VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ Katedra cestovního ruchu

Profil návštěvníka zámku Vlašim Bakalářská práce

Autor: Andrea Blaţková Vedoucí práce: PhDr. Zdeněk Vybíral, Ph.D. Jihlava 2012

Vysoká škola polytechnická Jihlava Tolstého 16, 586 01 Jihlava

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Autor práce: Andrea Blaţková Studijní program: Ekonomika a management Obor: Cestovní ruch Název práce: Profil návštěvníka zámku Vlašim Cíl práce: Student nejprve obecně charakterizuje studovaný hrad nebo zámek na základě deskripce zjištěných faktŧ. Poté se zaměří na charakteristiku jeho významu jako kulturně historické památky. Na základě zjištěných faktŧ se pokusí analyzovat jeho vyuţití pro oblast cestovního ruchu, zejména z následujících hledisek: a) řízení a ekonomika, b) návštěvnost, c) doprovodné sluţby, d) marketing. Z výsledkŧ šetření se pokusí vyvodit moţné perspektivy dalšího vyuţití Řešitel shromáţdí dostupné informace z literatury a jiných obecně přístupných pramenŧ. Poté provede terénní šetření k doplnění údajŧ o profilu návštěvníka a statistických údajŧ o poskytovaných sluţbách. Především za pomoci marketingových metod zhodnotí vyuţitelnost státního zámku a dalších atraktivit. Na základě vyhodnocení dílčích otázek vypracuje návrh na zvýšení návštěvnosti památkového objektu.

PhDr. Zdeněk Vybíral, Ph.D. RNDr. Eva Janoušková, Ph.D. vedoucí bakalářské práce vedoucí katedry Katedra cestovního ruchu

Copyright © 2012 Andrea Blaţková Abstrakt

BLAŢKOVÁ, Andrea: Profil návštěvníka zámku Vlašim. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Vedoucí práce: PhDr. Zdeněk Vybíral, Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012. 80 stran.

Bakalářská práce charakterizuje zámek Vlašim jako kulturně historickou památku. Na základě marketingového výzkumu se zabývá zhodnocením objektu z hlediska cestovního ruchu. Hlavním cílem práce je stanovení profilu návštěvníka zámku Vlašim na základě primárních a sekundárních dat. Tato data byla získána pomocí dotazníkového šetření, díky databázím zámku Vlašim a informačního centra. Tyto informace byly výchozí pro tvorbu SWOT analýzy, výpočet atraktivity zámku a doporučení na zvýšení návštěvnosti.

Klíčová slova: Zámek Vlašim, Profil návštěvníka zámku, Region Posázaví, Město Vlašim, Vlašimský park, Marketingový výzkum.

Abstract

BLAŢKOVÁ, Andrea: The Profile of the Visitor to the Vlašim Chateau. College of Polytechnics Jihlava. Tutor of work: Phdr. Zdeněk Vybíral, Ph.D. Degree of the qualification: bachelor. Jihlava 2012. 80 pages.

The bachelor thesis describes the Vlašim chateau as the cultural and historical landmark. Based on the marketing research the bachelor thesis concentrates on a review of Vlašim chateau in tourism. The principal aim of the bachelor thesis is to create the profile of a Vlašim chateau visitor on the basis of primary and secundary data. The data were collected through questionnaires and through databases of Vlašim chateau and information centre. This information was basis for the SWOT analysis, the calculation of attractivity and proposing the measures for the increase of visitors.

Key words: The Vlašim Chateau, The Profile of the Visitor to the Vlašim Chateau, Region Posázaví, the town of Vlašim, Vlašim park, Marketing research.

Poděkování

Ráda bych poděkovala vedoucímu práce PhDr. Zdeňku Vybíralovi, Ph.D. za odborné vedení, připomínky a pomoc při zpracování bakalářské práce. Dále děkuji všem respondentŧm, kteří věnovali svŧj čas k vyplnění dotazníku. Velký dík patří také zaměstnancŧm zámku Vlašim a informačního centra za poskytování informací. Děkuji všem, kteří mě podporovali. Prohlášení

Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je pŧvodní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenŧ je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonŧ, v platném znění, dále téţ „AZ“).

Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ .

Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo).

Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe souhlasím s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapŧjčení apod.).

Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladŧ, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence.

Ve Zdislavicích, dne 5. 5. 2012 ...... Podpis

OBSAH 1 ÚVOD ...... 9 2 CÍLE PRÁCE ...... 10 3 METODIKA PRÁCE ...... 11 4 TEORETICKÁ ČÁST ...... 13 4. 1 MARKETINGOVÝ VÝZKUM ...... 13 4. 2 SWOT ANALÝZA ...... 13 4. 3 MĚSTO VLAŠIM ...... 13 4. 3. 1 Základní informace o Vlašimi ...... 13 4. 3. 2 Historický vývoj zámku a města ...... 14 4. 3. 3 Atraktivity města ...... 18 4. 3. 4 Kulturní akce ve Vlašimi ...... 21 4. 3. 5 Ubytovací a stravovací zařízení ve Vlašimi ...... 22 4. 3. 6 Zábavní a sportovní zařízení ...... 23 4. 4 OKOLÍ MĚSTA VLAŠIMI ...... 23 4. 4. 1 Region Posázaví ...... 24 4. 4. 2 Mikroregion Blaník ...... 25 4. 4. 3 Mikroregion CHOPOS ...... 29 4. 4. 4 Mikroregion Český smaragd ...... 31 4. 4. 5 Mikroregion Dţbány ...... 32 4. 4. 6 Mikroregion Podblanicko ...... 35 4. 4. 7 Mikroregion Ţelivka ...... 36 4. 4. 8 Mikroregion Malé Posázaví ...... 37 4. 4. 9 Další zajímavá místa v regionu Posázaví ...... 38 5 EXPERIMENTÁLNÍ ČÁST ...... 41 5. 1 DESKRIPCE LOKALITY ...... 41 5. 2 SEKUNDÁRNÍ DATA ...... 43 5. 2. 1 Statistiky návštěvnosti zámku Vlašim ...... 43 5. 2. 2 Statistiky návštěvnosti prohlídkového okruhu parkem ...... 44 5. 3 PRIMÁRNÍ DATA ...... 46 5. 3. 1 Postup při dotazování ...... 46 5. 3. 2 Vyhodnocení marketingového výzkumu ...... 47 5. 3. 3 Profil návštěvníka zámku Vlašim ...... 63 6 ATRAKTIVITA ZÁMKU ...... 64 7 SWOT ANALÝZA ...... 66 8 NÁVRHY NA ZVÝŠENÍ NÁVŠTĚVNOSTI ...... 68 9 ZÁVĚR ...... 73 SEZNAMY ILUSTRACÍ A TABULEK ...... 75 POUŢITÉ ZDROJE ...... 77 1 Úvod

Tato bakalářská práce si jako téma vybrala Profil návštěvníka zámku Vlašim. Zámek Vlašim je spolu s parkem ve správě města od roku 1945. Opřena o dŧvěrnou osobní znalost lokality vychází autorka předloţené bakalářské práce z předpokladu, ţe region Vlašimsko má z hlediska cestovního ruchu rozhodně co nabídnout. Dalším dŧvodem výběru tohoto tématu bylo absolvovaní třítýdenní praxe v informačním centru, které se nachází na nádvoří zámku. Na základě této praxe dostala autorka moţnost pracovat jako prŧvodkyně v zámeckém parku a tím se dostala do uţšího kontaktu s návštěvníky.

Práce je dělena do kapitol, dále do podkapitol. Nejprve je definován cíl práce a pouţité metody. Následuje teoretická část práce, ve které se autorka zabývá především lokalizačními a realizačními předpoklady zámku a města Vlašim. Jsou zde podrobněji rozebrány i další památky v regionu Posázaví. V praktické části je stěţejní marketingový výzkum, výpočet atraktivity zámku, SWOT analýza a doporučení pro zvýšení návštěvnosti. Práce je ukončena závěrem a seznamem pouţitých zdrojŧ.

9 2 Cíle práce

Cílem této bakalářské práce je nejprve obecně charakterizovat zámek Vlašim na základě zjištěných údajŧ. Dále bude popsán jeho význam jako kulturně historické památky a analyzováno vyuţití zámku pro oblast cestovního ruchu. Teoretická část se zaměří na charakteristiku, jak zámku, tak města Vlašimi a jeho okolí.

Hlavním cílem praktické části bude stanovení profilu typického návštěvníka zámku Vlašim. Profil bude stanoven na základě vlastního marketingového prŧzkumu. Při řešení úkolu lze vycházet z hypotézy, ţe nejčastější návštěvník bude ve věkové kategorii 36 - 45 let se středoškolským vzděláním. Jeho cesta bude organizována individuálně a bude cestovat automobilem za doprovodu své rodiny.1 S pomocí zjištěných statistických údajŧ a SWOT analýzy se autorka pokusí navrhnout opatření, která by vedla ke zvýšení návštěvnosti zámku.

1 Hypotéza byla stanovena na základě osobního pozorování autorky při práci v informačním centru.

10 3 Metodika práce

Pro vypracování teoretické části byla pouţita deskriptivní metoda za jejíţ pomoci byla popsána Vlašim a její okolí. Metoda analýzy slouţila k prostudování kniţních a internetových zdrojŧ, bez kterých by tato část práce nemohla vzniknout. Dŧleţitým kniţním zdrojem pro historii zámku a města byla kniha Františka Augustina Slavíka, Dějiny města Vlašimě a jeho statku. Velkým přínosem bylo, ţe autorka směla absolvovat také semestrální praxi v informačním centru v areálu zámku. Díky tomu měla snadný přístup ke statistikám návštěvnosti, knihám i archivu periodik Vlašimska a Posázaví. Tato praxe jí samozřejmě pomohla i v praktické části, kde se snaţila určit profil návštěvníka zámku. K určení profilu autorka vyuţila i zkušenosti z prŧvodcovské činnosti po zámeckém parku. Metodicky přínosným materiálem v praktické části byly zejména dva tituly – Destinační managment a marketing, spolupráce veřejného a soukromého sektoru od Jiřího Vaníčka a Marketing od Vladimíra Křesťana. Pro praktickou část práce bylo stěţejní vyuţití marketingových metod terénního výzkumu. Hlavní objem dat byl získán pomocí dotazníku, který je sloţen z 20 otázek. Jsou to otázky polozavřené, otevřené, uzavřené dichotomické, uzavřené trichotomické, uzavřené polytomické a škálové. Dotazování probíhalo od května do září 2011 ve všední dny i o víkendech, v sezóně i mimo ni. Celkem bylo osloveno 206 respondentŧ. Dotazníkŧ bylo pouţitou pouze 200. Zbylých šest nemohlo být vyhodnoceno, protoţe v nich nebyly zaznamenány všechny odpovědi. Oslovení lidé tvořili reprezentativní náhodný vzorek. Nejčastější metodou vyplňování dotazníkŧ bylo osobní dotazování formou standardizovaného rozhovoru. Část dotazníkŧ byla vyplněna pomocí serveru www.vyplnto.cz, nebo byly k dispozici v informačním centru ve Vlašimi. Zaznamenané odpovědi byly zpracovány do grafŧ, které přehledně vypovídají o výsledcích šetření. Z dotazníkŧ byla získána primární data. Sekundární data byla poskytnuta pracovníky zámku Vlašim a informačního centra. Na základě získaných dat bylo moţné vypočítat atraktivitu zámku a vypracovat SWOT analýzu. Díky dotazníkovému šetření a SWOT analýze mohla autorka vyvodit závěry a následná doporučení na zvýšení návštěvnosti. K zjištění závěrŧ byla pouţita metoda syntézy.

Problematikou, která souvisí s touto bakalářskou prací, se jiţ zabývaly studentky Jana Früblingobá s bakalářskou prací Obnova kulturní památky Vlašimský zámecký park a Tereza Macháčková s tématem Profil návštěvníka zámku Jemniště.

11

Cílem práce Jany Früblingové bylo zjistit význam parku pro místní obyvatelstvo. Předloţená práce se zabývá, jak parkem, tak i zámkem a jeho atraktivitou především pro návštěvníky z jiných částí České republiky neţ je Vlašimsko.

Cílem práce Terezy Macháčkové bylo stanovení profilu návštěvníka zámku Jemniště. Zámek Jemniště se nachází nedaleko zámku Vlašim v regionu Posázaví. Tereza Macháčková se v charakteristice okolí zaměřila obecně na region Posázaví. V této práci je hodnoceno okolí zámku podrobněji, z hlediska jednotlivých mikroregionŧ.

12

4 Teoretická část

4. 1 Marketingový výzkum

Marketingový výzkum je zaloţen na systematickém určování, sběru, analýze a vyhodnocování informací a závěrŧ odpovídajících určité marketingové situaci. Výzkumy se provádějí za účelem rozpoznávání marketingových problémŧ a zahrnují 5 základních fází. Nejprve je třeba definovat problém, pak následuje analýza situace, získání konkrétních informací pro situaci, interpretace informací a řešení problému. Marketingový výzkum lze provádět externě prostřednictvím výzkumných organizací, nebo interně pomocí vlastních pracovníkŧ.2

4. 2 SWOT analýza

Hlavním cílem SWOT analýzy je nalezení podstatných informací pro přijetí opatření v oblasti uspokojování potřeb zákazníkŧ. Tato analýza se zabývá hodnocením vnitřních podmínek, tedy silnými a slabými stránkami. Tyto stránky srovnává s vnějším prostředím, coţ jsou hrozby a příleţitosti.3

4. 3 Město Vlašim

4. 3. 1 Základní informace o Vlašimi4

Město Vlašim se nachází 17 km severozápadně od krajského města Benešov u Prahy ve Středních Čechách. Náleţí do turistického regionu Střední Čechy-jih a ţije zde více neţ 12 000 obyvatel. Katastrální výměra města činí 4145ha a prŧměrná nadmořská výška je 370m n. m. Okolní krajina Vlašimi je dobře zachována a ţije zde mnoţství vzácných druhŧ ţivočichŧ i rostlin. Poblíţ se nachází i CHKO Blaník, která je hojně navštěvována turisty.

2 KŘESŤAN, Vladimír. Marketing. 1. vyd. Jihlava : VŠP Jihlava, 2005. 141 s. 3 Tamtéţ. 4 Dostupné z WWW http://www.mesto-vlasim.cz/stage_1/node/82 [cit. 2012-02-02].

13 4. 3. 2 Historický vývoj zámku a města5

V regionu si budovali nejprve svá sídla Keltové. Keltská oppida jsou dobře patrná především na Velkém Blaníku.6 Dále zde pobývali Germáni a v 8. století Slované.

Přesné datum zaloţení města není známo, ale jméno Vlašim se začíná objevovat ve 13. století za vlády rodu Vlastislavicŧ. Ti také zaloţili první osadu na pravém břehu řeky Blanice. Od jména Vlastislav je také odvozen název města Vlašim, ve starých pramenech mŧţeme nalézt také označení Vlašín. Na počátku čtrnáctého století se osídlení rozrŧstalo i na levý břeh řeky Blanice.

V roce 1303 měl být údajně vystavěn hrad. Měl slouţit k ochraně brodu stezky habrsko-jihlavské, která vedla z Jihlavy přes Pelhřimov, Ţeliv, Vlašim, Benešov a dále do Prahy. Po vystavění raně gotického hradu se v podhradí začalo vyvíjet městečko, které získalo soudní a trţní právo.

První písemná zmínka o Vlašimi byla objevena na milánském rukopise, který nalezl papeţ Pius XII. V rukopise se hovoří o Markvartovi z Vlašimi, který léčil lid vlasy Aneţky České.

Za vlády Karla IV. vlastnili panství páni z Jenštejna a na Vlašimsku nastal rozvoj řemesel, šlo především o kovářství, kolářství, pekařství, krejčovství a ševcovství. Jenštejnové vybudovali z hradu reprezentativní gotické sídlo. Koncem 14. století byl ve Vlašimi vybudován špitál a škola. V této době bylo v městečku 55 domŧ a 4 mlýny.

5 Údaje o dějinách města a souvisejícího regionu shrnují publikace SLAVÍK, František August. Dějiny města Vlašimě a jeho statku. 2. vyd. Vlašim: město Vlašim, 1994; POUZAR, Jaroslav. Podblanickou minulostí: Kapitoly z historie Vlašimi a okolí. Praha 4: VIDA, 1996; POUZAR, Jaroslav. Podblanickou minulostí, díl II.: Kapitoly z historie Vlašimska na 300 obrázcích. Praha 4: VIDA, 2004; SVOBODA, Jan a Josef MOUDRÝ. Vlašim po stopách předků. Praha 3: Vyšehrad, spol. s.r.o., 2006. ISBN 80-7021-846-0; PREISLEROVÁ, Ivana a Lubomír ZÁBRANSKÝ. Vlašim nejen ve 20. století. Vyd. 1. Vlašim: Město Vlašim, 2010, 548 s. ISBN 978-80-254-8471-5; SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království českého: Kouřimsko, Vltavsko a J.-Z. Boleslavsko. Praha: Šolc a Šimáček, 1927, 340 s.; PINCOVÁ, Veronika. Historie romantického parku ve Vlašimi: Zámek a park ve Vlašimi. 2. vyd. Vlašim: Český svaz ochráncŧ přírody Vlašim, 02/09 základní organizace, 2010, 27 s. ISBN 978-80-86327-86-0; PEŠOUT, Pavel a VáclavZELENÝ. Příroda vlašimského zámeckého parku: Zámek a park ve Vlašimi. Vlašim: Český svaz ochráncŧ přírody Vlašim, 02/09 základní organizace, 2007, 29 s. ISBN 978-80-86327-57-0; NUSEK, Jindřich. Muzeum Podblanicka Vlašim. Praha: DRUCKVO, spol. s.r.o., 2007; Zpravodaj města Vlašimi č. 3/2007, Zpravodaj města Vlašimi č.1/2008. Dostupné jsou rovněţ informace z elektronických zdrojŧ WWW http://www.mesto- vlasim.cz/technicke-zajimavosti/velky-pozar- zamku-v-roce-1992 [cit. 2012-02-07]; WWW http://www.stavnet.cz/zpravy/vlasim-otevrela-opravene-historicke-centrum/ [cit. 2012-02-22]. 6 Doplňující literatura k problematice Keltŧ v Čechách WALDHAUSER, Jiří. Encyklopedie Keltů v Čechách. 1. vyd. Praha: Libri, 2001, 591 s. ISBN 80-727-7053-5. 14

Během husitských válek byl vypálen klášter v Louňovicích. Na vlašimském panství pobývali nejprve páni z Chotěmic. Díky Tomášovi z Chotěmic, který bojoval na straně husitŧ, nebyl hrad poškozen, i kdyţ Jan z Chotěmic bojoval na straně krále Zikmunda. Panství pak vlastnil rod Trčkŧ z Lípy, kteří byli přívrţenci Jiřího z Poděbrad. Po zvolení Jiřího z Poděbrad za správce českého království, se stal Mikuláš Trčka z Lípy členem rady. Během svého pŧsobení udělil zdejším měšťanŧm právo odkazovat svŧj majetek a záruku, ţe zemřou-li bez závěti, jejich majetek dostanou nejbliţší příbuzní. Roku 1510 vznikl ve Vlašimi první cech. Byl to cech ševcŧ. O šestnáct let později byl zaloţen řeznický cech. V roce 1530 Trčkové prosadili pro Vlašim právo obchodu se solí. Trčkové upravili hrad do pozdně gotického stylu. Dnes nám to dokládá starý palác, dnešní severní křídlo s věţí. Unikátní je také téměř čtvercová dispozice hradu.V 16. století vedly k zámku dvě cesty. Okolo zámku byly vybudovány valy a příkopy. Přes příkop se dalo dostat díky padacímu mostu.

Na ţádost Aleše Klenovského ze Ptení, vlašimského pána, byla Vlašim v roce 1580 povýšena králem Rudolfem II. na město. Král přidělil Vlašimi městský znak, na kterém byla vyobrazena hradba s vytaţenou mříţí. Nad cimbuřím byla zlatá písmena AKZP, která znamenala Aleš Klenovský ze Ptení. Tento znak je městem pouţíván i dnes.

Obrázek č. 1 – Městský znak Vlašimi7

Vostrovci nechali nově opravit příkopy a valy kolem zámku. Pro zvýšení bezpečnosti byla na věţe umístěna děla. U zámku se nacházela obora, pivovar, sladovna a panský dvŧr. V roce 1592 se stal drţitelem vlašimského panství Jan Vostrovec z Královic. Hrad nechal přestavět na renesanční zámek a věţ dostala svou osmibokou nadstavbu. K Vlašimi přikoupil statek Domašín, Hrazená Lhota, Ratměřice, Znosim a Hrzín. Na svém panství nechal zaloţit gruntovní knihy a zajistil pevné hranice kaţdého statku. Jan zastával i několik vysokých úřadŧ, byl zemským soudcem, královským

7 Dostupné z WWW http://cs.wikipedia.org/wiki/Vla%C5%A1im [cit. 2012-02-02]. 15 radou a nejvyšším komorníkem. Kdyţ došlo k povstání, v roce 1618, české nekatolické šlechty, byl svolán zemský sněm.8 Jan Vostrovec se jej nezúčastnil, protoţe nechtěl jít proti Ferdinandovi II. Přesto byl zvolen a stal se jedním z třiceti direktorŧ. Po bitvě na Bílé hoře dal Ferdinand zatknout a soudit všechny direktory. Jan Vostrovec byl odsouzen k trestu smrti, ale jeho trest byl pak změněn na doţivotní vězení. Díky svým známostem byl po dvou letech propuštěn.

V 17. století vznikl ve Vlašimi krejčovský cech. V témţe století město několikrát vyhořelo. Novým vlastníkem panství se stal Bedřich z Talmberka. Za svou věrnost Ferdinandovi II. se stal Bedřich prezidentem soudu, purkrabím Karlštejna a nejvyšším hofmistrem v Českém království.

V roce 1701 převzal panství František Antonín z Weiszenwolfu. O tři roky později nechal vystavět na Spáleném vrchu kapli Loretu a o rok později zaloţil ve Vlašimi děkanství. V této době se rozvíjí ve městě němčina.

Marie Josefa z Trautsonu, dědička panství, se provdala v roce 1744 za Karla Josefa, kníţete z Auersperka. Auerperkové vlastnili panství aţ do roku 1945. V roce 1771 nechala Marie Josefa strhnout hradby a zasypat jimi příkopy. Na zámku se konají první klasicistní úpravy.

Roku 1775 nechali Auersperkové zaloţit romantický park na místo obory. Šlo o první přírodně krajinářský park v Čechách a jeho rozloha je 75ha. Od roku 1846 lze do parku vstoupit třemi hlavními pseudogotickými branami, Vlašimskou, Domašínskou a Znosimskou. Zámecké zahrady byly veřejnosti zpřístupněny aţ roku 1925. V parku se nacházela i řada romantických staveb. Do současnosti se jich bohuţel dochovalo jen několik – Starý hrad, Čínský pavilon, Benátská studánka, Koupadlo a socha Samsona. Kromě stavbiček zde najdeme i naučnou stezku. V zámeckém parku ţije řada chráněných ţivočichŧ a rostlin. Park je významnou ptačí oblastí a patří do společenství NATURA 2000.

Celé 18. století se město rozvíjelo směrem k východu, jihovýchodu a jihu. Tento rozvoj změnila aţ stavba císařské silnice, v roce 1818 z Benešova na Čechtice. Město se pak začalo rozrŧstat podél nové silnice.

8 Více informací o této problematice lze nalézt KAVKA, František. Bílá hora a české dějiny. Praha: Garamond, 2003. ISBN 80-86379-52-3.

16

Od roku 1830 nařídila šlechta cechŧm vést účty, které byly jednou ročně odevzdávány ke kontrole. O deset let později začala ve Vlašimi fungovat první pravidelná pošta.

Ze dvou cest vedoucích k zámku zŧstala v roce 1846 pouze jediná. Vedla gotickou branou, která byla zdobena erby šlechtických rodŧ, kteří se vystřídali na vlašimském panství. Jim dominoval erb Auersperkŧ. V této době dostal zámek své jiţní klasicistní křídlo a dále byly přistavěny konírny.

V roce 1848 byla zrušena robota, coţ byl impuls k dalšímu rozvoji. Vlašimští občané si volili své zastupitele na dobu tří let. V roce 1871 byl značný schodek v rozpočtu, proto se zavedl pivní krejcar a poplatek z kořalky a vína. Ve Vlašimi byla postavena i první záloţna v habsburské monarchii, a to roku 1858.

Ve Vlašimi se pravidelně konaly také trhy. Týdenní trhy byly kaţdou středu, od roku 1870 na obilí a od roku 1876 i na dobytek. Mimo tyto týdenní trhy se konalo i osm výročních trhŧ během roku.

Významnou událostí pro město bylo zavedení ţeleznice. V roce 1895 byl zahájen provoz na trase Benešov – Vlašim. Přítomnost ţeleznice a nádraţí dalo impuls k rozvoji nového centra města v jeho jiţní části.

V roce 1914 byla vyhlášena mobilizace a vlašimští vojáci rukovali ke 102. pěšímu pluku do Benešova. Pak táhli do Srbska. V roce 1929 zasáhla Vlašim velká větrná smršť, která měla za následek zdecimování většiny stromŧ kníţecí Obory. Díky této katastrofě začal kníţe Auersperk uvaţovat o prodeji Obory. Velký zájem o ni měl jiţ několik let zbrojní podnik, a tak byla Obora prodána v roce 1932. Jiţ o čtyři roky později byla postavena továrna a zahájena výroba střeliva. Výstavba továrny měla za následek velký přísun dělníkŧ, proto se začalo se stavbou nového sídliště.

Po druhé světové válce přešel zámek do vlastnictví města. Ve Vlašimi vznikla panelová zástavba v centru města a na sídlišti Sever. Další příliv obyvatel do Vlašimi nastal při výstavbě vodní nádrţe Ţelivka, kdyţ byly zatopeny Dolní Kralovice.

Od roku 1988 sídlí v zámku Muzeum Podblanicka, kde si návštěvníci mohou prohlédnout několik stálých expozic. V současnosti se v zámku kromě muzea nachází ještě SOŠ, SOU, Zámecká restaurace a obřadní síň.

17

V roce 1992 došlo k poţáru jiţního křídla zámku, který vznikl neopatrností při svařování teplovodního potrubí. Na zámku zasahovalo 191 hasičŧ a škoda byla vyčíslena na 9 000 000 Kč. Díky poţáru došlo k urychlení rekonstrukce, která byla jiţ plánována. Na ţádost ČSOP byl v témţe roce jmenován správce parku.

Vlašim trpěla celé 20. století nedostatkem pitné vody. V roce 1992 začal starosta Ing. Volenec bojovat za výstavbu přivaděče vody z vodní nádrţe Ţelivka. O tři roky později dosáhl svého cíle, vodní přivaděč Štěpánka byl protaţen k Vlašimi.

Vzpomínkou na řemesla, která se v minulosti hojně provozovala ve Vlašimi a okolí je socha rytíře Rolanda s kašnou, na které jsou vyobrazeny heraldické znaky příslušných cechŧ. Tato památka, někdy také nazývána Záboj, pochází z dob kolem roku 1886 a nachází se na Ţiţkově náměstí. Díky Městu, Národnímu památkovému ústavu a Občanskému sdruţení Záboj byla socha i kašna zrekonstruována v roce 2003, včetně svého blízkého okolí.

V roce 2007 bylo zrekonstruováno zámecké sklepení, které bylo dříve zasypáno. V tomto roce také začala rekonstrukce vlašimského nádraţí. Nádraţní čekací budova byla dokončena o rok později.

V roce 2010 získala velká část Vlašimi novou podobu, protoţe byla dokončena rozsáhlá rekonstrukce historického centra města. Obnova se týkala především Husova, Ţiţkova a Palackého náměstí.

4. 3. 3 Atraktivity města

Palackého náměstí

Palackého náměstí, tzv. Malý Rynek, se nachází na levém břehu řeky Blanice a je pojmenováno podle Františka Palackého. Své jméno dostalo v roce 1898. U řeky se dříve vybíralo mýto. V horní části náměstí se nacházela městská brána.

V současnosti patří toto náměstí k historické části města a je zrekonstruováno. K nejnavštěvovanějším patří dŧm Roškotových, ve kterém má dnes své sídlo Spolkový dŧm.9

9 MOUDRÝ, Josef a Jan SVOBODA. Vlašim nejen na starých pohlednicích. Vyd. 1. Praha 1: Vyšehrad, 2003, s. 21. ISBN 80-7021-671-9. 18

Dům Roškotových

První záznamy o domu pocházejí z roku 1578. Po dobu své existence dvakrát vyhořel a vystřídal několik majitelŧ. V roce 1928 ho zdědili sourozenci Roškotovi. Anna Roškotová byla česká malířka, kterou proslavil především obraz Letní den. Její bratr, Kamil Roškot, pŧsobil jako architekt. Navrhl například hrobku českých králŧ v kryptě katedrály sv. Víta v Praze. Anna Roškotová odkázala dŧm i své práce městu Vlašimi. Přála si, aby město zřídilo v domě galerii. Dnes je výstavě obrazŧ věnována pouze část domu a k vidění je pouze malá část jejích děl.

Tento dŧm slouţil jako obytný aţ do roku 2004. Vzhledem k jeho špatnému technickému stavu byla nezbytná rekonstrukce. Po opravě začal dŧm slouţit jako zázemí pro místní spolky, proto se mu také začalo říkat Spolkový dŧm. Kromě činnosti spolkŧ je zde moţné také ubytování.10

Ţiţkovo náměstí

Ţiţkovo náměstí, tzv. Velký Rynek, se nachází na pravém břehu řeky Blanice. V minulosti bylo místem pro konání trhŧ a v polovině 18. století zde jezuité pálili kacířské knihy. Na náměstí stojí také pseudogotická kašna se sochou rytíře. Není však jasné koho tato postava má představovat. Existuje několik variant. Mŧţe to být slovanský hrdina Záboj, Roland nebo Ţiţka, podle nynějšího názvu náměstí. V současnosti je náměstí zrekonstruováno.11

Budova bývalé záloţny

Tato pseudorenesanční budova stojí nedaleko Vlašimské brány. Byla vystavěna podle návrhŧ Saturnina Kellera. Do dokončeného objektu se přestěhovala v roce 1874 záloţna.12

10 KNOTKOVÁ, Renata, Jan KUKLÍK, Jana BERÁNKOVÁ, Ivo MIKAČ, Miroslav BROŢEK, Jana PÍCHOVÁ a Jan SVOBODA. Spolkový dům: Dům sourozenců Roškotových. Vlašim: město Vlašim, 2006. 11 MOUDRÝ, Josef a Jan SVOBODA. Vlašim nejen na starých pohlednicích. Vyd. 1. Praha 1: Vyšehrad, 2003, s. 51-53. ISBN 80-7021-671-9. 12 Tamtéţ. 19

Hrobka Auersperků

Ve Vlašimi se také nachází rodinná hrobka Auersperkŧ, která vznikla v 19. století v klasicistním stylu.13

Kostel sv. Jiljí

Tento římskokatolický kostel pochází z počátku 16. století. Byl přestavěn do gotického stylu. Uvnitř kostela se nachází velkolepý lustr, který mu daroval kníţe Auersperk ze svého paláce na Valdštejnském náměstí v Praze. V kryptě kostela jsou pohřbeni kněţí a bývalí majitelé vlašimského panství.14

Kostel československých husitů

Kostel byl postaven v roce 1926 a hodiny na věţi jsou z téhoţ roku. Jejich autorem je hodinář Adamec z Kutné Hory. O dvacet let později získal kostel i své varhany, které pocházejí také z Kutné Hory z dílny Jana Tučka. Kostel má údajně ukrývat zvon z roku 1433, který měl být v dřevěném kostelíku v Kladrubech, kde prý kázal i Mistr Jan Hus.15

Podblanické ekocentrum

V ekocentru sídlí Český svaz ochráncŧ přírody, který byl zaloţen v roce 1990. Ekocentrum se nachází nedaleko Vlašimské brány. Byla zde zřízena také záchranná stanice pro handicapované ţivočichy. Tato stanice je přístupná turistŧm.16

Hvězdárna

Hvězdárna byla otevřena v roce 1961 a do vlastnictví města přešla v roce 1996. Na hvězdárně pracují dobrovolníci z Vlašimské astronomické společnosti. Je otevřena kaţdý pátek nebo po domluvě i v jiné dny. Pozorování je doplněno i odborným

13 SVOBODA, Jan a Josef MOUDRÝ. Vlašim: Po stopách předků. Praha 3: Vyšehrad, 2006, s. 116. ISBN 80-7021-846-0. 14 Tamtéţ. 15 Tamtéţ. 16 PEŠOUT, Pavel. Vlašim - srdce Podblanicka. Vlašim: Český svaz ochráncŧ přírody, základní organizace, 2000. ISBN 80-863-2705-1. 20 výkladem nebo promítáním filmu. Hvězdárnu lze navštívit také ve dne, protoţe je moţno pozorovat fotosféru Slunce nebo sluneční skvrny.17

Podblanická galerie

Podblanická galerie se nachází ve vlašimské bráně, která byla postavena roku 1846. Dříve zde byl ateliér malíře Stanislava Příhody, ale po rekonstrukci zde byla zřízena galerie. Svá díla zde vystavují regionální umělci.18

Loretánská poutní kaple u Vlašimi

Tato kaple stojí na Spáleném vrchu mezi Vlašimí a Bolinou. Pochází z 18. století a je v barokním stylu. Poutě na Loretu vznikly po zrušení kaple na Malém Blaníku. Dodnes se zde v září koná pouť s trhem. V minulosti se místo pouťových srdcí z Lorety přiváţely hrnečky s obrázkem Lorety.19

Poutní kaplička se studánkou v Hrádku u Vlašimi

Mariánská studánka je v kapličce, která je zdobena mozaikou Panny Marie Hrádecké a hrádeckého kostela. Hrádek je poutním místem od 17. století a dnes tudy vede trasa cyklostezky Vlašimské aleje.20

4. 3. 4 Kulturní akce ve Vlašimi21

Počátkem března se bude letos konat sedmý ročník Slavností sourozencŧ Roškotových. Tyto vzpomínkové slavnosti probíhají tradičně ve Spolkovém domě. Akce je provázena tvořivými dílnami pro všechny věkové kategorie.

Koncem března proběhne ve Vlašimi tradiční velikonoční jarmark. Jarmark se koná na Palackého náměstí ve Spolkovém domě. Kromě tvořivých dílen, stánkŧ s velikonočními dekoracemi je zahrnut také bohatý kulturní program.

17 Tamtéţ. 18 CÁDER, Radovan. Zámek a park Vlašim [informační broţura]. 2010 [cit. 22.2.2012]. 19 POSÁZAVÍ O.P.S. Stopy v krajině Posázaví [informační broţura]. 2010 [cit. 22.2.2012]. 20 Tamtéţ. 21 Údaje o kulturních akcích ve Vlašimi shrnují elektronické zdroje WWW http://www.spolkovydum.cz/dsr [cit. 2012-02-08]; WWW http://www.podblanickypodzim.cz/program.htm [cit. 2012-02-08]. 21

Mezi pravidelné akce ve Vlašimi patří také Májové slavnosti, které se konají 1. 5. v zámeckém parku. K vidění jsou ukázky řemesel, kouzelník, trhy, koně, psi, draví ptáci, soutěţe pro děti, ţivá hudba a mnoho dalšího.

Další akcí jsou Vostrovecké slavnosti, které se konají na začátku července také v zámeckém parku. Slavnost začíná prŧvodem v dobových kostýmech a pokračuje střelbou z děl, simulací boje, ukázkou dobových zbraní a vše je doprovázeno ukázkami řemesel a trhy.

V létě se v parku koná Vlašimské pohádkové léto. Divadelní představení pro děti se hrají kaţdou sobotu v podvečer. V případě špatného počasí se akce přesouvá do nedalekého Kulturního domu Blaník.

Počátkem října probíhá ve Vlašimi Podzimní jablkobraní, které je spojeno s jarmarkem. Akce se koná v areálu Spolkového domu. Na podzim je Vlašim také jedním z míst, kde se koná Podblanický hudební podzim. Jedná se o hudební festival váţné hudby, který byl zaloţen k poctě skladatele Jana Dismase Zelenky. V roce 2011 se konal jiţ 27. ročník. Festival trvá od druhé poloviny září aţ do konce listopadu.

4. 3. 5 Ubytovací a stravovací zařízení ve Vlašimi22

Ve Vlašimi se lze ubytovat v několika objektech. Nejlevnější ubytování nabízí Spolkový dŧm, který disponuje pěti pokoji. Kaţdý pokoj má své sociální zařízení a celkem je zde moţné ubytovat 15 osob. Jeden pokoj má bezbariérový přístup. Cena za noc je od 250 Kč.

Návštěvníci mají moţnost ubytování i ve Sporthotelu, který poskytuje 48 dvoulŧţkových pokojŧ se sociálním zařízením. Cena za noc je od 300 Kč.

Dále je moţné vyuţít nabídky tříhvězdičkového hotelu Vorlina. Hotel nabízí moţnost ubytování celkem v sedmnácti pokojích s kapacitou třicet čtyři lŧţek. Cena se pohybuje od 500 Kč.

22 Údaje o stravovacích a ubytovacích zařízení jsou dostupné z těchto zdrojŧ SPOLKOVÝ DŦM. Nabídka sluţeb: Ubytování, prostory pro školení [informační broţura]. 2007 [cit. 9.2.2012]; WWW http://www.spartakvlasim.wz.cz/sluzby.html [cit. 2012-02-12]; WWW http://www.hotel- vorlina-vlasim.az-ubytovani.com/ [cit. 2012-02-09]; WWW http://www.pension-silvie.cz/ubytovani/ [cit. 2012-02-09]. 22

Ve městě se dále nachází pension Silvie. Jedná se o malý rodinný pension s restaurací, který disponuje šesti dvoulŧţkovými pokoji a jedním luxusním apartmánem. Cena za dvoulŧţkový pokoj je 790 Kč a za apartmán 1 700 Kč.

Ve Vlašimi lze navštívit celou řadu stravovacích zařízení. Klasickou českou kuchyni nabízí například restaurace Blaník, na minutkách si lidé mohou pochutnat v Plzeňské krčmě nebo mohou zajít do asijské restaurace. Ve městě nechybí ani pizzerie, vinárna, pivnice, bufety, bary, kavárny, cukrárny a čajovna.

4. 3. 6 Zábavní a sportovní zařízení

Město Vlašim má poměrně širokou škálu nabídek pro trávení volného času. V zimním období mŧţe nabídnout řadu plesŧ, divadelních představení, které je moţné shlédnout v Kulturním domě Blaník, nebo program místního stálého kina. Pro sportovní aktivity je k dispozici zimní stadion, krytý bazén, bowling nebo dvě fit centra.

V letních měsících je nabídka kulturního programu rozšířena o moţnost návštěvy letního kina, které se nachází v zámeckém parku. Plesy jsou nahrazeny tanečními zábavami. V létě je ve Vlašimi moţné vyuţít venkovní koupaliště s tobogánem, tenisové kurty, skatepark, volejbalové hřiště nebo navštívit bulderovou a lezeckou stěnu ve Spolkovém domě. Ve městě jsou také stoly pro hraní ping pongu. Pro milovníky cyklistiky je ve Vlašimi a jejím okolí řada cyklostezek.

4. 4 Okolí města Vlašimi

Město Vlašim leţí v rozmanité krajině Posázaví. Tato oblast má z hlediska cestovního ruchu rozhodně co nabídnout. Najdeme zde řadu hradŧ, zámkŧ, kapliček a mnoho dalších památek. Krajina Posázaví je bohatá i na přírodní krásy. Je zde bájná hora Blaník, kterou obklopuje chráněná krajinná oblast, řeka Sázava a další chráněná území, například přírodní památka Roudný. Krásy Posázaví mŧţou zájemci pozorovat i při jízdě Posázavským Pacifikem. Ţelezniční trať je v provozu uţ více neţ 100 let. Turisté mohou jet z Prahy do Světlé nad Sázavou převáţně parními nebo motorovými lokomotivami.23

23 POSÁZAVÍ O.P.S. Posázaví [informační broţura]. 2011, 41 s. [cit. 9.2.2012]. ISBN 978-80-904655-1-0. 23

4. 4. 1 Region Posázaví

Obrázek č. 2 – Oblast Posázaví 24

V turistické oblasti Střední Čechy – jih se nachází region Posázaví, který se dělí dále do tří zón. První zóna je v těsné blízkosti řeky Sázavy, a proto je zde rozvoj především vodácké turistiky. Druhá zóna, ve které se nachází i město Vlašim, nabízí turistŧm hlavně moţnost návštěvy památek a přírodních zajímavostí. Ve třetí zóně je podporována hlavně pěší turistika v přírodě.25

Region Posázaví koordinuje obecně prospěšná společnost Posázaví, která byla registrována v obchodním rejstříku v roce 2004 a sídlí na zámku Jemniště. Mezi její hlavní úkoly patří rozvoj a propagace regionu Posázaví, poradenská činnost, vydávání tiskovin a koordinace a posuzování projektŧ k regionu Posázaví. Společnost je sloţena ze zástupcŧ obcí, měst, svazkŧ obcí, státních organizací, nestátních neziskových organizací, škol a podnikatelských subjektŧ. 26

24 Dostupné z WWW http://www.blanicti-rytiri.cz/files/files/cyklotrasa_vlasimske_aleje.pdf [cit. 2012-02-13]. 25 Dostupné z WWW http://leader.posazavi.com/cz/article.asp?article_id=3008 [cit. 2012-02-13]. 26 Dostupné z WWW http://obchodnirejstrik.cz/posazavi-o-p-s-27129772/ [cit. 2012-02-13]. 24

Oblast Posázaví je sloţena z následujících mikroregionŧ27:

 Mikroregiony Blaník, CHOPOS, Malé Posázaví, Český smaragd, Dţbány, Ţelivka, Podblanicko

 Obce Krhanice a Lešany

 Města Benešov, Jílové u Prahy, Neveklov, Sázava, Týnec nad Sázavou

 Městys Kácov, Maršovice

4. 4. 2 Mikroregion Blaník28

Mikroregion Blaník byl zaloţen v roce 2000 a sdruţuje deset obcí. Nachází se jiţně od města Vlašim.

Obrázek č. 3 – Mapa a logo mikroregionu Blaník29

V tomto mikroregionu jsou pro turisty nejzajímavější především obce Kamberk, Načeradec, Ostrov, Kondrac, Pravonín a městys Louňovice pod Blaníkem. Zbylé obce

27 Dostupné z WWW http://leader.posazavi.com/cz/article.asp?article_id=1574 [cit. 2012-02-13]. 28 Údaje o mikroregionu Blaník shrnují tyto tištěné zdroje BLANÍK-SVAZEK OBCÍ. Informační Průvodce mikroregionem Blaník svazek obcí [informační broţura]. 2011, 36 s. [cit. 9.2.2012]; URBAN, Jan. Tipy na výlety [informační broţura]. 2010, 20 s. [cit. 9.2.2012]. Další informace jsou dostupné z elektronického zdroje WWW http://cs.wikipedia.org/wiki/Mikroregion_Blan%C3%ADk[cit. 2012-02-13]. 29 Zpravodaj Posázaví č.2/2011 25 jsou významné svými aktivitami spíše pro místní obyvatelstvo. Jedná se především o lampiónové a maškarní prŧvody, taneční zábavy, hasičské soutěţe, atd.

Kamberk

Obec Kamberk se nachází 15 km od Vlašimi. Pŧvodně to byla hornická osada při zlatých dolech, kterou zaloţili němečtí havíři. Dominantu obce tvoří 10 ha Kamberský rybník s kamennou hrází a splavem z roku 1925. Obcí protéká řeka Blanice, přes kterou vede kamenný most z roku 1928. V obci byla ve 13. století zaloţena pány z Landštejna tvrz. Její pozŧstatky jsou k vidění v objektu fary, která byla znovu postavena po poţáru v roce 1871.

Další dominantou obce je jednolodní barokní kostel sv. Martina, který byl postaven v první polovině 18. století. Návštěvníci si mohou také prohlédnout hřbitovní kapli sv. Anny, kapli sv. Vojtěcha nebo Muzeum venkova, které se nachází ve dvou budovách - bývalé škole a kampeličce. V muzeu je vystaveno 500 historických předmětŧ a dokumentŧ, některé jsou staré aţ 150 let. Dále je zde k vidění zrekonstruované historické sklepení, kde je umístěna dobová zemědělská technika nebo opravená selská sednice s nábytkem.

Načeradec

Obec Načeradec se nachází 13 km od Vlašimi. Byla zaloţena ve 12. století vladykou Načeratem. Z památek se zde dochovala část románského kostela z 12. století, která je patrná v dnešním chrámu sv.Petra a Pavla. Vedle kostela se nachází stará bašta z druhé poloviny 13. století. Dnes slouţí jako zvonice a je v ní umístěn zvon z 16. století. V kostele je také k vidění románská kruchta, varhany z roku 1660, obraz sv. Kateřiny ze 14. století a křtitelnice ze 16. století. V Načeradci se dochovala i nejznámější liturgická kniha pouţívaná katolickou církví – misál. Pochází ze 13. století a je ozdobně psaný na středoevropském pergamenu. Misál je chráněn dřevěnými deskami, které jsou potaţeny kŧţí. Byl restaurován v roce 1997 akademickým malířem Jaromírem Laudou. V obci stojí také barokní zámek z 18. století a ţidovský hřbitov se 150 náhrobky, z toho některé jsou aţ ze 17. století. Načeradec je jedním ze tří výchozích bodŧ na horu Blaník.

26

Louňovice pod Blaníkem

Městys Louňovice pod Blaníkem leţí 9 km od Vlašimi a nachází se na území CHKO Blaník. První písemná zmínka je z roku 1149. V centru městyse jsou dvě dominanty. První je pŧvodně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie, který byl přestavěn do barokního stylu. Druhá stavba je barokní zámek z poloviny 17. století. V zámku se kaţdoročně koná koncert v rámci festivalu Podblanický hudební podzim na počest skladatele J. D. Zelenky, který se v Louňovicích narodil. V budově zámku se dále nachází muzeum, ve kterém si návštěvníci mohou prohlédnout expozici věnovanou dějinám Louňovic, středověkou keramiku nebo mince nalezené na úpatí Blaníku. Zájemci si mohou prohlédnout i muzeum včelařství s proskleným modelem včelího úlu. V zámku je také informační centrum.

Louňovice pod Blaníkem slouţí jako jedno z výchozích míst na Velký i Malý Blaník. Cestou na Velký Blaník si turisté mohou prohlédnout zbytky keltského opevnění a na vrcholu se pokochat pohledem z 30 m rozhledny. Rozhledna vypadá jako husitská hláska a byla vybudována Klubem českých turistŧ v roce 1941. Cestou k vrcholu provází interaktivní naučná stezka S rytířem na Blaník, kterou vybudoval Český svaz ochráncŧ přírody v roce 2007. Částí naučné stezky je i geologická expozice hornin Podblanicka. Expozice je pod širým nebem a u kaţdé horniny je označen její pŧvod a sloţení.

Na vrchol Malého Blaníku vede také naučná stezka, která návštěvníky informuje o historii okolí, flóře a fauně. Na vrcholu se nachází zbytky kaple sv. Máří Magdaleny z 18. století. Uprostřed obvodových zdí roste mohutný 34 m vysoký smrk zvaný „Velký mnich“ nebo také „Farář“. Kaple byla v 16. a v 19. století významným poutním místem.

Pravonín

Obec je vzdálená 12 km od Vlašimi. Dominantou obce Pravonín je románská rotunda sv. Jana Křtitele z druhé poloviny 12. století. Najdeme zde i památník padlých z první světové války a kamennou kašnu z první poloviny dvacátého století. Dále si lze prohlédnout i malý barokní zámeček nebo severovýchodně od obce ţidovský hřbitov.

V květnu se tu koná akce Blanický cyklorytíř. Tato slavnost oficiálně zahajuje cyklistickou sezónu v regionu. Zastávka je v kaţdé obci mikroregionu a na zdejším stanovišti se rozdává tradiční pravonínský perník. 27

Ostrov

Obec Ostrov leţí 8 km od Vlašimi. První záznam o obci je z roku 1411. Obcí protéká řeka Blanice a dělí ji tak na dvě části. V Ostrově byla postavena na počátku 20. století kaplička, která byla zasvěcena sv. Janu Nepomuckému.

V obci se nacházejí dvě jízdárny s chovem koní. První patří manţelŧm Zvárovým, kteří se zaměřují na výcvik začátečníkŧ na pony a druhá je ve vlastnictví Miloše Zapletala. Ten přebudoval areál na Farmu Baník, kde je i hotel a restaurace.

Kondrac

Obec Kondrac leţí 4 km jiţně od Vlašimi. Trvalé osídlení v oblasti dnešní obce je známé od 10. století. O Kondraci se však hovoří aţ o čtyři století později. Nejvýznamnější stavbou v obci je kostel sv. Bartoloměje z konce 12. století.

V roce 2010 bylo otevřeno Farní muzeum, které seznamuje návštěvníky se ţivotem venkovského duchovenstva na přelomu 19. a 20. století. V muzeu se nachází i řemeslná dílna, kde si lidé mohou vyzkoušet například výrobu svíček nebo papíru. Před farou je bylinná zahrádka s rostlinami s christologickým významem a místo pro pastvu ovcí a koz.

Z dalších zajímavostí v mikroregionu lze jmenovat kostel sv. Josefa ve Veliši nebo kostel nejsvětější Trojice Boţí v Hradišti. Z přírodních zajímavostí je to vyvýšenina zvaná „Vršek“ v Miřeticích, ze které je pěkný rozhled do kraje a přírodní památka Částrovické rybníky ve Vracovicích. Jedná se o soustavu tří menších rybníkŧ a mokřadních luk. Vyskytují se zde chráněné druhy rostlin a ţivočichŧ.

CHKO Blaník

CHKO Blaník byla vyhlášena v roce 1981 a se svou rozlohou 41 km2 je nejmenší chráněnou krajinnou oblastí v České republice. Dŧvodem pro vyhlášení chráněné oblasti bylo zachování vyváţené krajiny Středních Čech. Chráněné území zahrnuje ještě dalších pět maloplošných zvláště chráněných území a 21 památných stromŧ.

Přírodní rezervace Velký Blaník je tvořena bukovými porosty, z nichţ některé jsou staré přes160 let. Vyskytují se zde chráněné rostliny a ţivočichové. Přirozené

28 bučiny se nacházejí i v přírodní rezervaci Malý Blaník. Toto chráněné území navazuje na přírodní rezervaci Podlesí, coţ je nejvýznamnější mokřadní lokalita na území CHKO Blaník. Rostou zde orchideje a jsou tu významné populace skokanŧ. Dále sem patří přírodní památka Částrovické rybníky, která byla jiţ zmíněna a přírodní památka Rybník Louňov, kde roste silně ohroţená ostřice plstnatoplodá.

4. 4. 3 Mikroregion CHOPOS

Mikroregion CHOPOS byl zaloţen v roce 1999. Nachází se severozápadně od města Vlašim a spojuje 21 obcí.30

Obrázek č. 4 – Mapa a logo mikroregionu CHOPOS 31

Nejvýznamnějšími památkami v tomto mikroregionu jsou zcela jistě zámek Jemniště v Postupicích a hrad Český Šternberk v Českém Šternberku. Kromě těchto dominant lze navštívit i další pamětihodnosti jako jsou např. pozŧstatky vodní tvrze ze 14. století nebo kostel sv. Jakuba v Popovicích.32 Dále gotický kostel sv. Havla s přilehlým hřbitovem ze 14. století v Chotýšanech,33 Českobratrský evangelický kostel

30 Dostupné z WWW http://www.chopos.cz [cit. 2012-02-15]. 31 Zpravodaj Posázaví č. 1/2012 32 Dostupné z WWW http://www.popoviceubenesova.cz/index.php?id=Historie&clanek=Historie- Popovic [cit. 2012-02-15]. 33 Dostupné z WWW http://www.chotysany.cz/informace-o-obci/ [cit. 2012-02-15]. 29 z 18. století a katolický kostel nanebevzetí Panny Marie z počátku 20. století v Soběhrdech34 nebo kostel sv. Václava ve Vranově, který pravděpodobně patří mezi nejstarší předrománské kostelíky.35 Kromě sakrálních památek se v mikroregionu nachází i světské stavby. Jsou to např. renesanční zámeček v Chotýšanech nebo barokní zámeček v Ostředku, kde se narodil spisovatel Svatopluk Čech.36

Postupice

Postupice leţí 9 km od Vlašimi. První zmínka o obci je z roku 1205. Významnou památkou je barokní zámecký komplex Jemniště z 18. století, který je ve vlastnictví rodu Šternberkŧ. Jemniště navrhl český architekt František Maxmilián Kaňka. Zámek je obklopen zámeckou zahradou. V obci mŧţeme najít i kostel sv. Martina také z 18. století.37

Zájemci mohou navštívit také Krišnŧv dvŧr, kde za doprovodu místních obyvatel poznávají pěstování plodin tradičním zpŧsobem a přípravu pokrmŧ.38

Divišov

Městys Divišov se nachází 15 km od Vlašimi. V Divišově mohou turisté navštívit Muzeum ţivota ţidovské obce Divišov nebo divišovský kostel, pŧvodně v gotickém stylu, ale po poţáru v 18. století byl přestavěn do barokního slohu. V kostele se nachází hrobka, která dřív slouţila rodu Šternberkŧ, je zde pochována i Eliška, dcera krále Jiřího z Poděbrad. 39

Český Šternberk

Městys Český Šternberk leţí 23 km od Vlašimi a jeho dominantou je stejnojmenný hrad, jehoţ stavba začala ve 13. století. Hrad je majetkem rodu Šternberkŧ. Návštěvníci si mohou při prohlídkovém okruhu prohlédnout raně barokní interiéry s dobovými předměty.

34 Dostupné z WWW http://www.sobehrdy.cz/informace-o-obci/historie/ [cit. 2012-02-15]. 35 Dostupné z WWW http://www.chopos.cz/article.asp?article_id=1065 [cit. 2012-02-15]. 36 Průvodce okresem s mapou: Okres Benešov [informační broţura]. 56 s. [cit. 6.3.2012]. 37 Dostupné z WWW http://www.obce-mesta.info/obec.php?id=Postupice-530450 [cit. 2012-02-15]. 38 URBAN, Jan. Tipy na výlety [informační broţura]. 2010, 20 s. [cit. 9.2.2012]. 39 Průvodce okresem s mapou: Okres Benešov [informační broţura]. 56 s. [cit. 6.3.2012]. 30

V blízkosti Českého Šternberku se nachází přírodní památka Na Stříbrné, která byla vyhlášena z dŧvodu ochrany lýkovce jedovatého v roce 1972.40

4. 4. 4 Mikroregion Český smaragd 41

Mikroregion Český smaragd byl zaloţen v roce 1999 za účelem podpory cestovního ruchu v oblasti. Název Český smaragd má symbolizovat krásnou přírodu s bohatými lesy. Mikroregion se nachází východně od města Vlašim.

Obrázek č. 5 – Mapa a logo mikroregionu Český smaragd42

Zdislavice

Městys Zdislavice leţí 7,3 km od města Vlašim. Ve Zdislavicích mohou návštěvníci zavítat do místního farního kostela Petra a Pavla z 18. století. Vedle kostela stojí kostnice, která byla veřejnosti otevřena roku 1812. Nedaleko kostela je k vidění ještě socha sv. Jana Nepomuckého z konce 18. století.

40 Údaje o Českém Šternberku shrnují tyto zdroje MĚSTO BENEŠOV. Benešov: hrady a zámky [informační broţura]. Benešov, 2009 [cit. 16.2.2012]; WWW http://cs.wikipedia.org/wiki/Na_St%C5%99%C3%ADbrn%C3%A9 [cit. 2012-02-16]. 41 Údaje o mikroregionu Český smaragd shrnují tyto tištěné zdroje URBAN, Jan. Tipy na výlety [informační broţura]. 2010, 20 s. [cit. 9.2.2012]; Průvodce okresem s mapou: Okres Benešov [informační broţura]. 56 s. [cit. 6.3.2012]. K dispozici je i elektronický zdroj WWW http://cs.wikipedia.org/wiki/Mikroregion_%C4%8Cesk%C3%BD_Smaragd [cit. 2012-02-16]. 42 Zpravodaj Posázaví č. 1/2012 31

Trhový Štěpánov

Město Trhový Štěpánov leţí necelých 10 km od Vlašimi a turisté zde mohou navštívit Muzeum Štěpánovska, které se nachází v budově z konce 16. století. V muzeu jsou ukázky interiérŧ našich předkŧ a předmětŧ denní potřeby. Nedaleko ţelezniční stanice je ţidovský hřbitov s více neţ 250 náhrobky. Byly sem přemístěny i náhrobky z Dolních Kralovic, které byly zatopeny při napouštění vodní nádrţe Švihov.

Do tohoto mikroregionu spadá také obec Kladruby, kde stojí známý rehabilitační ústav a kaple sv. Václava z 19. století. Krásy přírody si turisté mohou vychutnat i z koňského hřbetu. V obci Licoměrsko, která je místní částí obce Tichonice se nachází koňský ranč, kde se zájemci mohou učit jízdě na koni.

4. 4. 5 Mikroregion Dţbány

Obrázek č. 6 – Mapa a logo mikroregionu Dţbány43

43 Zpravodaj Posázaví č. 1/2012 32

Mikroregion Dţbány byl zaloţen v roce 2000 a sdruţuje dvě města a devět obcí. Název je odvozen od přírodního parku Dţbány – Ţebrák, který se nachází na území mikroregionu. Dţbány leţí jihozápadně od města Vlašim.44

Přírodní park Dţbány – Ţebrák

Přírodní park byl vyhlášen v roce 1996, z dŧvodu zachování rozmanitosti a neporušenosti krajiny. Jsou zde rozsáhlé louky s prameništi a remízky. Ţijí tu chránění ţivočichové a rostliny. Významná je i kaskáda rybníkŧ, ve kterých se chovají ušlechtilé ryby.45

Jankov46

Obec Jankov se rozkládá 17 km od města Vlašim. Jankov je známý především díky bitvě, která se zde odehrála v době třicetileté války. K bitvě se váţe i místní naučná stezka s názvem „Po stopách bitvy u Jankova“.47Dále se zde nachází románský kostel sv. Jana Křtitele. V místní části Odlochovice stojí pseudorenesanční zámek z druhé poloviny 19. století. Dále je moţné navštívit Hasičské muzeum, kde jsou k vidění hasičské stříkačky, dobové oblečení, prapory a symboly.

Bystřice

Město Bystřice leţí 22 km od Vlašimi a je velmi bohaté na sakrální památky. Město se člení na 26 místních částí. V Bystřici stojí kulturní památka areál kostela sv. Šimona a Judy. V části Toţice se nachází románský kostel ze 13. století, svou dnešní podobu získal o pět století později. Na vrchu nad obcí jsou k vidění zbytky slovanského hrazení. V místní části Nesvačily se nachází pŧvodně románský kostel Nalezení sv. Kříţe. V době gotiky byl rozšířen. V části Ouběnice stojí pŧvodně románský kostel sv. Markéty. V 18. století byl upraven do barokního stylu. V Tvoršovicích mohou návštěvníci shlédnout barokní zámek, který dnes slouţí jako centrum golfového hřiště.48

44 MIKROREGION DŢBÁNY. Mikroregion Dţbány: brána České Sibiře [informační broţura]. 2009. 45 Tamtéţ. 46 Tamtéţ. 47 Více informací FEŘTEK, Tomáš. Bitva u Jankova: Souboj orlů a lvů [tištěná broţura]. 2011, 16 s. 48 Informace o Bystřici a jejich místních částech jsou shrnuty v těchto zdrojích PETRÁ , Josef. Příběh Ouběnic: mikrohistorie české vesnice. Praha: NLN, 2001, 250 s. ISBN 80-710-6469-6; WWW http://www.mikroregiondzbany.cz/section.php?id=44 [cit. 2012-02-19]. 33

Miličín

Obec Miličín se nachází 28 km od Vlašimi. Nedaleko Miličína je vrch Kalvárie, ne kterém stojí barokní kaple. Ke kapli vede z Miličína kříţová cesta. Pár metrŧ za kaplí se tyčí skála, která připomíná leţícího lva. K této skále se váţe pověst O miličínském lvu, který svým řevem probudí blanické rytíře aţ jich bude třeba.49

Olbramovice

Olbramovice jsou 28 km od města Vlašim. Turisté zde mohou navštívit kostel všech svatých nebo se vydat po naučné stezce s názvem „Po stopách Sidonie Nádherné“, která je dovede do Vrcholových Janovic. Nedaleko Olbramovic se rozprostírá přírodní rezervace Podhrázský rybník, coţ je dŧleţitá ornitologická lokalita, která slouţí jako zastávka taţného vodního a bahenního ptactva. Nedaleko Olbramovic, na území přírodního parku Ţebrák – Dţbány vzniklo Ekocentrum Čapí hnízdo. Lidé si mohou prohlédnout stanici pro handicapovaná zvířata a projít si naučnou stezku, která vede areálem ekocentra.50

Ratměřice

Obec Ratměřice se rozkládá 16 km od Vlašimi a návštěvníkŧm mŧţe nabídnout prohlídku ratměřického zámeckého parku, kde jsou vysazeny sekvojovce obrovské a další zajímavé rostliny. V parku je i kostelík sv. Havla, který svou dnešní podobu získal v polovině 19. století. Zámek není veřejnosti přístupný.51

Votice

Město Votice leţí 25 km od Vlašimi a turisté si mohou prohlédnout pŧvodně gotický areál sv. Václava, mariánské sousoší, ţidovský hřbitov, kde je stálá expozice na téma Ţidé a ţidovské památky na Voticku nebo františkánský klášter s kostelem. Na bývalém františkánském hřbitově je k vidění kopie Boţího hrobu z Jeruzaléma.

49 POSÁZAVÍ O.P.S. Stopy v krajině Posázaví [informační broţura]. 2010 [cit. 22.2.2012]. 50 Údaje o Olbramovicích shrnují tyto tištěné zdroje Průvodce okresem s mapou: Okres Benešov [informační broţura]. 56 s. [cit. 6.3.2012]; MIKROREGION DŢBÁNY. Pěší výlety: naučné stezky [informační broţura]. 2011 [cit. 19.2.2012]. 51 CÁDER, Radovan. Ratměřice [informační broţura]. 2011 [cit. 19.2.2012]. 34

V místní části Hostišov stojí Herbenova vila, kterou obýval spisovatel Jan Herben. Vilu navrhla slavný český architekt Jan Kotěra. V části Martinice se nachází kostel Nanebevzetí Panny Marie nebo zbytky martinické tvrze, chráněné archeologické památky. Ve městě pŧsobí také občanské sdruţení Ochrany fauny ČR, která provozuje záchrannou stanici pro zraněné ţivočichy a ekoporadnu.52

Vrchotovy Janovice

Ve Vrchotových Janovicích se nachází zámek s parkem, kde sídlila baronka Sidonie Nádherná. V zámku je umístěna expozice zvonařství. Vrchotovy Janovice jsou vzdáleny od města Vlašim 32 km.53

Zvěstov

Zvěstov leţí 14 km od Vlašimi. V obci je novogotický zámek a park, který byl navrácen v restituci, ale není udrţovaný. V místní části Libouň se nachází románská rotunda sv. Václava z poloviny 13. století. V rotundě jsou z části odkryty pŧvodní fresky. V místní části Šlapánov stojí pozdně románský kostel sv. Petra a Pavla, kde byly odkryty vzácné středověké nástěnné malby. Nedaleko se nachází i bývalý zlatodŧl Roudný. Těţba zlata začala ve 13. století a byla ukončena v 50. letech 20. století.54

4. 4. 6 Mikroregion Podblanicko

Tento mikroregion byl zaloţen v roce 2003 a sdruţuje město Vlašim, Radošovice, Slověnice, Ctiboř, Libeţ, Řimovice, Pavlovice, Tehov a část města Vlašimi, Domašín.55

Nejvýznamnější částí mikroregionu je město Vlašim. Dále lze navštívit kostel sv. Matouše ve Ctiboři nebo přírodní památku Na Ostrově, kde je významná populace

52 Údaje o Voticích shrnují tyto tištěné zdroje MIKROREGION DŢBÁNY. Pěší výlety: naučné stezky [informační broţura]. 2011 [cit. 19.2.2012]; MIKROREGION DŢBÁNY. Mikroregion Dţbány: brána České Sibiře [informační broţura]. 2009, 24 s. [cit. 19.2.2012]. 53 MIKROREGION DŢBÁNY. Mikroregion Dţbány: brána České Sibiře [informační broţura]. 2009, 24 s. [cit. 19.2.2012]. 54 MIKROREGION DŢBÁNY. Mikroregion Dţbány: brána České Sibiře [informační broţura]. 2009, 24 s. [cit. 19.2.2012]. 55 Dostupné z WWW http://cs.wikipedia.org/wiki/Mikroregion_Podblanicko [cit. 2012-02-19]. 35 chráněného jalovce obecného. Přírodní památku, která byla vyhlášena v roce 1972, mŧţeme nalézt u obce Tehov.56

4. 4. 7 Mikroregion Ţelivka

Mikroregion Ţelivka byl zaloţen v roce 1999 a sdruţuje 19 obcí. Nachází se jihovýchodně od města Vlašimi a navazuje na mikroregiony Blaník a Český smaragd.57

Obrázek č. 7 – Mapa a logo mikroregionu Ţelivka 58

V mikroregionu Ţelivka se nachází opět mnoţství sakrálních staveb. Dominantou obce Borovnice je novogotický kostel sv. Petra a Pavla z 19. století. Ve Chmelné lze navštívit ţidovský hřbitov, který je připomínkou dřívější početné ţidovské komunity. Jsou zde pochováni i předci skladatele Gustava Mahlera. Další památkou je raně barokní kostel sv. Petra a Pavla v Lokti nebo kostel sv. Filipa a Jakuba, ve kterém jsou odkryty pŧvodní gotické malby. Dominantou mikroregionu je přehradní nádrţ Ţelivka – Švihov. U této přehrady se nachází obec Snět, kde je k vidění barokní kostel sv. Petra a Pavla.59

56 Údaje o PP Ostrov shrnují tyto zdroje ZEMEK, Václav. Opomíjená místa na Podblanicku I. 2. vyd. Vlašim: Český svaz ochráncŧ přírody, 02/09 základní organizace Vlašim, 2010, 33 s. ISBN 978-80-86327-88-4; WWW http://www.obce-mesta.info/obec.php?id=Tehov-530751 [cit. 2012-02-20]. 57 Dostupné z WWW http://www.zelivka.cz [cit. 2012-02-20]. 58 Zpravodaj Posázaví č.1/2012 59 MIKROREGION ŢELIVKA. Mikroregion Ţelivka [informační broţura]. 24 s. [cit. 20.2.2012]. 36

Studený

Studený leţí 21 km od Vlašimi a v obci je k vidění zachovalý ţidovský hřbitov. Jiţně od obce je moţnost návštěvy přírodního parku Rybníček u Studeného. Jedná se o chráněný mokřadní ekosystém. V místní části Petrova Lhota je expozice historických laťových vezírkŧ na ryby. U Studeného se nachází i poutní místo U Kněţny, kde se nachází studánka údajně se zázračnou vodou.60

Čechtice

Městys Čechtice je 15 km od Vlašimi a nachází se zde kostel sv. Jakuba Staršího, renesanční radnice a barokní zámek. V místní části Rŧţkovy Lhotice stojí barokní zámek Rŧţkovy Lhotice, který patřil rodině Bedřicha Smetany. V zámku je vystavována expozice s názvem Hudební tradice Podblanicka. Rŧţkovy Lhotce jsou pobočkou Muzea Podblanicka.61

Křivsoudov

Křivsoudov leţí 17 km od Vlašimi. V obci je k vidění mnoho architektonických stylŧ. Nachází se zde pŧvodně gotický kostel Narození Panny Marie, dochované prŧčelí renesančního zámku, barokní statky a novorenesanční radnice.62

4. 4. 8 Mikroregion Malé Posázaví

Mikroregion Malé Posázaví byl zaloţen v roce 1999 a sdruţuje 10 obcí. Nachází se severně od města Vlašim a navazuje na mikroregion CHOPOS. Mikroregionem protéká řeka Sázava a tak patří do první zóny, kde je rozvíjena hlavně vodácká turistika. Z kulturních památek se v mikroregionu nachází zámek Komorní Hrádek v Choceradech, který slouţí jako školící středisko a zámek Vysoká Lhota, který se nachází u Čerčan. V zámku sídlí muzeum kočárŧ. Dále je moţné navštívit řadu zřícenin hradŧ, jsou to Zlenice a Stará Dubá u obce Lštění, hrad Čtyřkoly u stejnojmenné obce, hrad Stříbrná Skalice a hrad Jeţov v Senohrabech. Unikátní je i britský skládací most

60 Tamtéţ. 61 Údaje o Čechticích shrnují tištěné zdroje MIKROREGION ŢELIVKA. Mikroregion Ţelivka [informační broţura]. 24 s. [cit. 20.2.2012]; NUSEK, Jindřich. Muzeum Podblanicka Vlašim. Praha: DRUCKVO, spol. s.r.o., 2007. 62 ZEMEK, Václav. Opomíjená místa na Podblanicku II. Vlašim: Český svaz ochráncŧ přírody, 02/09 základní organizace Vlašim, 2009, 33 s. ISBN 978-80-86327-78-5 (BROţ.). 37

Bailey Bridge mezi obcemi Čtyřkoly a Lštění z roku 1946. Most byl podepřen betonovým sloupem a je funkční dodnes. 63

Obrázek č. 8 – Logo a mapa mikroregionu Malé Posázaví 64

4. 4. 9 Další zajímavá místa v regionu Posázaví

Město Benešov u Prahy

V Benešově se nachází řada památek a muzeí. Nejvýznamnější památkou je zámek Konopiště, který nabízí návštěvníkŧm kromě tří prohlídkových okruhŧ také rozsáhlý zámecký park s dvěma naučnými stezkami. Současnou podobu dostalo Konopiště v 19. století. Ve městě lze dále navštívit pobočku benešovského Muzea Podblanicka, kde jsou expozice k historii města a vojenství z přelomu 19. a 20. století. Ţidovský hřbitov, kde je stálá expozice, která dokumentuje ţivot ţidovské komunity. Dále je to muzeum umění a designu, kde je rozsáhlá prezentace dějin fotografie nebo Muzeum motocyklŧ Jawa, které se nachází na Konopišti. Po domluvě je moţné navštívit i benešovský pivovar.65

Město Jílové u Prahy

Jílové u Prahy je od roku 1992 uznáno jako městská památková zóna. Nachází se zde radnice ze 14. století, která byla upravena do barokního stylu a kostel sv. Vojtěcha s deskovým gotickým oltářem. Ve městě je moţné navštívit i Regionální

63 Údaje o mikroregionu Malé Posázaví shrnují tyto zdroje MIKROREGION MALÉ POSÁZAVÍ. Mikroregion Malé Posázaví [informační broţura]. 12 s. [cit. 20.2.2012]; WWW http://www.maleposazavi.cz/memories.asp?category_id=2 [cit. 2012-02-20]. 64 Zpravodaj Posázaví č. 1/2012 65 MĚSTO BENEŠOV. Benešov: hrady a zámky [informační broţura]. Benešov, 2009 [cit. 20.2.2012]. 62 MĚSTO BENEŠOV. Benešov: muzejní expozice [informační broţura]. Benešov, 2009 [cit. 20.2.2012]. 38 muzeum, které sídlí v domě Mince. V muzeu jsou expozice věnované těţbě zlata a trempingu.66

Město Neveklov

V Neveklově si návštěvníci mohou prohlédnout kostel sv. Havla, Morový sloup z 18. století, barokní kapličku z roku 1700 nebo ţidovský hřbitov. Nedaleko města se nachází neoklasicistní zámek Jablonná nad Vltavou, Neštětická hora s rozhlednou a přehrada Slapy.67

Sázava

Ve městě Sázava se nachází klášter a zámek Sázava. Klášter byl zaloţen v 11. století. Dnes se zde nachází expozice k dějinám kláštera a sv. Prokopovi. V klášteře byla objevena barokní a gotická fresková výzdoba. K městu neodmyslitelně patří i sklářský prŧmysl. Místní sklárny zaloţil František Kavalír.68

Týnec nad Sázavou

V Týnci nad Sázavou lze navštívit hrad jehoţ jádro tvoří románská rotunda z konce 11. století, hradní hláska a románský obytný palác. V hradu se nachází Městské muzeum s expozicí týnecké kameniny a archeologických nálezŧ. Hranolová věţ slouţí dnes jako rozhledna a jako letní sídlo chráněného netopýra velkého.69

Obec Lešany

V obci Lešany je Vojenské technické muzeum, kde jsou vystavovány historické tanky, kanóny, motocykly a další vojenská vozidla. 70

66 Dostupné z WWW http://www.jilove.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=135&Itemid=159 [cit. 2012-02-21] 67 Průvodce okresem s mapou: Okres Benešov [informační broţura]. 56 s. [cit. 6.3.2012]. 68 Údaje o městu Sázava shrnují tyto tištěné zdroje MĚSTO BENEŠOV. Benešov: hrady a zámky [informační broţura]. Benešov, 2009 [cit. 22.2.2012]; TŦMOVÁ, Jaroslava a Kateřina PAVLIČOVÁ. Posázaví. Postupice: Posázaví o.p.s., 2011. ISBN 978-80-904655-1-0. 69 Tamtéţ. 70 MĚSTO BENEŠOV. Benešov: muzejní expozice [informační broţura]. Benešov, 2009 [cit. 21.2.2012]. 39

Městys Kácov

V Kácově jsou k vidění muzejní expozice umístěné v zámku. Návštěvníci se zde dozví o historii Kácova, prohlédnou si obrazy v galerii a stropní fresky v modrém salonku. Prohlídku lze spojit s návštěvou pivovaru nebo s plavbou na řece Sázavě. 71

71 Dostupné z WWW http://www.kacov.cz/index.php?id=Muzeum-Zamek-Kacov&clanek=Co-muzete- Videt [cit. 2012-02-21]. 40

5 Experimentální část 5. 1 Deskripce lokality

Sběr primárních a sekundárních dat proběhl v areálu zámku Vlašim. Od roku 1988 se nachází v zámku Muzeum Podblanicka, kde si lidé mohou prohlédnout několik expozic:

Expozice Zámecké parky se vztahuje nejen k vlašimskému parku, ale i k parkŧm ve Vrchotových Janovicích, Konopišti, Jemništi a Prŧhonicím.

Expozice S přesnou muškou, která představuje historii zbrojovky Sellier & Bellot a výstavě dalších střelných zbraní a nábojŧ. K vidění jsou i exotické trofeje a výstava je doplněna kolorovanými rytinami J. E. Ridingera.

Expozice Zrcadlo minulosti dává moţnost návštěvníkŧm nahlédnout do běţného ţivota, který vedli lidé na Podblanicku.

Dále je zde expozice k historii zámku Vlašim a k přírodě Podblanicka.V rámci návštěvy muzea mohou lidé navštívit i zámeckou věţ a sklepení. Ve věţi je umístěna dlouhodobá výstava Město pod věţí aneb Vlašim na dlani.

Prostory zámku jsou také vyuţívány ke konání přednášek, svateb nebo koncertŧ. V muzeu se často konají i rŧzné krátkodobé výstavy. Zámek je otevřený od března do prosince kaţdý den, kromě pondělí, od 9 – 12 a od 13 – 16 hodin. V letní sezóně je otvírací doba o hodinu prodlouţena. V zámku nejsou prohlídkové okruhy s prŧvodcem.72

Vstupné do muzea školní okruh dospělí důchodci studenti rodina výlet expozice + výstava + věž + sklepení 50,- 30,- 25,- 120,- 20,- výstava 15,- 15,- 10,- 40,- 5,- koncert 100,- 100,- 50,- - - akce muzea 10,- 10,- 10,- - 10,- expozice 35,- 20,- 15,- 80,- 15,- přednáška 10,- 5,- 5,- 20,- 5,-

Tabulka č. 1 – Vstupné do muzea73

72 NUSEK, Jindřich. Muzeum Podblanicka Vlašim. Praha: DRUCKVO, spol. s.r.o., 2007. 73 Informace o ceníku jsou dostupné v informačním centru ve Vlašimi. 41

Slevy jsou poskytovány na karty ICOM, ITIC, ISIC a Zelenou kartau. Dítě do 6 let má vstup zdarma.

Součástí zámeckého areálu je i park, který je volně přístupný. Návštěvníci mohou vyuţít sluţeb informačního centra a projít si zámecký park s prŧvodcem. Prohlídkový okruh vede horní části parku kolem Starého hradu, Čínského pavilonu a Benátské studánky. Zájemci se podívají i do interiérŧ těchto staveb. V rámci prohlídky je moţný vstup i do Podblanické galerie, která je umístěna ve Vlašimské bráně. Do brány lze jít i samostatně.

Prohlídkové okruhy se konají pravidelně během července a srpna kaţdý den, kromě pondělí. Okruh se chodí třikrát denně. Začátky prohlídek jsou v 10:30, 12:30 a ve 14:30. Ve stejný čas se uskutečňují prohlídky i v červnu a září, ale pouze o víkendech. Mimo tuto dobu je třeba si prŧvodce objednat předem.74

Ceník – prohlídkový okruh zámeckým parkem

park brána základní vstupné 75,- 25,- senioři a studenti 45,- 15,- děti od 6 do 15 let 45,- 15,- rodinné vstupné 150,- 50,- skupina nad 10 dospělých osob 45,- 15,- skupina nad 10 dětí 30,- 10,-

Tabulka č. 2 – Ceník prohlídkového okruhu zámeckým parkem 75

Zájemci si mohou park prohlíţet z kočáru taţeného koňmi. Návštěvníci mají na výběr ze dvou okruhŧ. Velký okruh, který stojí 300 Kč, se skládá z prohlídky Vlašimské, Domašínské a Znosimské brány. Malý okruh obsahuje prohlídku Vlašimské bány a Znosimské nebo Domašínské brány. Záleţí na preferencích zákazníka. Tento okruh stojí 100 Kč.76

74 Informace o prohlídkovém okruhu parkem jsou dostupné v informačním centru ve Vlašimi. 75 Informace o ceníku jsou dostupné v informačním centru ve Vlašimi. 76 Informace jsou dostupné v informačním centru ve Vlašimi.

42

5. 2 Sekundární data

5. 2. 1 Statistiky návštěvnosti zámku Vlašim

Díky pracovníkŧm vlašimského zámku získala autorka do své bakalářské práce údaje o návštěvnosti zámku z předešlých let. Konkrétně z let 2006 – 2011. Turisté mohou v zámku shlédnout stálé expozice, krátkodobé výstavy a vernisáţe. Muzeum pořádá i koncerty a edukační programy. V následujících grafech je znázorněn vývoj návštěvnosti v jednotlivých letech. Pro zajímavost autorka rozdělila návštěvníky podle toho, co navštívili. Z grafu bude tedy jasně patrné, jaký program přitahuje nejvíce zájemcŧ.

Návštěvnost podle typu akcí

12000 11000 10000 9000 Expozice a vernisáže 8000 7000 Přednášky a 6000 5000 edukační činnost 4000 Koncerty 3000 2000 1000 0 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Graf č. 1 Návštěvnost zámku podle typu akcí 77

Z grafu vyplývá, ţe nejvíce lidí se zajímá o stálé a krátkodobé expozice a vernisáţe. Návštěvnost expozic během sledovaných let kolísá. Svého maxima dosáhla v roce 2011 s počtem 11639, minima v roce 2006 s číslem 9 254. Prŧměrný počet návštěvníkŧ v uplynulých šesti letech dosáhl hodnoty 10 286 lidí. Návštěvnost koncertŧ měla aţ do roku 2009 rostoucí tendenci. Vysoký pokles nastal aţ v roce 2011. Přednášky a edukační činnost měly od roku 2007 klesající trend. V roce 2010 byl zaznamenán prudký nárŧst, coţ bylo zřejmě zpŧsobeno rozšířením nabídky přednášek

77 Data o návštěvnosti akcí jsou dostupná v zámku Vlašim. 43 téměř o polovinu. Návštěvnost v této kategorii zde dosáhla svého maxima s počtem 3 079 návštěvníkŧ. O rok později však hodnoty klesly na číslo 685.

Za sledované období lze říci, ţe po expozicích a vernisáţích lidé preferují přednášky a edukační činnost muzea. Prŧměrná návštěvnost zde dosáhla hodnoty 1 704. Koncerty s prŧměrnou účastí 1 519 skončily na pomyslném třetím místě.

Celková návštěvnost 2006 - 2011

15416 16000 15056 12984 14248 13107 14000 12000 10238 10000 8000 6000 4000 2000 0 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Graf č. 2 – Celková návštěvnost muzea v letech 2006 – 2011 78

Tento graf znázorňuje celkovou návštěvnost zámku Vlašim za sledované období. Počet lidí, kteří přišli do muzea, dosáhl svého maxima v roce 2007 s počtem 15 416. Nejmenších hodnot nabyl v předešlém roce 2006. Prŧměrný počet turistŧ za šest let je 13 509.

5. 2. 2 Statistiky návštěvnosti prohlídkového okruhu parkem

Prohlídkový okruh zámeckým parkem s prŧvodcem funguje od roku 2006. Díky informačnímu centru ve Vlašimi, které tyto prohlídky zprostředkovává a eviduje, je moţné porovnat návštěvnost v jednotlivých měsících ve sledovaném období 2006 - 2011.

78 Údaje o návštěvnosti jsou dostupné v zámku Vlašim. 44

Návštěvnost prohlídkového okruhu parkem v hlavní sezóně

350 300 250 červen 200 červenec 150 srpen 100 50 0 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Graf č. 3 – Návštěvnost prohlídkového okruhu parkem v hlavní sezóně 79

Graf znázorňuje počet lidí, kteří se rozhodli pro prohlídku parku s prŧvodcem, v měsících červen, červenec a srpen. Graf zachycuje návštěvnost od vzniku prohlídkového okruhu do roku 2011. Je patrné, ţe počet lidí se téměř ztrojnásobil.

Návštěvnost prohlídkového okruhu parkem mimo sezónu

500

400 duben 300 květen 200 září říjen 100

0 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Graf č. 4 – Návštěvnost prohlídkového okruhu parkem mimo sezónu 80

79 Dostupné v informačním centru Vlašim 45

Měsíce říjen a duben jsou poměrně vyrovnané. Květen a září mají oproti říjnu a dubnu vyšší návštěvnost. Je to zřejmě zpŧsobeno tím, ţe měsíce květen a září ohraničují hlavní sezónu. Svého maxima hodnoty dosáhly v září 2008. Celkově se návštěvnost zvýšila v roce 2011.

5. 3 Primární data

Součástí bakalářské práce je i marketingový výzkum. Výzkum byl prováděn osobním dotazováním formou strukturovaného rozhovoru na nádvoří vlašimského zámku, nebo respondenti vyplnili dotazník sami na serveru vyplnto.cz, či v informačním centru. Primární data byla tedy získána metodou přímou (rozhovor s respondenty) i metodou nepřímou (samostatné vyplnění dotazníkŧ respondenty). Všichni dotázaní byli návštěvníci vlašimského zámku nebo se zúčastnili prohlídkového okruhu zámeckým parkem. Výzkum byl prováděn v hlavní i vedlejší sezóně, o víkendech i ve všední dny. Cílem tohoto prŧzkumu bylo zjistit spokojenost turistŧ s prohlídkou zámku a parku a doplňujícími sluţbami. Z dotazníkového šetření také vyplynula charakteristika typického návštěvníka, která bude rozebrána níţe.

5. 3. 1 Postup při dotazování

Předmětem marketingového výzkumu byli lidé, kteří absolvovali prohlídku s prŧvodcem zámeckým parkem, nebo navštívili muzeum Podblanicka v zámku Vlašim. Respondenti byli oslovováni po skončení prohlídky v roce 2011. Celkem bylo dotázáno 206 návštěvníkŧ. Z dŧvodu nedostatečného vyplnění šesti dotazníkŧ jich bylo zpracováno pouze 200. Nejvíce lidí bylo osloveno v hlavní sezóně. Časové údaje o vyplňování dotazníkŧ jsou přiblíţeny v tabulce č. 3.

Měsíc Návštěvníci Procento květen 21 10,5 červen 46 23 červenec 49 24,5 srpen 72 36 září 12 6

Tabulka č. 3 – Časový přehled vyplňování dotazníkŧ

80 Tamtéţ. 46

Z tabulky č. 3 vyplývá, ţe nejvíce dotazníkŧ bylo vyplněno v měsíci srpnu. Následuje měsíc červenec a červen. Dotazování bylo rozmístěno na všední dny i víkendy. Dotazníky v informačním centru a na serveru vyplnto.cz byly k dispozici po celou dobu šetření. Dotazník je tvořen dvaceti jednoduchými otázkami, které jsou jasně formulované a neobsahují dvojsmysly. Obsahuje otázky polozavřené, otevřené, uzavřené dichotomické, uzavřené trichotomické, uzavřené polytomické a škálové. V první polovině dotazníku jsou obecné otázky, jejichţ cílem je zjistit motivaci turistŧ k návštěvě zámku a regionu. Následuje hodnocení sluţeb poskytovaných zámkem Vlašim a informačním centrem. Závěr dotazníku se týká osobních údajŧ návštěvníkŧ. Jednotlivé odpovědi s doprovodnými grafy jsou zpracované v následující části bakalářské práce.

5. 3. 2 Vyhodnocení marketingového výzkumu

Odpovědi respondentŧ byly vyhodnoceny pomocí tabulek a zpracovány do grafŧ. Výsledky jsou zaznamenány v procentech. Tento marketingový výzkum umoţňuje určit jednotlivé preference návštěvníkŧ při volbě zámku.

1. Jaký je hlavní důvod návštěvy v tomto regionu?

V první otázce si mohli respondenti vybírat ze šesti moţností a mohli zvolit pouze jednu variantu. Jednalo se tedy o otázku uzavřenou a jejím cílem bylo zjistit za jakým účelem turisté přijeli do regionu.

Hlavní důvod návštěvy regionu

dovolená

4% 6% výlet 14% 5%

18% návštěva příbuzných / známých služební cesta

zdravotní pobyt 53%

pouze projíždím

Graf č. 5 – Hlavní dŧvod návštěvy regionu

47

Z grafu je patrné, ţe hlavním dŧvodem návštěvy byl výlet. Tuto variantu zvolilo 53 % všech dotázaných. Tento výsledek není příliš překvapivý, protoţe nejčastěji lidé na zámek přijíţděli ze vzdálenosti do 100 km, jak vyplývá z grafu č. 23. Další nejčastější odpovědí byla dovolená. 71 % návštěvníkŧ zvolilo Podblanicko pro trávení svého volného času, coţ je pro region pozitivní výsledek. Třetí pomyslnou příčku tvoří návštěva příbuzných nebo známých. Vzhledem k tomu, ţe se zámek nachází relativně blízko Prahy, mŧţeme předpokládat, ţe řada praţských obyvatel má zde příbuzné nebo známé. Dalším dŧvodem byl zdravotní pobyt. Nedaleko Vlašimi stojí rehabilitační ústav Kladruby. Odtud se pacienti s odpovídajícím zdravotním stavem mohli vydat na prohlídku zámku a parku ve Vlašimi. Zbylé dvě odpovědi dosáhly nízkých hodnot.

2. Jak je Vaše cesta organizována?

Druhá otázka byla opět uzavřená. Respondenti mohli vybírat jednu ze čtyř moţných odpovědí. Cílem otázky bylo zjistit zpŧsob organizace cesty.

Způsob organizace cesty

8% 2% 3%

individuálně s CK / CA skupinový zájezd služební cesta

87%

Graf č. 6 – Zpŧsob organizace cesty

Nejvíce lidí si svou cestu organizuje samostatně. Při cestách po České republice to není překvapivý výsledek. 8 % cestovalo prostřednictvím cestovní kanceláře. V tomto reprezentativním vzorku lidé vyuţili sluţeb cestovní kanceláře CK 2. Nízkých hodnot dosáhly poloţky skupinový zájezd a sluţební cesta. U skupinového zájezdu nelze blíţe specifikovat jestli byl organizován samostatně, přes cestovní kancelář, cestovní agenturu nebo zda-li šlo např. o školní výlet.

48

3. Jak často navštěvujete tento zámek?

U otázky číslo tři se jedná opět o uzavřenou otázku, kde si lidé mohli zvolit jednu ze tří odpovědí. Cílem této otázky bylo zjistit četnost opakujících se návštěv turistŧ.

Četnost návštěvy zámku

12%

31% poprvé podruhé vícekrát

57%

Graf č. 7 – Četnost návštěvy zámku

Graf nám podává informaci o dosavadních návštěvách zámku, které respondenti podnikli. Nejvíce dotázaných zde uvedlo, ţe na zámku byli poprvé. Tento fakt mŧţe být dŧsledkem zlepšující se propagace. Řada turistŧ přicestovala po odvysílání reportáţe o Vlašimi v televizi. 31 % lidí navštívilo zámek vícekrát. To je pozitivní výsledek, protoţe v zájmu kaţdého památkového objektu je přilákat nové zájemce a podnítit jejich zájem k opakované návštěvě. Toto poměrně vysoké číslo mŧţe být i odrazem toho, ţe řada respondentŧ (14 %) má na Podblanicku známé, nebo příbuzné, za kterými jezdí. Při této příleţitosti navštěvují zámecký park a zámek. Zbylých 12 % přišlo na zámek Vlašim podruhé.

4. Ve kterém ročním období zpravidla navštěvujete tento region?

Otázka č. 4 je uzavřená s moţností výběru jedné ze čtyř odpovědí. Cílem je zjistit preferované roční období k návštěvě regionu.

49

Preference ročního období

71%

jaro léto podzim zima 20% 3% 6%

Graf č. 8 – Preference ročního období

Z grafu vplývá, ţe nejlepším obdobím pro návštěvu regionu je léto. Tento výsledek není překvapivý, protoţe v létě je hlavní sezóna a objekty jsou otevřené. V provozu jsou i doprovodná zařízení jako např. stánky s občerstvením nebo venkovní koupaliště. V červenci se v zámeckém parku konají také Vostrovecké slavnosti, coţ mŧţe být dalším dŧvodem k příjezdu do města. Na pomyslném druhém místě se umístilo jaro s 20 %. Dŧvod pro návštěvu Vlašimi v jarních měsících mŧţe být krásně rozkvetlý zámecký park. Stráně v parku jsou pokryty sasankami hajními a především v květnu začíná rozkvétat liliovník tulipánokvětý. Pyšní se svými květy ve tvaru květu tulipánu. 1. května se v parku konají Májové slavnosti, které také lákají mnoţství turistŧ. 6 % získal podzim a 3 % zima.

5. S kým cestujete?

Cílem této uzavřené otázky bylo zjistit s kým respondenti cestují. Dotazovaní lidé si mohli zvolit jednu ze čtyř moţných odpovědí. Z grafu je patrné, ţe návštěvníci nejčastěji cestují se svou rodinou. 28 % odpovědělo, ţe přijelo s přáteli. Poměrně vysoké procento lidí se vypravilo na zámek samostatně a zbývajících 14 % navštívilo Vlašim se skupinou.

50

S kým cestujete

14%

43% s rodinou sám, sama s přáteli 28% se skupinou

15%

Graf č. 9 – S kým cestujete

6. Jaký dopravní prostředek jste pouţil(a) při dopravě na toto místo?

Tato otázka je opět uzavřená a jejím cílem je zjistit jaký dopravní prostředek je nejvyuţívanější při dopravě na zámek Vlašim. Respondenti mohli volit jednu ze šesti variant. V případě, ţe pouţili více dopravních prostředkŧ, měli zaškrtnout ten, kterým ujeli nejdelší vzdálenost.

Užitý dopravní prostředek

4% 3% 9% 18% automobil vlak autobus kolo 13% motocykl pěšky 53%

Graf č. 10 – Uţitý dopravní prostředek

Jak vyplývá z grafu, nejčastějším dopravním prostředkem je automobil. Vlašim je situována asi 10 km od dálnice D1, coţ zajišťuje dobrou dopravní dostupnost. Na pomyslném druhém místě se umístila doprava autobusem. Ve Vlašimi se nachází zrekonstruované autobusové nádraţí. Autobusová spojení zejména s Prahou jsou dobrá. 51

Do Prahy jezdí přímé linky několikrát denně. 13 % respondentŧ vyuţilo při dopravě do Vlašimi sluţeb Českých drah. S autobusovým nádraţím je spojeno i nádraţí vlakové. Vlaky ze směru Benešov u Prahy přijíţdí do Vlašimi kaţdé dvě hodiny. Pěšky se k zámku vypravilo 9% návštěvníkŧ. Zřejmě se nejčastěji jednalo o turisty ubytované v některém z ubytovacích zařízení ve Vlašimi, nebo o lidi, kteří přicestovali za svými známými či příbuznými. 4 % získala odpověď kolo a zbylá 3 % obsadil motocykl. V letních měsících se v nedaleké obci Kladruby koná motorkářský sraz Respect. Někteří jeho účastníci mohou navštívit i zámek Vlašim.

7. Jak dlouho se zdrţíte v regionu?

Tato otázka byla otevřená. Respondenti měli zaznamenat kolik hodin případně dnŧ se chystají strávit v regionu. Cílem této otázky je získat přehled o prŧměrné délce pobytu návštěvníkŧ.

Více neţ ¾ dotázaných strávilo v regionu čas v řádu několika hodin. Prŧměrná doba, kterou výletníci tráví na Podblanicku je 5, 33 hodiny. Necelá čtvrtina turistŧ zŧstala v kraji Blanických rytířŧ více neţ 24 hodin. Prŧměrný počet dní, který tu pobývali je 6, 02 dne.

Počet dnů strávených v regionu

23%

18% 20% 1 až 2 3 až 4 5 až 6 7 a více

39%

Graf č. 11 – Počet dnŧ strávených v regionu

Graf vypovídá, ţe nejvíce respondentŧ se v regionu ubytovalo na 7 a více dní. V této skupině budou pravděpodobně lidé, kteří zde byli kvŧli zdravotnímu pobytu a rodiny s dětmi, které se zde rozhodly strávit dovolenou. 23 % turistŧ setrvalo 3 aţ 4 52 dny. Zde se nespíš jedná o dovolenou formou prodlouţeného víkendu. Na pomyslném třetím místě je 5 aţ 6 dní s 20 %. Zbývajících 18 % tu zŧstalo 1 – 2 dny. V této kategorii sehráli významnou roli návštěvníci, kteří jeli navštívit své příbuzné nebo známé.

Počet hodin strávených v regionu

10% 24% 23% 1 až 3 4 až 6 7 až 9 9 a více

43%

Graf č. 12 – Počet hodin strávených v regionu

43 % dotázaných uvedlo jako svou odpověď 4 aţ 6 hodin. Velmi vyrovnané jsou časové intervaly 1 aţ 3 a 7 aţ 9 hodin. Rozdíl zde činí pouhé 1 %. Nejméně respondentŧ stráví v regionu 9 a více hodin.

8. Pokud v regionu trávíte více dnů, kde jste ubytován(a)?

Otázka č. 8 byla uzavřená. Odpovídali na ni pouze respondenti, kteří v otázce č. 7 uvedli, ţe se v regionu zdrţí přes noc. Na výběr zde byli čtyři moţnosti a dotazovaná osoba si měla zvolit jednu z nich. Cílem bylo zjistit do jaké míry turisté vyuţívají místní ubytovací zařízení.

53

Místo ubytování

20% 5%

ve Vlašimi 27% jinde v regionu v Benešově u Prahy na více místech 48%

Graf č. 13 – Místo ubytování

Téměř polovina dotázaných odpověděla, ţe byla ubytována jinde v regionu, tzn., ţe vyuţili jiných ubytovacích zařízení neţ v Benešově nebo ve Vlašimi. 27 % respondentŧ uvedlo, ţe vyhledali ubytování ve Vlašimi. V Benešově nocovalo 20 % a zbylých 5 % vyuţilo k přespání více míst v regionu.

9. V jakém ubytovacím zařízení jste ubytován(a)?

V této uzavřené otázce měli návštěvníci moţnost výběru jedné odpovědi ze šesti moţných. Cílem bylo zjištění vyuţitých ubytovacích zařízení.

Využitá ubytovací zařízení

18% 9% 0% kemp 5% 11% hotel pension ubytování v soukromí chata, chalupa 57% u příbuzných nebo známých

Graf č. 14 – Vyuţitá ubytovací zařízení Z grafu vyplývá, ţe nejvíce je vyuţíváno ubytování u příbuzných nebo známých. 18 % zvolilo přenocování v pensionu. Na pomyslném třetím místě jsou chaty nebo

54 chalupy. Návštěvníci tedy vlastní v regionu svoji vlastní chatu nebo chalupu. Další moţností je, ţe si ji pronajali. Na další příčce se umístil hotel. 5 % respondentŧ si vybralo kemp. Ubytování v soukromí nepouţil nikdo.

10. Co Vás motivovalo k návštěvě zámku nebo parku?

Zde se jednalo o uzavřenou otázku. Dotázaní lidé si mohli tentokrát zvolit dvě odpovědi z šesti moţných. Cílem bylo zjistit, co návštěvníky přimělo přijet do Vlašimi.

Motivace k návštěvě zámku nebo parku

9% 19% internet 9% vlastní zkušenost doporučení od známých tištěné informace 20% 17% návštěva IC 26% televize, rozhlas

Graf č. 15 – Motivace k návštěvě zámku nebo parku

Největší podíl dotázaných uvedl, ţe zámek nebo park navštívili kvŧli doporučení svých známých. Vlastní zkušenost se sice umístila na pomyslném čtvrtém místě, ale tvoří 17 %. Spolu s doporučením činí 33 % z celku, coţ je poměrně dobrý výsledek. Kaţdý památkový objekt se snaţí, aby se návštěvníci vraceli, nebo aby o svém záţitku vyprávěli ostatním a podnítili tak jejich zájem o památku. Druhá a třetí nejčastější odpověď, tedy tištěné informace a internet, se liší pouze o 1 %. Tištěné informace zahrnují propagační letáky, noviny, odborné časopisy popřípadě katalogy. Tisk je stále významnou formou propagace. Je významný především pro segment seniorŧ. Mnoho lidí v dŧchodovém věku tráví svŧj čas aktivně a cestuje, proto je třeba tuto skupinu neopomínat. Internet je masově vyuţívaný prostředek, který pronikl do většiny domácností. Téměř všechny památkové objekty mají své webové stránky, kde propagují své sluţby. Zámek Vlašim není výjimkou. 9 % shodně získala návštěva IC a televize nebo rozhlas.

55

11. Kdy jste se rozhodl(a) k návštěvě zámku nebo parku?

Tato uzavřená otázka měla za úkol zjistit jestli lidé jedou do Vlašimi s cílem navštívit zámek s parkem, nebo jestli se rozhodnou aţ na místě. 73 % respondentŧ odpovědělo, ţe návštěvu plánovali ještě před zahájením výletu, nebo pobytu. Zbylých 27 % se rozhodlo jít na prohlídku zámku po příjezdu do regionu.

12. Jaké byly Vaše priority při výběru regionu?

Zde se jednalo o polouzavřenou otázku. Dotázaní si mohli vybrat více odpovědí z osmi nabízených variant, případně napsat svoji vlastní. Cílem bylo identifikovat priority návštěvníkŧ při výběru regionu.

Priority při výběru regionu

jiné 0 % soukromé důvody 15 % pracovní důvody 2 % rekreační sporty, turistika 7 % dobře vybavená zařízení pro turisty 2 % kultura a památky 39 % čisté životní prostředí 6 % vodní plochy a toky 5 % lesy a krajina 24 %

0 5 10 15 20 25 30 35 40 45

Graf č. 16 – Priority při výběru regionu

Z grafu vyplývá, ţe největší prioritou při volbě regionu jsou kultura a památky. Tato poloţka získala 39 %. Druhým dŧleţitým kritériem jsou lesy a krajina s 24 %. Poměrně vysoké zastoupení mají soukromé dŧvody. Tuto odpověď často zvolili lidé, kteří jeli navštívit své příbuzné nebo známé. Pro 7 % respondentŧ jsou nejdŧleţitější rekreační sporty a turistika. 6% dotázaných si region vybírá podle čistoty ţivotního prostředí. Pomyslnou šestou příčku obsadily vodní plochy a toky. Po 2 % získali pracovní dŧvody a dobře vybavená zařízení pro turisty. Jiný dŧvod neuvedl nikdo.

56

13. Co hodláte v regionu navštívit nebo jste jiţ navštívil(a)?

Cílem otevřené otázky č. 13 bylo zjistit co turisté nejčastěji vyhledávají v regionu. V odpovědích nejsou zaznamenány zámek a park Vlašim, protoţe kaţdý respondent ho navštívil.

Navštívené atraktivity v regionu hrady, zámky 21 % farmy 2 % sakrální stavby 5,5 % muzea 7,5 % Ratměřice 3 % hvězdárna Vlašim 3 % Louňovice pod B. 16 % Načeradec 2 % Trhový Štěpánov 1 % Jankov 4,5 % Odlochovice 0,5 % Zdislavice 1 % Blaník 25 % Benešov 7 % Týnec nad Sázavou 1 % 0 5 10 15 20 25 30

Graf č. 17 – Navštívené atraktivity v regionu

Nejčastěji navštěvovanou atraktivitou v regionu je hora Blaník. Pod tímto souhrnným názvem je jak Velký tak Malý Blaník. Další v pořadí se umístily hrady a zámky, jedná se především o Konopiště, Jemniště, Český Šternberk, ale i zříceninu Šelmberk. 16 % respondentŧ označilo obec Louňovice pod Blaníkem, která slouţí jako jeden z výchozích bodŧ na horu Blaník. 7,5% dotázaných zašlo do nějakého muzea v regionu. Nejčastěji jmenované bylo muzeum v Kondraci, Kamberku, muzeum Jawa nebo Muzeum designu v Benešově. Pouze o 0, 5 % méně získalo krajské město Benešov. Sakrální stavby, které zahrnují především Loretánskou kapli u Vlašimi, Boţí hrob ve Voticích, kostel sv. Jiljí ve Vlašimi nebo ţidovské hřbitovy, obdivovalo 5, 5 % dotázaných. Na dalším místě se umístila obec Jankov, která je známá díky bitvě u Jankova z Třicetileté války. S 3 % skončila hvězdárna Vlašim a obec Ratměřice. Po nich následují Načeradec a farmy s 2 % návštěvníkŧ. Mezi návštěvníky farem patří především příznivci agroturistiky. V regionu se nacházejí farma Krišnŧv dvŧr, Kozí farma a farma Blaník. Zdislavice, Týnec nad Sázavou a Trhový Štěpánov mají po 1 %. Zbylé Odlochovice získali 0, 5 %.

57

14. S čím jste byl(a) nespokojen(a) při návštěvě zámku nebo parku?

Tato otázka byla otevřená a návštěvníci zde mohli vyjádřit své připomínky a výhrady, které měli k zámku nebo parku. Z hlediska spokojenosti turistŧ je tato otázka velmi dŧleţitá. Díky ní lze zjistit nedostatky a pokusit se je napravit, aby se lidé na zámek rádi vraceli.

Výhrady návštěvníků

nic 6 % parkoviště 12 % přeplněné koše 8 % špatné značení 15 % nedostatečná nabídka zboží 3 % WC 4 % psi bez vodítka 11 % prohlídka zámku bez průvodce 7 % bezdomovci v parku 6 % fontána mimo provoz 9 % mládež popíjející v parku 8 % zámecká restaurace 1 % poničené fresky na Čínském 9 % vstup do muzea 1 % 0 2 4 6 8 10 12 14 16

Graf č. 18 – Výhrady návštěvníkŧ

Lidé byli nejvíce nespokojeni se značením. Jedná se o malý počet rozcestníkŧ mimo hlavní cesty v parku. Dále měli respondenti často problém s označením vchodu do muzea a do sklepení. Druhým největším nedostatkem podle dotázaných lidí bylo parkoviště. V hlavní sezóně bylo parkoviště přeplněné a automobily neměly kde parkovat. Někteří turisté si stěţovali, ţe je parkoviště placené. Následovaly výhrady, které se týkaly volně pobíhajících psŧ po parku, méně jiţ k omezenému provozu fontány. Na Husově náměstí, před vchodem do parku, byla vybudována fontána ve tvaru pampelišky. Tato fontána je v provozu jen v určitou denní dobu. Návštěvníci, kteří přijdou v mezičase vidí jen kovovou konstrukci v nádrţi s vodou. Fontána spolu s poničenými freskami na Čínském pavilonu dosáhla nespokojenosti 9 %. Park se na noc nezamyká a rytinám na pavilónu se dá jen těţko zabránit. 8 % turistŧ se negativně vyjádřilo o přeplněných koších a o popíjející mládeţi na lavičkách v parku. 7 % dotázaných překvapilo, ţe prohlídka muzea v zámku je bez prŧvodce. Další výhrada se vztahovala k pospávajícím bezdomovcŧm na louce v parku. 4 % respondentŧ si stěţovala na veřejné záchody, zejména na to, ţe jsou zpoplatněné a na netekoucí vodu.

58

Následovala odpověď o nedostatečném mnoţství zboţí. Konkrétně nebyly k dispozici historické magnetky zámku a sběratelské turistické známky. Po 1 % získali odpovědi týkající se jídelního lístku v zámecké restaurace a vstupu do muzea. Do muzea se vchází po schodišti a pro starší návštěvníky to mŧţe být obtíţné. 6 % respondentŧ neuvedlo ţádný nedostatek.

15. Označte známkou 1 – 5.

V této škálové otázce měli respondenti upřesnit kvalitu sluţeb pomocí známkovací stupnice. 1 nejlepší a 5 nejhorší. Cílem bylo zprŧměrňovat všechny zapsané známky a získat tak výsledné hodnocení. Nejlepší hodnocení získala prŧvodcovská sluţba v parku a nejhorší výše vstupného.

průměrné předmět hodnocení hodnocení výše vstupného 1, 87 dostupnost informací 1, 84 ochota personálu 1, 71 nabídka prodávaného zboží 1, 86 průvodcovská služba v parku 1, 48 spokojenost s čekací dobou na prohlídku 1, 68 spokojenost s celkovou úrovní služeb 1, 83 celkový dojem zámku 1, 84

Tabulka č. 4 – Otázka č. 15

16. Doporučil(a) byste zámek a park k Vlašim k návštěvě svým známým?

V této otázce měli respondenti rozhodnout, zda by doporučili zámek k návštěvě ostatním. Jedná se o uzavřenou otázku. Z grafu jednoznačně vyplývá, ţe většina respondentŧ by zámek doporučila dalším lidem k návštěvě. Tento výsledek potvrzuje zjištění z grafu č. 15, kdy 26 % dotázaných uvedlo, ţe motivací k návštěvě zámku bylo doporučení jinou osobou.

59

Doporuční k návštěvě dalším lidem

94%

ano ne

6%

Graf č. 19 – Doporučení k návštěvě dalším lidem

17. Jste ochoten / ochotna uvést konkrétní místo Vašeho trvalého bydliště?

Tato otázka je otevřená. Přes 90 % respondentŧ uvedlo své bydliště. Názvy jednotlivých měst a obcí byly zařazeny do krajŧ.

Trvalé bydliště respondentů

Jihočeský kraj 16 % Středočeský kraj 29 % Vysočina 16 % Praha 26 % Karlovarský kraj 2 % Pardubický kraj 5 % Jihomoravský kraj 4 % Olomoucký kraj 0,5 % Moravskoslezský kraj 0,5 % Plzeňský kraj 1 %

0 5 10 15 20 25 30 35

Graf č. 20 – Trvalé bydliště respondentŧ

Nejvíce návštěvníkŧ ţije ve Středočeském kraji a v Praze. Zámek se nachází ve zmiňovaném Středočeském kraji, takţe výsledek šetření není překvapivý. 16 % dosáhly Vysočina a Jihočeský kraj. Tato území sousedí se Středočeským krajem, proto se dají povaţovat za zdrojové oblasti návštěvníkŧ. V Pardubickém kraji ţije 5 % dotázaných, o

60

1 % méně bydlí v Jihomoravském kraji. Zbylé oblasti uvedené v grafu nedosáhly příliš významných hodnot.

19. Prosím odhadněte vzdálenost z Vašeho bydliště do Vlašimi.

Cílem této uzavřené otázky bylo zjištění prŧměrné vzdálenosti, kterou dotázání lidé byly ochotni absolvovat, aby navštívili zámek Vlašim.

střed celkové vzdálenost vzdáleností procento do 25 km 12, 5 12,5 26 - 50 km 37, 5 14,5 51 - 100 km 75 39 101 -200 km 150 22 200 - 300 km 250 11,5 301 - 400 km 350 0,5 401 - 500 km 450 0

Tabulka č. 5 – Vzdálenost z místa trvalého bydliště

Prŧměrná vzdálenost, kterou návštěvníci na zámek Vlašim urazili byla 51 – 100 km. V otázce č. 18 vyplynulo, ţe nejvíce respondentŧ ţije ve Středočeském kraji a dále v Praze. Této informaci odpovídají i hodnoty v tabulce. 39 % bydlí 51 – 100 km od Vlašimi.

20. Údaje o Vás a) Pohlaví

Pohlaví

53%

žena muž

47%

Graf č. 21 – Pohlaví

61

Z grafu vyplývá, ţe pohlaví respondentŧ je poměrně vyrovnané, i kdyţ o 6 % převládají ţeny. b) Věk

Věk

20% méně než 17 28% 18 - 25 26 - 35 36 - 45 22% 46 - 55

4% 9% 56 a více 17%

Graf č. 22 - Věk Nejčastější věk respondentŧ je v rozmezí 36 – 45 let. c) Vzdělání

Vzdělání

64%

základní vyučen středoškolské vysokoškolské 21% 12% 3%

Graf č. 23 – Vzdělání

Z grafu vyplývá, ţe 64 % dotázaných má ukončené středoškolské vzdělání. Následuje 21 % návštěvníkŧ s vysokoškolským vzděláním. Na pomyslné třetí příčce jsou lidé s výučním listem a zbylá 3 % tvoří respondenti se základním vzděláním.

62 d) Zaměstnání

Zaměstnání

4% 15% 14% veřejný sektor soukromý sektor podnikatel / živnostník v domácnosti / mateřská 24% 21% důchodce 22% nazaměstaný / student

Graf č. 24 – Zaměstnání

Nejvíce dotázaných (24 %) pracuje v soukromém sektoru. Následuje veřejný sektor, který získal pouze o 2 % méně. Poměrně velká část dotázaných jsou studenti nebo nezaměstnaní. 15 % respondentŧ označilo odpověď ţivnostník nebo podnikatel. 14 % oslovených lidí tvoří dŧchodci a pouze 4 % připadají na návštěvníky, kteří jsou v domácnosti nebo na mateřské.

5. 3. 3 Profil návštěvníka zámku Vlašim

Z reprezentativního vzorku, který byl tvořen 200 respondenty si většina dotázaných vybrala pro návštěvu zámku Vlašim formu výletu. Svou cestu si organizovali individuálně a obvykle byli na zámku poprvé. Výlet byl plánován v hlavní turistické sezóně, tedy v létě. Oslovení lidé nejčastěji cestovali se svou rodinou a jako hlavní dopravní prostředek pouţili automobil. V regionu se prŧměrně zdrţeli 5, 33 hodiny. K návštěvě zámku se většina rozhodla na základě doporučení svých známých, tedy před zahájením výletu.

Část oslovených lidí se zde rozhodla strávit svou dovolenou. Při výběru regionu se zajímali především o kulturní památky a krajinu. Kromě zámku Vlašim nejhojněji navštěvovali horu Blaník nebo hrady a zámky v okolí. Prŧměrná délka jejich pobytu činila 6 dnŧ. Návštěvníci preferovali ubytování v regionu. Často byli ubytováni u svých příbuzných nebo známých, případně na chatách či chalupách.

63

6 Atraktivita zámku

Díky primárním a sekundárním datŧm lze vypočítat pomocí speciálního vzorce atraktivitu zámku. Sekundární data poskytnou informaci o prŧměrné návštěvnosti, primární data umoţňují zjistit vzdálenost jakou turisté urazili, aby zámek navštívili a také četnost návštěvy. Pro výpočet pouţijeme vzorec pro atraktivitu turistické destinace (zámku). Výsledek poskytne moţnost orientačního porovnání jak je zámek Vlašim vyhledáván oproti dalším památkovým objektŧm.

Vzorec pro výpočet81:

ATD = d * n * f / 1000

ATD – atraktivita turistické destinace (zámku) d – prŧměrná vzdálenost místa bydliště od destinace (zámku) n – prŧměrný počet návštěvníkŧ za den. Prŧměr je počítán pouze ve dnech, kdy byl zámek přístupný veřejnosti. f – prŧměrná četnost návštěvy zámku. Představuje, jak často se na toto místo návštěvníci vracejí.

Výpočet atraktivity pro zámek Vlašim d = (12, 5 * 0, 125) + (37,5 * 0, 145) + (75 * 0, 39) + (150 * 0, 22) + (250 * 0,115) + (350 * 0, 005) + (450 * 0) = 99, 75 n = (a + b) / 2 a, (počet návštěvníkŧ za období květen aţ září / počet měsícŧ) / prŧměrný počet dní za měsíc

(11 776 / 5) / 27 = 87, 23 b, (počet návštěvníkŧ za období březen, duben, říjen, listopad a prosinec / počet měsícŧ) / prŧměrný počet dní za měsíc

(1 331 / 5) / 27 = 9, 85

81 VANÍČEK, Jiří. Destinační managment a marketing, spolupráce veřejného a soukromého sektoru, VŠPJ, Skripta. 64 n = (87, 23 + 9, 86) / 2 = 48, 5 f = (1 * 0 ,57) + (2 * 0, 12) + (3 * 0, 31) = 1, 74

ATD = (99, 75 * 48, 5*1, 74) / 1000 = 8, 41

Atraktivita zámku Vlašim je 8, 41. Tento výsledek je dost nízký. Pravděpodobně je to zapříčiněno slabou propagací objektu a poměrně krátkou vzdáleností od trvalého bydliště návštěvníkŧ.

65

7 SWOT analýza

SWOT analýza byla vytvořena na základě provedeného marketingového výzkumu.

Silné stránky

 Výhodná geografická poloha

 Dobrá dopravní dostupnost

 Zámecký park s romantickými stavbičkami

 CHKO Blaník

 Cyklotrasy v parku

 Nízké vstupné do zámku

 Ochotný personál

 Vyuţívání dotací z fondŧ EU na obnovu města a udrţování památek

 Hustá síť značených pěších a cyklistických tras v okolí

 Spolupráce obcí v regionu

Slabé stránky

 Jedna prohlídková trasa

 Nedostatečná propagace

 Malé mnoţství rozcestníkŧ v parku

 Nedostatečné označení muzea a krátkodobých výstav

 Malá ubytovací kapacita ve Vlašimi

 Malé parkoviště

 Nezabezpečení parku v noci

 Nedostatečná jazyková vybavenost personálu

66

Příleţitosti

 Obnova pŧvodních stavbiček v parku

 Zavedení pravidelných nočních prohlídek

 Zpřístupnění Erbovního sálu

 Rozšíření naučné stezky v parku o interaktivní prvky

 Úprava tras pro vozíčkáře

 Vybudovat v muzeu vstup pro vozíčkáře

 Spolupráce s CK nebo CA

 Rozvoj regionálních produktŧ

 Spolupráce s odbornými časopisy v CR a s médii

 Zavedení ekologického vláčku v parku

 Propagace zámku na veletrzích

Hrozby

 Konkurence dalších památek v regionu

 Dlouhodobá uzavírka komunikace ze směru Benešov u Prahy

 Znečištění ţivotního prostředí

 Vandalismus – ničení stavbiček v parku

 Rŧst cen pohonných hmot

 Nezájem návštěvníkŧ o památku

 Sniţující se příjmy návštěvníkŧ

 Riziko úrazu u sochy Samsona (Nově zrekonstruovaná socha stojí ve strmé stráni. Vedou k ní schody, ale kolem podstavce není, ţádná zábrana, proto hrozí pád.)

67

8 Návrhy na zvýšení návštěvnosti

Zlepšení propagace

Zámek Vlašim je zmiňován v rámci propagace regionu Posázaví. Podblanicko by však mělo mít své vlastní zastoupení především na veletrzích. Zde mohou být navázány dŧleţité kontakty např. s cestovními kancelářemi nebo agenturami. Další informace o zámku lze nalézt na webových stránkách města Vlašimi, na stránkách vlašimského parku, Muzea Podblanicka nebo na turistických portálech jako je kudy z nudy. Webové stránky parku však nejsou příliš aktuální, protoţe nespadají do správy zámku ani informačního centra. Při vkládání nových informací zde proto vznikají prodlevy neţ jsou novinky na server umístěny. Je vyuţíváno i několik poutačŧ u komunikací. Jednak na dálnici D1 a při příjezdu do města. Především poutače, které jsou umístěny při příjezdu do města jsou značně zastaralé. Jeví např. známky koroze. Je to první kontakt s návštěvníkem a podle autorčina názoru by nové transparenty pomohly k získání lepšího prvního dojmu. Za velmi nedostačující dále povaţuje kontakt s médii. Např. v zámeckém parku se budují nové věci, dochází k opravám a výsadbě. Z aktuálních událostí je to vybudování rybích přechodŧ na řece Blanici nebo umístění zrestaurované sochy Samsona zpět na své místo. O těchto provedených akcích se píše pouze v místním Zpravodaji a tyto informace se nedostanou téměř za hranice města. Bylo by vhodné, aby článek, který vyjde v místních novinách byl zaslán i do odborných časopisŧ cestovního ruchu jako je COT, Kam po Česku nebo TIM. Totéţ by bylo moţné u televizních pořadŧ typu Toulavá kamera nebo Objektiv. Štáb pořadu Toulavé kamery jiţ před lety do Vlašimi zavítal a po odvysílání reportáţe o zámeckém parku se návštěvnost značně zvedla. Lidem je třeba se připomenout a ukázat co je pro ně přichystáno nového, proto by bylo vhodné televizi znovu kontaktovat. Partnerem hlavně při pořádání Májových slavností je rádio Blaník. Při propagaci slavností by se dalo přidat i pár informací o parku nebo zámku.

Na veletrhy by měli jezdit pracovníci informačního centra, protoţe mají největší přehled o moţnostech cestovního ruchu v regionu. Stánek na veletrhu by mohlo dotovat město ze svého rozpočtu, protoţe je v jeho zájmu přilákat co nejvíce návštěvníkŧ. Další variantou financování je dotace z rozpočtu o.p.s. Posázaví.

68

Problém aktuálnosti webových stránek by vyřešilo jejich převedení do správy informačního centra. Pracovníci by ale museli projít školením, aby byli schopni aktualizace provádět. Toto školení by muselo zajistit město, které stránky spravuje nyní.

Obnovu poutačŧ, které jsou umístěny u příjezdových tras do Vlašimi, by mělo financovat město, nebo Středočeský kraj. Další moţností je zapojit se prostřednictvím MAS Posázaví do programu Leader a čerpat dotace z Evropské unie. Konkrétně se jedná o Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova. Pro získání peněz na obnovu transparentŧ by se dalo vyuţít Fiche 2 – Poznejte to u nás, které podporuje značení turistických cílŧ a tras.82 Výrobu poutačŧ by mohla zajistit například firma Inpro v Čáslavi.83

Kontakt s médii by v případě parku mělo vykonávat ČSOP Vlašim, nebo informační centrum. V případě zámku by to mohl dělat ředitel Muzea Podblanicka Mgr. Radovan Cáder.

Zabezpečení parku na noc

Z dotazníkového šetření vyplynulo, ţe si lidé stěţují na přítomnost pospávajících bezdomovcŧ, podnapilých občanŧ a poškozených fasád na romantických stavbách v parku. Na noc se zamykají pouze hlavní brány, ale ostatní vstupy jsou otevřené. Do parku se tedy dostane kdokoli. Proto se mŧţe stát, ţe návštěvníci narazí na spícího bezdomovce, nebo na poničené omítky. V ideálním případě by bylo nejlepším řešením park na noc zamknout. Jelikoţ se na nádvoří zámku nachází Zámecká restaurace, není toto opatření moţné. Dalším řešením by byla instalace kamerového systému alespoň k Čínskému pavilonu. Asi 100 m od parku sídlí městská policie, takţe v případě potřeby by mohla operativně zasáhnout.

Kamerový systém u firmy ESCAD Trade by vyšel na 37 160 Kč. V ceně jsou zahrnuty 2 venkovní HD-SDI antivandal kamery (15 180 Kč), vysílač videosignálu s dosahem

82 KRATOCHVÍL, Miroslav a Monika MATOUŠKOVÁ. Realizujeme projekty metodou Leader. CHOPOS [informační broţura]. 2011, 48 s. [cit. 5. 5. 2012] 83 Dostupné z WWW http://inpro-caslav.cz/billboard-bigboard/billboardy.php [cit. 5. 5. 2012]. 69

3 km (1 990 Kč) a videorekordér (19 990 Kč).84Kamery by byly umístěny u Čínského pavilonu a obraz by byl zaznamenáván na videorekordér na policejní stanici. Systém by byl napojen na jeden z počítačových monitorŧ, který se jiţ na stanici nachází. Financování kamerového systému by mělo zajistit město nebo Středočeský kraj. Vzhledem k velkému zájmu místních občanŧ o památky v parku by bylo moţné uspořádat veřejnou sbírku.

Noční prohlídky

Nasvícený zámek vypadá velmi efektně. Noční prohlídka se zde jiţ několikrát konala a měla velký úspěch. Kapacita byla plně naplněna. Dle názoru autorky by pravidelné noční prohlídky značně ovlivnily návštěvnost. Okruh by mohl začít na nádvoří zámku. Následoval by vstup do věţe, kde by se lidem naskytl panoramatický pohled na noční Vlašim. Pokračovalo by se do sklepení. Zde by mohla být strašidla, která by byla atraktivní především pro dětské návštěvníky. Následovala by procházka po večerním parku, cesta by mohla být osvětlena loučemi a stavbičky by byly také nasvícené. Vše by doprovázel výklad. Okruh by se dal rozdělit zvlášť na prohlídku zámku a parku.

Vzhledem k tomu, ţe noční prohlídka se jiţ konala tak potřebné vybavení je k dispozici. Aby se noční exkurze mohly uskutečňovat pravidelně, je třeba vyčlenit stálého zaměstnance, který by se této práci věnoval. Mohl by to například dělat PhDr. Jindřich Nusek, který tyto prohlídky jiţ vedl. Další moţností je jiný pracovník muzea. Okruh by se uskutečňoval v červenci a srpnu kaţdý pátek nebo sobotu.

Úprava naučné stezky

Parkem vede kvalitní naučná stezka, která má 14 zastavení. Značná část lidí však nevydrţí číst dlouhé, i kdyţ zajímavé texty. Proto by bylo dobré stezku doplnit o interaktivní hravé prvky. Inspirací by mohla být naučná stezka na hoře Blaník.

Naučnou stezku spravuje Český svaz ochráncŧ přírody ve Vlašimi, proto by doplnění interaktivních prvkŧ spočívalo na nich. Stezka by mohla obsahovat ţivé vrbové stavby, např. tunely, nebo menší bludiště, dále velký dřevěný xylofon, dřevěné posuvné puzzle s motivem Čínského pavilonu, či panel s obrázky zvířat ţijících v parku.

84 Dostupné z WWW http://www.escadtrade.cz/hd-sdi-kamery-a-rekordery.html [cit. 5. 5. 2012]. 70

Pod kaţdým obrázkem by bylo uzavíratelné políčko s odpovědí. Stezka by mohla být financována městem nebo z dotace Evropské unie. Projekt naučné stezky by mohl být zařazen opět prostřednictvím MAS Posázaví do programu Leader do Fiche 2 – Poznejte to u nás. Toto Fiche podporuje tvorbu turistických tras.85

Vláček

Rozloha parku činí 75 ha a většina návštěvníkŧ ho projde po hlavní cestě vedoucí k jedné z bran. V parku by mohl jezdit vláček, který by návštěvníkŧm ukázal i další atraktivity parku v relativně krátké době. Bylo by to lákadlo především pro děti, se kterými by jeli i rodiče. Vláček by mohl být vyhledáván i seniory, protoţe pro řadu z nich je členitý terén parku obtíţný.

Trasa vláčku by vedla od Vlašimské brány ke Starému hradu. Dále by pokračovala k Čínskému pavilonu, ke Znosimské bráně, k Domašínské bráně a zpět k zámku. Nástupní a výstupní stanice by byly u hlavních bran. Cena jízdného by mohla být 40 Kč. Vláček by byla schopna dodat firma Peterka & synové.86 Vláček by muselo financovat město nebo Středočeský kraj.

Vybudování lanového centra

Zámecký park je vyhledáván zejména pro svou horní část. Spodní část parku je opomíjena, proto by se zde dalo vybudovat např. lanové centrum. Lanové překáţky se dají postavit pro dospělé i děti a nenarušují ţivotní prostředí.

Lanový park by mohla vystavět firma Pro VERTICALL Company.87 Odborný dozor v lanovém centru by mohli vykonávat manţelé Broţkovi, kteří mají potřebnou kvalifikaci. V současnosti se starají o lezeckou stěnu ve Spolkovém domě. Tento projekt by byl financován z rozpočtu města. Další moţnost by byla prostřednictvím MAS Posázaví v programu Leader. Lanový park by spadal do Fiche 6 – Myslíme na budoucnost.

85 KRATOCHVÍL, Miroslav a Monika MATOUŠKOVÁ. Realizujeme projekty metodou Leader. CHOPOS [informační broţura]. 2011, 48 s. [cit. 5. 5. 2012] 86 Dostupné z WWW http://www.vlacek-peterka.cz/ [cit. 5. 5. 2012]. 87 Dostupné z WWW http://www.verticallpro.cz/?vystavba-lanovych-center,9 [cit. 5. 5. 2012] 71

Značení

Park je protkán řadou tras. Na hlavních křiţovatkách jsou rozcestníky. Na tzv. záţitkových stezkách, ale chybí a návštěvníci se mohou orientovat pouze podle plánku, který je zdarma k dispozici v informačním centru. Pro snazší orientaci turistŧ by měly být ukazatele umístěny i na záţitkových stezkách.

Také vstup do muzea by měl být lépe označen. Lidé často chodí s dotazem do informačního centra, kde je vstup do muzea, ačkoli infocentrum se nachází necelých 100 m od něj. Do zámku se vchází velkými dřevěnými dveřmi a nad nimi je zlatě napsáno Muzeum. Pro zlepšení orientace bych umístila k infocentru šipku s nápisem Muzeum Podblanicka, nebo před vchod do muzea postavit přenosnou ceduli s označením. Na přenosné ceduli by také mohly být informace o pořádaných krátkodobých výstavách.

Značení v parku spadá do správy Českého svazu ochráncŧ přírody ve Vlašimi. Rozcestníky by byly opět financovány městem. Další moţností by bylo spojení nákupu směrových cedulí s projektem na obnovou poutačŧ, které se nacházejí u komunikací při příjezdu do města.

72

9 Závěr

V první části bakalářské práce se autorka zabývá historií zámku Vlašim a charakteristikou města Vlašimi a jeho okolí. Popisuje především ta místa, která mohou být atraktivní pro turisty.

Druhá, praktická část práce se zaměřuje na vyhodnocení profilu návštěvníka zámku. Profil je určen na základě sběru a vyhodnocení primárních a sekundárních dat. Primární data byla získána pomocí dotazníkového šetření, které probíhalo v areálu zámku. Marketingový výzkum probíhal od května do září 2011. Dotazník, který byl sloţen z dvaceti otázek, byl vyplňován účastníky, kteří navštívili zámek nebo se zúčastnili prohlídky s prŧvodcem v zámeckém parku. Výzkum probíhal nejčastěji formou osobního dotazování, ale návštěvníci měli moţnost zaznamenat své odpovědi i přes internet pomocí serveru vyplnto.cz. Další variantou bylo vyplnit dotazník v informačním centru. Zde byly dotazníky po celou dobu šetření k dispozici. Výzkumu se zúčastnilo 206 respondentŧ, ale z dŧvodu nedostatečného vyplnění mohly být pro tuto práci pouţity pouze dotazníky od 200 dotázaných. Zaznamenané odpovědi byly vyhodnoceny a znázorněny do grafŧ.

Odhad autorky práce, který se týkal typického návštěvníka, se ukázal být správný. Hypotéza byla stanovena na základě pozorování turistŧ při práci v informačním centru v areálu zámku.

Z marketingového výzkumu vyplynulo, ţe většina respondentŧ volila pro návštěvu zámku formu výletu. Svou cestu si organizovali individuálně, tedy bez pomoci cestovní kanceláře nebo agentury. Do regionu přijeli automobilem převáţně za doprovodu rodiny. Pro návštěvu Vlašimi se rozhodli uţ před zahájením výletu. Prŧměrná doba, kterou zde výletníci strávili, činila 5, 3 hodiny.

Část dotázaných uvedla, ţe si přijeli do regionu strávit dovolenou. Prioritami při výběru místa pro jejich prázdniny byly kulturní památky a krajina. Prŧměrná doba, kterou pobývali v regionu je 6 dní. Kromě zámku Vlašim se chystali navštívit i horu Blaník a ostatní hrady a zámky v okolí. Jako nejčastější typ ubytování bylo označeno ubytování u příbuzných nebo známých.

Z hodnocení poskytovaných sluţeb dopadla nejlépe prŧvodcovská sluţba v zámeckém parku. Většina dotázaných uvedla, ţe by zámek Vlašim doporučila svým 73 známým a velká část odpověděla, ţe právě na doporučení svých známých přijela. Přesto nejvyšší procento respondentŧ zde bylo poprvé. Turisté přicestovali ze vzdálenosti od 50 do 100 km a většina ţije ve Středočeském kraji.

V další části práce byla vypočítána atraktivita zámku Vlašim. Zámek dosáhl nízkého stupně atraktivity 8, 41. Tento výsledek je zřejmě ovlivněn krátkou vzdáleností od místa trvalého bydliště návštěvníkŧ. Podle názoru autorky je to také zpŧsobeno malou propagací objektu.

V práci nechybí ani SWOT analýza, pomocí níţ byly odhaleny slabé a silné stránky, hrozby a příleţitosti. Na základě této analýzy byla vypracována doporučení na zvýšení návštěvnosti. Základem je odstranění co největšího mnoţství slabých stránek a eliminace moţných hrozeb. Dŧleţitým předpokladem pro rŧst počtu lidí, kteří zavítají na vlašimský zámek je podle autorky zlepšení propagace zámku a zavedení pravidelných nočních prohlídek.

Bakalářská práce je určena pracovníkŧm zámku, informačního centra a dalším poskytovatelŧm sluţeb ve Vlašimi. Tato práce by mohla být zajímavá také pro osoby, které se zabývají touto problematiku.

74

Seznamy ilustrací a tabulek

Seznam ilustrací

Obrázek č. 1 – Městský znak Vlašimi Obrázek č. 2 – Oblast Posázaví Obrázek č. 3 – Mapa a logo mikroregionu Blaník Obrázek č. 4 – Mapa a logo mikroregionu CHOPOS Obrázek č. 5 – Mapa a logo mikroregionu Český smaragd Obrázek č. 6 – Mapa a logo mikroregionu Dţbány Obrázek č. 7 – Mapa a logo mikroregionu Ţelivka Obrázek č. 8 - Logo a mapa mikroregionu Malé Posázaví

Seznam tabulek

Tabulka č. 1 – Vstupné do muzea Tabulka č. 2 – Ceník prohlídkového okruhu zámeckým parkem Tabulka č. 3 – Časový přehled vyplňování dotazníkŧ Tabulka č. 4 – Otázka č. 15 Tabulka č. 5 – Vzdálenost z místa trvalého bydliště

Seznam grafů

Graf č. 1 - Návštěvnost zámku podle tipu akcí Graf č. 2 – Celková návštěvnost muzea v letech 2006 – 2011 Graf č. 3 – Návštěvnost prohlídkového okruhu parkem v hlavní sezóně Graf č. 4 – Návštěvnost prohlídkového okruhu parkem mimo sezónu Graf č. 5 – Hlavní dŧvod návštěvy regionu Graf č. 6 – Zpŧsob organizace cesty Graf č. 7 – Četnost návštěvy zámku Graf č. 8 – Preference ročního období Graf č. 9 – S kým cestujete Graf č. 10 – Uţitý dopravní prostředek Graf č. 11 – Počet dnŧ strávených v regionu Graf č. 12 – Počet hodin strávených v regionu Graf č. 13 – Místo ubytování

75

Graf č. 14 – Vyuţitá ubytovací zařízení Graf č. 15 – Motivace k návštěvě zámku nebo parku Graf č. 16 – Priority při výběru regionu Graf č. 17 – Navštívené atraktivity v regionu Graf č. 18 – Výhrady návštěvníkŧ Graf č. 19 – Doporučení k návštěvě dalším lidem Graf č. 20 – Trvalé bydliště respondentŧ Graf č. 21 – Pohlaví Graf č. 22 - Věk Graf č. 23 – Vzdělání Graf č. 24 – Zaměstnání

76

Pouţité zdroje

Tištěné:

CÁDER, Radovan. Zámek a park Vlašim [informační broţura]. 2010 [cit. 22.2.2012]. BLANÍK-SVAZEK OBCÍ. Informační průvodce mikroregionem Blaník svazek obcí [informační broţura]. 2011, 36 s. [cit. 9.2.2012]. KNOTKOVÁ, Renata, Jan KUKLÍK, Jana BERÁNKOVÁ, Ivo MIKAČ, Miroslav BROŢEK, Jana PÍCHOVÁ a Jan SVOBODA. Spolkový dům: Dům sourozenců Roškotových. Vlašim: město Vlašim, 2006. KRATOCHVÍL, Miroslav a Monika MATOUŠKOVÁ. Realizujeme projekty metodou Leader. CHOPOS [informační broţura]. 2011, 48 s. KŘESŤAN, Vladimír. Marketing. 1. vyd. Jihlava : VŠP Jihlava, 2005. 141 s. MĚSTO BENEŠOV. Benešov: muzejní expozice [informační broţura]. Benešov, 2009. MĚSTO BENEŠOV. Benešov: hrady a zámky [informační broţura]. Benešov, 2009. MIKROREGION DŢBÁNY. Mikroregion Dţbány: brána České Sibiře [informační broţura]. 2009. MIKROREGION DŢBÁNY. Pěší výlety: naučné stezky [informační broţura]. 2011. MIKROREGION MALÉ POSÁZAVÍ. Mikroregion Malé Posázaví [informační broţura].12 s. MIKROREGION ŢELIVKA. Mikroregion Ţelivka [informační broţura]. 24 s. MOUDRÝ, Josef a Jan SVOBODA. Vlašim nejen na starých pohlednicích. Vyd. 1. Praha 1: Vyšehrad, 2003, s. 21. ISBN 80-7021-671-9. NUSEK, Jindřich. Muzeum Podblanicka Vlašim. Praha: DRUCKVO, spol. s.r.o., 2007. PETRÁ , Josef. Příběh Ouběnic: mikrohistorie české vesnice. Praha: NLN, 2001, 250 s. ISBN 80-710-6469-6. PINCOVÁ, Veronika. Historie romantického parku ve Vlašimi: Zámek a park ve Vlašimi. 2. vyd. Vlašim: Český svaz ochráncŧ přírody Vlašim, 02/09 základní organizace, 2010, 27 s. ISBN 978-80-86327-86-0. PEŠOUT, Pavel a Václav ZELENÝ. Příroda vlašimského zámeckého parku: Zámek a park ve Vlašimi. Vlašim: Český svaz ochráncŧ přírody Vlašim, 02/09 základní organizace, 2007, 29 s. ISBN 978-80-86327-57-0.

77 PEŠOUT, Pavel. Vlašim - srdce Podblanicka. Vlašim: Český svaz ochráncŧ přírody, základní organizace, 2000?. ISBN 80-863-2705-1. POSÁZAVÍ O.P.S. Stopy v krajině Posázaví [informační broţura]. 2010. POUZAR, Jaroslav. Podblanickou minulostí: Kapitoly z historie Vlašimi a okolí. Praha 4: VIDA, 1996. POUZAR, Jaroslav. Podblanickou minulostí, díl II.: Kapitoly z historie Vlašimska na 300 obrázcích. Praha 4: VIDA, 2004. PREISLEROVÁ, Ivana a Lubomír ZÁBRANSKÝ. Vlašim nejen ve 20. století. Vyd. 1. Vlašim: Město Vlašim, 2010, 548 s. ISBN 978-80-254-8471-5. Průvodce okresem s mapou: Okres Benešov [informační broţura]. 56 s. SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království českého: Kouřimsko, Vltavsko a J.-Z. Boleslavsko. Praha: Šolc a Šimáček, 1927, 340 s. SLAVÍK, František August. Dějiny města Vlašimě a jeho statku. 2. vyd. Vlašim: město Vlašim, 1994. SPOLKOVÝ DŦM. Nabídka sluţeb: Ubytování, prostory pro školení [informační broţura]. 2007 SVOBODA, Jan a Josef MOUDRÝ. Vlašim po stopách předků. Praha 3: Vyšehrad, spol. s.r.o., 2006. ISBN 80-7021-846-0. TŦMOVÁ, Jaroslava a Kateřina PAVLIČOVÁ. Posázaví. Postupice: Posázaví o.p.s., 2011. ISBN 978-80-904655-1-0. URBAN, Jan. Tipy na výlety [informační broţura]. 2010, 20 s. [cit. 9.2.2012]. VANÍČEK, Jiří. Destinační managment a marketing, spolupráce veřejného a soukromého sektoru, VŠPJ, Skripta. ZEMEK, Václav. Opomíjená místa na Podblanicku I. 2. vyd. Vlašim: Český svaz ochráncŧ přírody, 02/09 základní organizace Vlašim, 2010, 33 s. ISBN 978-80-86327-88-4. ZEMEK, Václav. Opomíjená místa na Podblanicku II. Vlašim: Český svaz ochráncŧ přírody, 02/09 základní organizace Vlašim, 2009, 33 s. ISBN 978-80-86327-78-5 (BROţ.). Zpravodaj Posázaví č.2/2011

78 Zpravodaj Posázaví č. 1/2012 Zpravodaj města Vlašimi č. 3/2007 Zpravodaj města Vlašimi č.1/2008

Internetové: Dostupné z WWW http://www.mesto-vlasim.cz/stage_1/node/82 [cit.2. 2. 2012]. Dostupné z WWW http://www.mesto-vlasim.cz/technicke-zajimavosti/velky-pozar- zamku-v-roce-1992 [cit.7. 2. 2012]. Dostupné z WWW http://www.stavnet.cz/zpravy/vlasim-otevrela-opravene-historicke- centrum/ [cit. 22. 2. 2012]. Dostupné z WWW http://cs.wikipedia.org/wiki/Vla%C5%A1im [cit. 2. 2. 2012]. Dostupné z WWW http://www.spolkovydum.cz/dsr [cit.8. 2. 2012]. Dostupné z WWW http://www.podblanickypodzim.cz/program.htm [cit.8. 2. 2012]. Dostupné z WWW http://www.spartakvlasim.wz.cz/sluzby.html [cit.12. 2. 2012]. Dostupné z WWW http://www.hotel-vorlina-vlasim.az-ubytovani.com/ [cit. 9. 2. 2012]. Dostupné z WWW http://leader.posazavi.com/cz/article.asp?article_id=3008 [cit. 13. 2. 2012]. Dostupné z WWW http://www.blanictirytiri.cz/files/files/ cyklotras_vlasimske_aleje.pdf [cit.13. 2. 2012]. Dostupné z WWW http://obchodnirejstrik.cz/posazavi-o-p-s-27129772/ [cit. 13. 2. 2012]. Dostupné z WWW http://www.kacov.cz/index.php?id=Muzeum-Zamek- Kacov&clanek=Co-muzete-videt[cit. 21. 2. 2012]. Dostupné z WWW http://www.pension-silvie.cz/ubytovani/ [cit.9. 2. 2012]. Dostupné z WWW http://leader.posazavi.com/cz/article.asp?article_id=1574 [cit. 13. 2. 2012].

Dostupné z WWW http://cs.wikipedia.org/wiki/Mikroregion_Blan%C3%ADk [cit. 13. 2. 2012]. Dostupné z WWW http://www.chopos.cz [cit. 15. 2. 2012]. Dostupné z WWW http://www.popoviceubenesova.cz/ index.php?id=Historie&clanek=Historie-Popovic [cit. 15. 2. 2012].

79 Dostupné z WWW http://www.chotysany.cz/informace-o-obci/ [cit. 15. 2. 2012]. Dostupné z WWW http://www.sobehrdy.cz/informace-o-obci/historie/ [cit. 15. 2. 2012]. Dostupné z WWW http://www.chopos.cz/article.asp?article_id=1065 [cit. 15. 2. 2012]. Dostupné z WWW http://www.obce-mesta.info/obec.php?id=Postupice-530450 [cit. 15. 2. 2012]. Dostupné z WWW http://cs.wikipedia.org/wiki/Na_St%C5%99%C3%ADbrn%C3%A9 [cit. 16. 2. 2012]. Dostupné z WWW http://cs.wikipedia.org/wiki/Mikroregion_%C4%8Cesk%C3% BD_Smaragd [cit. 16. 2. 2012]. Dostupné z WWW http://www.mikroregiondzbany.cz/section.php?id=44 [cit. 19. 2. 2012]. Dostupné z WWW http://cs.wikipedia.org/wiki/Mikroregion_Podblanicko [cit. 19. 2. 2012]. Dostupné z WWW http://www.obce-mesta.info/obec.php?id=Tehov-530751 [cit. 20. 2. 2012]. Dostupné z WWW http://www.zelivka.cz [cit. 20. 2. 2012]. Dostupné z WWW http://www.maleposazavi.cz/memories.asp?category_id=2 [cit. 20. 2. 2012]. Dostupné z WWW http://www.jilove.cz/index.php?option=com_content&view= article&id=135&Itemid=159 [cit. 21. 2. 2012]. Dostupné z WWW http://inpro-caslav.cz/billboard-bigboard/billboardy.php [cit. 5. 5. 2012]. Dostupné z WWW http://www.vlacek-peterka.cz/ [cit. 5. 5. 2012]. Dostupné z WWW http://www.escadtrade.cz/hd-sdi-kamery-a-rekordery.html [cit. 5. 5. 2012]. Dostupné z WWW http://www.verticallpro.cz/?vystavba-lanovych-center,9 [cit. 5. 5. 2012]

Ostatní zdroje:

Podblanické infocentrum ve Vlašimi. Správa zámku Vlašim.

80