které jsou v zájmovém území dv. Vyloućil jsem také stavbu vtrných elektráren na zalesnných plochách a plochách se sklonem vtším než 15°, které výrazn stžují vstup tžké technice a na plochách do 30 metr od vodního toku. Samotný vzhled typické krajiny Benešovské pahorkatiny, pedevším pak její dominanty, by mohl být pípadnou výstavbou vtrné elektrárny narušen. Proto jsem v území vymezil jednu kulturní (kostel Chvojínek) a dv pírodní (kužel Nešttické hory s rozhlednou a kužel hory Chlum) dominanty s pedepsaným ochranným pásmem 3 km. Vliv na krajinný ráz je však spíše subjektivním názorem a lze tak pomrn tžko hodnotit. Ve výsledku jsem tedy pracoval s následujícími rastrovými vrstvami: prmrná rychlost vtru ve výšce 100 metr nad zemským povrchem; 600 metrová vzdálenost od zastavných ploch; 100 metrová vzdálenost od lesních ploch; 3 kilometrová vzdálenost od kulturních a pírodních dominant v území; 30 metrová vzdálenost od vodních tok; biocentra a biokoridory; areál skládky v Pibyšicích; geologický zlom; chránná ložisková území; plochy se sklonem vyšším než 15°; vodní plochy; silnice. Naopak jsem nepracoval s vrstvou vzdáleností 1 km od zpevnných komunikací, jelikož ve zkoumaném území nebyla tato vzdálenost nikdy pekroćena. Bukám v jednotlivých vrstvách jsem poté piadil hodnotu 1 (vyhovující) nebo hodnotu 0 (nevyhovující). Takto ohodnocené vrstvy jsem násobil a tím získal nejvhodnjší lokality pro výstavbu vtrné elektrárny na území obce Neveklov, které jsem dále seadil podle velikosti a vyloućil ty plochy, jejichž rozloha byla menší než 0,1 ha. Výsledné lokality jsem poté rozdlil do tí kategorií podle rychlosti vtru a následn vizualizoval v map (obr. 27). Pedevším z dvodu vtšího poćtu obydlených ploch je v obci Neveklov pomrn malé množství

83 vhodných lokalit pro stavbu vtrných elektráren. Vtšina lokalit, díky své malé rozloze, navíc umožuje výstavbu pouze jedné elektrárny. V obci se tak nenachází plochy vhodné pro zizování vtrných park. Dv nejvýhodnjší lokality s nejvyšší prmrnou rychlostí vtru se pak nachází pi severních hranicích obce v nadmoských výškách 433 m n. m. a 438 m n. m.

7.4 Vhodné lokality pro využití energie bioplynu v obci Neveklov

Z výsledk dotazníkového šetení je patrné, že se BPS v okrese Benešov, ale prakticky i v celé ĆR, stávají v poslední dob jakýmsi fenoménem. Zájem o n mají pedevším zemdlská družstva, která tak mohou jednoduše zpracovávat vyprodukované biologické odpady na elektrickou a tepelnou energii. Vyrobenou elektinu poté dodávají do sít za zvýhodnnou výkupní cenu, teplem zase vytápí budovy v areálu zemdlského družstva. Další možností je výstavba BPS v areálech ćistíren odpadních vod, kde se bioplyn vyrábí z odpadních kal ći v areálech skládek komunálního odpadu, ve kterých se k výrob bioplynu využívají biologicky rozložitelné odpady. Poslední možností je využití BPS v areálech prmyslových podnik, které produkují rozložitelné prmyslové odpady. Na území obce Neveklov se nachází zatím jen jedna BPS, a to BPS v areálu skládky Pibyšice, o které jsem se zmioval již v kapitole 5. Existuje zde však potenciál pro výstavbu dalších stanic. V zájmovém území se nachází celkem ti velké farmy, a to: farma Neveklov, farma Nešttice a farma Heroutice. První dv se zabývají jak rostlinnou tak i živoćišnou výrobou. Farma v Herouticích je zamena pedevším na chov koní, rostlinná výroba slouží k produkci krmiv a je zde pouze doplkem hlavní ćinnosti. Všechny ti farmy tak vyprodukují znaćné množství biologicky rozložitelných odpad, pedevším kejdy a zbytk z rostlinné výroby, které jsou vhodné pro výrobu bioplynu. U farem v Neveklov a Neštticích však mže možná výstavba a provoz BPS narážet na odpor místních obyvatel, pedevším pak obyvatel z okrajových ćástí pilehlých sídel. Areály obou farem se totiž nachází v naprosté blízkosti lidských sídel, které tak mohou být negativn ovlivnny zápachem z provozu BPS. Naopak vzdálenost farmy v Herouticích k nejbližšímu sídlu je vzdušnou ćarou vtší než 0,5 km. V tomto pípad by tedy pípadný zápach neml výraznji ovlivovat život místních obyvatel. Na území obce, v blízkosti zámku Tloskov, se pak nachází také ćistírna odpadních vod s kapacitou 2 610 ekvivalentních obyvatel. Samotná produkce odpadních

84 kal není v tomto pípad nijak vysoká, ovšem v kombinaci napíklad se svozem biologického odpadu z okolních sídel, by mohla BPS dosáhnout dostatećného výkonu. Ukázkovým píkladem mže být nap. BPS Úpice. V map (obr. 28) jsou pak znázornny všechny plochy na území obce Neveklov, tedy areály farem, skládky a ćistírny odpadních vod, které jsou již využity nebo jsou potenciáln vhodné pro umístní BPS.

7.5 Vhodné lokality pro využití ostatních druh OZE v obci Neveklov

Možnosti využití ostatních druh OZE, s výjimkou vytápní biomasou, jsou ve zkoumaném území znaćn omezené. Výstavba MVE je výrazn limitována neexistencí vtšího vodního toku. Realizace MVE by tak byla možná snad jen na Janovickém potoku, což je nejvtší vodní tok protékající územím. Energii vody z Janovického potoka využívá dnes již zrekonstruovaný historický mlýn Kožlí s funkćním pívodním kanálem a mlýnským kolem na horní vodu. Spád toku je zde však pouhých 5m, což pi pomrn nízkém prtoku, umožuje provoz pouze malé elektrárny pro domácí využití s výkonem maximáln 1 kW. Ostatní toky v území jsou pro výstavbu MVE nepoužitelné. Potenciál pro využití geotermální energie tepelnými ćerpadly je na zkoumaném území dostaćující. Geotermální energie s využitím hlubinných vrt je využita pro vytápní školského areálu v Neveklov. U nkterých novostaveb jsou pak instalována tepelná ćerpadla systému zem-voda. Vtšímu využití však brání pedevším vysoké poizovací náklady. Naopak pírodní potenciál pro výstavbu vtších výtopných zaízení využívajících zemské teplo ći geotermálních elektráren je v území velmi malý. Z pohledu využívání biomasy k energetickým úćelm má na území obce nejvyšší potenciál devní hmota získávaná z místních les a odpadní hmota z rostlinné zemdlské produkce. S výjimkou epky olejky zde však nedochází k zámrnému pstování energeticky využitelných plodin. Všechny dosud využívané a potenciáln vhodné lokality pro využívání energie z druh OZE uvedených v podkapitole 7.5 jsem vizualizoval v map (obr. 28).

Obr. 26 Lokality na území obce Neveklov vhodné pro výstavbu fotovoltaických elektráren Zdroj dat: geoportal.gov.cz/CENIA

Obr. 27 Lokality na území obce Neveklov vhodné pro výstavbu vtrných elektráren Zdroj dat: geoportal.gov.cz/CENIA

Obr. 28 Stávající a potenciální lokality na území obce Neveklov vhodné pro využití geotermální energie, energie bioplynu a vody Zdroj dat: geoportal.gov.cz/CENIA

87 8. ZÁVR

Tuto práci lze rozdlit na ti hlavní ćásti, a to: úvodní rešerše na téma „Politika OZE v EU, ĆR a ve Stedoćeském kraji“; zpracování dotazníkového šetení zameného na otázku využití OZE v obcích okresu Benešov; pípadová studie možnosti využití jednotlivých druh OZE na území obce Neveklov. V úvodní rešerši jsem se zamil na evropskou, státní a regionální politiku v oblasti OZE. Zajímaly m pedevším dokumenty a podprné dotaćní programy, kterými se EU a samotná ĆR snaží podporovat projekty zamené na využití energie z obnovitelných zdroj. EU je celosvtov známá svým kladným postojem k otázce využívání OZE, proto zde existuje ada rzných úmluv, dohod, závazných dokument, program a dotaćních titul vnujících se práv této problematice. V této práci jsem se tak snažil vystihnout a strućn popsat ty nejdležitjší. U operaćních program jsem se pak zamil jen na ty programy, které si vyjednala ĆR na období 2007 – 2013 a které jsou zameny na podporu využití OZE. Jednalo se tedy o operaćní programy OPŽP, OPPI a PRV. Krom strućného popisu jsem ke každému operaćnímu programu uvedl i graf znázorující dosud schválené dotace v jednotlivých prioritních osách majících vztah k problematice OZE. Na státní úrovni jsem se poté vnoval dokumentm, které vyplývají z ćlenství ĆR v EU a které jsou nutné pro to, aby bylo možné ćerpat peníze z operaćních program, zákonm upravujícím problematiku OZE v ĆR, národním plánm v oblasti využití OZE a státním dotaćním titulm. Jejich popis jsem opt doplnil o grafy a tabulky vyjadující napíklad podíl OZE na výrob elektiny a tepla v ĆR, výhled do budoucnosti využití OZE v ĆR ći výkupní ceny elektiny pro jednotlivé druhy OZE v roce 2012. Poslední ćást rešerše jsem vnoval politice OZE na regionální úrovni. Jelikož hlavním cílem práce bylo zhodnocení využití OZE v okrese Benešov, zamil jsem se na Stedoćeský kraj, pod který práv zmiovaný okres Benešov spadá. I když jsou obecné cíle kraj prakticky shodné s národními cíli, každý kraj by ml mít vypracovanou svoji územní energetickou koncepci a akćní plány v oblasti energetiky. V této ćásti jsem se tak zamil na Územní energetickou koncepci Stedoćeského kraje a jeho akćní plány, které tuto koncepci dále rozpracovávají. Vytvoil jsem také graf, který vyjaduje podíl dotaćních program majících vztah k OZE na celkové dotované ćástce z tchto program ve Stedoćeském kraji k 1.1.2012. Ve výsledku tak má tato rešerše pibližovat vztah tí subjekt, tedy EU, ĆR a Stedoćeského kraje, k problematice

88 podpory a využívání OZE a také seznámit s hlavními projekty, které byly vytvoeny práv za úćelem podpory OZE. Druhá a také stžejní ćást práce byla zamena na vyhodnocení dotazníkového šetení, které jsem provedl na pelomu roku 2011/2012 a ve kterém jsem zjišoval postoj obcí okresu Benešov k otázce využití OZE. Na území okresu jsem se zamil pedevším z toho dvodu, že mi svou velikostí umožnilo postihnout situaci na administrativn nejmenší úrovni, tedy úrovni jednotlivých obcí. Práv obecní pípadn mstské úady jsou z hlediska schvalování jednotlivých projekt zamených nejen na využívání OZE tmi nejdležitjšími orgány, které mohou zámr na svém území bu povolit a umožnit tak jeho postup do další fáze schvalování nebo naopak zcela zamítnout. Mly by také chránit a zastupovat obyvatelstvo žijící na území obce a jeho názory. Konećné rozhodnutí by tak nemlo být rozhodnutím jedince ale vtšiny obyvatel zde žijících. I když si uvdomuji, že tlaky a pesvdćování ze strany nkterých investor mohou výrazn ovlivnit konećné rozhodnutí zástupc obcí, které je tak ćasto v rozporu s vtšinovým názorem obyvatel, jsem pesvdćen, že ve venkovském prostedí, jaké je napíklad v okrese Benešov, ješt stále pevládá jakási sousedská solidarita nutící zástupce obcí oteven jednat s obyvateli a zastávat jejich názory na úkor názoru lidí picházejících zvenćí. Dotazník obsahoval celkem sedm otázek zamených na soućasný stav využití OZE, nov plánované projekty, udlené dotace, vlastní zkušenosti obcí s využíváním zaízení a jejich názory v oblasti OZE. Ze zjištných výsledk vyplývá, že vtšina oslovených obcí se k problematice OZE staví kladn. Avšak obecn kladný postoj obcí zákonit neznamená kladné posuzování jednotlivých zámr. Dá se íci, že v obcích okresu Benešov panuje shoda v otázce podpory malých zaízení využívajících OZE (nap. solární panely na stechách dom), MVE a geotermální energie. K tmto zaízením nebylo uvedeno ani jedno záporné stanovisko, naopak nkterými obcemi byly pímo oznaćeny za zaízení, která by v pípad zájmu obec urćit podpoila. Dvodem je pedevším nekonfliktnost takových zaízení pi jejich umísování a samotném provozu. Celkov kladný postoj panuje také v otázce využití bioplynu k výrob elektiny a tepla v BPS. Naopak jako problematické jsou vnímány vtrné a pedevším pak fotovoltaické elektrárny. Záporné stanovisko k vtrným elektrárnám sice uvedlo minimum obcí, ovšem píklad plánované vtrné elektrárny v Kozmicích, který jsem zmínil již v pedešlých kapitolách, je ukázkou znaćné citlivosti a problematićnosti tohoto tématu, které tak proti sob mže postavit do té doby spolu bezproblém

89 vycházející obce. Je také nutné dodat, že pírodní podmínky pro využití energie vtru nejsou v okrese Benešov moc píhodné. V pípad výstavby vtrné elektrárny by se tak muselo jednat o zaízení pesahující svou výškou 100 metrovou hranici. Nejhe hodnocenými zaízeními jsou však velké fotovoltaické elektrárny umístné ve volné pírod. Zástupci obcí, které takováto zaízení odmítají, pak jako hlavní dvod uvádjí zábor orné pdy a narušení krajinného rázu. V kontrastu s tímto negativním postojem je však fakt, že práv fotovoltaické elektrárny jsou nejćastji využívaným zaízením v oblasti OZE v okrese Benešov. Z dotazníkového šetení také vyplývá, že vtšina projekt byla realizována bez využití dotace. Ovšem otázku dotací ada obcí nevyplnila nebo uvedla stanovisko „nevím“. Z uvedených dotací, doplnných o zjištné dotace ze státních a evropských dotaćních program je patrné, že nejvíce finanćních prostedk podporujících OZE putovalo do projekt zamených na výstavbu BPS. BPS jsou pak také druhem OZE s nejvtším potenciálem rozvoje. Ze zjištných údaj plyne, že v okrese Benešov je plánováno celkem šest nových BPS, pedevším v areálech zemdlských družstev ći soukromých zemdlc. Ve výsledku tak mohu konstatovat, že v okrese Benešov jsou zaízení využívající OZE, krom vtrných elektráren, hojn zastoupena a jejich poćet by se ml v následujících letech ješt zvyšovat. Krom obecn známých zaízení (MVE, slunećní kolektory) se zde vyskytují i mén známé systémy. Jako píklad mohu uvést tzv. Trombeho stnu, která je plánována v obci Chmelná. Významným poćinem byla i výstavba BPS na skládce v Pibyšicích, která jako první v ĆR zaćala používat metodu tzv. anaerobní digesce na energetické zpracování biologicky rozložitelných odpad. Samotné obce pak ćasto projevují zájem o využívání OZE, zásadním problémem je však nedostatek financí, které jim brání v realizaci tchto projekt. Naprostá vtšina zaízení je tak v rukou soukromých osob ći firem, což odpovídá i soućasnému stavu v celé ĆR. Ve vlastnictví obcí bylo zjištno pouze nkolik výtopen na biomasu a geotermální vytápní ve školských areálech v Bystici a Neveklov. Soukromých investor zabývajících se investicemi v oblasti OZE je však v okrese Benešov, stejn jako v jeho okolí a pedevším pak v Praze, stále dostatek a je tedy jen na obcích, jak se k jejich pípadným projektm postaví. Projekt vtrné elektrárny v Kozmicích je sice doprovázen adou problém, avšak pomrn výhodn uzavená smlouva mezi investorem a obcí, která by mla do obecního rozpoćtu pinést ćástku 5 milion Kć, mže být motivací k realizaci velkých projekt i pro další obce v regionu.

90 Poslední ćást práce byla zamena již na konkrétní obec a možnosti využití jejího území k výstavb zaízení využívajících OZE. Tuto pípadovou studii jsem provedl na území obce Neveklov, kde mám trvalé bydlišt a zdejší krajinu tak velmi dobe znám. Obec je také druhou nejvtší v okrese. Zabýval jsem se pak pedevším vyhledáním vhodných lokalit pro možnou výstavbu zaízení využívajících slunećní energii a energii vtru. Tyto lokality byly vyhledávány násobením jednotlivých ohodnocených rastrových vrstev vyjadujících konkrétní podmínky nutné z hlediska výkonu k co nejlepšímu a z hlediska místních obyvatel k co nejmén problematickému umístní daného zaízení. Potenciál obce Neveklov pro využití energie slunce je pomrn vysoký. Našel jsem zde nkolik lokalit, které by byly vhodné k provozu fotovoltaické elektrárny. Do hodnocení jsem však nezahrnul odmítavý názor vedení obce Neveklov k fotovoltaickým elektrárnám ve volné krajin. Prosazení takového zámru by tak v soućasné situaci asi nebylo možné. Potenciál pro využití energie vtru je již výrazn menší, pedevším z dvodu nízkých rychlostí vtru. I tak jsem však vyhledal nkolik lokalit vhodných pro umístní vtrné elektrárny, která by však musela mít výšku pesahující 100 metr. Do hodnocení jsem opt nezahrnul názor obce, naopak ćástećn jsem pracoval i s vlivem na krajinný ráz, kdy jsem vytyćil ti dominanty území s 3 kilometrovým ochranným pásmem kolem každé z nich. Dále jsem vymezil i lokality s potenciálem pro výstavbu BPS a MVE, které jsem však stanovil pouze na základ dobré znalosti území, tedy bez využití GIS operací jako v pedchozích pípadech. Ve výsledku tak mohu konstatovat, že na území obce Neveklov se nachází vhodné lokality pro vybudování vtších zaízení využívajících energie slunce, vtru a bioplynu. Jejich realizace však záleží pedevším na vedení obce, které se v soućasnosti k této problematice staví dosti zdrženliv.

Klíćová slova: obnovitelné zdroje energie, okres Benešov, obec, Evropská unie, instalovaný výkon, elektrická energie, tepelná energie, legislativa, dotace, lokalita

91 9. SUMMARY

Increasing energy consumption, depletion of fossil fuels and their negative impact on the Earth's climate and pursuit of energy self-sufficiency leading to greater use of renewable energy sources (RES). Increasing the share of RES in total energy production is today a certain trend that brings indisputable advantages, but also a number of problems. This thesis deals with the policy in the sector of renewable energy sources at different regional levels and use of RES in the district of Benešov. The main objective is to describe the current situation and future development in the use of RES in district of Benešov. This thesis has three main chapters: initial research; questionnaire survey, processing and evaluation of data; use of GIS in searching for suitable localities for facilities using RES. Initial research titled “Policy of RES at particular regional levels” is focused on laws, regulations and concepts in the use of RES in the European Union, Czech Republic and in the Central Bohemian Region. Great attention is paid to European and national grant programs that support RES. The most important part of this thesis is evaluation of natural and socio- economic potential of the district Benešov and evaluation of questionnaire survey which was conducted in autumn 2011 and winter 2012. Natural and socio-economic potential, I evaluated as appropriate to use of RES. Questionnaire with seven questions that related to RES and their use, was sent via email to all 114 municipalities in the district Benešov. Municipalities that didn´t respond me by e-mail, I contacted by phone. In this way I got data from all municipalities, which I subsequently processed and evaluated. The investigation shows that the majority of municipalities in the district of Benešov have at least one device using RES on their territory and in case of their evaluation positive are dominant over the negative. Eleven municipalities have also indicated that a building of device using RES is planned on their territory. Seventh chapter deals with searching for suitable locations for the device using RES. In this chapter I used GIS analysis that I conducted in ArcGIS 9.3 software. I chose municipality Neveklov as an area of interest. Using GIS analysis, I evaluated various parameters that are important in positioning device using RES (e.g. sufficient distance from human settlements or slope of the terrain). As a result, I found a suitable location for solar and wind power plants and biogas stations.

92 Key words: renewable energy sources, district Benešov, municipality, European Union, installed capacity, electrical energy, thermal energy, legislation, subsidy, locality

93 10. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

[1] AUGUSTA, P., et al.: Velká kniha o energii, Praha: L.A. Consulting Agency, s.r.o., 2001, 383 s.

[2] Autorský kolektiv Ústavu územního rozvoje a odboru územního plánování Ministerstva pro místní rozvoj: Stavby a zaízení pro výrobu energie z vybraných obnovitelných zdroj – Metodický pokyn k jejich umisování. Brno: Ústav územního rozvoje, 2008, 39 s.

[3] CENEK, M., et al.: Obnovitelné zdroje energie, Praha: FCC Public, 2001, 208 s.

[4] GLASER, T.: Srovnání rurálních a urbánních oblastí v Jihoćeském regionu podle využití podpory EU pro alternativní zdroje energie. (Diplomová práce), Ćeské Budjovice: Jihoćeská univerzita v Ćeských Budjovicích. Katedra strukturální politiky EU a rozvoje venkova KSP, 2011, 72 s.

[5] KELLNER, Z.: Obí vtrník u Kozmic zmní krajinu, lidé z okolí to nechtjí. Benešovský deník, 2011, ć. 264, s. 2

[6] KELLNER, Z.: O Kozmické vtrné elektrárn se bude ješt jednat, Teplýšovićtí u toho chtjí také být. Benešovský deník, 2012, ć. 23, s. 2

[7] KLINEROVÁ, J., et al.: Obnovitelné zdroje energie - píklady dobré praxe, Praha: Ministerstvo životního prostedí, 2009, 34 s.

[8] MOTLÍK, J., et al.: Obnovitelné zdroje energie a možnosti jejich uplatnní v Ćeské republice. Praha: ĆEZ, 2007, 181 s.

[9] MÜHLBACHER, J.: Environmental Impacts of Power Industry, Plze: Západoćeská univerzita. Katedra elektroenergetiky a ekologie, 2008, 147 s.

94 [10] MUSIL, P.: Globální energetický problém a hospodáská politika - se zamením na obnovitelné zdroje. Praha: C. H. Beck, 2009, 204 s. [11] ORAVOVÁ, M.: Obnovitelné zdroje energie (nejen) pro knihovny, Ostrava: Moravskoslezská knihovna v Ostrav, 2010, 24 s.

[12] QUITT, E.: Mapa klimatických oblastí ĆSR 1:500 000, Brno: Geografický ústav ĆSAV, 1975

[13] QUASCHING, V.: Obnovitelné zdroje energií, Praha: Grada, 2010, 296 s.

[14] ZAJÍĆEK, M., ZEMAN, K.: Energie z odpad – (zatím) nevyužitý potenciál, Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze. Národohospodáská fakulta, Oeconomica, 2010, 72 s.

Internetové zdroje: [15] Aktualizace státní energetické koncepce [online]. 2010. [cit. 15.4.2012]. Dostupné z WWW: < http://download.mpo.cz/get/26650/46323/556505/priloha001.pdf >

[16] AOPK ĆR: CHKO Blaník [online]. 2012. [cit. 23.1.2012]. Dostupné z WWW:

[17] CZECHINVEST: Co je to Operaćní program Podnikání a inovace? [online]. 2010. [cit. 3.12.2011]. Dostupné z WWW: < http://www.czechinvest.org/co-je-to-oppi >

[18] Ćeský statistický úad: Charakteristika okresu Benešov [online]. 2011. [cit. 15.4.2012]. Dostupné z WWW: < http://www.czso.cz/xs/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_benesov >

[19] Ćeská bioplynová asociace: Mapa bioplynových stanic v Ćeské republice [online]. 2012. [cit. 16.2.2012]. Dostupné z WWW: < http://www.czba.cz/mapa-bioplynovych-stanic/ >

95 [20] eAGRI: Program rozvoje venkova ĆR na období 2007 – 2013: Osa III [online]. 2009. [cit. 3.12.2011]. Dostupné z WWW:

[21] EkoWATT: Energie slunce – výroba elektiny [online]. 2011. [cit. 11.3.2012]. Dostupné z WWW: < http://www.ekowatt.cz/cz/informace/obnovitelne-zdroje- energie/energie-slunce---vyroba-elektriny >

[22] Energetický regulaćní úad (a): Cenová rozhodnutí Energetického regulaćního úadu ć. 7/2011 [online]. 2011. [25.2.2012]. Dostupné z WWW:

[23] Fondy Evropské unie: 26,7 miliard € pro Ćeskou republiku [online]. 2007. [cit. 2.12.2011]. Dostupné z WWW: < http://www.strukturalni-fondy.cz/Informace-o-fondech-EU >

[24] HANSLIAN, D., HOŠEK, J., ŠTEKL, J.: Odhad realizovatelného potenciálu vtrné energie na území ĆR [online]. 2008. [cit. 22.1.2012]. Dostupné z WWW:

[25] Ministerstvo prmyslu a obchodu (a): Zákon o podpoe využívání obnovitelných zdroj energie (zákon ć. 180/2005 Sb.) [online]. 2006. [cit. 20.12.2011]. Dostupné z WWW:

[26] Ministerstvo prmyslu a obchodu (b): Státní energetická koncepce ĆR [online]. 2010. [cit. 20.12.2011]. Dostupné z WWW: < http://www.mpo.cz/dokument5903.html >

[27] Ministerstvo prmyslu a obchodu (c): Program EFEKT 2011 [online]. 2010. [cit. 21.12.2011]. Dostupné z WWW: < http://www.mpo.cz/dokument80962.html >

96 [28] Ministerstvo prmyslu a obchodu (d): Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejich obnovitelných a druhotných zdroj na roky 2006 - 2009 [online]. 2005. [cit. 20.12.2011]. Dostupné z WWW:

[29] Ministerstvo prmyslu a obchodu (e): Národní akćní plán Ćeské republiky pro energii z obnovitelných zdroj [online]. 2010. [cit. 22.12.2011]. Dostupné z WWW:

[30] Ministerstvo životního prostedí: Státní politika životního prostedí Ćeské republiky 2004 - 2010 [online]. 2004. [cit. 10.1.2012]. Dostupné z WWW:

[31] Operaćní program životní prostedí: Dotace z OPŽP na udržitelné využívání zdroj energie [online]. 2010. [cit. 2.12.2011]. Dostupné z WWW:

[32] Smrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES o podpoe využívání energie z obnovitelných zdroj a o zmn a následném zrušení smrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES [online]. 2009. [cit. 1.12.2011]. Dostupné z WWW:

[33] Stedoćeský kraj (a): Územní energetická koncepce Stedoćeského kraje [online]. 2004. [cit. 10.1.2012]. Dostupné z WWW:

97 [34] Stedoćeský kraj (b): Akćní plány Stedoćeského kraje [online]. 2008. [cit. 10.1.2012]. Dostupné z WWW:

[35] Vyhláška Ministerstva zemdlství ć. 470/2001 Sb. kterou se stanoví seznam významných vodních tok a zpsob provádní ćinností souvisejících se správou vodních tok [online]. 2001. [cit. 20.12.2011]. Dostupné z WWW:

[36] Zákon ć. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvtvích a o zmn nkterých zákon (energetický zákon) [online]. 2000. [cit. 1.12.2011]. Dostupné z WWW:

[37] Zákon ć. 180/2005 Sb. o podpoe výroby elektiny z obnovitelných zdroj energie a o zmn nkterých zákon (zákon o podpoe využívání obnovitelných zdroj) [online]. 2005. [cit. 2.12.2011]. Dostupné z WWW:

[38] Zelená energie: Základní informace [online]. 2012. [cit. 23.1.2012]. Dostupné z WWW:

[39] Zelená úsporám: Popis programu [online]. 2009. [cit. 26.2.2012]. Dostupné z WWW:

98 Statistické a datové zdroje: [40] Calla: Atlas zaízení využívajících obnovitelné zdroje energie [online]. 2008. Dostupné z WWW: < http://calla.ecn.cz/atlas/index.php >

[41] CENIA: Informaćní systém EIA. Zámry na území ĆR [online]. 2012. Dostupné z WWW: < http://tomcat.cenia.cz/eia/view.jsp >

[42] Ćeský hydrometeorologický ústav: Atlas podnebí Ćeska – Ukázky map: Slunećní záení, slunećní svit a oblaćnost [online]. 2006. Dostupné z WWW:

[43] Ćeský statistický úad: Malý lexikon obcí ĆR 2011 [online]. 2011. Dostupné z WWW: < http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/t/5F004247ED/$File/130211012.pdf >

[44] Energetický regulaćní úad (b): Pehled údaj o licencích udlených ERÚ [online]. 2012. Dostupné z WWW: < http://licence.eru.cz/ >

[45] Energetický regulaćní úad (c): Tabulka výroby elektiny brutto v ES v ĆR v roce 2010 [online]. 2011. Dostupné z WWW:

[46] Eurostat: Share of renewable energy in gross final energy consumption [online]. 2011. Dostupné z WWW:

[47] Informaćní systém statistiky a reportingu: Struktura výroby elektiny a tepla – vyhodnocení indikátoru [online]. 2011. Dostupné z WWW: < http://issar.cenia.cz/issar/page.php?id=1560 >

99 [48] Národní geoportál INSPIRE: WMS služby [online]. 2011. Dostupné z WWW:

[49] Photovoltaic Geographical Information Systém – Interactive Maps: Performance of Grid-connected PV [online]. 2012. Dostupné z WWW:

[50] Ústav fyziky atmosféry AV ĆR, oddlení meteorologie (a): Vtrná mapa [online]. 2010. Dostupné z WWW: < http://www.ufa.cas.cz/vetrna-energie/ >

[51] Ústav fyziky atmosféry AV ĆR, oddlení meteorologie (b): VaV/320/08/03, Píloha 2 – model VAS – mezivýsledek: prmrná rychlost v 10 m [online]. 2010. Dostupné z WWW:

100 11. SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK

AV ĆR Akademie vd Ćeské republiky BPS Bioplynová stanice CENIA Ćeská informaćní agentura životního prostedí ĆEZ Ćeské energetické závody DPH Da z pidané hodnoty ERÚ Energetický regulaćní úad ES Evropské spolećenství EU Evropská unie GIS Geografický informaćní systém GWh Gigawatt hodina ISES International solar energy society MPO Ministerstvo prmyslu a obchodu MŽP Ministerstvo životního prostedí OP Operaćní program OPPI Operaćní program podnikání a inovace OPŽP Operaćní program životní prostedí OZE Obnovitelné zdroje energie PRV Program rozvoje venkova S-JTSK Souadnicový system jednotné trigonometrické sít katastrální SEA Strategic Environmental Assessment TJ Terajoule ÚEK Územní energetická koncepce WMS Web Map Service

101 12. SEZNAM OBRÁZK

Obrázek ć. 1: Podíl oblastí podpory 3.1 a 3.2 v rámci 3. prioritní osy OPŽP na financování schválených projekt (stav k 14.11.2011). Obrázek ć. 2: Podíl jednotlivých výzev programu EKO-ENERGIE na financování projekt (stav k 18.1.2012). Obrázek ć. 3: Podíl program podporujících OZE v rámci PRV na financování projekt podpoených v tchto programech k 18.1.2012. Obrázek ć. 4: Podíl jednotlivých druh OZE na výrob tepla a elektiny z OZE v ĆR v roce 2010. Obrázek ć. 5: Pravdpodobná výše spoteby primárních energetických zdroj v ĆR do roku 2050. Obrázek ć. 6: Podíl dotaćních program majících vztah k OZE na celkové dotované ćástce z tchto program ve Stedoćeském kraji k 1.1.2012. Obrázek ć. 7: Zájmové území okresu Benešov s hranicemi jednotlivých obcí. Obrázek ć. 8: Poćet zjištných zaízení na výrobu energie z OZE v obcích okresu Benešov v roce 2012. Obrázek ć. 9: Poćet jednotlivých zaízení na výrobu energie z OZE podle druhu v okrese Benešov v roce 2012. Obrázek ć. 10: Podíl jednotlivých druh zaízení na výrobu energie z OZE na celkovém instalovaném výkonu tchto zaízení v okrese Benešov v roce 2012. Obrázek ć. 11: Celkový instalovaný elektrický a tepelný výkon (MW) zaízení na výrobu energie z OZE v okrese Benešov v roce 2012. Obrázek ć. 12: Celkový instalovaný výkon (MW) jednotlivých druh plánovaných zaízení na výrobu energie z OZE v okrese Benešov v roce 2012. Obrázek ć. 13: Podíl jednotlivých druh zaízení na výrobu energie z OZE (stávajících i plánovaných) na celkovém instalovaném výkonu tchto zaízení v okrese Benešov v roce 2012. Obrázek ć. 14: Celkový instalovaný elektrický a tepelný výkon (MW) plánovaných zaízení na výrobu energie z OZE v okrese Benešov v roce 2012. Obrázek ć. 15: Nov plánovaná zaízení na výrobu energie z OZE v obcích okresu Benešov podle jejich druhu v roce 2012. Obrázek ć. 16: Vlastníci zaízení na výrobu energie z OZE a jejich poćty v okrese Benešov v roce 2012.

102 Obrázek ć. 17: Podíl dotovaných projekt podporujících využití OZE v rámci dotaćních program na celkové dotované ćástce tchto projekt v okrese Benešov k 1.1.2012. Obrázek ć. 18: Postoj obcí v okrese Benešov k využívání OZE. Obrázek ć. 19: Bioplynová stanice v areálu skládky komunálních odpad v Pibyšicích. Obrázek ć. 20: Fotovoltaická elektrárna Všetice. Obrázek ć. 21: Zámr vtrné elektrárny v k. ú. Kozmice s vyznaćenými vzdálenostmi od stavby po 1, 3 a 5 km. Obrázek ć. 22: Zaízení na geotermální ohev vody pro vytápní školského areálu v Neveklov. Obrázek ć. 23: Zaízení na výrobu elektrické energie v MVE Ćerćany. Obrázek ć. 24: Kotel na devné peletky v budov ZŠ a MŠ Chotýšany. Obrázek ć. 25: Pírodní pomry na území obce Neveklov v roce 2012. Obrázek ć. 26: Lokality na území obce Neveklov vhodné pro výstavbu fotovoltaických elektráren. Obrázek ć. 27: Lokality na území obce Neveklov vhodné pro výstavbu vtrných elektráren. Obrázek ć. 28: Stávající a potenciální lokality na území obce Neveklov vhodné pro využití geotermální energie, energie bioplynu a vody.

103 13. SEZNAM TABULEK

Tabulka ć. 1: Podíl energie z OZE v letech 2006 a 2009 a cílový podíl energie z OZE v roce 2020 na hrubé konećné spoteb energie ve státech EU dle metodiky EUROSTAT. Tabulka ć. 2: Odhad celkového píspvku (instalovaný výkon, hrubá výroba elektiny), jímž podle oćekávání pispje každá technologie vyrábjící energii z obnovitelných zdroj v ĆR k dosažení závazných cíl pi výrob elektrické energie pro rok 2020 v letech 2010, 2011, 2015 a 2020. Tabulka ć. 3: Odhad celkového píspvku (konećná spoteba energie), jímž podle oćekávání pispje každá technologie vyrábjící energii z obnovitelných zdroj v ĆR k dosažení závazných cíl týkajících se výroby energie pi vytápní a chlazení pro rok 2020 v letech 2010, 2011, 2015 a 2020 (ktoe). Tabulka ć. 4: Podpoené projekty, celkové investićní náklady a dotace v rámci programu EFEKT v letech 2007 – 2010. Tabulka ć. 5: Zelené bonusy a výkupní ceny elektiny pro jednotlivé kategorie OZE v roce 2012. Tabulka ć. 6: Výhody a nevýhody zaízení využívajících OZE uvedené zástupci obcí okresu Benešov.

104 14. SEZNAM PÍLOH

P ÍLOHA : Dotazník

P ÍLOHA : Shrnutí výsledk dotazníkového šetení

P ÍLOHA : Podíl zaízení využívajících OZE na celkovém instalovaném výkonu tchto zaízení v obcích okresu Benešov v roce 2012 (mapa)

105 PÍLOHA : DOTAZNÍK

Dobrý den, jmenuji se Pavel Schill a jsem studentem 2. roćníku navazujícího magisterského studia oboru Regionální geografie na PF UP v Olomouci. V rámci své diplomové práce s názvem „Hodnocení využívání obnovitelných zdroj energie v okrese Benešov“ se snažím zmapovat situaci ohledn využívání obnovitelných zdroj energie na území jednotlivých obcí okresu Benešov. Soućástí práce je i tento dotazník, který mi poskytne základní pehled o této problematice. Tímto bych vás chtl poprosit o vyplnní dotazníku a jeho odeslání zpt na mou emailovou adresu. Pedem dkuji za spolupráci Pavel Schill . Poznámka: Za obnovitelné zdroje energie (elektrické i tepelné) považuji energii slunećní, vtrnou, vodní, geotermální, energii z biomasy a energii ze spalování bioplyn.

Územím obce se rozumí celé administrativní území obce vćetn všech katastrálních území.

OTÁZKA Ć. 1: Nachází se na území vaší obce zaízení na výrobu obnovitelné energie? (pokud ANO, uvete poćet zaízení a využívaný zdroj energie, p. 2; slunećní, vtrná; pokud NE, odpovídejte dále jen na otázku ć. 2 a ć. 7)

ANO Poćet a využívaný zdroj:

OTÁZKA Ć. 2: Plánuje se na území vaší obce výstavba zaízení na výrobu obnovitelné energie? (pokud ANO, uvete plánovaný poćet zaízení a využívaný zdroj energie; p. 2; slunećní, vtrná)

ANO Poćet a využívaný zdroj:

OTÁZKA Ć. 3: Provozovatelem zaízení na výrobu obnovitelné energie na území vaší obce je: (v pípad více zaízení uvete do závorky za vybranou možnost poćet, p. Obec (1), Soukromý provozovatel (3))

Obec ( ) Obec spolu s jiným subjektem (osobou) ( ) Soukromý provozovatel ( ) Jiný subjekt ( )

106

OTÁZKA Ć. 4: Zaízení na výrobu obnovitelné energie na území vaší obce hodnotíte:

Kladn Dvod:

Záporn Dvod:

OTÁZKA Ć. 5: Byl pi výstavb zaízení na výrobu obnovitelné energie na území vaší obce využit njaký dotaćní titul?

ANO Jaký:

OTÁZKA Ć. 6: Uve te hlavní výhody a nevýhody, které pináší zaízení na výrobu obnovitelné energie vaší obci:

Výhody:

Nevýhody:

OTÁZKA Ć. 7: Uve te postoj vaší obce k otázce využívání obnovitelných zdroj energie:

Dkuji za váš ćas Pavel Schill

107 PÍLOHA : SHRNUTÍ VÝSLEDK DOTAZNÍKOVÉHO ŠETENÍ

Zaízení využívající Plánuje se OZE výstavba Provozovatel Využita dotace Postoj obce ANO (BPS, FVE, soukromý, kladný k malým Benešov FVP) NE obec zdrojm Bernartice NE NE neutrální Bílkovice NE NE kladný Blažejovice NE NE neutrální Borovnice NE NE spíše kladný Bukovany NE NE kladný ANO (BPS, FVE, soukromý, kladný, ne FVE a Bystice FVP, GEOT) NE obec PRV, SFŽP, ZÚ VE Ctibo ANO (MVE) NE soukromý kladný Ćakov NE NE kladný Ćechtice ANO (BPS) NE soukromý PRV kladný, ne FVE ANO (FVP, MVE, kladný k malým Ćerćany TSS) NE soukromý ZE zdrojm, ne FVE Ćervený Újezd ANO (B) NE soukromý spíše kladný Ćeský spíše kladný, ano Šternberk ANO (MVE) NE soukromý MVE, spíše ne FVE kladný k malým Ćtykoly ANO (FVE, FVP) NE soukromý zaízením spíše kladný, ne Dkanovice ANO (FVP) NE soukromý FVE Divišov ANO (FVP) NE soukromý spíše negativní Dolní Kralovice ANO (FVP) NE soukromý ZÚ kladný Drah ovice NE NE kladný Dunice NE NE spíše kladný Hemanićky NE NE kladný Hradišt NE NE neutrální Hulice ANO (FVP) NE soukromý kladný Hvzdonice ANO (FVE, MVE) NE soukromý kladný, ne FVE Cháovice NE NE kladný Chleby ANO (TSS) NE soukromý neutrální bude využita (EKO- Chlístov NE ANO (BPS) ENERGIE) kladný Chlum NE NE neutrální ANO (Tromb. Chmelná NE stna) spíše negativní Chocerady ANO (FVP, MVE) NE soukromý kladný Choratice NE NE spíše kladný

108 soukromý, Chotýšany ANO (B, FVE, FVP) NE obec spíše kladný Chráš any NE NE kladný ml by být využit spíše kladný, ne Jankov ANO (B, MVE) ANO (BPS) soukromý u BPS FVE Javorník ANO (FVP) NE soukromý kladný Ješetice NE NE neutrální Kamberk ANO (FVE) ANO (MVE) soukromý kladný Keblov NE NE spíše kladný kladný k malým Kladruby NE NE zdrojm, ne VE Kondrac ANO (FVE, MVE) NE soukromý spíše kladný Kozmice ANO (FVP) ANO (VE) soukromý kladný ANO (FVE, FVP, Krhanice MVE) NE soukromý kladný Kr any NE NE kladný, ne FVE Kećovice ANO (MVE) NE soukromý kladný Kivsoudov NE ANO (BPS, FVP) kladný Ku ovice NE NE neutrální Lešany ANO (FVE, FVP) NE soukromý kladný Libež ANO (FVP, MVE) NE soukromý spíše negativní Litichovice NE NE kladný Loket ANO (FVP) NE soukromý neutrální Lou ovice pod Blaníkem NE NE neutrální Lštní ANO (FVP) NE soukromý spíše negativní Maršovice ANO (FVP) ANO (BPS) soukromý kladný, ne FVE Mezno NE ANO (B) obec kladný Milićín ANO (FVP) NE soukromý spíše negativní Mietice NE NE kladný Mnichovice ANO (FVP) NE soukromý spíše kladný Mrać ANO (FVP, MVE) NE soukromý neutrální Naćeradec ANO (FVP) ANO (BPS) soukromý spíše kladný ANO (neuvedeno Nespeky ANO (FVP, MVE) NE soukromý jaký) kladný ANO (B, BPS, FVE, Netvoice FVP) NE soukromý PRV spíše kladný Neustupov NE NE neutrální soukromý, ANO (neuvedeno Neveklov ANO (BPS, GEOT) NE obec jaký) kladný, ne FVE Olbramovice NE NE kladný Ostrov NE NE kladný Ostedek ANO (FVP) ANO (BPS) soukromý spíše kladný kladný k malým zdrojm, vtší Pavlovice NE NE zdroje spíše ne Petroupim ANO (FVP) NE soukromý kladný spíše kladný, ne Popovice ANO (FVP) NE soukromý FVE

109 Poíćí nad ANO (BPS, FVE, spíše kladný, ne Sázavou FVP) NE soukromý FVE spíše kladný, ne Postupice ANO (FVP, MVE) NE soukromý FVE Pravonín NE NE neutrální Pestavlky u Ćerćan ANO (FVE, FVP) NE soukromý spíše kladný Psáe NE NE spíše kladný kladný k malým Pyšely ANO (FVP) NE soukromý zdrojm Rabyn ANO (FVE) NE soukromý kladný Radošovice ANO (B) NE obec kladný Rataje NE NE neutrální Ratmice ANO (FVP) NE soukromý kladný ehenice NE NE kladný spíše negativní, ano ímovice NE NE malým zaízením ano malým zaízením, u velkých záleží na Sázava ANO (FVP, MVE) NE soukromý EKO-ENERGIE projektu spíše kladný, ne Slovnice NE NE FVE Smilkov NE NE kladný Snt NE NE spíše kladný Sobhrdy ANO (FVP) NE soukromý kladný Soutice NE NE kladný Stranný NE NE kladný spíše kladný, ne Strojetice NE NE FVE Struhaov ANO (FVE, FVP) NE soukromý spíše negativní Stezimí NE NE neutrální Studený NE NE neutrální Šetjovice ANO (B) NE obec kladný kladný k malým Tehov ANO (FVE) NE soukromý zdrojm ano MVE a GEOT, ne FVE, VE, spíše Teplýšovice ANO (FVP) NE soukromý ne BPS Tichonice ANO (FVP) NE soukromý kladný Tisem ANO (FVP) NE soukromý kladný Tomice NE NE spíše kladný Trhový ANO (BPS, FVE, spíše kladný, ano Štpánov FVP) NE soukromý SFŽP BPS, FVE spíše ne spíše kladný, kladný Tebešice NE NE k malým zdrojm Týnec nad Sázavou ANO (FVP, MVE) ANO (MVE) soukromý neutrální Václavice ANO (FVE, FVP) NE soukromý spíše negativní Veliš NE NE neutrální ANO (FVE, FVP, Vlašim MVE) NE soukromý kladný Vodslivy ANO (FVP) NE soukromý spíše kladný

110 Vojkov NE NE neutrální spíše kladný, kladný Votice ANO (B, FVP) NE soukromý k malým zdrojm Vracovice NE NE spíše negativní Vranov ANO (FVP) NE soukromý spíše kladný Vrchotovy Janovice NE NE kladný Všechlapy ANO (MVE) NE soukromý spíše kladný spíše kladný, kladný Vysoký Újezd NE NE k malým zdrojm kladný, ne FVE a Xaverov NE NE VE Zdislavice NE NE kladný spíše kladný, kladný Zvstov ANO (FVP) NE soukromý k malým zdrojm B – výtopna na biomasu PRV – Program rozvoje venkova BPS – bioplynová stanice SFŽP – Státní fond životního prostedí FVE – fotovoltaická elektrárna (s instalovaným výkonem nad 0,1 MW) ZE – Zelená energie FVP – fotovoltaické panely (s instalovaným výkonem do 0,1 MW) ZÚ – Zelená úsporám GEOT – geotermální vytápní MVE – malá vodní elektrárna TSS – termosolární systém VE – vtrná elektrárna

111

PÍLOHA : PODÍL ZAÍZENÍ VYUŽÍVAJÍCÍCH OZE NA CELKOVÉM INSTALOVANÉM VÝKONU TCHTO ZAÍZENÍ V OBCÍCH OKRESU BENEŠOV V ROCE 2012 (MAPA)

112

113