Rigorózní Práce

Masarykova univerzita Brno

Fakulta sportovních studií

VLIV VYBRANÝCH FAKTOR Ů NA INTENZITU ZATÍŽENÍ HRÁ ČŮ V BASKETBALOVÉM UTKÁNÍ

Rigorózní práce

Autor: Mgr. Roman Vala, Ph.D.

Pracovišt ě: Centrum diagnostiky lidského pohybu, Katedra t ělesné výchovy, PdF, Ostravská univerzita v Ostrav ě

Brno 2012

Jméno a p říjmení autora: Mgr. Roman Vala, Ph.D.

Název rigorózní práce: Vliv vybraných faktor ů na intenzitu zatížení hrá čů v basketbalovém utkání

Pracovišt ě: Centrum diagnostiky lidského pohybu, KTV, PdF, Ostravská univerzita v Ostrav ě

Rok obhajoby: 2012

Abstrakt:

Hlavním cílem práce, která má charakter p řípadové studie, je porovnat intenzitu zatížení nejvyt ěžovan ějších hrá čů basketbalu v pr ůběhu mistrovských utkání v závislosti na vybraných faktorech. SF hrá čů v pr ůběhu utkání byla monitorována pomocí sporttester ů Polar S610i a pomocí Polar Team systému 2. Získaná data z monitorování intenzity zatížení hrá čů jsou statisticky zpracována r ůznými metodami analýzy dat, čímž je vytvo řen komplexní p řístup k analýze podobných dat. U všech sledovaných faktor ů byl zjišt ěn statisticky významný vliv na intenzitu zatížení hrá čů v pr ůběhu utkání na 5% hladin ě významnosti. Zejména z důvod ů nespln ění podmínky náhodného výb ěru však doporu čujeme pro prokázání v ědecké pr ůkaznosti výzkumu využívat spíše tzv. praktickou (v ěcnou) významnost.

Klí čová slova: basketbal, srde ční frekvence, intenzita zatížení, sporttester, utkání

Rigorózní práce byla zpracována také díky řešení výzkumného projektu 6119- SGS4/PdF/2011 „Monitorování intenzity zatížení v tréninkovém procesu sportovc ů individuálních a kolektivních sport ů“ podporovaného Ostravskou univerzitou v Ostrav ě.

Souhlasím s půjčováním rigorózní práce v rámci knihovních služeb.

Author’s first name and surname: Mgr. Roman Vala, Ph.D.

Title of the doctoral thesis: Effect of Selected Factors on the Load Intensity of Players in a Basketball Match

Department: Human Motion Diagnostic Centre, Department of Physical Education, University of Ostrava

Year of presentation: 2012

Abstract:

The main objective of the work, which has a character of a case study, is to monitor and analyze the progress of the load intensity of the most active basketball players during championship matches. The heart rate of the players was monitored during matches using the Polar S610i sport testers and the Polar Team System 2. Concurrently, the effect of selected factors on the load intensity of players expressed by the HR values in the match was monitored. The data obtained from monitoring the load intensity of players are statistically processed using various data analysis methods, which creates a complete approach to analysis of similar data. A statistically significant effect on the load intensity of the players during the match was found in all monitored factors at the 5 % level of significance. However, we recommend using the practical (statistical) significance to prove scientific conclusiveness, particularly due to the failure to meet the condition of a random sample.

Key words: basketball, heart rate, load intensity, sporttester, match

I agree the thesis paper to be lent within the library service.

Prohlašuji, že jsem celou záv ěre čnou písemnou práci vypracoval samostatn ě s použitím uvedené literatury, uvedl všechny použité literární i odborné zdroje a řídil se zásadami osobní etiky.

V Ostrav ě 26. října 2012 Mgr. Roman Vala, Ph.D.

……………………………

Děkuji prof. PhDr. Michalu Charvátovi, CSc. a ing. Martin ě Litschmannové, Ph.D. (Katedra aplikované matematiky, VŠB-TU Ostrava) za jejich pomoc a cenné rady, které mi poskytli p ři zpracování rigorózní práce. Obsah

1. Úvod ...... 15 2. Dosavadní poznatky a teoretická východiska ...... 18 2.1. Sportovní výkon ...... 19 2.2. Herní výkon ...... 21 2.2.1. Individuální herní výkon...... 22 2.2.2. Týmový herní výkon...... 23 2.2.3. Charakteristika výkonu hrá če v basketbalovém utkání ...... 24 2.3. Zatížení ve sportu ...... 27 2.3.1. Druhy zatížení ...... 28 2.3.2. Intenzita zatížení ...... 29 2.3.3. Zat ěžování...... 30 2.3.4. Míra specifi čnosti zatížení ...... 31 2.3.5. Možnosti m ěř ení zatížení ...... 31 2.4. Srde ční frekvence ...... 32 2.4.1. Klidová srdeční frekvence ...... 33 2.4.2. Maximální srde ční frekvence ...... 33 2.5. Možnosti m ěř ení srdeční frekvence ...... 35 2.5.1. Palpa ční m ěř ení ...... 35 2.5.2. M ěř ení SF pomocí p řístroj ů ...... 37 2.5.3. Laboratorní a terénní testy ...... 38 2.6. Zatížení hrá čů sportovních her ...... 39 2.6.1. Intenzita zatížení hrá čů basketbalu ...... 40 2.7. Metodicko-organiza ční formy ...... 42 2.8. Metody statistické analýzy dat ...... 43 2.8.1. P řípadová studie...... 43 2.8.2. V ědecká pr ůkaznost vs. statistická významnost ...... 44 2.8.3. V ěcná významnost ...... 45 2.8.4. Vícevýb ěrové testy shody úrovn ě ...... 46 2.8.5. Analýza párových m ěř ení ...... 53 3. Cíle práce ...... 56 4. Metodika ...... 58 4.1. Testovaný soubor ...... 58 4.2. Použité p řístroje ...... 59 4.2.1. Sporttestery Polar S610i ...... 59 4.2.2. Systém Polar TEAM 2 ...... 61 4.2.3. Ur čení maximální srde ční frekvence ...... 63 4.3. Realizace m ěř ení-mistrovské utkání ...... 63 4.4. Zpracování výsledk ů a statistické vyhodnocení dat ...... 65 4.4.1. M ěř ení srde ční frekvence ...... 65 4.4.2. Statistické vyhodnocení dat ...... 65 5. Výsledky ...... 67 5.1. Pokles SF nejvytížen ějších hrá čů v dob ěhu utkání ...... 67 5.2. Vliv herního systému na zatížení hrá čů ...... 78 5.3. Vliv vyrovnanosti (výsledku) utkání na zatížení hrá čů ...... 89 5.3.1. Vít ězná utkání ...... 90 5.3.2. Vyrovnaná utkání...... 93 5.3.3. Prohraná utkání ...... 96 5.4. Vliv hrá čské pozice na zatížení hrá čů ...... 101 6. Diskuse ...... 108 7. Záv ěr ...... 113 8. Souhrn ...... 115 9. Summary ...... 117 10. Referen ční seznam ...... 119 Přílohy

Seznam použitých zkratek

„C“ Center "PF" Power forward "PG" Point guard "SG" Shooting guard „SF“ Small forward AH ČR Akademické hry České Republiky AP Aerobní práh As. Asistence BK NH Ostrava Basketbalový klub Nová hu ť Ostrava Bl. Bloky EKG Elektrokardiogram F- Fauly hrá če F+ Získané fauly GPS Global position system IHV Individuální herní výkon kJ/s Množství energie za jednotku času La Laktát M+ Získané mí če MOF Metodicko-organiza ční formy NBL Národní basketbalová liga OU Ostravská univerzita s Sm ěrodatná odchylka SF Srde ční frekvence SFmax Maximální srde ční frekvence SH Sportovní hra Slávie OU Slávie Ostravská univerzita SOP Sdružený oblastní p řebor TF Tepová frekvence TH Trestné hody THV Týmový herní výkon Val. Validita hrá če bypo čtená dle ČBF

VO 2max Maximální spot řeba kyslíku VŠB-TU Ostrava Vysoká škola bá ňská Technická univerzita Ostrava

Autoreferát

Masarykova univerzita Brno

Fakulta sportovních studií

Autoreferát rigorózní práce

VLIV VYBRANÝCH FAKTOR Ů NA INTENZITU ZATÍŽENÍ HRÁ ČŮ V BASKETBALOVÉM UTKÁNÍ

Autor: Mgr. Roman Vala, Ph.D.

Pracovišt ě: Centrum diagnostiky lidského pohybu, Katedra t ělesné výchovy, PdF, Ostravská univerzita v Ostrav ě

Brno 2012

2012 Autoreferát

AUTOREFERÁT RIGORÓZNÍ PRÁCE

Resumé:

Hlavním cílem práce, která má charakter p řípadové studie, je porovnat intenzitu zatížení nejvyt ěžovan ějších hrá čů basketbalu v pr ůběhu mistrovských utkání v závislosti na vybraných faktorech. SF hrá čů v pr ůběhu utkání byla monitorována pomocí sporttester ů Polar S610i a pomocí Polar Team systému 2. Získaná data z monitorování intenzity zatížení hrá čů jsou statisticky zpracována r ůznými metodami analýzy dat, čímž je vytvo řen komplexní p řístup k analýze podobných dat. U všech sledovaných faktorů byl zjišt ěn statisticky významný vliv na intenzitu zatížení hrá čů v pr ůběhu utkání na 5% hladin ě významnosti. Zejména z důvod ů nespln ění podmínky náhodného výb ěru však doporu čujeme pro prokázání v ědecké pr ůkaznosti výzkumu využívat spíše tzv. praktickou (v ěcnou) významnost.

Resume:

Cíl práce

Hlavním cílem práce bylo porovnat intenzitu zatížení nejvyt ěžovan ějších hrá čů basketbalu v pr ůběhu mistrovských utkání v závislosti na vybraných faktorech.

Sou časn ě byly formulovány následující hypotézy:

H1 0: Rozdíly v intenzit ě zatížení sledovaných hrá čů v jednotlivých částech utkání ( čtvrtinách) nebudou statisticky významné.

H1 A: U sledovaných hrá čů bude docházet ke statisticky významnému poklesu intenzity zatížení v pr ůběhu utkání.

2012 9 Autoreferát

H2 0: Rozdíly v zatížení hrá čů p ři h ře proti r ůzným obranným systém ům nebudou statisticky významné.

H2 A: Výsledné zatížení hrá čů vyjád řené pr ůměrnou hodnotou SF max se bude lišit dle aplikovaného obranného systému soupe ře.

H3 0: Rozdíly v zatížení sledovaného hrá če v utkáních s různými dosaženými výsledky nebudou statisticky významné.

H3 A: Ztráta motivace a nižší vynakládané úsilí v již rozhodnutých utkáních se projeví statisticky významnými rozdíly v zatížení hrá če vyjád řenými pr ůměrnými hodnotami SF .

H4 0: Rozdíly v intenzit ě zatížení hrá čů na r ůzných pozicích nebudou statisticky významné.

H4 A: Výsledná intenzita zatížení hrá čů vyjád řená v procentech SF max se bude lišit v závislosti na hrá čských postech.

Sou časný stav řešené problematiky

Basketbal pat ří mezi nejpopulárn ější a nejrozší řen ější týmové sportovní mí čové hry na sv ětě. Tato sportovní hra se již od jejího vzniku v roce 1891 stále vyvíjí stejn ě jako její pravidla, která pat ří mezi nejsložit ější a nej čast ěji se m ěnící, což souvisí s jejím neustálým vývojem a se snahou zatraktivnit ji pro ve řejnost. Sou časný basketbal se v posledním období zrychlil, a to jak pohybem hrá čů , tak řešením herních situací. Toto se d ěje p ředevším v souvislosti se zdokonalováním sportovního tréninku zejména v posledních desetiletích, kdy došlo k nebývalému rozvoji teorie sportovního tréninku. Mimo nové v ědecké p řístupy se postupn ě rozvíjely také nové technologie (nap říklad monitory srde ční frekvence- sporttestery) a byly zakládány specializované výzkumné sportovní instituce. Toto vše umožnilo vytvá řet v řad ě sport ů dokonalejší tréninkové systémy i komplexn ější teorie tréninku založené na vědeckých poznatcích.

Mezi klí čové problémy tréninku ve sportovních hrách (basketbalu) je oprávn ěně považován vztah mezi zatížením hrá čů v pr ůběhu utkání a zatížením v tréninku. Výzkum zabývající se zatížením hrá čů týmových sportovních her je v dnešní dob ě již pom ěrn ě bohatý, o čemž sv ědčí publikace zam ěř ené na fotbal (Bansgbo, Mohr, & Krustrup, 2006; Krustrup, Mohr, & Steenberg, 2006), na ragby (Coutts, Reaburn, & Abt, 2003; Deutsch, Kearney, & Rehrer, 2007), lední hokej (Durocher, Guisfredi, Leetun, & Carter, 2010), házenou (Loftin, Anderson, Lyton, Pittman, & Warren, 1996; Rannou, Prioux, Zouhal, Gratas-Delamarche, & Delamarche, 2001; Táborský, 2011; Vala, Valová, Litschmannová, & Van čo, 2012) nebo také

2012 10 Autoreferát

zam ěř ené na volejbal (Buchtel, 2008; Luká č & Pupiš, 2011; Lehnert, Stejskal, Háp, & Vavák, 2008).

Také v basketbalu se tato problematika stává stále aktuáln ější, což dokládají odborné publikace zam ěř ené na zatížení hrá čů basketbalu (Abdelkrim, El Fazaa, & El Ati, 2007; Apostolidis, Nassis, Bolatoglou, & Geladas, 2004; Argaj, 2005; Bal čiunas, Stonkus, Abrantes, & Sampaio, 2006; Hůlka & Tomajko, 2006; Matthew, & Delextrat, 2009; Montgomery, Pyne, & Minahan, 2010; Ostojic, Mazic, & Dikic, 2006; Rodriguez-Alonso, Fernandez-Garcia, Perez-Landaluce, & Terrados, 2003; Vala, 2008; Vala, 2011; Vala, & Litschmannová, 2012, aj.).

Z uvedených odborných publikací vyplývá, že tréninkový proces v basketbalu (respektive sportovních hrách) musí vycházet z typických požadavk ů zatížení hrá če v mistrovském (basketbalovém) utkání. Tato práce je zam ěř ena práv ě na problematiku diagnostiky herního zatížení hrá čů v pr ůběhu basketbalových utkání v závislosti na r ůzných faktorech. Monitorování srde ční frekvence (SF), která nám umož ňuje zaznamenat a nashromáždit údaje o zatížení jednotlivých hrá čů v pr ůběhu utkání. Úrove ň srde ční frekvence je jedním z lehce dostupných fyziologických ukazatel ů, ale zárove ň také spolehlivou veli činou k posouzení intenzity zatížení (Achten & Jeukendrup, 2003; Neumann, Pfützner, & Hottenrott, 2005; Lehnert, Stejskal, Háp, & Vavák, 2008).

Výsledky

Prvním sledovaným faktorem ovliv ňujícím intenzitu zatížení hrá čů basketbalu, který jsme analyzovali, byl faktor „únavy“, neboli množství odehraných minut v utkání . Výsledek párového t-testu poukazuje na statisticky významný pokles v zatížení hrá čů základní sestavy vyjád řený pomocí pr ůměrných hodnot SF v jednotlivých polo časech Pozorovaný pokles (Obrázek 1) v zatížení nejvytížen ějších hrá čů základní sestavy mezi polo časy lze hodnotit rovn ěž jako v ěcn ě významný (ES= 1,516). V naší p řípadové studii (U16) byl na základ ě Friedmanova testu indikován také statisticky významný rozdíl v úrovni SF v jednotlivých čtvrtinách (p-hodnota= 0,01), konkrétn ě byl pozorován rozdíl mezi SF hrá čů v pr ůběhu poslední a první čtvrtiny na 5% hladin ě významnosti.

2012 11 Autoreferát

Obrázek 1: Vývoj SF hrá čů základní sestavy v pr ůběhu mistrovského utkání

Na základ ě statistického šet ření (Friedman ův test) byly analyzovány statisticky významné rozdíly v intenzit ě zatížení nejvytížen ějších hrá čů družstva v poslední čtvrtin ě oproti čtvrtin ě první a p řijímáme tedy alternativní hypotézu H1 A.

Dalším sledovaným faktorm ovliv ňujícím zatížení hrá čů v utkání byl použitý herní systém . Výsledky vícefaktorové ANOVY poukazují na signifikantní vliv herního systému na zatížení hráče v utkání (p-hodnota <0,01) na 5% hladin ě významnosti. Při h ře proti zónové obran ě bylo analyzováno statisticky významn ě nižší zatížení než p ři h ře proti osobní obran ě. Pro posouzení v ěcné významnosti vlivu analyzovaných faktor ů byl použit koeficient , který udává minimální vysv ětlený podíl rozptylu, jenž lze považovat za obsahově podstatný v relaci k ostatním nesledovaným vliv ům. Z hlediska v ěcné významnosti lze konstatovat, že experimentální efekt zatížení lze z 3 % p řipsat vlivu herního systému a z 97 % jiným, neznámým vliv ům. Dalším faktorem, který byl analyzován, byl vliv výsledku utkání . Z hleiska věcné významnosti je pouze 0,5 % rozptylu zatížení p řisuzováno vlivu výsledku ( = 0,005), ačkoliv byl vliv tohoto faktoru analyzován jako statsitcky významný (p-hodnota <0,01). Na základ ě výsledk ů vícefaktorové ANOVY m ůžeme konstatovat, že byly analyzovány signifikantní vlivy obou sledovaných faktor ů na intenzitu zatížení hrá čů v utkání (tj. vlivu herního systému, stejn ě jako vlivu výsledku utkání) a op ět p řijímáme alternativní hypotézy H2 A a H3 A.

U posledního analyzovaného faktoru (vliv hrá čské pozice ) byly identifikovány statisticky významné rozdíly v zatížení hrá čů v závislosti na hrá čských pozicích. Výsledky post-hoc analýzy poukazují, že existují signifikantní rozdíly v intenzit ě zatížení u hrá čů na všech analyzovaných pozicích (post-hoc analýza – p hodnota <10 -3). Z pohledu v ěcné

2012 12 Autoreferát

významnosti lze konstatovat, že experimentální efekt zatížení lze z 14,3 % p řipsat vlivu hrá čských post ů a z 85,7 % jiným, neznámým vliv ům. Z hlediska v ěcné významnosti ( = 0,143) lze tento faktor (vliv hrá čské pozice) považovat za nejvýznamn ější faktor ovliv ňující intenzitu zatížení hrá čů (Tabulka 1).

Tabulka 1: Zatížení hrá čů dle hrá čských pozic v pr ůběhu utkání v procentech SF max Pozice 1 2 3 4 Ø za utkání s Ø ± s dle pozic 1 OU 95,5 92,7 92,7 90,8 93,2 3,3 1 VŠB 93,4 92,3 91,0 91,5 92,0 3,8 91,7 ± 2,8 1 U16 92,8 92,3 91,5 90,9 91,9 1,7 1 U16 93,8 92,7 90,4 88,3 91,5 3,4 3 OU 91,3 89,3 90,1 89,9 90,4 1,8 3 VŠB 92,6 88,9 88,4 91,3 90,3 3,6 90,1 ± 2,5 3 U16 87,8 87,5 85,7 87,2 2,6 3 U16 93,4 93,6 93,3 91,9 93,2 2,5 5 OU 89,9 89,4 90,8 88,9 89,8 2,4 5 VŠB 89,1 89,0 87,0 88,3 88,4 2,7 88,9 ± 2,9 5 U16 89,6 89,3 88,4 86,0 88,8 2,8

Podobn ě jako Abdelkrim, El Fazaa a El Ati (2007) i výsledky našeho výzkumu poukazují na statisticky významné rozdíly v intenzit ě zatížení hrá čů dle r ůzných hrá čských pozic, přičemž nejvyšší intenzita zatížení byla analyzována u rozehráva čů . Výsledky našeho výzkumu jsou ve shod ě také se záv ěry odborných publikací Matthew a Delextrat (2009), Rodriguez-Alonso, Fernandez-Garcia, Perez-Landaluce a Terrados (2003), Ziv & Lidor, 2009). Na výsledné zatížení hrá čů má vliv zejména hrá čská pozice a s tím související odlišné role hrá čů (hrá ček) v týmu. Z hlediska v ěcné významnosti můžeme konstatovat, že experimentální efekt zatížení lze z 14,3 % připsat vlivu hrá čských post ů a z 85,7 % jiným, nezkoumaným vliv ům. I u posledního zkoumaného faktoru op ět p řijímáme alternativní hypotézy H2 A a H3 A.

Přínos a záv ěry práce

Pro monitorování SF v kolektivních sportech doporu čujeme používat telemetrické sady nap ř. Polar TEAM 2 systém, který trenér ům umož ňuje on-line kontrolu všech monitorovaných hrá čů a hrá či nejsou limitováni sporttestery na ruce.

Do výpo čtů pr ůměrných hodnot SF hrá čů za řazovat pouze úseky hry, kdy se hrá či „aktivn ě“ ú častnili hry na palubovce a sou časn ě b ěžela časomíra, tj. tzv. metodiku „live time“ (Abdelkrim, El Fazaa, & El Ati, 2007; Matthew & Delextrat, 2009, aj.).

2012 13 Autoreferát

Získaná data z monitorování intenzity zatížení hrá čů jsou statisticky zpracována r ůznými metodami analýzy dat, čímž byl vytvo řen komplexní p řístup k analýze podobných dat.

U všech zkoumaných faktor ů byly zamítnuty hypotézy nulové a naopak p řijaty hypotézy alternativní.

Ve sportovní praxi se v ětšinou nesetkáváme se situací náhodného výb ěru, a proto doporu čujeme pro prokázání v ědecké pr ůkaznosti výzkumu používat spíše tzv. praktickou (v ěcnou) významnost.

Nejv ětší podíl vlivu na intenzitu zatížení hrá čů v utkání z pohledu v ěcné významnosti lze přisuzovat vlivu hrá čských pozic ( = 0,143, což činí 14,3 %). Z hlediska v ěcné významnosti lze konstatovat, že experimentální efekt zatížení lze z 3 % p řipsat vlivu herního systému a z 97 % jiným, neznámým vliv ům. V ěcná významnost rozdíl ů v intenzit ě zatížení hrá če v závislosti na výsledku utkání je velmi malá (0,5 %).

Výsledky práce pak poukazují na základní charakteristiky zatížení hrá čů vyjád řené hodnotami SF v utkání, čímž práce p řispívá k rozší ření poznatk ů problematiky zatížení hrá čů basketbalu.

Výsledky analýzy zatížení hrá čů by mohly být využity pro následující tvorbu tréninkového plánu, kontrolu i řízení vlastního tréninku a výb ěr vhodných metodicko- organiza čních forem (MOF) v tréninku dané v ěkové a výkonnostní kategorie, které jsou sou částí herního tréninku basketbalu (Benson & Connolly, 2011).

2012 14 Úvod

1 Úvod

Basketbal pat ří mezi nejpopulárn ější a nejrozší řen ější týmové sportovní mí čové hry na sv ětě. Tato sportovní hra se již od jejího vzniku v roce 1891 (Obrázek 1.1.1) stále vyvíjí stejn ě jako její pravidla, která pat ří mezi nejsložit ější a nej čast ěji se m ěnící, což souvisí s jejím neustálým vývojem a se snahou zatraktivnit ji pro ve řejnost. Jeho popularita stále roste, o čemž sv ědčí zájem obrovský zájem o NBA a také stále nar ůstající zájem divák ů o Euroligu. V této sout ěži se v poslední dob ě objevuje velké množství hrá čů d říve působících v NBA a také velké množství mladých talentovaných hrá čů z Evropy. O vzr ůstající úrovni basketbalových sout ěží v Evropě (nejen Euroligy) vypovídá také velký po čet evropských hrá čů , kte ří byli pozd ěji draftováni do slavné NBA na p ředních pozicích (nap ř. Bargnani, Galinari, Gasol, Kanter, Mili čič, Nowitzki, Parker, Rubio, Veselý, aj.). Mnozí z těchto hrá čů se pak také stali (pop ř. se v budoucnu mohou stát) klí čovými hrá či svých tým ů.

Obrázek 1.1.1: Zakladatel basketbalu Dr. James Naismith

Vývoj basketbalu a zm ěny, které tento vývoj p řináší nelze p řehlížet. P ředevším zm ěna pravidel odstran ěním rozskok ů, snížením maximální délky útoku z 30 na 24 sekund a přechodem na úto čnou polovinu za 8 sekund (místo p ůvodních 10) v kv ětnu 2000 p řineslo zrychlení hry a s tím související zm ěnu zatížení hrá čů v pr ůběhu utkání. Zm ěna hrací doby z 2 x 20 minut na 4 x 10 minut navíc poskytla hrá čů m dv ě minuty na obnovení a na čerpání sil mezi 1. a 2. a také mezi 3. a 4. čtvrtinou.

2012 15 Úvod

Sledování a vyvozování správných záv ěrů se v tomto sm ěru stává nutností, nebo ť ovliv ňují koncepci p říprav z hlediska m ěř ení sil, ale p ředevším z hlediska dlouhodob ějšího rozvoje herního výkonu. Nemá p řece žádný význam vychovávat a trénovat hrá če v duchu sportovní hry tak, jak se hrála p řed dvaceti, t řiceti lety. Sou časný basketbal se v posledním období zrychlil, a to jak pohybem hrá čů , tak řešením herních situací. Za číná se o n ěm hovo řit jako o „non-stop game“, tedy jako o sportovní h ře, v níž se tém ěř nevyskytují hluchá a zpomalovací fáze pot řebné nap ř. k op ětovnému rozestav ění hrá čů . Ukazuje se, že efektivita výkonu družstva je v sou časném basketbalu závislá p ředevším na kvalitách herních výkon ů jednotlivých hrá čů (Velenský & Karger, 1999). A čkoliv neustále vznikají nové a nové herní systémy či akce, zejména americký profesionální basketbal je pov ěstný svou rychlostí (Obrázek 1.1.2) i relativní jednoduchostí v řešení útočných akcí.

Obrázek 1.1.2: „Prototyp“ novodobého hrá če basketbalu p ůsobícího v NBA (Dwight Howard)

Toto se d ěje p ředevším v souvislosti se zdokonalováním sportovního tréninku zejména v posledních desetiletích, kdy došlo k nebývalému rozvoji teorie sportovního tréninku. Lze souhlasit s názorem Cacka (2008), že sou časný stav v ědních poznatk ů, východisek a metod používaných v teorii sportovního tréninku koresponduje se sou časným stavem v ědy v postmoderní spole čnosti. Vztah mezi tréninkem a výkony sportovc ů má kauzální povahu: trénink je p říčinou a sportovní výkon výsledkem. V po čátcích byl trénink založen na zkušenostech samotných sportovc ů, kte ří je ve funkci trenér ů p ředávali dalším generacím. Zatímco v minulosti byly v ědecké názory a teorie radikáln ě odmítány a znevažovány, sou časní v ěde čtí pracovníci i sportovní trené ři si stále více uv ědomují,

2012 16 Úvod

že dosahování maximálních sportovních výkon ů je možné pouze za p ředpokladu ideální syntézy nejnov ějších v ědeckých poznatk ů s dispozicemi konkrétních sportovc ů. Mimo nové v ědecké p řístupy se postupn ě rozvíjely také nové technologie (nap říklad monitory srde ční frekvence- sporttestery) a byly zakládány specializované výzkumné sportovní instituce. Toto vše umožnilo vytvá řet v řad ě sport ů dokonalejší tréninkové systémy i komplexn ější teorie tréninku založené na vědeckých poznatcích (Dovalil et al., 2009).

Vztah mezi zápasovým zatížením ve sportovních hrách a zatížením hrá čů v tréninkovém procesu se stává stále aktuáln ější, což dokládají odborné publikace zam ěř ené práv ě na tuto problematiku v basketbalu (Abdelkrim, El Fazaa, & El Ati, 2007; Bal čiunas, Stonkus, Abrantes, & Sampaio, 2006; Montgomery, Pyne, & Minahan, 2010). V některých sportovních hrách jako házená je však stav studií zam ěř ených na řešení tohoto vztahu stále naprosto neut ěšený (Táborský, 2011). Na základ ě zmín ěných publikací lze konstatovat, že tréninkový proces v basketbalu by měl (musí) vyplývat z typických požadavk ů zápasového zatížení hrá če v mistrovském basketbalovém utkání. Tato práce je tedy zam ěř ena práv ě na problematiku diagnostiky herního zatížení hrá čů v pr ůběhu basketbalových utkání. Monitorování srde ční frekvence (SF) nám umož ňuje zaznamenat a nashromáždit údaje o zatížení jednotlivých hrá čů v pr ůběhu utkání (mistrovského či přátelského). Úrove ň srde ční frekvence je jedním z lehce dostupných fyziologických ukazatel ů, ale zárove ň také spolehlivou veli činou k posouzení intenzity zatížení (Achten & Jeukendrup, 2003; Neumann, Pfützner, & Hottenrott, 2005; Lehnert, Stejskal, Háp, & Vavák, 2008). Výsledky analýzy zatížení hrá čů by mohly být využity pro následující tvorbu tréninkového plánu, kontrolu i řízení vlastního tréninku a výb ěr vhodných metodicko-organiza čních forem (MOF) v tréninku, které jsou sou částí herního tréninku basketbalu (Benson & Connolly, 2011; Kelly & Coutts, 2010). P ředkládaná práce by m ěla přisp ět k rozší ření poznatk ů problematiky zatížení hrá čů basketbalu v pr ůběhu utkání.Získaná data z monitorování intenzity zatížení hrá čů v pr ůběhu utkání jsou statisticky zpracována r ůznými metodami analýzy dat, čímž byl vytvo řen komplexní přístup k analýze podobných dat, který m ůže sloužit trenér ům, u čitel ům i student ům tělesné výchovy využívající sporttestery v praxi.

2012 17 Dosavadní poznatky a teoretická východiska

2 Dosavadní poznatky a teoretická východiska

Moderních sporty v četn ě basketbalu se za čaly formovat již v pr ůběhu 19. století (viz. Úvod práce). Zvlášt ě dynamicky se v ětšina sportovních her rozvíjela p ředevším v posledních čty řiceti, padesáti letech, což bylo také provázeno mimo řádným r ůstem sportovních výkon ů. Jak již bylo zmín ěno v úvodu práce, sou časný basketbal v posledním období zrychlil, a to jak pohybem hrá čů , tak řešením herních situací. Zejména americký profesionální basketbal je typický svou rychlostí i relativní jednoduchostí v řešení úto čných akcí. A čkoliv neustále vznikají nové herní systémy, výkony (výsledky) družstev jsou závislé p ředevším na kvalitách herních výkon ů jednotlivých hrá čů . P ředpokladem úsp ěchu družstva v utkání je schopnost hrá čů opakovan ě (po celou dobu utkání) podávat pokud možno maximální výkon. V ětšinou jde o výkon subjektivn ě maximální intenzity, při kterém je hrá č schopen p řesn ě realizovat pot řebné herní činnosti, tak aby úsp ěšn ě zvládl řešení aktuální herní situace (Bunc, 2000). Dob ře kondi čně p řipravený hrá č basketbalu prokazuje po celou dobu utkání odolnost v ůč i zvyšující se námaze s žádanou přesností (nap ř. st řelba), v četn ě správného taktického rozhodování. Na druhou stranu většina basketbalových trenér ů p ředává odpov ědnost za budování kondice jednotlivých hrá čů týmu kondi čním trenér ům pocházejících z jiných sport ů, pop ř. p řevezmou tréninky na zlepšování kondice od atletických koleg ů. Úkolem však není ub ěhnout n ěkolik metr ů co možná nejrychleji nebo nast řílet stovky koš ů bez p ředchozího zatížení (v klidu). Herní výkonnost a funk ční zdatnost hrá čů by se tedy m ěla zvyšovat p ředevším činnostmi, které spl ňují časov ě- prostorové charakteristiky i fyziologické charakteristiky (Šafa říková, 2008). Specializovaný a dlouhodobý tréninkový proces musí v první řad ě uplat ňovat hledisko herních dovedností a jejich realizaci v herním tréninku. Nedílnou sou částí tohoto procesu se však stává i „p řim ěř ené“ zat ěžování v kondi čním tréninku, kde „p řim ěř enost“ odráží také požadavek ú čelnosti osvojovaných a zdokonalovaných herních dovedností. Zárove ň však souhlasíme s názorem Velenského (2008), že „dosud se žádný hrá č nenau čil hrát basketbal jenom na atletickém h řišti, b ěháním do schod ů nebo jenom v posilovn ě“. Vyjád řeno jinými slovy, nedostate čnost osvojení herních dovedností nelze nahradit zvyšujícími se nároky v kondi čním tréninku. Kondi ční schopnosti na jakkoliv vysoké úrovni nemohou v herním výkonu hrá če zastoupit jeho slabý potenciál herních dovedností.

V kapitole „Dosavadní poznatky a teoretická východiska“ sledujeme ur čitou posloupnost v navazování podkapitol. Sm ěř ujeme postupn ě od obecné charakteristiky

2012 18 Dosavadní poznatky a teoretická východiska sportovních výkon ů, p řes herní výkon až k problematice intenzity zatížení hrá čů basketbalu.

2.1 Sportovní výkon

V praxi se m ůžeme setkat s pojmy jako pracovní výkon, tv ůrčí nebo také sportovní výkon. Sportovní výkony se realizují ve specifických pohybových činnostech, jejichž obsahem je řešení úkol ů, které jsou vymezeny pravidly p říslušného sportu a v nichž sportovec usiluje o maximální uplatn ění výkonových p ředpoklad ů (Dovalil et al., 2009).

Sportovní výkony se realizují ve specifických pohybových činnostech, jejichž obsahem je řešení úkolu, které jsou vymezeny pravidly p říslušného sportu a v n ěmž sportovec usiluje o maximální napln ění výkonových p ředpoklad ů. Lze rozlišit pr ůběh činnosti a jeho výsledek. Znalosti o pr ůběhu a výsledku sportovních výkon ů znamená vyhledávat a shromaž ďovat četné díl čí (empirické, v ědecké) informace, ale p ředevším se zajímat o souvislosti a pro ú čely sportovního tréninku je p řevád ět do roviny didaktické, tj. zkoumat, co je podstatou výkonu, pro č dochází k jeho zm ěnám, co má být obsahem tréninku a jak postupovat (Dovalil et al., 2009).

Obrázek 2.1.1: Struktura sportovního výkonu (Dovalil et al., 2009)

Měkota a Cuberek (2007) chápou sportovní výkon jako specifický typ pohybového výkonu, p ři kterém se sportovci snaží docílit výkon ů maximálních. Sportovní výkon je pak

2012 19 Dosavadní poznatky a teoretická východiska vyvrcholením a smyslem sportovní činnosti, je jejím cílem i výsledkem. Jmenovaní autoři zmi ňují také pojmy relativní maximální výkon , což lze vyjád řit jako maximum individuálních možností jedince a taktéž pojem absolutn ě maximální výkon , který chápeme jako nejvyšší (nejlepší) dosud nep řekonaný výkon, rekord v měř ítku celostátním, mezinárodním i sv ětovém.

Pr ůběh sportovního výkonu je realizován pohybovou činností, která je řízena centrální nervovou soustavou. Pohybová činnost se skládá z jednodušších nebo složit ějších element ů (prvk ů, akt ů atd.), které jsou p ředem p řipravené v pohybovém řet ězci, ale sou časn ě jedinec reaguje na vývoj situace, na zm ěnu podmínek. Pohybová činnost neznamená pouhý sled element ů, vychází z uv ědom ělého vztahu ke skute čnosti, který se projevuje v pohybovém jednání ( činnost provád ěna za jednozna čným ú čelem). Do této fáze pohybového jednání vstupuje motivace (vnit řní i vn ější pohnutky jednání) jako d ůležitý usm ěrňující a dynamizující činitel (Dovalil et al., 2009).

Obsah sportovních výkon ů je v jednotlivých sportech velice prom ěnlivý, plyne to z různorodosti jejich úkol ů. N ěkdy jde o úkoly jednozna čné, pohybov ě p řesn ě formulovatelné (nap ř. atletika), n ěkdy naopak o úkoly daleko složit ější, jejichž řešení je možné více zp ůsoby a mnohdy má i tvo řivý charakter (sportovní hry nebo gymnastika). Každé sportovní odv ětví či disciplína vyžaduje jinou sumu p řípadn ě úrove ň faktor ů. I p řes uvedené díl čí odlišnosti jednotlivých výkon ů je žádoucí vytvá řet obecné modely, které zjednodušen ě vystihnou obraz sportovního výkonu.

Faktory, které ovliv ňují sportovní výkon, lze rozlišit na somatické (konstitu ční znaky jedince), kondi ční (pohybové schopnosti), psychické a faktory techniky a taktiky (Dovalil et al., 2009). V rámci modelu lze postihnout soubor potenciálních faktor ů v četně jejich vzájemných vztah ů (Obrázek 2.1.1). V případ ě tvorby model ů struktury sportovního výkonu se však auto ři nemohou shodnout, které faktory jsou ty limitující, rozhodující a které jen pr ůvodní. Moravec et al. (2004) d ělí faktory ovliv ňující sportovní výkon podle důležitosti na t ři základní kategorie. V první kategorii se nacházejí faktory p římo limitující sportovní výkon. V druhé nalézáme faktory, u kterých sta čí dosáhnout ur čité úrovn ě. Ve t řetí kategorii se nacházejí faktory doprovodné, p řičemž nelze stanovit p řesné hranice mezi zmín ěnými skupinami. Sportovní výkon je ovlivn ěn vnit řním stavem organismu sportovce, který lze ozna čit jako p ředpoklady výkonu a vnějším stavem prost ředí, které se ozna čuje jako podmínky výkonu. Podle typu sportovní činnosti je nutné rozlišovat individuální a týmové (kolektivní) sportovní výkony. Kolektivní (týmový)

2012 20 Dosavadní poznatky a teoretická východiska výkon je založen na výkonech jednotlivc ů, ale jeho finální úrove ň ovliv ňuje souhra, kooperace i vztahy mezi členy kolektivu (družstva).

Moravec et al. (2004) využívají k definici pojmu sportovní výkon systémový p řístup, kdy se podle autor ů na sportovním výkonu podílí vrozené dispozice, vliv tréninkového procesu, také sociální podmínky, v nichž se latentní podmínky rozvíjely. Sportovní výkon pak lze chápat jako aktuální projev sportovní výkonnosti, jehož obsahem je uv ědom ělá pohybová činnost zam ěř ená na řešení úkol ů vymezených pravidly daného sportu či disciplíny. Velké množství faktor ů spoluvytvá řejících strukturu sportovního výkonu se d ělí na skupinu faktor ů vn ějších a vnit řních. Mezi vn ější faktory lze za řadit ty, které souvisí s přírodními, ekonomickými či spole čenskými podmínkami. Vnit řní faktory pak zahrnují skupinu proměnných, které vycházejí z kondi čních, psychických, technických, taktických a teoretických požadavk ů na maximální sportovní výkon.

Výkon krá če v basketbalu závisí na širokém rozsahu nejr ůzn ějších faktor ů vnit řních (úrove ň pohybových p ředpoklad ů, psychické a morální vlastnosti sportovce, technika st řelby či driblinku, herní zkušenosti aj.) a vn ějších (velikost sportovní haly, povrch, mí če, sv ětelné podmínky v hale, obuv atd.). Množství a vzájemná provázanost faktor ů ovliv ňujících výkon ve sportovních hrách je nepom ěrn ě vyšší než ve sportovním výkonu v atletice či cyklistice. Vytvo ření struktury sportovního výkonu v basketbalu musí vycházet jak ze znalostí samotné hry, tak z nárok ů vyplývajících na hrá če. Dovalil et al. (2009) odvozují z pojmu sportovní výkon pojem sportovní výkonnost, kterou charakterizují jako schopnost sportovce podávat daný sportovní výkon v ur čité sportovní činnosti opakovan ě v delším časovém úseku na pom ěrn ě stabilní úrovni.

Na základ ě výše uvedeného textu lze souhlasit s názorem Cacka (2008), že je tém ěř nemožné dosahovat vrcholných výkon ů na nejvyšší úrovni (sv ětová elita) p ři absenci by ť jen jediného limitujícího faktoru.

2.2 Herní výkon

Sportovní (herní) výkon hrá če lze chápat jako projev stupn ě herní zp ůsobilosti k účasti v utkání. Je podmín ěn komplexní dispozi ční strukturou, která se navenek projevuje jako souhrn osvojených herních činností integrovaných do hry celého družstva. Teorie sportovních her rozlišuje dva základní pojmy – individuální herní výkon (IHV), vztahující se k výkonu jednotlivce a týmový herní výkon (THV), vztahující se k výkonu týmu jako takovému (Dobrý & Semiginovský, 1988). Pokud nebude nutné rozlišovat mezi termíny

2012 21 Dosavadní poznatky a teoretická východiska

IHV a THV, bude pro zjednodušení myšlen termín herní výkon a charakteristika bude platit pro oba dva uvedené pojmy.

Hodnocení herního výkonu v ětšinou vychází z metody pozorování a v poslední době se jím zabývá stále více odborník ů (nap ř. Süss, 2006). Sledované vybrané kategorie jsou většinou hodnoceny na škále splnil – nesplnil, dob ře – špatn ě, plus - mínus nebo se také v některých pracích objevují vícestup ňové hodnotící škály, kdy celkové hodnocení záleží na mí ře detailnosti. Pozorování provádíme v ětšinou dlouhodob ě, p řičemž p ředm ětem výzkumu se stává týmový i individuální herní výkon. Hlavní metodou sb ěru dat je p římé pozorování p řevážn ě videozáznamu herních výkon ů v pr ůběhu d ůležitých utkání (Velenský, 2008).

V roce 2009 Süss a kolektiv autor ů vydali publikaci zam ěř enou p římo na „Hodnocení herního výkonu ve sportovních hrách“. Jelikož p ři hodnocení herního výkonu si v ětšinou již nevysta číme jen s metodou pozorování (zejména sportovní hry), musíme hledat jiné metody pro analýzu herního výkonu. P řesto m ůže být jistým problémem zpracovaných hodnocení fakt, že výsledky jsou sumarizovány za celé utkání nebo v lepším p řípad ě po ur čitých částech utkání. V basketbalu je tím úsekem hry myšlen p ředevším polo čas, konkrétní čtvrtina utkání nebo jednotlivé st řídání daného hrá če. Takto sumarizované výsledky však v ětšinou neposkytují informace o procesu, ve kterém jich bylo dosaženo, a často tím m ůže být celkové hodnocení ovlivn ěno. Mimo jiné také uvád ějí, že d ůležitou sou částí herního výkonu je i funk ční p řipravenost jako specifická adaptace hrá če na zatížení v utkání. P říprava na utkání v tréninkovém procesu by se m ěla co nejvíce přiblížit samotnému utkání. Také proto je vzestup herního výkonu ve sportovních hrách závislý na kvalit ě tréninku. Z tohoto d ůvodu je analýza zatížení hrá čů v utkání jedním ze základních p ředpoklad ů umož ňující aplikovat modelování intenzity zatížení v tréninkovém procesu. Srde ční frekvenci hrá čů v utkání je d ůležité sledovat z důvod ů ovlivn ění a p řizp ůsobení tréninkového procesu sout ěžním utkáním. Intenzita zatížení hrá čů v tréninku by se m ěla co nejvíce shodovat s intenzitou zatížení v utkání (B ělka, H ůlka, Truba čová, & Elfmark, 2010; Vala & Litschmannová, 2012).

2.2.1 Individuální herní výkon

Individuální herní výkon m ůžeme definovat jako jev, který je tvo řen všemi interakcemi hrá če s jeho okolím v pr ůběhu utkání. Jedná se tedy o vícefaktorový konstrukt, který nem ůžeme ur čit p římo, ale jeho kvalitu i kvantitu m ůžeme odhadovat pomocí

2012 22 Dosavadní poznatky a teoretická východiska indikátor ů (Süss, 2006). Stejný autor (2009) definuje IHV také z jiného pohledu - „Individuální herní výkon tvo ří systém jednotlivých výkon ů ve všech herních dovednostech realizovaných ve specifických podmínkách utkání a jejich vzájemných vazeb a tvo ří zárove ň subsystém v systému týmového herního výkonu a tím i v systému sportovního tréninku“.

Jednotlivé reakce hrá če se navenek projevují jako herní činnosti jednotlivce, tak jak je tento pojem chápán v teorii sportovních her. V ětšinu herních činností jednotlivce v basketbalu (úto čných i obranných) lze dále rozd ělit na jednotlivé dovednosti, které v celkovém provedení na sebe navazují, a výkon v předcházející dovednosti ovliv ňuje výkon v dovednosti následující.

2.2.2 Týmový herní výkon

Týmový výkon je sice také založen na výkonech jednotlivc ů, ale jeho výsledná úrove ň je dána p ředevším kvalitou vztah ů (spolupráce-konkurence) uvnit ř skupiny, v četn ě toho, jak dokážou jednotlivci pod řídit sv ůj výkon výkonu celku- týmu (Dovalil et al., 2008).

Jednotlivé IHV, které považujeme za prvky THV, jsou tedy i zárove ň subsystémy týmového herního výkonu. Ty jsou z hlediska systémového v interakci se systémem soupe ře (respektive s IHV soupe ře). Vzájemnou interakcí mezi jednotlivými subsystémy IHV a jejich samostatnými vlastnostmi je tvo řen systém týmového herního výkonu. Nelze se tedy dívat na THV jako na prostý sou čet jednotlivých IHV, jak k tomu ob čas trené ři v praxi inklinují (Süss, 2006). V případ ě basketbalu nesta čí jen „koupit“ p ět hrá čů se st řeleckým pr ůměrem 20 bod ů za utkání a říci, že máme tým, který bude dávat každé utkání 100 bod ů. Trenéra nejen basketbalu by však m ěla zajímat nejen kvantita jednotlivých IHV, ale zejména kvalita jednotlivých individuálních herních výkon ů a také jejich vzájemné vztahy. Na výsledný výkon družstva p ůsobí jeho vnit řní struktura, nap ř. hrá čské pozice (rozehráva č- křídlo- pivot) a také role jednotlivých hrá čů v družstvu (obrana nejlepšího hrá če soupe ře apod.). Úsp ěšný THV je samoz řejm ě založený na kvalitních individuálních výkonech hrá čů celku, ale také je ovlivn ěn motivací, komunikací mezi hrá či v družstvu, vzájemnou spoluprací hrá čů , ale i soudržností týmu, tj. mírou semknutostí hrá čů v jeden celek, který je pak trenéry nazýván „tým“. Vyjád řením výkonu družstva je pak konkrétní výsledek dosažený v utkání proti konkrétnímu soupe ři. Kone čný výsledek, tj. vít ězství, remíza a prohra, vyjad řující relativní hodnotu, která je založená na síle soupe ře.

2012 23 Dosavadní poznatky a teoretická východiska

„Týmový herní výkon definujeme jako otev řený systém tvo řený subsystémy IHV a jejich vzájemnými vztahy“ (Süss & Buchtel et al. 2009).

2.2.3 Charakteristika výkonu hrá čů v basketbalovém utkání

Basketbalové utkání p ředstavuje zna čně prom ěnlivé prost ředí, v němž na hrá če p ůsobí různou intenzitou a různým objemem řada podn ětů. Hrá č na tyto podn ěty (informace) neustále reaguje a rozhoduje se o použití pokud možno co nejvhodn ější pohybové odpov ědi. Jak již bylo zmín ěno v úvodu práce, sou časný basketbal velmi zrychlil a hraje se s obrovským nasazením a intenzitou všech hrá čů . Hovo ří se o n ěm jako o „non-stop game“, „coast to coast basketball“ nebo také „run and gun basketball“ (Velenský, 2008). Basketbal je fyzicky velmi náro čný sport, kdy hrá č podává acyklický výkon, p řičemž úrove ň cyklických d ějů, nap ř. b ěhu, je také vysoká. P ři samotné h ře basketbalu se uplat ňují především krátké sprinty, p řihrávky, dribling, st řelba, st řelba a výskoky (nap ř. st řelba z výskoku) nebo doskoky odražených mí čů po neúsp ěšných st řelách. B ěh na delší vzdálenost není častý, hlavn ě proto, že hrá či mají málo volného prostoru a vykonávají tedy spíše krátké sprinty podle vzniklých situací. Mezi intenzivní momenty charakteristické pro utkání pat ří zejména krátké sprinty, obvykle spojené se získáním a kontrolou mí če, st řídané lokomocí st řední intenzity.

Pro sportovní hry, mezi které řadíme i basketbal, jsou charakteristické následující znaky (Táborský, 2004): • nestandardnost podmínek sout ěže; • velký po čet pohybových dovedností; • složité pohybové struktury; • variabilita a tv ůrčí kombinace jednání; • heuristické taktické myšlení; • předvídání zám ěrů soupe ře; • volba optimálního řešení herních situací a d ělba úkol ů v rámci družstva.

Pro ú čely analýzy pohyb ů vykonávaných hrá či se v odborných studiích (nap ř. Narazaki, Berg, Stergiou, & Chen, 2009) většinou definují a sledují čty ři základní kategorie činností (stání, ch ůze, b ěh a výskoky). Jiní auto ři (McInnes, Carlson, Jones, & McKenna, 1995) naopak definují osm základních typů pohyb ů a další jako nap ř. Abdelkrim, El Fazaa, & El Ati, (2007) až 9 druh ů specifických pohyb ů, jak je patrné

2012 24 Dosavadní poznatky a teoretická východiska z Tabulky 2.2.1. Průměrná délka všech zmín ěných pohyb ů byla kratší než 3 sekundy, přičemž ke zm ěnám dochází každé 2 sekundy, což jen potvrzuje, že basketbal je považován za velmi dynamický sport, kde je d ůležitá jak rychlost, tak i hbitost hrá čů . Navíc pouze 5 % provád ěných sprint ů hrá čů trvala více než 4 sekundy (Vu čkovi ć, Dežman, James, Er čulj, 2010).

Ačkoliv hrá či basketbalu absolvují v utkání pr ůměrn ě 55 sprint ů (až 67 sprint ů vykonají rozehráva či, 56 k řídla a 43 pivoti), pro jednotlivé hrá če v basketbalovém utkání i v tréninkovém procesu není nejd ůležit ější využít maximální b ěžecké rychlosti, jelikož je obecn ě známo, že basketbal je hra prvních dvou krok ů, že nejd ůležit ější je p ředevším start, akcelerace, brzdivý pohyb p ři zastavování a velmi rychlé zm ěny sm ěru spojené se zm ěnou rychlosti. Hrá či tak v pr ůběhu utkání vykonají celkem cca 1050 nejr ůzn ějších specifických pohyb ů (výskoky, sprinty), u ženské kategorie je t ěchto pohyb ů mén ě (Abdelkrim, El Fazaa, & El Ati, 2007).

Nejv ětší fyzickou zát ěž musejí snášet rozehráva či, kte ří se pohybují po celé ploše hřišt ě a mnohdy b ěhem utkání nab ěhají až 7,5 km (McInnes, Carlson, Jones, & McKenna, 1995).

Tabulka 2.2.1: Frekvence hlavních charakteristik utkání (Matthew & Delextrat, 2009)

Výskoky se v pr ůběhu hry basketbalu vyskytují z různých pozic nepravideln ě, podle některých autor ů p řibližn ě 40-50 krát za utkání (McInnis, Carlson, Jones, & McKenna 1995; Abdelkrim, El Fazaa, & El Ati, 2007), jak je patrné z Tabulky 2.2.1 podle jiných autor ů dokonce 50-60 krát (Bal čiunas, Stonkus, Abrantes, & Sampaio, 2006). Studie

2012 25 Dosavadní poznatky a teoretická východiska zam ěř ené na vertikální výskok basketbalist ů používají r ůzné testy i protokoly (LaMonte, McKinney, Quinn, Bainbridge, & Eisenman, 1999; Latin, Berg, & Baechle, 1994; Ostojic, Mazic, & Dikic, 2006). Pr ůměrná hodnota výskoku se pohybuje od 40,1 cm uvedených ve studii kolektivu Apostolidise (2004), až po 68,5 cm uvád ěných v publikaci (Hoffman, Tenenbaum, Maresh, & Kraemer, 1996). Hodnota 43,9 cm byla zaznamenána p ři metod ě, kdy b ěhem testu probandi drželi ruce u pasu (Tabulka 2.2.2).

Tabulka 2.2.2: Pr ůměrné hodnoty vertikálního výskoku (cm) basketbalist ů (Ziv a Lidor, 2009)

Smith a Thomas (1991) ve své studii srovnávali výskok osmi nejlepších hrá čů na jednotlivých hrá čských postech se zbytkem hrá čů a zjistili, že nejlepší rozehráva či mají signifikantn ě lepší výsledky výskoku ve srovnání se zbytkem rozehráva čů (52.6 vs 44.8 cm). Podobné výsledky byly zjišt ěny také p ři srovnávání nejlepších podkošových k řídel tzv. „power forward ů“ (PF) a ostatních PF (50,5 vs 40,2 cm). Auto ři zd ůraz ňují d ůležitost výskoku na celkový úsp ěšný výkon hrá čů basketbalu. Toto tvrzení podporují i výsledky Hoareho (2000), který zjistil signifikantní rozdíly ve výskoku (68,6 cm) u skupiny osmi nejlepších st řílejících rozehráva čů tzv. „shooting guard“ (SG) oproti zbylým SG (60,6 cm).

Maximální výskok vyžaduje čas a je záležitostí p ředevším odrazu. Doskok m ůže být často startovní fází a vyžaduje proto velké nároky na amortiza ční práci sval ů. Pro samotné úsp ěšné stažení mí če (doskok) však není pot řeba jen maximálního výskoku, zkušeností hrá če, ale také je nutné zaujmout správné postavení pro provedení „box outu“, dostate čnou

2012 26 Dosavadní poznatky a teoretická východiska sílu pro udržení soupe ře „na zádech“ a samoz řejm ě také anticipaci pro obranné i úto čné doskakování.

Prom ěnlivé aktivity (p řerušované krátké sprinty, výskoky, prudké zm ěny sm ěru) vyžadují, zejména na mezinárodní úrovni, vysokou úrove ň všestranné atletické zdatnosti. V samotné h ře je d ůležitá anaerobní výkonnost (rychlost, výbušnost, síla). P ři tréninku se tedy trené ři a hrá či často specializují na stimulaci rychlosti a výbušné síly zejména dolních kon četin. Silový, resp. silov ě-výbušný trénink celého t ěla má všeobecn ě pozitivní p řínos vzhledem k dynamické povaze hry a p ři podkošových soubojích (Grasgruber & Cacek, 2008). Basketbalové starty se provád ějí do všech stran (dop ředu, dozadu i stranou) a jsou velmi náro čné na rovnováhu a trené ři tak za řazují do tréninkového procesu nejr ůzn ější cvi čení na rozvoj rychlosti a hbitosti (Brown & Ferrigno, 2005; Dintiman & Ward, 2003).

Basketbal obecn ě zrychlil nejen pohybem hrá čů , ale i řešením vznikajících herních situací. Dalším pom ěrn ě d ůležitým faktorem, který podstatn ě ovliv ňuje výkon hrá če basketbalu, je tedy také „hrá čská (herní) inteligence“. Herní myšlení (nebo také taktické myšlení) hrá če je nedílnou sou částí dovednostního potenciálu hrá če a ovliv ňují jeho jednání v herních situacích. Výzkumy o souvislostech obecné inteligence a inteligence hrá čské žádné významné korelace nepotvrdily. Řešení herních situací a taktické myšlení jsou p říliš specifické činnosti, které obecná inteligence prokazateln ě nedeterminuje (Jansa & Dovalil et al., 2009).

2.3 Zatížení ve sportu

„Zatížení ve sportu se obvykle chápe jako pohybová činnost vykonávaná tak, že vyvolá aktuální zm ěnu funk ční aktivity člov ěka a ve svém důsledku trvalejší funk ční, strukturální i psycho-sociální zm ěny“ (Jansa & Dovalil et al., 2009). Süss a Kaplan (2011) uvádí, že zatížení ve sportu v nejširším slova smyslu p ředstavuje zatížení fyzické i psychické požadavky, které jsou na sportovce kladeny v tréninku i v utkáních (sout ěžních). Vlivem p ůsobení t ěchto požadavk ů dochází k předpokládanému a očekávanému tréninkovému efektu. Zmín ěný efekt je dán tím, co subjektivn ě požadované vykonání činnosti p ředstavuje a jaké zm ěny vyvolá. Cílem zatížení je pozitivn ě ovlivnit výrazným zp ůsobem trénovanost a p řisp ět tak ke zvyšování sportovní výkonnosti (Buchtel, 2011; Süss, 2006).

2012 27 Dosavadní poznatky a teoretická východiska

Adaptace na t ělesnou zát ěž není jednoduchý proces, ale jedná se o soubor r ůzných typ ů mechanism ů vzájemn ě na sebe navazujících, které zasahují v ětšinu významných systém ů (od adaptace zraku až po zvýšení enzymatických reakcí v mitochondriích- v jádrech svalových vláken). Soubor t ěchto mechanism ů v praxi nazýváme trénovaností nebo odolností proti t ělesné námaze. Výše adaptace se vytvá ří postupn ě a dosáhne optimální úrovn ě asi po 4-6 týdnech. Projeví se poklesem srde ční frekvence (SF) v rozsahu asi 12-15 tep ů za minutu p ři stejné zát ěži proti hodnotám p řed zahájením tréninku (Má ček & Radvanský et al., 2011).

2.3.1 Druhy zatížení

Podle n ěkterých autor ů (nap ř. Dovalil et al., 2009) lze zatížení rozd ělit na vn ější , které se vztahuje k pohybové činnosti, a zatížení vnit řní , které lze chápat jako odezvu organismu na tuto činnost.

Vn ější stránka herního zatížení je vyjad řována množstvím úsilí p ři realizaci činností v utkání, které je možné sledovat a hodnotit z hlediska jednotlivc ů i kolektivu a vyjad řuje se pomocí objemu a intenzity. Problematikou vyjád ření herního zatížení pomocí t ěchto dvou složek se podrobn ě zabýval nap říklad Buchtel (2008 a 2011). Podle n ěho p ředstavuje objem zatížení kvantitativní stránku zatížení. Mezi složky objemu herního zatížení v utkání pat ří nap říklad čas, který hrá č stráví na h řišti, ub ěhnutá vzdálenost nebo po čet realizovaných herních cvi čení jednotlivce rozlišených podle hrá čské pozice (rozehráva č- křídlo- pivot). Toto je d ůležité zejména pro hrá če na top úrovni, protože četnost herních cvi čení jednotlivce u jednotlivých post ů vykazuje zna čné rozdíly. Mezi objemové ukazatele vn ějšího zatížení v tréninku za řazujeme nap říklad také po čet provedených herních cvi čení, pomocí kterých je možné specifikovat zatížení a požadavky na hrá če podle jednotlivých hrá čských post ů (Pakusza, 2011).

Buchtel (2011) chápe vnit řní zatížení jako odezvu organizmu resp. reakci organizmu či jeho systém ů p ři vn ějším zatížení. Psychofyzické zatížení je možné vyjád řit ur čitým vn ějším pohybovým projevem, charakterizovaným vnit řní odezvou podmín ěnou p ředevším uspokojováním bioenergetických nárok ů pohybové činnosti, kterou lze z pohledu fyziologie vymezit funk čními (nap říklad srde ční frekvence, krevní tlak, dechová frekvence) a metabolickými ukazateli (ur čení hladiny laktátu v krvi). Funk ční ukazatele jsou nejp řístupn ějšími, a proto také nej čast ěji využívanými indikátory odpov ědi organizmu na zatížení.

2012 28 Dosavadní poznatky a teoretická východiska

Tato práce je zam ěř ena práv ě na vnit řní zatížení, které lze vyjád řit řadou charakteristik. Z mnoha d ůvod ů jsme se rozhodli pro nej čast ěji používaný indikátor vnit řního zatížení- srde ční frekvenci. Úrove ň SF je jedním z lehce dostupných fyziologických ukazatel ů, ale zárove ň také spolehlivou veli činou k posouzení intenzity vnit řního zatížení (Achten & Jeukendrup, 2003; Neumann, Pfützner, & Hottenrott, 2005; Lehnert, Stejskal, Háp, & Vavák, 2008). P řehled odborných publikací zam ěř ených na sledování obou typ ů zatížení ve sportovních hrách je p řehledn ě zpracován nap ř. v publikaci „ Methodological Issues for the Application of Time-Motion Analysis Research “ (Dobson & Keogh, 2007).

2.3.2 Intenzita zatížení

Intenzita zatížení se spojuje s úsilím p ři dané pohybové činnosti, v jistém smyslu znamená také množství vykonané práce v čase. Pro praktické pot řeby se rozlišuje intenzita cvi čení (absolutní intenzita) a intenzita tréninku (relativní intenzita). (Jansa & Dovalil et al., 2009). P ři zát ěži vždy stoupá srde ční frekvence, zvyšuje se ventilace, dochází ke zvýšené produkci potu, m ění se n ěkteré parametry vnit řního prost ředí atd. Podstatná část t ěchto zm ěn je vratná, v čase n ěkolika minut (nebo desítek minut) se v ětšina veli čin vrátí na p ůvodní hodnoty. Intenzita zatížení je rozhodující pro získání efektu aplikovaných pohybových aktivit. Cílem je dosažení dlouhodob ě p řetrvávajících zm ěn, kterých lze dosáhnout pouze tehdy, p řekro čí-li intenzita zatížení minimální, tzv. „podn ětovou úrove ň“. Při nedostate čné zát ěži nebo p ři krátké dob ě p ůsobení ale nedojde k pot řebnému ovlivn ění zdatnosti. Zárove ň je t řeba také p řipomenout, že čím vyšší je intenzita zatížení při provád ění daného cvi čení, tím kratší dobu je možné toto cvi čení provád ět. Naopak zatížení aerobního charakteru lze realizovat p ři nižší intenzit ě cvi čení dlouhodob ě. Použijme-li v tréninkové praxi cvi čení jako zatížení, je nutné uvažovat nejen o druhu cvi čení (z pohledu specifi čnosti), ale v konkrétních p řípadech vždy stanovit také: • intenzitu cvi čení (lze charakterizovat nap ř. úrovní SF); • dobu trvání cvi čení; • po čtem provedení cvik ů v daném čase, pop ř. po čtem opakování cviku; • interval odpo činku mezi cvi čeními; • zp ůsob odpo činku.

Praktické tréninkové ukazatele intenzity se nej čast ěji orientují na rychlost pohybu a na parametry s ní související- přímou rychlost lokomoce, frekvenci pohyb ů, hrací tempo.

2012 29 Dosavadní poznatky a teoretická východiska

Intenzita zatížení je dána také velikostí p řekonávaného odporu, velikostí p řekonané vzdálenosti. V těchto p řípadech mají ukazatele kvantitativní základ, protože se dají m ěř it. Jindy se pracuje se subjektivním odhadem typu nízká, st řední nebo vysoká intenzita bez přesn ějšího vymezení (Jansa & Dovalil et al., 2009). Jak vyplývá z výše uvedeného, nap ř. ub ěhnutí ur čité vzdálenosti v určitém čase nám nazna čuje, jakou intenzitou byl daný pohybový úkon proveden. Zrychlování SF je pr ůvodním jevem svalové práce a je zhruba lineární s pracovní intenzitou. Pokud stejnou tra ť zvládneme o n ěkolik sekund rychleji, stoupne dané osob ě v pr ůběhu výkonu srde ční frekvence i energetický výdej. Se zvyšováním intenzity zatížení SF stoupá a opa čně, což odráží sou časn ě podíl aerobních a anaerobních proces ů. Tento lineární vzestup s rostoucí intenzitou se projevuje jen asi do 180 tep ů za minutu (Dovalil et al., 2008).

Intenzita zatížení p ři cvi čení je charakterizována stupn ěm úsilí . Každé cvi čení, a ť už je jeho pohybová struktura jakákoliv, m ůže být provád ěno s různým stupn ěm úsilí (nap ř. provést dané cvi čení za 1 minutu nebo za 5 minut). Stupe ň úsilí ve sportu charakterizuje důležitý aspekt zatížení- jeho intenzitu. Intenzita cvi čení se navenek projevuje jako rychlost pohybu, frekvence pohybu, je charakteristická velikostí p řekonávaného odporu a souvisí se zp ůsobem energetického krytí výkonu. Čím vyšší intenzita cvi čení, tím musí být vyšší intenzita energetického výdeje (množství energie za jednotku času, kJ/s) (Dovalil et al., 2009).

2.3.3 Zat ěžování

Pod pojmem zat ěžování chápeme ve sportovním tréninku ur čitou sérii jednotlivých tréninkových zatížení. Zat ěžování je jednou z příčin r ůstu výkonnosti a lze ho zjednodušen ě ozna čit jako systematické opakování zatížení. V dlouhodobém tréninku není přír ůstek zatížení a p řír ůstek výkonnosti paralelní. Zpo čátku se výkonnost zvyšuje paraleln ě s růstem zatížení. Nezáleží tolik na prost ředcích a metodách jako spíše na celkovém objemu. Pozd ější p řír ůstky tréninkového zatížení nutné k růstu sportovní výkonnosti musí být podstatn ě vyšší než v první fázi. Tréninkové zatížení musí působit na organismus nejmén ě na úrovni „prahového“ zatížení (prahové zatížení je takové zatížení, které je schopno vyvolat zm ěny v organismus, zatížení nižší to není schopné zajistit). Obvykle je tato úrove ň prahového zatížení udávána na 30-50 % maximálního zatížení. Zat ěžování se v dlouhodob ě plánovaném tréninkovém procesu vyzna čuje vlnovitým pr ůběhem, tj. st řídáním vyššího a nižšího zatížení (Jansa & Dovalil et al., 2009).

2012 30 Dosavadní poznatky a teoretická východiska

2.3.4 Míra specifi čnosti zatížení

Obecným požadavkem podmi ňujícím zvýšení výkonnosti ve sportu obecn ě (tj. také v basketbalu) je dosažení řady adapta čních zm ěn (biologických i psychosociálních). V souhrnu vlivem tréninku dochází ke zm ěně trénovanosti, tj. nastávají zm ěny úrovn ě dovedností, schopností, ale i vědomostí a stav ů. Tyto zm ěny jsou specifické, ale i nespecifické (Jansa & Dovalil et al., 2009). Míra specifi čnosti udává, nakolik jde o shodu (podobnost či odlišnost) p říslušného zatížení (cvi čení) s finální sportovní činností, tedy s pohybovým obsahem sportovní specializace v závodním provedení (Dovalil et al., 2009). Podle prvotního pohledu na tuto definici by se zdálo, že k tomuto posouzení trenér ům posta čí pouhé vizuální sledování. A čkoliv teoretická východiska jsou pom ěrn ě jasná, stupe ň shody, respektive odlišnosti je však velmi obtížné p řesn ě vymezit, jelikož je nutné vzít v úvahu všechny charakteristiky daného cvi čení (dynamické i kinematické). V případ ě posuzování časoprostorového uspo řádání cvi čení nebo pohybu obecn ě (rychlost či zrychlení) mluvíme o kinematické analýze. Pokud myslíme sledování a rozklad sil, které vedou k vykonání pohybu, jedná se o dynamickou analýzu. Specifi čnost se tedy vztahuje k posloupnosti zapojování jistých svalových skupin, rychlosti pohybu, vynakládanému úsilí, dob ě trvání svalového nap ětí, stejn ě jako sm ěru, rozsahu a frekvenci pohybu.

2.3.5 Možnosti m ěř ení zatížení

Mezi nejznám ější a nej čast ěji používané metody diagnostikování zatížení pat ří zjišt ění koncentrace laktátu (La) z krve a m ěř ení srde ční frekvence (Miller, 2012).

Koncentraci laktátu nej čast ěji zjiš ťujeme z kapilární krve p ři odb ěru z bříška prstu nebo z boltce ušního. Zvýšení koncentrace La je ukazatelem intenzity zát ěže. Koncentraci La lze využívat také pro sestavování tzv. laktátové k řivky v terénu, kdy aplikujeme 3-4 zát ěže se stoupající intenzitou. Po zát ěži stanovujeme koncentraci La a sestrojíme k řivku, jejíž zlom p ředstavuje aerobní práh (AP). Koncentrace La nezávisí pouze na intenzit ě, ale i na čase. To znamená, že p ři intenzitách nad AP stoupá La s časem. Také proto je nutné vždy zajistit standardní podmínky testu- nap ř. provád ět testy na stejné trati (Janssen, 2001; Má ček & Radvanský et al., 2011).

Někte ří auto ři doporu čují využívat zm ěny koncentrace La k modelování tréninku. Krevní laktát je ale jen málo významnou částí energetického obratu, zejména v intermitentních zát ěžích, což je zejména p říklad sportovních her (Má ček & Radvanský et al., 2011). Toto je další z důvod ů pro č využívat pro podobné práce zam ěř ené na zatížení

2012 31 Dosavadní poznatky a teoretická východiska hrá čů v pr ůběhu utkání práv ě monitorování SF hrá čů pomocí sportetster ů. P ři využívání telemetrických p řenos ů navíc mohou trené ři p římo (on-line) sledovat aktuální zatížení hrá čů v pr ůběhu utkání či tréninkového procesu. Informace o aktuálním zatížení jsou dob ře využitelné nap říklad p ři opakovaném st řídání hrá čů sportovních her jako házená, lední hokej či florbal. Toto bohužel nap říklad metoda sledování koncentrace La v krvi neumož ňuje (Benson & Connoly, 2011).

2.4 Srde ční frekvence

Tato veli čina je velmi oblíbeným ukazatelem nejen pro svou snadnou p řístupnost, ale i pro jednoduchou interpretaci výsledk ů (Má ček & Radvanský et al., 2011). Z výše uvedeného d ůvodu a také proto, že m ěř ení množství laktátu v krvi hrá čů v pr ůběhu utkání basketbalu je pom ěrn ě komplikované až nerealizovatelné, pro diagnostikování zatížení hrá čů jsme se rozhodli vybrat metodu monitorování SF pomocí sporttester ů. Pro řízení tréninkového procesu, nejen v basketbalu, mají význam m ěř itelné biologické veli činy, mezi n ěž také pat ří srde ční frekvence (SF). V odborné literatu ře zabývající se problematikou intenzity zatížení a srde ční frekvence se objevují dva pojmy, a to „srde ční frekvence“ a „tepová frekvence“. Jaký je tedy rozdíl mezi pojmy „srde ční“ a „tepová“ frekvence?

Srdce je hlavním „motorem“, který dodává energii a zejména kyslík do pracujících sval ů. Velice rychle reaguje na zm ěny zatížení (v n ěkolika sekundách). V delším časovém horizontu (týdny, m ěsíce) reaguje na adapta ční zm ěny zp ůsobené pravidelnou pohybovou aktivitou. Správným odborným termínem je pojem srde ční frekvence (SF) , nebo ť vyjad řuje frekvenci srde čních stah ů, tj. kolikrát za minutu vypudí srdce krev do krevního ob ěhu. Tepová frekvence (TF) je vyjád řením téhož, ale m ěř eno na n ěkteré z tepen palpa čně, jak je dále uvedeno na Obrázku 2.5.1 v kapitole 2.5.1 (Miller, 2012).

Srde ční frekvence představuje ukazatel zatížení, který je nejdostupn ější a nej čast ěji používaným prost ředkem v praxi. Hodnoty se pohybují kolem 70 tepu/min v klidovém stavu (Dovalil et al., 2009).

SF je obecn ě uznávaný a široce užívaný objektivní fyziologický marker pohybové aktivity. P ři v ěcném hodnocení a interpretaci výsledků m ěř ení SF v pohybové činnosti je třeba respektovat, že SF je jen nep římým ukazatelem zatížení organismu. Výhodou m ěř ení SF pomocí sporttester ů je, že ji lze užít pro hodnocení energetického výdeje i relativní intenzity pohybového zatížení. Ukazatelem relativní intenzity zatížení jsou procenta SF max

2012 32 Dosavadní poznatky a teoretická východiska nebo procenta srde ční rezervy (Frýbort, Kokštejn, Buzek, & Süss, 2011). Jak uvádí nap ř. Miller (2012), hodnota SF však nemusí být vždy totožná s TF, p řesto se b ěžn ě používá výraz TF, ale myšlena je SF. Nam ěř ená hodnota TF je nep řesná SF m ěř ená na periferii velkých tepen. Jelikož p ři monitorování intenzity zatížení hrá če v basketbalu byly použity sporttestery, které zaznamenávají frekvenci srde čních stah ů, budeme i nadále používat výraz srde ční frekvence (SF), která p řesn ěji odpovídá stah ům srdce, nikoliv projev ům na periférii. Pokud vezmeme v úvahu p řeklad výrazu „heart rate“ z cizojazy čných publikací, op ět se dostaneme k pojmu srde ční frekvence (Benson & Connoly, 2011).

2.4.1 Klidová srde ční frekvence

Klidová srde ční frekvence je hodnota, kterou lze zm ěř it nejlépe ráno, ihned po probuzení, kdy m ěř íme tzv. klidový tep . M ěř ení se provádí opakovan ě po n ěkolik dní za sebou a vypo čítává se pr ůměrná hodnota. Klidové hodnoty SF se pohybují v rozp ětí 50- 75 tep ů za minutu (SF/min.) a závisí na pohlaví a úrovni kondice. U vrcholových sportovc ů (p ředevším vytrvalostních) se klidová SF pohybuje na nižších hodnotách v závislosti na stupni jejich trénovanosti, ale také na vrozených dispozicích. U d ětí a dorostu jsou hodnoty klidové srde ční frekvence p řirozen ě vyšší. U cyklistických závodník ů se m ůžeme setkat i s klidovým tepem pod 35 tep ů za minutu.

Tuto hodnotu je dobré znát a sledovat ji, pon ěvadž nap říklad její zvýšení o více než 5 tep ů za minutu m ůže být známkou p řicházejícího onemocn ění (nachlazení, ch řipka). Díky v časnému odhalení m ůžeme upravením (vynecháním) tréninku a zvýšeným p říjmem vitamín ů nemoci p ředejít nebo alespo ň zmírnit. Dalším faktorem, který m ůže zap říčinit zvýšení klidové tepové frekvence je p řetrénování. To je nutné ihned řešit bu ď úplným vysazením tréninku, nebo podstatným snížením jeho intenzity a objemu.

2.4.2 Maximální srde ční frekvence

Maximální srde ční frekvence, (SF max ) je hodnota maximálního po čtu tep ů za minutu, které je srdce schopno uskute čnit, klesá s věkem a je zna čně individuální. Různí auto ři uvád ějí odlišné zp ůsoby výpo čtu maximální SF. Pro 20-ti letou osobu se jedná o rozmezí 180 – 205 tep ů/min. V odborné literatu ře se nej čast ěji objevuje velmi jednoduchý vzorec pro výpo čet maximální SF u muž ů: 220- věk (Benson & Connolly, 2011; Janssen, 2001; Ku čera, Dylevský, & Korbelá ř, 1997; Má ček & Radvanský et al., 2011 a další). Z tohoto velmi jednoduchého vzorce lez také pom ěrn ě lehce ur čit tréninkové zóny s přijatelnou intenzitou p ři zachování p říznivého efektu (Obrázek 2.4.1).

2012 33 Dosavadní poznatky a teoretická východiska

Obrázek 2.4.1: Tréninkové zóny SF v závislosti na věku dle Má ček a Dylevský et al. (2011) a dle Miller (2012)

Naproti tomu Tanaka, Monohan a Seals (2001) navrhli jiný zp ůsob výpo čtu a z výsledk ů jejich odborné studie je z řejmé, že tradi ční vzorec p řece ňuje SF max u mladých jedinc ů, protíná se s novým vzorcem výpo čtu SF max ve v ěku čty řiceti let a dále pak již stále podce ňuje SF max s rostoucím v ěkem (Obrázek 2.4.2). Pro názornost, v našem p řípad ě by u hrá če (hrá č 34 let), byla dle tradi čního vzorce vypo čtena hodnota 186 tep ů za minutu. Výpo čet je velmi jednoduchý, ale pro svou nep řesnost proto bývá často kritizován.

Obrázek 2.4.2: Porovnání výsledk ů výpo čtu SF max podle tradi čního a nového vzorce 208 - 0,7 x v ěk (Tanaka, Monohan, & Seals, 2001).

Dle uvedeného vzorce autor ů Tanaka, Monohan, & Seals, (2001) byla vypo čtena maximální srde ční frekvence hrá če 184 tep ů za minutu. Jelikož bylo pot řeba ur čit maximální srde ční frekvenci pokud možno co nejp řesn ěji, byl námi sledovaný hrá č podroben zát ěžovému testu v laboratorních podmínkách a dosáhl maximální srde ční

2012 34 Dosavadní poznatky a teoretická východiska frekvence 176 tep ů za minutu. Na stejný fakt poukazují i Má ček a Radvanský et al. (2011) a doporu čují proto také výpo čet SF max = 208 – (0,7 x v ěk). Tito auto ři také zmi ňují metodu jednoduchého stanovení tréninkových zón na základ ě výpo čtu dle Karvonena, kterou lze podle autora nazvat také jako maximální srde ční rezerva. Také Benson a Connolly (2011) ve své publikaci „Heart rate training“ uvád ějí n ěkolik nej čast ěji používaných zp ůsob ů výpočtu maximální SF včetn ě výše uvedených metod.

2.5 Možnosti m ěř ení SF

V mnoha p řípadech tréninkového procesu platí, že p řestože hrá či trénují, jejich zlepšení neodpovídá p ředstavám trenér ů ani samotných hrá čů . Jedním z možných problém ů sou časného rekrea čního i vrcholného sportu tak m ůže být nízká efektivita účinnosti tréninku. Problémem je však také objektivní posuzování a prokazování zlepšení v tréninkovém procesu, p řípadn ě zjišt ění efekt ů cvi čení. K tomu jsou ovšem nezbytné pokud možno „objektivní“ metody a techniky, nap říklad sledování odezvy organismu na zatížení p římo v pr ůběhu cvi čení, resp. t ěsn ě po jeho skon čení. D říve byla ke sledování SF nej čast ěji používána palpa ční metoda, tj. p řiložením prst ů ruky na tepnu. V sou časnosti jsou pro p řesné m ěř ení (monitorování) SF k dispozici moderní a vysp ělé techniky nap ř. sporttestery, které umož ňují automatické vyhodnocování nam ěř ených hodnot SF.

2.5.1 Palpa ční m ěř ení

Palpa ční (ru ční) m ěř ení TF je metoda používána již n ěkolik desetiletí. P ři palpa čním měř ením TF je však nutné p řerušit danou aktivitu a m ěř it TF v klidu. Podobné názory a výsledky prezentují také auto ři Jirák a Vašina (2005), kte ří ve své publikaci zmi ňují, že měř ení TF palpa ční metodou, nap ř. na v řetenní nebo kr ční tepn ě, vyžaduje p řerušení práce (v našem p řípad ě tedy p řerušení mistrovského utkání). Velkou nevýhodou této metody je zejména malá p řesnost a také fakt, že p ři p řerušení aktivity TF pom ěrn ě rychle klesá, stejn ě jako možnost zm ěnit puls tlakem prst ů.

Přestože je nejvhodn ější sledování TF b ěhem dané pohybové aktivity (získání p řesné a především aktuální hodnoty), nejpraktikovan ější metodou je m ěř ení TF ihned po cvi čení. Během cvi čení se navíc TF zvyšuje, ale ihned po jeho skon čení se pomalu za čne navracení do normálu. Ve skute čnosti se TF výrazn ě zpomalí již do 1 minuty po ukon čení činnosti. Proto je velmi d ůležité najít puls rychle a m ěř it tep po krátkou dobu za ú čelem získání přesných výsledk ů. Puls je možno po čítat po dobu 6, 10 nebo 15 sekund a poté danou

2012 35 Dosavadní poznatky a teoretická východiska hodnotu vynásobit deseti, šesti nebo čty řmi (Miller, 2012). M ěř ení a po čítání TF delší dobu umož ňuje p řesn ější odhad tep ů, ale naproti tomu bývá také více zkresleno postupným zpomalováním srde ční činnosti (Corbin, Welk, Corbin, & Welk, 2006). Toto je velmi jasn ě patrné také z námi získaných výsledků, konkrétn ě p ři „vybírání“ time-out ů v basketbalovém utkání. B ěhem t ěchto jednominutových p řestávek poklesne SF z hodnot 175 tep ů za minutu na hodnoty kolem 130-140 tep ů za minutu.

Obrázek 2.5.1: Palpa ční m ěř ení SF (Miller, 2012)

Nej čast ěji se p ři palpační metod ě používají následující t ři místa na t ěle. Prvním místem je vřetenní tepna. Tep zjistíme p řiložením čty ř prst ů (mimo palce) jedné ruky do prohlubn ě na palcové stran ě p ředloktí t ěsn ě za záp ěstím paže. M ěř ení TF palcem někte ří auto ři (nap ř. Corbin, Welk, Corbin, & Welk, 2006) nedoporu čují, protože palec sám je relativn ě silný prst a m ůžeme jím vyvinout velký tlak, což m ůže být matoucí. Druhým místem palpa čního m ěř ení je kr ční tepna (Obrázek 2.5.1). Toto m ěř ení TF pat ří mezi nejoblíben ější, protože se na ní dá puls snadno nalézt. T řetím místem m ěř ení je levá strana hrudníku. Při zát ěži se asi nejlépe m ěř í TF p řiložením dlan ě pravé ruky na levou stranu hrudníku t ěsn ě pod prsy, kde jsou p římo hmatatelné pohyby srde čního hrotu. Pon ěkud jiný názor zastávají Dovalil a kolektiv autor ů (2009), kte ří uvád ějí, že se nej čast ěji m ěř í na vřetenní tepn ě na záp ěstí a na tepn ě spánkové. M ěř ení na kr ční tepn ě považují za zcela nevhodné, nebo ť jsou na krku na dané tepn ě uloženy tzv. „baroreceptory“, jejichž podrážd ěním dochází k bradykardii – snížení TF.

2012 36 Dosavadní poznatky a teoretická východiska

2.5.2 Měř ení SF pomocí p řístroj ů

K rozvoji elektronického m ěř ení SF posloužilo zejména vyvinutí technologie bezdrátového p řenosu EKG signálu a jeho následná transformace do číselné podoby SF (Ku čera, Dylevský, & Korbelá ř, 1997; Widimský & Lefflerová, 2003). Intenzitu zatížení hrá čů nem ůžeme m ěř it p římo v terénu, lze ji však odhadovat pomocí indikátor ů, které lze měř it nap říklad pomocí monitor ů srde ční frekvence (Süss, 2006). Velmi mnoho trenér ů i rekrea čních sportovc ů v sou časné dob ě užívá v pr ůběhu tréninku monitorování SF pomocí sporttester ů. Pro m ěř icí za řízení (p řístroje) SF se obecn ě vžilo ozna čení Sporttester . Nejen v České republice se k monitorování SF s úsp ěchem využívá elektronických monitor ů zejména výrobk ů finské firmy Polar Electro (Oy, Finland), což jsou nejznám ější a nejrozší řen ější elektrodové m ěř iče SF, a také firmy Suunto. Nejen přístroje Polar prošly mnoha stádií technologického vývoje, které vedly k jejich postupnému zdokonalení. V sou časné dob ě je na trhu možno zakoupit sporttestery r ůzných výrobc ů v cenách od n ěkolika set korun až po částky p řevyšující deset tisíc korun. Nejjednodušší p řístroje m ěř í a na displeji zobrazují pouze aktuální hodnotu SF, lepší přístroje jsou kombinovány se stopkami, denním časem, zvukovými i vizuálními signály pro p ředem nastavené limity, mají také funkce výpo čtu kalorické spot řeby, programování hodnot aerobního a anaerobního prahu nebo obsahují také systém GPS. V ětšina typ ů je vybavena vnit řní pam ětí pro ukládání nam ěř ených dat, následné propojení s po číta čem nám dává velké možnosti k vyhodnocení tréninku, uchování záznam ů a k jejich dalšímu zpracování. V ětšina vyráb ěných typ ů je také vodot ěsná, což je výhodné nap říklad pro triatlonisty. Tyto p řístroje pracují s přesností EKG a postupem času byly dovedeny do vysokého stupn ě spolehlivosti.

Používání sporttester ů lze najít v nejširší škále odv ětví pohybových aktivit, od rekrea čních sport ů až po vrcholové sporty na reprezenta ční úrovni. Sporttestery, jenž za čínají využívat mimo vrcholové sportovce i rekrea ční sportovci, p ředstavují masov ě využívané a pot řebné p řístroje, které za čínají být považovány za velice užite čné pomocníky každého sportovce bez rozdílu výkonnosti. Sou částí v ětšiny sporttester ů je snímací pás s elektrodami a vysílačem, který se upíná okolo hrudníku, a hodinky (p řijíma č), které lze klasicky nosit na ruce nebo pomocí r ůzných adaptér ů uchytit, nap říklad na řidítka jízdního kola. Ty pak zpracovávají signál o aktuální srde ční frekvenci ze sníma če, ukládají tato data do pam ěti a zárove ň nás informují nejen o aktuální SF, ale i o dalších hodnotách v závislosti na typu sporttesteru.

2012 37 Dosavadní poznatky a teoretická východiska

Monitorování SF hrá čů v pr ůběhu utkání basketbalu bylo provád ěno pomocí sporttester ů Polar S 610i a systémem Polar Team 2. Tyto použité p řístroje stejn ě jako použitý software budou dále detailn ěji popsány v metodice práce, konkrétn ě v kapitole 4.2- použité p řístroje.

2.5.3 Laboratorní a terénní testy

Pro p řesné stanovení maximální SF testovaných osob je nejvhodn ější a zpravidla nejp řesn ější podstoupit spiroergometrické vyšet ření na zát ěžovém testu. Zát ěžové testy se obvykle provád ějí na bicyklovém ergometru (kole) nebo také na b ěhacím koberci („b ěhátku“). V laboratorních podmínkách se u sportovc ů (samoz řejm ě nejen sportovc ů) používá maximální zát ěžový test na b ěhacím koberci, protože b ěh bývá sou částí základního kondi čního tréninku tém ěř ve všech sportovních disciplínách.

Funk ční zát ěžová diagnostika je cílené vyšet ření podle sportovního zam ěř ení, sleduje reakce na pokud možno specifickou zát ěž a využívá kombinaci laboratorních a terénních test ů s cílem posoudit a kvantifikovat díl čí p ředpoklady výkonnosti. Trenér či sportovec by měl mít možnost volby mezi r ůznými typy laboratorních a terénních test ů. Nap říklad Brian Mackenzie (2005) ve své publikaci „101 Performance Evaluaiton Tests“ uvádí více než dv ě desítky vhodných test ů. Na základ ě energetických nárok ů dané sportovní disciplíny je nutné u laboratorního testu zvážit, zda je vhodn ější vyšet ření na b ěhacím koberci nebo na bicyklovém ergometru. P řesto mnoho sportovc ů a trenér ů dává p řednost zát ěžovému testu na b ěhacím koberci, protože vzhledem k vysoké mí ře zapojených svalových skupin bývají hodnoty VO 2max cca o 5-10 % vyšší než p ři vyšet ření na bicyklovém ergometru (Jansa & Dovalil et al., 2009).

Jelikož je ur čování SF max v laborato ři pomocí zát ěžových test ů považováno za nejp řesn ější, je tato forma diagnostiky d ůležitá zejména pro sportovce na vrcholové úrovni čili reprezentanty. P ři testu je mimo puls sledován také tlak a EKG (záznam srde ční činnosti). V p řípad ě spiroergometrie se dýchá p řes náustek a m ěř í se také spot řeba kyslíku a výdej oxidu uhli čitého. Zát ěžové testy provád ějí bu ď zdravotnická za řízení (pro sportovce nej čast ěji speciální odd ělení či kliniky t ělovýchovného léka řství), nebo některá soukromá za řízení v ěnující se sportovc ům. Tato pracovišt ě nejsou jen pro špi čkové sportovce, ale i pro rekrea ční sportovce či jedince, kte ří cht ějí zjistit sv ůj zdravotní stav dříve, než se za čnou v ěnovat n ějakému rekrea čnímu sportu.

2012 38 Dosavadní poznatky a teoretická východiska

Oproti laboratorním test ům bývá p ři provád ění terénních test ů obtížné standardizovat všechny podmínky m ěř ení a tím zajistit plnou reprodukovatelnost testu. V praxi se poté zpravidla využívá kombinace laboratorního a terénního testování (Widimský & Lefflerová, 2003).

Mnozí odborníci (Bangsbo, Iaia, & Krustrup, 2008; Lemmink, Visscher, Lambert,

& Lamberts, 2004) doporu čují pro stanovení hodnot SF max hrá čů používat spíše terénní testy. Terénní testy, které více „simulují“ typické zatížení hrá čů sportovních her, pro které je v ětšinou charakteristické intermitentní zatížení. Další výhodou intermitentních test ů nap ř. „Yo-Yo Intermittent Recovery Test Level 1“ (Castagna , Impellizzeri, Rampinini, D’Ottavio, & Manzi, 2008; Reiman & Manske, 2009) nebo „Yo-Yo Intermittent Recovery Test 2“, které vyvinul profesor Jens Bangsbo (Bangsbo, Iaia, & Krustrup, 2008), je také fakt, že je lze provád ět p římo v tělocvi čnách (basketbalových halách) tj. v identických podmínkách s podmínkami p ři utkání. Jedná se o intermitentní testy, stejn ě jako je výrazn ě intermitentní charakter zatížení hrá čů v utkání basketbalu, p řičemž nejd ůležit ější krátkodobé vysoce intenzivní „vstupy“ se objevují nepravideln ě. Díky t ěmto vlastnostem, jednoduché realizaci a zejména minimálním finan čním náklad ům je tento test v týmových sportech mnohdy up řednost ňován p řed „kontinuálním“ stup ňovaným testem do maximálního zatížení v laboratorních podmínkách. Zmín ěné intermitentní testy jsou využívány i týmy na nejvyšší úrovni (nap ř. mistry sv ěta z roku 2011 v rugby týmem „All Blacks“ z Nového Zélandu nebo hrá či Juventusu Turín).

Důležité je také doporu čení, aby SF max byla stanovena pro každého jedince individuáln ě. V opa čném p řípad ě bychom museli p řipustit, že všichni stejn ě sta ří a stejn ě trénovaní hrá či jednoho týmu mají stejnou hodnotu SF max . Ta se však mimo jiné m ění nejen s v ěkem, ale i s výkonností a je individuální.

2.6 Zatížení hrá čů sportovních her

Sportovní hra (SH) byla definována Stibitzem (1982) a up řesn ěna Dobrým (1988) jako „Sou časná sout ěživá činnost dvou soupe řících stran, které se snaží prokázat p řevahu lepším ovládáním spole čného p ředm ětu boje (mí če apod.) za neustále se měnící herní situace, která vyžaduje okamžitou reakci na akci soupe ře“. Jediným rozhodujícím sportovním m ěř ítkem je kone čný výsledek utkání. Utkání probíhá pokud možno ve shod ě s pravidly platnými mezinárodn ě, nebo alespo ň celostátn ě a existuje mezinárodní či nejmén ě celostátní instituce, která dané sout ěže řídí. I když to p římo z definice nevyplývá,

2012 39 Dosavadní poznatky a teoretická východiska jsou sportovní hry úzce spjaty s řízeným sportovním tréninkem a sout ěžemi po řádanými danou institucí (Süss, 2005).

Výsledky publikované v uvedených odborných publikacích poukazují na fakt,

že ve většin ě týmových sportovních her se zatížení hrá čů pohybuje na hranici 90 % SF max . V ledním hokeji je to nap říklad 90,1 % (Durocher, Guisfredi, Leetun, & Carter, 2010),

Kolektivu autor ů Helgerud, Engen, Wisloff, Hoff, (2001) upozor ňují v záv ěru na fakt,

že hodnoty VO 2max u fotbalist ů nejsou samy o sob ě spolehlivým ukazatelem fotbalové kvality, nicmén ě ovliv ňují množství vykonané práce b ěhem hry. V jejich studii juniorských hrá čů zaznamenali p ři zvýšení VO 2max o 11 % nár ůst celkov ě ub ěhnuté vzdálenosti b ěhem utkání o 20 % (+ 1 800 metr ů), také o 23 % více kontakt ů s mí čem i více absolvovaných sprint ů.

2.6.1 Intenzita zatížení hrá čů basketbalu

Diagnostika herního zatížení v basketbalovém utkání i tréninku pat ří mezi d ůležité sou části sportovního tréninku, kterými se zabývá řada odborník ů a trenér ů. Její vhodná realizace - především ve vrcholném basketbalu - přináší informace, jež poté mohou výrazn ě ovlivnit výsledek utkání. Studie publikované p řed rokem 2000 se vztahují k zatížení hrá čů basketbalu p řed zm ěnou pravidel, která byla zavedena v kv ětnu 2000. Jak je obecn ě známo, tyto zm ěny zahrnovaly zkrácení doby útoku z 30 sekund na 24 sekund a čas k přechodu na úto čnou polovinu z 10 na 8 sekund (Dobrý & Semiginovský, 1988; Hoffman, Tenenbaum, Maresh, & Kraemer, 1996; McInnes, Carlson, Jones, & McKenna, 1995). Po zavedení zm ěn pravidel lze najít ješt ě více odborných publikací (Abdelkrim, El Fazaa, & El Ati, 2007; Apostolidis, Nassis, Bolatoglou, & Geladas, 2004; Argaj, 2005;

2012 40 Dosavadní poznatky a teoretická východiska

Bal čiunas, Stonkus, Abrantes, & Sampaio, 2006; Hůlka & Tomajko, 2006; Matthew, & Delextrat, 2009; Montgomery, Pyne, & Minahan, 2010; Ostojic, Mazic, & Dikic, 2006; Rodriguez-Alonso, Fernandez-Garcia, Perez-Landaluce, & Terrados, 2003; Vala, 2008; Vala, 2011; Vala, & Litschmannová, 2012, aj.)

Z uvedených odborných publikací vyplývá, že tréninkový proces v basketbalu (respektive sportovních hrách) musí vycházet z typických požadavk ů zatížení hrá če v mistrovském (basketbalovém) utkání. Monitorování SF nám umož ňuje zaznamenat a nashromáždit údaje o zatížení jednotlivých hrá čů v pr ůběhu utkání (mistrovského či přátelského). Následná analýza zatížení je velmi d ůležitá pro další tvorbu tréninkového plánu, kontrolu i řízení vlastního tréninku a výb ěr vhodných metodicko-organiza čních forem (MOF) v tréninku. Vhodná realizace diagnostiky zatížení - především ve vrcholném basketbalu - přináší informace, jež mohou výrazn ě ovlivnit výsledek utkání.

Z výsledk ů v uvedených odborných publikacích také vyplývá, že zejména ve vrcholném basketbalu na mezinárodní úrovni mohou hrá či v pr ůběhu utkání dosáhnout intenzity zatížení až na hranici 95 % SF max (Rodriguez-Alonso, Fernandez-Garcia, Perez- Landaluce, & Terrados, 2003). Výsledná intenzita zatížení v utkání je ovlivn ěna pozicí hrá če (rozehráva č- křídlo-pivot), individuálními specifiky hrá če v obran ě i útoku, obranným i úto čným herním systémem družstva, zp ůsobem st řídání i samotným pr ůběhem utkání (přerušování hry rozhod čími a vyrovnaností utkání). Vezmeme- li „pokud možno“ stejné zatížení hrá čů v pr ůběhu utkání, tj. utkání ve stejném tempu, které absolvuje 10 hrá čů , každý z nich bude reagovat na tuto „stejnou“ zát ěž jinak. Záleží na tom, jakou má každý hrá č kondici, v ěk, jaký je jeho aktuální zdravotní stav a p ředevším, na jaké pozici hrá č nastupuje.

V pr ůběhu utkání basketbalu na hrá če opakovan ě p ůsobí specifické zatížení, jehož intenzita a charakter závisí nejen na zmi ňovaných faktorech, ale také na p řerušování hry rozhod čími či p řípadném st řídání hrá čů a na trenérem up řednost ňovaném systému hry. Zm ěny intenzity zatížení hrá čů ovliv ňuje také kvalita soupe ře, klimatické podmínky ve sportovní hale a zapojování hráče do vzniklých herních situací. Pokud trenér (p řípadn ě oba dva trené ři) vyznává taktiku rychlého protiútoku a zárove ň presinkovou (vysunutou) osobní obranu po celém h řišti, m ůže být utkání oboustrann ě odehráno ve velmi rychlém tempu (vysokou intenzitou). Naopak v případ ě využívání postupného útoku v maximálním povoleném čase (24 sekund) v četn ě pomalého p řechodu na úto čnou polovinu, bude utkání odehráno nižší intenzitou.

2012 41 Dosavadní poznatky a teoretická východiska

Po fyziologické stránce je basketbal typickým p říkladem kolektivní hry s charakterem přerušované aktivity. Pro basketbal je typické již zmín ěné p řerušování hry a s tím související možnosti st řídání hrá čů b ěhem hry. Jejich zapojení do hry je mnohaminutové, takže regenera ční schopnosti (VO 2 max) musí být nadpr ůměrné. U dob ře trénovaných mužských tým ů obvykle narazíme na pr ůměry VO 2 max kolem 60 ml/kg.min, což se jeví jako dosta čující pro špi čkový mužský basketbal (Grasgruber & Cacek, 2008). Tím jsou do jisté míry ur čeny i fyziologické nároky a zp ůsob krytí energetického výdeje.

Dle výsledk ů McInnese a kolektivu autor ů z roku 1995 byly okamžiky vysoce intenzivní aktivity (sprint) velmi krátké a celkov ě zabíraly jen asi 15 % čistého času hry. Většinu času zápasu (2/3) pak tvo řil mírný poklus či ch ůze. Nicmén ě t ři čtvrtiny čistého času byly stráveny p ři intenzit ě p řekra čující 85 % maximální srde ční frekvence. Nejv ětší fyzickou zát ěž musejí snášet rozehráva či, kte ří se pohybují po celé ploše h řišt ě a mnohdy během utkání nab ěhají až 7,5 km.

Studie zabývající se délkou a intervaly relativního zatížení hrá čů (respektive relativního zotavení) poukazují na fakt, že v pr ůběhu utkání se nej čast ěji vyskytují úseky hry v rozmezí 11-15 sekund. Celkov ě se nap ř., v utkáních evropské ligy vyskytuje až 25 úsek ů hry v rozmezích 6-20 sekund. Uvedená utkání byla z nejr ůzn ějších p říčin v pr ůměru rozd ělena na 72 r ůzn ě dlouhých úsek ů (Velenský, Mikša, & Kaprálek, 2011).

2.7 Metodicko-organiza ční formy

Pojem „metodicko- organiza ční formy“ (MOF) nepojednává o ni čem jiném než o běžných typech cvi čení ( činnostních úkol ů), která jsou hrá čů m p ředkládána v tréninkovém procesu. Kritériem pro rozlišení t ěchto forem se stává jednak prom ěnlivost či naopak stálost hern ě situa čních podmínek (faktor ů) a jednak také p řítomnost (nep řítomnost) soupe ře (Dobrý & Semiginovský, 1988; Velenský, 2008).

V základní klasifikaci lze rozlišit tyto MOF: pr ůpravná cvi čení (1. a 2. typu), herní cvi čení (1. a 2. typu), pr ůpravná hra a vlastní hra (Nykodým et al., 2006).

K podávání kvalitních herních výkon ů individuálních i týmových je zapot řebí využívat v tréninkovém procesu vhodné metodicko- organiza ční formy. Mezi n ě pat ří za řazování nejr ůzn ějších herních cvi čení. Herní cvi čení vyžadují zapojení a t ěsnou spolupráci více hrá čů nebo celého týmu. Cvi čení koncipována tímto zp ůsobem p ředstavují adapta ční podn ěty komplexního charakteru, které vedou ke zvýšení efektivnosti a stabilizaci

2012 42 Dosavadní poznatky a teoretická východiska rozhodování v herních situacích a také p řispívají k rozvoji t ělesné zdatnosti a její udržení. Efektivní manipulace se zatížením vyžaduje perfektní porozum ění použitých tréninkových prost ředk ů, které prvotn ě platí pro klí čové herní cvi čení v ur čitých tréninkových obdobích (Lehnert, Stejskal, Háp, & Vavák, 2008). Tréninkový proces p řestavuje sled adapta čních podn ětů a probíhá ve vzájemné dynamické interakci trenéra a hrá če. Za kvalitního trenéra je považován ten trenér, který zná mimo jiné velmi dob ře také problematiku zat ěžování, rozumí fyziologickým požadavk ům a dovede sestavovat plány na r ůzné tréninkové cykly, kdy je zejména pot řeba vhodn ě rozd ělit tréninkový čas mikrocykl ů mezi herní trénink, kondi ční trénink, nácvik herních systém ů či akcí a přípravná utkání (Dovalil et al., 2009; Vala & Litschmannová, 2012).

Zamyslíme-li se nad jednotlivými herními cvi čeními a jejich variantami, m ůžeme u každého z nich rozlišovat kvantitativní a kvalitativní znaky. Z pohledu v ědomé a cílené manipulace se zatížením je t řeba u každého cvi čení ur čit specifi čnost a jeho intenzitu sou časn ě. Specifi čnost udává, nakolik jde o shodu p říslušného cvi čení s finální sportovní činností. Práv ě z tohoto d ůvodu je pro rozvoj kondice nejvhodn ější využívání herních cvi čení. Každé herní cvi čení m ůže být provád ěno s různým stupn ěm úsilí. Stupe ň úsilí charakterizuje d ůležitý aspekt zatížení- jeho intenzitu. Intenzita tedy p ředstavuje kvalitativní ukazatel a vyjad řuje úsilí vynakládané p ři cvi čení (Dovalil et al., 2009). Protože nejvíce uvedené požadavky blízkosti spl ňují herní cvi čení, pak se tedy p ři jejich aplikaci v tréninkové jednotce m ůžeme zabývat hlavn ě intenzitou.

2.8 Metody statistické analýzy dat

V p ředkládané práci jsou prezentovány výsledky m ěř ení zatížení hrá čů basketbalu, které umož ňují empirickou cestou získat poznatky o ú čincích analyzovaných faktor ů na hrá če. Proces m ěř ení sestává ze t ří pracovních etap: p řípravy m ěř ení, vlastního m ěř ení a zpracování dat získaných m ěř ením. V této kapitole budou popsány základní zp ůsoby zpracování nam ěř ených dat umož ňující správnou prezentaci výsledk ů.

2.8.1 Případová studie

Případová studie je jedním z p řístup ů kvalitativního výzkumu. Je charakterizovaná obecn ě jako „detailní studium jednoho p řípadu nebo n ěkolika málo p řípad ů“ (Hendl, 1999). Zkoumá, jaké jsou charakteristiky daného p řípadu nebo skupiny porovnávaných případ ů. P řípadová studie se zabývá rozborem stavu, vývojem a interakcí s prost ředím

2012 43 Dosavadní poznatky a teoretická východiska jednoho či více jedinc ů. Jsou posuzovány a analyzovány jejich stavy a p ředevším vztahy k ovliv ňujícím faktor ům (Hendl, 1999). P řípadová studie, nazývána také jako kazuistika, se v ětšinou zabývá jednou situací, jedním člov ěkem, jednou skupinou nebo jedním problémem, který je velmi často n ěč ím unikátní (Thomas, Nelson, & Silverman, 2005).

Na rozdíl od statistického šet ření, které shromaž ďuje relativn ě omezené množství dat od mnoha jedinc ů nebo p řípad ů, se snaží o zajišt ění velkého množství dat od jednoho nebo několika málo jedinc ů. Výhodou této metody je zachycení složitosti, detail ů, vztah ů a proces ů probíhajících v daném mikroprost ředí. Nevýhodou je omezená zobecnitelnost získaných výsledk ů.

Pro p řípadovou studii je p řízna čné to, že se na rozdíl od laboratorního výzkumu zpravidla odehrává v terénu (angl. „field research“). Každá p řípadová studie má tzv. „zakotvenou teorii“, tj. sv ůj vlastní logický rámec, design, ak ční plán. Podstatný je výb ěr případu, resp. p řípad ů, které budou zkoumány tak, aby reprezentovaly ur čitou skupinu obdobných p řípad ů. R. K. Yin definoval p řípadovou studii jako strategii pro zkoumání předem ur čeného jevu v p řítomnosti v rámci jeho reálného kontextu, a to zvlášt ě, když hranice mezi fenoménem a kontextem nejsou zcela jasné (Yin, 1994). Dle d ělení případových studií, které Yin uvádí, lze p ředkládané p řípadové studie chápat jako exploratorní studie mající za cíl prozkoumat strukturu p řípadu a vztahy, které zde p ůsobí, definovat hypotézy a otázky, navrhnout teorii a p řipravit podklady pro další výzkum.

2.8.2 Vědecká pr ůkaznost vs. statistická významnost

Cílem statistického výzkumu, který v uvád ěné p řípadové studie následuje, je zobecn ění z výb ěru na základní soubor (populaci). Je t řeba zd ůraznit, že metody statistické indukce, které jsou v předkládané práci uvád ěny, lze pro prokázání v ědecké pr ůkaznosti výsledk ů výzkumu (s p řijatelnou chybou) použít pouze v případ ě, že analyzovaný výb ěr bude možno považovat za náhodný reprezentativní výběr, tj. že bude získán randomiza ční procedurou z tzv. opory výb ěru.

V případ ě, že analyzovaný výb ěr bude reprezentativní, je pak nutné mít na pam ěti rovn ěž závislost statistické významnosti (zobecnitelnosti) na rozsahu výb ěru. Nelze předpokládat, že mezi zatížením hrá čů basketbalu a faktory (hrá čské pozice, stádium hry, vývoj hry, herní systém), které výzkumem sledujeme, není absolutn ě žádný vztah, tedy že by p říslušné nulové hypotézy v populaci platily p řesn ě. Spíše je tomu tak, že zatížení hrá čů a sledované faktory jsou alespo ň v n ějaké nepatrné souvislosti, a p ři dostate čně velkém

2012 44 Dosavadní poznatky a teoretická východiska po čtu pozorování pak musíme i tuto velmi slabou a prakticky bezvýznamnou závislost objevit.

Z výše uvedených d ůvod ů lze pro prokázání v ědecké pr ůkaznosti výzkumu doporu čit spíše tzv. praktickou (v ěcnou) významnost (angl. „effect size” nebo „size of effect”).

2.8.3 Věcná významnost

Věcná významnost se hodnotí • přímo v absolutní reálné velikosti a • relativn ě vzhledem k významnosti ostatních faktor ů.

Hodnocení v absolutní reálné velikosti se provádí tak, že výzkumník ur čí p ředem minimální hodnotu velikosti analyzované prom ěnné (v jednotkách m ěř ení), kterou bude považovat za podporu své hypotézy a následn ě tuto hodnotu srovná s pozorovanou hodnotou. Relativní hodnocení v ěcné významnosti se pak provádí pomocí statistických index ů, z nichž v ětšina je založena na obdobném principu jako koeficient (čti „eta kvadrát“), který byl navržen již v roce 1963 psychologem Haysem (Hays, 1963).

V p řípad ě párového t-testu je koeficient definován jako

, ( 2.1 )

kde je pozorovaná hodnota testové statistiky párového t-testu a je pozorovaný po čet pár ů (rozsah výb ěru/2). Pro vícevýb ěrové testy shody úrovn ě je pak koeficient definován jako

, ( 2.2 )

kde je mezit řídní sou čet čtverc ů daného faktoru a je celkový sou čet čtverc ů v ANOVA modelu.

Koeficient udává minimální vysv ětlený podíl rozptylu, jenž lze považovat za obsahov ě podstatný v relaci k ostatním nesledovaným vliv ům. Koeficient je číslo mezi 0 a 1. Nap ř. je-li v experimentu , znamená, že experimentální efekt lze ze 70 % procent p řipsat vlivu zám ěrného p ůsobení experimentálního faktoru a z 30 % jiným, zpravidla neznámým vliv ům.

2012 45 Dosavadní poznatky a teoretická východiska

Je záležitostí v ědecké etiky ob ě tyto hodnoty formulovat p ředem, na základ ě podrobné znalosti teorie o problému a jako sou část d ůkladného zd ůvodn ění hypotézy. Tím se lze vyhnout p řípadným námitkám, že dodate čně p řijaté zd ůvodn ění bylo spekulativní (Blahuš, 2000).

Koeficient je používán zejména v modelech ANOVA. Každý faktor v modelu má vlastní koeficient , takže dostáváme konkrétní, intuitivní míru vlivu daného faktoru. Jednou z nevýhod tohoto koeficientu je skute čnost, že p řidáme-li do modelu další faktory, pak se podíl vysv ětleného rozptylu p ůvodních faktor ů automaticky sníží. Díky tomu je obtížné porovnávat ú činek ur čitého faktoru v r ůzných studiích. Tento problém řeší parciální , který zna číme (Levine & Hullett, 2002).

, ( 2.3 )

kde je mezit řídní sou čet čtverc ů daného faktoru a je reziduální sou čet čtverc ů v ANOVA modelu. V jednofaktorové ANOV ě je .

Blahuš (2000) uvádí, že hodnocení v ěcné významnosti pomocí se v posledních letech b ěžn ě uvádí v článcích publikovaných v časopise, který je vlajkovou lodí v ědeckých periodik v kinantropologii, Research Quarterly for Exercise and Sport . Řada dalších vědeckých časopis ů a v ědeckých spole čností pak je bu ď p římo vyžaduje jako podmínku pro p řijetí článku k publikaci anebo je d ůrazn ě doporu čuje.

2.8.4 Vícevýb ěrové testy shody úrovn ě

Vícevýb ěrové testy shody st ředních hodnot slouží k ur čení vlivu ur čitého faktoru (nominální náhodné veli činy) na variabilitu pozorovaných hodnot spojité náhodné veli činy . Vstupem pro tyto testy je datová tabulka obsahující v každém j-tém sloupci vždy pozorování ( , kde je po čet pozorování v jednotlivých výb ěrech, kterým se říká rovn ěž skupiny, resp. t řídy. P řitom , kde je po čet porovnávaných výb ěrů, neboli po čet úrovní faktoru A). Výchozí situaci lze zachytit v následující tabulce. Číslo skupiny 1 2 … k ě Náhodný výb r

Rozsah skupiny Pr ůměr skupiny Rozptyl skupiny

2012 46 Dosavadní poznatky a teoretická východiska

Je t řeba testovat hypotézu o shod ě st ředních hodnot H0: vůč i alternativ ě H A: . Pro analýzu je vhodné použít n ěkterý z test ů uvedených v tabulce.

Tabulka 2.8.1: P řehled vybraných vícevýb ěrových test ů shody úrovn ě

Název testu Předpoklady testu Metoda post-hoc analýzy Analýza nezávislost, normalita rozptylu a homoskedasticita Tukey HSD (ANOVA) výb ěrů Kruskal ův- nezávislost výb ěrů Dunnové metoda Wallis ův test Friedman ův test závislost výb ěrů Friedmanova metoda

Doporu čený postup p ři vícevýb ěrových testech shody úrovn ě (dle Litschmannová, 2012): 1. Explora ční analýza : Prvním krokem p ři analýze rozptylu by m ěla být explora ční analýza a s ní spojena vizualizace dat. Identifikujeme odlehlá pozorování, která obecn ě zp ůsobují selhání analýzy rozptylu. Jestliže odlehlá pozorování v datech ponecháme, použijeme rad ěji Kruskal ův-Wallis ův test. 2. Ov ěř ení p ředpoklad ů: Je t řeba pe čliv ě ov ěř it spln ění základních p ředpoklad ů pro použití analýzy rozptylu. 3. Post hoc analýza (vícenásobné porovnávání) : Pokud p ři analýze rozptylu (pop ř. Kruskalov ě-Wallisov ě, resp. Friedmanov ě testu) došlo k zamítnutí nulové hypotézy, pokoušíme se pomocí vhodné metody vícenásobného porovnávání nalézt homogenní (srovnatelné) populace.

Analýza rozptylu

Je t řeba testovat hypotézu H 0: proti alternativ ě, že se alespo ň jedna dvojice st ředních hodnot liší, tj. H A: . Pokud na hladin ě významnosti zamítneme nulovou hypotézu, zajímá nás, které dvojice , toto zamítnutí zp ůsobily. Analýza rozptylu ve své parametrické podob ě p ředpokládá • nezávislost výb ěrů; • normalitu rozd ělení; • homoskedasticitu (identické rozptyly).

Nezávislost výb ěrů je velmi d ůležitým p ředpokladem. Pokud není tento p ředpoklad spln ěn, m ůžeme získat užitím analýzy rozptylu zcela nesmyslné výsledky. Pro porovnání

2012 47 Dosavadní poznatky a teoretická východiska

závislých výb ěrů lze použít Friedman ův test. Na porušení normality není ANOVA příliš citlivá, zvláš ť pokud mají všechny výb ěry rozsah v ětší než 30. P ři výrazn ějším porušení normality se doporu čuje použít neparametrickou obdobu analýzy rozptylu – Kruskal ův - Wallis ův test. Pro ov ěř ení homoskedasticity (shody rozptyl ů) lze použít nap říklad Levene ův test (nap ř. Levene & Howard, 1960). P ři v ětším porušení homokedasticity se doporu čuje, podobn ě jako p ři porušení normality, použít Kruskal ův – Wallis ův test.

Výsledky výpo čtů se zapisují do tzv. tabulky jednofaktorové analýzy rozptylu (viz Tabulka 2.8.2).

Tabulka 2.8.2: Tabulka jednofaktorové ANOVY

Po čet Rozptyl Zdroj variability Sou čet čtverc ů stup ňů (pr ům. sou čet F-pom ěr p-hodnota volnosti čtverc ů) Skupinový

(faktor) Reziduální ------

Celkový ------

je distribu ční funkce Fisherova-Snedecorova rozd ělení s stupni volnosti v čitateli a stupni volnosti ve jmenovateli.

Pokud zamítneme H 0 ve prosp ěch H A, byla by naše analýza nekompletní, pokud bychom neidentifikovali, mezi kterými dv ěma soubory existují statisticky významné rozdíly, kolik takových dvojic je a jaký je mezi nimi vztah. Tento další proces se nazývá post hoc analýza a spo čívá v porovnávání st ředních hodnot všech dvojic populací, v tzv. mnohonásobném porovnávání .

Pro každou dvojici skupin I a J testujeme H 0: vůč i alternativ ě H A: . P ři Tukeyov ě modifikovaném HSD testu, který je jednou z metod post hoc analýzy pro ANOVu, zamítáme nulovou hypotézu pokud

, ( 2.4 )

kde je kvantil studentizovaného rozp ětí, který je tabelován nap ř. v And ěl (2007).

2012 48 Dosavadní poznatky a teoretická východiska

Dvoufaktorová ANOVA

Tříd ění dat lze provád ět podle jednoho či více hledisek ( faktor ů). V rámci dvoufaktorové analýzy rozptylu definujme následující pojmy: • podt řídy – jednotlivé kombinace úrovní obou faktor ů; • pokusy bez opakování / s opakováním – pro každou podt řídu bylo provedeno jediné / více pozorování; • u pokus ů s opakováním lze definovat pokusy se stejným / r ůzným po čtem pozorování v každé podt říd ě; • pokud se vlivy obou faktor ů neskládají aditivn ě, říkáme, že existuje interakce mezi faktory.

Tříd ění dle dvou faktor ů bez opakování

Předpokládejme, že interakce mezi ob ěma faktory neexistuje . Nech ť je první faktor sledován na p úrovních a druhý faktor na q úrovních. Ozna číme-li jednotlivá pozorování symbolem xij , kde i = 1,2,…, p a j = 1,2,…, q, pak N = pq zna čí celkový po čet pozorování. Pro každé pozorování dále p ředpokládejme, že x = µ + ξ +η + ε ij i j ij , ( 2.5 )

kde µ je celková st řední hodnota, ξi vliv prvního faktoru na i-té úrovni, ηj vliv druhého faktoru na j-té úrovni a εij je náhodná chyba. Pro o čekávanou hodnotu každého pozorování tedy platí vztah [ ]= µ + ξ +η E xij i j . ( 2.6 )

Uvažujme situaci, kdy jednotlivá pozorování jsou nekorelována a normáln ě rozd ělena kolem st ředních hodnot daných výše uvedeným vzorcem (2.6) se spole čným rozptylem σ2.

Veli činy ξi a ηj odlišují st řední hodnoty v jednotlivých podt řídách. Dále budeme předpokládat, že

p q ξ = η = ∑ i 0 a ∑ j 0 ( 2.7 ) i=1 j =1 Ozna čme:

• Si – sou čet čtverc ů mezi řádkovými pr ůměry s ( p – 1) stupni volnosti, ozn p = ()− 2 Si q∑ xi• x , i=1

2012 49 Dosavadní poznatky a teoretická východiska

• Sj – sou čet čtverc ů mezi sloupcovými pr ůměry s ( q – 1) stupni volnosti, ozn q = ()− 2 S j p∑ x• j x , j =1

ozn • č č ů = ()− − + 2 Sr – reziduální sou et tverc , Sr ∑ xij xi• x• j x , , ji

ř č č ř ů ě p i emž xi• , resp. x• j zna í ádkový, resp. sloupcový pr m r.

Testovací kritérium F (viz Tabulka 2.8.3) mající Fisherovo-Snedecorovo rozd ělení s , resp. stupni volnosti v čitateli a stupni volnosti ve jmenovateli se pak použije k testování obou hypotéz.

Tabulka 2.8.3: Tabulka dvoufaktorové ANOVY bez opakování

Zdroj variability Sou čet čtverc ů Stupn ě volnosti Podíl Test. kritérium F

mezi řádky

mezi sloupci

uvnit ř podt říd

celkem

Tříd ění dle dvou faktor ů s opakováním

Na rozdíl od předešlé podkapitoly p ředpokládejme, že interakce mezi ob ěma faktory existuje.

Uvažujme situaci se stejným po čtem pozorování v každé podt říd ě. P řípad nestejného po čtu pozorování lze vy řešit bu ď „vypušt ěním” p řesahujících hodnot nebo tzv. nevyváženou analýzou rozptylu, kterou se zde nebudeme zabývat.

Ozna číme-li písmenem n konstantní po čet pozorování v každé podt říd ě, pak máme k dispozici celkový po čet N = npq pozorování, Jednotlivá pozorování tedy budeme zna čit ř ř ů symbolem xijk , kde k = 1,…., n. Z p edpokladu interakce ádkových a sloupcových vliv pak plyne rovnost = µ + ξ + µ + λ + ε xijk i j ij ijk , ( 2.8 )

2012 50 Dosavadní poznatky a teoretická východiska

λ ř kde vlivy ij p edstavují systematickou odchylku každého pozorování xij • ř µ + ξ +η ě ř od aditivního modelu st ední hodnoty i j . Op t p edpokládejme nekorelovanost pozorování a jejich normální rozd ělení kolem st ředních hodnot s identickým rozptylem σ 2 . Podobn ě jako v minulé podkapitole budeme dále p ředpokládat, že platí ξ = η = λ = λ = ∑ i ∑ j ∑ ij ∑ ij 0 . ( 2.9 ) i j i j

Tabulku ANOVA pro model s opakováním lze vid ět v Tabulce 2.8.4, kde:

ozn p ozn q ozn = ()− 2 = ()− 2 = ()− − − 2 Si nq ∑ xi• x , S j np ∑ x• j x , Sij n∑ xij xi• x• j x a i=1 j =1 ij

ozn = ()− 2 Sr np ∑ xijk xij . ,, kji

Tabulka 2.8.4: Tabulka dvoufaktorové ANOVY pro model s opakováním

Zdroj variability Sou čet čtverc ů Stupn ě volnosti Podíl Test. kritérium F

mezi řádky

mezi sloupci

interakce

uvnit ř podt říd

celkem

Testovací kritérium F má Fisherovo-Snedecorovo rozdělení s , resp. , resp. stupni volnosti v čitateli a stupni volnosti ve jmenovateli.

Kruskal ův-Wallis ův test

Kruskal ův-Wallis ův test bývá používán tehdy, chceme-li srovnávat st řední hodnoty více než dvou nezávislých soubor ů na základ ě výb ěrů nespl ňujících p ředpoklady pro použití ANOVy. Kruskal ův-Wallis ův test je vícevýb ěrovým testem shody medián ů.

Nech ť je dáno nezávislých výb ěrů atd. až z rozd ělení se spojitou distribu ční funkci o rozsazích . Ozna čme .

Chceme testovat hypotézu o shod ě medián ů H 0: vůč i alternativ ě, že H 0 neplatí.

2012 51 Dosavadní poznatky a teoretická východiska

Všech pozorovaných hodnot veli činy se se řadí do rostoucí posloupnosti a ur čí se jejich po řadí . Tato po řadí uspo řádáme do tabulky a ur číme tzv. sou čty po řadí pro jednotlivé výb ěry (viz Tabulka 2.8.5).

Tabulka 2.8.5: Pomocná tabulka pro výpo čet pozorované hodnoty Kruskalova-Wallisova testu Výb ěr Po řadí veli čin v uspo řádané rostoucí posloupnosti Sou čty po řadí K 1 K 2 M M M M M M K

Celkový sou čet všech po řadí je . Jako testová statistika se používá

. ( 2.10 )

Kritické hodnoty této statistiky jsou tabelovány ve speciálních tabulkách (nap ř. And ěl, 2007).

Podobn ě jako u analýzy rozptylu, rovn ěž u Kruskalova-Wallisova testu nás v případ ě zamítnutí nulové hypotézy zajímá, která dvojice výběrů se od sebe statisticky významn ě liší. Pro mnohonásobné porovnávání se používá Dunnové metoda (Dunn, 1964).

Nech ť pr ůměrné po řadí i-té skupiny je , … p kvantil normovaného normálního rozd ělení, modifikovaná hladina významnosti je . Jestliže

, ( 2.11 ) pak se mediány I-tého a J-tého výb ěru statisticky významn ě liší.

Friedman ův test

Friedman ův test, obdobn ě jako Kruskal ův-Wallis ův test, slouží k testování hypotézy o shod ě medián ů více než dvou soubor ů. Na rozdíl od Kruskalova.Wallisova testu je však Friedman ův test ur čen pro porovnání výb ěrů závislých.

Nech ť jsou nezávislé náhodné veli činy se spojitými distribu čními funkcemi pro , . Nech ť je medián j-té skupiny. Chceme testovat hypotézu H 0: vůč i alternativ ě H A: . Pro každé zvláš ť se ur čí

2012 52 Dosavadní poznatky a teoretická východiska po řadí veli činy . Jde tedy o po řadí mezi veli činami . Ozna čme sou čet po řadí ho výb ěru . P řekro čí-li pozorovaná hodnota testové statistiky

, ( 2.12 ) kritickou hodnotu, která je tabelována (nap ř. And ěl, 2007), zamítáme nulovou hypotézu.

Zamítneme-li nulovou hypotézu, zajímá nás, pro které dvojice a se mediány a statisticky významn ě liší. Pro všechna testujeme hypotézu o rovnosti medián ů. Překro čí-li kritickou hodnotu Friedmanova testu (And ěl, 2007), hypotézu o rovnosti zamítneme.

2.8.5 Analýza párových m ěř ení

Za p ředpokladu, že pozorované hodnoty v párových datech m ůžeme pokládat za výb ěr z dvourozm ěrného normálního rozd ělení, lze s pravd ěpodobností (obvykle 0,95) očekávat hodnoty pozorovaných diferencí v intervalu

, ( 2.13 )

kde jsou pozorované rozdíly v obou m ěř eních, je jejich pr ůměr, je jejich sm ěrodatná odchylka a je kvantil Studentova rozd ělení s stupni volnosti. V p řípad ě, že a , lze použít zjednodušení .

Specifický p řípad t ěchto intervalových odhad ů , ( 2.14 ) je v odborné kinantropologické literatu ře ozna čován jako limity shody (angl. „limits of agreements”, LoA) (Bland & Altman, 1986, 1996, 2003, 2010). Limity shody jsou, podle svých autor ů, velmi jednoduché a p římé. Rovn ěž Hendl (2009) doporu čuje, aby st ředem pozornosti ve srovnávacích experimentech byly samotné rozdíly pozorovaných hodnot, nikoli odchylky pozorovaných hodnot od regresní p římky. Hopkins, Marshall, Batterham a Hanin (2009) upozor ňují, že pokud bychom cht ěli srovnávat LoA ur čené v různých studiích, musíme, vzhledem k závislosti na rozsahu výzkumného souboru, přísn ě posuzovat shodu po čtu stup ňů volnosti (angl. „degrees of freedom”) v obou výzkumech.

Podle Newell, Aitchison a Grant (2010) je cílem LoA kvantifikace míry shody mezi dv ěma m ěř eními. Výsledek LoA pak interpretujeme: „Pokud jsou rozdíly sledované

2012 53 Dosavadní poznatky a teoretická východiska prom ěnné normáln ě rozloženy, p ředpokládá se, že s 95% spolehlivostí bude st řední hodnota rozdíl ů mezi výsledky dvou m ěř ení v tomto rozsahu.“ (Newell, Aitchison, & Grant, 2010).

V roce 1983 Altman a Bland publikovali práci, která poukazuje na problémy spojené s analýzou výsledk ů ve srovnávacích studiích (Bland & Altman, 1983). O t ři roky pozd ěji byla práce publikována v „p řátelšt ější verzi“ (Bland & Altman, 1986), což zajistilo její dostupnost široké odborné ve řejnosti. V sou časné dob ě je všeobecn ě uznáno (po čet citací článku Blanda a Altmana z roku 1986 p řekro čil v roce 2012 hodnotu 24 000), že p řístup navržený Blandem a Altmanem je technikou vhodnou k analyzování dat ve srovnávacích studiích.

Bland a Altman analyzují vztah mezi m ěř eními grafickou formou, která vychází z chování rozdíl ů pozorovaných hodnot. Na rozdíl od regresní p římky, která váže pozorované hodnoty v obou sadách m ěř ení, Bland ův-Altman ův graf srovnává rozdíl hodnot pozorovaných v obou m ěř eních (osa Y) a jejich pr ůměr (osa X). Tento tzv. rozdílový graf umož ňuje posoudit, zda pozorované rozdíly mají systematický charakter (tj. zda se diference systematicky liší od nuly) a jak velká je jejich variabilita.

Obrázek 2.8.1: Bland ův-Altman ův graf

V případ ě, že je v datech na základ ě vyhodnocení rozdílového grafu (viz. Obrázek 2.8.1) identifikována heteroskedasticita (závislost diferencí na pr ůměru m ěř ení), resp. není- li možno analyzovaná data považovat za výb ěr z normálního rozd ělení, je nutné pokusit se stabilizovat rozptyl a normalizovat data pomocí logaritmické transformace. Jsou-li

2012 54 Dosavadní poznatky a teoretická východiska v pozorovaných (nebo transformovaných) datech identifikována odlehlá pozorování (data menší/v ětší než dolní/horní kvartil ∓ 1,5 násobek interkvartilového rozp ětí), m ěly by se vylou čit z další analýzy.

Shoda dvou m ěř ení je posuzována nejen podle rozdílového grafu, ale i podle limit ů shody (95% LoA, Bland a Altman, 1986). 95% LoA odhadujeme pomocí pr ůměrné diference a 1,96 násobku sm ěrodatné odchylky diferencí (2.14). Pokud byla na datech provedena logaritmická transformace, byly 95% LoA vypo čteny pro transformovné data a je tedy nutno na nich provést zp ětnou transformaci. Uv ědomíme-li si, že , je zřejmé, že 95% LoA jsou po zp ětné transformaci vztaženy k pom ěru a shoda mezi m ěř eními je tím v ětší, čím jsou meze 95% LoA bližší 1

(Atkinson & Nevill, 1998; Bland a Altman, 1999).

Pro úplnost ješt ě uve ďme, že statistickou významnost zm ěn mezi hodnotami pozorovanými v obou m ěř eních lze u reprezentativních náhodných výb ěrů posuzovat rovn ěž pomocí intervalových odhad ů a p říslušných statistických test ů. Nej čast ěji se využívá Student ův párový t-test , který ukazuje, zda existuje statisticky významný rozdíl mezi výsledky m ěř ení. V p řípad ě porušení p ředpoklad ů pro použití t-testu lze použít neparametrickou podobu tohoto testu - párový Wilcoxn ův test .

2012 55 Cíle práce

3 Cíle práce

Cíle rigorózní práce:

Hlavním cílem práce bylo porovnat intenzitu zatížení nejvyt ěžovan ějších hrá čů basketbalu v pr ůběhu mistrovských utkání v závislosti na vybraných faktorech.

• Dalším cílem bylo také poukázat na základní charakteristiky zatížení hrá čů vyjád řené hodnotami SF v utkání a p řisp ět tak k rozší ření poznatk ů problematiky zatížení hrá čů basketbalu.

Výzkumné otázky:

1. Bude intenzita zatížení nejvytížen ějších hrá čů vyjád řená pr ůměrnou hodnotou SF v pr ůběhu utkání konstantní?

2. Pro zónové obranné systémy je typickým znakem zodpov ědnost každého hrá če za krytí ur čitého prostoru (zóny), zatímco osobní obranné systémy se vyzna čují zodpov ědností za ur čeného hrá če. Na tyto obranné systémy však musí pat řičně reagovat také úto čící hrá či. Bude se lišit intenzita zatížení úto čících hrá čů v závislosti na aplikovaném obranném systému soupe ře?

3. V pr ůběhu mnoha basketbalových utkání dochází k výrazným rozdíl ům ve skóre. Projeví se ztráta motivace a nižší vynakládané úsilí v poklesu intenzity zatížení hrá čů ?

4. Hrá či na jednotlivých pozicích mají odlišné role i úkoly v rámci týmu a vykonávají různé specifické úkoly. Bude se lišit intenzita zatížení hrá čů vyjád řená v procentech SF max dle hrá čských pozic?

Na každou výzkumnou otázku byly formulovány následující hypotézy:

H1 0: Rozdíly v intenzit ě zatížení sledovaných hrá čů v jednotlivých částech utkání (čtvrtinách) nebudou statisticky významné.

H1 A: U sledovaných hrá čů bude docházet ke statisticky významnému poklesu intenzity zatížení v pr ůběhu utkání.

2012 56 Cíle práce

H2 0: Rozdíly v zatížení hrá čů p ři h ře proti r ůzným obranným systém ům nebudou statisticky významné.

H2 A: Výsledné zatížení hrá čů vyjád řené pr ůměrnou hodnotou SF max se bude lišit dle aplikovaného obranného systému soupe ře.

H3 0: Rozdíly v zatížení sledovaného hrá če v utkáních s různými dosaženými výsledky nebudou statisticky významné.

H4 0: Rozdíly v intenzit ě zatížení hrá čů na r ůzných pozicích nebudou statisticky významné.

H4 A: Výsledná intenzita zatížení hrá čů vyjád řená v procentech SF max se bude lišit v závislosti na hrá čských postech.

Pro spln ění cíle bylo nutné splnit následující úkoly:

1. Výb ěr tým ů.

2. Výb ěr hrá čů .

3. Podrobení hrá čů zát ěžovému testu v laboratorních podmínkách.

4. Výb ěr vhodných utkání.

5. Monitorování SF v pr ůběhu mistrovských utkání pomocí sporttester ů Polar S 610i a systému Polar Team 2.

6. Zpracování a následná analýza získaných výsledk ů.

7. Vyhodnocení získaných výsledk ů v závislosti na vybraných faktorech (hrá čské posty, výsledky utkání, použitý herní systém, odehraný čas).

8. Posoudit v ěcnou významnost vlivu analyzovaných faktor ů.

2012 57 Metodika

4 Metodika

Předkládaná práce má vzhledem k velikosti souboru charakter p řípadové studie, která byla podrobn ěji charakterizována v teoretické části (kapitola 2.8.1). Podle Süsse (2006) jsou výsledkem diagnostické činnosti údaje, které slouží jako indikátory, podle nichž sledovaný jev (v našem p řípad ě herní zatížení v utkání) hodnotíme. Aplikujeme-li výše uvedené definice pojmu na basketbal, m ůžeme říci, že diagnostika pr ůběhu srde ční frekvence týkající se basketbalu slouží p ředevším k získání informací o zatížení jednotlivých hrá čů i družstva v pr ůběhu celého utkání nebo jeho částí- čtvrtin (Buchtel, 2008). Do výpo čtů pr ůměrných hodnot SF hrá čů byly za řazeny pouze hodnoty jednotlivých p ětisekundových úsek ů, kdy se hrá či „aktivn ě“ ú častnili hry na palubovce a sou časn ě b ěžela časomíra. Tato metodika byla p řevzata od kolektivu autor ů Abdelkrim, El Fazaa a El Ati (2007) a bývá ozna čována jako „live time“. Všichni sledovaní hrá či byli obeznámeni se sporttestery, které si sami vyzkoušeli v několika tréninkových jednotkách před samotným utkáním.

4.1 Testovaný soubor

Výzkumný soubor (n= 12, Tabulka 4.1.1), u kterého bylo provád ěno monitorování SF, tvo řila základní sestava hrá čů (n= 5, nejvyt ěžovan ější hrá či) basketbalového družstva kadet ů (U-16) TJ Gymnázium Hladnov, jež bylo ú častníkem sout ěže extraligy kadet ů (U- 16) v sezón ě 2007/2008. Jednalo se o domácí utkání, které skon čilo vít ězstvím domácího celku (výsledek 65:41). V našem p řípad ě se jednalo o 2 rozehráva če, 2 k řídla a jednoho pivota. Pr ůměrný v ěk základní sestavy byl 15,5±0,5 let, výška 185,4±6,7 cm a pr ůměrná váha 77,0±9,7 kg. Pr ůměrná hodnota maximálního aerobního výkonu (VO 2max) hrá čů základní sestavy byl 57,2±1,9 ml.kg -1.min -1.

Testovaný soubor byl dále rozší řen vždy o 3 nejvytížen ější hrá če základní sestavy univerzitních basketbalových tým ů Ostravské univerzity (n= 3) a Vysoké školy bá ňské Technické univerzity (n= 3) ze vzájemného utkání kvalifikace na akademické mistrovství ČR hraného 11. 4. 2011 ve sportovní hale Vysoké školy bá ňské Technické univerzity v Ostrav ě. Utkání skon čilo vít ězstvím domácího týmu 86:76, p řičemž ješt ě 5 minut před koncem utkání vedlo hostující družstvo OU. Nejvytížen ějšími hrá či obou týmu byli vždy rozehráva č, k řídlo a pivot. V obou univerzitních družstvech se zárove ň jednalo o nejlepší st řelce jednotlivých družstev, p řičemž všichni p ůsobí v extralize muž ů (všichni 3

2012 58 Metodika sledovaní hrá či základní sestavy družstva VŠB-TU jsou hrá či extraligového týmu BK NH Ostrava) a další p ůsobí v druhé nejvyšší sout ěži, tj. první lize basketbalu muž ů (3 hrá či družstva OU).

Poslední testovanou osobou, která tvo řila sledovaný soubor, byl rozehráva č družstva Slávie Ostravská univerzita, které je ú častníkem sout ěže sdruženého oblastního p řeboru basketbalu muž ů Ostrava (skupina B). V našem p řípad ě se jednalo o 34- letého, 180 centimetr ů vysokého hrá če vážícího 85 kilogram ů. Tabulka 4.1.1: Charakteristika zkoumaného souboru Výška Váha Věk Hráč Post (cm) (kg) (roky) Tým SF max 1 PG 176 68 16 U 16 190 2 SG 193 96 16 U 16 196 3 SF 184 70 15 U 16 197 4 PF 181 75 15 U 16 190 5 C 193 76 15 U 16 198 6 SG 180 86 34 Slávie OU 176 7 PG 184 80 25 VŠB-TU 187 9 SF 193 84 21 VŠB-TU 188 11 C 204 105 24 VŠB-TU 191 13 SG 195 82 21 OU 196 14 SF 195 88 23 OU 191 16 C 204 105 25 OU 196 Průměr 190,2 84,6 20,8 191,3 s 8,7 11,8 5,6 5,8

Vysv ětlivky: věk (v ěk hrá če v dob ě utkání, u hrá če číslo 6- věk v roce 2012), SF max (hodnota SF max ur čené p ři zát ěžovém testu), s- sm ěrodatná odchylka)

4.2 Použité p řístroje

Měř iče srde ční frekvence, neboli sporttestery jsou sníma če srde ční frekvence, využívající zm ěn nap ětí na srde čním svalu v pr ůběhu jeho práce. Tyto zm ěny se p řenášejí prost řednictvím sníma če s vysíla čem do p řijímacího za řízení (hodinek), kde se zpracovávají.

4.2.1 Sporttestery Polar S610i

K monitorování SF hrá čů v pr ůběhu mistrovského utkání byly použity sporttestery Polar S 610i (Polar Electro, Oy, Finland), které byly nastaveny na zaznamenávání hodnot SF v pětisekundových intervalech. Pro vlastní vyhodnocení získaných dat z m ěř ení byl použit program Polar Precision Performance TM SW, který spolupracuje s hodinkami Polar

2012 59 Metodika

S 610i. P řenos záznam ů uložených v hodinkách byl proveden p řes infra červené spojení s po číta čem (Vala, 2008). V ětšina sporttester ů v četn ě použitého modelu Polar S 610i se skládá ze t ří základních díl ů: elastického hrudního pásu pro upevn ění na hrudi, vysíla če Polar a vlastního sporttesteru (hodinek) .

Hrudní pás se skládá ze dvou částí: gumového pásu obsahujícího dv ě snímací elektrody a plastové vysílací části, jež pás uprost řed spojuje (Obrázek 4.2.1). Proces snímání funguje na principu EKG. Tyto pásy jsou napájeny bateriemi, které jsou vloženy do vysílací části. Elastický upev ňovací pás slouží k upevn ění hrudního pásu na hru ď sportovce. Jelikož je tento pás vyroben z elastického materiálu, aby zajiš ťoval pevné obepnutí kolem hrudníku, má schopnost nasát vodu (pot), a proto se doporu čuje jej po skon čení tréninku (zápasu) omýt čistou vodou. S ůl obsažená v potu postupn ě zhoršuje elastické schopnosti pásu, vlastnosti elektrod a zkracuje tím jejich životnost.

Obrázek 4.2.1: Elastický hrudní pás zna čky s vysíla čem Polar Vlastní sporttester představuje koncový p řijíma č signálu, který také zpracovává data. Tvarem je v podstat ě shodný s běžnými hodinkami Obrázek 4.2.2. Displej je jedno až čty řř ádkový a po čet funkcí je závislý na konkrétním modelu.

Obrázek 4.2.2: Sporttester Polar S 610i

2012 60 Metodika

Funkce používaného sporttesteru Polar S 610i: • kódovaný p řenos bezdrátového m ěř ení SF s p řesností EKG, • 3 programovatelné zóny vymezení SF s nastavitelnými limity požadovaného zatížení, • řízení intervalového tréninku do odm ěř ení až t řiceti úsek ů, • zotavení v poklesu hodnoty SF nebo doby uklidn ění po každém úseku,

• časy díl čích úsek ů s hodnotami SF, znázorn ění SF max a pr ůměrné hodnoty SF

každého úseku, SF max v pr ůběhu celého m ěř ení, pr ůměrná hodnota SF b ěhem celého měř ení, celková doba m ěř ení, • stopky, hodinky (denní čas, režim 12/24, 2 časová pásma, budík, kalendá ř, ozna čení dne), • luminiscen ční osv ětlení displeje, indikátor stavu energetické kapacity baterie, • vodot ěsnost do hloubky 50 m, • „Vlastní spot řeba energie“ (Own Cals) – kalorická spot řeba, • „Vlastní index kondice“ (Own Index) – v podob ě údaje maximální spot řeby kyslíku

na základ ě „Testu kondice“, stanovení p ředpokládané hodnoty SF max, • čas strávený nad, pod a ve vymezené zón ě SF, • informa ční údaje o provedeném záznamu, • možnost uskute čnění n ěkolika záznam ů až do napln ění kapacity pam ěti p řijíma če (kapacita pam ěti umož ňuje neomezený po čet záznam ů do napln ění časového rozsahu) v závislosti na zvoleném intervalu ukládání a aktivaci jednotlivých funkcí (5 vt = 22:03 hod., 15 vt. = 66:10 hod., 60 vt. = 99:59 hod), • obousm ěrná komunikace mezi p řijíma čem a po číta čem zabudovaným IR-portem umož ňujícím p řenos dat z pam ěti p řijíma če do po číta če a naopak programování parametr ů p řijíma če z po číta če (software je p řiložen jako sou část základní soupravy), • akustický a vizuální signál p ři p řekro čení hranice SF.

Jednotlivé vybrané funkce sporttesteru jsou závislé p ředevším na p ředpokládaném využití. Pro zájmové aerobní sporty jsou pln ě dosta čující základní typy sporttester ů, které je dnes možno po řídit za částku kolem tisíce korun.

4.2.2 Systém Polar TEAM 2

Pro monitorování SF od roku 2011 byl také používán systém Polar TEAM 2 (Polar Electro, Oy, Finland). Zejména pro kolektivní sporty jako házená, basketbal a volejbal byly

2012 61 Metodika vyvinuty sady tzv. „týmových sporttester ů“. U t ěchto p řístroj ů sledovaní hrá či již nemají „hodinky“ sloužící k ukládání získaných dat, ale data jsou p řenášena a ukládána on-line do po číta če. Team 2 systém umož ňuje velice efektivní sou časné m ěř ení a ukládání záznam ů celé skupiny či družstva, aniž by m ěř ené osoby musely disponovat p řijíma čem (hodinkami). Sledované osoby mají na sob ě pouze hrudní pás s vysíla čem, který je tém ěř totožný jako u sporttesteru Polar S610i (Obrázek 4.2.1). Nepatrné rozdíly jsou ve zp ůsobu odepnutí st ředového vysíla če (Obrázek 4.2.3).

Obrázek 4.2.3: Elastický hrudní pás s vysíla čem pro systém Polar TEAM 2

Polar TEAM systém 2 je dále tvo řen komunika ční jednotkou, tzv. „base station“ (Obrázek 4.2.4) a nabíje čkou vysíla čů , tzv. „charger transmitters“ (Obrázek 4.2.5). Trené ři navíc mají neustálý p řehled o zatížení a kondici svých sv ěř enc ů v pr ůběhu tréninkového procesu či zápasu. Pro vlastní vyhodnocení získaných dat z měř ení bude použit program Polar Team 2, který umož ňuje graficky znázornit pr ůběh SF.

Obrázek 4.2.4: Komunika ční jednotka (základna) systému Polar TEAM 2

2012 62 Metodika

Obrázek 4.2.5: Nabíje čka vysíla čů systému Polar TEAM 2

4.2.3 Ur čení maximální srde ční frekvence

Maximální srde ční frekvence hrá čů byla ur čena na za čátku sezóny v rámci zát ěžových test ů v laboratorních podmínkách, kde byla udržována teplota v rozmezí 20-23 °C.

K ur čení maximálního aerobního výkonu (VO 2max) byl použit b ěhací trenažér Lode Valiant (Groningen, Holandsko) s protokolem testu Harbor (Wassermann, Hansen, Sue, Stringer, & Whipp, 2005), který byl upraven tak, aby celkový čas pro každý test byl 8-12 minut (Cipryan & Gajda, 2010). Vydechovaný vzduch byl nep řetržit ě monitorován a analyzován systémem ZAN 600 Ergo (Oberthulba, N ěmecko). Srde ční frekvence v pr ůběhu testu byla trvale monitorována pomocí sporttestru Polar (Polar Electro, Oy, Finland).

4.3 Realizace m ěř ení - mistrovská utkání

Diagnostikování úrovn ě srde ční frekvence hrá čů bylo provád ěno již od sezóny 2007/2008 až po poslední sezónu 2011/2012. Do práce byla nakonec vybrána utkání družstva kadet ů (U-16) TJ Gymnázium Hladnov, jež bylo ú častníkem sout ěže extraligy kadet ů (U-16) v sezón ě 2007/2008. Na dané výkonnostní úrovni se jednalo o ideální p řípad pro ov ěř ení námi zvolené (vybrané) hypotézy, že v pr ůběhu utkání dochází k poklesu úrovn ě SF hrá čů , jak uvád ějí nap říklad Abdelkrim, El Fazaa a El Ati (2007). Mattew a Delextrat (2009). D ůkazem, že se jednalo o nejvytížen ější (st ěžejní) hrá če družstva, sv ědčí mimo velké množství odehraných minut (pr ůměrn ě 33 a p ůl minuty) také fakt, že hrá či základní sestavy vst řelili 63 bod ů z celkových 65 družstva. Jelikož se pom ěrn ě dlouho jednalo o vyrovnané utkání, hrá či neustále hráli s maximálním nasazením.

2012 63 Metodika

Dále bylo vybráno utkání kvalifikace na AH ČR 2011 v basketbalu muž ů mezi univerzitními týmy VŠB-TU Ostrava a Ostravskou univerzitou v Ostrav ě, které se konalo 11.4.2011 na VŠB-TU v Ostrav ě.

V práci jsou také uvdeny výsledky z 10 mistrovských utkání v sezónách 2008/2009 až 2011/2012 basketbalového družstva Slávie Ostravská univerzita, které je ú častníkem sout ěže sdruženého oblastního p řeboru (SOP) basketbalu muž ů Ostrava spadajícího pod Českou basketbalovou federaci. V osmi utkáních byl použit sporttester Polar S 610i , který byl nastaven na zaznamenávání hodnot SF v pětisekundových intervalech a ve dvou utkáních pak Polra TEAM 2 systém.

Každé utkání se „oficiáln ě“ skládalo ze čty ř čtvrtin s 15 minutovou p řestávkou v polovin ě utkání a se dv ěma dvouminutovými p řestávkami mezi první a druhou čtvrtinou a mezi t řetí a čtvrtou čtvrtinou dle pravidel České basketbalové federace. V praxi však nastávaly situace, kdy má družstvo pronajatou halu (t ělocvi čnu) jen na 90 minut. Pokud vezmeme v úvahu čas pot řebný na vypln ění zápisu k utkání, n ěkolikaminutové rozcvi čení hrá čů a zmín ěnou hrací dobu utkání bez jediného p řerušení utkání rozhod čími (69 minut), pak byla často p řestávka mezi polo časy zkrácena z předepsaných 15 minut na 10 či dokonce n ěkdy i na 5 minut. Toto se týkalo zejména několika utkání Slávie OU.

Výše zmín ěné sporttestery, které se skládají z náramkových hodinek (zobrazují a zaznamenávají srde ční frekvenci do vnit řní pam ěti), elastického pásu s elektrodami (snímá srde ční frekvenci) upnutého na hrudi pod prsy a plastového vysíla če (Obrázek 4.2.1), jsou podrobn ě popsány v kapitole 4.2 Použité p řístroje. Jelikož v pr ůběhu zápasu je zakázáno mít na t ěle jakékoliv p ředm ěty, které by mohly poranit kohokoliv ze zú častn ěných hrá čů na h řišti, bylo nutno náramkové hodinky na ruce zakrýt potítkem. S tímto byli vždy také obeznámeni rozhod čí, kte ří ud ělili hrá čů m „výjimku“.

Jelikož byla práce zam ěř ena na monitorování SF hrá čů v pr ůběhu mistrovských utkání, bylo také nutné co nejp řesn ěji ur čit maximální srde ční frekvenci (SF max ) všech sledovaných hrá čů , a proto byli hrá či na za čátku sezóny podrobeni zát ěžovému testu v laboratorních podmínkách (viz. Kapitola 4.2.3). Na základ ě výsledk ů testu byla hrá čů m ur čena SF max , jejíž hodnoty jsou uvedeny v metodice práce (Tabulka 4.1.1). V případ ě prvního rozehráva če týmu kadet ů („PG“) se jednalo o 15 letého, 181 centimetr ů vysokého a 75 kg vážícího hrá če s nam ěř enou maximální srde ční frekvencí 190 tep ů za minutu.

2012 64 Metodika

Diagnostika pr ůběhu srde ční frekvence týkající se basketbalu slouží p ředevším k získání informací o zatížení jednotlivých hrá čů i družstva v pr ůběhu celého utkání nebo jeho částí- čtvrtin (Buchtel, 2008).

4.4 Zpracování výsledk ů a statistické vyhodnocení dat

Pro vlastní vyhodnocení získaných dat z m ěř ení byl použit program Polar Precision Performance TM SW, který mimo jiné obsahuje instrukce k samotnému používání, spolupracuje s hodinkami Polar S 610i a který je schopen graficky znázornit pr ůběh SF. Přenos záznam ů uložených v hodinkách byl proveden p řes infra červené spojení s po číta čem (Vala, 2008). Jak bylo zmín ěno výše, uvedený model sporttesteru udává také pr ůměrnou hodnotu SF za celé utkání, p řípadn ě za jednotlivé úseky. Pro sledování hodnot SF a p ředevším výb ěru úsek ů hry pro statistické zpracování výsledk ů byla využita metodika kolektivu autor ů Abdelkrim, El Fazaa a El Ati (2007) tzv. „Live time“. Hodnoceni byli pouze hrá či, kte ří odehráli minimáln ě 25 minut, aby mohly být naše výsledky porovnány s výsledky p ředchozích výzkum ů (Abdelkrim, El Fazaa, & El Ati, 2007; McInnes, Carlson, Jones, & McKenna, 1995). Odehraných 25 minut nám také zaru čí, že sledovaný hrá č nastoupí do obou polo čas ů v utkání.

4.4.1 Měř ení srde ční frekvence K monitorování SF hrá čů v pr ůběhu mistrovského utkání byly použity sporttestery Polar S 610i (Polar Electro, Oy, Finland), p řičemž byl ukládán pr ůměr tep ů za 5 sekund. Pro co pro nejp řesn ější vyhodnocení odehraného času jednotlivými hrá či byly stopky na monitorech srde ční frekvence sjednoceny s po čáte čním časem utkání na sv ětelné tabuli a se záznamem z videokamery Canon Legria HF M306 (Vala, 2012). Pro základní zpracování získaných dat z m ěř ení byl použit program Polar Precision Performance TM SW (ukázky výstup ů z tohoto programu jsou prezentovány nap říklad na Obrázku 5.1.1 nebo také na Obrázku 5.1.7. V sezón ě 2011/2012 byl použit také Polar TEAM 2 systém, jehož výstup je uveden na Obrázku 5.2.2.

4.4.2 Statistické zpracování dat

Primární data p ředstavují opakovaná m ěř ení SF v pětisekundových úsecích, kdy se hrá či aktivn ě zapojili do hry a zárove ň b ěžela časomíra (tzv. „live time“). Analyzované SF jednotlivých hrá čů v příslušných čtvrtinách hry odpovídají pr ůměrným pozorovaným hodnotám SF zmi ňovaných úsek ů hry. Pr ůměrné hodnoty SF za jednotlivé

2012 65 Metodika

čtvrtiny v četn ě sm ěrodatné odchylky (s) však byly vypo čítány pomocí program ů Microsoft Excel. K ov ěř ení zvolených hypotéz byly použity metody analýzy a vybrané testy uvedené v kapitole 2.8 (nap ř. neparametrický Friedman ův test včetn ě p říslušné post-hoc analýzy, vícefaktorová ANOVA, Bland ův-Altman ův graf nebo koeficient - „eta kvadrát“. Ke statistickému zpracování dat byl použit statistický program IBM SPSS Statistics 20.0 a Statgraphics verze 5.0.

2012 66 Výsledky

5 Výsledky

Získané výsledky z monitorování zatížení hrá čů v pr ůběhu mistrovských utkání jsou pro lepší p řehlednost rozd ěleny podle vybraných faktor ů do n ěkolika následujících skupin (oblastí), které tvo ří jednotlivé podkapitoly výsledk ů. Každou podkapitolu výsledk ů tvo ří jeden vybraný faktor, který ovliv ňuje zatížení hrá čů v basketbalu. Získaná data z monitorování intenzity zatížení hrá čů jsou statisticky zpracována r ůznými metodami analýzy dat. Tyto metody by m ěly prezentovat komplexní p řístup k analýze podobných dat.

Prvním analyzovaným faktorem ovliv ňujícím intenzitu zatížení hrá čů v utkání bylo množství odehraného času v utkání, p řičemž tento vliv „únavy“ byl sledován u extraligového družstva kadet ů (U-16) v pr ůběhu mistrovské sezóny 2008/2009 utkání.

Na stejném výzkumném souboru rozší řeném o 6 hrá čů kvalifikace na akademické mistrovství ČR 2011 v basketbale byl posuzován další vybraný faktor, který ovliv ňuje intenzitu zatížení hrá čů , a to odlišné hrá čské pozice v týmu.

Další skupiny výsledk ů byly získány analýzou n ěkolika utkání ze sout ěže sdruženého oblastního p řeboru basketbalu muž ů Ostrava (v letech 2008-2012), v nichž byl sledován vliv herních systém ů a také vliv výsledku utkání na zatížení rozehráva če družstva Slávie Ostravské university.

5.1 Pokles SF nejvytížen ějších hrá čů v pr ůběhu utkání

První skupinou monitorování zatížení hrá čů v pr ůběhu mistrovského utkání byla extraliga družstva kadet ů (U-16) v pr ůběhu mistrovské sezóny 2007/2008. Úkolem bylo sledování SF hrá čů základní sestavy, tj. nejvytížen ějších hrá čů družstva TJ Gymnázium Hladnou, pokud možno v co nejvíce vyrovnaných utkáních, tak aby byli hrá či nuceni hrát pokud možno s maximálním nasazením.

V pr ůběhu uvedeného utkání, které skon čilo vít ězstvím domácího celku (65:41), odehráli hrá či základní sestavy v pr ůměru 33 a p ůl minuty. Na dané výkonnostní úrovni se jednalo o ideální p řípad pro ov ěř ení námi zvolené hypotézy, že v pr ůběhu utkání dochází k poklesu úrovn ě SF hrá čů , jak uvád ějí nap říklad Abdelkrim, El Fazaa a El Ati (2007). Na této p řípadové studii byl sledován vliv „únavy“ hrá čů na jejich intenzitu zatížení. O tom, že se jednalo o nejvytížen ější (st ěžejní) hrá če družstva, sv ědčí mimo velkého

2012 67 Výsledky množství odehraných minut také fakt, že hrá či základní sestavy vst řelili 63 bod ů z celkových 65 družstva, p řičemž se do t řetí čtvrtiny jednalo o pom ěrn ě vyrovnané utkání.

Tabulka 5.1.1: Statistiky hrá čů základní sestavy družstva kadet ů

Pozice Min Úsilí As. M+ Dosk. Bl. Body TH 2 b. 3 b. F+ F- Val 1 36 1 2 4 2 0 5 3/1 3/2 2/0 3 2 1 2 38 1 8 8 13 0 26 1/0 8/7 7/4 2 3 44 3 27 2 1 1 1 0 2 - 2/1 1/0 0 2 0 4 33 1 0 1 4 1 12 - 13/6 - 1 3 4 5 33 1 0 3 14 0 18 3/2 14/8 - 2 1 23 Pr ůměr 33,7 11 17 34 1 63 7/3 40/24 10/4 8 11 Procento 42,9 60 40 Vysv ětlivky: As. (asistence), M+ (získané mí če), Dosk. (doskoky celkem), Bl. (bloky), TH (trestné hody), 2 b. (st řelba z pole), 3 b. (st řelba za 3 body), F+ (získané fauly), F- (fauly hrá če), Val (validita hrá če v utkání vypo čtená dle koeficientu užite čnosti-ratingu ( ČBF, 2012)

Výsledky intenzity zatížení extraligových hrá čů jsou prezentovány postupn ě dle hrá čských pozic, tj. od rozehráva če na pozici 1- někdy ozna čované také jako “point guard“ („PG“), pozice 2- nebo také nazývané „shooting guard“ („SG“), k řídla na pozici 3- „small forward“ („SF“), k řídla n apozici 4- „power forwarda“ („PF“) až po hráče na pozici číslo 5- pivota „centra“ („C“).

Hrá č na pozici číslo „1“ rozehráva č ozna čovaný také jako „PG“

Ukázka pr ůběhu SF druhého nejvytížen ějšího hrá če základní p ětky (36 minut) je znázorn ěna na Obrázek 5.1.1. Z obrázku lze pro ilustraci vyčíst hodnoty SF sledovaného hrá če v čase, stejn ě jako pr ůměrnou SF kompletního záznamu z utkání, tj. 153 tep ů za minutu.

Obrázek 5.1.1: Srde ční frekvence rozehráva če („PG“) v pr ůběhu utkání

2012 68 Výsledky

Zde je však nutné podotknout, že použitý program určuje pr ůměrnou hodnotu z kompletního záznamu, p řičemž celková délka záznamu stažená ze sporttesteru byla 101 minut. Jelikož je hrací doba čty řikrát 10 minut, povinné p řestávky v utkání tvo ří 19 minut, zbývající čas záznamu tvo řily úseky hry p řerušené rozhodčími (komunikace rozhod čích se stolkem časom ěř ičů - zaznamenávání faul ů, st řelba trestných hod ů, vhazování ze zámezí, st řídání a oddechové časy obou družstev) a p ředevším 20ti minutový časový úsek po utkání, kdy sledovaný hrá č ponechal sporttester ukládat data o SF. Tyto úseky hry byly detailn ě identifikovány na základ ě rozboru videozáznamu, který mimo jiné prokázal, že sledovaný tým hrál 95 % času osobní obranu na vlastní polovin ě h řišt ě.

Po ode čtení uvedených úsek ů (kdy neb ěžela časomíra) a také 4 minut v pr ůběhu utkání, kdy hrá č st řídal, byla vypo čtena pr ůměrná hodnota SF rozehráva če („PG“) v utkání

174,7±3,3 tep ů za minutu, což odpovídalo 91,9±1,7 % SF max ur čené p ři zát ěžovém testu. Do výpo čtů pr ůměrných hodnot SF hrá čů však byly za řazeny pouze hodnoty jednotlivých pětisekundových úsek ů, kdy se hrá či „aktivn ě“ ú častnili hry na palubovce a sou časn ě běžela časomíra. Tato metodika byla p řevzata od kolektivu autor ů Abdelkrim, El Fazaa a El Ati (2007) a bývá ozna čována jako „live time“.

Obrázek 5.1.2: Rozložení SF rozehráva če („PG“) v pr ůběhu utkání

Veškerý odehraný čas (36 minut) se tento hrá č pohyboval nad úrovní 170 tep ů za minutu (89,5 % SF max ), což lze pom ěrn ě jednoduše vy číst z grafu na Obrázku 5.1.2. V pr ůběhu utkání tento hrá č zaznamenal 5 bod ů, získal 4 mí če soupe ře, 2 asistence a také 2 doskoky. Vít ězné utkání dokon čil s minimální kladnou validitou 1 bodu vypo čtenou dle koeficientu užite čnosti (ratingu) hrá če v utkání využívaným Českou basketbalovou federací (2012).

2012 69 Výsledky

Obrázek 5.1.3: Graf vývoje SF rozehráva če („PG“) v pr ůběhu utkání

Jak již bylo zmín ěno v metodice, pro ov ěř ení hypotézy, že u hrá čů dochází v pr ůběhu utkání k poklesu úrovn ě zatížení (Abdelkrim, El Fazaa, & El Ati, 2007; Mattew & Delextrat, 2009), byl použit, podobn ě jako ve výše uvedených publikacích, Kruskal ův- Wallis ův test. U prvního sledovaného hrá če byla zamítnuta nulová hypotéza o shod ě medián ů na 5% hladin ě významnosti (Kruskal ův-Wallis ův test, p- hodnota <10 -3). Zmín ěný pokles úrovn ě zatížení sledovaného hrá če vyjád řený pomocí SF lze vy číst také z grafu na Obrázku 5.1.3. Zatímco v první čtvrtin ě utkání byla hrá či vypo čtena pr ůměrná hodnota 176,4±3,7 tep ů za minutu (92,8±1,9 % SF max ), v poslední čtvrtin ě to bylo již jen

172,8±2,2 tep ů za minutu (91,0±1,2 % SF max ). Signifikantní pokles v úrovni zatížení vyjád řený v procentech SF max v jednotlivých čtvrtinách je patrný také z grafu na Obrázku 5.1.17. Na základ ě post-hoc analýzy lze konstatovat, že v poslední čtvrtin ě utkání dosahovala úrove ň SF sledovaného hrá če („PG“) signifikantn ě nižších hodnot oproti všem předchozím částem utkání (p-hodnota <0,05). Podobn ě byl zjišt ěn statisticky významný rozdíl mezi úrovní zatížení hrá če, vyjád řenou hodnotami SF, mezi první a t řetí čtvrtinou. Podrobn ější výsledky post-hoc analýzy lze vid ět v příloze číslo 1. Výstupy dalších hrá čů byly analyzovány obdobn ě.

Hrá č na pozici číslo „2“ rozehráva č ozna čovaný také jako „SG“

Z Obrázku 5.1.4 lze vy číst pr ůběh SF hrá če na pozici „SG“ v čase, stejn ě jako pr ůměrnou SF záznamu, tj. 161 tep ů za minutu. Prezentovaný výpo čet pr ůměru vychází z kompletního záznamu hry (78 minut), tj. v četn ě dvou dvouminutových p řestávek (cca. 17. a 65. minuta záznamu) a 15ti minutové p řestávky v polovin ě utkání. Šestnáctiletý rozehráva č dosáhl maximální SF v sedmé minut ě záznamu (t řetí minuta utkání), a to

2012 70 Výsledky hodnoty 196 tep ů za minutu, což p řesn ě odpovídá maximální SF sledovaného hrá če ur čené při zát ěžovém testu. Intenzita zatížení hrá če vyjád řená hodnotami srde ční frekvence v jednotlivých čtvrtinách m ěla op ět sestupnou tendenci. V první čtvrtin ě 184,0±8,1 tep ů za minutu (což odpovídá 93,9±2,9 % SF max ), zatímco v poslední čtvrtin ě dosáhla pr ůměrná hodnota SF hodnoty 173,1±2,8 tep ů za minutu (což odpovídá 88,3±1,4 % SF max ).

Obrázek 5.1.4: Srde ční frekvence st řílejícího rozehráva če („SG“) v pr ůběhu utkání

Z Obrázku 5.1.4 i Obrázku 5.1.5 je také patrné, že ve třetí a čtvrté čtvrtin ě utkání obecn ě dosahovala SF hrá če („SG“) nižších hodnot než v první polovin ě utkání. Toto bylo pravd ěpodobn ě zp ůsobeno nar ůstající únavou hrá če, který v pr ůběhu utkání nest řídal, ve spojení s vynakládaným úsilím hrá če v pr ůběhu utkání, kdy práv ě ve t řetí čtvrtin ě utkání získali domácí rozhodující náskok. V poslední čtvrtin ě toto vedení ješt ě zvýraznili a nakonec zvít ězili o 24 bod ů, což se také mohlo lehce promítnout ve vynakládaném úsilí tohoto st ěžejního hrá če družstva.

Jednalo se totiž o „nejlepšího“ hrá če družstva a celkov ě druhého nejlepšího st řelce celé nejvyšší basketbalové sout ěže extraligy kadet ů U16 s pr ůměrem 27,2 bod ů na utkání. V úto čné fázi se velmi aktivn ě zapojoval do každého postupného útoku, mnoha protiútok ů a stejn ě p říkladný byl jeho p řístup také v obranné fázi, kdy velmi často bránil nejlepšího st řelce soupe řova týmu a celkov ě m ěl v utkání 8 získaných mí čů . Mimo 26 bod ů získal také 8 asistencí, celkov ě dosko čil 12 mí čů , v obran ě získal také již zmín ěných 8 mí čů a utkání dokon čil s kladnou validitou 44 bod ů vypo čtenou dle koeficientu užite čnosti (ratingu) hrá če v utkání využívaným Českou basketbalovou federací (2012). Žádný jiný hrá č domácího družstva nedokázal v uvád ěném utkání prom ěnit st řelu za 3 body. Tento

2012 71 Výsledky hrá č je dokázal prom ěnit rovnou čty ři z celkových sedmi pokus ů za 3 body, jak patrné z Tabulky 5.1.1.

Po úprav ě zdrojových dat záznamu (stejn ě jako u hrá če „PG“ odebrání časových úsek ů, kdy byla hra p řerušena a všechny p řestávky), byla vypo čtena pr ůměrná hodnota SF hrá če v utkání 179,3±6,7 tep ů za minutu. Tato hodnota odpovídá 91,5±3,4 % SF max ur čené před sezónou p ři zát ěžovém testu v laboratorních podmínkách.

Obrázek 5.1.5: Rozložení SF st řílejícího rozehráva če („SG“) v pr ůběhu utkání

Obrázek 5.1.6: Graf vývoje SF rozehráva če („SG“) v pr ůběhu utkání

Pro vyhodnocení intenzity zatížení jsou krom ě pr ůměrné hodnoty SF vztahující se ke kompletnímu záznamu d ůležité rovn ěž celkové minuty strávené v jednotlivých zónách SF. Z Obrázku 5.1.5 je patrné, že více než 26 minut se rozehráva č pohyboval v zón ě 170-

179 tep ů za minutu, což odpovídá 86,7-91,3 % SF max . V pásmu 180-189 tep ů (91,8-96,4 %

SF max ) za minutu strávil hrá č více než 13 minut a 4 a p ůl minuty se pohyboval dokonce

2012 72 Výsledky

nad hodnotou 190 tep ů za minutu, což odpovídalo 96,9 % SF max ). Jelikož se do t řetí čtvrtiny jednalo o pom ěrn ě vyrovnané utkání, které nakonec skon čilo vít ězstvím domácího týmu (65:41), námi sledovaný rozehráva č („SG“) tém ěř v ůbec nest řídal. Všech 37 minut, které hrá č v pr ůběhu utkání odehrál, se pohyboval nad hranicí 170 tepů za minutu (86,7 %

SF max ), což lze vy číst z Obrázku 5.1.6. Toto potvrzuje také pr ůměrná hodnota SF sledovaného hrá če vypo čtená za úseky „live time“ (179,3±6,7 tep ů/min).

U tohoto nejvytížen ějšího a zárove ň nejlepšího hrá če byl pozorován nejv ětší pokles pr ůměrné SF v obou polo časech, který činil 7,7 tep ů za minutu, což odpovídá hodnot ě tém ěř 4 % SF max . Tento signifikantní pokles zatížení hrá če vyjád řený v procentech SF max v obou polo časech je patrný také z grafu na Obrázku 5.1.17. Na základ ě post-hoc analýzy lze konstatovat, že u tohoto nejvytížen ějšího a zárove ň nejlepšího hrá če došlo k postupnému poklesu zatížení vyjád řeného pomocí SF mezi jednotlivými čtvrtinami v pr ůběhu utkání (p- hodnota <0,05). Podrobn ější výsledky post-hoc analýzy lze op ět vid ět v příloze 1.

Hrá č na pozici číslo „3“ malé k řídlo ozna čované také jako „SF“

Celkový záznam stažený ze sporttesteru trval 86 minut v četn ě všech p řestávek a přerušení hry rozhod čími. Sou částí záznamu je také úsek, kdy se hrá č do utkání aktivn ě nezapojoval (celá 3. čtvrtina), avšak sporttester stále kontinuáln ě ukládal data. Celkov ě hrá č v pr ůběhu zmín ěného utkání odehrál 27 minut čistého času a zaznamenal 2 body, přičemž pr ůměrný odehraný čas základní p ětice byl 33,5 minuty. Mimo to m ěl na konci utkání také 1 asistenci, 1 získaný mí č a 1 obranný doskok (viz Tabulka 5.1.1).

Obrázek 5.1.7: Srde ční frekvence k řídelního hrá če („SF“) v pr ůběhu utkání

2012 73 Výsledky

Tento hrá č však nastupoval do utkání p ředevším s obrannými úkoly. Odehrál celkov ě nejmén ě minut z hrá čů základní sestavy a jako jediný neskon čil v utkání s kladnou validitou. Jak je patrné z Obrázku 5.1.7, pr ůměrná hodnota SF kompletního záznamu (86 minut), tedy v četn ě všech již n ěkolikrát zmi ňovaných p řestávek, v nichž hrá č nezasáhl do utkání, byla 141 tep ů (což odpovídá 74,2 % SF max ).

Obrázek 5.1.8: Rozložení SF k řídelního hrá če („SF“) v pr ůběhu utkání

Po ode čtení všech úsek ů hry, kdy hrá č nebyl aktivní a také všech t ří timeout ů využitých ob ěma týmy, byla vypo čtena pr ůměrná hodnota SF zápasu 171,7±5,1 tep ů za minutu, což odpovídá 90,4±2,7 % SF max ur čené p ři zát ěžovém testu. Toto dokresluje také Obrázku 5.1.8, z n ějž je patrné, že hrá č strávil 29 minut (veškerý odehraný čas) v zónách nad hodnotou 160 tep ů za minutu (což odpovídalo 84,2 % SF max ).

Obrázek 5.1.9: Graf vývoje SF hrá če na pozici „3“ malého k řídla („SF“) v pr ůběhu utkání

2012 74 Výsledky

Vypo čtené pr ůměrné hodnoty srde ční frekvence hrá če („SF“) v jednotlivých čtvrtinách poukazují na pokles v poslední čtvrtin ě oproti 1. a 2. čtvrtin ě, což je patrné z Obrázku 5.1.9 a p ředevším z Obrázku 5.1.16. V první čtvrtin ě byl pr ůměr SF hrá če 172,9±4,7 tep ů za minutu (91,0±2,8 % SF max ), zatímco v poslední čtvrtin ě dosáhla pr ůměrná hodnota srde ční frekvence sledovaného hrá če hodnoty 168,8±5,2 tep ů za minutu (88,8±2,7 %

SF max ). Stejn ě tak nejvyšší hodnoty SF dosáhl hrá č v pr ůběhu první čtvrtiny, konkrétn ě hodnoty 185 tep ů za minutu (97,4 % SF max ), p řičemž hrá či byla ur čena p ři zát ěžovém testu maximální hodnota SF 190 tep ů za minutu. U nejmén ě vyt ěžovaného hrá če základní sestavy, který odehrál nejmén ě minut z hrá čů základní sestavy (27 minut), byl zjišt ěn statisticky významný pokles v zatížení v poslední čtvrtin ě oproti čtvrtin ě první i druhé (Kruskal ův-Wallis ův test, p-hodnota <0,05, post-hoc analýza – p-hodnoty <0,05). Výsledky post-hoc analýzy také poukazují, že mezi první čtvrtinou (pr ůměrná SF 172,9±2,9 tep ů za minutu) a druhou čtvrtinou (pr ůměrná SF 172,3±4,0 tep ů za minutu) nebyl zjišt ěn signifikantní rozdíl v zatížení hrá če vyjád řený pomocí SF na 5% hladin ě významnosti (p-hodnota= 0,745).

Hrá č na pozici číslo „4“ vysoké k řídlo ozna čované také jako „PF“

Ukázka pr ůběhu SF podkošového hrá če na pozici číslo čty ři („PF“) základní sestavy družstva kadet ů je prezentována na Obrázku 5.1.10. Z obrázku lze vy číst hodnoty SF hrá če na postu podkošového k řídla v čase, stejn ě jako pr ůměrnou SF kompletního záznamu z utkání, tj. 156 tep ů za minutu (celková délka záznamu stažená ze sporttesteru byla 88 minut).

Obrázek 5.1.10: Srde ční frekvence k řídelního hrá če („PF“) v pr ůběhu utkání

2012 75 Výsledky

Po ode čtení výše uvedených úsek ů (kdy neb ěžela časomíra) a také 7 minut, kdy hrá č v pr ůběhu utkání st řídal, byla vypo čtena pr ůměrná hodnota SF hrá če na postu „PF“ v utkání 177,1±4,7 tep ů za minutu, což odpovídalo 89,9±2,4 % SF max ur čené p ři zát ěžovém testu. Celkov ě odehrál 33 minut, mimo 12 vst řelených bod ů dosko čil také 5 mí čů , v obran ě získal 1 mí č a utkání dokon čil s kladnou validitou 4 bod ů, jak je patrné z Tabulky 5.1.1.

Obrázek 5.1.11: Rozložení SF k řídelního hrá če („PF“) v pr ůběhu utkání

Obrázek 5.1.12: Graf vývoje SF hrá če na pozici „4“ podkošového k řídla („PF“) v pr ůběhu utkání

Sledovaný k řídelní hrá č na pozici číslo 4 („PF“) odehrál veškerý čas v utkání nad úrovní 170 tep ů za minutu, což odpovídalo 86,3 % SF max ur čené p ři zát ěžovém testu. U nejvytížen ějšího hrá če na pozici k řídla, který odehrál 33 minut, byl zjišt ěn statisticky významný pokles v zatížení v poslední čtvrtin ě oproti všem p ředchozím čtvrtinám (Kruskal ův-Wallis ův test, p-hodnota <0,05, post-hoc analýza – p-hodnoty <0,01).

2012 76 Výsledky

Výsledky post-hoc analýzy také poukazují, stejn ě jako u hrá če na pozici „SF“, že mezi první čtvrtinou (pr ůměrná SF 177,4±5,0 tep ů za minutu) a druhou čtvrtinou (pr ůměrná SF 177,9±4,6 tep ů za minutu) nebyl zjišt ěn signifikantní rozdíl v zatížení hrá če vyjád řený pomocí SF na 5% hladin ě významnosti (p-hodnota> 0,99). U obou k řídelních hrá čů („SF“ i „PF“) tedy nebyl zjišt ěn signifikantní pokles intenzity zatížení mezi první a druhou čtvrtinou, který uvád ějí Abdelkrim, El Fazaa a El Ati (2007).

Hrá č na pozici číslo „5“ pivota ozna čované také jako „C“

Pr ůběh SF druhého nejužite čnějšího hrá če základní p ětky je znázorn ěn na Obrázku 5.1.13. Z obrázku lze pro ilustraci vy číst hodnoty SF hrá če na postu pivota v čase, stejn ě jako pr ůměrnou SF kompletního záznamu z utkání, tj. 152 tep ů za minutu (celková délka záznamu stažená ze sporttesteru byla 78 minut).

Obrázek 5.1.13: Srde ční frekvence pivota („C“) v pr ůběhu mistrovského utkání Po ode čtení uvedených úsek ů (kdy neb ěžela časomíra) a také 7 minut v poslední čtvrtin ě, kdy již hrá č nenastoupil do utkání, byla vypočtena pr ůměrná hodnota SF pivota v utkání 175,9±5,6 tep ů za minutu, což odpovídalo 88,8±2,9 % SF max ur čené p ři zát ěžovém testu. Jelikož se jednalo o druhého nejlepšího hrá če družstva a do t řetí čtvrtiny bylo toto utkání pom ěrn ě vyrovnané, podobn ě jako nejlepší hrá č týmu („SG“) i tento hrá č na postu pivota st řídal až v poslední části hry za rozhodnutého stavu. Jak je patrné z Tabulky 5.1.1, námi sledovaný pivot celkov ě odehrál 33 minut, mimo 18 vst řelených bod ů dosko čil také 14 mí čů , v obran ě získal 3 mí če a utkání dokon čil s kladnou validitou 23 bod ů. Toto byla druhá nejvyšší kladná validita domácího hrá če v utkání vypo čtená dle koeficientu užite čnosti (ratingu) hrá če v utkání.

2012 77 Výsledky

Obrázek 5.1.14: Rozložení SF hrá če na postu pivota („C“) v pr ůběhu utkání

Obrázek 5.1.15: Krabicový graf vývoje SF hrá če na postu pivota („C“) v pr ůběhu utkání

U tohoto druhého nejvytížen ějšího hrá če byl pozorován také pom ěrn ě velký pokles SF v obou polo časech, který činil 3 tepy za minutu, což odpovídá 1,5% poklesu. Tento signifikantní pokles v úrovni zatížení v obou polo časech je patrný také z graf ů na následujícíh obrázcích (Obrázku 5.1.16 až Obrázku 5.1.21).

Na základ ě post-hoc analýzy lze konstatovat, že také u tohoto druhého nejlepšího (nejužite čnějšího) hrá če družstva docházelo v pr ůběhu utkání (od druhé čtvrtiny) k postupnému poklesu zatížení vyjád řeného pomocí SF (Kruskal ův-Wallis ův test, p- hodnota <0,05). Výsledky post-hoc analýzy také poukazují, že stejn ě jako u obou křídleních hrá čů („SF“ i „PF“) ani u pivota nedošlo k signifikantním rozdíl ům mezi pr ůměrnou vypo čtenou SF v první čtvrtin ě (pr ůměrná SF 177,4±5,6 tep ů za minutu) a ve druhé čtvrtin ě (pr ůměrná SF 176,8±5,1 tep ů za minutu) na 5% hladin ě významnosti

2012 78 Výsledky

(p-hodnota > 0,99). U obou k řídelních hrá čů („SF“ a „PF“) i pivota tedy nebyl zjišt ěn signifikantní pokles intenzity zatížení mezi první a druhou čtvrtinou, který uvád ějí Abdelkrim, El Fazaa a El Ati (2007). Podrobn ější výsledky post-hoc analýzy lze op ět vid ět v příloze 1.

Obrázek 5.1.16: Graf vývoje SF hrá čů základní sestavy v pr ůběhu mistrovského utkání

Na Obrázku 5.1.16 lze vy číst již zmi ňované poklesy hodnot SF jednotlivých hrá čů v pr ůběhu utkání. Podobn ě také na následujícím Obrázku 5.1.17 lze vid ět porovnání intenzity zatížení jednotlivých hrá čů v pr ůběhu utkání vyjád řenou pomocí procentuálních hodnot SF max .

Obrázek 5.1.17: Procenta maximální SF hrá čů základní sestavy v pr ůběhu mistrovského utkání

2012 79 Výsledky

Pro ov ěř ení shody s výsledky publikovanými autorkami Matthew & Delextrat (2009), které pozorovaly rozdíly v zatížení hrá ček basketbalu mezi polo časy, byl použit Bland ův- Altman ův graf (Bland & Altman, 1986, 2010). Zmi ňované autorky analyzovaly statisticky významné rozdíly pomocí t-testu (na 5% hladin ě význanosti).

1,5 CR = 2,0 tepy/min 1

0,5 "PF" 0 172 174 176 178 180 182 184 -0,5 "SF" "C" -1

-1,5 "PG" SF2 - SF1 [tepy/min] -2

-2,5 "SG" -3 (SF1 + SF2) / 2 [tepy/min]

Obrázek 5.1.18: Bland ův- Altman ův graf pro srovnání SF hrá čů základní sestavy mezi 1. a 2. čtvrtinou

Z Bland-Altmanova grafu (viz. Obrázku 5.1.18) srovnávajícího pr ůměrné hodnoty SF jednotlivých hrá čů v pr ůběhu prvního polo času, tj. mezi první a druhou čtvrtinou, lze vy číst, že k nejv ětšímu poklesu intenzity zatížení došlo u obou rozehráva čů , p řičemž k nejv ětšímu poklesu došlo u hrá če na pozici číslo 2 (konkrétn ě 2,3 tep ů za minutu u “SG“), který byl jasn ě nejlepším hrá čem v prvním polo čase.

Z grafu na Obrázku 5.1.19 lze vy číst mnohem v ětší poklesy SF jednotlivých hrá čů v pr ůběhu druhého polo času než v pr ůběhu polo času prvního.. V ětší rozdíly pr ůměrných hodnot SF hrá čů v pr ůběhu druhého polo času se projevily také v ší řce limit ů shody (3,3 tepy za minutu). Toto bylo pravd ěpodobn ě zp ůsobeno únavou hrá čů v kombinaci s čast ějším st řídáním v poslední čtvrtin ě a s tím souvisejícím čast ějším p řerušováním hry. Mohlo se také projevit šet ření se hrá čů za již rozhodnutého stavu.

2012 80 Výsledky

1 CR = 3,3 tepy/min

0 172 172,5 173 173,5 174 174,5 175 175,5 176 176,5 -1 "PG" -2 "PF" -3

-4 "SG" SF2 - SF1 [tepy/min] -5 "C"

-6

-7 (SF1 + SF2) / 2 [tepy/min]

Obrázek 5.1.19: Bland- Altman ův graf pro srovnání SF hrá čů základní sestavy mezi 3. a 4. čtvrtinou

Za zmínku stojí také fakt, že nejv ětší poklesy nastaly u dvou nejlepších hrá čů družstva, konkrétn ě na pozici 5 (pivota ozna čovaného také jako „C“) a také hrá če na pozici „SG“. Nejmarkantn ější pokles SF hrá čů mezi ob ěma polo časy je viditelný na Obrázku 5.1.20 u hrá če na pozici číslo 2 (“SG“), který, jak již bylo n ěkolikrát zmín ěno, pat řil mezi nejlepší hrá če celé sout ěže, což potvrdil i v tomto utkání. Tento pokles m ěl hodnotu 7,7 tep ů za minutu, což odpovídá tém ěř 4 % SF max . Ačkoliv má tento hrá č velmi dobrou fyzickou kondici, pravd ěpodobn ě se na poklesu intenzity zatížení projevila nar ůstající únava tohoto hrá če, který st řídal až v 38. minut ě utkání za rozhodnutého stavu.

Obrázek 5.1.20: Bland ův- Altman ův graf pro srovnání SF hrá čů základní sestavy mezi polo časy

2012 81 Výsledky

Tento hrá č se velmi aktivn ě zapojoval do každého útoku a v obran ě v ětšinou bránil nejlepšího hrá če soupe ře. I p řes zesílenou obranu ze strany soupe ře dokázal zakon čit utkání s ojedin ělou kladnou validitou 44 bod ů p ři velmi dobré úspěšnosti st řelby. Zmín ěné utkání bylo obecn ě pom ěrn ě málo p řerušováno rozhod čími, kte ří celkov ě odpískali jen 19 faul ů, a z toho vyplýval malý po čet trestných hod ů obou družstev. Rovn ěž oba trené ři utkání moc nep řerušovali, když si vyžádali celkov ě jen 3 timeouty. Tyto faktory se jist ě také projevily do výsledné intenzity zatížení hrá čů , zejména v poslední čtvrtin ě utkání, která bývá p ři vyrovnaných utkáních velmi často p řerušována taktickými fauly. Při následné st řelb ě trestných hod ů tak klesají hodnoty SF u hrá čů o n ěkolik desítek tep ů.

Tabulka 5.1.2: Popisné charakteristiky zatížení hráčů družstva U16 mezi jednotlivými polo časy

Statisticky významný pokles zatížení hrá čů základní sestavy vyjád řený pomocí pr ůměrných hodnot SF v jednotlivých polo časech nazna čuje i výsledek párového t-testu (Tabulka 5.1.2). Nicmén ě pro zobecn ění výsledku této p řípadové (pilotní) studie by bylo pot řeba rozsáhlejšího výzkumu. Pozorovaný pokles v zatížení nejvytížen ějších hrá čů základní sestavy lze hodnotit rovn ěž jako v ěcn ě významný (ES= 1,516).

Podobn ě lze vyhodnotit také jednotlivé polo časy a op ět potvrdit ( či vyvrátit) záv ěry Abdelkrim, El Fazaa a El Ati (2007), kte ří v časopise British Journal of Sports Medicine publikovali poklesy hodnot SF hrá čů v pr ůběhu obou polo čas ů.

Pro hrá če základní sestavy, kde každý hrá č odehrál v utkání v pr ůměru 33,5 minuty, byla vypo čtena pr ůměrná hodnota SF 176,1±5,8 tep ů za minutu. Tato hodnota odpovídala

90,6±2,9 % SF max ur čené p ři zát ěžovém testu.

Vypo čtená pr ůměrná hodnota SF všech hrá čů v jednotlivých čtvrtinách utkání m ěla sestupnou tendenci, jak je patrné z Obrázku 5.1.16. V první čtvrtin ě byl pr ůměr SF týmu

177,8±6,3 tep ů za minutu (91,5±3,1 % SF max ), zatímco v poslední čtvrtin ě dosáhla pr ůměrná hodnota SF hrá čů hodnoty 172,2±3,8 tep ů za minutu (89,0±2,2 % SF max ). Pro srovnání intenzity zatížení jednotlivých hrá čů v pr ůběhu utkání byla použita neparametrická dvoufaktorová ANOVA – Friedman ův test. Do Friedmanova testu byli zahrnuti pouze 4 hrá či základní sestavy, kte ří nastoupili do všech částí ( čtvrtin) utkání. Na základ ě Friedmanova testu byl na 5% hladin ě významnosti indikován statisticky významný rozdíl v úrovni srde ční frekvence v jednotlivých čtvrtinách (p-hodnota= 0,01).

2012 82 Výsledky

Na základ ě post-hoc analýzy m ůžeme konstatovat, že statisticky významný rozdíl na hladin ě významnosti 5 % byl pozorován mezi SF hrá čů v pr ůběhu poslední a první čtvrtiny (pozorovaná hodnota testové statistiky: 11, kritická hodnota testové statistiky: 9,4). Pom ěrn ě velké rozdíly SF byly pozorovány také mezi poslední a druhou čtvrtinou (pozorovaná hodnota testové statistiky: 9, kritická hodnota testové statistiky: 9,4), nicmén ě tento rozdíl nebyl identifikován jako statisticky významný (na hladin ě významnosti 5 %) jak je patrné z Obrázku 5.1.21.

Obrázek 5.21: Graf vývoje pr ůměrné SF hrá čů U-16 v pr ůběhu utkání

2012 83 Výsledky

5.2 Vliv herního systému na zatížení hrá če

Další faktor, který má dle výsledk ů v odborných publikacích (Ziv & Lidor, 2009) vliv na intenzitu zatížení hrá čů v utkání, je zvolený (použitý) herní systém. Vliv herního systému na zatížení hrá če v pr ůběhu n ěkolika utkání byl sledován u jednoho hrá če sdruženého oblastního p řeboru basketbalu muž ů Ostrava b ěhem sezón 2007/2008 až 2011/2012. K tomuto bylo zapot řebí získat data z utkání, kdy n ěkteré z družstev zm ěnilo běžn ě používaný obranný či úto čný herní systém v pr ůběhu utkání a zárove ň hrá č odehrál pot řebný po čet minut. SF byla sledována u rozehráva če hrajícího na postu jedna či dv ě a zárove ň o nejmladšího hrá če družstva Slávie Ostravská universita. Družstvo Slávie OU používalo stejný obranný systém (osobní) v 90 % utkáních b ěhem 4 sezón, p řičemž úto čný systém také nebyl m ěněn, pokud soupe ř nezm ěnil b ěžn ě používaný osobní obranný systém na zónový. Sledovali jsme tedy p ředevším rozdíly intenzity zatížení rozehráva če proti soupe řů m využívajícím zónový i obranný systém viz. Tabulka 5.2.1. Do výpo čtů byly za řazeny výsledky monitorování zatížení rozehráva če ve 4 utkáních, kde sledovaný hrá č odehrál vždy 40 minut, p řičemž dv ě utkání byly vít ězné a dv ě družstvo Slávie OU prohrálo. Dv ě utkání ( číslo 1 a 4) jsou ideálním p řípadem pro vyhodnocení zatížení hrá če ovlivn ěné hrou proti zónové obran ě (20 minut- první polo čas) a dalších 20 minut (druhý polo čas) proti osobní obran ě. Jedno z těchto utkání skon čilo vít ězstvím, druhé prohrou družstva sledovaného hrá če.

Tabulka 5.2.1: Pr ůměrná SF hrá če v jednotlivých částech utkání

Čtvrtina 1 2 3 4 Průměr za utkání s 1 160,5 159,3 163,6 166,5 162,1 7,5 Hlučín-OU 2 161,0 161,8 161,6 168,4 163,1 7,8 Labrador-OU 3 158,9 162,9 164,3 163,9 162,7 7,1 OU-Bohumín 4 153,0 155,8 159,8 161,4 157,6 6,6 Třinec-OU zónová obrana zónová i osobní obrana

Utkání mezi domácím družstvem Hlu čína (10 hrá čů ) a hostujícím družstvem Slávie OU (6 hrá čů ) bylo odehráno 21.2.2012 a skon čilo vít ězstvím domácího celku v pom ěru 74:64. A č hostující družstvo prohrálo o 10 bod ů, vyhrálo t ři ze čty ř čtvrtin, ale bohužel práv ě jediná, konkrétn ě druhá čtvrtina, kterou prohráli o 14 bod ů (22:8), rozhodla o celkovém vít ězství domácího celku.

2012 84 Výsledky

Obrázek Obrázek 5.2.1: SF rozehráva če („SG“) v pr ůběhu mistrovského utkání Hlu čín-OU

Trenér domácího družstva po prvním polo čase, který domácí vyhráli (36:29), zm ěnil zónovou obranu na osobní obranný systém. Použití zónové obrany v prvním polo čase rozhodlo o celkovém vít ězi utkání, protože skóre ve druhém polo čase p ři h ře proti osobní obran ě již bylo vyrovnan ější (38:35), ale op ět bylo ve prospěch domácího družstva Hlu čína. Jelikož na utkání odcestoval pouze jeden podkošový hrá č a p ět hrá čů z perimetru, byl hostující tým odkázán zejména na st řelbu z větší vzdálenosti, která se bohužel proti zónové obran ě neda řila, Také námi sledovaný hrá č se st řelecky z větší vzdálenosti dokázal prosadit až ve druhém polo čase, kdy prom ěnil dv ě ze t ří st řel za t ři body. Zejména díky maximálnímu po čtu odehraných minut námi sledovaný hrá č nakonec zaznamenal 14 bod ů, 9 doskok ů a 5 asistencí. Také byl t řikrát faulován soupe řem, p řičemž jednou při st řelb ě a oba dva trestné hody prom ěnil (v poslední čtvrtin ě).

Celkový záznam stažený ze sporttesteru trval tém ěř 84 minut, p řičemž námi sledovaný hrá č dosáhl v 66 minut ě maximální hodnoty SF (konkrétn ě hodnoty 182 tep ů za minutu), což je o 6 tep ů více, než dosáhl p ři zát ěžovém testu. V tomto úseky utkání se poda řilo zahrát dva rychlé protiútoky, do nichž se rozehrávač aktivn ě zapojil, na což domácí reagovali oddechovým časem v 37 minut ě utkání (88 minut ě záznamu).

Dalším utkáním (13. 4. 2012) bylo utkání Slávie s domácím družstvem BK Labrador, který pat ří k nejlepším tým ům SOP. Za tento tým nastupuje n ěkolik bývalých hrá čů nejvyšší mužské basketbalové ligy (Mattoni NBL) v četn ě bývalého reprezentanta ČR (L.M.) a také 214 cm vysokého pivota. Do tohoto utkání nastoupilo za domácí tým celkem (12 hrá čů ) a utkání skon čilo vít ězstvím domácího celku v pom ěru 74:64. Sledovaný hrá č („SG“) dosáhl krátkodobé nejvyšší hodnoty SF až v poslední části utkání (181 tep ů

2012 85 Výsledky za minutu v 61. minut ě záznamu), ale od technické chyby ud ělené podkošovému hrá či hostujícího týmu v pr ůběhu 3. čtvrtiny se hrá či hostujícího týmu již nedokázali pln ě koncentrovat na hru, což se negativn ě projevilo zejména v úsp ěšnosti st řelby. Do ud ělení zmín ěné technické chyby se jednalo o velice kvalitní a překvapiv ě také velmi vyrovnané utkání.

Na výsledku utkání se také projevila širší lavi čka domácího týmu, který tak mohl pravideln ě st řídat, zatímco u hostujícího týmu se projevila únava hrá čů a také problémy s fauly podkošových hrá čů , kte ří museli bránit 214 cm vysokého pivota domácích. V poslední čtvrtin ě utkání také sledovaný hrá č dosáhl nejvyšší pr ůměrné hodnoty SF, konkrétn ě hodnoty 168,4±6,3 tep ů za minutu (95,7±3,6% SF max ), což lze vy číst z Tabulky 5.2.1. V tomto utkání již byl použit Polar team systém 2, kterým byli monitorováni 3 hrá či družstva OU. U jednoho hrá če na pozici k řídla však nebyla ur čena maximální SF a poslední monitorovaný hrá č na pozici pivota sníma č v pr ůběhu utkání odložil.

Obrázek 5.2.2: SF rozehráva če („SG“) v pr ůběhu mistrovského utkání Labrador-OU

Námi sledovaný hrá č byl nejlepším st řelcem celého utkání, když zaznamenal 24 bod ů. Bohužel neprávem ud ělená technická chyba se projevila na koncentraci tohoto hrá če, který od tohoto kritického momentu zaznamenal pouze 2 body. Jak je patrné z Tabulky 5.2.1, hrá č hrál v poslední čtvrtin ě dokonce s vyšší intenzitou než v předešlých částech utkání, což bylo zp ůsobeno zejména zdvojováním tohoto hrá če na úto čné polovin ě. Zesílená obrana ze strany soupe ře a také již zmín ěná nekoncentrovanost se však projevily v poklesu úsp ěšnosti zakon čení.

2012 86 Výsledky

Třetím utkáním, ve kterém soupe ř družstva Slávie OU použil dva obranné systémy, bylo utkání 27.2.2012 konané na Varenské 40a utkání skon čilo vít ězstvím domácího družstva v pom ěru 55:47 a námi sledovaný rozehráva č celkov ě zaznamenal 23 bod ů (Obrázku 5.2.3). V první čtvrtin ě hostující družstvo Bohumína používalo zónovou obranu (3-2), nicmén ě p řesto čtvrtinu prohrálo v pom ěru 19:12.

Obrázek 5.2.3: SF rozehráva če („SG“) v pr ůběhu mistrovského utkání OU- Bohumín

V první čtvrtin ě utkání (proti zónové obran ě) rozehráva č dosáhl pr ůměrné hodnoty SF

158,9±5,4 tep ů za minutu (90,3±3,0 % SF max ), p řičemž pr ůměrná hodnota SF v utkání byla

162,7±7,1 tep ů za minutu, což odpovídá 92,4±4,0 % SF max ur čené p ři zát ěžovém testu. K monitorování zatížení byl op ět použit systém Polar TEAM 2, jehož výstup je znázorn ěn na Obrázku 5.2.3. Nejvyšší pr ůměrná hodnota pak byla vypo čtena pro t řetí čtvrtinu, konkrétn ě 164±7,6 tep ů za minutu (93,8±4,3 % SF max). Tato čtvrtina rozhodla o celkovém vít ězství domácích, když byla jen jednou p řerušena timeoutem hostujícího družstva (66. minuta záznamu). Op ět je zde viditelný rozdíl v intenzit ě zatížení p ři h ře proti zónové obran ě (1. čtvrtina) a h ře proti obran ě osobní (zbylých 30 minut).

Posledním utkáním, v jehož pr ůběhu soupe ř zm ěnil obranný systém a je uvedeno v této podkapitole, bylo utkání SOP skupiny A, které se hrálo v Třinci 14. 10. 2011 (Obrázek 5.2.4). Do utkání zasáhlo nakonec pouze 5 hrá čů hostujícího družstva, takže námi sledovaný hrá č op ět odehrál celých 40 minut v pr ůběhu utkání. Toto utkání, které nakonec skon čilo vít ězstvím hostujícího týmu v pom ěru 34:48, bylo velmi vhodné pro porovnání zatížení hrá čů družstva host ů hrajícího proti zónovému obrannému systému (zónové obran ě), který domácí družstvo praktikovalo p řesn ě polovinu utkání (20 minut

2012 87 Výsledky v prvním polo čase) a také proti osobnímu obrannému systému, který domácí praktikovali celý druhý polo čas. Zde je nutné podotknout, že hrá čů m hostujícího týmu více vyhovuje hra proti osobní obran ě. Toto dokazuje také skóre prvního polo času, kdy domácí vedli 20:15. Pozdní p říjezd hrá čů Slávie OU na utkání a také pom ěrn ě nízká teplota v tělocvi čně bylo p říčinou nedostate čného a zah řátí a rozcvi čení hrá čů hostujícího družstva před utkáním. Toto se pravd ěpodobn ě také projevilo jak na výsledném skóre v prvním polo čase, tak i na zatížení sledovaného hrá če, který se v prvním polo čase nemohl dostat do správného „tempa“. Toto se však dá říci o všech hrá čích základní sestavy host ů.

Obrázek 5.2.4: SF rozehráva če („SG“) v pr ůběhu mistrovského utkání T řinec-OU

Otázkou také z ůstává, pro č domácí družstvo zm ěnilo zónový obranný systém na osobní obranný systém, když první polo čas vyhráli o 5 bod ů. Námi sledovaný hrá č totiž ihned potrestal tuto zm ěnu obranného systému dv ěma trojkami z prvních dvou útok ů ve třetí čtvrtin ě, čímž odstartoval vít ěznou pasáž v utkání. Celkov ě zaznamenal 15 bod ů ze 48 družstva a všechny zaznamenal ze st řelby za 3 body, když prom ěnil 5 z celkových 10 st řel za 3 body. Ke zmín ěným 15 bod ům p řidal také 5 asistencí a 10 doskok ů, což nebyl až tak velký problém vzhledem k velmi nízkému procentu st řelby obou družstev. Pouze jednu trojku však prom ěnil proti zónové obran ě a zbylé čty ři trojky zaznamenal proti osobní obran ě. A č do utkání zasáhlo pouze 5 hrá čů hostujícího družstva a mohla se projevit únava t ěchto hrá čů , skóre za druhý polo čas 14:33 jasn ě vypovídá o tom, že hostujícímu družstvu více vyhovuje hra proti osobní obran ě. Zejména herní systém, ale také postupné „zah řátí a rozehraní se“ hrá čů Slávie OU, kte ří se tak ve druhé p ůli dostali do pat řičného „tempa“, se pozitivn ě projevilo na h ře i konečném výsledku družstva.

2012 88 Výsledky

104

% sfmax % 89

79 osobní obrana zónová obrana OHS

Obrázek 5.2.5: Srovnání zatížení hrá čů p ři r ůzných herních systémech (v procentech SF max )

Krabicový graf na Obrázku 5.2.5 znázor ňuje signifikantní rozdíly v intenzit ě zatížení sledovaného hrá če p ři h ře proti osobní a zónové obraně.

Pomocí vícefaktorové ANOVY byl analyzován vliv herního systému a fáze utkání (čtvrtiny) na zatížení hrá če. Zatímco vliv fáze utkání na zatížení hrá če nebyl vyhodnocen jako statisticky významný (p-hodnota= 0,17), vliv herního systému byl vyhodnocen jako signifikantní (p-hodnota <0,01). Při h ře proti zónové obran ě je pozorováno statisticky významn ě nižší zatížení než p ři h ře proti osobní obran ě. Pro posouzení v ěcné významnosti vlivu analyzovaných faktor ů byl použit koeficient , který udává minimální vysv ětlený podíl rozptylu, jenž lze považovat za obsahově podstatný v relaci k ostatním nesledovaným vliv ům. Z hlediska v ěcné významnosti lze konstatovat, že experimentální efekt zatížení lze z 3 % p řipsat vlivu herního systému a z 97 % jiným, neznámým vliv ům.

5.3 Vliv výsledku utkání na zatížení hrá če

Pro sledování vlivu výsledku utkání na zatížení hráče bylo vybráno 6 utkání, ve kterých sledovaný hrá č odehrál pot řebný po čet minut (minimáln ě 25 minut, tj. nastoupil do obou polo čas ů) a žádný ze soupe řů v pr ůběhu utkání nem ěnil pravideln ě používaný osobní obranný systém. V případ ě rozhodnutých výsledk ů bývá pravidlem, že nastupují zbývající hrá či družstva, kte ří do té doby nebyli tolik využíváni. V této podkapitole tak budou prezentovány statisticky zpracované výsledky zatížení stejného hrá če jako v předchozí kapitole (rozehráva če) z 6 utkání z let 2009 až 2012. Dv ě utkání byla velmi vyrovnaná - rozdíl ve výsledku maximáln ě 5 bod ů, dv ě skon čila jasným vít ězstvím a stejn ě

2012 89 Výsledky tak dv ě utkání skon čily jasnou prohrou (o více než 10 bod ů). Vždy byla sledována SF rozehráva če družstva Slávie Ostravská universita, které je ú častníkem sout ěže sdruženého oblastního p řeboru basketbalu muž ů Ostrava. Pokud bychom brali i utkání, kdy n ěkterý ze soupe řů zm ěnil b ěžn ě používaný herní systém (obranný či úto čný), mohli bychom zde za řadit celou podkapitolu vlivu herního systému, nicmén ě by výsledná intenzita zatížení byla ovlivn ěna také dalšími faktory.

Jelikož se jednalo o rozehráva če hrajícího na postu jedna či dv ě a zárove ň o nejmladšího hrá če týmu Slávie OU, který nastupoval do t ěchto utkání, bylo hlavním úkolem v úto čné fázi zakládání a p ředevším zapojování se do rychlých protiútok ů. V obranné činnosti se tohoto hrá če týkala zejména obrana nejlepších hrá čů (st řelc ů) tým ů soupe ře na pozicích 1 až 3 (nap ř. bývalého reprezentanta ČR v basketbale L.M.). Tento hrá č je také považován za dobrého „atleta“ a vždy hraje s velkým nasazením.

Tabulka 5.3.1: Statistiky hrá če v jednotlivých utkáních Utkání Min Výsl As. M+ Dosk. Bl. Body TH 2 b. 3 b. F+ F- 1 28 V 8 5 6 0 10 1/0 5/3 3/1 3 2 2 30 V 5 3 6 1 16 1/0 10/6 3/1 4 2 3 30 V o 1 6 5 7 0 6 2/1 3/1 3/1 4 0 4 27 Po 3 5 2 4 0 10 3/1 3/1 3 1 5 37 P 10 2 5 1 11 8/6 2/1 2/1 4 2 6 30 P 6 3 4 1 12 6/2 6/2 2 0 Pr ůměr 30,3 6,7 3,3 5,3 0,5 10,8 12/7 29/14 20/7 3,3 1,2 Procento 58,3 48 35

Jelikož jsou výsledkem diagnostické činnosti údaje, které slouží jako indikátory, podle nichž sledovaný jev (v našem p řípad ě herní zatížení v utkání) hodnotíme, m ůžeme říci, že diagnostika pr ůběhu srde ční frekvence týkající se basketbalu slouží p ředevším k získání informací o zatížení jednotlivých hrá čů v pr ůběhu celého utkání nebo jeho částí- čtvrtin (Süss, 2006). V našem p řípad ě se jednalo o monitorování srde ční frekvence u 34- letého, 180 centimetr ů vysokého hrá če. Na základ ě výsledk ů zát ěžového testu v laboratorních podmínkách byla hrá či ur čena maximální srde ční frekvence 176 tep ů za minutu.

5.3.1 Vít ězná utkání

Prvním utkáním, ve kterém byla sledována SF rozehráva če družstva Slávie Ostravská universita, které je ú častníkem sout ěže sdruženého oblastního p řeboru basketbalu muž ů Ostrava, bylo utkání číslo 7 skupiny B mezi domácím celkem Slávie Ostravská

2012 90 Výsledky univerzita a hostujícím celkem Bohumína hrané 9. 11. 2009 ve sportovní hale na Varenské ulici v Ostrav ě. Zmín ěné utkání skon čilo jasným vít ězstvím domácího celku 59:36, p řičemž o výsledku se rozhodlo ve t řetí čtvrtin ě utkání, kterou vyhráli domácí v pom ěru 23:5 a po 30 minutách hry tak vedli o 22 bod ů, konkrétn ě 47:25.

Obrázek 5.3.1: Srdeční frekvence rozehráva če v pr ůběhu utkání Slávie OU - Bohumín

Sledovaný hrá č v pr ůběhu zmín ěného utkání odehrál celkov ě 28 minut, zaznamenal 10 bod ů vst řelených p řevážn ě ve t řetí části hry, kdy se budoval rozhodující náskok domácího týmu. Mimo to m ěl na konci utkání také 8 asistencí v ětšinou uskute čněných p ři rychlém protiútoku zpravidla po zisku mí če (Tabulka 5.3.1). Jednalo se o odehrání kompletní první a t řetí čtvrtiny a také o 8 minut ve čtvrtin ě druhé. Po celou dobu utkání (28 odehraných minut) hrála sledovaná osoba s maximálním úsilím také v obranné činnosti, kdy již na úto čné polovin ě bránil rozehráva če soupe ře vyvážejícího mí č, a také díky této obran ě získal hrá č celkov ě za tři čtvrtiny utkání 5 mí čů . Ve v ětšin ě p řípad ů se jednalo o „vypíchnutý“ mí č rozehráva či soupe ře, na čež následoval rychlý protiútok, což bylo typické zejména pro t řetí čtvrtinu utkání. Shodou okolností domácí celek vst řelil vždy 12 bod ů za čtvrtinu, krom ě zmi ňované t řetí čtvrtiny, kdy domácí hrá či vst řelili tém ěř dvojnásobný po čet bod ů a vyhráli ji 23:5.

Celkový záznam stažený ze sporttesteru trval 82 minut v četn ě všech p řerušení i přestávky mezi polo časy, která byla po domluv ě obou tým ů s rozhod čími zkrácena na 12 minut. Sou částí záznamu je také úsek od 62. minuty do konce záznamu (82. minuta), kdy již hrá č za rozhodnutého stavu do utkání nenastoupil, avšak sporttester stále kontinuáln ě ukládal data. Na soupisce bylo celkov ě 9 domácích hrá čů a sledovaný rozehráva č tak jen

2012 91 Výsledky pozoroval dohrání již rozhodnutého utkání z lavi čky a byl p řipraven vrátit se v případ ě nutnosti (vyfaulování nebo zran ění domácích hrá čů ).

Obrázek 5.3.2: Rozložení srde ční frekvence rozehráva če v pr ůběhu utkání Slávie OU - Bohumín

Po ode čtení všech již n ěkolikrát zmín ěných p řestávek a úseku odpovídajícího poslední čtvrtin ě byla vypo čtena pr ůměrná hodnota SF utkání 164,6±7,1 tep ů za minutu, což odpovídá 93,5±4,0 % SF max .

Jak je patrné z obrázku rozložení SF v jednotlivých zónách (Obrázek 5.2.3), hrá č dokonce „strávil“ 45 sekund v zón ě nad 180 a více tep ů za minutu (což jsou hodnoty vyšší než ur čená SF max při zát ěžovém testu), 9 minut a 35 sekund v zón ě 170 až 179 tep ů za minutu (nad 96 % SF max ) a dalších 17 minut a 40 sekund v zón ě 160 až 169 tep ů za minutu (90,9 až 96 % SF max ). Po se čtení t ěchto čas ů zjistíme, že tento celkový čas přesn ě odpovídá 28 minutám odehraných v utkání, což je v souladu s vypo čtenou pr ůměrnou hodnotou SF za toto utkání (164,6±7,1 tep ů za minutu). V pr ůběhu utkání hrá č n ěkolikrát krátkodob ě dosáhl hodnoty SF 180 tep ů za minutu a více

(12., 33 a 53. minuta záznamu), což jsou hodnoty vyšší než ur čená SF max při zát ěžovém testu.

Jak je z řejmé z Tabulky 5.3.2, vypo čtené pr ůměrné hodnoty SF sledovaného hrá če v jednotlivých částech tohoto utkání se pohybovala nad úrovní 163 tep ů za minutu, což odpovídá 92,6 % maximální SF ur čené zát ěžovým testem.

Druhým utkáním, které skon čilo jasným vít ězstvím domácího celku (46:36), bylo utkání s družstvem Haví řova hrané 14.11.2011.

2012 92 Výsledky

Obrázek 5.3.3: Srde ční frekvence rozehráva če v pr ůběhu utkání Slávie OU - Haví řov

Sledovaný hrá č nasoupil v základní sestav ě domácího celku a b ěhem 30ti odehraných minut zaznamenal 16 bod ů. Ve druhé čtvrtin ě hostující družstvo stáhlo náskok domácích a tak museli do t řetí čtvrtiny nastoupit op ět hrá či základní sestavy. Danou t řetinu dokázali vyhrát danou t řetinu o 10 bod ů, čímž vznikl doste čný náskok aby op ět mohli nastoupit mén ě vytížení hrá či družstva Slávie OU. Ve zmín ěné čtvrtin ě to byla druhá nejvyšší vypo čtená pr ůměrná hodnota SF sledovaného hrá če ze všech částí utkání, konkrétn ě

163,8±6,0 tep ů za minutu (93,1±3,4 % SF max ). V prvních minutách poslední části utkání se ješt ě zapojil do n ěkolika rychlých protiútok ů a čtvrtinu zakon čil s pr ůměrnou hodnotou SF

165,7±5,4 tep ů za minutu (94,2±3,1 % SF max ), p řičemž pr ůměrná hodnota za celé utkání byla 163,5±5,5 tep ů za minutu (92,9±3,1 % SF max ).

5.3.2 Vyrovnaná utkání

Další utkání, ve kterém byl zmín ěný rozehráva č sledován, bylo utkání číslo 11 SOP skupiny B konané dne 7. 12. 2009 mezí domácím celkem Slávie OU a týmem Hlu čína , které skon čilo nejt ěsn ějším možným rozdílem jednoho bodu 58:57 ve prosp ěch domácího celku. Tohoto výsledku bylo navíc dosaženo až 10 sekund p řed koncem utkání st řelbou trestných hod ů. Sledovaný rozehráva č domácího družstva získal za nerozhodného stavu mí č na úto čné polovin ě po neúsp ěšném útoku vlastního celku, p ři následném úniku do koše, deset sekund p řed koncem utkání, byl faulován. Jelikož m ěl hostující tým již p ět týmových faul ů, byla na řízena st řelba dvou trestných hod ů. P ři na řízené st řelb ě prom ěnil jeden ze dvou trestných hod ů a zbylý čas domácí celek ješt ě bránil rozehrání soupe ře a poslední st řelu z poloviny h řišt ě.

2012 93 Výsledky

Hrá č celkov ě v pr ůběhu utkání odehrál 30 minut, zaznamenal 6 bod ů v četn ě rozhodujícího bodu vst řeleného z čáry trestného hodu na samotném konci utkání a také 6 asistencí (Tabulka 5.3.1). O aktivit ě hrá če na úto čné polovin ě sv ědčí mimo zmín ěných 6 asistencí, na rozehráva če solidních 7 doskok ů a také 4 získané fauly z celkového po čtu 11 získaných faul ů domácího týmu. Po celou dobu utkání hrála sledovaná osoba op ět s maximálním úsilím také v obranné činnosti a v utkání celkov ě zaznamenal 5 získaných mí čů .

Obrázek 5.3.4: Srde ční frekvence rozehráva če v pr ůběhu utkání Slávie OU - Hlu čín

Celkový záznam stažený ze sporttesteru trval 95 minut v četn ě všech p řestávek, 8 minut po skon čení utkání a také 10 neplánovaných minut p řerušení mezi t řetí a čtvrtou čtvrtinou zp ůsobenou problémy s časomírou (Obrázek 5.3.4). Jak je patrné z Obrázku 5.3.4, pr ůměrná hodnota SF kompletního záznamu byla 132 tep ů. Sledovaný hrá č aktivn ě strávil na palubovce 30 minut z celkových 95 minut záznamu, tj. odehrál kompletní t ři čtvrtiny utkání.

Po ode čtení zmín ěných p řestávek a také 6 time out ů využitých ob ěma týmy byla vypo čtena pr ůměrná hodnota SF zápasu 165,8±6,4 tep ů za minutu, což odpovídá 94,2±3,6

% SF max . Jak již bylo zmín ěno výše, utkání bylo rozhodnuto až v posledních vteřinách utkání, konkrétn ě se jednalo o 85. minutu záznamu, kdy byl sledovaný hrá č faulován při aktuální SF 175 tep ů/minutu a poté provád ěl st řelbu trestných hod ů. V poslední čtvrtin ě utkání byla vypo čtena pr ůměrná hodnota SF 164,7±6,71 tep ů za minutu. Výsledná pr ůměrná hodnota Sf v poslední čtvrtin ě byla ovlivn ěna zejména v ětším množstvím faul ů (mnohdy taktických) obou tým ů a s tím související st řelbou trestných hod ů. Naopak

2012 94 Výsledky nejvyšší pr ůměrná hodnota SF byla vypo čtena ve t řetí čtvrtin ě 167,4±5,8 tep ů za minutu, kdy domácí celek stahoval náskok soupe ře a vyhrál tuto část hry 16:9.

Obrázek 5.3.5: Rozložení srde ční frekvence rozehráva če v pr ůběhu utkání Slávie OU - Hlu čín

Podstatn ější než pr ůměrná hodnota SF celkového záznamu jsou minuty strávené v jednotlivých zónách SF. Jak je patrné z Obrázku 5.3.5 rozložení SF v jednotlivých zónách, hrá č strávil 13 a čtvrt minuty utkání v zón ě nad 170 tep ů za minutu (nad hranicí

96,6 % SF max ) a dalších 17 minut v zón ě 160 až 169 tep ů za minutu (90,9 až 96 % SF max ). Po se čtení t ěchto čas ů zjistíme, že tento celkový čas odpovídá 30 minutám odehraných v utkání, což je v souladu s vypo čtenou pr ůměrnou hodnotou SF za toto utkání (165,8±6,4 tep ů za minutu). V pr ůběhu tohoto utkání dosáhl hrá č dvakrát krátkodob ě (14. a 46. minuta záznamu) hodnoty SF 179 tep ů za minutu, což je hodnota vyšší než ur čená SF max při zát ěžovém testu.

Taktéž další utkání za řazené do kategorie vyrovaných, tj. s výsledkem do 5 bod ů (40:43), bylo op ět utkání s družstvem Hlu čína, tentokrát ze sezóny 2011/2012. vzájemné zápasy obou družstve bývají v ětšinou velmi vyrované a tak není náhoda, že i tentokrát byl rozdíl ve skle velmi nízký. Na rozdíl od p ředchozího utkání, tentokrát se z těsné výhry radovalo družstvo Hlu čína.

Sledovanému hrá či byla vypo čtena pr ůměrná hodnota SF v utkání 162,9±6,8 tep ů za minutu (92,9±3,1 % SF max ). Na sooupisc domácího družstva bylo tentokrát 10 hrá čů a rozehráva č tentokrát odehrál pouze 27 minut, p řičemž se od odruhé čtvrtiny pravideln ě st řídal se spoluhrá či.

2012 95 Výsledky

Obrázek 5.3.6: Srde ční frekvence rozehráva če v pr ůběhu utkání Slávie OU - Hlu čín

V první čtvrtin ě, ve které ješt ě odehrál celých 10 minut, dosáhl také nejvyšší pr ůměrné hodnoty SF 163,8±6,5 tep ů za minutu (93,1±3,7 % SF max ) v jednotlivých částech utkání.

5.3.3 Prohraná utkání

Utkání SOP číslo 10 konané dne 29.3.2010 mezí domácím celkem Slávie OU a týmem BK Labrador skon čilo výsledkem 46:67 ve prosp ěch hostujícího celku. Celkový záznam stažený ze sporttesteru trval 73 a p ůl minuty v četn ě dvou p řestávek mezi první a druhou čtvrtinou a mezi t řetí a čtvrtou čtvrtinou a také p řestávkou mezi polo časy, která byla po domluv ě obou tým ů s rozhod čími zkrácena na 8 minut. Jak je patrné z Obrázku 5.3.7, pr ůměrná hodnota SF kompletního záznamu (tedy v četn ě zmín ěných p řestávek), úsek ů hry přerušených rozhod čími a také 3 minut ve t řetí čtvrtin ě, kdy hrá č po druhém time outu st řídal, byla 146 tep ů za minutu, což znamená 83 % SF max ur čené p ři zát ěžovém testu v laboratorních podmínkách. Po ode čtení již n ěkolikrát zmi ňovaných přestávek a také 4 time out ů využitých ob ěma týmy byla vypo čtena pr ůměrná hodnota SF zápasu 162,2±6,7 tep ů za minutu, což odpovídá 92,2± 3,8 % SF max . Toto utkání navíc bylo v 68. minut ě přerušeno cca na dv ě minuty z důvod ů ud ělení druhé technické chyby týmu Labrador a následné st řelb ě trestných hod ů.

2012 96 Výsledky

Obrázek 5.3.7: Srde ční frekvence rozehráva če v pr ůběhu utkání Slávie OU - Labrador

Celkov ě sledovaný hrá č v pr ůběhu utkání odehrál 37 minut čistého času a zaznamenal 11 bod ů vst řelených p řevážn ě z čáry trestného hod ů a také 10 asistencí (Tabulka 5.3.1). Jelikož se jednalo o rozehráva če hrajícího na postu jedna či dv ě a zárove ň o nejmladšího hrá če týmu Slávie OU, který nastoupil do tohoto utkání, nebylo jeho hlavním úkolem st řelba bod ů, ale zejména zakládání a zapojování se do rychlých protiútok ů a p ředevším obrana nejlepších hrá čů týmu Labrador na pozicích 1 až 3. V ětšinu času tak tento hrá č bránil bývalého hrá če reprezentace ČR L.M. nebo jeho mladší spoluhrá če donedávna působící v extralize dorostenc ů. O jeho aktivit ě na úto čné polovin ě sv ědčí mimo 10 asistencí také 4 získané fauly z celkového po čtu 14 získaných faul ů domácího týmu. Jednalo se o utkání s velmi kvalitním družstvem hraném ve vysokém tempu. A čkoliv nebylo toto utkání nejvyrovnan ější, byly výsledky zatížení ovlivn ěny na SOP pom ěrn ě velkým po čtem faul ů obou tým ů (celkem 30). Hra tak byla často p řerušována rozhod čími a nem ěla plynulý a dlouhodob ěji rychlý spád. Zde se projevilo složení družstva domácích, v jehož týmu byli zkušení hrá či d říve p ůsobící v Mattoni BNL, kte ří nenechali bez komentá řů špatn ě posouzené situace rozhod čími.

2012 97 Výsledky

Obrázek 5.3.8: Rozložení srde ční frekvence rozehráva če v pr ůběhu utkání Slávie OU - Labrador

Jak je patrné z obrázku rozložení SF v jednotlivých zónách (Obrázek 5.3.8), hrá č strávil 7 a p ůl minuty utkání v zón ě 170 až 179 tep ů za minutu. Jak již bylo zmín ěno výše, hrá či byla ur čena maximální SF 176 tep ů za minutu a v pr ůběhu tohoto utkání hrá č celkov ě dosáhl čty řikrát (23., 24., 43. a 64. minuta záznamu) této (maximální) hodnoty. Z Tabulky 5.3.2 je z řejmé porovnání výsledných hodnot pr ůměrných srde čních frekvencí za jednotlivá utkání i jejich části ( čtvrtiny). Nejnižší pr ůměrnou hodnotu SF dosáhl hrá č ve třetím utkání, které jak již bylo poznamenáno, bylo ovlivn ěno velkým množstvím faul ů a dobrá hra obou týmu tak nem ěla dlouhodob ěji plynulý spád.

Tak jak bývají vzájemné utkání s družstvem Hlu čína velmi vyrovnané, stejn ě tak bývají vzájemné utkání s družstvem Labradoru velmi obtížná a zmín ěné družstvo pravidelné vít ězí.

Obrázek 5.3.9: Srde ční frekvence rozehráva če v pr ůběhu utkání Slávie OU - Labrador

2012 98 Výsledky

Posledním sledovaným utkáním byla prohra s družstvem Labradoru na domácím h řišti (33:64), což byla prohra o nejvíce bod ů (o 31) b ěhem všech analyzovaných utkání. Námi sledovaný hrá č zaznamenal 6 bod ů v prvním polo čase z celkových 14 bod ů domácích, což je ukázka velmi poukazuje jednak na velmi dobrou obranu soupe ře a zárove ň na špatné procento st řelby domácích. Přitom za druhou čtvrtinu byla u rozehráva če vypo čtena pr ůměrná hodnota SF 167,6±5,5 tep ů za minutu (95,2±3,7 % SF max ), což byla zcela nejvyšší hodnota za čtvrtinu ze všech 6 uvedených utkání. O vynakládaném úsilí sledovaného hrá če vypovídá také fakt, že byl t řikrát faulován z celkových 7 faul ů hostujícího družstva, p řičemž dvakrát byl faulován práve v této druhé čtvrtin ě.

Domácí v polo čase prohrávali 14:27, po p řestávce se ješt ě pokusili o zvrat v utkání, ale i tuto čtvrtinu nakonec prohráli (13:17), když skóre korigoval námi sledovaný hrá č dv ěma úsp ěšnýma trojkami v polsední minut ě t řetí čtvrtiny. Utkání zakon čil s pr ůměrnou hodnotou 163,8±7,1 tep ů za minutu (93,0±4,0% SF max ).

V následující Tabulce 5.3.2 je uvedeno srovnání pr ůměrných hodnot SF sledovaného hrá če v jednotlivých částech uvedených utkání.

Tabulka 5.3.2: Srovnání pr ůměrných hodnot SF v jednotlivých utkáních Čtvrtina 1 2 3 4 Pr ůměr za utkání s 1 163,8 163,5 165,9 164,6 7,1 2 162,8 162,2 163,8 165,7 163,5 5,5 3 164,8 167,4 164,7 165,8 6,4 4 163,8 162,7 163,5 162,5 162,9 6,8 5 159,3 163,1 163,7 162,9 162,2 6,7 6 163,3 167,6 162,0 163,1 163,8 7.I

Výsledky vícefaktorové ANOVY poukazují na statisticky významné rozdíly v zatížení hrá če jak v závislosti na fázi hry ( čtvrtin ě), tak na vývoji utkání (výsledku). Pro posouzení v ěcné významnosti vlivu analyzovaného faktoru (vliv výsledk ů utkání) byl op ět použit koeficient , který udává minimální vysv ětlený podíl rozptylu, jenž lze připsat sledovanému faktoru v relaci k ostatním nesledovaným vliv ům.

2012 99 Výsledky

105 101 97 93

%sfmax 89 85 81 1 2 3 4 Čtvrtina

Obrázek 5.3.10: Porovnání zatížení rozehráva če v jednotlivých čtvrtinách utkání

Z krabicových graf ů na Obrázku 5.3.10 a Obrázku 5.3.11 stejn ě jako z koeficientu je z řejmé, že v ěcná významnost t ěchto rozdíl ů je velmi malá. 105 101 97 93

%sfmax 89 85 81 Prohra Vyrovnaný zápas Výhra Výsledek

Obrázek 5.3.11: Porovnání zatížení rozehráva če v závislosti na výsledku utkání

Pouze 1,3 % rozptylu zatížení je p řisuzováno vlivu fáze utkání ( = 0,013). Při analýze vlivu výsledku je to dokonce jen 0,5 %. Zde je op ět jasn ě patrné vhodn ější používání v ěcné významnosti p řed významností statistickou. Proto bychom doporu čili up řednost ňovat p ři hodnocení vlivu jednotlivých faktor ů (pr ůběh a fáze utkání, použitý herní systém) na zatížení spíše v ěcnou významnost.

2012 100 Výsledky

95 Čtvrtina 1 94 2 3 4 93 %sfmax 92

91 Prohra Vyrovnaný zápas Výhra Výsledek

Obrázek 5.3.12: Graf zatížení hrá če v závislosti na výsledku a fázi utkání

U prohraných utkání je zjevn ě viditelná nejnižší pr ůměrná hodnota SF v pr ůběhu první čtvrtiny, což m ůže nazna čovat na nižší nasazení v úvodní části utkání, pop ř. na nedostate čné rozcvi čení sledovaného hrá če. Naopak ve vít ězných utkáních dokázal tento hrá č, zejména v poslední čtvrtin ě, hrát s velmi velkým nasazením, čímž se výrazn ě podílel na celkových vít ězstvích. To m ůže být zp ůsobeno nadpr ůměrnou kondicí sledovaného hrá če, který v posledních čvtrinách dokázal udržet intenzitu zatížení. V posledních čtvrtinách často dokázal využít nar ůstající únavu hrá čů soupe ře, což využíval při zapojení se do rychlých protiútok ů (Obrázek 5.3.12).

5.4 Vliv hrá čské pozice na zatížení hrá čů

Při sledování tohoto faktoru nebude brán z řetel na ostatní faktory ovliv ňující zatížení hrá čů a stejn ě tak nebudou zohled ňovány již zkoumané faktory. Hrá či na pozicích 1 a 2 („PG“ a „SG“) tvo ří skupinu rozehráva čů , hrá či na pozicích 3 a 4 („SF“ a „PF“) pak tvo ří skupinu k řídel. Poslední nejmenší skupinu tvo ří pak hrá či na pozici číslo 5 („C“) tj. všichni pivoti. Testovaný soubor sledování tvo řila základní sestava družstva kadet ů (nejvytížen ější hrá či U 16, n= 5), který byl dále rozší řen vždy o 3 nejvytížen ější hrá če základní sestavy univerzitních basketbalových tým ů Ostravské univerzity (n= 3) a Vysoké školy bá ňské Technické univerzity (n= 3) ze vzájemného utkání kvalifikace na Akademické mistrovství ČR 2011. Shodou okolností byli nejlepšími st řelci vždy rozehráva č, k řídlo a pivot každého družstva kvalifikace. Ke zjišt ění statistických rozdíl ů v zatížení hrá čů ovlivn ěných hrá čskými posty byl použit Kruskal ův-Wallis ův test. Stejný postup vyhodnocení statistické významnosti (ANOVU) použili také Abdelkrim, El Fazaa a El Ati (2007), nicmén ě

2012 101 Výsledky v našem p řípad ě nebyly spln ěny podmínky pro užití tohoto testu (normalita dat), a proto byl použit výše uvedený neparametrický test.

Prvním sledovaným hrá čem utkání kvalifikace byl hrá č na pozici 2 („SG“) družstva OU, který byl zárove ň nejlepším st řelcem ve sledovaném utkání, když zaznamenal celkov ě 28 bod ů (Obrázek 5.4.1). Žádný jiný hrá č z obou družstev nezaznamenal v utkání více než 20 bod ů.

Obrázek 5.4.1: SF rozehráva če OU v pr ůběhu utkání VŠB-OU

Tomuto nejlepšímu hrá či utkání byla vypo čtena průměrná hodnota SF 182,7±6,4 tep ů za minutu. Vyjád řeno v procentech SF max (93,2±3,3 % SF max ur čené p ři zát ěžovém testu) se jednalo o nejvyšší pr ůměrnou hodnotu ze všech sledovaných utkání v této podkapitole. Vyšších hodnot bylo dosaženo pouze v případ ě hrá če Slávie OU (na stejné pozici) ve dvou utkáních uvedených v předchozí podkapitole. U zmín ěného hrá če došlo podobn ě jako u nejlepšího hrá če družstva kadet ů (stejná pozice) k poklesu intenzity zatížení v poslední části utkání oproti p ředchozím čtvrtinám. Jak je patrné z Tabulky 5.4.1, v prvních t řech čtvrtinách byly vypo čteny pr ůměrné hodnoty SF nad úrovní 181 tep ů za minutu (více než

92,3 % SF max ), zatímco v poslední čtvrtin ě byla vypo čtena pr ůměrná hodnota SF pouze

178,0±6,5 tep ů za minutu (90,8±3,3 % SF max). Tento hrá č hrál s příkladným nasazením na úto čné i obranné polovin ě h řišt ě. N ěkolikrát si dokonce v pr ůběhu utkání sám zažádal o vyst řídání (nap ř. konec druhé čtvrtiny), pop řípad ě tuto situaci trenér družstva vy řešil timeoutem.

2012 102 Výsledky

U rozehráva če družstva VŠB byla vypo čtena pr ůměrná hodnota SF v utkání 172,0±7,1 tep ů za minutu, což odpovídá 92,0±3,9 % SF max ur čené p ři zát ěžovém testu. Tento rozehráva č je stejn ě jako další dva monitorovaní hrá či družstva VŠB kmenovým hrá čem družstva muž ů BK NH Ostrava, které je ú častníkem nejvyšší basketbalové sout ěže (Mattoni NBL). Ve všech částech utkání u n ěj byla vypo čtena pr ůměrná hodnota SF nad úrovní 170 tep ů za minutu (více než 90,8 % SF max ), jak patrné z Tabulky 5.4.1.

Obrázek 5.4.2: SF rozehráva če VŠB v pr ůběhu utkání VŠB-OU

Zmén ěný hrá č je také známý svým p říkladným nasazením ve všech utkáních. V poslední čtvrtin ě utkání úsp ěšn ě založil n ěkolik rychlých protiútok ů a výborn ě organizoval hru VŠB, čímž výrazn ě p řisp ěl k celkovému vít ězství domácího družstva v utkání. Profil zatížení lze vy číst z Obrázku 5.4.2.

Hrá č na pozici k řídla družstva OU zaznamenal v utkání 9 bod ů, což bylo nejmén ě ze všech sledovaných hrá čů a v pr ůběhu utkání odehrál také nejmén ě minut ze sledovaných hrá čů družstva OU. Nutno podotknout, že do utkání nastupoval p ředevším s obrannými úkoly a byla u n ěj vypo čtena pr ůměrná hodnota v utkání z 172,7±3,5 tep ů za minutu (Obrázek 5.4.3).

2012 103 Výsledky

Obrázek 5.4.3: SF k řídelního hrá če družstva OU v pr ůběhu utkání VŠB-OU

Nejvyšší pr ůměrné hodnoty SF dosáhl v první části utkání 174,4±3,5 tep ů za minutu

(91,3±1,8 % SF max ). Také ve t řetí čtvrtin ě p řesáhla pr ůměrná procentuální hodnota SF max hranici 90 %, zatímco ve druhé a poslední čtvrtin ě se jednalo o hodnoty (89,3 resp. 89,9 %

SF max ) ur čené p ři zát ěžovém testu (viz. Tabulka 5.4.1).

V týmu VŠB hrál na pozici k řídla op ět hrá č z nejvyšší basketbalové sout ěže, který v utkání zaznamenal 16 bod ů a byl tak nejlepším st řelcem svého družstva a také druhým nejlepším st řelcem celkov ě (spole čně s pivotem hostujícího týmu).

Obrázek 5.4.4: SF k řídelního hrá če družstva VŠB v pr ůběhu utkání VŠB-OU

Profil zatížení k řídla v pr ůběhu utkání, jemuž byla vypo čtena pr ůměrná hodnota SF

169,7±6,8 tep ů za minutu (90,3±3,7 % SF max ) je znázorn ěn na Obrázek 5.4.4. Tento křídelní hrá č v poslední čtvrtin ě zaznamenal 12 bod ů p ři pr ůměrné intenzit ě zatížení

2012 104 Výsledky

171,6±5,9 tep ů za minutu (91,3±3,2 % SF max ). Žádný jiný hrá č nedokázal v utkání vst řelit více než 10 bod ů za čtvrtinu a zejména díky jeho výkonu spole čně s rozehráva čem VŠB dokázali domácí obrátit nep říznivý stav v utkání a dovedli sv ůj tým k celkovému vít ězství. Křídelní hrá č odehrál 33 minut, když st řídal jen v prvním polo čase, poté co domácí vedli o více než 9 bod ů.

Posledním sledovaným hrá čem družstva OU byl pivot (204 cm), který se stal druhým nejlepším st řelcem družstva OU (16 bod ů) a také druhým nejlepším st řelcem celkov ě spole čně s křídelním hrá čem VŠB. Nejvíce bod ů zaznamenal ve t řetí čtvrtin ě (8 bod ů), kterou vyhrálo družstvo host ů v pom ěru 13:24.

Obrázek 5.4.5: SF pivota OU v pr ůběhu utkání VŠB-OU

Pr ůměrná hodnota SF pivota v pr ůběhu celého utkání byla 176,1±4,7 tep ů za minutu, což odpovídá 89,8 % SF max ur čené p ři zát ěžovém testu. Ve t řetí čtvrtin ě, kdy se nejvíce podílel na vít ězství v této části hry (8 bod ů z 24), dosáhl také nejvyšší pr ůměrné hodnoty SF za všechny čty ři čtvrtiny, konkrétn ě 177,9±11,6 tep ů za minutu, což odpovídá 92,7 %

SF max . Ukázka pr ůběhu SF 25-ti letého pivota v pr ůběhu utkání je znázorn ěna na Obrázku 5.4.5 .

Posledním sledovaným hrá čem byl pivot týmu VŠB, který byl op ět kmenovým hrá čem BK NH Ostrava p ůsobící v nejvyšší sout ěži muž ů (Mattoni NBL). Jeho pr ůměrná hodnota SF v pr ůběhu celého utkání byla 168,9±5,2 tep ů za minutu, což odpovídá 88,5±2,7

% SF max ur čené p ři zát ěžovém testu (Obrázek 5.4.6).

2012 105 Výsledky

Obrázek 5.4.6: SF pivota VŠB v pr ůběhu utkání VŠB-OU

Celkov ě zaznamenal 13 bod ů, p řičemž 6 z nich v poslední čtvrtin ě, kdy spole čně s již zmín ěnými spoluhrá či z VŠB zvrátili nep říznivé skóre v utkání. Všichni t ři spole čně vst řelili 22 bod ů domácích z celkových 28 bod ů týmu VŠB v poslední period ě utkání. Zbylých 6 bod ů v poslední čtvrtin ě zaznamenali st řídající hrá či domácího celku.

Tabulka 5.4.1: Zatížení hrá čů dle hrá čských pozic v pr ůběhu utkání v procentech SF max Pozice 1 2 3 4 Ø za utkání s Ø ± s dle pozic 1 OU 95,5 92,7 92,7 90,8 93,2 3,3 1 VŠB 93,4 92,3 91,0 91,5 92,0 3,8 91,7 ± 2,8 1 U16 92,8 92,3 91,5 90,9 91,9 1,7 1 U16 93,8 92,7 90,4 88,3 91,5 3,4 3 OU 91,3 89,3 90,1 89,9 90,4 1,8 3 VŠB 92,6 88,9 88,4 91,3 90,3 3,6 90,1 ± 2,5 3 U16 87,8 87,5 85,7 87,2 2,6 3 U16 93,4 93,6 93,3 91,9 93,2 2,5 5 OU 89,9 89,4 90,8 88,9 89,8 2,4 5 VŠB 89,1 89,0 87,0 88,3 88,4 2,7 88,9 ± 2,9 5 U16 89,6 89,3 88,4 86,0 88,8 2,8

U analyzovaného faktoru (vliv hrá čských pozic na intenzitu zatížení hrá čů ) byla zamítnuta nulová hypotéza o shod ě medián ů na 5% hladin ě významnosti (Kruskal ův- Wallis ův test, p- hodnota <10 -3). Byly tak identifikovány statisticky významné rozdíly v zatížení hrá čů v závislosti na hrá čských pozicích. Výsledky post-hoc analýzy poukazují, že existují signifikantní rozdíly v intenzit ě zatížení u hrá čů na všech analyzovaných pozicích (post-hoc analýza – p hodnota <10 -3) vyjád řené pomocí SF na 5% hladin ě významnosti. Tyto rozdíly lze vy číst také z krabicového grafu na Obrázku 5.4.7.

2012 106 Výsledky

Z pohledu v ěcné významnosti lze konstatovat, že experimentální efekt zatížení lze z 14,3 % p řipsat vlivu hrá čských post ů a z 85,7 % jiným, neznámým vliv ům. Z hlediska věcné významnosti ( = 0,143) lze tento faktor (vliv hrá čské pozice) považovat za nejvýznamn ější faktor ovliv ňující intenzitu zatížení hrá čů .

Obrázek 5.4.7: Srovnávající zatížení hrá čů v závislosti na hrá čské pozici (% SF max )

2012 107 Diskuse

6 Diskuse

Za posledních 20 let prošly monitory srde ční frekvence (sporttestery) velkým vývojem stejn ě jako mnohé jiné p řístroje. V posledních 10 letech byl vývoj monitor ů SF ješt ě intenzivn ější, což bylo provázeno také jejich postupným zdokonalením. V sou časnosti jsou sporttestery běžn ě používány zejména k ur čení intenzity zatížení v tréninku, závodu či utkání, a to na nejrůzn ějších výkonnostních úrovních. Neustále nar ůstající po čet uživatel ů sporttester ů je zp ůsobeno p ředevším snadnou p řístupností, jednoduchou interpretací, využitelnost v mnoha situacích a v dnešní dob ě i díky relativn ě nízkým cenám základních model ů. Zejména pro kolektivní sporty byly vyvinuty sady tzv. „týmových sporttester ů“. U t ěchto p řístroj ů sledovaní hrá či již nemají „hodinky“ sloužící k ukládání získaných dat, ale data jsou p řenášena a ukládána on-line do po číta če. Trené ři tak mají ihned (on-line) zp ětnou vazbu o aktuální intenzit ě zatížení svých sv ěř enc ů, celé skupiny či družstva (Schönfelder, Hinterseher, Peter, & Spitzenpfeil, 2011).

Monitorování SF je ale zárove ň také považováno za spolehlivou veli činu k posouzení intenzity zatížení (Achten & Jeukendrup, 2003; Dobson & Keogh, 2007; Neumann, Pfützner, & Hottenrott, 2005; Lehnert, Stejskal, Háp, & Vavák, 2008). Také z těchto důvod ů jsme se rozhodli p ři monitorování intenzity zatížení hrá čů v pr ůběhu utkání použít sporttestery (konkrétn ě Polar S610i a Polar TEAM 2 systém), čímž byhom cht ěli přisp ět k rozší ření poznatk ů problematiky zatížení hrá čů basketbalu v pr ůběhu utkání. Získaná data z monitorování intenzity zatížení hrá čů v pr ůběhu utkání jsou statisticky zpracována různými metodami analýzy dat a byl tak vytvo řen komplexní p řístup k analýze podobných dat, která samoz řejm ě nemusejí pocházet z basketbalu.

Do výpo čtů pr ůměrných hodnot SF hrá čů byly za řazeny pouze hodnoty jednotlivých pětisekundových úsek ů, kdy se hrá či „aktivn ě“ ú častnili hry na palubovce a sou časn ě běžela časomíra. Tato metodika zpracování dat SF za vybrané úseky hry je nazývána „live time“ a byla p řevzata od kolektivu autor ů Abdelkrim, El Fazaa a El Ati (2007). Stejný postup je používán více autory (Matthew & Delextrat, 2009) a námi získané výsledky tak mohou být komparovány s publikovanými výsledky v uznávaných v ědeckých časopisech jako nap ř. British Journal of Sports Medicine .

Prvním sledovaným faktorem ovliv ňujícím intenzitu zatížení hrá čů basketbalu, který jsme analyzovali, byl faktor „únavy“, neboli množství odehraných minut v utkání .

2012 108 Diskuse

Pro hrá če základní sestavy extraligového družstva kadet ů, kdy každý hrá č odehrál v utkání v pr ůměru 33,5 minuty, byla vypo čtena pr ůměrná hodnota SF 176,1±5,8 tep ů za minutu.

Tato hodnota odpovídala 90,6±2,9 % SF max ur čené p ři zát ěžovém testu. Vypo čtená procenta SF max nejvytížen ějších hrá čů družstva kadet ů v pr ůběhu utkání jsou v souladu s výsledky, které uvád ějí Abdelkrim, El Fazaa a El Ati (2007). Tito auto ři ve své odborné publikaci uvád ějí pr ůměrnou hodnotu srde ční frekvence v zápase 19 letých basketbalist ů, konkrétn ě hodnotu 171±4 tepy za minutu, což odpovídalo 91 procent ům SF max .

Uvedený kolektiv autor ů také zjistil pokles zatížení ve druhé a poslední čtvrtin ě oproti čtvrtin ě první a t řetí. Ke statistickému zpracování dat SF jsme použili, podobn ě jako Narazaki, Berg, Stergiou a Chen (2009), jednofaktorovou ANOVU. V naší p řípadové studii (U16) byl na základ ě Friedmanova testu indikován statisticky významný rozdíl v úrovni SF v jednotlivých čtvrtinách (p-hodnota= 0,01) na 5% hladin ě významnosti. Na základ ě post-hoc analýzy m ůžeme konstatovat, že statisticky významný rozdíl byl pozorován mezi SF hrá čů v pr ůběhu poslední a první čtvrtiny.

Matthew & Delextrat (2009), které provád ěly výzkum u ženských družstev, nezjistily pokles zatížení v rámci polo čas ů, ale pomocí t-testu indikovaly pokles intenzity zatížení mezi polo časy navzájem. Zmín ěný rozdíl v intenzit ě zatížení m ěl hodnotu 2,9 tep ů za minutu, což odpovídalo 1,9 procent ům SF max . Výsledek párového t-testu na našem souboru také poukazuje na statisticky významný pokles intenzity zatížení hrá čů základní sestavy, vyjád řený pomocí pr ůměrných hodnot SF, v jednotlivých polo časech utkání. Nicmén ě pro zobecn ění výsledku této p řípadové (pilotní) studie by bylo pot řeba rozsáhlejšího výzkumu. Pozorovaný pokles v zatížení nejvytížen ějších hrá čů základní sestavy lze hodnotit rovn ěž jako v ěcn ě významný (ES= 1,516).

Jako d ůležité se jeví také zjišt ění, že nejv ětší poklesy nastaly u dvou nejlepších hrá čů družstva, konkrétn ě u hrá če na pozici 5 (pivota) a také u hrá če na pozici 2 („SG“). Nejmarkantn ější pokles SF hrá čů mezi ob ěma polo časy je viditelný na Obrázku 5.1.20 u hrá če na pozici číslo 2 (“SG“), který, jak již bylo n ěkolikrát zmín ěno, pat řil mezi nejlepší hrá če celé sout ěže, což potvrdil i v tomto utkání. V jeho p řípad ě m ěl pokles hodnotu 7,7 tep ů za minutu, což odpovídá tém ěř 4 % SF max . Ačkoliv má tento hrá č velmi dobrou fyzickou kondici, pravd ěpodobn ě se na poklesu intenzity zatížení projevila nar ůstající únava tohoto hrá če, který st řídal až v 38. minut ě utkání za rozhodnutého stavu. V porovnání s výsledky autorek Matthew & Delextrat (2009) je pokles u zmín ěného hrá če více než dvojnásobný, avšak pr ůměrná hodnota poklesu SF pro všechny hrá če základní

2012 109 Diskuse sestavy (3,7 tep ů za minutu) b ěhem druhého polo času je srovnatelná s výsledky t ěchto autorek. Tyto výsledky byly analyzovány pomocí Bland-Altmanova grafu, který použili při zpracování dat nam ěř ených sporttestery (nap ř. Polar S810i) také auto ři Parrado, Garcla, Ramos, Cervntes, Rodas a Capdevila (2010).

Výsledky z dlouhodobého monitorování SF u rozehrávače družstva OU poukázaly na pr ůměrnou intenzitu zatížení rozehráva če v několika utkáních, která byla pravd ěpodobn ě ovlivn ěna mnoha zkoumanými i neznámými faktory. Nejvyšších pr ůměrných hodnot v procentech SF max hrá č dosáhl ve dvou utkáních, kdy neodehrál celých 40 minut. Zcela nejvyšší pr ůměrná hodnota SF max pak byla analyzována v nejvyrovnan ějším utkání (výhra o jeden bod v posledních sekundách), konkrétn ě

94,2±3,6% SF max ), SF max .

Na stejném souboru, ale v jiných utkáních byl analyzován vliv dalšího faktoru - výsledku utkání . V případ ě rozhodnutých výsledk ů bývá pravidlem, že nastupují zbývající hrá či družstva, kte ří do té doby nebyli tolik využíváni. Z hlediska věcné významnosti je pouze 1,3 % rozptylu zatížení p řisuzováno vlivu fáze utkání ( = 0,013). P ři analýze vlivu výsledku je to dokonce jen 0,5 %, a čkoliv vliv obou faktor ů byl analyzován jako statsitcky významný (p-hodnota <0,01). Zde je op ět jasn ě patrné vhodn ější používání v ěcné významnosti p řed významností statistickou. Proto bychom doporu čili up řednost ňovat při hodnocení vlivu jednotlivých faktor ů (pr ůběh a fáze utkání, použitý herní systém) na zatížení spíše v ěcnou významnost. Taktéž z praktického hlediska z pozice hrá če, musíme podpo řit výsledky v ěcné významnosti, protože na výsledné zatížení hrá če nemá vliv výsledek ukání. V každém utkání by hrá či m ěli hrát s maximálním možným úsilím a snažit se tak podat pokud možno co nejlepší výkon.

2012 110 Diskuse

Posledním analyzovaným faktorem byl vliv hrá čských pozic na intenzitu zatížení hrá čů . Podobn ě jako Abdelkrim, El Fazaa a El Ati (2007) i výsledky našeho výzkumu poukazují na statisticky významné rozdíly v intenzit ě zatížení hrá čů dle r ůzných hrá čských pozic, p řičemž nejvyšší intenzita zatížení byla analyzována u rozehráva čů . Tyto rozdíly jsou podle nás zp ůsobeny zejména specifickými činnostmi hrá čů na jednotlivých pozicích. Nejnižší intenzita zatížení byla zjišt ěna u pivot ů, což m ůže být zp ůsobeno práv ě jejich specifickými úkoly v pr ůběhu utkání (stav ění clon, blokování atd.).

Rodriguez-Alonso, Fernandez-Garcia, Perez-Landaluce a Terrados (2003) uvád ěji, že intenzita zatížení hrá ček v ženském basketbale stoupá v závislosti na úrovni hrané sout ěže a liší se také v závislosti na hrá čské pozici, p řičemž je nejv ětší u rozehráva ček. Podle jejich záv ěrů pr ůměrná hodnota SF rozehráva ček p ři mezinárodních utkáních dosahuje hodnot

94,6 % SF max a 90,8 % SF max při utkáních hraných na národní úrovni.

Signifikantní rozdíly v zatížení hrá ček basketbalu dle hrá čských pozic byly publikovány také autorkami (Matthew & Delextrat, 2009) i kolektivem autor ů Vaquera et al. (2008), avšak v obou p řípadech byla nejnižší intenzita zatížení analyzována u hrá ček resp. hrá čů na pozicích k řídel.

Výsledky našeho výzkumu jsou ve shod ě se záv ěry odborných publikací Abdelkrim, El Fazaa a El Ati (2007), Matthew a Delextrat (2009), Rodriguez-Alonso, Fernandez-Garcia, Perez-Landaluce a Terrados (2003), Ziv & Lidor, 2009). Na výsledné zatížení hrá čů má vliv zejména hrá čská pozice a s tím související odlišné role hrá čů (hrá ček) v týmu. Také je pot řeba vzít v úvahu možné rozdíly v intenzit ě zatížení jednotlivc ů v rámci skupiny.

Z hlediska v ěcné významnosti můžeme konstatovat, že experimentální efekt zatížení lze z 14,3 % připsat vlivu hráčských post ů a z 85,7 % jiným, nezkoumaným vliv ům.

Pom ěrn ě diskutovatelný je také fakt, že u rozehráva če SOP nebyl zjišt ěn statisticky významný pokles úrovn ě SF, jak uvádí v ětšina autor ů (Abdelkrim, El Fazaa, & El Ati, 2007; Hůlka & Tomajko, 2006; Matthew & Delextrat, 2009; Vac živ), ale nejvyšších hodnot bylo dosaženo v druhé polovin ě utkání (Tabulka 5.3.2). Tento hrá č je považován za velmi dobrého atleta a je pouze domn ěnkou, že další stejn ě vytížený hrá č v dané sout ěži by nedosáhl stejné úrovn ě intenzity zatížení. Je nepravd ěpodobné, aby v dané sout ěži měl -1 -1 podobné hodnoty VO 2max jako námi sledovaný hrá č (67 ml.kg .min . ml), což byla nejvyšší hodnota VO 2max ze všech sledovaných hrá čů .

2012 111 Diskuse

Z hlediska praktického využívání sporttester ů v tréninkovém procesu musíme doporu čit zejména Polar TEAM 2 systém, který umož ňuje on-line kontrolu všech monitorovaných hrá čů a hrá či nejsou limitováni sporttestery na ruce.

Nicmén ě op ět je pot řeba zd ůraznit, že zejména z důvodu malého vzorku má tato práce charakter p řípadové studie a platí omezení studie na danou v ěkovou a výkonnostní kategorii. Na druhou stranu díky dlouhodobému monitorování SF byly získány data a výsledky z mnohdy jedine čných utkání. Takovým p řípadem je analyzované mistrovské utkání družstva nejvyšší sout ěže basketbalu kadet ů, kde sledovaní hrá či zaznamenali 63 bod ů z celkového po ču 65 celého družstva, což je podle autor ů Thomas, Nelson a Silverman (2005) považovat za unikátní p řípad (p řípadová studie). Velká část studií, které jsou zam ěř eny na zatížení hráčů v utkání, jsou totiž publikovány z výsledk ů zatížení hrá čů v modelovaných či přátelských utkání (Narazaki, Berg, Stergiou, & Chen, 2009; Ziv & Lidor, 2009, aj.).

2012 112 Záv ěr

7 Záv ěr

Všechny sportovní hry, a tedy i basketbal, se stále dynamicky vyvíjejí a chceme-li být v dnešní dob ě úsp ěšnými trenéry ( či hrá či), podávat co nejlepší výkony individuální i týmové, je t řeba na tyto zm ěny reagovat. Vzestup sportovní výkonnosti hrá čů (tým ů) je závislý na kvalitním tréninkovém procesu, ve kterém je nezbytné využívat nových poznatk ů především ze sportovního tréninku, moderních technologií a p řístroj ů. Analýza herního zatížení hrá čů v pr ůběhu utkání by m ěla trenér ům ukázat základní parametry, ze kterých by měl vycházet jejich trénink, a zde je vhodné za řadit používání sporttester ů.

H1 0: Rozdíly v intenzit ě zatížení sledovaných hrá čů v jednotlivých částech utkání ( čtvrtinách) nebudou statisticky významné.

H1 A: U sledovaných hrá čů bude docházet ke statisticky významnému poklesu intenzity zatížení v pr ůběhu utkání.

Na základ ě statistického šet ření byly analyzovány statisticky významné rozdíly v intenzit ě zatížení nejvytížen ějších hrá čů družstva v poslední čtvrtin ě oproti čtvrtin ě první a p řijímáme tak alternativní hypotézu H1 A.

H2 0: Rozdíly v zatížení hrá čů p ři h ře proti r ůzným obranným systém ům nebudou statisticky významné.

H2 A: Výsledné zatížení hrá čů vyjád řené pr ůměrnou hodnotou SF max se bude lišit dle aplikovaného obranného systému soupe ře.

H3 0: Rozdíly v zatížení sledovaného hrá če v utkáních s různými dosaženými výsledky nebudou statisticky významné.

Na základ ě výsledk ů vícefaktorové ANOVY m ůžeme konstatovat, že byly analyzovány signifikantní vlivy obou sledovaných faktor ů na intenzitu zatížení hrá čů v utkání

2012 113 Záv ěr

(tj. vlivu herního systému, stejn ě jako vlivu výsledku utkání) a op ět p řijímáme alternativní hypotézy H2 A a H3 A.

H4 0: Rozdíly v intenzit ě zatížení hrá čů na r ůzných pozicích nebudou statisticky významné.

H4 A: Výsledná intenzita zatížení hrá čů vyjád řená v procentech SF max se bude lišit v závislosti na hrá čských postech.

Výsledky Kruskal-Wallisova testu poukazují na signifikantní vliv hrá čských pozic na intenzitu zatížení hrá čů (p-hodnota <10 -3).

Předm ětem p ředkládané práce nebylo pouze konstatovat, zda existují statisticky významné rozdíly v intenzit ě zatížení vlivem vybraných faktor ů. Cílem statistického výzkumu, jenž je sou částí této p řípadové studie, je snaha o zobecn ění záv ěrů výb ěru na základní soubor (populaci). Je t řeba zd ůraznit, že metody statistické indukce, které jsou v předkládané práci uvád ěny, lze pro prokázání v ědecké pr ůkaznosti výsledk ů výzkumu (s přijatelnou chybou) použít pouze v případ ě, že analyzovaný výb ěr bude možno považovat za náhodný reprezentativní výb ěr, tj. že bude získán randomiza ční procedurou. Ve sportovní praxi se v ětšinou nesetkáváme se situací náhodného výb ěru, a proto doporu čujeme pro prokázání v ědecké pr ůkaznosti výzkumu spíše tzv. praktickou (v ěcnou) významnost. Nejv ětší podíl vlivu na intenzitu zatížení hrá čů v utkání z pohledu v ěcné významnosti lze přisuzovat vlivu hrá čských pozic ( = 0,143, což činí 14,3 %). Z hlediska v ěcné významnosti lze konstatovat, že experimentální efekt zatížení lze z 3 % p řipsat vlivu herního systému a z 97 % jiným, neznámým vliv ům. V ěcná významnost rozdíl ů v intenzit ě zatížení hrá če v závislosti na výsledku utkání je velmi malá (0,5 %). Op ět je zde jasn ě patrné vhodn ější využití v ěcné významnosti. Proto bychom doporu čili p ři vyhodnocení vlivu jednotlivých faktor ů (vliv hrá čských pozic, výsledku utkání, zvolený obranný systém) na zatížení hrá čů v utkání používat spíše praktickou (v ěcnou) významnost .

Získaná data z monitorování intenzity zatížení hrá čů jsou statisticky zpracována r ůznými metodami analýzy dat, čímž byl vytvo řen komplexní p řístup k analýze podobných dat. Výsledky práce pak poukazují na základní charakteristiky zatížení hrá čů vyjád řené hodnotami SF v utkání, čímž práce p řispívá k rozší ření poznatk ů problematiky zatížení hrá čů basketbalu.

2012 114 Souhrn

8 Souhrn

Mezi klí čové problémy tréninku basketbalu je oprávn ěně považován vztah mezi zápasovým zatížením a zatížením v tréninku. Diagnostika herního zatížení pomocí sportetser ů v utkání i tréninku je stále aktuáln ější a pat ří mezi d ůležité sou části tréninkového procesu basketbalu. Zejména v posledních letech se touto problematikou v basketbalu zabývá řada odborník ů a trenér ů (nap říklad Abdelkrim, Apostolidis, Argaj, Bal čiunas, Bunc, Carlson, Hoffman, Latin, Matthew, McInnes, Montgomery, Narazaki, Rodriguez-Alonso, Tomajko, Sampaio, Vala a další).

Hlavním cílem práce, která má charakter p řípadové studie, bylo porovnat intenzitu zatížení nejvyt ěžovan ějších hrá čů basketbalu v pr ůběhu mistrovských utkání v závislosti na vybraných faktorech. Předkládaná práce by m ěla p řisp ět k rozší ření poznatk ů problematiky zatížení hrá čů basketbalu v pr ůběhu utkání. Cílem statistického výzkumu, jenž je součástí této případové studie, je snaha o zobecn ění záv ěrů výb ěru na základní soubor (populaci). Získaná data z monitorování intenzity zatížení hrá čů jsou statisticky zpracována r ůznými metodami analýzy dat, čímž byl vytvo řen komplexní p řístup k analýze podobných dat.

Je t řeba zd ůraznit, že metody statistické indukce, které jsou v předkládané práci uvád ěny, lze pro prokázání v ědecké pr ůkaznosti výsledk ů výzkumu (s p řijatelnou chybou) použít pouze v případ ě, že analyzovaný výb ěr bude možno považovat za náhodný reprezentativní výb ěr, tj. že bude získán randomiza ční procedurou z tzv. opory výb ěru. Ve sportovní praxi se v ětšinou nesetkáváme se situací náhodného výb ěru, a také proto doporu čujeme pro prokázání v ědecké pr ůkaznosti výzkumu spíše tzv. praktickou (v ěcnou) významnost (angl. „effect size” nebo „size of effect”).

K dosažení cíl ů práce bylo provád ěno monitorování srde ční frekvence hrá čů v několika utkáních v letech 2008-2012, p řičemž do práce byly za řazeny pouze výsledky z vybraných utkání, kdy sledovaní hrá či byli nejvytížen ějšími hrá či daných utkání a zárove ň se v utkání vyskytl n ěkterý ze sledovaných faktor ů. Na výsledcích monitorování SF hrá čů v utkáních byly sledovány vybrané faktory ovliv ňující intenzitu zatížení hrá čů vyjád řenou hodnotami SF v utkání.

Na základ ě Friedmanova testu byl na 5% hladin ě významnosti indikován statisticky významný rozdíl v úrovni SF hrá čů v jednotlivých čtvrtinách (p-hodnota= 0,01). Výsledky post-hoc analýzy poukazují na statisticky významný rozdíl mezi SF nejvytížen ějších hrá čů v pr ůběhu poslední a první čtvrtiny. Výsledky Kruskal-Wallisova testu poukazují

2012 115 Souhrn na signifikantní vliv hrá čských pozic na intenzitu zatížení hrá čů (p-hodnota <10 -3) na 5% hladin ě významnosti. Na základ ě výsledk ů vícefaktorové ANOVY m ůžeme konstatovat, že byly analyzovány signifikantní vlivy všech zbylých sledovaných faktor ů na intenzitu zatížení hrá čů v utkání, vliv herního systému (p-hodnota <0,01), stejn ě jako vliv výsledku utkání (p-hodnota <10 -3). Nejv ětší podíl vlivu na intenzitu zatížení hrá čů v utkání z pohledu v ěcné významnosti lze p řisuzovat vlivu hrá čských pozic ( = 0,143, což činí 14,3 %). Z hlediska věcné významnosti lze konstatovat, že experimentální efekt zatížení lze z 3 % p řipsat vlivu herního systému a z 97 % jiným, neznámým vliv ům. V ěcná významnost rozdíl ů v intenzit ě zatížení hrá če v závislosti na výsledku utkání je velmi malá (0,5 %). Op ět je zde jasn ě patrné vhodn ější využití v ěcné významnosti. Proto bychom doporu čili p ři vyhodnocení vlivu jednotlivých faktor ů (vliv hrá čských pozic, výsledku utkání, zvolený obranný systém) na zatížení hrá čů v utkání používat spíše praktickou (v ěcnou) významnost .

2012 116 Summary

9 Summary

The relation between the match load and training load is legitimately considered to be one of the key issues in basketball training. Match load diagnostics using sport-testers during matches and training sessions is becoming more and more relevant and it belongs to the important parts of the basketball training process. Recently, many experts and trainers have been addressing this issue in basketball (for example, Abdelkrim, Apostolidis, Argaj, Bal čiunas, Bunc, Carlson, Hoffman, Latin, Matthew, McInnes, Montgomery, Rodriguez- Alonso, Tomajko, Sampaio, Vala and others).

The main objective of the work, which has a character of a case study, was to monitor and analyze the progress of the load intensity of the most active basketball players during championship matches. The presented work should contribute to broadening the knowledge of the load on basketball players during matches. The aim of the statistical survey, which is included in this case study, is the effort to generalize the findings of the sample group for a basic set (population). The data obtained from monitoring the load intensity of players are statistically processed using various data analysis methods, which creates a complete approach to analysis of similar data.

We have to point out that the methods of statistical induction that are stated in the presented work may only be used to prove scientific conclusiveness (with a reasonable error) when the analysed sample can be considered a representative random sample, i.e. obtained through a randomization procedure from the sampling frame. Random sampling is not usually common in sports practice and thus we also recommend applying the size of effect to prove scientific conclusiveness.

To achieve the objectives of the work, we monitored the heart rate of players in several matches in 2008 – 2012; however, our work only includes the results from matches in which the monitored players were most active. The results of the HR monitoring in players during matches were used to observe selected factors affecting the load intensity of players, expressed by the HR values in the match.

Based on the Friedman test, a statistically significant difference in the level of HR of the players in the individual quarters was indicated at the level of 5 % (p-value = 0.01). The results of the post-hoc analysis show a statistically significant difference in HR of the most active players during the last and the first quarter. Based on the results of the multi-factor

2012 117 Summary

ANOVA, we can state that we have found significant effects of all the other remaining monitored factors on the load intensity of players in the match: the effect of the player’s position (p-value <10 -3), the effect of the playing system (p-value <0.01) as well as the effect of the result of the match (p-value <10 -3). With respect to the statistical significance, the effect of the player’s position may be attributed the greatest share in the effect on the load intensity of players in the match ( = 0.143, which is 14.3 %). In terms of statistical significance we can state that the experimental effect of load may be attributed to the effect of the playing system from 3 % and to other unknown effects from 97 %. The statistical significance of the differences in the player’s load intensity in relation to the match result is very low (0.5 %). Again, statistical significance clearly proves to be more suitable to use. Therefore, we would recommend using practical (statistical) significance when evaluating the effect of the individual factors (the effect of the player’s position, the match result, the selected defensive system) on the load of players in the match.

2012 118 Referen ční seznam

10 Referen ční seznam

Abdelkrim, N. B., El Fazaa, S., & El Ati, J. (2007). Time – motion analysis and physiological data of elite under-19-yearold basketball players during competition. British Journal of Sports Medicine , 41 , 69-75.

Achten, J., & Jeukendrup, A.,E. (2003). Heart rate monitoring: applications and limitations. Sports Medicine, 33 (7), 517-538.

And ěl, J. (2007): Statistické metody , MatFyzPress, Praha.

Apostolidis, N., Nassis, G. P., Bolatoglou, T., & Geladas, N. (2004). Physiological and technical characteristics of elite young basketball players. Journal of Sports Medicine and Physical Fitness, 44 (2), 157-163.

Argaj, G. (2005). Analýza tréninkového a herného zaťaženia pri vybraných športových hrách. In Zbornik vedeckých prác Katedry hier FTVŠ UK (pp. 65–68). Bratislava: Fakulta telesnej výchovy a športu.

Atkinson, G., & Nevill, A. M. (1998). Statistical methods for assessing measurement error (reliability) in variables relevant to sports medicine. Sports Medicine, 26 (4), 217-238.

Bal čiunas, M., Stonkus, S., Abrantes, C., & Sampaio, J. (2006). Long term effects of different training modalitie on power, speed, skill and anaerobic capacity in young male basketball players. Journal of Sports Science nad Medicine, 5, 163-170.

Bangsbo, J., Iaia, F. M. & Krustrup, P. (2008). The yo-yo intermittent recovery test: A useful tool for evaluation of physical performance in intermittent sports. Sports Medicine , 38 , 37–51.

Bansgbo, J., Mohr, M., & Krustrup, P. (2006). Physical and metabolic demands of training and match-play in the elite football player . Journal of Sports Sciences , 24 , 665-674.

Bělka, J., H ůlka, K., Truba čová, M., & Elfmark, M. (2010). Komparace výsledk ů analýzy intenzity zatížení hrá ček házené v sout ěžních utkáních žen 1. a 2. ligy – pilotní studie. Česká kinantropologie , 14 (4), 11-18.

Benson, R, & Connolly, D. (2011). Heart Rate training , Champaign: Human Kinetics.

Blahuš, P. (2000). Statistická významnost proti v ědecké pr ůkaznosti v ědeckého výzkumu. Česká kinantropologie , 4(2), 53-72.

2012 119 Referen ční seznam

Bland, J. M., & Altman, D. G. (1986). Statistical methods for assessing agreement between two methods of clinical measurement. Lancet, i, 307-310.

Bland, J. M., & Altman, D. G. (1996). Measurement error. British Medical Journal, 313 , 744-753.

Bland, J. M., & Altman, D. G. (1999). Measuring agreement in method comparison studies. Statistical Methods in Medical Research, 8 , 135-160.

Bland, J. M., & Altman, D. G. (2003). Applying the right statistics: analyses of measurement studies. Ultrasound in Obstetrics and Gynecology, 22 , 85-93.

Bland, J. M., & Altman, D. G. (2010). Statistical methods for assessing agreement between two methods of clinical measurement. International Journal of Nursing Studies, 47 , 931- 936.

Brown, L. E., & Ferrigno, V. A. (2005). Training for Speed, Agility, and Quickness. Champaign: Human Kinetics.

Buchtel, J. (2008). Diagnostika herního zatížení v utkání volejbalu. Studia Kinanthroologica , 9(2). 238-345.

Buchtel, J. (2011). Herní zatížení v utkání volejbalu. In Süss, V. & Tůma, M. et al. (Eds). Zatížení hrá če v utkání (pp. 156-178). Praha: Karolinum.

Bunc, V. (2000). Role kondice v příprav ě volejbalisty. Zpravodaj Českého volejbalového svazu , 6. 17-18.

Burke, E. R. (1998). Precision Heart Rate Training , Champaign: Human Kinetics.

Castagna , C., Impellizzeri, F. M., Rampinini, E., D’Ottavio, S., & Manzi, V. (2008). The Yo-Yo intermittent recovery test in basketball players. Journal of Science and Medicine in Sport , 11 , 202-208.

Corbin, C. B., Welk, G. J., Corbin, W. R., & Welk, K. A. (2006). Concepts of physical fitness: Active lifestyles for wellness (13th ed.). Boston: McGraw Hill.

Coutts, A., Reaburn, P., & Abt, G. (2003). Heart rate, blood lactate concentration and estimated energy expenditure in a semi-professional rugby league team during a match: A casestudy. Journal of Sports Sciences , 21 , 97-103.

2012 120 Referen ční seznam

Deutsch, M. U., Kearney, G. A., & Rehrer, N. J. (2007). Time–motion analysis of professional rugby union players during match-play. Journal of Sports Sciences, 25 , 461- 472.

Dintiman, G. B., & Ward, R. D. (2003). Sports Speed , Champaign: Human Kinetics.

Dobrý, L. (1988). Didaktika sportovních her (2nd ed.). Praha: SPN.

Dobrý, L., & Semiginovský, B. (1988). Sportovní hry: výkon a trénink. Praha: Olympia.

Dobson, B. P., & Keogh, J. W. L. (2007). Methodological Issues for the Application of Time-Motion Analysis Research. Strength and Conditioning Journal, 29 (2), 48-55.

Dovalil, J., Choutka, M., Svoboda, B., Hošek, V., Peri č, T., Potm ěšil, J., Vránová, J., & Bunc, V. (2009). Výkon a trénink ve sportu (3rd ed.). Praha: Olympia.

Dovalil, J., Choutka, M., Svoboda, B., Rychecký, A., Havlí čková, L., Peri č, T., & Suchý, J. (2008). Lexikon sportovního tréninku . Praha: Karolinum.

Dunn, O. J. (1964). Multiple comparisons using rank sums. Technometrics , 6, 241-252.

Durocher, J. J., Guisfredi, A. J., Leetun, D. T. & Carter. J. R. (2010). Comparison of on-ice and off-ice graded exercise testing in collegiate hockey players. Applied Physiology, Nutrition & Metabolism , 35, 35-39.

Frýbort, P., Kokštejn, J., Buzek, M. & Süss, V. (2011). Pohybové zatížení hrá če fotbalu během utkání v závislosti na hrá čských funkcích. In Süss, V. & Tůma, M. et al. (Eds). Zatížení hrá če v utkání. (pp. 108-117), Praha: Karolinum.

Grasgruber, P., & Cacek, J. (2008). Sportovní geny (1st ed.). Brno: Computer press.

Häkkinen, K. (1991). Force production characteristics of leg extensor, trunk flexor and extensor muscles in male and female basketball players. Journal of Sports Medicine and Physical Fitness, 31 (3), 325-331.

Hays, W. L. (1963). Statistics for psychologists . New York: Holt, Rinehart & Winston. Helgerud, J., Engen, L. C., Wisloff, U., Hoff, J. (2001). Aerobic endurance training improves soccer performance. Medicine & Science in Sports & Exercise, 33 (11), 1925- 1931.

Hendl, J. (1999). Úvod do kvalitativního výzkumu . Praha: Karolinum.

Hendl, J. (2009). Přehled statistických metod: Analýza a metaanalýza dat (3rd ed.). Praha: Portál.

2012 121 Referen ční seznam

Hoare, D. G. (2000). Predicting success in junior elite basketball players: the contribution of anthropométrie and physiological attributes. Journal of Science & Medicine in Sport, 3(4), 391-405.

Hoffman, J. R., Tenenbaum, G., Maresh, C. M., & Kraemer, W. J. (1996). Relationship between athletic performance tests and playing time in elite college basketball players. Journal of Strength and Conditioning Research , 10 , 67-71.

Hopkins, W. G., Marshall, S. W., Batterham, A. M., & Hanin, J. (2009). Progressive statistics for studies in sports medicine and exercise science. Medicine & Science in Sports & Exercise, 41 (1), 3-12.

Hůlka, K., & Tomajko, D. (2006). Analýza zatížení hráčů v basketbalu. In Sborník přísp ěvk ů s tématikou her v programech t ělovýchovných proces ů „Hry 2006“ (pp. 223- 228). Plze ň: Západo česká univerzita, Pedagogická fakulta.

Jansa, P., & Dovalil, J. et al. (2007). Sportovní p říprava . Praha: Q- art.

Janssen, P. G. J. M. (2001). Lactate Threshold Training , Champaign: Human Kinetics.

Jirák, Z., & Vašina, B. (2005). Fyziologie a psychologie práce . Ostrava: Ostravská univerzita v Ostrav ě. Zdravotn ě sociální fakulta. Ústav fyziologie a patofyziologie.

Kelly, V.G. & Coutts, A. J. (2010). Planning and Monitoring Training Loads During the Competition Phase in Team Sports. Strength & Conditioning Journal , 29(4), 32-37.

Krustrup, P., Mohr, M., & Steenberg, A. (2006). Muscle and blood metabolites during a soccer game: Implications for sprint performance. Medicine and Science in Sports and Exercise, 38 , 1165-1174.

Ku čera, M., Dylevský, I., & Korbelá ř, P. (1997). Pohybový systém a zát ěž. Praha: Grada publishing.

LaMonte, M. J., McKinney, J. T., Quinn, S. M., Bainbridge, C. N., & Eisenman, P. A. (1999). Comparison of physical and physiological variables for female college basketball players. Journal of Strength & Conditioning Research. 13 (3), 264-270.

Laplaud, D., Hug, F., & Menier, R. (2004). Training induced changes in aerobic aptitudes of professional basketball players. International Journal of Sports Medicine. 25 (2), 103- 108.

2012 122 Referen ční seznam

Latin, R. W., Berg, K, & Baechle T. (1994). Physical and performance characteristics of NCAA division I male basketball players. Journal of Strength & Conditioning Research. 8(4), 214-218

Lehnert, M., Novosad, J., & Neuls, F. (2001). Základy sportovního tréninku . Olomouc: Hanex.

Lehnert, M., Stejskal, P., Háp, P., & Vavák, M. (2008). Load intensity in volleyball game like drills. Acta Palackianae Olomoucensis Gymnica, 38 (1), 53-58.

Lemmink, K. A. P. M., Visscher, C., Lambert, M. I., & Lamberts, R. P. (2004). The interval shuttle run test for intermittent sport players: evaluation of reliability. Journal of Strength and Conditioning Research, 18 (4), 821-827.

Levene, & Howard. (1960). Robust tests for equality of variances . In Ingram Olkin, Harold Hotelling, et alia. Stanford University Press.

Levine, T. R., & Hullet, C. R. (2002). Eta Squared, Partial Eta Squared and the Misreporting of Effect Size in Communication Research. Human Communication Research, 28 , 612-625.

Litschmannová, M. (2012). Úvod do statistiky , skripta, dostupné z: http://mi21.vsb.cz/modul/uvod-do-statistiky.

Loftin, M., Anderson, P., Lyton, L., Pittman, P., & Warren, B. (1996). Heart rate response during handball singles match-play and selected physical fitness components of experienced male handball players. Journal of Sports Medicine and Physical Fitness, 36, 95–99.

Luká č, K., & Pupiš, M. (2011). Diagnostika vnútorného zaťaženia vo volejbalovom zápase žien. In Pupiš, M. et al. (Eds). Recenzovaný vedecký zborník z medzinárodnej vedeckej konferencie "Kondi čný tréning v roku 2011" (pp. 123- 135). Banská Bystrica: Univerzita Mateja Bela, KTVŠ FHV Banská Bystrica a SAKT.

Mackenzie, B. (2005). 101 Performance Evaluaiton Tests . London: Electric Word plc.

Má ček, M., & Radvanský, J. et al. (2011). Fyziologie a klinické aspekty pohybové aktivity . Praha: Galén.

2012 123 Referen ční seznam

Matthew, D., & Delextrat, A. (2009). Heart rate, blood lactate concentration, and time– motion analysis of female basketball players during competition. Journal of Sports Sciences, 27 (8), 813–821.

McInnes, S. E., Carlson, J. S., Jones, C. J., & McKenna, M. J. (1995). The physiological load imposed on basketball players during competition. Journal of Sports Sciences, 13, 387–397.

Miller, T. (2012). NSCA´s Guide to Tests and Asseeements . Champaign: Human Kinetics. Měkota, K., & Cuberek, R. (2007). Pohybové dovednosti-činnosti-výkony . Olomouc: Univerzita Palackého.

Montgomery, P. G., Pyne, D. B., & Minahan, C. L. (2010). The Physical and Physiological Demands of Basketball Training and Competition, International Journal of Sports Physiology and Performance, 5 (1), 75-86.

Moravec, R., Kampmiller, T., Šimonek, J., Vanderka, M., Laczo, E., & Belej, M. (2004). Teória a didaktika športu . Bratislava: Fakulta telesnej výchova a športu, Slovenská vedecká spolo čnos ť pre telesnú výchovu a šport.

Narazaki, K., Berg, K., Stergiou, N., & Chen, B. (2009). Physiological demands of competitive basketball. Scandinavian Journal of Medicine & Science in Sports, 19 (3), 425- 432.

Neumann, G., Pfützner, A., & Hottenrott, K. (2005). Trénink pod kontrolou . Praha: Grada Publishing.

Newell, J., Aitchison, T., & Grant, S. (2010). Statistics for Sports and Exercise Science. Essex: Pearson Education Limited.

Nykodým, J, Čada, M., Chvátalová, M., Missbach, Z., P ětihlas, T., Procházka, R., Starec, P., Strachová, M.,Vilím, M., & Ve čeřa, K. (2006). Teorie a didaktika sportovních her. Brno: Masarykova univerzita.

Ostojic, S. M., Mazic, S., & Dikic, N. (2006). Profiling in basketball: physical and physiological characteristics of elite players. Journal of Strength and Conditioning Research, 20 (4), 740-4.

Pakuzsa, Z. (2011). Hodnotenie vonkajšieho za ťaženia hrá čov rózných hrá čskch funkcií vo futsale. In Süss, V. & Tůma, M. et al. (Eds). Zatížení hrá če v utkání. Praha: Karolinum, s.130-137,

2012 124 Referen ční seznam

Parrado, E., Garcla, M. A., Ramos, J., Cervntes, J. C., Rodas, C., & Capdevila, L. (2010). Comparison of Omega Wave System and Polar S810i to Detect R-R Intervals at Rest. International Journal of Sports Medicine, 31 (5), 336-342.

Rannou, F., Prioux, J., Zouhal, H., Gratas-Delamarche, A., & Delamarche, P. (2001). Physiological profile of handball players. Journal of Sports Medicine and Physical Fitness , 41 , 349-353.

Reiman, M. P., & Manske, R. C. (2009). Functional Testing in Human Performance. Champaign: Human Kinetics.

Rodriguez-Alonso, M., Fernandez-Garcia, B., Perez-Landaluce, J., & Terrados, N. (2003). Blood lactate and heart rate during national and international women’s basketball. Journal of Sports Medicine and Physical Fitness, 43 , 432–436.

Sallet , P., Perrier, D., Ferret, J. M., Viteli, V., & Baverel, G. (2005). Physiological differences in professional basketball players as a function of playing position and level of play. Journal of Sports Medicine & Physical Fitness, 45 (3), 291-194.

Schönfelder, M., Hinterseher, G., Peter, P., & Spitzenpfeil, P. (2011). Scientific comparison of different online heart rate monitoring systems. International Journal of elemedicine and Aplication, 2011 , 6p.

Smith, H. K, & Thomas, S. G. (1991). Physiological characteristics of elite female basketball players. Canadian Journal of Sport Science, 16 (4), 289-295.

Stibitz, F. (1982). Informace o mén ě známých sportovních hrách . Praha: UK.

Süss, V. (2005). Sportovní a pohybové hry, pojmy a t říd ění . Praha: FTVS UK.

Süss, V. (2006). Význam indikátor ů herního výkonu pro řízení tréninkového procesu. Praha: Karolinum.

Süss, V., & Buchtel, J. et al. (2009). Hodnocení herního výkonu ve sportovních hrách. Praha: Karolinum.

Süss, V., & Kaplan, A. (2011). Význam sledování zatížení hrá čů v utkání. In Süss, V. & Tůma, M. et al. (Eds). Zatížení hrá če v utkání. (pp. 9-17), Praha: Karolinum.

Šafa říková, J. (2008). Odhalování tajností tréninkového zat ěžování v handbalu. Tělesná Výchova a Sport Mládeže , 74 (3), 21-26.

2012 125 Referen ční seznam

Táborský, F. (2004). Sportovní hry: základní pravidla-organizace-historie . Praha: Grada Publishing.

Táborský, F. (2011). Sout ěžní zatížení ve vrcholné házené a tréninkové konsekvence (P řehledová studie). In Süss, V. & Tůma, M. et al. (Eds). Zatížení hrá če v utkání (pp. 9- 17) . Praha: Karolinum.

Tanaka, H., Monohan, K. D., & Seals, D. R. (2001). Age-predicted maximal heart rate revisited. Journal of the American College of Cardiology, 37(1), 153-156.

Thomas, J. R., Nelson, J. K., & Silverman, S. J. (2005). Research methods in physical activity (5th. ed). Champaign: Human Kinetics.

Vaquera, A., Refoyo, I., Villa, J. G., Calleja, J., Rodríguez-Marroyo, J. A., García-López, J., & Sampedro, J. (2008). Heart rate response to game-play in professional basketball players. Journal of Human Sport and Exercise, 3 (1), 1-9.

Vala, R. (2008). Intenzita zatížení rozehráva če v pr ůběhu basketbalového utkání. In Kolektiv autor ů (Eds), Soubor referát ů z mezinárodního seminá ře „Pedagogická kinantropologie 2008“ (pp. 26). Ostrava: Ostravská univerzita, Pedagogická fakulta.

Vala, R. (2011a). Analýza intenzity zatížení extraligového rozehráva če basketbalu v mistrovském utkání kategorie U 16. In Süss, V. & Tůma, M. et al. (Eds). Zatížení hrá če v utkání. (pp. 100-107), Praha: Karolinum.

Vala, R. (2011b). Analýza intenzity zatížení rozehráva če v basketbalovém utkání. In Bro ďáni, J. (Ed.). Šport a rekreácia 2011: zborník vedeckých prác (pp. 40-44) . Nitra: UKF PF KTVŠ.

Vala, R., & Litschmannová, M. (2012). Analýza intenzity zatížení hrá čů v basketbalovém utkání- případová studie. Česká kinantropologie, 16 (1), 59-65.

Vala, R., Litschmannová, M., Valová, M., & Van čo, M. (2012). Intenzita zatížení extraligových hrá čů házené v pr ůběhu p řátelského utkání - případová studie. In Pupiš, M. et al. (eds). Recenzovaný vedecký zborník z medzinárodnej vedeckej konferencie "Kondi čný tréning v roku 2012" (pp. 234-240) . Banská Bystrica: Univerzita Mateja Bela, KTVŠ FHV Banská Bystrica a SAKT.

Velenský, M. (2008). Pojetí basketbalového u čiva pro d ěti a mládež . Praha: Karolinum.

2012 126 Referen ční seznam

Velenský, M., & Karger, J. (1999). Basketbal (herní trénink, kondi ční trénink, technika, taktika ). Praha: Grada publishing.

Velenský, M., Mikša, R., & Kaprálek, t. (2011). Délka a intervaly relativního zatížení, resp. relativního zotavení v utkáních evropské ligy 2008/2009. In Süss, V. & Tůma, M. et al. (Eds). Zatížení hrá če v utkání. (pp. 83-94), Praha: Karolinum.

Vu čkovi ć, G., Dežman, B., James, N., Er čulj, F. (2010). Analysis of the movement intensity of national level basketball guards and centres in defence and offence- A case study. Kinesilogica Slovenika, 16 (3), 66-76.

Wassermann, K., Hansen, J. E., Sue, D. Y., Stringer, W. W., & Whipp, B. J. (2005). Principles of exercise testing and interpretation (4th ed.). Philadelphia: Lippincott Williams & Wilkins.

Widimský, J., & Lefflerová, K. (2003). Zát ěžové EKG a testy v kardiologii (2nd ed.). Praha: Triton.

Yin, R. K. (1994). Case study research : design and methods (2nd. ed). Thousand Oaks: Sage Publications.

Ziv, G., & Lidor, R. (2009). Physical attributes, physiological characteristics, on-court performance and nutritional strategies of female and male basketball players. Sports Medicine, 39 (7), 547-568.

2012 127 Přílohy

Příloha číslo 1

2012 128 Přílohy

Výsledky post-hoc analýzy z kapitoly 5.1:

„PG“

„SG“

2012 129 Přílohy

„SF“

„PF“

2012 130 Přílohy

„C“

2012 131